Návrh. ZÁKON ze dne , o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

III. Návrh ZÁKON ze dne .............2005, o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ OBECNÁ ČÁST Hlava I Základní ustanovení §1 Předmět úpravy (1) Zákon upravuje řešení úpadku dlužníka soudním řízením některým ze stanovených způsobů tak, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů k osobám dotčeným dlužníkovým úpadkem; umožňuje i řešení hrozícího úpadku a oddlužení dlužníka. (2) Účelem soudního řízení podle odstavce 1 je dosáhnout zásadně co nejvyššího poměrného uspokojení dlužníkových věřitelů, a to za podmínek stanovených tímto zákonem. §2 Úpadek (1) Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen plnit po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti své peněžité závazky (dále jen „platební neschopnost“). Jestliže v insolvenčním řízení nevyšel najevo opak, má se za to, že dlužník, který neplní své splatné peněžité závazky po dobu delší 3 měsíců, není schopen je plnit; totéž platí, není-li možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek za dlužníkem výkonem rozhodnutí nebo exekucí. (2) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, je v úpadku i tehdy, je-li předlužen. O předlužení jde tehdy, má-li dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Při stanovení hodnoty dlužníkova majetku se přihlíží také k další správě jeho majetku, případně k dalšímu provozování jeho podniku, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník bude moci ve správě majetku nebo v provozu podniku pokračovat. (3) O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

-1-

§3 Způsob řešení úpadku Způsobem řešení úpadku nebo hrozícího úpadku dlužníka v insolvenčním řízení (dále jen „způsob řešení úpadku“) se rozumí a) b) c) d)

konkurs, reorganizace, oddlužení a zvláštní způsoby řešení úpadku, které tento zákon stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů. §4 Vymezení dalších pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí a) insolvenčním řízením soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení, b) insolvenčním soudem soud, před nímž probíhá insolvenční řízení, c) insolvenčním návrhem u insolvenčního soudu podaný návrh na zahájení insolvenčního řízení, d) incidenčním sporem spory vyvolané insolvenčním řízením, o kterých tak stanoví tento zákon, projednávané v rámci insolvenčního řízení, e) majetkovou podstatou majetek určený k uspokojení dlužníkových věřitelů, f) přihláškou pohledávky procesní úkon, kterým věřitel uplatňuje uspokojení svých práv v insolvenčním řízení, g) insolvenčním rejstříkem informační systém, který obsahuje údaje podle tohoto zákona, h) společným zájmem věřitelů zájem nadřazený jejich jednotlivým zájmům, je-li jeho cílem, aby zvolený způsob řešení úpadku byl pro ně spravedlivý a výnosnější než ostatní způsoby řešení úpadku; tím není dotčeno zákonem zaručené zvláštní postavení některých věřitelů, i) finanční institucí banka, spořitelní a úvěrní družstvo, instituce elektronických peněz1), pojišťovna a zajišťovna, a za dále stanovených podmínek tohoto zákona i některé další osoby. §5 Zásady insolvenčního řízení (1) Insolvenční řízení musí být vedeno tak, aby žádný z účastníků nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn a aby se dosáhlo rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů. (2) Insolvenční soud a insolvenční správce musí jednat nestranně a v mezích zákona, tak, aby žádný z účastníků insolvenčního řízení nebyl nespravedlivě poškozen nebo nedovoleně zvýhodněn. (3) Dlužník je povinen poskytovat v insolvenčním řízení takovou míru součinnosti, která je podle zákona nezbytná k rychlému a úspěšnému naplnění jeho účelu. (4) V insolvenčním řízení není nikdo oprávněn vykonávat svá práva způsobem, který by na úkor ostatních znemožňoval nebo oddaloval rychlé a úspěšné dokončení insolvenčního řízení. 1

) Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č………….

-2-

(5) Na postavení věřitelů, kteří mají podle tohoto zákona v insolvenčním řízení zásadně stejné nebo obdobné postavení, se uplatňuje zásada rovných možností věřitelů. (6) Omezení nebo zvýhodnění věřitele, které není výslovně povoleno zákonem nebo odsouhlaseno věřiteli podle pravidel stanovených tímto zákonem, není přípustné. (7) Postavení věřitele dosažené v dobré víře před zahájením insolvenčního řízení nelze rozhodnutím insolvenčního soudu nebo postupem insolvenčního správce omezit, ledaže tento zákon stanoví jinak. (8) Věřitelé jsou povinni se zdržet takového jednání, které by mělo vést k jejich uspokojení mimo insolvenční řízení, ledaže to dovoluje zákon. (9) Účastníci insolvenčního řízení musí mít zajištěn rovný přístup k informacím o tomto řízení, včetně informací o úkonech insolvenčního správce a věřitelského orgánu. (10) Dlužník musí jednat tak, aby předcházel úpadku, a hrozí-li mu úpadek, je povinen učinit vše, co je po něm možné spravedlivě požadovat, aby úpadek odvrátil. §6 Výjimky z působnosti zákona (1) Tohoto zákona nelze použít, jde-li o a) b) c) d) e)

stát, územní samosprávný celek2), Českou národní banku, Všeobecnou zdravotní pojišťovnu České republiky, právnickou osobu, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek2) před zahájením insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil. (2) Tohoto zákona nelze dále použít jde-li o

a) finanční instituci, po dobu, po kterou je nositelem licence nebo povolení podle zvláštních právních předpisů, upravujících její činnost, b) zdravotní pojišťovnu zřízenou podle zvláštního právního předpisu3), po dobu, po kterou je nositelem povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění, c) politickou stranu nebo politické hnutí v době vyhlášených voleb podle zvláštního právního předpisu. §7 Použití občanského soudního řádu (1) Pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu4), nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami insolvenčního řízení.

2

) Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. ) Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů. 4 ) Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. 3

-3-

(2) Pro určení věcné a místní příslušnosti soudu, který rozhoduje v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech, platí ustanovení občanského soudního řádu5). §8 Ustanovení části první a třetí tohoto zákona se použijí, jen když ohledně některého ze způsobů řešení úpadku není stanovena jiná právní úprava. Hlava II Procesní subjekty Díl 1 Soud §9 Insolvenční soud v insolvenčním řízení a) vydává rozhodnutí, jejichž vydání zákon ukládá nebo předpokládá, b) průběžně vykonává dohled nad postupem a činností ostatních procesních subjektů a rozhoduje o záležitostech s tím souvisejících (dále jen „dohlédací činnost“). § 10 (1) Při výkonu dohlédací činnosti insolvenční soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu insolvenčního řízení, činí opatření potřebná k zajištění jeho účelu a ukládá povinnosti, týkající se činnosti jednotlivých subjektů řízení. (2) Insolvenční soud je oprávněn vyžadovat od insolvenčního správce zprávy a vysvětlení o jeho postupu, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření. Je oprávněn dávat správci pokyny a uložit mu, aby si vyžádal k určitým otázkám stanovisko věřitelského výboru. § 11 (1) V insolvenčním řízení a v incidenčních sporech jedná a rozhoduje v prvním stupni jediný soudce (samosoudce). (2) Zvláštní právní předpis6) stanoví, kdy je v insolvenčním řízení oprávněn jednat a rozhodovat vyšší soudní úředník a jaké činnosti může vykonávat asistent insolvenčního soudce. Díl 2 Účastníci řízení § 12 (1) Účastníky insolvenčního řízení jsou dlužník a věřitelé, kteří uplatňují své právo vůči dlužníku. (2) Věřitelé, kteří podali přihlášku nebo na které se podle tohoto zákona hledí jako na přihlášené, mohou kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vzít přihlášku pohledávky zpět. Insolvenční soud vezme zpětvzetí přihlášky na vědomí rozhodnutím, které se zvlášť doručuje 5

) § 9 odst. 4, § 11, § 84 a násl. občanského soudního řádu. ) Zákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů.

6

-4-

věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen věřitel. Právní mocí tohoto rozhodnutí věřitelova účast v řízení končí. (3) Jestliže v průběhu insolvenčního řízení nastala skutečnost, na základě které se podle tohoto zákona k přihlášce pohledávky nebo k přihlášené pohledávce nepřihlíží, insolvenční soud o tom vydá rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné a které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci; odvolání proti němu může podat jen přihlášený věřitel. Právní mocí takového rozhodnutí účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí; o tom insolvenční soud přihlášeného věřitele uvědomí ve výroku rozhodnutí. (4) Jestliže pohledávka přihlášeného věřitele byla v průběhu insolvenčního řízení uspokojena nebo zanikla jiným způsobem a přihlášený věřitel nevzal přihlášku bez zbytečného odkladu zpět, insolvenční soud jeho účast v insolvenčním řízení ukončí rozhodnutím, které se doručuje zvlášť přihlášenému věřiteli, dlužníku a insolvenčnímu správci. Proti tomuto rozhodnutí, které musí být odůvodněno, nejsou opravné prostředky přípustné; v odůvodnění však insolvenční soud vždy uvede důvod zániku pohledávky. (5) Přihlášený věřitel, který tvrdí, že jeho pohledávka nebyla v průběhu insolvenčního řízení uspokojena ani nezanikla jiným způsobem, se může žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat určení, že jeho pohledávka nadále trvá. Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy přihlášenému věřiteli bylo doručeno rozhodnutí podle odstavce 4. Lhůta je zachována, dojde–li žaloba nejpozději posledního dne lhůty soudu. Nebyla–li žaloba včas podána, platí, že pohledávka přihlášeného věřitele zanikla způsobem uvedeným v rozhodnutí podle odstavce 4. Totéž platí, jestliže insolvenční soud žalobu zamítne, odmítne ji nebo řízení o ní zastaví. Právní mocí rozhodnutí, kterým insolvenční soud žalobě vyhoví, se účast přihlášeného věřitele v insolvenčním řízení obnovuje. Žaloba se projednává jako incidenční spor. (6) Pro část přihlášené pohledávky platí postup podle odstavců 2 až 5 obdobně. (7) Vedlejší účastenství není v insolvenčním řízení přípustné; ustanovení § 14 odst. 3 tím není dotčeno. § 13 Nejde-li o přihlášené věřitele, jsou jiné osoby uplatňující své právo v insolvenčním řízení účastníky tohoto řízení jen po dobu, po kterou insolvenční soud o tomto právu jedná a rozhoduje. § 14 (1) Účastníky řízení v incidenčních sporech jsou žalobce a žalovaný, není-li dále stanoveno jinak. (2) Není-li dále stanoveno jinak, je buď žalobcem nebo žalovaným v incidenčním sporu insolvenční správce. (3) Vedlejší účastenství v incidenčních sporech je přípustné. § 15 (1) Vstup do řízení7) a záměna účastníka řízení8) nejsou v insolvenčním řízení přípustné. 7

) § 92 odst. 1 občanského soudního řádu.

-5-

(2) Nastane-li v průběhu insolvenčního řízení skutečnost, se kterou právní předpisy spojují převod nebo přechod přihlášené pohledávky z původního dlužníkova věřitele na nabyvatele pohledávky, aniž původní dlužníkův věřitel ztrácí způsobilost být účastníkem řízení, insolvenční soud rozhodne, že místo tohoto věřitele vstupuje do insolvenčního řízení nabyvatel jeho pohledávky. Učiní tak na základě návrhu věřitele a po písemném souhlasu nabyvatele jeho pohledávky. (3) Převod nebo přechod pohledávky, který nevyplývá přímo z právního předpisu, je nutné doložit veřejnou listinou9) nebo listinou, na které je úředně ověřena pravost podpisů osob, které ji podepsaly. (4) O návrhu podle odstavce 2 rozhodne insolvenční soud do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu takový návrh došel; nestane-li se tak, má se po uplynutí této lhůty za to, že insolvenční soud vydal rozhodnutí, jímž návrhu vyhověl. (5) Rozhodnutí podle odstavce 2 vydá insolvenční soud také tehdy, učiní-li věřitel a nabyvatel jeho pohledávky do protokolu u tohoto soudu společné prohlášení o tom, že nastala skutečnost uvedená v odstavci 2; odstavec 4 platí obdobně. (6) Rozhodnutí soudu vydané podle odstavců 2 a 5 se doručuje věřiteli, nabyvateli jeho pohledávky, dlužníku a insolvenčnímu správci; těmto osobám se doručuje zvlášť. Odvolání proti němu není přípustné, soud však tímto rozhodnutím není vázán. (7) Nabyvatel pohledávky se stává účastníkem insolvenčního řízení, jakmile insolvenční soud vydá rozhodnutí podle odstavců 2 a 5 a platí pro něj stav insolvenčního řízení v době, kdy se stal jeho účastníkem. Nabyvatel takto vstupuje na místo původního věřitele i do incidenčních sporů, které se týkají jím nabyté pohledávky. § 16 (1) Pro jednání za právnickou osobu, stát a územní samosprávní celky a pro zastoupení účastníků v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech jím vyvolaných platí ustanovení části první hlavy třetí občanského soudního řádu obdobně. (2) Odborová organizace může v řízeních uvedených v odstavci 1 zastupovat dlužníkova zaměstnance, jde-li o uplatňování jeho pracovně právních pohledávek. Díl 3 Insolvenční správce a další správci § 17 (1) Insolvenční správce se ustanovuje ze seznamu správců (dále jen „seznam“), který vede Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo“). (2) Do seznamu lze na její návrh zapsat pouze a) fyzickou osobu, která je bezúhonná a způsobilá k právním úkonům, má vysokoškolské vzdělání právnického nebo ekonomického směru, prokáže odbornou způsobilost v insolvenčním právu a se zápisem souhlasí, 8

) § 92 odst. 2 občanského soudního řádu. ) § 134 občanského soudního řádu.

9

-6-

b) veřejnou obchodní společnost, která bude činnost správce vykonávat prostřednictvím svých společníků, o kterých prokáže, že jako fyzické osoby splňují podmínky zapsání do seznamu. (3) Osoba zapsaná do seznamu může své ustanovení správcem odmítnout, jen má-li pro to důležité důvody. (4) Nelze-li insolvenčního správce vybrat ze seznamu správců, je možné jím ustanovit i fyzickou osobu, která splňuje obecné a kvalifikační předpoklady pro zápis do seznamu a se svým ustanovením souhlasí. (5) Insolvenční správce uzavře na svůj náklad smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu, která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho funkce nebo s činností jeho zaměstnanců pro celou dobu trvání jeho funkce; uzavření této smlouvy je podmínkou pro zápis do seznamu podle odstavce 1. (6) Náležitosti seznamu správců, údaje do něj zapisované, členění seznamu správců a jeho vedení a podmínky zápisu do seznamu správců a vyškrtnutí z něj stanoví prováděcí právní předpis. § 18 (1) Insolvenční správce je z insolvenčního řízení vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci nebo k osobám účastníků je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti; to neplatí v případě uvedeném v § 23 odst. 2. Jakmile se ustanovený insolvenční správce dozví, že jsou zde důvody pro jeho vyloučení, je povinen oznámit to neprodleně insolvenčnímu soudu. (2) Veřejná obchodní společnost, která je ustanovena insolvenčním správcem, oznámí insolvenčnímu soudu neprodleně, kdo z jejích společníků bude jejím jménem funkci správce vykonávat; odstavec 1 platí pro tohoto společníka obdobně. § 19 (1) Insolvenčního správce pro jednotlivá insolvenční řízení ustanoví svým rozhodnutím insolvenční soud. Jeho osobu určí předseda insolvenčního soudu; tímto určením je insolvenční soud vázán. (2) Proti rozhodnutí o ustanovení insolvenčního správce je odvolání přípustné. V odvolání lze však namítat pouze to, že ustanovený insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly (vznikly) po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. (3) Insolvenční soud ustanoví insolvenčního správce nejpozději v rozhodnutí o úpadku. Za podmínek stanovených tímto zákonem může insolvenční soud ustanovit před rozhodnutím o úpadku předběžného insolvenčního správce (dále jen „předběžný správce“); toto rozhodnutí se zveřejní stejným způsobem jako rozhodnutí o úpadku. (4) Předběžný správce vykonává před rozhodnutím o úpadku činnosti stanovené v tomto zákoně a uložené mu insolvenčním soudem a má práva a povinnosti, které mu tento soud vymezí. Tato práva a povinnosti nemůže insolvenční soud vymezit v širším rozsahu, než v jakém náleží insolvenčnímu správci po rozhodnutí o úpadku. Nestanoví-li insolvenční soud o osobě insolvenčního správce jinak v rozhodnutí o úpadku, stává se předběžný správce po tomto rozhodnutí insolvenčním správcem s plnou působností.

-7-

(5) Ustanovení o insolvenčním správci platí přiměřeně i pro předběžného správce. (6) Za podmínek stanovených tímto zákonem rozhodují o změně v osobě správce i věřitelské orgány; pro jejich rozhodnutí platí § 17 a 18 obdobně. § 20 (1) Na schůzi věřitelů, která nejblíže následuje po ustanovení insolvenčního správce insolvenčním soudem, se mohou věřitelé usnést, že ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce, a že ustanovují nového insolvenčního správce. Toto usnesení je přijato, jestliže pro ně hlasovala nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek. (2) Usnesení o ustanovení insolvenčního správce podle odstavce 1 potvrzuje insolvenční soud; nepotvrdí je pouze tehdy, nesplňuje-li insolvenční správce podmínky uvedené v § 17 a 18; § 33 odst. 1 se nepoužije. (3) Rozhodnutí podle odstavce 2 vydá insolvenční soud do skončení schůze věřitelů, která usnesení podle odstavce 1 přijala; odvolání je přípustné, jen jestliže insolvenční soud usnesení schůze věřitelů nepotvrdí. Osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze věřitel, který na schůzi věřitelů hlasoval pro přijetí usnesení; § 33 odst. 3 platí obdobně. (4) Přijme-li schůze věřitelů podle odstavce 1 usnesení o odvolání ustanoveného insolvenčního správce, aniž se usnese na ustanovení insolvenčního správce nového nebo byl-li touto schůzí ustanovený insolvenční správce odvolán z funkce podle § 21 odst. 2, ustanoví insolvenčního správce svým rozhodnutím insolvenční soud; pro takto ustanoveného insolvenčního správce se odstavec 1 nepoužije. (5) Jestliže v důsledku rozhodnutí insolvenčního soudu podle § 12 odst. 3 dojde k takové změně v osobách věřitelů nebo výši jejich pohledávek, která by měla vliv na výsledek usnesení schůze věřitelů podle odstavce 1, může usnesení podle odstavce 1 přijmout i schůze věřitelů, která nejblíže následuje po této změně. § 21 (1) Z důležitých důvodů může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského orgánu anebo i bez tohoto návrhu odvolat insolvenčního správce z funkce. Učiní tak zpravidla po slyšení správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. (2) Insolvenčního správce ustanoveného postupem podle § 20 odst. 1 až 3 insolvenční soud odvolá z funkce i tehdy, požádá-li o to do 3 dnů poté, co se o svém ustanovení dozvěděl; to neplatí, jestliže insolvenční správce se svým ustanovením předem souhlasil. (3) Odvolá-li insolvenční soud insolvenčního správce z funkce, ustanoví současně nového insolvenčního správce. Odvolání proti tomuto rozhodnutí je přípustné; proti výroku o ustanovení nového insolvenčního správce se však lze samostatně odvolat jen z důvodů uvedených v § 19 odst. 2. (4) Odvolaný insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu řádně informovat nového insolvenčního správce o své dosavadní činnosti a předá mu všechny doklady souvisící s výkonem jeho funkce; jeho odpovědnost za dobu výkonu funkce nezaniká.

-8-

§ 22 (1) Insolvenčního správce, který neplní řádně své povinnosti nebo který nepostupuje při výkonu své funkce s odbornou péčí anebo který závažně porušil důležitou povinnost, uloženou mu zákonem nebo soudem, může insolvenční soud na návrh věřitelského orgánu nebo dlužníka anebo i bez tohoto návrhu jeho funkce zprostit. Učiní tak zpravidla po slyšení správce; o podaném návrhu rozhodne neprodleně. (2) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 se mohou odvolat insolvenční správce a osoby oprávněné podat návrh podle odstavce 1. Ustanovení § 21 odst. 3 a 4 platí obdobně. § 23 (1) Je-li to účelné, může insolvenční soud ustanovit insolvenčnímu správci zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci vykonávat. Pro zástupce správce platí § 20 a 21 přiměřeně. (2) Je-li insolvenční správce vyloučen z některých úkonů pro svůj poměr jen k některému z dlužníkových věřitelů nebo jen k některému ze zástupců dlužníkových věřitelů a není-li se zřetelem k charakteru pohledávky dlužníkova věřitele a jeho postavení v insolvenčním řízení důvod pochybovat, že tento vztah ovlivní celkový způsob výkonu práv a povinností insolvenčního správce, může insolvenční soud ustanovit pro tyto úkony odděleného insolvenčního správce. (3) V případech, kdy je nutné v rámci insolvenčního řízení řešit zvláštní problematiku vyžadující odborné specializace, může insolvenční soud ustanovit i zvláštního insolvenčního správce a upravit jeho vztah k insolvenčnímu správci. (4) Pro ustanovení do funkce, odměňování a zprošťování funkce zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce platí ustanovení o insolvenčním správci obdobně. § 24 (1) Insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. (2) Insolvenční správce poskytuje věřitelským orgánům součinnost nezbytnou k řádnému výkonu jejich funkce; zejména se na žádost věřitelského orgánu účastní jeho jednání a nejméně jednou za 3 měsíce předkládá věřitelskému orgánu a insolvenčnímu soudu písemnou zprávu o stavu insolvenčního řízení. § 25 (1) Insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu10).

10

) Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.

-9-

(2) Odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčního správce se uspokojují z majetkové podstaty a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady insolvenčního řízení; není-li jejich uspokojení z těchto zdrojů možné, hradí je stát. (3) Vyúčtování odměny a hotových výdajů provede insolvenční správce v konečné zprávě, a není-li jí, ve zprávě o své činnosti. Insolvenční soud může podle okolností případu po projednání s věřitelským výborem odměnu insolvenčního správce přiměřeně zvýšit nebo snížit. Důvodem ke snížení odměny je zejména skutečnost, že insolvenční správce porušil některou ze svých povinností nebo že nenavrhl provedení částečného rozvrhu, ačkoliv to stav zpeněžení majetkové podstaty umožňoval. (4) Věřitelé jsou oprávněni se souhlasem insolvenčního soudu na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout insolvenčnímu správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně. Při poskytnutí zálohy se určí podmínky jejího vyúčtování; určit lze též účel, na který má být záloha vynaložena. (5) Náklady na činnosti, ke kterým je insolvenční správce povinen podle zákona nebo podle rozhodnutí insolvenčního soudu, jsou zahrnuty v jeho odměně a nese je ze svého. Výjimečně může splnění těchto činností zadat jiným osobám na účet majetkové podstaty se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru; tím nejsou dotčeny jeho povinnosti ani odpovědnost podle tohoto zákona. (6) Náklady insolvenčního správce spojené s využitím právních, ekonomických a jiných poradců lze hradit z majetkové podstaty, jen je-li jejich využití účelné vzhledem k rozsahu a náročnosti insolvenčního řízení a jsou-li předem schváleny věřitelským výborem. (7) Způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem stanoví prováděcí právní předpis. § 26 (1) Insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Označuje se způsobem, z něhož je patrno, že tak činí při výkonu funkce insolvenčního správce; součástí jeho označení je i nezaměnitelné označení dlužníka, s jehož majetkovou podstatou nakládá. (2) Jednáním podle odstavce 1 jsou zejména právní úkony, jimiž insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu nebo s ní jinak nakládá a jeho úkony v incidenčních sporech, jakož i v dalších sporech, kterých se účastní místo dlužníka. (3) Insolvenční správce může pověřit svého zaměstnance i zaměstnance dlužníka, aby za něho jednal v soudních a jiných řízeních; tím není dotčena jeho odpovědnost podle tohoto zákona. § 27 (1) Insolvenční správce může pro udržení provozu podniku, který je součástí majetkové podstaty, uzavřít za obvyklých obchodních podmínek smlouvy o úvěru a smlouvy obdobné, jakož

- 10 -

i smlouvy na dodávky energií11) a surovin, včetně smluv o zajištění splnění těchto smluv (dále jen „úvěrové financování“). (2) Nenabídnou-li horší podmínky než nejlepší nabídka, mají dosavadní zajištění věřitelé přednostní právo, aby smlouvy podle odstavce 1 byly uzavřeny s nimi; to platí obdobně pro věřitele ze smluv na dodávky energií a surovin podle odstavce 1. (3) Majetek získaný z prostředků poskytnutých v rámci úvěrového financování podle odstavce 2 není předmětem zajištění podle dříve uzavřených smluv. (4) Prostředky získané z úvěrového financování lze použít jen k účelu uvedenému ve smlouvách podle odstavce 1. (5) K uzavření smluv podle odstavce 1 je oprávněn také dlužník s dispozičními oprávněními (§ 144 odst. 1) nebo dlužník po dobu trvání předběžného moratoria (§ 84) anebo moratoria (§ 75). § 28 (1) Orgány veřejné správy, zejména katastrální úřady, orgány evidující motorová vozidla a jiné orgány státní správy, jakož i notáři, soudní exekutoři, osoby vedoucí evidenci cenných papírů, finanční instituce, provozovatelé telekomunikačních služeb, provozovatelé poštovních služeb a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, vydavatelé tisku a dopravci poskytnou insolvenčnímu správci na jeho písemnou žádost bez zbytečného odkladu součinnost dále uvedeným způsobem. (2) Součinnost podle odstavce 1 spočívá v tom, že orgány a osoby v něm uvedené poskytují insolvenčnímu správci údaje o majetku dlužníka a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, v jakém by je poskytly přímo dlužníku. Tato součinnost spočívá také v tom, že uvedené orgány a osoby, které mají u sebe listiny nebo jiné věci, které mohou sloužit ke zjištění dlužníkova majetku, je bez zbytečného odkladu po doručení žádosti vydají nebo zapůjčí insolvenčnímu správci. Součinnost se poskytuje bezplatně; nejde-li o orgány veřejné správy, přísluší tomu, kdo součinnost poskytl, právo na náhradu s tím spojených hotových výdajů. (3) Povinnost orgánů a osob uvedených v odstavci 1 poskytnout insolvenčnímu správci součinnost podle jiných ustanovení tohoto zákona, případně podle ustanovení zvláštního právního předpisu, tím není dotčena. (4) Podle odstavce 1 poskytují tam uvedené orgány a osoby součinnost zejména tak, že a)

osoby vedoucí evidenci cenných papírů sdělí insolvenčnímu správci údaje o tam evidovaných cenných papírech, které náleží do majetku dlužníka, b) banky, spořitelní a úvěrní družstva a pobočky zahraničních bank sdělí insolvenčnímu správci čísla dlužníkových účtů, informují jej o stavech těchto účtů a pohybech peněžních prostředků na nich a podají mu informace o dlužníkových úschovách a vkladních knížkách, c) provozovatelé poštovních služeb a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, informují insolvenčního správce o dlužníkových doručovacích místech, rozsahu a povaze doručovaných zásilek a úhrnu peněžních prostředků, které dlužník přijímá jejich prostřednictvím,

11

) Např. zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

- 11 -

d) poskytovatelé služeb elektronických komunikací oznámí insolvenčnímu správci údaje o dlužníkových telefonních, dálnopisných, telefaxových a jiných elektronických stanicich a adresách, které nejsou uvedeny v dostupných seznamech, e) pojišťovny sdělí insolvenčnímu správci údaje o dlužníkových pojistných smlouvách a pojistných plněních, f) vydavatelé tisku sdělí insolvenčnímu správci údaje o inzerci, která se týká majetkové podstaty, g) dopravci sdělí insolvenčnímu správci údaje o přepravovaných dlužníkových věcech a jejich příjemci. (5) Na žádost orgánů a osob, od nichž vyžaduje součinnost, insolvenční správce doloží své ustanovení do funkce rozhodnutím insolvenčního soudu. § 29 Insolvenční správce zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých zvláštní právní předpis stanoví povinnost mlčenlivosti, pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti jej v rozsahu výkonu této funkce může zprostit ten, v jehož zájmu ji má, nebo insolvenční soud. Totéž platí pro třetí osoby, vykonávající činnosti, ke kterým je povinen insolvenční správce. CELEX: 32001L0024

Díl 4 Věřitelské orgány § 30 Schůze věřitelů, věřitelský výbor a zástupce věřitelů

(1) Věřitelskými orgány jsou schůze věřitelů a věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů. (2) Schůzi věřitelů přísluší volba a odvolání členů věřitelského výboru a jeho náhradníků nebo zástupce věřitelů; rozhoduje též o tom, zda ponechá ve funkci prozatímní věřitelský výbor. Schůze věřitelů si může vyhradit cokoli, co patří do působnosti věřitelských orgánů. Není-li ustanoven věřitelský výbor ani zástupce věřitelů a není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vykonává schůze věřitelů i jejich působnost. (3) Věřitelský výbor vykonává působnost věřitelských orgánů s výjimkou věcí, které patří do působnosti schůze věřitelů nebo které si schůze věřitelů vyhradila. § 31 Schůze věřitelů (1) Schůzi věřitelů svolává a řídí insolvenční soud. Svolá ji z vlastní iniciativy, nebo na návrh insolvenčního správce, věřitelského výboru anebo alespoň 2 věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše (§ 32 odst. 1) činí alespoň desetinu přihlášených pohledávek. Insolvenční soud svolá schůzi věřitelů tak, aby se konala do 30 dnů poté, co byl o její svolání požádán, není-li navržen pozdější termín konání. (2) Právo zúčastnit se schůze věřitelů mají přihlášení věřitelé, dlužník, insolvenční správce a státní zástupce, pokud se účastní insolvenčního řízení. Má-li dlužník zaměstnance, má právo

- 12 -

zúčastnit se schůze věřitelů také odborová organizace, která u dlužníka působí. Působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových organizací, má toto právo odborová organizace s největším počtem členů, nedohodnou-li se odborové organizace jinak. (3) Oznámení o svolání schůze věřitelů zveřejní insolvenční soud vyhláškou (§ 45 odst. 2), v níž musí být uveden předmět jednání, jakož i místo a termín konání schůze. Svolává-li schůzi věřitelů na návrh osoby uvedené v odstavci 1, označí insolvenční soud jako předmět jednání vždy i záležitost, pro kterou byl tento návrh podán. (4) Schůzí věřitelů může být projednán jen předmět jednání, který byl uveden v oznámení o jejím svolání. Jsou-li přítomni všichni věřitelé, mohou se usnést i na dalším předmětu jednání; za přítomného se pro tento účel nepovažuje věřitel, který hlasuje písemně (§ 32 odst. 4). Předmětem jednání první schůze věřitelů je vždy volba věřitelského výboru a usnesení věřitelů podle § 20 odst. 1, byl-li ustanoven insolvenční správce, zpráva tohoto správce o jeho dosavadní činnosti a byl-li ustanoven prozatímní věřitelský výbor, zpráva tohoto výboru o jeho dosavadní činnosti. (5) Věřitel, který podal opakovaně nedůvodně návrh na svolání schůze věřitelů, je povinen uhradit ostatním věřitelům na jejich žádost náklady, které jim vznikly v souvislosti s jejich účastí na schůzi věřitelů, konané na jeho návrh; takovému věřiteli může insolvenční soud také uložit náhradu nákladů, které tento soud vynaložil na svolání a organizaci schůze věřitelů konané na jeho návrh. § 32 Hlasovací právo (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, vyžaduje se k platnosti usnesení schůze věřitelů prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek; přitom platí, že na každou 1 Kč pohledávky připadá jeden hlas. (2) Náleží-li pohledávka více osobám, musí se dohodnout, kdo bude vykonávat práva s ní spojená. Ustanovení občanského zákoníku12) o spoluvlastnictví se použijí obdobně. (3) Není-li dále stanoveno jinak, právo hlasovat mají všichni na schůzi přítomní věřitelé. Ke hlasu, který je vázán na splnění podmínky, se nepřihlíží. (4) Věřitelé mohou hlasovat také písemně, podáním výslovně označeným jako „Hlasovací lístek“, které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu. K jejich hlasu se přihlíží, jen bylo-li podání obsahující všechny náležitosti doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (5) Věřitelé, jejichž pohledávka byla popřena, mohou v rozsahu popření hlasovat, usnese-li se na tom schůze věřitelů; popření pořadí pohledávky má v rozsahu popření vliv pouze na hlasovací právo zajištěných věřitelů, kterým dlužník odpovídá za splnění závazku pouze majetkem použitým k zajištění. V rozsahu, v němž takové usnesení není přijato, rozhodne o hlasovacím právu insolvenční soud. (6) Pro pohledávky věřitelů vázané na odkládací podmínku platí odstavec 5 obdobně. (7) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 5 a 6, rozhodne o hlasovacím právu věřitelů, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna nebo je sporná, insolvenční soud. Učiní tak jen na návrh dlužníka, 12

) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

- 13 -

insolvenčního správce nebo některého z věřitelů. Návrh lze podat i přede dnem konání schůze věřitelů. (8) Hlasovací právo zkoumá insolvenční soud u každého z věřitelů jednotlivě. (9) Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle odstavců 5 a 7 není přípustný opravný prostředek. Tímto rozhodnutím není insolvenční soud pro další schůzi věřitelů vázán. (10) Nejde-li o volbu věřitelského výboru, nesmí žádný z věřitelů hlasovat ve vlastní věci nebo ve věci osoby jednající s ním ve shodě podle zvláštního právního předpisu13). (11) Náležitosti hlasovacího lístku podle tohoto ustanovení stanoví prováděcí právní předpis. § 33 Postup insolvenčního soudu (1) Odporuje-li usnesení schůze věřitelů společnému zájmu věřitelů, může je insolvenční soud zrušit; to neplatí v případě uvedeném v § 20 odst. 1, § 32 odst. 5 a § 106 odst. 3. (2) Rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů může insolvenční soud vydat jen do skončení schůze věřitelů, která usnesení přijala a může tak učinit jen na návrh insolvenčního správce nebo věřitele, který hlasoval proti přijetí usnesení schůze věřitelů. (3) Po vyhlášení rozhodnutí, kterým zruší usnesení schůze věřitelů, insolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro přijetí usnesení schůze věřitelů, aby uvedl, zda se vzdává odvolání; současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání. (4) Jestliže insolvenční soud návrh na zrušení rozhodnutí schůze věřitelů zamítl, uplatní postup podle odstavce 3 přiměřeně ve vztahu k osobě, která návrh podala. (5) Osobou oprávněnou k podání odvolání proti rozhodnutí o zrušení usnesení schůze věřitelů je pouze věřitel, který hlasoval pro přijetí tohoto usnesení. K podání odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zrušení usnesení schůze věřitelů je oprávněna pouze osoba, která návrh podala. Věřitelský výbor § 34 (1) Je-li přihlášených věřitelů více než padesát, je schůze věřitelů povinna ustanovit věřitelský výbor. Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze věřitelů. (2) Věřitelský výbor má nejméně 3 a nejvýše 7 členů. O počtu členů rozhoduje schůze věřitelů. Každý člen věřitelského výboru má svého náhradníka; schůze věřitelů může rozhodnout o vyšším počtu náhradníků členů věřitelského výboru.

13

) § 66b zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

- 14 -

(3) Ve věřitelském výboru mají být zastoupeny všechny skupiny věřitelů podle povahy jejich pohledávek. Členů věřitelského výboru navržených nezajištěnými věřiteli musí být vždy nejméně tolik, kolik členů navržených zajištěnými věřiteli; to neplatí, jestliže nezajištění věřitelé své členy nenavrhnou nebo jimi navržené osoby s tímto návrhem nesouhlasí anebo nejsou zvoleny z jiných důvodů. (4) Členové a náhradníci věřitelského výboru navržení nezajištěnými věřiteli se volí hlasy nezajištěných věřitelů. Členové a náhradníci věřitelského výboru navržení zajištěnými věřiteli se volí hlasy zajištěných věřitelů. (5) Volbu členů a náhradníků věřitelského výboru potvrzuje insolvenční soud; jeho rozhodnutí se nedoručuje. Pro usnesení schůze věřitelů podle § 38 odst. 5 platí věta první obdobně. § 35 (1) Věřitelský výbor chrání společný zájem insolvenčních věřitelů a v součinnosti s insolvenčním správcem přispívá k naplnění účelu insolvenčního řízení. (2) Věřitelský výbor zejména: dohlíží na činnost insolvenčního správce, poskytuje insolvenčnímu správci podporu při jeho činnosti, uděluje insolvenčnímu správci souhlas k uzavírání smluv o úvěrovém financování, schvaluje průběžně výši a správnost hotových výdajů insolvenčního správce a nákladů spojených s udržováním a správou majetkové podstaty, e) může nahlížet do dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu14), f) může rozhodnout o ověření řádné účetní uzávěrky nebo mimořádné účetní závěrky auditorem, g) může nahlížet do dlužníkových písemností ve stejném rozsahu jako insolvenční správce, h) plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu insolvenčním soudem, i) je oprávněn podávat insolvenčnímu soudu návrhy týkající se průběhu insolvenčního řízení, včetně návrhů na uložení procesních sankcí.

a) b) c) d)

(3) Věřitelský výbor vykonává svou činnost jako sbor; ze svého středu volí předsedu, který svolává a řídí jeho schůze. Schází se z vlastní iniciativy nebo jej svolá insolvenční soud anebo insolvenční správce. Rozhoduje většinou hlasů svých členů s tím, že nepřítomné členy zastupují jejich náhradníci; má-li člen věřitelského výboru více náhradníků (§ 34 odst. 2), zastupují jej v pořadí určeném schůzí věřitelů při jejich volbě. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. Usnášet se věřitelský výbor může jen tehdy, je-li přítomna nadpoloviční většina jeho členů nebo jejich náhradníků. Připouští-li to povaha některé z činností, může věřitelský výbor jejím provedením nebo prováděním pověřit některého ze svých členů nebo jeho náhradníka. (4) Členové a náhradníci věřitelského výboru se mohou ve věřitelském výboru dát na své nebezpečí zastoupit kteroukoliv fyzickou osobou, která má způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu; nejde-li o advokáta, může tento zástupce jednat jedině osobně. Náklady, které jim tím vzniknou, platí ze svého. § 36 (1) Členy a náhradníky věřitelského výboru mohou být jen přihlášení věřitelé, kteří se svým zvolením souhlasí. Stane-li se členem nebo náhradníkem věřitelského výboru právnická osoba, 14

) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

- 15 -

oznámí neprodleně insolvenčnímu soudu fyzickou osobu, která bude jejím jménem ve věřitelském výboru jednat. (2) Členy ani náhradníky věřitelského výboru nemohou být osoby, u kterých je vzhledem k jejich vztahu k dlužníkovi důvod pochybovat o jejich nepodjatosti, zejména osoby dlužníkovi blízké, vedoucí zaměstnanci dlužníka15), společníci dlužníka, s výjimkou akcionářů, pokud nepůsobí v orgánech dlužníka nebo nevlastní dlužníkovy akcie anebo jiné jím vydané účastnické cenné papíry v souhrnné hodnotě více než desetiny základního jmění dlužníka, osoby tvořící s dlužníkem holding a osoby jednající ve shodě podle zvláštního právního předpisu13). (3) Insolvenční soud nepotvrdí volbu člena nebo náhradníka věřitelského výboru, je-li tu důvod pochybovat o jejich důvěryhodnosti nebo o tom, že budou k výkonu funkce způsobilí. Toto rozhodnutí musí insolvenční soud vyhlásit do skončení schůze věřitelů, na které k volbě došlo. (4) Po vyhlášení rozhodnutí podle odstavce 3 insolvenční soud vyzve každého z přítomných věřitelů, kteří hlasovali pro zvolení, aby uvedl, zda se vzdává odvolání, současně je poučí, že odvolání, které nebude podáno do skončení schůze věřitelů, již nelze podat. Vyjádření věřitelů a jejich poučení se uvede v protokolu o jednání. Rozhodnutí insolvenční soud doručí pouze osobám, které proti němu podaly odvolání. § 37 (1) Členové a náhradníci věřitelského výboru jsou povinni při výkonu své funkce postupovat s odbornou péčí a nesou odpovědnost za porušení povinností, které pro ně vyplývají ze zákona nebo které jim uložil insolvenční soud. Nabývat majetek z majetkové podstaty mohou jen se souhlasem schůze věřitelů. Odpovídají i za své zaměstnance a jiné osoby, jejichž prostřednictvím plnili či měli plnit své povinnosti. (2) Členové a náhradníci věřitelského výboru mají právo na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí insolvenční soud. (3) Věřitelský výbor může při své činnosti využívat služeb auditorů, daňových poradců a jiných specializovaných odborníků. Náklady, které tím vzniknou, není možné hradit z majetkové podstaty. (4) Způsob určení nutných výdajů a odměny členů a náhradníků věřitelského výboru, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah jejich hrazení státem stanoví prováděcí právní předpis. § 38 (1) Do doby, než dojde k ustanovení věřitelského výboru a k potvrzení volby jeho členů a náhradníků, může insolvenční soud, a to i před první schůzí věřitelů a před rozhodnutím o úpadku, jmenovat prozatímní věřitelský výbor; podá-li insolvenční návrh dlužník, učiní tak neprodleně. (2) Insolvenční soud vždy jmenuje prozatímní věřitelský výbor, jestliže věřitelský výbor neustanovila schůze věřitelů k tomu účelu svolaná. Novou schůzi věřitelů za účelem ustanovení věřitelského výboru svolá insolvenční soud jen na návrh oprávněné osoby (§ 31 odst. 1).

15

) § 27 odst. 5 zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

- 16 -

(3) Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud jmenuje prozatímní věřitelský výbor, není odvolání přípustné. Rozhodnutí se doručuje zvlášť dlužníkovi, insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci a jmenovaným členům prozatímního věřitelského výboru. (4) Je-li to možné, jmenuje insolvenční soud prozatímní věřitelský výbor tak, aby v něm byly zastoupeny všechny skupiny věřitelů, posuzováno podle povahy jejich pohledávek. Jestliže z celkové výše pohledávek dlužníkových insolvenčních věřitelů tvoří významnou část pohledávky dlužníkových zaměstnanců, jmenuje insolvenční soud do prozatímního věřitelského výboru i jejich zástupce. (5) První schůze věřitelů konaná po jmenování prozatímního věřitelského výboru rozhodne o tom, zda ponechá ve funkci prozatímní věřitelský výbor. Může též odvolat některého z členů tohoto věřitelského výboru nebo jeho náhradníků nebo do něj zvolit dalšího člena nebo jeho náhradníka. (6) Prozatímní věřitelský výbor ukončí svou činnost, jakmile insolvenční soud potvrdí věřitelský výbor ustanovený schůzí věřitelů. Od okamžiku, kdy insolvenční soud potvrdí usnesení, jímž schůze věřitelů ponechá prozatímní věřitelský výbor ve funkci, se tento výbor považuje za věřitelský výbor ustanovený schůzí věřitelů. § 39 (1) Funkce člena nebo náhradníka věřitelského výboru zaniká jeho odvoláním z funkce, odstoupením z funkce nebo ukončením jeho účasti v insolvenčním řízení. (2) Jestliže účast věřitele v insolvenčním řízení skončí postupem podle § 15, přechází na nabyvatele jeho pohledávky i členství tohoto věřitele ve věřitelském výboru; to neplatí, nabylo-li tímto způsobem pohledávku dosavadního věřitele více osob. (3) Z důležitých důvodů, zejména při porušování nebo zanedbávání povinností, může insolvenční soud odvolat věřitelský výbor nebo některého z jeho členů a náhradníků. Může tak učinit i bez návrhu; podá-li však tento návrh schůze věřitelů, insolvenční soud mu vyhoví, je-li návrh v souladu se zákonem. (4) Proti rozhodnutí o odvolání z funkce může podat odvolání každá z odvolaných osob; těmto osobám se rozhodnutí doručuje zvlášť. (5) Proti rozhodnutí, kterým se návrh na odvolání z funkce zamítá, může podat odvolání osoba, která návrh podala; jde-li o návrh podaný schůzí věřitelů, může se odvolat každý z věřitelů, který na schůzi hlasoval pro přijetí návrhu. Těmto osobám se rozhodnutí doručuje zvlášť. (6) Člen nebo náhradník věřitelského výboru může kdykoli ze své funkce odstoupit. Činí tak podáním adresovaným insolvenčnímu soudu, které nemusí obsahovat důvody. (7) Dojde-li k tomu, že věřitelský výbor nebo některý z jeho členů nebo náhradníků nemůže pro zánik funkce vykonávat svou činnost, svolá insolvenční soud schůzi věřitelů za účelem provedení nové volby nebo doplňující volby. Zanikne-li funkce člena věřitelského výboru, nastoupí na jeho místo jeho náhradník a doplňující volbou bude určen nový náhradník. Jde-li o prozatímní věřitelský výbor jmenovaný insolvenčním soudem, který dosud nepotvrdila schůze věřitelů, pak nový prozatímní věřitelský výbor nebo některého z jeho členů anebo náhradníků jmenuje insolvenční soud.

- 17 -

§ 40 Insolvenční soud jako věřitelský výbor (1) Jestliže v průběhu insolvenčního řízení poklesne počet členů věřitelského výboru ustanoveného schůzí věřitelů na méně než 3, vykonává působnost věřitelského výboru až do potvrzení nové volby nebo doplňující volby členů věřitelského výboru do počtu nejméně 3 a za podmínek stanovených v odstavci 2 až do jmenování prozatímního věřitelského výboru, insolvenční soud. (2) Jestliže chybějící členy věřitelského výboru do počtu nejméně 3 nezvolila schůze věřitelů k tomu účelu svolaná, jmenuje chybějící členy věřitelského výboru a jejich náhradníky do počtu stanoveného schůzí věřitelů (§ 34 odst. 2) insolvenční soud. Od okamžiku, kdy tak učiní, se tento výbor považuje za prozatímní věřitelský výbor; § 38 odst. 2 věta druhá a odstavce 3 až 6 platí obdobně. § 41 Účast odborové organizace ve věřitelském výboru Má-li dlužník zaměstnance, má právo zúčastnit se jednání věřitelského výboru nebo prozatímního věřitelského výboru s hlasem poradním také odborová organizace, která u dlužníka působí. Působí-li u dlužníka vedle sebe více odborových organizací, má toto právo odborová organizace s největším počtem členů, nedohodnou-li se odborové organizace jinak. § 42 Zástupce věřitelů (1) Není-li volba věřitelského výboru povinná, může schůze věřitelů místo něho zvolit zástupce věřitelů a jeho náhradníka. (2) Ustanovení o věřitelském výboru platí pro zástupce věřitelů a jeho náhradníka obdobně. Zástupce věřitelů a jeho náhradník však nemohou být jmenováni insolvenčním soudem a neplatí pro ně § 39 odst. 2. Díl 5 Jiné procesní subjekty § 43 Státní zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení nebo do incidenčního sporu16), může podat opravný prostředek proti rozhodnutí insolvenčního soudu, jen mají-li toto právo všichni účastníci řízení. § 44 (1) Likvidátor vykonává v insolvenčním řízení svou působnost v rozsahu, v jakém nepřešla na insolvenčního správce; do jeho působnosti patří i součinnost s insolvenčním správcem uložená zákonem dlužníkovi. Tuto působnost vykonává likvidátor od podání insolvenčního návrhu a jde-li o insolvenční návrh věřitele, od rozhodnutí o úpadku. 16

) § 35 občanského soudního řádu.

- 18 -

(2) V souvislosti se svou činností v insolvenčním řízení má likvidátor právo na náhradu nutných výdajů a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí insolvenční soud na návrh insolvenčního správce v souladu se zvláštním právním předpisem. (3) Pro osoby v postavení obdobném postavení likvidátora platí odstavce 1 a 2 obdobně. Hlava III Ustanovení o insolvenčním řízení Doručování § 45 (1) Soudní rozhodnutí, předvolání, vyrozumění nebo jinou písemnost insolvenčního soudu nebo účastníků lze v insolvenčním řízení doručit vyvěšením písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu a jejím současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku (dále jen „doručení vyhláškou“). (2) Při doručení vyhláškou se písemnost považuje za doručenou dnem a v případech stanovených tímto zákonem okamžikem jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Okamžikem zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku se rozumí den, hodina a minuta zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku. (3) Povinnost insolvenčního soudu zveřejnit vyhláškou různé údaje, stanovená v tomto zákoně, je splněna vyvěšením příslušné písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu se současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, pokud zákon nestanoví pouze zveřejnění písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu; při zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku platí odstavec 2 obdobně. (4) Vedle doručení nebo zveřejnění vyhláškou může insolvenční soud písemnost nebo údaje zveřejnit i prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků anebo sítě nebo služby elektronických komunikací, je-li to účelné vzhledem k počtu účastníků a povaze věci; toto zveřejnění nemusí obsahovat odůvodnění. (5) Namísto úplného znění soudního rozhodnutí vydaného v insolvenčním řízení lze na úřední desce insolvenčního soudu zveřejnit vhodně zkrácené znění rozhodnutí. Zkrácené znění rozhodnutí zpravidla neobsahuje odůvodnění. (6) Předvolání účastníků k insolvenčnímu soudu učiněné vyhláškou musí být zveřejněno nejméně 15 dnů přede dnem, kdy se má jednání nebo jiný úkon insolvenčního soudu konat. § 46 (1) Je-li stanoveno, že písemnost má být vyvěšena na úřední desce insolvenčního soudu, vyvěsí se na úřední desce insolvenčního soudu a vyznačí se na ní, kdy se tak stalo. Po uplynutí lhůty, po kterou měla být písemnost vyvěšena, se sejme z úřední desky, vyznačí se na ní den, kdy byla sňata, a odevzdá se k založení do příslušného spisu. (2) Je-li pro zveřejnění nebo doručení písemnosti rozhodný den nebo okamžik jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku, vyznačí se to na písemnosti při jejím vyvěšení. Jakmile je insolvenčnímu soudu znám údaj o tom, kdy byla písemnost zveřejněna v insolvenčním rejstříku, opatří se vyvěšená písemnost i tímto údajem, se současným vyznačením data, kdy byl údaj na

- 19 -

písemnost připojen; písemnost nelze z úřední desky sejmout dříve, než po 10 dnech od vyznačení uvedeného údaje. § 47 (1) Stanoví-li zákon pro určité případy nebo pro určité osoby zvláštní způsob doručení, musí být písemnost doručena i jinak než vyhláškou; zveřejnění písemnosti v insolvenčním rejstříku je však i v těchto případech nebo u těchto osob dokladem o doručení písemnosti. Je-li s doručením písemností, pro které zákon stanoví zvláštní způsob doručení, spojen začátek běhu lhůty k podání opravného prostředku nebo k jinému procesnímu úkonu, začíná lhůta běžet ode dne, kdy byla písemnost doručena adresátu zvláštním způsobem. O tom musí být adresát písemnosti doručované zvláštním způsobem poučen. (2) O zvláštní způsob doručení jde zejména tehdy, ukládá-li zákon, aby písemnost byla doručena do vlastních rukou adresáta, jakož i tehdy, stanoví-li zákon, že v určitých případech nebo určitým osobám se písemnost doručuje zvlášť. (3) Nestanoví-li tento zákon jinak, doručuje se písemnost v insolvenčním řízení zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; jde-li o soudní rozhodnutí, doručuje se zvlášť také osobám, o jejichž podání insolvenční soud rozhoduje, osobám, které mají v insolvenčním řízení něco osobně vykonat a státnímu zastupitelství, které vstoupilo do insolvenčního řízení. Písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní právní předpis17), se doručují zvlášť také orgánu, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán. (4) Vedle doručení vyhláškou mohou být v určitých případech zvlášť doručeny i písemnosti, o kterých tak stanoví předseda senátu. Tento postup insolvenčního soudu však nesmí být v rozporu s principem rovnosti účastníků insolvenčního řízení. § 48 (1) Doručuje-li insolvenční správce písemnosti týkající se insolvenčního řízení osobně, má při tom postavení soudního doručovatele. (2) Písemnosti doručované prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb insolvenční správce zasílá, je-li pro insolvenční řízení nutný doklad o doručení písemnosti, jako poštovní zásilku s dodejkou nebo jako poštovní zásilku určenou k dodání do vlastních rukou adresáta. (3) Nepodaří-li se insolvenčnímu správci písemnost doručit prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, osobně nebo prostřednictvím provozovatelů poštovních služeb, může požádat o doručení insolvenční soud. § 49 (1) Písemnost určenou insolvenčnímu správci předá insolvenční soud doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho sídla zapsanou v seznamu insolvenčních správců. Jestliže insolvenční správce o to požádá, insolvenční soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou sdělil insolvenčnímu soudu; to neplatí, nemůže-li mu být písemnost v označeném místě doručena způsobem stanoveným tímto zákonem.

17

) Např. § 27a odst. 2 písm. h) obchodního zákoníku.

- 20 -

(2) Písemnost určenou insolvenčnímu správci včetně písemnosti doručované do vlastních rukou mohou přijmout také jeho zaměstnanci, jakož i jiné fyzické osoby, které k tomu insolvenční správce zmocnil. (3) Nebyl-li na adrese uvedené v odstavci 1 zastižen insolvenční správce nebo osoba, která by byla oprávněna podle odstavce 2 za něj písemnost přijmout, doručující orgán písemnost uloží. (4) Je-li insolvenčním správcem fyzická osoba, které se podle občanského soudního řádu písemnosti vzhledem k jejímu postavení doručují jinak než ostatním fyzickým osobám, předá insolvenční soud písemnost určenou insolvenčnímu správci doručujícímu orgánu k doručení tímto způsobem; odstavce 1 až 3 se nepoužijí. (5) Nejde-li o případ uvedený v odstavci 4, insolvenční soud v písemnosti, kterou předá k doručení doručujícímu orgánu, připojí k označení insolvenčního správce dodatek „insolvenční správce“. § 50 (1) Písemnost určenou věřitelskému výboru insolvenční soud předá doručujícímu orgánu k doručení na adresu jeho předsedy. Nepodaří-li se písemnost doručit proto, že se předseda věřitelského výboru v místě doručování nezdržuje a jiná jeho adresa není insolvenčnímu soudu známa, insolvenční soud předá písemnost k doručení na adresu kteréhokoli ze zbývajících členů věřitelského výboru. (2) Jestliže o to věřitelský výbor požádá, insolvenční soud předá písemnost k doručení na jinou adresu v České republice, kterou věřitelský výbor sdělil insolvenčnímu soudu; to neplatí, nemůže-li být písemnost v označeném místě doručena způsobem stanoveným tímto zákonem. (3) Pro doručování věřitelskému výboru platí § 49 odst. 4 obdobně. § 51 Osoba, které bylo rozhodnutí insolvenčního soudu doručeno vyhláškou nebo které bylo doručeno pouze zkrácené znění takového rozhodnutí, má právo na bezplatné vyhotovení stejnopisu rozhodnutí. Insolvenční soud tak učiní na její žádost. § 52 (1) Předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu. Předběžným opatřením může insolvenční soud také ustanovit předběžného správce. (2) Prominutí zmeškání lhůty v insolvenčním řízení není přípustné; totéž platí, jde-li o zmeškání soudního jednání, včetně zmeškání schůze věřitelů nebo přezkumného jednání. (3) Přerušení insolvenčního řízení není přípustné. § 53 Jednání (1) V insolvenčním řízení nařizuje insolvenční soud jednání jen tehdy, stanoví-li to zákon, nebo jestliže to považuje za nutné.

- 21 -

(2) Návrhy, které mohou být podle tohoto zákona podány, a procesní úkony, které mají být provedeny při jednání, při jiném soudním úkonu nebo na schůzi věřitelů, nemohou dodatečně provést osoby, které se nedostavily, ač byly řádně obeslány. Dokazování § 54 V insolvenčním řízení je insolvenční soud povinen provést i jiné důkazy potřebné k osvědčení dlužníkova úpadku nebo jeho hrozící platební neschopnosti, než byly účastníky navrhovány. § 55 (1) I v případě, že podle tohoto zákona může insolvenční soud vydat příslušné rozhodnutí nebo učinit jiný úkon v insolvenčním řízení až po slyšení dlužníka, lze od slyšení dlužníka upustit, jestliže se dlužník zdržuje v cizině a je-li zde nebezpečí nepřiměřeného prodlení; totéž platí, není-li znám pobyt dlužníka. Je-li to možné, insolvenční soud v takovém případě vyslechne zástupce dlužníka nebo osobu dlužníkovi blízkou. (2) Je–li dlužníkem právnická osoba, platí odstavec 1 přiměřeně pro výslech fyzických osob, které jsou oprávněny za ni jednat. Rozhodnutí § 56 (1) Insolvenční soud rozhoduje v insolvenčním řízení usnesením. (2) Nestanoví-li tento zákon jinak, v záhlaví písemného vyhotovení usnesení vydaného v insolvenčním řízení se uvede označení insolvenčního soudu, jména a příjmení soudců, označení dlužníka a jeho zástupce, označení osoby, o jejímž podání se rozhoduje a jejího zástupce a označení věci. Je-li to možné, uvede se v označení dlužníka též jeho datum narození nebo jeho identifikační číslo. § 57 (1) Není-li dále stanoveno jinak, rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení jsou účinná dnem jejich zveřejnění v insolvenčním rejstříku. (2) Rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení v průběhu jednání nebo hned po skončení jednání, jsou proti všem účastníkům insolvenčního řízení a insolvenčnímu správci účinná, jakmile jsou vyhlášena účastníkům a insolvenčnímu správci, kteří byli při jednání přítomní; rozhodnutí ve věci samé jsou v takovém případě proti všem účastníkům insolvenčního řízení a insolvenčnímu správci účinná, jakmile je insolvenční soud vyhlásí veřejně. (3) Ukládá-li zákon insolvenčnímu soudu vyvěsit rozhodnutí podle odstavce 2 na úřední desce insolvenčního soudu, zveřejnit je v insolvenčním rejstříku nebo je vyvěsit na úřední desce insolvenčního soudu a současně zveřejnit v insolvenčním rejstříku, učiní tak nejpozději do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni jednání, při kterém bylo rozhodnutí vyhlášeno. (4) Ustanovení občanského soudního řádu o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí se pro rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení nepoužijí.

- 22 -

Opravné prostředky § 58 (1) Proti rozhodnutím, která insolvenční soud učinil při výkonu dohlédací činnosti včetně předběžných opatření, není odvolání přípustné, pokud zákon nestanoví jinak. (2) Usnesení vydaná v insolvenčním řízení, proti kterým je odvolání přípustné, může na jeho základě změnit také soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví. (3) Obnova insolvenčního řízení není přípustná. § 59 Odvolací soud je povinen projednat odvolání proti rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným v insolvenčním řízení přednostně a s nejvyšším urychlením a to nejprve odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření, proti rozhodnutí o úpadku a proti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. Hlava IV Projednání úpadku a rozhodnutí o něm Díl 1 Zahájení insolvenčního řízení § 60 (1) Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh; zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh dojde věcně příslušnému soudu. (2) Insolvenční návrh je oprávněn podat dlužník nebo jeho věřitel; jde–li o hrozící úpadek, může insolvenční návrh podat jen dlužník. (3) Dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou - podnikatelem, je povinen podat insolvenční návrh bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. Tuto povinnost má i tehdy, byl–li pravomocně zastaven výkon rozhodnutí prodejem jeho podniku nebo exekuce podle zvláštního právního předpisu4) proto, že cena majetku náležejícího k podniku nepřevyšuje výši závazků náležejících k podniku; to neplatí má-li dlužník ještě jiný podnik. (4) Povinnost podle odstavce 3 mají i zákonní zástupci dlužníka a jeho statutární orgán a likvidátor dlužníka, který je právnickou osobou v likvidaci. Je-li těchto osob více a jsou-li oprávněny jednat jménem dlužníka samostatně, má tuto povinnost každá z nich. Insolvenční návrh podávají jménem dlužníka. (5) Povinnost podat insolvenční návrh podle odstavců 3 a 4 není splněna, bylo-li řízení o insolvenčním návrhu vinou navrhovatele zastaveno nebo byl-li jeho insolvenční návrh odmítnut.

- 23 -

§ 61 Oznámení o zahájení insolvenčního řízení (1) Zahájení insolvenčního řízení oznámí insolvenční soud usnesením, které zveřejní vyhláškou nejpozději do konce pracovního dne nejblíže následujícího po dni, kdy mu insolvenční návrh dojde. Usnesení, jímž se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, obsahuje: a) b) c) d) e) f)

označení soudu, který je vydal, označení insolvenčního navrhovatele, označení dlužníka, okamžik jeho vložení do insolvenčního rejstříku, jméno a příjmení soudce, který je vydal, den vydání.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 se doručuje účastníkům insolvenčního řízení; odvolání proti němu není přípustné. § 62 (1) O zahájení insolvenčního řízení vyrozumí insolvenční soud neprodleně a) finanční úřad v jehož obvodu má dlužník sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, jinak finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník své bydliště, b) celní úřad v jehož obvodu má dlužník sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, jinak celní úřad, v jehož obvodu má dlužník své bydliště, c) úřad práce, v jehož obvodu má dlužník, který je zaměstnavatelem sídlo, je-li dlužníkem právnická osoba, nebo místo podnikání, je-li dlužníkem fyzická osoba, anebo bydliště, je-li dlužníkem fyzická osoba, která nemá místo podnikání, d) příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, e) obecný soud dlužníka, f) soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle údajů obsažených v insolvenčním návrhu a listinách k němu připojených probíhá řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce na majetek dlužníka, g) Českou národní banku, je-li dlužník účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu1), h) Komisi pro cenné papíry, je-li dlužník účastníkem vypořádacího systému podle zvláštního právního předpisu18). (2) Je-li insolvenčnímu soudu již v době zahájení insolvenčního řízení známo, že správcem daně dlužníka je jiný finanční úřad, vyrozumí jej o zahájení insolvenčního řízení namísto finančního úřadu uvedeného v odstavci 1 písm. a). Pro celní úřad to platí obdobně. (3) Je-li insolvenčnímu soudu již v době zahájení insolvenčního řízení známo, že dlužník má majetek, ohledně kterého lze vést výkon rozhodnutí (exekuci) u jiného soudu, než je obecný soud dlužníka, vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení i tento soud. (4) Vyjdou-li údaje nezbytné k postupu insolvenčního soudu podle odstavců 1 až 3 najevo až po zahájení insolvenčního řízení, avšak ještě před rozhodnutím o úpadku, insolvenční soud příslušné osoby vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení neprodleně poté, kdy tyto údaje vyšly najevo.

18

) Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.

- 24 -

(5) Vyrozumění o zahájení insolvenčního řízení musí obsahovat a) b) c) d) e) f)

označení soudu, u kterého řízení probíhá, označení věci, označení insolvenčního navrhovatele, označení dlužníka, okamžik zahájení insolvenčního řízení, jméno a příjmení soudce, který insolvenční řízení vede.

(6) Vyrozumění o zahájení insolvenčního řízení insolvenční soud doručí osobám uvedeným v odstavcích 1 až 3 zvlášť. Povinnost vyrozumět příslušné osoby o zahájení insolvenčního řízení může insolvenční soud splnit i tím, že jim zvlášť doručí usnesení o zahájení insolvenčního řízení. Díl 2 Insolvenční návrh § 63 (1) Insolvenční návrh musí kromě obecných náležitostí podání19) obsahovat označení insolvenčního navrhovatele a označení dlužníka, kterého se týká, popřípadě označení jejich zástupců. Fyzická osoba musí být označena jménem, příjmením a bydlištěm (sídlem) a v případě, že jde o podnikatele, též identifikačním číslem. Právnická osoba musí být označena obchodní firmou nebo názvem, sídlem a identifikačním číslem. Je-li navrhovatelem stát, musí insolvenční návrh obsahovat označení příslušné organizační složky státu, která za stát před insolvenčním soudem vystupuje. (2) V insolvenčním návrhu musí být dále uvedeny rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, skutečnosti, ze kterých vyplývá oprávnění podat návrh, není-li insolvenčním navrhovatelem dlužník, označeny důkazy, kterých se insolvenční navrhovatel dovolává a musí z něj být patrno, čeho se jím insolvenční navrhovatel domáhá. (3) Insolvenční návrh je nutné předložit s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal u insolvenčního soudu a aby každý, komu se doručuje, dostal jeden stejnopis. Insolvenční navrhovatel je povinen k insolvenčnímu návrhu připojit předepsané přílohy a listinné důkazy, kterých se dovolává; přílohy a listiny však nejsou součástí insolvenčního návrhu. (4) Stejnopis insolvenčního návrhu věřitele se doručuje pouze dlužníku, a to do vlastních rukou. Insolvenční návrh dlužníka se nedoručuje. § 64 (1) Podá-li insolvenční návrh dlužník, je povinen k němu připojit a) b) c) d)

seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců, listiny, které dokládají hrozící úpadek (§ 2 odst. 3).

(2) V seznamu podle odstavce 1 písm. a) je dlužník povinen označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně uvede skutečnosti, na kterých se zakládají a uvede jejich výši; výslovně se dále vyjádří k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá

19

) § 42 odst. 4 občanského soudního řádu.

- 25 -

soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, dlužník tato řízení (rozhodnutí) označí. (3) V seznamu podle odstavce 1 písm. b) je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu uplatňují pohledávky nebo jiná majetková práva; jsouli věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které dlužníka ovládají anebo které dlužník ovládá20), musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést. Dlužník v seznamu stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, kteří proti němu uplatňují právo na uspokojení ze zajištění, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. (4) Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Pro označení osob v seznamech platí § 63 odst. 1 obdobně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné. § 65 Podá-li insolvenční návrh věřitel, je povinen doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku a k návrhu připojit její přihlášku. § 66 (1) S insolvenčním návrhem je možné spojit i návrh na povolení reorganizace, nebo návrh na schválení plánu oddlužení. V takovém případě musí návrh obsahovat i náležitosti předepsané pro tyto návrhy a musí k němu být přiloženy další pro ně požadované přílohy. (2) I když s insolvenčním návrhem nejsou spojeny návrhy podle odstavce 1, může v něm být uvedeno, jak má být podle insolvenčního navrhovatele řešen úpadek dlužníka. § 67 (1) Další insolvenční návrh podaný na téhož dlužníka dříve, než insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, se považuje za přistoupení k řízení. Od okamžiku, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu, u kterého probíhá řízení o původním insolvenčním návrhu, se osoba která jej podala, považuje za dalšího insolvenčního navrhovatele. (2) Pro dalšího insolvenčního navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení k řízení. (3) Byl-li další insolvenční návrh podán v době, kdy soud již rozhodl o původním insolvenčním návrhu jinak než rozhodnutím o úpadku, avšak toto rozhodnutí dosud nedoručil účastníkům insolvenčního řízení, insolvenční soud vydané rozhodnutí doručí i dalšímu insolvenčnímu navrhovateli. Došel-li další insolvenční návrh insolvenčnímu soudu až po doručení rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu, avšak předtím, než toto rozhodnutí nabylo právní moci, může další insolvenční navrhovatel podat proti takovému rozhodnutí odvolání ve lhůtě počítané od jeho doručení poslednímu z těch účastníků, kteří jsou oprávněni podat proti rozhodnutí odvolání; to neplatí, jestliže rozhodnutí o původním insolvenčním návrhu bylo dalšímu insolvenčnímu navrhovateli již dříve doručeno. 20

) § 66a obchodního zákoníku.

- 26 -

(4) K dalšímu insolvenčnímu návrhu podanému poté, co insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku, se nepřihlíží. Je-li součástí dalšího insolvenčního návrhu i návrh na způsob řešení dlužníkova úpadku, který byl podán dříve, než soud o způsobu řešení dlužníkova úpadku rozhodl, zůstávají účinky návrhu na způsob řešení dlužníkova úpadku zachovány. (5) Stejnopis dalšího insolvenčního návrhu podaného jinou osobou než dlužníkem se doručuje pouze dosavadnímu insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku, a to do vlastních rukou. § 68 Záloha na náklady insolvenčního řízení (1) Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovně právních nárocích. (2) Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50 000 Kč. Je-li insolvenčních navrhovatelů více, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně. (3) Nebude-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. (4) Nejde-li o dlužníka, může osoba, která zaplatila zálohu na náklady insolvenčního řízení, uplatnit její náhradu v insolvenčním řízení jako pohledávku za podstatou. Díl 3 Účinky zahájení insolvenčního řízení § 69 (1) Účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění usnesení o zahájení insolvenčního řízení v insolvenčním rejstříku. (2) Zahájení insolvenčního řízení má tyto účinky: a) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést, b) pohledávky a jiná práva týkající se majetkové podstaty nemohou být uplatněny žalobou, lze-li je uplatnit přihláškou, c) právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetkové podstaty, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem, to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, které bylo navrženo po zahájení insolvenčního řízení. (3) Zahájení insolvenčního řízení má další účinky stanovené zákonem. (4) Podá-li insolvenční návrh věřitel, odstavec 2 písm. c) se nepoužije. Výkon rozhodnutí lze v takovém případě provést, jen jde-li o věřitele uplatňujícího právo na uspokojení ze zajištění.

- 27 -

(5) Lhůty k uplatnění práv po zahájení insolvenčního řízení nezačínají nebo dále neběží, jde-li o věci podle odstavce 2 písm. a) až c). § 70 (1) Věřitelé dlužníka jsou od zahájení insolvenčního řízení oprávněni uplatnit v něm své pohledávky přihláškou, a to i v případě, že insolvenční soud ještě nezveřejnil výzvu k podávání přihlášek. (2) Insolvenční soud vyzve věřitele, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, aby podali přihlášku pohledávky. Tuto výzvu lze spojit s oznámením o zahájení insolvenčního řízení; je-li výzva učiněna samostatně až v průběhu insolvenčního řízení, oznamuje se stejným způsobem, jakým se oznamuje zahájení insolvenčního řízení. (3) Přihlášky pohledávek na základě výzvy podle odstavce 2 mohou věřitelé podávat až do rozhodnutí o úpadku. Kratší lhůtu není insolvenční soud oprávněn stanovit. Nakládání s majetkovou podstatou § 71 (1) Nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. (2) Omezení podle odstavce l se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy21) k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí. § 72 (1) Insolvenční soud ustanoví předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 71. (2) Insolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium (§ 78) nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody. (3) Povinností předběžného správce je provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a jeho zajištění, jakož i k přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu14). (4) Jestliže insolvenční soud před rozhodnutím o úpadku zruší předběžné opatření, kterým byl ustanoven předběžný správce, uloží mu současně, aby ve stanovené lhůtě podal soudu zprávu o své činnosti, zejména o stavu majetku, který spravoval, a aby vyúčtoval náklady, které mu vznikly. Stejně se postupuje, jestliže na základě odvolání proti předběžnému opatření odvolací soud změní toto rozhodnutí, ledaže jde o změny, které se netýkají osoby předběžného správce a jeho činnosti.

21

) Např. § 6 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

- 28 -

§ 73 (1) Je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve. (2) Usnesení podle odstavce 1 doručí insolvenční soud vyhláškou; dlužníkovi a předběžnému správci je doručí do vlastních rukou. Jiné rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření se doručí zvlášť dlužníku a osobě, která takový návrh podala. (3) Týkají-li se omezení uložená dlužníku té části jeho majetkové podstaty, která je zapsána v katastru nemovitostí, v Rejstříku zástav nebo v jiných veřejných či neveřejných seznamech, které podle zvláštních právních předpisů osvědčují vlastnictví k tomuto majetku, insolvenční soud doručí stejnopis předběžného opatření také katastrálním pracovištím příslušných katastrálních úřadů (dále jen „katastrální pracoviště“), Notářské komoře České republiky a orgánu nebo osobě, která vede jiný veřejný či neveřejný seznam. (4) Proti předběžnému opatření nařízenému podle tohoto ustanovení se může odvolat pouze dlužník. Jde-li o usnesení, kterým insolvenční soud návrh na nařízení takového předběžného opatření zamítl, je osobou oprávněnou k podání odvolání osoba, která návrh podala. (5) Předběžné opatření zanikne a) uplynutím doby, po kterou mělo trvat, b) vydáním rozhodnutí o úpadku, c) vydáním jiného rozhodnutí, jímž se řízení o insolvenčním návrhu končí, neurčí-li insolvenční soud v takovém rozhodnutí, že předběžné opatření zanikne až právní mocí rozhodnutí, d) účinností moratoria, ledaže insolvenční soud určil v rozhodnutí o vyhlášení moratoria jinak, e) vydáním rozhodnutí, kterým se předběžné opatření zruší, jakmile pominou důvody, pro které bylo nařízeno. (6) Rozhodnutí podle odstavce 5 písm. e) může insolvenční soud vydat i bez návrhu. Pro jeho doručení platí odstavec 2 a 3 obdobně. Proti usnesení se může odvolat pouze osoba, která návrh na nařízení předběžného opatření podala, není-li totožná s osobou, která navrhla jeho zrušení. § 74 (1) Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků zahájení insolvenčního řízení, zejména s omezeními podle § 71, jsou vůči věřitelům neúčinné. (2) Jestliže osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, plní tento závazek po zahájení insolvenčního řízení dlužníku, ačkoliv podle předběžného opatření má plnění poskytnout předběžnému správci a plnění se nedostane do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že o předběžném opatření nemohla vědět.

- 29 -

Díl 4 Moratorium a předběžné moratorium § 75 Moratorium Nejde-li o právnickou osobu v likvidaci, může dlužník, který je podnikatelem, do 15 dnů od podání insolvenčního návrhu, a jde-li o insolvenční návrh věřitele, do 15 dnů od jeho doručení insolvenčním soudem, navrhnout insolvenčnímu soudu vyhlášení moratoria. Návrh na moratorium § 76 (1) Návrh na moratorium musí kromě obecných náležitostí podání19) obsahovat všechny skutečnosti, které odůvodňují jeho vyhlášení, včetně návrhu způsobu uspořádání dlužníkových poměrů. (2) K návrhu podle odstavce 1 je dlužník kromě seznamů a listin, které je povinen připojit k insolvenčnímu návrhu, povinen připojit poslední účetní závěrku a písemné stanovisko věřitelů s největšími pohledávkami k možnosti vyhlásit moratorium. § 77 Nejde-li o insolvenčního navrhovatele, může insolvenční soud uložit dlužníku, který podal návrh na moratorium, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady předběžného správce; § 68 se použije přiměřeně. § 78 Vyhlášení moratoria (1) Insolvenční soud vyhlásí moratorium, jestliže jsou splněny předpoklady uvedené v § 75 a 76 a lze-li na základě dlužníkem doložených údajů důvodně předpokládat uspokojivé uspořádání dlužníkových poměrů; jinak návrh na moratorium zamítne. (2) Insolvenční soud návrh na moratorium zamítne také tehdy, jestliže dlužník, který k tomu byl vyzván, v určené lhůtě nezaplatil zálohu na náklady předběžného správce. (3) Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud vyhlásí moratorium, není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí, kterým se návrh na moratorium zamítá, se může odvolat pouze dlužník. § 79 Postup insolvenčního soudu (1) Je-li to nutné k ochraně oprávněných zájmů věřitelů nebo navrhne-li to dlužník, ustanoví insolvenční soud při vyhlášení moratoria také předběžného správce. (2) Současně s vyhlášením moratoria svolá insolvenční soud první schůzi věřitelů, a to tak, aby se konala nejpozději do 30 dnů od vyhlášení moratoria.

- 30 -

§ 80 Účinnost moratoria (1) Moratorium je účinné od okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříku a trvá 3 měsíce. (2) Insolvenční soud může na návrh dlužníka prodloužit moratorium nejdéle o 3 měsíce, jestliže jeho dosavadní průběh nasvědčuje tomu, že v prodloužené lhůtě bude dosaženo jeho účelu a jestliže s tím souhlasí alespoň polovina dlužníkových věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek. § 81 Účinky moratoria (1) Po dobu trvání moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku. (2) Není-li dále stanoveno jinak, po dobu trvání moratoria zůstávají zachovány právní účinky zahájení insolvenčního řízení. (3) Po dobu trvání moratoria je dlužník povinen průběžně informovat insolvenční soud, předběžného správce a věřitelský výbor o všech opatřeních, které přijal v souvislosti s provozem svého podniku a v případě potřeby si vyžádat jejich součinnost. Závazky bezprostředně souvisící se zachováním provozu podniku je dlužník oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky. (4) I v době trvání moratoria mohou oprávněné osoby přistoupit k řízení a věřitelé uplatnit svá práva přihláškou pohledávky. Účinky těchto úkonů však nastávají až zánikem moratoria, není-li dále stanoveno jinak. (5) Za věřitele dlužníka se po dobu trvání moratoria považují přihlášení věřitelé a osoby uvedené v seznamu podle § 64 odst. 1 písm. b). § 82 Nakládání s majetkovou podstatou po dobu trvání moratoria Po dobu trvání moratoria nesmí dlužník nakládat s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, v rozporu s návrhem na způsob uspořádání jeho poměrů nebo pokud by mělo jít o nikoli zanedbatelné zmenšení tohoto majetku poškozující dlužníkovy věřitele; ustanovení § 71 se nepoužije, ustanovení § 73 tím však není dotčeno. § 83 Zánik moratoria (1) Moratorium zaniká uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno. (2) Před uplynutím stanovené doby zanikne moratorium, rozhodne-li insolvenční soud o jeho předčasném ukončení proto, že a) je zřejmé, že účelu moratoria nemůže být dosaženo, nebo b) dlužník uvedl v návrhu na moratorium nepravdivé údaje,

- 31 -

anebo c) dlužník nakládal se svým majetkem v rozporu s § 82. (3) Před uplynutím stanovené doby zanikne moratorium i tím, že insolvenční soud insolvenční návrh zamítl, odmítl nebo řízení o něm zastavil. § 84 Předběžné moratorium Dlužník uvedený v § 75, jemuž hrozí úpadek, může u insolvenčního soudu před zahájením insolvenčního podat návrh na vyhlášení předběžného moratoria, lze-li důvodně předpokládat, že a) stav hrozícího úpadku je krátkodobým a přechodným stavem, který může být v průběhu předběžného moratoria překonán příjmem, který dlužník očekává na základě již existující právní skutečnosti, nebo b) dlužník může pokračovat v podnikání a překonat při tom hrozící úpadek. § 85 O náležitostech návrhu na předběžné moratorium a listinách k němu připojených platí obdobně § 75 a 76. § 86 Vyhlášení předběžného moratoria (1) Insolvenční soud vyhlásí předběžné moratorium, jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 84 a 85; jinak návrh na předběžné moratorium zamítne. (2) Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud vyhlásí předběžné moratorium, není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí, kterým se návrh na předběžné moratorium zamítá, se může odvolat pouze dlužník. (3) Do rozhodnutí o vyhlášení předběžného moratoria insolvenční soud nezveřejňuje informace o průběhu řízení; právo nahlížet do spisu, s výjimkou protokolu o hlasování, a činit si z něho výpisy a opisy, má po tuto dobu pouze dlužník. § 87 Účinnost předběžného moratoria O účinnosti předběžného moratoria platí obdobně § 80. § 88 Účinky předběžného moratoria (1) Po dobu předběžného moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku na základě insolvenčního návrhu podaného věřitelem; k účinkům zahájení řízení o takovém návrhu se po tuto dobu nepřihlíží. (2) Předběžné moratorium má dále tyto účinky:

- 32 -

a) výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala dlužníkův majetek, lze nařídit, nelze jej však provést, b) právo na uspokojení ze zajištění, které se týká dlužníkova majetku, lze uplatnit a nově nabýt jen za podmínek stanovených tímto zákonem; to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech, c) dlužník nesmí nakládat se svým majetkem, v rozporu s návrhem na způsob uspořádání jeho poměrů nebo pokud by mělo jít o nikoli zanedbatelné zmenšení tohoto majetku poškozující dlužníkovy věřitele. § 89 Zánik předběžného moratoria (1) O zániku předběžného moratoria platí obdobně § 83 odst. 1 a odstavec 2 písm. a) a b). (2) Před uplynutím stanovené doby zanikne předběžné moratorium i tím, že a) insolvenční soud rozhodne o jeho předčasném ukončení proto, že dlužník nakládal se svým majetkem v rozporu s § 88 odst. 2 písm. c), b) dlužník podá insolvenční návrh. Díl 5 Projednání insolvenčního návrhu a rozhodnutí o něm § 90 (1) Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Ustanovení § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (2) Nejsou-li k insolvenčnímu návrhu připojeny zákonem požadované přílohy, nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti, určí insolvenční soud navrhovateli lhůtu k doplnění insolvenčního návrhu. Tato lhůta nesmí být delší než 7 dnů; to neplatí, jde-li o insolvenční návrh podle § 60 odst. 3. Nebude-li insolvenční návrh ve stanovené lhůtě doplněn, insolvenční soud jej odmítne. (3) Insolvenční soud může rozhodnout, aby mu seznamy uvedené v § 64 odst. 1 předložil i dlužník, který není insolvenčním navrhovatelem. (4) Rozhodnutí podle odstavce 1 doručí insolvenční soud zvlášť insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku; osobou oprávněnou k podání odvolání je insolvenční navrhovatel. Rozhodnutí podle odstavce 3 doručí insolvenční soud zvlášť dlužníku; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. § 91 (1) Insolvenční navrhovatel může vzít insolvenční návrh zpět až do vydání rozhodnutí o úpadku nebo do právní moci jiného rozhodnutí o insolvenčním návrhu. (2) Je-li insolvenční návrh vzat zpět, insolvenční soud řízení zastaví. Je-li insolvenční návrh vzat zpět až poté, co již insolvenční soud o něm rozhodl jinak, než vydáním rozhodnutí o úpadku, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, insolvenční soud rozhodne též o zrušení rozhodnutí.

- 33 -

(3) Je-li insolvenčních navrhovatelů více a insolvenční návrh vezme zpět jen některý z nich, insolvenční soud řízení zastaví jen ve vztahu k navrhovateli, který vzal návrh zpět. (4) Byl-li insolvenční návrh vzat zpět až po vydání rozhodnutí o úpadku nebo poté, co jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu již nabylo právní moci, insolvenční soud rozhodne, že zpětvzetí insolvenčního návrhu není účinné. (5) Věřitel, který vzal zpět insolvenční návrh, jej může pro tutéž pohledávku znovu podat až po 6 měsících ode dne jeho zpětvzetí. Totéž platí pro osobu, která pohledávku od věřitele nabyla. (6) Rozhodnutí podle odstavců 2 až 4 soud doručí zvlášť insolvenčnímu navrhovateli a dlužníku; osobou oprávněnou k podání odvolání je pouze insolvenční navrhovatel. § 92 Skutečnosti, na jejichž základě insolvenční soud rozhoduje, musí být v rámci projednání insolvenčního návrhu osvědčeny. § 93 (1) U insolvenčního návrhu dlužníka postačí, jsou-li rozhodné skutečnosti osvědčeny údaji insolvenčního návrhu a jeho přílohami. Nejde-li o insolvenční návrh podaný pro hrozící úpadek, má se za to, že dlužník, který podá insolvenční návrh, je v úpadku. (2) Má-li dlužník více statutárních orgánů oprávněných jednat jeho jménem samostatně nebo má-li více osob, které mají postavení statutárního orgánu, oprávněných jednat jeho jménem samostatně, a není-li insolvenční návrh dlužníka některou z těchto osob podepsán, insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku až po slyšení takové osoby; to neplatí, jestliže se tato osoba na předvolání soudu nedostaví. Obdobně se postupuje, má-li dlužník více zákonných zástupců oprávněných jednat jeho jménem samostatně. (3) Podle odstavce l nelze postupovat, vyjdou-li v průběhu insolvenčního řízení najevo skutečnosti, které jsou s tvrzeními dlužníka obsaženými v insolvenčním návrhu nebo se skutečnostmi obsaženými v listinách připojených k insolvenčnímu návrhu v rozporu. Totéž platí, jestliže insolvenční soud zjistí, že další osoby oprávněné jednat jménem dlužníka, které insolvenční návrh nepodepsaly, s podáním insolvenčního návrhu nesouhlasí. § 94 (1) O insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka lze rozhodnout bez jednání jen tehdy, jestliže a) insolvenční soud plně vyhoví návrhu, kterému nikdo neodporoval, nebo b) o něm lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. (2) Insolvenční soud vždy nařídí jednání o insolvenčním návrhu jiné osoby než dlužníka, závisí-li rozhodnutí na zjištění sporných skutečností o tom, zda dlužník je v úpadku. Provádí-li dokazování ke zjištění dlužníkova úpadku nebo jeho hrozící platební neschopnosti nad rámec důkazních návrhů účastníků, nařídí jednání i v případě insolvenčního návrhu dlužníka.

- 34 -

(3) Jde-li o insolvenční návrh podaný jinou osobou než dlužníkem, rozhodne insolvenční soud zpravidla po slyšení dlužníka. Dlužníku musí být vždy dána možnost, aby se k insolvenčnímu návrhu před rozhodnutím o úpadku vyjádřil. § 95 Insolvenční soud je povinen učinit do 10 dnů od podání insolvenčního návrhu úkony směřující k rozhodnutí věci. O insolvenčním návrhu rozhodne bez zbytečného odkladu, v případě uvedeném v § 93 odst. 1 nejpozději do 15 dnů od jeho podání; je-li vyhlášeno moratorium, neskončí tato lhůta dříve než uplynutím 10 dnů od zániku moratoria. § 96 Při projednávání insolvenčního návrhu podaného jinou osobou než dlužníkem, mají jiní účastníci insolvenčního řízení než dlužník stejná práva a povinnosti jako insolvenční navrhovatel; jednají však pouze sami za sebe. Odporují-li jejich úkony úkonům insolvenčního navrhovatele, posoudí je insolvenční soud po uvážení všech okolností. Rozhodnutí o úpadku § 97 (1) Insolvenční soud vydá rozhodnutí o úpadku, je-li osvědčením nebo dokazováním zjištěno, že dlužník je v úpadku nebo že mu úpadek hrozí. (2) Rozhodnutí o úpadku musí obsahovat: a) b) c) d)

výrok o tom, že se zjišťuje úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, výrok, jímž insolvenční soud ustanovuje insolvenčního správce, údaj o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí o úpadku, výzvu, aby věřitelé, kteří dosud nepřihlásili své pohledávky, tak učinili ve stanovené lhůtě, s poučením o následcích jejího zmeškání, e) výzvu, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale insolvenčnímu správci, f) výzvu, aby věřitelé insolvenčnímu správci neprodleně sdělili, jaká zajišťovací práva uplatní na dlužníkových věcech, právech, pohledávkách nebo jiných majetkových hodnotách, pokud nejde o věřitele, jejichž zajišťovací práva jsou zapsána v katastru nemovitostí, s poučením o následcích nesplnění této povinnosti, g) výrok, jímž se určí místo a termín konání schůze věřitelů a přezkumného jednání, h) výrok, jímž se uloží dlužníku, který tak dosud neučinil, aby ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznamy svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků a věřitelů, i) označení hromadných sdělovacích prostředků, ve kterých bude insolvenční soud zveřejňovat svá rozhodnutí. (3) Lhůta k přihlášení pohledávek stanovená v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. (4) Schůzi insolvenčních věřitelů svolá insolvenční soud tak, aby se konala nejpozději do 2 měsíců od rozhodnutí o úpadku.

- 35 -

(5) Termín přezkumného jednání určí insolvenční soud tak, aby se konalo nejpozději do 2 měsíců po uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek, ne však dříve, než po 7 dnech od uplynutí této lhůty; z důvodů hodných zvláštního zřetele může insolvenční soud tuto lhůtu prodloužit. § 98 (1) Rozhodnutí o úpadku doručí insolvenční soud vyhláškou. Toto rozhodnutí se dále doručuje zvlášť dlužníkovi, insolvenčnímu správci, předběžnému správci, insolvenčnímu navrhovateli a osobám, které přistoupily k řízení; dlužníku a insolvenčnímu správci se toto rozhodnutí doručuje do vlastních rukou. (2) Považuje-li to za vhodné, může insolvenční soud doručit rozhodnutí o úpadku nebo jeho zkrácené znění i věřitelům dlužníka, kteří přihlásili své pohledávky před jeho vydáním. § 99 Oznámení o vydání rozhodnutí o úpadku (1) O vydání rozhodnutí o úpadku vyrozumí insolvenční soud a) orgán, který vede obchodní nebo jiný rejstřík, v němž je dlužník zapsán, b) finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník sídlo, je-li právnickou osobou, jinak finanční úřad, v jehož obvodu má dlužník bydliště; místo toho vyrozumí jiný finanční úřad, o němž je mu známo, že je správcem daně dlužníka, c) úřad práce, v jehož obvodu má dlužník, který je zaměstnavatelem, sídlo; místo podnikání, je-li dlužníkem fyzická osoba, která nemá sídlo nebo bydliště, je-li dlužníkem fyzická osoba, která nemá ani místo podnikání, d) příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, e) obecný soud dlužníka, f) soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení probíhá řízení o nárocích, které se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, včetně řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce na majetek dlužníka, g) Českou národní banku, je-li dlužník účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu1), h) Komisi pro cenné papíry, je-li dlužník účastníkem vypořádacího systému podle zvláštního právního předpisu18), i) orgán nebo osobu, která vede veřejný či neveřejný seznam, který podle zvláštního právního předpisu osvědčuje vlastnictví dlužníka k majetkové podstatě nebo existenci práva dlužníka náležejícího do majetkové podstaty, zejména katastrální pracoviště, která v katastru nemovitostí evidují majetek, o němž je insolvenčnímu soudu známo, že náleží dlužníkovi; Notářskou komoru České republiky, která v Rejstříku zástav eviduje majetek, o němž je insolvenčnímu soudu známo, že náleží dlužníkovi; Středisko cenných papírů, které eviduje zaknihované cenné papíry dlužníka. (2) Vyrozumění podle odstavce 1 musí obsahovat a) označení dlužníka; je-li to možné, uvede se v označení dlužníka též jeho datum narození (identifikační číslo), b) informaci o tom, že insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka nebo jeho hrozící platební neschopnost, c) označení rozhodnutí o úpadku, d) označení insolvenčního správce, - 36 -

e) jméno a příjmení soudce, který insolvenční řízení vede. (3) Vyrozumění se doručuje osobám uvedeným v odstavci 1 zvlášť. Povinnost vyrozumět tyto osoby lze splnit i tím, že se jim zvlášť doručí rozhodnutí o úpadku nebo jeho vhodné zkrácené znění. § 100 Účinnost rozhodnutí o úpadku (1) Rozhodnutí o úpadku nabývá účinnosti od okamžiku zveřejnění v insolvenčním rejstříku. (2) Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu dlužníka není odvolání přípustné. Proti rozhodnutí o úpadku vydanému na základě insolvenčního návrhu věřitele se může odvolat pouze dlužník; odvoláním však lze namítat pouze to, že rozhodnutí o úpadku nemělo být vydáno proto, že úpadek není osvědčen nebo proto, že tomu brání překážka stanovená v tomto zákoně. Ke skutečnostem, které nastaly (vznikly) po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží. (3) Je-li osvědčen úpadek dlužníka, není důvodem k tomu, aby odvolací soud zrušil nebo změnil rozhodnutí o úpadku, skutečnost, že insolvenční navrhovatel nedoložil, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku ani skutečnost, že insolvenční navrhovatel v průběhu odvolacího řízení ztratil způsobilost být účastníkem řízení. § 101 Po rozhodnutí o úpadku až do rozhodnutí o způsobu jeho řešení trvají účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, s vydáním předběžných opatření insolvenčním soudem a s rozhodnutím o úpadku. Insolvenční soud však může i bez návrhu změnit své rozhodnutí o předběžném opatření i tak, že rozšíří povinnosti v něm stanovené. Jiná rozhodnutí o insolvenčním návrhu § 102 Jinými rozhodnutími o insolvenčním návrhu jsou a) odmítnutí insolvenčního návrhu pro vady, b) zastavení řízení pro nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit nebo který se nepodařilo odstranit, nebo pro zpětvzetí insolvenčního návrhu, c) zamítnutí insolvenčního návrhu. § 103 (1) Insolvenční soud insolvenční návrh zamítne, nejsou-li splněny zákonem stanovené předpoklady pro vydání rozhodnutí o úpadku. (2) Insolvenční návrh podaný věřitelem insolvenční soud zamítne, jestliže nebylo osvědčeno, že insolvenční navrhovatel a alespoň 1 další osoba má proti dlužníku splatnou pohledávku. Za další osobu se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době 6 měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení.

- 37 -

(3) Není-li dlužník v úpadku pro předlužení (§ 2 odst. 2), zamítne insolvenční soud insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, osvědčí-li dlužník jednající v dobré víře, že jeho platební neschopnost vznikla v důsledku protiprávního jednání třetí osoby a že se zřetelem ke všem okolnostem lze důvodně předpokládat, že ji odvrátí v době do 3 měsíců po splatnosti jeho peněžitých závazků. (4) Je-li dlužníkem právnická osoba, insolvenční soud zamítne insolvenční návrh podaný věřitelem i tehdy, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek po zahájení insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil. (5) Insolvenční návrh nelze zamítnout proto, že majetek dlužníka nebude postačovat k úhradě nákladů insolvenčního řízení, i když je to zřejmé. (6) Rozhodnutí o zamítnutí a insolvenčnímu navrhovateli.

insolvenčního

návrhu

se

doručuje

zvlášť

dlužníkovi

(7) Proti rozhodnutí o zamítnutí insolvenčního návrhu se může odvolat pouze insolvenční navrhovatel. § 104 (1) Účinností rozhodnutí podle § 102 zanikají účinky zahájení insolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření. Odůvodňují-li to okolnosti případu, může insolvenční soud určit, že účinky zahájení insolvenčního řízení a dosud vydaná předběžná opatření zaniknou až právní mocí rozhodnutí. (2) Je-li toho podle stavu insolvenčního řízení zapotřebí, rozhodne insolvenční soud po právní moci rozhodnutí podle § 102 o hotových výdajích a odměně předběžného správce, jakož i o způsobu jejich úhrady; § 25 platí obdobně. Díl 6 Stanovení způsobu řešení úpadku § 105 (1) Insolvenční soud spojí s rozhodnutím o úpadku rozhodnutí o prohlášení konkursu, je-li dlužníkem osoba, u které tento zákon vylučuje řešení úpadku reorganizací nebo oddlužením. (2) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem, ve kterém jako způsob řešení úpadku navrhuje reorganizaci, předloží reorganizační plán přijatý všemi skupinami věřitelů (§ 250), spojí insolvenční soud s rozhodnutím o úpadku i rozhodnutí o způsobu řešení úpadku. § 106 (1) Nejde-li o případ podle § 105, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku samostatným rozhodnutím vydaným do 3 měsíců po rozhodnutí o úpadku; nesmí však rozhodnout dříve než po skončení schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku. (2) Má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle odstavce 1, je předmětem jednání schůze věřitelů svolané rozhodnutím o úpadku vždy zpráva insolvenčního správce o jeho dosavadní činnosti a jeho vyjádření o vhodnosti navrženého způsobu řešení úpadku;

- 38 -

je-li takových návrhů více, vyjádří se insolvenční správce k tomu, který z nich považuje za nejvhodnější a proč. (3) Má-li insolvenční soud rozhodnout o způsobu řešení úpadku podle odstavce 1, schůze věřitelů svolaná rozhodnutím o úpadku může též přijmout usnesení o způsobu řešení dlužníkova úpadku. (4) Usnesení schůze věřitelů podle odstavce 3 je přijato, jestliže z věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů a) pro ně hlasovala nejméně polovina všech přítomných zajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek a nejméně polovina všech přítomných nezajištěných věřitelů počítaná podle výše jejich pohledávek, nebo b) pro ně hlasovalo nejméně 90% přítomných věřitelů, počítáno podle výše pohledávek. (5) Za přítomného podle odstavce 4 se nepovažuje věřitel, který hlasoval písemně (§ 32 odst. 4). (6) Přijme-li schůze věřitelů usnesení podle odstavce 3, rozhodne insolvenční soud o způsobu řešení úpadku podle tohoto usnesení. To neplatí, je-li v době přijetí usnesení o způsobu řešení úpadku dlužníkem osoba, u které zákon tento způsob řešení úpadku vylučuje nebo je-li přijaté usnesení v rozporu s reorganizačním plánem přijatým všemi skupinami věřitelů (§ 250), který dlužník předložil insolvenčnímu soudu po rozhodnutí o úpadku; § 33 odst. 1 se nepoužije. (7) Rozhodnutí insolvenčního soudu o způsobu řešení úpadku se doručuje vyhláškou. § 107 Rozhodnutí o zrušení úpadku (1) Namísto rozhodnutí o způsobu řešení úpadku podle § 106 rozhodne insolvenční soud i bez návrhu o zrušení dlužníkova úpadku zjistí-li, že a) ani po rozhodnutí o úpadku nebyl osvědčen dlužníkův úpadek, nebo b) že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny (2) Namísto rozhodnutí o způsobu řešení úpadku podle § 106 rozhodne insolvenční soud o zrušení dlužníkova úpadku též na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením úpadku souhlas a na které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji podepsaly. (3) Rozhodnutí o zrušení úpadku je vykonatelné a jeho účinky nastávají dnem, kdy nabude právní moci; doručuje se vyhláškou. Právní mocí rozhodnutí o zrušení úpadku, insolvenční řízení končí. (4) Pro rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 platí ustanovení části druhé hlavy první dílu 8 tohoto zákona o zrušení konkursu přiměřeně. (5) Tytéž účinky jako rozhodnutí o zrušení úpadku má i rozhodnutí, kterým odvolací soud změnil nebo zrušil rozhodnutí o úpadku vydané soudem prvního stupně; právní mocí usnesení, kterým odvolací soud zrušil rozhodnutí o úpadku vydané soudem prvního stupně, však insolvenční řízení nekončí.

- 39 -

Díl 7 Incidenční spory § 108 (1) Incidenčními spory jsou a) spory o pravost, výši, zajištění nebo pořadí přihlášených pohledávek, b) spory o vyloučení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty nebo o vydání výtěžku zpeněžení podle § 140 odst. 5, c) spory o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, d) spory na základě odpůrčí žaloby, e) spory o náhradu škody na majetkové podstatě vzniklé porušením povinností insolvenčním správcem, f) další spory, které zákon označí jako spory incidenční. (2) Pro jiné spory, jejichž účastníkem je insolvenční správce, nelze ustanovení o incidenčních sporech použít, i když probíhají v době trvání insolvenčního řízení. § 109 (1) Incidenční spor se projedná a rozhodne na návrh oprávněné osoby, podaný v rámci insolvenčního řízení u insolvenčního soudu; tento návrh má povahu žaloby22). (2) V řízení o žalobě podle odstavce 1 se ustanovení části první hlavy třetí tohoto zákona nepoužijí. (3) Žalobu podanou podle odstavce 1 opožděně nebo osobou, která k tomu nebyla oprávněna, insolvenční soud odmítne. Stejně postupuje, má-li žaloba nedostatky, které se nepodařilo odstranit a které mu brání v řízení o ní pokračovat23). (4) Brání-li projednání žaloby podle odstavce 1 nedostatek podmínky řízení, který nelze odstranit, nebo který se nepodařilo odstranit insolvenční soud řízení o této žalobě zastaví. § 110 (1) Insolvenční soud projedná incidenční spor při jednání, pro které neplatí ustanovení o jednání v insolvenčním řízení. K tomuto jednání předvolá účastníky (§ 14) a osoby, jejichž účasti je třeba. Od jednání může soud upustit v případech, kdy to připouští občanský soudní řád. (2) V incidenčním sporu rozhoduje insolvenční soud rozsudkem, jde-li o rozhodnutí ve věci samé. (3) Smír uzavřený v incidenčním sporu insolvenčním správcem může insolvenční soud schválit, jen jestliže s ním souhlasí věřitelský výbor. (4) O nákladech incidenčního sporu a jejich náhradě rozhodne insolvenční soud v rozhodnutí o incidenčním sporu, a to podle ustanovení občanského soudního řádu, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Náhrada nákladů incidenčního sporu je zvláštní pohledávkou, na kterou se nevztahuje § 114 písm. f).

22

) § 79 odst. 1 občanského soudního řádu. ) § 43 občanského soudního řádu.

23

- 40 -

(5) Pravomocný rozsudek, vydaný v incidenčním sporu, je závazný pro všechny subjekty insolvenčního řízení. Hlava V Věřitelé a uplatňování pohledávek Díl 1 Postavení věřitelů a jejich pohledávek § 111 (1) Věřitelé, kteří své pohledávky uplatňují podáním přihlášky, se uspokojují v závislosti na způsobu řešení úpadku, a to rozvrhem při konkursu, plněním reorganizačního plánu při reorganizaci nebo plněním plánu oddlužení, nestanoví-li zákon jinak. (2) Zákon může stanovit, že podle odstavce 1 se uspokojují i někteří věřitelé, kteří nepodávají přihlášku pohledávky, splňují-li zákonem stanovené podmínky. § 112 (1) Zajištěnými věřiteli se rozumí věřitelé pohledávek, které byly zajištěny zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva nebo zajišťovacím postoupením pohledávky. (2) Zajištění věřitelé uplatňují své pohledávky přihláškou pohledávky, v níž se musí dovolat svého zajištění, uvést okolnosti, které je osvědčují a připojit listiny, které se toho týkají. (3) Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva nebo jiné hodnoty, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění. (4) Je-li podle znaleckého posudku vypracovaného v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku hodnota zajištění nižší než výše zajištěné pohledávky, považuje se pohledávka co do takto zjištěného rozdílu za pohledávku nezajištěnou. § 113 (1)

Pohledávkami za podstatou, pokud vznikly po zahájení insolvenčního řízení, jsou:

a) náhrada nutných výdajů a odměna předběžného správce a správce podniku dlužníka za součinnost poskytnutou předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci, b) náhrada nutných výdajů a odměna členů a náhradníků věřitelského výboru, c) náhrada zálohy na náklady insolvenčního řízení, jestliže ji v souladu s rozhodnutím insolvenčního soudu zaplatila jiná osoba než dlužník. (2)

Pohledávkami za podstatou, pokud vznikly po rozhodnutí o úpadku, jsou:

a) hotové výdaje a odměna insolvenčního správce, b) náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty dlužníka, c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora, osoby v postavení obdobném postavení likvidátora a odpovědného zástupce za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku, d) daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, e) pohledávky věřitelů ze smluv uzavřených insolvenčním správcem, - 41 -

f)

pohledávky věřitelů ze smluv, jejichž splnění insolvenční správce povolil, jakož i ze smluv, které insolvenční správce nevypověděl, g) pohledávky věřitelů odpovídající právu na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo odstoupeno nebo které insolvenční správce vypověděl, h) náhrada hotových výdajů osob, které poskytly insolvenčnímu správci součinnost, i) další pohledávky, o nichž tak stanoví tento zákon. (3)

Pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za podstatou jsou:

a) pracovně právní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, které vznikly v posledních 3 letech před rozhodnutím o úpadku nebo po něm, pokud zákon ohledně některých z nich nestanoví jinak, b) pohledávky státu – úřadů práce za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů, c) pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem, d) pohledávky výživného ze zákona, e) náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení, f) další pohledávky, o kterých tak stanoví tento zákon. (4) Pohledávky za podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku, pokud zákon nestanoví jinak podmínky jejich vzniku či splatnosti. § 114 V insolvenčním řízení se neuspokojují žádným ze způsobů řešení úpadku, není-li dále stanoveno jinak, a) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení z pohledávek přihlášených věřitelů, vzniklých před rozhodnutím o úpadku, pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí; b) úroky, úroky z prodlení a poplatek z prodlení, z pohledávek věřitelů, které se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku, c) pohledávky věřitelů z darovacích smluv, d) mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného za veřejné zdravotní pojištění, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před rozhodnutím o úpadku, e) smluvní pokuty, pokud právo na jejich uplatnění vzniklo až po rozhodnutí o úpadku, f) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí v insolvenčním řízení. § 115 (1) Zajištěná pohledávka se v rozsahu zajištění úročí ode dne následujícího po dni rozhodnutí o způsobu řešení úpadku; to neplatí, je-li způsobem řešení konkurs a majetková podstata je zpeněžena jinak než podle § 198. (2) Je-li způsobem řešení úpadku konkurs a majetková podstata je zpeněžena podle § 198, zvyšuje se přihlášená pohledávka zajištěného věřitele o úroky přirostlé podle odstavce 1. (3) Je-li způsobem řešení úpadku reorganizace, přirůstají úroky podle odstavce 1 věta před středníkem k pohledávce zajištěného věřitele ode dne následujícího po dni rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a splatné jsou měsíčně, jakmile znalec ocení hodnotu zajištění podle § 138 odst. 5.

- 42 -

§ 116 (1) Po úplném uhrazení všech pohledávek, kterých se týká insolvenční řízení, s výjimkou pohledávek uvedených v § 114, lze v insolvenčním řízení uhradit rovněž podřízené pohledávky a pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu. (2) Podřízenou pohledávkou je pohledávka, která má být podle smlouvy uspokojena až po uspokojení jiné pohledávky případně ostatních pohledávek dlužníka, zejména je-li vydáno rozhodnutí o úpadku dlužníka; za podřízenou pohledávku se považuje také pohledávka z podřízeného dluhopisu podle zvláštního právního předpisu24). (3) Podřízené pohledávky se postupem podle odstavce 1 uspokojují v závislosti na dohodnuté nebo stanovené míře jejich podřízenosti; jinak se uspokojují poměrně. Jako poslední se vždy uspokojují pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu, a to poměrně. (4) Pohledávky společníků nebo členů dlužníka vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu se v insolvenčním řízení neuplatňují, ale pouze se oznamují insolvenčnímu správci, který vede jejich evidenci. CELEX: 32000L0012,31993L0006

Díl 2 Přihlášky pohledávek a jejich přezkoumání § 117 (1) Věřitelé podávají přihlášky pohledávek u insolvenčního soudu od zahájení insolvenčního řízení až do uplynutí lhůty stanovené rozhodnutím o úpadku. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují. (2) Přihlašují se i pohledávky, které již byly uplatněny u soudu, jakož i pohledávky vykonatelné včetně těch, které jsou vymáhány výkonem rozhodnutí nebo exekucí. (3) Přihlásit lze i pohledávku nesplatnou nebo pohledávku vázanou na podmínku. (4) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty k promlčení nebo pro zánik práva stejné účinky jako žaloba nebo jiné uplatnění práva u soudu, a to ode dne, kdy došla insolvenčnímu soudu. Přihlášku pohledávky, které je podána u jiného než insolvenčního soudu, postoupí tento soud neprodleně soudu insolvenčnímu, aniž o tom vydává rozhodnutí; účinky spojené s podáním takové přihlášky nastávají dnem, kdy přihláška dojde insolvenčnímu soudu. § 118 (1) Přihlášky pohledávek a jejich přílohy se podávají dvojmo. Stejnopis přihlášky a její přílohy doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci.

) Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech.

24

- 43 -

(2) Přihláška pohledávky musí kromě obecných náležitostí podání19) obsahovat důvod vzniku a výši přihlašované pohledávky. Důvodem vzniku přihlašované pohledávky se rozumí uvedení skutečností, na nichž se pohledávka zakládá. (3) Jde-li o pohledávku zajištěnou, musí věřitel v přihlášce uvést, zda uplatňuje právo na její uspokojení ze zajištění a označit druh zajištění a dobu jeho vzniku; nestane-li se tak, má se za to, že právo na uspokojení přihlašované pohledávky ze zajištění v insolvenčním řízení uplatněno nebylo. (4) Jde-li o pohledávku vykonatelnou, musí věřitel v přihlášce uvést i skutečnosti, o které vykonatelnost opírá. (5) Pohledávku je nutné v přihlášce vždy vyčíslit v penězích, i když jde o pohledávku nepeněžitou. Pohledávka v cizí měně musí být přepočítána na českou měnu podle kurzu, platného v den zahájení insolvenčního řízení a stala-li se splatnou dříve, podle kurzu, platného v den její splatnosti. Jde-li o pohledávku nepeněžitou nebo o pohledávku neurčité výše, musí být vyjádřena v penězích na základě odhadu její hodnoty. (6) K přihlášce pohledávky je nutné připojit listiny, kterých se přihláška dovolává. Vykonatelnost pohledávky se prokazuje veřejnou listinou. (7) Za správnost údajů uvedených v přihlášce jeho pohledávky odpovídá věřitel. Jestliže věřitel v přihlášce uvede, že se do doby zjištění přihlášené pohledávky vzdává práv v insolvenčním řízení s ní spojených, nepovažuje se do doby zjištění této pohledávky za přihlášeného věřitele. § 119 (1) Přihláškou pohledávky, kterou zajišťují věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty třetích osob, není dotčeno právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky z tohoto zajištění. (2) Přihláškou pohledávky není dotčeno ani právo věřitele domáhat se uspokojení pohledávky po kterékoli z osob odpovídajících mu společně a nerozdílně s dlužníkem; o právu věřitele požadovat plnění od dlužníkova ručitele včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení25) to platí obdobně. (3) Osoby, od kterých může věřitel požadovat plnění podle odstavců 1 a 2, mohou pohledávku, která by jim proti dlužníku vznikla uspokojením věřitele, přihlásit jako pohledávku podmíněnou, pokud ji nepřihlásí věřitel. Jestliže však věřitel takovou pohledávku přihlásí, mohou se jí tyto osoby v rozsahu, v němž pohledávku uspokojí, v insolvenčním řízení domáhat místo něj s tím, že pro jejich vstup do řízení platí přiměřeně § 15; návrh podle tohoto ustanovení mohou podat samy. § 120 (1) Insolvenční správce přezkoumá podané přihlášky pohledávek zejména podle přiložených dokladů a podle účetnictví dlužníka nebo jeho evidence vedené podle zvláštního právního předpisu14). Dále vyzve dlužníka, aby se k přihlášeným pohledávkám vyjádřil. Je-li to třeba, provede o pohledávkách nezbytná šetření s tím, že využije součinnosti orgánů, které mu ji jsou povinny poskytnout (§ 28).

25

) Např. § 76 odst. 1 obchodního zákoníku

- 44 -

(2) Nelze-li přihlášku pohledávky přezkoumat pro její vady nebo neúplnost, vyzve insolvenční správce věřitele, aby ji opravil nebo doplnil do 15 dnů, nestanoví-li lhůtu delší. Současně jej poučí, jak je nutné opravu a doplnění provést. Přihlášky pohledávek, které nebyly včas a řádně doplněny nebo opraveny, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu k rozhodnutí o tom, že se k přihlášce pohledávky nepřihlíží; o tomto následku musí být věřitel poučen. (3) Insolvenční správce sestaví seznam přihlášených pohledávek; u pohledávek, které popírá, to výslovně uvede. Do seznamu se nezařazují pohledávky, ke kterým se nepřihlíží, pohledávky vyloučené z uspokojení a další pohledávky, u kterých to stanoví zákon. Zajištění věřitelé se v seznamu uvádějí zvlášť. U každého věřitele musí být uvedeny údaje potřebné k jeho identifikaci a údaje pro posouzení důvodu vzniku, výše a pořadí jeho pohledávky; u zajištěných věřitelů se navíc uvádí důvod a způsob zajištění. V seznamu se zvlášť vyznačí pohledávky vykonatelné. (4) Účastníci jsou oprávněni u insolvenčního správce nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek a do dokladů, na jejichž základě byl sestaven. § 121 (1) Přezkoumání přihlášených pohledávek se děje na přezkumném jednání, jehož termín a místo konání určí insolvenční soud v rozhodnutí o úpadku. Dlužníku a insolvenčnímu správci doručí insolvenční soud předvolání k přezkumnému jednání do vlastních rukou, s poučením o nezbytnosti jejich účasti. (2) Případnou změnu termínu nebo místa konání přezkumného jednání doručí insolvenční soud vyhláškou; osoby uvedené v odstavci 1 předvolá zvlášť za podmínek tam stanovených. O změně termínu nebo místa konání přezkumného jednání vyrozumí insolvenční soud zvlášť také osoby uvedené v § 99 odst. 1, pokud jde o přihlášené věřitele. (3) Přezkoumání pohledávek se děje podle jejich seznamu, který sestavil insolvenční správce. Stanovisko, které insolvenční správce zaujal v seznamu pohledávek k jednotlivým pohledávkám, může při přezkumném jednání měnit. Jednotliví věřitelé a dlužník mohou popírat pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek a uplatňovat jejich promlčení; insolvenční správce může přihlášené pohledávky popírat ve stejném rozsahu. (4) Výsledek přezkumného jednání zapíše insolvenční správce do seznamu přihlášených pohledávek; takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání. Věřitelům, kteří o to požádají, vydá insolvenční soud z tohoto seznamu výpis. (5) Věřitele, jehož nevykonatelná přihlášená pohledávka byla popřena při přezkumném jednání, jehož se nezúčastnil, o tom insolvenční správce písemně vyrozumí, a to i tehdy, je-li popření uvedeno v upraveném seznamu přihlášených pohledávek. § 122 (1) Věřitel nevykonatelné pohledávky, která byla popřena insolvenčním správcem nebo některým z věřitelů, mohou uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 30 dnů od přezkumného jednání; tato lhůta však neskončí dříve než uplynutím 15 dnů od doručení vyrozumění podle § 121 odst. 5. Žalobu podávají vždy proti insolvenčnímu správci a dále i proti věřiteli, který přihlášenou pohledávku popřel. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce se v rozsahu jejího popření nepřihlíží.

- 45 -

(2) Vyjde-li v průběhu řízení o žalobě podle odstavce 1 najevo, že popřená pohledávka je pohledávkou vykonatelnou, není to důvodem k zamítnutí žaloby, žalovaný je však v takovém případě povinen prokázat důvod popření podle odstavce 3. (3) Insolvenční správce nebo věřitel, kteří popřeli vykonatelnou pohledávku, podají do 30 dnů od přezkumného jednání u insolvenčního soudu žalobu na její určení proti věřiteli, který ji přihlásil. Jde-li o pohledávku přiznanou pravomocným rozhodnutím příslušného orgánu, lze jako důvod popření uplatnit jen skutečnosti, které nebyly uplatněny dlužníkem v řízení, které předcházelo vydání tohoto rozhodnutí; důvodem popření však nemůže být jiné právní posouzení věci. (4) Není-li dále stanoveno jinak, nemá popření pohledávky dlužníkem vliv na její zjištění; jeho účinkem však vždy je, že pro takovou pohledávku není upravený seznam, v němž je uvedena, exekučním titulem. § 123 (1) Pohledávka je zjištěna, jestliže a) nevykonatelnou pohledávku nepopřel insolvenční správce ani žádný z věřitelů nebo byla zjištěna soudem na základě žaloby toho, kdo podal přihlášku, b) ohledně vykonatelné pohledávky nebyla včas podána žaloba podle § 122 odst. 2 nebo byla-li taková žaloba zamítnuta anebo řízení o ní skončilo jinak než rozhodnutím ve věci samé. (2) Výsledek sporu o určení pravosti, výše nebo pořadí pohledávky poznamená insolvenční soud v upraveném seznamu pohledávek; učiní tak i bez návrhu. (3) Rozhodnutí insolvenčního soudu o pravosti, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek jsou účinná vůči všem přihlášeným věřitelům. § 124 (1) Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí přihlášených pohledávek nemá žádný z účastníků řízení právo na náhradu nákladů řízení proti insolvenčnímu správci. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty; do ní náleží i náhrada nákladů řízení, přiznaná insolvenčnímu správci. (2) Náklady řízení, které vznikly zaviněním insolvenčního správce nebo náhodou, která se mu přihodila, nese on sám a ostatním účastníkům je povinen je nahradit. (3) Věřitel, který popřel pohledávku a měl úspěch ve sporu, má právo, aby mu byly uhrazeny z majetkové podstaty jeho náklady řízení, pokud vznikl majetkové podstatě prospěch; jde o pohledávku za podstatou. Bylo-li mu v tomto sporu přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, přechází toto právo na majetkovou podstatu ve výši jejího plnění. Díl 3 Jiné způsoby uplatňování pohledávek § 125 (1) Pohledávky za podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uplatňují vůči insolvenčnímu správci pořadem práva tak, jako by insolvenční správce byl v nich dlužníkem.

- 46 -

(2) Neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovně právní pohledávku uvedenou v § 113 odst. 3 písm. a) v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zvláštního právního předpisu14). (3) Insolvenční správce uspokojí pohledávky podle odstavce 1 z majetkové podstaty. (4) Neuspokojí-li insolvenční správce pohledávky podle odstavce 1 v plné výši a včas, může se věřitel domáhat jejich splnění žalobou podanou proti insolvenčnímu správci; nejde o incidenční spor. Náklady, které v tomto sporu vznikly insolvenčnímu správci, se hradí z majetkové podstaty, pokud nevznikly zaviněním správce nebo náhodou, která se mu přihodila. (5) Po právní moci rozhodnutí o žalobě podle odstavce 4 určí lhůtu k uspokojení přisouzené pohledávky a jejího příslušenství svým rozhodnutím insolvenční soud; současně rozhodne, která část majetkové podstaty může být použita k uspokojení. Učiní tak jen na návrh oprávněné osoby nebo insolvenčního správce, kterým se rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, doručuje, a to zvlášť. § 126 Zajištění věřitelé, kteří mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena v průběhu insolvenčního řízení, uplatňují její uspokojení vůči insolvenčnímu správci. Pokud jim insolvenční správce nevyhoví, mohou se nápravy domáhat u insolvenčního soudu v rámci jeho dohlédací činnosti; sporné skutečnosti o tom, zda jde o zajištěné věřitele a zda a v jakém rozsahu trvá zajištěná pohledávka nebo zajištění, přitom nelze řešit. § 127 Věřitelé, kteří se domáhají toho, aby věc, právo nebo jiná majetková hodnota byla vyloučena z majetkové podstaty, tak mohou učinit jen vylučovací žalobou podle tohoto zákona. Hlava VI Majetková podstata § 128 Pojem a rozsah (1) Jestliže insolvenční návrh podal dlužník, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil ke dni zahájení insolvenčního řízení, jakož i majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení. (2) Podal-li insolvenční návrh věřitel, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud vydal rozhodnutí o předběžném opatření, kterým zcela nebo zčásti omezil právo dlužníka nakládat s jeho majetkem. Není-li takového rozhodnutí, náleží do majetkové podstaty majetek, který dlužníkovi patřil v době, kdy insolvenční soud vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka. Dále zde náleží majetek, který dlužník nabyl v průběhu insolvenčního řízení po vydání těchto rozhodnutí. (3) Je-li dlužník spoluvlastníkem majetku podle odstavců 1 a 2, náleží do majetkové podstaty podíl dlužníka na tomto majetku. Majetek podle odstavců 1 a 2 náleží do majetkové podstaty i tehdy, je-li ve společném jmění dlužníka a jeho manžela.

- 47 -

(4) Majetek jiných osob než dlužníka náleží majetkové podstaty, stanoví-li to zákon, zejména jde-li o plnění z úkonů proti insolvenčním věřitelům neúčinných. Pro účely zpeněžení se na takový majetek pohlíží jako na majetek dlužníka. § 129 Rozsah majetkové podstaty (1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, majetkovou podstatu podle § 128 tvoří zejména a) b) c) d) e) f)

peněžní prostředky, věci movité a nemovité, podnik, soubor věcí a věci hromadné, vkladní knížky, vkladní listy a jiné formy vkladů, akcie, směnky, šeky nebo jiné cenné papíry anebo jiné listiny, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva, g) obchodní podíl, h) dlužníkovy peněžité i nepeněžité pohledávky, včetně pohledávek podmíněných a pohledávek, které dosud nejsou splatné, i) dlužníkova mzda nebo plat, jeho pracovní odměna jako člena družstva a příjmy, které dlužníkovi nahrazují odměnu za práci, zejména důchod, nemocenské, peněžitá pomoc v mateřství, stipendia, náhrady ucházejícího výdělku, náhrady poskytované za výkon společenských funkcí a hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání, j) další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu. (2) Majetkovou podstatu tvoří dále i příslušenství, přírůstky, plody a užitky majetku uvedeného v odstavci 1. § 130 (1) Do majetkové podstaty nepatří majetek, který nelze postihnout výkonem rozhodnutí nebo exekucí26); věci sloužící k podnikání dlužníka však z majetkové podstaty vyloučeny nejsou. (2) Příjmy dlužníka náleží do majetkové podstaty ve stejném rozsahu, v jakém z nich mohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky27). § 131 Do majetkové podstaty nepatří též majetek, se kterým lze podle zvláštního právního předpisu naložit pouze způsobem, k němuž byl určen, zejména účelové dotace a návratné výpomoci ze státního rozpočtu, z Národního fondu, z rozpočtu územního samosprávního celku nebo státního fondu, finanční rezervy vytvářené podle zvláštních právních předpisů28), majetek České národní banky, který byl na základě zvláštních dohod svěřen do správy jiné osobě, zboží propuštěné celním úřadem k dočasnému použití a majetek státu v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem29).

26

) Např. § 321, § 322 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu. ) § 279 odst. 2 občanského soudního řádu. 28 ) Např. § 31 odst. 6 a § 37a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 29 ) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. 27

- 48 -

Zjišťování majetkové podstaty § 132 (1) Zjišťování majetkové podstaty zajišťuje od svého ustanovení insolvenční správce nebo předběžný správce. Při tom je povinen řídit se pokyny insolvenčního soudu. (2) Dokud insolvenční správce nebo předběžný správce není ustanoven, může insolvenční soud rozhodnout o opatřeních potřebných ke zjištění podstaty a o způsobu jejich provedení. § 133 (1) Dlužník je povinen poskytnout insolvenčnímu správci nebo předběžnému správci při zjišťování majetkové podstaty všestrannou součinnost, zejména dbát pokynů insolvenčního správce nebo předběžného správce. (2) Je-li dlužníkem právnická osoba, mají povinnosti podle odstavce 1 její statutární orgány a jejich členové nebo likvidátor, jde-li o právnickou osobu v likvidaci. Jestliže postavení statutárního orgánu má více osob, oprávněných jednat samostatně, lze splnění těchto povinností požadovat od kterékoli z nich. Uvedené osoby mají tuto povinnost i v případě, že jejich postavení zaniklo v posledních 3 měsících před zahájením insolvenčního řízení. (3) Insolvenční soud může vyžadovat splnění povinností podle odstavce 1 a 2 také od osob, které jsou společníky, zaměstnanci nebo členy právnické osoby, a to v rozsahu jejich oprávnění jednat za právnickou osobu. (4) Je-li dlužníkem fyzická osoba, mají povinnosti podle odstavce 1 a 2 i její zákonní zástupci; má-li fyzická osoba více zákonných zástupců oprávněných jednat jejím jménem samostatně, může insolvenční soud vyžadovat splnění těchto povinností od každého z nich. § 134 (1) Východiskem zjišťování majetkové podstaty je seznam majetku a závazků, který je dlužník povinen předložit současně s insolvenčním návrhem, případně na základě rozhodnutí insolvenčního soudu. (2) Insolvenční správce nebo předběžný správce provede vlastní šetření o tom, zda do majetkové podstaty nepatří i jiné věci, práva či jiné hodnoty než ty, které dlužník uvedl v seznamu podle odstavce 1. Potřebnou součinnost mu kromě orgánů a osob uvedených v § 28 jsou povinny poskytnout také věřitelské orgány. (3) Nemůže-li insolvenční správce nebo předběžný správce dosáhnout úplného zjištění majetkové podstaty proto, že mu nebyla poskytnuta požadovaná součinnost, oznámí to insolvenčnímu soudu a navrhne mu přijetí příslušného opatření. § 135 (1) Dlužník musí umožnit insolvenčnímu správci přístup na všechna místa, kde má umístěn majetek náležející do majetkové podstaty. (2) Je-li to potřebné, zejména neposkytuje-li dlužník insolvenčnímu správci součinnost potřebnou ke zjištění a zajištění majetkové podstaty, může insolvenční soud na návrh insolvenčního správce nařídit prohlídku bytu (sídla, místa podnikání) a jiných místností dlužníka, jakož i jeho - 49 -

skříní nebo jiných schránek v nich umístěných, kde má dlužník svůj majetek; za tím účelem je insolvenční správce oprávněn zjednat si do bytu nebo do jiné místnosti dlužníka přístup, popřípadě uzavřené skříně nebo jiné schránky otevřít. (3) Písemné vyhotovení rozhodnutí podle odstavce 2 nemusí obsahovat odůvodnění; proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. Usnesení se doručuje pouze insolvenčnímu správci a dlužníku. Insolvenční soud doručí usnesení insolvenčnímu správci spolu se stejnopisem usnesení, který má být doručen dlužníku. Dlužníku doručí usnesení insolvenční správce při prohlídce místností, kterých se usnesení týká. Nepodaří-li se insolvenčnímu správci doručit usnesení dlužníku při tomto úkonu, vrátí je k doručení insolvenčnímu soudu. (4) Každý, v jehož objektu má dlužník svůj byt (sídlo, místo podnikání) nebo jiné své místnosti, je povinen strpět, aby insolvenční správce, který provádí soupis nebo činí úkony směřující k řádnému zajištění a správě majetkové podstaty, provedl prohlídku bytu a jiných místností dlužníka. Nesplní-li tuto povinnost, je insolvenční správce oprávněn zjednat si k bytu nebo jiné místnosti dlužníka přístup. (5) Je-li to potřebné, přibere insolvenční správce k prohlídce vhodnou osobu, podle možnosti zástupce orgánu obce. O prohlídce sepíše insolvenční správce protokol, v němž musí být uveden majetek, který byl při prohlídce zjištěn a majetek, který byl při prohlídce zajištěn. Protokol podepíše insolvenční správce, případně osoba, kterou k prohlídce přibral. Protokol předá insolvenční správce insolvenčnímu soudu, s tím, že si ponechá opis. Opis protokolu insolvenční soud doručí dlužníkovi a věřitelskému výboru. § 136 Ten, kdo má u sebe dlužníkův majetek náležející do majetkové podstaty, je povinen to oznámit insolvenčnímu správci nebo předběžnému insolvenčnímu správci jakmile se dozví o vydání rozhodnutí o úpadku a uvést právní důvod, na jehož základě má tento majetek u sebe. Na výzvu správce mu musí umožnit prohlídku tohoto majetku a jeho ocenění. § 137 (1) Insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předvolat dlužníka nebo osoby jednající za dlužníka k výslechu a vyzvat je k prohlášení o majetku. Předvolání k prohlášení o majetku musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích odmítnutí prohlášení nebo uvedení nepravdivých, neúplných nebo hrubě zkreslujících údajů. Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou, a to nejméně 10 dnů před výslechem. (2) Předvolaný je povinen dostavit se k insolvenčnímu soudu osobně. Jestliže se k soudu nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude předveden; o tom musí být předvolaný poučen. (3) Před zahájením výslechu zopakuje insolvenční soud poučení podle odstavce 1. V prohlášení o majetku musí předvolaný uvést, který majetek náleží do majetkové podstaty. (4) V prohlášení o majetku je předvolaný vždy povinen uvést: a) plátce mzdy dlužníka nebo jiného jeho příjmu postižitelného srážkami ze mzdy a výši této pohledávky, b) banky, pobočky zahraničních bank a spořitelní a úvěrní družstva, u kterých má dlužník účty, výši pohledávek a čísla účtů, c) dlužníky, u nichž má dlužník jiné peněžité pohledávky, důvod a výši těchto pohledávek,

- 50 -

d) osoby, vůči nimž má dlužník jiná majetková práva nebo majetkové hodnoty, jejich důvod a hodnotu, e) movité věci (spoluvlastnický podíl na nich) dlužníka a kde, popřípadě u koho se nacházejí; totéž platí o vkladních knížkách, vkladních listech a jiných formách vkladů, akciích, směnkách, šecích nebo jiných listinných cenných papírech anebo o jiných listinách, jejichž předložení je nutné k uplatnění práva, jakož i o zaknihovaných a imobilizovaných cenných papírech dlužníka, f) nemovitosti (spoluvlastnický podíl na nich) dlužníka, g) podnik dlužníka a jeho části a kde se nachází, h) další práva a jiné majetkové hodnoty, mají-li penězi ocenitelnou hodnotu. (5) Pro označení osob v prohlášení o majetku platí § 63 odst. 1 obdobně. (6) O prohlášení o majetku sepíše insolvenční soud protokol; předloží-li předvolaný seznam majetku, tvoří tento seznam přílohu protokolu, jestliže předvolaný o něm prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, popřípadě jestliže jej do protokolu doplní. V protokolu se dále uvede obsah poučení poskytnutého insolvenčním soudem podle odstavce 1 a výslovné prohlášení předvolaného o tom, že v prohlášení uvedl jen úplné a pravdivé údaje o majetku dlužníka. Protokol podepíše soudce, zapisovatel a předvolaný. Úkony insolvenčního soudu podle tohoto odstavce může učinit jen soudce. (7) O výslechu k prohlášení o majetku vyrozumí insolvenční soud insolvenčního správce a věřitelský výbor. Insolvenční správce a věřitelský výbor má právo klást předvolanému otázky. Opis protokolu o výslechu se doručuje insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. § 138 (1) Soupis majetkové podstaty (dále jen „soupis“) je listinou, do níž se zapisuje majetek náležející do majetkové podstaty. Jakmile dojde k zápisu do soupisu, lze se zapsanými majetkovými hodnotami nakládat jen způsobem stanoveným tímto zákonem. (2) Soupis provádí a soustavně doplňuje insolvenční správce v průběhu insolvenčního řízení, a to podle pokynů insolvenčního soudu a za součinnosti věřitelského výboru. Tato jeho povinnost nezaniká uplynutím doby. (3) Majetek náležející do majetkové podstaty se zapisuje do soupisu samostatnými položkami. Není-li to vyloučeno jeho povahou, musí být sepisovaný majetek v soupisu označen způsobem, který umožňuje jeho identifikaci; to neplatí, jde-li o majetek nepatrné hodnoty. Je-li zde překážka dočasné povahy bránící řádné identifikaci sepisovaného majetku, doplní správce označení tohoto majetku neprodleně po jejím odpadnutí. (4) Podnik30) nebo jiná hromadná věc a soubory věcí se zapisují jedinou položkou, ze které však musí být zřejmé, co všechno do podniku nebo souboru věcí náleží v den zápisu do soupisu podstaty. (5) Součástí soupisu je i ocenění provedené insolvenčním správcem, který při tom vychází z údajů v účetnictví dlužníka nebo v evidenci vedené podle zvláštního právního předpisu14) a z dalších dostupných informací. Požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění znalcem, za předpokladu, že to věřitelský výbor finančně zajistí. Ocenění obtížně ocenitelného majetku může insolvenční správce zadat znalci i bez žádosti věřitelského výboru; to neplatí, lze-li důvodně 30

) § 5 obchodního zákoníku.

- 51 -

předpokládat, že náklady na ocenění majetku znalcem budou vyšší, než přínos pro majetkovou podstatu získaný tímto způsobem jeho ocenění. Je-li uplatněno právo na uspokojení přihlášené pohledávky ze zajištění nebo má-li být majetková podstata zpeněžena podle § 198 odst. 1, insolvenční správce zadá znalci ocenění hodnoty zajištění a v případě podle § 198 odst. 1 ocenění hodnoty zpeněžovaného majetku vždy; věta třetí se použije přiměřeně. Ocenění musí být v souladu se zvláštními právními předpisy o oceňování majetku; nepromítá se však do účetnictví dlužníka. (6) Vedle označení sepisovaného majetku, jeho ocenění a uvedení dne, kdy byla příslušná položka sepsána, musí být v soupisu majetku vždy uveden i důvod soupisu, případně den a důvod vyloučení sepsaného majetku ze soupisu. V pochybnostech se má za to, že insolvenční správce příslušnou položku sepsal nebo ji ze soupisu vyloučil v den, kdy tuto skutečnost oznámil insolvenčnímu soudu. (7) Jestliže o to insolvenční správce požádá, je dlužník povinen písemně potvrdit úplnost a správnost soupisu. Prohlášení o správnosti soupisu nebo jeho části může dlužník písemně odmítnout, jen jestliže současně písemně uvede důvody, pro které soupis nebo jeho část nepovažuje za správný. (8) V případech stanovených zákonem lze na základě rozhodnutí insolvenčního soudu upustit od soupisu nebo od ocenění sepsaného majetku. Po právní moci takového rozhodnutí insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu zprávu o stavu majetku náležejícího do majetkové podstaty. § 139 (1) Do soupisu se zapisují i věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které nenáležejí dlužníku nebo jejichž zahrnutí do majetkové podstaty je sporné zejména proto, že k nim třetí osoba uplatňuje práva, která to vylučují. Do soupisu se poznamená, komu sepisovaný majetek náleží, nebo kdo k němu uplatňuje své právo; tuto osobu správce písemně vyrozumí o zahrnutí majetku do soupisu a na její žádost jí o tom vydá osvědčení. Osvědčení musí vždy obsahovat i uvedení důvodu, pro který správce tento majetek sepsal. (2) Je-li do soupisu zapsána nemovitost, která podle katastru nemovitostí není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správce příslušné katastrální pracoviště. Je-li do soupisu sepsána věc, která podle Rejstříku zástav není ve vlastnictví dlužníka, vyrozumí o tom insolvenční správce Notářskou komoru České republiky. Obdobně to platí o majetku uvedeném v jiných veřejných či neveřejných seznamech, jestliže podle zvláštních právních předpisů osvědčují vlastnictví k tomuto majetku. (3) Je-li do soupisu zapsána kulturní památka31), sbírka muzejní povahy nebo předmět kulturní hodnoty, vyrozumí o tom insolvenční správce neprodleně ministerstvo kultury. Vyloučení a vynětí z majetkové podstaty § 140 (1) Osoby, které tvrdí, že označený majetek neměl být do soupisu podstaty zahrnut proto, že to vylučuje jejich právo k majetku nebo že tu je jiný důvod, pro který neměl být zahrnut do soupisu, se mohou žalobou podanou u insolvenčního soudu domáhat rozhodnutí, že se tento majetek vylučuje z majetkové podstaty.

31

) § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.

- 52 -

(2) Žaloba musí být podána proti insolvenčnímu správci, a to ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy osobě uvedené v odstavci 1 bylo doručeno vyrozumění o soupisu majetku, k němuž uplatňuje právo. Lhůta je zachována, dojde-li žaloba nejpozději posledního dne lhůty insolvenčnímu soudu. (3) Nebyla-li žaloba podána včas, platí, že zápis je správný. Totéž platí i tehdy, jestliže insolvenční soud žalobu zamítl, nebo jestliže řízení o žalobě zastavil nebo ji odmítl. (4) Od počátku běhu lhůty k podání žaloby podle odstavce 2 až do jejího skončení a po dobu řízení o podané žalobě až do jeho pravomocného skončení nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, který je předmětem žaloby, ani s ním jinak nakládat, ledaže tím odvrací újmu tomuto majetku bezprostředně hrozící. (5) Byla-li zpeněžena věc, která neměla být pojata do soupisu, má její vlastník právo na vydání výtěžku zpeněžení; jeho právo na náhradu škody tím není dotčeno. § 141 (1) Dlužník může uplatnit vynětí majetku z majetkové podstaty jen tehdy, jde-li o věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu, která do majetkové podstaty nepatří podle § 130 a 131; učiní tak vůči insolvenčnímu správci bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět, že došlo k zahrnutí takové věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu. (2) V návrhu podle odstavce 1 musí dlužník kromě obecných náležitostí podání19) označit věc, právo nebo jinou majetkovou hodnotu, o jejíž vynětí ze soupisu žádá a uvést skutečnosti, ze kterých vyplývá, že tento majetek neměl být sepsán. Je-li návrh neúplný nebo vadný a nelze-li jej pro tyto nedostatky projednat a rozhodnout o něm, vyzve insolvenční správce dlužníka, aby jej opravil nebo doplnil. K opravě nebo doplnění návrhu určí přiměřenou lhůtu a dlužníka poučí, jak je nutné opravu nebo doplnění provést. Poučí jej rovněž, že návrh, který nebude přes výzvu řádně opraven nebo doplněn, insolvenční soud odmítne. (3) Nezdaří-li se insolvenčnímu správci odstranit vady a neúplnost dlužníkova návrhu nebo má-li za to, že návrh je opožděný, předloží insolvenční správce návrh se zprávou o tom insolvenčnímu soudu. Pokládá-li to insolvenční soud za potřebné, může usnesením výzvu k odstranění vad návrhu zopakovat nebo vydat výzvu novou. (4) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 3, insolvenční správce vyzve věřitelský výbor, aby se k návrhu v určené lhůtě vyjádřil; dospěje-li po uplynutí této lhůty k závěru, že návrhu nelze vyhovět, předloží jej s případným vyjádřením věřitelského výboru a se zprávou o důvodech, pro které majetek nevyloučil, insolvenčnímu soudu; dlužník má právo se k těmto důvodům vyjádřit. (5) O návrhu rozhoduje insolvenční soud v rámci své dohlédací činnosti. Rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné, se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. (6) V době od podání dlužníkova návrhu až do rozhodnutí o něm nesmí insolvenční správce zpeněžit majetek, jehož se návrh týká; § 140 odst. 4 a 5 platí obdobně. § 142 Insolvenční správce může z majetkové podstaty kdykoli v průběhu insolvenčního řízení vyjmout věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, které nemohou sloužit k uspokojení věřitelů,

- 53 -

zejména neprodejné věci a nedobytné pohledávky. Učiní tak po předchozím souhlasu věřitelského výboru a insolvenčního soudu. Nakládání s majetkovou podstatou a její správa

a) b) c)

d) e)

f) g) h) i) j) k) a)

§ 143 Nakládáním majetkovou podstatou se rozumí zejména právní úkony, které se týkají majetku náležejícího do majetkové podstaty, výkon práv a povinností akcionáře ohledně akcií zahrnutých do majetkové podstaty, včetně práva hlasovat na valné hromadě akciové společnosti, výkon práv a povinností společníka jiné obchodní společnosti spojených s obchodním podílem dlužníka zahrnutým do majetkové podstaty, včetně práva hlasovat na valné hromadě obchodní společnosti,32) výkon členských práv a povinností člena družstva, rozhodování o výrobních, provozních a obchodních záležitostech podniku v majetkové podstatě, včetně úvěrového financování a jiných úkonů potřebných k zajištění financování podniku, výkon práv a povinností zaměstnavatele ohledně zaměstnanců dlužníka, výkon průmyslových práv, rozhodování o obchodním tajemství a jiné povinnosti mlčenlivosti, plnění povinností podle předpisů o daních, poplatcích a clech, jakož i podle předpisů o sociálním zabezpečení a veřejném zdravotním pojištění, vedení účetnictví, plnění evidenčních povinností, výkon dalších práv a povinností, jestliže se týkají majetkové podstaty. § 144

(1) Zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně všech oprávnění, ze kterých se skládá (dále jen „dispoziční oprávnění“) nebo ohledně části těchto oprávnění anebo pouze ohledně některých z nich. (2) Je-li majetek náležející do majetkové podstaty ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka, mohou být dispoziční oprávnění této osoby k tomuto majetku omezena jen zákonem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu. (3) Má-li dispoziční oprávnění jiná osoba než dlužník, nejsou tím dotčeny povinnosti uložené dlužníku tímto zákonem. § 145 Správou majetkové podstaty se rozumí zejména činnost, jakož i právní úkony a opatření z ní vyplývající, pokud směřuje k tomu, aby a) nedocházelo ke znehodnocení majetkové podstaty, zejména aby nedošlo k odstranění, zničení, poškození nebo odcizení majetku, který do ní náleží, b) majetek náležející do majetkové podstaty byl využíván v souladu se svým určením, pokud tomu nebrání jiné okolnosti,

32

) § 58 obchodního zákoníku.

- 54 -

c) se majetková podstata rozmnožila, lze-li takovou činnost rozumně očekávat se zřetelem ke stavu majetkové podstaty a obvyklým obchodním příležitostem, d) byly vymoženy pohledávky dlužníka včetně plnění z neplatných a neúčinných právních úkonů. Hlava VII Neplatnost a neúčinnost právních úkonů a odporovatelnost právním úkonům Díl 1 Neplatnost právních úkonů § 146 (1) Insolvenční soud není vázán rozhodnutím jiného soudu či jiného orgánu, kterým v průběhu insolvenčního řízení došlo ke zjištění neplatnosti právního úkonu, ani jiným způsobem tohoto zjištění. (2) V průběhu insolvenčního řízení posoudí neplatnost právního úkonu pouze insolvenční soud, a to buď jako otázku předběžnou nebo v incidenčním sporu, jehož předmětem je tato otázka. Žalobu v tomto sporu mohou podat účastníci řízení s výjimkou dlužníka, pokud nesmí nakládat s majetkovou podstatou, insolvenční správce a státní zástupce. Žalobcem nebo žalovaným musí být vždy insolvenční správce. (3) Je-li k neplatnosti právního úkonu nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce. § 147 Byla-li neplatnost právního úkonu zjištěna rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci před zahájením insolvenčního řízení, považuje se právní úkon, jehož se rozhodnutí týká, za neplatný i v insolvenčním řízení. § 148 (1) Je-li pravomocným rozhodnutím zjištěna neplatnost právního úkonu, musí být vydán majetkový prospěch, získaný plněním z neplatného právního úkonu. Insolvenční správce to však může odmítnout, jestliže nedošlo k obohacení majetkové podstaty nebo je-li požadováno více, než činí toto obohacení. (2) Odmítne-li insolvenční správce vydat neoprávněný majetkový prospěch, získaný neplatným právním úkonem nebo nevyřídí-li žádost o jeho vydání v přiměřené lhůtě, lze se jeho vydání domáhat vylučovací žalobou ve lhůtě určené soudem; právo na náhradu škody tím není dotčeno. (3) Platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení plnění, jehož se týká neplatný právní úkon, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do skončení insolvenčního řízení; jde o incidenční spor. § 149 Byla-li zjištěna neplatnost právního úkonu, který lze současně považovat za neúčinný, postupuje se podle § 148.

- 55 -

Díl 2 Neúčinnost právních úkonů § 150 (1) Neúčinnými jsou právní úkony dlužníka, kterými zkracuje možnost uspokojení věřitelů při splnění zákonem stanovených podmínek, a to i tehdy, jestliže pohledávky z nich vzniklé jsou již vymahatelné nebo byly splněny. (2) Neúčinnost dlužníkových právních úkonů se zakládá buď zákonem nebo rozhodnutím soudu o žalobě insolvenčního správce, kterou bylo odporováno dlužníkovým právním úkonům (žaloba odpůrčí). (3) Ustanovení o neúčinných právních úkonech platí přiměřeně i pro jiná jednání, kterými byla zkrácena možnost uspokojení věřitelů. § 151 (1) Neúčinností právního úkonu není dotčena jeho platnost a závaznost vůči třetím osobám; tato neúčinnost však působí vůči všem věřitelům. (2) V insolvenčním řízení dlužníkovo plnění z jeho neúčinných právních úkonů náleží do majetkové podstaty bez ohledu na to, kteří věřitelé byli zkráceni. (3) Není-li možné vydat do majetkové podstaty původní plnění z neúčinného právního úkonu, musí být poskytnuta rovnocenná náhrada. § 152 (1) Plnění z úkonů, které jsou neúčinné ze zákona, zahrne insolvenční správce do soupisu majetkové podstaty; učinit tak může jen do 6 měsíců poté, co se o důvodu neúčinnosti dozvěděl nebo při náležité pečlivosti dozvědět měl. Osoby, které mají povinnost toto plnění odevzdat do majetkové podstaty, mohou ve lhůtě soudem určené podat vylučovací žalobu; v rozhodnutí o ní může být uloženo i odevzdání náhradního plnění. (2) Plnění z úkonů, které jsou neúčinné v důsledku úspěšnosti odpůrčí žaloby podané insolvenčním správcem, náleží do majetkové podstaty právní mocí rozhodnutí, kterým bylo odpůrčí žalobě vyhověno. Vylučovací žaloba není přípustná. § 153 (1) Povinnost vydat do majetkové podstaty plnění z neúčinných právních úkonů mají osoby, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch. (2) Dědici nebo právní nástupci osob uvedených v odstavci 1, na které přešlo plnění z neúčinných úkonů, mají povinnost vydat je do majetkové podstaty, pokud lze důvod neúčinnosti vztáhnout i na ně, nebo pokud se jejich postavení opírá o bezúplatný právní úkon anebo jde o osoby dlužníku blízké. Dědici mají tuto povinnost v rozsahu své odpovědnosti za dluhy zůstavitele. (3) Připadne-li dědictví osob uvedených v odstavci 1 státu, platí odstavec 2 obdobně. (4) Osoby, které vydaly plnění z neúčinného úkonu do majetkové podstaty, se mohou po skončení insolvenčního řízení domáhat jeho vrácení, jen když nedošlo k jeho zpeněžení nebo - 56 -

nebylo-li s ním nakládáno jiným způsobem. Jinak se mohou vrácení plnění nebo poskytnutí náhrady za ně domáhat jen od dlužníka. § 154 Proti pohledávce, která se zakládá na neúčinném právním úkonu, nelze započíst vzájemnou pohledávku dlužníka. § 155 Neúčinnost ze zákona (1) Není-li dále stanoveno jinak, jsou ke dni právní moci rozhodnutí o úpadku vůči věřitelům neúčinnými právní úkony dlužníka, provedené poté, co nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení, kterými dlužník a) se podílí na založení právnické osoby nebo ji sám zakládá, b) nabývá majetkovou účast v obchodní společnosti nebo v družstvu, popřípadě na podnikání jiné osoby, c) převádí věci, práva a jiné majetkové hodnoty ze svého majetku za nápadně nevýhodných podmínek, které jsou v rozporu s obchodními zvyklostmi nebo s rozumným chováním, d) přejímá na sebe svému majetku nepřiměřené závazky nebo závazky nevýhodné nebo neobvyklé, e) uzavírá smlouvy o nájmu nebo o výpůjčce svého majetku anebo k tomuto majetku zřizuje věcné břemeno za nápadně nevýhodných podmínek, f) uzavírá dohody o vypořádání dědictví, podle kterých má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl, nebo odmítá dědictví, dar nebo výhru, aniž by k tomu měl závažný důvod, který nespočívá v jeho majetkové situaci, g) překročí v insolvenčním řízení omezení v nakládání s majetkem, stanovené tímto zákonem nebo rozhodnutím soudu. (2) Neúčinnost se nevztahuje na právní úkony, které dlužník učinil za trvání předběžného moratoria nebo po zahájení insolvenčního řízení za podmínek stanovených tímto zákonem. Díl 3 Odporovatelnost právním úkonům § 156 (1) Odporovat právním úkonům dlužníka uvedeným v § 150 odst. 1 může v insolvenčním řízení pouze insolvenční správce a to odpůrčí žalobou, jejíž projednání patří mezi incidenční spory; žaloba se podává proti osobám uvedeným v § 153. Jestliže v době zahájení insolvenčního řízení probíhá o téže věci řízení na základě žaloby jiné osoby, nelze v něm až do skončení insolvenčního řízení pokračovat. (2) Insolvenční správce může podat odpůrčí žalobu ve lhůtě 1 roku od právní moci rozhodnutí o úpadku. Nepodá-li ji v této lhůtě, odpůrčí nárok zanikne. § 157 (1) Není-li dále uvedeno jinak, lze za stanovených podmínek odporovat právním úkonům, které dlužník provedl v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení, jestliže dlužník jimi - 57 -

a) zkrátil věřitele v úmyslu tak učinit, b) zkrátil věřitele, došlo-li k nim mezi ním a osobami jemu blízkými nebo osobami jednajícími s ním ve shodě podle zvláštního právního předpisu13) anebo k nim došlo ve prospěch těchto osob, pokud tyto osoby neprokáží, že o zkrácení věřitelů nemohly vědět, c) mrhal svým majetkem, s výjimkou případů, kdy to druhá strana nemohla při náležité pečlivosti poznat, d) neoprávněně poskytl někomu jinému majetkový prospěch, zejména bezúplatným právním úkonem, e) neoprávněně zvýhodnil určitého věřitele. (2) Odporovat lze i právním úkonům uvedeným v § 155 odst. 1 písm. a) až f), pokud se na ně vztahují podmínky odporovatelnosti. (3) Odporovat nelze právním úkonům, které dlužník učinil za trvání předběžného moratoria nebo po zahájení insolvenčního řízení za podmínek stanovených tímto zákonem. § 158 (1) Odporovat právnímu úkonu dlužníka pro jeho úmysl zkrátit věřitele lze za předpokladu, že tento jeho úmysl byl druhé straně znám nebo se zřetelem ke všem okolnostem jí musel být znám. (2) Právními úkony, které lze považovat za právní úkony podle § 157 odst. 1 písm. d), jsou právní úkony, kterými dlužník učinil vydání hrubě nepřiměřená jeho majetkovým možnostem nebo jimiž nad rámec obvyklého podnikatelského rizika učinil obchod nepřiměřený jeho majetkovým poměrům anebo obchod, který nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti. (3) Bezúplatné právní úkony se nepovažují za neoprávněné, jestliže byly učiněny ke splnění požadavku zákona nebo jestliže jde o obvyklé příležitostné dary anebo o dary přiměřené výše, které byly učiněny k obecně prospěšným účelům a nejsou v rozporu s dobrými mravy. (4) Za právní úkony, které neoprávněně zvýhodňují určité věřitele, se považují úkony, kterými tito věřitelé byli uspokojeni nebo zajištěni na základě toho, že jim byla poskytnuta výhoda proti jiným věřitelům. § 159 Jestliže dlužníkův věřitel dosáhl na základě své odpůrčí žaloby4) rozhodnutí o neúčinnosti právního úkonu, které nabylo právní moci před právní mocí rozhodnutím o úpadku, může se domáhat toho, aby mu do výše jeho pohledávky bylo vydáno plnění z tohoto neúčinného právního úkonu; toto plnění nemusí předat do majetkové podstaty.

- 58 -

ČÁST DRUHÁ ZPŮSOBY ŘEŠENÍ ÚPADKU Hlava I Konkurs Díl 1 Prohlášení konkursu a jeho účinky § 160 Konkurs je způsob řešení úpadku nebo hrozícího úpadku spočívající v tom, že zjištěné pohledávky věřitelů jsou zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak. § 161 (1) Prohlášením konkursu se rozumí rozhodnutí o způsobu řešení úpadku nebo hrozícího úpadku konkursem. Účinky tohoto rozhodnutí nastávají do okamžiku jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku (2) Prohlášením konkursu se přerušuje likvidace právnické osoby, končí nucená správa a pokud insolvenční soud nerozhodne jinak, zaniká předběžné opatření, bylo-li nařízeno. (3) Prohlášení konkursu nemá vliv na dlužníkovu způsobilost k právním úkonům ani na jeho procesní způsobilost. § 162 (1) Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku, pokud souvisí s majetkovou podstatou. Insolvenční správce vykonává zejména akcionářská práva spojená s akciemi zahrnutými do majetkové podstaty, rozhoduje o obchodním tajemství a jiné mlčenlivosti, vystupuje vůči dlužníkovým zaměstnancům jako zaměstnavatel, zajišťuje provoz dlužníkova podniku, vedení účetnictví a plnění daňových povinností. (2) Právní úkony podle odstavce 1, které dlužník učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce, jsou proti jeho věřitelům neúčinné. (3) Nakládal-li dlužník s majetkovou podstatou v den, kdy se rozhodnutí o úpadku stalo účinným, má se v pochybnostech za to, že tak učinil poté, co oprávnění nakládat s majetkovou podstatou přešlo na insolvenčního správce; výjimky stanoví tento zákon. (4) Právní úkon, kterým dlužník po prohlášení konkursu odmítne přijetí daru nebo dědictví bez souhlasu insolvenčního správce, je neplatný. Totéž platí, jestliže dlužník uzavře bez souhlasu insolvenčního správce dohodu o vypořádání dědictví, podle které má z dědictví obdržet méně, než činí jeho dědický podíl.

- 59 -

§ 163 O prohlášení konkursu vyrozumí insolvenční soud současně se zveřejněním usnesení v insolvenčním rejstříku a) Českou národní banku, je-li dlužník účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu1), b) Komisi pro cenné papíry, je-li dlužník účastníkem vypořádacího systému uvedeného v seznamu Komise pro cenné papíry podle zvláštního právního předpisu18). § 164 (1) Dlužníkovi věřitelé mohou po prohlášení konkursu svá práva uplatnit jen způsobem a za podmínek stanovených tímto zákonem; to platí i pro ty věřitele, kteří se nestali účastníky insolvenčního řízení. (2) Práva na uspokojení ze zajištění, která se týkají majetkové podstaty a která dlužníkovi věřitelé získali poté, co nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení, se stávají neúčinnými; to platí i pro zřízení soudcovského zástavního práva na nemovitostech. Byl-li majetek sloužící k zajištění v této době také zpeněžen, náleží do majetkové podstaty výtěžek získaný zpeněžením a jeho nabyvatel je povinen jej do ní vydat na výzvu insolvenčního správce. (3) Věcná břemena zatěžující majetkovou podstatu, která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek poté, co nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení, se prohlášením konkursu stávají v insolvenčním řízení neúčinnými. (4) Návrh na zahájení řízení o nároku, který má být uspokojen z majetkové podstaty, lze po rozhodnutí o úpadku podat pouze proti insolvenčnímu správci; návrh podaný proti jiné osobě soud zamítne. § 165 (1) Není-li zákonem stanoveno jinak, je osobou oprávněnou k podání žaloby nebo jiného návrhu k vymožení nároku dlužníka včetně jeho zajištění, který se týká majetkové podstaty, po prohlášení konkursu pouze insolvenční správce; návrh podaný jinou osobou soud zamítne. (2) Jestliže osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, plní tento závazek po prohlášení konkursu dlužníku, a plnění se nedostane do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že o prohlášení konkursu nemohla vědět nebo že vzhledem k okolnostem plnění dluhu bylo zřejmé, že dlužník plnění vydá do majetkové podstaty. § 166 (1) Nesplatné pohledávky proti dlužníku se prohlášením konkursu považují za splatné, nestanoví-li zákon jinak. (2) Pohledávky věřitelů vázané na splnění rozvazovací podmínky se prohlášením konkursu považují v insolvenčním řízení za nepodmíněné, dokud rozvazovací podmínka není splněna. Na pohledávky věřitelů vázané na splnění odkládací podmínky nemá prohlášení konkursu vliv.

- 60 -

§ 167 Započtení (1) Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele je přípustné, jestliže zákonné podmínky tohoto započtení byly splněny před prohlášením konkursu, není-li dále stanoveno jinak. (2) Započtení podle odstavce 1 není přípustné, jestliže dlužníkův věřitel a) b) c) d)

se ohledně své započitatelné pohledávky nestal přihlášeným věřitelem, nebo získal započitatelnou pohledávku neúčinným právním úkonem, nebo v době nabytí započitatelné pohledávky věděl o dlužníkově insolvenci, anebo dosud neuhradil pohledávku dlužníka v rozsahu, v němž převyšuje započitatelnou pohledávku tohoto věřitele. § 168

(1) Prohlášením konkursu zanikají všechny jednostranné právní úkony dlužníka, které se týkají majetkové podstaty, zejména jeho příkazy, pověření a plné moci včetně prokury, není-li dále stanoveno jinak. (2) Osoba, které dlužník udělil příkaz, pověření nebo plnou moc, musí v případě, že je nebezpečí z prodlení, pokračovat v obstarávání jeho záležitostí, kterých se tyto jeho úkony týkají, a to až do doby, než se jejich obstarávání ujme insolvenční správce. Náhradu nutných výdajů této osoby a přiměřená odměna za tuto její činnost je pohledávkou za podstatou. (3) Prohlášení konkursu není samo o sobě důvodem zániku pověření a plných moci udělených dlužníkem pro insolvenční řízení. Pohledávky pověřené osoby nebo zmocněnce vzniklé z tohoto důvodu po prohlášení konkursu nelze uspokojit z majetkové podstaty, pokud nejde o pohledávky pracovněprávní. (4) Prohlášením konkursu zanikají, pokud se týkají majetkové podstaty, dosud nepřijaté dlužníkovy návrhy na uzavření smlouvy a dlužníkovo přijetí návrhů smluv, pokud na jejich základě již smlouva nevznikla. Návrhy smluv, které dlužník v době prohlášení konkursu ještě nepřijal, může přijmout jen insolvenční správce. § 169 (1) Nebyla-li smlouva o vzájemném plnění včetně smlouvy o smlouvě budoucí v době prohlášení konkursu ještě zcela splněna ani dlužníkem ani druhým účastníkem smlouvy, insolvenční správce může smlouvu splnit místo dlužníka a žádat splnění od druhého účastníka smlouvy nebo může od smlouvy odstoupit. (2) Jestliže se insolvenční správce do 15 dnů od prohlášení konkursu nevyjádří tak, že smlouvu splní, platí, že od smlouvy odstupuje; do té doby nemůže druhá strana od smlouvy odstoupit, není-li v ní ujednáno jinak. (3) Je-li druhý účastník smlouvy povinen plnit ze smlouvy jako první, může své plnění odepřít až do té doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné; to neplatí, jde-li o smlouvu uzavřenou druhým účastníkem po zveřejnění rozhodnutí o úpadku.

- 61 -

(4) Odstoupí-li insolvenční správce od smlouvy, může druhý účastník smlouvy uplatňovat náhradu tím způsobené škody přihláškou pohledávky. Pohledávky druhého účastníka z pokračování smlouvy po prohlášení konkursu jsou pohledávkami za podstatou. (5) Je-li dlužné plnění dělitelné a druhý účastník smlouvy v době prohlášení konkursu svůj závazek již zčásti splnil, může svou pohledávku uplatnit přihláškou jen v rozsahu odpovídajícím zbytku celkové hodnoty tohoto plnění; to platí i v případě, že se insolvenční správce domáhá splnění zbývající části dělitelného plnění. Druhý účastník smlouvy se nemůže domáhat vrácení částečného plnění, k němuž došlo před rozhodnutím o úpadku proto, že za toto plnění neobdržel od dlužníka vzájemné plnění. § 170 Fixní smlouvy (1) Bylo-li dohodnuto, že předmět plnění, který má tržní nebo burzovní cenu, bude dodán v přesně určené době nebo v pevně určené lhůtě, a nastane-li doba plnění nebo uplyne-li tato lhůta teprve po prohlášení konkursu, nelze požadovat splnění závazku, nýbrž jen náhradu škody způsobené tím, že dlužník závazek nesplnil. (2) Škodou podle odstavce 1 se rozumí rozdíl mezi dohodnutou cenou a tržní nebo burzovní cenou, která se platí ke dni účinnosti prohlášení konkursu v místě určeném smlouvou jako místo plnění. Druhý účastník smlouvy může uplatňovat náhradu škody jako věřitel přihláškou pohledávky. § 171 (1) Insolvenční správce je po prohlášení konkursu oprávněn vypovědět nájemní smlouvu nebo podnájemní smlouvu uzavřenou dlužníkem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce. Ustanovení § 711 občanského zákoníku tím není dotčeno. Uzavřel-li dlužník smlouvu o výpůjčce, je insolvenční správce oprávněn požadovat vrácení věci i před skončením stanovené doby zapůjčení. (2) Jestliže by výpovědí nájemní smlouvy sjednané na určitou dobu, v níž je dlužník pronajímatelem, byl nájemce nepřiměřeně dotčen ve svých oprávněných zájmech nebo by tím utrpěl či mohl utrpět značnou škodu, může do 15 dnů od doručení výpovědi navrhnout insolvenčnímu soudu zrušení výpovědi. Insolvenční soud vyhoví jeho návrhu, jestliže bude zajištěno, že nájemce koupí předmět nájmu při zpeněžení majetkové podstaty za cenu obvyklou. (3) Právo na nájemné nebo jinou úhradu za dobu před prohlášením konkursu může druhý účastník smlouvy uplatnit pouze přihláškou pohledávky. Totéž platí, jde-li o nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem; tuto pohledávku je nutné přihlásit jako pohledávku podmíněnou. (4) Nájemní nebo podnájemní smlouvu, kterou dlužník uzavřel jako nájemce nebo podnájemce, nemůže druhý účastník smlouvy po rozhodnutí o úpadku vypovědět nebo od ní odstoupit pro prodlení dlužníka s placením nájemného nebo jiné úhrady, ke kterému došlo před rozhodnutím o úpadku, anebo pro zhoršení majetkové situace dlužníka. (5) Nebyl-li v době prohlášení konkursu ještě předán předmět nájmu, podnájmu nebo výpůjčky, může insolvenční správce i druhý účastník smlouvy od smlouvy odstoupit; učiní-li tak insolvenční správce, může se druhý účastník smlouvy domáhat náhrady škody způsobené - 62 -

předčasným ukončením smlouvy přihláškou pohledávky. Každá ze smluvních stran je povinna druhému účastníku smlouvy do 10 dnů poté, co k tomu byla vyzvána, sdělit, zda od smlouvy odstupuje (6) Ustanovení odstavců 1 až 5 platí přiměřeně i pro leasingové smlouvy a smlouvy o koupi najaté věci. § 172 Výhrada vlastnictví (1) Jestliže dlužník před prohlášením konkursu věc prodal s výhradou vlastnictví a kupujícímu jí předal, může kupující věc vrátit nebo trvat na smlouvě. (2) Jestliže dlužník před prohlášením konkursu koupil a převzal věc s výhradou vlastnictví, aniž by k ní nabyl vlastnické právo, nemůže prodávající uplatňovat vrácení věci, jestliže insolvenční správce splní povinnosti podle smlouvy. § 173 (1) Prohlášením konkursu nekončí provoz dlužníkova podniku, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak33). (2) Provoz dlužníkova podniku skončí a) prodejem podniku jednou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty, b) rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným po vyjádření věřitelského výboru byl-li již zvolen (jmenován) na návrh insolvenčního správce; rozhodnutí se doručuje insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelskému výboru a zveřejňuje se vyhláškou; odvolání proti němu není přípustné. § 174 Zvláštní právní předpisy stanoví další účinky prohlášení konkursu v souvislosti s předmětem jejich úpravy34). Díl 2 Účinky prohlášení konkursu na řízení, která probíhají § 175 (1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, prohlášením konkursu se přerušují soudní, správní a jiná řízení o právech a povinnostech, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, jejichž účastníkem je dlužník. V těchto řízeních lze pokračovat jen za podmínek stanovených tímto zákonem. (2) Je-li řízení podle odstavce 1 přerušeno, nekonají se jednání a neběží stanovené lhůty. Jestliže se v řízení pokračuje, počínají lhůty běžet znovu. (3) Přerušení řízení působí na účastníky řízení, kteří v řízení vystupují na téže straně jako dlužník, jen jde-li o nerozlučné společenství35) nebo o vedlejší účastenství36). 33

) Např. § 7b odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. ) Např. § 8 zákona č. 455/1991Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

34

- 63 -

(4) Jakmile se soud, správní orgán nebo jiný orgán příslušný k projednání a rozhodnutí věci dozví o přerušení řízení podle odstavce 1, vyrozumí o tom účastníky řízení; současně je poučí, za jakých podmínek lze v řízení pokračovat. Rozhodnutí již vydaná se v době, kdy je řízení přerušeno, nedoručují; bylo-li řízení přerušeno po doručení rozhodnutí, avšak ještě předtím než rozhodnutí nabylo právní moci, nenabývá rozhodnutí právní moci. Jestliže se v řízení pokračuje, rozhodnutí se doručuje znovu. § 176 (1) V přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu dlužník vystupoval jako žalobce nebo jiný navrhovatel, jakož i v dalších řízeních, ve kterých uplatňoval své pohledávky nebo jiná práva, týkající se majetkové podstaty, lze pokračovat na návrh insolvenčního správce; dnem, kdy soudu došel jeho návrh na pokračování v řízení, se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka. (2) Jestliže insolvenční správce ve lhůtě určené mu soudem nepodal návrh na pokračování v řízení, mohou návrh na pokračování v řízení podat dlužník, popřípadě ostatní účastníci řízení s tím, že dlužník zůstává účastníkem řízení. § 177 (1) V přerušených řízeních, ve kterých v době prohlášení konkursu věřitelé uplatňovali proti dlužníku pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z majetkové podstaty, lze pokračovat, jde-li o spory o rozsah majetkové podstaty, s výjimkou sporů o vyloučení majetku z ní, nebo jde-li o řízení o nárocích s právem na uspokojení ze zajištění anebo o řízení o pohledávkách za podstatou nebo o pohledávkách postavených jim na roveň. (2) Nejde-li o případy uvedené v odstavci 1, lze pokračovat v řízeních o nárocích, které je nutné přihlásit, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, jen rozhodl-li o tom na návrh oprávněné osoby insolvenční soud. Proti rozhodnutí o tomto návrhu není odvolání přípustné. Rozhodnutí se doručuje dlužníku, insolvenčnímu správci a navrhovateli. (3) Rozhodnutí o pokračování v řízení podle odstavce 2 může insolvenční soud vydat, jen může-li pokračování v řízení vést k vyjasnění sporných otázek vyvolaných insolvenčním řízením nebo k ukončení dlužníkových sporů způsobem, který nezatěžuje majetkovou podstatu. Tímto rozhodnutím se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka; v řízení však lze pokračovat až po přezkumném jednání. § 178 (1) Prohlášením konkursu se nepřerušují a) trestní řízení, v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody způsobené dlužníkem, b) řízení o přestupcích a jiných správních deliktech, ve kterých však nelze rozhodnout o náhradě škody způsobené dlužníkem, c) daňové řízení, d) dědické řízení, e) řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, 35

) § 91 odst. 2 občanského soudního řádu. ) § 93 občanského soudního řádu.

36

- 64 -

f) g) h) i)

j) k) l) m)

n) o)

řízení o výživném nezletilých dětí bez zřetele k tomu, zda v něm dlužník vystupuje jako osoba oprávněná nebo jako osoba povinná, řízení ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění, řízení ve věcech ochrany názvu a dobré pověsti právnické osoby, není-li dlužník podnikatelem nebo není-li požadováno peněžité plnění, řízení ve věcech obchodního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nadačního rejstříku a rejstříku společenství vlastníků jednotek, v těchto řízeních však nelze po prohlášení konkursu vydat rozhodnutí o změně obchodní firmy nebo názvu dlužníka, řízení ve věcech kapitálového trhu, řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce, řízení, ve kterých je dlužník jediným účastníkem, řízení ve věcech vkladu práva k nemovitostem; vklady do katastru nemovitostí však mohou být po rozhodnutí o úpadku povoleny a zapsány, jen řídí-li se pořadí zápisu dnem, který předchází prohlášení konkursu, řízení u úřadu práce o dlužných mzdových nárocích zaměstnanců dlužníka podle zvláštního právního předpisu37), řízení o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti38). (2) Účastníkem řízení uvedených v odstavci 1 je i nadále dlužník.

(3) Jde-li o řízení uvedená v odstavci 1 písm. j) a l) může insolvenční soud na návrh orgánu, který je vede nebo i bez návrhu po posouzení povahy předmětu řízení a jeho vlivu na další průběh insolvenčního řízení rozhodnout, že se insolvenční správce stává účastníkem řízení místo dlužníka. Proti tomuto rozhodnutí, které se doručuje zvlášť dlužníku, insolvenčnímu správci a orgánu, který řízení vede, není odvolání přípustné. § 179 (1) Výkon rozhodnutí nebo exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty, lze pro pohledávky věřitelů po prohlášení konkursu nařídit, nelze jej však provést. Není-li dále stanoveno jinak, návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce se i nadále podává proti povinnému; proti insolvenčnímu správci jej nelze podat, ani má-li být povinným dlužník. (2) Výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, lze pro pohledávky za podstatou a pohledávky jim na roveň postavené v průběhu insolvenčního řízení nařídit a provést jen na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 125 odst. 4 a s omezeními tímto rozhodnutí založenými. V takovém případě se návrh na nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce podává proti insolvenčnímu správci. (3) Na základě rozhodnutí a jiných exekučních titulů vzniklých v průběhu insolvenčního řízení proti insolvenčnímu správci pro pohledávky nebo jiná práva, která se týkají majetkové podstaty nebo která mají být uspokojeny z majetkové podstaty, nelze vést výkon rozhodnutí na majetek insolvenčního správce; to neplatí, jde-li o pořádková opatření uložená insolvenčnímu správci v souvislosti s takovými řízeními, rozhodnutí, jimiž bylo insolvenčnímu správci uloženo nahradit náklady řízení, které způsobil svým zaviněním nebo které vznikly náhodou, která se mu přihodila.

37

) Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb. 38 ) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

- 65 -

(4) Jde-li o řízení o výkon rozhodnutí (exekuci), ve kterém vystupuje dlužník jako oprávněný, stává se prohlášením konkursu insolvenční správce oprávněným místo dlužníka. Díl 3 Účinky prohlášení konkursu na společné jmění dlužníka a jeho manžela § 180 (1) Prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela; byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství. (2) Po prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, které a) zaniklo podle odstavce 1, nebo b) do prohlášení konkursu zaniklo, ale nebylo vypořádané, anebo c) již předtím bylo zúženo smlouvou nebo soudem a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno. (3) V případech uvedených v odstavci 2 písm. b) a c) se prohlášením konkursu staví lhůta stanovená podle zvláštního právního předpisu k vypořádání společného jmění manželů, jestliže má skončit nejpozději do 6 měsíců od prohlášení konkursu. § 181 (1) Smlouvy mezi manželi, které byly uzavřeny po podání insolvenčního návrhu dlužníkem, a jde-li o insolvenční návrh věřitele poté, co nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení, se stávají prohlášením konkursu neplatnými, jde-li o a) smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění, b) smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění, jestliže se na jejich základě stal součástí společného jmění majetek do té doby náležející jen dlužníku, c) smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění, jestliže se na jejich základě staly součástí společného jmění závazky náležející do té doby jen manželu dlužníka, d) dohody o vypořádání společného jmění včetně soudem schváleného smíru. (2) Jestliže v době prohlášení konkursu již uplynula lhůta k vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, aniž byla uzavřena dohoda podle odstavce 1 písm. d), nastanou účinky spojené podle zvláštního právního předpisu s uplynutím lhůty k vypořádání společného jmění manželů až po 6 měsících od prohlášení konkursu, do té doby lze uzavřít novou dohodu o vypořádání tohoto společného jmění nebo podat návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu. (3) Pokud v důsledku neplatnosti smluv mezi manželi podle odstavce 1 dochází ke změně práv zapsaných v katastru nemovitostí, ohlásí insolvenční správce nastalé změny příslušnému katastrálnímu pracovišti. § 182 (1) Prohlášením konkursu přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela nebo navrhnout vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění manželů uzavřené dlužníkem po prohlášení konkursu jsou neplatné.

- 66 -

(2) Část společného jmění dlužníka a jeho manžela, kterou dlužník použil se souhlasem manžela k podnikání, spadá při vypořádání společného jmění manželů vždy do majetkové podstaty. § 183 (1) Dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavřená insolvenčním správcem se stane účinnou, jakmile ji schválí insolvenční soud. (2) Insolvenční soud dohodu o vypořádání společného jmění manželů neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy nebo jestliže s ní nesouhlasí věřitelský výbor. (3) Insolvenčním soudem schválená dohoda o vypořádání společného jmění manželů má účinky pravomocného rozsudku. Pro zrušení usnesení o schválení dohody platí obdobně ustanovení občanského soudního řádu o zrušení usnesení o schválení smíru. (4) Usnesení, jímž soud rozhodne o tom, zda schvaluje dohodu o vypořádání společného jmění manželů, se doručuje účastníkům dohody a věřitelskému výboru; těmto osobám se usnesení doručí zvlášť. (5) Proti usnesení o schválení dohody o vypořádání společného jmění manželů není odvolání přípustné. Proti usnesení, kterým soud tuto dohodu neschválí, se mohou odvolat jen účastníci dohody. § 184 (1) Probíhá-li řízení o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, stává se insolvenční správce prohlášením konkursu účastníkem tohoto řízení místo dlužníka. Trvají-li účinky rozhodnutí o úpadku, nelze toto řízení skončit soudním smírem. Soud řízení zastaví, jakmile nabude právní moci usnesení, kterým insolvenční soud schválil dohodu o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela. (2) Bylo-li podáno odvolání proti usnesení, jímž insolvenční soud neschválil dohodu o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela, soud řízení o vypořádání tohoto společného jmění přeruší až do rozhodnutí odvolacího soudu. § 185 Nelze-li provést vypořádání společného jmění manželů proto, že závazky dlužníka, které z něj mohou být uspokojeny, jsou vyšší než majetek, který náleží do společného jmění manželů, zahrne se celý majetek náležející do společného jmění manželů do majetkové podstaty. § 186 Vznikla-li manželu dlužníka z vypořádání společného jmění, k němuž došlo po prohlášení konkursu pohledávka, není nutné ji v insolvenčním řízení přihlašovat. § 187 (1) Vznik nového společného jmění dlužníka a jeho manžela po dobu trvání účinků prohlášení konkursu není přípustný; uzavře-li dlužník po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nové manželství, odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku těchto účinků prohlášení konkursu.

- 67 -

(2) Smlouvy o rozšíření společného jmění manželů, které odporují odstavci 1 nebo jej obcházejí, jsou neplatné. Díl 4 Procesní úkony navazující na prohlášení konkursu § 188 (1) Jakmile prohlášení konkursu nabude účinnosti, přistoupí insolvenční správce neprodleně k tomu, aby zajistil provedení procesních úkonů a dalších činností, které z něj vyplývají. (2) Insolvenční správce ustanovený v rozhodnutí o úpadku navazuje na činnost předběžného správce, byl-li dříve ustanoven. Nejde-li o stejnou osobu, je předběžný správce povinen podat insolvenčnímu správci úplné informace o své dosavadní činnosti, a předat mu její výsledky, jakož i doklady, které má k dispozici a poskytnout mu potřebnou součinnost. (3) Insolvenční správce zaměří svou činnost zejména na dokončení seznamu přihlášených věřitelů a přípravu přezkumného jednání, na zjišťování majetkové podstaty v potřebném rozsahu a na přípravu první schůze věřitelů. (4) Jde-li o dlužníka, který vede účetnictví nebo evidenci podle zvláštního právního předpisu14), sestaví insolvenční správce ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky prohlášení konkursu, mezitímní účetní uzávěrku. § 189 (1) Seznam věřitelů insolvenční správce sestavuje nebo doplňuje tak, aby byl uzavřen bez zbytečného prodlení po skončení lhůty k podání přihlášek pohledávek a v dostatečném předstihu před termínem přezkumného jednání. (2) Insolvenčnímu správci může insolvenční soud uložit, aby mu v rámci přípravy přezkumného jednání poskytl součinnost a určit její povahu. § 190 (1) Povinnosti, které zákon stanoví dlužníku, osobám jednajícím jeho jménem a dalším osobám, musí být splněny do 15 dnů od prohlášení konkursu. Nestane-li se tak, učiní insolvenční soud na návrh insolvenčního správce přiměřená opatření k jejich splnění. Lhůtu k jejich splnění může přiměřeně prodloužit jen tehdy, odůvodňují-li to důležité okolnosti. (2) Soupis majetkové podstaty je v rámci konkursu listinou, která insolvenčního správce opravňuje ke zpeněžení zapsaného majetku; nestanoví-li tento zákon jinak. § 191 (1) Na základě seznamu věřitelů a soupisu majetkové podstaty a s využitím i jinak získaných poznatků sestaví insolvenční správce zprávu o hospodářské situaci dlužníka ke dni prohlášení konkursu. Ve zprávě zejména porovná majetkovou podstatu se závazky dlužníka a vyjádří se k možnosti dalšího využití dlužníkova podniku.

- 68 -

(2) Zprávu o hospodářské situaci dlužníka předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu nejméně 7 dní přede dnem konání první schůze věřitelů. Věřitelé mají právo do této zprávy u insolvenčního soudu nahlížet. § 192 (1) Schůze věřitelů projedná zprávu insolvenčního správce o hospodářské situaci dlužníka se závěry, které představují doporučení insolvenčnímu správci pro jeho další postup. (2) Schůze věřitelů dále rozhodne, zda a v jakém rozsahu se má dlužníku, který je fyzickou osobou, a jeho rodině poskytovat plnění z majetkové podstaty k úhradě jejich odůvodněných existenčních potřeb. Učiní tak na žádost dlužníka nebo některého z členů jeho rodiny. Díl 5 Zpeněžení majetkové podstaty § 193 (1) Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů. Za zpeněžení se k tomuto účelu považuje i využití bankovních kont dlužníka a jeho peněžní hotovosti. Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí i úplatné postoupení dlužníkových pohledávek. (2) Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů, pokud nejde o věci bezprostředně ohrožené zkázou nebo znehodnocením anebo pokud insolvenční soud nepovolí výjimku. (3) Zpeněžením majetkové podstaty zanikají v rozsahu, v němž se týkají zpeněženého majetku a) účinky nařízení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, b) věcná břemena, která zatěžují zpeněžovaný majetek a která jsou podle ustanovení tohoto zákona v insolvenčním řízení neúčinná. § 194 Majetkovou podstatu lze zpeněžit a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu39), b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu. § 195 (1) Zpeněžení veřejnou dražbou se provede podle ustanovení zvláštního právního předpisu o dobrovolných dražbách40). (2) Veřejnou dražbu provede dražebník na návrh insolvenčního správce.

39

) Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů. ) § 17 a násl. zákona č. 26/2000 Sb.

40

- 69 -

§ 196 (1) Ke zpeněžení prodejem movitých věcí a nemovitostí je příslušný okresní soud podle ustanovení občanského soudního řádu. Návrh na tento prodej podává insolvenční správce, který je jediným účastníkem tohoto řízení. (2) Příslušný soud nařídí prodej podle odstavce 1, je-li k návrhu přiloženo rozhodnutí o prohlášení konkursu a soupis majetkové podstaty, potvrzený insolvenčním soudem. (3) Rozhodnutí vydaná v tomto řízení se doručují pouze insolvenčnímu správci, který proti nim může podat odvolání. § 197 (1) Prodej mimo dražbu se uskutečňuje kupní smlouvou, ve které je prodávajícím insolvenční správce, a kupujícím nabyvatel; to platí i pro jiné smlouvy, jimiž lze zpeněžit majetek. (2) Prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky pro prodej. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku. (3) Při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správce při tom přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku. (4) Smluvními předkupními právy není insolvenční správce při prodeji mimo dražbu vázán. (5) Platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do skončení insolvenčního řízení; jde o incidenční spor. § 198 (1) Věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží provozování podniku může insolvenční správce zpeněžit jedinou smlouvou. (2) Smlouvu podle odstavce 1 může insolvenční správce uzavřít jen se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Svůj souhlas může soud vázat na stanovení podmínek pro prodej. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva účinnosti. (3) Výtěžek z prodeje podle smlouvy uvedené v odstavci 1 je součástí celkového výtěžku zpeněžení majetkové podstaty a nemůže sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s prodávaným podnikem. (4) Na nabyvatele nepřecházejí závazky související s prodejem podniku, s výjimkou práv a povinností z pracovněprávních vztahů, nejde-li o pracovní pohledávky vzniklé do účinnosti smlouvy. (5) Nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se na smlouvu podle tohoto ustanovení příslušná ustanovení obchodního zákoníku.

- 70 -

(6) Odstavce 1 až 5 platí obdobně, je-li je jedinou smlouvou zpeněžována celá majetková podstata. § 199 (1) K nemovitostem, které tvoří pozemní část veřejného přístavu41), má při jejich zpeněžení předkupní právo stát. (2) Byla-li zpeněžena nemovitost, kterou dlužník používá k bydlení své rodiny anebo byt v jeho vlastnictví, je dlužník povinen je vyklidit. Neučiní-li tak dobrovolně, může se nabyvatel domáhat vyklizení žalobou u soudu; nejde o incidenční spor. (3) Při vyklizení podle odstavce 2 přísluší dlužníku stejná bytová náhrada jako v případě přivolení k výpovědi z nájmu bytu podle § 711 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku. § 200 (1) Insolvenční správce je povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch majetkové podstaty dlužníkovy pohledávky. To platí přiměřeně i pro dlužníkovy nepeněžité pohledávky, pokud je možné ocenit je penězi. Pokud insolvenční správce podá v těchto věcech žalobu, nejde o incidenční spor. (2) Povinnost podle odstavce 1 insolvenční správce nemá, pokud náklady na uplatnění a vymáhání těchto pohledávek jsou neúměrně vysoké nebo je nelze krýt z majetkové podstaty. (3) Dlužníkovy pohledávky za jeho dlužníky, které jsou sporné nebo obtížně vymahatelné, může insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru úplatně převést na jinou osobu pod jejich cenou. Dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby tento převod nepřipustil nebo stanovil jeho podmínky. § 201 (1) Dlužník, osoby mu blízké a osoby jednající s ním ve shodě podle zvláštního právního předpisu13) nesmí nabývat majetek náležející do majetkové podstaty, a to ani v případě, že k jeho zpeněžení došlo dražbou; tento majetek nesmí být na ně převeden ani ve lhůtě 3 let od skončení konkursu. Právní úkony, uskutečněné v rozporu s tímto ustanovením jsou neplatné. (2) Ustanovení odstavce 1 se vztahuje také na a) vedoucí zaměstnance dlužníka a osoby jim blízké, b) osoby, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení, rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou měrou ovlivňovaly jeho jinou majetkovou činnost, c) společníky dlužníka, je-li jím jiná obchodní společnost než akciová, d) akcionáře dlužníka, kterým je akciová společnost, pokud jim patří akcie odpovídající více než desetině základního kapitálu. e) prokuristy dlužníka, f) členy a náhradníky věřitelského výboru, kterým schůze věřitelů neudělila souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty.

41

) § 8 zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě. § 28 vyhlášky č. 222/1995 Sb., o vodních cestách, plavebním provozu v přístavech, společné havárii a dopravě nebezpečných věcí.

- 71 -

(3) Na návrh osob uvedených v odstavci 1 nebo v odstavci 2 písm. a) až e) může insolvenční soud v odůvodněných případech povolit výjimku ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty. Má-li k nabytí tohoto majetku dojít až po skončení konkursu, rozhodne o tomto návrhu insolvenční soud samostatně a tuto výjimku může v takovém případě povolit i osobám uvedeným v odstavci 2 písm. f); proti jeho rozhodnutí může podat odvolání jen osoba, která návrh podala. Díl 6 Nakládání s výtěžkem zpeněžení § 202 (1) Pohledávky za podstatou a pohledávky jim na roveň postavené, jakož i náklady, které souvisí se správou majetkové podstaty, se hradí z výtěžku zpeněžení. (2) Po ukončení provozu dlužníkova podniku nesmí být výtěžek zpeněžení použit k podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti ani při souhlasu věřitelského výboru. To nebrání tomu, aby s tímto výtěžkem bylo naloženo tak, že se zhodnotí o úroky nebo jiné přírůstky. § 203 (1) Nestačí-li výtěžek zpeněžení ke krytí pohledávek a nákladů podle § 202 odst. 1, lze použít prostředků, získaných zálohou na náklady insolvenčního řízení nebo zálohou poskytnutou věřitelským výborem. (2) Pokud nepostačují ani prostředky podle odstavce 1, rozhodne o pořadí úhrady pohledávky nebo o její poměrné úhradě insolvenční soud na základě návrhu insolvenčního správce. § 204 (1) Zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva nebo pohledávky, jimiž byla zajištěna. (2) Výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli. (3) Náklady podle odstavce 2 lze odečíst nejvýše v rozsahu dvacetiny výtěžku zpeněžení. (4) Zajištění věřitelé se uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod zajištění z té části výtěžku, který na ně připadá. Neuspokojená část jejich pohledávky se považuje za pohledávku přihlášenou a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky. (5) Zpeněžením věci, pohledávky nebo práva v konkursu zaniká zajištění pohledávky zajištěného věřitele, a to i v případě, že nepodal přihlášku své pohledávky. (6) Je-li zajišťovací právo, které zaniklo zpeněžením podle odstavce 4 zapsáno ve veřejném či neveřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčoval vlastnictví ke zpeněžené věci, pohledávce nebo právu, oznámí insolvenční správce zánik zajištění orgánu nebo osobě, která tento seznam vede; § 99 odst. 1 písm. i) platí přiměřeně.

- 72 -

§ 205 Insolvenční správce podává insolvenčnímu soudu a věřitelskému výboru dílčí zprávy o průběhu zpeněžení majetkové podstaty a o nakládání s výtěžkem tohoto zpeněžení. Tyto zprávy podává z vlastního podnětu nebo na základě rozhodnutí soudu anebo žádosti věřitelského výboru. O zpeněžení majetkové podstaty vyrozumí insolvenční správce neprodleně také soud, správce daně, soudního exekutora nebo jiný orgán, u kterého podle dosavadních výsledků insolvenčního řízení probíhá řízení týkající se zpeněženého majetku, včetně řízení o výkon rozhodnutí nebo exekuce na majetek dlužníka. § 206 (1) Insolvenční správce může v průběhu zpeněžování majetkové podstaty navrhnout insolvenčnímu soudu, aby povolil částečný rozvrh; s jeho návrhem musí souhlasit věřitelský výbor. V návrhu musí uvést, které pohledávky mají být v částečném rozvrhu uspokojeny a do jaké výše. (2) Insolvenční soud povolí částečný rozvrh, jestliže jej umožňuje stav výtěžku zpeněžení majetkové podstaty, jestliže jím nejsou dotčena práva zajištěných věřitelů, jestliže jím nemůže být ohrožen rozvrh po konečné zprávě a jestliže je navrhované uspokojení pohledávek, zahrnutých do částečného rozvrhu, nepochybné. (3) Rozhodnutí o povolení částečného rozvrhu doručuje insolvenční soud vyhláškou. Odvolání proti němu není přípustné. (4) O pohledávkách zahrnutých do částečného rozvrhu vydá insolvenční soud rozvrhové usnesení, které doručí dlužníkovi, insolvenčnímu správci a všem věřitelům, kteří jsou do něho zahrnuti. Tyto osoby mohou proti němu podat odvolání. Díl 7 Konečná zpráva a rozvrh § 207 (1) V závěru zpeněžení majetkové podstaty insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Předložení konečné zprávy nebrání, jestliže a) dosud nejsou ukončeny incidenční spory, pokud jejich výsledek nemůže podstatně ovlivnit závěr konečné zprávy, b) se nepodařilo zpeněžit všechen majetek náležející do majetkové podstaty, pokud dosud nezpeněžený majetek může být z majetkové podstaty vyňat. (2) Konečná zpráva insolvenčního správce musí podat celkovou charakteristiku jeho činnosti s vyčíslením jejích finančních výsledků. Konečná zpráva musí obsahovat zejména a) přehled pohledávek za podstatou a pohledávek jim na roveň postavených, které insolvenční správce již uspokojil a které ještě uspokojit zbývá, b) přehled výdajů, vynaložených v souvislosti se správou majetkové podstaty se zdůvodněním výdajů, které nejsou obvyklé, c) přehled zpeněžení majetkové podstaty s výsledkem, jehož bylo dosaženo, d) uvedení majetku, který nebyl zpeněžen s odůvodněním, proč k tomu došlo, e) výsledky částečného rozvrhu, pokud k němu došlo, f) přehled plnění zajištěným věřitelům s promítnutím do rozvrhu, g) přehled jednání a právních úkonů, významných pro průběh insolvenčního řízení.

- 73 -

(3) Konečná zpráva insolvenčního správce musí vyústit ve vyčíslení peněžního obnosu, který má být rozdělen mezi věřitele, a v označení věřitelů, mezi něž má být rozdělen s výší jejich podílů na něm. § 208 (1) Současně s konečnou zprávou insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu i vyúčtování své odměny a výdajů. (2) Vyúčtování své odměny a výdajů podá i předběžný správce a další správci, kteří se podíleli na správě majetkové podstaty a jsou osobami rozdílnými od insolvenčního správce a jejich odměna netvoří součást jeho odměny. § 209 (1) Insolvenční soud přezkoumá konečnou zprávu insolvenčního správce a jeho vyúčtování a odstraní po slyšení insolvenčního správce chyby a nejasnosti v ní obsažené. (2) O konečné zprávě insolvenčního správce po její úpravě uvědomí insolvenční soud účastníky řízení vyhláškou s tím, že do ní mohou u něho nahlížet. Současně je uvědomí o tom, že do 15 dnů od vyvěšení vyhlášky na úřední desce mohou proti ní podat námitky; námitky se podávají u insolvenčního soudu dvojmo s tím, že jedno vyhotovení se doručuje insolvenčnímu správci k jeho vyjádření. (3) K projednání konečné zprávy insolvenčního správce a jeho vyúčtování nařídí insolvenční soud jednání. Termín a místo tohoto jednání uvede ve vyhlášce na úřední desce; předvolání k tomuto jednání soud zvlášť doručí insolvenčnímu správci, dlužníku, věřitelům kteří podali námitky proti konečné zprávě a věřitelskému výboru. (4) Na jednání o konečné zprávě a vyúčtování správce projedná insolvenční soud námitky, které byly proti ní vzneseny. Na základě toho rozhodne buď tak, že a) schválí předloženou konečnou zprávu a vyúčtování, nejsou-li námitky vůči nim důvodné, b) nařídí doplnění nebo změnu konečné zprávy nebo vyúčtování, jestliže shledá, že některé z námitek proti nim jsou důvodné, avšak nemění její základní obsah, c) odmítne přijmout konečnou zprávu, shledá-li že námitky proti ní vznesené důvodně zpochybňují zprávu jako celek; v tomto případě uloží insolvenčnímu správci, aby předložil novou konečnou zprávu ve lhůtě, kterou určí. (5) Rozhodnutí podle odstavce 4 insolvenční soud vyvěsí na úřední desce soudu. Zvlášť toto rozhodnutí doručí insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, o jejichž námitkách bylo rozhodováno. Odvolání proti tomuto rozhodnutí mohou podat věřitelé, jejichž námitkám nebylo vyhověno. § 210 (1) Před rozvrhem se uspokojí dosud nezaplacené pohledávky, které se uspokojují kdykoli v průběhu konkursního řízení; a to pohledávky za podstatou, pohledávky jím postavené na roveň a zajištěné pohledávky v rozsahu stanoveném v § 204. (2) Nestačí-li dosažený výtěžek ze zpeněžení majetkové podstaty k uspokojení všech pohledávek, uvedených v odstavci 1, uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky z úvěrového financování, poté náklady spojené s udržováním a správou - 74 -

majetkové podstaty a poté pohledávky výživného ze zákona; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně. Výtěžku zpeněžení podle § 204 odst. 2 lze však použít k uspokojení jiných pohledávek až po uspokojení pohledávky zajištěného věřitele. (3) Z výtěžku zpeněžení vyčlení insolvenční správce před rozvrhem částku na předpokládané výlohy, spojené s ukončením řízení. § 211 (1) Po právní moci rozhodnutí o schválení konečné správy předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení, v němž uvede, kolik má být vyplaceno na každou pohledávku, uvedenou v upraveném seznamu pohledávek. (2) Insolvenční soud přezkoumá věcnou správnost návrhu předloženého správcem. Poté vydá rozvrhové usnesení, v němž určí částky, které mají být věřitelům vyplaceny. (3) Všichni věřitelé zahrnutí do rozvrhu se uspokojují poměrně vzhledem k výši jejich pohledávky, tak jak byla zjištěna. (4) Vydání rozvrhového usnesení nebrání, jestliže ohledně některé z pohledávek z upraveného seznamu nejsou dosud splněny podmínky pro její výplatu anebo jde o pohledávku dosud spornou; jde zejména o pohledávky a) kterých se týká odvolání proti konečné zprávě, b) ohledně kterých dosud nebyl skončen incidenční spor, c) vázané na odkládací podmínku. § 212 (1) Rozvrhové usnesení doručí insolvenční soud insolvenčnímu správci, dlužníku a věřitelům, jejichž pohledávek se toto usnesení týká. Proti rozvrhovému usnesení mohou podat odvolání všichni, jimž se doručuje. (2) V rozvrhovém usnesení určí soud insolvenčnímu správci lhůtu k jeho splnění; lhůta nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci tohoto usnesení. (3) Částky určené pro jednotlivé věřitele v rozvrhovém usnesení jim správce proplatí na jejich náklad zpravidla ve svém sídle. Částky nepřesahující 500 Kč může složit do úschovy u soudu a věřitele o tom písemně vyrozumět. Obdobně postupuje, jestliže nedojde k proplacení částek určených pro jednotlivé věřitele do 30 dnů od rozvrhového usnesení pro překážku na jejich straně. O splnění rozvrhového usnesení podá insolvenční správce insolvenčnímu soudu zprávu. (4) Částky, které by mohly připadnout na pohledávky uvedené v § 211 odst. 4, složí insolvenční správce do úschovy u soudu. Jakmile odpadnou překážky k jejich výplatě, vydá o nich insolvenční soud další rozvrhové usnesení; ustanovení o rozvrhovém usnesení platí obdobně i pro další rozvrhové usnesení. Pokud se ukáže, že ohledně některé z těchto částek nejsou splněny předpoklady pro její zařazení do rozvrhu, vyloučí ji insolvenční soud z rozvrhu; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. Obdobně se postupuje ohledně částek vyčleněných na výlohy spojené s ukončením řízení, pokud nebyly použity.

- 75 -

Díl 8 Zrušení konkursu § 213 (1) Insolvenční soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkursu a) zjistí-li, že nebyl ani dodatečně osvědčen dlužníkův úpadek nebo že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za podstatou a pohledávky jim postavené na roveň jsou uspokojeny. b) po obdržení zprávy insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení, c) zjistí-li, že pro uspokojení věřitelů je majetek dlužníka zcela nepostačující, při tom se nepřihlíží k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám vyloučeným z majetkové podstaty. (2) Insolvenční soud rozhodne o zrušení konkursu též na návrh dlužníka, jestliže dlužník k tomuto návrhu připojil listinu, na které všichni věřitelé a insolvenční správce vyslovili se zrušením konkursu souhlas a na které je úředně ověřena pravost podpisu osob, které ji podepsaly. § 214 (1) Pro doručení a zveřejnění rozhodnutí, kterým se konkurs ruší, platí totéž co o doručení a zveřejnění rozhodnutí o prohlášení konkursu. Dlužníku a insolvenčnímu správci se toto rozhodnutí doručuje do vlastních rukou. (2) Proti rozhodnutí podle § 213 odst. 1 mohou podat odvolání pouze insolvenční správce a přihlášení věřitelé. (3) Rozhodnutí, kterým se konkurs ruší, je vykonatelné a jeho účinky nastávají dnem, kdy nabude právní moci. (4) Právní mocí rozhodnutí, kterým se konkurs ruší, insolvenční řízení končí. § 215 (1) Jestliže dlužník v průběhu konkursu zemře, nastupují na jeho místo jeho dědicové a není-li jich, stát. (2) Insolvenční správce předloží insolvenčnímu soudu zprávu o dosavadních výsledcích projednání konkursu spolu s vyúčtováním své poměrné odměny a již vynaložených výloh. Insolvenční soud předloženou zprávu přezkoumá a rozhodne o ní; § 209 platí přiměřeně. (3) Po právní moci rozhodnutí o schválení zprávy podle odstavce 2 insolvenční soud zruší konkurs a postoupí věc soudu, který projednává dědictví. O doručení a zveřejnění tohoto rozhodnutí platí § 214; odvolání proti němu však není přípustné. § 216 Dojde-li v důsledku zrušení konkursu podle § 213 odst. 1 písm. b) a c) ke zrušení a zániku dlužníka, který je právnickou osobou, bez právního nástupce podle zvláštního právního předpisu, neuspokojené pohledávky nebo jejich neuspokojené části zanikají, pokud nebudou uspokojeny ze zajištění.

- 76 -

§ 217 (1) Zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu s výjimkou účinků, u kterých je možné jejich navrácení do stavu před prohlášením konkursu. Platnost a účinnost právních úkonů, které byly provedeny během konkursu, tím není dotčena. (2) Za dlužníka, který je právnickou osobou, jednají opět jeho statutární orgány nebo likvidátor, jde-li o právnickou osobu v likvidaci; přerušení likvidace právnické osoby končí. (3) Zrušení konkursu podle § 213 odst. 1 písm. c) je podkladem pro výmaz dlužníka z obchodního rejstříku. (4) Na základě upraveného seznamu pohledávek lze po zrušení konkursu podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel; toto právo se promlčí za 10 let od zrušení konkursu. To neplatí, jde-li o neuspokojenou pohledávku nebo její část, která zaniká podle § 216. § 218 (1) Funkce insolvenčního správce nekončí zrušením konkursu, i když jeho oprávnění nakládat se zbývající částí majetkové podstaty a další dispoziční oprávnění přecházejí na dlužníka. (2) Insolvenční správce je povinen ke dni zrušení konkursu uzavřít účetní knihy, sestavit účetní závěrku, splnit povinnosti uložené daňovými předpisy a předat dlužníku potřebné účetní záznamy. Dále je povinen předat zbývající majetek dlužníkovi a zajistit činnosti evidenční a archivační, popřípadě další činnosti související se zrušením konkursu. Nevede-li dlužník účetnictví, týkají se tyto povinnosti přiměřeně jeho daňové evidence. (3) Po provedení činností podle odstavce 2 soud insolvenčního správce zprostí jeho funkce. Současně rozhodne o výdajích, které insolvenčnímu správci vznikly v souvislosti se zrušením konkursu, a o způsobu jejich úhrady. Díl 9 Zvláštní ustanovení o nepatrném konkursu § 219 (1) Za nepatrný konkurs se považuje konkurs, jestliže a) dlužníkem je fyzická osoba, která není podnikatelem, nebo b) celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu42) za poslední účetní období předcházející prohlášení konkursu nepřesahuje 2 000 000 Kč a dlužník nemá více než 50 věřitelů. (2) Rozhodnutí o nepatrném konkursu může insolvenční soud vydat i bez návrhu a spojit je s prohlášením konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení po prohlášení konkursu. (3) Vyjde-li dodatečně najevo, že konkurs neměl být považován za nepatrný, insolvenční soud přijaté rozhodnutí bez zbytečného odkladu zruší.

42

) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

- 77 -

(4) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 doručí insolvenční soud vyhláškou; odvolání proti němu není přípustné, musí však být vždy odůvodněno. § 220 (1) V nepatrném konkursu se lze odchýlit od ustanovení tohoto zákona tak, že a) místo věřitelského výboru lze ustanovit zástupce věřitelů, b) k účinnosti dohody o vypořádání společného jmění dlužníka a jeho manžela není potřeba schválení insolvenčním soudem ani souhlasu věřitelského orgánu, c) k vyloučení nedobytných pohledávek a věcí, práv nebo jiných majetkových hodnot, které není možné prodat, není nutný souhlas insolvenčního soudu ani věřitelského orgánu, d) o včasných námitkách proti konečné zprávě a vyúčtování, lze rozhodnout i bez nařízení jednání, e) při přezkumném jednání lze současně projednat všechny otázky, o kterých by jinak byla oprávněna rozhodnout pouze schůze věřitelů a je-li to účelné, lze přednést také konečnou zprávu a vyúčtování a projednat námitky proti nim. (2) Insolvenční soud může stanovit i další odchylky od zákona, pokud povedou k rychlému a hospodárnému průběhu insolvenčního řízení; těmito odchylkami nesmí být dotčeno postavení zajištěných věřitelů a ani zásady insolvenčního řízení. Toto rozhodnutí může insolvenční soud spojit s rozhodnutím o nepatrném konkursu nebo je vydat kdykoli v průběhu insolvenčního řízení o nepatrném konkursu. Hlava II Reorganizace Díl 1 Přípustnost reorganizace § 221 (1) Reorganizací se rozumí postupné uspokojování pohledávek věřitelů při zachování provozu dlužníkova podniku, zajištěné opatřeními k ozdravění hospodaření tohoto podniku podle soudem schváleného reorganizačního plánu s průběžnou kontrolou jeho plnění ze strany věřitelů. (2) Reorganizací lze řešit úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka, který je podnikatelem; reorganizace se týká jeho podniku. (3) Reorganizace není přípustná, je-li dlužníkem právnická osoba v likvidaci, obchodník s cennými papíry nebo osoba oprávněná k obchodování na komoditní burze podle zvláštního právního předpisu. (4) Reorganizace není též přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle zvláštního právního předpisu42) za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu nedosáhl alespoň částku 100 000 000 Kč, nebo zaměstnává-li dlužník méně než 100 zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. (5) Jestliže dlužník společně s insolvenčním návrhem nebo nejpozději do 15 dnů po rozhodnutí o úpadku předložil insolvenčnímu soudu reorganizační plán schválený alespoň polovinou všech zajištěných věřitelů počítanou podle výše jejich pohledávek a alespoň polovinou všech nezajištěných věřitelů počítanou podle výše pohledávek, odstavec 4 se nepoužije.

- 78 -

Díl 2 Návrh na povolení reorganizace § 222 (1) Osobou oprávněnou podat návrh na povolení reorganizace je dlužník nebo přihlášený věřitel. (2) Návrh na povolení reorganizace může podat pouze ten, kdo je v dobré víře, že jsou nebo budou splněny všechny podmínky pro schválení reorganizačního plánu. § 223 (1) Dlužník, který podal insolvenční návrh pro hrozící úpadek, může podat návrh na povolení reorganizace nejpozději do rozhodnutí o úpadku. V ostatních případech lze návrh na povolení reorganizace podat nejpozději do 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku. (2) Opožděně podaný návrh na povolení reorganizace insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, navrhovateli, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu může podat pouze osoba, která opožděný návrh podala. § 224 (1) Návrh na povolení reorganizace, podaný dlužníkem, musí vedle obecných náležitostí podání19) obsahovat: a) označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, b) dlužníkovi známé údaje o kapitálové struktuře a majetku osob, které dlužníka ovládají nebo které dlužník ovládá20), včetně údaje o tom, zda ohledně některé z těchto osob neprobíhá insolvenční řízení, anebo prohlášení, že není takových osob, c) údaj o způsobu navrhované reorganizace, d) údaje svědčící o tom, že zde není nepoctivý záměr. (2) Údajem podle odstavce 1 písm. d) je prohlášení dlužníka o tom, zda ohledně něho, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo členů kolektivního statutárního orgánu a) nebyl v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení vydán pravomocný rozsudek, odsuzující je pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy, b) v posledních 5 letech neprobíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení, řešící úpadek a s jakým výsledkem, c) nenastala v minulosti překážka výkonu funkce orgánu právnické osoby, případně jak zanikla. (3) K návrhu na povolení reorganizace musí dlužník připojit a) seznam svého majetku a seznam svých věřitelů, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) výpis z rejstříku trestů osob uvedených v odstavci 2, který není starší 3 měsíců. (4) Návrh na povolení reorganizace podaný věřitelem musí kromě obecných náležitostí podání19) obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. a) a c). Ostatní údaje podle odstavce 1 uvede věřitel, jen pokud jsou mu známy. (5) Pro označení osob v návrhu na povolení reorganizace a v seznamech k němu připojených platí § 63 odst. 1 obdobně.

- 79 -

(6) Údajem o způsobu reorganizace, obsaženým v návrhu na povolení reorganizace, nejsou osoby sestavující reorganizační plán, ani osoba, která návrh podala, vázány. § 225 (1) Neobsahuje-li návrh na povolení reorganizace všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. (2) Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na povolení reorganizace připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. (3) Návrh na povolení reorganizace insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti. (4) Rozhodnutí podle odstavce 3 doručí insolvenční soud dlužníku, předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru a osobě, která návrh na povolení reorganizace podala; odvolání proti němu může podat jen osoba, která návrh na povolení reorganizace podala. K podanému odvolání se nepřihlíží, jestliže před rozhodnutím o něm insolvenční soud povolil reorganizaci na návrh jiné osoby. § 226 (1) Jestliže poté, co insolvenčnímu soudu došel návrh na povolení reorganizace, podá tento návrh i další osoba, považuje se návrh další osoby za přistoupení k řízení, jehož předmětem je reorganizace; § 67 se použije přiměřeně. (2) Insolvenční soud vyzve osoby podle odstavce 1, aby ve lhůtě, která nesmí být delší než 30 dnů, odstranily odlišnosti svých návrhů a vyrozuměly jej o společném stanovisku. Nestane-li se tak, vychází insolvenční soud z návrhu, který podal dlužník, a není-li jen, pak z návrhu věřitele, který mu došel dříve. § 227 (1) Osoba, která podala návrh na povolení reorganizace, jej může vzít zpět do doby, než insolvenční soud reorganizaci povolí nebo o podaném návrhu jinak rozhodne. (2) Zpětvzetí návrhu na povolení reorganizace vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, které se doručuje osobě, která návrh podala, dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; odvolání proti němu není přípustné. Po vydání tohoto rozhodnutí insolvenční soud nepokračuje v projednání reorganizace. (3) Byl-li návrh na povolení reorganizace vzat zpět až poté, co o něm bylo rozhodnuto, insolvenční soud rozhodne, že zpětvzetí není účinné; toto rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, se doručuje osobě, která návrh podala, dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru.

- 80 -

(4) Osobu, která podala další návrh na povolení reorganizace, vyzve insolvenční soud, aby mu do 15 dnů sdělila, zda trvá na jeho projednání; nestane-li se tak, v projednání reorganizace insolvenční soud nepokračuje. § 228 (1) Návrh na povolení reorganizace podaný věřitelem musí schválit schůze věřitelů; učiní tak po zprávě insolvenčního správce o hospodářské situaci dlužníka. (2) Před rozhodnutím schůze věřitelů o schválení návrhu na povolení reorganizace upozorní insolvenční správce na jemu známé důvody, pro které lze pochybovat o poctivém záměru navrhujícího věřitele. § 229 (1) Po podání návrhu na povolení reorganizace a před rozhodnutím o úpadku jsou osoby oprávněné nakládat s majetkovou podstatou povinny zdržet se právních úkonů, jimiž by mohla být zmařena nebo ohrožena navrhovaná reorganizace. (2) Účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení a s nařízením předběžného opatření insolvenčním soudem nejsou podáním návrhu na povolení reorganizace dotčeny. Insolvenční soud však může i bez návrhu změnit své předběžném opatření tak, že zúží nebo rozšíří povinnosti v něm stanovené. Díl 3 Rozhodnutí o návrhu na povolení reorganizace § 230 Při projednání návrhu na povolení reorganizace postupuje insolvenční soud podle § 105 a 106. § 231 (1) Insolvenční soud zamítne návrh na povolení reorganizace, a) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo b) který znovu podala osoba, o jejímž návrhu na povolení reorganizace bylo již dříve rozhodnuto, anebo c) který podal věřitel, jestliže jej neschválí schůze věřitelů. (2) Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na povolení reorganizace lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně některé z osob v § 224 odst. 2 nastala některá z tam uvedených skutečností. (3) Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na povolení reorganizace se doručuje dlužníku, osobě, která návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu může podat pouze osoba, která návrh podala. § 232 Jestliže insolvenční soud návrh na povolení reorganizace odmítne, vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne, pokračuje bez dalšího v insolvenčním řízení. Účinky podání návrhu na povolení reorganizace tímto rozhodnutím zanikají. - 81 -

§ 233 Nedojde-li ke zpětvzetí návrhu na povolení reorganizace ani k jeho odmítnutí nebo zamítnutí, insolvenční soud reorganizaci povolí. Rozhodnutí o povolení reorganizace se doručuje dlužníku, navrhovateli, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu není přípustné. § 234 (1) Rozhodnutí o povolení obsahuje a) výrok o povolení reorganizace, b) informaci o tom, kdo je insolvenčním správcem, a nebyl-li dosud ustanoven, výrok o jeho ustanovení, c) výzvu, aby dlužník ve lhůtě 120 dnů předložil reorganizační plán nebo aby bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu sdělil, že jej předložit nehodlá, d) informaci o tom, za jakých podmínek mohou předložit reorganizační plán další osoby. (2) Ustanovení odstavce 1 písm. c) se nepoužije, jestliže dlužník před vydáním rozhodnutí podle odstavce 1 insolvenčnímu soudu oznámil, že reorganizační plán předložit nehodlá. (3) Splatnost závazků a pohledávek se rozhodnutím o povolení reorganizace vždy vrací do původních termínů. (4) Rozhodnutí o povolení reorganizace může dále obsahovat výrok o jiných opatřeních týkajících se majetkové podstaty a nezbytných k zajištění účelu reorganizace. § 235 (1) Není-li dále stanoveno jinak, je dlužník v průběhu reorganizace dlužníkem s dispozičními oprávněními. (2) Právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, ledaže insolvenční soud rozhodne podle § 237 jinak. (3) Právní úkony, které mají z hlediska nakládání s majetkovou podstatou a její správou zásadní význam, činí dlužník s dispozičními oprávněními jen se souhlasem věřitelského výboru. (4) Za právní úkony, které mají podle odstavce 3 zásadní význam, se považují úkony, jejichž důsledkem se významně změní hodnota majetkové podstaty nebo postavení věřitelů anebo míra uspokojení věřitelů. (5) Pohledávky vedoucích zaměstnanců dlužníka s dispozičními oprávněními15), které vznikly po povolení reorganizace, lze v průběhu insolvenčního řízení uspokojit pouze do výše, kterou určí insolvenční správce se souhlasem věřitelského výboru. (6) Ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky povolení reorganizace, sestaví dlužník mezitímní účetní uzávěrku. § 236 Insolvenční správce vykonává dohled nad činností dlužníka s dispozičními oprávněními, zajišťuje dohled nad zjišťováním a soupisem majetkové podstaty, sestavuje a doplňuje seznam

- 82 -

věřitelů a podává zprávy věřitelskému výboru. Kromě toho plní i další úkoly a provádí další činnosti, které mu uložil insolvenční soud. § 237 (1) Insolvenční soud může na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru anebo i bez návrhu zakázat dlužníku s dispozičním oprávněním nakládání s majetkovou podstatou nebo může jeho oprávnění ve stanoveném rozsahu omezit. Učiní tak v zájmu věřitelů zejména tehdy, vzniknou-li pochybnosti o poctivém jednání nebo odborné způsobilosti dlužníka nebo osob, jednajících jeho jménem. (2) Je-li návrhů podle odstavce 1 více, insolvenční soud o nich rozhodne jedním rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Zamítne-li je, lze další návrhy podle odstavce 1 podat až po uplynutí 30 dnů. Omezení stanovená rozhodnutím vydaným podle odstavce 1 může insolvenční soud kdykoli před schválením reorganizačního plánu na návrh insolvenčního správce nebo věřitelského výboru zrušit nebo změnit. (3) Jestliže insolvenční soud zakáže dlužníku s dispozičními oprávněními nakládat s majetkovou podstatou nebo jeho oprávnění k tomu omezí, přecházejí tato dispoziční oprávnění na insolvenčního správce. § 238 Rozhodnutím o povolení reorganizace se pozastavuje výkon funkce valné hromady dlužníka, je-li dlužník právnickou osobou s tímto orgánem; místo valné hromady rozhoduje v její působnosti insolvenční správce. Obdobně to platí i pro členskou schůzi družstva. Díl 4 Věřitelé při reorganizaci § 239 Reorganizace se účastní přihlášení věřitelé, jakož i věřitelé s pohledávkami za podstatou a věřitelé jim na roveň postavení. § 240 (1) Při reorganizaci se za věřitele dlužníka považují i společníci a členové dlužníka; za pohledávku těchto osob se považuje právo vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu. To neplatí, je-li dlužník v úpadku pro předlužení. (2) Platí, že výše pohledávky vyplývající z účasti společníka nebo člena dlužníka ve společnosti nebo v družstvu je rovna nule; ustanovení § 252 odst. 2 tím není dotčeno. § 241 (1) V reorganizaci se považují za zjištěné řádně a včas přihlášené pohledávky věřitelů, které nepopřel insolvenční správce, dlužník ani žádný z věřitelů nebo jejichž pravost, výši nebo pořadí určil insolvenční soud rozhodnutím v incidenčním sporu. (2) Pohledávku lze v reorganizaci popřít i písemně, podáním výslovně označeným jako „Popření pohledávky v reorganizaci“, které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon a na kterém je úředně ověřena pravost podpisu osoby, která pohledávku popírá; podrobnosti o náležitostech - 83 -

tohoto podání upraví prováděcí předpis. K popření se přihlíží, jen bylo-li podání obsahující všechny náležitosti doručeno insolvenčnímu soudu po povolení reorganizace, nejpozději však v den předcházející přezkumnému jednání; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (3) Jestliže osoba, která pohledávku v reorganizaci popřela, vezme její popření zpět, považuje se pohledávka za zjištěnou, ledaže ji popřela i jiná osoba. (4) Věřitele, jehož pohledávka byla popřena, vyzve insolvenční soud, aby do 30 dnů uplatnil své právo žalobou na určení. Nedojde-li žaloba v této lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce se v rozsahu jejího popření nepřihlíží. (5) Vykonatelnou pohledávku však lze v reorganizaci popřít jen z důvodu, který by dlužník mohl proti ní uplatnit prostřednictvím žaloby nebo opravného prostředku, kdyby nenastaly účinky povolení reorganizace. § 242 (1) Pro potřeby určení rozsahu uspokojení zjištěných pohledávek a hlasování věřitelů o přijetí reorganizačního plánu, se věřitelé dlužníka při reorganizaci rozdělují do skupin podle svého právního postavení a podle svých hospodářských zájmů. Rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin obsahuje reorganizační plán, v němž se vždy uvede, podle jakých kriterií k rozdělení věřitelů došlo. (2) Samostatnou skupinu vždy tvoří a) zajištění věřitelé, b) nezajištění věřitelé, c) věřitelé s pracovněprávními pohledávkami, jestliže jejich výše přesahuje 5% celkové výše pohledávek zahrnutých do reorganizačního plánu nebo jde-li o skupinu nejméně padesáti osob, d) věřitelé uvedení v § 240, e) věřitelé, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny. (3) Pohledávkou nedotčenou reorganizačním plánem je pohledávka, jejíž výši, splatnost ani další její vlastnosti a práva s ní spojená reorganizační plán nemění nebo pohledávka, o které věřitel písemně uznal, že není reorganizačním plánem dotčena. (4) Pohledávkou nedotčenou reorganizačním plánem je i pohledávka, u které v důsledku prodlení dlužníka došlo ke ztrátě sjednané výhody splátek, jestliže reorganizační plán: a) stanoví splatnost jistiny včetně úroků stejně jako před prodlením dlužníka, b) nemění žádná další práva spojená s pohledávkou, s výjimkou práv věřitele spojených s účinky zahájení insolvenčního řízení nebo s již nastalým prodlením dlužníka, a c) stanoví, že všechny splátky jistiny a úroku, které měl dlužník zaplatit před svým prodlením do dne účinnosti reorganizačního plánu, budou uhrazeny neprodleně po účinnosti reorganizačního plánu. (5) Odůvodněnost a vhodnost rozdělení věřitelů do jednotlivých skupin posoudí insolvenční soud při schvalování reorganizačního plánu. (6) Na základě návrhu dotčeného věřitele nebo předkladatele reorganizačního plánu může insolvenční soud rozhodnout o zařazení věřitele do jiné skupiny; učiní tak před schválením reorganizačního plánu. Proti jeho rozhodnutí nejsou opravné prostředky přípustné.

- 84 -

Díl 5 Reorganizační plán § 243 (1) Reorganizační plán vymezuje právní postavení dotčených osob v důsledku povolené reorganizace, a to na základě opatření sledujících ozdravení provozu dlužníkova podniku a uspořádání vzájemných vztahů mezi dlužníkem a jeho věřiteli. (2) Reorganizační plán se předkládá insolvenčnímu soudu. Po jeho předložení nesmí nikdo až do zprávy o reorganizačním plánu vyvíjet činnost směřující k jeho přijetí nebo odmítnutí. Předkladatel je povinen zdržet se všech činností, které jsou v rozporu s reorganizačním plánem nebo které jinak ovlivňují jeho splnění. (3) V reorganizačním plánu se lze odchýlit od ustanovení tohoto zákona, pokud jde o uspokojení věřitelů včetně zajištěných věřitelů a věřitelů, jimiž jsou společníci a členové dlužníka uplatňující pohledávku vyplývající z jejich účasti ve společnosti nebo v družstvu, o nakládání s majetkovou podstatou a o závazky dlužníka po skončení insolvenčního řízení. (4) Další průběh reorganizace nesmí být v rozporu s reorganizačním plánem, pokud nedošlo stanoveným způsobem k jeho změně. § 244 (1) Přednostní právo sestavit reorganizační plán má dlužník, i když návrh na povolení reorganizace podal některý přihlášený věřitel (§ 222 odst. 1). Může jej předložit současně s návrhem na povolení reorganizace anebo ve lhůtě 120 dnů od rozhodnutí o povolení reorganizace. Tuto lhůtu může insolvenční soud na návrh dlužníka přiměřeně prodloužit, nejdéle však o 60 dnů. (2) V případě uvedeném v § 234 odst. 2 se odstavec 1 nepoužije. (3) Odstavec 1 se nepoužije i tehdy, jestliže se věřitelé na schůzi věřitelů podle § 106 odst. 3 usnesli na tom, že způsobem řešení úpadku bude reorganizace navržená jinou osobou než dlužníkem. (4) Jestliže dlužník před uplynutím lhůty podle odstavce 1 oznámí, že nehodlá předložit reorganizační plán, insolvenční soud rozhodne o ukončení této lhůty; pravost podpisů osob, které oznámení podepsaly, musí být úředně ověřena. Vyjdou-li najevo skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dlužník v sestavování reorganizačního plánu řádně nepokračuje, že postupuje způsobem, kterým může reorganizaci zmařit, nebo že zajištěným věřitelům neplatí úroky podle § 115 odst. 3, může insolvenční soud i bez návrhu rozhodnout o zkrácení nebo ukončení lhůty podle odstavce 1. Učiní tak zpravidla po vyjádření dlužníka, insolvenčního správce a věřitelského výboru. (5) Proti rozhodnutí insolvenčního soudu podle odstavců 1 a 4 není odvolání přípustné. (6) Nemá-li dlužník právo přednostně sestavit reorganizační plán nebo zaniklo-li mu toto právo rozhodnutím insolvenčního soudu podle odstavce 4, vyzve insolvenční soud k předložení reorganizačního plánu další osoby; ustanovení odstavců 2 a 4 platí pro tyto osoby obdobně. Ustanovení odstavce 1 o lhůtách k předložení reorganizačního plánu a mužnosti jejich prodloužení platí pro tyto osoby přiměřeně.

- 85 -

§ 245 (1) Reorganizační plán obsahuje zejména a) rozdělení věřitelů do skupin, s určením, jak bude nakládáno s pohledávkami věřitelů v jednotlivých skupinách, b) určení způsobu reorganizace, c) určení opatření k plnění reorganizačního plánu, zejména z hlediska nakládání s majetkovou podstatou, a s určením osob, které s ní mohou nakládat, včetně rozsahu jejich práv k nakládání s ní, d) údaj o tom, zda bude pokračovat provoz dlužníkova podniku nebo jeho části a za jakých podmínek, e) uvedení osob, které se budou podílet na finančním zajištění reorganizačního plánu nebo převezmou některé dlužníkovy závazky anebo zajistí jejich splnění, včetně určení rozsahu, v němž jsou ochotny tak učinit, f) údaj o tom, zda a jak reorganizační plán ovlivní zaměstnanost v dlužníkově podniku a o opatřeních, která mají být v tomto směru uskutečněna, g) údaj o tom, zda a jaké závazky vůči věřitelům bude mít dlužník po skončení reorganizace. (2) V reorganizačním plánu musí být též uvedeno, jak je zajištěno splnění pohledávek, ohledně kterých dosud nebyl skončen incidenční spor a pohledávek vázaných na odkládací podmínku, jaká je výše částky určené k uspokojení těchto pohledávek pro každou skupinu věřitelů, do které byly zařazeny a jaká je celková výše částky určené k uspokojení těchto pohledávek podle reorganizačního plánu. (3) Reorganizační plán musí být sestaven tak, aby údaje v něm obsažené věrně zobrazovaly ekonomické a právní možnosti dlužníka. § 246 (1) Reorganizaci lze provést zejména prostřednictvím těchto opatření: a) restrukturalizací pohledávek věřitelů, spočívající v prominutí části dluhů dlužníka včetně jejich příslušenství nebo v odkladu jejich splatnosti, b) prodejem celé majetkové podstaty nebo její části anebo prodejem dlužníkova podniku, c) vydáním části dlužníkových aktiv věřitelům nebo převodem těchto aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast, d) fúzí dlužníka - právnické osoby s jinou osobou nebo převodem jeho jmění na společníka se zachováním nebo změnou práv třetích osob, připouštějí-li to právní předpisy o hospodářské soutěži43), e) novou emisí akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem nebo novou právnickou osobou podle písmene c) nebo d), f) vkladem pohledávek dlužníkových věřitelů do základního kapitálu dlužníka, g) zajištěním financování provozu dlužníkova podniku nebo jeho části, h) změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiných dokumentů upravujících vnitřní poměry dlužníka. (2) V reorganizačním plánu může být uplatněno i více ze základních opatření podle odstavce 1, pokud to jejich povaha připouští.

43

) Např. zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů.

- 86 -

(3) U věřitelů, do jejichž práv reorganizační plán zasahuje, se v reorganizačním plánu uvede, o jakou částku je jejich pohledávka snížena nebo po jakou dobu bude trvat odklad její splatnosti nebo vykonatelnosti anebo v čem spočívají jiné zásahy do práv věřitelů. (4) Má-li dojít ke změně údajů, které se zapisují do obchodního rejstříku, musí být z reorganizačního plánu zřejmé, jaké údaje mají být z obchodního rejstříku vymazány a jaké údaje nově zapsány. § 247 K reorganizačnímu plánu musí být v závislosti na navrhovaném typu reorganizace připojeny tyto doklady: a) nové znění zakladatelského dokumentu nebo stanov anebo jiného dokumentu upravujícího vnitřní poměry dlužníka, má-li podle reorganizačního plánu dojít k jeho změně, b) prohlášení osob ochotných financovat provedení reorganizačního plánu nebo převzít některé z dlužníkových závazků anebo je zajistit, s uvedením rozsahu, jehož se prohlášení týká; prohlášení musí být vlastnoručně podepsáno a pravost podpisu na něm úředně ověřena, c) prohlášení dlužníkova manžela, že souhlasí s použitím majetku ve společném jmění manželů, má-li být podle reorganizačního plánu tento majetek použit; prohlášení musí být vlastnoručně podepsáno a pravost podpisu na něm úředně ověřena, d) není-li předkladatelem reorganizačního plánu dlužník, prohlášení dlužníka – fyzické osoby nebo prohlášení neomezeně ručících společníků dlužníka - právnické osoby o ochotě pokračovat v provozu podniku, který předpokládá reorganizační plán; prohlášení musí být vlastnoručně podepsáno a pravost podpisu na něm úředně ověřena, e) aktualizovaný výkaz majetku a závazků dlužníka ke dni předložení reorganizačního plánu, mají-li být věřitelé uspokojováni z provozu dlužníkova podniku, f) smlouvy uzavřené s odkládací podmínkou váznoucí na schválení reorganizačního plánu insolvenčním soudem, g) seznam a popis významných smluv, které mají být podle reorganizačního plánu po jeho schválení insolvenčním soudem uzavřeny. § 248 Zpráva o reorganizačním plánu (1) Předkladatel reorganizačního plánu zpracuje zprávu o reorganizačním plánu, která musí obsahovat dostatečné informace o návrhu reorganizačního plánu. Součástí této zprávy je reorganizační plán nebo jeho shrnutí a zhodnocení jeho dopadu na věřitele. (2) Dostatečnými informacemi podle odstavce 1 se rozumí informace, které musí věřitel určité skupiny znát k tomu, aby se mohl rozhodnout, zda přijme reorganizační plán, zejména informace o tom, jaké plnění se jednotlivým skupinám věřitelů nabízí. Takovými informacemi však nejsou informace, které předkladatel může získat jen s nepoměrnými obtížemi nebo informace o reorganizačním plánu jiné osoby než předkladatele. (3) Zpráva o reorganizačním plánu se předkládá věřitelům v dostatečném předstihu před schůzí věřitelů, která má rozhodnout o jeho přijetí, nejpozději 30 dnů před termínem jejího konání. Tuto zprávu lze zveřejnit až poté, co ji schválil insolvenční soud.

- 87 -

§ 249 (1) Není-li dále stanoveno jinak, k projednání reorganizačního plánu a hlasování o jeho přijetí dochází na schůzi věřitelů, která je svolána jen za tímto účelem. O přijetí reorganizačního plánu se v takovém případě hlasuje ve skupinách věřitelů, stanovených reorganizačním plánem. (2) Dlužníku a insolvenčnímu správci doručí insolvenční soud předvolání na schůzi věřitelů podle odstavce 1 do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. (3) Schůzi věřitelů k projednání a přijetí reorganizačního plánu insolvenční soud nesvolá nebo již svolanou schůzi věřitelů zruší, jestliže mimo schůzi věřitelů hlasovala o přijetí reorganizačního plánu každá jím stanovená skupina věřitelů nebo považuje-li se reorganizační plán podle tohoto zákona za přijatý bez hlasování. § 250 (1) O přijetí reorganizačního plánu mohou věřitelé hlasovat i mimo schůzi věřitelů, a to i před podáním návrhu na povolení reorganizace nebo i před podáním insolvenčního návrhu jestliže měli možnost seznámit se s informacemi, které svým obsahem a rozsahem odpovídají informacím, které musí být obsaženy ve zprávě o reorganizačním plánu; tím není dotčena informační povinnost dlužníka, jehož účastnické cenné papíry jsou kótované, podle zvláštního právního předpisu18). (2) Výsledky hlasování dosažené mimo schůzi věřitelů se připočtou k výsledkům hlasování dosažených na schůzi věřitelů. Je-li rozpor mezi hlasováním věřitele mimo schůzi věřitelů a jeho hlasováním na schůzi věřitelů, považuje se za rozhodné hlasování věřitele na schůzi věřitelů; o tom insolvenční soud tohoto věřitele neprodleně vyrozumí. § 251 Hlasování mimo schůzi věřitelů (1) Hlasují-li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů po zahájení insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako „Hlasovací lístek“, které nesmí obsahovat žádný jiný procesní úkon, ze kterého je nepochybné, jak hlasovali a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno insolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů; § 43 občanského soudního řádu se nepoužije. (2) Hlasují-li věřitelé o přijetí reorganizačního plánu mimo schůzi věřitelů před zahájením insolvenčního řízení, k jejich hlasu se přihlíží jen tehdy, hlasují-li písemně, podáním výslovně označeným jako „Hlasovací lístek“, které nesmí obsahovat žádný jiný právní úkon, ze kterého je nepochybné jak hlasovali a na kterém je úředně ověřena pravost jejich podpisu a bylo-li toto podání obsahující všechny náležitosti doručeno dlužníku nejpozději posledního dne lhůty, kterou dlužník k tomuto účelu stanovil a známým věřitelům písemně oznámil; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů. (3) O tom, že k hlasování věřitele mimo schůzi věřitelů nelze přihlédnout z důvodů podle odstavců 1 a 2, tohoto věřitele neprodleně vyrozumí a) insolvenční správce, jde-li o hlasování po zahájení insolvenčního řízení, b) dlužník, jde-li o hlasování před zahájením insolvenčního řízení. (4) Náležitosti hlasovacího lístku podle tohoto ustanovení stanoví prováděcí právní předpis.

- 88 -

§ 252 (1) Jestliže se pro přijetí reorganizačního plánu vyslovila většina věřitelů skupiny, jejíž pohledávky představují nejméně polovinu celkové jmenovité hodnoty pohledávek věřitelů této skupiny, platí, že tato skupina věřitelů reorganizační plán přijala. (2) Jde-li o skupinu věřitelů uvedených v § 240, platí, že tato skupina přijala reorganizační plán, jestliže se pro jeho přijetí vyslovila většina společníků nebo členů dlužníka, jejichž souhrnný podíl představuje alespoň dvě třetiny základního kapitálu dlužníka. (3) Má-li věřitel více pohledávek zařazených do různých skupin, hlasuje prostřednictvím každé takové pohledávky v těchto skupinách zvlášť. (4) Skupina věřitelů, jejichž pohledávky nejsou reorganizačním plánem dotčeny, se vždy považuje za skupinu, která reorganizační plán přijala; obdobně to platí pro jednotlivé věřitele této skupiny. (5) Pokud hlasující věřitel přijal nebo odmítl reorganizační plán v důsledku jednání, které je v rozporu se zákonem nebo jej obchází, rozhodne insolvenční soud, jestliže dosud neschválil reorganizační plán, i bez návrhu a po jednání, že se k hlasu tohoto věřitele nepřihlíží. Rozhodoval-li tento hlas o přijetí nebo odmítnutí reorganizačního plánu, nařídí insolvenční soud nové hlasování o přijetí reorganizačního plánu. § 253 (1) Insolvenční soud schválí reorganizační plán, jestliže: a) je připraven v souladu s tímto zákonem a jinými právními předpisy, b) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím není sledován nepoctivý záměr, c) jej přijaly všechny skupiny věřitelů nebo se podle tohoto zákona považuje za přijatý, d) každý věřitel podle něj získá plnění, jehož celková současná hodnota je ke dni účinnosti reorganizačního plánu stejná nebo vyšší, než hodnota plnění, které by zřejmě obdržel, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, ledaže přijímající věřitel souhlasí s nižším plněním, e) pohledávky za podstatou a pohledávky jim na roveň postavené byly uhrazeny nebo mají být podle reorganizačního plánu uhrazeny ihned poté, co se reorganizační plán stane účinným, ledaže bylo mezi dlužníkem a příslušným věřitelem dohodnuto jinak. (2) Insolvenční soud může schválit reorganizační plán, i když není splněna podmínka uvedená v odstavci 1 písm. c), jestliže reorganizační plán přijala alespoň jedna skupina věřitelů, s výjimkou skupiny věřitelů uvedených v § 240. Učiní tak za předpokladu, že reorganizační plán zajišťuje rovné zacházení s každou zjištěnou pohledávkou v rámci každé skupiny věřitelů, která jej nepřijala, je-li ve vztahu ke každé takovéto skupině reorganizační plán spravedlivý a lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že schválení a uskutečnění reorganizačního plánu nepovede k dalšímu úpadku dlužníka nebo k jeho likvidaci, ledaže je likvidace reorganizačním plánem předvídána. § 254 (1) Reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině zajištěných věřitelů, která ho nepřijala, za spravedlivý, mají-li podle něj věřitelé takové skupiny získat k zajištění svých pohledávek stejný nebo obdobný druh zajištění, v témže pořadí, ke stejnému nebo obdobnému majetku dlužníka, případně k jinému majetku dlužníka nejméně stejné hodnoty, stanovené ke dni

- 89 -

účinnosti reorganizačního plánu a obdržet plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu se bude rovnat nejméně hodnotě zajištění stanovené ve znaleckém posudku vypracovaném podle § 138 odst. 5. (2) Není-li dále stanoveno jinak, reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině nezajištěných věřitelů, která ho nepřijala, za spravedlivý, jestliže podle něj má každý věřitel zařazený do takové skupiny získat plnění, jehož současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu není nižší, než jmenovitá hodnota jeho zjištěné pohledávky s úrokem ke dni účinnosti reorganizačního plánu, nebo jestliže podle něj žádný z věřitelů, jehož pohledávka je podřízena pohledávkám takové skupiny, neobdrží žádné plnění. (3) Reorganizační plán se považuje ve vztahu ke každé skupině věřitelů uvedených v § 240, která ho nepřijala, za spravedlivý, má-li podle něj každý z těchto věřitelů ke dni účinnosti reorganizační plánu obdržet nejméně takové plnění, kterého by se mu zřejmě dostalo, kdyby po skončení insolvenčního řízení, ve kterém byl dlužníkův úpadek řešen konkursem, proběhla likvidace takového dlužníka. (4) Podmínka uvedená v odstavci 3 je splněna, jestliže na základě reorganizačního plánu některá skupina nezajištěných věřitelů nezíská plnění, jehož celková současná hodnota ke dni účinnosti reorganizačního plánu je alespoň stejná jako celková jmenovitá hodnota všech zjištěných pohledávek věřitelů zařazených do této skupiny včetně úroku k těmto pohledávkám ke dni účinnosti reorganizačního plánu. § 255 (1) Proti rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu mohou podat odvolání jen ti z věřitelů, kteří hlasovali pro odmítnutí reorganizačního plánu. (2) Až do rozhodnutí soudu o schválení reorganizačního plánu jej může jeho předkladatel vzít zpět. V takovém případě se k podanému reorganizačnímu plánu nepřihlíží. (3) Předkladatel může až do rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu reorganizační plán doplnit nebo změnit; v takovém případě hlasují věřitelé o reorganizačním plánu v podobě po jeho doplnění nebo změně. § 256 (1) Nejsou-li splněny všechny podmínky pro schválení reorganizačního plánu, insolvenční soud jej zamítne. (2) Proti rozhodnutí o zamítnutí reorganizačního plánu mohou podat odvolání dlužník, předkladatel tohoto plánu a věřitelé, kteří hlasovali pro jeho přijetí. (3) Osoba, jejíž reorganizační plán byl zamítnut, jej může podat znovu, jen neuplynula-li jí dosud lhůta k jeho předložení. Tuto lhůtu může insolvenční soud v odůvodněných případech před jejím uplynutím prodloužit v rozhodnutí, kterým zamítá reorganizační plán.

- 90 -

Díl 6 Provádění reorganizačního plánu § 257 (1) Reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, nebyla-li reorganizačním plánem jeho účinnost odložena na pozdější dobu nebo nerozhodl-li o jeho pozdější účinnosti insolvenční soud. (2) Rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu je závazné pro všechny účastníky insolvenčního řízení i pro další osoby, jejichž práva a povinnosti jsou reorganizačním plánem dotčeny. § 258 (1) Od účinnosti reorganizačního plánu je oprávněn nakládat majetkovou podstatou dlužník. Toto jeho oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze reorganizačním plánem; jiná omezení, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, účinností reorganizačního plánu zanikají. (2) Od účinnosti reorganizačního plánu se obnovuje výkon funkce valné hromady nebo členské schůze družstva, pokud z reorganizačního plánu nevyplývá něco jiného. Hlasovací práva, spojená s obchodním podílem, cennými papíry nebo členstvím vykonávají osoby, uvedené v reorganizačním plánu za podmínek tam stanovených; pokud v reorganizačním plánu tyto osoby nejsou uvedeny nebo stanovené podmínky nebyly splněny, vykonávají je osoby, kterým tato práva až dosud náležela. (3) Od účinnosti reorganizačního plánu se mění zakladatelský dokument nebo stanovy anebo jiné dokumenty upravující vnitřní poměry dlužníka a údaje, které se zapisují do obchodního rejstříku nebo jiného rejstříku právnických osob, a to způsobem, který je uveden v reorganizačním plánu. Tyto skutečnosti se zapisují do obchodního rejstříku na základě reorganizačního plánu, který se ukládá do sbírky listin. Ustanovení právních předpisů, které obecně upravují způsob změny zapisovaných skutečností, se při tom nepoužijí. § 259 (1) Insolvenční správce zajistí, aby byly provedeny procesní úkony, spojené s účinností reorganizačního plánu. Dlužníku s dispozičními oprávněními předá zprávu o své dosavadní činnosti a provede další úkony potřebné k tomu, aby dlužník s dispozičními oprávněními mohl vykonávat svá oprávnění. (2) V průběhu provádění reorganizačního plánu vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. Zaměřuje se na doplňování seznamu majetku a závazků podle stavu řízení a na evidování činnosti dlužníka s dispozičními oprávněními. O výsledcích své činnosti pravidelně, nejméně však jednou za 3 měsíce, informuje insolvenční soud a věřitelský výbor. (3) Dlužník s dispozičními oprávněními je povinen informovat insolvenčního správce o svých právních úkonech, o plnění reorganizačního plánu a o své jiné činnosti podle reorganizačního plánu. Zprávy o běžných úkonech při podnikatelské činnosti a zprávy o plnění dlouhodobých nebo opakujících se činností podává souhrnně za časové úseky, stanovené reorganizačním plánem nebo rozhodnutím insolvenčního soudu.

- 91 -

(4) Pokud jsou dispoziční oprávnění dlužníka omezena, vykonává je insolvenční správce. Stanoví-li reorganizační plán právní úkony, které může dlužník provést jen se souhlasem insolvenčního správce, jsou tyto úkony neplatné, pokud byly provedeny bez tohoto souhlasu. § 260 (1) Věřitelský výbor kontroluje provádění reorganizačního plánu dlužníkem s dispozičními oprávněními způsobem stanoveným v reorganizačním plánu, jakož i na základě zpráv insolvenčního správce. (2) Věřitelský výbor si může předem vyhradit, že některé právní úkony, které mají zásadní význam, může dlužník s dispozičními oprávněními uskutečnit jen s jeho předběžným souhlasem, i když nejsou uvedeny v reorganizačním plánu. (3) Věřitelský výbor je oprávněn navrhnout insolvenčnímu soudu opatření k odstranění nedostatků, které zjistil při své kontrolní činnosti včetně opatření, která vedou ke skončení reorganizace. § 261 (1) Není-li tímto zákonem nebo reorganizačním plánem stanoveno jinak, zanikají účinností tohoto plánu práva všech věřitelů vůči dlužníkovi; za věřitele dlužníka se považují osoby uvedené v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, včetně rozsahu jejich práv. (2) Účinností reorganizačního plánu zanikají práva třetích osob k majetku, který náleží do majetkové podstaty a tato práva vznikají osobám uvedeným v reorganizačním plánu za podmínek v něm stanovených, není-li v tomto zákoně nebo v reorganizačním plánu stanoveno jinak. To platí i pro majetek, který podle reorganizačního plánu má připadnout osobě odlišné od dlužníka. Právo třetích osob na vyloučení věci nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty tím není dotčeno. (3) Práva věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka zůstávají reorganizačním plánem nedotčena. (4) Má-li účinností reorganizačního plánu dojít ke vzniku, změně nebo zániku práv k majetku v majetkové podstatě, lze potřebné projevy vůle jednajících osob zahrnout do reorganizačního plánu. Jsou-li reorganizačním plánem dotčena práva, která se vkládají nebo zapisují do katastru nemovitostí nebo do jiného seznamu podle zvláštních právních předpisů, musí být tato práva v reorganizačním plánu přesně označena a uvedeno i znění záznamu. § 262 Pohledávka věřitele z úvěru nebo půjčky, kterou přijal dlužník nebo insolvenční správce po povolení reorganizace k dosažení jejího účelu, je pohledávkou za podstatou, která se uspokojí před všemi jinými pohledávkami, s výjimkou výdajů a odměny insolvenčního správce. § 263 (1) Vydání cenných papírů na základě schváleného reorganizačního plánu není veřejnou nabídkou cenných papírů.

- 92 -

(2) Osoba vedoucí evidenci zaknihovaných cenných papírů provede příslušné změny v této evidenci na základě schváleného reorganizačního plánu, a to na základě žádosti dlužníka nebo jiné osoby, které se taková změna týká. § 264 Pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 114), přijetím reorganizačního plánu zanikají, nejde-li o mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka nebo není-li v reorganizačním plánu uvedeno jinak. Odchylná úprava pohledávek podle věty první v reorganizačním plánu se může týkat krácení jejich výše, odkladu jejich splatnosti nebo jiného zásahu do práv věřitelů; odchylná úprava těchto pohledávek musí být v reorganizačním plánu uvedena výslovně, s přesným vymezením rozsahu a podmínek jejich uspokojení. § 265 (1) Po účinnosti reorganizačního plánu lze proti dlužníku nařídit a provést výkon rozhodnutí nebo exekuci k vymožení pohledávky, stanovené reorganizačním plánem. Byla-li však tato pohledávka popřena, lze výkon rozhodnutí nebo exekuci vést pouze v případě právní moci rozhodnutí soudu o zjištění této pohledávky; toto rozhodnutí musí být k návrhu přiloženo. (2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro výkon rozhodnutí nebo exekuci proti třetí osobě, která převzala na základě reorganizačního plánu povinnost za dlužníka nebo vedle něho. § 266 (1) Navrhovatel reorganizačního plánu může navrhnout jeho změnu, v jejímž důsledku má být účel reorganizace lépe splnitelný. (2) Dojde-li ke změně reorganizačního plánu, stanoví insolvenční soud věřitelům lhůtu, ve které mohou změněný plán odmítnout. Pokud se v této lhůtě věřitel nevyjádří, platí, že o změněném reorganizačním plánu hlasuje stejně jako o plánu původním. (3) K projednání návrhu na změnu reorganizačního plánu nařídí insolvenční soud jednání, k němuž zvlášť předvolá dlužníka, navrhovatele a insolvenčního správce. (4) Změněný reorganizační plán může insolvenční soud schválit, jsou-li splněny podmínky podle tohoto ustanovení. (5) Jestliže insolvenční soud změněný insolvenční plán neschválí, zůstává účinný dříve schválený reorganizační plán. Díl 7 Skončení reorganizace § 267 (1) Insolvenční soud zruší rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu do 6 měsíců od jeho účinnosti, byly-li některému věřiteli poskytnuty zvláštní výhody, aniž by s tím ostatní věřitelé stejné skupiny souhlasili, nebo jestliže schválení reorganizačního plánu bylo dosaženo podvodným způsobem.

- 93 -

(2) Insolvenční soud zruší rozhodnutí o schválení reorganizačního plánu do 3 let od jeho účinnosti, pokud byl dlužník, jeho statutární orgán nebo člen statutárního orgánu pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl schválení reorganizačního plánu nebo podstatně zkrátil věřitele. (3) Rozhodne-li insolvenční soud o zrušení reorganizačního plánu, mohou věřitelé bez dalšího požadovat uspokojení pohledávek a jiných práv, která měli před jeho schválením. Práva věřitelů a třetích osob, založená reorganizačním plánem, nejsou dotčena; je-li to nutné přijme insolvenční soud opatření k ochraně oprávněných zájmů věřitelů. § 268 (1) Insolvenční soud rozhodne o přeměně reorganizace v konkurs, jestliže a) reorganizace byla povolena na návrh dlužníka a ten její přeměnu v konkurs po tomto povolení navrhl, b) oprávněná osoba nesestaví ve stanovené lhůtě reorganizační plán ani po jejím případném prodloužení soudem nebo předložený reorganizační plán vezme zpět, c) insolvenční soud neschválil reorganizační plán a oprávněným osobám uplynula lhůta k jeho předložení, d) v průběhu provádění reorganizačního plánu dlužník neplní své podstatné povinnosti stanovené tímto plánem nebo ukáže-li se, že podstatnou část tohoto plánu nebude možné plnit, e) dlužník po schválení reorganizačního plánu přestal podnikat, ačkoli podle reorganizačního plánu podnikat měl. (2) O přeměně reorganizace v konkurs v případech uvedených v odstavci 1 písm. a) až c) rozhodne insolvenční soud bez jednání. Své rozhodnutí doručí zvlášť dlužníku, navrhovateli reorganizace, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; tyto osoby mohou proti tomuto rozhodnutí podat odvolání. (3) O přeměně reorganizace v konkurs podle odstavce 1 písm. d) až e) rozhodne insolvenční soud po jednání, k němuž předvolá všechny osoby, uvedené v odstavci 2; těmto osobám se rozhodnutí insolvenčního soudu doručuje zvlášť a mohou proti němu podat odvolání. (4) O přeměně reorganizace v konkurs nemůže insolvenční soud rozhodnout, jestliže reorganizační plán byl v podstatných bodech splněn. (5) Rozhodnutím insolvenčního soudu o přeměně reorganizace v konkurs nastávají účinky spojené s prohlášením konkursu, pokud insolvenční soud ve svém rozhodnutí nestanoví podmínky této přeměny jinak. § 269 (1) V průběhu provádění reorganizačního plánu insolvenční soud bere na vědomí nebo projedná zprávy insolvenčního správce a věřitelského výboru o jeho plnění. Jiná opatření, zejména opatření k zajištění dodržování reorganizačního plánu, provádí jen tehdy, jsou-li navrhována. (2) Splnění reorganizačního plánu nebo jeho podstatných částí vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, kterým reorganizace končí; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné. (3) Po skončení reorganizace rozhodne insolvenční soud o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech.

- 94 -

Hlava III Zvláštní ustanovení o vyloučení účinků zákona § 270 (1) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na právo použít peněžní prostředky z účtu dlužníka, který je účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu1), vedeného v tomto platebním systému, ke splnění závazků dlužníka vyplývajících z jeho účasti v tomto platebním systému, a to za účelem uzavření zúčtování v tomto platebním systému přede dnem prohlášení úpadku nebo v den prohlášení úpadku. (2) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na povinnost platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu1) zpracovat příkazy dlužníka, který je účastníkem tohoto platebního systému, ani platnost a vymahatelnost těchto příkazů vůči třetím osobám, jde-li o příkazy, které byly přijaty tímto platebním systémem v souladu s jeho pravidly a) před okamžikem prohlášení úpadku, b) v okamžiku prohlášení úpadku a po tomto okamžiku, jestliže byly příkazy provedeny v den prohlášení úpadku, a to jen tehdy, prokáží-li osoby uvedené ve zvláštním zákoně44), že jim prohlášení úpadku nebylo známo, a to ani z oznámení podle zvláštního právního předpisu45), (3) Ustanovení odstavce 2 se užije obdobně pro vypořádací systémy vedené v seznamu Komise pro cenné papíry podle zvláštního právního předpisu18) . § 271 (1) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na právo na zajištění, které dlužník poskytl, jde-li o a) dlužníka, který je účastníkem platebního systému uvedeného v seznamu České národní banky podle zvláštního právního předpisu1), a to v souvislosti s účastí dlužníka v tomto platebním systému, b) dlužníka, který je účastníkem vypořádacího systému uvedeného v seznamu Komise pro cenné papíry podle zvláštního právního předpisu18), a to v souvislosti s účastí dlužníka v tomto vypořádacím systému, c) zajištění poskytnuté České národní bance, Evropské centrální bance, centrální bance členského státu Evropské unie nebo centrální bance státu patřícího do Evropského hospodářského prostoru, d) finanční zajištění podle zvláštního právního předpisu nebo podle obdobného právního vztahu podle zahraniční právní úpravy. (2) Ustanovení tohoto zákona nemají vliv na závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu46). CELEX: 32001L0024

44

) § 24 odst. 2 písm. a) až c) zákona o platebním styku. ) § 29 odst. 4 písm. b) a odst. 5 zákona o platebním styku. 46 ) § 197 zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu. 45

- 95 -

Hlava IV Úpadek finančních institucí Díl 1 Úpadek bank, spořitelních a úvěrních družstev, institucí elektronických peněz a osob oprávněných vydávat elektronické peněžní prostředky a dále některých zahraničních bank, institucí elektronických peněz a osob oprávněných vydávat elektronické peněžní prostředky Oddíl 1 Obecná ustanovení § 272 (1) Ustanovení tohoto dílu zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství47) a použijí se na úpadek a) banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo instituce elektronických peněz1), poté, kdy jim byla odejmuta licence nebo povolení podle zvláštních právních předpisů upravujících jejich činnost, b) zahraniční banky nebo instituce elektronických peněz podnikající na území České republiky na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu48), c) osoby se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu1), d) osoby se sídlem nebo místem podnikání na území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu1), jiné než podle písmene c), e) osoby se sídlem nebo místem podnikání mimo území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu1), f) pobočky zahraniční banky, jiné než uvedené v písmenu b). (2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. b) a d) je v úpadku, je-li prováděno a) kolektivní řízení zahájené a sledované správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem nebo dohledem těchto orgánů, včetně případů, kdy jsou řízení ukončena oddlužením nebo jiným obdobným opatřením, b) opatření, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo exekucí nebo krácení pohledávek. (3) Při postupu podle tohoto dílu se použijí, není-li stanoveno jinak a jde-li o úpadek osob podle odstavce 1 písm. a) a f), též ustanovení ostatních částí zákona a ustanovení ostatních hlav části druhé zákona, s výjimkou ustanovení upravujících předběžné moratorium, moratorium, reorganizaci a oddlužení. (4) Při postupu podle tohoto dílu se použijí, není-li stanoveno jinak a jde-li o úpadek osob podle odstavce 1 písm. c) až e), též ustanovení ostatních částí zákona a ustanovení ostatních hlav části druhé zákona.

47

) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES ze dne 4. dubna 2001 o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí. ) § 5a až 7a zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

48

- 96 -

CELEX: 32001L0024

Oddíl 2 Úpadek banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo instituce elektronických peněz po odnětí licence nebo povolení, úpadek osoby se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky nebo mimo území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru oprávněné vydávat elektronické peníze a úpadek pobočky zahraniční banky uvedené v § 272 odst. 1 písm. f) § 273 Insolvenční návrh (1) Insolvenční návrh podává orgán, který je oprávněn vykonávat dozor nebo dohled nad činností osob uvedených v § 272 odst. 1 (dále jen „orgán dozoru nebo dohledu“). Tím není dotčeno ustanovení § 60. V návrhu orgán dozoru nebo dohledu uvede rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, a k návrhu připojí listiny k doložení svých tvrzení. (2) Záloha na náklady insolvenčního řízení se orgánu dozoru nebo dohledu neukládá. (3) Úpadek banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo instituce elektronických peněz a úpadek pobočky zahraniční banky uvedené v § 272 odst. 1 písm. f) lze řešit pouze konkursem. § 274 (1) Insolvenční řízení nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu dlužníku, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku rozhodnutí o úpadku nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno a) právo zpeněžit majetek nebo nechat jej zpeněžit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva, b) výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky, c) právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby, d) právo požívat plody. (2) Insolvenční řízení a) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči dlužníkovi jako kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, b) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je dlužník prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo pro ukončení takové kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu na majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, c) nemá vliv na právo věřitele požadovat započtení proti pohledávce dlužníka, pokud toto započtení povoluje právo, kterým se řídí pohledávka dlužníka.

- 97 -

(3) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu o určení neplatnosti nebo neúčinnosti právního úkonu ani právo odporovat právnímu úkonu. (4) Pro účely ustanovení odstavce 1 se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném seznamu, který podle zvláštního právního předpisu osvědčuje existenci tohoto práva a účinné vůči třetím osobám. CELEX: 32001L0024

§ 275 Informování orgánů dozoru nebo dohledu a veřejnosti (1) Insolvenční soud prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek banky, spořitelního a úvěrního družstva nebo instituce elektronických peněz orgán dozoru nebo dohledu ve státech, ve kterých tento dlužník vykonává svou činnost na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu49), a to před zveřejněním rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace musí obsahovat i upozornění na možné důsledky rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu. Insolvenční správce bez zbytečného odkladu zajistí zveřejnění podstatných částí rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu (dále jen „výtah“) v Úředním věstníku Evropské unie a nejméně ve 2 celostátních denících v každém státě, na jehož území dlužník podnikal nebo vykonával svou činnost prostřednictvím pobočky nebo na základě jednotné licence podle zvláštního právního předpisu49). (2) Výtah obsahuje a) označení dlužníka údaji potřebnými k jeho identifikaci, b) informaci o tom, že insolvenční soud podle českého práva zjistil úpadek dlužníka a prohlásil konkurs na majetek dlužníka c) den vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu, d) v případě úpadku banky nebo spořitelního a úvěrního družstva informaci o tom, že pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka se považují za přihlášené, o čemž budou věřitelé jednotlivě informováni do 60 dnů od prohlášení konkursu, a informaci o možnosti postupu podle § 278 odst. 4 a 5 včetně uvedení lhůt a dne, kterým lhůty uplynou, e) v případě úpadku instituce elektronických peněz výzvu, aby věřitelé, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, podali přihlášku pohledávky u insolvenčního soudu, včetně uvedení lhůty pro podání přihlášky a dne, kterým lhůta uplyne, f) označení sídla insolvenčního soudu, g) označení insolvenčního správce údaji potřebnými k jeho identifikaci. (3) Výtah musí být pořízen v českém jazyce a musí být opatřen texty „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“ a „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženými do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. (4) Insolvenční soud prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu informuje o vyhlášení předběžného moratoria, o vyhlášení moratoria, o vydání rozhodnutí o úpadku nebo o vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, který je osobou se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky oprávněnou vydávat elektronické peníze na základě povolení podle ) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000, o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu.

49

- 98 -

zvláštního právního předpisu, orgán dozoru nebo dohledu ve státech, na jehož území tato osoba podniká nebo podnikala, a to před zveřejněním příslušného rozhodnutí v insolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky vyhlášení předběžného moratoria, vyhlášení moratoria, vydání rozhodnutí o úpadku nebo vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka. (5) Insolvenční soud nebo insolvenční správce zajistí zveřejnění výtahu z příslušného rozhodnutí týkajícího se osoby se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu v nejkratší možné lhůtě alespoň ve 2 celostátně distribuovaných denících v každém státě, na jehož území osoba podniká nebo podnikala a v Úředním věstníku Evropské unie. (6) Výtah podle odstavce 5 obsahuje označení dlužníka údaji potřebnými k jeho identifikaci, informaci o tom, že insolvenční soud podle českého práva vyhlásil předběžné moratorium nebo vyhlásil moratorium nebo vydal rozhodnutí o úpadku dlužníka anebo vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, informaci o okamžiku účinnosti příslušného rozhodnutí, účel a právní základ přijatého rozhodnutí, uvedení lhůt pro podání případných opravných prostředků včetně uvedení dne, kdy lhůty uplynou, označení sídla orgánu nebo soudu příslušného pro přijetí opravného prostředku, výzvu, aby věřitelé, kteří chtějí své pohledávky uplatnit v insolvenčním řízení, podali přihlášku pohledávky u insolvenčního soudu, včetně uvedení lhůty pro podání přihlášky a dne, kterým lhůta uplyne. Výtah je v případě vydání rozhodnutí o úpadku pořízen v českém jazyce a opatřen hlavičkou „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. V případě vyhlášení předběžného moratoria, vyhlášení moratoria, nebo vydání rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, které nebylo spojeno s rozhodnutím o úpadku, je výtah pořízen v úředních jazycích dotčených států. (7) Účinky vyhlášení předběžného moratoria, vyhlášení moratoria, rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, nastanou bez ohledu na splnění informačních povinností podle odstavců 1 až 6 ve všech státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru od okamžiku, kdy nastaly v České republice. Jestliže osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, který je fyzickou osobou, plnila tento závazek dlužníku, přestože podle rozhodnutí o úpadku nebo podle rozhodnutí o způsobu řešení úpadku již mělo být plněno insolvenčnímu správci, a plnění se nedostalo do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že jí takové rozhodnutí nebylo známo. Nevyšel-li najevo opak, má se za to, že před zveřejněním výtahu takové rozhodnutí této osobě nebylo známo a že se o něm dozvěděla, jakmile byl výtah zveřejněn. (8) Insolvenční soud, který a) vydal rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek pobočky zahraniční banky uvedené v § 272 odst. 1 písm. f), nebo b) vyhlásil předběžné moratorium, vyhlásil moratorium, vydal rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, osoby se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky nebo mimo území členských států Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu, informuje prostřednictvím orgánu dozoru nebo dohledu o takovém rozhodnutí orgány dozoru nebo dohledu v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má dlužník organizační složku, a to před zveřejněním příslušného rozhodnutí

- 99 -

v insolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté; tato informace obsahuje i upozornění na možné důsledky přijatého rozhodnutí. (9) Insolvenční soud i insolvenční správce usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má dlužník organizační složku. (10) Orgán dozoru nebo dohledu je oprávněn od insolvenčního správce požadovat informace týkající se insolvenčního řízení. CELEX: 32001L0024

§ 276 Zpráva o postupu insolvenčního řízení Insolvenční správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně, uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu insolvenčního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem. CELEX: 32001L0024

§ 277 Insolvenční správce (1) Insolvenční správce může se souhlasem insolvenčního soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného členského státu Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. (2) Insolvenční správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, ke kterým jsou příslušné soudy, správní orgány nebo jiné orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1. (3) Insolvenční správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém ustanovení s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován; podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států. (4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor se insolvenční správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. (5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je-li to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je insolvenční správce povinen žádat, aby údaj o rozhodnutí o úpadku nebo o rozhodnutí o způsobu řešení úpadku byl zapsán v katastru nemovitostí, v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném seznamu nebo rejstříku. Náklady na pořízení zápisu jsou pohledávkou za podstatou. CELEX: 32001L0024

- 100 -

§ 278 Zjištění pohledávek a závazků z účetnictví dlužníka (1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka, je-li jím banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo anebo pobočka zahraniční banky podle § 272 odst. 1 písm. f), se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona. Okamžikem přihlášení pohledávky je prohlášení konkursu. (2) Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede a) že na majetek osoby uvedené v odstavci 1 byl prohlášen konkurs, b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda jde o věřitele s pohledávkou za podstatou (§ 113 odst. 1 a 2), věřitele s pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za podstatou (§ 113 odst. 3), věřitele s pohledávkou s právem na uspokojení se zajištění (§ 112), věřitele s pohledávkou jinak zajištěnou, věřitele s podřízenou pohledávkou (§ 116 odst. 2) nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu; do výše pohledávky se nezapočítává nárok věřitele na náhradu za pojištěnou pohledávku z Fondu pojištění vkladů, z Garančního fondu obchodníků s cennými papíry, ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen podle zvláštního právního předpisu nebo od jiné osoby plnící obdobný účel; výše nároku věřitele vůči těmto osobám však musí být z oznámení zřejmá, i když k výplatě náhrady již došlo, c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a u koho lze uplatnit námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty a informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky, d) místo a termín konání schůze věřitelů, e) způsob, jakým budou věřitelé dále informováni, f) případná další opatření. (3) Věřitelům, kteří mají sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá insolvenční správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, opatřené hlavičkou „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. (4) Věřitel, který nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může proti tomu ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu uplatnit u insolvenčního správce písemnou námitku; neučiní-li tak, platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z rozhodnutí o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel uplatnit námitku, že mu nebylo doručeno oznámení podle odstavce 2. V námitce uvede výši své pohledávky za dlužníkem ke dni prohlášení konkursu na majetek dlužníka. K námitce doloží úředně ověřené kopie případných listin, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda jde o pohledávku za podstatou (§ 113 odst. 1 a 2), pohledávku na roveň postavenou pohledávce za podstatou (§ 113 odst. 3) pohledávku s právem na uspokojení se zajištění (§ 112), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda jde o podřízenou pohledávku (§ 116 odst. 2) a uvede případnou výhradu vlastnictví. (5) Věřitel, který má sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí

- 101 -

být námitka opatřena hlavičkou „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném ve druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Je-li mu obsah námitky zřejmý, insolvenční správce k ní přihlédne, i když není opatřena uvedenou hlavičkou. K později uplatněné námitce nemusí insolvenční správce přihlédnout, ledaže je zřejmé, že námitka byla včas odevzdána orgánu, který měl povinnost ji doručit. Insolvenční správce může požadovat, aby věřitel předložil překlad námitky do českého jazyka. (6) Věřitel, který uplatnil námitku podle odstavce 4 a který se do 2 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4 nedohodl s insolvenčním správcem písemně na výši nebo charakteru své pohledávky, může uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 3 měsíců po uplynutí lhůty k písemné dohodě; jde o incidenční spor. Nedojde-li žaloba v této lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce se nad rámec údajů údajů uvedených v účetnictví dlužníka nepřihlíží. (7) Jestliže insolvenční soud vyhověl žalobě na určení podle odstavce 6, je insolvenční správce povinen zaplatit do majetkové podstaty částku odpovídající nákladům sporu, které z ní byly hrazeny; neučiní-li tak dobrovolně, může se splnění této povinnosti domáhat žalobou kterýkoli z věřitelů. Povinnosti podle věty první se insolvenční správce zprostí, jestliže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. (8) Na Fond pojištění vkladů, Zajišťovací fond družstevních záložen a Garanční fond obchodníků s cennými papíry se hledí jako na přihlášené věřitele dlužníka s pohledávkou ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Za přihlášeného věřitele se považuje též zahraniční osoba, která poskytla náhradu pohledávky za dlužníka z titulu obdobného pojištění vkladů nebo zákaznického majetku podle práva členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, a na kterou z tohoto důvodu pohledávka přešla. CELEX: 31993L0022

§ 279 Přihlašování pohledávek (1) Je-li dlužníkem instituce elektronických peněz nebo osoba se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky nebo mimo území Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu, zašle insolvenční správce každému ze známých věřitelů bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů od rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o způsobu řešení úpadku oznámení, ve kterém uvede a) že bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka, b) že z účetnictví dlužníka vyplývá pohledávka věřitele a v jaké výši, jakého je pohledávka charakteru, především, zda jde o věřitele s pohledávkou za podstatou (§ 113 odst. 1 a 2), věřitele s pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za podstatou (§ 113 odst. 3), věřitele s pohledávkou s právem na uspokojení se zajištění (§ 112), věřitele s pohledávkou jinak zajištěnou, věřitele s podřízenou pohledávkou (§ 116 odst. 2) nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu, c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a u koho lze přihlásit pohledávku a jaké jsou následky marného uplynutí lhůty, d) místo a termín konání schůze věřitelů, e) způsob, jakým budou věřitelé dále informováni, f) případná další opatření. - 102 -

(2) Věřitelům, kteří mají sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá správce oznámení podle odstavce 1 v českém jazyce, které je opatřeno hlavičkou „Výzva k přihlášení pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. (3) Věřitel doloží přihlášku pohledávky kopiemi případných listin, které osvědčují v přihlášce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda jde o pohledávku za podstatou (§ 113 odst. 1 a 2), pohledávku na roveň postavenou pohledávce za podstatou (§ 113 odst. 3) pohledávku s právem na uspokojení se zajištění (§ 112), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda jde o podřízenou pohledávku (§ 116 odst. 2) a uvede případnou výhradu vlastnictví. (4) Věřitel, který má sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může přihlásit pohledávku podle předchozího odstavce v úředním jazyce daného státu. Přihláška musí být opatřena hlavičkou „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Insolvenční správce může požadovat, aby věřitel předložil překlad přihlášky do českého jazyka. Je-li mu obsah přihlášky zřejmý, insolvenční správce k ní přihlédne, i když není opatřena uvedenou hlavičkou. K pozdě podané přihlášce nemusí insolvenční správce přihlédnout, ledaže je zřejmé, že přihláška byla včas odevzdána orgánu, který měl povinnost ji doručit. (5) Věřiteli, který má sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se lhůta pro přihlášení pohledávky prodlužuje o 15 dní. CELEX: 32001L0024

§ 280 Hypotéční podstata (1) Je-li dlužníkem banka, které byla odňata licence, majetek sloužící ke krytí hypotéčních zástavních listů podle zvláštního právního předpisu tvoří hypotéční podstatu. (2) Z výtěžku zpeněžení hypotéční podstaty se kdykoli uspokojí náklady spojené se správou a zpeněžováním hypotéční podstaty a po jejím zpeněžení pohledávky majitelů hypotéčních zástavních listů. Zbude-li po uspokojení těchto pohledávek část výtěžku zpeněžení hypotéční podstaty, použije se v rozvrhu k uspokojení ostatních pohledávek. Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení hypotéční podstaty k uspokojení pohledávek majitelů hypotéčních zástavních listů v plné výši, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojená část těchto pohledávek se při rozvrhu zařadí mezi ostatní pohledávky. CELEX: 32000L0012

§ 281 Soudní nebo správní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území banka, spořitelní a úvěrní družstvo, instituce elektronických peněz nebo osoba se sídlem nebo místem podnikání na území České republiky oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu vykonává svou činnost, může přijmout opatření podle § 272 odst. 2 písm. b) pouze s účinky na území svého státu. CELEX: 32001L0024

- 103 -

Oddíl 3 Úpadek zahraniční banky nebo instituce elektronických peněz podnikající na území České republiky na základě jednotné licence a úpadek osoby se sídlem nebo místem podnikání na území jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, oprávněné vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu § 282 Přijmout opatření podle § 272 odst. 2 může pouze příslušný orgán státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém zahraniční banka nebo instituce elektronických peněz obdržela oprávnění, na jehož základě vykonává svou činnost na území České republiky, nebo na jehož území má sídlo nebo místo podnikání osoba oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu. Účinky opatření, včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob, se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato, bez ohledu na splnění případných informačních povinností. CELEX: 32001L0024

§ 283 (1) Osoba provádějící opatření podle § 272 odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční insolvenční správce“) doloží své ustanovení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustanovení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, lze však požadovat její překlad do českého jazyka. (2) Zahraniční insolvenční správce je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustanoven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, ke kterým jsou příslušné soudy, správní orgány nebo jiné orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční insolvenční správce oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují. (3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční insolvenční správce řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného seznamu nebo rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům. (4) Zahraniční insolvenční správce nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu podle § 281 může žádat, aby údaj o rozhodnutí o úpadku nebo o rozhodnutí o způsobu řešení úpadku byl zapsán v katastru nemovitostí, v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném seznamu nebo rejstříku. Náklady na pořízení zápisu jsou pohledávkou za podstatou. CELEX: 32001L0024

- 104 -

Díl 2 Úpadek pojišťoven a tuzemských zajišťoven provozujících svoji činnost na území České republiky Oddíl 1 Obecná ustanovení § 284 (1) Ustanovení tohoto dílu zapracovávají příslušné předpisy Evropských společenství50) a použijí se na úpadek a) tuzemské pojišťovny a tuzemské zajišťovny poté, co jim bylo odejmuto povolení podle zvláštních právních předpisů upravujících jejich činnost, b) pobočky pojišťovny z třetího státu poté, co jí bylo odejmuto povolení podle zvláštního právního předpisu51), c) pobočky pojišťovny z jiného členského státu Evropské unie provozující pojišťovací činnost na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky v rozsahu, v jakém jí bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací činnosti ve státě jejího sídla52). (2) Osoba uvedená v odstavci 1 písm. c) je v úpadku, jestliže je prováděno a) kolektivní řízení, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele, akcionáře nebo společníky, zahrnující nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno oddlužením nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné, b) opatření, zahrnující jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo exekucí nebo krácení pohledávek. (3) Při postupu podle tohoto dílu se použijí, není-li stanoveno jinak, též ustanovení ostatních částí zákona; jde-li o úpadek osob podle odstavce 1 písm. a) a b) pak s výjimkou ustanovení upravujících předběžné moratorium, moratorium, reorganizaci a oddlužení. CELEX: 32001L0017

Oddíl 2 Úpadek tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a pobočky pojišťovny z třetího státu po odnětí povolení § 285 (1) Insolvenční návrh ohledně osob uvedených v § 284 odst. 1 písm. a) a b) podává orgán dozoru, který uděluje povolení k provozování činnosti podle zvláštního právního předpisu53) (dále

50

) Směrnice Evropské parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven. ) § 5c zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 39/2004 Sb. 52 ) § 5a odst. 1 zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění zákona č. 51

39/2004 Sb. 53 ) Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů.

- 105 -

jen „orgán dozoru“). Tím není dotčeno ustanovení § 60. V návrhu orgán dozoru uvede rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka, a k návrhu připojí listiny k doložení svých tvrzení. (2) Záloha na náklady insolvenčního řízení se orgánu dozoru neukládá. § 286 (1) Insolvenční řízení nemá vliv na věcná práva věřitelů nebo třetích osob k hmotnému či nehmotnému, movitému či nemovitému majetku patřícímu dlužníku, včetně souborů přesně neurčených majetkových hodnot, jejichž složení se postupem doby mění, který se v okamžiku rozhodnutí o úpadku nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor; zejména není dotčeno a) právo zpeněžit majetek nebo nechat jej zpeněžit a uspokojit se z výnosu nebo příjmu plynoucího z tohoto majetku, zejména na základě zástavního práva, b) výhradní právo na plnění, zejména při zajištění zástavním právem k pohledávce nebo postoupením pohledávky, c) právo požadovat vydání majetkové hodnoty nebo náhrady od kohokoli, kdo majetkovou hodnotu drží nebo užívá proti vůli oprávněné osoby, d) právo požívat plody. (2) Insolvenční řízení a) nemá vliv na práva prodávajícího plynoucí z výhrady vlastnického práva vůči dlužníkovi jako kupujícímu, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, jehož se výhrada týká, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, b) není důvodem pro odstoupení od kupní smlouvy, u níž je dlužník prodávajícím a zboží již bylo dodáno kupujícímu, nebo pro ukončení takové kupní smlouvy, a nebrání kupujícímu v nabytí vlastnického práva, pokud se v okamžiku prohlášení konkursu majetek, který je předmětem prodeje, nachází na území jiného členského státu Evropské unie nebo dalšího státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, c) nemá vliv na právo věřitele požadovat započtení proti pohledávce dlužníka, pokud toto započtení povoluje právo, kterým se řídí pohledávka dlužníka. (3) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno právo podat z důvodů poškozování věřitelů žalobu o určení neplatnosti nebo neúčinnosti právního úkonu ani právo odporovat právnímu úkonu. (4) Pro účely ustanovení odstavce 1 se za věcné právo považuje právo zapsané ve veřejném registru a účinné vůči třetím osobám. CELEX: 32001L0017

§ 287 Informování orgánu dozoru a veřejnosti (1) Insolvenční soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek osoby uvedené v § 284 odst. 1 písm. a) orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před zveřejněním rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace musí obsahovat i upozornění na možné důsledky rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu.

- 106 -

(2) Insolvenční správce bez zbytečného odkladu zajistí zveřejnění výtahu z rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie. Výtah se zveřejňuje v českém jazyce. (3) Výtah obsahuje a) označení dlužníka údaji potřebnými k jeho identifikaci, b) informaci o tom, že insolvenční soud podle českého práva zjistil úpadek dlužníka a prohlásil konkurs na majetek dlužníka, c) den vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu, d) označení sídla insolvenčního soudu, e) označení insolvenčního správce údaji potřebnými k jeho identifikaci. (4) Insolvenční soud prostřednictvím orgánu dozoru informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek pobočky pojišťovny ze třetího státu orgány dozoru všech členských států Evropské unie a všech dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, a to před zveřejněním rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu v insolvenčním rejstříku, a není-li to možné, neprodleně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu. Insolvenční soud, insolvenční správce a orgán dozoru usilují o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v ostatních členských státech Evropské unie a dalších státech tvořících Evropský hospodářský prostor, ve kterých má pojišťovna ze třetího státu pobočku. (5) Orgán dozoru je oprávněn od insolvenčního správce požadovat informace týkající se insolvenčního řízení. CELEX: 32001L0017

§ 288 Zpráva o postupu insolvenčního řízení (1) Insolvenční správce je povinen pravidelně, nejméně však jednou ročně, uveřejňovat vhodným způsobem zprávu pro věřitele a veřejnost o postupu insolvenčního řízení. Zpráva musí být odsouhlasena věřitelským výborem. (2) Orgán dozoru je povinen poskytnout na požádání informace o postupu insolvenčního řízení, které mu poskytl insolvenční správce, orgánu dozoru jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. CELEX: 32001L0017

§ 289 Insolvenční správce (1) Insolvenční správce může se souhlasem insolvenčního soudu určit osobu, která jej zastupuje při výkonu pravomocí podle tohoto zákona na území jiného státu. (2) Insolvenční správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území ostatních členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, ke kterým jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Totéž platí přiměřeně pro osoby podle odstavce 1.

- 107 -

(3) Insolvenční správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém ustanovení s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován; podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států. (4) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor insolvenční správce dodržuje právní řád daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. (5) Jestliže to právní předpisy daného státu stanoví nebo je-li to potřebné k úspěšnému prosazení práv věřitelů, je insolvenční správce povinen žádat, aby údaj o rozhodnutí o úpadku nebo o rozhodnutí o prohlášení konkursu byl zapsán v katastru nemovitostí, v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném seznamu nebo rejstříku. Náklady zápisu jsou pohledávkou za podstatou. CELEX: 32001L0017

§ 290 Zjištění pohledávek a závazků z účetnictví dlužníka (1) Pohledávky věřitelů vyplývající z účetnictví dlužníka se pokládají za přihlášené podle tohoto zákona. Okamžikem přihlášení pohledávky je prohlášení konkursu. (2) Insolvenční správce je povinen bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 60 dnů ode dne prohlášení konkursu, zaslat každému věřiteli podle odstavce 1 oznámení, ve kterém uvede a) že na majetek osoby uvedené v § 284 odst. 1 písm. a) nebo b) byl prohlášen konkurs, b) výši pohledávky dotčeného věřitele za touto osobou, skutečnost, že do této výše se jeho pohledávka považuje za přihlášenou a případně charakter jeho pohledávky, především, zda jde o věřitele s pohledávkou za podstatou (§ 113 odst. 1 a 2), věřitele s pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za podstatou (§ 113 odst. 3), věřitele s pohledávkou s právem na uspokojení se zajištění (§ 112), věřitele s pohledávkou jinak zajištěnou, věřitele s podřízenou pohledávkou (§ 116 odst. 2) nebo zda je pohledávka spojena s výhradou vlastnictví k předmětu plnění ze závazkového vztahu, c) jakým způsobem, v jaké lhůtě a u koho lze uplatnit námitku proti výši pohledávky, jaké jsou následky marného uplynutí této lhůty a informaci o postupu pro případ, že nedojde k dohodě o výši nebo charakteru pohledávky, d) v případě pohledávky z pojištění účinky insolvenčního řízení na pojistnou smlouvu, na jejímž základě tato pohledávka vznikla, zejména datum zániku účinnosti pojistné smlouvy, včetně práv a povinností vyplývajících pojištěné osobě nebo pojištěným osobám z této smlouvy, e) místo a termín konání schůze věřitelů, f) způsob, jakým budou věřitelé dále informováni, g) případná další opatření. (3) Věřitelům, kteří mají sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržují, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, zasílá insolvenční správce oznámení podle odstavce 2 v českém jazyce, které je opatřeno hlavičkou „Výzva k předložení námitek ohledně pohledávky. Dodržte lhůty!“ přeloženou do všech úředních jazyků Evropské unie a dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor. Jde-li však o pohledávku z pojištění, musí insolvenční správce zaslat věřiteli oznámení podle odstavce 2 v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu Evropské unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, kde má věřitel sídlo, ustředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje.

- 108 -

(4) Věřitel, který nesouhlasí s výší své pohledávky nebo charakterem pohledávky uvedeným v oznámení podle odstavce 2, může proti tomu ve lhůtě 4 měsíců ode dne prohlášení konkursu uplatnit u insolvenčního správce písemnou námitku; neučiní-li tak, platí, že s údaji uvedenými v oznámení souhlasí. Ve lhůtě 3 měsíců ode dne zveřejnění výtahu z rozhodnutí o prohlášení konkursu v Úředním věstníku Evropské unie může věřitel uplatnit námitku, že mu nebylo doručeno oznámení podle odstavce 2. V námitce uvede výši své pohledávky za osobou uvedenou v § 284 odst. 1 písm. a) nebo b) ke dni prohlášení konkursu na tuto osobu. K námitce doloží úředně ověřené kopie případných listin, které osvědčují v námitce tvrzenou výši, den vzniku a charakter pohledávky, zejména zda jde o pohledávku za podstatou (§ 113 odst. 1 a 2), pohledávku na roveň postavenou pohledávce za podstatou (§ 113 odst. 3) pohledávku s právem na uspokojení se zajištění (§ 112), pohledávku jinak zajištěnou nebo zda jde o podřízenou pohledávku (§ 116 odst. 2) a uvede případnou výhradu vlastnictví. Jde-li o pohledávku podle § 291 nemusí věřitel údaj o přednostním pořadí při uspokojení uvádět. (5) Věřitel, který má sídlo, ústředí, bydliště nebo místo, kde se obvykle zdržuje, v členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, může podat námitku podle odstavce 4 v úředním jazyce daného státu. V případě uvedeném v první větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou „Podání námitky proti výši pohledávky“ v českém jazyce. V případě uvedeném ve druhé větě odstavce 4 musí být námitka opatřena hlavičkou „Přihláška pohledávky“ v českém jazyce. Je-li mu obsah námitky zřejmý, insolvenční správce k ní přihlédne, i když není opatřena uvedenou hlavičkou. K později uplatněné námitce nemusí insolvenční správce přihlédnout, ledaže je zřejmé, že námitka byla včas odevzdána orgánu, který měl povinnost ji doručit. Insolvenční správce může požadovat, aby věřitel předložil překlad námitky do českého jazyka. (6) Věřitel, který uplatnil námitku podle odstavce 4 a který se do 2 měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 4 nedohodl s insolvenčním správcem písemně na výši nebo charakteru své pohledávky, může uplatnit své právo žalobou na určení u insolvenčního soudu do 3 měsíců po uplynutí lhůty k písemné dohodě; jde o incidenční spor. Nedojde-li žaloba v této lhůtě insolvenčnímu soudu, k pohledávce se nad rámec údajů údajů uvedených v účetnictví dlužníka nepřihlíží. (7) Jestliže insolvenční soud vyhověl žalobě na určení podle odstavce 6, je insolvenční správce povinen zaplatit do majetkové podstaty částku odpovídající nákladům sporu, které z ní byly hrazeny; neučiní-li tak dobrovolně, může se splnění této povinnosti domáhat žalobou kterýkoli z věřitelů. Povinnosti podle věty první se insolvenční správce zprostí, jestliže prokáže, že o skutečné výši nebo charakteru pohledávky nevěděl a ani při vynaložení odborné péče vědět nemohl. § 291 Zvláštní ustanovení o rozvrhu Uspokojení pohledávek z pojištění má přednost před jakýmikoli jinými nároky vůči dlužníku, s výjimkou hotových výdajů a odměny insolvenčního správce a náhrady nutných výdajů a odměny likvidátora za činnost prováděnou po rozhodnutí o úpadku. CELEX: 32001L0017

- 109 -

Oddíl 3 Úpadek pojišťovny z jiného členského státu provozující svoji činnost na území České republiky na základě práva zřizovat své pobočky § 292 Opatření podle § 284 odst. 2 může přijmout pouze příslušný orgán státu, v němž osoba uvedená v § 284 odst. 1 písm. c) obdržela oprávnění, na jehož základě provozuje svojí činnost na území České republiky. Účinky opatření včetně účinků na práva a povinnosti třetích osob se uznávají od okamžiku, kdy nabyly účinnosti ve státě, ve kterém bylo opatření přijato. CELEX: 32001L0017

§ 293 (1) Osoba provádějící opatření podle § 284 odst. 2 a její případný zástupce (dále jen „zahraniční insolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny“) doloží své ustanovení úředně ověřenou kopií rozhodnutí o ustanovení vydaného příslušným správním nebo soudním orgánem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém byla udělena licence nebo vydáno povolení, na základě kterého pojišťovna z jiného členského státu provozuje svoji činnost na území České republiky. Vyšší ověření kopie se nevyžaduje, lze však požadovat její překlad do českého jazyka. (2) Zahraniční insolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny je oprávněn vykonávat své pravomoci podle právních předpisů státu, ve kterém byl ustanoven; výkon těchto pravomocí na území České republiky nesmí zahrnovat užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoc závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, ke kterým jsou příslušné soudy nebo jiné správní orgány České republiky. V souladu s těmito právními předpisy je zahraniční insolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny oprávněn v průběhu řízení podle tohoto zákona jmenovat osoby, které mu pomáhají nebo jej zastupují. (3) Při výkonu svých pravomocí na území České republiky se zahraniční insolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny řídí právním řádem České republiky, zejména ohledně postupů při prodeji majetku, povinnosti zápisu do katastru nemovitostí, obchodního rejstříku nebo jiného veřejného seznamu nebo rejstříku, a při poskytování informací zaměstnancům. (4) Zahraniční insolvenční správce pojišťovny nebo zajišťovny nebo kterýkoli správní nebo soudní orgán členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v němž byla udělena licence nebo vydáno povolení, může žádat, aby údaj o rozhodnutí o úpadku nebo o rozhodnutí o způsobu řešení úpadku byl zapsán v katastru nemovitostí, v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném seznamu nebo rejstříku. Náklady na pořízení zápisu jsou pohledávkou za podstatou. CELEX: 32001L0017

Hlava V Oddlužení § 294 (1) Dlužník, který není podnikatelem, nebo dlužník - fyzická osoba, která jako podnikatel nemá pracovně právní závazky a nemá více než 20 věřitelů, může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil schválením plánu oddlužení.

- 110 -

(2) Při úvaze, zda dlužník – fyzická osoba má pracovně právní závazky podle odstavce 1 se nepřihlíží k tomu, že s dlužníkem při jeho podnikání spolupracuje manžel dlužníka nebo jiná osoba, která žije s dlužníkem v jeho domácnosti. (3) Jiná osoba než dlužník není oprávněna návrh na schválení plánu oddlužení podat. § 295 (1) Dlužník, který podal insolvenční návrh pro hrozící úpadek, může podat návrh na schválení plánu oddlužení nejpozději do rozhodnutí o úpadku. V ostatních případech lze návrh na schválení plánu oddlužení podat nejpozději do 10 dnů před první schůzí věřitelů, která se má konat po rozhodnutí o úpadku. (2) Podáním návrhu na schválení plánu oddlužení nejsou dotčeny účinky zahájení insolvenčního řízení ani účinky spojené s nařízením předběžného opatření insolvenčním soudem. (3) Návrh na schválení plánu oddlužení podaný opožděně nebo někým, kdo k tomu nebyl oprávněn, insolvenční soud odmítne rozhodnutím, které doručí dlužníku, navrhovateli, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Odvolání proti němu může podat pouze navrhovatel. § 296 (1) Návrh na schválení plánu oddlužení musí vedle obecných náležitostí podání19) obsahovat a) označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, b) údaje svědčící o tom, že zde není nepoctivý záměr, c) údaje o očekávaných příjmech dlužníka - fyzické osoby v následujících 5 letech po schválení plánu oddlužení, d) plán oddlužení. (2) Údajem podle odstavce 1 písm. b) je prohlášení dlužníka o tom, zda ohledně něho, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo členů kolektivního statutárního orgánu a) nebyl v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení vydán pravomocný rozsudek, odsuzující je pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy, b) v posledních 5 letech neprobíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení, řešící úpadek a s jakým výsledkem, c) nenastala v minulosti překážka výkonu funkce orgánu právnické osoby, případně jak zanikla. (3) K návrhu na schválení plánu oddlužení musí dlužník připojit a) seznam svého majetku a seznam svých věřitelů, popřípadě prohlášení o změnách, ke kterým v mezidobí došlo v porovnání se seznamy, které v insolvenčním řízení již dříve předložil, b) výpis z rejstříku trestů osob uvedených v odstavci 2, který není starší 3 měsíců. (4) Osoby ochotné zavázat se za splnění plánu oddlužení jako spoludlužníci nebo ručitelé musí návrh spolupodepsat. Dále musí návrh podepsat i dlužníkův manžel a výslovně uvést, že s plánem oddlužení souhlasí; to neplatí, jestliže plánem oddlužení nemůže být dotčen majetek z nevypořádaného společného jmění manželů, rozsah vyživovacích povinností dlužníka vůči jeho manželu a nezaopatřeným dětem nebo rozsah vyživovacích povinností dlužníkova manžela. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny. (5) Pro označení osob v návrhu na schválení plánu oddlužení a v seznamech k němu připojených platí § 63 odst. 1 obdobně.

- 111 -

§ 297 (1) Plán oddlužení může mít podobu návrhu jednorázového vyrovnání (dále jen „vyrovnání“) a v případě dlužníka - fyzické osoby též podobu návrhu splátkového kalendáře (dále jen „splátkový kalendář“). (2) Dlužník může věřitelům navrhnout vyrovnání a) peněžitou formou tím, že složí ve prospěch věřitelů určitý obnos v určené lhůtě, případně několik takových obnosů, b) zpeněžením věcí z majetku dlužníka. (3) Dlužník - fyzická osoba, který navrhuje schválení plánu oddlužení formou splátkového kalendáře, musí v plánu oddlužení uvést, jaké částky a do kdy nabízí věřitelům k uspokojení jejich pohledávek, s tím že doba splácení jednotlivých pohledávek nesmí překročit 5 let. V plánu oddlužení též uvede, jak budou částky, které věřitelům nabízí, získány. (4) Dlužník může měnit plán oddlužení kdykoli až do doby jeho schválení insolvenčním soudem; souhlas tohoto soudu s těmito změnami se nevyžaduje. Ke změnám, ke kterým došlo po zahájení hlasování věřitelů o původním plánu oddlužení, insolvenční soud přihlédne jen tehdy, jdeli o změny ve prospěch věřitelů; podle povahy těchto změn a výsledku hlasování může insolvenční soud v takovém případě rozhodnout též o svolání nové schůze věřitelů k projednání změněného plánu oddlužení. § 298 (1) Neobsahuje-li návrh na schválení plánu oddlužení všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud usnesením vyzve osobu, která jej podala, k jeho opravě nebo doplnění v určené lhůtě, která nesmí být delší než 7 dnů. Současně ji poučí, jak má opravu nebo doplnění provést. (2) Podle odstavce 1 postupuje insolvenční soud i tehdy, nejsou-li k návrhu na schválení plánu oddlužení připojeny zákonem požadované přílohy nebo neobsahují-li tyto přílohy stanovené náležitosti. (3) Návrh na schválení plánu oddlužení insolvenční soud odmítne, není-li přes jeho výzvu řádně doplněn a v řízení o něm nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo nejsou-li k němu přes jeho výzvu připojeny zákonem požadované přílohy anebo neobsahují-li tyto přílohy přes jeho výzvu stanovené náležitosti. (4) Rozhodnutí podle odstavce 3 doručí insolvenční soud dlužníku, předběžnému správci nebo insolvenčnímu správci, věřitelskému výboru a osobě, která návrh na schválení plánu oddlužení podala; odvolání proti němu může podat jen osoba, která návrh na schválení plánu oddlužení podala. § 299 (1) Návrh na schválení plánu oddlužení může dlužník vzít zpět, dokud o něm insolvenční soud nerozhodne. (2) Zpětvzetí návrhu na schválení plánu oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, které se doručuje osobě, která návrh podala, dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru; odvolání proti němu není přípustné.

- 112 -

(3) Vzal-li dlužník návrh schválení plánu oddlužení zpět, nemůže jej podat znovu. § 300 (1) Jestliže návrh na schválení plánu oddlužení neodmítne nebo nevezme-li na vědomí jeho zpětvzetí, insolvenční soud rozhodne o tom, zda plán oddlužení schvaluje; učiní tak po vydání rozhodnutí o úpadku a po projednání plánu oddlužení schůzí věřitelů, nejpozději však do 15 dnů od konání schůze věřitelů, na které byl plán oddlužení projednán. (2) Při projednání návrhu na schválení plánu oddlužení postupuje insolvenční soud podle § 105 a 106. (3) Dlužník je povinen zúčastnit se schůze věřitelů, při které má být projednán návrh plánu oddlužení, osobně a zodpovědět dotazy věřitelů, kteří jsou na schůzi přítomni nebo zastoupeni. Jestliže se bez omluvy nedostaví nebo neshledá-li insolvenční soud jeho omluvu důvodnou, má se za to, že vzal návrh na schválení plánu oddlužení zpět. (4) Není-li dále stanoveno jinak, platí o hlasovacím právu věřitelů při oddlužení obdobně § 32. (5) Právo hlasovat o tom, zda souhlasí s plánem oddlužení, mají osobně přítomní nebo zastoupení věřitelé, kteří včas přihlásili svou pohledávku, a to za předpokladu, že v době hlasování dosud trvá, jakož i za předpokladu, že plánem oddlužení utrpí újmu. Právo hlasovat však nemají osoby dlužníkovi blízké, jakož i osoby které dlužníka ovládají nebo které dlužník ovládá20). (6) Věřitelé mohou o plánu oddlužení hlasovat i písemně, prostřednictvím k tomu určeného hlasovacího lístku; k jejich hlasu se přihlíží, jen byl-li hlasovací lístek doručen insolvenčnímu soudu nejpozději v den předcházející schůzi věřitelů a je-li podle něj nepochybné, jak o plánu oddlužení hlasovali. (7) Svůj souhlas s plánem oddlužení není věřitel oprávněn změnit v neprospěch dlužníka. (8) Náležitosti hlasovacího lístku podle tohoto ustanovení stanoví prováděcí právní předpis. § 301 Má-li insolvenční správce za to, že zde jsou důvody, pro které lze pochybovat o poctivém záměru dlužníka nebo že zde jsou skutečnosti dokládající dosavadní lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení, anebo že dlužník má majetek, který může použít k úhradě svých dluhů, aniž by ohrozil uspokojování základních potřeb své rodiny, upozorní na ně před rozhodnutím schůze věřitelů o tom, zda souhlasí s plánem oddlužení. § 302 (1) Jestliže s plánem oddlužení nesouhlasil žádný z hlasujících věřitelů, insolvenční soud návrh na jeho schválení vždy zamítne. (2) Insolvenční soud návrh na schválení plánu oddlužení zamítne, i když většina hlasujících věřitelů s ním souhlasila, jestliže a) plán oddlužení je v rozporu se zásadami insolvenčního řízení, nebo b) lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že jím je sledován nepoctivý záměr, nebo

- 113 -

c) dosavadní výsledky řízení dokládají lehkomyslný nebo nedbalý přístup dlužníka k plnění povinností v insolvenčním řízení, nebo d) hodnota majetku určená plánem oddlužení k uspokojení pohledávky nezajištěného věřitele je nižší než částka, které by se nezajištěnému věřiteli zřejmě dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem, nebo e) hodnota majetku určená plánem oddlužení k uspokojení pohledávky zajištěného věřitele je nižší než hodnota zajištění určená ve znaleckém posudku vypracovaném podle § 138 odst. 5, anebo f) plánem oddlužení jsou dotčena práva věřitelů vůči spoludlužníkům a ručitelům dlužníka nebo jiná práva zajišťující jejich pohledávku vůči dlužníku, ledaže s jejich omezením tito věřitelé souhlasí. (3) Na nepoctivý záměr sledovaný návrhem na schválení plánu oddlužení lze usuzovat zejména tehdy, jestliže ohledně některé z osob v § 296 odst. 2 nastala některá z tam uvedených skutečností. (4) Jestliže s plánem oddlužení souhlasí všichni hlasující věřitelé, insolvenční soud jej vždy schválí; odstavec 2 se nepoužije. (5) Ustanovení odstavce 2 písm. d) se nepoužije, jestliže s plánem oddlužení souhlasí všichni hlasující nezajištění věřitelé. (6) Ustanovení odstavce 2 písm. e) a f) se nepoužije, jestliže všichni hlasující věřitelé, jejichž práva jsou plánem oddlužení takto dotčena, s plánem oddlužení souhlasí. Ve vztahu k zajištěným věřitelům se ustanovení odstavce 2 písm. e) a f) nepoužije také tehdy, vzdá-li se dlužník v plánu oddlužení majetku zajišťujícího pohledávku ve prospěch zajištěného věřitele. § 303 (1) Není-li zde jiný důvod zamítnout návrh na schválení plánu oddlužení, insolvenční soud tento návrh zamítne také tehdy, jestliže svůj nesouhlas s tímto plánem vyjádřil hlasováním věřitel nezajištěné pohledávky, ledaže a) hodnota majetku určená plánem oddlužení k uspokojení pohledávky takového věřitele není menší než výše jeho pohledávky, nebo b) podle plánu oddlužení formou splátkového kalendáře bude veškerý dlužníkův předpokládaný příjem s výjimkou toho, který nepodléhá výkonu rozhodnutí či exekuci, během následujících 5 let, počínaje datem splatnosti první splátky, použit k uspokojení pohledávek věřitelů způsobem určeným v plánu oddlužení. (2) Pro účely postupu podle odstavce 1 písm. b) platí, že částkami, které z příjmu dlužníka nepodléhají výkonu rozhodnutí či exekuci, jsou částky, ze kterých nemohou být při výkonu rozhodnutí nebo při exekuci uspokojeny přednostní pohledávky. § 304 (1) Rozhodnutí o zamítnutí návrhu na schválení plánu oddlužení nebo rozhodnutí, kterým tento plán schválí, doručí insolvenční soud vyhláškou. Zvlášť je doručí dlužníku, osobě, která návrh podala, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. (2) Proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na schválení plánu oddlužení se může odvolat dlužník a se souhlasem dlužníka také věřitel, který hlasoval pro tento plán.

- 114 -

(3) Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud schválí plán oddlužení, se může odvolat pouze věřitel, který hlasoval proti tomuto plánu. § 305 Jestliže insolvenční soud po rozhodnutí o úpadku rozhodne o návrhu na schválení plánu oddlužení jinak než tak, že jej schvaluje, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. § 306 (1) Rozhodnutí o schválení plánu oddlužení musí obsahovat výrok, který obsahuje plán oddlužení. (2) Schváleným plánem oddlužení jsou vázáni jak dlužník, tak věřitelé, včetně věřitelů, kteří s tímto plánem nesouhlasili. (3) Od účinnosti plánu oddlužení má právo nakládat majetkovou podstatou dlužník. Toto jeho oprávnění může být omezeno ve prospěch jiných osob pouze plánem oddlužení; jiná omezení, ke kterým došlo ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v dosavadním průběhu insolvenčního řízení, účinností plánu oddlužení zanikají. Dlužník, který vede účetnictví nebo evidenci podle zvláštního právního předpisu14), sestaví ke dni předcházejícímu dni účinnosti plánu oddlužení mezitímní účetní uzávěrku. (4) Za trvání účinnosti plánu oddlužení lze výkon rozhodnutí či exekuci pro pohledávku, která má být uspokojena podle plánu oddlužení, proti dlužníku nařídit a provést jen v rozsahu stanoveném plánem oddlužení a jen v případě, že dlužník neuhradí pohledávku nebo její část ve lhůtě určené plánem oddlužení. Byla-li však tato pohledávka popřena, lze výkon rozhodnutí nebo exekuci provést pouze po právní moci rozhodnutí insolvenčního soudu o zjištění této pohledávky; toto rozhodnutí musí být k návrhu přiloženo. (5) Byla-li popřena pohledávka vykonatelná, uloží insolvenční soud dlužníkovi, aby své popření uplatnil žalobou na určení podanou do 30 dnů u insolvenčního soudu. Vykonatelnou pohledávku lze však za trvání účinnosti plánu oddlužení popřít jen z důvodu, který by dlužník mohl proti ní uplatnit žalobou nebo opravným prostředkem, kdyby nenastaly účinky schválení plánu oddlužení. Nedojde-li žaloba ve stanovené lhůtě, uvolní insolvenční soud složenou částku ve prospěch věřitele; jinak rozhodne podle výsledku sporu. (6) Byla-li některá z pohledávek, jež mají být uspokojeny podle plánu oddlužení, popřena, hradí dlužník částky připadající podle plánu na její uspokojení v určených lhůtách k rukám insolvenčního správce, který je věřiteli vyplatí neprodleně po právní moci rozhodnutí soudu o zjištění této pohledávky. Nedojde-li ke zjištění pohledávky, rozdělí insolvenční správce částky připadající podle plánu oddlužení na její uspokojení mezi ostatní věřitele určené plánem jako mimořádnou splátku poměrně. § 307 (1) Po dobu účinnosti plánu oddlužení formou splátkového kalendáře je dlužník povinen: a) vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost a v případě, že je nezaměstnaný, o získání příjmu usilovat; nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat,

- 115 -

b) hodnoty získané dědictvím a darem zpeněžit a jejich výtěžek, stejně jako jiné své mimořádné příjmy, použít k mimořádným splátkám nad rámec plánu oddlužení, c) bez zbytečného odkladu oznámit insolvenčnímu soudu, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru každou změnu svého bydliště a zaměstnání, d) nezatajovat žádný ze svých příjmů a na žádost insolvenčního soudu, insolvenčního správce nebo věřitelského výboru předložit k nahlédnutí svá daňová přiznání za období trvání plánu oddlužení, e) neposkytovat nikomu z věřitelů žádné zvláštní výhody, f) nepřijímat na sebe nové závazky, které by nemohl v době jejich splatnosti splnit. (2) Po dobu účinnosti plánu oddlužení vykonává insolvenční správce dohled nad činností dlužníka. O výsledcích své činnosti pravidelně informuje insolvenční soud a věřitelský výbor. (3) Povinnosti podle účinného plánu oddlužení formou vyrovnání plní dlužník vlastními právními úkony nebo prostřednictvím insolvenčního správce. Prostřednictvím insolvenčního správce plní dlužník závazek zpeněžit věci ze svého majetku a jiné závazky, u kterých je to ve vyrovnání uvedeno. (4) Splnění plánu oddlužení vezme insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, proti němuž není odvolání přípustné. Současně rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech. § 308 (1) Jestliže dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle plánu oddlužení formou vyrovnání nebo jestliže uhradí řádně a včas všechny splátky určené plánem oddlužení formou splátkového kalendáře a postupuje podle § 307 odst. 1 písm. b), vydá insolvenční soud po slyšení dlužníka a insolvenčního správce usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do plánu oddlužení, v rozsahu v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka. (2) Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak byli povinni učinit. (3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu. § 309 Jestliže dlužník neuhradil ve lhůtě a ve výši určené plánem oddlužení formou splátkového kalendáře všechny splátky, může insolvenční soud po slyšení dlužníka a insolvenčního správce dlužníku přesto přiznat osvobození od placení pohledávek zahrnutých do plánu oddlužení, v rozsahu, ve kterém dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak jen na návrh dlužníka a za předpokladu, že dlužník prokáže, že nedokončení splátek bylo způsobeno okolnostmi, které nezavinil, a zároveň, že částka, kterou dosud podle plánu uhradil na uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů, není nižší než částka, které by se nezajištěným věřitelům dostalo, kdyby dlužníkův úpadek byl řešen konkursem. Ustanovení § 308 odst. 3 platí obdobně. § 310 Osvobození podle § 308 a 309 se nedotýká peněžitého trestu nebo jiné majetkové sankce, která byla dlužníku uložena v trestním nebo správním řízení. - 116 -

§ 311 Rozhodnutí insolvenčního soudu o návrhu dlužníka na přiznání osvobození podle § 308 a 309, se doručuje vyhláškou; zvlášť se doručí dlužníku, insolvenčnímu správci a věřitelskému výboru. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud takový návrh zamítl, se může odvolat pouze dlužník. Proti rozhodnutí, jímž insolvenční soud přizná dlužníku osvobození podle § 308 a 309 se může odvolat pouze věřitel, jehož pohledávka za dlužníkem nebyla v insolvenčním řízení zcela uspokojena. Odvoláním však lze namítat pouze to, že nebyly splněny předpoklady pro přiznání osvobození dlužníku. § 312 (1) Osvobození podle § 308 a 309 insolvenční soud dlužníku odejme, jestliže na základě návrhu podaného některým z dotčených věřitelů do 3 let od jeho pravomocného přiznání vyjde najevo, že ke schválení plánu oddlužení nebo k přiznání osvobození došlo na základě podvodného jednání dlužníka, anebo že dlužník poskytl zvláštní výhody některým věřitelům; to neplatí, .jestliže věřitel, který návrh podal, mohl takovou námitku uplatnit před rozhodnutím o přiznání osvobození dlužníku. (2) Přiznané osvobození zaniká, byl-li dlužník do 3 let od právní moci rozhodnutí o něm pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým podstatně ovlivnil schválení nebo provedení plánu oddlužení nebo přiznání osvobození anebo kterým jinak poškodil věřitele. (3) Zánik osvobození podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na pohledávky věřitelů, kteří se sami účastnili podvodných jednání s dlužníkem nebo nedovolených výhod; o tom musí být rozhodnuto výrokem usnesení. (4) Rozhodnutí vydané podle odstavců 1 až 3 se doručuje vyhláškou. Zvlášť se doručuje dlužníkovi a věřiteli, jehož se zánik osvobození týká; jen tyto osoby mohou proti rozhodnutí podat odvolání. § 313 (1) Jestliže se po schválení plánu oddlužení formou splátkového kalendáře změní majetková situace dlužníka bez jeho zavinění natolik, že není nebo nebude schopen hradit splátky určené plánem oddlužení, může dlužník bez zbytečného odkladu poté, co taková skutečnost nastane, navrhnout insolvenčnímu soudu změnu plánu oddlužení. Při projednání této změny insolvenční soud postupuje obdobně jako při projednání původního plánu oddlužení. Ani změněný plán oddlužení však nesmí překročit nejvyšší dobu splácení jednotlivých pohledávek počítanou od původního plánu oddlužení. (2) Podle odstavce 1 se postupuje i v případě, že dlužník navrhne změnu plánu oddlužení spočívající ve zvýšení jednotlivých splátek nebo ve zkrácení doby splácení. § 314 Jestliže insolvenční soud zamítne návrh na změnu plánu oddlužení formou splátkového kalendáře podaný podle § 313 odst. 1, rozhodne současně o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem. Věřitelé mohou v takovém případě po dlužníku požadovat úplné uspokojení svých nároků.

- 117 -

§ 315 (1) Insolvenční soud plán oddlužení zruší a současně rozhodne o způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem, jestliže v průběhu plnění plánu oddlužení a) dlužník neplní podstatné povinnosti stanovené mu tímto plánem nebo b) se ukáže, že podstatnou část tohoto plánu nebude možné plnit a dlužník nepodal návrh na změnu plánu oddlužení, nebo c) vyjdou najevo skutečnosti týkající se schválení a plnění plánu oddlužení, uvedené v § 296 odst. 2, anebo d) to navrhne dlužník. (2) Rozhodnutí podle odstavce 1 vydá insolvenční soud po jednání, ke kterému předvolá dlužníka, insolvenčního správce věřitelský výbor a věřitele, který podal návrh na zrušení plánu oddlužení. Rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a) až c) může insolvenční soud vydat i bez návrhu. (3) Proti rozhodnutí podle odstavce 1 mohou podat odvolání pouze osoby uvedené v odstavci 2. ČÁST TŘETÍ SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Hlava I Sankce § 316 Odpovědnost za trestné činy, spáchané v souvislosti s insolvenčním řízením nebo v jeho průběhu upravuje trestní zákon. § 317 Pořádková pokuta (1) Pořádkovou pokutu54) může insolvenční soud uložit i členům nebo náhradníkům věřitelského výboru, kteří se bez řádné omluvy neúčastní jeho schůzí nebo jinak neplní své povinnosti. (2) Insolvenčnímu správci, který nesplnil povinnost uloženou mu soudem nebo řádně neplní jiné své povinnosti, může insolvenční soud uložit pořádkovou pokutu, a to i opakovaně, nejvýše však do úhrnné částky 200 000 Kč. § 318 Soukromoprávní sankce (1) Osoba, která v rozporu s ustanovením § 60 odst. 3 nepodala insolvenční návrh, odpovídá věřiteli za škodu nebo jinou újmu, kterou způsobí porušením této povinnosti.

54

) § 53 občanského soudního řádu.

- 118 -

(2) Škoda nebo jiná újma podle odstavce 1 spočívá v rozdílu mezi v insolvenčním řízení zjištěnou výší pohledávky přihlášené věřitelem k uspokojení a částkou, kterou věřitel v insolvenčním řízení na uspokojení této pohledávky obdržel. (3) Osoba uvedená v odstavci 1 se odpovědnosti za škodu nebo jinou újmu podle odstavce 2, zprostí, jen prokáže-li, že porušení povinnosti podat insolvenční návrh nemělo vliv na rozsah částky určené k uspokojení pohledávky přihlášené věřitelem v insolvenčním řízení, nebo že tuto povinnost nesplnila vzhledem ke skutečnostem, které nastaly nezávisle na její vůli a které nemohla odvrátit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze po ní spravedlivě požadovat. (4) Je-li již v průběhu insolvenčního řízení zřejmé, že věřiteli vznikla škoda nebo jiná újma porušením povinnosti podat insolvenční návrh, může insolvenční soud nařídit předběžné opatření, kterým povinné osobě uloží, aby na náhradu této škody nebo jiné újmy složila do úschovy u soudu přiměřenou peněžitou částku55). Učiní tak jen na návrh oprávněného věřitele. Nařízení předběžného opatření nebrání, že celkovou výši škody nebo jiné újmy dosud nelze vyčíslit. (5) Výši částky, která má být složena, určí insolvenční soud tak, aby kryla podstatnou část předpokládané škody nebo jiné újmy. Při nařízení předběžného opatření uloží insolvenční soud navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, a která nesmí skončit dříve než skončí insolvenční řízení, podal u příslušného soudu žalobu o náhradu škody nebo jiné újmy; řízení o této žalobě není incidenčním sporem. (6) V rozsahu, ve kterém soud vyhověl žalobě o náhradu škody nebo jiné újmy podle odstavce 5, se jeho rozhodnutí považuje za rozhodnutí o udělení souhlasu s vydáním předmětu úschovy žalobci. § 319 (1) Jestliže řízení o insolvenčním návrhu bylo vinou insolvenčního navrhovatele zastaveno nebo byl-li insolvenční návrh z jeho viny odmítnut, má dlužník proti insolvenčnímu navrhovateli právo na náhradu škody nebo jiné újmy, která mu vznikla zahájením insolvenčního řízení a opatřeními přijatými v jeho průběhu. V pochybnostech se má za to, že insolvenční navrhovatel zastavení insolvenčního řízení nebo odmítnutí insolvenčního návrhu zavinil. (2) Odstavec 1 se použije obdobně, byl-li insolvenční návrh zamítnut z jiného důvodu než proto, že dlužník po jeho podání splnil závazky, které osvědčovaly jeho úpadek nebo proto, že se s věřiteli dohodl na jiném způsobu plnění těchto závazků. (3) Je-li insolvenčním navrhovatelem právnická osoba, ručí za splnění náhrady škody nebo jiné újmy podle odstavců 1 a 2 společně a nerozdílně členové jeho statutárního orgánu, ledaže prokáží, že bez zbytečného odkladu po podání insolvenčního návrhu informovali insolvenční soud o tom, že insolvenční návrh není podán důvodně nebo o tom, že není splněn některý z dalších předpokladů, stanovených zákonem pro vydání rozhodnutí o úpadku. (4) Žalobu podle odstavců 1 až 3 musí dlužník podat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy mu bylo doručeno rozhodnutí, jímž se končí řízení o insolvenčním návrhu; o žalobě však nelze rozhodnout před právní mocí tohoto rozhodnutí. Nejde o incidenční spor. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se použije přiměřeně na osobu, jejíž návrh na povolení reorganizace insolvenční soud odmítne, jestliže vezme na vědomí jeho zpětvzetí nebo jej zamítne. 55

) § 76 odst. 1 písm. d) občanského soudního řádu.

- 119 -

§ 320 (1) Dlužník, který v době trvání předběžného moratoria nebo v době trvání moratoria poruší své povinnosti stanovené tímto zákonem, odpovídá věřitelům za škodu nebo jinou újmu, kterou jim tím způsobí. Této odpovědnosti se dlužník zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu předběžného moratoria nebo moratoria. (2) Za škodu nebo jinou újmu vzniklou podle odstavce 1 ručí společně a nerozdílně členové statutárního orgánu dlužníka. § 321 (1) Bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že skutečná výše přihlášené pohledávky činí méně než 75% přihlášené částky, k přihlášené pohledávce se nepřihlíží ani v rozsahu, ve kterém byla zjištěna. Dále insolvenční soud takovému věřiteli uloží, aby ve prospěch majetkové podstaty zaplatil pokutu ve výši odpovídající částce, o kterou přihlášená pohledávka převýšila rozsah, ve kterém byla zjištěna. (2) Bude-li po přezkoumání postupem podle tohoto zákona přihlášená pohledávka zjištěna tak, že věřitel má právo na právo na uspokojení ze zajištění přihlášené pohledávky v rozsahu menším než 75% hodnoty zajištění uvedené v přihlášce nebo že má právo na uspokojení ze zajištění v pořadí horším, než uvedl v přihlášce pohledávky, k jeho právu na uspokojení této pohledávky ze zajištění se v insolvenčním řízení nepřihlíží; ustanovení § 204 odst. 5 tím není dotčeno. Dále insolvenční soud takovému věřiteli uloží, aby ve prospěch zajištěných věřitelů, kteří přihlásili pohledávku se zajištěním ke stejnému majetku zaplatil pokutu ve výši odpovídající částce, o kterou hodnota zajištění uvedená v přihlášce převýšila hodnotu zjištěného zajištění. (3) Osoby, které přihlášku pohledávky podepsaly, ručí za splnění povinnosti zaplatit pokutu podle odstavců 1 a 2 společně a nerozdílně s přihlášeným věřitelem; v případě, že jde o zástupce na základě plné moci, však za splnění této povinnosti ručí osoby, které zástupce k takovému úkonu zmocnily. (4) Postup podle odstavců 1 a 2 se nepoužije, jestliže věřitel v přihlášce uvede, že se do doby zjištění přihlášené pohledávky vzdává práv v insolvenčním řízení s ní spojených. (5) Jestliže na základě přihlášky podle odstavců 1 a 2 věřitel učinil v insolvenčním řízení úkon, který zhoršil nebo mohl zhoršit postavení jiného věřitele nebo vyjde-li v průběhu insolvenčního řízení najevo, že tento věřitel nepřihlásil pohledávku v dobré víře, nemá skutečnost, že věřitel vzal přihlášku pohledávky zpět, na rozhodnutí insolvenčního soudu o uložení pokuty žádný vliv. § 322 (1) Insolvenční správce odpovídá za škody a jiné újmy, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení.

- 120 -

(2) Podle odstavce 1 insolvenční správce odpovídá i za škodu a jinou újmu způsobenou osobami, kterých použil k plnění svých úkolů. Toto platí i pro zaměstnance dlužníka, působící v rozsahu své dosavadní činnosti, nebo pro jiné osoby ve smluvním vztahu s dlužníkem. (3) Insolvenční správce odpovídá za škodu a jinou újmu, která věřiteli s pohledávkou za podstatou vznikla tím, že nemohla být uspokojena jeho pohledávka vzniklá na základě právního úkonu insolvenčního správce; této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že v době, kdy tento právní úkon činil, nemohl poznat, že majetková podstata nebude stačit k úhradě jím vzniklé pohledávky za podstatou. (4) Právo na náhradu škody proti insolvenčnímu správci se promlčí do 2 let poté, kdy se poškozený dozvěděl o výši škody a odpovědnosti insolvenčního správce, nejpozději však do 3 let, a jde-li o škodu způsobenou úmyslným trestným činem, za který byl správce pravomocně odsouzen, nejpozději do 10 let od skončení insolvenčního řízení. § 323 Osoby a orgány, které jsou povinny poskytnout insolvenčnímu soudu nebo insolvenčnímu správci součinnost (§ 28), odpovídají za škodu a jinou újmu, kterou způsobily, v případě, že tuto součinnost neposkytnou řádně a včas. § 324 Členové a náhradníci věřitelského orgánu odpovídají za škodu a jinou újmu, kterou způsobili porušením svých povinností nebo neodborným výkonem své funkce. Hlava II Insolvenční rejstřík § 325 (1) Insolvenční rejstřík je veden v informačním systému veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo. (2) Insolvenční rejstřík obsahuje seznam insolvenčních správců, seznam dlužníků a insolvenční spisy. Pro každého dlužníka se vede jeden insolvenční spis. (3) Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný, s výjimkou údajů, o kterých tak stanoví tento zákon. Každý má právo do něj nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. Soudce insolvenčního soudu má přístup ke všem údajům vedeným v insolvenčním rejstříku. (4) Na žádost vydá ministerstvo nebo insolvenční soud úředně ověřený výstup z informačního systému veřejné správy obsahující údaje z insolvenčního rejstříku nebo informaci o tom, že požadovaný údaj není veden v insolvenčním rejstříku. (5) Ministerstvo nebo insolvenční soud jsou oprávněni za vydání úředně ověřeného výstupu požadovat po žadateli úhradu ve výši nákladů spojených s vydáním ověřeného výstupu.

- 121 -

§ 326 (1) Je-li dlužník fyzickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho jméno, příjmení, bydliště, rodné číslo a nemá-li rodné číslo, datum narození; jde-li o fyzickou osobu, která má podle zvláštního právního předpisu sídlo, zapíše se do seznamu dlužníků i její sídlo. (2) Je-li dlužníkem fyzická osoba, která je podnikatelem, zapisuje se do seznamu dlužníků vedle údajů podle odstavce 1 i dodatek odlišující její firmu, používá-li jej při svém podnikání, dále místo podnikaní, jestliže se liší od bydliště a identifikační číslo. (3) Je-li dlužník právnickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo. (4) Údaje podle odstavců 1 až 3 zapíše insolvenční soud do seznamu dlužníků jakmile nastanou účinky zahájení insolvenčního řízení, nejpozději však do 7 dnů po tomto okamžiku; neníli mu některý z těchto údajů v uvedené době znám, zapíše jej insolvenční soud do seznamu dlužníků jakmile v insolvenčním řízení vyjde najevo. (5) Neprodleně po ustanovení insolvenčního správce, zapíše insolvenční soud údaj o tom do seznamu dlužníků. Je-li insolvenční správce fyzickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho jméno, příjmení, sídlo, rodné číslo a nemá-li rodné číslo, datum narození; Je-li insolvenční správce právnickou osobou, zapisuje se do seznamu dlužníků jeho obchodní firma nebo název, sídlo a identifikační číslo. § 327 (1) V insolvenčním rejstříku insolvenční soud zveřejňuje chronologicky s uvedením okamžiku vložení tyto písemnosti a informace: a) rozhodnutí insolvenčního soudu vydaná v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech, b) veškerá podání, která se vkládají do soudního spisu vedeného insolvenčním soudem ohledně dlužníka, nestanoví-li tento zákon jinak, c) další informace, o kterých tak stanoví tento zákon. (2) Podání došlá insolvenčnímu soudu v elektronické podobě a písemnosti pořizované insolvenčním soudem se do insolvenčního rejstříku vkládají pomocí elektronického přenosu dat. Ostatní písemnosti a podání se vkládají přenesením jejich obrazové podoby do insolvenčního rejstříku. § 328 (1) Na žádost fyzické osoby, která učinila příslušné podání, může insolvenční soud rozhodnout, že některé z osobních údajů této fyzické osoby, obsažené v podání, nebudou v insolvenčním rejstříku veřejně přístupné. Takovou žádost lze podat nejpozději společně s podáním, o které jde. Jméno a příjmení takové fyzické osoby insolvenční soud v insolvenčním rejstříku zveřejní vždy. (2) Nejde-li o fyzickou osobu, která učinila podání, zveřejní se u takové fyzické osoby v insolvenčním rejstříku jen její jméno a příjmení. (3) V případě postupu podle odstavců 1 a 2 soud připojí ke vkládanému podání informaci o charakteru osobního údaje, který není zveřejňován.

- 122 -

§ 329 Do insolvenčního rejstříku se nevkládají podání či jiné písemnosti, které podléhají utajení podle zvláštního právního předpisu. Skutečnost, že se v soudním spisu nachází podání, které z uvedeného důvodu nebylo zveřejněno v insolvenčním rejstříku, však musí být v insolvenčním rejstříku vyznačena společně s údaji o charakteru podání; to v době do vyhlášení předběžného moratoria neplatí pro řízení o návrhu na vyhlášení předběžného moratoria. § 330 (1) Stanoví-li tento zákon, že se písemnost doručuje vyvěšením na úřední desce soudu a současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku, pokládá se písemnost za doručenou v okamžiku jejího zveřejnění v insolvenčním rejstříku. (2)Okamžik zveřejnění písemnosti musí být v insolvenčním rejstříku vždy uveden. § 331 (1) Je-li pravomocně ukončeno insolvenční řízení, vyškrtne insolvenční soud dlužníka ze seznamu dlužníků a údaje o něm v insolvenčním rejstříku znepřístupní. (2) Při uchovávání znepřístupněných údajů se postupuje podle zvláštního právního předpisu56). Hlava III Vztah ke státům Evropské unie § 332 (1) Insolvenční řízení s evropským cizím prvkem a jeho účinky se řídí přímo použitelným předpisem práva Evropských společenství57) a ustanoveními právního řádu toho členského státu Evropské unie, na něž přímo použitelný předpis práva Evropských společenství odkazuje. (2) Evropským cizím prvkem se rozumí v souladu s přímo použitelným právním předpisem Evropských společenství57) skutečnost, že hlavní zájmy dlužníka jsou soustředěny v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska a současně alespoň jeden z věřitelů nebo část majetkové podstaty se nachází v některém z členských států Evropské unie s výjimkou Dánska. (3) Bylo-li vydáno rozhodnutí o zahájení insolvenčního řízení v členském státě Evropské unie podle přímo použitelného předpisu práva Evropských společenství57) vůči osobě, která má na území České republiky provozovnu, musí být toto rozhodnutí zveřejněno. Okresní soud, v jehož obvodu je umístěna provozovna, zveřejní rozhodnutí cizího orgánu postupem podle tohoto zákona neprodleně poté, co mu bylo doručeno insolvenčním správcem nebo jakýmkoliv jiným orgánem k tomu zmocněným v členském státě Evropské unie, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Rozhodnutí se zároveň zveřejní v Obchodním věstníku, a to i na žádost insolvenčního správce, není-li zde povinnost podle věty první.

56 57

) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. ) Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000, o úpadkovém řízení.

- 123 -

Hlava IV Závěrečná ustanovení § 333 Zmocňovací ustanovení Ministerstvo stanoví vyhláškou: náležitosti soupisu majetkové podstaty, přihlášek pohledávek, seznamu přihlášených pohledávek, manipulace s přihláškami pohledávek, pravidla pro jejich úschovu a nahlížení do nich, náležitosti hlasovacích lístků a náležitosti písemného podání, kterým se popírá pohledávka v reorganizaci, a) náležitosti seznamu správců a údajů do něj zapisovaných, způsob jeho členění a vedení a podmínky zápisu do seznamu správců a vyškrtnutí z něj, b) způsob určení odměny a některých hotových výdajů insolvenčního správce, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah hrazení odměny a hotových výdajů státem, c) způsob určení nutných výdajů a odměny členů a náhradníků věřitelského výboru, jejich nejvyšší přípustnou výši a podmínky a rozsah jejich hrazení státem, d) jednací řád pro insolvenční řízení, e) formu elektronických podání. § 334 Přechodné ustanovení Tento zákon platí pro řízení zahájená po jeho účinnosti. § 335 Zrušovací ustanovení Dnem účinnosti tohoto zákona se zrušuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Zrušují se: 1. Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. 2. Zákon č. 122/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání. 3. § 53 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. 4. Čl. V zákona č. 74/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákoník práce č. 65/1965 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. 5. Čl. IV zákona č. 117/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 424/1991 Sb. , o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 166/1993 Sb. , o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., a mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. 6. Čl. III zákona č. 156/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, doplňuje zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

- 124 -

7.

8.

9.

10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

17.

18. 19.

Čl. III zákona č. 224/1994 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění zákona č. 92/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., ústavního zákona č. 541/1992 Sb., zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 306/1993 Sb., zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona České národní rady č. 285/1991 Sb., zákona České národní rady č. 438/1991 Sb., zákona České národní rady č. 569/1991 Sb., zákona České národní rady č. 282/1992 Sb. a zákona č. 210/1993 Sb., doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 156/1994 Sb., a zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb. a zákona č. 117/1994 Sb. Čl. III zákona č. 84/1995 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Čl. I a VI zákona č. 94/1996 Sb., kterým se mění a doplňují zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Část čtvrtá zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). Zákon č. 12/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Část desátá zákona č. 27/2000 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách. Část šestá zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Část první a Čl. VII zákona č. 105/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Zákon č. 214/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 368/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Část šestá a Čl. IX zákona č. 370/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Část čtvrtá zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů. Část čtvrtá zákona č. 125/2002 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o platebním styku.

- 125 -

20. Část jedenáctá a třicátá devátá zákona č. 257/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podnikání na kapitálovém trhu, zákona o kolektivním investování a zákona o dluhopisech. 21. Část šestá zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. 22. Vyhláška č. 476/1991 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání. § 336 Účinnost Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

PŘEHLED ZÁKONA Část první OBECNÁ ČÁST Hlava I. Základní ustanovení (§ 1 - 8) Hlava II. Procesní subjekty (§ 9 - 44) Díl 1: Soud (§ 9 – 11) Díl 2: Účastníci řízení (§ 12- 16) Díl 3: Insolvenční správce a další správci (§ 17 – 29) Díl 4: Věřitelské orgány (§ 30 - 42) Díl 5: Jiné procesní subjekty (§ 43 – 44) Hlava III. Ustanovení o insolvenčním řízení (§ 45- 59)

Hlava IV. Projednání úpadku a rozhodnutí o něm (§ 60 - 110) Díl 1: Zahájení insolvenčního řízení (§ 60 – 62) Díl 2: Insolvenční návrh (§ 63 – 68) Díl 3: Účinky zahájení insolvenčního řízení (§ 69 – 74) Díl 4: Moratorium a předběžné moratorium (§ 75 – 89) Díl 5: Projednání insolvenčního návrhu a rozhodnutí o něm (§ 90 – 104) Díl 6: Stanovení způsobu řešení úpadku (§ 105 – 107) - 126 -

Díl 7: Incidenční spory (§ 108 – 110)

Hlava V. Věřitelé a uplatňování pohledávek (§ 111 - 127) Díl 1: Postavení věřitelů a jejich pohledávek (§ 111 –116) Díl 2: Přihlášky pohledávek a jejich přezkoumání (§ 117 – 124) Díl 3: Jiné způsoby uplatňování pohledávek (§ 125 – 127) Hlava VI. Majetková podstata (§ 128 - 145) Hlava VII. Neplatnost a neúčinnost právních úkonů a odporovatelnost právním úkonům (§ 146- 159) Díl 1: Neplatnost právních úkonů (§ 146 – 149) Díl 2: Neúčinnost právních úkonů (§ 150 – 155) Díl 3: Odporovatelnost právním úkonům (§ 156 – 159) Část druhá ZPŮSOBY ŘEŠENÍ ÚPADKU Hlava I. Konkurs (§ 160 - 220) Díl 1: Prohlášení konkursu a jeho účinky (§ 160 – 174) Díl 2: Účinky prohlášení konkursu na řízení, která probíhají (§ 175 – 179) Díl 3: Vliv prohlášení konkursu na společné jmění dlužníka a jeho manžela (§180 - 187) Díl 4: Procesní úkony navazující na prohlášení konkursu (§ 188 – 192) Díl 5: Zpeněžení majetkové podstaty (§ 193 – 201) Díl 6: Nakládání s výtěžkem zpeněžení (§ 202 – 206) Díl 7: Konečná zpráva a rozvrh (§ 207 – 212) Díl 8: Zrušení konkursu (§ 213 – 218) Díl 9: Zvláštní ustanovení o nepatrném konkursu (§ 219 – 220)

Hlava II. Reorganizace (§ 221 - 269) Díl 1: Přípustnost reorganizace (§ 221) Díl 2: Návrh na povolení reorganizace (§ 222 – 229) Díl 3: Rozhodnutí o návrhu na povolení reorganizace (§ 230 – 238) Díl 4: Věřitelé při reorganizaci (§ 239 – 242) Díl 5: Reorganizační plán (§ 243 – 256) Díl 6: Provádění reorganizačního plánu (§ 257- 266) Díl 7: Skončení reorganizace (§ 267 – 269) Hlava III. Zvláštní ustanovení o vyloučení účinku zákona (§ 270 - 271)

Hlava IV. Úpadek finančních institucí (§ 272 – 293) Díl 1: Úpadek bank, spořitelních a úvěrních družstev, institucí elektronických peněz a osob oprávněných vydávat elektronické peněžní prostředky a dále některých zahraničních bank, institucí elektronických peněz a osob oprávněných vydávat elektronické peněžní prostředky (§ 272 – 283) Díl 2: Úpadek pojišťoven a tuzemských zajišťoven provozujících svoji činnost na území České republiky (§ 284 – 293)

- 127 -

Hlava V. Oddlužení (§ 294 – 315)

Část třetí SPOLEČNÁ USTANOVENÍ Hlava I. Sankce (§ 316 – 324) Hlava II. Insolvenční rejstřík (§ 325 – 331) Hlava III. Vztah ke státům Evropské unie (§ 332) Hlava IV. Závěrečná ustanovení (§ 333 – 336)

- 128 -

- 129 -

III. Návrh ZÁKON ze dne……2005, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o úpadku a způsobech jeho řešení ( insolvenční zákon ) Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: ČÁST PRVNÍ Změna trestního zákona Čl. I Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 120/1962 Sb., zákona č. 53/1963 Sb., zákona č. 56/1965 Sb., zákona č. 81/1966 Sb., zákona č. 148/1969 Sb., zákona č. 45/1973 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 10/1989 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 47/1990 Sb., zákona č. 84/1990 Sb., zákona č. 175/1990 Sb., zákona č. 457/1990 Sb., zákona č. 545/1990 Sb., zákona č. 490/1991 Sb., zákona č. 557/1991 Sb., nálezu Ústavního soudu České a Slovenské Federativní Republiky, publikovaného v částce 93/1992 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu publikovaného pod č. 91/1994 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu publikovaného pod č. 103/1997 Sb., zákona č. 253/1997 Sb., zákona č. 92/1998 Sb., zákona č. 112/1998 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 96/1999 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 223/1999 Sb., zákona č. 238/1999 Sb., zákona č. 305/1999 Sb., zákona č. 327/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 101/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 405/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 139/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., zákona č. 3/2002 Sb., zákona č. 134/2002 Sb., zákona č. 285/2002 Sb., zákona č. 482/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 276/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 52/2004 Sb., zákona č. 91/2004 Sb., zákona č. 537/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb. a zákona č. 692/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 89 se za odstavec 9 vkládá nový odstavec 10, který zní:

„(10) Insolvenčním správcem se rozumí i předběžný insolvenční správce, zástupce insolvenčního správce oddělený insolvenční správce a zvláštní insolvenční správce.“. Dosavadní odstavce 10 až 18 se označují jako odstavce 11 až 19.

2.

§ 126 zní: „§ 126 Porušení povinnosti v insolvenčním řízení

Kdo v insolvenčním řízení maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce insolvenčního správce, a tím ohrozí účel insolvenčního řízení, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.“ 3.

§ 256b zní: „§ 256b Pletichy v insolvenčním řízení

(1) Kdo jako věřitel v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem. (2) Stejně bude potrestán, kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním věřitelů v insolvenčním řízení poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch. (3) Odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem bude potrestán, kdo jako insolvenční správce, člen věřitelského výboru nebo zástupce věřitelů v insolvenčním řízení přijme nebo si dá slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch, který mu nepřísluší. (4) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1, 2 nebo 3 značnou škodu. (5) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1, 2 nebo 3 škodu velkého rozsahu.“ ČÁST DRUHÁ Změna zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním Čl. II V zákoně č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 234/1992 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 37/2004 Sb. , zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 361/2004 Sb., se za § 11b vkládají nové § 11c až 11e, které včetně nadpisů a poznámek pod čarou č. 1 až 5 znějí: „§11c Úpadek peněžní instituce (1) Peněžní institucí se pro účely tohoto ustanovení rozumí banka, spořitelní a úvěrní družstvo, instituce elektronických peněz1), osoba se sídlem na území České republiky oprávněná vydávat elektronické peníze na základě povolení podle zvláštního právního předpisu1), zahraniční banka, pokud požívá výhody jednotné licence podle práva Evropských

společenství, zahraniční instituce elektronických peněz, která obdržela licenci nebo povolení od orgánu členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, v případě odstavců 2, 5 až 9, 12 až 14 i zahraniční banka nebo zahraniční instituce elektronických peněz z jiného než členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, která má pobočku alespoň ve dvou státech Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru. (2) Úpadkem peněžní instituce se pro účely tohoto zákona rozumí situace řešená kolektivním řízením vedeným vůči peněžní instituci, zahájeným a sledovaným správními nebo soudními orgány členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož cílem je prodej majetku pod dozorem těchto orgánů, včetně případů, kdy je řízení ukončeno oddlužením nebo jiným obdobným opatřením (dále jen „konkursní řízení“), nebo b) opatřením, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci peněžní instituce a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (dále jen „reorganizace“).

a)

(3) Reorganizace se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde byla peněžní instituci udělena licence nebo obdobné oprávnění, pokud není dále stanoveno jinak. (4) Konkursní řízení se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde peněžní instituci byla udělena licence nebo obdobné oprávnění, pokud není dále stanoveno jinak; toto právo určuje zejména a) b) c) d) e) f) g) h)

i) j) k) l)

majetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkem, který peněžní instituce nabyla po zahájení konkursního řízení, pravomoci peněžní instituce a osoby provádějící konkursní řízení, podmínky, za nichž lze uplatnit započtení, účinky konkursního řízení na současné smlouvy, jichž je peněžní instituce stranou, účinky konkursního řízení na soudní a rozhodčí řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou řízení podle odstavce 13, pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkem peněžní instituce, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení konkursního řízení, pravidla upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek, pravidla upravující rozdělení výnosu z prodeje majetku, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení konkursního řízení na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení, podmínky pro ukončení konkursního řízení a důsledky ukončení konkursního řízení, práva věřitelů po ukončení konkursního řízení, kdo hradí náklady a výdaje konkursního řízení, pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů. (5) Účinky zahájení konkursního řízení a reorganizace na

a) pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor rozhodným pro pracovní smlouvu,

b) smlouvu, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitý majetek, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází, toto právo rovněž určuje, zda se jedná o majetek movitý či nemovitý, c) práva k nemovitému majetku, plavidlu nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v jehož působnosti je tento registr veden. (6) Uplatnění a vymáhání práv k investičním nástrojům, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis v registru, na účtu nebo v centrálním vkladovém systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor, se řídí právem tohoto státu. (7) Ujednání o závěrečném vyrovnání se řídí výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání. (8) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, řídí se ujednání o repo obchodech výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tato ujednání. (9) Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 6, řídí se obchody prováděné v rámci regulovaného trhu s investičními instrumenty výhradně právem rozhodným pro smlouvu, jíž se řídí tyto obchody. (10) Ustanovení odstavce 4 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů, pokud osoba, která má z těchto úkonů prospěch, prokáže, že a) se úkon, který poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který vydal peněžní instituci licenci nebo obdobné oprávnění, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu. (11) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů vyplývající z právní úpravy reorganizace, o které rozhodl soud, pokud tyto úkony byly učiněny před jejím přijetím a pokud osoba, v jejíž prospěch byly úkony učiněny, prokáže, že a) se úkon, který poškozuje věřitele, řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který vydal peněžní instituci licenci nebo obdobné oprávnění, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu. (12) Pokud peněžní instituce úkonem učiněným po zahájení konkursního řízení nebo přijetí reorganizačního opatření zcizí za protiplnění a) nemovitý majetek, b) plavidlo nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru nebo c) investiční nástroje nebo práva k nim, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do registru, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiném státě tvořícím Evropský hospodářský prostor,

řídí se účinnost tohoto úkonu právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo v jehož působnosti se registr, účet nebo vkladový systém vede. (13) Účinky reorganizace nebo konkursního řízení na probíhající soudní řízení týkající se majetkové hodnoty nebo práva, kterých byla peněžní instituce zbavena, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém soudní řízení probíhá. (14) V případech upravených v odstavcích 3 až 13 je volba jiného práva vyloučena. ----------------1)

Zákon č. 124/2002 Sb., o převodech peněžních prostředků, elektronických platebních prostředcích a platebních systémech (zákon o platebním styku), ve znění zákona č. 257/2004 Sb.

§ 11d Úpadek pojišťovny nebo zajišťovny (1) Úpadek pojišťovny nebo zajišťovny může být řešen a) kolektivním řízením, jehož součástí je prodej majetku pojišťovny a rozdělení výnosu z prodeje mezi věřitele akcionáře nebo společníky, zahrnujícím nevyhnutelně jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, včetně případů, kdy je kolektivní řízení ukončeno vyrovnáním nebo jiným obdobným opatřením, bez ohledu na to, zda-li je či není způsobeno platební neschopností nebo zda je dobrovolné nebo povinné (dále jen „insolvenční řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny“), nebo b) opatřením, zahrnujícím jakoukoliv intervenci správních nebo soudních orgánů členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jehož účelem je uchovat nebo obnovit zdravou finanční situaci osoby a které může mít vliv na již existující práva třetích osob, včetně opatření zahrnujícího možnost pozastavení plateb, pozastavení vymahatelnosti pohledávek, odložení opatření souvisejících s výkonem rozhodnutí nebo krácení pohledávek (dále jen „reorganizační opatření v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny“). (2) Pojišťovnou se pro účely tohoto zákona rozumí i pobočka pojišťovny, jejíž sídlo se nenachází na území některého z členských států Evropského unie nebo dalších států tvořících Evropský hospodářský prostor, bylo-li této pobočce uděleno povolení k činnosti v souladu s právem Evropských společenství2). (3) Reorganizační opatření v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde bylo pojišťovně nebo zajišťovně uděleno povolení k provozování činnosti, pokud není dále stanoveno jinak. (4) Insolvenční řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny se provádí v souladu s právními předpisy a postupy platnými ve státě, kde bylo pojišťovně nebo zajišťovně uděleno povolení k provozování činnosti, pokud není dále stanoveno jinak, zejména jde-li o a) majetek, který tvoří součást majetkové podstaty, a nakládání s majetkem, který pojišťovna nebo zajišťovna nabyla nebo převedla po zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny, b) pravomoci pojišťovny nebo zajišťovny a osoby provádějící konkurs, c) podmínky, za nichž lze uplatnit započtení,

d) účinky insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny na současné smlouvy, jichž je pojišťovna nebo zajišťovna stranou, e) účinky insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny na soudní a rozhodčí řízení vedená jednotlivými věřiteli, s výjimkou řízení podle odstavce 9, f) pohledávky, které musí být přihlášeny za majetkem pojišťovny nebo zajišťovny, a nakládání s pohledávkami, které vznikly po zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny, g) předpisy upravující přihlašování, ověřování a zjišťování pohledávek, h) předpisy upravující rozdělení výnosu z prodeje majetku, stanovení pořadí pohledávek a práva věřitelů, jejichž pohledávky byly částečně uspokojeny po zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny na základě věcného práva nebo prostřednictvím započtení, i) podmínky pro ukončení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny a důsledky ukončení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny, zejména vyrovnáním, j) práva věřitelů po ukončení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny, k) kdo hradí náklady a výdaje insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny, l) pravidla týkající se neplatnosti, neúčinnosti nebo odporovatelnosti právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů. (5) Účinky reorganizačního opatření v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny nebo zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny na a) pracovní smlouvy a pracovněprávní vztahy a vztahy tomu odpovídající se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor rozhodným pro pracovní smlouvu; b) smlouvu, jíž se uděluje právo užívat nebo nabývat nemovitý majetek, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází; c) práva k nemovitému majetku, plavidlu nebo letadlu, které podléhají registraci ve veřejném registru, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, v jehož působnosti je tento registr veden. (6) Aniž jsou dotčena věcná práva věřitelů a třetích osob k majetku patřícímu dlužníku3), řídí se obchody prováděné v rámci regulovaného trhu právem, které je rozhodné pro tento trh; tím není dotčeno použití ustanovení odstavce 4 písm. l) na právní úkony učiněné za účelem odložení plateb nebo transakcí, řídících se právem rozhodným pro tento trh. (7) Odstavec 4 písm. l) se nevztahuje na pravidla pro neplatnost, neúčinnost nebo odporovatelnost právních úkonů z důvodu poškozování věřitelů, pokud osoba, která má z těchto úkonů prospěch, prokáže, že a) úkon, který poškozuje věřitele, se řídí právem jiného členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, než je stát, který pojišťovně vydal úřední povolení k provozování její činnosti, nebo stát, v němž má zajišťovna své sídlo nebo ústředí, a b) toto právo nepřipouští v daném případě žádný prostředek napadení tohoto právního úkonu.

(8) Pokud pojišťovna nebo zajišťovna úkonem učiněným po přijetí reorganizačního opatření v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny nebo po zahájení insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny zcizí za protiplnění a) nemovitý majetek, b) plavidlo nebo letadlo podléhající registraci ve veřejném registru, nebo c) investiční instrumenty nebo práva k nim, jejichž existence nebo převod předpokládají jejich zápis do registru, na účet nebo do centrálního vkladového systému, který je veden nebo umístěn v některém členském státě Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, řídí se účinnost tohoto úkonu právem členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, na jehož území se nemovitý majetek nachází nebo v jehož působnosti se registr, účet nebo vkladový systém vede. (9) Účinky reorganizačního opatření v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny nebo insolvenčního řízení v případě úpadku pojišťovny nebo zajišťovny na probíhající soudní řízení týkající se majetkové hodnoty nebo práva, kterých byla pojišťovna nebo zajišťovna zbavena, se řídí výhradně právem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, ve kterém soudní řízení probíhá. (10) Možnost požadovat započtení proti pohledávkám dlužníka se řídí právem, jímž se řídí pohledávka dlužníka; tím není dotčeno ustanovení odstavce 4 písm. l). (11) V případech upravených v odstavcích 3 až 6 a 8 až 10 je volba jiného práva vyloučena. _____________________________ 2)

Čl. 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven. Čl. 23 směrnice Rady 73/239/EHS ze dne 24 července 1973 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přístupu k činnosti v přímém pojištění jiném než životním a jejího výkonu. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES ze dne 5. listopadu 2002 o životním pojištění. 3)

§ 271 zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

Čl. 20 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES ze dne 19. března 2001 o reorganizaci a likvidaci pojišťoven.

§ 11e Finanční zajištění (1) Jsou-li zaknihované finanční nástroje nebo jiné finanční nástroje, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo se dokládá zápisem na účtu, poskytnuty jako finanční kolaterál pro finanční zajištění4), řídí se právním řádem státu, v němž je veden tento účet, a) právní povaha a věcně právní účinky tohoto finančního zajištění, b) podmínky platnosti a nabytí účinnosti ujednání o tomto finančním zajištění, včetně podmínek platnosti a nabytí účinnosti poskytnutí finančního zajištění, a to i vůči třetím osobám, c) pořadí vlastnických nebo jiných věcných práv k finančnímu nástroji, který je předmětem takového finančního zajištění, a podmínky nabytí práva k takovému finančnímu nástroji v dobré víře,

d) podmínky a způsob uspokojení se z finančního nástroje, který je předmětem takového finančního zajištění, nastane-li rozhodná skutečnost5). (2) Účtem podle odstavce 1 se rozumí účet, registr nebo jiná evidence, zápisem do níž je poskytnuto finanční zajištění, jehož předmětem jsou finanční nástroje podle odstavce 1. (3) V případech podle odstavce 1 je volba jiného práva vyloučena. ______________________________ 4)

§ 323a až §323i obchodního zákoníku.

Čl. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 5)

§ 323a obchodního zákoníku.

Čl. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 1 a 2 se označují jako poznámky pod čarou č. 6 a 7, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. ČÁST TŘETÍ Změna občanského soudního řádu Čl. III Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb.,zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č.152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb.,zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb.,zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č.88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., zákona č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb. a zákona č. 216/2005 Sb., se mění takto:

1.

1. V § 9 odst. 3 písm. i) se za slova „fondem a“ vkládá slovo „insolvenčním“ a slovo „konkursní“ se nahrazuje slovem „majetkové“.

2.

V § 9 odst. 3 se písmena s) a t) zrušují. Dosavadní písmena u) až w) se označují jako písmena s) až u).

3.

V § 9 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který včetně poznámky pod čarou č. 53b) zní:

„(4) Krajské soudy dále rozhodují jako soudy prvního stupně v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech53b), bez zřetele k tomu, zda dlužník je podnikatelem. --------------------53b)

Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5. 4.

V § 35 odst. 1 písmeno k) zní:

„k) v nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek (insolvenční řízení), včetně incidenčních sporů53b),“. 5.

V § 85 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„(4) Obecným soudem insolvenčního správce při výkonu jeho funkce je okresní soud, v jehož obvodu má sídlo.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 6.

V § 88 se písmeno i) zrušuje. Dosavadní písmena j) až p) se označují jako písmena i) až o).

7.

V § 118b odst. 1 se slova „ve sporech vyvolaných konkursem a vyrovnáním“ nahrazují slovy „v incidenčních sporech v rámci insolvenčního řízení53b)“

8.

V § 238a odst. 1 písmeno a) zní: „a) v insolvenčním řízení53b),“.

9.

V § 260b odst. 2 písmeno a) včetně poznámky pod čarou č. 77a zní:

„a) probíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek povinného53b) a po dobu trvání účinků předběžného moratoria77a) na majetek povinného,

----------------77a)

10.

§ 88 zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

V § 260b odst. 2 se písmena b) a c) zrušují. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno b).

11.

V § 338i odst. 1 se slova „správců konkursní podstaty94).“ nahrazují slovy „insolvenčních správců94).“. Poznámka pod čarou č. 94 zní: „94) § 17 zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

12.

V § 338i odst. 2 se slova „správců konkursní podstaty“ nahrazují slovy „insolvenčních správců“. ČÁST ČTVRTÁ Změna občanského zákoníku Čl. IV

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 146/1971 Sb., zákona č. 131/1982 Sb., zákona č. 94/1988 Sb., zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 87/1990 Sb., zákona č. 105/1990 Sb., zákona č. 16/1990 Sb., zákona č. 87/1991 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 267/1994 Sb., zákona č. 104/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 89/1996 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 135/2002 Sb., zákona č. 136/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 37/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 278/2004 Sb., zákona č. 480/2004 Sb. a zákona č. 554/2004 Sb. se mění takto:

1.

V § 175 odst. 2 se slova „pokud byl proti dlužníku podán návrh na konkurs“ nahrazují slovy „zahájením insolvenční řízení, ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka“.

2.

V § 176 odst. 2 se slova „byl-li proti dlužníkovi podán návrh na konkurs“ nahrazují slovy „bylo-li zahájeno insolvenční řízení ve kterém se řeší úpadek nebo hrozící úpadek dlužníka“. ČÁST PÁTÁ Změna zákona o hornické činnosti Čl. V

V § 33 odst. 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 315/2001 Sb., se slova „správce konkursní podstaty“ nahrazují slovy „insolvenční správce“. ČÁST ŠESTÁ Změna zákona o územních finančních orgánech Čl. VI Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 311/1999 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 253/2000 Sb., zákona č. 58/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 1 se písmeno g) včetně poznámky pod čarou č. 2b) zrušuje. Dosavadní písmena h) až j) se označují jako písmena g) až i).

2.

V § 6 se slova „g), i) a j)“ nahrazují slovy „h) a i)“.

3.

V § 9 se písmeno g) zrušuje. Dosavadní písmena h) a i) se označují jako písmena g) a h).

4.

V § 13 ve větě druhé se slova „správci konkursních podstat, vyrovnacími a zvláštními správci8).“ nahrazují slovy „předběžnými insolvenčními správci a insolvenčními správci8).“. Poznámka pod čarou č. 8) zní:

„8) Například obchodní zákoník, zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku, zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

ČÁST SEDMÁ Změna zákona o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby Čl. VII V § 18 odst. 2 písm. b) bodu 2. zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 285/1991 Sb., zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 569/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 120/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 104/2000 Sb., zákona č. 211/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 293/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb. se slova „konkurzního a vyrovnávacího“ nahrazují slovem „insolvenčního“. ČÁST OSMÁ Změna zákona o Policii České republiky Čl. VIII V § 44 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, se slova „správci konkursní podstaty“ nahrazují slovy „insolvenčnímu správci“. ČÁST DEVÁTÁ Změna zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích Čl. IX Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 296/1995 Sb., zákona č. 322/1996 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 98/2001 Sb., zákona č. 104/2001 Sb., zákona č. 170/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 501/2004 Sb. a zákona č. 556/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 9 odst. 2 písmeno f) zní:

„f) zahájení insolvenčního řízení, rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, rozhodnutí, jímž se insolvenční řízení končí a jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce.“.

2.

V § 12 odst. 4 se slova „navrhnout prohlášení konkursu“ nahrazují slovy „podat insolvenční návrh“. ČÁST DESÁTÁ Změna živnostenského zákona Čl. X

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č.591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb.,zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 1/1997 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb.,zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č.123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb.,zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č.309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb.a zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb. a zákona č. 127/2005 Sb., se mění takto: 1.

§ 8 včetně poznámky pod čarou č. 26) zní: „§ 8 Překážky provozování živnosti

(1) Živnost nemůže provozovat fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, ode dne a)

prodeje podniku jedinou smlouvou v rámci zpeněžení majetkové podstaty v době běhu lhůty podle zvláštního právního předpisu26), b) nabytí právní moci rozhodnutí, kterým soud ukončil provozování podniku nebo ode dne určeného v tomto rozhodnutí jako den ukončení provozování podniku. (2) Živnost nemůže provozovat fyzická a právnická osoba, a to po dobu tří let od právní moci rozhodnutí o zrušení konkursu pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. Byl-li konkurs zrušen z jiného důvodu, překážka provozování živnosti uvedená v odstavci 1 odpadá právní mocí rozhodnutí o zrušení konkursu. Místně příslušný živnostenský úřad může prominout překážku uvedenou ve větě první, jestliže

dlužník prokáže, že u něho jsou splněny předpoklady pro řádné plnění povinností při podnikání a pro řádné plnění finančních závazků. (3) Jestliže soud v insolvenčním řízení nařídil předběžné opatření, jímž fyzickou nebo právnickou osobu, jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se v tomto řízení řeší, omezil v nakládání s majetkovou podstatou, může taková osoba učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem předběžného insolvenčního správce. (4) Za trvání insolvenčního řízení může fyzická nebo právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, učinit úkony související se vznikem, změnou nebo zrušením živnostenského oprávnění jen s písemným souhlasem insolvenčního správce. (5) Fyzická osoba, které byl soudem nebo správním orgánem uložen zákaz činnosti týkající se provozování živnosti v oboru nebo příbuzném oboru (§ 22 odst. 4), nemůže po dobu trvání zákazu tuto živnost provozovat. -----------------------------26)

2.

Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

V § 13 odst. 1 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní: „d) insolvenční správce ustanovený soudem podle zvláštního právního předpisu26),“. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno e).

3.

V § 60 odst. 2 písmeno k) zní:

„k) rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o zrušení úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a rozhodnutí o zrušení konkursu,“. 4.

V § 60 odst. 3 se slova „prohlášení a zrušení konkursu“ nahrazují slovy „rozhodnutí o úpadku, rozhodnutí o zrušení úpadku, rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a rozhodnutí o zrušení konkursu“. ČÁST JEDENÁCTÁ Změna obchodního zákoníku Čl. XI

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č.264/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb.,zákona č. 286/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., zákona č. 77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb.,zákona č. 15/2002 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 312/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 87/2003 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona

č. 437/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 484/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb. a zákona č. 216/2005 Sb., se mění takto: 1.

V § 38g odst. 1 se slova „prohlášení konkursu se jménem a bydlištěm nebo firmou a sídlem správce konkursní podstaty, popřípadě jméno a bydliště osoby, která bude vykonávat činnost správce konkursní podstaty za právnickou osobu, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka nepostačuje k náhradě nákladů konkursu, zahájení řízení o vyrovnání“ nahrazují slovy „vyhlášení předběžného moratoria, zahájení insolvenčního řízení, vyhlášení moratoria, omezení práva dlužníka nakládat s majetkovou podstatou na základě rozhodnutí insolvenčního soudu včetně uvedení jména nebo obchodní firmy a sídla předběžného insolvenčního správce, prohlášení konkursu, jméno nebo obchodní firma a sídlo insolvenčního správce, povolení reorganizace a typ reorganizace, schválení plánu oddlužení“.

2.

V § 38h odst. 1 písm. h) se slova „, povolení vyrovnání“ zrušují.

3.

V § 38h odst. 2 písm. h) se slova „, povolení vyrovnání“ zrušují.

4.

V § 38i odst. 1 písmeno h) zní:

„h) rozhodnutí soudu podle insolvenčního zákona a to: usnesení o zahájení insolvenčního řízení, usnesení o předběžných opatřeních, rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu, usnesení o prohlášení konkursu a o schválení konečné zprávy, usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení reorganizačního plánu a jeho změn, usnesení o schválení plánu oddlužení a jeho změn, usnesení, jímž se insolvenční řízení končí,“. 5.

V § 381 odst. 1 se věta druhá zrušuje.

6.

V § 381 odstavec 3 zní:

„(3) Překážka podle odstavce 1 trvá po dobu tří let ode dne právní moci usnesení o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení.“.

7.

V § 66b odst. 2 písm. a) se slova „správce konkursní podstaty, vyrovnací“ nahrazují slovy „předběžný insolvenční správce, insolvenční správce“.

8.

V § 68 odst. 2 se slova „nebo g)“ zrušují a před slovo „podstaty“ se vkládá slovo „majetkové“.

9.

V § 68 odst. 3 písm. f) se slova „úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo“ nahrazují slovy „dlužníka je zcela nepostačující.“.

10.

V § 68 odst. 3 se písmeno g) zrušuje.

11.

V § 68 odst. 4 se zrušuje věta první a ve větě druhé se zrušují slova „a g)“.

12.

V § 68 odst. 5 věta první zní:

„Byla-li společnost zrušena nebo bylo-li ohledně ní vydáno rozhodnutí o úpadku, vykonává statutární orgán svou působnost jen v takovém rozsahu, v jakém nepřešla na likvidátora nebo insolvenčního správce.“. 13.

V § § 68 odst. 5 se za větu první vkládá věta „Obdobně to platí, rozhodl-li insolvenční soud, že oprávnění nakládat s majetkovou podstatou společnosti zcela nebo zčásti přechází na insolvenčního správce.“.

14.

V 69 odstavec 6 včetně poznámky pod čarou č. 1 zní:

„(6) Fúze nebo převod jmění na společníka jsou přípustné i v případě, že probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek společnosti, jakož i v případě, že bylo vydáno rozhodnutí o úpadku společnosti; fúzi a převod jmění na společníka v těchto případech upravuje zvláštní právní předpis1). -------------------------------1)

15.

Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

§ 69h zní: „§ 69h

Jestliže bylo rozhodnuto o úpadku osoby zúčastněné na fúzi nebo převodu majetku na společníka, může k nim dojít jen za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem1). Smlouva o fúzi nebo smlouva či rozhodnutí o převodu majetku na společníka nejsou účinné, pokud k nim nebude dán souhlas, požadovaný zvláštním právním předpisem1).“.

16.

V § 70 odst. 1 a v § 72 odst. 2 ve větě druhé se slova „a g)“ zrušují.

17.

V § 88 odst. 1 písm. e) se slova „nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku“ zrušují.

18.

V § 88 odst. 3 se slova „pro nedostatek majetku,1)“ nahrazují slovy „proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující1),“.

19.

V § 102 odst. 1 se slova „nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku“ zrušují.

20.

V § 102 odst. 2 se slova „nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku“ zrušují.

21.

V § 102 odst. 3 se slova „pro nedostatek majetku“ nahrazují slovy „proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující“.

22.

V § 131 odst. 1 se slova „správce konkursní podstaty, vyrovnací správce“ nahrazují slovy „předběžný insolvenční správce, insolvenční správce“.

23.

V § 148 odst. 2 se slova „, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku“ zrušují.

24.

V § 148 odst. 4 se slova „ pro nedostatek majetku“ nahrazují slovy „proto, že majetek úpadce je zcela nepostačující“

25.

V § 231 odst. 1 se slova „, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku člena“ zrušují.

26.

V § 231 odst. 2 se slova „pro nedostatek majetku“ nahrazují slovy „proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující“.

27.

V § 254 odst. 2 písm. b) se slova „úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku“ nahrazují slovy „dlužníka je zcela nepostačující“.

28.

V § 306 odst. 1 se slova „, zejména při prohlášení konkursu“ zrušují.

29.

V § 679 odst. 1 písm. e) se slova „nebo zamítnutím návrhu na prohlášení tohoto konkursu pro nedostatek majetku“ zrušují. ČÁST DVANÁCTÁ Změna zákona o soudních poplatcích Čl. XII

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 271/1992 Sb., zákona č. 273/1994 Sb., zákona č. 36/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 255/2000 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 555/2004 Sb. a zákona č. 628/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 2 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e).

2.

V § 9 odst. 3 se na konci doplňuje tato věta:

„Má-li poplatník zástupce s procesní plnou mocí, doručuje se výzva jen tomuto zástupci.“ 3.

V § 11 odst. 1 písm. i) se slova „která je v konkursu“ nahrazují slovy „jejíž úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku“.

4.

V § 11 odst. 1 písmeno j) zní:

„j) v nichž se řeší dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek (insolvenční řízení), s výjimkou incidenčních sporů,“.

5.

V § 11 odst. 2 písm. r) se slova „správce konkursní podstaty“ nahrazují slovy „insolvenční správce“ a slova „konkursní podstaty“ se nahrazují slovy „majetkové podstaty“.

6.

V § 11 odst. 4 se čárka před slovy „o exekuční řízení2a)“ nahrazuje spojkou „a“ a slova „a o vyrovnací řízení“ se zrušují.

7.

V § 16 se poslední odstavec označuje jako odstavec 4.

8.

V příloze se u poznámek k položkám č. 1 a 2 vkládá za poznámku 3 nová poznámka 4, která zní:

„4. Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem se vybere poplatek podle položky 2 písmene c), a to pouze jednou, bez zřetele k tomu, kolika věcí se požadované určení týká. Pro návrh na zahájení řízení o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, to platí obdobně.“. Dosavadní poznámky 4 až 6 se označují jako poznámky 5 až 7. 9.

V příloze se poznámka k položce č. 3 zrušuje.

10.

V příloze položka 9 zní: „Za návrh na vyhlášení předběžného moratoria

11.

Kč 50 000,-

V příloze položka 10 včetně poznámky zní: „Položka 10 Za návrh na zahájení řízení v incidenčních sporech

Kč 1 000,-

Poznámky: 1. Poplatek podle této položky se vybere za návrh pouze jednou. 2. Podle této položky se vybere poplatek také za návrh o vyloučení věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty z majetkové podstaty v incidenčních sporech.“. 12.

V příloze se v poznámce 6 k položce 17 za slova „podílového spoluvlastnictví,“ vkládají slova „v incidenčním sporu“.

13.

V příloze se za poznámku 6 k položce 17 vkládá nová poznámka 7, která zní:

„7. Je-li odvolání podáno proti jednomu rozhodnutí soudu prvního stupně, vybere se poplatek podle písmene e) této položky pouze jednou.“.

Dosavadní poznámka 7 se označuje jako poznámka 8. 14.

V příloze se v poznámce 2 k položce 18 za slova „v penězích“ vkládají slova „a které nepřevyšuje částku 100 000 Kč“.

15.

V příloze se v poznámce 4 k položce 18 za slova „podílového spoluvlastnictví,“ vkládají slova „v incidenčním sporu“.

16.

V příloze se za poznámku 4 k položce 18 vkládá nová poznámka 5, která zní:

„5. Je-li dovolání podáno proti jednomu rozhodnutí odvolacího soudu, vybere se poplatek podle písmene b) této položky pouze jednou.“. Dosavadní poznámka 5 se označuje jako poznámka 6. ČÁST TŘINÁCTÁ Změna zákona o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky Čl. XIII V § 3 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 220/2000 Sb, zákona č. 455/2003 Sb. a zákona č. 438/2004 Sb., se věta druhá včetně poznámky pod čarou č. 1) zrušuje. ČÁST ČTRNÁCTÁ Změna zákona o účetnictví Čl. XIV Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1.

V § 17 odst. 1 písmena e) až j) znějí: „e) ke dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, f)

ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,

g)

ke dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního plánu,

h)

ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního

plánu, i) ke dni následujícímu po dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo j) ke dni, který pro sestavení zahajovací rozvahy stanoví zvláštní právní předpis.“.

2.

V § 17 odst. 1 se písmeno k) zrušuje.

3.

V § 17 odst. 2 písm. e) až j) znějí: „e) ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky rozhodnutí o úpadku, f)

ke dni, kterým nastanou účinky zrušení konkursu,

g)

ke dni předcházejícímu dni, kterým nastanou účinky schválení reorganizačního

h)

ke dni, kterým nastanou účinky splnění reorganizačního plánu,

plánu, i) ke dni, kterým nastanou účinky splnění plánu oddlužení, nebo j) ke dni, který pro uzavírání účetních knih a sestavení účetní závěrky stanoví zvláštní právní předpis.“. 4.

V § 17 odst. 2 se písmeno k) zrušuje.

5.

V § 20 odst. 2 zní:

„(2) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenu účetní závěrku sestavenou v průběhu insolvenčního řízení, a to po dobu nepřetržitě po sobě jdoucích 36 kalendářních měsíců, počínaje prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni, kterým nastaly účinky rozhodnutí o úpadku, pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor.“. 6.

V § 20 odst. 3 zní:

„(3) Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 nejsou povinny mít auditorem ověřenu účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. g), pokud o jejím ověření auditorem nerozhodne věřitelský výbor.“ 7.

V § 20 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

„Účetní jednotky uvedené v odstavci 1 jsou vždy povinny mít auditorem ověřenu účetní závěrku sestavenou k rozvahovému dni, k němuž se uzavírají účetní knihy § 17 odst. 2 písm. e), f), h) nebo j), s výjimkou účetní závěrky sestavené k rozvahovému dni, k němuž se uzavírají účetní knihy podle § 17 odst. 2 písm. f), pokud došlo ke zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je pro uspokojení věřitelů zcela nepostačující.“.

8.

V § 29 odst. 1 větě druhé se slova „a pro účely podání návrhu na vyrovnání“ zrušují.

9.

V § 31 odst. 3 písm. a) se slova „správce konkursní podstaty“ nahrazují slovy „insolvenčního správce“. ČÁST PATNÁCTÁ Změna zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení Čl. XV

V § 14 odst. odst. 3 písm. a) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb., se slova „nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti“ zrušují a na konci písmene a) se doplňují slova „;tyto informace poskytnou na žádost též jinému orgánu sociálního zabezpečení, je-li účastníkem insolvenčního řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebo soudu, který toto řízení vede anebo v tomto řízení ustanovenému insolvenčnímu správci“. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Změna zákona o bankách Čl. XVI Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 16/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb.,zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 319/2001 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 453/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 439/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 29 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Tím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění podle obchodního zákoníku, které banka poskytla nebo jí bylo poskytnuto, nebo z obdobného právního vztahu podle zahraniční právní úpravy. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.1a)“.

2.

V § 29 odstavec 4 zní:

„(4) Zjistí-li správce předlužení banky, oznámí tuto skutečnost neprodleně České národní bance a poskytne jí podklady osvědčující tuto skutečnost.“. 3.

V § 30 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňují se nové odstavce 2 až 5, které znějí:

„(2) Má-li být zavedena nucená správa v bance, která má pobočku na území členského státu Evropské unie, informuje Česká národní banka orgán dohledu hostitelského státu o

záměru zavést nucenou správu a o případném omezení nakládání s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné důsledky zavedení nucené správy popřípadě omezení nakládání s vklady. (3) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. (4) Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států. (5) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném seznamu nebo rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži banky.“. 4.

§ 33 zní: „§ 33 (1) Nucená správa končí

a) b) c) d)

doručením rozhodnutí České národní banky o skončení nucené správy, jmenováním likvidátora, prohlášením konkursu, nebo uplynutím 24 měsíců od zavedení nucené správy. Nucená správa nekončí odnětím licence bance.“.

5.

V § 34 odst. 1 se slovo „nebo“ nahrazuje čárkou a za slova „zahraniční banky“ se vkládají slova „nebo při úpadku banky“.

6.

V § 38f se věta poslední nahrazuje větami: „Totéž platí v případě záměru odebrat licenci pobočce banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie, má-li tato banka pobočku na jejich území; v tom případě Česká národní banka usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány v členských státech Evropské unie.“.

7.

V § 38f se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Česká národní banka neprodleně informuje o rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek banky nebo pobočky zahraniční banky se sídlem mimo území členských států Evropské unie příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má banka nebo zahraniční banka pobočku.“.

8.

V § 41a odst. 4 se slovo „konkurzních“ nahrazuje slovem „insolvenčních“.

9.

V § 41d odst. 3 se slovo „nebo správce konkurzní podstaty“ nahrazuje slovy „, předběžný insolvenční správce nebo insolvenční správce“. ČÁST SEDMNÁCTÁ Změna zákona o komoditních burzách Čl. XVII

V § 22 odst. 1 písmeno b) zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, včetně poznámky pod čarou č. 4) zní: „b) osoby, na jejichž majetek byl prohlášen konkurs a to po dobu dvou let po skončení insolvenčního řízení4),“. -----------------------------„4) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. ČÁST OSMNÁCTÁ Změna zákona o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem Čl. XVIII V § 9 odst. 1 písm. a) zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 90/1996 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb. a zákona č. 120/2001 Sb., se slova „na základě usnesení o povolení ochranné lhůty v konkursním řízení“ nahrazují slovy „na základě vyrozumění insolvenčního soudu o vydání rozhodnutí o úpadku“, slova „usnesení o prohlášení konkursu,8) na základě u soudu podaného návrhu na vyrovnání,9)“ se nahrazují slovy „vyrozumění insolvenčního správce o soupisu nemovitosti, která je podle katastru nemovitostí ve vlastnictví jiné osoby než dlužníka8),“. Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje a poznámky pod čarou č. 7, 8 a 10 znějí: -----------------------------------„7) § 99 odst. 1 písm. i) zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon). 8)

§ 139 odst. 2 zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

10)

§ 74, § 102 zákona č. 99/1963 Sb.

§ 73 odst. 3 zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“

ČÁST DEVATENÁCTÁ Změna zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách Čl. XIX V § 6a odst. 4 zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 149/1996 Sb., se slova „návrh na prohlášení konkursu“ nahrazují slovy „insolvenční návrh“. ČÁST DVACÁTÁ Změna zákona o správě daní a poplatků Čl. XX Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 218/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 226/2002 Sb.,zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 322/2003 Sb., zákona č.354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 440/2003 Sb., zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 254/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1.

V § 1 se na konci odstavce 2 doplňuje věta: „Vyžaduje-li to způsob řešení úpadku, je správce daně rovněž oprávněn navrhovat řešení nebo souhlasit s řešením, při kterém zanikají daňové nedoplatky.“.

2.

§ 6 zní : „§ 6 Osoby zúčastněné na správě daní

(1) Osobami zúčastněnými na správě daní, vedené pracovníkem správce daně, jsou daňové subjekty, osoby s obdobnými právy a třetí osoby. (2) Daňovým subjektem je fyzická osoba nebo právnická osoba, organizační složka státu nebo organizační složka zahraniční právnické osoby, popřípadě jiný subjekt založený zákonem nebo na základě zákona, která je podle daňového zákona daňovým subjektem, poplatníkem nebo plátcem. (3) Poplatníkem je daňový subjekt, jehož příjmy, majetek, spotřeba nebo úkony jsou předmětem daně a který platí daň přímo správci daně, nebo nepřímo, prostřednictvím plátce daně.

(4) Plátcem daně je daňový subjekt, který je povinen pod vlastní odpovědností vykonávat daňovým zákonem stanovené úkony, nezbytné pro vybrání a zajištění daně od poplatníka místo správce daně a její odvedení. Pokud plátce daně nesplní svojí povinnost a v důsledku toho není daň uhrazena, správce daně mu jí stanoví k přímé úhradě. (5) Osobami s obdobnými právy se rozumí ty osoby, které v rozsahu svých zmocnění plní povinnosti při správě daní daňových subjektů; jde zejména o správce dědictví, insolvenčního správce a další správce ustanovené podle zákona. (6) Třetími osobami se rozumí osoby, které mají práva a povinnosti při správě daní, nebo jejichž práva a povinnosti jsou správou daní dotčena, v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem. (7) Postavení třetích osob má i nestranná osoba, kterou je oprávněn k provedení určitých úkonů správce daně přizvat. (8) Navrhuje-li v řízení účast třetí osoby daňový subjekt, je povinen současně s návrhem správci daně sdělit, které skutečnosti hodlá účastí této třetí osoby prokázat nebo vysvětlit, popřípadě jiný důvod účasti. Není-li návrhu vyhověno, uvede správce daně důvody v protokolu, případně je daňovému subjektu sdělí písemně.“

3.

§ 7 se zrušuje.

4.

V § 24 odst. 3 písm. a) se slova „řízení o konkurzu a vyrovnání u“ nahrazují slovy „insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek“

5.

V § 40 odst. 1 se druhá věta včetně poznámky pod čarou č. 23 zrušuje.

6.

V § 40 se odstavce 11, 12 a 14 včetně poznámky pod čarou č. 25 zrušují.

Dosavadní odstavec 13 se označuje jako odstavec 11 a odstavce 15 až 17 se označují jako odstavce 12 až 14. 7.

Za § 40 se vkládají § 40a a § 40b, které znějí: „ 40a Daňové pohledávky v insolvenčním řízení (1) Pro účely insolvenčního řízení se daňové nedoplatky považují za

a) daňové pohledávky za podstatou, b) daňové pohledávky s nárokem na uspokojení ze zajištění. Za zajištění se považuje i zajištění daně, které je uložené na depozitním účtu správce daně, nebo c) další přihlášené daňové pohledávky uspokojované poměrně spolu s ostatními pohledávkami.

d) Daňové pohledávky uvedené v bodě 1 písm. a) vznikají v důsledku skutečností zakládajících daňové povinnosti, včetně příslušenství daně, které nastaly ve lhůtě počínající dnem účinnosti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a končící dnem ukončení insolvenčního řízení, ve kterém bylo toto rozhodnutí vydáno. (2) Daňové pohledávky uvedené v odstavci 1 písm. c) vznikají v důsledku skutečností zakládajících daňové povinnosti, včetně příslušenství daně, které nastaly nejpozději dnem předcházejícím dni účinnosti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku; právo stanovit a přihlásit pohledávku nezaniká po dobu trvání insolvenčního řízení, pokud skutečnosti prokazující její vznik, byly zjištěny až po lhůtě pro přihlášení pohledávky. (3) Pro potřeby úpadku je až vratitelný přeplatek zjištěný postupem podle § 64 považován za majetek daňového subjektu, který náleží do majetkové podstaty. Pro zjištění vratitelnosti přeplatku nelze zohlednit daňové nedoplatky, které nebyly řádně a včas přihlášeny v insolvenčním řízení. (4) Při řešení úpadku jiným způsobem než je konkurs je správce daně oprávněn prominout daňový nedoplatek za podmínek stanovených v § 65. § 40b Daňové povinnosti při insolvenčním řízení (1) Při insolvenčním řízení je daňový subjekt povinen podat nejpozději do třiceti dnů ode dne účinnosti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku daňové přiznání nebo hlášení, popřípadě vyúčtování za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou dosud nebylo podáno. Zjistí-li insolvenční správce nedostatečnost podkladů, pro kterou nelze zajistit splnění povinnosti podle věty první, zaniká mu povinnost učinit tato podání; o tom insolvenční správce vyrozumí správce daně a poskytne mu nezbytnou součinnost ke stanovení daně podle § 31 odst. 5. (2) Lhůty pro podání přiznání, hlášení nebo vyúčtování v průběhu insolvenčního řízení zůstávají zachovány. (3) Daňové řízení o daňových povinnostech, včetně příslušenství daně, po účinnosti rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, lze zahájit a v celém daňovém řízení pokračovat, s výjimkou daňové exekuce, kterou lze nařídit avšak nelze ji provést. (4) Ke dni předložení konečné zprávy, ke dni podání návrhu na zrušení konkursu, ke dni zrušení konkursu a ke dni splnění jiného způsobu řešení úpadku, je daňový subjekt povinen zpracovat a současně podat daňové přiznání nebo hlášení, popřípadě vyúčtování za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou nebylo dosud podáno a přiznanou daň zahrnout do příslušného dokumentu. (5) V průběhu insolvenčního řízení nevznikají vůči přihlášeným daňovým pohledávkám zákonné sankce. (6) Dojde-li v průběhu insolvenčního řízení k přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty z insolvenčního správce na daňový subjekt nebo opačně, je ten, kdo dosud byl oprávněn nakládat s tímto majetkem, povinen ke dni přechodu zpracovat a současně podat daňové přiznání nebo hlášení, popřípadě vyúčtování za uplynulou část zdaňovacího období, za kterou dosud nebylo podáno.

(7) Ve lhůtách podle odstavců 1, 4 a 6 vzniká povinnost podat daňová přiznání nebo hlášení, popřípadě vyúčtování, která nebyla dosud podána za předcházející zdaňovací období, i v případě, kdy původní lhůta pro jejich podání dosud neuplynula, a to včetně dodatečných přiznání, vyúčtování a následných hlášení. Obdobně se postupuje při podání daňových přiznání, hlášení nebo vyúčtování za zdaňovací období, u nichž již uplynula lhůta pro jejich podání a u daní vyměřovaných na zdaňovací období, jakož i u daní uplatňovaných jednorázově, pokud nebyla dosud podána.“.

8.

Za § 66 se vkládá nový § 66a, který zní: „§ 66 a Odepsání daňové pohledávky v insolvenčním řízení

(1) Daňový nedoplatek nebo jeho část, přihlášený správcem daně v rámci jiného způsobu řešení úpadku než je konkurs, který nebyl uhrazen podle výsledku splněného pravomocného usnesení soudu, zaniká ke dni vydání usnesení, kterým bylo skončeno insolvenční řízení; správce daně daňový nedoplatek následně odepíše. (2) Správce daně odepíše rovněž daňový nedoplatek nebo jeho část, přihlášený do konkursu, k jehož úhradě nedošlo a který zaniká podle výsledku obsaženého v usnesení soudu o zrušení konkursu a) po splnění rozvrhového usnesení, nebo b) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující. (3) Postup podle odstavce 1 se neuplatní, pokud lze daňový nedoplatek uspokojit plněním ručitele. Postup podle odstavce 2 se neuplatní u fyzických osob a u právnických osob s právním nástupcem; tento postup se rovněž neuplatní u právnických osob, u kterých jsou dány podmínky pro zrušení daňového subjektu s likvidací.“

9.

V § 70 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 30 zní:

„(3) K promlčení se přihlédne jen tehdy, je-li to daňovým dlužníkem namítáno, a jen v rozsahu uplatňované námitky. Po dobu výkonu rozhodnutí soudem nebo soudním exekutorem anebo do uspokojení z výtěžku veřejné dražby lhůta podle odstavců 1 a 2 neběží, a to až do právní moci rozhodnutí o ukončení těchto řízení. Stejné účinky má řádné přihlášení nedoplatku u insolvenčního soudu, nedojde-li k jeho účinnému popření postupem stanoveným ve zvláštním právním předpisu30).“. ---------------„30) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o dani z nemovitostí Čl. XXI V § 13a odst. 3 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 576/2002 Sb., se slova „na jehož majetek byl prohlášen konkurs podle zvláštního právního

předpisu.“ nahrazují slovy „jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení.19)“. Poznámka pod čarou č. 19) zní: -------------------------------------„19) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí Čl. XXII Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 72/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 113/1994 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 96/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 203/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 169/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 364/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č.148/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 420/2003 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1.

V § 8 odst. 1 písm. b) se slova „konkursu, vyrovnání, vydržení“ nahrazují slovy „vydržení, v insolvenčním řízení po rozhodnutí o úpadku“.

2.

V § 10 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:

„(2) Nelze-li cenu nebo hodnotu nemovitosti stanovit způsobem uvedeným v odstavci 1, základem daně z převodu nemovitostí je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu2aa).“. 3.

V § 20 odst.2 se na konci odstavce tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g) které zní:

„f) převody a přechody vlastnictví k nemovitosti při provádění reorganizace v rámci insolvenčního řízení, jde-li o vydání dlužníkových aktiv věřiteli nebo o převod dlužníkových aktiv na nově založenou právnickou osobu, ve které mají věřitelé majetkovou účast.“. ČÁST DVACÁTÁ TŘETÍ Změna notářského řádu Čl. XXIII V § 3 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění zákona č. 82/1998 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č.317/2001 Sb., zákona č. 352/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č.

6/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 18/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb., odstavec 3 zní: „(3) Notář může též vykonávat funkci insolvenčního správce, předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce v insolvenčním řízení.“. ČÁST DVACÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o daních z příjmů Čl. XXIV Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb.,zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb.,zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 453/2001 Sb., zákona č. 483/2001 Sb., zákona č. 50/2002 Sb., zákona č. 128/2002 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 210/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 575/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 19/2004 Sb., zákona č. 47/2004 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 280/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 360/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb., zákona č. 676/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1.

V § 4 odst. 1 písmeno x) včetně poznámky pod čarou č. 19a zní:

„x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle insolvenčního zákona19a) ----------------------„19a) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. 2.

V § 4 odst. 1 se na konci písmene zn) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zo), které zní:

„zo) příjem podle § 7 plynoucí úpadci ve zdaňovacím období, kdy bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zvláštního právního předpisu19a) a ve dvou bezprostředně následujících letech po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v nich nedošlo ke skončení reorganizace.“.

3.

V § 7 odst. 2 písmeno d) zní:

„d) příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu19a).“ 4.

V § 19 odst. 1 písm. h) se slova „vyrovnání nebo při nuceném vyrovnání“ nahrazují slovy „oddlužení nebo reorganizaci provedené podle zvláštního právního předpisu19a)“.

5.

V § 19 odst. 1 se tečka na konci písmene zm) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zn), které zní:

„zn) Příjem podle § 18 plynoucí úpadci ve zdaňovacím období, kdy bylo rozhodnuto o povolení reorganizace podle zvláštního právního předpisu19a) a ve dvou bezprostředně následujících letech po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o povolení reorganizace, pokud v nich nedošlo ke skončení reorganizace.“. 6.

V § 24 odst. 2 písm. y) bod 1. včetně poznámky pod čarou č. 26i zní:

„1. u něhož soud zrušil konkurs26i) proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty, -----------------„26i) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), nebo obdobné právní normy odpovídající insolvenčnímu zákonu platné v zahraničí.“. 7.

V § 24 odst. 2 písm. y) bod 2. zní:

„2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí26i), na základě výsledků insolvenčního řízení,“.

8.

V § 26 odst. 7 písm. a) bod 3. se ve větě první slova „prohlášení konkursu“ nahrazují slovy „prohlášení konkursu, povolení reorganizace nebo schválení plánu oddlužení“.

9.

V § 26 odst. 7 písm. c) se slova „na kterého byl prohlášen konkurs“ nahrazují slovy „který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí“.

10.

V § 26 odst. 7 písm. d) se slova „odst. 3“ nahrazují slovy „odst. 2“.

11.

V § 35 a odst. 2 písm. b) se slova „konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu“ nahrazují slovy „majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu19a)“.

12.

V § 35 odst. 2 písm. c) se slovo „konkurzní“ nahrazuje slovem „insolvenční“.

13.

§ 38gb včetně poznámky pod čarou č. 41d zní: „§ 38gb

(1) Poplatník uvedený v § 2 při rozhodnutí o způsobu řešení jeho úpadku, při předložení konečné zprávy, při podání návrhu na zrušení konkursu, při zrušení konkursu nebo při splnění jiného způsobu řešení úpadku19a) podává daňové přiznání podle zvláštního právního předpisu41d), ve kterém neuplatní nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34), slevu na dani (§ 35, 35a nebo § 35b) ani daňové zvýhodnění (§ 35c). Při stanovení základu daně za uplynulou část zdaňovacího období se vychází z rozdílu mezi příjmy (výnosy) a výdaji (náklady). Obdobně se postupuje při přechodu oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu19a). (2) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, k předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zrušení konkursu, ke zrušení konkursu nebo ke splnění jiného způsobu řešení úpadku19a), poplatník podá daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34), slevu na dani (§ 35, § 35a, § 35b) a daňové zvýhodnění (§ 35c). (3) Po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém došlo k rozhodnutí o způsobu řešení úpadku a současně k předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zrušení konkursu, ke zrušení konkursu nebo ke splnění jiného způsobu řešení úpadku19a), podá poplatník daňové přiznání41d) za celé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34), slevu na dani (§ 35, § 35a, § 35b) a daňové zvýhodnění (§ 35c). Dojde-li k předložení konečné zprávy, k podání návrhu na zrušení konkursu, ke zrušení konkursu nebo ke splnění jiného způsobu řešení úpadku19a) k poslednímu dni zdaňovacího období, podává poplatník daňové přiznání za celé zdaňovací období s tím, že splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34), slevu na dani (§ 35, § 35a, § 35b) a daňové zvýhodnění (§ 35c). Obdobně se postupuje při přechodu

oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu19a) (4) Daňová povinnost vzniklá na základě daňového přiznání podle odstavce 1 se považuje za zálohu na daň po vyměření daňové povinnosti podle daňového přiznání podaného podle odstavců 2 a 3. (5) Ve zdaňovacích obdobích, která následují po zdaňovacím období, ve kterém bylo rozhodnuto o způsobu řešení úpadku a zároveň nebyla předložena konečná zpráva, nebyl podán návrh na zrušení konkursu, nebyl zrušen konkurs nebo nebyl splněn jiný způsob řešení úpadku19a), podává poplatník daňové přiznání za každé zdaňovací období. Splňuje-li stanovené podmínky, uvede v přiznání nezdanitelnou část základu daně (§ 15), položky odčitatelné od základu daně (§ 34), slevu na dani (§ 35, § 35a, § 35b) a daňové zvýhodnění (§ 35c). --------------------41d)

14.

§ 40 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů .“.

V § 38m se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 8 se označují jako odstavce 2 až 7. ČÁST DVACÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti Čl. XXV

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č.10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb. a zákona č. 168/2005 Sb., se mění takto: 1.

V § 20 odst. 3 se věta třetí zrušuje.

2.

V § 20 odst. 5 se na konci doplňuje tato věta:

„Penále se neplatí za dobu od vstupu plátce pojistného do likvidace a za dobu od prohlášení konkursu na majetek plátce pojistného do zrušení konkursu podle zvláštního právního předpisu45)“. Poznámka pod čarou č. 45 zní:

„45) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. 3.

V § 20a odst. 1 se věta druhá nahrazuje větou „Placení dlužného pojistného a penále ve splátkách nelze plátci pojistného povolit, jestliže došlo k jeho zrušení s likvidací nebo probíhá-li insolvenční řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku plátce pojistného; tyto skutečnosti je plátce pojistného, který žádá o povolení splátek, povinen písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dověděl.“. ČÁST DVACÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o cenných papírech Čl. XXVI

V § 34 zákona č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění zákona č. 89/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 152/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 70/2000 Sb., zákona 307/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 239/2001 Sb., zákona č. 259/2001 Sb.,zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., odstavec 11 včetně poznámky pod čarou č. 21b) zní: „(11) Probíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek schovatele v případě hromadné úschovy zastupitelných cenných papírů, nepatří tyto papíry do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu21b). Po prohlášení konkursu je insolvenční správce povinen učinit potřebná opatření k jejich vydání a vydat je jednotlivým uschovatelům v souladu s jejich podíly podle odstavce 3. Nepodaří-li se vydat papíry všem uschovatelům, uloží nevrácené papíry u jiného schovatele za obdobných podmínek s přihlédnutím k ochraně zájmů uschovatelů. Insolvenční správce má právo na náhradu nákladů spojených s uvedenými opatřeními proti dlužníku. Uschovatelé ručí za úhradu takto vzniklých nákladů podle poměru svých podílů.“. -----------------------------21b)

Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 21b a 21c se označují jako poznámky pod čarou č. 21c a 21d, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Čl. XXVII Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 324/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 138/2001 Sb., zákona č. 49/2002 Sb., zákona č. 176/2002 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 455/2003 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb., zákona č. 438/2004 Sb. a zákona č. 123/2005 Sb., se mění takto:

1.

V § 23 odst. 3 se slova „konkursním řízení nebo potvrzena ve vyrovnávacím řízení.39)“ nahrazují slovy insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu39a). Poznámka pod čarou č. 39a zní: -----------------------------------„39a) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

2.

V § 23 odst. 6 písm. b) se slova „řízení o konkurzu a vyrovnání“ nahrazují slovy „insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek“. ČÁST DVACÁTÁ OSMÁ Změna zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů Čl. XXVIII

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 132/1995 Sb., zákona č. 211/1997 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 260/2002 Sb., zákona č. 176/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb. a zákona č. 669/2004 Sb. , se mění takto: 1.

V § 5a odst. 1 poslední větě se slova „průběhu konkursu“ nahrazují slovy „průběhu insolvenčního řízení v době trvání účinků prohlášení konkursu“.

2.

V § 7 odst. 1 se na konci písmene b) nahrazuje tečka čárkou a doplňuje se písmeno c), které včetně poznámky pod čarou č. 23 zní:

„c) procházejí reorganizací nebo oddlužením podle zvláštního právního předpisu23) a jejichž vlastnické právo ke hmotnému majetku, k němuž byla rezerva tvořena, nebylo průběhem insolvenčního řízení ani jeho pravomocným ukončením dotčeno. -------------------23)

Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

3.

V § 7 odst. 3 písm. d) se slova „v konkursním a vyrovnacím řízení“ nahrazují slovy „ohledně jehož majetku trvají účinky prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu“

4.

§ 8 zní: „§ 8 Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení

(1) Opravné položky k pohledávkám za dlužníky v insolvenčním řízení, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1), mohou vytvořit poplatníci daně

z příjmů, kteří vedou účetnictví, až do výše rozvahové hodnoty nepromlčených pohledávek přihlášených u soudu ve lhůtě stanovené rozhodnutím soudu o úpadku a to v období, za které se podává daňové přiznání a v němž byly přihlášeny. Byla-li povolena reorganizace, namísto přihlášky pohledávky postačí, že dlužník věřitelovu pohledávku správně uvedl v seznamu svých závazků podle zvláštního právního předpisu23). K pohledávkám přihlášeným po uplynutí lhůty stanovené v rozhodnutí soudu o úpadku a k pohledávkám vyloučeným v § 2 odst. 2 nelze tvořit opravné položky, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů1) podle tohoto ustanovení. (2) Opravné položky se zruší v návaznosti na výsledky insolvenčního řízení nebo v případě, že pohledávku účinně popřel insolvenčním správce, věřitel nebo dlužník a zvláštní právní předpis23) těmto osobám právo popřít pohledávku přiznává. (3) Jestliže pominou důvody pro existenci opravné položky vytvořené podle tohoto ustanovení nebo na základě rozhodnutí poplatníka, je možné snížit vytvořenou opravnou položku na úroveň, která by mohla být vytvořena podle ustanovení § 8a. Poplatník pak pokračuje v tvorbě opravné položky podle § 8a.“.

5.

V § 10a se slova „nebo konkursu vedeného na majetek poplatníka podle zvláštního právního předpisu.23)“ nahrazují slovy „; nepatří rovněž do majetkové podstaty poplatníka podle zvláštního právního předpisu23).“. ČÁST DVACÁTÁ DEVÁTÁ Změna celního zákona Čl. XXIX

V § 260l odst. 2 zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 1/2002 Sb., písmeno c) zní: „c) jakmile zjistí, že probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek některého ze společných a nerozdílných dlužníků a v němž nemá právo na uspokojení ze zajištění. ČÁST TŘICÁTÁ Změna zákona o dani silniční Čl. XXX V § 15 odst. 1 zákona č. 16/1993 Sb. o dani silniční, ve znění zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 143/1996 Sb. a zákona č. 207/2002 Sb., se slova „který je v konkurzním řízení“ nahrazují slovy „jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení“. ČÁST TŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem Čl. XXXI Zákon č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění

pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 357/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 11 odst. 2 se slova „konkurzu, po potvrzení vyrovnání a nuceného vyrovnání či rozhodnutí soudu o zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku“ nahrazují slovy „insolvenčního řízení“.

2.

V § 13 odst. 1 písmeno b) zní: „b) rozhodnutím o úpadku právnické osoby,“. ČÁST TŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o penzijním připojištění Čl. XXXII

V § 43 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 170/1999 Sb. a zákona č. 36/2004 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 13c až 13e zní: „(3) Opatřením podle odstavce 1 nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění13c) podle zvláštního právního předpisu13d) nebo zahraniční právní úpravy, které penzijní fond poskytl nebo mu bylo poskytnuto. Tímto opatřením není také dotčena možnost penzijního fondu provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu13e).“. ------------------------„13c)

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 13d)

13e)

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 13c a 13d se označují jako poznámky pod čarou č. 13f a 13g, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. ČÁST TŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o vlastnictví bytů Čl. XXXIII V zákoně č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 179/2005 Sb., § 30a včetně poznámky pod čarou č. 27a zní:

„§ 30a Ustanovení tohoto zákona týkající se vlastníka budovy, jednotky nebo pozemku, popřípadě spoluvlastnického podílu na pozemku, popřípadě bytového družstva, platí i pro insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu27a). ----------------------27a)

Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

ČÁST TŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o vyšších soudních úřednících Čl. XXXIV V § 10 písmeno k) zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění zákona č. 62/1999 Sb., včetně poznámky pod čarou č. 2a zní: „k) úkony v insolvenčním řízení2a), s výjimkou jednání a s výjimkou rozhodnutí: 1. o ustanovení insolvenčního správce, 2. o odvolání insolvenčního správce z funkce, 3. o zproštění výkonu funkce insolvenčního správce, 4. o ustanovení prozatímního věřitelského výboru, 5. o návrhu na nařízení předběžného opatření, jímž má být omezeno právo dlužníka nakládat s majetkovou podstatou, 6. o úpadku, 7. o zamítnutí insolvenčního návrhu. 8. o zrušení úpadku 9. o prohlášení konkursu a o jeho zrušení, 10. o schválení konečné zprávy a rozvrhového usnesení, 11. o povolení reorganizace, o schválení reorganizačního plánu a jeho změn a o přeměně reorganizace v konkurs, 12. o schválení plánu oddlužení a jeho změn, o přiznání osvobození od placení pohledávek zahrnutých do plánu oddlužení a o odejmutí tohoto osvobození a o zrušení plánu oddlužení, 13. o udělení souhlasu se zpeněžením majetku mimo dražbu, 14. o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, 15. o ukončení provozu dlužníkova podniku. 16. o ukončení účasti věřitele v insolvenčním řízení podle ustanovení § 12 odst. 4 insolvenčního zákona2a), 17. o věci samé v incidenčních sporech. -------------------2a)

Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

ČÁST TŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů Čl. XXXV V § 2 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů se slova „sporů vyvolaných prováděním konkursu nebo vyrovnání“ nahrazují slovy „incidenčních sporů“.

ČÁST TŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o dráhách Čl. XXXVI V § 27a odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění zákona č. 23/2000 Sb. a zákona č. 103/2004 Sb., se slova „byl na jeho majetek prohlášen konkurs nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu na jeho majetek pro nedostatek majetku6a)“nahrazují slovy „probíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší jeho úpadek nebo hrozící úpadek6a)“. Poznámka pod čarou č. 6a zní: „6a) Zákon č. …. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. ČÁST TŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech Čl. XXXVII Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 406/2001 Sb., zákona č. 212/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 280/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 1 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Ustanovení tohoto zákona vztahující se na členské státy Evropské unie se vztahují i na další státy Evropského hospodářského prostoru, pokud tak vyplývá z mezinárodní smlouvy, která byla schválena Parlamentem, ratifikována a vyhlášena a kterou je Česká republika vázána, nebo z obdobné mezinárodní smlouvy, která vstoupila v platnost před 1. lednem 1993.“. 2.

V § 2a odst. 7 písm. d) se slova „, nebo byl-li návrh na prohlášení konkursu podaný proti takové právnické osobě zamítnut pro nedostatek majetku“ zrušují.

3.

V § 2a odst. 8 písmeno a) zní:

„a) soud konkurs zrušil z jiného důvodu než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.“.

4.

V § 8 odst. 3 písm. b) se slova „, prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny, schválení nuceného vyrovnání nebo v případě jiného vyrovnání“ nahrazují slovy „nebo prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny“.

5.

V § 17a odst. 1 ve větě čtvrté se slova „správce konkursní podstaty“ nahrazují slovy „předběžný insolvenční správce, insolvenční správce“.

6.

V § 22 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:

„(3) Úřad neprodleně informuje o vydání rozhodnutí o úpadku a o prohlášení konkursu na majetek družstevní záložny příslušný orgán dohledu členského státu Evropské unie, ve kterém má družstevní záložna pobočku. Úřad usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dohledu nebo dozoru všech členských států Evropské unie, v nichž má družstevní záložna pobočku.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 7.

V § 28 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který včetně poznámek pod čarou č. 18b až 18d zní:

„(3) Opatřením podle odstavce 1 písm. a) až c) nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění18b) podle zvláštního právního předpisu18c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které družstevní záložna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Tímto opatřením také není dotčena možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu18d).“. ---------------------------------„18b)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění. 18c)

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

18d)

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.“.

Dosavadní odstavce 3 až 12 se označují jako odstavce 4 až 13.

8.

V § 28b odst. 2 písm. b) se slovo „správce“ nahrazuje slovy „nuceného správce a zástupce nuceného správce“.

9.

V § 28b se doplňují odstavce 4 až 7, které znějí:

„(4) Má-li být zavedena nucená správa v družstevní záložně, která má pobočku na území hostitelského státu, informuje Úřad orgán dohledu hostitelského státu o zavedení nucené správy a o případném omezení nakládaní s vklady; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo, nesnese-li věc odkladu, bezprostředně poté. Informace obsahuje i upozornění na možné praktické důsledky zavedení nucené správy a případného omezení nakládaní s vklady.

(5) Zástupce nuceného správce zastupuje nuceného správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce se použijí obdobně i pro jeho zástupce. (6) Nucený správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států Evropské unie, s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Nucený správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o zavedení nucené správy bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států. (7) Při výkonu svých pravomocí na území členských států Evropské unie se nucený správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je nucený správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném rejstříku. Náklady provedení zápisu jdou k tíži družstevní záložny.“.

10.

V § 28d se na konci odstavce 3 doplňují věty:

„Tímto rozhodnutím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu18d), které družstevní záložna poskytla nebo jí bylo poskytnuto, anebo z obdobného právního vztahu podle zahraniční právní úpravy. Dotčena není rovněž možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu.“.

11.

V § 28d odstavec 4 zní:

„(4) Zjistí-li nucený správce předlužení družstevní záložny, oznámí tuto skutečnost neprodleně Úřadu a současně s tím mu poskytne podklady osvědčující tuto skutečnost.“. 12.

V § 28f se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Nucená správa nekončí odnětím licence družstevní záložně.“.

13.

V § 28g odstavec 1 zní:

„(1) Při přetrvávání závažných nedostatků v podnikání družstevní záložny nebo při úpadku družstevní záložny jí Úřad povolení odejme.“. ČÁST TŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů

Čl. XXXVIII Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 208/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 437/2003 Sb. se mění takto: 1.

V § 8 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 5) zní: „f) prohlášením konkursu na její majetek5). -----------------------------5)

2.

Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

V § 9 odst. 5 věta druhá zní:

„Odměna likvidátora se uspokojí v pořadí příslušejícím insolvenčnímu správci podle zvláštního právního předpisu5).“. ČÁST TŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o advokacii Čl. XXXIX Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění zákona č. 210/1999 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 6/2002 Sb., zákona č. 228/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 349/2002 Sb., zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 284/2004 Sb. a zákona č. 555/2004 Sb., se mění takto:

1.

V § 7b odst. 1 písm. e) se slova „povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu,“ a dále slova „o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,“ zrušují.

2.

V § 7b odst. 1 písm. f) se slova „povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu,“ a dále slova „o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,“ zrušují.

3.

V § 8b odst. 1 písm. a) se slova „povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu,“ a dále slova „nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu“ zrušují.

4.

V § 8b odst. 1 písm. b) se slova „povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu,“ a dále slova „nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu“ zrušují.

5.

V § 9 odst. 2 písmeno c) zní:

„c) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek advokáta nebo právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), jíž je společníkem.“. 6.

V § 56 odstavec 1 včetně poznámky pod čarou č. 17) zní:

„(1) Advokát je oprávněn spravovat cizí majetek, včetně výkonu funkce insolvenčního správce podle zvláštního právního předpisu17).“. -----------------------------„17) § 17 a násl. zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. 7.

V § 56 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „Advokát však nemá povinnost mlčenlivosti podle § 21 ohledně skutečností, o nichž se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce insolvenčního správce; ustanovení zvláštního zákona17b) o povinnosti mlčenlivosti insolvenčního správce tím nejsou dotčena.“. Poznámka pod čarou č. 17b zní: ---------------------------------------------„17b) § 29 zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

ČÁST ČTYŘICÁTÁ Změna atomového zákona Čl. XL V § 17 odst. 1 písm. l) zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 279/2003 Sb. a zákona č. 186/2004 Sb. se slova „nebo zamítnutí konkursu pro nedostatek majetku“ nahrazují slovy „ na jeho majetek“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o veřejném zdravotním pojištění Čl. XLI V § 53a odst. 3 písm. b) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 176/2002 Sb., se slova „návrh na prohlášení konkursu“ nahrazují slovy „insolvenční návrh47b)“. Poznámka pod čarou č. 47b) zní: -----------------------„47b) § 63 a násl. zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o státním podniku Čl. XLII V § 6 odst. 5 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku, se slova „správce konkursní podstaty“ nahrazují slovy „insolvenčního správce“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o oceňování majetku Čl. XLIII Část čtvrtá zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), se zrušuje. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o nadacích a nadačních fondech Čl. XLIV Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění zákona č. 210/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto:

1.

V § 7 odst. 1 poslední větě se slova „je-li zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku nebo“ zrušují a slovo „konkursního“ se nahrazuje slovem „insolvenčního“.

2.

V § 7 odst. 2 písm. d) se slova „nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku“ zrušují. ČÁST ČTYŘICÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o Komisi pro cenné papíry Čl. XLV

Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 626/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 23 odst. 6 písm. f) se slova „prohlášení konkursu na jeho majetek“ nahrazují slovy „jeho úpadku“.

2.

V § 26 odst. 2 písm. c) bodu 1. se slova „správcem konkursní podstaty, předběžným správcem, vyrovnacím správcem“ nahrazují slovy „insolvenčním správcem, předběžným insolvenčním správcem“.

3.

V § 26 odst. 2 písm. g) se slovo „konkursním“ nahrazuje slovem „insolvenčním“ a slovo „úpadce“ slovem „dlužníka“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o vysokých školách Čl. XLVI

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb., zákona č. 147/2001 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 96/2004 Sb., zákona č. 121/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 473/2004 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 42 odst. 1 písmeno f) včetně poznámky pod čarou č. 13) zní:

f) oznámit ministerstvu, že bylo vydáno rozhodnutí o jejím úpadku nebo že ohledně ní bylo ukončeno insolvenční řízení podle zvláštního právního předpisu13), -----------------------------„13) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

2.

V § 101 odstavec 6 zní:

„(6) Majetek, který přešel dnem 1. ledna 1999 do práva hospodaření ministerstva a následně do majetku veřejné vysoké školy podle odstavce 5, a vlastní majetek veřejné vysoké školy nepatří do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu13).“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o ochraně utajovaných skutečností Čl. XLVII Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 322/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 310/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 436/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb. a zákona č. 386/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 57 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 13a zní: „b) na jejíž majetek je vydáno rozhodnutí o úpadku13a), -------------------------------13a)

§ 97 zákona č. …/2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

2.

V § 57 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d/ a e/ se označují jako písmena c/ a d/.

3.

V § 61 odst. 1 písm. j) se slova „údaje o podání návrhu na konkurs nebo vyrovnání a rozhodnutí o konkursu nebo vyrovnání“ nahrazují slovy „údaje o podání insolvenčního návrhu, o rozhodnutí o insolvenčním návrhu a o rozhodnutí o způsobu řešení úpadku nebo hrozícího úpadku“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ OSMÁ Změna zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla Čl. XLVIII

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., zákona č. 56/2001 Sb., zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 47/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 24 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Pohledávka Kanceláře na náhradu za plnění podle odstavce 2 písm. b) a c) se považuje za pohledávku na kterou se podle zvláštního právního předpisu22c) hledí jako na přihlášenou.“. Poznámka pod čarou č. 22c) zní:

-----------------------------„22c) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. 2.

V § 26 odst. 1 v poslední větě se slova „, je-li tato osoba v konkursu, správce konkursní podstaty“ zrušují.

3.

V § 26 se na konci odstavce 1 doplňuje „Probíhá-li insolvenční řízení, v němž je řešen úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka vozidla, vykonává povinnosti vlastníka vozidla podle tohoto zákona po svém ustanovení insolvenční správce, jestliže na něj přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou vlastníka vozidla.“. ČÁST ČTYŘICÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o pojišťovnictví Čl. XLIX

Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů ( zákon o pojišťovnictví ), ve znění zákona č. 159/2000 Sb., zákona č. 316/2001 Sb., zákona č. 12/2002 Sb., zákona č. 126/2002 Sb., zákona č. 39/2004 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 2 odst. 2 se na konci písmene o) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se nové písmeno p), které zní:

„p) pohledávkou z pojištění všechny částky, které pojišťovna dluží pojištěným osobám, pojistníkům, oprávněným osobám nebo jakékoliv poškozené straně s přímým právem přihlásit pohledávku proti pojišťovně a které vznikly v přímém pojištění, včetně částek odložených stranou pro výše uvedené osoby, pokud nejsou dosud známy některé části dluhu. Pojistné, které dluží pojišťovna v důsledku neuzavření nebo zrušení těchto pojistných smluv nebo operací v přímém pojištění v souladu s rozhodným právem těchto smluv nebo operací před zahájením likvidačního řízení, se také považuje za pohledávku z pojištění.“. 2.

V § 7 se doplňuje odstavec 10, který zní:

„(10) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna z třetího státu a tuzemská zajišťovna jsou povinny dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým jim bylo uděleno povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, vytvořit seznam aktiv podle § 21c a po dobu své činnosti jej průběžně aktualizovat.“. 3.

V § 10b odstavec 2 zní:

„(2) Pro účely tohoto zákona se za důvěryhodnou právnickou osobu považuje rovněž právnická osoba, na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, jestliže soud konkurs zrušil jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující.“.

4.

Za § 21b se vkládá nový § 21c, který včetně poznámky pod čarou č. 8a) zní: „§ 21c Seznam aktiv

(1) Tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu a tuzemská zajišťovna jsou povinny vést seznam majetku, který se týká jejich finančního umístění. Provozuje-li tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna pojišťovací nebo zajišťovací činnost jak v neživotním, tak i v životním pojištění, je povinna vést samostatné seznamy pro oba typy činnosti, s výjimkou té tuzemské pojišťovny, pojišťovny ze třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, která provozuje pojišťovací nebo zajišťovací činnost podle pojistných odvětví životních pojištění a současně podle pojistných odvětví č. 1 a 2 neživotních pojištění; v takovém případě tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna vede pro všechny své činnosti jeden seznam. (2) Celková hodnota majetku zapsaného v seznamu, oceněná v souladu se zvláštními právními předpisy, nesmí být v žádném okamžiku menší než výše vytvořených technických rezerv. (3) Jestliže na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí strany a v důsledku toho část hodnoty majetku není k dispozici pro účely krytí závazků, tuzemská pojišťovna, pojišťovna ze třetího státu nebo tuzemská zajišťovna zaznamená tuto skutečnost do seznamu a částku, která není takto k dispozici, nezapočítává do celkové výše podle odstavce 2. (4) V případech, kdy na majetku zapsaném v seznamu vázne věcné právo ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, a to bez splnění podmínek uvedených v odstavci 3, nebo tento majetek podléhá výhradě vlastnictví ve prospěch věřitele nebo třetí osoby, anebo má-li věřitel právo požadovat vzájemné započtení svých pohledávek proti pohledávkám tuzemské pojišťovny, pojišťovny ze třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, rozhoduje se o nakládání s takovým majetkem v případě insolvenčního řízení v němž je řešen úpadek nebo hrozící úpadek pojišťovny nebo zajišťovny podle právních předpisů České republiky s výjimkou, kdy se na tento majetek vztahují ustanovení zvláštního právního předpisu8a). (5) Složení majetku zapsaného v seznamu v okamžiku zahájení insolvenčního řízení se již dále nesmí měnit a v seznamech se nesmí bez souhlasu ministerstva provádět žádné opravy s výjimkou opravy čistě administrativních chyb. (6) Bez ohledu na ustanovení odstavce 5 musí insolvenční správce připočítat k uvedenému majetku také výnos z něj a hodnotu čistého přijatého pojistného s ohledem na příslušná pojistná odvětví za období mezi zahájením insolvenčního řízení a okamžikem platby pojistných plnění nebo do převedení kmene pojistných smluv. (7) Je-li výsledek prodeje majetku zapsaného v seznamu menší než jeho odhadovaná hodnota uvedená v seznamu, je insolvenční správce povinen sdělit ministerstvu důvody tohoto rozdílu. -----------------------------8a)

Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

§ 11d zákona č. 97/1963 Sb., zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. /2005 Sb.“.

5.

V § 27 odst. 3 se na konci písmene e) doplňují se slova „; povolení je pojišťovně nebo tuzemské zajišťovně odejmuto, je-li v úpadku.“.

6.

V § 27 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který včetně poznámky pod čarou č. 12a zní:

„(6) Obdrží-li ministerstvo oznámení o povolení reorganizace nebo o prohlášení konkursu na pojišťovnu z jiného členského státu nebo pojišťovnu ze třetího státu anebo na zajišťovnu, může toto oznámení zveřejnit v českém jazyce a způsobem, který považuje za vhodný. Obsahem oznámení musí být zejména a) údaje potřebné k identifikaci osoby, vůči níž bylo reorganizační opatření zavedeno, nebo na níž byl prohlášen konkurs, včetně informace o povolení reorganizace nebo prohlášení konkursu, b) příslušný orgán domovského členského státu, který je příslušný k provádění reorganice či konkursu, včetně jeho adresy, c) rozhodné právo, jímž se provádění reorganizačního opatření nebo konkursu řídí, d) údaje o osobě, pověřené prováděním reorganizace nebo konkursu. Reorganizací se pro účely tohoto ustanovení rozumí opatření podle zvláštního právního předpisu12a). ----------------------12a)

§ 277 zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

§ 11d odst. 1 písm. b) zákona č. 97/1963 Sb., zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění zákona č. /2005 Sb.“.

Dosavadní odstavce 6 a 7 se označují jako odstavce 7 a 8. Dosavadní poznámky pod čarou č. 12a až 12d s označují jako poznámky pod čarou č. 12b až 12e, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou. 7.

V § 27 se na konci odstavce 7 doplňují věty „Tím nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění12b) podle zvláštního právního předpisu12c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které pojišťovna nebo zajišťovna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu12d). Poznámky pod čarou č. 12b až 12d znějí: ---------------------------„12b)

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

12c)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění.

12d)

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu.“.

Dosavadní poznámky pod čarou č. 12b až 12e se označují jako poznámky pod čarou č. 12e až 12h, a to včetně odkazů na poznámky pod čarou.

8.

V § 30 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a jeho zástupce. Zástupce správce zastupuje správce v případě jeho nepřítomnosti v plném rozsahu jeho pravomoci a odpovědnosti. Ustanovení tohoto zákona týkající se správce se použijí obdobně i pro zástupce správce.“.

9.

V § 30 se za odstavec 5 vkládá nový odstavec 6, který zní:

„(6) Zavedením nucené správy nejsou dotčena práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění12b) podle zvláštního právního předpisu12c) nebo podle zahraniční právní úpravy, které pojišťovna nebo zajišťovna poskytla nebo jí bylo poskytnuto. Dotčena není také možnost provést závěrečné vyrovnání podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu12d).“. Dosavadní odstavce 6 až 10 se označují jako odstavce 7 až 11. 10.

V § 30 odst. 8 se za větu první vkládá věta „Zjistí-li správce předlužení pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny, je povinen oznámit tuto skutečnost neprodleně ministerstvu a poskytnout mu podklady osvědčující tuto skutečnost.“.

11.

Za § 30 se vkládá nový § 30a, který zní: „§ 30a

(1) Má-li být zavedena nucená správa v pojišťovně nebo zajišťovně, informuje ministerstvo orgány dozoru všech členských států o svém záměru zavést nucenou správu a o praktickém dopadu tohoto opatření na uzavřené pojistné smlouvy; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Informace obsahuje i upozornění na možné praktické důsledky zavedení nucené správy. Ministerstvo usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dozoru všech členských států. (2) Správce vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území jiných členských států s výjimkou užití donucovacích prostředků či jiného užití síly a pravomoci závazně rozhodovat spory nebo jiná řízení, k nimž jsou příslušné soudy nebo správní orgány daného státu. Správce se prokazuje úředně ověřenou kopií rozhodnutí o svém jmenování bez jejího vyššího ověření s překladem do úředního jazyka daného státu, pokud je vyžadován. Správce podle možností vykonává své pravomoci podle tohoto zákona i na území třetích států. (3) Při výkonu svých pravomocí na území členských států se správce řídí právním řádem daného státu, zejména ohledně postupů při prodeji majetku a při poskytování informací zaměstnancům. Jestliže je to podle právních předpisů daného státu potřebné k plnění účelu nucené správy, je správce povinen žádat, aby údaj o zavedení nucené správy byl zapsán v katastru nemovitostí, v obchodním rejstříku nebo v jiném veřejném seznamu nebo rejstříku tohoto státu. Náklady na provedení zápisu jdou k tíži pojišťovny nebo zajišťovny, vůči níž byla nucená správa zavedena.

12.

V § 31 se doplňuje odstavec 3, který zní:

(3) Má-li být rozhodnuto o pozastavení oprávnění k uzavírání pojistných smluv a rozšiřování závazků již převzatých v pojišťovně nebo o pozastavení oprávnění k uzavírání zajišťovacích smluv a k rozšiřování závazků v zajišťovně, informuje ministerstvo orgány dozoru všech členských států o svém záměru rozhodnout o převodu pojistného kmene a o možných praktických dopadech tohoto opatření, zejména jeho vlivu na příslušné pojistné smlouvy a pohledávky z pojištění z nich vyplývající; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Ministerstvo usiluje o koordinaci své činnosti s příslušnými orgány dozoru všech členských států. 13.

Za § 32a se vkládá nový § 32b, který zní: „§ 32b

Má-li být rozhodnuto o převodu pojistného kmene v pojišťovně, informuje ministerstvo orgány dozoru všech členských států o svém záměru rozhodnout o převodu pojistného kmene a o možných praktických dopadech tohoto opatření, zejména jeho vlivu na příslušné pojistné smlouvy a pohledávky z pojištění z nich vyplývající; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Ministerstvo usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dozoru všech členských států.“ 14.

V § 33 odst. 1 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) je v úpadku,“. Dosavadní písmena a) až j) se označují jako písmena b) až k)

15.

V § 33 se doplňuje odstavec 9, který zní:

„(9) Je-li důvodem odnětí povolení úpadek tuzemské pojišťovny nebo pojišťovny z třetího státu nebo tuzemské zajišťovny, jehož důsledkem je podání insolvenčního návrhu, informuje ministerstvo neprodleně po odnětí povolení příslušné orgány dozoru členských států, na jejichž území byla činnost takové pojišťovny nebo zajišťovny provozována.“. 16.

V § 34 se doplňuje odstavec 3, který zní:

„(3) Má-li být rozhodnuto o uložení předběžného opatření pojišťovně nebo zajišťovně, informuje ministerstvo orgány dozoru všech členských států o svém záměru rozhodnout o převodu pojistného kmene a o možných praktických dopadech tohoto opatření, zejména jeho vlivu na příslušné pojistné smlouvy a pohledávky z pojištění z nich vyplývající; tuto informaci poskytne před vydáním rozhodnutí nebo bezprostředně poté, nesnese-li věc odkladu. Ministerstvo usiluje o koordinaci své činnosti s orgány dozoru všech členských států.“.

17.

§ 37a se zrušuje.

18.

V § 39 odst. 8 písm. b) zní: „b) orgány a osobami působícími při likvidaci nebo konkursu pojišťovny,“. ČÁST PADESÁTÁ Změna zákona o veřejných dražbách Čl. L

Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 517/2002 Sb. a zákona č. 257/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 3 odst. 3 se slova „nebo vůči nimž byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku anebo ohledně jejichž majetku bylo opětovně potvrzeno nucené vyrovnání“ a slova „, jeho zamítnutí pro nedostatek majetku nebo do tří let od skončení opětovného vyrovnání“ zrušují.

2.

V § 17 odst. 4 se slova „správce konkursní podstaty“ nahrazují slovy „insolvenční správce“.

3.

V § 18 odst. 2 se slova „správce konkursní podstaty“ nahrazují slovy „insolvenční správce“.

4.

V § 22 odst. 1 písmeno e) včetně poznámky pod čarou č. 14a) zní:

„e) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, nebo byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu14a), není-li navrhovatelem insolvenční správce,“. Poznámka pod čarou č. 14a) zní: -------------------------------------„14a) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. 5.

V § 46 odst. 1 písm. f) zní:

„f) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka nebo byl-li předmět dražby nebo jeho část zahrnut do majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu, není-li navrhovatelem insolvenční správce,“.

ČÁST PADESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti Čl. LI Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 2 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 2 a 2a zní:

„(1) Zákon se nevztahuje na zaměstnance zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek2), Česká národní banka, Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, právnická osoba, jestliže stát nebo vyšší územní samosprávný celek2) před zahájením insolvenčního řízení převzal všechny její dluhy nebo se za ně zaručil. f) finanční instituce po dobu, po kterou je nositelem licence nebo povolení podle zvláštních právních předpisů, upravujících její činnost, g) zdravotní pojišťovna zřízená podle zvláštního právního předpisu2a), po dobu, po kterou je nositelem povolení k provádění veřejného zdravotního pojištění, h) politická strana nebo politické hnutí v době vyhlášených voleb podle zvláštního právního předpisu, nebo i) právnická osoba se sídlem nebo fyzickou osobou s místem podnikání mimo území některého členského státu Evropské unie nebo jiného státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jsou-li její zaměstnanci vysláni k výkonu práce v rámci poskytování služeb do České republiky.

a) b) c) d) e)

-----------------------------2)

Čl. 99 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava české republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb. Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů.“. 2a)

2.

V § 2 odst. 2 se slova „písm. a)“ nahrazují slovy „písm. e)“ a za slovo „stát“ se vkládají slova „nebo vyšší územní samosprávný celek“.

3.

V § 3 písm. b) se slova „v platební neschopnosti“ nahrazují slovy „v úpadku“.

4.

V § 3 písmeno c) se slova „podán návrh na prohlášení konkursu podle zvláštního právního předpisu.5)“ nahrazují slovy „podán insolvenční návrh podle zvláštního právního předpisu.5)“. Poznámka pod čarou č. 5 zní: -------------------------------------„5) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

5.

V § 4 odst. 4 se slova „od sdělení soudu o podání návrhu na prohlášení konkursu“ nahrazují slovy „poté, co jej soud vyrozumí o zahájení insolvenčního řízení,“.

6.

V § 4 odst. 5 větě druhé se slova „návrh na prohlášení konkursu zamítne, toto řízení zastaví6) nebo konkurs zruší,7)“ nahrazují slovy „rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku6),“. Poznámka pod čarou č. 6 zní: -------------------------------------„6) § 102 zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje.

7.

V § 5 odst. 1 se slova „návrh na prohlášení konkursu“ nahrazují slovy „insolvenční návrh“.

8.

V § 7 odst. 2 se slova „prohlášení konkursu“ nahrazují slovy „rozhodnutí o úpadku“ a slova „správce konkursní podstaty10)“ se nahrazují slovy „insolvenčního správce10)“. Poznámka pod čarou č. 10 zní: -----------------------------------------„10) § 143 písm. f) zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

9.

V § 9 odst. 4 se slova „návrhu na prohlášení konkursu.11)“ nahrazují slovy „insolvenčního návrhu11).“.

10.

V § 9 odst. 6 se slova „návrhu na prohlášení konkursu“ nahrazují slovy „insolvenčního návrhu“.

11.

V § 11 odst. 2 se slova „konkursním řízení.14)“ nahrazují slovy „insolvenčním řízení14).“. Poznámka pod čarou č. 14 zní: -------------------------------------------„14) § 113 odst. 3 písm. a), § 117 odst. 1 a § 125 zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

12.

V § 11 odst. 3 se věta druhá nahrazuje větou „Bylo-li vydáno rozhodnutí o úpadku zaměstnavatele, uplatní úřad práce pohledávky jednotlivých zaměstnanců v insolvenčním řízení15).“ Poznámka pod čarou č. 15 zní:

----------------------------------------„15) § 113 odst. 3 písm. b) a § 125 zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. 13.

V § 12 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 16, 17 a 18 zní:

„(1) Zaměstnavatel je povinen uhradit úřadu práce finanční prostředky vyplacené zaměstnanci podle tohoto zákona, včetně úroků z prodlení a částky odpovídající srážkám a odvodům, které úřad práce odvedl podle zvláštních právních předpisů, do 3 týdnů od právní moci rozhodnutí, kterým soud a) rozhodl o insolvenčním návrhu jinak než vydáním rozhodnutí o úpadku16), b) rozhodl o zrušení úpadku16), c) zrušil konkurs z jiného důvodu než pro splnění rozvrhového usnesení17) nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující18). --------------------„16)

14.

§ 107 zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

17)

§ 213 odst. 1 písm. b) zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).

18)

§ 213 odst. 1 písm. c) zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

V § 12 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2. ČÁST PADESÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna Čl. LII V § 17 odst. 2 písm. c) zákona č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů, se slova „nebo zamítnutím konkurzu pro nedostatek majetku“ zrušují. ČÁST PADESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o majetku České republiky Čl. LIII Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 229/2001 Sb., zákona č. 320/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 280/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 480/2003 Sb., zákona č. 41/2004 Sb. a zákona č. 218/2004 Sb., se mění takto:

1.

§ 33 včetně poznámky pod čarou č. 56 zní: „§ 33

Na poměrné uspokojení pohledávky je možno přistoupit pouze v rámci reorganizace nebo plánu oddlužení56).“ -----------------------------„56) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. 2.

V § 43 odst. 1 se slova „konkursu ani vyrovnání“ nahrazují slovy „insolvenčního řízení“.

3.

V § 56 odst. 6 se za slovo „jejíž“ vkládá slovo „všechny“ a slova „konkursu ani vyrovnání“ se nahrazují slovy „insolvenčního řízení“. ČÁST PADESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o auditorech Čl. LIV

Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění zákona č. 209/2002 Sb., zákona č. 169/2004 Sb. a zákona č. 284/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 8 odst. 2 písm. c) se slova „řízení o konkurzu a vyrovnání“ nahrazují slovy „insolvenční řízení“

2.

V § 11 odst. 2 písmeno e) zní:

„e) vůči komu byl prohlášen konkurs, je vyškrtnut ze seznamu auditorů nebo ze seznamu auditorských společností ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu,“.

3.

V § 18 odst. 2 písm. f) se slova „správce konkurzní podstaty“ nahrazují slovy „insolvenční správce“.

4.

V § 18 odst. 3 písm. b) se slova „správcem konkurzní podstaty, vyrovnacím správcem“ nahrazují slovy „insolvenčním správcem“.

5.

V § 18 odst. 4 písm. e) se slova „správcem konkurzní podstaty“ nahrazují slovy „insolvenčním správcem“. ČÁST PADESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o ochraně veřejného zdraví Čl. LV

V § 83d odst. 1 písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., se slova „, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu na držitele autorizace pro nedostatek majetku“ zrušují. ČÁST PADESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o zemědělských skladních listech Čl. LVI Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, se mění takto: 1.

V § 16 odst. 4 písm. e) se slova „nebo povoleno vyrovnání“ zrušují.

2.

V § 32 odst. 1 se slova „konkurzní podstaty“ nahrazují slovy „majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu10a)“ Poznámka pod čarou č. 10a zní: ----------------------------------------„10a) § 128 a násl. zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

3.

V § 32 odst. 2 se slova „Správce konkurzní podstaty“ nahrazují slovy „Insolvenční správce“ a slovo „majetku“ slovy „majetkové podstaty“.

4.

V § 32 odst. 3 se slova „správce konkurzní podstaty“ nahrazují slovy „insolvenční správce“, slova „Neuspokojené částky“ se nahrazují slovy „Neuspokojená část“ a slova „jsou konkurzní pohledávkou, kterou není třeba přihlašovat“, se nahrazují slovy „se považuje za pohledávku přihlášenou v insolvenčním řízení a uspokojí se stejně jako tyto pohledávky“. ČÁST PADESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o informačních systémech veřejné správy Čl. LVII

V § 6 odst. 3 písm. a) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 517/2002 Sb., se slova „která není v konkursním řízení“ nahrazují slovy „na jejíž majetek nebyl prohlášen konkurs“. ČÁST PADESÁTÁ OSMÁ Změna energetického zákona Čl. LVIII Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 262/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 278/2003 Sb., zákona č. 356/2003 Sb. a zákona č. 670/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 10 odst. 3 písm. b) se slova „nebo byl zamítnut návrh na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku“, zrušují.

2.

V § 37 písm. c), § 42 písm. c), § 67 odst. 12 písm. c) a § 85 písm. c) se slova „nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkurzu na držitele autorizace pro nedostatek majetku“, zrušují. ČÁST PADESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o veřejných sbírkách Čl. LIX

V § 5 odst. 4 písm. b) zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), se slova „nebyl na ni prohlášen konkurs nebo nebylo zahájeno vyrovnací řízení nebo nebyl návrh na prohlášení konkursu zamítnut pro nedostatek majetku“, nahrazují slovy „že na základě jejího insolvenčního návrhu neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jejím úpadku“.

ČÁST ŠEDESÁTÁ Změna exekučního řádu Čl. LX V § 70 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, se druhá věta zrušuje. ČÁST ŠEDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o ochraně hospodářské soutěže Čl. LXI V § 12 odst. 7 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže) se slova „správce konkursní podstaty 9)“ nahrazují slovy „insolvenčního správce9).“. Poznámka pod čarou č. 9) zní: --------------------------„9) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. ČÁST ŠEDESÁTÁ DRUHÁ Změna zákona o odpadech Čl. LXII Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 477/2001 Sb.,zákona č. 76/2002 Sb., zákona č. 275/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 356/2003 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona č. 7/2005 Sb., se mění takto: 1.

V § 37n odst. 2 slovo „konkurzní“ nahrazuje slovem „majetkové“.

2.

V § 49 odst. 3 se slovo „konkurzní“ nahrazuje slovem „majetkové“. ČÁST ŠEDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání Čl. LXIII

V § 13 odst. 3 písmeno a) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění zákona č. 341/2004 Sb., se slova „nebyl prohlášen konkurz nebo na jeho majetek nebylo zahájeno řízení o vyrovnání“ nahrazují slovy „nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku“.

ČÁST ŠEDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o myslivosti Čl. LXIV Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění zákona č. 320/2002 Sb. a zákona č. 59/2003 Sb., se mění takto: 1.

V § 25 odst. 2 se slova „navrhnout prohlášení konkursu“ nahrazují slovy „podat insolvenční návrh“.

2.

V § 28 odst. 3 písm. h) zní:

„h) zahájení insolvenčního řízení, prohlášení konkursu, jméno, příjmení (obchodní firma) a adresa sídla insolvenčního správce“. ČÁST ŠEDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o církvích a náboženských společnostech Čl. LXV Zákon č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 4/2003 Sb. a zákona č. 562/2004 Sb., se mění takto:

1.

V § 18 odst. 1 písm. f) se slova „prohlášení konkursu a osobní údaje správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku a zahájení řízení o vyrovnání“ nahrazují slovy „rozhodnutí o úpadku a jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce“.

2.

V § 19 odst. 1 písm. f) se slova „prohlášení konkursu a osobní údaje správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku a zahájení řízení o vyrovnání“ nahrazují slovy „rozhodnutí o úpadku a jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce“.

3.

V § 20 odst. 1 písm. f) se slova „prohlášení konkursu a osobní údaje správce konkursní podstaty, zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku a zahájení řízení o vyrovnání“ nahrazují slovy „rozhodnutí o úpadku a jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce“.

4.

V § 22 odst. 1 písm. b) se slova „nepostačuje k úhradě nákladů konkursu anebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku“ nahrazují slovy „je zcela nepostačující“.

5.

V § 26 odst. 1 písm. d) se slova „nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, nebo zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku“ nahrazují slovy „je zcela nepostačující“.

6.

V § 26 odst. 5 se slova „na ni podán návrh na konkurs“ nahrazují slovy „ohledně ní podán insolvenční návrh“. ČÁST ŠEDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o podpoře výzkumu a vývoje Čl. LXVI

V § 18 odst. 2 zákona č. 130/2002 Sb. o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu a vývoje), ve znění zákona č. 41/2004 Sb. a zákona č. 215/2004 Sb., písmeno c/ včetně poznámky pod čarou č. 24 zní: „c) není v likvidaci a jehož úpadek nebo hrozící úpadek není řešen v insolvenčním řízení24),“. ----------------------------„24) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

ČÁST ŠEDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském Čl. LXVII V § 4 odst. 1 zákona č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 21/2004 Sb., zákona č. 317/2004 Sb. a zákona 321/2004 Sb., písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 5b zní: „d) ohledně ní nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku podle zvláštního právního předpisu5b),“. ----------------------------„5b) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. ČÁST ŠEDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických zbraní Čl. LXVIII Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických ( biologických ) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 10 odst. 2 písm. e) se slova „nebo u ní nebyl návrh na prohlášení konkurzu zamítnut pro nedostatek majetku“ zrušují.

2.

V § 13 písm. f) se slova „nebo o zamítnutí konkurzu pro nedostatek majetku“ zrušují. ČÁST ŠEDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o spotřebních daních Čl. LXIX

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 479/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 313/2004 Sb., zákona č. 558/2004 Sb., zákona č. 693/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto : 1.

V § 13 odst. 5 věta první zní:

„Celní ředitelství rozhodne o vydání zvláštního povolení pouze navrhovateli, který není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu.20).“. Poznámka pod čarou č.20 zní: -----------------------------

„20) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. 2.

V § 13 odst. 20 písmeno e) zní: „e) dnem právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek uživatele,

nebo“. 3.

V § 18 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 9 se označují jako odstavce 4 až 8.

4.

V § 20 odst. 5 věta první zní:

„Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu.20).“. 5.

V § 20 odst. 17 písmeno c) zní: „c) dnem právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek plátce,

nebo“. 6.

V § 22 odst. 5 věta první zní:

„Celní ředitelství rozhodne o vydání povolení pouze tehdy, jestliže návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 2 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu20).“. 7.

V § 22 odst. 16 písm. c) zní:

„c) dnem právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek oprávněného příjemce, nebo“. 8.

V § 36 odstavec 6 zní:

„(6) Celní úřad vydá povolení, pokud návrh na vydání povolení obsahuje náležitosti uvedené v odstavci 5 a navrhovatel není v likvidaci nebo v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu20).“. 9.

V § 72 odst. 3 věta první zní:

„Po prohlášením konkursu na majetek uživatele či zániku podniku uživatele může být líh osvobozený od daně poskytnut jinému uživateli.“.

10.

Za § 136 se vkládá nový § 136a, který zní: „§ 136a

Zdaňovací období, daňové přiznání a splatnost plátce daně v průběhu insolvenčního řízení (1) Jde-li o plátce, jehož úpadek nebo hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, probíhající zdaňovací období končí dnem, který předchází dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Další zdaňovací období plátce začíná dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo toto rozhodnutí insolvenčním soudem vydáno. Pro další období trvání insolvenčního řízení je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc. (2) Dnem, kdy je ukončeno insolvenční řízení, končí probíhající zdaňovací období plátce. Další zdaňovací období plátce začíná dnem následujícím po dni ukončení insolvenčního řízení a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém bylo ukončeno insolvenční řízení. (3) Daňová přiznání za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je insolvenční správce, případně jiná osoba, která je podle zvláštního právního předpisu20) oprávněna účinně nakládat s majetkem náležejícím do majetkové podstaty, povinen podat do 25 dnů po skončení zdaňovacího období. (4) Daň za zdaňovací období uvedená v odstavcích 1 a 2 je splatná do 40 dnů od skončení zdaňovacího období, ve kterém daňová povinnost vznikla.“. ČÁST SEDMDESÁTÁ Změna zákona o nakládání se surovými diamanty Čl. LXX V § 6 odst. 2 zákona č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejích dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů, se slova „vede-li řízení o konkurzu a vyrovnání“ nahrazují slovy „vede-li insolvenční řízení“. ČÁST SEDMDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o ochranných známkách Čl. LXXI Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách), ve znění zákona č. 501/2004 Sb., se mění takto: 1.

V § 17 odst. 1 se slova „konkurzní podstaty v konkurzním řízení nebo do seznamu majetku v řízení o vyrovnání“ nahrazují slovy „majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu6a)“. Poznámka pod čarou č. 6a zní: --------------------------------------------

„6a) § 128 a násl. zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. 2.

V § 53 se slova „konkurzního řízení, řízení o vyrovnání“ nahrazují slovy „insolvenčního řízení“. ČÁST SEDMDESÁTÁ DRUHÁ

Změna zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí Čl. LXXII Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojišťovacích událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí) se mění takto: 1.

V § 12 odst. 3 se na konci písmene h) doplňují slova „nebo datum zveřejnění rozhodnutí o úpadku příslušné osoby v insolvenčním rejstříku,“.

2.

V § 13 odst. 8 a v § 15 odst. 7 se za slova „prohlášení a zrušení konkursu“ doplňují slova „, rozhodnutí o úpadku“.

3.

V § 19 odst. 1 se na konci písmene b) doplňují slova „nebo nebylo vydáno rozhodnutí o úpadku,“.

4.

V § 19 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují slova „ anebo ohledně které bylo vydáno rozhodnutí o úpadku,“.

5.

V § 19 odst. 2 písm. a) zní:

„a) soud zrušil konkurs jinak než usnesením o zrušení konkursu po splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, 6.

V § 28 odst. 2 se slova „do konkursní podstaty podle zvláštního právního předpisu.14)“ nahrazují slovy „majetkové podstaty podle zvláštního právního předpisu.14)“ Poznámka pod čarou č. 14 zní: ------------------------------------„14) § 128 a násl. zákona č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

ČÁST SEDMDESÁTÁ TŘETÍ Změna zákona o veřejných zakázkách Čl. LXXIII Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 40/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1.

V § 28 odst. 1 písm. c)

se slova „u něhož probíhá konkurzní nebo vyrovnací řízení“ nahrazují slovy „ohledně něhož probíhá insolvenční řízení“. 2.

V § 31 odst. 1 písm. b) se slova „pro nedostatek majetku“ nahrazují slovy „proto, že jeho majetek zcela nepostačující“. ČÁST SEDMDESÁTÁ ČTVRTÁ Změna zákona o kolektivním investování Čl. LXXIV Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování se mění takto:

1.

V § 99 odst 5 se slova „investiční společnost je v konkurzu“ nahrazují slovy bylo vydáno rozhodnutí o úpadku investiční společnosti“ a slova „správce konkurzní podstaty“ se nahrazují slovy „insolvenční správce“.

2.

V § 109 odst. 9 písmeno b) zní:

„b) podat insolvenční návrh proti investiční společnosti nebo investičnímu fondu, zjistí-li, že jsou předluženy.“. 3.

V § 114 odst. 1 zní:

„(1) Komise odejme povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti investičního fondu, jestliže bylo vydáno rozhodnutí o úpadku investiční společnosti nebo investičního fondu.“.

4.

V § 124 písm. e) se slova „správce konkurzní podstaty“ nahrazují slovy „insolvenční správce“.

5.

V § 133 odst. 1 se slova „správcem konkurzní podstaty, vyrovnacím“ nahrazují slovy „předběžným insolvenčním správcem, insolvenčním“.

6.

V § 133 odst. 2 písm. k) se slovo „konkurzního“ nahrazuje slovem „insolvenčního“.

7.

V § 139 písmeno j) se slova „, správce konkurzní podstaty“ zrušují. ČÁST SEDMDESÁTÁ PÁTÁ Změna zákona o dluhopisech Čl. LXXV Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech se mění takto:

1.

V § 7 odst. 2 písm. o) bod 2 zní: „2. vydání rozhodnutí o úpadku,“.

2.

V § 7 odst. 2 písm. o) se bod 3 zrušuje. Dosavadní bod 4 se označuje jako bod 3.

3.

V § 34 odst. 1 písmeno b) zní: „b) vydání rozhodnutí o úpadku emitenta, nebo“.

4.

V § 34 odst. 1 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).

ČÁST SEDMDESÁTÁ ŠESTÁ Změna zákona o dani z přidané hodnoty Čl. LXXVI Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 669/2004 Sb. a zákona č. 124/2005 Sb., se mění takto:

1.

V § 72 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:

„(7) Při provozování podniku v průběhu insolvenčního řízení49a) vzniká nárok na odpočet daně jen ze zdanitelných plnění přijatých pro účely provozování podniku. Nárok na odpočet daně nevzniká při přijatých zdanitelných plněních souvisejících se zpeněžováním, udržováním a správou majetkové podstaty a při přijatých zdanitelných plněních, která jsou hotovými výdaji insolvenčního správce a jsou hrazena z majetkové podstaty.“. Poznámka pod čarou č.49a) zní: ---------------„49a) Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“. 2.

V § 87 odst. 7 se slova „v konkursním řízení či vyrovnacím řízení“ nahrazují slovy „neprobíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek navrhovatele“

3.

V § 87 odst. 12 písmeno c) zní: „c) dnem právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení konkursu na majetek držitele,

nebo“. 4.

V § 99 se odstavec 11 zrušuje.

5.

V § 101 se odstavec 2 zrušuje.

Dosavadní odstavce 3 až 7 se označují jako odstavce 2 až 6. 6.

Za § 101 se vkládá nový § 101a, který zní: „§ 101a Zdaňovací období, daňové přiznání a splatnost daně plátce v insolvenčním řízení

(1) Při rozhodnutí o úpadku je plátce povinen podat daňové přiznání za uplynulou část zdaňovacího období, ke dni předcházejícímu den účinnosti rozhodnutí o úpadku, a to do 30 dnů od prohlášení úpadku. (2) Při rozhodnutí o úpadku končí probíhající zdaňovací období dnem, který předchází dni účinnosti rozhodnutí o úpadku. Další zdaňovací období plátce začíná dnem účinnosti rozhodnutí o úpadku a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém došlo k rozhodnutí o úpadku. (3) Pro další období po rozhodnutí o úpadku, ve kterém probíhá insolvenční řízení, se považuje za zdaňovací období plátce kalendářní měsíc a daňová přiznání se podávají a daň je splatná ve lhůtách podle § 101 odst. 1. Jde-li o plátce, jehož úpadek nebo hrozící úpadek se

řeší v insolvenčním řízení reorganizací nebo oddlužením, je zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc do konce kalendářního roku, ve kterém došlo k rozhodnutí o úpadku, a pro následující kalendářní rok se určí jeho zdaňovací období podle § 99 odst. 1 až 3. (4) Dojde-li k ukončení insolvenčního řízení, končí zdaňovací období dnem předcházejícím dni, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízení, a pokud registrace plátce trvá, začíná zdaňovací období dnem, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízení a končí posledním dnem kalendářního měsíce, ve kterém došlo k ukončení insolvenčního řízení. Do konce kalendářního roku, ve kterém došlo k ukončení insolvenčního řízení, je zdaňovacím obdobím plátce kalendářní měsíc a v následujícím kalendářním roce se zdaňovací období určí podle § 99 odst. 1 až 3. (5) Dojde-li k ukončení insolvenčního řízení, je insolvenční správce nebo osoba, která je oprávněna účinně nakládat s majetkovou podstatou, povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém došlo k ukončení insolvenčního řízení, a to nejpozději ke dni, kdy došlo k ukončení insolvenčního řízení.“.

7.

V § 105 odst. 1 věta třetí zní: V průběhu insolvenčního řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek plátce, se

daňové řízení nepřerušuje a po prohlášení konkursu na majetek plátce se plátci vrátí vyměřený nadměrný odpočet, pokud nemá daňové nedoplatky vzniklé po vydání rozhodnutí o úpadku nebo daňové nedoplatky vzniklé před vydáním rozhodnutí o úpadku.“. ČÁST SEDMDESÁTÁ SEDMÁ Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu Čl. LXXVII Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb., se mění takto: 1.

V § 80 odst. 2 se ve větě první slova „konkurzní podstaty organizátora mimoburzovního trhu“ nahrazují slovy „majetkové podstaty organizátora mimoburzovního trhu podle zvláštního právního předpisu1a)“ Poznámka pod čarou č. 1a zní: ----------------------------„1a)Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

2.

V § 80 odst. 2 se ve větě druhé slova „V případě konkurzu je správce konkurzní podstaty“ nahrazují slovy „rozhodnutí o úpadku je insolvenční správce povinen tento majetek bez zbytečného odkladu vydat zákazníkům“.

3.

V § 108 odst. 2 písm. b) bod 3 zní: „3. o tom, že proti němu bylo zahájeno insolvenční řízení.“.

4.

V § 109 odst. 5 zní:

„(5) Účastníkem centrálního depozitáře nesmí být osoba, a) které byla povolena reorganizace, a to po dobu 5 let od skončení reorganizace, b) na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, a to po dobu 5 let od zrušení konkursu; to neplatí, došlo-li, ke zrušení konkursu z jiného důvodu než pro splnění rozvrhového usnesení nebo proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, c) jejíž plán oddlužení soud schválil, a to po dobu 5 let od splnění plánu oddlužení. 5.

V § 115 odst. 1 písm. g/ zní:

„g) insolvenčnímu správci pro účely insolvenčního řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek vlastníka investičního nástroje,“. 6.

V § 115 odst. 1 se písmeno h) zrušuje. Dosavadní písmena i) a j) se označují jako písmena h) a i).

7.

V § 117 odst. 1 se slova „konkurzním správcem, vyrovnacím správcem“ nahrazují slovy „předběžným insolvenčním správcem, insolvenčním správcem“.

8.

V § 117 odst. 2 písm. k) se slovo „konkurzního“ nahrazuje slovem „insolvenčního“.

9.

V § 132 odstavec 1 zní:

„(1) Majetek zákazníka není součástí majetkové podstaty obchodníka s cennými papíry podle zvláštního právního předpisu1a) a je-li vydáno rozhodnutí o úpadku obchodníka s cennými papíry, insolvenční správce je povinen jej bez zbytečného odkladu vydat zákazníkům.“. 10.

V § 132 odstavec 4 včetně poznámky pod čarou č. 4 zní:

„(4) V rozsahu, ve kterém nárok na vydání majetku zákazníka nemůže být uspokojen postupem podle odstavce 2 nebo 3, jde pohledávku, kterou je zákazník oprávněn uplatnit v insolvenčním řízení podle zvláštního právního předpisu1a) přihláškou; dokud není znám rozsah uspokojení tohoto nároku, lze pohledávku uplatnit jako vázanou na podmínku4).

-----------------4)

§ 117 odst. 3 zákona č.

/2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

11.

V § 132 se odstavec 5 zrušuje.

12.

V § 145 odst. 1 písmeno a) zní: „a) ohledně které bylo vydáno rozhodnutí o úpadku, nebo“.

13.

V § 157 odst. 1 písmeno b) včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:

„b) v seznamu svých závazků, který předložil podle zvláštního právního předpisu5), neuvede nároky svých zákazníků na vydání majetku (§ 132 odst. 1), -----------------5)

§ 64 odst. 1 písm. b/ a § 90 odst. 3 zákona č. (insolvenční zákon).“.

14.

/2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení

V § 192 se odstavec 4 zrušuje. Dosavadní odstavce 5 až 8 se označují jako odstavce 4 až 7.

15.

§ 197 zní: „§ 197

Závěrečným vyrovnáním se rozumí smluvní ujednání podle českého nebo zahraničního práva, a) které lze doložit písemně nebo jiným záznamem umožňujícím uchování informací, b) které se vztahuje na vzájemné pohledávky smluvních stran, včetně příslušenství těchto pohledávek, z obchodů, jejichž předmětem jsou výlučně peněžní prostředky, investiční nástroje, práva s investičními nástroji spojená nebo komodity, včetně podmíněných pohledávek a pohledávek, které mají nebo by měly teprve vzniknout (dále jen „vzájemné pohledávky stran“), a c) podle kterého v případě, že nastane dohodnutá skutečnost, dojde k zániku a nahrazení, nebo k započtení dosud nesplatných, popřípadě i splatných vzájemných pohledávek stran tak, že výsledkem bude jediná pohledávka ve výši rozdílu mezi souhrnnou výší odhadovaných současných hodnot vzájemných pohledávek stran; způsob odhadu současných hodnot vzájemných pohledávek stran, okamžik, ke kterému musí být odhad proveden, a způsob a termín vypořádání, musí být dojednány ve smluvním ujednání o závěrečném vyrovnání a nesmí být v rozporu se zvyklostmi na příslušných finančních trzích.“

16.

V § 199 odst. 2 písmeno s) zní:

„s) způsob stanovení odměny nuceného správce, náhrady jeho hotových výdajů, jejich maximální výši hrazenou státem a způsob úhrady (§ 139 odst. 11).“. ČÁST SEDMDESÁTÁ OSMÁ Změna zákona o evropském zájmovém sdružení Čl. LXXVIII Zákon č. 360/2004 Sb. o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení), se mění takto: 1.

V § 3 odst. 4 se slova „konkursního správce, vyrovnacího správce“ nahrazují slovy „insolvenčního správce“.

2.

V § 12 se slova „anebo z důvodu zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu na majetek společníka pro nedostatek majetku“ zrušují. ČÁST SEDMDESÁTÁ DEVÁTÁ Změna zákona o patentových zástupcích

Čl. LXXIX Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví, se mění takto: 1.

V § 8 odst. 1 písm. f) se slova „nebo z důvodu zamítnutí návrhu na prohlášení konkurzu pro nedostatek majetku,“ zrušují.

2.

V § 14 odst. 1 písmena f) a g) znějí:

„f) byl-li prohlášen konkurs na jeho majetek, a to dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu, g) je-li společníkem nebo akcionářem společnosti patentových zástupců (§ 10), na jejíž majetek byl prohlášen konkurs, a to dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu.“. 3.

V § 15 odst. 1 písm. c) zní:

„c) bylo-li zahájeno insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek patentového zástupce nebo společnosti patentových zástupců, jejímž je společníkem nebo akcionářem.“.

4.

V § 18 odst. 3 písmeno b) zní:

„b) na jejichž majetek byl prohlášen konkurs, a to ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu,“. ČÁST OSMDESÁTÁ Změna školského zákona Čl. LXXX Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), se mění takto: 1.

V § 126 odst. 3 písmeno e) zní: „e) zrušením konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující,“.

2.

V § 147 odst. 1 písmeno n) zní:

„n) čestné prohlášení zřizovatele školské právnické osoby nebo příspěvkové organizace, že neprobíhá insolvenční řízení, v němž je řešen jeho úpadek nebo hrozící úpadek nebo že nebylo rozhodnuto o jeho úpadku, není v likvidaci, nemá daňové nedoplatky, nemá splatný nedoplatek na pojistném na veřejné zdravotní pojištění nebo na sociální zabezpečení, a že nebyl v posledních třech letech proveden výmaz zapsané osoby, jejímž byl zřizovatelem, ze školského rejstříku z důvodů uvedených v § 150 odst. 1 písm. c) až f); uvedené se vztahuje také na jiné právnické osoby, které budou vykonávat činnost školy nebo školského zařízení a jejich statutární orgány,“. 3.

V § 154 odst. 1 písmena j) a k) znějí:

„j) rozhodnutí o úpadku a jméno, příjmení (obchodní firma) a sídlo insolvenčního správce, k) zrušení konkursu proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující,“. 4.

V § 155 odst. 1 písmeno f) včetně po známky pod čarou č. 35a) zní:

„f) rozhodnutí soudu podle zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) a to: usnesení o zahájení insolvenčního řízení, usnesení o předběžných opatřeních, rozhodnutí o úpadku nebo jiné rozhodnutí o insolvenčním návrhu, usnesení o prohlášení konkursu a o schválení konečné zprávy, usnesení o povolení reorganizace a usnesení o schválení reorganizačního plánu a jeho změn, usnesení o schválení plánu oddlužení a jeho změn, usnesení, jímž se insolvenční řízení končí. 35a)

----------------------26)

Zákon č. /2005 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).“.

5.

Za § 159 se vkládá nový § 159a, který zní: „§ 159a Společná ustanovení ke školskému rejstříku

Právnická osoba, která vykonává činnost školy nebo školského zařízení je povinna neprodleně oznámit orgánu, který vede školský rejstřík, že bylo zahájeno insolvenční řízení, v němž je řešen její úpadek nebo hrozící úpadek nebo že bylo rozhodnuto o jejím úpadku.“. ČÁST OSMDESÁTÁ PRVNÍ Změna zákona o povinném značení lihu Čl. LXXXI V § 8 zákona č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, písmeno c) zní: „c) dnem nabytí právní moci rozhodnutí soudu o zrušení konkursu proto, že majetek registrované osoby je zcela nepostačující,“. ČÁST OSMDESÁTÁ DRUHÁ Přechodná ustanovení Čl. LXXXII Přechodná ustanovení k části dvanácté Za řízení zahájená před účinností tohoto zákona se vybírají poplatky podle dosavadních předpisů, i když se stanou splatnými po účinnosti tohoto zákona. Poplatky za odvolání nebo dovolání podávaná po nabytí účinnosti tohoto zákona se vybírají podle tohoto zákona. Čl. LXXXIII Přechodná ustanovení k části čtrnácté Na konkursní řízení zahájená podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů, se vztahují ustanovení zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. LXXXIV Přechodná ustanovení k části třicáté sedmé Smlouvy o podřízeném dluhu uzavřené podle dosavadních předpisů se považují za smlouvy uzavřené v souladu s § 8 odst. 3 ve znění tohoto zákona.

Čl. LXXXV Přechodná ustanovení k části čtyřicáté deváté Pojišťovna je povinna vytvořit seznam podle § 21c nejpozději do 3 měsíců ode dne nabytí účinnosti toho zákona. ČÁST OSMDESÁTÁ TŘETÍ Účinnost Čl. LXXXVI Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006.

IV. Důvodová zpráva A/ OBECNÁ ČÁST Tento zákon je doplňkovým zákonem k zákonu o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), který nahrazuje dosavadní zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 214/2000 Sb., zákona č. 368/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 125/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 403/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 101/2003 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 210/2003 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb. a zákona č. 179/2005 Sb.

a) Zhodnocení platného právního stavu. Přijetím zákona uvedeného obsahovému,

formálnímu

nebo

v úvodu obecné části důvodové zprávy

dojde k

terminologickému nesouladu mezi novým zákonem

a některými platnými zákony. Předkládaným návrhem zákona, se mění tyto právní předpisy: 1.

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

2.

Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů

3.

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů

4.

Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

5.

Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů

6.

Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů

7.

Zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů

8.

Zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů

9.

Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů

10.

Zákon č. 455/1991

Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský

zákon), ve znění pozdějších předpisů 11.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

12.

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

13.

Zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů

14.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

15.

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

16.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů

17.

Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů

18.

Zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů

19.

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů

20.

Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů

21.

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

2

22.

Zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů

23.

Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů

24.

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

25.

Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

26.

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů

27.

Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

28.

Zákon č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

29.

Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů

30.

Zákon č. 16/1993 Sb. o dani silniční, ve znění pozdějších předpisů

31.

Zákon č. 38/1994 Sb. o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

32.

Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů

33.

Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů,

34.

Zákona č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících, ve znění pozdějších předpisů

35.

Zákon č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů.

3

36.

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů

37.

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů

38.

Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

39.

Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů

40.

Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

41.

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

42.

Zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku

43.

Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku)

44.

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech), ve znění pozdějších předpisů

45.

Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

46.

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů

4

47.

Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

48.

Zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů

49.

Zákon č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojišťovnictví), ve znění pozdějších předpisů

50.

Zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů

51.

Zákon č. 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

52.

Zákon č. 158/2000 Sb., o vyhledávání, průzkumu a těžbě nerostných zdrojů z mořského dna za hranicemi pravomocí států a o změně některých zákonů.

53.

Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů

54.

Zákon č. 254/2000 Sb., o auditorech a o změně zákona č. 165/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů

55.

Zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

56.

Zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů

57.

Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

58.

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů

59.

Zákon č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách) 5

60.

Zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

61.

Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů ( zákon o ochraně hospodářské soutěže )

62.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

63.

Zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

64.

Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů

65.

Zákon č. 3/2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění pozdějších předpisů

66.

Zákon

č.

130/2002

Sb.

o

z veřejných prostředků a o změně některých

podpoře

výzkumu

a

vývoje

souvisejících zákonů (zákon o

podpoře výzkumu a vývoje), ve znění pozdějších předpisů 67.

Zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů

68.

Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů

69.

Zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

70.

Zákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejích dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů

71.

Zákon č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách a o změně zákona č. 6/2002 Sb., o soudech soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých

6

dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o ochranných známkách) 72.

Zákon č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojišťovacích událostí a o změně živnostenského zákona (zákon o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí)

73.

Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů

74.

Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování

75.

Zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech

76.

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty

77.

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu

78.

Zákon č. 360/2004 Sb. o Evropském hospodářském zájmovém sdružení (EHZS) a o změně zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 586/1992, o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o evropském hospodářském zájmovém sdružení)

79.

Zákon č. 417/2004 Sb., o patentových zástupcích a o změně zákona o opatřeních na ochranu průmyslového vlastnictví

80.

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

81.

Zákon č. 676/2004 Sb., o povinném značení lihu a o změně zákona č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Shora uvedené právní předpisy revidovalo Ministerstvo spravedlnosti jednak podle vlastních poznatků a šetření, jednak na základě podkladů, které mu byly některými resorty dodány.

b). Hlavní principy navrhované právní úpravy a jejich odůvodnění. a) Hlavním účelem návrhu zákona je zajistit obsahový soulad nově navrhovaného zákona s ostatními platnými zákony České republiky. Nově navrhovaná úprava zákona o

7

úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) je úpravou komplexní, která stojí na vlastních zásadách, které se od zásad, na nichž spočívá dosavadní úprava často odlišují anebo tyto zásady modifikují. Nová úprava se proto snaží obsáhnout co nejširší záběr problematiky úpadkového práva a jeho souvislostí; přesto jejich

určitá část bude i nadále řešena ve

zvláštních zákonech. Je to nezbytné proto, že u některých speciálních otázek je třeba respektovat jejich souvislosti a je proto třeba upravit je v jiném rámci (např. v rámci předpisů daňových, trestních, obchodních a živnostenských apod.). Pro vztah komplexní úpravy úpadkového práva ke zvláštním zákonům, které se dotýkají této problematiky, však platí, že tyto zákony musí respektovat zásady, na nichž stojí úprava úpadkového práva, a že v případě rozporu mezi zákonem o úpadku a některým jiným zákonem, je při aplikaci třeba dát přednost zákonu o úpadku. Vyplývá to z toho, že úpadek je ekonomicky i právně určitou mezní situací, která je specifickou vůči všem ostatním situacím, řešeným právně a jeho úprava má proto vždy povahu úpravy zvláštní, mající prioritu. Je to ostatně nutné i proto, že při řešení úpadku dochází i k modifikaci nebo sistaci právních principů obecně platných.

b) V souvislosti s novými návrhy zákonů dochází ke změně terminologie v oblasti úpadkového práva; tuto změnu terminologie je potřebné promítnout i do dalších zákonů, které ji používají.

Hlavní změny používané terminologie:

Původní pojem

Nově zavedený pojem (popř. pojmy)

zákon o konkursu a vyrovnání

zákon o úpadku a způsobech jeho řešení

(zákon č. 328/1991 Sb., ve znění pozdějších

(insolvenční zákon);

předpisů) prohlášení konkursu a nebo povolení

jde o všechny způsoby řešení úpadku podle

vyrovnání

insolvenčního zákona;

prohlášení konkursu

rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu;

prohlášení konkursu nebo zamítnutí návrhu na rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu prohlášení konkursu z důvodu, že majetek dlužníka nepostačuje k náhradě nákladů konkursu

8

konkursní podstata

majetková podstata

správce konkursní podstaty

insolvenční správce

vyrovnací správce

insolvenční správce

úpadce

dlužník

c. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem České republiky. Navrhované řešení je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

d) Zhodnocení

souladu

návrhu

zákona

s mezinárodními

smlouvami a

slučitelnost s právními akty Evropských společenství. Návrh zákona respektuje požadavky vyhlášených mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána a je slučitelný s akty Evropské unie. Úprava především odpovídá principům, z nichž vychází „Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé“, publikovaná ve Sbírce zákonů České republiky pod č. 7/1995. Ze směrnic EU a dalších dokumentů, jichž se navrhovaná úprava dotýká, jde zejména o: 1) Směrnici Rady 80/987/EHS ze dne 20. října 1980, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti, 2) Směrnici Rady 93/22/ES, ze dne 10. května 1993, o investičních službách v oblasti cenných papírů. Tato směrnice určuje, že vlastnická práva majitelů cenných papírů musí být chráněna i za situace, kdy osoba, která zajišťuje investiční služby pro majitele cenných papírů je insolventní, vymezuje kontrolu solventnosti firmy, 3) Směrnici Rady 93/36/EHS, ze dne 14. června 1993, o koordinaci postupu při zadávání veřejných zakázek na dodávky, 4) Směrnici Rady 93/37/EHS, ze dne 14. června 1993, o koordinaci postupu při zadávání veřejných zakázek na stavební práce,

9

5) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES, ze dne 19. května 1998, o neodvolatelnosti vypořádání v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry. Tato směrnice obsahuje samostatnou definici konkursního řízení a speciálně upravuje postupy v případech, kdy je v průběhu obchodu s cennými papíry prohlášen konkurs na některého z účastníků, např. stanoví

vynutitelnost převodních příkazů a kompenzací

v průběhu konkursu. 6) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/17/ES, ze dne 19.března 2001, o reorganizaci a likvidaci pojišťoven, Obsah této směrnice se podává z jejího názvu. 7) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES, o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, 8) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/28/ES, ze dne 18. září 2000, kterou se mění směrnice 2000/12/ES, o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu, 9) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/46/ES, ze dne 18. září 2000, o přístupu k činností institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřenostním dohledu nad touto činností, 10) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, ze dne 4. dubna 2001, o reorganizaci a likvidaci úvěrových institucí, Tato směrnice blíže stanoví podmínky a průběh reorganizace a likvidace úvěrových institucí, konkrétně povinnost informovat věřitele o finanční situace instituce a přijatých opatřeních, o způsobu uplatňování pohledávek, dále určuje podmínky pro odnětí povolení úvěrové instituci. 11) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES, ze dne 6. června 2002, o dohodách o finančním zajištění, 12) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES, ze dne 23. září 2002, kterou se mění směrnice Rady 80/987/EHS, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se ochrany zaměstnanců v případě platební neschopnosti, 13) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES, ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupu při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby,

10

14) Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/39/ES, ze dne 21. dubna 2004, o trzích finančních nástrojů, kterou se mění směrnice Rady 85/611/EHS a 93/6/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/12/ES a zrušuje směrnice Rady 93/22/EHS, 15) nařízení Rady (ES) č. 1346/2000, o úpadkovém řízení. Předmětné nařízení sjednocuje nejdůležitější kroky a postupy v průběhu insolvenčního řízení, určuje, který členský stát bude příslušný pro zahájení řízení, stanoví jaké právní předpisy budou v konkrétních případech aplikovány, vymezuje základní principy na ochranu věřitelů (postupy pro uplatňování pohledávek, právo na informace, výkon věřitelských práv) atd. S těmito dokumenty práva EU je navrhovaná úprava v souladu.

e) Zhodnocení současného stavu ve vztahu k rovnosti mužů a žen a dopady navrhovaného řešení ve vztahu k rovnosti mužů a žen. Návrh zákona se nedotýká rovnosti postavení mužů a žen.

f) Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy Z navrhovaného zákona nevyplývají zvýšené nároky na státní rozpočet.

g) Sociální dopady a dopady na životní prostředí Navrhovaný zákon nemá sociální dopady, ani dopad na životní prostředí.

11

B/ ZVLÁŠTNÍ ČÁST K části první: Jde jednak o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona, jednak o věcnou změnu, podle které již nepodání návrhu na prohledání konkursu nebude nadále (tam, kde tuto povinnost má dlužník a osoby za něj jednající) trestným činem (srov. § 126 odst. 2 tr. zák. v dosavadním znění). Povinnost podat insolvenční návrh je v insolvenčním zákonu upravena (v § 60 odst. 3) stejně jako dosud. Z pohledu doby, která uplynula od zavedení trestního postihu pro nesplnění této povinnosti (od 1. května 2000), jej však lze hodnotit

jako bezzubý (chování podnikatelských subjektů v krizi neovlivnil a v praxi je

uplatňován jen ojediněle). V pojetí nové úpravy nadto působí proti tendenci motivovat dlužníka ke včasnému řešení krizové situace především pozitivně. Namísto trestní sankce zavádí nová úprava soukromoprávní sankce majetkové (§ 318 insolvenčního zákona), jdoucí ku prospěchu věřitelů dlužníka, kteří jsou porušením povinnosti podat návrh zpravidla postiženi nejvíce.

K části druhé: Účelem této úpravy je - v návaznosti na zvláštní režim řešení úpadku finančních institucí upravený v insolvenčním zákoně (srov. § 6 odst. 2 písm. a/ a ustanovení § 272 – 293 insolvenčního zákona) uvést český právní řád do souladu s právem EU. Jde především o směrnice 2001/24/ES a 2001/17/ES, jež obsahují značný počet kolizních ustanovení, které je nutné promítnout do zákona o mezinárodním právu soukromé a procesním. Úprava obsažená v § 11c je transpozicí článků 10, 24, 25, 26, 27, 30, 31 a 32 směrnice 2001/24/ES. Pouze promítnutí těchto ustanovení do tohoto zákona může zajistit, aby kolizní normy pokrývaly vedle institutu úpadku podle insolvenčního zákona i institut nucené správy 12

podle zákona o bankách a na rozdíl od působnosti insolvenčního zákona i spory, v nichž jsou práva osob ovlivněna insolvenčním řízením probíhajícím v zahraničí, přestože zahraniční instituce nemá v České republice pobočku; to vše je požadavkem směrnice. Ustanovením § 11d se v souladu se směrnicí č. 2001/17/ES doplňují kolizní ustanovení ve vztahu k pojištění a zajištění. Ustanovení § 11e pak implementuje směrnici č. 2002/47/ES, o dohodách o finančním zajištění. Tato směrnice požaduje, aby rozhodné právo, podle kterého se posuzuje vznik finančního zajištění, věcná práva spojená s finančním zajištěním a způsob realizace finančního zajištění, bylo v případě, kdy je předmětem finančního zajištění investiční nástroj v zaknihované podobě, právo členského státu EU, ve kterém je veden odpovídající účet. Odpovídajícím účtem je takový účet v evidenci, kdy zápisem na tomto účtu vzniká finanční zajištění (např. podle návrhu zákona o podnikání na kapitálovém trhu jde v případě zástavního práva o zápis na účet vlastníka v evidenci investičních nástrojů). K části třetí: Ke článku III K bodům 1, 4, 7, 11 a 12: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K bodům 2 a 3: Vedle toho, že jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona, zhojuje přesun uvedené úpravy do nového odstavce 4 dosavadní systematickou nedůslednost spočívající v tom, že věci konkursu a vyrovnání a spory jimi vyvolané byly apriori pokládány za spory obchodní, bez zřetele k tomu, že dlužník nikdy podnikatelem nebyl. Vypuštění dosavadní výjimky z projednávání sporů vyvolaných konkursem, vážící se (ve prospěch věcné příslušnosti okresního soudu) k vypořádání společného jmění manželů, je (při respektování důvodů, pro něž byla zavedena) dáno zásadně novým pojetím projednávání incidenčních sporů v insolvenčním zákoně - totiž jejich začleněním do rámce insolvenčního řízení (srov. § 4 písm. d/ insolvenčního zákona). K bodu 5: Tato úprava zhojuje dosavadní výkladové nejasnosti a rozporné postupy soudní praxe při řešení otázky, zda tam, kde správce konkursní podstaty (nyní insolvenční správce) při výkonu své funkce vystupoval v občanském soudním řízení namísto dlužníka jako žalovaný (a nešlo o incidenční spor, pro nějž nyní platí nová pravidla určování věcné, a tudíž i místní, příslušnosti, daná tím, že se projednává v rámci insolvenčního řízení) nebylo jasné, zda se má 13

při určení místní příslušnosti vycházet z obecného soudu dlužníka nebo z obecného soudu správce. K bodu 6: Tato změna je - obdobně jako u bodů 2 a 3 -

dána

zásadně novým pojetím

projednávání incidenčních sporů v insolvenčním zákoně - totiž jejich začleněním do rámce insolvenčního řízení (srov. § 4 písm. d/ insolvenčního zákona). V takovém případě ztrácí text § 88 písm. i) opodstatnění. K bodu 8: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. Se zřetelem k tomu, že v incidenčních sporech se ve věci samé rozhoduje rozsudkem (§ 110 odst. 2 insolvenčního zákona), nejsou v tomto výčtu zmíněny (ač mají být nově projednávány v rámci insolvenčního řízení) a počítá se s tím, že u nich bude přípustnost dovolání zkoumána (jako dosud) prostřednictvím ustanovení § 237 o. s. ř. K bodům 9 a 10: V případech uvedených v § 260b pod písmeny a) až c) dosavadní úprava vycházela z toho, že povinný je v situaci, v níž nelze předpokládat takový stav majetku, aby z něho mohla být dlužná pohledávka úspěšně vymožena cestou výkonu rozhodnutí, nebo v níž by prohlášení o majetku, popřípadě exekuční vymáhání splnění dluhu mohlo být v rozporu s účelem opatření, která byla u povinného zavedena. Z hlediska změn daných insolvenčním zákonem se takový stav nyní obecně připíná k účinkům zahájení insolvenčního řízení a k trvání účinků předběžného moratoria. Tomu odpovídají provedené změny. K části čtvrté: Jde především o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. Přihlíží se též k tomu, že jedním z účinků zahájení insolvenčního řízení je (jde-li o dlužníkův insolvenční návrh), že právo na uspokojení ze zajištění, které se týká majetku ve vlastnictví dlužníka nebo majetkové podstaty, lze (s taxativně vypočtenými výjimkami) uplatnit a nově nabýt zásadně jen za podmínek stanovených insolvenčním zákonem (§ 69 insolvenčního zákona). K části páté až deváté: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K části desáté: Ke článku X: 14

K bodu 1: Jde o terminologickou a obsahovou návaznost úpravy týkající se provozování živnosti, na úpravu obsaženou v insolvenčním zákonu, zejména co do způsobu ukončení provozování dlužníkova podniku a situací, kdy podnik mění majitele. Je-li dlužník na základě opatření přijatých v insolvenčním řízení omezen v dispozicích se svým majetkem, je logické podmínit kroky, které činí ve vztahu k trvání živnosti, souhlasem osob, do jejichž rukou práva odpovídající těmto omezením přešla (insolvenční správce, předběžný insolvenční správce). Tomu odpovídá text § 8 odst. 3 a 4.

K bodům 2 až 4: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K části jedenácté: Ke článku XI: K bodu 1: Navrhovaná úprava reaguje na to, že insolvenční řízení je napříště jednotné. V důsledku toho bylo třeba úpravy, která by postihla všechna omezení dlužníka při nakládání s jeho majetkem, a to ohledně všech způsobů řešení úpadku. K bodům 2 a 3: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona.

K bodu 4: Vzhledem k povaze a funkci obchodního rejstříku není třeba, aby do listin tvořící jeho součást byla zakládána všechna rozhodnutí soudu v insolvenčním řízení, včetně rozhodnutí v rámci dohlédací činnosti soudu. Osnova proto stanoví, která rozhodnutí je třeba zakládat. Jejich taxativní výčet posiluje právní jistotu.

K bodům 5 a 6: Obě uvedené změny reagují na to, že podle insolvenčního zákona již není možné zamítnout insolvenční návrh pro nedostatek majetku dlužníka.

K bodu 7: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. 15

K bodům 8 až 13: Navrhované změny vyplývají z toho, že insolvenční návrh není možné zamítnout pro nedostatek majetku dlužníka a dále i ze změn terminologických. V § 68 odst. 5 pak jde i o přizpůsobení nové úpravě v insolvenčním zákoně.

K bodům 14 a 15: Navrhované změny vyplývají z toho, že probíhá-li insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek nebo hrozící úpadek společnosti, jsou

fúze nebo převod jmění společníka přípustné

pouze v rámci reorganizace. Obchodní zákoník proto odkazuje na zvláštní právní předpis, jímž je insolvenční zákon.

K bodům 16 až 27 a 29

Změny, uvedené pod těmito body, jsou jednat terminologické, jednak vyplývají z toho, že insolvenční zákon nadále nepřipouští zamítnutí návrhu pro nedostatek majetku.

K bodu 28

Text, který se podle tohoto ustanovení vypouští, je nadbytečný a nevystihuje všechny případy, které v této souvislosti upravuje insolvenční zákon.

K části dvanácté: Ke článku XII K bodům 1, 6 a 9: Jde o úpravu vynucenou tím, že insolvenční zákon v budoucnu s vyrovnáním jako se samostatným řízením nepočítá (jde o jeden ze způsobů řešení úpadku v rámci jednotného insolvenčního řízení) a k jeho poplatkovému vyčlenění z tohoto rámce není důvod. K bodu 2: Touto změnou se i ve vazbě na insolvenční řízení, kde je časový faktor (i ve vztahu k prodlevám plynoucím z plnění poplatkových povinností) rozhodující, odstraňují výkladové nejasnosti v otázce, komu má být adresována výzva k zaplacení poplatku, má-li poplatník 16

(účastník občanského soudního řízení) zástupce s plnou mocí pro celé řízení )s procesní plnou mocí). Jelikož plnění poplatkové povinnosti ne ní úkonem, který je poplatník povinen v řízení vykonat „osobně“, určuje se napříště jako jediný adresát výzvy takový zástupce. K bodům 3 až 5: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. Osvobození od poplatku za řízení se však nevztahuje na řízení o návrhu na předběžné moratorium (srov. § 84 a násl. insolvenčního zákona), jež není součástí insolvenčního řízení (srov. dále důvodovou zprávu ke změně položky 9 Sazebníku poplatků).

K bodu 7: Jde o nápravu legislativního pochybení spočívajícího v tom, že přijetím zákonů č. 241/2000 Sb. a č. 255/2000 Sb. byly do § 16 vtěleny dva odstavce 3 (každý s jiným obsahem). K bodům 8, 13 a 16: Jde o zpřesnění dosavadní úpravy, jež vyvolávala výkladovou nejistotu o rozsahu poplatkové povinnosti ve sporech o určení vlastnictví k několika věcem (nešlo-li o nemovitosti) nebo v tzv. vylučovacích žalobách (ve výkonu rozhodnutí /exekuci/ a v konkursu), jejichž předmětem bylo vyloučení několika věcí (nešlo-li o nemovitosti). Se zřetelem k tomu, že převážná většina těchto žalob má skutkový základ společný všem věcem, jichž se žaloby týkají, není důvodu postupovat jinak ve věcech poplatkových. Změny zavedené novou poznámkou 4 k položkám č. 1 a 2 se pak musely projevit i doplněním poznámek k položkám 17 a 18 upravujícím poplatkovou povinnost v odvolacím a dovolacím řízení.

K bodu 10: Řízení, v jehož rámci dlužník žádá o vyhlášení předběžného moratoria (§ 84 a násl. insolvenčního zákona) není součástí insolvenčního řízení (předchází mu) a řídí se jinými pravidly. K osvobození od poplatku v takovém případě není důvod, přičemž výše poplatku za řízení v prvním stupni je stanovena částkou dostatečně vysokou k tomu, aby se předešlo účelovému zneužívání tohoto institutu dlužníky, kteří nesplňují předpoklady pro vyhlášení moratoria. Výše této částky je souladná (ač plní jiný účel) s maximální výši zálohy na náklady insolvenčního řízení. K současnému vypuštění úpravy zpoplatňující vyrovnací řízení srov. důvodovou zprávu k bodům 1 a 6.

17

K bodu 11: Touto úpravou se uvedená položka jednak terminologicky přizpůsobuje insolvenčnímu zákonu, jednak se jejím prostřednictvím sjednocuje poplatkový režim všech sporů označených v insolvenčním zákoně (zejména v jeho § 108) jako spory incidenční (spory vyvolané insolvenčním řízením). Ve spojení s poznámkou 2 k této položce nově platí, že položka 2 písm. e/ nebude (ve vazbě na poznámku č. 3 a novou poznámku č. 4 k položkám 1 a 2) nadále používána pro vyloučení věci, práva nebo jiné hodnoty z majetkové podstaty podle insolvenčního zákona. K dispozici zůstane jen pro okruh vylučovacích žalob ve výkonu rozhodnutí /exekuci/, kde je další diferenciace rozsahu poplatkové povinnosti opodstatněna již tím, že toto řízení nemá v porovnání s insolvenčním řízením hromadné účinky. Vylučovací žaloby vzešlé z insolvenčního řízení budou plně (a jednotně) podřízeny (bez zřetele k charakteru věcí, o něž při vyloučení jde) položce 10. K bodům 12 a 15: Jde o změny, jejichž nutnost vyvolává úprava odůvodněná pod body 10 a 11. Ve vztahu k bodu 10 se již nejevilo věcně opodstatněným přenášet výši poplatku z návrhu na vyhlášení předběžného moratoria do řízení o opravných prostředcích ve stejném rozsahu. K bodu 14: Jde o zhojení jazykové nepřesnosti dosavadního textu poznámky, vyvolávající nesprávný dojem, že poplatek podle položky 18 písm. a/ se vybere i v případě, že plnění ze smlouvy, které bylo ve smlouvě vyjádřeno v penězích, převyšuje 100.000,- Kč. Přitom v takové situaci je logicky dán důvod k uhrazení poplatku podle položky 18 písm. b/.

K části třinácté: Vypuštění věty druhé v § 3 navazuje na skutečnost, že podle insolvenčního zákona (§ 6 odst. 1 písm. d/) je Všeobecná zdravotní pojišťovna vyňata z působnosti insolvenčního zákona. K části čtrnácté: Jde nejen o formulační úpravu nutnou vzhledem k terminologii insolvenčního zákona, nýbrž i o změny dané rozšířením způsobů řešení úpadku (o reorganizaci a plán oddlužení), o vypuštění samostatného institutu vyrovnání a o vypuštění institutu nuceného vyrovnání (coby zvláštního stadia řízení po prohlášení konkursu). Těmto změnám se přizpůsobuje povinnost sestavovat účetní závěrky. K části patnácté: 18

Jde nejen o formulační úpravu nutnou vzhledem k terminologii insolvenčního zákona, nýbrž i o změnu danou dosavadním nepřesným zněním zákona. Jiný orgán sociálního zabezpečení nikdy nemůže být orgánem, který „vede“ insolvenční řízení, může však být na tomto řízení účasten; insolvenční soud oproti tomu nemůže být pokládán za účastníka řízení, které vede. Tomu odpovídá zpřesněná dikce písmene a). Doplnění výčtu osob, které lze v souvislosti insolvenčním řízením informovat, o insolvenčního správce, je dáno tím, že tato povinnost plyne již z dikce § 28 insolvenčního zákona a podává se i z textu stávajícího zákona o konkursu a vyrovnání (srov. jeho § 9d). K části šestnácté: Ke článku XVI: K bodu 1: Uvedené ustanovení implementuje Směrnici 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění (tzv. kolaterálech) a navazuje na obdobné promítnutí této směrnice v textu insolvenčního zákona (srov. jeho § 271).

K bodu 2: Upravují se ustanovení o nucené správě a nuceném správci v návaznosti na skutečnost, že podle insolvenčního zákona nelze tento zákon použít na banku po dobu, kdy má licenci (srov. § 6 odst. 2 písm. a/ insolvenčního zákona). K bodu 3: Doplňuje se ustanovení, kterým se naplňuje požadavek směrnice 2001/24/ES na informaci o opatřeních vůči bance, která se dotýkají klientů pobočky této banky ve členském státě EU.

K bodu 4: Tímto ustanovením se v zájmu ochrany vkladatelů prodlužuje nucená správa až do okamžiku jmenování likvidátora nebo prohlášení konkursu (coby jediného způsobu, jímž se podle insolvenčního zákona řeší úpadek banky, byla-li jí odňata licence), kdy se správy majetku ujímá insolvenční správce.

K bodu 5: V návaznosti na text § 6 odst. 2 písm. a/ insolvenčního zákona se jako nový důvod pro odnětí licence zavádí úpadek banky. 19

K bodu 6: Doplňuje se ustanovení ukládající, ve vazbě na směrnici 2001/24/ES, povinnosti orgánu vykonávajícímu bankovní dohled.

K bodu 7: Toto úpravou je do zákona transponována směrnice č. 2001/24/ES.

K bodům 8 a 9: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. V § 41d odst. 3 se dále mezi osoby povinné poskytnout příslušné podklady doplňuje předběžný insolvenční správce. K části sedmnácté:

Jde nejen o formulační úpravu nutnou vzhledem k terminologii insolvenčního zákona, nýbrž i o změnu danou jiným pojetím způsobů řešení dlužníkova úpadku. Pro příště se proto důvod k vyloučení z burzovních obchodů na komoditní burze pojí jen s prohlášením konkursu, nikoli již s povolením vyrovnání, s povolením reorganizace nebo se schválením plánu oddlužení (jež nemají povahu likvidačních forem řešení dlužníkova úpadku). K části osmnácté: Jde jednak o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona, jednak o provázání institutu poznámky s těmi ustanoveními insolvenčního zákona (srov. poznámky pod čarou, která na ně odkazují), jež počítají s vyrozuměním příslušného katastrálního úřadu o opatřeních, jež mají vliv na změnu dispozičních oprávnění k nemovitostem. K části devatenácté: Jde o formulační úpravu nutnou vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K části dvacáté: Ke článku XX: K bodu 1:

20

K zajištění efektivní a bezkolizní účasti správců daní v řízení o reorganizaci či oddlužení navržená právní úprava zpřesňuje rozsah působnosti správců daně v kontextu s prohlášeným úpadkem (s rozhodnutím o úpadku). Správci daně budou moci díky této právní úpravě jak hlasovat o reorganizačním plánu nebo o plánu oddlužení, tak i vyjádřit svůj souhlas, příp. nesouhlas s obsahem tohoto návrhu (plánu) a takové řešení sami navrhovat.

K bodu 2 a 3: Navržená právní úprava definuje nově (v porovnání s dosavadní úpravou) zejména postavení insolvenčních správců v daňovém řízení a deklaruje, že práva a povinnosti svěřená a uložená insolvenčním správcům v daňovém řízení jsou směřována k plnění daňových povinností, které se váží k majetku, jenž byl v souvislosti s insolvenčním řízením pojat do majetkové podstaty daňového subjektu (dlužníka).

K bodu 4: Jde o formulační úpravu nutnou vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K bodům 5 a 6: Navržená právní úprava má svůj původ ve změnách, k nimž dochází v souvislosti s bodem 7 (srov. důvodovou zprávu tamtéž).

K bodu 7: V nově navrhovaných ustanoveních je řešen způsob uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení (§ 40a), postup při podávání daňových přiznání v průběhu insolvenčního řízení a lhůty pro jejich podávání v průběhu tohoto řízení (§ 40b). Návrh taktéž zohledňuje nejpodstatnější účinky spojené s prohlášením úpadku do daňového řízení, které je vedeno za účelem vypořádání daňových povinností daňového subjektu v úpadku. Koncepce zde obsažená vychází ze zásady, že daňová povinnost je nepřenosná a jejím nositelem zůstává daňový subjekt v úpadku. Za účelem uspořádání majetkových poměrů daňového subjektu v úpadku je nově řešena problematika penalizace za pozdní platby daní v průběhu insolvenčního řízení (§ 40b odst. 5). Při úvaze o vratitelnosti přeplatku na dani se nově nepřihlíží k daňovým nedoplatkům, které správce daně nepřihlásil v insolvenčním řízení, ač se tak mělo stát (§ 40a odst. 3).

K bodu 8:

21

Navrhovaná právní úprava řeší otázku nakládání s daňovými nedoplatky při ukončení insolvenčního řízení a jejich další případnou existenci za předpokladu, že byly řádně přihlášeny u insolvenčního soudu a z různých objektivních důvodů nebyly zcela nebo z části v insolvenčním řízení uhrazeny.

K bodu 9: Předkládaná právní úprava vychází z teze, že i správce daně, jenž se o spravovanou daňovou pohledávku stará s péčí řádného hospodáře, požívá právní jistoty, že nedojde k jejímu promlčení.

K části dvacáté první až dvacáté třetí: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona.

K části dvacáté čtvrté: Ke článku XXIV: K bodu 1: Předkládaná právní úprava reaguje toliko na předkládané znění návrhu insolvenčního zákona, jenž již s institutem vyrovnání a institutem nuceného vyrovnání jako samostatným způsobem řešení úpadku nepočítá. K bodu 2 a 5: Navržená právní úprava přihlíží k posledním trendům moderního insolvenčního práva a nejnovějším poznatkům z této oblasti zejména ze SRN a je vedena snahou zachovat provoz podniku i v průběhu úpadku a umožnit reprodukci vlastních zdrojů podnikatele. Z toho důvodu se navrhuje v případě, kdy je podmínka provozování podniku u fyzické osoby splněna, osvobodit na dobu dvou kalendářních roků po sobě následujících ode dne účinnosti rozhodnutí o povolení reorganizace příjmy podle § 7 zákona. U právnické osoby se takto osvobozují příjmy podle § 18 zákona.

K bodu 3: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona.

K bodu 4: 22

Navrhovaná právní úprava zohledňuje toliko ten fakt, že předkládaný insolvenční zákon s institutem vyrovnání a institutem nuceného vyrovnání jako samostatným způsobem řešení úpadku nepočítá a naopak s sebou přináší nový institut reorganizace a oddlužení.

K bodům 6 až 9 a 10 a 11: Navrhovaná právní úprava představuje toliko terminologické upřesnění. K bodu 10: Jde o upřesnění navazující na bod 14 novely. K bodu 12: Do dosavadní právní úpravy podávání daňových přiznání u fyzické osoby v průběhu insolvenčního řízení byl zapracován způsob podávání daňových přiznání poplatníkem ve vazbě na nové instituty insolvenčního zákona. K bodu 14: Jelikož oproti problematice podávání daňových přiznání fyzických osob v úpadku je tato problematika v případě právnických osob soustředěna do zákona o správě daní a poplatků, zrušuje se § 38m odst. 2 zákona. K části dvacáté páté: Jde především o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona, ale i o změnu danou jiným pojetím způsobů řešení dlužníkova úpadku. Pro příště se proto penále neplatí v době od prohlášení konkursu do zrušení konkursu na majetek plátce pojistného (§ 20 odst. 5 poslední věta zákona). K části dvacáté šesté: Jde o formulační úpravu nutnou vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. Zatímco zákaz zahrnutí označených cenných papírů do majetkové podstaty je formulován obecně (bez zřetele k tomu, jakým způsobem je úpadek jejich schovatele v insolvenčním řízení řešen), povinnost insolvenčního správce tyto papíry vydat uschovatelům nebo je uložit u jiného schovatele, je konstruována ve vazbě na řešení schovatelova úpadku nebo hrozícího úpadku konkursem (jiné formy řešení úpadku nemají likvidační povahu, takže ve vztahu k nim se nutnost takových postupů apriori nepředpokládá). K části dvacáté sedmé: Jde o formulační úpravu nutnou vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. 23

K části dvacáté osmé: Ke článku XXVIII: K bodu 1, 3 a 5: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K bodu 2: S přihlédnutím k charakteru způsobu řešení úpadku formou reorganizace nebo oddlužením (schválením plánu oddlužení) se navrhuje, aby daňový subjekt, jenž některou z těchto forem řešení úpadku prochází, mohl i v průběhu insolvenčního řízení za účelem reprodukce vlastních podnikatelských zdrojů tvořit ke svému hmotnému majetku rezervy za podmínek a parametrů stanovených tímto zákonem. Tohoto práva by ovšem mohl v těchto případech využít, jen nebude-li tento majetek v průběhu insolvenčního řízení zpeněžen (došlo by ke změně vlastníka) a výtěžek zpeněžení použit k uspokojení pohledávek přihlášených věřitelů. K bodu 4: Zde návrh zohledňuje zvláštnosti nově zaváděného institutu reorganizace a přihlíží k legitimaci označených osob popřít pohledávku v průběhu insolvenčního řízení, v celkovém kontextu však zachovává dosavadní koncepci k vytváření opravných položek za dlužníky, kteří jsou v úpadku. K části dvacáté deváté až třicáté první:

Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K části třicáté druhé: Touto úpravou se do zákona promítá skutečnost, že v novelizovaném ustanovení uvedená opatření se nevztahují na finanční zajištění a závěrečné vyrovnání. K části třicáté třetí: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K části třicáté čtvrté Jde především o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona a ke změněnému pojetí některých typů rozhodnutí, na nichž by se proto vyšší soudní úředníci svou rozhodovací činností podílet neměli. 24

K části třicáté páté a třicáté šesté: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K části třicáté sedmé: Ke článku XXXVII: K bodu 1: Jde o transpozici směrnice č. 2001/24/ES v návaznosti na konsolidovanou bankovní směrnici a v návaznosti na princip bankovní licence, který byl touto směrnicí zaveden. Dikce tohoto ustanovení rozšiřuje princip vzájemné informovanosti orgánů dohledu nad úvěrovými institucemi. K bodům 2 a 3: Jde o terminologickou úpravu v souladu s insolvenčním zákonem.

K bodu 4: Důvodem této změny je skutečnost, že podle insolvenčního zákona může být v družstevní záložně v případě insolvence pouze prohlášen konkurs.

K bodu 5: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. Mezi osoby povinné poskytnout příslušné podklady se doplňuje předběžný insolvenční správce.

K bodu 6: Ustanovení implementuje Směrnici 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění

K bodům 7 až 9: Navrhovaná úprava navazuje na dvě směrnice EU. V prvém případě se jedná o tzv. „Konsolidovanou bankovní směrnici“ dle které si může, při splnění určitých podmínek, úvěrová instituce zřídit v kterémkoli členském státě pobočku, popřípadě může podnikat bez pobočky. Dále se naplňuje požadavek směrnice 2001/24/ES, kde je upravena informační povinnost dozorového orgánu nad úvěrovými institucemi a jejich pobočkami v hostitelských státech vůči dozorovému orgánu tohoto státu, kde má tato instituce pobočku. Nově je upravováno rovněž použití rozhodného práva pro řízení prováděná nucenými správci.

25

K bodu 10: Doplnění 28d odst. 3 zákona je opodstatněno tím, že dosavadní znění tohoto ustanovení nesmí mít (vzhledem ke směrnici 2002/47/ES) vliv na práva a povinnosti vyplývající z finančního zajištění podle obchodního zákoníku, které družstevní záložna poskytla nebo které jí bylo poskytnuto (popř. vyplývající z obdobného vztahu podle zahraniční právní úpravy přejímající směrnici 2002/47/ES). K bodu 11:

Navrhovaná novela relevantně reaguje na insolvenční zákon, podle které tento zákon není aplikovatelný na družstevní záložnu s povolením působit jako družstevní záložna. Jde o ustanovení upravující postavení nuceného správce a výkon jeho činnosti v záložně.

K bodu 12: Prodlužuje se nucená správa v zájmu ochrany vkladatelů až do okamžiku jmenování likvidátora nebo prohlášení konkursu, kdy se správy majetku ujímá insolvenční správce.

K bodu 13: Dikce tohoto ustanovení navazuje na dikci insolvenčního zákona a jako nový důvod pro odnětí povolení družstevní záložně se zavádí úpadek tohoto subjektu. K části třicáté osmé: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona.

K části třicáté deváté:

Jde především o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona, ale i o změnu danou jiným pojetím způsobů řešení dlužníkova úpadku. Pro příště se proto důvod k vyškrtnutí ze seznamu advokátů a k pozastavení výkonu advokacie pojí jen s prohlášením konkursu, nikoli již s povolením reorganizace nebo se schválením plánu oddlužení (jež nemají povahu likvidačních forem řešení dlužníkova úpadku).

K části čtyřicáté deváté až čtyřicáté druhé: 26

Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K části čtyřicáté třetí: Jde o změnu vyvolanou doprovodnými změnami zákonů k insolvenčnímu zákonu, v souvislosti s úpravou cenných papírů. K části čtyřicáté čtvrté až čtyřicáté sedmé: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K části čtyřicáté osmé:

V nové koncepci insolvenčního zákona není důvodu přiznat Kanceláři Garančního fondu podstavení věřitele s pohledávkou za podstatou (§ 24 odst. 3) jen proto, že nároky vůči fondu uplatněné uhradí až v průběhu insolvenčního řízení. Pro tyto účely se však na Kancelář hledí jako na přihlášeného věřitele (jehož pohledávka bude uspokojena ve stejném poměru a ve stejném pořadí jako pohledávky ostatních věřitelů, kteří své pohledávky přihlásili a k nimž podle své povahy patří. Změny v textu § 26 odst. 1 jsou dány terminologickými změnami Insolvenčního zákona, jakož i jazykovou nepřesností poslední věty stávajícího textu (z nějž jako by se podávalo, že právnická osoba, která je v konkursu, je právnickou osobou, která zanikla). Přitom není důvodu činit při probíhajícím insolvenčním řízení rozdíl mezi právnickou a fyzickou osobou.

K části čtyřicáté deváté: Ke článku XLIX: K bodu 1: Vkládá se pojem pohledávka z pojištění, se kterým se dále v textu pracuje.

K bodu 2: Do zákona o pojišťovnictví se vkládá ustanovení zavádějící povinnost pojišťovny vést seznam aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy a které přednostně slouží k úhradě pohledávek z pojištění.

K bodu 3:

27

Doplňuje se terminologie insolvenčního zákona tak, aby byl zachován původní smysl ustanovení.

K bodu 4: Specifikuje se, v souladu s příslušnou směrnicí, výše zmíněný seznam aktiv pojišťovny.

K bodu 5: Jako důvod k odnětí povolení se doplňuje úpadek pojišťovny nebo zajišťovny. K bodu 6: V souladu s příslušnou směrnicí se specifikuje oznamovací povinnost ministerstva o zavedení reorganizačního opatření nebo prohlášení konkursu na pojišťovnu z jiného členského státu nebo na pojišťovnu ze třetího státu anebo na zajišťovnu K bodu 7 a 9: Ustanovení implementují Směrnici 2002/47/ES o dohodách o finančním zajištění. K bodu 8: Doplňuje se institut zástupce nuceného správce. K bodu 10: Zákon o pojišťovnictví se doplňuje o povinnost danou nucenému správci pro účely insolvenčního řízení. Vzhledem k postavení, jaké nucený správce zaujímá podle zákona o pojišťovnictví, ukládá se mu povinnost oznámit Ministerstvu financí předlužení pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny a s tím zároveň poskytnout podklady osvědčující tuto skutečnost.

K bodu 11: Doplňuje se ustanovení ve vztahu nucené správy k činnosti tuzemské pojišťovny nebo tuzemské zajišťovny v rámci Společenství. Obdobný postup ministerstva se navrhuje v případě částečného odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti a v případě předběžného opatření. K bodu 12, 15 a 16: V souladu s komunitárním právem se doplňuje informační povinnost ministerstva v případě odnětí povolení v důsledku úpadku.

K bodu 13:

28

Doplňuje se ustanovení ve vztahu k převodu pojistného kmene tuzemské pojišťovny vytvořeného v jiných členských státech. K bodu 14: Doplňuje se úpadek jako důvod pro odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. K bodu 17: V důsledku překonání stávajícího znění § 37a novou právní úpravou se toto ustanovení zrušuje.

K bodu 18: Upravuje se dosavadní nepřesné znění. K části padesáté: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K části padesáté první: Ke článku LI: K bodům 1 a 2: Jde o úpravu nutnou vzhledem k textu § 6 insolvenčního zákona, jenž pojímá nově otázku vynětí určitých subjektů z osobní působnosti insolvenčního zákona. K bodům 3 až 11: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K bodu 12: Text této věty se mění se zřetelem k ustanovení § 113 odst. 3 písm. b) a § 125 insolvenčního zákona.

K bodu 13 a 14: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K části padesáté druhé až šedesáté osmé:

Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona a k tomu, že insolvenční zákon v budoucnu nepočítá s možností zamítnout insolvenční návrh pro nedostatek majetku.

29

K části šedesáté deváté: Kromě nutných terminologických úprav navržená právní úprava navazuje na změny promítnuté v textu zákona o správě daní a poplatků a v zákoně o dani z přidané hodnoty. V § 136a se komplexně (a nově) řeší problematika zdaňovacího období, podávání daňových přiznání a splatnosti daně v průběhu insolvenčního řízení. Textu § 136a odpovídá změna v § 18. K části sedmdesáté a sedmdesáté první: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K části sedmdesáté druhé: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona, podle které k osvědčení dlužníkova úpadku dochází rozhodnutím o úpadku (aniž by tím byl definován způsob řešení úpadku), jež nabývá účinnosti zveřejněním v (elektronickém) insolvenčním rejstříku. Insolvenční zákon také v budoucnu nepočítá s možností zamítnout insolvenční návrh pro nedostatek majetku. K části sedmdesáté třetí: Jde o formulační úpravu danou tím, že insolvenční zákon vychází z existence jednotného insolvenčního řízení. K části sedmdesáté čtvrté: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona a k tomu, že insolvenční zákon v budoucnu nepočítá s možností zamítnout insolvenční návrh pro nedostatek majetku. K části sedmdesáté páté: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona a k tomu, že insolvenční zákon v budoucnu nepočítá s možností zamítnout insolvenční návrh pro nedostatek majetku. K části sedmdesáté šesté: Ke článku LXXVI K bodu 1:

30

Navrhovaná právní úprava v sobě zohledňuje trend vyjádřený v insolvenčním zákoně, kterým je preference zachování provozu dlužníkova podniku i v průběhu insolvenčního řízení před pouhou likvidační formou řešení úpadku (spojenou s ukončením tohoto provozu). K bodům 2 a 3: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K bodům 4 až 6: Pro vypořádání daňových povinností plátce v úpadku se navrhuje začlenit do tohoto zákona zvláštní ustanovení (§ 101a), čemuž odpovídají změny v textu ustanovení § 99 a 101. V ustanovení § 101a je komplexně (a nově) řešena problematika zdaňovacího období, podávání daňových přiznání a splatnosti daně v průběhu insolvenčního řízení. Předložená úprava diferencuje mezi konkursem na straně jedné a reorganizací a oddlužením na straně druhé z hlediska délky zdaňovacího období. V návrhu je též řešena otázka spojená s podáváním daňového přiznání při ukončení insolvenčního řízení. K bodu 7: Navržená právní úprava navazuje na změny promítnuté v textu zákona o správě daní a poplatků. K části sedmdesáté sedmé: Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona a k rozšíření způsobů řešení dlužníkova úpadku. Změna textu § 132 odst. 1 je odůvodněna tím, že problematiku pohledávek vzniklých z nároku na vyloučení majetku z konkursní podstaty, není důvod řešit odchylně od obecné úpravy v insolvenčním zákoně. Totéž platí pro problematiku odměny a nákladů insolvenčního správce (ve vazbě na zrušení § 132 odst. 5 zákona). Ponechání textu ve stávající podobě by odporovalo zásadě formulované v § 25 odst. 1 větě druhé insolvenčního zákona. Text § 197 přizpůsobuje znění zákona právu Evropské unie a našim zákonům, do nichž bylo (včetně insolvenčního zákona) promítnuto. Změny § 199 odst. 2 zákona plynou ze změn § 132 odst. 1 a 5 zákona. K části sedmdesáté osmé: Jde o formulační úpravu danou novou terminologií (novým označením správce dlužníkova majetku) v insolvenčním zákoně. K části sedmdesáté deváté až osmdesáté první: 31

Jde o formulační úpravy nutné vzhledem k terminologii insolvenčního zákona. K části osmdesáté druhé: Ke článku LXXXII: Jde o tradiční úpravu přechodných ustanovení při změnách poplatkového předpisu, vylučující retroaktivní dopady jdoucí v neprospěch poplatníka. Ke článku LXXXIII: Jde o nezbytné přechodné ustanovení k části čtrnácté (k novele zákona č. 563/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů), plynoucí z § 334 insolvenčního zákona. Ke článku LXXXIV: Předpokládá se, že nová úprava se prosadí i ve vztahu ke smlouvám podřízeném dluhu uzavřeným před účinností změny zákona č. 87/1995 Sb. ve znění pozdějších předpisů, provedené podle části třicáté sedmé (jež však nepůsobí retroaktivně). Jinak řečeno, přechodné ustanovení převádí smlouvy o podřízeném dluhu do režimu insolvenčního zákona. Ke článku LXXXV: Stanoví se přechodné období, podle něhož má pojišťovna povinnost splnit povinnost stanovenou podle novely zákona č. 363/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů,(srov. část čtyřicátou devátou) tvořit seznam podle § 21c zákona do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti toho zákona. Ke článku LXXXVI: Účinnost zákona se předpokládá ke stejnému datu jako účinnost

insolvenčního

zákona, jež potřebu legislativních změn vyvolal (srov. § 336 insolvenčního zákona)

32