Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu

Martin Luštický a kol.

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu Oponovaná výzkumná zpráva

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu Oponovaná výzkumná zpráva pro veřejnou správu a další zainteresované subjekty Autoři: Ing. Martin Luštický, Ing. Tomáš Kincl, Ph.D., Ing. Martin Musil, Bc. Lucie Váchová, Bc. Veronika Zelená, doc. Ing. Jitka Peková, CSc. Oponovali: Ing. Marek Pavlík, Ph.D., PhDr. Jaroslava Kadeřábková, CSc., RNDr. Zuzana Dvořáková – Líšková, Ph.D. Jindřichův Hradec, prosinec 2010 Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica Vydání první Formát A5 Brožované

Řešitelský tým děkuje za ochotu ke spolupráci a cenné informace pracovníkům příslušných oddělení Krajského úřadu Olomouckého kraje, Moravskoslezského kraje, Jihomoravského kraje, Plzeňského kraje, Středočeského kraje, Jihočeského kraje, Královehradeckého kraje a Libereckého kraje a také všem respondentům provedeného on-line dotazování a oponentům této výzkumné zprávy.

Projekt byl financován z prostředků Interní grantové agentury VŠE © Vysoká škola ekonomická v Praze, Nakladatelství Oeconomica – Jindřichův Hradec 2010 ISBN 978-80-245-1654-4

Oponovaná výzkumná zpráva

Obsah Informace o projektu

5

Teoretická východiska

7

Regionální plánování v cestovním ruchu Regionální programové dokumenty cestovního ruchu Kvalita a její měření

7 9 10

Metodika výzkumu

12

Subjekt hodnocení Inherentní znaky programových dokumentů Požadavky na kvalitu inherentních znaků Měřitelné znaky jakosti Systém měření kvality Testování systému měření kvality

12 13 13 15 19 22

Systém hodnocení regionálních programových dokumentů

24

Hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu

29

Zásady pro zpracování programových dokumentů

34

Závěr

36

Bibliografie

38

Posudky oponentů výzkumné zprávy

41

3

Oponovaná výzkumná zpráva

Informace o projektu Tato výzkumná zpráva je hlavním výstupem projektu s názvem „Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu“, financovaného Interní grantovou agenturou VŠE. Řešitelsky tým z Fakulty managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci řešil projekt v období 1. březen 2010 – 31. prosinec 2010. Číslo projektu: 06/2010 Poskytovatel: Interní grantová agentura VŠE Nositel projektu: Fakulta managementu VŠE Praha v Jindřichově Hradci Řešitel: Martin Luštický Spoluřešitelé: Tomáš Kincl, Martin Musil, Lucie Váchová, Veronika Zelená Garant: Jitka Peková Záměrem projektu bylo přispět ke zvýšení kvality procesu tvorby programových dokumentů tím, že vytvoří komplexní systém, který umožní vyjádřit kvalitu těchto dokumentů z pohledu jejich obsahu a formy. Systém hodnocení tedy zahrnuje jak požadavky na obsah, strukturu a náplň jednotlivých částí dokumentů z hlediska moderních přístupů strategického plánování a specifik veřejného sektoru, tak požadavky na přehlednost a srozumitelnost z hlediska obecné uživatelské kvality. Logicky navazující součástí výzkumu bylo ověření navrženého postupu v praxi, tj. provedení hodnocení kvality vybraných programových dokumentů cestovního ruchu, jejich komparace a podrobná analýza zjištěných skutečností. Hlavním cílem projektu bylo vytvoření v praxi dobře aplikovatelného komplexního postupu ex-post hodnocení kvality regionálních programových dokumentů cestovního ruchu, který přispěje ke zlepšení procesu strategického plánování v cestovním ruchu na regionální úrovni. Dílčí cíle projektu byly stanoveny takto: ▶ definování základních požadavků na programové dokumenty cestovního ruchu z hlediska jejich obsahu a formy ▶ navržení metodického rámce kvalitativní analýzy programových dokumentů ▶ zhodnocení stavu programových dokumentů krajů ČR dle navrženého postupu Proces řešení projektu probíhal v následujících logicky navazujících fázích: ▶ fáze teoreticko-metodologická – rešerše dostupných tuzemských a zahraničních odborných zdrojů, stanovení základního metodického postupu ▶ fáze definování inherentních znaků a kritérií jakosti programových dokumentů – určení požadavků na kvalitu dokumentů a jejich převod na znaky jakosti ▶ fáze tvorby postupu hodnocení kvality programových dokumentů – vytvoření komplexního systému hodnocení kvality z pohledu teorie regionálního plánování i obecné uživatelské kvality 5

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu ▶ fáze aplikace postupu – praktický výzkum (hodnocení) regionálních programových dokumentů cestovního ruchu ▶ fáze celkové analýzy a syntézy všech zjištěných skutečností a závěrů

6

Oponovaná výzkumná zpráva

Teoretická východiska Zaměření projektu je značně interdisciplinární, svou obsahovou náplní spadá jak do problematiky strategického a regionální plánování, typografie, tak do oblasti managementu kvality. Účelem této kapitoly není podat vyčerpávající teoretický přehled z uvedených oblastí, pouze shrnout nejvýznamnější teoretická východiska, která se stala základem pro navržený systém hodnocení programových dokumentů. Přes doznívající celosvětovou ekonomickou krizi cestovní ruch stále představuje jedno z největších ekonomických odvětví a je všeobecně uznáván za významný faktor regionálního rozvoje. Svým charakterem přispívá ke stabilitě regionálních a místních ekonomik (Wokoun et al., 2008), a to především díky jeho pozitivnímu multiplikačnímu efektu, který působí na vytváření podnikatelských příležitostí v celé řadě činností a významnou měrou ovlivňuje vývoj zaměstnanosti v regionu. Cestovní ruch se tak právem stal předmětem zájmu regionálních samospráv, které se snaží v rámci své regionální politiky jeho vývoj určitým způsobem ovlivnit. Ve snaze využít pozitivních přínosů cestovního ruchu aplikují kraje při jeho řízení prvky regionálního managementu, především pak regionálního plánování. V současné době všechny kraje disponují určitým programovým dokumentem, který se specificky věnuje cestovnímu ruchu, kde jsou vyjádřeny hlavní dlouhodobé záměry kraje v této oblasti. Programové dokumenty slouží ke koordinaci regionální rozvoje (Wokoun et al., 2008) a zároveň fungují jako základní manažerské nástroje řízení rozvoje cestovního ruchu v regionu. Jak však podotýká Vystoupil (2007), při jejich zpracování byly uplatněny rozdílné přístupy, které vedly k značné nejednotnosti dokumentů při řešení primárních otázek, odlišné struktuře, formě, rozsahu a obsahu. To má vliv nejen na možnost vzájemné komparace, a tím posouzení adekvátnosti vynaložených finančních prostředků na jejich zpracování, ale především se odráží v jejich schopnosti přispívat k dlouhodobému a úspěšnému rozvoji.

Regionální plánování v cestovním ruchu Současné pojetí chápe regionální plánování jako systematickou a komplexní aplikaci jednotlivých nástrojů regionální politiky v rámci konkrétních podmínek regionů tak, aby došlo k naplnění hlavních rozvojových cílů. Jde tedy o prostředek realizace regionální politiky a zároveň klíčovou součást regionálního managementu (Wokoun, 2003). Vlastní pojem plánování je poměrně obtížné přesně popsat, existuje celá řada jeho nejrůznějších definic. V nejobecnější rovině ho lze vymezit jako „proces zaměřený na úmyslné dosahování cílů prostřednictvím soustavy akcí“ (Hall, 2002:3). Regionální plánování je možné popsat jako specifickou podmnožinu plánování, která je zaměřena na řízení a ovlivňování všeobecného rozvoje regionu. Je charakteristické systé7

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu mem dílčích kroků, který se na základě analýzy a na ni navazujících opatření snaží dospět k dosažení stanovených cílů, vedoucích ke zlepšení stávajícího stavu (Šilhánková, 2007). Regionální plánování se orientuje na aktivizaci zdrojů pro dosažení dlouhodobých cílů (Kolektiv autorů, 2008) v podmínkách neustále se měnícího prostředí a nejistoty. Celý proces je značně komplexní, skládá se z několika vzájemně provázaných kroků, jenž někteří autoři nazývají plánovacím cyklem (Bryson, 2004; Veber et al., 2009). Regionální plánování v cestovním ruchu vychází ze základních zásad regionálního plánování, resp. plánování obecně. Má však některá specifika, která se odráží v konkrétních částech plánovacího cyklu. V cestovním ruchu poměrně výrazně funguje prvek konkurence (Luštický, 2009), kdy regiony, téměř jako běžné podnikatelské jednotky, soutěží na trhu cestovního ruchu o své „zákazníky“. Tento fakt by se měl odrážet ve způsobu regionálního plánování, které by se ještě více mělo přiblížit pojetí ze soukromého sektoru a zdůraznit nutnost dosahování komparativní výhody rozvojem klíčových vnitřních zdrojů a schopností v souladu s požadavky externího prostředí. Z pohledu plánovacího cyklu je tedy enormně důležitá externí a interní strategická analýza (Vourc’h, Denman, 2003), včetně znalosti vývojových trendů cestovního ruchu, a propojení jejích závěrů se strategickými cíli, resp. samotnou strategií. Jednotlivé kroky plánovacího cyklu lze zobecnit na základě poznatků o klasickém regionálním plánování (např. Allison, Kaye, 2005; Wokoun et al., 2008) a plánování v cestovním ruchu (Evans, Campbell, Stonehouse, 2003). Typický proces se skládá z těchto základních komponent: ▶ stanovení výchozích předpokladů ▶ strategická analýza ▶ stanovení rozvojové vize (příp. globálního cíle) ▶ definování strategických cílů ▶ výběr strategie pro naplnění cílů ▶ implementace Počátečním krokem plánovacího cyklu by mělo být jasné vymezení důvodu (smyslu) plánování a jeho výchozích podmínek. Součástí této fáze by měla také být identifikace souboru klíčových zainteresovaných osob, tj. jednotlivců, skupin či organizací, které budou procesem plánování, resp. jeho realizací, přímo nebo nepřímo ovlivněny, nebo mohou mít ony vliv na dosažené výstupy (Bryson, 2004). Na tento krok navazuje strategická analýza, která vytváří nezbytně nutnou informační základnu pro stanovení vize rozvoje cestovního ruchu v regionu a strategie pro její dosažení. Cestovní ruch poměrně výrazně reaguje na změny nejrůznějších obecných faktorů z oblasti ekonomiky, politiky, legislativy či demografie, jejichž analýza by neměla být opomenuta. Stejně tak je nutné, aby se externí strategická analýza zabývala vývojem trhu cestovního ruchu a identifikovala jeho hlavní vývojové trendy. Tím se

8

Oponovaná výzkumná zpráva lze do určité míry připravit na budoucí vývoj a vybrat vhodnou strategii pro minimalizaci následků nežádoucího působení faktorů a naopak maximální využití jejich pozitivního vlivu. Na analýzu odvětví cestovního ruchu by měla navázat poměrně detailní analýza konkurence. Díky ní může destinace učit své nejvýznamnější konkurenty co do počtu návštěvníků, ale i co do charakteru nabízených služeb, identifikovat jejich záměry, přednosti i slabiny. Úspěšnost strategie je ovšem závislá nejen na vnějších podmínkách, ale především na vnitřních zdrojích a způsobech jejich využití. Analýza vnitřního prostředí by se měla zabývat primárně těmito skutečnostmi a dát odpověď na otázku, zda jsou v souladu s prostředím, v němž se daná destinace pohybuje, a jsou schopny přispívat k její konkurenceschopnosti (Veber et al., 2009). Další důležitou část interní strategické analýzy představuje zkoumání vývoje cestovního ruchu v destinaci. Ten slouží jako základní indikátor úspěšnosti destinace na trhu. Monitoring návštěvnosti by se neměl zabývat pouze současným či minulým stavem, ale měl by obsahovat také predikci vývoje – např. pomocí některé z metod analýzy časových řad. Výsledky externí a interní strategické analýzy pak sumarizuje SWOT analýza, která určuje klíčové faktory rozvoje a kompetence pro další fáze plánovacího cyklu. Na výsledky externí a interní analýzy úzce navazuje definování dlouhodobé vize rozvoje regionu a hlavních strategických cílů. Vize vyjadřuje směr, kterým se chce destinace v cestovním ruchu ubírat, cíle jej detailněji rozpracovávají. Navržená strategie, resp. konkrétní opatření a akce, představují nástroje jejich dosažení. Zvolená opatření by měla maximálně podporovat rozvoj vnitřních zdrojů a schopností pro využití možných příležitostí a efektivní obranu před ohroženími z vnějšího prostředí. Zároveň by měla pomoci měnit či utlumovat identifikované slabiny. Významnou roli proto hraje provázanost strategie se závěry provedených analýz (Luštický et al., 2010). Fáze implementace strategie určuje konkrétní podmínky pro její převod do praxe. Měla by stanovit způsob realizace navržených opatření, včetně vymezení odpovědnosti a především nezbytně nutných zdrojů. Součástí této fáze je také definování kontrolního mechanismu pro monitoring dosažených výsledků a aktualizaci strategie (Wokoun et al., 2008).

Regionální programové dokumenty cestovního ruchu Jakýmsi zhmotněním plánovacího cyklu je programový dokument, který obsahuje výsledky procesu plánování. V současné době všechny české kraje disponují takovýmto dokumentem, který se věnuje oblasti cestovního ruchu. Tyto dokumenty střednědobé až dlouhodobé povahy vycházejí z obecnějších strategií, které blíže rozpracovávají a na základě podrobné analýzy definují konkrétní opatření pro dosažení stanovených cílů (Vystoupil et al., 2007).

9

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu S ohledem na splnění tohoto úkolu je využívána struktura dokumentu, která odpovídá fázím plánovacího cyklu. Obvyklý podrobnější obsah je následující (Vystoupil et al., 2007): ▶ úvod a základní informace ▶ stručná charakteristika území z pohledu cestovního ruchu ▶ analýza a hodnocení turistické nabídky a poptávky ▶ systém organizace cestovního ruchu v kraji ▶ SWOT analýza ▶ návrhová část (vize, cíle, problémové okruhy, navazující opatření a aktivity) ▶ finanční rámec, implementace, časový harmonogram Analytická část se zabývá sumarizací, analýzou a interpretací informací nutných pro část návrhovou. Jejím hlavním úkolem je odhalení nejdůležitějších faktorů, ovlivňujících současný a budoucí vývoj regionu (Wokoun et al., 2008). Pomocí ní by mělo být možné určit možné kritické problémy odvětví cestovního ruchu, jeho vývojové trendy, současnou pozici destinace, její rozvojové možnosti, sílu hlavních konkurentů, hlavní zdroje destinace v cestovním ruchu, klíčové kompetence apod. Na analytickou část dokumentů navazuje část návrhová, kde je na základě zjištěných skutečností deklarována rozvojová vize, cíle (priority) a způsob jejich dosažení (opatření, akce). Stejně jako je velmi podstatná provázanost jednotlivých kroků plánovacího cyklu, pro formulaci úspěšné strategie je nezbytný i soulad dílčích částí programových dokumentů, především analytické a návrhové části. Součástí dokumentu bývá také tzv. akční plán, který se zabývá procesem implementace. Jsou v něm uvedeny skutečnosti nezbytné pro převedení navrhovaných opatření do praxe. Přestože obsah dokumentů hraje primární úlohu, nelze opomenout ani jejich formální stránku. Jedná se totiž o veřejně přístupné dokumenty, které by měly splňovat alespoň základní pravidla typografie a estetiky. V opačném případě i obsahově perfektní dokumenty ztrácejí na celkové kvalitě, stávají se pro uživatele hůře použitelnými, snižuje se chuť aktivně je využívat a v neposlední řadě je ovlivněna i jejich důvěryhodnost pro klíčové zainteresované osoby. Jak ve své práci píše Talandová (2009), typografická stránka dokumentů významně působí na čtenáře a ovlivňuje jeho schopnost správně a snadno zpracovat jejich obsah. Důraz na kvalitu zpracování – zejména s ohledem na přehlednost, čitelnost a jednotnost – si zasluhují především významné, všeobecně přístupné dokumenty, mezi něž programy rozvoje cestovního ruchu bezesporu patří.

Kvalita a její měření Hodnocení regionálních programových dokumentů vychází z myšlenky, že tyto dokumenty jsou jakýmsi produktem procesu regionálního plánování, a proto u nich může být posuzována jejich kvalita, stejně jako u jakéhokoli jiného produktu. Stanovení

10

Oponovaná výzkumná zpráva úrovně kvality umožní tyto dokumenty rozlišit, komparovat a přiřadit jim rozdílnou hodnotu. Zároveň se může stát impulsem pro její další zlepšování. Projektový tým vyšel z nejvíce užívané definice kvality, kterou norma ČSN ISO 9000:2001 definuje jako „stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků“. Požadavkem je možno rozumět jistou potřebu či očekávání, které je někde stanoveno, někým vyžadováno nebo se obecně předpokládá. Konkrétní požadavky jsou stanoveny buď obecně závazným předpisem, vnitřní směrnicí (normou), mohou vzniknout na základě kvantifikované představy uživatelů, analýzy kvality obdobných subjektů apod. U každého výrobku či služby lze pak identifikovat určité znaky jakosti, které jsou pro něj (pro ni) typické, tj. inherentní. Tyto znaky jakosti naplňují stanovené požadavky, kdy stupeň jejich naplnění indikuje výslednou kvalitu výrobku či služby (Nenadál et al., 2007). Produkt (služba) má tak mnoho charakteristik, z nichž každá různou měrou splňuje stanovené požadavky a podílí se tak na celkové jakosti. Podstatou hodnocení kvality je zkoumání míry naplnění stanovených požadavků souborem znaků daného výrobku či služby. Norma ČSN ISO 9000:2001 definuje znaky jakosti jako „inherentní znaky produktu, procesu nebo systému týkající se požadavku“. Svou obsahovou náplní se tedy vztahují k charakteristických vlastnostem zkoumaného objektu a vychází ze stanovených požadavků na tyto vlastnosti. Podle Janečka (2004) a dalších lze znaky jakosti dělit na měřitelné (kvantitativní) a neměřitelné (kvalitativní). Kvantitativní znaky udávají velikost ve zvolených měřících jednotkách, jsou tedy vyjádřeny určitými čísly. Jejich hodnota může být libovolná z určitého intervalu (spojité znaky) nebo znak může nabývat jen některé z izolovaných hodnot (diskrétní znaky). Pro kvalitativní znaky jakosti, jejichž hodnoty není možné vyjádřit číselně, je nutné použít slovní pojmenování, příp. dohodnuté symboly. Pokud lze hodnoty znaku uspořádat podle velikosti, jedná se o znak ordinální. Hodnoty nominálních znaků se odlišují svým věcným významem, narozdíl od předchozích je nelze posuzovat podle jejich velikosti, ani určit rozdíl mezi jednotlivými znaky (Janeček, 2004). Pro vlastní realizaci procesu hodnocení existuje mnoho různých postupů podle charakteristických podmínek dané organizace či samotného produktu. Plášková (1999) však ve své práci stanovuje určitý obecně použitelný postup hodnocení, který lze využít ve všech typech organizací, a který se z hlediska zaměření projektu jeví jako velmi vhodný: ▶ jasné vymezení cíle hodnocení a hodnoceného objektu ▶ stanovení požadavků na kvalitu (porovnávací úrovně) ▶ stanovení znaků kvality s ohledem na cíl hodnocení ▶ měření znaků kvality a srovnání se stanovenými požadavky – využití objektivních nebo subjektivních metod měření pro zjištění souladu znaků jakosti se stanovenými požadavky ▶ zjištění úrovně kvality ▶ analýza výsledků a návrh zlepšujících opatření 11

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu

Metodika výzkumu V souladu s výše uvedenými teoretickými poznatky projektový tým stanovil postup hodnocení kvality programových dokumentů, který lze popsat v následujících bodech: 1. výběr subjektu hodnocení 2. určení charakteristických (inherentních) znaků subjektu hodnocení 3. definování požadavků na kvalitu inherentních znaků 4. stanovení měřitelných znaků jakosti 5. určení požadované srovnávací úrovně 6. vytvoření systému měření kvality 7. testování systému měření kvality 8. měření kvality 9. analýza zjištěných výsledků hodnocení

Subjekt hodnocení Subjektem hodnocení se staly programové dokumenty osmi krajů České republiky, které jsou specificky zaměřené na oblast cestovního ruchu, vychází z obecně definované rozvojové strategie (Strategie rozvoje kraje, Program rozvoje územního obvodu kraje) a na základě provedené analýzy dané oblasti navrhují konkrétní strategické cíle, priority a opatření, vedoucí k jejich naplnění. Konkrétně se jednalo o Strategii rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji (Jihočeský kraj, JČK), Program rozvoje cestovního ruchu v Jihomoravském kraji (Jihomoravský kraj, JMK), Marketingovou strategii rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji (Moravskoslezský kraj, MSK), Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje (Olomoucký kraj, OLK), Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje (Plzeňský kraj, PLK), Program rozvoje cestovního ruchu Královehradeckého kraje (Královehradecký kraj, KHK), Program rozvoje cestovního ruchu Libereckého kraje (Liberecký kraj, LBK) a Program rozvoje cestovního ruchu ve Středočeském kraji (Středočeský kraj, SČK). Dokumenty sloužily především jako prostředek k praktické aplikaci a ověření zvoleného postupu, proto nebylo nutné provést vyčerpávající šetření a bylo možné do hodnocení zahrnout dokumenty jen těch krajů, které projevily zájem o spolupráci na projektu a poskytly informace potřebné v níže popsaných částech řešení.

12

Oponovaná výzkumná zpráva

Inherentní znaky programových dokumentů Pro stanovení inherentních znaků byly využity závěry zkoumání W. C. Baera (1997), který ve svém příspěvku definuje obecná kritéria kvality pro jakékoli plány, a B. K. Boyda s E. Reuning-Elliott (1998), kteří se zabývají hodnocením procesu strategického plánování. Pro programové dokumenty byly stanoveny dva hlavní inherentní znaky – obsah dokumentů a jejich formální zpracování. Dokumenty byly tedy posuzovány z odborného hlediska (co obsahují, jak plní svoji primární funkci nástroje managementu) a uživatelského hlediska (jak vypadají, jak se s nimi uživatelům pracuje). Obsah programových dokumentů byl v projektu chápán v podstatě jako odraz plánovacího cyklu, tj. jako popis (zveřejnění) výsledků všech jeho fází. Obsahová stránka programových dokumentů hraje v procesu hodnocení kvality primární úlohu. Z pohledu uživatele je však také velmi důležitá jejich forma, tj. způsob zpracování. S ohledem na zaměření výzkumného projektu byl akcentován přístup makrotypografie, který se zabývá celkovým pojetím dokumentu, soustředí se na jeho jednotlivé části (stránky) a jejich uspořádání (Stöckl, 2005). Ve shodě s Talandovou (2009) byla forma programových dokumentů zkoumána z hlediska nároků na snadnou čitelnost, maximální přehlednost a celkovou jednotnost zpracování na úrovni celého dokumentu a dílčích prvků stránky (textových pasáží, grafických prvků a nadpisů).

Požadavky na kvalitu inherentních znaků Fáze definování požadavků na programové dokumenty představovala složitější metodický problém. Pro jejich stanovení nešlo totiž využít nějakou obecně platnou normu či předpis, žádný dokument nebylo možné považovat za „vzorový“. Je pravda, že existuje několik doporučení pro tvorbu těchto dokumentů (DHV, Agentura pro regionální rozvoj, Metod Konzult IPM, 2000; Czekaj et al., 1998), ale žádné neumožňuje komplexní hodnocení. Dokumenty by totiž měly splňovat poměrně širokou škálu požadavků na jejich obsah a formu. Jevilo se proto jako nutné požadavky odvodit z více informačních zdrojů (např. z odborné literatury, článků, výzkumných zpráv) a zároveň zohlednit názor jejich uživatelů, na což klade současný management jakosti velký důraz1. Proto se hlavním informačním zdrojem pro stanovení obecných požadavků na obsah dokumentů stala teorie strategického a regionálního plánování. K teoretickým poznatkům byly přidány výsledky několika provedených výzkumů více či méně zaměřených na programové dokumenty (Národní síť zdravých měst ČR, 2004; Vystoupil et al., 2007) a již zmíněná doporučení z metodických příruček. Formou skupinové diskuze nad rešeršemi všech informačních zdrojů projektový tým stanovil 28 obecných 1

V pojetí klasického managementu jakosti se jedná o zákazníky a jejich požadavky.

13

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu požadavků na obsahovou náplň regionálních programových dokumentů cestovního ruchu. Při definování obecných požadavků na formu programových dokumentů řešitelský tým vycházel především ze základních typografických zásad a pravidel pro úpravu dokumentů (Felici, 2003; Kočička, Blažek, 2004; Stöckl, 2005; Talandová, 2009). Stejným způsobem jako v předešlém případě projektový tým stanovil 12 obecných požadavků na formu programových dokumentů cestovního ruchu. Aby bylo možné objektivně stanovit požadavky na oba inherentní znaky, bylo nutné oslovit také uživatele těchto dokumentů. Z celé škály možných uživatelů (jedná se o veřejně přístupné dokumenty) byly projektovým týmem zvoleny dvě hlavní skupiny – tzv. profesionální uživatelé a odborná veřejnost. Za profesionální uživatele byli považováni ti, kteří dané dokumenty přímo využívají ke své práci, tj. pracovníci příslušných oddělení krajských úřadů (v naprosté většině případů oddělení rozvoje cestovního ruchu). Odbornou veřejnost pak představovali ti, kteří s dokumenty přicházejí do styku pouze v určitých konkrétních případech při výkonu své činnosti, tj. pracovníci různých regionálních rozvojových agentur, regionálních centrál cestovního ruchu, místních akčních skupin, oddělení magistrátů krajských měst a další. V období červenec – začátek srpna proběhlo oslovení profesionálních uživatelů formou řízených rozhovorů na osmi krajských úřadech. Jeho primárním cílem bylo zjistit vlastní požadavky těchto uživatelů na programové dokumenty a doplnit tak či ověřit jejich „teoretický set“. Sekundárním cílem bylo odlišit jednotlivé požadavky podle míry důležitosti na předem připravené bodové škále. Oslovení zaměstnanci měli možnost požadavky ohodnotit 0 – 5 body podle vzrůstající míry důležitosti (nulový – nepatrný význam – malý – střední – velký – klíčový význam). Jedná se o standardně doporučovanou škálu (např. Nenadál et al., 2008), ke které byla přidána hodnota nula bodů pro příp. odlišení naprosto nedůležitých požadavků. Doplňkově byla zjišťována míra obecné spokojenosti s používanými dokumenty, frekvence jejich praktického využívání a také byli pracovníci požádáni o pojmenování tzv. odborné veřejnosti v kraji. Díky této fázi výzkumu byla sada původních 40 požadavků upravena a redukována na 34 požadavků. Tato nová sada byla využita pro on-line dotazování tzv. odborné veřejnosti s cílem zjistit význam stanovených požadavků pro širší okruh potencionálních uživatelů a odlišit je tak podle důležitosti. Osloveno bylo vždy 10 – 12 subjektů z každého sledovaného kraje tak, aby byly zahrnuty jejich různé formy (viz výše). Hodnocení důležitosti požadavků probíhalo na stejné bodové škále jako v předchozím případě. Projektový tým oslovil celkem 90 subjektů, z nichž dotazování se zúčastnilo 38 (42%). V obdrženém vzorku odpovědí byly zastoupeny subjekty ze všech sledovaných krajů (min. 3 subjekty z každého kraje). Výsledné hodnocení důležitosti požadavků bylo stanoveno jako aritmetický průměr hodnocení oslovených uživatelů.

14

Oponovaná výzkumná zpráva Po určité redukci a slučování požadavků s cílem operovat jen s těmi nejdůležitějšími a zároveň dostatečně obecnými, aby pokrývaly celou škálu přístupů ke zpracování programových dokumentů, byl vytvořen finální seznam, který obsahuje celkem 15 položek, z toho 9 požadavků na obsah a 6 požadavků na formu programových dokumentů. Přestože se na první pohled může zdát, že oproti původní sadě požadavků došlo ke značnému snížení jejich počtu, je nutné říci, že je tak spíše kvůli zobecňování požadavků než jejich přímé redukci. Uživatelé v obou fázích dotazování potvrdili význam předložených „teoretických“ požadavků, jejich průměrné hodnocení u žádného požadavku nekleslo pod úroveň „střední význam“ (3 body). Určitým překvapením byl pouze fakt, že jako méně důležitý byl označen požadavek na zmapování situace v jiných regionech. Prvek konkurence na trhu cestovního ruchu zatím stále není pro uživatele dokumentů podstatný, ostatní kraje nejsou vnímány jako konkurenční subjekty. To je možným důvodem pro poněkud vágní koncepci programů a nevyužívání osvědčených manažersko-analytických nástrojů, které by mohly výrazným způsobem přispět k efektivnějšímu řízení rozvoje cestovního ruchu v regionu.

Měřitelné znaky jakosti Obecně formulované požadavky na inherentní charakteristiky bylo v další fázi výzkumu nutné převést na přesně určené a měřitelné znaky jakosti, které mohou být v dokumentu hodnoceny. Pro jejich převod projektový tým využil princip metody Quality Function Deployment (QFD), která se běžně užívá v soukromém sektoru. Tato metoda transformuje zjištěné potřeby a požadavky zákazníků do dalších stádií měření jakosti (Plura, 2001). Její podstatou je přiřazení vah důležitosti požadavkům zákazníků a jejich převod na měřitelné znaky jakosti. Pro ohodnocení důležitosti jednotlivých požadavků projektový tým s výhodou využil informace z provedeného dotazování, nemusel tedy subjektivně váhu přiřazovat a zohlednil při jejím stanovení názory uživatelů programových dokumentů. Metoda QFD navíc obsahuje ohodnocení vzájemných vztahů mezi požadavkem a odvozenými znaky jakosti. K tomu byla využita škála, kterou navrhuje Nenadál et al. (2008), tj. pro slabou závislost hodnota 1 bod, pro průměrnou závislost hodnota 3 body a pro silnou závislost 9 bodů. Při tomto typu hodnocení bylo nutné využít expertních názorů všech členů projektového týmu, kteří se shodli na výsledných hodnotách. Míra důležitosti znaku jakosti (DZJ) je dána součinem příslušného koeficientu, charakterizujícího sílu závislosti, s hodnotou váhy požadavku. Tento vztah charakterizuje následující vzorec. DZJ i DZJi

DPOn u VPOZJ i (1) důležitost i-tého znaku jakosti

15

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu DPOn

důležitost n-tého požadavku pro uživatele dokumentů

VPOZJi

vztah mezi n-tým požadavkem a i-tým znakem jakosti

Celý postup vedoucí ke stanovení konkrétních znaků jakosti programových dokumentů je znázorněn ve schématu číslo 1. Schéma č. 1: Postup stanovení znaků jakosti programových dokumentů INFORMAýÍ ZDROJE ODBORNÉ HLEDISKO TEORIE PLÁNOVÁNÍ

VÝSLEDKY VÝZKUMģ METODIKA TVORBY PROGRAMOVÝCH DOKUMENTģ

UŽIVATELSKÉ HLEDISKO

OBECNÉ POŽADAVKY KVALITY DOKUMENTģ

KLÍýOVÍ UŽIVATELÉ DOKUMENTģ

OBSAH DOKUMENTģ

PROFESIONÁLNÍ UŽIVATELÉ

FORMA DOKUMENTģ

ODBORNÁ VEěEJNOST

TEORIE TYPOGRAFIE

VÝSLEDKY VÝZKUMģ METODIKA TVORBY DOKUMENTģ

POŽADAVKY KVALITY PROGRAMOVÝCH DOKUMENTģ QFD

ZNAKY JAKOSTI PROGRAMOVÝCH DOKUMENTģ CESTOVNÍHO RUCHU

Zdroj: vlastní návrh Jednotlivé požadavky byly metodou QFD rozpracovány vždy do 1 – 5 konkrétních znaků jakosti. Projektový tým se při jejich stanovení snažil dbát na co možná nejjasnější pojmenování s ohledem na budoucí proces hodnocení. Z prvotního návrhu bylo do finálního seznamu vybráno 35 znaků jakosti, jejichž vztah s požadavky (VPOZJ) je silný (9 bodů) nebo alespoň průměrný (3 body). Přehled stanovených požadavků, z nich odvozených znaků jakosti, včetně hodnocení jejich důležitosti (DZJ) je zobrazen v tabulkách číslo 4 a 5.

16

Oponovaná výzkumná zpráva Tab. č. 4: Požadavky a znaky jakosti na obsah programových dokumentů Požadavky Dokument osvětluje svou podstatu a zaměření

DPO 4,3

Dokument je součástí širšího systému plánování Dokument zkoumá vnější podmínky ovlivňující vývoj cestovního ruchu v regionu

4,1

Dokument zkoumá vnitřní podmínky ovlivňující vývoj cestovního ruchu v regionu

Dokument shrnuje výsledky zkoumání vnějších a vnitřních podmínek Dokument je tvořen logicky provázanou analytickou a návrhovou částí Dokument vymezuje plánovaný budoucí stav v regionu

Dokument identifikuje kroky pro dosažení požadovaného budoucího stavu Dokument stanovuje způsob realizace strategie

4,2

4,3

4,2

Znaky jakosti V dokumentu je odůvodněn jeho účel V dokumentu jsou popsány dotčené cílové skupiny V dokumentu je popsán způsob návaznosti na další koncepční dokumenty Dokument bere do úvahy působení vybraných globálních faktorů Dokument bere do úvahy působení vybraných lokálních faktorů Dokument se zabývá vnitřními zdroji pro dosažení požadovaného budoucího stavu Dokument bere v potaz různé způsoby využití zdrojů Dokument hodnotí zdroje a způsoby jejich využití podle schopnosti tvořit konkurenční výhodu V dokumentu je obsažen přehledný a srozumitelný syntetizující nástroj

VPOZJ 9

DZJ 38,7

9 9

38,7 36,9

3

12,6

9

37,8

9

38,7

9 9

38,7 38,7

9

37,8

4,2

Návrhová část vyplývá ze závěrů analytické části

9

37,8

4,3

Dokument obsahuje vizi nebo globální cíl rozvoje cestovního ruchu V dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle Stanovené cíle odpovídají parametrům SMART V dokumentu jsou navržena opatření pro dosažení vize / globálního cíle

3

12,9

9 9 9

38,7 38,7 41,4

Navržená opatření jsou rozpracována do konkrétních akcí Dokument identifikuje nezbytné zdroje pro realizaci navržených činností Dokument vymezuje časový harmonogram realizace navržených činností Dokument vymezuje odpovědnost jednotlivých subjektů za realizaci navržených činností Dokument navrhuje systém kontroly realizace činností

9

39,6

9

39,6

9

39,6

9

39,6

9

39,6

4,6

4,4

Zdroj: vlastní výzkum a zpracování 17

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu Tab. č. 5: Požadavky a znaky jakosti na formu programových dokumentů Požadavky Dokument obsahuje základní identifikační údaje

Dokument obsahuje systém pro snadnou orientaci v něm

Dokument je ve všech svých částech konzistentní

Dokument je v textových pasážích snadno čitelný

Dokument obsahuje grafické prvky

Dokument využívá hierarchický systém nadpisů

DPO 4,5

Znaky jakosti Dokument má snadno identifikovatelný název

VPOZJ 9

DZJ 40,5

4,3

Autor dokumentu je jasně určen dokument obsahuje datum pořízení a dobu platnosti Dokument má přehledný obsah

9 9 9

40,5 40,5 38,7

9 3

38,7 12,9

3,8

Dokument je členěn na jednotlivé kapitoly Dokument obsahuje seznam grafických prvků a informačních zdrojů Všechny odstavce mají stejný formát

9

34,2

9

34,2

3

11,4

3,8

Všechny grafické prvky mají stejný formát podle typu zobrazovaných dat Všechny nadpisy mají stejný formát podle jejich hierarchické úrovně Text je psán vhodným typem a stupněm písma

9

34,2

Text je strukturován do odstavců Klíčové pasáže jsou vhodným způsobem vyznačeny Vhodné textové pasáže jsou doprovozeny tabulkami a/ nebo grafy Grafické prvky jsou výstižně nazvány podle zobrazovaného obsahu Nadpisy různých úrovní jsou odlišeny logickým systémem číslování Nadpisy různých úrovní jsou opticky odlišeny

9 3 9

34,2 11,4 36,9

3

12,3

3

11,4

9

34,2

4,1

3,8

Zdroj: vlastní výzkum a zpracování Z uvedených tabulek lze vyčíst, že klíčová pro kvalitu obsahu dokumentů je především jejich návrhová část, která obsahuje konkrétní rozvojové cíle a následná opatření (akce) pro podporu rozvoje cestovního ruchu. Je nutné také zdůraznit význam implementační fáze, která se v programových dokumentech odráží v tzv. akčním plánu. Ten je základem pro reálné ovlivňování vývoje cestovního ruchu v kraji a vytváří jakýsi most mezi částí plánovací a realizační. V analytické části jsou podstatné především vnitřní podmínky cestovního ruchu v regionu. Význam vnějších podmínek dramaticky klesá s rostoucí mírou abstrakce a s ní spojené špatné ovlivnitelnosti vnějších činitelů, což velmi dobře demonstruje rozdíl mezi hodnocením tzv. globálních a lokálních faktorů. Z hlediska kvality formálního zpracování je klíčová především rychlá orientace v dokumentech, možnost snadno vyhledat požadované informace. Tomu 18

Oponovaná výzkumná zpráva napomáhají jak základní identifikační údaje, přehledný obsah, tak využití grafických prvků (tabulek, grafů), které přehledněji znázorňují data z textových pasáží.

Systém měření kvality Pro konstrukci hodnotícího postupu bylo využito schéma, které vychází ze zjištěných požadavků na kvalitu obsahu a formy programových dokumentů. Uvedené schéma člení programový dokument na část analytickou a návrhovou, které jsou vzájemně propojeny díky SWOT analýze. Ta v sobě syntetizuje nejdůležitější výstupy analytické části a slouží jako hlavní informační základna pro část návrhovou – především pro stanovení cílů a z nich odvozené strategie. Jednotlivé požadavky na kvalitu obsahu dokumentů byly uspořádány podle výše popsaného členění. Celkovou kvalitu dokumentu dotváří také jeho formální zpracování, u něhož jsou požadavky kvality společné pro celý programový dokument, resp. pro všechny jeho hlavní části. Uvedené skutečnosti znázorňuje schéma č. 2. Vlastní hodnotící postup pro měření kvality programových dokumentů cestovního ruchu vychází ze základní poučky, která říká, že kvalita je dána stupněm uspokojení požadavků stanovenými znaky jakosti (Nenadál et al., 2007). Požadavky jsou uspokojovány tím lépe, čím více (intenzivněji) znaky jakosti naplňují své klíčové charakteristiky. Systém proto využívá dvou hodnotících škál, umožňujících posoudit, nakolik intenzivně znaky jakosti dosahují klíčových charakteristik, tj. nakolik naplňují stanovené požadavky. Klíčové charakteristiky jsou v případě obsahu dokumentů rámcově vymezeny pro každý znak. Podkladem pro jejich stanovení se staly provedené rešerše tuzemských a zahraničních odborných informačních zdrojů a také informace zjištěné v průběhu dotazování klíčových uživatelů programových dokumentů. V případě formy dokumentů bylo možné provést určité zjednodušení v podobě jednoho klíčového znaku pro všechny znaky jakosti, a to míry zastoupení znaku v dokumentu.

19

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu Schéma č. 2: Schéma pro konstrukci postupu hodnocení programových dokumentů FORMA ZPRACOVÁNÍ Dokument obsahuje základní identifikaþní údaje

ANALYTICKÁ ýÁST Dokument osvČtluje svou podstatu a zamČĜení

Dokument je souþástí širšího systému plánování

Dokument zkoumá vnČjší podmínky ovlivĖující vývoj cestovního ruchu Dokument zkoumá vnitĜní podmínky ovlivĖující vývoj cestovního ruchu

Dokument obsahuje systém pro snadnou orientaci v nČm

PROPOJENÍ Dokument shrnuje výsledky zkoumání vnitĜních a vnČjších podmínek Dokument je tvoĜen logicky provázanou analytickou a návrhovou þástí

NÁVRHOVÁ ýÁST Dokument vymezuje plánovaný budoucí stav v regionu

Dokument identifikuje kroky pro dosažení plánovaného budoucího stavu

Dokument stanovuje zpĤsob realizace strategie

Dokument je ve všech þástech konzistentní

Dokument je v textových pasážích snadno þitelný

Dokument obsahuje grafické prvky

Dokument využívá hierarchický systém nadpisĤ

Zdroj: vlastní návrh Do procesu hodnocení vstupují jednotlivé znaky jakosti vážící se k danému požadavku. Hodnotitel každému z nich přidělí bodovou hodnotu podle míry uspokojení požadavku – naplnění klíčových charakteristik. Tato bodová hodnota je dále upravena vahou znaku jakosti (VZJ), vyjadřující jeho podíl na celkové kvalitě dokumentu za podmínky plného (100%) dosažení klíčových charakteristik. Výsledná hodnota znaku jakosti (HZJ) tedy udává reálný podíl znaku jakosti na celkové kvalitě dokumentu v závislosti na míře dosažení jeho klíčových charakteristik – v závislosti na míře naplnění daného požadavku. Z tohoto hlediska lze vypočtenou hodnotu považovat za základní kvalitativní charakteristiku. Oba vztahy jsou vyjádřeny následujícími dvěma vzorci. VZJ i

DZJ i (2) ¦ DZJ

VZJi

váha i-tého znaku jakosti

DZJi

důležitost i-tého znaku jakosti

HZJ i

20

NKCH i u VZJ i (3)

Oponovaná výzkumná zpráva HZJi

hodnota i-tého znaku jakosti

NKCHi

míra naplnění klíčových charakteristik i-tého znaku jakosti

VZJi

váha i-tého znaku jakosti

Pro snížení subjektivity hodnocení navržený postup předpokládá zapojení více hodnotitelů. Způsob určení celkové kvality obou inherentních znaků programových dokumentů využívá metody Distributivně delegativního bodování, která vychází z principu Delfské metody a spočívá ve stanovení váhy hlasu jednotlivých hodnotitelů. Tato metoda dělí proces hodnocení do tří fází (Plamínek, 2008): ▶ Distributivní fáze – hodnoty znaků jakosti (HZJ) jsou převedeny do společné tabulky (znázorněno tabulkou č. 1) ▶ Delegativní fáze – hodnotitelé (H) mohou přesunout relativní váhu svých hlasů na tzv. hodnotitele příjemce (HP) podle individuálního posouzení vlastních schopností, znalostí či zkušeností nutných k hodnocení; počáteční váha každého hodnotitele je 100 bodů; maximálně tento počet bodů může hodnotitel libovolně rozdělit mezi ostatní a tím snížit svoji relativní důležitost pro výsledné hodnocení (znázorněno tabulkou č. 2) ▶ Syntetická fáze – v této fázi je původní hodnocení upraveno o relativní váhy jednotlivých hodnotitelů (UHZJ); finální hodnota znaku jakosti (FHZJ) je váženým aritmetickým průměrem individuálních hodnocení (znázorněno tabulkou č. 3) Tab. č. 1: Distributivní fáze hodnocení Znaky jakosti

Individuální hodnocení H2 H3 HZJ1 HZJ1 HZJ2 HZJ2 HZJ3 HZJ3 HZJ4 HZJ4 HZJi HZJi

H1 HZJ1 HZJ2 HZJ3 HZJ4 HZJi

ZJ1 ZJ2 ZJ3 ZJ4 ZJi

Hn HZJ1 HZJ2 HZJ3 HZJ4 HZJi

Zdroj: Vlastní zpracování podle Plamínek (2008) Tab. č. 2: Delegativní fáze hodnocení Hodnotitelé

H1 H2 H3 Hn

Počet poslaných bodů ostatním hodnotitelům HP1 HP2 HP3 HPv X X X X

Přijaté body

Odeslané body

PB1 PB2 PB3 PBn

OB1 OB2 OB3 OBn

Výsledná relativní váha hodnotitele RVH1 RVH2 RVH3 RVHn

Zdroj: Vlastní zpracování podle Plamínek (2008)

21

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu

RVH n

100  PBn  OBn (4) 100

RVHn

relativní váha n-tého hodnotitele

PBn

počet bodů přijatých n-tým hodnotitelem

OBn

počet bodů odeslaných n-tým hodnotitelem

Tab. č. 3: Syntetická fáze hodnocení Znaky jakosti H1 UHZJ1 UHZJ2 UHZJ3 UHZJ4 UHZJi

ZJ1 ZJ2 ZJ3 ZJ4 ZJi

Upravená hodnocení znaků jakosti H2 H3 UHZJ1 UHZJ1 UHZJ2 UHZJ2 UHZJ3 UHZJ3 UHZJ4 UHZJ4 UHZJi UHZJi

Hn UHZJ1 UHZJ2 UHZJ3 UHZJ4 UHZJi

Finální hodnota znaku jakosti FHZJ1 FHZJ2 FHZJ3 FHZJ4 FHZJi

Zdroj: Vlastní zpracování podle Plamínek (2008) UHZJ i

HZJ i u RVH n (5)

UHZJi

upravená hodnota i-tého znaku jakosti

HZJi

hodnota i-tého znaku jakosti

RVHn

relativní váha n-tého hodnotitele

FHZJ i FHZJi

¦UHZJ ¦H

i

(6)

finální hodnota i-tého znaku jakosti

UHZJi

upravená hodnota i-tého znaku jakosti

H

hodnotitelé

Reálná celková kvalita programového dokumentu pak může být vyjádřena jako suma finálních hodnot jednotlivých znaků jakosti, tj. jako reálný podíl všech znaků jakosti na celkové kvalitě obsahu a formy dokumentu.

Testování systému měření kvality Důvodem testování navrženého systému měření kvality bylo ověření vhodnosti zvolených znaků jakosti pro dokumenty zpracované nejrůznějšími přístupy z hlediska obsahu i formy. Dále pak ověření pravidel pro hodnocení (včetně klíčových charakteristik), vypovídací schopnosti systému a také posouzení reálnosti rozšíření hodnocení i na zahraniční programové dokumenty.

22

Oponovaná výzkumná zpráva Z těchto důvodů byly pro testování náhodně vybrány: North East England Tourism Strategy 2005 – 2010 (Velká Británie), Tourismuskonzept Baden-Württemberg (Německo), Stratégia rozvoja cestovného ruchu Bratislavského samosprávneho kraja 2007 – 2013 (Slovensko), National Eco-Tourism Strategy for Bulgaria (Bulharsko) a National Tourism Development Master Plan 2007 – 2026 (Rumunsko). Provedené hodnocení přineslo z hlediska testu systému velmi pozitivní výsledky. V oblasti znaků jakosti a klíčových charakteristik došlo jen k drobným upřesněním, příp. zobecněním formulací. Pravidla pro hodnocení nebylo nutné měnit vůbec. Navržený způsob se tak zdá být využitelný pro hodnocení jak tuzemských, tak zahraničních dokumentů. Jeho finální podoba je představena v další části výzkumné zprávy.

23

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu

Systém hodnocení regionálních programových dokumentů Jak již bylo uvedeno v metodologické části, systém hodnocení vychází ze základního předpokladu, že kvalita je dána stupněm naplnění požadavků znaky jakosti. Pro lepší možnost posoudit míru naplnění požadavku byly definovány tzv. klíčové charakteristiky, jichž by měl znak jakosti dosáhnout a tím požadavek splňovat. Ty tvoří tzv. srovnávací úroveň. Míra naplnění je v hodnotícím postupu vyjádřena pomocí dvou hodnotících škál – pro kvalitu obsahu a formy dokumentů. Hodnocení míry dosažení srovnávací úrovně u obsahu dokumentů využívá intervalového způsobu hodnocení v pěti možných kvalitativních stupních. Hodnotící škálu pro stanovení míry příslušnosti znaku jakosti k danému kvalitativnímu stupni znázorňuje tabulka číslo 6. Hodnotící škála pro vyjádření kvality formálního zpracování je zjednodušena do třech kvalitativních stupňů s pevně danými bodovými hodnotami. Smyslem hodnocení je posouzení míry zastoupení znaku jakosti v dokumentu, což je považováno za klíčovou charakteristiku všech znaků jakosti formy dokumentů. Hodnotící škálu popisuje tabulka číslo 7. Tab. č. 6: Hodnotící škála pro kvalitu obsahu programových dokumentů Bodová hodnota 0,00 – 0,10 0,11 – 0,40 0,41 – 0,60 0,61 – 0,90 0,91 – 1,00

Charakteristika kvalitativního stupně Nedostatečný – znak jakosti není v dokumentu vůbec obsažen nebo dosahuje klíčových charakteristik jen v naprosto minimální intenzitě Postačující – znak jakosti dosahuje klíčových charakteristik jen v omezené intenzitě Dobrý – znak jakosti dosahuje klíčových charakteristik ve střední intenzitě Velmi dobrý – znak jakosti dosahuje klíčových charakteristik ve vysoké intenzitě Excelentní – znak jakosti dosahuje klíčových charakteristik v maximální intenzitě

Zdroj: vlastní návrh Tab. č. 7: Hodnotící škála pro kvalitu formy programových dokumentů Bodová hodnota 0,00 0,50 1,00

Charakteristika kvalitativního stupně Nedostatečný – znak jakosti není v dokumentu vůbec zastoupen Dobrý – znak jakosti je v dokumentu pouze částečně zastoupen Excelentní – znak jakosti je v dokumentu zcela zastoupen

Zdroj: vlastní návrh

24

Oponovaná výzkumná zpráva Vlastní hodnocení probíhá pomocí tzv. hodnotící karty (tabulka č. 8 a 9), která obsahuje popis požadavku, k němu se vážící znaky jakosti, v případě obsahu jejich klíčové charakteristiky, váhy znaků jakosti (VZJ) a prostor pro hodnocení. Hodnota znaku jakosti (HZJ) je dána součinem hodnocení míry naplnění klíčových charakteristik (NKCH) a váhy znaku (VZJ). Tab. č. 8: Hodnotící karta pro kvalitu obsahu programových dokumentů Požadavky (PO) Dokument osvětluje svou podstatu a zaměření

Znaky jakosti (ZJ) / klíčové charakteristiky V dokumentu je odůvodněn jeho účel jsou definovány výchozí podmínky pro tvorbu dokumentu je osvětlen důvod vytvoření dokumentu V dokumentu jsou popsány dotčené cílové skupiny jsou identifikovány osoby či organizace významně ovlivněné realizací strategie je stanoven způsob působení na cílové skupiny jsou stanoveny předpokládané dopady na jednotlivé cílové skupiny Dokument je souV dokumentu je popsán způsob návaznosti na další koncepční částí širšího systému dokumenty plánování jsou vyjmenovány dokumenty vyšší a nižší hierarchické úrovně je vysvětlena provázanost dokumentů jsou uvedeny konkrétní příklady návaznosti na vyjmenované dokumenty Dokument zkoumá Dokument bere do úvahy působení vybraných globálních faktorů vnější podmínky ovlivje posouzen vývoj odvětví působících na cestovní ruch ňující vývoj cestovního jsou analyzovány faktory ze sféry politicko-právní, sociální, ekoruchu v regionu nomické a technologické je posouzen demografický vývoj a jeho dopady na cestovní ruch Dokument bere do úvahy působení vybraných lokálních faktorů je analyzována velikost trhu cestovního ruchu jsou analyzovány významné trendy cestovního ruchu je provedeno zkoumání vývoje faktorů v čase je provedena analýza přání a potřeb návštěvníků je zmapována situace ve vybraných regionech

VZJ 0,056

NKCH

HZJ

0,056

0,054

0,019

0,055

25

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu Požadavky (PO) Znaky jakosti (ZJ) / klíčové charakteristiky Dokument zkoumá Dokument se zabývá vnitřními zdroji pro dosažení požadovaného vnitřní podmínky ovliv- budoucího stavu ňující vývoj cestovního jsou analyzovány lidské, hmotné, nehmotné a finanční zdroje ruchu v regionu je analyzován soulad identifikovaných zdrojů se stavem externího prostředí je provedena geografická segmentace zdrojů jsou identifikovány možnosti ovlivnění stavu klíčových zdrojů regionu Dokument bere v potaz různé způsoby využití zdrojů je proveden monitoring využívání zdrojů je posouzena kvalita vybraných zdrojů je analyzován soulad způsobů využití zdrojů se stavem externího prostředí Dokument hodnotí zdroje a způsoby jejich využití podle schopnosti tvořit konkurenční výhodu je provedena analýza zdrojů z pohledu jejich schopnosti využít příležitostí a neutralizovat hrozby je zkoumána jedinečnost zdrojů a odolnost vůči napodobení Dokument shrnuDokument obsahuje přehlednou syntézu výsledků externí a interje výsledky zkoumání ní analýzy vnějších a vnitřních je využito metody SWOT analýzy nebo jiné formy shrnutí podmínek je zajištěna srozumitelnost a výstižnost formulací jsou označeny nejvýznamnější výsledky externí a interní analýzy jsou popsány důsledky zjištěných výsledků pro návrhovou část dokumentu Dokument je tvořen Návrhová část vyplývá ze závěrů analytické části logicky provázanou je možné identifikovat vazbu mezi stanovenými cíli a zjištěnými analytickou a návrho- klíčovými kompetencemi regionu se záměrem dále je posilovat vou částí je možné identifikovat vazbu mezi stanovenými cíli a zjištěnými slabinami regionu se záměrem je neutralizovat

26

VZJ 0,056

0,056

0,056

0,055

0,055

NKCH

HZJ

Oponovaná výzkumná zpráva Požadavky (PO) Znaky jakosti (ZJ) / klíčové charakteristiky Dokument vymezuje Dokument obsahuje vizi nebo globální cíl rozvoje cestovního plánovaný budoucí stav ruchu v regionu je zohledněn výchozí (reálný) stav je charakterizována situace žádoucí v horizontu strategie je určen primární směr pro dosažení žádoucí situace V dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle je zajištěna návaznost cílů na vizi či globální cíl jsou popsány specifické stavy pro naplnění vize či globálního cíle jsou stanoveny priority splnění cílů Stanovené cíle odpovídají parametrům SMART jsou použity konkrétní a srozumitelné formulace jsou stanoveny indikátory splnění cílů jsou zohledněna očekávání dotčených osob a skupin je zohledněna reálnost dosažení cílů je časově ohraničen termín pro splnění cílů Dokument identifiku- V dokumentu jsou navržena opatření pro dosažení vize / globálje kroky pro dosažení ního cíle požadovaného budouje vytvořen logický systém dílčích opatření rozpracovávajících cího stavu stanovené cíle jsou zohledněny identifikované vnitřní podmínky regionu je kladen důraz na rozvoj klíčových předností a eliminaci slabin Dokument stanovuNavržená opatření jsou rozpracována do konkrétních činností je způsob realizace jsou specifikovány konkrétní činnosti (projekty) pro dosažení strategie stanovených cílů je zajištěna logická návaznost navržených opatření a z nich odvozených činností Dokument identifikuje nezbytné zdroje pro realizaci navržených činností jsou určeny lidské, finanční, příp. i hmotné zdroje pro realizaci činností je vymezen způsob a intenzita využití zdrojů Dokument vymezuje časový harmonogram realizace navržených činností je detailně popsán časový sled realizace navržených činností jsou stanoveny tzv. kontrolní body (milníky) Dokument vymezuje odpovědnost jednotlivých subjektů za realizaci navržených činností jsou identifikovány odpovědné subjekty je definována konkrétní odpovědnost subjektů korespondující s jimi realizovanými činnostmi

VZJ 0,020

NKCH

HZJ

0,056

0,056

0,060

0,058

0,058

0,058

0,058

27

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu Požadavky (PO) Dokument stanovuje způsob realizace strategie

Znaky jakosti (ZJ) / klíčové charakteristiky Dokument navrhuje systém kontroly realizace navržených činností je stanoven způsob kontroly úspěšnosti realizace navržených činností jsou určeny indikátory úspěšnosti je navržen postup aktualizace dokumentu v souvislosti s výsledky kontroly úspěšnosti

VZJ 0,058

NKCH

HZJ

Zdroj: vlastní návrh Tab. č. 9: Hodnotící karta pro kvalitu formy programových dokumentů Požadavky (PO) Dokument obsahuje základní identifikační údaje Dokument obsahuje systém pro snadnou orientaci v něm Dokument je ve všech svých částech konzistentní

Dokument je v textových pasážích snadno čitelný Dokument obsahuje grafické prvky Dokument využívá hierarchický systém nadpisů

Znaky jakosti (ZJ) a klíčové charakteristiky Dokument má snadno identifikovatelný název Autor dokumentu je jasně určen Dokument obsahuje datum pořízení a dobu platnosti Dokument má přehledný obsah Dokument je členěn na jednotlivé kapitoly Dokument obsahuje seznam grafických prvků a informačních zdrojů Všechny odstavce mají stejný formát Všechny grafické prvky mají stejný formát podle typu zobrazovaných dat Všechny nadpisy mají stejný formát podle jejich hierarchické úrovně Text je psán vhodným typem a stupněm písma Text je strukturován do odstavců Klíčové pasáže jsou vhodným způsobem vyznačeny Vhodné textové pasáže jsou doprovozeny tabulkami a/nebo grafy Grafické prvky jsou výstižně nazvány podle zobrazovaného obsahu Nadpisy různých úrovní jsou odlišeny logickým systémem číslování Nadpisy různých úrovní jsou opticky odlišeny

VZJ 0,087 0,087 0,087 0,083 0,083 0,028

NKCH

HZJ

0,073 0,073 0,025 0,073 0,073 0,025 0,079 0,026 0,025 0,073

Zdroj: vlastní návrh Proces hodnocení dále pokračuje metodou DDB, která je přesně popsána v metodologické části. Jejím výsledkem jsou finální hodnoty každého znaku jakosti, zohledňující relativní váhu jednotlivých hodnotitelů a charakterizující kvalitu obsahu a formy programového dokumentu.

28

Oponovaná výzkumná zpráva

Hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu Následující tabulky shrnují výsledky celého procesu hodnocení programových dokumentů uvedených v metodické části výzkumné zprávy. Zde jsou také uvedeny zkratky příslušných dokumentů, resp. krajů. Tabulky č. 10 a 11 obsahují znaky jakosti, jejich váhy a finální hodnoty pro kvalitu obsahu a formy všech hodnocených dokumentů. Reprezentují tak výsledky Syntetické fáze metody Distributivně delegativního bodování. V posledním řádku tabulek je uveden součet finálních hodnot znaků jakosti, vyjadřující reálný podíl všech znaků jakosti na celkové kvalitě obsahu a formy dokumentu. Distributivní a Delegativní fáze procesu není kvůli zjednodušení uvedena. Tab. č. 10: Výsledky Syntetické fáze hodnocení pro obsah dokumentů Znaky jakosti V dokumentu je odůvodněn jeho účel V dokumentu jsou popsány dotčené cílové skupiny V dokumentu je popsán způsob návaznosti na další koncepční dokumenty Dokument bere do úvahy působení vybraných globálních faktorů Dokument bere do úvahy působení vybraných lokálních faktorů Dokument se zabývá vnitřními zdroji pro dosažení požadovaného budoucího stavu Dokument bere v potaz různé způsoby využití zdrojů Dokument hodnotí zdroje a způsoby jejich využití podle schopnosti tvořit konkurenční výhodu Dokument obsahuje přehlednou syntézu výsledků externí a interní analýzy Návrhová část vyplývá ze závěrů analytické části Dokument obsahuje vizi nebo globální cíl rozvoje cestovního ruchu V dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle

VZJ

Finální hodnoty znaků jakosti JČK JMK MSK OLK PLK KHK LBK SČK 0,056 0,053 0,014 0,040 0,012 0,012 0,050 0,041 0,032 0,056 0,039 0,014 0,036 0,033 0,031 0,037 0,041 0,048 0,054 0,048 0,002 0,007 0,014 0,035 0,051 0,043 0,030 0,019 0,017 0,009 0,013 0,016 0,010 0,012 0,014 0,013 0,055 0,048 0,036 0,047 0,047 0,046 0,042 0,050 0,049 0,056 0,040 0,036 0,037 0,044 0,040 0,044 0,046 0,044 0,056 0,040 0,026 0,024 0,029 0,032 0,032 0,030 0,033 0,056 0,033 0,030 0,031 0,033 0,033 0,024 0,031 0,034

0,055 0,045 0,035 0,047 0,039 0,044 0,039 0,042 0,045 0,055 0,046 0,050 0,049 0,047 0,050 0,051 0,051 0,051 0,020 0,017 0,019 0,019 0,017 0,012 0,019 0,006 0,017 0,056 0,050 0,051 0,052 0,047 0,043 0,054 0,052 0,050

29

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu Znaky jakosti

VZJ

Finální hodnoty znaků jakosti JČK JMK MSK OLK PLK KHK LBK SČK Stanovené cíle odpovídají parametrům SMART 0,056 0,039 0,038 0,043 0,042 0,031 0,042 0,044 0,045 V dokumentu jsou navržena opatření pro do- 0,060 0,046 0,054 0,051 0,050 0,048 0,055 0,055 0,054 sažení vize / globálního cíle Navržená opatření jsou rozpracována do kon- 0,058 0,045 0,051 0,053 0,051 0,051 0,054 0,052 0,054 krétních činností Dokument identifikuje nezbytné zdroje pro re- 0,058 0,034 0,040 0,046 0,045 0,037 0,045 0,046 0,037 alizaci navržených činností Dokument vymezuje časový harmonogram 0,058 0,033 0,042 0,050 0,049 0,039 0,053 0,050 0,042 realizace navržených činností Dokument vymezuje odpovědnost jednotli- 0,058 0,020 0,043 0,041 0,039 0,015 0,052 0,043 0,032 vých subjektů za realizaci navržených činností Dokument navrhuje systém kontroly realizace 0,058 0,015 0,039 0,017 0,027 0,018 0,043 0,043 0,021 navržených činností REÁLNÁ KVALITA PLÁNŮ 1,000 0,708 0,632 0,703 0,683 0,625 0,800 0,780 0,731

Zdroj: Vlastní výzkum Tab. č. 11: Výsledky Syntetické fáze hodnocení pro formu dokumentů Znaky jakosti

VZJ

JČK Dokument má snadno identifikovatelný název 0,087 0,087 Autor dokumentu je jasně určen 0,087 0,087 Dokument obsahuje datum pořízení a dobu 0,087 0,061 platnosti Dokument má přehledný obsah 0,083 0,074 Dokument je členěn na jednotlivé kapitoly 0,083 0,083 Dokument obsahuje seznam grafických prvků 0,028 0,008 a informačních zdrojů Všechny odstavce mají stejný formát 0,073 0,073 Všechny grafické prvky mají stejný formát 0,073 0,060 podle typu zobrazovaných dat Všechny nadpisy mají stejný formát podle je- 0,025 0,025 jich hierarchické úrovně Text je psán vhodným typem a stupněm 0,073 0,065 písma Text je strukturován do odstavců 0,073 0,073 Klíčové pasáže jsou vhodným způsobem 0,025 0,018 vyznačeny

30

JMK 0,087 0,054 0,079

Finální hodnoty znaků jakosti MSK OLK PLK KHK 0,087 0,087 0,087 0,087 0,087 0,087 0,087 0,087 0,087 0,087 0,087 0,087

LBK SČK 0,087 0,087 0,087 0,087 0,077 0,071

0,068 0,083 0,076 0,068 0,083 0,074 0,068 0,076 0,083 0,083 0,083 0,083 0,083 0,083 0,000 0,005 0,003 0,006 0,003 0,011 0,009 0,073 0,073 0,067 0,064 0,073 0,073 0,073 0,073 0,058 0,058 0,058 0,051 0,045 0,064 0,025 0,025 0,023 0,022 0,022 0,023 0,025 0,051 0,073 0,067 0,051 0,073 0,067 0,073 0,073 0,073 0,073 0,073 0,073 0,073 0,073 0,012 0,018 0,012 0,018 0,018 0,023 0,015

Oponovaná výzkumná zpráva Znaky jakosti Vhodné textové pasáže jsou doprovozeny tabulkami a/nebo grafy Grafické prvky jsou výstižně nazvány podle zobrazovaného obsahu Nadpisy různých úrovní jsou odlišeny logickým systémem číslování Nadpisy různých úrovní jsou opticky odlišeny REÁLNÁ KVALITA PLÁNŮ

VZJ

Finální hodnoty znaků jakosti JČK JMK MSK OLK PLK KHK LBK SČK 0,079 0,079 0,079 0,079 0,079 0,079 0,065 0,079 0,079 0,026 0,023 0,014 0,021 0,024 0,024 0,026 0,026 0,026 0,025 0,025 0,000 0,025 0,023 0,025 0,023 0,023 0,025 0,073 0,073 0,053 0,060 0,067 0,073 0,073 0,067 0,073 1,000 0,913 0,817 0,937 0,915 0,904 0,926 0,916 0,931

Zdroj: Vlastní výzkum Přestože by bylo možné na základě zjištěných výsledků sestavit pořadí hodnocených dokumentů, nebylo to cílem provedeného výzkumu. Ten je zaměřen na celkové zhodnocení stavu programové dokumentace rozvoje cestovního ruchu a především na zjištění nejobvyklejších slabin pro jejich eliminaci a naopak předností pro jejich sdílení. Celkově lze hodnotit kvalitu obsahu a formy programových dokumentů poměrně pozitivně. Obsahová stránka osciluje v kategorii „velmi dobrý“, formální stránka se u většiny dokumentů značně přibližuje excelentnímu stavu, byť jej žádný dokument zcela nedosahuje. Toto demonstruje graf číslo jedna. Na první pohled se mohou zdát dokumenty v hodnocení značně podobné, avšak není tomu tak u všech znaků jakosti. Při bližší analýze lze nalézt znaky, jejichž míra naplnění nejvíce kolísá. K tomu byla využita popisná statistická charakteristika variační koeficient, který je dán vzorcem číslo sedm. VX

SX (7) x

Vx

variační koeficient

Sx

směrodatná odchylka

x

aritmetický průměr hodnot

Největší variabilitu mají znaky vztahující se k základním premisám plánovacího cyklu, konkrétně zdůvodnění účelu dokumentu a jeho provázání s plánovací dokumentací nižšího nebo vyššího hierarchického stupně. Kvalita dokumentů se také výrazně liší v přístupu k implementační fázi plánování, kdy kolísá především při vymezení odpovědnosti subjektů za realizaci strategie a v návrhu systému pro kontrolu výsledků plánování. Formální stránka dokumentů vykazuje vyšší variabilitu pouze v případě zveřejnění použitých informačních zdrojů, seznamu grafických prvků a v systému číslování nadpisů.

31

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu Graf č. 1: Celkové výsledky hodnocení kvality programových dokumentů

Zdroj: Vlastní zpracování Jak bylo řečeno výše, z formálního hlediska nejsou rozdíly v míře naplnění většiny příslušných klíčových znaků jakosti nijak výrazné. Všechny dokumenty jsou strukturovány do jednotlivých kapitol, odlišených systémem nadpisů. U některých z nich je však tento systém méně přehledný, což je zapříčiněno absencí grafického odlišení různé úrovně nadpisů nebo systému číslování kapitol a podkapitol. K přehlednosti a rychlé orientaci uživatelů napomáhá obsah, který u žádného z dokumentů nechybí. Nejdůležitější identifikační údaje jsou také vždy uvedeny. Jisté potíže lze spatřit u vymezení doby platnosti dokumentů, která není v určitých případech zřetelná. To může být problém především pro odbornou a laickou veřejnost, která dokumenty nevyužívá jako nástroj plánování, ale je jimi aktivně ovlivňována. Text je vždy vhodně strukturován do odstavců, dokumenty však příliš nevyužívají možnosti zvýraznit klíčové pasáže a usnadnit tak rychlou orientaci čtenáře. Za největší pozitivum lze u formální stránky dokumentů považovat zapojení grafických prvků, které jsou uživateli ceněny pro jejich názornost a srozumitelnost. Dokumenty z tohoto úhlu pohledu nepůsobí tak stroze a čtenář se může i v delších textových pasážích poměrně dobře orientovat. U některých dokumentů však není dodržena konzistentnost použitých grafických prvků vzhledem k zobrazovaným datům, což může snížit rychlé porozumění sdělovaným informacím. Naopak jednoznačným negativem všech dokumentů je opomenutí seznamu informačních zdrojů, ze kterých plány vychází. Je nutné si uvědomit, že tento fakt ubírá na věrohodnosti provedených analýz

32

Oponovaná výzkumná zpráva a může negativně působit na ochotu klíčových zainteresovaných osob akceptovat navržená opatření. V úvodu dokumentů je nejčastějším prohřeškem nedostatečné odůvodnění jejich účelu. Chybí popsání výchozí situace, ze které se plánování odvíjí a přesné pojmenování důvodů, které iniciovaly celý proces. Taktéž z mnoha dokumentů není jasné, čeho má navržená strategie docílit a jak je tedy celý dokument koncipován. S tím souvisí i často vágní vymezení cílových skupin, tj. osob a organizací, které by měly být realizací strategie ovlivněny. Není tak známo přesné zacílení strategie, což může ztížit její implementaci. I když proces plánování probíhá s ohledem na rozvoj daného území, není možné opomenout obdobně zaměřené dokumenty vyšší či nižší hierarchické úrovně. S nimi by měla být navržená strategie v souladu a mělo by být hned v počáteční fázi její formulace jasné, jak zapadá do celkového rámce regionálního plánování. To se bohužel ve většině případů neděje a plánovači tím značně snižují možnost dosažení synergického efektu. Analytická část se převážně zaměřuje na externí faktory, které bezprostředně působí na cestovní ruch, tj. na lokální rozvojové faktory. Přes její obvyklou rozsáhlost bohužel obsahuje pouze povrchní analýzy, mapující aktuální stav, v lepším případě historický vývoj. Nejčastěji jsou uvedeny statistiky návštěvnosti, výčet turistické infrastruktury, někdy i segmentace návštěvníků. Vnitřní zdroje jsou sice ve všech případech popsány, avšak nejsou zkoumány z hlediska poskytování konkurenční výhody, nebo je tato analýza nedostatečná, v minimu případů je analyzován způsob a intenzita jejich využívání. Absence těchto důležitých analýz souvisí i s jistou izolovaností plánů. Ty totiž příliš neberou v potaz vnější svět ve smyslu globálních faktorů, ovlivňujících cestovní ruch nepřímo, a ve smyslu komparace úrovně vlastních zdrojů se situací v jiných regionech. Tento přístup k plánování se projevil již ve fázi zjišťování požadavků na plánovací dokumentaci a reálný stav dokumentů ho jen potvrdil. Plánům by prospělo využití některých z osvědčených manažersko-analytických nástrojů, které by výrazným způsobem zvýšily vypovídací schopnost analytických podkladů a tím poskytly lepší informační základnu pro formulaci strategie rozvoje cestovního ruchu. Je potěšitelné, že prakticky všechny hodnocené dokumenty začínají návrhovou část v logické struktuře od obecné vize či globálních cílů k cílům specifickým. Stanovené cíle poměrně dobře reflektují závěry provedených analýz, které jsou shrnuty formou SWOT analýzy nebo jiným způsobem. I když zvolený způsob shrnutí obvykle není ideální, svůj hlavní účel – provázání analytické a návrhové části – plní. Cíle by bylo vhodné lépe precizovat podle parametrů SMART, především z pohledu jejich měřitelnosti a časového vymezení. Usnadní se tím jejich konkretizace do podoby opatření, která by měla řešit identifikované slabiny a podporovat rozvoj klíčových předností, což se ne vždy děje. Poslední fází plánovacího cyklu je implementace strategie. Zde všechny dokumenty bez rozdílu vykazují značné nedostatky. Kde především selhávají, je v přesném vyme33

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu zení nezbytných zdrojů pro realizaci navržených opatření. Ty jsou určeny pouze rámcově, a to navíc jen z finanční perspektivy. Dokumenty se obvykle nezabývají dalšími typy zdrojů, neřeší způsoby jejich využití, časový harmonogram realizace opatření, resp. čerpání zdrojů, nebývá dostatečně podrobný. Stejně tak nedostatečné je stanovení odpovědnosti konkrétních subjektů za realizaci dílčích částí strategie a navržení způsobů kontroly dosažených výsledků. Tento problém je všeobecně znám a provedeným hodnocením se jen potvrdil. I přes nesnadnost kvantifikace výsledků plánování v cestovním ruchu je nutné navrhnout alespoň obecný postup, zahrnující reálně měřitelné kvantifikátory, kterým by bylo možné posoudit úspěšnost realizace strategie a na jehož základě by byla provedena její aktualizace v rámci měnících se externích a interních podmínek.

Zásady pro zpracování programových dokumentů Výše popsané výsledky hodnocení programových dokumentů je možné shrnout a odvodit tak deset nejdůležitějších zásad pro jejich zpracování: 1. důsledně se věnovat popisu všech fází plánovacího cyklu – plánovací cyklus tvoří logicky provázaný systém, jehož jednotlivé části na sebe úzce navazují; je proto nutné dbát na provázanost dílčích částí dokumentu a zpracovat všechny se stejnou péčí, počínaje úvodním vymezením všech výchozích podmínek a konče systémem kontroly a aktualizace dokumentu 2. nepodceňovat význam úvodních informací – takzvané základní premisy plánovacího cyklu tvoří jeho výchozí bod, který ovlivňuje směřování všech jeho navazujících částí; je nutné se důkladně zamyslet nad smyslem plánování, jeho očekávanými efekty, zacílením strategie, jejími omezeními, provázaností a způsobem její tvorby; to vše by mělo být co nejprecizněji popsáno v úvodu dokumentů jako základna pro další fáze plánování 3. zkrátit a zhutnit analytickou část – analytická část by neměla být statickým popisem podmínek rozvoje cestovního ruchu, měla by obsahovat pouze jejich stručné vymezení; jádrem by měly být podnikatelským sektorem osvědčené analýzy vnějšího a vnitřního prostředí, které dokáží co nejlépe vyjádřit současný stav a dovolí predikci budoucího vývoje; nezbytnou součástí se pak stává přehledná syntéza (shrnutí) výsledků provedených analýz, která umožní odhalit skutečně klíčové zdroje a kompetence, mající rozhodující vliv na vývoj cestovního ruchu 4. neopomíjet existenci globálních faktorů – cestovní ruch citlivě reaguje na celou řadu obecných faktorů, a i když nejsou regionem ovlivnitelné, musí být brány v potaz; strategická analýza by měla identifikovat ty nejdůležitější z nich, analyzovat jejich trendy a umožnit validní posouzení předností a slabin vnitřních zdrojů podle stavu tzv. makrookolí regionu

34

Oponovaná výzkumná zpráva 5. precizovat analýzu vnitřních zdrojů – analýza vnitřních zdrojů by měla být rozšířena i na zdroje lidské a nehmotné, stejně tak by měl být do analýz vnesen prvek konkurenceschopnosti vlastních zdrojů v národním i globálním měřítku; je nutné si uvědomit, že stejně důležitý jako existence zdrojů je vhodný způsob jejich využívání s ohledem na vnější podmínky regionu 6. dodržet logickou strukturu návrhové části – návrhová část by měla vycházet ze stručné a jasné vize, která odráží výchozí premisy plánování a zároveň akcentuje zjištěné skutečnosti v analytické části; vize by pak měla být konkretizována systémem dílčích cílů s využitím parametrů SMART a ty finálně převedeny na realizovatelná opatření a akce, které tvoří vlastní náplň celé strategie 7. rozpracovat implementaci strategie – v dokumentech nelze opomenout závěrečnou fázi plánovacího cyklu, které by měla být věnována stejná pozornost jako předchozím; je zde potřeba stanovit všechny potřebné finanční i nefinanční zdroje pro realizaci strategie, způsob jejich využití, případná omezení a zvláště pak zodpovědnost konkrétních osob či organizací (oddělení, odborů) za převedení strategie do praxe; dokument by tak měl připravit co nejlepší podmínky pro vytvoření tzv. akčního plánu a jeho průběžnou aktualizaci 8. navrhnout systém kontroly realizace strategie – součástí implementační fáze by měl být jasný a proveditelný systém pro průběžnou kontrolu výsledků plánování, tj. realizace navržených opatření a akcí; tento systém musí obsahovat všechny potřebné kroky k posouzení úspěšnosti realizace, včetně měřitelných indikátorů; v závislosti na výsledcích kontroly by měl být navržen způsob aktualizace strategie i před stanovenou dobou platnosti 9. brát ohled na čtenáře – dokument by měl respektovat základní typografická pravidla pro zajištění maximálně možné přehlednosti, srozumitelnosti a čtivosti; vhodná formální stránka zpracování pozitivně působí na čtenáře i uživatele dokumentu a může mít vliv na úspěšnost realizace strategie (např. snadnějším vyhledáváním klíčových informací, lepším pochopení struktury dokumentu, ochotou častěji s dokumentem pracovat, všeobecnou znalostí strategických záměrů regionu) 10. zajistit informační korektnost – dokument by měl dát komukoli možnost blíže se seznámit s použitými informačnímu zdroji, ověřit jejich validitu; tento opomíjený prvek může zvýšit vážnost celého dokumentu, důvěryhodnost a reálnost navržené strategie a celkově může pomoci k její snazší implementaci

35

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu

Závěr Hodnocení bylo aplikováno na osm aktuálně platných programů rozvoje cestovního ruchu vybraných krajů ČR. Dokumenty je možné velmi kladně hodnotit z pohledu formálního zpracování, kdy až na výjimky nevykazují zásadní nedostatky a ve značné míře naplňují požadavky jejich uživatelů na tento inherentní znak. U druhého inherentního znaku – obsahu dokumentů – je situace různorodější, zde se dokumenty mezi sebou více liší. Přestože míra plnění požadavků kolísá, celkově lze vyjádřit uspokojení ze současného stavu. Zvolený způsob stanovení znaků jakosti programových dokumentů se snažil maximálně respektovat osvědčené teoretické i praktické postupy soudobého managementu jakosti. Při jeho konstrukci však bral projektový tým ohled i na jeho praktickou využitelnost, tj. nevyhnul se jisté dávce zjednodušení. Snahou řešitelů projektu bylo vyvážit komplexnost a vypovídací schopnost systému hodnocení s jeho uživatelskou hodnotou. Hodnocení by totiž nemělo sloužit pouze k vědecko-výzkumným účelům, ale mělo by být použitelné i pro uživatele dokumentů. Hlavní omezení navrženého postupu spočívá v subjektivitě provedeného hodnocení. Faktor subjektivity však nelze z tohoto typu hodnocení zcela vyloučit, současný stav poznání totiž neumožňuje využít automatizovaného způsobu hodnocení, který by zajistil 100% objektivitu. Řešitelský tým se snažil tento nedostatek minimalizovat co nejobjektivnějším stanovením znaků jakosti (díky unikátnímu dotazování klíčových uživatelů programových dokumentů) a jejich podrobným rozepsáním do klíčových charakteristik. Hodnocení tak může provést prakticky kdokoli, kdo se alespoň rámcově orientuje v dané problematice. Subjektivita je také částečně kompenzována zapojením více hodnotitelů s využitím metody Distributivně delegativního bodování. I když si je řešitelský tým vědom výše popsaných omezení, lze konstatovat, že se způsob hodnocení z metodického hlediska osvědčil. Všechny programové dokumenty bylo možné hodnotit podle stanoveného setu znaků jakosti, resp. jejich klíčových charakteristik. Ty jsou navrženy tak, aby v maximální možné míře reflektovaly požadavky uživatelů dokumentů a zároveň nejdůležitější všeobecně uznávané postupy a zásady moderního managementu jakosti a regionálního plánování. Jejich aplikace umožnila komplexně a přitom srozumitelně vyjádřit kvalitu programových dokumentů, dokumenty komparovat a přiřadit jim rozdílnou hodnotu. Na základě provedeného šetření bylo možné navrhnout 10 nejdůležitějších zásad pro zlepšení stávajícího stavu, které mohou složit jako určitý návod při aktualizaci dokumentů nebo vytváření dokumentů zcela nových. Při řešení projektu vyvstala otázka hodnocení výstupů regionálního plánování. Na stanovené dva inherentní znaky lze totiž nahlížet jako na předpoklady pro dosažení požadovaných výsledků. Řešitelský tým se rozhodl touto otázkou zabývat v navazují36

Oponovaná výzkumná zpráva cím výzkumu a do systému hodnocení přidat další inherentní znak – strategii rozvoje cestovního ruchu, která je v programových dokumentech reprezentována navrženými opatřeními a akcemi. Tento znak bude hodnocen podle stejné metodiky jako předchozí dva. Dojde tak ke zpřesnění dosažených výsledků a komplexnost hodnocení se ještě zvýší.

37

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu

Bibliografie Allison, M. – Kaye, J. 2005. Strategic Planning for Nonprofit Organizations: A Practical Guide and Workbook. San Francisco: John Wiley and Sons, 2005. ISBN 978-0-47144581-4. Baer, W. C. 1997. General plan evaluation criteria: An approach to making better plans. Journal of the American Planning Association [online]. Summer 1997, vol. 63, no. 3 [cit. 2010-10-26]. S. 329 – 344. Dostupné z URL . ISSN 0194-4363. Boyd, B. K. – Reuning-Elliott, E. 1998. A Measurement Model of Strategic Planning. Strategic Management Journal [online]. February 1998, vol. 19, no. 2 [cit. 2010-1025]. S. 181 – 192. Dostupné z URL . ISSN 1097-0266. Bryson, J. M. 2004. Strategic Planning for Public and Nonprofit Organizations: A Guide to Strengthening and Sustaining Organizational Achievement. San Francisco: JosseyBass Publishers, 2004. ISBN 978-07-879-6755-0. Czekaj, P. et al. 1998. Systémové a metodické aspekty tvorby strategií rozvoje regionů (VÚSC) České republiky: Metodická příručka [online]. 1998 [cit. 2010-10-05]. Dostupné z URL . DHV – Agentura pro regionální rozvoj – Metod Konzult IPM. 2000. Program rozvoje kraje (PRK): Metodická příručka [online]. Praha, 2000 [cit. 2010-10-05]. Dostupné z URL . Evans, N. – Campbell, D. – Stonehouse, G. 2003. Strategic Management for Travel and Tourism. Oxford: Butterworth-Heinemann, 2003. ISBN 978-0-75-064854-7. Felici, J. 2003. The Complete Manual of Typography. Berkeley: Adobe Press, 2003. ISBN 0321-12730-7. Hall, P. G. 2002. Urban and Regional Planning. London: Routledge, 2002. ISBN 9780-415-21777-4. Janeček, Z. 2004. Jakost – potřeba moderního člověka. Výstup z projektu podpory jakosti č. 5/16/2004. Neprodejná publikace. Praha: Národní informační středisko pro podporu jakosti, 2004. ISBN 80-02-01687-4. Kočička, P. – Blažek, F. 2004. Praktická typografie. Brno: Computer Press, 2004. ISBN 80-722-6385-4. Kolektiv autorů. 2008. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. ISBN 978-80-7380-086-4. Luštický, M. 2009. The Regions‘ Programme Documents on Tourism from the Point of View of Strategic Management. In New Economic Challenges: 1st International PhD 38

Oponovaná výzkumná zpráva Students Conference. Brno: Masarykova univerzita, 2009. ISBN 978-80-210-4815-7. S. 165 – 172. Luštický, M. et al. 2010. The Quality of Regional Programme Documents from the point of view of the Link Between their Main Parts. In Psychogious, A. et al. (eds.). Infusing Research and Knowledge in South-East Europe. Proceedings of the 5th Annual South-East European Doctoral Student Conference. Thessaloniki: South-East European Research Centre, 2010. ISBN 978-960-9416-03-0. Národní síť zdravých měst ČR. 2004. Místní Agendy 21 v programech sociálního a ekonomického rozvoje municipalit ČR. Expertní závěrečná zpráva projektu. Praha, 2004. Nepublikovaný dokument. Nenadál, J. et al. 2008. Moderní management jakosti: principy, postupy, metody. Praha: Management Press, 2008. ISBN 978-80-7261-186-7. Nenadál, J. et al. 2007. Moderní systémy řízení jakosti: Quality Management. Praha: Management Press, 2007. ISBN 978-80-7261-071-6. Norma ČSN EN ISO 9000:2001. Systémy managementu jakosti: Základy, zásady a slovník. Praha: Český normalizační institut, 2001. Plamínek, J. 2008. Řešení problémů a rozhodování. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2437-9. Plášková, A. 1999. Metody a techniky analýzy a zlepšování kvality. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. ISBN 80-7079-119-5. Plura, J. 2001. Plánování a neustálé zlepšování jakosti. Praha: Computer Press, 2001. ISBN 80-7226-543-1. Stöckl, H. 2005. Typography: Body and Dress of a Text – A Signing Mode Between Language and Image [online]. 2005 [cit. 2010-11-07]. Dostupné z URL . Šilhánková V. 2007. Teoretické přístupy k regionálnímu rozvoji. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2007. ISBN 978-80-7395-019-4. Talandová, P. 2009. Automatizované hodnocení kvality dokumentů. Disertační práce. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2009. Veber, J. et al. 2009. Management: základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Praha: Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-200-0. Vourc’h, A. – Denman, R. 2003. Tourism and Local Agenda 21: The Role of Local Authorities in Sustainable Tourism. Paříž: United Nations Environment Programme; Freiburg: International Council for Local Environmental Initiatives, 2003, ISBN 92807-2267-0. Vystoupil, J. et al. 2007. Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2007. ISBN 978-80-210-4290-2. Wokoun, R. 2003. Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. Praha: Oeconomica, 2003. ISBN 80-245-0517-7. 39

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu Wokoun, R. et al. 2008. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde, 2008. ISBN 978-80-7201699-0.

40

Oponovaná výzkumná zpráva

Posudky oponentů výzkumné zprávy Ing. Marek Pavlík, Ph.D. Katedra veřejné ekonomie, Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita Hlavním cílem projektu bylo „vytvoření v praxi dobře aplikovatelného komplexního postupu ex-post hodnocení kvality regionálních programových dokumentů cestovního ruchu, který přispěje ke zlepšení procesu strategického plánování v cestovním ruchu na regionální úrovni.“ Domnívám se, že tento cíl se podařilo řešitelskému týmu naplnit. Navržená metodika je podle mého soudu aplikovatelná a to opakovaně na různé typy programových dokumentů. Snaha o minimalizaci vlivu subjektivního hodnocení je patrná a pro hodnotu výsledku zásadní. Všechny tři části zprávy (teoretickou, analytickou i syntetickou) hodnotím jako kvalitně zpracované. Slabinou jsou snad jedině náklady na dotazníkové šetření, bez kterých bych ovšem nebylo možné minimalizovat vliv subjektivního hodnocení. Diskutabilní je podle mého soudu stanovování vah jednotlivých ukazatelů, i když subjektivní, přesto další možností by bylo odvození vah od hodnocení ex-post výsledků implementace rozvojových programů a promítnutí odborného názoru řešitelského týmu. Vidím zde dva problémy: Respondenti nemusí s ohledem na vlastní zájmy vždy považovat např. implementaci, nebo stanovení realizačních opatření za prioritní, z pohledu tvůrce koncepce/dokumentu je to však zásadní. Vstupní znaky kvality dokumentů jsou jedním z požadavků/ předpokladů pro úspěšnou implementaci cílů, nicméně příprava implementační strategie je klíčová pro dosažení cílů. Tedy vliv „přípravy implementace“ na celkově hodnocení programu by měl byt vyšší. Podobně by bylo možné polemizovat i s jinými váhami. Současně však platí, že názorů na „správné váhy“ může být tolik, kolik je dotázáno respondentů/odborníků. Škoda, že celkový počet respondentů není vyšší, i když návratnost dotazníků je nadstandardní. Důsledkem nedostatečného vzdělání nemusí respondenti adekvátně posuzovat významnost zkoumaných znaků. Řešitelský tým implicitně předpokládá, že respondenti „ví vše co potřebují“, pokud to tak není, potom se v systému de facto objevuje cyklická chyba: chybný názor – chybné hodnocení – chybné zpracování dalšího dokumentu… a tedy ve výsledku implementační deficit. Závěrem formulovaných deset doporučení je možné akceptovat, požadavek na čtenářskou srozumitelnost by ovšem neměl být na úkor kvality programu – přílišné zjednodušení vede k nepochopení. Bod 7, rozpracovat implementační strategie je zásadní (viz výše), pokud se cíle programu nepodaří uskutečnit zůstává slohovým cvičením.

41

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu Při prezentaci výsledků bych ocenil rozdělení výsledků na části získané od odborné veřejnosti a profesionálů/pracovníků kraje. Zjevně obě skupiny budou posuzovat stejné znaky jinak. Hlavním přínosem projektu je podle mého soudu především jeho samotné téma. Kvalita programových dokumentů nejen v oblasti cestovního ruchu je problém poměrně opomíjený a za úspěch se leckdy považuje vůbec sestavení daného dokumentu. Celkově tedy hodnotím projekt pozitivně. PhDr. Jaroslava Kadeřábková, CSc. Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická v Praze Výzkumná zpráva Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu patří k velmi aktuálním tématům dneška, neboť kvalita těchto dokumentů představuje první krok k jejich realizaci efektivní vynakládání finančních prostředků v rámci EU i národní a regionální úrovni. Řešitelský tým se zaměřil z širokého spektra problémů, spojených s touto problematikou, především na vytvoření systému, který by umožnil poznání kvality zkoumaných dokumentů z hlediska jejich obsahu a jejich formy. Podle řešitelů by měl systém hodnocení zahrnovat nejen obsah, strukturu, ale také náplň jednotlivých částí dokumentů. Třídící hledisko vybraných programových dokumentů bylo zvoleno tak, aby návrh systému hodnocení bylo možné ověřit v praxi. Z tohoto pohledu hlavním cílem oponovaného projektu bylo vytvoření v praxi aplikovatelného komplexnějšího postupu ex post hodnocení kvality regionálních programových dokumentů cestovního ruchu. Tento cíl by měl také přispět ke zlepšení procesu strategického plánování v cestovním ruchu na regionální úrovni. Řešitelé si dále stanovili dílčí cíle, které by přispěly k definování základních požadavků na programové dokumenty cestovního ruchu a také přispěly k navržení metodického rámce kvalitativní analýze programových dokumentů. Dalším dílčím cílem bylo také zhodnocení stavu programových dokumentů krajů ČR podle navrženého postupu. Takto rozsáhlý záměr se snažili řešitelé uchopit nastavením logické struktury jednotlivých etap řešení projektu. Z tohoto hlediska bylo možné projekt naplnit. Je však třeba konstatovat, že navržený záměr byl velmi široký, proto se řešitelé zaměřili zejména na oblast kvality programových dokumentů a na postižení pozitivních přínosů cestovního ruchu v procesu strategického i regionálního plánování a managementu kvality. V této souvislosti bych chtěla poznamenat, že v této souvislosti chybí reflexe sociokulturního rozměru rozvoje cestovního ruchu, který je klíčovým faktorem pro realizaci jakýchkoliv strategií v oblasti rozvoje cestovního ruchu. Nedostatečně je zdůrazněna podpora podnikatelských aktivit, které by přispěly ke zvýšení prosperity regionu i k vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, tak jak je to formulováno ve většině regionálních operačních programů.

42

Oponovaná výzkumná zpráva Rovněž bylo třeba věnovat větší pozornost dokumentům, které jsou zaměřeny na zlepšování kvality infrastrukturních služeb, turistických informačních center, vytváření nových produktů cestovního ruchu, standardizaci a certifikaci v cestovním ruchu. Oponovaný projekt je od začátku zaměřen interdisciplinárně tak, aby získané výsledky bylo možné ověřit v praxi. Tento přístup do značné míry ovlivnil také strukturu a jednotlivé etapy řešení oponovaného projektu. Musím zdůraznit, že důraz na plánovací procesy nemusí bezprostředně vyústit ve sled reálných kroků, které ovlivní rozvoj cestovního ruchu v jednotlivých typech území (od prosperujících krajů po kraje upadající atd.). Existuje vážné riziko formálního strategického řízení rozvoje cestovního ruchu, který není uskutečňován investičními a dalšími podpůrnými aktivitami regionálních aktérů, z důvodů jiných rozvojových preferencí a nedostatečné alokace zdrojů (rozpočtové škrty). Zvolený přístup mj. omezuje poznání skutečných aktérů, kteří se přímo podílejí na rozvoji cestovního ruchu v obcích nebo celých regionech, a kteří by měli dokumentům i celému programu a prioritám regionálního rozvoje rozumět a předkládané projekty z tohoto pohledu také realizovat. Domnívám se, že právě tyto otázky patří k základním aspektům hodnocení kvality programových dokumentů, neboť jeden pohled zohledňuje obsah a formu a druhý pohled, který je o to významnější, se týká otázek činnosti aktérů při rozvoji potenciálu cestovního ruchu v území, včetně vytváření podmínek pro rozvoj cestovního ruch. Zde hrají důležitou úlohu i kvalitativní hlediska. Je nutné uvést, že i přes tuto výtku se řešitelé snažili jednotlivé fáze řešení projektu rozvrhnout tak, aby zvolené cíle mohli naplnit. Při celkovém hodnocení programových dokumentů bylo patrné, že jsou si řešitelé také vědomi úskalí, které představuje vytvoření komplexnějšího systému kvality zpracování programových dokumentů cestovního ruchu krajů ČR. V závěru řešení oponovaného projektu řešitelé realisticky zhodnotili výsledky analytických prací a navrhli hlavní zásady pro zpracování programových dokumentů. Tyto zásady přináší cenné poznatky, které by mohly být využívány v praxi. Z tohoto hlediska je možno konstatovat, že řešení projektu bylo adekvátní a napomohlo naplnit cíl, který si v úvodu řešitelský tým vytkl. Při hodnocení zaměření i koncepčního pojetí předkládaného projektu bych ráda ocenila množství shromážděného empirického materiálu i snahu řešitelů o jeho objektivní zhodnocení. V případě, že bude řešitelský tým ve výzkumu problematiky programových dokumentů cestovního ruchu pokračovat také v budoucnu, bylo by přínosné věnovat pozornost také širším souvislostem rozvoje cestovního ruchu v území mj. I činnosti konkrétních nositelů, kteří mají programové dokumenty realizovat. Na závěr bych ráda zdůraznila, že předložené výsledky řešení předkládaného projektu jsou výsledkem rozsáhlého výzkumného bádání a jsou také dokladem, že řešitelský tým splnil záměry i cíle předkládaného projektu. Doporučuji proto, aby řešitelskému týmu bylo vyplaceno odpovídající finanční ohodnocení.

43

Návrh systému hodnocení regionálních programových dokumentů cestovního ruchu RNDr. Zuzana Dvořáková-Líšková, Ph.D. Katedra Strukturální politiky EU a rozvoje venkova, Ekonomická fakulta, Jihočeská univerzita Řešitelský tým v průběhu roku 2010 řešil problematiku hodnocení kvality programových dokumentů cestovního ruchu na regionální úrovni. Řešená problematika je koncepčně ujasněná a průběh realizace jednotlivých cílů odpovídá předloženým výsledkům. Z časového hlediska, za poměrně krátkou dobu kolektiv dosáhl výborné výsledky, které na sebe metodicky navazují. Cíle, které si řešitelský tým stanovil při předkládání projektu jsou splněny. Výsledky jsou aktuální a jejich využitelnost je především při tvorbě nových programových dokumentů řešících problematiku cestovního ruchu. Výsledky zároveň poukazují na podobnou formální strukturu, ale odlišnou obsahovou stránku jednotlivých komparovaných dokumentů. Řešitelský tým byl kvalitní a připravený na řešení dané problematiky, čemuž odpovídá i odbornost pracoviště. Výsledky řešeného projektu, jakož i samotná tématika jsou srovnatelné s podobnými projekty v rámci České republiky. Výsledky projektu odpovídají svému zadání a nemám žádné výhrady proti předložené výzkumné zprávě. Celkové hodnocení dosažených výsledků řešení projektu je kladné a souhlasím s předloženou správou o řešení projektu. Výsledky mají aplikační charakter a jsou využitelné při sestavování nových regionálních programových dokumentů.

44