VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Návrh programu aktivní dovolené – cykloturistický zájezd do Jeseníků bakalářská práce
Autor: Lenka Konečná, DiS. Vedoucí práce: Mgr. Bohumír Machovec Jihlava 2010
Anotace Obsahem bakalářské práce je zpracování programu aktivní dovolené se zaměřením na cykloturistiku do oblasti Jeseníků a to na základě dotazníkového šetření. Práce zahrnuje přípravu topografickou a chronologickou, program zájezdu je vytvořen tak, aby byl pouţitelný pro individuální turistiku i pro potřeby CK. klíčová slova: Jeseníky, cykloturistika, aktivní dovolená, zájezd, kolo
Synopsis This thesis deals with creation of active holidays with the intention of cycle tourism and hiking, mainly in the area of Jeseníky. This thesis has been based on the questionnaire research. It includes the formulation of topography and chronology, programme of the tour has been created for the individual tourism as well as for needs of travel agencies.
keywords: Jeseníky, cyclo tourism, active holidays, tour, bicycle
Prohlášení Prohlašuji, ţe předloţená bakalářská práce je původní a zpracoval/a
jsem ji
samostatně. Prohlašuji, ţe citace pouţitých pramenů je úplná, ţe jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále téţ „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím uţitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, ţe na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, ţe VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o uţití mé bakalářské práce a prohlašuji, ţe s o u h l a s í m s případným uţitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, ţe uţít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu vyuţití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne poţadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaloţených vysokou školou na vytvoření díla (aţ do jejich skutečné výše), z výdělku dosaţeného v souvislosti s uţitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ......................................................
Poděkování Děkuji svému vedoucímu práce, Mgr. Bohumíru Machovcovi, za pomoc a konzultace při vytváření mé bakalářské práce.
Obsah ÚVOD ....................................................................................................................................... - 7 1. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................................................ - 8 1.1. KOLO VČERA A DNES - VÝVOJ KOLA A CYKLISTIKY ....................................................... - 8 1.2. JAKÉ KOLO SI VYBRAT.................................................................................................... - 11 1.3. ZÁKLADNÍ TYPY KOL ...................................................................................................... - 13 1.3.1. SILNIČNÍ ........................................................................................................................ - 13 1.3.2. HORSKÉ ......................................................................................................................... - 13 1.3.3. TREKINGOVÉ (CROSSOVÉ) ............................................................................................. - 14 1.4. JESENÍKY - STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA ..................................................................... - 15 2. PRAKTICKÁ ČÁST......................................................................................................... - 16 2.1. VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ......................................................................... - 16 2.2. TOPOGRAFICKÁ PŘÍPRAVA ............................................................................................ - 20 2.2.1.: 1. DEN: NOVÝ BYDŢOV → ŢAMBERK .......................................................................... - 21 2.2.2.: 2. DEN: ŢAMBERK → KRÁLÍKY .................................................................................... - 24 2.2.3.: 3. DEN: KRÁLÍKY → STARÉ MĚSTO POD SNĚŢNÍKEM ................................................. - 26 2.2.4.: 4. DEN: PĚŠÍ VÝLET – STARÉ MĚSTO POD SNĚŢNÍKEM → KRALICKÝ SNĚŢNÍK .......... - 27 2.2.5.: 5. DEN: STARÉ MĚSTO P. SNĚŢNÍKEM →LIPOVÁ-LÁZNĚ (JESENÍK) ........................ - 28 2.2.6.: 6. DEN: CYKLOVÝLET - LIPOVÁ-LÁZNĚ → ZLATORUDNÉ MLÝNY............................... - 31 2.2.7.: 7. DEN: LIPOVÁ-LÁZNĚ → KOUTY NAD DESNOU ......................................................... - 33 2.2.8.: 8. DEN: PĚŠÍ VÝLET NA PRADĚD ................................................................................... - 34 2.2.9.: 9. DEN: CYKLOVÝLET NA PŘEČERPÁVÁCÍ VODNÍ ELEKTRÁRNU DLOUHÉ STRÁNĚ ...... - 36 2.2.10.: 10. DEN: CYKLOVÝLET: KOUTY N. DESNOU → VELKÉ LOSINY ................................. - 38 2.2.11.: 11. DEN: KOUTY NAD DESNOU → ŠUMPERK ............................................................. - 40 2.3. UBYTOVÁNÍ ..................................................................................................................... - 41 2.4. CHRONOLOGICKÁ PŘÍPRAVA ......................................................................................... - 43 ZÁVĚR.................................................................. CHYBA! ZÁLOŢKA NENÍ DEFINOVÁNA. SEZNAM OBRÁZKŮ .......................................................................................................... - 51 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................... - 55 -
-6-
Úvod Jako téma svojí bakalářské práce jsem si vybrala vytvoření programu aktivní dovolené - konkrétně pak cykloturistického zájezdu do Jeseníků. Sama jsem mimo jiné nadšenou cyklistkou i turistkou a navrhovanou trasu jsem sama projela, proto veškeré popisované skutečnosti vycházejí z mých vlastních zkušeností, poznatků a záţitků. Při vytváření programu aktivní cykloturistické dovolené zároveň vycházím z výsledků dotazníkového šetření, které jsem ještě před samotným uskutečněním programu provedla převáţně mezi mladými lidmi do 35 let věku. Jde tedy v podstatě o forfaitový zájezd, vytvořený podle představ, které o takovéto aktivní dovolené mezi mladými lidmi převaţují. Součástí práce je zároveň i základní průvodcovská příprava topografická a chronologická, tak, aby vytvořený zájezd bylo moţno vyuţít jak pro individuální cykloturistiku, tak i pro potřeby cestovních kanceláří, zaměřujících se na podobný typ aktivní dovolené. Moje práce je rozdělená na dvě části. V teoretické části se zabývám vývojem kola a historií cyklistiky, posléze rozebírám jednotlivé typy kol a doporučuji, jak si vybrat to správné. Na závěr ještě něco málo ke stručné charakteristice Jeseníků. Část praktickou pak rozčleňuji na přípravu topografickou, popis ubytování a přípravu chronologickou. Součástí topografické přípravy je popis a charakteristika kaţdého jednotlivého dne zájezdu z pohledu oblasti, ve které se budeme pohybovat - tj. konkrétní počet kilometrů, ať uţ cyklistických či pěších, odkud a kam ten den jedeme či jdeme, kudy tam jedeme, jaká turistické zajímavosti po cestě i v cíli kaţdé jednotlivé "etapy" navštívíme. Pokud hovoříme o přípravě topografické, nemohou samozřejmě chybět ani materiály mapové, ty zařazuji do příloh. Druhou částí praktického zpracování práce je pak stručný popis ubytování, které povaţuji v daném místě za přijatelné z pohledu cenového, komfortního i jiného a které samozřejmě zároveň odpovídá i převaţujícím poţadavkům cílové skupiny. Třetí a poslední částí praktickou je chronologická příprava - tj. podrobný rozpis jednotlivých dnů zájezdu z pohledu časového.
-7-
1. Teoretická část 1.1. Kolo včera a dnes - vývoj kola a cyklistiky Bicykl, velocipéd, nebo jednoduše kolo má za sebou dlouhou historii, během níţ se zásadním způsobem proměnila jeho konstrukce, jízda na kole a cyklistika se rozšířila
mezi
nejširší vrstvy a
stala
se
jedním
z nejoblíbenějších a nejrozšířenějších sportů vůbec. Počátky vývoje kola spadají jiţ do první poloviny 19. století - 12. července 1817 sestrojil baron von Draisen obr. č. 1: draisina
svoji draisinu a za jednu hodinu s ní urazil neuvěřitelných 15 km. Nebylo to ještě samozřejmě kolo, jak ho známe dnes – Drasinův velocipéd měl dřevěnou konstrukci a nebyl poháněn šlapáním, nýbrţ odráţením nohou od země, přesto to byl na svoji dobu jistě převratný vynález, který se ve Francii brzy stal oblíbenou kratochvílí bohatých vrstev. 19. století procházel velocipéd technickým vývojem, směřujícím k zlepšení jízdních vlastnosti a ovladatelnosti. Dalším významným mezníkem ve vývoji kola je rok 1861, kdy v Paříţi napadlo mechanika Ernesta Michauxe připevnit na přední kolo draisiny kliky a šlapky, toto kolo osamostatnit a připojit k němu dozadu menší kolo pro snaţší udrţení rovnováhy. Konstrukce tohoto nového typu kola – označovaného jako „classic“ byla stále dřevěná, první kolo s kovovou konstrukcí bylo vyrobeno aţ o sedm let později – tedy v roce 1868. Boom, který zaznamenal vývoj kola, a jeho rozšířenost asi nejlépe dokumentuje fakt, ţe zatímco v roce 1861 byly vyrobeny pouhopouhé dva šlapací velocipédy, v roce 1869 – v začátcích éry kol classic, uţ to bylo 50 000 kol ročně. obr. č. 2: vysoké kolo s řetězovým převodem
-8-
Pro historii cyklistiky má velký význam datum 30. května 1868, kdy byl v Paříţi uspořádán vůbec první cyklistický závod na světě, o rok později se pak 300 závodníků zúčastnilo prvního silničního závodu – trasa vedla mezi městy Paříţ a Rouen a měřila rovných 126 km. První závod na kolech v českých zemích se konal 16. srpna 1869 v brněnském parku Luţánky, na praţském Smíchově pak byl roku 1883 zaloţen Český svaz cyklistiky – nejstarší cyklistický svaz na našem území. Zatímco v prvopočátcích historie cyklistiky byla jízda na kole výsadou pouze bohatých vrstev, s jeho technickým vývojem, popularizací a neustálým zlevňováním, se kolo začalo dostávat i mezi širší vrstvy – dělníci ho pouţívali jako dopravní prostředek při cestě do práce, lidé na něm ve volném čase čím dál častěji vyjíţděli do přírody. Kromě cyklistiky silniční se začala objevovat i cyklistika dráhová – jezdilo se na stadionech – nejdříve hliněných, postupně dřevěných, asfaltových a klopených betonových. Další vývoj kola významně ovlivnil vynález snímatelné pneumatiky bratří Michelinů – ta v roce 1891 nahradila do té doby pouţívanou pneumatiku Dunlopovu, která ovšem byla značně nepraktická – vyráběla se přímo na ráfek a tudíţ se nedala opravit. V historii cyklistiky zaujímá význačné datum 20. květen 1903, den, kdy se zrodil nejslavnější cyklistický etapový závod všech dob – Tour de France. Tento závod vypsali ve svém časopise dva francouzští novináři – Lefévre a Desrange, závod měřil neuvěřitelných 2 400 km, závodníci v něm musili zdolat šest etap dlouhých 300 aţ 500 km. V roce 1910 pak organizátoři zavedli jiţ na tehdejší dobu velmi těţký závod do Pyrenejí, aţ do výšky 2500 m n. m. obr. č. 3: Tour de France
-9-
V těchto výškách leţel sníh i v létě a v podstatě po celý rok, neexistovaly upravené cesty, jen sváţnice, po kterých se sváţelo dříví. V dalších desetiletích se cyklistika postupně profesionalizovala, vznikaly jednotlivé cyklistické stáje, další etapové závody – z nejslavnějších jmenujme např. italskou Giro d´Italia, španělskou Vueltu, či ve své době velmi populární Závod Míru. Profesionální cyklistikou prošla celá řada slavných jmen, z těch skutečně nejslavnějších to jsou např. Eddy Merckx, Miguel Indurain, Marco Pantani, Bernard Hinault, Fausto Coppi, Jacques Anquetil, nebo fenomén
posledních
let
–
Lance
Armstrong
–
sedminásobný vítěz Tour de France. obr. č. 4: Lance Armstrong
Do české historie cyklistiky se pak nejvýznamněji zapsali: čtyřnásobný mistr svět v cyklokrosu Radomír Šimůnek, taktéţ cyklokrosař Ján Svorada, dále Jan Veselý, Jiří Daler, Jiří Škoda, Jan Smolík, Milo Fišera, Jaroslav Cihlár, Vladimír Vačkář nebo Karel Camrda. Zvláštní kapitolou jsou pak dvacetinásobní mistři světa v kolové – bratři Pospíšilové. (2)
- 10 -
1.2. Jaké kolo si vybrat
Ačkoli je v posledních desetiletích hodně moderní pořizovat si kolo horské, pokud nechceme mrhat penězi a vlastní energií na nevyhovujícím kole, je určitě dobré si před koupí nového bicyklu uvědomit pár základních věcí a zodpovědět si pár základních otázek: a) jsem muţ/ţena dámské/pánské kolo? a) pánské
b) dámské Rozdíl mezi těmito dvěma typy je ve sklonu horní rámové trubky, dámské kolo tak umoţňuje pohodlnější nástup do sedla (např. i v sukních) a hodí se tak hlavně pro ty, co vyuţívají kolo spíše jako dopravní prostředek např. pro cestu do práce, zatímco pánský typ rámu je naopak praktičtější co do rekreačního a sportovnějšího způsobu vyuţití – na tento typ kola se lépe umisťují různé doplňky, jako např. taštičky na kolo, nebo pro sportovního cyklistu nepostradatelný drţák na pití. Na druhou stranu dámská kola mívají širší a kratší sedlo, měkčí odpruţení vidlice i drţátka řidítek Na jízdní vlastnosti tato rozdílná anatomie vliv nemá. b) Kde budu nejčastěji jezdit? Jiný typ kola se hodí pro jízdu po silnici, jiné pro zdolávání náročných horských terénů, jiné kolo si pořídíme pouze pro kaţdodenní jízdy do práce. Podrobně si jednotlivé typy kol popíšeme později, základní dělení je ale takovéto: a) kola silniční b) kola horská (MTB) c) kola trekingová (crossová)
- 11 -
c) Jak často budu jezdit? jak drahé kolo si mám pořídit, s jak kvalitními komponenty? Kvalitu celého kola určuje vpodstatě kvalita tří nejdůleţitějších komponentů: rámu (jeho materiálu), řadicího a brzdového systému. Čím častěji a více budeme jezdit, tím draţší a kvalitnější kolo si pořídíme. Plánujeme-li jezdit např.: pouze po městě, po nákupech – jednoduché, levné trekingové kolo (cca 6 – 7 tisíc) kaţdý den do práce – o něco kvalitnější trekingové kolo (7 – 13 tisíc) rekreačně o víkendech, jednou za rok na dovolenou – kvalitní trekingové kolo (cca 13 – 25 tisíc), v náročnějším terénu kvalitní kolo horské v podobné cenové relaci rekreačně-sportovně, s důrazem na fyzickou kondici – velmi kvalitní silniční kolo (cca 15 – 30 tisíc) (1) S rozmachem hypermarketů a velkých obchodních center v posledních letech se na trhu začala objevovat i velmi levná „hypermarketová“ kola, začínající uţ někde na dvou tisících, moţná ještě méně – tato kola ale bývají sloţena z velmi nekvalitních komponentů a o jejich ţivotnosti delší neţ jednu sezónu by se dalo s úspěchem pochybovat, proto se určitě vyplatí si pár tisícovek přidat a koupit si kvalitnější kolo ze specializovaného obchodu, kde vám navíc vyškolený personál poradí a pomůţe s výběrem toho nejoptimálnějšího typu. Na druhou stranu je nesmysl si myslet, ţe čím draţší a tudíţ kvalitnější kolo si koupím, tím lépe – nemá význam si pořizovat drahé kolo za 20 tisíc, pokud ho vytáhnu třikrát do roka k cestě za babičkou do vedlejší vesnice. Před tak poměrně velkou investicí, jakou je nákup nového bicyklu, je potřeba reálně uváţit i vlastní fyzičku - špičkové kolo si nebudu pořizovat ani v případě, ţe neujedu více jak deset kilometrů.
- 12 -
1.3. Základní typy kol 1.3.1. Silniční
obr. č. 5: silniční kolo
Svou konstrukcí a vlastnostmi je toto kolo předurčeno k jízdě po kvalitních silnicích, naopak je zcela nevhodné do terénu. Je nejlehčí, má nejuţší ráfek i pláště s nejniţším valivým odporem a je tudíţ určeno především vyznavačům rychlé sportovní jízdy. Ze stejného důvodu, a aby byla minimalizována jeho váha, je tento typ kola vybaven pouze nejnutnějším vybavením, zcela chybí např. světlo, blatníky, nosič. Posez jezdce je nízký a v předklonu, od ostatních typů kol se „silničák“ liší obvykle i tvarem řidítek – tzv. „beranů“, které, stejně jako odlišný posez, umoţňují větší aerodynamiku jízdy a tím přirozeně i větší rychlost.
1.3.2. Horské
obr. č. 6: horské kolo
- 13 -
Nejdůleţitějším znakem horského kola, označovaného také někdy jako MTB (Mountainbike), je tloušťka pláště – ze všech tří typů je plášť horského kola nejširší, s nejvýraznějším vzorkem. Kolo celkově je velmi robustní, konstrukce rámu je charakteristická tzv. slopingem (horní rámová trubka se svaţuje směrem k sedlu), tento typ kola bývá také nejtěţší – zpravidla mívá 12 – 14 kg. Horské kolo je tedy celkově konstruováno pro jízdu po zpevněných i nezpevněných cestách, jeho největší síla je pak v jízdě v terénu, nezalekne se ani v mokrých a kluzkých podmínkách. Horská kola mívají velmi dobře vymyšlené převody, díky nimţ skvěle zvládají jízdu i do velmi strmých stoupání.
1.3.3. Trekingové (crossové)
obr. č. 7: trekingové kolo
Crossové kolo je nejmladším ze tří sourozenců, jde vpodstatě o jakýsi kompromis, kombinaci kola silničního a horského, vyuţívající chytře vlastností obou jak v bezproblémové jízdě po silnici, tak ke zdolávání nezpevněných cest mimo silnice, případně v mírném terénu. Rám není tak robustní jako u horského kola, horní rámová trubka je rovná, případně pouze s mírným slopingem. Řidítka, převody i způsob řazení je stejný jako u kol horských, průměr kola je naopak větší, odpovídá spíše kolům silničním. Uţ zmiňovaný kompromis mezi „silničákem“ a MTB pak nalezneme v šířce plášťů – jsou uţší neţ mají kola horská, ale zase o něco širší neţ kola silniční, co se týče hrubosti vzorku, taktéţ se zastavíme někde napůl cesty. (1)
- 14 -
1.4. Jeseníky - stručná charakteristika Jesenicko, oblast hraničící takřka ze tří stran s Polskem, patří mezi oblíbené turistické oblasti pro letní turistiku i zimní lyţování. Horské bystřiny, lesy a horské hřebeny a hlavně čistý vzduch. Tyto pilíře vábí nespočet turistů kaţdý rok za romantickými toulkami i horskými túrami. Lázně Lipová a město Jeseník jsou navštěvovány také lidmi z různými zdravotními potíţemi. obr. č. 8: znak CHKO Jeseníky
CHKO Jeseníky byla vyhlášena v roce 1969. Ne nadarmo se totiţ Jeseníky nazývají botanickou zahradou Čech. Mezi zdejší vzácné rostliny náleţí i zvonek vousatý, jenţ se stal známým také díky svému umístění ve znaku Jeseníků. Důkazem o jedinečnosti zdejší fauny a flory je tzv. „Lichtenštejnský prales", rozkládající se na trojúhelníku tvořeném vrchy Šerák, Keprník a Vozka. Výchozími místy pro návštěvu Hrubého Jeseníku jsou Hanušovice, Šumperk, Jeseník, Vrbno pod Pradědem a Rýmařov. Hlouběji v horách potom několik menších středisek jako Rejvíz, Karlova Studánka, Ramzová či Karlov pod Pradědem. Milovníky jeskyní jistě potěší přítomnost dvou rozsáhlých komplexů. Jeskyně Na Pomezí (délka 410 m) je známá svou krásnou krápníkovou výzdobou. Druhé Jeskyně Na Špičáku jsou známými jiţ od roku 1430. Návštěvníci sice nemohou ţasnout nad krápníkovou výzdobou, zato si prohlédnou nečekané skalní převisy s netopýry. Za návštěvu rozhodně stojí samotné město Jeseník. V městě můţeme obdivovat vodní tvrz a nedaleké Lázně Jeseník. Tyto věhlasné lázně byly zaloţeny „vodním" doktorem Priessnitzem. Specifickými památkami kraje jsou torza pohraničního opevnění z let 1935 aţ 1938, které měly zabránit očekávanému německému útoku. Drobné pevnůstky tzv. řopíky můţeme nalézt skoro po celé oblasti. [5]
- 15 -
2. Praktická část 2.1. Výsledky dotazníkového šetření charakteristika oslovené skupiny: převáţně mladí lidé do 35 let věku, prováděno mezi studenty VŠ polytechnické Jihlava a mezi mými kamarády a známými, jejichţ koníčkem je cykloturistika počet oslovených respondentů: 135 způsob komunikace: e-mail návratnost dotazníků: cca 80 % Otázka č. 1 preference kombinace cyklistické a pěší části na cyklodovolené
80:20 10% 70:30 20%
50:50 54%
60:40 16%
graf. č. 1
komentář: Obě dvě formy aktivní dovolené - cyklistická i pěší, jsou v České Republice velmi oblíbené, výsledná preference 50:50 mne proto nepřekvapila. Otázka č. 2 preference hvězidcovitý x etapový typ cyklodovolené
etapový typ 55%
hvězdicovitý typ 45%
graf č. 2
- 16 -
komentář: Pouze těsně zvítězila varianta "etapového" typu, tento typ se stává v posledních letech čím dál tím oblíbenější - ubytovací a stravovací moţnosti, stejně jako další zázemí pro cyklisty (např. opravny) se stále rozvíjejí a poskytují tak cykloturistovi dostatečný komfort pro takovýto typ dovolené, kdy cyklista "pendluje" z místa na místo. Otázka č. 3 preference rovinatý x kopcovitý terén
kopcovitý terén 50%
rovinatý terén 50%
graf č. 3
komentář: Očekávaný výsledek, vycházející z faktu, ţe šetření bylo prováděno mezi rekreačními cyklisty, tudíţ se ţádná velká preference kopcovitého terénu nekonala. Otázka č. 4 optimální dávka cyklo-kilometrů za den v horském terénu
60 - 100 km 4%
více jak 100 km 0% do 20 km 42%
20 - 60 km 54%
graf č. 4
komentář: Podobné jako u otázky č. 3: Protoţe byl průzkum prováděn mezi lidmi, kteří se cykloturistikou zabývají pouze rekreačně, je 98% preference denní dávky cyklokilometrů do 60 km očekávaná.
- 17 -
Otázka č. 5 preference typu povrchu terén 7%
silnice 20%
cyklostezky 73%
graf č. 5
komentář: Se 73 % zvítězila moţnost cyklostezky, tato moţnost je očekávaná, vyplývá z ní, ţe většina mladých lidí preferuje takový typ povrchu, kde se o prostor a vzduch k dýchání nemusí dělit s motorovými vozidly (a to i s přihlédnutím k faktu, ţe některé cyklostezky vedou po silnicích, takovéto ale obvykle bývají málo frekventované.) Otázka č. 6 optimální doba trvání cyklodovolené
14 a více 2 -3 dny dnů 14% 8% 7 - 14 dnů 28%
3 - 7 dnů 50%
graf č. 6
komentář: Většina (50 %) dotazovaných preferuje cyklodovolenou v délce trvání max. 7 dnů, pro variantu do 7 - 14 dnů se vyslovil druhý největší počet respondentů (28 %). Přesto jsem se ve své práci rozhodla právě pro tuto druhou variantu - navrţený zájezd má celkem 11 dnů, tuto moţnost jsem zvolila proto, ţe jsem z vlastní zkušenosti přesvědčená, ţe za pouhých 7 dnů nelze poznat všechny moţné krásy navrhované trasy, takto je zájezd mnohem bohatší a zajímavější, zároveň chápu obavy, které plynou pravděpodobně z předpokládané velké fyzické náročnosti dovolené v délce větší neţ 7denní, proto jsem se snaţila lehce sníţit denní dávku cyklo-kilometrů - většinou spíše k dolní hranici preferovaných 20 - 60 km za den (viz. otázka č. 4).
- 18 -
Otázka č. 7 preference typu ubytování
hotely a penziony 19%
kempy 24%
priváty a ubytovny 57%
graf č. 7
komentář: V otázce preferovaného typu ubytování zvítězila s 57 % moţnost privátů a ubytoven. Domnívám se, ţe výsledek odpovídá typu dovolené - většina lidí si chce po fyzicky náročném dni, stráveném v sedle kola či pěší turistikou, odpočinout v pohodlné posteli, nevolí tedy variantu kempů, která by jim moţná jinak vyhovovala na pasivní dovolené strávené např. u vodní přehrady. Na druhou stranu nevolí ani variantu hotelů a penzionů (19 %), coţ zase vychází zřejmě z převaţujícího věkového sloţení respondentů, kteří jsou z velké části studenty, a nemohou si tedy dovolit zaplatit povětšinou draţší hotel či penzion. Otázka č. 8 motivace k uskutečnění cyklodovolené počet najetých km a sportovní zážitek 4%
zajímavý program 62%
sportovní zážitek a zážitek z krajiny a přírody 34%
graf č. 8
komentář: Očekávaný výsledek (62 % respondentů se vyslovilo pro zajímavý program), který je určitě velmi důleţitou součástí kaţdé hezké dovolené
- 19 -
2.2. Topografická příprava odjezd: Nový Bydţov (50°14'29.412"N, 15°29'26.955"E) osa zájezdu: Kostelec nad Orlicí Ţamberk Králíky Staré Město p. Sněţníkem Lipová-Lázně (Jeseník) Kouty nad Desnou Šumperk dopravní prostředek: kolo, nohy, doplňkově vlak a autobus zvolená přepravní rychlost: rozmanitá, v závislosti na profilu trasy a zdatnosti týmu (podrobněji v chronologické přípravě)
obr. č. 9: Jeseníky, Praděd
- 20 -
2.2.1.: 1. den: Nový Bydţov → Ţamberk délka trasy: 43 km Cílem prvního dne je městečko Ţamberk, leţící v podhůří Orlických hor. Protoţe by to ale najednou byla příliš dlouhá trasa, a navíc silnice a silničky v okolí Nového Bydţova vesměs velmi dobře známe, neváháme si ráno popojet vlakem. Svaly zahřejeme po cestě do Chlumce nad Cidlinou, pak obr. č. 10: Potštejn
naloţíme kola do rychlíku (nezapomeneme si zjistit, zda námi zvolená souprava kola vůbec převáţí, případně zda je pro ně nutná rezervace), po hodině a čtvrt jízdy jsme v Kostelci nad Orlicí, znovu nasedáme na kola a po cyklostezkách se vydáváme do Ţamberka. Z Kostelce vyráţíme po cyklostezce č. 4321 přes vrch Kastel, ta se před vesnicí Potštejn mění na č. 4046. Ve vesnici zamkneme kola u místní jednoty a vydáváme se po ţluté a pak následně po červené turistické značce na zříceninu hradu. Procházka je to krátká, celkem tříkilometrová, ale poměrně do kopce, proto varianta pěší. Po prohlídce se vracíme zpět ke kolům a pokračujeme v cestě. Čeká nás náročný úsek cesty, cyklostezka-pěší turistická trasa č. 4072 podél řeky Divoká Orlice aţ na Litici. Úsek je plný velkých balvanů a kořenů, které po dešti mohou nepříjemně klouzat, proto si dáváme pozor na bezpečnost, na tuto část cesty vyhradíme dostatek času a nikam zbytečně nespěcháme. Kdyţ dorazíme pod Litici, opět uzamkneme kola, tentokrát u místního občerstvení, kde se můţeme občerstvit výbornou zmrzlinou, a pěšky vystoupáme pár set metrů na hrad. Následuje prohlídka a návrat zpět ke kolům. Do Ţamberka pokračujeme pohodově slunným údolím, posledních 11 km dnešního dne, a to po cyklostezce č. 4073. Po ubytování v Ţamberku se podle počasí a zájmu rozdělujeme na dvě skupinky - "relaxační" - ta se jde koupat a odpočívat do místního Aquaparku, a druhá poznávací - ta se vydává na prohlídku městečka (např. park, rozhledna).
- 21 -
Potštejn Zřícenina hradu Potštejna se vypíná na kopci na levém břehu Divoké Orlice, asi tři kilometry nad vesnicí stejného jména. Hrad byl původně postaven jako gotická pevnost, která roku 1339 podlehla obléhání vojska krále Karla IV., který dal hrad pobořit, později opětovně obnovit a roku 1495 prodal Potštejn rodu Pernštejnů. Ti hrad rozšiřují o barokní kapli Sv. Jana Nepomuckého a kříţovou cestu, vedoucí z vesnice na hrad. Ten Pernštejnové obývají do 17. století, pak Potštejn začíná postupně pustnout. Do dnešních dob se dochovaly mohutné zříceniny paláce, hradeb, věţí, bran a hospodářských budov. Pro návštěvníky je připravena historická expozice v nejlépe zachované čtvrté vstupní bráně. otevírací doba: duben a říjen: soboty, neděle a svátky květen - září, úterý - neděle 9:00 - 12:00, 13:00 - 17:00 vstupné: dospělí: 50 Kč, děti a ZTP: 30 Kč, děti do 6 let zdarma
Litice Původně gotický hrad ze 13. století leţí asi 7 km západně od městečka Ţamberka. Jeho prvními majiteli byl rod Drslaviců, za vlády Jířiho z Poděbrad byla Litice přestavěna, poté se hrad dostává do vlastnictví Pernštejnů, posledními majiteli jsou páni z obr. č. 11: Litice
Bubna, kteří hrad obývají aţ do poloviny 17. století V hradním paláci mohou návštěvníci Litic shlédnout archeologické nálezy, pocházející z 15. aţ 17. století, přístupná je téţ vyhlídková věţ. otevírací doba: duben: víkendy + svátky 9:00 - 16:00 květen - srpen: úterý aţ neděle + svátky 9:00 - 17:00 září - říjen: víkendy + svátky 9:00 - 16:00 vstupné: plné: 40 Kč, sníţené (děti od 6 do 15 let, studenti, ZTP, senioři nad 65 let): 30 Kč, rodinné (2 dospělí a 2 - 3 děti): 120 Kč
- 22 -
Aquapark Ţamberk (Koupaliště Pod Černým lesem) Městské koupaliště v Ţamberku funguje od roku 1994. V areálu najdete plavecký bazén s dětským brouzdalištěm, dva tobogany, kamikatze, skluzavku, masáţní vanu a bazének pro nejmenší děti s přihřívanou vodou, pískoviště. Můţete si zde zahrát pláţový volejbal, streetball, stolní tenis či si zacvičit aerobic. obr. č. 12: aquapark Ţamberk
kontaktní údaje: provozovatel: Jan Kulhánek adresa: Pod Černým lesem 1024, Ţamberk tel.: 465 614 516, 608 356 665 email:
[email protected] provozní doba: květen - září: denně (dle počasí) od 9:00 do 20:00 noční koupání: 2x týdně (dle počasí) od 21:00 do 23:00 vstupné: celý den: dospělí 80 Kč, děti do 12 let 55 Kč, důchodci 55 Kč během dne dochází ke sniţování vstupného ve 14:00, 16:00 a 18:00 atrakce: sportovní hřiště zdarma, půjčení sportovního náčiní za poplatek [6]
- 23 -
2.2.2.: 2. den: Ţamberk → Králíky délka cyklo trasy: 25 km délka pěší trasy: 8 km Ze Ţamberka vyráţíme po cyklostezce č. 4073, ve vesnici Líšnice z ní odbočujeme a pokračujeme po silnici č. 312, která nás zavede na vodní nádrţ Pastviny. Tady ještě před hrází zabočíme vpravo do kempu na místní pláţičku, kdo chce, můţe se vykoupat, je tu i moţnost obr. č. 13: vodní nádrţ Pastviny
občerstvit se, či se přímo najíst v místní restauraci. Po zhruba dvouhodinovém odpočinku u vody vystoupáme od přehrady a pokračujeme v cestě, po silnici č. 312 dorazíme cca po 6 km do vesnice Mladkov, kde se napojíme na cyklostezku č. 52, která nás zavede aţ do Králík. Po cestě můţeme dle časových moţností i přání účastníků udělat odbočku k pěchotnímu srubu „Na Růţku“, který se nachází mezi vesnicemi Mladkov a Lichkov, ovšem pouze, pokud se tu vyskytneme 4. či 5.7. - jediné dva otevírací dny v roce. Jinak dojedeme aţ do Králík, kde uţ na nás čeká ubytování. Po ubytování se vydáváme na prohlídku města a jeho okolí, navštívíme klášter na hoře Matky Boţí, dále pak místní opevnění, konkrétně pak pěchotní bunkr "U Cihelny". klášter na hoře Matky Boţí Asi 2 km nad Králíky se vypíná hora Matky Boţí, jejíţ dominantou je klášter s unikátními Svatými shody,
jeţ
jsou
napodobeninou
schodiště
jeruzalémského hradu Antonia. Po těchto schodech údajně kráčel Jeţíš Kristus k soudnímu stolci Piláta. Klášter byl dokončen roku 1700, nyní zde sídlí obr. č. 14: Hora Matky Boţí, Králíky
charitní domov řádových sester.
- 24 -
Ke klášteru vede z Malého náměstí v Králíkách Svatá cesta, která nás provede lipovou alejí se 12 zastaveními v podobě kapliček. Z vrcholu je překrásný výhled na samotné město Králíky, na Kralický Sněţník a Suchý vrch. Králická pevnostní oblast (KPO) Oblast okolo městečka Králíky v
nejvýchodnější
části
Pardubického
kraje, konkrétně prostor mezi kótou Maliník a Adam, představovala ve 30. letech tohoto století nejsilněji opevněné území tehdejší Republiky československé a jeden z nejsilněji opevněných úseků hranic v Evropě. Na relativně velmi obr. č. 15: pěchotní srub "U Cihelny"
malém prostoru tu kromě malých pevnůstek (Řopíků) a pěchotních srubů vyrostly dokonce tři mohutné dělostřelecké tvrze, skrývající rozsáhlé podzemní prostory hluboko ve skalním masivu pod krajinou (Hůrka, Bouda a Adam). Návštěvník se zde i dnes na kaţdém kroku setkává s velmi sugestivními a rozsáhlými pozůstatky čs. předválečného pevnostního systému. [1] pěchotní bunkr "U Cihelny" Pěchotní srub K-S14 se nachází severně od městečka Králíky, kousek od Vojenského muzea Králíky. otevírací doba: červen - srpen: kaţdý den od 9:00 do 18:00 v dalších měsících kromě prosince a ledna vţdy o víkendech od 9:00 do 18:00 vstupné: dospělí 40 Kč, studenti 30 Kč, důchodci 30 Kč, děti od 6 do 15 let 25 Kč poplatek za fotografování v interiérech: 10 Kč
- 25 -
2.2.3.: 3. den: Králíky → Staré Město pod Sněţníkem délka trasy: 25 km Z Králík vyjedeme po cyklostezce č. 4071, prvních pár kilometrů šlapeme buď po rovině, či
pouze
stoupáme,
mírně poté
se
ocitneme v krásném obr. č. 16: Staré Město pod Sněţníkem
údolí s velmi dobrou silnicí, kopírujeme řeku řeku Moravu a jedeme proto jako namydlení aţ těsně před městečko Hanušovice. Necelé 2 km před Hanušovicemi odbočíme doleva na silnici č. 446 a ještě hezčím údolím podél říčky Krupé se vydáme k cíli dnešního úseku - do městečka pod Kralickým Sněţníkem – Starého Města. Cesta je opět pohodová, většinou po rovině, v závěru pouze mírně stoupá. Po cestě můţeme udělat krátkou přestávku u mlýna a prohlédnout si místního vodníka. Po necelých 10 km dojedeme do Starého Města pod Sněţníkem. Ubytujeme se, odpoledne následuje buď volný program a odpočinek, pro zájemce moţnost výletu do lesa - sběr hub či lesních plodů.
- 26 -
2.2.4.: 4. den: pěší výlet – Staré Město pod Sněţníkem → Kralický Sněţník délka trasy: 24 km Dnes se vydáváme pěšky k prameni Moravy na Kralický Sněţník. Ze Starého Města vyráţíme po modré turistické značce, která nás cca po 3 kilometrech dovede do vesničky Stříbrnice. Tady musíme asi kilometr po silnici, aţ ke kostelu, kde odbočíme vpravo. Pokračujeme stále po obr. č. 17: Kralický Sněţník
modré, přes louku se noříme do lesa, kde asi po 2 kilometrech naráţíme na kapličku. Zde se k modré značce přidává i značka červená a trasa začíná díky svému profilu získávat na obtíţnosti. Cestou se můţeme občerstvit u Adélina pramene, po 4 km stoupání pak staneme pod Stříbrnickým sedlem, odtud uţ to máme na vrchol pouhý 1,5 km po červené. obr. č. 18: pramen Moravy Cestou se pokocháme výhledem u sochy slůněte a zastavíme se samozřejmě i u pramene Moravy. Na vrcholu Sněţníku posvačíme a kdyţ se dostatečně vynadíváme na okolní kopce, vyráţíme na zpáteční cestu. Kralický Sněţník Kralický Sněţník se vypíná do výšky 1424 m n. m., nachází se v pohoří stejného jména a je místem, kde pramení největší moravská řeka Morava. Z vrcholu Sněţníku je krásný výhled na Hrubý Jeseník, Orlické hory, Krkonoše i polské Soví hory. Dříve tu stála také obr. č. 19: socha slůněte, Kralický Sněţník
rozhledna a těsně pod vrcholem i turistická chata, kterou dnes připomíná uţ pouze socha slůněte - dnešní symbol Kralického Sněţníku.
- 27 -
2.2.5.: 5. den: Staré Město p. Sněţníkem →Lipová-lázně (Jeseník) délka cyklo trasy: 25,5 km délka pěší trasy: 15 km Po cyklostezce č. 6114 vyráţíme brzy ráno ze Starého Města. Protoţe se nacházíme víceméně v údolí, musíme nejdříve poměrně nastoupat, poté se trasa chvíli vlní v mírně kopcovitém terénu a ve vesnici Vikantice odbočujeme vlevo na cyklostezku č. 53 směr Branná. Čeká nás zhruba 7 km stoupání po silnici č. 369 nejdříve do vísky Ostruţná a poté aţ do Ramzovského sedla. Silnice je pěkná, provoz průměrný, ale převýšení značné. Proto na Ramzové děláme přestávku, můţeme se občerstvit v místní restauraci, či vyzkoušet místní speciální atrakci - horské minkáry. Poté sedáme zpět na kolo a těţce vyšlapané kilometry si vychutnáme při sjezdu do Lipové, kam se dostaneme po cyklostezce č. 53, kopírující silnici č. 369. V Lipové se ubytujeme a vyráţíme na odpolední pěší výlet na jeskyně Na Pomezí a na okruh po místních pramenech. Z privátu se nejprve musíme vrátit kousek po silnici směr Ramzová, po pár stech metrech odbočujeme na modrou obr. č. 20: Medvědí kámen, pohled do údolí
turistickou značku, která nás po necelých 3 km dovede k jeskyním Na Pomezí. Tady absolvujeme prohlídku a poté pokračujeme – čeká nás výstup na Medvědí kámen. Od jeskyní se vydáváme po zelené turistické značce, která pár set metrů kopíruje silnici, poté odbočujeme vpravo do lesa a pokračujeme asi dva a půl kilometru na Medvědí kámen. Výstup to je celkem náročný, s velkým převýšením, ale stojí za to – na vrcholu se nám odvděčí kouzelným výhledem na okolní kopce a do zalesněného údolí. Kdyţ se
- 28 -
dostatečně pokocháme, máme to nejnáročnější pro dnešek za sebou – čeká nás uţ jen kousek po hřebeni a pak sestup podél jesenických pramenů do města Jeseník. Cestou se můţeme napít ze Schindlerova pramene, pramene Šárka, či z pramene nesoucí jméno zakladatele lázní – Vincenze Priessnitze. Od Medvědího kamene aţ k Priessnitzovu prameni klesáme, sledujíce zelenou turistickou značku, drţíme se jí i při sestupu do samotného turistického jádra Jeseníku – Lázní Jeseník. Zde si zvenčí prohlédneme budovu slavného Priessnitzova vodoléčebného ústavu, můţeme se občerstvit v místní oplatkárně a poté uţ dokončujeme dnešní trasu a vracíme se na ubytování. Aţ k ţelezniční stanici Jeseník jdeme po červené turistické značce, poté odbočíme vpravo a po silnici jsme asi po posledních 2,5 km na privátě. Pokud máme to štěstí, můţeme si ulevit popojetím vlakem – ţelezniční zastávka se nachází hned za naším ubytováním. jeskyně Na Pomezí Jeskyně Na Pomezí se nacházejí asi 3 km severně od obce Lipová-Lázně. V České Republice jsou svým způsobem unikátní, protoţe jde u nás o největší jeskynní systém, vzniklý rozpouštěním krystalického vápence. Jeskyně Na Pomezí jsou jeskyněmi tzv. "ţivými" - tzn. ţe se tu vytvářejí stále nové krápníky obr. č. 21: jeskyně Na Pomezí
a krápníkové útvary, na půlkilometrové prohlídkové trase si můţeme prohlédnout např. Ledový Dóm, Římské Lázně, Klenotnici, jeskyně vynikající bohatou krápníkovou výzdobou, k vidění je i ledové jezírko. Prohlídka trvá cca 45 minut, teplota v jeskyních je konstantně 7,7 stupňů Celsia. otevírací doba: duben - červen, září - říjen: Út - Ne 9:00 - 16:00 hod. červenec - srpen: Po - Ne 9:00 - 17:00 vstupné: plné 100 Kč, senioři 70 Kč zlevněné (děti od 6 do 15 let, studenti, ZTP a ZTPP) 50 Kč poplatek za pouţití fotoaparátu 30 Kč, poplatek za pouţití videokamery 100 Kč tel.: 584 421 284
- 29 -
Lázně Jeseník Lázně Jeseník patří k našim nejvýznamnějším
lázním,
leţí
uprostřed nádherné horské přírody Jeseníků, v průměrné nadmořské výšce 620 m n. m. Jedná se o lázně klimatické, tzn. ţe hlavním léčebným zdrojem jsou příznivé obr. č. 22: Priessnitzův vodoléčebný ústav
klima a procházky horskou krajinou, které mají vliv především na úspěšnou léčbu dýchacího ústrojí. Kromě toho se k léčbě vyuţívá na 80 registrovaných pramenů, zásluhu na jejich objevení má "vodní doktor" - Vincenz Priessnitz, zakladatel vodoléčby - tj. obkladů ze studené vody, dále také propagátor léčby čerstvým horským vzduchem, prací a čistou horskou vodou. Kromě horních a dolních cest dýchacích se v Jeseníku léčí i nervová soustava či nemoci krevního oběhu. Lázně vznikají roku 1837, po zakladateli lázní je pojmenována nejznámější budova - Priessnitzovy léčebné lázně.
- 30 -
2.2.6.: 6. den: cyklovýlet - Lipová-lázně → Zlatorudné Mlýny délka cyklo trasy: 23 km délka pěší trasy: 6 km Ráno nasedáme na kolo a vyráţíme na cyklovýlet směr Zlatorudné Mlýny se zastávkou na NS Rejvíz. Projíţdíme Jeseníkem a na Rejvíz stoupáme po cyklostezce č. 55. Na Rejvízu zamkneme kola a jdeme si prohlédnout samotné srdce NS Rejvíz – Velké obr. č. 23: Rejvíz, Velké Mechové jezírko
Mechové jezírko. Po příjemné 3-kilometrové procházce po dřevěných chodníčcích se vracíme zpět do vesničky ke kolům a vychutnáme si několikakilometrový sjezd z Rejvízu, jedeme po cyklostezce č. 3071, těsně před Zlatými Horami odbočíme vlevo a po kilometru dorazíme ke vstupu do NS Údolí Ztracených štol. Tady opět uzamkneme kola a vydáváme se po modré turistické značce ke Zlatorudným Mlýnům. Zde absolvujeme velmi zajímavou a nevšední prohlídku, můţeme si například sami vyzkoušet, jak se dříve rýţovalo zlato. Poté podél říčky Olešnice obejdeme místní naučnou 3-kilometrovou stezku a vracíme se zpět ke kolům. Rejvíz Národní přírodní rezervace Rejvíz se nachází v blízkosti stejnojmenné horské osady, odkud nás zhruba 3-kilometrová naučná stezka provede po dřevěném
chodníčku
rezervace
-
vůbec
aţ
k samotnému srdci
největšímu
moravskému
rašeliništi - Velkému mechovému jezírku. obr. č. 24: NS Rejvíz
vstupné: dospělí: 20 Kč, děti a důchodci: 10 Kč
- 31 -
Hornický skanzen - Zlatorudné Mlýny Zlatorudné Mlýny, repliky středověkých hornických mlýnů, jsou součástí Údolí Ztracených štol, vzdálené cca 3 km od vesnice Zlaté Hory. Jak Zlatorudné mlýny, tak srub se stoupou na drcení zlatonosné rudy jsou postaveny podle dobových nákresů a poháněny vodními koly, které čerpají vodní energii z původního kanálu.
obr. č. 25: Zlatorudné Mlýny
otevírací doba: květen - srpen: Po - Ne 10:00 - 17:00 září - říjen: Út - Ne 10:00 - 16:00 listopad (jen za dobrého počasí): So - Ne 10:00 - 16:00 vstupné: dospělí: 20 Kč, děti 10 Kč tel. 776 897 483, 584 425 397 Zlaté Hory →Lipová-lázně délka trasy: 27 km Po prohlídce Zlatorudných mlýnů nás čeká cesta zpět do Lipové. Nejdříve si uţijeme osm kilometrů pohodové jízdy stále mírně z kopce, či po rovině, kopírujeme ţeleznici, a to aţ do vesničky Mikulovice, leţící téměř na česko-polských hranicích. Protoţe Mikulovice leţí prakticky v údolí, nad vesničku musíme opět něco nastoupat, a to po cyklostezce č. 3071, aţ na odbočku vlevo, která nás přivádí do téměř liduprázdné pohraniční krajiny. Jedeme po cyklostezce č. 54, přes místní letiště, po pravé straně téměř míjíme jeskyně Na Špičáku a poté se uţ pohodlnou jízdu podél říčky Bělé vracíme zpět do Jeseníku a na ubytování v Lipové.
- 32 -
2.2.7.: 7. den: Lipová-lázně → Kouty nad Desnou délka trasy: 35,5 km Hned
na
prohlédneme
začátku
dne
stoupání
si do
Ramzovského sedla ještě z druhé strany. Kratší cesta vede přes sedlo Červenohorské, na tom ale bývá velký provoz, hlavně díky kamionům, které mají naproti tomu na Ramzovské sedlo vjezd zakázán, volíme tedy tuto variantu a po cyklostezce č. 53 obr. č. 26: Pod Přemyslovským sedlem
stoupáme znovu na Ramzovou. Odtud sjíţdíme stále po 53, míjíme zříceninu hradu Kolštejna, v Branné z cyklostezky uhýbáme a odbočujeme na silnici č. 369 směr Nové Losiny. Za Novými Losinami překonáváme 5 km stoupání do Přemyslovského sedla, odkud pokračujeme po cyklostezce č. 6156 přes vísku Přemyslov do Loučné nad Desnou. Tady na křiţovatce odbočujeme vlevo a po cyklostezce č. 6156 projíţdíme Kouty nad Desnou. Naše ubytování je pak v malé osadě za druhou serpentinou cestou na Červenohorské sedlo.
- 33 -
2.2.8.: 8. den: pěší výlet na Praděd délka trasy: 22,5 km Dnešní pěší výlet nás
zavede
nejvyšší
na horu
Hrubého Jeseníku Praděd.
Ráno
si
popojedeme obr. č. 27: turistická chata Švýcárna
autobusem na Červenohorské sedlo. Tady pak máme dvě moţnosti, kudy se na Praděd vydat - my volíme variantu o něco kratší, tj. po červené turistické značce. Přes vrch Výrovka a Malý Jezerník přicházíme na známou turistickou chatu Jeseníků - Švýcárnu, kde svačíme. Pak cesta pokračuje chvíli z kopce, bohuţel aţ na vrchol Pradědu pouze po asfaltu. U rozcestí pod Pradědem odbočujeme z červené turistické značky a k vysílači s rozhlednou na vrcholu Pradědu stoupáme asi 1,5 km po modré turistické značce. Praděd Na nejvyšší místo celé Moravy můţete vystoupit na hoře Praděd, jeţ je srdcem stejnojmenné Národní přírodní rezervace v Hrubém Jeseníku. Samotný vrchol s kótou 1492 m n. m. je ještě navýšen televizním vysílačem o dalších 146,5 metru, na věţi je přístupná rozhledna, ve výšce 80 m se nachází prosklená kruhová vyhlídka, na kterou mají návštěvníci přístup výtahem, odtud je pak obr. č. 28: rozhledna a vysílač na Pradědu
za dobré viditelnosti krásný výhled např. na Radhošť a Lysou horu, pokud má turista hodně velké štěstí, můţe spatřit i Vysoké Tatry a Malou Fatru, či Nízké Alpy. rozhledna - televizní věţ Praděd otevírací doba: po celý rok denně 9:00 - 18:00
- 34 -
Zpět do Koutů nad Desnou musíme nejdříve sestoupit po modré značce aţ na Rozcestí Pod Pradědem – tj. cca 1,5 km, tady se turistická značka stáčí vpravo a vine se nádherným údolím říčky Divoké Desné. Sestup je to překrásný, ale relativně náročný, dáváme pozor především na kameny a kořeny, kterých je tu spousta, cesta klesá romantickými serpentinkami podél Divoké Desné aţ k Rozcestí U Kamenné chaty. Tady se lesní cesta mění na asfaltku, která nás zavede stále po modré aţ do Koutů n. D. obr. č. 29 : Vodopád Na Borovém potoce
Cestou mineme dolní nádrţ PVE Dlouhé Stráně a u rozcestí Pod Medvědí horou si můţeme udělat krátkou odbočku k Vodopádu Na Borovém potoce.
- 35 -
2.2.9.: 9. den: cyklovýlet na přečerpávácí vodní elektrárnu Dlouhé Stráně délka trasy: 33 km Dnes nás čeká nejnáročnější den - cyklovýlet na přečerpávácí elektrárnu Dlouhé Stráně, na 12 km prakticky nepřetrţitého stoupání zdoláme 750 m převýšení. Nejdříve si musíme sjet od chaty směrem ke Koutům n. D. a po necelém kilometru odbočujeme vlevo na cyklostezku č. 6155. Po 5 kilometrech tu máme první zastávku - dolní nádrţ PVE Dlouhé Stráně. Prohlédneme si pouze zvenčí a pokračujeme v cestě na horní nádrţ. Po dalších 7 kilometrech náročného stoupání jsme konečně odměněni - ocitáme se na vrcholu obr. č. 30: Dolní a horní nádrţ PVE Dlouhé Stráně
Mravenečníku, v nadmořské výšce 1342 m n. m, o pouhých 119 m níţe neţ nejvyšší vrchol Hrubého Jeseníku. Kola necháme těsně pod horní nádrţí a po schůdkách vystoupáme úplně na vrchol. Prohlédneme si horní nádrţ, pokocháme se nádhernými výhledy do jesenického údolí, okolní kopce i na Praděd a po pauze na oběd se vydáváme zpět ke kolům. Čeká nás 12 km téměř adrenalinového sjezdu do údolí Loučné nad Desnou, stále po cyklostezce č. 6155. Cestou uţ jen krátce nastoupáme na Medvědí horu, jejíţ zajímavostí jsou technická zařízení větrné elektrárny, a pak uţ pouze klesáme a klesáme. Po dalších 8 km sjezdu jsme v Loučné nad Desnou a po cyklostezce č. 6156 se vydáváme zpět do Koutů na ubytování.
Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé Stráně PVE Dlouhé Stráně je
unikátním technickým dílem svého druhu jak v České
Republice, tak i v Evropě - disponuje největší reverzní vodní turbínou v Evropě, je elektrárnou s největším spádem v ČR a má největší nainstalovaný vodní výkon v ČR,
- 36 -
2x 325 MW. PVE Dlouhé Stráně má dvě části - dolní nádrţ a horní nádrţ, leţící v nadmořské výšce 1342 m n. m na vrcholu hory Mravenečník. Výroba elektřiny se zde provádí přečerpáním vody z dolní nádrţe do horní v době přebytku energie a opačně. obr. č. 31: horní nádrţ PVE Dlouhé Stráně
Na PVE Dlouhé Stráně se provádějí prohlídky, na které je ale nutno se předem objednat - prohlídka zahrnuje promítání filmu, návštěvu části elektrárny a v případě dobrého počasí výjezd na horní nádrţ. Rezervace a prodej vstupenek je moţná v Informačním centru v Koutech n. Desnou, které je zároveň výchozím bodem prohlídky, k výjezdu je třeba vyuţít hromadné dopravy provozovatele.
Samotné
rezervace je dále moţno provádět na stránkách www.dlouhe-strane.cz či na telefonním čísle 585 438 100 a 602 322 244 (Po - Pá 8:00 - 16:00) Informační centrum Kouty n. Desnou - prodejna Helia sport Kouty n. Desnou 1 (u hlavní silnice, naproti hotelu "Pod Sedlem") tel. 583 283 282
- 37 -
2.2.10.: 10. den: cyklovýlet: Kouty n. Desnou → Velké Losiny délka trasy: 24 km Poslední den máme před sebou cyklovýlet do Velkých Losin. Ráno vyráţíme z Koutů po cyklostezce č. 6156, projíţdíme Loučnou a u prvního mostu přes říčku Desnou odbočujeme vlevo a napojujeme se na silnici č. 44, která nás přes vesnice Filipová a Maršíkov zavede aţ do Velkých Losin. Tam zamykáme kola u místního infocentra a vydáváme se na prohlídku Losin. Navštívíme ruční papírnu, zámek nechvalně proslulý čarodějnickými procesy v 17. st. a po obědě odpočíváme na termálním koupališti. K večeru si vyzvedáváme kola a vracíme se po stejné trase zpět do Koutů. zámek Velké Losiny Renesanční zámek ve Velkých Losinách je nechvalně
proslulý
především
svými
čarodějnickými procesy, které se zde konaly v období inkvizice během 17. st. Návštěvníci se dále projdou po krásných arkádách, prohlédnou si zámecké interiéry, které přibliţují ţivot obr. č. 32: zámek Velké Losiny
šlechty především v 16. st., za hezkého počasí si
jistě nenechte ujít ani příjemnou procházku zámeckým parkem. otevírací doba: duben - říjen: víkendy a svátky 9:00 - 16:00 květen - srpen: denně kromě pondělí 8:00 - 17:00 září: denně kromě pondělí 9:00 - 16:00 vstupné: expozice zámku: plné (dospělí): 90 Kč sníţené (děti od 6 do 15 let, studenti, senioři nad 65 let, ZTP, ZTP/P): 60 Kč rodinné (2 dospělí + max. 3 děti do 15 let): 240 Kč obrazárna: plné: 40 Kč, sníţené: 20 Kč, rodinné: 100 Kč tel.: 583 248 380
- 38 -
ruční papírna Velké Losiny Papírna ve Velkých Losinách
je
poslední
fungující ruční papírnou na
našem
území,
zároveň se řadí mezi vůbec nejstarší v celé obr. č. 33: v ruční papírně Velké Losiny
Evropě. Byla zaloţena jiţ roku 1596 Janem mladším ze Ţerotína, ruční papír i výrobky z něj se dodnes prodávají jak na tuzemském trhu, tak jsou pro svou kvalitu a jedinečnost vyváţeny prakticky do celého světa. Historii papíru, různé způsoby jeho výroby, nástroje k jeho výrobě, či právě samotné výrobky z něj, a mnoho dalšího můţete kromě jiného shlédnout v rámci prohlídky Muzea papíru. otevírací doba: květen, červen a září: Po - Pá 9:00 - 17:00 So - Ne 9:00 - 12:00, 12:30 - 17:00 červenec a srpen: Po - Pá 9:00 - 18:00 So - Ne 9:00 - 12:00, 12:30 - 18:00 vstupné: I. prohlídkový okruh - základní (Muzeum papíru, pracoviště výroby): plné (dospělí): 85 Kč sníţené (děti od 6 do 15 let, studenti, senioři nad 60 let, ZTP, ZTP/P): 60 Kč rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti od 6 do 15 let): 230 Kč II. prohlídkový okruh - doplňkový (technické zajímavosti - vodní náhon, turbína, parní kotelna, příprava hadrů): plné: 50 Kč, sníţené: 30 Kč, rodinné: 130 Kč tel. 583 248 433
- 39 -
2.2.11.: 11. den: Kouty nad Desnou → Šumperk délka trasy: 30 km A je tu poslední den naší cyklisticko-turistické dovolené. Dopoledne nás čeká jízda na kolech do Šumperka a odtud vlakem do Nového Bydţova. Cyklistický přesun do Šumperka je moţno vpodstatě rozdělit na dvě části, tu první – z Koutů n. D. do Velkých Losin uţ známe z předchozího dne, z Losin do Šumperka je to uţ také velmi jednoduché – 13 km stále po cyklostezce č. 6114. Rychlík ze Šumperka nám jede aţ v 16:15, nemusíme tedy nikam spěchat a v centru Šumperka ještě absolvujeme oběd, procházku a prohlídku, kaţdý jiţ dle svého uváţení a zájmu. vlakové spojení: Šumperk
16:15
R 936 směr Brno hl. n.
Zábřeh na Moravě 16:29
16:46
R 626 Emil Zátopek směr Praha hl. n.
Kolín
18:24
18:42
Sp 1875 směr Trutnov hl. n.
Nový Bydţov
19:41
celkový čas 3 h 26 min., vzdálenost 198 km, plná cena 248 Kč
- 40 -
2.3. Ubytování 1. den: Ţamberk Penzion Hana: Hana Růţičková Jiráskovo nám. 227, Ţamberk tel.: 465 614 941 e-mail:
[email protected] cena: 350 Kč/osoba 2. den: Králíky ubytovna: Zdeněk Falta Pekárny, Jana Opletala 128, Králíky tel.: 777 754 231 (465 631 311) web: http://www.atila.cz/k/?id=FR41bec9c1b79c2 e-mail:
[email protected] info: 48 lůţek v 2-4 lůţkových pokojích, společná kuchyň, sprchy, WC a společenská místnost s TV cena: cca 220 Kč/osoba 3. den/4. den: Staré Město pod Sněţníkem privát: Alena Boţková Horní 320, Staré Město p. Sněţníkem tel.: 775 771 882 email:
[email protected] (nutná písemná objednávka) info: apartmán – 2x 4-lůţkový pokoj, společná kuchyň (lednice, mikrovlnka, TV), společná koupelna a WC cena: cca 200 Kč
- 41 -
5. den/6. den: Lipová-Lázně privát: Pension Navrátil Blanka Navrátilová Lipová-Lázně 560 tel.: 584 421 128 (po 19:00 hod.), mobil: 728 680 276 web: http://navratil.ejeseniky.cz e-mail:
[email protected] (nutná písemná objednávka) info: 2x apartmán v rodinném domě - horní část (2x 3-lůţkové pokoje s moţností 2 přistýlek), dolní část (1x 6-lůţkový pokoj s moţností 2 přistýlek) ke kaţdému apartmánu – koupelna se soc. zařízením, kuchyňský kout, TV zahrada, posezení, ohniště, gril cena: 180 Kč/osoba
7. den/8. den/9. den/10. den: Kouty nad Desnou
chata Sokolka: Kouty n. Desnou 54 (chatová osada vlevo za druhou serpentinou směr Červenohorské sedlo) tel.: 583 235 215, mobil: 603 579 586 email:
[email protected] web: www.skiprosport.cz info: 1x 2-lůţkový pokoj s vlastním soc. zařízením 1x 2-lůţkový, 4x 4-lůţkový, 5x 3-lůţkový, 1x 6-lůţkový pokoj se společným soc. zařízením, společná kuchyňka, společenská místnost s TV, sušárna, lyţárna a restaurace s jídelnou u chaty venkovní bazén, terasa, posezení s krbem, víceúčelové sportovní hřiště moţnost stravování - polopenze: 140 Kč, snídaně 60 Kč cena: 220 Kč/osoba, děti do 12 let 200 Kč/osoba
- 42 -
2.4. Chronologická příprava JEDNOTL.
JEDNOTL.
SKUTEČNÝ
VZDÁL. V KM
ČAS
ČAS
Nový Bydţov
0
0:00
7:30
Chlumec n. C.
10
0:30 (20 km/h)
8:00
1. DEN
vlak: Chlumec n. C.
8:30
Kostelec n. Orl. obec Potštejn pěšky: hrad Potštejn
1:14
9:44
10
0:30
10:30
3
0:45 (4 km/h)
11:15
0:15
11:30
0:26 (7 km/h)
11:56
0:34
12:30
0:36 (10 km/h)
13:06
"malá" prohlídka Potštejna pěšky: obec Potštejn
3
oběd obec Litice
6
"velká" prohlídka
13:30
hradu Litice Ţamberk
11
0:35
14:15
0:33
14:48
2. DEN Ţamberk Pastviny
9:00 9
0:27
9:27
2:00
11:27
0:48
12:15
2:00
14:15
0:30 (4 km/h)
14:45
koupání, Pastviny Králíky
16
ubytování, oběd pěšky: hora Matky Boţí
2
- 43 -
"malá" prohlídka
0:30
15:15
0:48 (5 km/h)
16:03
0:45
17:00
0:24 (5 km/h)
17:24
hory a kláštera pěšky: pěchotní srub "U Cihelny"
4
prohlídka pěchotního srubu "U Cihelny" pěšky: Králíky ubytování
2
3. DEN Králíky Staré Město pod Sněţníkem
10:00 25
1:15 (20 km/h)
11:15
4. DEN Staré Město pod
9:30
Sněţníkem pěšky: Kralický Sněţník
12
3:00 (4 km/h)
12:30
0:45
13:15
1:43 (7 km/h)
15:03
odpočinek a oběd na Kralickém Sněţníku pěšky: zpět do Starého Města
12
5. DEN Staré Město pod
8:30
Sněţníkem Vikantice
6,5
0:22 (18 km/h)
8:52
Ramzová
9
0:39 (14 km/h)
9:31
0:29
10:00
odpočinek na Ramzové
- 44 -
Lipová-lázně
10,5
0:21 (30 km/h)
10:21
1:39
12:00
0:36 (5 km/h)
12:36
0:45
13:45
3
0:45 (4 km/h)
14:30
5
1:00 (5 km/h)
15:30
1:00
16:30
0:48 (5 km/h)
17:18
ubytování, oběd pěšky: Lipová jeskyně Na Pomezí
3
prohlídka jeskyní Na Pomezí pěšky: Medvědí kámen pěšky: Lázně Jeseník prohlídka Lázní Jeseník pěšky: Lipoválázně
4
6. DEN Lipová-lázně Rejvíz
9:00 15
1:04 (14 km/h)
10:04
3
0:45 (4 km/h)
10:49
9
0:18 (30 km/h)
11:07
1:30
12:37
3
0:36 (5 km/h)
13:13
Mikulovice
8
0:24 (20 km/h)
13:37
Lipová-lázně
19
0:57 (20 km/h)
14:34
prohlídka NS Rejvíz Rejvíz – Zlatorudné Mlýny prohlídka Zlatorudných Mlýnů, oběd pěšky: NS Údolím Ztracených štol
7. DEN Lipová-Lázně
11:00
- 45 -
Ramzová
10,5
1:03 (10 km/h)
12:03
Nové Losiny
12
0:24 (30 km/h)
12:27
Loučná nad Desnou
8
0:24 (8 km/h)
12:51
5
0:17 (18 km/h)
13:18
Kouty nad Desnou, ubytování, oběd 8. DEN bus: Loučná n.
9:02
D./Kouty n. D., most Červenohorské sedlo
0:13
9:15
pěšky: Švýcárna
6
1:30 (4 km/h)
10:45
Praděd
4
1:00 (4 km/h)
11:45
1:30
13:15
1,5
0:18 (5 km/h)
13:33
8
2:00 (4 km/h)
15:33
3
0:36 (5 km/h)
16:09
prohlídka, věţ, oběd rozcestí Pod Pradědem Údolím Divoké Desné k Vodopádu Na Borovém potoce Kouty n. D., ubytování 9. DEN Kouty n. Desnou Dolní nádrţ PVE Dlouhé Stráně
10:00 5,5
0:33 (10 km/h)
10:33
0:10
10:43
1:26 (7 km/h)
12:09
1:00
13:09
„malá“ prohlídka dolní nádrţe Horní nádrţ PVE Dlouhé Stráně
10
„malá“ prohlídka horní nádrţe, odpočinek, oběd
- 46 -
Loučná n. Desnou
11,5
0:23 (30 km/h)
13:32
6
0:18 (20 km/h)
13:50
Kouty n. Desnou, ubytování 10. DEN Kouty n. Desnou Velké Losiny
9:00 12
0:36 (20 km/h)
9:36
1:00
11:00
1:00
12:30
1:00
13:30
3:30
17:00
0:36 (20 km/h)
17:36
prohlídka ruční papírny přesun, prohlídka zámku oběd odpočinek na termálním koupališti Kouty n. Desnou, ubytování
12
11. DEN Kouty n. Desnou Šumperk
11:00 30
1:30 (20 km/h)
vlak: Nový Bydţov
poznámka:
12:30 19:41
V textu jsou pouţity termíny "velká" a "malá" prohlídka. Nejsou to
termíny odborné, pouze moje vlastní "cestovatelské", "velká" prohlídka znamená prohlídku delší (tedy větší) - zevnitř s průvodcem, prohlídka "malá" pouze krátkou prohlídku zvenčí bez průvodce.
- 47 -
Závěr Cílem mé bakalářské práce bylo navrţení tuzemské aktivní dovolené na kolech, kombinovaných s pěší turistikou, podle preferencí cílové skupiny (mladí lidé do 35 let), a to takovým způsobem, aby vytvořený program bylo moţné současně vyuţít i pro potřeby cestovní kanceláře. To znamenalo především rozšíření práce o podrobnou chronologickou přípravu. Moje bakalářská práce stojí na dvou základních kamenech. Úplně všemu předcházel průzkum trhu, konkrétně zjištění preferencí jiţ výše zmiňované cílové skupiny. Druhou velmi důleţitou sloţkou, vedoucí k napsání práce, pak byly vlastní poznatky, záţitky a zkušenosti. Já sama jsem kromě jiného aktivní (rekreační) cyklistkou a turistkou a kaţdý rok takto plánuji a s úspěchem zrealizuji nějakou aktivní dovolenou. Tuto navrţenou trasu a program jsme s rodinou absolvovali v létě roku 2009. V podstatě celá práce se mi zpracovávala velmi dobře a domnívám se, ţe její cíl byl splněn. Jako hlavní důvod shledávám právě pozitivní vliv osobní realizace celé akce a z ní vyplývajících poznatků, které v konečné fázi určitě napomohly zkvalitnění trasy i programu. Vţdy je totiţ něco trošku jiného vytvořit si takovou dovolenou tzv. "na papíře", a potom ji zrealizovat. Spousta věcí člověka zaskočí, překvapí, ať uţ v pozitivním či negativním slova smyslu (např. špatná kvalita či ještě hůře absolutní nesjízdnost cyklostezky pro průměrného cyklistu s průměrným vybavením, velká frekventovanost pozemních komunikací, větší či naopak menší profilová a tím i časová náročnost etapy a další a další). Proto došlo i v průběhu této cyklodovolené k několika úpravám a zkvalitněním, se kterými v teoretické přípravě akce počítáno nebylo.
- 48 -
Pouţitá literatura Kniţní publikace (1) LANDA, Pavel; LIŠKOVÁ, Jitka. Rekreační cyklistika : výběr kola, technika jízdy, děti a kolo. Pavel Landa, Jitka Lišková. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2004. 91 s., [8] s. obr. příl. ISBN 80-247-0726-8. (2) SOULEK, Ivan; MARTINEK, Karel. Cyklistika : horská, silniční, rekreační, výkonnostní. Ivan Soulek, Karel Martinek. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2000. 111 s., ilustr., fot., tb., [4] s. obr. příl. ISBN 80-7169-951-9. Webové stránky [1] ARMYFORT s.r.o., Králická pevnostní oblast. [online]. C2002 - 2007 [cit. 201005-01]. Dostupné z WWW: http://www.armyfort.com/cz/infocentrum.php [2] DESIGN CIS. s. r. o. Zámek Velké Losiny [online]. C2001 [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.losiny-zamek.cz/
[3] GALILEO [online].
CORPORATION, s. r. o. Hrad Litice - návštěvní doba a vstupné
C2009
[cit.
2010-05-01].
Dostupné
z
WWW:
http://www.hrad-
litice.cz/navstevni-doba-a-vstupne/ [4] Hrad Potštejn [online]. C2010 [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.potstejn.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=54&Itemid=6 2 [5] Hrubý Jeseník [online]. C2007 [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.mavlast.cz/turisticka-podoblast.hruby-jesenik
- 49 -
[6] MILAN-SARIK.CZ. Aquapark Ţamberk [online]. C2009, aktualizováno 2010 [cit. 2010-05-01].
Dostupné
z
WWW:
http://www.autocamping.cz/cs/koupaliste-
aquapark/uvod.html [7] ONESOFT, s. r. o. Jeskyně Na Pomezí [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.caves.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-pomezi/ [8] Rozhledna Praděd [online]. C2002 - 2010 [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.jeseniky.net/index.php?obl=1&kat=11&sluz=55&pol=632 [9] SCARON, s. r. o. Ruční papírna Velké Losiny - otevírací doba/provozní doba [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.rucnipapirna.cz/cz/muzeumpapiru/oteviraci-doba-ceny-vstupneho/ [10] URBÁNEK, David. Pěchotní srub K-S 14 "U Cihelny" [online]. C2010 [cit. 201005-01]. Dostupné z WWW: http://cihelna.militaryclub.info/informace.htm [11] WEBHOUSE. Zlatorudné Mlýny [online]. 2009 [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.zlatehory.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=19319&id=305555&p1=36180 [12] WORLD MEDIA PARTNERS. Hora Matky Boţí (Hedeč) - klášter a poutní místo [online]. C2002 - 2010, aktualizováno 2009 [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.czecot.com/cz/turisticky-objekt/7650_hora-matky-bozi-hedec-klaster-apoutni-misto-kraliky
- 50 -
Seznam obrázků Obrázek
č.
1:
drasina.
[online].
[cit.
2010-05-01].
Dostupné
z
WWW:
http://www.salentec.com/grafica/draisina.jpg Obrázek č. 2: vysoké kolo s řetězovým převodem. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.velociped.cz/_images/407-howe-vysoke-kolo.jpg Obrázek č. 3: Tour de France. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://9hotelparis.files.wordpress.com/2009/07/tour-de-france.jpg Obrázek č. 4: Lance Armstrong. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://westcoastutc.files.wordpress.com/2009/11/lance_armstrong1.jpg Obrázek č. 5: silniční kolo. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://cykl.cz/media/1528/image/20071023-hi_a-6602.jpg Obrázek č. 6: horské kolo. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.horska-kola.cz/images/horske_kolo_chalenge_disc_2007.jpg Obrázek č. 7: trekingové kolo. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.eod.cz/editor/image/eshop_products/cyklo_10-400-029_l.jpg Obrázek č. 8: znak CHKO Jeseníky. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://zajimavosti.infocesko.cz/Images/clanek/pr_park/4641/znak.jpg Obrázek č. 9: Jeseniky, Praděd. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.jeseniky-ramzova.cz/upload/www.jeseniky-ramzova.cz/leto/_dir/leto.jpg Obrázek č. 10: Potštejn. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://gabriela.kotyzova.sweb.cz/potstejn.gif
- 51 -
Obrázek
č.
11:
Litice.
[online].
[cit.
2010-05-01].
Dostupné
z
WWW:
http://hrad.litice.sweb.cz/ Obrázek č. 12: aquapark Ţamberk. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.orlicko.cz/Prezentace/Images/Fotografie/Pict0245a.jpg Obrázek č. 13: vodní nádrţ Pastviny. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.autokemp.pastviny.net/Pastviny3.jpg Obrázek č. 14: hora Matky Boţí, Králíky. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bc/Kraliky_-
_pohled_na_Horu_Matky_Bozi.JPG Obrázek č. 15: pěchotní srub "U Cihelny. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://sicha.eu/obrazky/111.jpg Obrázek č. 16: Staré Město pod Sněţníkem. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.probio.cz/FRONTEND/IMG/PICTURES/image/Stare-Mesto.jpg Obrázek č. 17: Kralický Sněţník. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.treking.cz/regiony/kralicky-sneznik-ve-fotografii_3.jpg Obrázek č. 18: pramen Moravy. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://expedice.rps.cz/galerie1/gal448/o1v.jpg Obrázek č. 19: socha slůněte, Kralický Sněţník. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.pardubice.ochranaprirody.cz/res/data/139/018587_05_054427.jpg Obrázek č. 20: Medvědí kámen, pohled do údolí. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.alena.ilcik.cz/0905jeseniky/medvedikamen.jpg
- 52 -
Obrázek č. 21: jeskyně Na Pomezí. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.ubytovani-dolni-morava.cz/images/tip-pomezi.jpg Obrázek č. 22: Priessnitzův vodoléčebný ústav. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.amber-trail.cz/cz/fotky/cile/23.jpg Obrázek č. 23: Rejvíz, Velké mechové jezírko. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://wiki.rvp.cz/@api/deki/files/1111/=srpen_1_(38)A.jpg Obrázek č. 24: NS Rejvíz. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.jeseniky.net/index.php?obl=1&kat=11&sluz=91&pol=2951 Obrázek č. 25: Zlatorudné Mlýny. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.zlatehory.cz/VismoOnline_ActionScripts/Image.aspx?id_org=19319&id_ob razky=10036 Obrázek č. 26: Pod Přemyslovským sedlem. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://dveroubenky.cz/wp-content/uploads200912/Nove%20Losiny%20076.jpg Obrázek č. 27: turistická chata Švýcárna. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.cac-mtb.com/images/Akce09/uZnovuPraded.jpg Obrázek č. 28: vysílač a rozhledna na Pradědu. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://e-hotely.info/files/32-1.jpg Obrázek č. 29: Vodopád Na Borovém potoce. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://static.panoramio.com/photos/original/1459367.jpg Obrázek č. 30: Dolní a horní nádrţ PVE Dlouhé Stráně. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.horydoly.cz/pictures/jeseniky_dlouhestrane_t.jpg
- 53 -
Obrázek č. 31: horní nádrţ PVE Dlouhé Stráně. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.treking.cz/archiv/dlouhe-strane.jpg Obrázek č. 32: zámek Velké Losiny. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://data.czechtourism.com/aktivity/foto/2009-09-27-1643-za-poznanim-velkelosiny/0dc95d82-ab74-11de-8aff-001a64a218ce.jpg Obrázek č. 33: v ruční papírně Velké Losiny. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW: http://www.muzeumpapiru.cz/images/headers/stroj.jpg
- 54 -
Seznam příloh Příloha č. 1: Dotazník Příloha č. 2: Grafy k dalším poloţkám dotazníku Příloha č. 3 - 25: Mapové přílohy
- 55 -