Nástroje pro kalkulaci mýtného Patricia Kaus Od neděle 31. srpna 2003 se na základě požadavku spolkové vlády musí platit mýtné za používání německých dálnic těžkými užitkovými vozidly. Právním základem pro to je Zákon o mýtném na dálnicích pro těžká užitková vozidla (německá zkratka ABMG), který vstoupil v platnost již 12. dubna 2002. Zatímco zákon platí již více než rok, daly na sebe příslušné právní vyhlášky, podle nichž měly být stanoveny podrobnosti systému - včetně termínu zahájení a rovněž jednotlivé sazby mýtného, čekat. Po třech různých návrzích určování výše mýtného od ledna 2003 a po nejrůznějších formulacích za účelem prosazení přislíbené harmonizace pro německé podniky nákladní automobilové dopravy, sjednotily se nyní Spolkový sněm a Spolková rada dne 21. května 2003 ve svém smírčím výboru na kompromisu. Podle toho se má snížit průměrná sazba mýtného z dosavadních 15 centů na dálniční kilometr předběžně o 2,6 centů na 12,4 centů. Toto "předběžné" snížení má trvat tak dlouho, dokud nebude možno přijmout jiná, Evropskou komisí odsouhlasená opatření k harmonizaci podmínek hospodářské soutěže. Jako harmonizační opatření je předkládáno: zúčtování mýtného s částmi daně z minerálních olejů, které dosud sloužily k financování cest, snížení daně z motorového vozidla a příspěvky na pořízení vozidel se sníženým obsahem výfukových plynů v rámci odpovídajících inovačních programů. "Kompromisní řešení" bylo schváleno Německou spolkovou radou již dva dny po zprávě smírčího výboru. Od 23. května bylo zřejmé, že zavedení mýtného pro nákladní automobily v evropské hospodářské soutěži nastane, a to i bez "maximálních harmonizačních kroků", přislíbených šéfem kanceláře kancléře a požadovaných spolkovými zeměmi. Snížením průměrného mýtného o 2,6 centu na kilometr dálnice se nesrovnají stávající konkurenční nevýhody německých podniků. Daleko více je třeba vycházet z toho, že nezměněného pokřivení hospodářské soutěže bude využito k tomu, aby se dále zatlačoval podíl německých podniků na trhu uvnitř EU. Výhledově připravovaná harmonizační opatření by mohla přijít pro mnoho německých podniků příliš pozdě. Jednak jejich prosazení závisí na souhlasu Evropské komise a kompromisní řešení předpokládá znovu zvýšit mýtné pro jeho vzájemné financování. Důsledky mýtného pro nákladní automobily na přepravní náklady Výnosem o ustanovení výše mýtného z 23. května 2003 byly určeny výše a ve vztahu k emisím odstupňování poplatku mýtného za dálniční kilometr. Konkrétní sazby mýtného se odvodily z jeho průměrné sazby 12,4 centů. Dosavadní odstupňování sazeb mýtného podle emisních tříd a počtu os se naproti tomu zachovalo. Z toho důvodu existuje u sazeb mýtného nyní rozpětí od 9 do 14 centů za dálniční kilometr. Při ročním výkonu např. 100 000 kilometrů jízd po dálnici to vede ke zvýšení nákladů podniku o 9 000 - 14 000 eur za rok a vozidlo. K získání představy o rozměru dodatečného zatížení lze propočet opakovat pro 120 000, 140 000 nebo více kilometrů dálnice. V tom se odráží dodatečné zatížení nákladů, které je nutno, na pozadí pěti stupňů ekologické daně, agresivních dumpingových praktik na dopravním trhu a chybějící fiskální harmonizaci na úrovni EU, hodnotit z hlediska podniků německého dopravního průmyslu
jako ohrožující jejich existenci. Statistika nesolventnosti prokazuje, že tento rozměr dalšího zatížení nemůže být žádným podnikem utlumen - ani interní racionalizací, ani dosud docíleným ziskem. Podniky už nemají žádný prostor k jednání. Mýtné za nákladní automobily musí přeúčtovávat svým zákazníkům, případně dále přepočítat sazby dopravného a zajistit si tak vlastní existenci. Přitom je nutno vzít v úvahu, že podniky musí zaplatit mýtné i tehdy, když v průběhu přepravy provádí nutné jízdy po dálnici bez nákladu. Podle zákona o mýtném na dálnicích podléhají povinnosti zaplatit mýtné jak naložená, tak nenaložená užitková vozidla. Podle § 3 tohoto zákona lze rozlišovat výši mýtného výlučné podle počtu os, emisní třídy, podle určitých úseků spolkových dálnic a podle času využívání. Rozlišení podle jízd s nákladem a bez něho je vyloučeno. Mýto se musí platit za každý kilometr po dálnici. Základnu pro kalkulaci vícenákladů z titulu mýtného tvoří proto sumář kilometrů s povinností platit mýto. Kalkulace mýtného připadajícího na jeden kilometr s nákladem Pokud chceme vypočítat celkové mýtné pro určitý průběh přepravy, musí se nejdříve stanovit potřebný celkový jízdní výkon. Ten se skládá z jednotlivé jízdy s nákladem a s ní spojených jízd bez nákladu, jako je příjezd k místu nakládání nebo jízda bez nákladu k následnému rozhodnutí o užití. Pokud je celkový jízdní výkon znám, je nutno zjistit rozsah využívání dálnice v rámci tohoto výkonu. Znásobením dálničních kilometrů sazbou mýtného, kterou je třeba zaplatit za příslušné vozidlo a kilometr po dálnici, se zjistí hledaná suma mýtného. V rámci podniku nákladní přepravy se provádí propočet přepravního výkonu se zákazníkem zpravidla na základě projetých kilometrů s nákladem. Chceme-li zachovat tuto formu výpočtu, musí se celková suma mýtného rozpočítat na počet kilometrů s nákladem. Výsledkem je částka připadající na jeden kilometr s nákladem neboli částka, kterou je nutno vzít v úvahu pro pokrytí nákladů za každý kilometr jízdy s nákladem. Tento postup, pokud se má provádět pro každou přepravu, je velmi náročný na čas. Problém je možno zredukovat, když celkový objem mýtného za rok rozvrhneme na celkový počet kilometrů s nákladem. V tomto případě by ovšem byl každý takový kilometr zatížen stejnou částkou mýtného, nezávisle na obsluhované relaci nebo jakémkoliv druhu dopravy. Zpravidla ovšem vznikají pro jednotlivé relace a druhy dopravy rozdílné podíly jízd bez nákladu. Tak např. Spolkový úřad pro nákladní dopravu vykazuje ve svých hlášeních podíl jízd bez nákladu u místní dopravy (do 50 km) v průměru 48,4 procenta, u regionální dopravy (51 - 150 km) 40,2 procenta a pro dálkovou dopravu (od 151 km) 12,8 procenta. Kalkulace vícenákladů z titulu mýtného na kilometr s nákladem by se měla proto provádět diferencovaně podle obsluhované relace, druhu dopravy a zadavatele přepravy. Kalkulace vícenákladů z titulu mýtného na základě tabulek Spolkového svazu pro nákladní dopravu, logistiku a likvidaci odpadů (BGL) Pro diferencovaný propočet vícenákladů, vzniklých placením mýtného, je možno použít tabulek uveřejněných BGL. Tabulky jsou postaveny na jednom činiteli, který BGL označuje jako "faktor mýtného". Prostřednictvím tohoto činitele je zohledněn jak proti určitému přepravnímu výkonu stojící celkový jízdní výkon a tím i daný podíl jízd bez nákladu, tak též příslušný podíl jízdy po dálnici. Faktor mýtného sám o sobě je možno zjistit dvěma způsoby. Dá se stanovit jednak přímo, jak ukazuje obrázek 1, z poměru podílu jízdy po dálnici k vytížení, vztaženému k trase (jízdě s nákladem).
Obr. 1: Faktor mýtného = podíl jízdy po dálnici/vytížení vztažené k trase = 75/60 = 1,25 Jako alternativa k tomu lze faktor mýtného vypočítat, jak ukazuje tab. BGL č. 1, vynásobením daného faktoru jízd bez nákladu průměrným podílem jízd po dálnici na celkovém jízdním výkonu. Tab. 1: Faktor mýtného k výpočtu vícenákladů prostřednictvím mýt na započtený kilometr
Autobahnanteil – podíl dálnice Anteil Leerfahrten – podíl jízd bez nákladu Leerfahrtenfaktor – faktor jízd bez nákladu
V tabulce se pro podíly jízd bez nákladu, zapsané v horním řádku tabulky, nejdříve zjistí odpovídající faktor těchto jízd bez nákladu. Ten přitom udává skutečnou trasu jízdy, tedy celkový jízdní výkon, vztaženou na jeden účtovaný kilometr (tj. kilometr s nákladem). Tak např. stojí při faktoru jízd bez nákladu "2" proti každému kilometru s nákladem 2 kilometry trasy jízdy. To znamená: při jízdě s nákladem na vzdálenost 100 kilometrů a faktoru jízd bez nákladu "2" (50 procentní podíl jízd bez nákladu) je celkový jízdní výkon 200 kilometrů. V prvním sloupci tabulky jsou uvedeny různé podíly jízd po dálnici. Znásobením těchto podílů faktory jízd bez nákladu z druhé řádky v záhlaví tabulky získáme hledané faktory mýtného. Jednotlivý faktor mýtného vykazuje podíl na kilometr dálnice s povinností placení mýtného nebo na jízdní trase se stejnou povinností na kilometr s nákladem a to v závislosti na daném podílu jízd bez nákladu a jízd po dálnici. Tak při faktoru mýtného např. "1,25" (podíl jízd bez nákladu 40 procent, podíl jízd po dálnici 75 procent) připadá 1,25 kilometru dálnice na jeden účtovaný kilometr. Při jízdě s nákladem na vzdálenost 100 kilometrů by bylo tedy třeba přihlédnout k poplatkům mýtného za 125 kilometrů po dálnici (proti jízdě s nákladem 100 kilometrů je při podílu jízdy bez nákladu ve výši 40 procent celkový jízdní výkon 167 kilometrů. Podíl jízd po dálnici na těchto 167 kilometrů je 75 procent, tedy 125 kilometrů). Ke zjištění vícenákladů vlivem placení mýtného na kilometr s nákladem je nutno faktor mýtného násobit sazbou mýtného, určenou pro nasazený typ vozidla. V tab. BGL č. 2 jsou užity faktory mýtného z tabulky 1 pro průměrné mýtné ve výši 0,124 eur na 1 kilometr dálnice (faktor mýtného krát průměrné mýtné 0,124 eur). Výsledkem jsou vícenáklady z titulu mýtného na kilometr s nákladem s přihlédnutím k uvedenému podílu jízd bez nákladu a
podílu jízd po dálnici. Tak vícenáklady vlivem mýtného činí při podílu jízd bez nákladu 12,8 procenta a podílu jízd po dálnici na celkovém jízdním výkonu 85 procent 0,12 eur na každý účtovaný kilometr (faktor mýtného 0,975 krát průměrné mýtné 0,124 eur). Pro tento příklad by bylo nutno každý účtovaný kilometr, tedy každý kilometr s nákladem, zatížit 0,12 eur vícenákladů. Tab. 2: Vícenáklady prostřednictvím mýta na započtený kilometr pro průměrné mýtné ve výši 0,124 eur
Zusatzkosten - vícenáklady
Jak je ukázáno, lze provést, za užití faktoru mýtného, početně jednoduché rozlišení zatížení z titulu mýtného na kilometr s nákladem podle relace, druhu dopravy, třídy vzdálenosti, zadavatele úkolu a dalších faktorů. Není přitom důležité, zda se vícenáklady z důvodu placení mýtného na kilometr s nákladem převezmou přímo z tabulky nebo stanoví teprve při zúčtování s výkazem faktoru mýtného (faktor mýtného krát sazba mýtného pro nasazené vozidlo). Připočítávané vícenáklady z titulu mýtného pro určitý průběh přepravy se pak získají vynásobením celkových kilometrů s nákladem vícenáklady na jeden kilometr s nákladem. Jestliže se má naproti tomu dosud dohodnutá náhrada za kilometr s nákladem přizpůsobit vícenákladům za mýtné, lze se vrátit zpět k tab. 3. Z této tabulky je možno odečíst požadované zvýšení tržeb v procentech. K tomu se v prvním kroku vyhledá řádek s vypočítanými vícenáklady z titulu mýtného na kilometr s nákladem z tabulky 2 a v tomto řádku potom sloupec s dosavadní tržbou, tj. dosud dohodnutou náhradou za kilometr. Příslušná kolonka v tabulce ukazuje požadované přizpůsobení v procentech. Pokud např. je dosavadní tržba ve výši 0,12 eur za kilometr s nákladem, potom pokrytí vícenákladů vyžaduje přizpůsobení (zvýšení) náhrady o 15 procent. Analogicky k tomu bude odpovídat dosavadní tržbě 0,70 eur a vícenákladům ve výši 0,14 eur nutné zvýšení dosavadních tržeb o 20 procent.
Tab. 3: Požadované zvýšení tržeb v procentech na úhradu vícenákladů z titulu mýtného při současném výnosu v eurech na započítaný kilometr
Bisheriger Erlős – současný výnos Erforderliche Erlőssteigerung – požadované zvýšení tržeb Zusatzkosten je abgerechneten Kilometer – vícenáklady na započítaný kilometr
Zohlednění snižujících účinků odpadnutím tzv. euroviněty Při dříve uvedeném propočtu vícenákladů z titulu mýtného nebyly dosud zohledněny snižující účinky odpadnutím mýtného stanoveného na určitou dobu. Vzniknou-li takové efekty v jednotlivém podniku, je možno zatížení z mýtného na kilometr s nákladem o příslušnou částku na tento kilometr snížit. K tomu je nejdříve třeba zjistit snižující částku za rok a v druhém kroku rozvrhnout ji na kilometr s nákladem, propočtený za celý rok. Přitom je třeba zvážit, že při zavedení mýtného z nákladních automobilů odpadá euroviněta u těchto vozidel pouze v Německu. Zbývající státy svazku - Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Dánsko a Švédsko - trvají na eurovinětě, takže nákladní automobily, které jsou nasazeny v přeshraniční dopravě s těmito zeměmi, musí být eurovinětami opatřeny. Vedle toho je nutno přezkoušet, pro jaké časové období byla dosud euroviněta pořízena. Jestliže byla pořízena pro jednotlivé dny nebo měsíce, je nutno jednotlivé částky pro rok nasčítat. Zpravidla se potom získá menší částka pro snížení nákladů než při pořízení roční viněty. Přihlížeje k účinkům snížení nákladů kromě toho by se mělo ovšem zohlednit, že provozy budou při zavedení mýtného zatíženy nejen samotným mýtným pro nákladní automobily. K tomu přijdou ještě tzv. systémem podmíněné náklady dodatečné náklady likvidity v souvislosti s předfinancováním mýtného a náklady spojené s nutnými organizačními změnami. Tak se předpokládá účast na automatickém systému vybírání poplatků zabudováním odpovídajícího přístroje (On-Board-Unit) na daném vozidle. Zatímco přístroj dá k dispozici společnost provozovatelů Toll Collect po zaplacení mýtného ve výši
300 eur předem, jde zabudování jakož i poruchy při používání vozidla k tíži podniku. Pokud se má provést registrace na terminálu výběru mýtného manuálně, potom vedou s tím zpravidla spojené jízdy navíc a s vlastní registrací spojená časová ztráta k dodatečným nákladům. Obě metody manuálního systému, registrace na terminálu výběru mýtného a registrace přes internet, zatěžují navíc podnik náklady komplikovaným postupem při stornování a vracení, pokud je nutno jednou zaregistrované trasy změnit nebo dobu platnosti dané registrace překročit (zácpy na silnici!). Systém mýtného předpokládá jak různé varianty vybírání mýtného, tak i různé způsoby placení, odvislé od dané alternativy vybírání, jako je zúčtování příkazu, pohledávkové konto, tankovací karta, placení v hotovosti apod. Nezávisle na tom, jaký způsob placení bude zvolen nebo bude možno pro jednotlivý případ použít, neprovádí se placení mýtného a doručení peněz se strany příkazce zároveň. Mýtné se musí předfinancovat až k okamžiku doručení účtu nebo peněz, což je spojeno s dodatečnými likvidačními nebo kontokorentními náklady. Zavedení mýtného pro nákladní automobily povede i v oblasti správy k vícenákladům. Většina podniků bude muset zajistit organizační změny v oblasti účetnictví, kontroly a dispozic. Zde obzvláště bije do očí vynakládání času a personálu k obchodnímu průběhu mýtného včetně kontroly propočtu jeho výše, jakož i uzpůsobení dosud užívaných formulářů a uplatněného softwaru.
Tab. 4: Dodatečné daňové náklady na předfinancování dalších započítaných mýt na jeden rok na jedno vozidlo ve výši 15 000 eur
Zinssatz – daňový tarif Geldeingansdauer in Tagen – trvání příjmu peněz ve dnech
KALIF a map&guide jako další pomoc při kalkulaci S dříve představenými BGL tabulkami lze výpočtem jednoduše zjišťovat vícenáklady z titulu mýtného na kilometr s nákladem a pro pokrytí nákladů potřebné přizpůsobení (zvýšení) cen. Tyto vícenáklady je přitom možno, rovněž jednoduše, rozlišovat podle relace, způsobu dopravy a jiných ukazatelů. Pokud se propočítávají dohromady poplatky mýtného, spojené s určitou jízdní trasou a, případně nebo, náklady přepravy, je možno využít kalkulačního programu KALIF, který je nabízen jako tzv. "funkční balíček" pro program plánování tras map&guide. KALIF rozšiřuje map&guide o specificky pro nákladní dopravu určenou mechanickou zručnost při kalkulacích, která umožňuje jak výpočet vlastních nákladů za výdaje, spojené s nabídkou, jakož i reprodukování výsledků k přezkoušení cenové nabídky. Pro výpočet musí uživatel zadat pouze pro vozidlo platnou výši mýtného za kilometr jízdy po dálnici. Poplatky mýtného jsou
vypočítány na základě zvoleného vedení trasy a jsou vykázány ve výsledné kalkulaci odděleně. Haustarifrechner (počítač firemních tarifů) - www.haustarifrechner.de Další pomoc při výpočtech je tzv. Haustarifrechner, který byl vyvinut BGL ve spolupráci s Botzenhart management consulting. U tohoto systému se jedná - na rozdíl od KALIFu - o systém s podporou internetu, který lze vyvolat pomocí webové adresy www.haustarifrechner.de. Zatímco KALIF je zaměřen na úplné náklady, lze pomocí systému Haustarifrechner pokrýt oblasti "Přeprava dílčích partií" a "Doprava kusových zásilek". Haustarifrechner umožňuje uživateli rychle a pohodlně odvodit firemní tarify, odpovídající nákladům pro jmenované oblasti nebo i individuální dohody o cenách se zákazníkem. Mýtné pro nákladní automobily se považuje za samostatný nákladový faktor, takže se pro celou působnost tabulky firemních a zákaznických cen dají stanovit a zobrazit důsledky zavedení mýtného.
Název originálu: Instrumente der Mautkalkulation Zdroj: Internationales Verkehrswesen (55), 2003, 7+8, s. 350-353. Překlad: Jiří Mencl Korektura: ODIS