Nakupujeme zboží. Záruční doby začínají běžet od převzetí věci kupujícím. Má-li koupenou

Nový kurz na téma právo na reklamaci - část llI. Pátek, 21 Říjen 2011 10:55

Nakupujeme zboží

Z pohledu práva je koupě zboží dovršena akceptací nabídky. Pokud přijdeme do květinářství a prodavačka bude prodávat růže s cenovkou 35 korun, jedná se o nabídku. Tím, že na růži poukáži a řeknu si o ni, tak se jedná o akceptaci této nabídky. Tímto mě z pozice kupujícího vzniká povinnost zaplatit za zboží a prodávajícímu vzniká povinnost mi zboží dodat tak, aby bylo bez chyb.

Ochranou je pro kupujícího záruční lhůta. Její běh se ovšem nepočítá od okamžiku objednání zboží nebo zaplacení za zboží, ale až od okamžiku převzetí zboží. Důvodem je ochrana spotřebitele zejména v případě, že si nechá zboží objednat a zaplatí předem. V opačném případě by byl totiž takovýto spotřebitel na svých právech zkrácen. Východiskem pro tuto argumentaci je § 621 občanského zákoníku, dle kterého je vedle okamžiku převzetí zboží spotřebitelem taktéž rozhodující, vyžaduje-li to charakter věci, okamžik uvedení věci do provozu, i pokud je věc uváděna do provozu jiným podnikatelem, než je prodávající. Zde ovšem za účelem ochrany prodávajícího existuje 3 týdenní lhůta pro objednání uvedení věci do provozu počítaná od převzetí věci.

§ 621

Záruční doby začínají běžet od převzetí věci kupujícím. Má-li koupenou

věc uvést do provozu jiný podnikatel než prodávající, začne záruční

1 / 25


doba běžet až ode dne uvedení věci do provozu, pokud kupující objednal

uvedení do provozu nejpozději do tří týdnů od převzetí věci a řádně a

včas poskytl k provedení služby potřebnou součinnost.

Máme porouchaný výrobek …

V minulé lekci jsme se zaměřili zejména na prameny spotřebitelského práva. Naši čtenáři již tak vědí, kdo je to spotřebitel a čím je spotřebitelské právo regulováno. Nyní již můžeme tedy opustit teoretickou rovinu našeho oboru a rovnou se podívat na první praktickou otázku, která se dotýká reklamací a jejich uznávání. Z pohledu naší poradenské linky jsou to právě reklamace, na které směřuje nejvíce dotazů. Důvodem může být i jisté mlžení ze strany občanského zákoníku, který sice odpovědnost za vady upravuje, ale přesné odpovědi na určité instituty nedává.

Jak již bylo výše uvedeno, tak reklamovat se teoreticky dá i podle obchodního zákoníku. Ten ale umožňuje pouze reklamaci vad skrytých, jež v době převzetí zboží nešli odhalit. Naopak občanský zákoník nabízí pro kupujícího komplexnější ochranu.

Výhoda prvních 6 měsíců

Například si zakoupíme televizor nebo boty. V podstatě je to celkem jedno, protože právní ochrana platí pro veškeré spotřební zboží, takže místo televizoru si se stejnou zárukou zakoupíme i akvarijní rybičku, sadu nožů nebo světýlka na vánoční stromeček. Rozhodující je pro toto § 620 občanského zákoníku. Vyňaty budou jen potraviny a zboží, jež je označeno

2 / 25


datem „minimální trvanlivosti“ nebo „spotřebujte do“. A když se nám to zboží porouchá v prvních šesti měsících od zakoupení, tak máme tu výhodu, že můžeme žádat buď výměnu kus za kus, nebo opravu zboží. Kdyby prodávající nebyl schopen splnit naší volbu, tak nám musí vrátit částku zaplacenou za zboží zpět.

Podíváme se na praktický příklad. Spotřebitel Pepa si zakoupil dne 17. 3. novou LCD televizi a ta se přestala 12. 9. téhož roku zapínat. V podstatě tento rozpor s kupní smlouvou může Pepa uplatnit až do dne, jež se svým datem u dne v měsíci shoduje s dnem koupě, tedy do 17. 9. Pepa zatelefonoval kamarádovi, který zjistil, že na televizi se pravděpodobně rozbil komponent, jehož oprava je velmi složitá a drahá. Dále Pepa na internetu zjistil, že identická televize poklesla na ceně o 3.000,-Kč. Tudíž tušil, že by výměna kus za kus nebyla pro prodávajícího problém. Pepa ale chtěl vrátit zpět kupní cenu, protože k výrobku ztratil důvěru a vybral si výrobek jiný. Proto do protokolu 13. 9. Pepa uvedl, že chce reklamaci řešit opravou. Aby nebyl podveden, opsal si sériové číslo výrobku. Prodávající poukázal na to, že oprava bude komplikovaná, a že bude muset Pepa čekat na její vyřízení 60 dní. Jelikož si Pepa již pročetl naší předchozí kapitolu, tak věděl, že s tímto nemusí souhlasit a napsal, že trvá na 30 dnech. Prodávající taktéž znal zákon a tak se nebránil a televizor přijal.

Pepa se celkem správně dostavil na prodejnu 14. 10. a žádal vydání opraveného televizoru. Prodávající ovšem televizor neměl a tak Pepovi nabídl, že mu vše nahradí jiným televizorem a přidá mu k tomu ruční mixer zdarma. Pepa nesouhlasil a trval na odstoupení od smlouvy. Prodávajícímu bylo jasné, že by neuspěl a vyplatil Pepovi zaplacenou kupní cenu. Ten si obratem koupil novou větší a elegantnější LED televizi a spokojeně odešel. Přitom kdyby se Pepovi televizor rozbil 18. 9., tak by již lhůta pro možnost uplatnění rozporu s kupní smlouvou uběhla a Pepa by musel přijmout výměnu kus za kus.

Důležité prostě je, že když se výrobek porouchá v této lhůtě, tak je to právě spotřebitel, kdo volí mezi výměnou nebo opravou zboží. Pokud zvolí výměnu, tak se počítá od okamžiku výměny nová 2 letá záruční lhůta. A hlavně pokud prodávající není schopen splnit to, co si vybral spotřebitel, vzniká spotřebiteli právo na odstoupení od smlouvy.

A nyní se podíváme na nejdůležitější věc, a to, kde je toto právo stanoveno. Jedná se o ustanovení § 616 občanského zákoníku, který definuje takzvanou shodu s kupní smlouvou. Zboží má být ve své podstatě ve shodě s tím, co je prezentováno či od něj očekáváno. LCD televize má hrát. Pokud nehraje, tak neodpovídá tomu, co si zákazník ve smlouvě vymínil. Naštěstí je v občanském zákoníku stanoveno, a to v odstavci 3 tohoto paragrafu, že pokud se vada vyskytne v prvních 6 měsících od zakoupení, tak se předpokládá, že vada existovala i v okamžiku uzavírání kupní smlouvy.

3 / 25


Shoda s kupní smlouvou

§ 616

(1) Prodávající odpovídá kupujícímu za to, že prodávaná věc je při

převzetí kupujícím ve shodě s kupní smlouvou, zejména, že je bez

vad.^4)

(2) Nestanoví-li tento zákon jinak, shodou s kupní smlouvou podle

odstavce 1 se dále rozumí, že prodávaná věc má jakost a užitné

vlastnosti smlouvou požadované, prodávajícím, výrobcem nebo jeho

zástupcem popisované, nebo na základě jimi prováděné reklamy očekávané,

4 / 25


popřípadě jakost a užitné vlastnosti pro věc takového druhu obvyklé, že

odpovídá požadavkům právních předpisů, je v tomu odpovídajícím

množství, míře nebo hmotnosti a odpovídá účelu, který prodávající pro

použití věci uvádí nebo pro který se věc obvykle používá. U potravin

musí být vyznačeno datum minimální trvanlivosti, a jde-li o potraviny

podléhající rychlé zkáze, datum použitelnosti. Připouští-li to povaha

věci, má kupující právo, aby byla věc před ním překontrolována nebo aby

její činnost mu byla předvedena.

(3) V případě, že věc při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní

smlouvou (dále jen "rozpor s kupní smlouvou"), má kupující právo na to,

aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu

5 / 25


odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď

výměnou věci, nebo její opravou; není-li takový postup možný, může

kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy

odstoupit. To neplatí, pokud kupující před převzetím věci o rozporu s

kupní smlouvou věděl nebo rozpor s kupní smlouvou sám způsobil.

(4) Rozpor s kupní smlouvou, který se projeví během šesti měsíců ode

dne převzetí věci, se považuje za rozpor existující již při jejím

převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak.

Dvouletá záruční doba - klasická záruka

Nyní se vrátíme zpět k panu Pepimu. Kdyby se jeho televizor porouchal v období mezi 18. 9. roku zakoupení a 17. 3. roku zakoupení plus dva, tak by měl taktéž právo tuto závadu reklamovat. Na každé spotřební zboží je dána § 620 občanského zákoníku klasická 2 letá záruční doba.

6 / 25


§ 620

(1) Při prodeji spotřebního zboží je záruční doba 24 měsíců.

(2) U věcí, které jsou určeny k tomu, aby se jich užívalo po delší

dobu, může být zvláštním právním předpisem záruční doba prodloužena nad

dobu uvedenou v odstavci 1; prodloužení záruční doby se může týkat i

jen některé součástky věci.

(3) Na žádost kupujícího je prodávající povinen poskytnout záruku

písemnou formou (záruční list). Záruční list musí obsahovat jméno a

7 / 25


příjmení, název nebo obchodní firmu prodávajícího, jeho identifikační

číslo, sídlo, jde-li o právnickou osobu, nebo bydliště, jde-li o

fyzickou osobu. Umožňuje-li to povaha věci, postačuje namísto záručního

listu vydat kupujícímu doklad o zakoupení věci obsahující uvedené

údaje.

(4) Pokud je to s ohledem na poskytovanou záruku potřebné, prodávající

v záručním listě srozumitelným způsobem vysvětlí obsah poskytované

záruky, uvede její rozsah, podmínky, dobu platnosti a způsob, jakým je

možno uplatnit nároky z ní plynoucí. V záručním listu prodávající

zároveň uvede, že poskytnutím záruky nejsou dotčena práva kupujícího,

která se ke koupi věci váží. Nesplněním povinností týkajících se vydání

8 / 25


záručního listu není platnost záruky dotčena.

Prodávající by samozřejmě, ostatně stejně jako v prvním půl roce, měl právo reklamaci odmítnout, pokud by k závadě došlo z důvodu opotřebení dle § 619 odst. 2 občanského zákoníku nebo poškození. Druhý příklad je jasný, Pepa má například buldoka, který se zamotá do kabeláže s shodí LCD televizor TV stolku na zem. Na toto jednání se z podstaty věci nebude vztahovat záruka. Druhý případ je spornější, ale dá se zjednodušit asi takto. Prodávající na viditelném místě deklaruje, že obrazovka vydrží zhruba 8 000 hodin provozu a pak přestane fungovat. Pepa televizor zapojí a jakožto TV maniak ho nechává běžet 24 hodin denně. Obrazovka „odejde“ přesně po roce od zakoupení a Pepa opět napochoduje do obchodu. Nyní ovšem neuspěje, protože televizor byl v provozu 8760 hodin a tak již měl právo dosloužit. Nyní tedy prodávající reklamaci zamítne správně. Tato otázka ovšem přináší celou řadu komplikací. Životnost výrobků obvykle není zřetelně deklarována, a tak se popuzuje, kolik vydrží průměrný výrobek dané kvality. Například reklamace sandálů po druhé odchozené sezóně v záruční době bude bezpředmětná. Naopak u akvarijní rybičky s deklarovanou životností 6 měsíců, která se dožila tří měsíců, by spotřebitel uspět měl.

§ 619

(1) Nejde-li o věci, které se rychle kazí nebo o věci použité, odpovídá

prodávající za vady, které se projeví jako rozpor s kupní smlouvou po

převzetí věci v záruční době (záruka).

9 / 25


(2) Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým

užíváním. U věcí prodávaných za nižší cenu se záruka nevztahuje na

vady, pro které byla nižší cena sjednána.

(3) Jde-li o věci použité, neodpovídá prodávající za vady odpovídající

míře používání nebo opotřebení, které měla věc při převzetí kupujícím.

Zákon ještě připouští další možnosti, na které se právo záruky nevztahuje, ale které se v podstatě dají zahrnout pod tyto varianty. Jedná se o případy uvedené v § 617 a 618 občanského zákoníku, kdy prodávající při prodeji upozorní na vadu a například na ni poskytne slevu. V tomto případě nemůže u této vady nastat rozpor s kupní smlouvou, protože kupující byl se stavem věci seznámen. Druhým případem je situace, kdy se kupující ke věci chová v rozporu s návodem. Toto lze shrnout pod mechanické poškození věci.

§ 617

10 / 25


Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla,

zejména řídí-li se užívání návodem nebo je upraveno technickou normou,

je prodávající povinen kupujícího s nimi seznámit, ledaže jde o

pravidla obecně známá. Nesplní-li prodávající tuto povinnost, je

povinen nahradit kupujícímu škodu z toho vzniklou.

§ 618

Věci, které mají vady, jež nebrání, aby mohlo být věci užíváno k

určenému účelu, musí být prodávány jen za nižší ceny, než je obvyklá

cena bezvadné věci; kupujícího je třeba upozornit, že věc má vadu a o

11 / 25


jakou vadu jde, není-li to zřejmé již z povahy prodeje.

Velmi často dochází k tomu, že prodávající reklamaci s poukazem na jeden z těchto argumentů odmítne. Kupující by si měl důvod nechat řádně zaprotokolovat. V této chvíli musí právě spotřebitel dokázat opak. To dokáže tím, že se obrátí na soudního znalce z oboru a nechá si vypracovat znalecký posudek, se kterým zajde za prodávajícím, pokud vyjde ve prospěch kupujícího. Prodávající by pak měl nahradit i cenu tohoto posudku coby náklad spojený s reklamací. Samozřejmě nastávají i situace, kdy ani posudek prodávajícího neobměkčí. Prodávající se pak spolu s dopisem musí obrátit na soud, ale o tom až v jiné kapitole.

Najít správného soudního znalce není žádné velké umění. Stačí jen vyplnit tabulku na těchto stránkách: http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm a rovnou získáte seznam lidí i s kontakty. Právě specializace jednotlivých znalců, která je uvedena pod medailonky, může ledačemu napovědět.

A ještě se v jedné otázce vrátíme k LCD televizoru pana Pepi. Kdyby se v záruční době porouchal a pan Pepa by ho dal do reklamace, jejíž vyřízení by trvalo například 8 dní, tak by se o těchto 8 dní záruka prodloužila. Její konec by tak nenastal dne 17. 3., ale až 25. 3. K této otázce je nezbytné dodat, že pokud by byla reklamace vyřízena osmí den, aloe pan Pepa by to nevěděl a nebyl by o této skutečnosti prokazatelně vyrozuměn a televizor by si vyzvedl až 30 den, tak by se záruka prodloužila nikoli o osm ale o třicet dní. Řešení je v § 627 občanského zákoníku.

§ 627

(1) Doba od uplatnění práva z odpovědnosti za vady až do doby, kdy

kupující po skončení opravy byl povinen věc převzít, se do záruční doby

12 / 25


nepočítá. Prodávající je povinen vydat kupujícímu potvrzení o tom, kdy

právo uplatnil, jakož i o provedení opravy a o době jejího trvání.

(2) Dojde-li k výměně, začne běžet záruční doba znovu od převzetí nové

věci. Totéž platí, dojde-li k výměně součástky, na kterou byla

poskytnuta záruka.

(3) Jakákoliv ujednání mezi prodávajícím a kupujícím, uzavřená před

uplatněním práva z odpovědnosti za vadu prodané věci, pokud by v jejich

důsledku toto právo zaniklo nebo bylo omezeno, jsou neplatná.

13 / 25


A možná stojí za zamyšlení ještě jeden imaginární případ. Televize pana Pepi se poprvé porouchá v posledním roce záruky přesně dne 15. 3. Pepa ovšem z důvodu pracovního vytížení televizor neodnese do reklamace ani poslední možný den lhůty 17. 3., ale dostaví se až dne 18. 3. V tuto chvíli mu prodávající řekne, že je mu celkem jedno, že má Pepa svědka, a reklamaci odmítne. V podstatě je bohužel pro Pepu v právu, protože dle občanského zákoníku § 26 zde dochází k prekluzi práva. Tudíž toto právo již zaniklo a ani nelze vymáhat. Dokonce kdyby prodavač Pepovi umožnil od smlouvy odstoupit a vrátil by zaplacenou částku, kterou by si následně rozmyslel, ve snaze získat jí zpět z titulu bezdůvodného obohacení by před soudem obstál. Jiné by bylo, kdyby Pepa ještě poslední den záruky, třeba 17. 3. ve 23:55 odeslal prodávajícímu email s tím, že televizor nefunguje a že ho ráno přiveze na prodejnu. Tímto krokem by byla reklamace uplatněna ještě v záruční době.

§ 626

(1) Práva z odpovědnosti za vady věci, pro které platí záruční doba,

zaniknou, nebyla-li uplatněna v záruční době.

(2) Práva z odpovědnosti za vady u věcí, které se rychle kazí, musí být

uplatněna nejdéle v den následující po koupi; jinak práva zaniknou.

14 / 25


(3) U věcí použitých práva z odpovědnosti za vady věci zaniknou,

nebyla-li uplatněna do 24 měsíců ode dne převzetí věci kupujícím.

Prodávající může tuto dobu v dohodě s kupujícím zkrátit, ne však méně

než na 12 měsíců; tuto dobu uvede prodávající v dokladu o prodeji věci.

Prodloužená záruka

U celé řady produktů se dnes setkáváme se zárukou mnohem delší než zákonné dva roky. Při této záruce je třeba myslet na to, že takováto prodloužená záruka se řídí podmínkami prodávajícího, a to se vším všudy. Pro její uplatnění je třeba podmínky dodržet a pořádně se na ně informovat. V ideálním případě společnost prohlašuje, že dává podmínky dle občanského zákoníku, ale častěji má společnost podmínky svoje vlastní. Nejčastěji je to povinnost pravidelného zpoplatněného servisu nebo finanční spoluúčasti na opravě věci. Teoreticky kdyby prodávající napsal, že prodlouženou záruku lze uplatnit jen v dny, kdy bude pršet a teplota dosáhne maximálně 10 stupňů, tak by tato podmínka byla platnou. Možnost uplatnění této záruky ovšem musí být v souladu s reklamou. Bude-li v reklamě slíbena záruka neomezená, tak by takovéto podmínky měly být neplatné.

V občanském zákoníku je tato prodloužená záruka umožněna § 620 odst. 5

15 / 25


§ 620

(5) Prohlášením v záručním listě vydaném kupujícímu může prodávající

poskytnout záruku přesahující rozsah záruky stanovené v tomto zákoně;

tato záruka musí být vždy v souladu se záručními podmínkami danými

výrobcem a s jakoukoli související reklamou. V takovém případě musí

záruční list vždy obsahovat náležitosti a být vydán v souladu s

podmínkami podle odstavců 3 a 4.

Odstupujeme od smlouvy

V případě reklamace si nejvíce spotřebitelů přeje od smlouvy nějakým způsobem odstoupit. Nejčastějším argumentem je, že k výrobku již ztratili důvěru a dále ho nechtějí. A toto je právě ta situace, kdy vlastní zákon nedává jasnou odpověď a musíme si tak pomoci judikaturou. Občanský zákoník v § 622 podstatě stanovuje, že odstoupení od smlouvy je možné v případě neodstranitelné závady. Ta byla definována judikátem R 22/1983. V něm je stanoveno, že neodstranitelnou vadou jsou tři stejné nebo čtyři různé závady. Přitom je rozhodující pouze projev závady a nikoli příčina. Takže stačí, že Pepův LCD televizor nelze zapnout a již je jedno,

16 / 25


zda to jednou bylo způsobeno vadným zdrojem, jednou se porouchal displej a potřetí cosi jiného. Prostě pokud Pepa bude televizor reklamovat potřetí se stejnou vadou, tak má již právo na odstoupení od smlouvy. Neodstranitelnou vadou je také taková vada, která nebyla v rámci reklamace odstraněna do 30 respektive 60 dnů.

§ 622

(1) Jde-li o vadu, kterou lze odstranit, má kupující právo, aby byla

bezplatně, včas a řádně odstraněna, a prodávající je povinen vadu bez

zbytečného odkladu odstranit. Není-li to vzhledem k povaze vady

neúměrné, může kupující požadovat výměnu věci, nebo týká-li se vada jen

součásti věci, výměnu součásti. Není-li takový postup možný, může

kupující žádat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit.

(2) Jde-li o vadu, kterou nelze odstranit a která brání tomu, aby věc

17 / 25


mohla být řádně užívána jako věc bez vady, má kupující právo na výměnu

věci nebo má právo od smlouvy odstoupit. Táž práva přísluší kupujícímu,

jde-li sice o vady odstranitelné, jestliže však kupující nemůže pro

opětovné vyskytnutí vady po opravě nebo pro větší počet vad věc řádně

užívat.

(3) Jde-li o jiné vady neodstranitelné a nepožaduje-li výměnu věci, má

kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci nebo může od smlouvy

odstoupit.

Kde reklamovat zboží?

18 / 25


Velmi častou otázkou v souvislosti s reklamací ze strany spotřebitelů je otázka na to, kde se má uplatnit reklamace zboží. Tuto otázku poměrně komplexně řeší § 626 občanského zákoníku, který v zásadě stanovuje pravidlo, že zboží se primárně reklamuje u prodávajícího. Prodávajícím může ale být i obchodní řetězec, který má více poboček. I zde ale mohou nastat dvě varianty. V jedné variantě bude mít každá z prodejen jen stejné logo, ale vlastní právní subjektivitu a možná neumožní vyreklamovat zboží zakoupené v jiné prodejně. Jednalo by se o takzvaný „francheasing“. O hodně pravděpodobnější je ale varianta, že to půjde. Například si zakoupím výrobek v jednom z obchodních řetězců v Plzni a klidně ho můžu v identickém řetězci v Brně vyreklamovat. Jelikož podle § 598 občanského zákoníku má spotřebitel právo na náhradu nákladů spojených s reklamací, tak by měl taktéž se snažit, aby v prvotní fázi náklady byly pokud možno co možná nejmenší. Určitě by tedy spotřebitel neuspěl s cestovním nákladem za cestu z Brna do Plzně, když mol a de facto měl reklamovat zboží v Brně.

Identická logika platí i pro případy, kdy prodávající stanoví v záručním listě seznam autorizovaných servisů. Kupující by měl ve svém vlastním zájmu volit servis co možná nejbližší.

§ 625

Práva z odpovědnosti za vady se uplatňují u prodávajícího, u kterého

věc byla koupena. Je-li však v záručním listě uveden jiný podnikatel

19 / 25


určený k opravě, který je v místě prodávajícího nebo v místě pro

kupujícího bližším, uplatní kupující právo na opravu u podnikatele

určeného k provedení záruční opravy. Podnikatel určený k opravě je

povinen opravu provést ve lhůtě dohodnuté při prodeji věci mezi

prodávajícím a kupujícím.

Občas nastane situace, že vada je způsobena špatnou montáží. Tato situace je rozebrána § 623 občanského zákoníku a de facto za ni nese odpovědnost taktéž prodávající.

§ 623

Vada, která vznikla neodbornou montáží nebo jiným neodborným uvedením

20 / 25


věci do provozu, bude považována za vadu věci, pokud tato montáž nebo

uvedení do provozu byly sjednány v kupní smlouvě a byly provedeny

prodávajícím nebo jinou osobou na odpovědnost prodávajícího. To platí

rovněž v případě, kdy montáž nebo jiné uvedení věci do provozu provedl

kupující a vada vznikla na základě nesprávných pokynů uvedených v

návodu k montáži nebo k uvedení věci do provozu.

Jak je to u zboží použitého?

Při koupi použitého zboží nebo zboží zlevněného je situace odlišná. Jak jsme již výše informovali, tak zákazník nikdy nemůže z podstaty věci reklamovat ty vady, na které byla poskytnuta sleva. Typickým příkladem bude prodej Hi-Fi věže v bazaru, kde prodávající deklaruje, že věž nepřehraje CD, ale ještě zvládá kazetovou mechaniku a rádio. Otázkou pak bude, co se stane, když přestane fungovat právě kazetová mechanika. Dle § 624 občanského zákoníku totiž vznikne spotřebiteli právo jen na slevu, a to dokonce bez ohledu na skutečnost, po kolika dnech od koupi se kazetová mechanika porouchala. Kdyby následně přestalo

21 / 25


fungovat i rádio, stala by se věc neupotřebitelnou a dalo by se uvažovat o slevě skoro 100 procent. Vždy bude ale třeba pracovat s tím, že spotřebitel alespoň chvíli mohl věc používat a tak nikdy nedosáhne slevy ve výši kupní ceny. Taktéž je třeba u použitých věcí varovat před jejich životností. Pokud zakoupím v bazaru Pepovu LCD televizi po 6000 hodinách provozu, riskuji, že bude fungovat jen 2000 hodin, pak dosáhne limitu svoji životnosti. A jak jsme již jednou informovali, tak opotřebení je důvodem pro neuznání reklamace. V této souvislosti doporučujeme se informovat předem u prodávajícího, v jakém rozsahu záruku poskytuje a tento rozsah si nechat potvrdit v záručním listě. Samotná zákonná ochrana je totiž poměrně slabá.

§ 624

Má-li věc prodávaná za nižší cenu nebo věc použitá vadu, za kterou

prodávající odpovídá, má kupující místo práva na výměnu věci právo na

přiměřenou slevu.

Otázky na závěr kapitoly:

22 / 25


Jiří si od Araba Ahmeda v jeho večerce nabízející pestrou škálu všeho zakoupil dne 15. 2. 2008 raketoplán značky Buran. Protože zboží bylo objemnějšího charakteru, tak Ahmed slíbil, že ho večer přiveze k Jiřímu domů. Dodávka se ovšem vinou proclení protáhla a Jiří dostal raketoplán až po více jak roce a půl dne 15. 10. 2009. Jelikož byl v té chvíli bez peněz a neměl zrovna na desetitisíce litrů paliva, tak svoji vysněnou cestu na Měsíc odložil až na jaro. Když palivo dokoupil a pokusil se dne 13. 4. 2010 raketoplán na své zahradě nastartovat, k ničemu nedošlo. Proto druhý den kontaktoval Ahmeda se žádostí o reklamaci s tím, že chce vyměnit raketoplán za jiný stejný. Ahmed výměnu odmítl s argumentem, že již je raketoplán po záruce.

Otázky:

1. 1. Měl by Jiří právo na reklamaci raketoplánu, kdyby byl prodán jako nový a prodávající by při koupi nechal Jiřího podepsat prohlášení, že záruka se počítá od doby objednávky a je stanovena na jeden rok. 2. 2. Měl Jiří právo požadovat jiný raketoplán? 3. 3. Měl by Jiří i toto právo, kdyby kvůli špatné viditelnosti odložil na měsíc cestu na Měsíc? 4. 4. Uspěl by Jiří s reklamací, kdyby místo leteckého benzínu, jež měl použít, použil jiné palivo. 5. 5. Změnilo by se něco, kdyby byl návod k raketoplánu jen v azbuce a Jiří by se řídil vadným ústním pokynem prodávajícího? 6. 6. Zkusme si představit, že Ahmed reklamaci přijal a po měsíci řekl, že byl vadný startér. Raketoplán by však ani po jeho výměně nenastartoval, tak by Jiří opakoval reklamaci a Ahmed by ji uznal, že nyní se porouchalo turbo. Ovšem ani poté by raketoplán nenastartoval a Ahmed by tvrdil, že je problém se vstřikováním. Mohl by nyní Jiří odstoupit od smlouvy nebo by měl pravdu Ahmed, který by tvrdil, že se jedná o tři různé závady. 7. 7. Mohl by tyto závady Jiří reklamovat, kdyby Ahmed říkal, že raketoplán je určen jen pro dekorativní účely a pravděpodobně nebude funkční?

23 / 25


Odpovědi:

1. 1. Řešení je v § 627 (3) občanského zákoníku, dle kterého „Jakákoliv ujednání mezi prodávajícím a kupujícím, uzavřená před uplatněním práva z odpovědnosti za vadu prodané věci, pokud by v jejich důsledku toto právo zaniklo nebo bylo omezeno, jsou neplatná.“ Jelikož by s ohledem na poměrně dlouhou dodací lhůtu tímto byla možnost reklamace úplně zablokována, je třeba k tomuto ustanovení nepřihlížet. Jiří skutečně bude mít právo reklamovat zboží. 2. 2. Protože se jednalo o závadu, kterou je třeba za rozpor s kupní smlouvou považovat, protože Jiří určitě chtěl, aby raketoplán létal, tak je třeba dokázat jen dobu od převzetí. Rozhodujících 6 měsíců je stanoveno v § 616 (4) občanského zákoníku „Rozpor s kupní smlouvou, který se projeví během šesti měsíců ode dne převzetí věci, se považuje za rozpor existující již při jejím převzetí, pokud to neodporuje povaze věci nebo pokud se neprokáže opak.“ Raketoplán Jiří převzal 15. 10. Roku 2010 a tak 6 měsíční lhůta běžela až do 15. 4. 2011. Jelikož reklamace podle zadání proběhla dne 14. 4. 2011, tak Jiří bez dalšího lhůtu stihl a dle § 616 (3) občanského zákoníku, dle kterého „ V případě, že věc při převzetí kupujícím není ve shodě s kupní smlouvou (dále jen "rozpor s kupní smlouvou"), má kupující právo na to, aby prodávající bezplatně a bez zbytečného odkladu věc uvedl do stavu odpovídajícího kupní smlouvě, a to podle požadavku kupujícího buď výměnou věci, nebo její opravou; není-li takový postup možný, může kupující požadovat přiměřenou slevu z ceny věci nebo od smlouvy odstoupit. To neplatí, pokud kupující před převzetím věci o rozporu s kupní smlouvou věděl nebo rozpor s kupní smlouvou sám způsobil. Z tohoto vyplývá, že právo volby ještě v tom dnu leželo na straně Jiřího a ten mohl požadovat výměnu raketoplánu kus za kus. 3. 3. Argumentace bude stejná jen s tím rozdílem, je již uplyne 6 měsíční lhůta a tak Jiří pozbyde právo volby, jakým způsobem chce odstranit závadu. Volit formu odstranění závady bude prodávající a tak se bude muset Jiří spokojit třeba jen s opravou. Důležité je, že záruční lhůta bude po dobu opravy pozastavena a že se skutečně počítá od okamžiku převzetí zboží kupujícím. 4. 4. Odpověď lze dovodit z § 617 občanského zákoníku. Taktéž máme obecný princip prevenční povinnosti, že každý se má chovat tak, aby nevznikla škoda. Proto by v tomto případě byla záruka po právu zamítnuta. 5. 5. V podstatě se jedná o uplatnění § 617 občanského zákoníku, dle kterého „Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla, zejména řídí-li se užívání návodem nebo je upraveno technickou normou, je prodávající povinen kupujícího s nimi

24 / 25


seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá. Nesplní-li prodávající tuto povinnost, je povinen nahradit kupujícímu škodu z toho vzniklou.“ Jelikož měl podle zákona o ochraně spotřebitele poskytnout tyto informace prodávající v českém jazyce, měl by prodávající nést náklady na opravu raketoplánu ze svého. 6. 6. Podle judikatury je rozhodující projev závady a ne to, čím je závada způsobena. V tomto případě máme potřetí stejný projev závady a tak dle R 22/1983 můžeme hodnotit jako vadu neodstranitelnou. A dále tím pádem platí § 622 (3) občanského zákoníku, dle kterého: „ Jde-li o jiné vady neodstranitelné a nepožaduje-li výměnu věci, má kupující právo na přiměřenou slevu z ceny věci nebo může od smlouvy odstoupit.“ 7. 7. Záruka je pro tento případ vyloučena, a to z titulu § 619 (2) občanského zákoníku, který stanoví, že: „Záruka se nevztahuje na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním. U věcí prodávaných za nižší cenu se záruka nevztahuje na vady, pro které byla nižší cena sjednána.“

25 / 25

Nakupujeme zboží. Záruční doby začínají běžet od převzetí věci kupujícím. Má-li koupenou

Recommend Documents