Nakládání s biologicky rozložitelnými komunálními odpady z pohledu institucionální analýzy Výstupy projektu „Podpora materiálového využití biologické složky komunálního odpadu jako náhrady neobnovitelných zdrojů a zlepšení kvality půdy“
Řešitel IREAS Institut pro strukturální politiku, o. p. s. Ing. Tomáš Chorazy, Ph.D. Vysoké učení technické v Brně Centrum AdMaS, výzkumná skupina EGAR
Obsah 1) Úvod 2) Instituce a institucionální analýza 3) Nakládání s BRKO jako odpadový problém 4) Nakládání s BRKO jako klimatický problém 5) Nakládání s BRKO jako půdní problém 6) Nakládání s BRKO jako ekonomický problém 7) Subjekty hospodařící na zemědělském půdním fondu – výsledky dotazníkového šetření
Úvod Projekt „Podpora materiálového využití biologické složky komunálního odpadu jako náhrady neobnovitelných zdrojů a zlepšení kvality půdy“ se ve své analytické části řešení zabývá vyhodnocením institucí, které utvářejí strukturu motivací subjektů nakládajícími s BRKO. Další části řešení, mezi něž patří vytvoření nástrojového mixu nebo mikromodelu budou představeny na dalších odborných akcích. Institucionální analýza představuje v rámci pohledu na nakládání s BRKO určitý metodický přístup, který řešitelé zvolili pro poznání stavu v sektoru. Vychází z vědomí, že jakékoliv dění v ekonomice je výsledkem interakce celé řady institucí, jejichž identifikace a poznání vedou k poznání příčin určitého stavu – v našem případě nakládání s BRKO. V tomto smyslu je na problematiku nakládání s BRKO pohlíženo nejen jako na odpadový problém, ale také jako problém klimatický, půdní a především tedy jako problém ekonomický.
Instituce a institucionální analýza Instituce je dle určitých teorií možno vnímat jako obecně známá pravidla, s jejichž pomocí jsou uspořádány opakující se interakce a jež jsou vybavena donucovacím mechanismem, který v případě porušení pravidel vede k určitým sankcím nebo hrozbám. Tyto pravidla mohou být dvojího druhu: formální pravidla (psané právní normy, politiky, psané dohody apod.), neformální pravidla (normy, zvyky, tradice, nepsaná ujednání apod.).
Na instituce je třeba pohlížet ve vazbě na zkoumané objekty, tj. lidské jednání a rozhodování. Nedílnou součástí analýzy je identifikace klíčových aktérů, kteří nakládání s BRKO a jeho využívání ovlivňují.
Nakládání s BRKO jako odpadový problém Již tradiční pohled na problematiku nakládání s BRKO považuje nakládání s tímto druhem odpadu především jako odpadový problém. Třídění a (materiálové) využití biologicky rozložitelného komunálního odpadu představuje významný krok k naplnění hierarchie nakládání s odpady. Na jedné straně vede k odklonu odpadu, který je nutné odstranit uložením na skládku (nebo spálením), čímž šetří stávající kapacity pro tento způsob nakládání s odpady. Na straně druhé zvyšuje podíl energetického a materiálového využití odpadu. Materiálové využití je samozřejmě společenskou prioritou v souvislosti s využitím cenného organického materiálu. V neposlední řadě jeho třídění u zdroje (např. domácnosti) v podobě využívání domovního a komunitního kompostování vede k prevenci vzniku odpadu. Závěry: Odklon od skládkování Materiálové využití Prevence vzniku
Nakládání s BRKO jako klimatický problém Odborné analýzy uvádějí, že využívání domácího, resp. komunitního kompostování jako alternativy k ukládání bioodpadu na skládky redukuje náklady a současně emise skleníkových plynů (studie uvádí cca o 34 – 50 % do roku 2025). Současně by tento způsob nakládání vedl k zachování 3440 ha půdy pro pěstování potravin v Evropě. K výraznému snížení skleníkových plynů, ale i snížení investičních nákladů přímo souvisejících s nakládáním s bioodpady může vést především společná digesce. Z výsledků uvedených v tabulce vyplývá, že přechod na „nový“ systém akcentující metodu anaerobní digesce společně s využitím výstupu na kompost resp. k energetickému využití má za následek pokles ekotoxicity, příspěvku ke globálnímu oteplování, pokles vlivu na lidské zdraví, pokles tvorby fotochemického smogu a využívání půdy. Naopak lze očekávat nárůst acidifikace, využívání fosilních paliv a vody (Güereca et al., 2006; 46). Tabulka 1: Redukce emise skleníkových plynů v důsledku změny systému nakládání s bioodpady
Závěry: Redukce nákladů a emisí skleníkových plynů Využití společné digesce
Způsob nakládání
Emise skleníkových plynů
Současnost
+ 224 kgCO2-eq./t
Anaerobní digesce
- 46 kgCO2-eq./t
Společná digesce s průmyslovým odpadem
- 156 kgCO2-eq./t
Společná digesce s čistírenskými kaly
- 189 kgCO2-eq./t
Nakládání s BRKO jako půdní problém Podle Tematické strategie EK pro ochranu půdy je aplikace kompostu (resp. hnoje a v menší míře i kalu z čistíren odpadních vod a kejdy) do půdy opatřením boje proti úbytku organické hmoty v půdě. Kompost a produkty zplyňování pocházející z bioodpadu a organického odpadu: přispívají k úspoře energeticky náročných syntetických minerálních hnojiv, chrání suroviny a mají pozitivní vlivy na bilanci CO2, představují důležitý příspěvek k reprodukci humusu v půdě, ovlivňují bilanci vody.
Nakládání s BRKO jako půdní problém Způsob využití
Kompostování
Produkt Reprodukce humusu Substituce rašeliny
Anaerobní digesce
materiálově - pevný -
energeticky/materiálově - pevný -1)
energeticky/materiálově - tekutý -
+++
+++
0
++
++
0
+ ++ +
+ ++ ++
++ ++ ++
(+)3)
++
++
2)
Živiny pro pěstování rostlin
-
dusík fosfor jiné živiny
Energie, teplo
Dle Škarpy (2013) se v podmínkách ČR roční potřeba organických látek v půdě pohybuje v rozmezí 4,0 - 4,5 t/ha, z toho je 50 - 60 % (cca 2,5 t organických látek) uhrazeno posklizňovými zbytky. Pro vyrovnanou bilanci je zapotřebí 1,5 - 2 t organických látek na ha.
Závěr: Aplikace kompostu na zemědělskou půdu opatření boje proti úbytku organické půdě
jako hmoty v
Nakládání s BRKO jako ekonomický problém Institucionální analýza jako metodický přístup tedy řeší nakládání s BRKO především jako ekonomický problém. Ekonomická perspektiva nakládání s BRKO akcentuje jako klíčové hnací síly pro sběr, svoz, využití či odstranění BRKO trh a tržní síly! Finální produkty jsou výstupem “výrobního” procesu, jehož smyslem je uspokojit potřeby uživatelů finální produkce. Jedině tak je výrobce (provozovatel kompostárny, či bioplynové stanice) schopen zajistit, že prodejem finální produkce pokryje náklady celého “výrobního” procesu. Nedostatečný odbyt finální produkce je v tomto pojetí výrazem tzv. tržní nerovnováhy, která může být výrazem krátkodobých (adaptačních) výkyvů na trhu (např. neúroda, vyšší erozní tlaky, nebo rostoucí podíl živočišné výroby), nebo dlouhodobých (strukturálních) problémů (generování nabídky v důsledku environmentální regulace např. směrnice o skládkách odpadů). Otázkou, která by měla být ve vztahu k uplatnění organické hmotě na půdě zodpovězena, je: jak odstranit tržní nerovnováhu, resp. jak jí předcházet, resp. jak se na případné výkyvy adaptovat? Poznámka: Určitou tržní nerovnováhu může způsobovat i provozování kompostáren na skládkách a přijímání odpadů jako technologického materiálu k zabezpečení skládky.
Nakládání s BRKO jako ekonomický problém Řešení na straně nabídky Řešení na straně nabídky mají povahu opatření, která odstraňují příčiny tržní nerovnováhy. Mezi klíčové příčiny nerovnováhy patří především: i. množstevní nesoulad Množství kompostu, digestátu či bioplynu na trhu neodpovídá množství, které jsou uživatelé ochotni nakoupit (množství může být menší, nebo vyšší, než je poptávka uživatelů). ii. kvalitativní nesoulad Na trhu jsou uvedené produkty v kvalitě, která neodpovídá kvalitě očekávané uživateli (např. uživatelé očekávají vyšší kvalitu, než jakou je jim trh schopen nabídnout; uživatelé jsou ochotni se smířit s nižší kvalitou, než jakou jim trh nabízí). iii. územní nesoulad Na trhu existuje nabídka produktů, avšak v lokalitách, které jsou z důvodu vysokých přepravních nákladů pro uživatele neakceptovatelné. iv. cenový nesoulad Na trhu jsou produkty v ceně vyšší, než za kterou jsou uživatelé ochotni si je koupit.
Nakládání s BRKO jako ekonomický problém Řešení na straně poptávky Regulativní nástroje - GAEC; vyhláška MŽP č. 341/2008 Sb., č. 156/1998 Sb. Cenové nástroje - dotace pro zemědělce; přímé platby; poplatek za ukládání odpadu na skládky; obchodovatelná povolení Marketingové nástroje - ekologické značení výrobku; přizpůsobení kampaní potřebám vybraných cílových skupin, diverzifikace produktu podle způsobu užití; prodejní orientace kompostáren na zákazníka (např. rozšíření sortimentu zboží); reklama “známou tváří” Systémové nástroje - kompost = kvalitní výrobek; kompostárna = výroba kvalitního kompostu; decentralizované kompostování, resp. spolupráce obce (provozovatel kompostárny) a zemědělců Situační nástroje - vytvoření regionálního odbytiště pro lokální produkty; spolupráce kompostáren Informační nástroje (budování reputace) - prodej kompostu přímo na kompostárnách; systém certifikace, který garantuje kvalitu kompostu a který je srozumitelný pro veřejnost Institucionální nástroje - vytvoření instituce (organizace), která se bude soustředit na propagaci kompostu na trhu (marketing) (vč. poradenského servisu, lobbingu apod.)
Nakládání s BRKO jako ekonomický problém Klíčovým subjektem, který z pohledu ekonomie rozhoduje o míře (materiálového) využití BRKO, je uživatel finální produkce. Mezi klíčové uživatele patří zejména: Subjekty hospodařících na zemědělském půdním fondu (zemědělství) Obce Zahradnictví Domácnosti Poskytovatelé zemních prací Poskytovatelé krajinných úprav a rekultivací Dopravní průmysl Uživatelé energie (teplo, elektřina)
Nakládání s BRKO jako ekonomický problém Rozvoji trhu s kompostem nepomáhá mimo jiné skutečnost, že provozovatelé řady zařízení (především obce) nemají zájem na ziskovosti (nebo v zásadě ani nemohou mít zájem na ziskovosti) nýbrž chtějí (případně musejí) vytvořit systém sběru a využití bioodpadu i za cenu toho, že bezúplatným předáním kompostu odměňují domácnosti za jejich příspěvek k tříděnému sběru bioodpadu v obci. Kompost “zdarma” však likviduje rozvoj trhu s kompostem v celém území (tento kompost konkuruje kompostu, který je produkován s cílem dosáhnout zisku). Výsledkem tohoto stavu je skutečnost, že cena kompostu nezohledňuje jeho skutečnou hodnotu (vzhledem k pozitivním účinkům na obsah organické hmoty v půdě, protierozním účinkům apod.).
Dotazníkové šetření Z ekonomického pohledu je v rámci procesu zpracování bioodpadů a využití finální produkce klíčové zodpovězení otázek: Jaké je vnímání uživatelů finální produkce (zejména subjekty hospodařící na zemědělské půdě) Jaké je vnímání provozovatelů zařízení na nakládání s BRKO (zemědělské subjekty, obce)
Dotazníkové šetření u respondentů (řízené rozhovory) proběhlo trojí formou: Dotazování respondentů v rámci ORP Znojmo Dotazování respondentů v Jihomoravském kraji mimo ORP Znojmo (Brno, Vyškov, Blansko, Ivančice, Boskovice) Dotazování respondentů v rámci celé ČR (osloveny byly obce, zemědělci a provozovatelé zařízení v celé ČR)
Dotazníkové šetření Z hlediska aplikace organické hmoty do půdy jsou subjekty hospodařící na zemědělském půdním fondu klíčovými stakeholdery. Vzhledem k menšímu poměru odpovědí k obeslaným zemědělcům nebylo přistoupeno k statistickému hodnocení a získané poznatky jsou pouze shrnuty. Jedná se v zásadě o faktory ovlivňující aplikaci výstupů zpracování BRKO do půdy. zřejmý posun k rostlinné výrobě – dřívější živočišná výroba byla velmi redukována a jen velmi pomalu se obnovuje, popř. přesouvá k jinému segmentu živočišné výroby – konkrétně k velkochovům kuřat. Živočišná výroba v oblasti chovu vepřového a skotu je často navázána na provoz bioplynových stanic (zemědělského typu – nikoliv „odpadářských“). nosnými plodinami jsou pšenice a kukuřice. Plodiny jsou pěstovány na převážně pronajatých půdách, s tím, že poměr vlastní půdy vůči pronajaté se liší hlavně v závislosti na velikosti podniku – drobní zemědělci mají v tomto poměru výrazně vyšší zastoupení vlastních půd. U velkých podniků je procento pronajaté půdy pohybuje cca od 70 – 90 %. u velkých podniků, kdy intenzivní hospodaření se projevuje například i tím, že dochází k odvozu slámy po obilninách častěji a ve větším měřítku než u drobnějších zemědělců. Je to ale také dáno tím, že velké podniky tuto slámu buď přesouvají do jiných oblastí, kdy ji využijí v rámci vlastní živočišné výroby, popř. mohou poskytnout slámy dostatečné množství, tak aby mohli dojednat ekonomicky zajímavou cenu na odprodej slámy např. pro energetické využití.
Dotazníkové šetření u velkých podniků, kdy intenzivní hospodaření se projevuje například i tím, že dochází k odvozu slámy po obilninách častěji a ve větším měřítku než u drobnějších zemědělců. Je to ale také dáno tím, že velké podniky tuto slámu buď přesouvají do jiných oblastí, kdy ji využijí v rámci vlastní živočišné výroby, popř. mohou poskytnout slámy dostatečné množství, tak aby mohli dojednat ekonomicky zajímavou cenu na odprodej slámy např. pro energetické využití. střední velikost zemědělských podniků v této otázce využívá různé postupy, např. zanecháním slámy na poli a následným zaoráním nahrazují zelené hnojení, ke kterému přistupují v případě odvozu slámy. Zásadní informací je, že v hodnoceném území není přímá vazba mezi kompostárnami a zemědělsky hospodařícími subjekty. speciální skupinu tvoří jednotlivci, kteří sice nevyužívají komposty, ale odebírají přímo BRO z údržby soukromé nebo obecní zeleně. Tyto odpady si sami upravují a aplikují do půdy. přesto, že komposty nejsou na zemědělsky využívaných plochách aplikovány, tak se zemědělci ve valné míře shodují, že informace týkající se kompostů, které mají, považují za dostatečné. zemědělci většinou nepovažují za nutné komposty jako hnojivo registrovat, ale zároveň uvádějí, že by o komposty měli zájem, pokud by měli záruku kvality. v hodnocení informací od zemědělců hraje výraznou roli ekonomika, kdy aplikaci kompostů téměř stoprocentně podmiňují tím, že by tyto „hnojiva“ musela být ekonomicky výhodnější než průmyslová, a nebo je spojují s dotačními tituly.
Systémová opatření na zvýšení využití bioodpadu Mezi systémová opatření, jejichž smyslem je vytvořit územně ohraničený a uzavřený systém materiálových a finančních toků, by měla patřit realizace následujících kroků: Zajištění potenciálu produkce bioodpadu v území, jeho původ a složení Vytvoření seznamu zařízení pro nakládání s bioodpady (územní rozložení, kapacity, přehled odebíraných bioodpadů Popis odbytového sektoru a jeho potenciálu absorbce finální produkce Vyhodnocení, do jaké míry se protínají zájmy odbytového sektoru a potenciál území; návrh pro soulad tohoto systému Dovybavení území chybějícími kapacitami, pokud nějaké chybí Návrh zapojení zemědělců do procesu využití bioodpadu a využití kompostu
Děkuji za pozornost Ing. Tomáš Chorazy, Ph.D. Centrum AdMaS, VS EGAR
[email protected]