MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV ŠLECHTENÍ A MNOŽENÍ ZAHRADNICKÝCH ROSTLIN
NÁCHYLNOST SORTIMENTU TYČKOVÝCH RAJČAT K PRASKÁNÍ PLODŮ Bakalářská práce
Brno 2009
Vypracovala: Lucie Sedláčková
Vedoucí práce: Doc.Ing. Ivan Malý, CSc.
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin
Agronomická fakulta 2008/2009
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Autorka práce: Studijní program: Obor: Název tématu:
Lucie Sedláčková Rostlinolékařství Rostlinolékařství
Náchylnost sortimentu tyčkových rajčat k praskání plodů
Rozsah práce:
30stran textu + přílohy
Zásady pro vypracování: 1. Na pokusném pozemku vysadíte sortiment 8-10odrůd tyčkových rajčat o počtu 20-30 rostlin od každé odrůdy. 2. Během vegetace budete sledovat zdravotní stav, výskyt chorob a škůdců a hodnotit jej 9 bodovou stupnicí. 3. Polovinu rostlin od každé odrůdy preventivně chemicky ošetříte, druhá část bude ošetřena pouze 1x postříkem mědnatého přípravku. 4. Při sklizni spočítate a zvážíte podíl zdravých a popraskaných plodů u každé odrůdy a každého opakování 5. Výsledky početně a graficky zpracujete. 6. Pořidíte vhodnou fotodokumentaci polního pokusu Seznam odborné literatury: 1. MALÝ, I. a kol. Polní zelinářství. Praha: Agrospoj, 1998. 196 s. PETŘÍKOVÁ, K. -- MALÝ, I. Základy pěstování plodové zeleniny. Praha: ÚZPI Praha, 2004. 51 s. II. 2. ISBN 80-7271-141-5. PETŘÍKOVÁ, K. -- MALÝ, I. Základy pěstování plodové zeleniny. Praha: Ústav zemědělských 3. a potravinářských informací, 2003. 51 s. ISBN 80-7271-141-5. PETŘÍKOVÁ, K. -- MALÝ, I. Základy pěstování plodové zeleniny. 1. vyd. Praha: Institut výchovy 4. a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR, 1998. 44 s. ISBN 80-7105-165-9. MALÝ, I. Základy pěstování plodové zeleniny. Praha: UZPI, 2003. 51 s. Neuveden ISBN 80-72715. 141-5. 6. Petříková, K. a kol.: Zelenina Profi Press Praha 2006 7. Schwarz, A.: Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny, Biocont laboratory Brno 1996
Datum zadání bakalářské práce:
listopad 2007
Termín odevzdání bakalářské práce: duben 2009
Lucie Sedláčková řešitelka bakalářské práce
doc. Ing. Ivan Malý, CSc. vedoucí bakalářské práce
doc. Dr. Ing. Petr Salaš vedoucí ústavu
prof. Ing. Ladislav Zeman, CSc. děkan AF MZLU v Brně
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Náchylnost vybraného sortimentu tyčkových rajčat k praskání plodů vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Souhlasím, aby má práce byla uložena v knihovně Agronomické fakulty Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům V Brně dne: ……………………………………..
Podpis: ……………………………..............
Chtěla bych poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce Doc. Ing. I. Malému CSc. za odborné vedení, jeho ochotu a za pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji Ing. M. Tvrzníkové, za pomoc při pěstování rajčat a Ing. S. Bočkovi.
ANOTACE Bakalářská práce je zaměřena na náchylnost tyčkových rajčat k praskání plodů a cílem je nalézt optimální odrůdu. Teoretická část pojednává o charakteristice rajčat od setí, přes nároky až po sklizeň a skladování plodů, o chorobách a škůdcích. Druhá část je samotný experiment, který byl proveden na pozemku v Žabčicích od května do září, bylo vybráno 8 odrůd, od každé 20 – 30 rostlin ve třech opakováních. Bylo provedeno chemické ošetření plné a základní (Cuprikol a Akrobat). V průběhu pokusu byla prováděna pravidelná sklizeň a byl hodnocen stav plodů. Jako nejméně náchylné k praskání byly vyhodnoceny odrůdy Bejbino a Tipo. Nejnáchylnější k práskání jsou odrůdy Orkádo a Tornádo. Tipo bylo zároveň vyhodnoceno jako výnosově velmi výhodné, ale výnosově nejvýhodnější je odrůda Parto. K pukavosti velmi přispívá počasí, roku 2008 červen – září byly zaznamenány vyšší teploty bez významnějších srážek. Práce obsahuje fotodokumentaci každé odrůdy.
ANNOTATION Bachelor's thesis is focused on the susceptibility of tomatoes to cracking fruits and aims to find the best variety. The theoretical part discusses the characteristics of tomatoes from seed, despite claims to the harvest and storage of fruits, on diseases and pests. The second part is the experiment that was conducted to land in Zabcice from May to September, 8 varieties were selected from every 20 to 30 plants in three repetitions. were full of chemical treatment and basic (Cuprikol and Acrobat). During the attempt was carried out by regular harvest and was assessed the condition of the fetus. As the least susceptible to cracking were evaluated Bejbino variety and Tipo. Most of the crack are a variety Orkádo and Tornado. Tipo was also evaluated as a very favorable rate of return, but the yield is the best variety Parto. Results were very dependent on course of the weather. June – September, 2008 were recorded higher temperatures without significant rainfall. The work contains a photo of each variety.
Keywords: tomatoes – rajčata, variety – odrůda, cracking – praskání, yield - výnos
OBSAH strana
1. ÚVOD…………………………………………………………………………….10
2. CÍL PRÁCE ……………………………………………………………………..11 2.1. Popis použitých odrůd...…….……………………………………………….11 2.2. Chemické ošetření…………………………………………………………...13
3. OBECNÁČÁST……………………………………………………………….....14 3.1. Původ………………………………………………………………………...14 3.2. Botanická charakteristika…………………………………………………. 14 3.3. Prostředí ……………………………………………………………………. 15 3.4. Hnojení ………………………………………………………………………16 3.5. Agrotechnika ……………………………………………………………….. 17 3.6. Předpěstování sadby ………………………………………………………...17 3.7. Výsadba rajčat ………………………………………………………………17 3.8. Pěstování z přímého výsevu ………………………………………………...18 3.9. Sklizeň a skladování plodů ……………………………………………….....18 3.10. Choroby rajčat……………………………………………………………....19 3.10.1. Anabiózy……………………………………………………………..19 3.10.2. Bakteriozy…………………………………………………………...21 3.10.3. Virozy………………………………………………………………..22 3.10.4. Mykozy……………………………………………………………...23 3.11. Škůdci rajčat ……………………………………………………………….26
4. METODIKA A DOSAŽENÉ VÝSLEDKY…………..…………………………29 4.1. Metodika ……………………………………………………………………..29 4.2. Výsledky ……………………………………………………………………..29
5. DISKUZE A ZÁVĚR .………...……………………………………………........41
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ……………………..................................42
7. PŘÍLOHY ………………………………………………………………………...45
1. ÚVOD
Zelenina je nezbytnou součástí racionální výživy člověka. Je významná svou nutriční hodnotou a zdravotními účinky, na které upozorňují nejnovější poznatky výzkumu. Její spotřeba se u nás za posledních deset let zvýšila ze 74 kg na 80 kg na osobu a rok, zdaleka však nedosahuje spotřeby vyspělých států Evropy, jakož i zdravotníky doporučovaného množství 130 kg. Ve spotřebě čerstvé zeleniny tedy máme stále rezervy. I když je na našem trhu celoročně poměrně bohatý sortiment zeleniny, jedná se o zeleninu převážně z dovozu, přepravenou na velké vzdálenosti, předčasně sklizenou a s nižší nutriční hodnotou. Proto má i do budoucna velký význam tuzemská produkce zeleniny, dodávaná na trh v optimální zralosti, s výraznými chuťovými vlastnostmi a vysokou nutriční hodnotou. Je samozřejmostí, že zelenina musí být pečlivě vytříděná, uniformní, případně zabalená. Je to výzva pro naše pěstitele, aby širokou nabídkou kvalitní zeleniny získali spotřebitele, ale i výzva pro konzumenty, aby upřednostnili kvalitní domácí zeleninu. (Petříková, 2006). Celková produkce rajčat v r. 1996 představovala 28 458 t. Průměrný hektarový výnos byl v r. 1991 25,7 t. V dalších letech však klesal až na hodnotu 12 t v r. 1996, kdy byl kalamitní výskyt plísně bramborové. Doporučená spotřeba rajčat, jako dieteticky vysoce hodnotné zeleniny, je 16 kg na osobu na rok. Skutečná spotřeba v r. 1995 byla 11 kg. Největší pěstitelské plochy rajčat jsou v Kalifornii, na evropském kontinentu v Itálii. (Petříková, 1998) V ČR se zelenina pro trh pěstuje na ploše 16 683 ha (údaj za rok 2004), která zahrnuje podniky o výměře nad 1500 m². Produkce z uvedené plochy činila 322 333 t, zahraniční dovoz 390 608 t. Již z těchto údajů vyplývá, že existuje výrazný prostor pro domácí produkci zeleniny. Skutečností je však každoroční propad tuzemské výroby, především z důvodů levného zahraničního dovozu. Vysoká úroveň pěstitelské technologie spojená s kvalitním skladováním a s využíváním marketingu – na který EU vyčleňuje značné prostředky – jakož i vytvářené prostředky – jakož i vytváření odbytových sdružení jsou činitelé podmiňující rozvoj a konkurenceschopnost naší zelinářské výroby. (Petříková, 2006)
2. CÍL PRÁCE .
- ověřit náchylnost odrůd tyčkových rajčat k praskání plodů v době plné zralosti -
vysadit 8 – 10 odrůd o počtu 20 – 30 rostlin od každé odrůdy
-
polovinu od každé odrůdy chemicky ošetřit
-
provádět sklizeň, vážit plody, početně vyhodnocovat zdravé a popraskané plody
-
výsledky početně a graficky zpracovat
obr. č. 1 Žabčice
2.1. Popis použitých odrůd
Tyčkové odrůdy by se měly vyznačovat dobrými chuťovými vlastnostmi plodů, odolnosti vůči praskání a rychlému měknutí, schopnosti dobře snášet transport, rezistencí vůči houbovým chorobám. V posledních letech ke zvýšení konkurenceschopnosti pěstitelé vyžadují odrůdy s delší uchovatelností, u kterých lze sklízet plody vybarvené, což zvyšuje jejich proddejnost. Jedná se o typ odrůd long life. Plody po zčervenání na rostlině neměknou, nepraskají. ( Malý, 1998; Rady od A do Z pro zahrádkáře, Sisel, 1/1999 ).
Použité odrůdy:
Bejbino -
Baby – koktejlové “rajče s mimořádně chutnými plody o průměru 2 – 3 cm a hmotnosti 30 – 40 g. Velmi raný hybrid s dostatečně pevnými, dobře skladovatelnými plody. (http://www.semo.cz/proficz/index.php?s=&druhid=195&Rajce-tyckove)
Orkado -
Hybridní, indeterminantní odrůda, určená pro studené rychlení a polní pěstování. Rostlina je středně vzrůstná. Plod je větší, kulovitý, hladký a odolný praskání. Hmotnost plodů je 130 - 145 g. (http://www.moravoseed.cz/CZE/zeleniny/rajce/orkado-f1.html).
Parto Poloraný hybrid s dlouhodobě skladovatelnými plody. Rostliny středního
-
vzrůstu poskytují velikostí i tvarem atraktivní, vyrovnané, nepraskající plody. Hybrid vhodný do nevytápěných rychlíren i na pole. (http://www.semo.cz/proficz/index.php?s=&druhid=195&Rajce-tyckove)
Romus -
Indeterminantní odrůda, určená pro polní pěstování. Rostlina je středně vzrůstná. Plody jsou kulaté, žluté, o hmotnosti 110 - 125 g. (http://www.moravoseed.cz/CZE/zeleniny/rajce/romus.html).
Tipo -
Univerzální poloraný hybrid typu TORNÁDO. Plody jsou kulovité, menší, ale pevné, nepraskavé, s perfektním stejnoměrným vybarvením. Odrůda je vhodná i pro hydroponii. (http://www.zahradacimelice.cz/zelenina/rajcata.htm, http://www.semo.cz/homegardencz/index.php?s=&druhid=195&odrudaid=3211)
Torino -
Rychle rostoucí rajče do nepohody s pevnými plody, které téměř nepraskají. Skladovatelnost 10 - 14 dnů, chuť příjemná. Je určené především pro pěstování ve volné půdě. (http://www.semo.cz/proficz/index.php?s=&druhid=195&Rajce-tyckove)
Tornádo -
poloraný plastický hybrid s univerzálním použitím, poskytující stabilní výnosy. Plody jsou kulovité až ploše kulovité, hladké, bez žíhání, ve zralosti tmavočervené. Vyžaduje vyrovnaný vláhový režim, aby se předešlo praskání plodů. (http://www.zeleneudoli.cz/rajce-tyckove-tornado-f1/d-36250/), http://www.zahradacimelice.cz/zelenina/rajcata.htm)
Pedro - plod je středně velký až velký, kulovitý, odolný proti praskání. Hmotnost plodu je 120 - 135 g. (http://www.moravoseed.cz/CZE/zeleniny/rajce/pedro-f1.html)
2.2. Chemické ošetření Pokud byly na poškozených rostlinách prokázáni škodliví činitelé je nejprve nutné objasnit, zda jejich výskyt nepodpořily pěstební chyby. Dříve, než se použijí chemické přípravky na ochranu rostlin, je nutné k omezení výskytu škodlivého činitele uplatnit všechna ostatní ochranná opatření, např. výběr odrůdy, agrotechniku, biologické i biotechnické metody. Pro správnou aplikaci pesticidů na zahradách je nezbytné základní vybavení. Ve specializovaných obchodech se nabízejí přenosné postřikovače s odpovídajícím příslušenstvím Na účinnost ochranného opatření má rozhodující vliv i počasí v době aplikace přípravku. Postřik se nesmí provádět za větrného či velmi teplého slunečného počasí, je nutné počítat s nadměrným úletem jemné postřikovací mlhy před dopadem na ošetřovanou rostlinu.Před ošetřením rostlin musí být listy suché, aplikovaný postřik musí na rostlině zaschnout. Doporučuje se dávky pravidelně střídat. (Veser, 2005; Rady
od A do Z pro zahrádkáře, Sisel, 1/1999). Doporučené fungicidy určené k ochraně rajčat – Dithane M 45, Champion 50 WP Ochrana je nutná proti plísni bramborové (Phytophora infestans), listové skvrnitosti (Septoria sp.), alternáriové listové skvrnitosti (Alternaria sp.), padlí rajčete, šedé hnilobě (Botrytis cinerea) a jiné. Při předpokládaném výskytu trávovitých plevelů by bylo možné aplikovat STOMP. (Veser, 2005).
3. OBECNÁ ČÁST
3.1. Původ Rajče pochází ze Střední a Jižní Ameriky. Do Evropy ho dovezli současně s brambory koncem 15. a v 16. století se rozšířil v Itálii. Ve většině evropských státech ho dlouho považovali za jedovatou rostlinu a pěstovali jen pro okrasu. Pěstovat pro konzum ve větší míře se začal až koncem 19. století, ale od té doby se stále rozšiřuje. V současné době jsou největším pěstiteli rajčat Itálie, Španělsko, Řecko, Holandsko, Bulharsko. Před druhou světovou válkou se v Evropě pěstovaly rajčata na ploše 422 000 ha, což představovalo 10 % z celkové pěstitelské plochy zeleniny. V ČSSR se rajčata začala pěstovat ve větším rozsahu až po první světové válce, hlavně na jižním Slovensku a jižní Moravě. V r. 1962 dosáhla pěstitelská plocha 3124 ha, z toho na Slovensku 2324 ha. (Pevná, 1965).
3.3. Botanická charakteristika Rajče je jednoletá rostlina s bohatým kořenovým systémem, větší hloubky dosahují kořeny u rostlin z přímého výsevu (až několik metrů).ze stonku se snadno tvoří postranní kořeny, čehož se běžně využívá při výsadbě, kdy se rostliny pokládají šikmo do brázd. (Petříková 2006). Stonek u mladých u mladých rostlin je zpočátku bylinný, později dřevnatí. (I. Malý 1998). Povrch stonků i listů je pokryt žlaznatými trichomy, vylučují látku, která dává rostlinám charakteristický zápach. Listy jsou peřenodílné, rozdělené hlubokými
výřezy na jednotlivé páry. Podle členitosti okraje listové čepele se rozlišují tři typy listů: pravý rajčatový, bramborový a typ mikádo. (Malý 1998, Pekárková 2001). Květy jsou žluté, pětičetné, kališní lístky jsou špičaté. Tyčinky nemají nitku, nebo je tato silně zkrácená, prašníky jsou dvojné a kuželovité srostlé okolo pestíku. Otevírají se štěrbinou dovnitř, takže pyl vypadává na níže položenou kulovitou bliznu. Květy jsou samosprašné. (Petříková 2006). Opylení a oplození je zhoršeno vysokou vzdušnou vlhkostí, nízkou světelnou intenzitou, nízkou teplotou. Plodem je dvou a vícekomorová bobule různého tvaru a zbarvení.Barva plodů je červená, oranžová nebo žlutá, nezralé plody jsou zeleně zbarvené a je v nich obsažena nežádoucí látka solanin, která se při dozrávání plodů odbourává. (Petříková, I. Malý, 1998; Pevná 1965; Pevná 1989)
3.4. Prostředí Rajče je teplomilná plodina, pro kterou je vhodná teplota nad 20 °C, pod 10 °C rostliny zastavují růst, pod 15 °C přestávají kvést. Poruchy růstu se projevují i při teplotách nad 30 °C. Při teplotách pod 13 °C je pyl neklíčivý. Pro klíčení semen je optimální teplota 22 – 25 °C. Červené barvivo lykopen se tvoří při teplotách nad 16 °C a při teplotě nad 35 °C jeho tvorba přestává. Tak jako na teplotě tak i na dostatku vláhy velice záleží. Rajčata jsou odolnější suchu mnohem více ve srovnání s paprikou nebo lilkem. S nedostatkem vláhy se lépe vyrovnají rostliny z přímého výsevu.Závlaha je nutná u tyčkových rajčat. Půda by měla být humozní, hlinitopísčitá až písčitohlinitá. Nevhodná půda je těžká, zamokřená či extrémně lehká, protože plody jsou náchylné k praskání přijdou-li náhle během zrání plodů vydatnější deště. Optimální pH je 5,5 – 7. (Jandák, 2007; Sisel, 1/1999).
3.5. Hnojení Rajčata se zařazují do I. tratě, po hnojených okopaninách do II. tratě. Dávka hnoje se pohybuje od 30 do 50 t. Výnos 40 t plodů z 1 hektaru odčerpá 110 – 120 kg N, 35 kg P2O5, 144 kg K 2O, 20 kg MgO (Malý, 1998). Hnojení statkovými hnojivy přináší vysoký výnos a dobrou kvalitu plodů.
Plodová zelenina nesnáší čerstvé vápnění, způsobuje žloutnutí listů. Vápnění se přiřazuje k předplodině. Z počátku růstu je potřeba N poměrně nízká asi 80 kg na ha a nárok se zvyšuje v období, kdy se plody podobají velikosti vlašského ořechu.Je vhodné přihnojit dávkou 50 – 60 kg N na ha. Dusík je vhodné dodat v dělených dávkách – před výsadbou, na začátku kvetení jako vápenatý ledek. Plod si odebírá fosfor v závislosti na obsahu P v půdě a její teplotě. Pokud teplota klesne pod 14 °C odběr P klesá, projevem je antokyanové zbarvení na spodní straně listů. Optimální zásobení půdy hořčíkem je také důležité.A pro velikost plodů je potřebné dodávat draslík v síranové formě. Protože se na trhu vyskytuje velké množství hnojiv, měla by být vybrána taková, nebo jejich kombinace,abychom dosáhli poměru 1,2 N : 1,0 P2O5 : 1,4 K 2O, který rajčatům nejlépe vyhovuje. (Sisel, 1/1999; Hlušek, 2002)
3.6. Agrotechnika Rajčata nemají zvláštní nároky na předplodinu. Nevhodné jsou druhy z čeledi Solanaceae, které se zařazují až za 4 – 5 let. Vhodné předplodiny jsou obiloviny, jeteloviny, okopaniny, luskoviny, případně zeleniny – košťáloviny a kořenoviny. (I.Malý, 1998). Základní zpracování půdy na podzim se skládá z podmítky, zaorání chlévského hnoje, střední a hluboké orby se zapravením superfosfátu a síranu draselného. Jarní přípravu půdy představuje urovnání povrchu smykem a vláčením, udržení bezplevelného stavu kultivátorováním, případně se záhonuje. Dva týdny před výsadbou se zapraví dusíkatá hnojiva, případně druhá polovina superfosfátu a síranu draselného. (Petříková, 2006).
3.7. Předpěstování sadby Rajčatová sadba se předpěstuje ve sklenících, foliových krytech, nebo v pařeništích z výsevu od poloviny března 40 – 60 dní. Osivo mořené thiramem se vysévá do výsevních truhlíků s desinfikovanou zeminou, nebo přímo na záhon, nebo do minisadbovačů se 160 buňkami, u tyčkových odrůd se volí minisadbovače s 96 buňkami, případně se dopěstuje sadba hrnková. Sadbu lze předpěstovat i na záhonech (vzdálenost řádků 70 mm) jako sadbu trhanou (z výsevného záhonu). „Vytahování rostlin“ – t.j. prodlužování internodií vlivem vysokých teplot lze zabránit aplikací retardátorů růstu s účinnou látkou chlormequat nebo chlormequat – chlorid. Před výsadbou se rajčata asi 10 dnů otužují snižováním teploty a závlahy. Sadba tyčkových odrůd má mít osm pravých listů, být vysoká 200 – 250 mm, s dobře vyvinutou kořenovou soustavou, se založeným květenstvím. (Malý, 1998)
3.8. Výsadba rajčat Vysazuje se koncem dubna a v průběhu května po nebezpečí ranních mrazíků (můžeme použít jako ochranu proti nízkým teplotám netkané textilie). Podle našich výsledků termínů sklizně závisí od doby výsadby a ne od stáří sazenic. Vysazujeme
podle toho, jaký typ sklízecích strojů použijeme. U většiny je nutné pěstování rajčat na pozemku vyprofilovaném do záhonů. Na záhon o šířce 1.2 m se vysadí 2 řady rajčat, vzdálenost rostlin v řadě je 30 cm. (Petříková, 1996; Polák, 1969).
3.9. Pěstování z přímého výsevu Pěstování z přímého výsevu je vhodné u keříčkových odrůd pro průmyslové zpracování, kde sklizeň je mechanizovaná. Rajčata se vysévají mezi 10. a 25. dubnem. Hloubka výsevu je 20 – 35 mm. V době výsevu by měla dosáhnout průměrná teplota půdy v posledních hodinách v hloubce 50 mm 14 °C, a to po dobu tří dnů. Vysévá se na záhony, častěji na rovný povrch do svou řádků vzdálených 0,35 – 0,4 m s mezerou 1,2 – 1,3 m. Vzdálenost v řádku je 0,15 m. Vysévat lze i po dvou semenech na vzdálenost 0,25 – 0,3 m. Porost je již nejednotí. Výsevek je 0,4 – 1 kg. Tento způsob je použitelný jen v nejteplejších nížinných oblastech. V chladnějších polohách by přímo setá rajčata bud nedozrála, anebo dávala neuspokojivé výnosy. (Petříková, 2006; Polák, 1969).
3.10. Sklizeň a skladování plodů Sklizeň rajčat začíná 8 – 10 týdnů po výsadbě.Provádí se pokud možno v pravidelných intervalech jednou až dvakrát týdně. Plody se dávají do přepravek. Odbytují se v přepravkách nebo jiných obalech, případně se ukládají na tácky nebo misky a balí se do PE folie. Sklizeň keříčkových odrůd rajčat k průmyslovému zpracování probíhá mechanizovaně a začíná v srpnu a září. Měla by proběhnout do konce září, v opačném případě se zvyšují ztráty přezráním plodů, resp. je riziko poškození mrazem. Při sklizni, která je většinou destruktivní t.j. s úplnou likvidací porostu se oddělují plody na vytřásacím zařízení a po ručním vytřídění přímo na sklízecím stroji jsou plody dopravníkem vynášeny do vedle jedoucího přívěsu a odváženy do konzerváren. Při dvoufázové sklizni pracovníci na sklízecím stroji vytřídí jen shnilé nebo poškozené plody. Plody se dále myjí, třídí a předzpracovávají na stacionární lince, kde se z nich po drcení získává drť, která se soustřeďuje do nádrže, odkud je nasávána do autocisteren a odvážena do konzerváren k dalšímu zpracování.
(Malý,1998; Polák, 1969) Opožděné sklizně znamenají ztráty praskáním plodů i poškozením mrazy. Rajčata zařazená do výběru musí být vynikající kvality, nedovoluje se zelené zbarvení – prstenec – kolem stopeční jamky. Zralé plody se uchovávají při teplotě 8 – 10 °C a 80 – 85% vzdušné vlhkosti 1 – 2 týdny. Zelené plody jsou citlivé na nízké teploty. Dozrávají při 18 – 20 °C a 85 – 90 % RVV. Dozrávání lze o polovinu zkrátit umístěním plodů v kontrolované atmosféře, obohacené etylenem, po dobu 12 – 18 hodin, při teplotě 20 °C. Tato rajčata obsahují více cukrů, méně kyselin, jsou mdlejší chuti a náchylnější k napadení mikroorganismy. (Petříková, 2006; Pevná, 1989)
3.11. Choroby rajčat Dlouhodobé ovlhčení listů je příznivé pro napadení patogenními houbami. Proto by se rostliny neměly zalévat na list, ve vlhkých letech je vhodné nad rajčata umístit malé stříšky.Foliové kryty chránící celé rostliny nejsou pro tento účel vhodné – vzdušná vlhkost je v nich příliš vysoká. Preventivně lze rostliny ošetřit fungicidy a ve vlhkých obdobích ošetření několikrát v intervalu přibližně sedmi dnů opakovat. Infekce se na rajčata šíří především z porostů bramboru. Proto není vhodné pěstovat rajčata v jejich blízkosti. V letech s vysokým infekčním tlakem plísně se projevily jako vysoce odolné odrůdy Fleischmaster, Martia a Vanessa. Rajčata mohou být napadena i houbami (např. Fusarium a Verticillium), které způsobují jejich vadnutí, případně odumírání celých rostlin. Chemická ochrana proti těmto houbám není možná, přednostně je nutné vysazovat rezistentní odrůdy, např. Diplom, Ranger nebo Vanessa. (Veser, 2003).
3.11.1. Abionozy
Nedostatek vápníku -
apikální konec plodu – světle hnědé skvrny až černé, nekrotické ostře ohraničené
-
účinná je aplikace dusičnanu vápenatého
Nedostatek hořčíku
-
žloutnutí pletiv mezi žilkami starších listů, hlavní žilky zůstávají zelené, pletivo hnědne a dochází ke skeletování listů
-
prevence – dolomitický vápenec, síran hořečnatý
Slunečný úžeh -
plody mají světlé lesknoucí se mírně propadlé a vrásčité skvrny, kvůli silnému přímému slunečnímu záření, později skvrny zasychají
-
porucha se nejvíce vyskytuje u skleníkových kultur
Deformace plodů -
původ genetický, poruchy v opylení
-
srůstem prašníků se semeníkem vznikají na plodech jizvy
Nevyzrávání stopkové části plodu rajčete -
výskyt u polních i skleníkových rajčat
-
část kolem stopky žlutá nebo zelená, dužnina v těchto nevyzrálých místech je tvrdá
-
výskyt u plodů vystaveným slunečním paprskům
-
plody sklizené ještě zelené a dozrávají až ve tmě v atmosféře s ethylenem, tato porucha se nevyskytne
-
podobá se virové mozaice rajčete
Svinování listů rajčete -
podélné svinování listových čepelí směrem nahoru, někdy až do kuličky
-
způsobeno nadměrným růstem, nadměrným vylamováním listů a nepravidelným zásobením vodou (Rod, 2005; Schwarz, 1996)
3.11.2. Bakteriozy
Bakteriální tečkovitost rajčete -
původce choroby – Pseudomonas syringae pv. Tomato
-
tmavé žlutě lemované skvrny, mohou vytvářet souvislé plochy podél žilnatiny a okrajích listů
-
výskyt i na stoncích a květních stopkách, na plodech se objevují slabě vyvýšené tmavé skvrny, nepronikají dovnitř pletiv
-
šíří se osivem
Bakteriální vadnutí rajčete -
původce – Clavibakter michiganensis subsp. Michiganensis
-
typické je náhlé vadnutí a později usychají jednotlivé listové úkrojky většinou na spodní straně listů
-
postupně vadnou a usychají celé rostliny
-
na lodyhách a listových řapících jsou zřejmé hnědé podélné pruhy a praskliny, ze kterých vytéká žlutohnědý bakteriální sliz
-
skvrny na plodech nebývají časté
-
šíří se osivem, mechanicky i rostlinnými zbytky
-
velmi závažná choroba (Vaverka, 1995, Kazda 2003)
Bakteriální skvrnitost rajčete a papriky -
původce – Xanthomonas vesicatoria a X. axonopodis pv. Vesicatoria
-
na listech se objevují tmavé, žlutě lemované skvrny, z počátku vodnaté, později černají, lem se ztrácí a povrch skvrn praská
-
přenos semeny i posklizňovými zbytky
-
rozvíjí se za tepla, deštivého a větrného počasí
Stolbur -
původce – karanténí fytoplasma (Potato stolbur phytoplasma)
-
projev nitkovitostí nadzemních částí, nadměrným větvením stonků a typickými deformacemi květů
-
přenašeči – kříši (žilnatka vironosná) (Rod, 2005; Schwarz, 1996; ústní sdělení, Šafránková, 2008; http://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?cid=5370&pid=2)
3.11.3. Virozy
Virová bronzovitost rajčete -
Tomato spotted wild virus – TSWV
-
velmi nebezpečná karanténí choroba
-
první příznaky malé oranžové skvrny na listech ve spodních a středních částech rostlin, které postupně žloutnou, listy jsou svěšené a postupně žloutnou
-
na zelených plodech se objevují žlutavé skvrny, na zralých plodech jsou rozptýlené či silně ohraničené, někdy i prsténčité
-
mladé listy jsou často bronzovité barvy
-
šířena třásněnkami, hlavně třásněnkou západní
-
ochrana – pravidelné prohlídky porostů a chránit rostliny před výskytem třásněnek
Virová mozaika rajčete -
Tomato mosaic virus – TOMV
-
napadá i další rostliny (papriky, černý rybíz, jabloně, ječmen a další)
-
deformace listů,pruhovitost listů, stonků, plodů a hnědnutí dužiny plodů
-
přenos mechanicky a osivem
-
ochrana – desinfekce nářadí, omezení pohybu v porostu a používat ošetřená semena (Rod, 2005; Schwarz, 1996; ústní sdělení, Šafránková, 2008; http://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?cid=5370&pid=2)
3.11.4. Mykozy
Alternáriová skvrnitost rajčete -
Alternaria solani
-
na listech nepravidelné hnědé skvrny, koncentrické kruhy, žlutě lemovány, při silnější infekci listy mohou odumírat
-
na stoncích jsou hnědé protáhlé a mírně propadlé skvrny, pokryté černým sametovým povlakem výtrusů houby za vlhka.
-
dužina pod skvrnami černá
-
ochrana – dodržování časového a prostorového odstupu mezi porosty rajčete a brambor, používání zdravého osiva, likvidace napadených rostlin, použití fungicidů při prvních příznacích
Antraknoza rajčat -
původce – houby Colletotrichum coccodes a C. dematium
-
na plodech jsou okrouhlé, mírně propadlé skvrny v jejichž středu jsou černé tečky, za vlhka jsou pokryty narůžovělým povlakem sportujících patogenů
Fusariové vadnutí rajčete -
původce – houba Oxysporum f. sp. Lycopersici
-
napadány kořeny, hnědnou cévní svazky, rostliny vadnou následkem poškození vodivých pletiv
-
poškozovány jsou hlavně skleníkové porosty
-
přetrvává v půdě na napadených rostlinných zbytcích
-
ochrana – střídání plodin, odstraňování posklizňových zbytků, vyrovnaná výživa a desinfekce půdy (Kazda, 2003)
Padlí rajčete -
původce – houba Oidium lycopersici
-
projevuje se bílými moučnatými skvrnami na vrchní straně listů, řapících i lodyhách, skvrny se postupně zvětšují a vytváří souvislé plochy
-
pomalejší růst, žloutnutí a zasychání
-
choroba je omezena rosením listů
Olivově hnědá skvrnitost rajčete -
původce – houba Fulvia bulva
-
projevuje se olivově zelenými, později hnědými hustými povlaky
-
na vrchní straně listů jsou rozptýlené skvrny
-
listy odumírají, jelikož skvrny se velmi rozrůstají
-
plody nejsou přímo poškozovány
-
výskyt ve špatně větraných rychlírenských porostech
-
ochrana – pěstování odolných odrůd
(Ellis, 1997)
Šědá hniloba -
původce – houba Botryotinia fuckeliana (anamorfa Botrytis cinerea)
-
na zelených plodech se objevují světle zelené prstýnky a na zralých žluté s velmi drobnou skvrnou uprostřed
Černá hniloba rajčete -
původce – houba Didymella lycopersici
-
na listech vznikají hnědé koncentrické kruhy
-
při napadení stonků dochází k jejich zaškrcení a tím je způsobeno žloutnutí spodních listů
-
na plodech v okolí stopky se vytvářejí černé skvrny s drobnými plodničkami
-
zdrojem je napadené osivo, půda a posklizňové zbytky (Nienhaus, 1998)
Plíseň rajčete -
Phytophtora infestans
-
nejnebezpečnější choroba polních rajčat
-
od okraje až na celém povrchu listu vznikají neohraničené šedozelené, vodnaté, později hnědé skvrny
-
za vlhkého počasí se na spodní straně listů objeví bílé povlaky
-
listy tmavnou, scvrkávají se až hynou
-
plody jsou pevné, ale dužina je hnědí i uvnitř
-
při silném napadení plody zapáchají
Septoriová skvrnitost rajčat -
celosvětově rozšířená významná choroba rajčat
-
ve starších listech se objevují drobné, okrouhlé, vodnaté skvrny s tmavými okraji
-
listy žloutnou, zasychají a opadávají
-
plody nebývají poškozené
Verticiliové vadnutí -
Verticillium alboatrum
-
žloutnutí bazálních listů, později odumírají listy spodních pater
-
cévní svazky jsou šedé
-
objevuje se na chladnějších půdách s porušenou strukturou
-
řada odrůd je rezistentní
-
ochrana – z porostu odstraňovat napadené rostliny
Korkovitost kořenů -
Pyrenochaeta lycopersici
-
destrukce kořenů se nejdříve objevuje na nadzemních částech rostliny,napadené kořeny jsou nápadně hnědé, jemné vlášení je zcela zrušeno,silnější kořeny korkovatí
-
listy bývají neobvykle světlé
-
ochrana – použití zdravého pěstebního substrátu, odstraňování napadených posklizňových zbytků a propařování půdy
Hlízenka obecná -
Botrytis cinerea
-
šedozelené vodnaté skvrny na stonku, řepících listů
-
plody jsou infikovány přes stopku, vznikají kolem tmavšího středu světlé prstence, plody opadávají
-
ve sklenících můžeme zabránit přitápěním (Rod, 2005; Schwarz, 1996; ústní sdělení, Šafránková, 2008; http://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?cid=5370&pid=2; http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/alternariova-skvrnitostrajcete.html; Vaverka, 1995)
3.12. Škůdci rajčat
Černopáska bavlníková -
Helicoverpa armigera
-
žlutohnědé nebo zelenohnědé housenky uvnitř plodů, v důsledku napadení housenkami jsou plody druhotně napadány bakteriózami a houbovými chorobami
-
při zjištění letu motýlů se od začátku kladení vajíček provádí dvě až tři aplikace drobněnek rodu Trichogramma, je možné kombinovat s potřikem na bázi Bacillus thuringiensis kurstaki
Kovolesklec jižní -
Chrisodeixis chalcites
-
ve střední Evropě škodí pouze na skleníkových zeleninách
-
škodlivé výskyty jsou zde zatím vzácné (Rod, 2005)
Můra kapustová -
Lacanobia oleracea
-
hráškově zelené až hnědé housenky se žlutým postranním pruhem a černými jemnými a bílými tečkami na hřbetě
-
rajčata a papriky jsou napadány především ve sklenících (Kužma, 1999)
Ptáci -
Aves
-
špačci, bažanti, kosi a další
-
výrazně větší bývá užitečný vliv ptáků na regulaci škodlivých housenek a dalších škůdců
Molice skleníková, m. bavlníková -
Trialeurodes vaparariorum, Bemisia tabaci
-
na spodní straně listů, škodí sáním
-
silněji napadená místa jsou znečištěna medovicí, kterou porůstají černě
-
m. skleníková přenáší několik virových chorob, jako je virové žloutnutí okurek, tomato chlorosis virus a beet pseudo yelows
-
m. bavlníková přenáší více než 25 různých virů, z nichž nejnebezpečnější je TYLC (Tomato Yelow Lea Curl), při silnějším napadení v teplejších oblastech vede až k neplodnosti rajčat
-
ochrana – likvidace napadených rostlinných zbytků, desinfekce skleníků, kontrola čistoty sadby, při výskytu molic zvolit vhodný bioagens (http://www.sefrova.com/lectures.htm, 2005)
Sviluška chmelová -
Tetranychus urticae
-
Listy mezi žilkami jsou žluté, na spodní straně jsou jemné pavučinky s roztoči
-
Ochrana – ihned po zjištění svilušky aplikovat Phytoseiulus persimilis
Mšice -
Aphidoidea
-
škodí sáním na rostlinách, dále v porůstání rostlin potřísněných medovicí černěmi a především v přenosu řady významných virových chorob
-
k ochraně ve sklenících se používají mšicomaři rodu Aphidius a další parazitoidi s predátoři
Vrtalky -
Lyriomyza spp.
-
na spodní straně listů ploché miny, uvnitř miny zřetelně prosvítá muší larva
-
při silnějším napadení jsou schopny způsobit až opad listů napadených rostlin
-
ochrana – desinfekce skleníků v zimě , ihned při výskytu začít s aplikací bioagens. (Häni, 1993)
Mandelinka bramborová -
Leptinotarsa decemlineata
-
žlutě pruhovaní brouci 11 – 15 mm
-
dlouhé červenočerné larvy způsobují žír na listech lilku, rajčata napadají pouze brouci
-
při ochraně je důležité dodržovat antirezistentní strategii, především střídání insekticidů na bázi různých typů účinných látek
(Schwarz, 1996)
Hálkotvorné háďátko -
Meloidogyne inkognita
-
způsobuje ve sklenících na kořenech rajčat, okurek a dalších rostlin kulovité až podlouhlé hálky o velikosti až několik milimetrů
-
v důsledku poškození kořenového systému dochází při silném napadení po několika týdnech od počátku napadení k růstovým depresím a při vyšších teplotách k vadnutí
-
ochrana – rezistentí odrůdy, likvidovat zbytky kořenů rostlin, sterilizace půdy párou, nebo chemickými prostředky (Schwarz, 1996; Rod, 2005; Biocont Laboratory, 2008; Šefrová, 2006; http://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?cid=4990&pid=2; http://cs.wikipedia.org/wiki/Mandelinka_bramborov%C3%A1; Häni, 1993)
4. METODIKA A DOSAŽENÉ VÝSLEDKY 4.1. Metodika -
výsev rajčat 7. března 2008
-
odrůdy – Bejbino, Orkado, Parto, Romus, Tipo, Torino, Tornádo, Pedro
-
výsadba rajčat na trvalé stanoviště 14. května 2008
-
od každé odrůdy vysazeno 20 – 30 rostlin ve třech opakováních
-
doplňková zálivka dle potřeby
-
chemická ochrana : provedena základní, měďnatým přípravkem - Kuprikol a poté bylo prováděno opakování na určených rostlinách přípravkem - Acrobat
-
stanoviště: pozemek v Žabčicích, nadmořská výška 179 m n. m
-
charakteristika lokality: Agrometeorologická stanice Žabčice je umístěna v centru pokusné lokality Žabčice-Obora, která se nachází v Dyjsko-svrateckém úvalu, který je tvořen převážně neogenními sedimenty. Pozemky jsou rovinného charakteru s nadmořskou výškou 179 m.n.m v oblasti typické vysokým zorněním a malým podílem lesů. Experimentální báze je součástí Školního
zemědělského podniku Žabčice (MZLU v Brně) a lze ji nalézt mezi obcemi Žabčice a Židlochovice ve vzdálenosti asi 25 km jižně od města Brna. Pokusná činnost byla v Žabčicích zahájena mezi léty 1926-27.
4.2. Výsledky 1. Tabulka hodnot dosažených ze sklizní u jednotlivých odrůd ODRŮDA
NEPOŠKOZENÉ
HMOT. NEPOŠKOZ.
PLODY (KS)
PRASKLÉ PLODY(KS)
PLODŮ (Kg)
Bejbino Orkádo Parto Romus Tipo Torino Tornádo Pedro
HMOT. PRASKLÝCH
2121 821 1070 624 1432 1247 1004 1140
69,3 64,6 111,6 47,4 114,5 110,7 72,8 101,9
FYTOFTORA (KS)
HMOT. PLODŮ NAPADENÝCH
PRŮM. VÝNOS Z 1 RL
FYTOFTOROU (Kg)
(Kg)
2,2 4,1 6,7 5,6 6,4 4,3 4,3 8,8
1,4 1,9 2,3 1,5 2,2 2,1 2,0 2,1
PLODŮ (Kg)
571 609 233 417 182 161 561 210
12,9 46,6 20,6 35,3 14,0 9,7 43,1 14,1
84 106 109 113 136 70 88 119
Graf 1: Podíl zdravých a popraskaných plodů v jednotlivých sklizních u odrůdy Bejbino
500 400 prasklé
300
neprasklé
200 100 0 24.7.
30.7.
6.8.
13.8.
20.8.
27.8.
3.9.
25.9.
Nejvíce zdravých plodů (350 ks) bylo sklizeno 6.8. 2008 a nejvíce prasklých plodů (125 ks) bylo sklizeno 27.8. 2008
Graf 2: Podíl zdravých a popraskaných plodů v jednotlivých sklizních u odrůdy Orkádo 300 250 200 prasklé
150
neprasklé
100 50 0 24.7.
30.7.
6.8.
13.8.
20.8.
27.8.
3.9.
25.9.
Nejvíce zdravých plodů (213 ks) bylo sklizeno 6.8. 2008 a nejvíce popraskaných plodů (166 ks) bylo sklizeno 27.8. 2008
Graf 3: Podíl zdravých a popraskaných plodů v jednotlivých sklizních u odrůdy Parto Graf 6: sklizených plodů v jednotlivých sklizních u odrůdy Parto 350 300 250 200
prasklé
150
neprasklé
100 50 0 24.7.
30.7.
6.8.
13.8.
20.8.
27.8.
3.9.
25.9.
Nejvíce zdravých plodů (267 ks) bylo sklizeno 6.8. 2008 a nejvíce popraskaných plodů (56 ks) bylo sklizeno 3.9. 2008
Graf 4: Podíl zdravých a popraskaných plodů v jednotlivých sklizních u odrůdy Romus 300 250 200 prasklé
150
neprasklé
100 50 0 24.7.
30.7.
6.8.
13.8.
20.8.
27.8.
3.9.
25.9.
Nejvíce zdravých plodů (155 ks) bylo sklizeno 25.9. 2008 a nejvíce popraskaných plodů (105 ks) bylo sklizeno 25.9. 2008
Graf 5: Podíl zdravých a popraskaných plodů v jednotlivých sklizních u odrůdy Tipo 350 300 250 200
prasklé
150
neprasklé
100 50 0 24.7.
30.7.
6.8.
13.8.
20.8.
27.8.
3.9.
25.9.
Nejvíce zdravých plodů (311 ks) bylo sklizeno 6.8. 2008 a nejvíce popraskaných plodů (71 ks) bylo sklizeno 25.9. 2008
Graf 6: Podíl zdravých a popraskaných plodů v jednotlivých sklizních u odrůdy Torino 350 300 250 200
prasklé
150
neprasklé
100 50 0 24.7.
30.7.
6.8.
13.8.
20.8.
27.8.
3.9.
25.9.
Nejvíce zdravých plodů (296 ks) bylo sklizeno 6.8. 2008 a nejvíce popraskaných plodů (51 ks) bylo sklizeno 20.8. 2008
Graf 7: Podíl zdravých a popraskaných plodů v jednotlivých sklizních u odrůdy Tornádo 450 400 350 300 250
prasklé
200
neprasklé
150 100 50 0 24.7.
30.7.
6.8.
13.8.
20.8.
27.8.
3.9.
25.9.
Nejvíce zdravých plodů (327 ks) bylo sklizeno 6.8. 2008 a nejvíce popraskaných plodů (118 ks) bylo sklizeno 3.9. 2008
Graf 8: Podíl zdravých a popraskaných plodů v jednotlivých sklizních u odrůdy Pedro 350 300 250 200
prasklé
150
neprasklé
100 50 0 24.7.
30.7.
6.8.
13.8.
20.8.
27.8.
3.9.
25.9.
Nejvíce zdravých plodů (233 ks) bylo sklizeno 25.9. 2008 a nejvíce popraskaných plodů (78 ks) bylo sklizeno 25.9. 2008
Graf 9: Plné ošetření versus základní ošetření u všech odrůd
100% 80%
4326
1119
306
60% 40%
plné ošetření 5135
1717
520
prasklé
fytoftora
základní ošetření
20% 0% neprasklé
Při základním ošetření bylo sklizeno 5135 ks zdravých plodů (více než u plného ošetření), ale plodů prasklých (1119 ks) a napadených fytoftorou (306 ks) bylo sklizeno méně při základním ošetření.
Graf 10: Stav sklizně u všech odrůd
826; 6% 2836; 22%
9461; 72%
neprasklé prasklé fytoftora
72 % plodů bylo nepoškozených, 22% bylo prasklých a 6% napadených fytoftorou, což činí 1/3 poškozených rajčat z celkové sklizně.
Graf 11: Průměrný počet zdravých plodů z jedné rostliny
To r in
To o rn ád o Pe dr o
neprasklé
Ti po
Be jb in o O rk ád o Pa rto Ro m us
40 35 30 25 20 15 10 5 0
Nejvíce zdravých plodů z jedné rostliny (35,35 ks) bylo sklizeno u odrůdy Bejbino, duhou nejlepší odrůdou je Tipo (23,9 ks), ale nejméně zdravých plodů bylo sklizeno z jedné rostliny u odrůdy Romus (10,4 ks).
Graf 12: Průměrný počet prasklých plodů z jedné rostliny
ná do Pe dr o
o
in o
To r
To r
R
Ti p
om us
rto
prasklé
Pa
Be jb in o O rk ád o
12 10 8 6 4 2 0
Nejvíce prasklých plodů z jedné rostliny bylo zaznamenáno u odrůdy Orkádo (10,15 ks), druhou nejhorší odrůdou je Tornádo ( 9,35 ks).
neprasklé
120 100 80 60 40 20
ro Pe d
ná do To r
in o To r
o Ti p
us om R
Pa
rto
0
Be jb in o O rk ád o
hmotnost v gramech
Graf 13: Průměrná hmotnost jednoho zdravého plodu
Průměrná hmotnost plodu u odrůdy Parto byla největší (104,33 g), druhá největší hmotnost plodu byla zaznamenána u odrůdy Pedro (89,39 g), nejmenší plody byly u odrůdy Bejbino (32,65 g).
Graf 14: Průměrný počet plodů napadených fytoftorou z jedné rostliny
počet plodů
2,5 2 1,5 1 0,5
ro Pe d
ná do To r
in o To r
Ti po
om us R
rto Pa
O rk ád o
Be jb in o
0
U odrůdy Torino byl zaznamená nejvyšší výskyt napadených plodů fytoftorou (2,27 ks) a nejméně napadených plodů fytoftorou bylo u odrůdy Torino (1,17 ks).
Graf 15 Procentuální stav prasklých a neprasklých plodů u odrůdy Bejbino
100% 80% 60%
prasklé neprasklé
40% 20% 0% 1. opakování
sklizeno: neprasklé plody prasklé plody
1. opakování
2. opakování
3. opakování
2. opakování
3. opakování
176
124
163
694
687
693
Graf 16 Procentuální stav prasklých a neprasklých plodů u odrůdy Orkádo 100% 80% 60%
prasklé neprasklé
40% 20% 0% 1. opakování 2. opakování 3. opakování
sklizeno: 1. opakování neprasklé plody 292 prasklé plody
219
2. opakování
3. opakování
279
250
235
155
Graf 17 Procentuální stav prasklých a neprasklých plodů u odrůdy Parto
100% 80% 60%
prasklé neprasklé
40% 20% 0% 1. opakování
sklizeno: 1. opakování neprasklé plody 395 prasklé plody
84
2. opakování
3. opakování
2. opakování
3. opakování
323
352
84
56
Graf 18 Procentuální stav prasklých a neprasklých plodů u odrůdy Romus
100%
prasklé neprasklé
50%
0% 1. opakování
sklizeno: 1. opakování neprasklé plody 185 prasklé plody
2. opakování
3. opakování
2. opakování
172
3. opakování
217
222
102
143
Graf 19 Procentuální stav prasklých a neprasklých plodů u odrůdy Tipo
100% 80% 60%
prasklé neprasklé
40% 20% 0% 1. opakování
sklizeno: 1. opakování neprasklé plody 478 prasklé plody
67
2. opakování
3. opakování
2. opakování
3. opakování
466
490
53
62
Graf 20 Procentuální stav prasklých a neprasklých plodů u odrůdy Torino 100% 80% 60%
prasklé
40%
neprasklé
20% 0% 1. opakování
sklizeň: 1. opakování neprasklé plody 482 prasklé plody
2. opakování
3. opakování
2. opakování
43
3. opakování
368
397
59
59
Graf 21 Procentuální stav prasklých a neprasklých plodů u odrůdy Tornádo 100% 80% 60%
prasklé
40%
neprasklé
20% 0% 1. opakování
sklizeno: 1. opakování neprasklé plody 368 prasklé plody
228
2. opakování
3. opakování
2. opakování
3. opakování
300
336
207
126
Graf 22 Procentuální stav prasklých a neprasklých plodů u odrůdy Pedro 100% 80% 60%
prasklé
40%
neprasklé
20% 0% 1. opakování
sklizeno: 1. opakování neprasklé plody 407 prasklé plody
85
2. opakování
3. opakování
2. opakování
3. opakování
373
360
36
89
5. DISKUZE A ZÁVĚR Petříková (1998) uvádí, že hvězdicovité trhliny jsou přičítány nerovnoměrnému zásobování vody. Náš pokus tohle prokázal. Nejvíce náchylná k praskání je odrůda Orkádo a středně náchylné k praskání jsou odrůdy Pedro a Parto. Prášil (2008) uvedl, že při dodržování pravidelné závlahy se výrazně eliminuje praskání, odrůdy Bejbino, Torino, Parto a Tipo jsou výrazně tolerantní k praskání. Černý (2008 – 2010) uvádí, že plody u odrůdy Tipo jsou pevné a nepraskavé, v našem pokusu se odrůda Tipo projevila jako druhá s nejméně prasklými plody a odrůda Tornádo vyžaduje vyrovnaný závlahový režim, aby se předešlo k praskání. V našem pokusu se odrůda Tornádo projevila jako náchylná k praskání plodů a byla zařazena na šesté místo. University of illinois Extensit (2008) doporučuje vybírat odrůdy rezistentní k praskání. V literatuře se udává ochrana proti Phytophora infestans měďnatými přípravky. Vaverka (1995) doporučuje Dithane M45, Novozir MN 80, Kuprikol 50, Ridomil Plus 48 WP a jiné. Petříková (1996) uvádí long – life odrůdy s dostatečnou rezistencí vůči nejvýznamnějším chorobám a s vysokou odolností vůči praskání plodů, např. VANESSA F1, SELDURA F1, DANIELLA F1. Prosti praskání Petříková (1998) doporučuje kapkovou závlahu, což není realizovatelné v polních podmínkách. Z ekonomických důvodů je v ČR běžnou praxí závlaha postřikem. .
Jako nejodolnější k praskání se projevily odrůdy Bejbino a Tipo. U odrůdy Tipo byly dosaženy rovněž téměř nejlepší výnosy, bylo sklizeno 45,83 t/ha (2,25 kg z jedné rostliny) u této odrůdy bylo sklizeno téměř nejméně popraskaných plodů (4,86 t/ha). U odrůdy Bejbino činila výnosnost 29,17 t/ha (1,4 kg z jedné rostliny), nepopraskaných plodů bylo sklizeno 24,1 t/ha. Rozdílná výnosnost je způsobena váhovým rozdílem. Průměrná hmotnost jednoho plodu odrůdy Bejbino je 32,54 g a průměrná hmotnost plodu odrůdy Tipo je 79,83 g. Jako nejnáchylnější k praskání byla odrůda Orkádo, u které bylo sklizeno pouze 22,4 t/ha nepoškozených plodů, což činí 58 % a 16,2 t/ha prasklých plodů, což je 42 %, při průměrné hmotnosti jednoho plodu 78,65 g.
6. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. Hluchý, Katalog prostředků biologické ochrany rostlin, 2008, stran 43
2. Hluchý, M., Ackermamm, P., Zacharda, M. a spol, Ochrana dřevin a révy v ekologickém a integrované produkci Biocont Laboratory spol. s.r.o., Brno, 2008, stran 498, ISBN 97-80-901874-7-4
3. Hlušek, J., Richter, R., Ryant, P., Výživa a hnojení zahradních plodin Zemědělec, Praha 5, 2002,stran 81, ISBN 80-902413-5-2
4. Jandák, J., Prax, A., Pokorný, E., Půdoznalství Skriptum MZLU Brno, 2007, stran 143, ISBN 978-80- 7157-559-7
5. Kopec, K., Tabulky nutričních hodnot ovoce a zeleniny ÚZPI Praha, 1998, stran 71, ISBN 80-86153-64-9
6. Kubát, K. et al.: Botanika. Scientia, Praha 1998. ISBN: 80-7183-053-4
7. Malý, I. a kolektiv, Polní zelinářství Agrospoj, Praha, 1998, stran 196
8. Petříková, K., Malý, I., Základy pěstování plodové zeleniny Institut výchovy a vzdělání Mze ČR, 1998, stran 44, ISBN 80-7105-165-9
9. Petříková, K., Zelinářství – Pěstitelské technologie skriptum MZLU Brno, 1996, stran 94, ISBN 80-7157-225-X
10. Petříková, K. a kolektiv, Zelenina, pěstování, ekonomika, prodej Profi Press, s.r.o., Praha 2006, strana 240, ISBN 80-86726-20-7
11. Pevná, V. a kolektiv, Záhradníctvo
Příroda, vydavatelstvo kníh a časopisov, n. p. v Bratislave, 1989, stran 622, ISBN 80-07-00039-9
12. Pevná, V. a kolektiv, Zelinárstvo Slovenské vydavatelstvo podohospodárskej literatury Bratislava, 1965, stran 315
13. Polák, K., Pěstujeme rajčata Horizont, Praha, 1969
14. Rod, J., Hluchý, K., Zavadil, K. a kolektiv, Obrazový atlas chorob a škůdců zeleniny střední Evropy Biocont Laboratory spol. s.r.o., Brno, 2005, stran 392, ISBN 80-901874-3-9
15. Šefrová, H., Rostlinolékařská entomologie KONVOJ, spol. s.r.o., Brno, 2006, stran 257, ISBN 80-7302-086-6
16. Veser, J., Choroby a škůdci rostlin Brázda, s.r.o., Praha, 2005, stran 183, ISBN 80-209-0334-8
17. Vaverka, S.: Zemědělská fytopatologie. skriptum MZLU, Brno 1995
18. Anonym, Rady od A do Z pro zahrádkáře, 1/1999 RENA, spol. s.r.o., Praha, 1999
INTERNETOVÉ ZDROJE
1. http://www.semo.cz/proficz/index.php?s=&druhid=195&Rajce-tyckove, 25.3. 2009
2. http://www.moravoseed.cz/CZE/zeleniny/rajce/orkado-f1.html, 25.3. 2009
3. http://www.moravoseed.cz/CZE/zeleniny/rajce/romus.html, 25.3. 2009
4. http://www.zahradacimelice.cz/zelenina/rajcata.htm, 25.3. 2009
5. http://www.moravoseed.cz/CZE/zeleniny/rajce/pedro-f1.html, 25.3. 2009
6. http://www.zahradaweb.cz/projekt/clanek.asp?cid=5370&pid=2, 28.3. 2009
7. http://www.agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/alternariova-skvrnitostrajcete.html, 28.3.2009
8. http://cs.wikipedia.org/wiki/Mandelinka_bramborov%C3%A1, 28.3. 2009 9. http://www.semo.cz/homegardencz/index.php? poradna§ion=6&action=detail&filte r=prask%E1n%ED%20raj%E8at&date_from=2003-01-01&date_to=2009-0518&s_subject=1&s_text=1&s_answer=1&page=0&sort=date&az=1&id=952&, 18.5.2009 Ing. Jan Prášil – ředitel SEMO s.r.o. Smržice, písemné sdělení 10. http://vrbanext.illinois.edu/veggies/tomato1.html/#12, 18.5. 2009
SEZNAM PŘÍLOH
Obrázky: Obrázek 2: Bejbino – poškozený plod Obrázek 3: Orkádo – poškozený plod Obrázek 4: Orkádo – poškozený plod Obrázek 5: Orkádo – poškozený plod Obrázek 6: Parto – poškozený plod Obrázek 7: Parto – poškozený plod Obrázek 8: Romus – poškozený plod Obrázek 9: Romus – poškozený plod Obrázek 10: Tipo – poškozený plod Obrázek 11: Tipo – poškozený plod Obrázek 12: Torino – poškozený plod Obrázek 13: Torino – poškozený plod Obrázek 14: Tornádo – poškozený plod Obrázek 15: Tornádo – poškozený plod Obrázek 16: Tornádo – poškozený plod Obrázek 17: Pedro – poškozený plod
Tabulky: Hodnocení jednotlivých sklizní: Tabulka 2: Bejbino Tabulka 3: Orkádo Tabulka 4: Parto Tabulka 5: Romus Tabulka 6: Tipo Tabulka 7: Torino Tabulka 8: Tornádo Tabulka 9: Pedro
7. PŘÍLOHY
7.1. Fotografie odrůd – poškozené plody
Obr. č. 2 Bejbino
Obr. č. 3. Orkádo
Obr. č. 4 Orkádo
Obr. č. 5 Orkádo
Obr. č. 6 Parto
Obr. č. 7 Parto
Obr. č. 8 Romus
Obr. č. 9 Romus
Obr. č. 10 Tipo
Obr. č. 11 Tipo
Obr . č. 12 Torino
Obr. č 13 Torino
Obr. č. 14 Tornádo
Obr. č. 15 Tornádo
Obr. č. 16 Tornádo
Obr. č. 17 Pedro
7.2. Tabulky hodnocení jednotlivých sklizní 1. tabulka - Bejbino DATUM
NEPRASK.
NEPRASK.
PRASK
PRASK.
FYTOFTORA
PLODY
HMOT.
PLODY
HMOT.
POČET
(G) 24.7.
FYTOFTORA.HMOT.(G)
(G)
90
1850
3
100
0
0
297
5530
12
450
1
30
350
14630
2
60
0
0
267
12430
36
1190
0
0
231
9140
63
2910
0
0
229
6810
125
2560
0
0
300
10370
117
3670
0
0
330
8493
95
1950
83
2150
2008 30.7. 2008 6.8. 2008 13.8. 2008 20.8. 2008 27.8. 2008 3.9. 2008 25.9. 2008
celkem
2094
průměr z 1RL
34,9
prům. hm. 1
69243
453
12890
84
7,55 33,07
2180
1,4 28,45
25,95
plodu (g) prům. výnos z 1 rostliny (g) 1405,22
2. tabulka - Orkádo DATUM
NEPRASK.
NEPRASK.
PRASK
PRASK.
FYTOFTORA
PLODY
HMOT.
PLODY
HMOT.
POČET
(G) 24.7.
FYTOFTORA.HMOT.(G)
(G)
40
1993
22
1259
0
0
73
5370
59
5390
0
0
213
18440
55
6180
0
0
2008 30.7. 2008 6.8.
2008 13.8.
116
11230
87
9150
0
0
67
4810
68
5840
3
70
46
3030
166
8000
1
40
96
7380
94
7070
0
0
170
12320
58
3720
102
4000
2008 20.8. 2008 27.8. 2008 3.9. 2008 25.9. 2008
celkem
821
64573
609
průměr z 1R 13,68 prům. hm. 1
46609
106
10,15 78,65
4110
1,77 76,53
38,77
plodu (g) prům. výnos z 1 rostliny (g) 1921,53
3. tabulka - Parto DATUM
NEPRASK.
NEPRASK.
PRASK
PRASK.
FYTOFTORA
PLODY
HMOT.
PLODY
HMOT.
POČET
(G) 24.7.
FYTOFTORA.HMOT.(G)
(G)
34
2395
5
265
0
0
92
8120
15
1360
0
0
267
27050
28
2460
0
0
147
17440
45
4190
0
0
91
9860
26
2830
0
0
116
12640
37
3380
1
80
179
20510
56
4410
0
0
144
13610
21
1690
108
6600
2008 30.7. 2008 6.8. 2008 13.8. 2008 20.8. 2008 27.8. 2008 3.9. 2008 25.9. 2008
celkem
1070
průměr z 1R
17,83
111625
233
20585
109
3,88
prům. hm. 1
6680
1,82
104,32
88,35
61,28
plodu (g) prům. výnos z 1 rostliny (g) 2314,83
4. tabulka - Romus DATUM
NEPRASK.
NEPRASK.
PRASK
PRASK.
FYTOFTORA
PLODY
HMOT.
PLODY
HMOT.
POČET
(G) 24.7.
FYTOFTORA.HMOT.(G)
(G)
1
20
1
4
0
0
18
1400
4
300
14
470
86
7030
19
1260
6
520
131
13620
42
4950
4
190
78
5460
79
7960
6
250
57
3440
98
8870
0
0
98
6570
69
4500
0
0
155
9810
105
7450
83
4130
47350
417
2008 30.7. 2008 6.8. 2008 13.8. 2008 20.8. 2008 27.8. 2008 3.9. 2008 25.9. 2008
celkem
624
průměr z 1R
10,4
prům. hm. 1
6,95 75,88
plodu (g) prům. výnos z 1 rostliny (g) 1470,07
5. tabulka - Tipo
35294
113
5560
1,88 84,64
49,2
DATUM
NEPRASK.
NEPRASK.
PRASK
PRASK.
FYTOFTORA
PLODY
HMOT.
PLODY
HMOT.
POČET
(G) 24.7.
FYTOFTORA.HMOT.(G)
(G)
61
3820
1
75
0
0
164
10060
1
70
3
90
311
27780
0
0
1
60
213
18890
28
2640
0
0
116
9350
34
2550
0
0
131
9400
26
2470
0
0
217
19030
21
1500
0
0
221
16150
71
4680
132
6220
114480
182
2008 30.7. 2008 6.8. 2008 13.8. 2008 20.8. 2008 27.8. 2008 3.9. 2008 25.9. 2008
celkem
1434
průměr z 1R
23,9
prům. hm. 1
13985
136
3,03
6370
2,27
79,83
76,84
46,84
plodu (g) prům. výnos z 1 rostliny (g)
2247,25
6. tabulka - Torino DATUM
NEPRASK.
NEPRASK.
PRASK
PRASK.
FYTOFTORA
PLODY
HMOT.
PLODY
HMOT.
POČET
(G) 24.7.
FYTOFTORA.HMOT.(G)
(G)
19
1075
2
115
1
35
74
5580
0
0
1
40
296
23510
8
650
0
0
2008 30.7. 2008 6.8. 2008
13.8.
196
21630
27
1810
1
50
123
12480
51
3050
0
0
149
9540
14
1180
6
450
179
19150
31
1300
2
90
211
17750
28
1620
59
3610
2008 20.8. 2008 27.8. 2008 3.9. 2008 25.9. 2008
celkem
1247
průměr z 1R
20,78
prům. hm. 1
110715
161
9725
70
2,68 88,79
4270
1,17 60,40
61
plodu (g) prům. výnos z 1 rostliny (g) 2078,5
7. tabulka - Tornádo DATUM
NEPRASK.
NEPRASK.
PRASK
PRASK.
FYTOFTORA
PLODY
HMOT.
PLODY
HMOT.
POČET
(G) 24.7.
FYTOFTORA.HMOT.(G)
(G)
47
2060
10
710
0
0
79
3575
9
845
1
30
327
23730
70
6580
0
0
121
7910
64
6820
0
0
69
5140
79
6900
0
0
76
4980
111
7920
0
0
156
16930
118
8520
1
50
129
8450
100
4827
86
4240
2008 30.7. 2008 6.8. 2008 13.8. 2008 20.8. 2008 27.8. 2008 3.9. 2008 25.9. 2008
celkem
1004
72775
561
43122
88
4320
průměr z 1R
16,73
prům. hm. 1
9,35
1,47
72,49
76,87
49,09
plodu (g) prům. výnos z 1 rostliny (g)
2003,62
8. tabulka - Pedro DATUM
NEPRASK.
NEPRASK.
PRASK
PRASK.
FYTOFTORA
PLODY
HMOT.
PLODY
HMOT.
POČET
(G) 24.7.
FYTOFTORA.HMOT.(G)
(G)
2
90
0
0
0
0
46
2755
5
450
0
0
213
16250
0
0
4
140
227
21950
43
2400
0
0
143
14750
43
1630
0
0
120
10460
22
1640
0
0
156
14250
19
1490
0
0
233
21400
78
6530
115
8630
2008 30.7. 2008 6.8. 2008 13.8. 2008 20.8. 2008 27.8. 2008 3.9. 2008 25.9. 2008
celkem průměr z 1R prům. hm. 1
1140
101905
19
210
14140
3,5 89,39
plodu (g) prům. výnos z 1 rostliny (g)
2080,25
119
8770
1,98 67,33
73,68
