Na vypracování Profilu města Třešť se podíleli:

STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA TŘEŠŤ

(PROFIL MĚSTA)

říjen 2007

Strategický plán rozvoje města Třešť

Profil města

Na vypracování Profilu města Třešť se podíleli:

Mgr. Radek Veselý

RRAV

Vladimír Švec, Dis.

RRAV

Mgr. Markéta Viktorová

RRAV

Ilona Bémová

RRAV

Ing. Josef Mužátko

RRAV

Bc. Vojtěch Vejsada

RRAV

© RRA Vysočina

2


Profil města

OBSAH: 1. ÚVOD ...................................................................................................................................5

1.1 Úvodní slovo .................................................................................................................... 5 1.2 Zpracovatel....................................................................................................................... 5 2. MĚSTO TŘEŠŤ....................................................................................................................6

2.1. Základní informace ......................................................................................................... 6 2.1.1 Forma organizace, činnost......................................................................................... 6 2.1.2 Městský úřad Třešť ................................................................................................... 6 2.1.3 Souhrnné informace .................................................................................................. 7 2.2 Administrativní význam města Třešť............................................................................... 7 2.3 Významnost města Třešť v sídelním systému ČR ........................................................... 8 2.4 Historie města................................................................................................................... 9 2.5 Mikroregion Třešťsko .................................................................................................... 10 3. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ VE MĚSTĚ TŘEŠŤ..........................................................11

3.1 Demografické poměry ve městě..................................................................................... 11 3.1.1 Historický vývoj populace ...................................................................................... 11 3.1.2 Současný stav populace města ................................................................................ 12 3.1.3 Věková struktura populace města ........................................................................... 17 3.2 Domácnosti, jejich struktura a vybavení ........................................................................ 19 3.2.1 Struktura domácností............................................................................................... 19 3.2.2 Vybavenost domácností .......................................................................................... 20 3.3 Bydlení – domovní a bytový fond.................................................................................. 21 3.3.1 Domovní fond ......................................................................................................... 21 3.3.2 Bytový fond............................................................................................................. 23 4. HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA TŘEŠŤ ....................................................................................25

4.1 Struktura hospodářství.................................................................................................... 25 4.1.1 Zemědělství ............................................................................................................. 27 4.1.2 Průmysl.................................................................................................................... 29 4.1.3 Stavebnictví............................................................................................................. 30 4.1.4 Služby...................................................................................................................... 30 4.2 Příležitost na rozvoj podnikání....................................................................................... 31 5. TRH PRÁCE ......................................................................................................................32

5.1 Potenciál zaměstnanosti ................................................................................................. 32 5.1.1 Vyjížďka za prací .................................................................................................... 32 5.1.2 Vzdělanostní struktura zaměstnaných..................................................................... 34 5.1.3 Struktura zaměstnanosti .......................................................................................... 34 5.2 Nezaměstnanost.............................................................................................................. 37 5.2.1 Struktura nezaměstnanosti....................................................................................... 38 5.2.2 Volná pracovní místa .............................................................................................. 42 6. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA .................................................................45

6.1 Vzdělávání ve městě....................................................................................................... 45 6.1.1 Předškolní vzdělávání ............................................................................................. 45 6.1.2 Základní vzdělávání ................................................................................................ 45 6.1.3 Střední a učňovské vzdělání.................................................................................... 46 © RRA Vysočina

3


Profil města

6.1.4 Základní umělecká škola a středisko volného času................................................. 48 6.2 Zdravotnictví a sociální služby ...................................................................................... 49 6.2.1 Zdravotní zařízení a péče v Třešti ........................................................................... 49 6.2.2 Sociální zařízení a péče v Třešti.............................................................................. 50 6.3 Kultura, sport, volný čas ................................................................................................ 51 6.3.1 Kulturní zařízení a zázemí ve městě ....................................................................... 51 6.3.3 Sportovní zařízení a zázemí .................................................................................... 52 6.3.4 Kulturní, sportovní a zájmové spolky a sdružení.................................................... 53 6.3.5 Kulturní, sportovní a společenské akce................................................................... 54 6.4 Informace pro občany..................................................................................................... 55 7. CESTOVNÍ RUCH..............................................................................................................56

7.1 Stručná charakteristika města z pohledu CR.................................................................. 56 7.2 Kulturní hodnoty města ve vztahu k rozvoji CR............................................................ 56 7.3 Okolí Třeště.................................................................................................................... 58 7.3.1 Kulturní zajímavosti................................................................................................ 58 7.3.2 Přírodní zajímavosti v okolí .................................................................................... 59 7.4 Turistická infrastruktura ve městě.................................................................................. 60 7.4.1 Cyklistické, pěší a lyžařské trasy ............................................................................ 60 7.4.2 Ubytování a stravování............................................................................................ 62 7.5 Propagace města............................................................................................................. 64 7.5.1 Turistické informační centrum Třešť ...................................................................... 64 7.5.2 Internetové prezentace a propagační materiály ....................................................... 64 7.6 Volnočasové aktivity...................................................................................................... 64 7.7 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle ÚÚR......................................................... 65 7.7.1 Rozvojové možnosti mikroregionu cestovního ruchu – Jihlavské vrchy................ 66 8. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA .............................................................68

8.1 Doprava .......................................................................................................................... 68 8.1.1 Silniční doprava....................................................................................................... 68 8.1.2 Dopravní obslužnost................................................................................................ 71 8.2 Technická infrastruktura ................................................................................................ 73 8.2.1 Vodovodní síť.......................................................................................................... 73 8.2.2 Kanalizační síť, Stav v oblasti čištění odpadních vod............................................. 74 8.2.3 Rozvodné sítě .......................................................................................................... 75 8.2.4 Spoje........................................................................................................................ 75 8.2.5 Technické služby..................................................................................................... 76 8.2.6 Územně plánovací dokumentace města .................................................................. 76 9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ MĚSTA..........................................................................................77

9.1 Ochrana ovzduší............................................................................................................. 77 9.2 Vodní toky a plochy ....................................................................................................... 77 9.3 Nakládání s odpady ........................................................................................................ 78 9.4 Hluk................................................................................................................................ 79 9.5 Městská zeleň ................................................................................................................. 79 9.6 Ochrana přírody a krajiny .............................................................................................. 79 SEZNAM OBRÁZKŮ .............................................................................................................81 SEZNAM TABULEK ..............................................................................................................82 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ........................................................................................84 © RRA Vysočina

4


Profil města

1. ÚVOD 1.1 Úvodní slovo Vypracovaný profil města postihuje ekonomickou, sociální a demografickou situaci, stav přírody a krajiny a dalších faktorů ovlivňujících život ve městě Třešť. Vzhledem k obtížné dostupnosti některých údajů, jejich aktuálnosti a proměnlivosti prostředí nemůže Profil města Třešť postihnout naprosto všechny problémy a faktory, které ovlivňují život města. I přesto je však tento dokument možno považovat za souhrnný a komplexní zdroj informací o Třešti všem potenciálním zájemcům. Profil města je zpracován v požadovaném rozsahu pro vytvoření výchozí základny strategie dlouhodobého a cíleného rozvoje města.

1.2 Zpracovatel Regionální rozvojová agentura z.s.p.o. (RRAV) je společností pro podporu a koordinaci komplexního hospodářského a sociálního rozvoje na území kraje Vysočina. Byla založena v roce 1998 podle modelu regionálních rozvojových organizací, které působí v zemích Evropské unie. Zakladatelé: • Sdružení obcí Vysočiny (SOV) • Sdružení hospodářských komor kraje Vysočina • Kraj Vysočina Hlavní aktivity RRAV: • Poradenská činnost obcím, podnikatelům a neziskovým organizacím ve věci přípravy a zpracování rozvojových projektů pro grantové programy ČR i EU • Zpracování podnikatelských záměrů, finančních a ekonomických analýz, studií proveditelností, socioekonomických analýz a strategických rozvojových plánů • Iniciování regionálních rozvojových projektů, identifikace možných zdrojů financování na rozvojové aktivity • Organizování veřejných soutěží a výběrových řízení • Organizační a technické zabezpečování rozvojových programů - výkon funkcí sekretariátů, technická asistence

© RRA Vysočina

5


Profil města

2. MĚSTO TŘEŠŤ 2.1. Základní informace 2.1.1 Forma organizace, činnost Město Třešť je dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, základním územním samosprávným společenstvím občanů. Tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území města. Je veřejnoprávní korporací, má tedy vlastní majetek, se kterým hospodaří. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Město Třešť je zřizovatelem 4 příspěvkových organizací, poskytovatelem Pečovatelské služby Třešť a dále je 100% vlastníkem společnosti s ručením omezeným Technické služby Třešť, spol. s r.o..

Příspěvkové organizace Města Třešť • • • •

Mateřská škola Třešť Základní škola Třešť Základní umělecká škola Třešť Městské kulturní středisko Třešť

Organizace zřízené a vlastněné městem: •

Technické služby Třešť, spol. s r.o.

Komise Rady města Třešť • • • • •

komise komise komise komise komise

kulturní a tělovýchovná sociální a prevence kriminality územního rozvoje životního prostředí pro občanské záležitosti

Zvláštní komise • •

Komise k projednávání přestupků Povodňová komise

Výbory Zastupitelstva města Třešť • •

Finanční výbor Kontrolní výbor

2.1.2 Městský úřad Třešť Městský úřad je základním organizačním útvarem města. V čele MěÚ stojí starosta, úřad řídí ředitel úřadu - tajemník. Úřad se člení na odbory a oddělení. Úřad vykonává v rámci přenesené působnosti jako obec s pověřeným obecním úřadem správní činnosti v určeném správním obvodě. Dále zajišťuje samosprávné činnosti pro občany města Třešť a místních částí, tj. Čenkova, Bukové a Salavic.

© RRA Vysočina

6


Profil města

Samostatné odbory: • • • • • • • •

Ekonomický odbor Odbor kultury a tělovýchovy Odbor správy majetku Sekretariát úřadu Sociální odbor Správní odbor Stavební odbor Technický odbor

2.1.3 Souhrnné informace V tab. 2.1 jsou uvedeny základní informace o městě Třešť. Tab. 2.1: Základní informace o městě Třešť

Název Počet obyvatel 1: Rozloha: Hustota osídlení: Počet místních částí: Nadmořská výška: Zeměpisná šířka: Zeměpisná výška: Výčet místních částí: Oficiální název úřadu: Sídlo: IČ: Tel.: Fax: E-mail: Oficiální www:

Město Třešť 5989 4698,9 ha 127,46 obyv/km2 4 545 m n.m. 49° 17' 35" s. š. 15° 29' 4" v. d. Buková, Čenkov, Salavice, Třešť Městský úřad Třešť Revoluční 20 589 14 Třešť 00286753 567 584 920 567 224 125 [email protected] http://www.trest.cz

Zdroj: ČSÚ, Portál veřejné správy ČR (www.gov.cz)

2.2 Administrativní význam města Třešť Město Třešť je dle vyhlášky Ministerstva vnitra č. 388 s účinností od 1. ledna 2003 obcí s pověřeným obecním úřadem (POÚ). Správní obvod je vymezen územím dvanácti obcí: Batelov, Hodice, Horní Dubenky, Jezdovice, Jihlávka, Kaliště, Panenská Rozsíčka, Pavlov, Růžená, Švábov, Třešť a Třeštice. Městský úřad Třešť pro tyto obce vykonává přenesenou působnost v rozsahu jemu svěřeném zvláštními zákony. V tomto správním obvodu trvale bydlí téměř 11 500 obyvatel. Správní obvod POÚ Třešť sousedí se správními obvody POÚ Jihlava, Telč, Počátky a Pelhřimov. Město Třešť, resp. celý správní obvod POÚ Třešť je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Jihlava. K Jihlavě mimo správního obvodu POÚ Jihlava dále náleží také obvod POÚ Polná. Ve správním obvodu Jihlavy, obce s rozšířenou působností jsou tři města – Jihlava, Třešť a Polná. 1

K 1.1.2005

© RRA Vysočina

7


Profil města

Obr. 2.1 Obce náležící do správního obvodu pověřeného obecního úřadu Třešť

Zdroj: ČSÚ

Umístění veřejných institucí v Třešti je na nižší úrovni. Lidé musí často vyjíždět, především do Jihlavy. Umístění vybraných veřejných institucí s působností pro město Třešť je součástí následující tab. 2.2. Tab. 2.2: Vybrané veřejné instituce s působností pro město Třešť Název

Umístění

Úřad práce (dislokované pracoviště)

Třešť

Finanční úřad

Jihlava (podatelna Třešť)

Hygienická správa

Jihlava

Katastrální úřad

Jihlava

Matrika

Třešť

Obvody středisek ZZS 2

Jihlava

Okresní správa sociálního zabezpečení

Jihlava

Policie ČR-obvodní oddělení

Třešť

Pozemkový úřad

Jihlava

SSP 3 - kontaktní místo

Třešť

Státní veterinární správa

Jihlava

Stavební úřad

Třešť

Územ. odbor HZS

Jihlava (stanice profesionálních hasičů Třešť)

Zdroj: www.e-pusa.cz

2.3 Významnost města Třešť v sídelním systému ČR Na obecném postavení města v systému osídlení lze nahlížet z několika pohledů, a to např. v rámci regionálního působení města, tak např. z pohledu významnosti střediska v průmyslovém komplexu ČR apod. V následujících pasážích bude představeno hodnocení

2 3

Zdravotní záchranná služba Státní sociální podpora

© RRA Vysočina

8


Profil města

hierarchické úrovně města na základě komplexní velikosti (KV) a na základě regionální působnosti města jako přirozeného střediska regionu (blíže viz HAMPL, M. 1996). Komplexní velikost odpovídá třetině součtu relativní populační velikosti a dvojnásobku relativní velikosti pracovní. Zvýšená váha byla přisouzena pracovní velikosti v důsledku jejího vyššího ekonomického i celkového společenského významu. U populační velikosti se jedná o počet trvale bydlícího obyvatelstva a u pracovní velikosti o počet ekonomicky aktivního obyvatelstva (bez nezaměstnaných), tedy počet pracovních příležitostí. Ukazatel KV ovšem nezohledňuje rozdílný význam jednotlivých pracovních funkcí a je proto jen zjednodušenou charakteristikou významu středisek. Komplexní velikost je vyjádřena jako relativizovaná velikost, kde součet velikostí všech středisek v České republice je roven 10 000. Dle tohoto hodnocení KV byla městu Třešť v roce 1991 přiřazena hodnota 6,3 a v roce 2001 již jen 5,3. Komplexní velikost města se tedy snížila. Způsobil to především úbytek pracovních příležitostí. Na základě nízké KV je město Třešť klasifikováno jako tzv. nestředisko, které má sice mikroregionální význam, ale vytváří pouze základní nodální region (středisko a jeho zázemí). Hierarchicky nadřazeným střediskem města Třešť v rámci sídelního systému je krajské město Jihlava.

2.4 Historie města Město Třešť bylo založeno při kolonizaci pomezního česko-moravského hvozdu na přelomu 12. a 13. století na křižovatce Lovětínské a Humpolecké obchodní cesty při potoku Třeštici. První písemná zpráva o Třešti zaznamenaná v Zemských deskách brněnských pochází z roku 1349, kde je zmínka o farním kostelu sv. Martina. Třešť v tomto období náležela Závišovi z Třeště, po něm byl vlastníkem Štěpán z Březnice, který ji prodal r.1359 moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Ten ji téhož roku prodal Šternberkům, kteří Třešť drželi do roku 1493. V letech 1493-1627 zde vládli Vencelíkové, po nich v letech 1627-1657 Herbersteinové z Korutan, 1657-1669 Gayerové z Edelbachu, v letech 1669-1831 Herbersteinové z rakouské linie, 1831-1844 bylo panství spravováno úředníky, 1844-1945 byli vlastníky Třeště rakouští Sternbachové. Za vlády Vencelíků byl na náměstí založen luteránský kostel a obyvatelé přestoupili k protestantské víře. Nástupem Herbersteinů se Třešť stala opět katolickou (viz tab. 2.2). Tab. 2.3: Vládnoucí rody v městě Třešť

Období 1358 - 1493 1493 - 1626 1626 - 1657 1657 - 1669 1669 - 1831 1831 - 1844 1844 - 1945

Zdroj: www.trest.cz

Název vládnoucího rodu Šternberkové Vencelíkové Herbersteinové z Korutan Gayerové z Edelbachu Herbersteinové z rakouské linie panství pod úřední správou Sternbachové

Ve městě se rozvíjela řemesla a vzkvétaly cechy. V roce 1753 v Třešti působí 187 řemeslnických mistrů a 19 tovaryšů. Z nich bylo téměř 100 soukeníků. V 19. století zde vznikají továrny na výrobu sukna, nábytku (zvláště vyřezávané hodinové skříně dodávané do celé Evropy) a sirek, později vznikl průmysl oděvnický a strojírenský. U zrodu průmyslu stáli místní židovští podnikatelé. Židovská komunita vznikla v Třešti již ve 2. pol. 13. století, kdy je v historických pramenech zmiňován rabín Jakub z Třeště. © RRA Vysočina

9


Profil města

Komunita vystavěla synagogu, která roku 1824 vyhořela, a s ní celé židovské ghetto. Poté byla přestavěna v empírovém slohu. Ve městě se také nachází židovský hřbitov s kamennými náhrobky pocházející z počátku 18. století. Ještě kolem roku 1845 zde žilo 621 Židů, jejich počet však postupně klesal. V roce 1929 v Třešti trvale pobývalo pouze 38 židovských obyvatel, kteří se stali obětí holokaustu. Odpor obyvatel Třeště proti fašistické okupaci připomínají pamětní desky se jmény umučených na budově městského úřadu a vězeňský dvůr, kde bylo v květnové revoluci 1945 zavražděno 33 občanů. Roku 1872 zde byla založena první česká měšťanská škola na Moravě. Roku 1901 byla Třešť, tehdy největší městys na Moravě, povýšena na město a v roce 1998 bylo městu uděleno právo užívat městský prapor. Ten tvoří modrá žerďová čtvercová část s bílým jednorožcem ve skoku a bílá vlající část. Poměr šířky k délce listu je 2:3. Historický znak města Třešť tvoří v modrém štítu napravo vzpřímený a vykračující stříbrný jednorožec s jazykem vyplazeným a ohonem zdviženým. V květnu 2002 oslavila Třešť 100leté výročí od povýšení na město. Město je proslulé zdejší výjimečnou betlémářskou tradicí. Jedním z nejslavnějších třešťských rodáků je ekonom Joseph Alois Schumpeter (1883 – 1950), první rakouský ministr financí, profesor v Bonnu a na Harvardu a zejména známý jako tvůrce japonského hospodářského zázraku. Město Třešť je však kromě jiného rodištěm i Šimona Partlice, vynikajícího renesančního astronoma a matematika. V Třešti u svého strýce Dr. Löwyho kromě toho také několikrát pobýval spisovatel Franz Kafka, jehož dílo "Venkovský lékař" je připisováno právě inspiraci prostředím Třeště. Ve městě se narodil herec Otto Šimánek, který je známý jako představitel pohádkové postavy Pana Tau. Za všechny žijící významné třešťské rodáky z posledních desetiletí lze uvést i prvního sídelního biskupa plzeňského, Mons. Františka Radkovského.

2.5 Mikroregion Třešťsko Z pohledu vyváženého rozvoje regionu Třešťska a spolupráce samospráv je důležitá existence svazku obcí pod názvem „Mikroregion Třešťsko“ (MITR), jehož zakládajícím členem je město Třešť. MITR vznikl dne 1.5.2002, jako přirozená formace obcí, spojených kulturními a historickými tradicemi, ale také společnými problémy. Hlavním předmětem činnosti svazku obcí je realizace strategie rozvoje Mikroregionu Třešťsko, trvale udržitelného rozvoje regionu svazku obcí a dalších aktivit v oblasti ekonomického rozvoje, rozvoje venkova, kvality života, rozvoje cestovního ruchu, rozvíjení kulturních a historických hodnot regionu, ochrany životního prostředí, propagace regionu a vytváření příznivých vnitřních a vnějších vztahů, schválených orgány svazku obcí. Město Třešť bylo zvoleno valnou hromadou mikroregionu za obec pověřenou zastupováním MITRu. Stručná charakteristika mikroregionu: • Počet obcí: 18 • Počet obyvatel: cca 13 800 • Rozloha: 24 400 ha • Hustota osídlení: 58 obyv./km2 • Členské obce: Batelov, Hladov, Hodice, Jezdovice, Jihlávka, Kaliště, Klatovec, Kostelec, Nový Rychnov, Otín, Panenská Rozsíčka, Rohozná, Růžená, Řásná, Stonařov, Švábov, Třešť a Třeštice. Území Mikroregionu Třešťsko zasahuje do 4 správních obvodů obcí s pověřeným úřadem (POÚ). Mimo POÚ Třešť jde o POÚ Jihlava, POÚ Telč a POÚ Pelhřimov. © RRA Vysočina

10


Profil města

3. OBYVATELSTVO A BYDLENÍ VE MĚSTĚ TŘEŠŤ 3.1 Demografické poměry ve městě 3.1.1 Historický vývoj populace Ve vývoji populace města docházelo v posledních zhruba 130 letech k několika mírným změnám, podle kterých lze rozlišit tři vývojové fáze (Obr. 3.1). V první fázi doznívala 2. průmyslová revoluce, kdy se ekonomicky rozvíjela i malá a střední města. Zároveň se snižovala úmrtnost v důsledku zlepšení lékařské péče. Ve městě tedy docházelo k pozvolnému růstu počtu obyvatel. Tato fáze končí v roce 1917, kdy vypukla první světová válka. Důsledky války se projevují mírným úbytkem obyvatel. Poté dochází opět k mírnému zvýšení počtu populace spojeného s prudkým ekonomickým rozvojem 20. let a radikálním snížením kojenecké úmrtnosti. Třetí etapu charakterizuje úbytek obyvatelstva v důsledku druhé světové války, kdy byla z Třeště mj. deportovaná celá židovská menšina. Deportaci do koncentračních táborů přežili pouze dva Židé z Třeště. Další rozmach města nastal až po konci druhé světové války. Počet městského obyvatelstva se rozrůstal díky vyšší porodnosti spojené zejména se socialistickým plánováním. V rámci plánování vznikla např. koncepce střediskového osídlení, rozvíjela se města zaměřená na těžký průmysl a 50. a 70. léta minulého století jsou spojena s propopulační politikou státu. Obr. 3.1: Historický vývoj města Třešť v časovém období 1869 až 2001. 120

6 000

100

počet obyvatel

5 000

80

4 000 60 3 000 40

2 000

index vývoje (%)

7 000

20

1 000 0

0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 počet obyvatel

index vývoje (%)

Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina, ČSÚ Jihlava

Pozn.: index vývoje – předchozí rok 100 %

© RRA Vysočina

11


Profil města

Od 90. let vývoj populace v Třešti stagnuje, což souvisí se změnou v chování populace, jde především o tyto trendy: - proces suburbanizace (tj. osidlování příměstských obcí); - migrace mladých obyvatel do větších měst; - oddalování rodičovství, trojčlenný model rodin. Následující obrázek (Obr. 3.2) zachycuje srovnání vývoje populace města Třešť a České republiky ve sledovaném časovém úseku. V grafu jsou údaje za časové dekády porovnávány s výchozím rokem (bazický rok) 1869. Z tohoto grafu vyplývá, že na konci 19. století intenzita růstu populace města Třešť mírně klesala, zatímco růst obyvatelstva České republiky stagnoval. V této době nepůsobily ve městě žádné významné rozvojové impulsy. Vývoj počtu obyvatel Třeště dále víceméně kopíruje vývoj v ČR pouze s tím rozdílem, že v Třešti mají jednotlivé dekády nižší rozptyl. Obr. 3.2: Srovnání vývoje populace města Třešť a České republiky.

bazický index vývoje (v %; br.=1869)

120

110

100

90

80 1880

1890

1900

1910

1921

1930 Třešť

1950

1961

1970

1980

1991

2001

ČR

Zdroj: Retrospektivní lexikon obcí Vysočina, ČSÚ Jihlava

Pozn.: bazický rok = 1869

3.1.2 Současný stav populace města Na počátku roku 2006 mělo ve městě trvalý pobyt 5 927 osob. Většina obyvatel žije v samotném městě, v přidružených místních částech žije pouze 6 % populace. V době posledního Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (dále jen SLDB 2001) žilo na území města 5 933 obyvatel. V posledních patnácti letech dochází ve městě ke stagnaci populace, to také dokumentuje mírný pokles počtu obyvatel města oproti roku 1991 (5 948 obyvatel). Město Třešť se rozkládá na ploše 4 698,9 ha, na jeden kilometr čtvereční rozlohy města pak připadá 127 obyvatel. Hustota osídlení města je nižší v porovnání s republikovým průměrem (131 obyv./km2). Rozprostření obyvatel není ve městě rovnoměrné, mezi jednotlivými městskými částmi existují významné rozdíly. Nejhustěji je osídlena městská část Třešť, avšak i v rámci této městské části existují významné rozdíly v osídlenosti.

© RRA Vysočina

12


Profil města

Struktura populace města dle pohlaví odpovídá celorepublikovému průměru, kdy tzv. index feminity dosahuje hodnoty 1033 (tzn., že na 1000 mužů připadá 1033 žen), v rámci ČR jde u indexu feminity o hodnotu 1056. Vyšší zastoupení žen je dáno vyšší nadějí dožití, ženy se dožívají vyššího věku ve srovnání s muži. Oproti roku 1991 klesá ve městě hodnota indexu feminity z 1039, při minulém SLDB 2001 byla za město vykázána hodnota indexu feminity na úrovni 1038. Pokles hodnoty indexu feminity potvrzuje, že populace Třeště zatím netrpí výrazně procesem stárnutí populace, blíže viz část 3.1.3 (Věkové struktura populace). Ve vývoji městské populace hraje důležitou roli migrace, tato skutečnost se pak přímo odráží v počtu rodáků 4. Rodáci představují více než 57,4 % městské populace. Nižší podíl rodáků souvisí jednak se skutečností, že jde o městský prostor, který je z pohledu migrace atraktivní. Na tom, že město získávalo obyvatelstvo i díky migraci se také podepsala koncepce střediskových sídel, v rámci které bylo preferováno budování větších středisek osídlení, tzn. opouštění malých venkovských sídel a obydlování vybraných středisek. Podíl rodáků se oproti SLDB v roce 1991 změnil jen minimálně, tehdy představoval podíl rodáků na populaci města 57,3 %.

Pohyb obyvatel v období let 1995 až 2004 Celkový pohyb populace se skládá ze dvou základních složek, a to z přirozeného pohybu a z mechanického pohybu obyvatel. Přirozený pohyb obyvatel Přirozený pohyb obyvatel označovaný jako přirozený přírůstek resp. úbytek obyvatel charakterizuje přirozenou měnu populace, skládá se ze dvou základních procesů, a to z porodnosti a z úmrtnosti. Pozitivní vliv na vývoj přirozeného přírůstku má poměrně vysoká porodnost (viz Obr. 3.3). Ve sledovaném časovém období se porodnost výrazně nevyvíjela. Lze konstatovat, že porodnost stagnovala, ve městě tak docházelo ke stejnému trendu ve vývoji porodnosti jako v celé ČR (také zde v uplynulých letech porodnost stagnovala). Průměrná hodnota porodnosti ve městě Třešť dosahovala ve sledovaném období hodnoty 9,9 ‰, zatímco celorepublikový průměr byl o 1 ‰ nižší. V roce 2003 byla porodnost ve městě sice jen 8,5 ‰, což lze považovat za náhodný výkyv. Během sledovaného období došlo v Třešti k několika malým výkyvům v porodnosti (viz Obr. 3.3), avšak žádná ze změn neměla významný vliv na vývoj porodnosti. Přesto lze podle posledních hodnot do budoucna očekávat, že bude docházet spíše k růstu porodnosti. V uplynulém desetiletí získala Třešť díky porodnosti téměř 600 nových občanů.

4

V rámci SLDB byla položena otázka: „Bydliště matky v době Vašeho narození“ na základě této otázky byl pak určen počet rodáků. © RRA Vysočina

13


Profil města

počet osob na 1000 obyv. středního stavu (‰)

Obr. 3.3: Vývoj porodnosti a úmrtnosti ve městě Třešť v období let 1995 až 2004.

14 12 10 8 6 4 2 0 1995

1996

1997

1998

1999 natalita

2000 2001 mortalita

2002

2003

2004

Zdroj: Pohyb obyvatel, ČSÚ Jihlava.

Ve městě Třešť je úmrtnost poměrně nízká, průměr za sledované období činí 9,3 ‰, což je nižší hodnota než porodnost. Ve městě tak byl zaznamenán přirozený přírůstek (0,6 ‰), zatímco na úrovni České republiky docházelo k přirozenému úbytku (- 1,9 ‰), tedy úmrtnost byla vyšší než porodnost. V České republice dochází k postupnému snižování úbytku obyvatel, a to především v důsledku rostoucí porodnosti, kdy zakládají rodiny silné ročníky 70. let. V roce 2006 se pohybovala úmrtnost v Třešti pouze kolem hodnoty 7,9 ‰. Ve městě Třešť lze tedy očekávat pozitivní vývojové trendy v oblasti přirozeného přírůstku (Obr. 3.3). Ve sledovaném období deseti let ve městě přirozeným přírůstkem přibylo celkem 34 obyvatel. Snižování míry mortality má největší vliv na přirozený přírůstek, zatímco natalita se vyvíjí spíše skokovitě a v průměru stagnuje. Z Obr. 3.3 je patrné, že dochází k příznivému vývoji u přirozené měny obyvatel 5 (tj. porodnost převyšuje nad úmrtností). Mechanický pohyb obyvatel Mechanický pohyb populace znamená stěhování obyvatel překračující hranice území obce, jde jak o odstředivé tak dostředivé působení. Pro charakterizování procesů spojených se změnou trvalého bydliště dané obce se požívá tzv. migrační saldo, to je složeno opět ze dvou základních komponentů, a to z protisměrného působení imigrace a emigrace. Migrační saldo tak vypovídá o atraktivitě daného místa z pohledu bydlení přesněji trvalého žití. Město Třešť není příliš atraktivní lokalitou z pohledu migrace. V analyzovaném desetiletí převažovala sice imigrace (přistěhování) obyvatel do Třeště, ale pouze mírně (o 2,6 ‰). V roce 2005 však převažovala emigrace (vystěhování), ale zároveň dosáhla nejnižší hodnoty v dekádě (11,1 ‰). V uplynulém desetiletí představovala imigrace v průměru 17 ‰, avšak ve vývoji počtu přistěhovalců existovaly dosti výrazné změny (Obr. 3.4). Především v letech 2003 - 2005 došlo k významnému propadu v počtu přistěhovalých osob.

5

Rozdíl (bilance) počtu živě narozených a zemřelých.

© RRA Vysočina

14


Profil města

Obr. 3.4: Vývoj počtu přistěhovalých a odstěhovaných osob ve městě Třešť v období let 1995 až 2004.


25

20

15

10

5

0 1995

1996

1997

1998

1999

přistěhovalí

2000

2001

2002

2003

2004

vystěhovalí


Počet vystěhovalých se také vyvíjel nerovnoměrně. K největším výkyvům došlo v letech 2000 a 2002. Průměrná relativní hodnota vystěhovalých ve městě je 15,8 ‰, ale v roce 2005 dosáhla nejvyšší hodnoty 26,2 ‰. Z toho lze usuzovat, že v budoucích letech bude převažovat zřejmě emigrace. Jednou z významných kategorií obyvatel, kteří se stěhují z města, jsou mladí lidé. Tato skupina obyvatel většinou zůstává ve větších městech, kde dokončila studia. Jedná se zejména o absolventy vysokých škol, kteří právě ve větších městech mohou nalézt zaměstnání s hlubší specializací a s vyšším finančním ohodnocením.


Obr. 3.5: Vývoj počtu přistěhovalých a odstěhovaných osob ve městě Třešť v období let 1995 až 2005.

10,5 8 5,5 3 0,5 -21995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

-4,5 -7 -9,5 -12 přirozený přírůstek

migrační saldo

celkový přírůstek


© RRA Vysočina

15


Profil města

Ve sledovaném období zaznamenalo migrační saldo příbytek a dosáhlo celkové hodnoty 2,6 ‰. Pokud do hodnocení migrace zahrneme údaje i za rok 2005, tak je migrační saldo ve městě již celkem vyrovnané. Převažuje sice stále imigrace, ale saldo má již jen 0,1 ‰, což je v porovnání s průměrem za ČR (0,7 ‰) podprůměrné. Z Obr. 3.5 je patrné, že na celkový přírůstek počtu obyvatel města a na jeho vývoj má největší vliv migrační saldo a ještě přesněji imigrace (tzn. počet přistěhovalých osob). Vývoj celkového přírůstku je ovlivňován přirozeným přírůstkem pouze mírně, a to převážně v kladných hodnotách. Město tak může svými zásahy významně korigovat, ať již kladně či záporně, celkový přírůstek počtu obyvatel. Mezi přímé zásahy města může patřit např. budování volných kapacit pro bydlení ve městě, posílení image města z pohledu trvalého žití apod. K nepřímým zásahům města může patřit např. podpora rozvoje podnikatelských aktivit, které s sebou přinesou vznik nových pracovních míst, což povede k nutnosti navýšení pracovního kapitálu ve městě. Důležitá je i podpora rozvíjející se kongresové turistiky a volnočasových služeb, které mohou účastníci kongresů využít. Další aktivitou může být zlepšení dopravního spojení s velkými městy (což povede k zlepšení dopravní dostupnosti do zaměstnání) atd. Ve sledovaném období 1995–2004 dosahuje celkový přírůstek průměrné hodnoty 1,8 ‰. V případě, že do výpočtu zahrneme údaje z roku 2005, tak má celkový přírůstek jen 0,7 ‰. Rok 2005 byl totiž nejvíce úbytkovým. Celkový přírůstek obyvatel města je v komparaci s republikovým průměrem (celkový přírůstek -1,2 ‰) značně nadprůměrný.

Budoucí vývoj populace Do budoucna lze očekávat, že bude počet městského obyvatelstva stagnovat až mírně klesat. Pro toto tvrzení existuje několik různých faktorů. Rozhodujícím indikátorem je nepříznivá vývojová tendence migračního salda v posledních letech. Město ztrácí atraktivnost zejména pro mladé lidi, kteří se stěhují do větších měst za prací. V Třešti celkově došlo i ke snížení počtu pracovních míst. Dalším faktorem, jenž působí na rozvoj města, resp. jeho zázemí, je proces suburbanizace 6. Proces suburbanizace lze stručně definovat jako růst zázemí měst. Tento proces zavádí městský způsob života do venkovských oblastí. Město Třešť v současnosti nabízí veřejnosti zasíťované stavební pozemky v lokalitách: a) Hodická – o rozloze 740–1080 m2 pro rodinné domy, b) Čenkovská – o rozloze 350 – 450 m2 pro řadové domy.

6 V rámci procesu suburbanizace se městské obyvatelstvo stěhuje do okolních obcí. Základním předpokladem, který podmiňuje tento proces, je samozřejmě existence volných kapacit pro bydlení (zejména volných stavebních parcel pro individuální výstavbu) v dotčených obcích. V těchto obcích pak vznikají nové vilové čtvrti, tak i lokality s řadovými domy. Ven z města se stěhují především lidé v produktivním věku, zejména pak mladí lidé/rodiny (což vede i ke změně věkové struktury v dané obci). Do procesu suburbanizace se spíše zapojují skupiny s vyšším sociálním statusem.

Proces suburbanizace probíhá intenzivněji (ale i také dříve) v těch obcích, ve kterých

existuje dobré dopravní napojení (ať již individuální dopravou tak především napojení na městskou/veřejnou dopravu). V tomto procesu hraje, z pohledu trvale udržitelného života důležitou roli regulace procesu suburbanizace, tzn. vyčlenění ploch pro bytovou výstavbu, volnočasovou infrastrukturu aj.

© RRA Vysočina

16


Profil města

3.1.3 Věková struktura populace města Populace města Třešť se vyznačuje celkem progresivní věkovou strukturou, kdy v obyvatelstvu má významné postavení předproduktivní kategorie obyvatel oproti poproduktivní kategorii. Ve městě Třešť dochází k opačným změnám než v celé ČR, kde naopak dochází k výraznému úbytku osob v předproduktivním věku a růstu počtu starších obyvatel (tzn. proces stárnutí populace). Všeobecný přehled struktury populace dle věku (věkových skupin) podává Obr. 3.6. Nejpočetnější kategorií je skupina osob ve věku 20 až 29 let, jde o silné ročníky ze 70. a začátku 80. let, tato kategorie má 18 % podíl na obyvatelstvu města. Strukturu populace dle základních věkových kategorií (tzn. 0 –14, 15 – 59, 60 a více let) a jejich vývoj v posledních deseti letech zachycuje Tab. 3.1. Obr. 3.6: Věková struktura obyvatel města Třešť, stav k 1. 3. 2001. 20 18 16

podíl (%)

14 12 10 8 6 4 2 0

0-4

5-14

15-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-64

65-74

75+nezj.

věkové kategorie Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Jihlava

Tab. 3.1: Vývoj věkové struktury populace města Třešť mezi roky 1991 až 2004 (v %).

1991 2001 2004 index vývoje 1991-2001

0 – 14 22,5 17,2 15,9 73,7

Zdroj: SLDB 1991 a 2001, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty.

15 – 59 57,5 65,6 71,1 106,5

60+ 20 17,2 13,0 79,4

Pozn.: index vývoje – zachycuje vývoj populace mezi roky 1991 a 2001 (rok 1991 je brán jako výchozí rok)

Tabulka 3.1 zobrazuje především vývoj věkové struktury v období 1991-2001. Pro účely predikce byly do tabulky zahrnuty i údaje za rok 2004. Osoby v předproduktivním věku (tj. 0 až 14 let) se v roce 1991 podílely 22,5 % na populaci města. Podíl této věkové kategorie ve městě je ve srovnání s hodnotou za území ČR (16,3 %) a kraje Vysočina (15,9 % podíl) vyšší. Jak vyplývá z Tab. 3.1, v průběhu sledovaných deseti let (1991-2001) došlo ve městě k výraznému poklesu významnosti (podílu) předproduktivní kategorie obyvatel o 5,3 procentního bodu. Pokles významnosti © RRA Vysočina

17


Profil města

kategorie je vyšší než vývoj v kraji Vysočina (pokles o 4,9 procentního bodu) i v ČR (pokles o 4,7 procentního bodu). Mezi roky 1991 a 2001 se ve městě snížil počet osob v předproduktivním věku o 26,3 %. Intenzita poklesu této věkové kategorie ve městě je výrazně vyšší než v kraji Vysočina (pokles o 22,6 %) a ČR (23,4 %). Kategorie osob v produktivním věku zahrnuje populaci ve věku od 15 do 59 let. Tato kategorie se podílela v roce 2001 na populaci města Třešť 65,6 %, což je průměrná hodnota v komparaci se srovnávanými územními celky (kraj Vysočina – 64,3 %; ČR – 65,4 %). Za sledovaných deset let vzrostla významnost (podíl) produktivní kategorie osob o 8,1 procentního bodu, nárůst byl způsoben hlavně přesunem osob z předproduktivní kategorie (šlo zejména o silné ročníky sedmdesátých let). Nárůst významnosti této kategorie osob je ve srovnání s ostatními územními celky nejvýraznější (kraj Vysočina – 6,6 procentního bodu; ČR – 7,1 procentního bodu). Tento trend se pak projevil i ve skutečném nárůstu počtu osob náležejících do produktivní kategorie, za analyzované desetiletí došlo k nárůstu o 6,1 % počtu osob. U ostatních srovnávaných územních celků byl nárůst podstatně nižší (kraj Vysočina – nárůst o 5,2 %; Česká republika – nárůst o 5 %). I do budoucna by mělo docházet k nárůstu počtu osob náležejících do této kategorie. Poproduktivní kategorie zahrnuje obyvatelstvo ve věku od 60 a více let. Tato kategorie se v roce 2001 podílela na celkovém počtu obyvatelstva města 17,2 %. Jde o podprůměrnou hodnotu, a to jak ve srovnání s průměrem za kraj Vysočina (18,4 % podíl), tak i ČR (18,4 % podíl). Ve sledovaných deseti letech dochází k významnému poklesu poproduktivní kategorie obyvatel, a to o 2,8 procentního bodu. Ve městě tak došlo ke stejnému vývoji jako u ostatních srovnávaných celků (kraj Vysočina – pokles o 1,7 procentního bodu; ČR – pokles o 2,4 procentního bodu). Mezi roky 1991 a 2001 v Třešti poklesl počet osob ve věkové kategorii 60 let (včetně nezjištěných osob) dokonce o 20,6 %. Je to způsobeno zvýšením počtu obyvatel v produktivním věku, kam se přesunuly silné ročníky 2. poloviny 70. a 1. poloviny 80. let. Také u ostatních územních celků počet osob této kategorie poklesl, ale daleko méně (kraj Vysočina o 9,4 % a ČR o 7 %). Mírnější pokles ovlivnil nižší podíl předproduktivní kategorie.

Ukazatele věkové struktury obyvatel Index stáří je charakteristika, která udává počet osob v poproduktivním věku na sto obyvatel v předproduktivním věku. Index stáří města Třešť dosahoval v roce 2001 hodnoty 95,5, tzn. vyšší zastoupení osob ve věku do 15 let a v roce 1991 byl tento ukazatel dokonce 88,6. Hodnota indexu stáří města je v porovnání s ostatními územními celky výrazně nižší, kraj Vysočina (index stáří 106,6) a ČR (index stáří 113,8). Tedy tyto vyšší administrativní úrovně mají vyšší počet osob v důchodovém věku. Další charakteristikou, která se používá k deskripci věkových poměrů, je průměrný věk populace obce. Průměrný věk populace za město Třešť v roce 2004 se pohybuje kolem 38,3 let, což je v porovnání s průměrem za kraj Vysočina (39,2 let) a ČR (39,8 let) nízký věk. Jak již bylo zmíněno výše, existují výrazné rozdíly v průměrné délce života mezi muži a ženami, ženy se všeobecně dožívají vyššího věku než muži. Tato skutečnost se pak odráží v průměrném věku u obou kategorií. Průměrný věk mužské složky populace dosahuje 36,5 let, u žen je průměrný věk vyšší (dosahuje 40,1 let).

© RRA Vysočina

18


Profil města

3.2 Domácnosti, jejich struktura a vybavení 3.2.1 Struktura domácností Při SLDB v roce 2001 bylo zjištěno, že ve městě je 2 146 bytových domácností. Většina bytových domácností je jednomodelová, tzn., že je tvořena jen jednou hospodařící domácností (rodinou), takto hospodaří 93 % bytových domácností. Vícečlenné hospodařící domácnosti jsou hlavně v rodinných domech, kde existují lepší podmínky pro koexistenci více lidí pohromadě. Většinou jde o mladé rodiny, které jsou především z finančních důvodů nuceny zůstat u rodičů. Hospodařících domácností bylo při sčítání v roce 2001 zaznamenáno 2 315, z tohoto celku pak připadá 98,1 % na tzv. jednu cenzovní domácnost (tzn. např. úplná nebo neúplná rodina atd.). Ve zbylém procentu pak jde o hospodařící domácnost s více cenzovými domácnostmi (kombinace neúplné rodiny a domácnosti jednotlivce apod.). V době sčítání v roce 2001 bylo na území města Třešť registrováno 2 360 cenzovních domácností (tzn. sčítacích domácností – dle definice ČSÚ). Ve struktuře cenzovních domácností mají převahu úplné rodiny (viz Obr. 3.7), druhou největší kategorií jsou pak domácnosti jednotlivců. Úplné rodiny mají téměř v polovině případů (přesněji v 49,6 %) ještě na rodině závislé děti. U kategorie neúplných rodin je podíl závislých dětí na rodině ještě větší, a to 58 % neúplných rodin je se závislými dětmi. Neúplné rodiny jsou ve většině případů tvořeny matkou samoživitelkou a závislými dětmi, nejčastější příčinou vzniku neúplných rodin představuje rozvod (kdy v posledních deseti letech rozvodovost roste). Obr. 3.7: Struktura cenzovních domácností k 1. 3. 2001

úplné rodiny 59%

domácnosti jednotlivců 28%

neúplné rodiny 12%

nerodinné domácnosti 1%

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 2001. ČSÚ Jihlava.

V uplynulých deseti letech došlo ve městě k mírnému úbytku domácností a ke změně ve struktuře cenzovních domácností viz následující tabulka. Změny byly ovlivněny transformací společnosti (tj. změny v chování lidí, změny v žebříčku hodnot aj.), ke které došlo v porevolučním období. Počet cenzovních domácností se ve sledovaném období jen minimálně snížil. Nejvýznamnější změna nastala u kategorie neúplných rodin, v této kategorii

© RRA Vysočina

19


Profil města

vzrostl počet cenzovních domácností o více jak třicet procent (viz Tab. 3.2). Tento negativní trend se pak i promítl do nárůstu podílu neúplných rodin se závislými dětmi. Tab. 3.2: Změny ve struktuře cenzovních domácností ve srovnání let 1991 a 2001.

index vývoje – %

(2001/1991)

cenzovní domácnosti celkem domácnosti jednotlivců úplné rodiny neúplné rodiny

-1,4 9,5 -12 32

změna o x procentních bodů (2001 – 1991)

úplné rodiny se závislými dětmi neúplné rodiny se závislými dětmi

-21,9 45,3

Zdroj: Sčítání lidu, domů a bytů 1991 a 2001. ČSÚ Jihlava.; vlastní výpočty.

Jedna bytová domácnost (BD) se ve městě Třešť skládá z necelých třech členů domácnosti (přesněji z 2,76 členů), jde o typickou hodnotu v porovnání s průměrem za ČR. Situace je mimo jiné ovlivněna strukturou cenzovních domácností, ve které mají významnou roli domácnosti jednotlivců. Dalším faktorem je nižší podíl úplných rodin se závislými dětmi, což je dáno současným životním stylem společnosti, kdy se objevují stále častěji bezdětné rodiny.

3.2.2 Vybavenost domácností V rámci sčítání SLDB byla zjišťována také vybavenost domácností předměty dlouhodobé spotřeby apod. Více jak polovina obyvatel města (přesně 56 %) může za cestou do práce, za službami apod. využít vlastní automobil. Podíl obyvatel města využívající osobní automobil je na nižší úrovni, než jaká je situace v kraji Vysočina (58,1 %). V rámci města existují mezi jednotlivými městskými částmi výrazné rozdíly v dostupnosti automobilu pro občany. Penetrace území města pevnou telefonní linkou je na poměrně vysoké úrovni, necelá polovina bytových domácností města (44 %) mohla využít k telefonování pevnou linku. Úroveň penetrace města je na nižší úrovni, než jaká je situace v kraji Vysočina (45,1 %). Se stupněm penetrace území souvisí do značné míry také možnost připojení se k internetu, kdy zejména domácnosti pomocí pevné telefonní linky přistupují k internetu. V roce 2001 tak internet využívalo pouhých 4,8 % bytových domácností. Lze však předpokládat, že od té doby počet uživatelů internetu výrazně vzrostl, a to i díky novým možnostem pro připojení k internetu. Podíl bytových domácností připojených k internetu v kraji Vysočina byl srovnatelný s městem (5,1 %). Po přepočtu na obyvatele mělo v daném roce přístup k internetu pouhých 6,8 % populace města (pozn. v celém kraji Vysočina mnělo k internetu přístup 6,6 % obyvatel). Počet připojených bytových domácností k internetu resp. počet osob majících přístup k internetu je v rámci celého města na rozdílné úrovni. Do budoucna lze očekávat, jak již bylo výše zmíněno, že bude neustále docházet k růstu počtu domácností napojených na internet. Přibližně 9 % bytových domácností města vlastní rekreační objekty. V rámci kraje Vysočina je vybavenost domácností rekreačními objekty mírně vyšší (10,1 %) a na úrovni ČR naopak výrazně nižší (4,5 %). Občané města Třešť tak využívají rekreační objekty celkem intenzivně. Objekty sloužící k individuální rekreaci vlastní především lidé, kteří žijí v bytových domech, které tvoří 23,8 % obydlených bytů 7. Často se jedná o panelové domy, kde lidé žijí na dosti omezeném prostoru a kromě bytu nevlastní žádné další prostory, kde by mohli 7

Součet počtu rodinných a bytových domů

© RRA Vysočina

20


Profil města

odpočívat po práci. Z těchto důvodů si především lidé z měst hledají objekty pro rekreaci ve venkovském prostředí, kde tráví svůj volný čas. Toto se promítlo i ve vybavenosti rekreačními objekty u jednotlivých městských částí, mezi kterými existují dosti významné rozdíly. Vyšší podíl bytových domácností ve vlastnictví rekreačních objektů vykazuje především samotné vnitřní město (kde převažují obytné domy – panelová zástavba) ve srovnání s ostatními místními částmi, jež mají spíše venkovský charakter.

3.3 Bydlení – domovní a bytový fond Situace v oblasti bydlení je ovlivněna skutečností, že jde o městský prostor, kde je koncentrovaný velký počet obyvatel na relativně malé ploše. Tomuto pak odpovídá především typ zástavby, kdy v nejexponovanějších oblastech převládají bytové domy, zatímco pro okrajové partie je typická zástavba s rodinnými domy. Některé okrajové partie – městské části mají, resp. získávají residenční charakter, a to díky rozšiřujícímu se procesu suburbanizace.

3.3.1 Domovní fond Na území města se v roce 2001 nacházelo 1 388 domů, z tohoto celkového počtu bylo 85 % domů trvale obydleno (TOD). Úroveň využití domů pro trvalé bydlení je v jednotlivých městských částí na různé úrovni. Využití domovního fondu je ve městě na vyšší úrovni, než jaké je u ostatních srovnávaných územních celků (ČR – 82,8 % TOD; kraj Vysočina – 80,2 % TOD). Oproti roku 1991 došlo ke snížení obydlenosti domů, a to téměř o 2,7 procentních bodů a počet TOD poklesl o 8,7 %. Obydlenost poklesla z důvodu stárnutí domovního fondu a jeho nevyhovujícího technického stavu. Vyšší stupeň obydlenosti je dán především vyšší atraktivitou území z pohledu trvalého žití, a tím pádem i zvýšenou poptávkou po bydlení. Ve městě převažují rodinné domy, kdy v celkovém počtu trvale obydlených domů mají 76,2 % podíl. Zbylý podíl pak připadá na bytové domy, které jsou charakteristické právě pro městskou zástavbu. Relativně nižší podíl bytových domů je dán přirozeným vývojem města a jeho velikostí, tzn., že zde nedošlo k masivní výstavbě panelových sídlišť. Na jeden trvale obydlený dům ve městě Třešť připadá průměrně pouhých 1,8 trvale obydlených bytů. Průměrný počet bytů připadajících na jeden dům se za posledních deset let mírně zvýšil z původních 1,7 bytů na jeden dům v roce 1991. S typem zástavby pak přímo souvisí i velikost domu, v této struktuře převažují 1 až 2 podlažní domy (91,3 %), na 3 až 4 podlažní domy pak připadá 4,6 % (jde zejména o staré činžovní domy a o tzv. bytovky). Vyšší domy (5 a více podlaží), které jsou charakteristické zejména pro sídliště ze sedmdesátých a osmdesátých let, se na osídlení podílí jen 2,5 %. Vlastnictví domovního fondu je také výrazným způsobem ovlivněno skutečností, že většinu domovního fondu představují rodinné domy, díky tomu je pak 92,7 % domů ve vlastnictví soukromých osob (dle sčítání v roce 2001). Druhou nejčastější formou vlastnictví jsou bytová družstva (4,3 %), podíl 3 % pak připadá na vlastnictví Města Třešť. Podíl města se však stále snižuje v důsledku prodeje městských bytů do soukromého vlastnictví.

Kvalitativní charakteristiky domovního fondu Ve městě převládá relativně mladší domovní výstavba, kdy většina domů (přesněji 67 %) byla postavena po druhé světové válce. Ve srovnání s ostatními územními celky © RRA Vysočina

21


Profil města

(období výstavby 1946 až 2001: ČR 63,8 %, kraj Vysočina 71,1 %) je stáří domovního fondu ve městě relativně příznivé (technický stav budov by měl být lepší). Průměrné staří domovního fondu ve městě Třešť tak dosahuje 45 let, zatímco v celém kraji Vysočina je průměrný věk domů 47 let. Stáří domů je však v jednotlivých městských částech různé, starší domy jsou hlavně v historickém centru města. Vývojová období výstavby domů ve městě Třešť jsou zachycena na Obr. 3.8. Největší počet domů byl postaven v časovém úseku let 1946 až 1980, což koreluje s prudkým růstem obyvatel města v poválečných padesátých letech. Obr. 3.8: Období výstavby domů ve městě Třešť stav k 1. 3. 2001.

1946-1980 43%

1920-1945 19%

do 1919 14%

1981-2001 24%


Stáří domovního fondu také odpovídá materiál, který byl použit k výstavbě domů, dominantním stavebním materiálem ve městě jsou cihly, tvárnice a cihlové bloky (tento stavební materiál má 64,4 % podíl u TOD ve městě). Pouze u 3,4 % případů byly pro výstavbu domů použity stěnové panely. Stěnové panely pro výstavbu domů byly použity především ve vnitřním městě, u ostatních městských částí převládá klasický stavební materiál. Napojení domů na technickou infrastrukturou je na velmi dobré úrovni, což odpovídá městským podmínkám. Téměř všechny obydlené domy (99,2 %) jsou napojeny na městský vodovod, tzn., že je zajištěna kvalitní dodávka pitné vody téměř pro veškeré obyvatelstvo města. Ostatní občané čerpají vodu z vlastních studen. Přípojek na kanalizační síť bylo v roce 2001 méně, a to 67,3 % 8 v jednotlivých domech. Odpadní vody z kanalizační sítě směřují do městské čističky odpadních vod. Zbylé byty jsou napojeny na jímku. Více jak k polovině obydlených domů je přiveden plyn, na ten je napojeno 68,6 % domů. Obyvatelé většiny domů využívají k vytápění svých bytů ústřední topení, tím je vybaveno 74,7 % domů.

8

V údaji jsou zahrnuty i data za místní části, kde v roce 2001 nebyla zavedena kanalizace.

© RRA Vysočina

22


Profil města

3.3.2 Bytový fond V roce 2001 v době sčítání bylo na území města více než 2 444 bytů, z celkového počtu bytů bylo 87,8 % bytů trvale obydleno (TOB). Jde o průměrnou míru využití bytového fondu pro účely bydlení, a to v komparaci se všemi srovnávanými územními celky (TOB; kraj Vysočina 84,5 % TOB; ČR – 87,7 % TOB). Mezi roky 1991 a 2001 došlo ke snížení obydlenosti bytů (pokles o 3,9 procentní body). Avšak faktorem, který vedl ke snížení počtu TOB, nebyl technický stav bytů, ale došlo k tomu především z důvodu poklesu počtu domácností. Ve městě bylo v době posledního sčítání 298 neobydlených bytů, přičemž více než 72,5 % neobydlených bytů bylo zároveň v neobydlených domech (zbylý podíl pak připadal na neobydlené byty v TOD). Obsazenost resp. počet osob připadajících na jeden trvale obydlený byt je zachycena v předchozí části 3.2.1 Struktura domácnosti. Většina obydlených bytů se nachází v rodinných domech (přesněji jde o 57 % obydlených bytů), zbylých 43 % bytů se pak nachází v bytových domech. Jedním z nejčastějších důvodů neobydlenosti bytů je důvod, že dané byty slouží k rekreaci (27,9 % případů), přechodně je pak obydleno 8,6 % bytů. Ve vlastnické struktuře bytů, resp. na základě právního užívání bytů, je nejčastějším případem užívání bytu fakt, že byt je ve vlastním domě (53,1 %). Druhou nejčastější formou užívání bytu je členství v bytovém družstvu (22,1 %), dále forma nájmu (15,2 %) a nejméně bytů je v osobním vlastnictví (9,6 %).

Kvalitativní charakteristiky bytového fondu Ve městě převládají středně velké byty, ty nejčastěji obsahují tři obytné místnosti (viz Obr. 3.9), druhou nejčastější variantou jsou pak dvě obytné místnosti. Velikost bytů přímo souvisí s typem domu, kdy menší byty jsou typické hlavně pro bytové domy. Zatímco u rodinných domů je počet obytných místností větší a zpravidla mají i větší rozměry. Obr. 3.9: Velikost bytů ve městě dle počtu obytných místností stav k 1. 3. 2001.

1 místnost 13%

2 místnosti 30%

5+ místností 8% 4 místnosti 12% 3 místnosti 37%


© RRA Vysočina

23


Profil města

Průměrná velikost jednoho bytu ve městě Třešť dosahuje plochy 56,3 m2, což je plocha menší než jaký je průměr pro ČR (58,9m2). Na jeden obydlený byt v Třešti připadá 2,78 obytných místností, zatímco v ČR 3,07. Statistickou charakteristikou velikosti bytových jednotek je i počet osob na obytnou místnost o velikosti 8 m2. Ve městě připadá na tuto místnost přesně jedna osoba (v ČR 0,94). Z údajů vyplývá, že v Třešti jsou v průměru menší byty než v ČR.

© RRA Vysočina

24


Profil města

4. HOSPODÁŘSTVÍ MĚSTA TŘEŠŤ Hospodářství je ovlivněno skutečností, že jde o městský prostor, což se projevuje v možnostech využití místa a prostoru (např. omezená možnost pro intenzivní zemědělskou činnost). V současné době ČSÚ na území města Třešť registruje přes 900 ekonomických subjektů (v údaji jsou zahrnuty i fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona). Avšak ve většině případů jde o malé podniky, více než 35 % ekonomických subjektů z celkového počtu je bez zaměstnance a 52 % ekonomických subjektů neuvedlo počet zaměstnanců (většina těchto podniků také nemá zaměstnance). Jedná se převážně o fyzické osoby podnikající dle živnostenského zákona nebo jiného zákona (80,5 %). Většina těchto malých hospodářských subjektů je registrována v sektoru služeb a většinou jde o činnosti spojené s obchodem a opravou spotřebního zboží. S rostoucím počtem zaměstnanců klesá i počet firem ve velikostní struktuře. Jedinou výjimku pak představují podniky střední velikosti, jde o kategorii podniků 50 až 99 zaměstnanců a 100 až 199 zaměstnanců. Do této velikostní kategorie patří podle Registru ekonomických subjektů zejména průmyslové podniky se zaměřením na strojírenství, velkoobchod s potravinářským zbožím a školská zařízení. Názorně je velikostní struktura ekonomických jednotek dle počtu zaměstnanců a podle sektoru národního hospodářství zachycena v Tab. 4.1. Tab. 4.1: Struktura hospodářských subjektů dle velikostních kategorií (v %), stav 30. 6. 2006. sektory NH zemědělství stavebnictví průmysl služby

do 9

99,2 99,2 98,1 95,6

10 - 19 20 - 24 25 - 49 50 - 99 100 - 199 200 - 249 250 - 499

0,8 0,4 0 1,7

0 0,4 0,3 1,4

0 0 0,3 0

0 0 1 0,3

0 0 0,3 1

0 0 0 0

0 0 0 0

Zdroj: Registr ekonomických subjektů 2006. ČSÚ Praha. vlastní výpočty

Většina ekonomických aktivit je soustředěna v samotném vnitřním městě Třešť (více než 85 % ekonomických subjektů). Vyšší koncentrace ekonomických subjektů ve vnitřním městě je dána atraktivitou tohoto prostoru z hlediska dopravní dostupnosti. Mezi další místní části, kde je významně soustředěna podnikatelská aktivita, patří Salavice (2,5 % hospodářských subjektů), Čenkov (2,2 % hospodářských subjektů) a Buková (1,5 % hospodářských subjektů).

4.1 Struktura hospodářství V následujícím textu bude hodnocena struktura hospodářství města Třešť, a to zejména na základě hospodářských subjektů. Přehled nejvýznamnějších zaměstnavatelů sídlících na území města Třešť a vývoj počtu jejich zaměstnanců podává Tab. 4.2. Tab. 4.2: Přehled největších zaměstnavatelů (10 a více zaměstnanců) působících na území města a vývoj počtu jejich zaměstnanců v období let 2005 až 2006. zaměstnavatel

2005

2006

Josef Němec Václav Tůma - truhlářství INTEA Mobilia a.s. MAREČEK, kom. spol., Třešť Smíšené zboží U BARTŮŇKŮ, s.r.o. Marie Blažková Josef Kubů

10-19 10-19 10-19 10-19 10-19 10-19 x

x x x x 10 - 19 10 - 19 10 - 19

© RRA Vysočina

25


Profil města

Jiří Drastich Poliklinika Třešť, spol. s r.o. Základní umělecká škola Třešť AMAR spol. s r.o. Technické služby Třešť, spol. s r.o. Amplus pro Object s.r.o. Roman Caha Josef Máca Pavel Svoboda Mateřská škola Třešť, příspěvková organizace Strojírny Podzimek, s.r.o. MĚSTO TŘEŠŤ Dřevovýroba Podzimek s.r.o. KOOL Trading, spol. s r.o. JEDNOTA, spotřební družstvo v Třešti PEZAG a.s. Základní škola v Třešti Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třešť Podzimek a synové, s.r.o. VÝVOJ, oděvní družstvo v Třešti

x 10-19 10-19 20 - 24 20 - 24 10-19 10-19 10-19 10-19 20 - 24 25 - 49 25 - 49 25 - 49 50 - 99 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 250 - 499

10 - 19 10 - 19 10 - 19 10 - 19 20 - 24 20 - 24 20 - 24 20 - 24 20 - 24 20 - 24 25 - 49 25 - 49 50 - 99 50 - 99 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 100 - 199 250 - 499

Pozn.: V tabulce jsou zachyceny podnikatelské subjekty, které zaměstnávají 10 a více zaměstnanců a jsou evidovaní na Úřadu práce. Počet zaměstnanců je vždy uváděn k 30. 6. daného roku. X – počet zaměstnanců nižší než 10. Zdroj: ÚP Jihlava, Registr ekonomických subjektů 2005, 2006, ČSU Praha

Pro analýzu ekonomické situace sledovaného území je nezbytné prozkoumat strukturu počtu hospodářských podniků. Obr. 4.1 zobrazuje podíl sektorů (klasifikace podle OKEČ) na počtu hospodářských subjektů. Obr. 4.1:Sektorová struktura hospodářských subjektů (podle počtu hospodářských subjektů) v roce 2006.

kvartér veřejný 14% kvartér tržní 17%

primér 13%

sekundér 25%

terciér 31%

Zdroj: RES 2005, ČSÚ Jihlava; vlastní výpočty

Na obr. 4.2 je podrobně zobrazen podíl počtu podnikatelských subjektů podle jednotlivých odvětví. © RRA Vysočina

26


Profil města

Obr. 4.2: Odvětvová struktura podnikatelských subjektů (podle počtu hospodářských subjektů) v roce 2004.

školství a zdravotnictví 4%

ostatní veřejné, sociální a osobní služby 9%

veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění 1% ostatní obchodní služby 16% obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství 29%

zemědělství, lesnictví, rybolov 10% průmysl 16% stavebnictví 12%

doprava a spoje 3%

Zdroj: : www.czso.cz

4.1.1 Zemědělství Zemědělství a lesní hospodářství má v ekonomice města celkem významné postavení, působí zde přes 10 % ekonomických subjektů z celkového počtu. V převážné většině případů jde o podniky bez zaměstnanců (80,8 % případů). Z celkového počtu zemědělských subjektů jde v 20 % případů o podniky samostatně hospodařících rolníků. Největším zaměstnavatelem v oblasti zemědělské výroby je Jiří Drastich (tento podnik v roce 2006 zaměstnával 10 - 19 pracovníků), v oblasti lesnictví působí ve městě 3,9 % podniků (v sektoru priméru se podílí 30,8 %), těžbou se zabývá jediný podnik (Josef Máca – podnik dobývá a upravuje kamenivo) a v oboru rybolov, chov ryb působí pouze Rybářství Vysočina, s.r.o.

Struktura ploch Město Třešť se svými městskými částmi zabírá plochu cca 4 699 ha, přitom více než polovinu této plochy zabírá samotná městská část Třešť - střed. Tento fakt pak do značné míry i ovlivňuje celkovou strukturu ploch ve městě, podíl zemědělských ploch (43,8 % z celkové rozlohy města) a nezemědělských ploch (56,2 % z celkové rozlohy města) je téměř vyrovnaný. V rámci struktury zemědělské půdy (Obr. 4.3) má ve městě významnou převahu orná půda, ta představuje více než tři čtvrtiny výměry zemědělské půdy. Orná půda se pak podílí více než třetinou na celkové rozloze města, jde o nižší hodnotu ve srovnání s průměrem za ČR (39,3 % podíl orné půdy na celkové rozloze).

© RRA Vysočina

27


Profil města

Obr. 4.3: Struktura zemědělské půdy ve městě Třešť v roce 2004.

zahrady 4% ovocné sady 0,2%

orná půda 77%

trvalé travní porosty 19%

Zdroj: www.czso.cz

Pro město Třešť je typický vysoký stupeň zalesnění (Obr. 4.4), více než 45 % rozlohy města pokrývají lesy (v ČR jde o výrazně nižší podíl ve výši 33,4 %). Podíl nezemědělské půdy je také ovlivněn vyšší intenzitou osídlení, hraje zde důležitou roli zástavba, plochy komunikací apod.

Obr. 4.4: Struktura nezemědělské půdy ve městě Třešť.

zastavěné plochy 3%

ostatní plochy 12%

vodní plochy 5%

lesní půda 80%

Zdroj: www.czso.cz

© RRA Vysočina

28


Profil města

4.1.2 Průmysl Oblast průmyslové výroby je druhým největším sektorem hospodářství města, co se týče počtu ekonomických subjektů. V sekundéru (podle klasifikace OKEČ – zpracovatelský průmysl, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví) v současné době působí téměř 25 % hospodářských jednotek z celkového počtu podnikatelských subjektů města (viz obr. 4.1). Sektor průmyslu jako jediný vykazuje rovnoměrnější zastoupení podniků z pohledu velikostní struktury (viz Tab. 4.1), přesto ve většině případů z celkového počtu průmyslových podniků jde o podniky bez zaměstnanců. Město Třešť má dlouholetou tradici v oblasti průmyslové výroby, význam průmyslu v porevolučním období sice poklesl, ale pouze mírně. Město Třešť patří k druhému nejvýznamnějšímu průmyslovému městu v okrese Jihlava. Nejvýznamnějším průmyslovým centrem v rámci okresu je ovšem krajské město Jihlava. Řada tradičních výrobců musela omezit, popř. ukončit svoji výrobní činnost. Obr. 4.5: Struktura zpracovatelského průmyslu dle počtu hospodářských subjektů.

Výroba elektrických a optických přístrojů 13%

Zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 4%

Výroba strojů a zařízení 6%

Průmysl potravinářský a tabákový 3% Textilní, oděvní a kožedělný průmysl 14%

Dřevozpracující, papírenský a polygrafický 26%

Výroba kovů a kovodělných výrobků 27% Průmysl skla, keramiky, porcelánu a staveb. hmot 5%

Chemický, farmaceutický a další průmysl 2%


Z pohledu struktury průmyslu podle počtu ekonomických subjektů (Obr. 4.5) patří mezi nejvýznamnější průmyslová odvětví: kovodělný průmysl (27 %), dřevozpracující průmysl (26 %), textilní a oděvní průmysl (14 %) a elektrotechnický průmysl (13 %). Významnost zmíněných odvětví ve struktuře dle počtu jednotek je především dána vyšším zastoupením drobných podniků. Některá odvětví nejsou tolik náročná na počet pracovních míst při základní výrobě jako např. textilní a oděvní průmysl či strojírenství. Z těchto důvodů působí nejvýznamnějších zaměstnavatelů v průmyslu právě ve výše jmenovaných odvětvích. Mezi nejvýznamnější průmyslové podniky města Třešť (Tab. 4.2) patří Vývoj, oděvní družstvo v Třešti a PEZAG a.s., zmíněné subjekty v současnosti zaměstnávají přes 100 zaměstnanců. Podniky působí v oděvním a strojírenském průmyslu a jejich výroba má ve městě dlouhou historickou tradici. K menším podnikům s 50 až 90 zaměstnanci se řadí KOOL Trading, spol. s.r.o. a Dřevovýroba Podzimek s.r.o.

© RRA Vysočina

29


Profil města

4.1.3 Stavebnictví Sektor stavebnictví je taktéž významným sektorem hospodářství města, stavebními činnostmi se zabývá více než 11 % ekonomických subjektů z celkového počtu. Avšak v převážné většině jde o podniky bez zaměstnanců tedy o podniky fyzických osob. Stavebnictví se významně podílí i na struktuře sekundéru (viz obr. 4.6). Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele v tomto sektoru patří Podzimek & synové, s.r.o. (občanské, průmyslové, inženýrské a vodohospodářské stavby) a AMAR, spol. s.r.o. (výstavba pozemních a inženýrských staveb). Obr. 4.6: Struktura sekundéru v Třešti

Stavebnictví 42,2%

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,4%

Zpracovatelský průmysl 57,4%


4.1.4 Služby Služby jsou největším sektorem ekonomiky města Třešť (viz obr. 4.1) z pohledu počtu ekonomických subjektů, avšak z pohledu počtu vytvořených pracovních míst vede sekundér (průmysl a stavebnictví). Sektor služeb se v současné době podílí 62 % na celkovém počtu ekonomických subjektů lokalizovaných ve městě. Do služeb zahrnujeme podle klasifikace OKEČ terciér (31 %), tržní kvartér (17 %) a veřejný kvartér (14 %). Také zde platí, že ve většině případů jde o malé podniky bez zaměstnanců (Tab. 4.1). Struktura sektoru služeb dle počtu podnikatelských subjektů je pak následující (blíže viz Obr. 4.7), největším odvětvím je oblast obchodu a oprav spotřebního zboží a motorových vozidel, zde působí 39 % hospodářských subjektů ze sektoru služeb. V odvětví obchodu a oprav působí zejména malí podnikatelé. Zároveň je nezbytné dodat, že více než 83 % ekonomických subjektů podnikajících v obchodu nemá žádného zaměstnance. Mezi další významná odvětví pak patří oblast pronájmu nemovitostí, poradenských služeb (22 %) a oblast ostatních služeb (17 %). Do ostatních služeb patří např. činnosti společenských organizací, rekreační a sportovní činnosti či kosmetické služby.

© RRA Vysočina

30


Profil města

Obr. 4.7: Struktura sektoru služeb dle počtu podnikatelských subjektů a dle počtu pracovních míst.

zdravotnictví 4%

ostatní služby 17% obchod a opravy 39%

školství 2% veřejná správa 1% nemovitosti, služby pro podniky a výzkum a vývoj 22%

peněžnictví a pojišťovnictví 5%

doprava a spoje 5%

pohostinství a ubytování 5%

Zdroj: RES 2003, ČSÚ Jihlava; ÚP Jihlava; vlastní výpočty

Mezi nejvýznamnější zaměstnavatele sektoru služeb (Tab. 4.2) patří Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třešť a JEDNOTA, spotřební družstvo v Třešti. Uvedené subjekty zaměstnávají více než 100 zaměstnanců.

4.2 Příležitost na rozvoj podnikání Noví investoři, popř. stávající firmy mohou ve městě Třešť pro rozvoj svých podnikatelských záměrů využít průmyslové zóny Třešť o rozloze cca 9,3 ha v areálu bývalé společnosti INTEA, a.s, která byla významným výrobcem nábytku. Vlastníkem průmyslové zóny Třešť je společnost DINOR s.r.o. Areál bývalé firmy JOSPO (ul. Palackého), areál v ulici O. Březiny a areál bývalé firmy INTEA v ulici Tovární jsou plánovány pro umisťování občanské vybavenosti, zejména správních, obchodních a kulturních zařízení a také pro neobtěžující řemesla a služby. Územní plán města Třešť řeší jako hlavní rozvojovou plochu mimo zastavěné území města lokalitu V Česalíku. Lokalita bývalá INTEA v Nádražní ulici a průmyslová zóna V Česalíku budou využity pro průmyslovou výrobu a skladování.

© RRA Vysočina

31


Profil města

5. TRH PRÁCE V době sčítání, tj. v roce 2001, působilo na území města Třešť více jak tři tisíce ekonomicky aktivních osob (Tab. 5.1). Do skupiny osob ekonomicky aktivních patří jak osoby zaměstnané, tak na mateřské dovolené, ve vojenské službě a dále i osoby nezaměstnané. Situaci v oblasti pracovní síly nejlépe vystihuje míra ekonomické aktivity obyvatelstva, což je poměr ekonomicky aktivního obyvatelstva ku obyvatelstvu staršímu 15 let. Míra ekonomické aktivity dosahuje ve městě úrovně 61,6 %, což je hodnota mírně nadprůměrná, a to jak ve srovnání s průměrem za kraj Vysočina (59,8 %), tak v rámci ČR (61,3 %). Pokud se soustředíme na vývoj MEAO mezi roky 1991 - 2001 (Tab. 5.1), tak vidíme, že ukazatel zaznamenal výrazný propad způsobený snížením počtu EAO, a to o 9,4 % (ukazatel v kategorii nad 15 let zůstal neměnný). Změnu způsobují dva hlavní faktory související se současnými trendy v chování společnosti: - prodloužení délky studia – mladí lidé nastupují do zaměstnání v pozdějším věku, - příznivá demografická situace v Třešti – mírně nadprůměrný podíl produktivní věkové kategorie (15 – 60 let). Jako vedlejší faktor můžeme označit například i rostoucí počet žen v domácnosti. Tyto tendence jsou shodné s vývojem v kraji Vysočina, zde také došlo v uplynulých deseti letech k poklesu ekonomicky aktivního obyvatelstva. V rámci celé ČR sice došlo k nárůstu počtu osob, ale do budoucna i zde můžeme očekávat snížení počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva. Mezi roky 1991 a 2001 se snížila míra ekonomické aktivity obyvatel (Tab. 5.1) o téměř deset procentních bodů. Tab. 5.1: Vývoj ekonomicky aktivního obyvatelstva v Třešti mezi roky 1991 a 2001.

roky 1991 2001

EAO 3 337 3 024

Zdroj: SLDB 1991 a 2001; vlastní výpočty

index vývoje EAO (%) 90,6

MEAO 67,7 61,6

index vývoje MEAO (% body) - 6,1

Pozn.: EAO – ekonomicky aktivní obyvatelstvo; MEAO – míra ekonomické aktivity obyvatelstva

5.1 Potenciál zaměstnanosti 5.1.1 Vyjížďka za prací V době sčítání bylo v Třešti necelých 2,9 tisíc zaměstnaných občanů, téměř polovina zaměstnaných (49,3 %) má své pracoviště ve městě. V rámci okresu dojíždí za prací 42,4 % lidí, v rámci kraje (mimo okres Jihlava) 1 % a do jiného kraje 3,7 %. Nedenní vyjížďka za prací na delší vzdálenost (např. do Prahy, Brna apod.) má podíl pouhých 15,8 % na celkové vyjížďce. Motivace pro vyjížďku na delší vzdálenost je dána relativním nedostatkem pracovních příležitostí v okolí místa bydliště. Tento druh vyjížďky lze považovat za podprůměrný v porovnání s krajem Vysočina (cca 21 %), tak i se situací v celé ČR (cca 17 % nedenní vyjížďky). Podle výsledků sčítání v roce 2001 necelá polovina vyjíždějících osob (40,1 %) cestuje každodenně za prací. Z hlediska délky vyjížďky pak převažuje časová vzdálenost 30 až 59 minut cesty viz Obr. 5.1, na takovouto časovou vzdálenost pak vyjíždí více než 39,4 % zaměstnaných osob z celkového počtu vyjíždějících denně. Mezi střediska této časové dojížďky lze zařadit např. Jihlavu a Starou Říši. V současnosti pracovní dojížďka do Staré Říše radikálně poklesla v důsledku vyhlášení konkurzního řízení na významné zaměstnavatele firmy PRODOS, k.s. a FINESTRA, s.r.o. působící v dřevozpracujícím průmyslu. Druhou nejfrekventovanější časovou vyjížďku představuje časový interval, tj. 15 až 29 minut, což především reprezentuje vyjížďku do Kostelce, Stonařova a Telče. Časová © RRA Vysočina

32


Profil města

náročnost vyjížďky za prací přímo souvisí se sídelním systémem a se samotnou velikostí města, kdy hierarchicky vyšší resp. nižší střediska jsou od města Třešť poměrně vzdálená (např. krajské město Jihlava cca 20 km, Brno cca 100 km a Praha cca 145 km). Obr. 5.1: Struktura vyjížďky zaměstnaných osob členěná podle času dojížďky, k 1. 3. 2001.

15 - 29 min 37%

do 14 min 19%

60 + min 5%

30 - 59 min 39%

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Praha. Vlastní výpočty

Vyjíždět za prací musí častěji muži (v 64,1 % případů) než ženy, což souvisí se strukturou pracovních míst ve městě. Struktura vyjížďky zaměstnaných osob podle profesního zařazení zachycuje Obr. 5.2. Největší část zaměstnaných osob dojíždí za prací v průmyslu. Mezi významná průmyslová centra z pohledu dojížďky obyvatel Třeště patří Jihlava. Obr. 5.2: Struktura vyjížďky zaměstnaných osob členěná podle odvětví zaměstnání, k 1. 3. 2001.

zdravotnictví, soc. činnosti 7% doprava a telekomunikace 6,5

školství 4% zemědělství a lesnictví 6%

obchod 8%

stavebnictví 9%

průmysl 59%


© RRA Vysočina

33


Profil města

5.1.2 Vzdělanostní struktura zaměstnaných Ve struktuře obyvatel dle vzdělání (Obr. 5.3) má převahu skupina obyvatel vyučených a se středním odborným vzděláním bez maturity, ta má podíl 43,6 % na obyvatelstvu města staršího patnácti let. Druhou největší vzdělanostní kategorií je skupina osob se středoškolským maturitním vzděláním (23,3 % na osobách starších patnácti let). V rámci kraje město vykazuje mírně podprůměrný podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva (Třešť podíl 5,5 %, kraj Vysočina podíl 7,5 %), avšak v komparaci se situací v ČR jde o vysoce podprůměrnou hodnotu (9,0 % podíl). Ze všeobecného hlediska je tedy vzdělanostní úroveň obyvatelstva podprůměrná. Vzdělanostní struktura populace města Třešť je na nižší úrovni v porovnání se srovnávanými územními celky (blíže viz Obr. 5.3). Oproti roku 1991 došlo ve městě k výraznému poklesu počtu osob se základním vzděláním. Celkově se tak vzdělanostní struktura obyvatel zkvalitnila. Obr. 5.3: Vzdělanostní struktura zaměstnaných osob k 1. 3. 2001. 45,0 40,0 35,0

podíl (%)

30,0 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 bez vzdělání

základní vč. neukončeného

vyučení a stř. odborné bez maturity

úplné střední s vyšší odborné a vysokoškolské maturitou nástavbové

nezjištěné vzdělání

vzdělanostní kategorie Třešť

okres Jihlava

kraj Vysočina

ČR


5.1.3 Struktura zaměstnanosti Ve struktuře zaměstnanosti má nejvýznamnější postavení průmyslová výroba, ve které pracuje 54,2 % obyvatel města. Druhá nejvýznamnější skupina osob je zaměstnána v sektoru služeb, jde o 31,8 % obyvatel. Nejméně zaměstnaných osob pracuje v činnostech spojených se zemědělskou výrobou. Lidé pracující v zemědělství se podílí na celkové zaměstnanosti ve městě Třešť pouhými 5,3 %, což je hodnota srovnatelná s úrovní za ČR (viz Obr. 5.4). Srovnání struktury zaměstnanosti v jednotlivých územních celcích a ve městě zachycuje Obr. 5.4. Struktura zaměstnanosti populace města, jak názorně dokumentuje Obr. 5.4, odpovídá spíše průměru kraje Vysočina, kde je nižší podíl zaměstnaných ve službách a naopak vyšší v průmyslových odvětvích než v průměru za Českou republiku. Struktura © RRA Vysočina

34


Profil města

zaměstnanosti populace v Třešti je ovlivněna zejména historickou tradicí průmyslové výroby ve městě a jednak tím, že se jedná o městský prostor, kde není příliš rozšířena zemědělská činnost. Dalším faktorem, jenž působí na strukturu zaměstnanosti, je dobrá dopravní dostupnost (zaměstnaní tak mohou bezproblémově dojíždět za prací). Obr. 5.4: Srovnání struktury zaměstnanosti v územních celcích k 1. 3. 2001.

100%

31,8

43

80%

54,5

8,8 60%

8,8 9,4

40%

54

38 31,4

20%

10,2

5,4

4,7

0% Třešť

zemědělství

kraj Vys očina

průmysl

stavebnictví

ČR

služby

Zdroj: SLDB 2001, ČSÚ Praha; vlastní výpočty

Ze sektoru služeb je nejvíce obyvatel zaměstnáno v odvětví školství a zdravotnictví (jde o 28 % ze zaměstnaných ve službách), vysoký podíl v tomto odvětví je dán přítomností řady základních a středních škol ve městě. Druhá největší kategorie osob pak pracuje v odvětví obchodu a oprav spotřebního zboží (26 %). Detailní struktura zaměstnanosti obyvatelstva města Třešť v sektoru služeb je zachycena na Obr. 5.5. Obr. 5.5: Struktura zaměstnanosti v sektoru služeb ve městě Třešť k 1. 3. 2001.

školství, zdravotn.,veterin, sociální činnost 28%

ostatní veřejné a osob.služby 8% obchod, opravy vozidel, spotř. zboží 26%

veřejná správa, obrana, soc. zabezpečení 10%

nemovitosti, služby pro podniky, výzkum 7%

pohostinství a ubytování 8%

peněžnictví, pojišťovnictv 3%

doprava, pošty, telekomunikace 10%


© RRA Vysočina

35


Profil města

Mezi roky 1991 a 2001 došlo k mírnému přesunu počtu zaměstnanců v rámci jednotlivých sektorů národní ekonomiky. K největšímu propadu z pohledu zaměstnanosti došlo v sektoru zemědělství, zde se počet zaměstnanců snížil o téměř 34 %, což představuje pokles významnosti sektoru na hospodářství města téměř o 7 procentních bodů. Dále došlo i k poklesu zaměstnaných v terciéru o 4,1 % bodů (31,9 % zaměstnaných). Nárůst počtu pracovníků mezi roky 1991 až 2001 vykázal jako jediný sekundér, a to průmyslová odvětví o 8,5 % bodů a stavebnictví o 2,3 % bodů (viz Obr. 5.6). V sektoru průmyslové výroby sice došlo ke zvýšení podílu (procentních bodů), ale počet zaměstnaných se snížil o 8,6 %, neboť poklesl počet zaměstnaných (o 23 %). Pokles způsobila zvyšující se míra nezaměstnanosti. Vývoj struktury zaměstnanosti nekoresponduje s vývojem v ČR, kde v uplynulých deseti letech zaznamenal sektor služeb jako jediný nárůst významnosti. Obr. 5.6: Vývoj struktury zaměstnanosti obyvatel města Třešť mezi roky 1991 a 2001.

60

50

podíl (%)

40

30

20

10

0 zemědělství

průmysl

stavebnictví

1991

služby

2001

Zdroj: SLDB 1991 a 2001, ČSÚ Praha; vlastní výpočty

© RRA Vysočina

36


Profil města

5.2 Nezaměstnanost K datu 31. 1. 2007 bylo na území města registrováno 139 dosažitelných uchazečů, což odpovídá registrované míře nezaměstnanosti 4,6 %. Větší měrou se na nezaměstnanosti podílí ženy, z celkového počtu nezaměstnaných představují ženy cca 52 %. Jde o podíl srovnatelný s průměrem za ČR. Vývoj míry nezaměstnanosti ve městě má podobný průběh jako vývojové tendence nezaměstnanosti v kraji Vysočina i ČR (viz Obr. 5.7). Míra nezaměstnanosti však dosahuje ve městě výrazně nižších hodnot oproti krajskému průměru a ČR (viz Obr. 5.7). Situace v oblasti nezaměstnanosti je ve městě dlouhodobě stabilizovaná, pouze v roce 2003 došlo k mírnému nárůstu nezaměstnanosti ve všech administrativních úrovních. Ve vývoji nezaměstnanosti se projevují pravidelné cyklické změny, ke konci roku vždy dochází k nárůstu nezaměstnanosti a to v souvislosti s ukončením sezónních prací. Nižší míra nezaměstnanosti je především dána ochotou obyvatel vyjíždět za prací i na větší vzdálenost (viz předchozí pasáž o vyjížďce), ale i ochota lidí spokojit se s nižší úrovní mezd. Při srovnání s ostatními regiony okresu Jihlava se jedná o region s dlouhodobě nejnižší mírou nezaměstnanosti. Obr. 5.7: Vývoj nezaměstnanosti za období 31. 12. 1999 až 31. 12. 2006. 11

míra nezaměstnanosti (%)

10 9 8 7 6 5 4 3 2 1999

2000

2001

2002

Třešť

2003

kraj Vysočina

2004

2005

2006

ČR

Zdroj: ÚP Jihlava, vlastní výpočty

© RRA Vysočina

37


Profil města

5.2.1 Struktura nezaměstnanosti Struktura nezaměstnanosti dle délky bez zaměstnání Největší skupinu uchazečů o zaměstnání představuje podle délky nezaměstnanosti (Obr. 5.8) kategorie osob, jež jsou do 3 měsíců bez zaměstnání (jde o 37 % z nezaměstnaných osob). Jde o osoby, jež právě ztratili práci a snaží se většinou sami aktivně si další práci najít, lze sem zařadit i sezónní pracovníky (např. zedníci, pomocníci v zemědělství apod.). Druhou významnou skupinu osob patřící do této kategorie pak představují absolventi (kdy tato kategorie významně vzroste o letních prázdninách, resp. po jejich skončení), kteří si ještě chtějí užít poslední prázdniny. Vyjmenované skupiny osob lze také nalézt v následující druhé nejpočetnější kategorii, tj. s délkou nezaměstnanosti 3 až 6 měsíců (19 %). Osoby takto krátce nezaměstnané poměrně brzy až na výjimky najdou další své zaměstnaní, a to jak prostřednictvím inzerátů, známých tak i za asistence úřadu práce. Horší zaměstnavatelnost představuje skupina absolventů, kdy vzhledem k neexistující praxi a k nevhodné vzdělanostní struktuře (jež nerespektuje požadavky trhu práce), musí v řadě případů využít pomoci úřadu práce. Velká většina osob déle nezaměstnaných pak vyžaduje specifický přístup úřadu práce při jejich dalším zaměstnávání (a to jak např. formou rekvalifikací tak i dalšími nástroji aktivní politiky zaměstnanosti). Obr. 5.8: Struktura uchazečů o práci ve městě Třešť dle délky nezaměstnanosti k 31. 12. 2006.

do 3 měsíců 37%

3 - 6 měsíců 19%

6 - 9 měsíců 10%

nad 36 měsíců 15% 24 - 36 měsíců 3%

12 - 24 měsíců 11%

9 -12 měsíců 5%

Zdroj: ÜP Jihlava

Znovuzařazení dlouhodobě nezaměstnaných (nad 6 měsíců dle klasifikace úřadů práce) vyžaduje vyšší náklady. Dlouhodobá nezaměstnanost znamená vyřazení z pracovního procesu, a tento fakt s sebou přináší řadů problémů jako ztrátu pracovních návyků a kvalifikace, sociální izolaci, alkoholismus a drogy. Většina lidí z této skupiny nezaměstnaných se tak ocitá na okraji společnosti a stává se prakticky nezaměstnatelnou skupinou osob. Postihla zejména nekvalifikované občany, mladistvé, ženy s malými dětmi, osoby po návratu z výkonu trestu a zvláště pak zdravotně postižené a handicapované lidi. Dlouhodobou nezaměstnanost ovlivňuje řada činitelů: © RRA Vysočina

38


Profil města

nezájem a diskriminace určitých kategorií ze strany zaměstnavatelů, nezájem o málo placená místa ze strany uchazečů o zaměstnání, hodnotová orientace některých skupin uchazečů o zaměstnání (nezájem o práci, závislost na podpoře), nedostatečná kvalifikace, málo pracovních zkušeností, malá sebedůvěra, objektivní okolnosti (dojíždění, bydlení).

Jak již bylo jednou zmíněno, ženy představují v rámci struktury nezaměstnanosti ve městě Třešť, tak i v ostatních administrativních jednotkách, větší část nezaměstnaných osob. Například v okrese Jihlava se nezaměstnanost žen v letech 2005 až 2006 pohybovala okolo 51 % – 53 %. Největší podíl na struktuře nezaměstnanosti mají ženy dlouhodobě nezaměstnané.

Věková struktura nezaměstnaných Úřady práce věnují zvýšenou pozornost dvěma základním věkovým kategoriím, první kategorie představuje osoby od 50 let a výše (pracovní poměr na omezenou dobu – odchod do důchodu). Druhou kategorií je skupina mladistvých (jde o osoby do 25 let věku). Zvláště pro tuto druhou skupinu připravilo MPSV ČR podpůrné programy ve formě příspěvků zaměstnavateli v případě, že tyto osoby zaměstná. V rámci věkové struktury nezaměstnaných (viz Obr. 5.9) má ve městě největší zastoupení kategorie obyvatel ve věku 20 – 25 let (15 %), stejně jako v ČR. V řadě případů mladí lidé nemají o práci zájem; např. chtějí dále studovat, cestovat do zahraničí; přesto by měla být věnována mladým lidem zvýšená pozornost. Jednou z možností zvýšení zaměstnanosti mladých lidí by mohlo být zkvalitnění školského systému potažmo zvýšení přitažlivosti učňovských oborů, kdy v současné době je na trhu práce velký zájem o absolventy odborných učilišť. Druhou nejpočetnější kategorií nezaměstnaných osob ve městě představuje skupina lidí ve věku 45 -49 let, která se podílí na celkovém počtu nezaměstnaných 14 %. Obr. 5.9: Struktura nezaměstnanosti dle věku uchazečů o práci ve městě Třešť k 31. 12. 2006.

18 - 19 let 4% do 18 let 0%

20 - 24 let 15%

30 - 34 let 13%

60 let a více 3% 55 - 59 let 7%

50 - 54 let 10%

25 - 29 let 11%

35 -39 let 12% 45 - 49 let 14%

40 - 44 let 11%

Zdroj: ÜP Jihlava; vlastní výpočty

© RRA Vysočina

39


Profil města

Vysoký podíl věkové kategorie osob starších 50 let může být do určité míry zapříčiněn používáním stále modernějších postupů ve výrobě při zapojení robotizovaných systémů. Starší lidé jsou méně flexibilní a také hůře zvládají přechod na počítačem řízené/ovládané činnosti. Nárůst nezaměstnaných staršího věku je spojen s omezením výroby u tradičních zaměstnavatelů. Nově příchozí zaměstnavatelé s sebou přinášejí moderní technologie a výrobní postupy, kterým se starší lidé hůře přizpůsobují. Důležitým činitelem je také nízká počítačová gramotnost. Další skutečností je i fakt, že podniky neradi zaměstnávají osoby v předdůchodovém věku, a to z důvodu jejich krátkého pracovního procesu (tzn. zbytečně vynaložené investice do zaškolení zaměstnance). Jednou z možností pro zvýšení adaptibility těchto věkových kategorií je pak pořádání počítačových kurzů.

Vzdělanostní struktura nezaměstnaných Největší skupinu nezaměstnaných dle dosaženého vzdělání (viz Obr. 5.10) představuje skupina osob s učňovským vzděláním, tato kategorie se podílí více jak 40 % na celkové nezaměstnanosti. Situace je do jisté míry dána nevhodnou vzdělanostní strukturou a nižší adaptabilitou této kategorie na nové podmínky trhu práce (např. oproti kategorii obyvatelstva s maturitou). Vyšší podíl nezaměstnaných osob (23 %) má základní vzdělání, které je pro většinu pracovních míst nedostatečným vzděláním. Vyšší podíl osob nezaměstnaných se středoškolským vzděláním ukazuje přímo na nesoulad mezi poptávkou trhu práce a vzdělávacími obory, z tohoto důvodu je potřeba zvážit další existenci daných oborů. Lidé se středoškolským vzděláním jsou také méně často ochotni přijmout manuální pracovní činnosti. Obr. 5.10: Struktura nezaměstnanosti dle vzdělání stav k 31. 12. 2006.

vyšší vzdělání 2%

VŠ 5%

základní vzdělání 23%

úplné střední odborné (SOŠ) 22% úplné střední vzdělání 2% střední odborné s maturitou 5%

vyučení 40% střední odborné bez maturity 1%

Zdroj: ÚP Třešť, vlastní výpočty

© RRA Vysočina

40


Profil města

Problémové skupiny nezaměstnaných Z ekonomicky aktivních obyvatel jsou nezaměstnaností nejvíce ohroženy určité skupiny uchazečů o práci. Tyto skupiny jsou vymezeny stupněm a oborem vzdělání, věkem, zdravotním stavem, odbornou praxí, místem bydliště a dopravní dostupností, rodinnou situací a můžeme je z hlediska umístění na trhu práce považovat za problematické. Tyto skupiny zahrnují poměrně velkou část nezaměstnaných s malou motivací zapojit se do pracovního procesu. Do skupiny občanů nejvíce ohrožených nezaměstnaností je možné z pohledu trhu práce zařadit tyto uchazeče o zaměstnání: •

osoby se zdravotním postižením

•

absolventy škol a mladistvé

•

uchazeče ohrožené

•

občany starší 50 let

•

matky pečující o děti do 15 let

•

občany se základním vzděláním

dlouhodobě

nezaměstnané

nebo

dlouhou

dobu

nezaměstnaností

Uchazeči dlouhodobě nezaměstnaní Podle definice Mezinárodní organizace práce je to nezaměstnanost trvající déle než 12 měsíců. V našem pojetí byla dlouhodobá nezaměstnanost definována šesti měsíci jejího trvání. Uvedená hranice byla zvolena s ohledem na skutečnost, že nezaměstnaným v ČR končí po šesti měsících nárok na podporu v nezaměstnanosti. Tím se odlišujeme od většiny evropských zemí a přibližujeme se praxi například v USA, kde je rovněž dlouhodobá nezaměstnanost ohraničena dobou 6 měsíců. Tato hranice byla zvolena též s ohledem na nízkou míru obecné i dlouhodobé nezaměstnanosti Ke konci roku 2006 bylo na Úřadu práce Jihlava evidováno 66 těchto nezaměstnaných ve městě Třešť, relativní zastoupení této skupiny na celkovém počtu uchazečů tak činilo cca 44 %. V rámci struktury dlouhodobě nezaměstnaných osob mají převahu ženy. Z celkového počtu dlouhodobě nezaměstnaných ve městě je více než 66 % uchazečů bez práce déle jak jeden rok. Osoby se zdravotním postižením Úřad práce na konci roku 2006 evidoval v okrese Jihlava 654 osob se změněnou pracovní schopností (ZPS), z celkového počtu nezaměstnaných (ZPS) připadalo na ženy 50,6 %. Relativní podíl občanů se ZPS na celkovém počtu uchazečů ke stejnému datu činil 16,5 %, což je hodnota srovnatelná s průměrem za ČR, kde relativní podíl uchazečů se ZPS na celkovém počtu představoval cca 15 %. Podíl ZPS ve městě Třešť dosahoval mírně vyšší hodnoty, a to 20 %. Uchazeči se základním vzděláním K 31. 12. 2006 bylo v evidenci celkem 35 osob se základním vzděláním (tj. 23,3 % z celkového počtu uchazečů), což je pod průměrem okresu Jihlava (27,4 %). Mezi uchazeči se základním vzděláním je vyšší procento obtížně umístitelných a dobrovolně nezaměstnaných uchazečů o zaměstnání. © RRA Vysočina

41


Profil města

Uchazeči – absolventi a mladiství Na konci roku 2006 Úřad práce evidoval ve městě 29 uchazečů o práci z řad absolventů škol a mladistvých (mladí lidé do 24 let). Relativní podíl absolventů a mladistvých na celkovém počtu uchazečů ke stejnému datu ve městě činil 19,3 %. Jde o nadprůměrnou hodnotu ve srovnání se situací v ČR, zde podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti dosahoval úrovně 7,5 %. Vysokou nezaměstnanost absolventů ovlivňuje především jejich nadprůměrný podíl na populaci Třeště. Počet nezaměstnaných absolventů výrazně vzrůstá v období letních měsíců (především v období konce prázdnin).

5.2.2 Volná pracovní místa V prosinci loňského roku (k 31. 12. 2006) zaměstnavatelé v regionu Třešť nevytvořili žádné volné pracovní místo, které eviduje ÚP. V průměru však v roce 2006 vznikalo deset volných míst za měsíc. Na jedno volné pracovní místo tak v listopadu 2006 připadalo 5,3 uchazečů o zaměstnání, což je hluboce pod průměrem za ČR (zde na jedno volné pracovní místo připadalo 13,5 uchazečů o zaměstnání). Situace ve městě je příznivější i v porovnání s poměry v rámci okresu Jihlava, kde připadalo na jedno volné pracovní místo 9,6 uchazečů o zaměstnání. Největší počet volných pracovních míst, jak dokumentuje Obr. 5.11, vytvořil sektor průmyslu. Průmyslová výroba na konci loňského roku vytvořila téměř polovinu ze všech volných pracovních míst. Sektor průmyslu tak vytvořil v posledních letech nejvíce pracovních příležitostí. Druhý největší počet volných pracovních míst byl vytvořen v sektoru služeb, které jsou zaměřeny především na obchod a základní služby. Nejnižší počet volných pracovních míst, vytvořil sektor zemědělství, což je dáno městským prostorem. Obr. 5.11: Struktura volných pracovních míst ve městě Třešť podle sektoru NH stav k 30. 11. 2006.

zemědělství, lesnictví 14% služby 42%

průmysl 44%

Zdroj: ÚP Jihlava; vlastní výpočty

Struktura volných pracovních míst dle jednotlivých sektorů národního hospodářství se pak i přímo odráží v požadavcích na dosažený stupeň vzdělání. Největší zájem ze strany © RRA Vysočina

42


Profil města

zaměstnavatelů je o vyučené osoby, pro něž je určena většina všech volných pracovních míst. Dalším požadovaným vzděláním je úplné středoškolské vzdělání a střední odborné s maturitou. Seznam požadovaných profesí dle počtu volných pracovních míst v Třešti zachycuje Tab. 5.2.

Tab. 5.2: Seznam požadovaných profesí dle počtu volných pracovních míst ve městě Třešť situace k 31. 12. 2006 profese textilní průmysl – technický kreslič textilní průmysl - technik textilní průmysl – kvalitář stavební průmysl – technik stavební průmysl – stavební mistr automechanik svářeč truhlář zedník

počet volných míst 1 1 1 2 2 1 1 2 3

Zdroj: ÚP Jihlava; vlastní výpočty

Aktivní politika zaměstnanosti Součástí státní politiky zaměstnanosti je podpora zřizování nových pracovních míst, poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Mezi další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti patří: rekvalifikace, veřejně prospěšné práce, společensky účelná pracovní místa, absolventské praxe a chráněné dílny (provoz). Rekvalifikace V průběhu roku 2006 ÚP Jihlava podpořil rekvalifikaci 650 nezaměstnaných v sedmi rekvalifikačních programech. Konkrétně se jednalo o účetnictví s využitím PC, kurz obsluhy manipulačních vozíků, projektový manažer, kovoobráběčské práce, obsluha PC (certifikát ECDL), programování a obsluha NC a CNC strojů či správce počítačové sítě. Na rekvalifikační akce vyplatil ÚP částku 2 331 527 Kč. Na některé kurzy přispěl Evropský sociální fond. V minulém roce již byly ukončeny kurzy základy obsluhy PC, obsluha manipulačních vozíků, krupiér, svářeč ZK 135, obsluha PC (certifikát ECDL), kosmetička a obchodní zástupce. Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce (VPP) jsou nové pracovní příležitosti vytvořené především pro obtížně umístitelné a dlouhodobě nezaměstnané uchazeče evidované úřadem práce, jde o krátkodobý pracovní úvazek (max. 12 měsíců). V roce 2006 Úřad práce na VPP vyplatil částku 8 286 977 Kč. Veřejně prospěšná pracovní místa nejčastěji využívají obce, kdy takto zaměstnaní lidé mají převážně na starosti vzhled obce (úprava veřejných prostranství apod.). Příspěvků na vytvoření veřejně prospěšných míst využívá i Městský úřad v Třešti. Smyslem veřejně prospěšných prací je navrátit chuť lidem do práce, popř. nabídnutí pracovních příležitostí (zvýšení motivace u dlouhodobě nezaměstnaných osob).

© RRA Vysočina

43


Profil města

Společensky účelná pracovní místa Cílem poskytnutí příspěvku na zřízení účelových míst je zvýšení počtu pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání, včetně zahájení samostatně výdělečné činnosti uchazečem. ÚP Jihlava přispěl v roce 2006 na tato pracovní místa (tj. dotace na mzdy) částkou 6 728 300 Kč (z toho vytvořená místa u zaměstnavatelů 6 027 300 Kč; z toho samostatné podnikání 701 000 Kč). Počet vytvořených společensky účelných pracovních míst zachycuje Tab. 5.3. Tab. 5.3: Společensky účelná pracovní místa v okrese Jihlava v roce 2006.

Odvětví (u zaměstnavatelů – bez absolventů) průmysl zemědělství stavebnictví služby obchod Odvětví (samostatná výdělečná činnost) průmysl zemědělství stavebnictví služby obchod

Počet podpořených míst 52 10 15 89 61 Počet podpořených míst 1 2 10 1

Zdroj: ÚP Jihlava

Absolventské praxe Jde o finanční příspěvek zaměstnavateli, který je spojený s přijetím nezaměstnaného absolventa (mladistvého) do pracovního poměru usnadňuje tak mladým lidem nástup do prvního zaměstnání. Spolu se Společensky účelnými pracovními místy vytváří jeden z nejčastěji využívaných nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti.

Chráněné dílny (provoz) Chráněné dílny jsou pracoviště, v nichž pracuje nejméně 60 % osob se změněnou pracovní schopností (ZPS). Chráněným pracovištěm je rovněž pracoviště zřízené v domácnosti občana se změněnou pracovní schopností. V roce 2006 ÚP dotoval v celém okrese Jihlava chráněné dílny pro 13 zdravotně postižených. Pro jejich provoz byla vyčleněna částka ve výši 1 565 915 Kč. V uvedeném roce nevznikla žádná nová chráněná dílna. V městě Třešť v současné době nepůsobí žádná chráněná dílna.

© RRA Vysočina

44


Profil města

6. SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURA 6.1 Vzdělávání ve městě Předškolní vzdělání je ve městě reprezentováno Mateřskou školou Třešť. Základní vzdělání probíhá na Základní škole Třešť. Učňovské a středoškolské vzdělání nabízí Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třešť. V oblasti mimoškolních a zájmových aktivit dětí je dále důležitá existence a činnost Základní umělecké školy Třešť a Domu dětí a mládeže (součást Základní školy Třešť, střediska pro volný čas dětí).

6.1.1 Předškolní vzdělávání Zřizovatelem příspěvkové organizace Mateřská škola Třešť, která sídlí v ulici Luční, je Město Třešť. Kapacita mateřské školy je 150 dětí, kapacita jídelny 200 jídel. Mateřská škola v Třešti je umístěna ve třech budovách v klidné lokalitě středu města. Komplex budov má šest tříd, kotelnu, prádelnu a školní kuchyň. Nezastavěnou plochu areálu tvoří školní zahrada, vybavená pro sezónní činnosti dětí. Tab. 6.1: MŠ Třešť

Název Adresa Právní forma IČ Zřizovatel Vlastník objektu Kapacita Škola sdružuje (zařízení) Kontakt Školní rok

2005/2006

Mateřská škola Třešť Luční 88/21, 589 01 Třešť Příspěvková organizace 71003665 Město Třešť Město Třešť 150 Mateřská škola, kuchyň Marie Topinková, tel.: 567 243 386, e-mail: [email protected] Počet tříd Počet žáků Přep. počet prac. ped. neped. 6 150 11,50 4,79

Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských zařízení, Výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v kraji Vysočina 2005

6.1.2 Základní vzdělávání Ve městě se nachází devítiletá Základní škola Třešť, která je spádová i pro žáky z příměstských částí a okolních menších obcí. Zřizovatelem této školy je Město Třešť. Ke škole patří též školní kuchyň a jídelna, školní družina a dům dětí a mládeže. Tři kmenové třídy prvního ročníku jsou umístěny v odloučeném pracovišti Třešť, Barvířská 30, kde je také umístěna školní jídelna-výdejna. Další prostory tohoto objektu jsou využívány pro činnost domu dětí a mládeže.

© RRA Vysočina

45


Profil města

Tab. 6.2: Základní škola Třešť

Oficiální název: Adresa: IČ: Právní forma: Zřizovatel: Vlastník objektu: Škola sdružuje (zařízení):

Základní škola Třešť Josefa Hory 1050/31, 589 01 Třešť 48460362 Příspěvková organizace Město Třešť Město Třešť Základní škola, školní kuchyň a jídelna, školní družina, dům dětí a mládeže

Kontakt:

PaedDr. Václav Trnka, tel: 567 224 266, e-mail: [email protected], webové stánky: www.zs-trest.cz Počet tříd Počet žáků Přep. počet prac. ped. neped. 26 654 37,33 12,16

Školní rok

2005/2006

Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských zařízení, Výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v kraji Vysočina 2005, www.zstrest.cz

6.1.3 Střední a učňovské vzdělání V oblasti středoškolského a učňovského vzdělání v Třešti působí Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třešť. Součástí je: Střední odborná škola (SOŠ) - je určena absolventům základních škol, studijní obory jsou 4leté, studenti získají maturitní vysvědčení. Střední odborné učiliště (SOU) je určeno absolventům základních škol, učební obory SOU jsou 3leté, žáci získají výuční list. Tento typ školy má výstup na maturitu – úspěšní absolventi mohou pokračovat v nástavbovém studiu a složit maturitní zkoušku. Odborné učiliště (OU) je určeno absolventům především zvláštních škol, učební obory OU jsou tříleté (výjimku tvoří pouze obor sklářského směru Zušlechťování skla, který je dvouletý), žáci obdrží výuční list a vysvědčení o závěrečné zkoušce. Teoretická výuka je zde méně náročná, převahu tvoří odborný výcvik. Škola dále sdružuje domov mládeže, internát a školní jídelnu. Tab. 6.3: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třešť – souhrnné informace

Oficiální název: Adresa IČ Právní forma Zřizovatel Vlastník objektu Kapacita Škola sdružuje (zařízení): Kontakt Školní rok 2005/2006

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třešť K Valše 1251/38, 589 01 Třešť 48461636 Příspěvková organizace Kraj Vysočina Kraj Vysočina 1280 střední odborná škola, střední odborné učiliště, odborné učiliště, domov mládeže, internát a školní kuchyň a jídelnu Pospíchal František, Mgr., tel: 567 224 941, e-mail: [email protected], webové stránky: www.sskola-trest.cz Počet tříd Počet žáků 37 671

Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských zařízení, V Výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v kraji Vysočina 2005, www.sskola-trest.cz

© RRA Vysočina

46


Profil města

Tab. 6.4: Střední odborná škola a obchodní akademie

Název: Studijní obory Adresa Vlastník objektu Školní rok 2005/2006

Střední odborná škola a obchodní akademie Čtyřleté obory: Technologie potravin - zpracování masa Zahradnictví K Valše 1251/38, 589 01 Třešť Kraj Vysočina Počet tříd Počet žáků Přep. počet prac. ped. neped. 1 19 1,53 0,80

Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských zařízení, Výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v kraji Vysočina 2005, www.sskola-trest.cz

Tab. 6.5: Střední odborné učiliště

Název: Studijní obory

Adresa Vlastník objektu Školní rok 2005/2006

Střední odborné učiliště Tříleté obory: Dvouleté nástavbové obory: Malíř skla a keramiky Dřevařská a nábytkářská výroba Zahradník Podnikání v oborech obchodu a Cukrář - výroba služeb Řezník - uzenář - výroba Podnikání Řezník - uzenář Krejčí Truhlář - výroba nábytku Truhlář Kuchař - číšník pro pohostinství Krajinář Číšník, servírka K Valše 1251/38, 589 01 Třešť Kraj Vysočina Počet tříd Počet žáků Přep. počet prac. ped. neped. 16 393 42,42 21,29


Tab. 6.6: Odborné učiliště

Oficiální název: Studijní obory

Adresa Adresa odloučeného pracoviště truhlářů Adresa odloučeného pracoviště pro odborný výcvik směru stavebně technického Vlastník objektu

© RRA Vysočina

Odborné učiliště Tříleté obory: Řeznické a uzenářské práce Šití oděvů Tesařské a truhlářské práce - truhlář.práce ve staveb. Zednické práce Kuchařské práce Výroba dutého skla Cukrářské práce Květinářské práce - květinářské a aranžérské práce Prodavačské práce K Valše 1251/38, 589 01 Třešť Tovární ul. 404/3, 589 01 Třešť

Dvouleté obory: Zušlechťování skla

Rooseweltova 176/4, 589 01 Třešť Kraj Vysočina

47


Školní rok

Profil města

Počet tříd

2005/2006

Počet žáků

20

Přep. počet prac. ped. neped. 259 36,5 12,22


Tab. 6.7: Domov mládeže

Oficiální název: Adresa Vlastník objektu Kapacita zařízení (lůžka) Školní rok

Domov mládeže K Valše 1251/38, 589 01 Třešť Kraj Vysočina 400 Počet ubytovaných

Přep. počet prac. ped. neped. 6,86 16,59 138 (vytíženost 35%)

2005/2006


Škola se úspěšně zapojuje do čerpání fondů EU. V rámci Společného regionálního operačního programu (SROP) škola získala v roce 2006 dotaci ve výši cca 2,7 mil. Kč na projekt „Zimní zahrada-prostor pro praktickou a teoretickou výuku“. Prosklená zimní zahrada bude sloužit k plnohodnotné realizaci výuky oboru zahradnictví popř. krajinotvorby a prostor se nabízí i pro zahájení rekvalifikací v tomto žádaném oboru a tím zvýšení zaměstnanecké nabídky. Dále se škola úspěšně zapojila také do Programu Iniciativy Společenství, Interreg IIIA. Tento projekt řeší v blízkosti školy vytvoření arboreta, sloužícího k výuce i k zlepšení vzhledu okolí.

6.1.4 Základní umělecká škola a středisko volného času Základní umělecká škola Třešť Základní umělecká škola Třešť nabízí výuku v hudební, taneční a výtvarné oblasti. V současné době se vyučuje v 8 třídách individuálně, 1 třída slouží pro výuku hudební teorie, 1 třída je speciálně vybavena pro výtvarný obor. Součástí školy je také malý koncertní sál s kapacitou 120 míst, který je současně učebnou pro výuku tanečního oboru. Tab. 6.8: Základní umělecká škola Třešť

Oficiální název: Adresa IČ Právní forma Zřizovatel Vlastník objektu Kapacita Kontakt Školní rok

Základní umělecká škola Třešť Revoluční 20/1, 589 01 Třešť 65766679 Příspěvková organizace Město Třešť Město Třešť 330 Helena Šimánková, tel.: 567224396, e-mail: [email protected], webové stránky: http://zus-trest.unas.cz Počet žáků Přep. počet prac.

2005/2006

323

Ped. 10,04

neped. 1,25

Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských zařízení, Výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v kraji Vysočina 2005, http://zustrest.unas.cz

© RRA Vysočina

48


Profil města

Dům dětí a mládeže Dům dětí a mládeže je součástí Základní školy Třešť, kde je střediskem pro volný čas dětí. Tab. 6.9: Dům dětí a mládeže

Název: Adresa Vlastník objektu Školní rok

Dům dětí a mládeže Barvířská 30/15, 589 01 Třešť Město Třešť Počet žáků Přep. počet prac.

2005/2006

676

Ped. 2,00

neped. 0,89

Zdroj: MŠMT - Rejstřík škol a školských zařízení, Výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v kraji Vysočina 2005, www.zstrest.cz

6.2 Zdravotnictví a sociální služby Spektrum zdravotních a sociálních služeb odpovídá velikosti a významu města Třešť. Výčet zdravotních a sociálních zařízení a služeb ve městě je uveden dále. Nejbližší komplexní nemocniční péče je poskytována v Jihlavě (cca 15 km).

6.2.1 Zdravotní zařízení a péče v Třešti Poliklinika Třešť Poliklinika Třešť byla zprivatizována v roce 1996. Zdravotní péči zde nyní zabezpečuje soukromé zdravotní zařízení Poliklinika Třešť, s.r.o. (vlastník objektu polikliniky). Poliklinika sídlí v ulici Palackého 1334/37 a poskytuje občanům široké spektrum lékařské péče. Podrobněji viz tab. 6.10. Tab. 6.10: Poliklinika Třešť

Oddělení, ordinace Dětské Gastroenterologie Gynekologie Chirurgie Interní Kožní Oční Ortopedie Plicní Praktiční lékaři Rehabilitace a elektroléčba Revmatologie Urologie Ušní, nosní, krční Zubní

Počet ordinací 3 1 1 2 2 1 1 1 1 3 1 1 1 1 4

Zdroj: www.trest.cz

© RRA Vysočina

49


Profil města

Dále zde nalezneme biochemickou a stomatologickou laboratoř, RTG, lékárnu a oční optiku. Zdravotnické zařízení také poskytuje ambulantní péči v oboru tuberkulóza a respirační nemoci (TRN). V budově polikliniky sídlí i společnost Doradus, s.r.o., která se zabývá interním lékařstvím a gastroenterologií.

Samostatné ordinace lékařů Většina ordinací lékařů se nachází v budově Polikliniky Třešť. V menší míře poté v budově Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Třešť či v jiných prostorách ve městě. Struktura zabezpečení lékařské péče je zachycena v následujících tabulkách. Tab. 6.11: Struktura zabezpečení lékařské péče ve městě

Ordinace Praktický lékař pro dospělé Praktický lékař pro děti a dorost Stomatologie Gynekologie

Počet ordinací/zařízené 3 3 4 1

Zdroj: Registr zdravotnických zařízení (Ústav Zdravotnických Informací a Statistiky ČR)

Tab. 6.12: Samostatné ordinace lékařů specialistů

Název Psychiatrická ambulance Diabetologická ambulance Gastroenterologická a interní ambulance Chirurgické ambulance Interní a kardiologická ambulance Oční ordinace Ordinace ORL Ortopedická ambulance Revmatologická a interní ambulance Urologická ambulance Kožní ambulance Lékař specialista TRN Stomatologická laboratoř Zdroj: Zdroj: Registr zdravotnických zařízení (Ústav Zdravotnických Informací a Statistiky ČR)

Lékárny: Ve městě se nalézají celkem dvě lékárny: - Lékárna Na Náměstí – nám. T. G. Masaryka 17/7 - Lékárna Salix – Palackého 1334/37 (Poliklinika Třešť)

6.2.2 Sociální zařízení a péče v Třešti Pečovatelská služba Třešť Zřizovatelem a poskytovatelem Pečovatelské služby Třešť (ul. Palackého 943/21) je Město Třešť. Pečovatelská služba byla v Třešti založena v roce 1993. Poskytuje následující služby: dovážka obědů, nákup, praní prádla, ošetřovatelské úkony, osobní hygiena ve středisku osobní hygieny, pedikúra, úklidy domácností, doprovod klientů k lékaři, pochůzky.

© RRA Vysočina

50


Profil města

Služby jsou zabezpečovány v domácnostech, v domech s pečovatelskou službou a v terénu. V roce 2006 měla pečovatelská služby téměř 160 klientů.

Domácí ošetřovatelská péče (DOP) Tato služba je poskytována kvalifikovanými zdravotními sestrami na základě doporučení ošetřujícího lékaře. Služby zahrnují prevenci a léčbu proleženin, odběr biologického materiálu, podání léků, převazy po operacích, úrazech, převazy bércových vředů, aplikaci injekcí, inzulínu, zaučování aplikace inzulínu, provádění ošetřovatelské rehabilitace, nácvik použití kompenzačních pomůcek. Tyto služby poskytuje Pečovatelská služba Třešť.

Dům s pečovatelskou službou Zřizovatelem Domu s pečovatelskou službou (DPS) je Město Třešť. DPS tvoří dvě budovy v majetku Města Třešť. Jedna tvoří převážně zázemí pečovatelské služby, a to kancelář, pracovní místnost pečovatelek, středisko osobní hygieny a prádelnu. Dále se zde nalézá i devět bytů pro klienty se základním vybavením (kuchyňská linka se sporákem). Ve druhé novější budově je 30 různě velkých bytů také se základním vybavením. Žádosti eviduje sociální odbor Městského úřadu Třešť a o přidělení bytů rozhoduje Rada města Třešť na základě doporučení obecního úřadu obce s rozšířenou působností - Magistrát města Jihlavy, sociální odbor.

6.3 Kultura, sport, volný čas 6.3.1 Kulturní zařízení a zázemí ve městě Městské kulturní středisko Třešť(MěKS) Městské kulturní středisko Třešť (ul. Fialková 1/8) je příspěvkovou organizací Města

Třešť a sídlí v kulturním domě v ulici Fialková. Městské kulturní středisko se podílí na pořádání divadelních představení, koncertů, tanečních představení, kabaretů, plesů a tanečních zábav. Dále organizuje i akce mimo kulturní dům jako např. programy pro noční jízdy parního vlaku, oheň na nádraží, městské oslavy a výročí či divadlo pod hvězdami. Městské kulturní středisko Třešť je zřizovatelem loutkového souboru. Správcem a provozovatelem objektu kulturního domu je MěKS, vlastníkem je Město Třešť. Kulturní dům v Třešti byl postaven v letech 1957-1959. Kulturní dům nabízí tyto prostory:

Velký sál: o o

Bar: o o

sedadlový pořádek - kapacita cca 400 míst taneční akce - 350 míst stolová úprava max. do 50 míst sedadlová úprava - do 70 míst

© RRA Vysočina

51


Profil města

Klubovna s kuchyňkou: o o

stolová úprava do 50 míst vybavení kuchyňky - chladnička, sporák, mikrovlnná trouba, rychlovarné konvice, šálky, podšálky, talíře, příbory, sklo

Učebna: o o

20 míst - vhodná pro schůze, přednášky vybavení: televize, video, možnost zapůjčení diaprojektoru, plátna

Společenský sál Střední odborné školy a Středního odborného učiliště Třešť K velkému společenskému sálu o kapacitě 500 osob, kde se nalézá i podium, přiléhá školní jídelna s obsluhovaným úsekem a cvičným barem. Zařízení je využíváno k různým kulturním a společenským akcím.

Kino Máj K dispozici je kinosál (ul. Revoluční 1298/4) s kapacitou 218 míst. Promítány jsou 2 – 3 filmy týdně.

Židovská synagoga Objekt židovské synagogy (nám. Svobody) prošel rekonstrukcí v letech 1993-1996. Dnes k náboženským účelům slouží pouze malá modlitebna v patře, v prostoru ženské galerie, ostatní místnosti slouží jako galerie. V patře je instalována expozice věnována pobytu Franze Kafky v Třešti, v přízemí nalezne návštěvník expozici o historii židovské obce v Třešti. Hlavní sál je využíván pro kulturní účely – příležitostné výstavy a koncerty vážné hudby. Vlastníkem a správcem budovy je Náboženská obec Československé církve husitské v Jihlavě.

Schumpeterův dům

Rodný dům J. A. Schumpetera (ul. Rooseweltova 462/2), jednoho z nejvýznamnějších ekonomů 20. století a prvního rakouského ministra financí, prošel před cca 4 roky rozsáhlou rekonstrukcí v nákladu téměř 14,8 mil. Kč (finanční podpora z programu SAPARD). Dnes je tento palácový dům sídlem Turistického informačního centra Města Třešť, pobočky Muzea Vysočiny a expozice Spolku přátel betlémů v Třešti. V objektu je rovněž umístěna kavárna s cukrárnou provozovaná SOŠ a SOU Třešť. Ve vstupní chodbě přízemí domu je instalována galerie o rodině Schumpeterově, které vévodí skleněný portrét J.A. Schumpetera. Vlastníkem rodného domu J. A. Schumpetera je Město Třešť.

Městská knihovna Třešť Knihovna (ul. Revoluční 1298/4) byla založena již roku 1881. V současnosti knihovna eviduje cca 1210 čtenářů. Celkový počet výpůjček za rok přesahuje 70 000 a knihovnu navštíví ročně v průměru 13 000 návštěvníků. Svým návštěvníkům knihovna nabízí • více než 24 000 knižních svazků • velký výběr periodik a mediálních nosičů • oddělení pro dospělé čtenáře • oddělení pro mládež • počítačová pracoviště – k dispozici 3 PC s přístupem na internet • ostatní služby - on-line katalogy, meziknihovní výpůjčky

6.3.3 Sportovní zařízení a zázemí Město Třešť poskytuje řadu příležitostí ke sportovnímu vyžití. © RRA Vysočina

52


• • • • • • • • • • • • • • • •

Profil města

Sportovní zařízení ve městě: městská sportovní hala – rozměr hrací plochy 45 x 24 m, kapacita tribuny: 120 tělocvična základní školy – rozměr hrací plochy 26,5 x 14,7 m tělocvična základní školy (Dům dětí a mládeže) – rozměr hrací plochy 18,6 x 6,2 m fotbalové hřiště – pískové a travnaté hřiště, využíváno především TJ Slavoj Třešť tělocvična juda (dojo) – v Sokolském domě, rozměr cvičební plochy 90 m2 jezdecký areál tenisové kurty házenkářské hřiště tělocvična SOŠ a SOU střelnice pro krátké a dlouhé zbraně (Salavice) minigolf v areálu SOŠ a SOU Třešť volejbalová hřiště kynologický areál sportovní rybolov pétanque hřiště v areálu zámeckého hotelu bowling - 2 dráhy

6.3.4 Kulturní, sportovní a zájmové spolky a sdružení Sportovní: • • • • • • •

Jezdecký klub Třešť Jezdecký klub „Stáj Drastich Třešť“ Klub Agility Sportovní klub stolního tenisu Třešť TJ Orel TJ Sokol Třešť TJ Slavoj Třešť

Kulturní a společenské: • • • • • • • • • • • • • •

Český svaz Červeného kříže Klub důchodců Muzejní spolek Třešť Občanské sdružení Pomoc druhým Sbor dobrovolných hasičů Třešť Sdružení KAMARÁD při DDM Barvířská 30 Sdružení rodičů při ZŠ Svaz postižených civilizačními chorobami Svaz tělesně postižených Spolek přátel betlémů v Třešti Tančírna Třešť, o.s. Třešť 21 – občanské sdružení Vzájemně dobročinný spolek ZÁCHRANA Třešti Divadelní spolek Karla Čapka

Zájmové: • • • •

Autoklub Kynologický klub Radioklub Dyje Moravský rybářský svaz

© RRA Vysočina

53


• • • • •

Profil města

Myslivecké sdružení Špičák Myslivecké sdružení Třešť – Panenská Rozsíčka ZO Český svaz chovatelů ZO Český svaz včelařů ZO Český svaz zahrádkářů

Turistické: •

SK Klub českých turistů Třešť

Hudební: • • • • • •

COMBO TV Labyrint Tutti, dechový orchestr (Jihlava) Voxtet ZatrestBand Zdeněk a Martínek Požárovi

Církevní organizace ve městě: • •

Římskokatolická farnost Třešť Náboženská obec Církve československé husitské v Jihlavě

Nadace •

Nadační fond J. A. Schumpetera

6.3.5 Kulturní, sportovní a společenské akce Město Třešť je významným kulturním centrem kraje Vysočina. V průběhu roku se zde koná řada významných kulturních akcí, z nichž některé získaly významná ocenění (Tančírna Třešť – ocenění Zlatá jeřabina). Kulturní kalendář je součástí internetových stránek Městského kulturního střediska Třešť (http://meks.cora.cz/) a Města Třešť (www.trest.cz.) Město Třešť je vzhledem k existenci a činnosti Zámeckého hotelu Třešť (vlastník a provozovatel Středisko společných činností Akademie věd ČR) rovněž centrem řady společenských akcí, školení, seminářů a konferencí. Mezi pravidelně opakující se a hojně navštěvované akce lze zařadit: • • • • • • • • • • • • •

Tančírna Třešť – celovečerní hudební akce, kde vystupují amatérské a profesionální swingové orchestry a jazzbandy Třešťské divadelní jaro – přehlídka ochotnických divadelních souborů Cihelna Třešť – divadelně hudební festival Dřevořezání Třešť – výroba betlémů Velikonoční a vánoční výstava betlémů Živý betlém Zahájení Adventu Vánoční koncerty Přivítání Nového roku Změna času na slunečních hodinách Večery pod lampou Martinská jízda Městské slavnosti

© RRA Vysočina

54


• • • •

• • • • • •

• • •

Profil města

Poutě Šibřinky Představení loutkového divadla Představení divadla pod hvězdami Cykloakce „Z Třeště do Třeště přes hrad Roštejn" Turistická akce „Krajem pramenů Dyje“ Jezdecké závody Chovatelské výstavy Hasičské soutěže - Čenkov Soutěže modelářské, lodní, letecké, kynologické, rybářské Škola smyku Léto s párou: programy pro noční jízdy parního vlaku, oheň na nádraží aj. Pohádkový les

6.4 Informace pro občany Město Třešť provozuje internetové stránky www.trest.cz. Zde občan nalezne základní informace o městě, kontakty na pracovníky MěÚ, aktuální informace, informace z kultury, sportu, turistiky apod. Informace o nabídce kulturních akcí ve městě jsou rovněž součástí internetových stránek Městského kulturního střediska Třešť (http://meks.cora.cz/) Město Třešť dále pravidelně vydává měsíčník Naše město, který informuje občany o událostech ve městě.

© RRA Vysočina

55


Profil města

7. CESTOVNÍ RUCH 7.1 Stručná charakteristika města z pohledu CR Ačkoliv se v Třešti a blízkém okolí nevyskytují významné nadregionální turistické atraktivity, krajina Českomoravské vrchoviny, přírodní podmínky a poloha města skýtají dobré možnosti k rozvoji turismu. Za dominanty města je považován zámek, farní kostel sv. Martina a chrám sv. Kateřiny Sienské. Městská památková zóna Třešť byla vyhlášena Ministerstvem kultury ČR dne 22.9.1995. Město Třešť je spjato s životem řady známých osobností. Narodil se zde světoznámý ekonom J. A. Schumpeter (1883-1950), hvězdář a lékař Šimon Partlic (1590-1649). Spisovatel Franz Kafka trávil v Třešti u svého strýce letní prázdniny, což bylo inspirací k sepsání povídky Vesnický lékař. Narodil se zde také herec Otto Šimánek, představitel filmové postavy Pana Tau. Třešť je proslulá jako město betlémů. Stálou expozici betlémů nalezneme v rodném domě J. A. Schumpetera v rámci expozice Muzea Vysočiny a částečně v expozici Spolku přátel betlémů v Třešti. Kromě betlémů můžeme v muzeu shlédnout výstavu věnovanou slavnému rodákovi J. A. Schumpeterovi a inventář pocházející z třešťského zámku. V objektu se nachází také Turistické informační centrum Třešť. Významným faktorem z pohledu cestovního ruchu je vysoká kvalita nabídky kulturních akcí ve městě. Okolí města je protkáno kvalitní sítí cykloturistických a pěších tras umožňující návštěvníkům výlety do okolí, kde se nachází řada zajímavých turistických cílů historického i přírodního charakteru. Právě poloha v dostupné vzdálenosti nadregionálních turistických lokalit vytváří významný potenciál města z pohledu vytváření programové nabídky pro návštěvníky.

7.2 Kulturní hodnoty města ve vztahu k rozvoji CR Centrum města Třešť tvoří pomyslný trojúhelník vymezený ulicemi 5. května, Rooseweltova a Franze Kafky. V této části města se nachází většina historických památek. Tato kapitola dále v krátkosti pojednává o vybraných architektonických památkách.

Tab. 7.1: Výčet nejvýznamnějších pamětihodností města

• • • • • • •

Farní kostel sv. Martina Chrám sv. Kateřiny Sienské Zámek Bývalá židovská synagoga Rodný dům J. A. Schumpetera Židovský hřbitov Památník na Vězeňském dvoře

• • • • • •

Hřbitovní kaple (rodiny SchumpeterůKilliánů Křížová cesta – Kalvárie Barokní sochy Na Hrázi Památník židovským obětem Měšťanské domy na náměstí Drobná sakrální architektura (boží muka, kříže, kapličky a poklony)

Zdroj: Šetření RRAV

© RRA Vysočina

56


Profil města

Bližší charakteristika vybraných památek v Třešťi Nejstarší architektonickou památkou ve městě je farní kostel sv. Martina. Byl založen ve 13. století, dostavěn ve druhé polovině 15. století a později barokně upraven. V 18. století byla vystavěna nová kruchta, jižní sakristie a panská oratoř. Zajímavým prvkem je gotický náhrobek Jana z Hodic, renesanční náhrobek Kryštofa Vencelíka a pozdně gotická kamenná kazatelna. Chrám sv. Kateřiny Sienské byl vystavěn v 16. století, v době, kdy Třešť patřila Vencelíkům, jako luteránský kostel. Původní interiér kostela bohužel v 19. století vyhořel. Na vnější zdi chrámu je umístěn pozdně renesanční náhrobek neznámého rytíře s erbem polovičního lva a uvnitř kostela nalezneme náhrobek J. V. Vencelíka z Vrchovišť z roku 1606. Zámek se nalézá na místě středověké tvrze z roku 1513, která přestavbami zanikla. Původně patřil české šlechtě, v letech 1626 – 1945 jej vlastnila rakouská šlechta. Čtyřkřídlá budova s věžemi a arkádami byla postavena v 16. století M. Grimmem. Později bylo v zámku umístěno místní muzeum a obrazová galerie. K zámku patří i patnáctihektarový anglický park. Dnes je objekt zámku majetkem Střediska společných činností Akademie věd ČR a slouží jako hotel a konferenční centrum Vysočiny (semináře a sympózia). Původní barokní podobu židovské synagogy neznáme, protože dne 2. října 1824 byla těžce poškozena požárem, který zničil celé židovské ghetto. V následujících měsících byla zásluhou tehdejšího rychtáře židovské obce Izáka Wiesenwalda obnovena v empírovém slohu. Je to jediná synagoga v našich zemích, která má v průčelí podloubí. Židovské bohoslužby se zde konaly až do druhé světové války, kterou téměř nikdo z židovské populace nepřežil. Po válce byla budova využívána k různým účelům, i jako skladiště. Od roku 1957 ji užívá sbor Náboženské obce Církve československé husitské v Jihlavě. Dnes slouží k náboženským účelům pouze malá modlitebna v patře, ostatní místnosti slouží jako výstavní a koncertní prostory. V patře je instalována expozice o Franzi Kafkovi. V přízemí nalezneme expozici o historii židovské obce v Třešti. Ve městě se nachází rodný dům J. A. Schumpetera, jednoho z nejvýznamnějších ekonomů 20. století. Dnes je tento palácový dům sídlem Turistického informačního centra Třešť, pobočky Muzea Vysočiny a expozice Spolku přátel betlémů v Třešti. Informace o rodném domě jsou rovněž součástí kap. 6.3.1.

Náměstí T. G. Masaryka zdobí největší sluneční hodiny v České republice. Jsou umístěny na ploše 663 m2 a ručička hodin měří 8,21 m.

© RRA Vysočina

57


Profil města

Průsečík hodinových čar je asi 1,5 m za 8 m vysokým gnómonem 9; ve výšce 2 m je umístěna maketa přesýpacích hodin, která zřejmě slouží jako nodus; při změně času školní mládež mění číslice u hodinových čar. Sluneční hodiny byly zhotoveny v roce 2002 v rámci komplexní rekonstrukce náměstí.

7.3 Okolí Třeště Z pohledu rozvoje cestovního ruchu v Třešti je důležitá provázanost také s turistickými atraktivitami v okolí. Tato kapitola stručně charakterizuje nejvýznamnější přírodní i kulturní cíle z pohledu cestovního ruchu.

7.3.1 Kulturní zajímavosti Hrad Roštejn: Původně gotický strážní hrad byl v 16. století přestavěn na renesanční lovecké sídlo. Po požáru roku 1915 byl opuštěn a pustl, komplexní rekonstrukce proběhla na přelomu 50. a 60. let. Roštejnská sedmiboká věž nabízí návštěvníkům nádherný výhled. Na hradě je umístěna pobočka Muzea Vysočiny. Část bývalé obory pod hradem tvoří botanickou rezervaci. Telč: Renesanční město s městskou památkovou rezervací a zónou ležící 13 km od Třeště. V roce 1992 bylo historické jádro města zapsáno na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Jihlava: Nejstarší horní město českých zemí vzdálené 17 km. Centrum města, kde nalezneme gotické, renesanční a barokní stavby, bylo vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci. Město má kvalitní nabídku doprovodných služeb pro návštěvníky (ZOO, Vodní ráj, Jihlavské podzemí aj.).

Třebíč: Bazilika sv. Prokopa a Židovská čtvrť zvaná Zámostí byla v roce 2003 zapsána do Seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Pelhřimov: Historické jádro královského města Pelhřimov bylo již v roce 1969 vyhlášeno městskou památkovou rezervací. Město je známé jako „Pelhřimov – město rekordů a kuriozit“.

9

svisle upevněná tyč (slovo řeckého původu)

© RRA Vysočina

58


Profil města

7.3.2 Přírodní zajímavosti v okolí Velký Špičák: Vrch Špičák (733,5 m n.m.), Velké Javoří (679 m n.m.) a jejich okolí bylo vyhlášeno v roce 1964 národní přírodní rezervací o celkové rozloze 46 ha. Z geomorfologického hlediska patří oblast Velkého Špičáku do Brtnické vrchoviny. Jedná se o přirozený bukový porost se zbytky smíšeného horského pralesa. Je tvořen jedlovými bučinami a javořinami se zastoupením původního ekotypu vysočinského smrku. V rezervaci nalezneme také jasany, jilmy a jedle. Kuželovitý vrch Špičák je také astronomický geodetický bod. Okolní příroda poskytuje vděčné cíle turistických vycházek. Na Špičák vede modrá turistická stezka dlouhá 4,5 km a zelená naučná stezka z Třeště. Správcem národní přírodní rezervace je „Správa chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy“. Lom v Čenkově: V blízkosti obce Čenkov vzdálené 4 km od Třeště se nalézá zatopený lom. Jedná se o jedno z nejčistších rekreačních koupališť Jihlavska. Pramen Moravské Dyje: Prameny Dyje jsou od města Třešť vzdáleny 3,5 km. Čertovka: Jedná se o skalnatý útvar u vlakového nádraží v obci Hodice (1,5 km od Třeště). Podle pověsti můžeme ve skalách naleznout otisk "čertova kopyta", který tu podle pověsti čert nechal, když zlostně zadupal, protože prohrál sázku, že z Čertovky nanosí kámen na stavbu hradu Roštejn dříve, než kohout ráno třikrát zakokrhá. Kloc: Národní přírodní rezervace s přirozeným bukovým porostem a horskou květenou. Loučky: Národní přírodní rezervace Loučky, která zahrnuje kamenitou stráň s rulovým skaliskem a původním porostem. Přírodní památky: V okolí Třeště se nachází řada přírodních památek. Jezdovické rašeliniště se řadí k typickým svahovým prameništním rašeliništím. Na rašeliniště navazují Bukovské rybníčky. Pod Malým Špičákem se rozkládá přírodní památka Rašeliniště Loučky, kde pramení Loučský potok. Severně od rašeliniště nalezneme Vílanecké rašeliniště s ojedinělým fytocenologickým charakterem. Přírodní rezervace: Přírodní rezervace U potoků nedaleko obce Švábov zachovává velmi cenný soubor rostlinných (luční a rašelinné) a živočišných (hmyz, obojživelníci a ptactvo) společenstev. Přírodní rezervace V Kluči zahrnuje přirozený původní bukojedlový les pralesovitého charakteru s osamocenými javory a lípami. Roštejnská obora je největší komplex starých bučin na Českomoravské vrchovině s převládajícím bukem lesním a osamoceným výskytem javoru klenu, jilmu a lípy. V okolí se dále nachází řada významných krajinných prvků.

© RRA Vysočina

59


Profil města

7.4 Turistická infrastruktura ve městě 7.4.1 Cyklistické, pěší a lyžařské trasy Cyklotrasy Město a jeho okolí pokrývá kvalitní síť cyklotras, které návštěvníkům přibližují turistické cíle. Pro vedení tras jsou využívány komunikace nižších tříd s nižším dopravním provozem, polní a lesní cesty.

Tab. 7.2: Značené cyklotrasy procházející městem (místními částmi)

Číslo trasy 16 10 5090 5091 5093 5129 5200

Průběh cyklotrasy Hlinsko – Jihlava – Třešť – Telč – Slavonice Třešť – Popický Vrch – Kostelec u Jihlavy – Rohozná Třešť – Panenská Rozsíčka – Sedlejov – Telč Třešť – Šibeniční vrch Třešť – Nový Rychnov – Křemešník – Pelhřimov Třešť – Stonařov – Aleje (lovecký zámeček)

Celkem (km) 125 24 16 2 30 11

Zdroj: Databáze RRAV

Tab. 7.3: Cyklotrasy v nejbližším okolí města Třešť

Číslo trasy 5092 5123 5128

Průběh cyklotrasy Batelov – Růžená – Hodice – Panenská Rozšíčka – Knínice Doupě - Sedlejov - Zvolenovice - Kostelní Myslová Jihlávka, žst - Nová Ves - Batelov - Nový Dvůr, rozc.

Celkem (km) 40 25 15

Zdroj: Databáze RRAV

Město Třešť má velice kvalitně vypracované tzv. cyklotipy. Jde o cykloturistické okruhy kolem města Třeště. Tyto cyklotipy jsou součástí internetových stránek města a návštěvník zde nalezne informace jak o průběhu trasy, tak i zajímavostech na trase, výškovém profilu apod. V roce 2003 byla Městem Třešť (s podporou Fondu Vysočiny) vydána propagační brožura „Z Třeště do Třeště nejen po cyklotrasách“. Tento oceněný, velmi kvalitní materiál, nabízí 10 okruhů po turisticky zajímavých místech v okolí města.

Cyklostezky a MTB trasy Cyklostezky 11, tedy stavebně upravené a dopravním značením vymezené komunikace určené cyklistům, se ve městě ani v okolí Třeště zatím nevyskytují. Vhodný terén Českomoravské vrchoviny vytváří také kvalitní podmínky pro rozvoj tzv. MTB tras, tedy náročné specifické trasy v terénu pro horská kola. V okolí města se žádná takto značená trať nevyskytuje.

10

Trasa č. 16 je součástí dálkové trasy, tzv. Českomoravská stezka

11

Jde o místní komunikace IV. kategorie, ze kterých je vyloučen provoz silničních motorových vozidel a které svými parametry splňují požadavky pro uvedené v ČSN 73 61 10 a vyhlášky ve smyslu vyhlášky č. 30/2001 Sb.

© RRA Vysočina

60


Profil města

Pěší trasy značené dle KČT Pěší turistické trasy značí a pravidelnou údržbu provádí Klub českých turistů. Pěší trasy jsou značeny pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pásů. Prostřední pás, který určuje barvu značené trasy, je červený, modrý, zelený nebo žlutý. Třeští procházejí značené pěší turistické stezky uvedené v následující tabulce. Tab. 7.4: Pěší turistické trasy procházející městem

barva Modrá

č. trasy průběh pěší trasy 2003 Jihlava – Rančířov – Popice – Špičák – Třešť – Roštejn – Velký pařezitý rybník

Délka (km) 35

Zdroj: Turistická mapa KČT, šetření RRAV

Tab. 7.5: Pěší turistické trasy v nejbližším okolí města Třešť

barva Zelená Žlutá

č. trasy průběh pěší trasy 4561 Čeřínek – Cejle – Kostelec u Jihlavy – Pouště – Moravská Dyje, prm. – Hodice – Roštejn – Velký pařezitý rybník 7533 Bransouze – Btnice – Suchá – Špičák

Žlutá

7570

Větrný Jeníkov – Jiřín – Ježená – Nový Hubenov – Čeřínek – Dolní Cerekev – Spělov – Batelov – Lovětín – Růžená – Roštejn – Telč

Délka (km) 42,5 22 44

Zdroj: Turistická mapa KČT, šetření RRAV

Pro pěší turisty byl vytvořen malý okruh městem, který začíná u zámku, dále pokračuje okolo kostela sv. Martina, k barokním sochám Na Hrázi, k pomníku Šimona Partlice, k domu J. A. Schumpetera, synagoze a ukončen je na náměstí u největších slunečních hodin v České republice. Větší okruh zahrnuje ještě návštěvu Vězeňského dvora, síně tradic, kapli rodiny Schumpeterů a židovský hřbitov, který se nachází na jižním okraji města. Klub českých turistů Třešť SK KČT Třešť byl založen v roce 1982 jako odbor turistiky TJ Slavoj Třešť. Vznikl za účelem sdružení lidí se zájmem o pěší a lyžařskou turistiku, později se spektrum zájmu rozšířilo i na cykloturistiku a mototuristiku. První aktivitou klubu bylo uspořádání dálkového pochodu pro veřejnost s názvem "Okolo pralesa V Klučí". Další ročníky nesl pochod již tradiční název "Krajem pramenů Dyje". Od roku 1983 se stala tradicí i akce pro rodiče s dětmi "Cesta pohádkovým lesem". V roce 1991 se odbor osamostatnil a vznikl tak současný Sportovní klub Klubu českých turistů Třešť. Pro veřejnost kromě výše zmiňovaných akcí klub každoročně připravuje několik vycházek "Za toulavým náprstkem", především pro rodiče s dětmi a od roku 1999 cykloakci "Z Třeště do Třeště přes hrad Roštejn". V současné době má SK KČT Třešť 70 členů, z toho 11 vedoucích a cvičitelů, kteří v hlavní sezóně od března do listopadu (mimo července a srpna) připravují na každou sobotu bud' pěší vycházku nebo účast na dálkovém pochodu nebo cykloakci. Kromě toho jedenkrát za rok mají členové možnost zúčastnit se 4-5-ti denní cykloakce a sedmidenního pěšího výletu. Jednou až dvakrát ročně je připravena mototuristická akce. V zimě klub pořádá pěší nebo lyžařské akce. Všech akcí se mohou zúčastnit i nečlenové. Klub zajišťuje ve spolupráci s KČT Regionální komisí značení kraje Vysočina údržbu značení v okolí města.

© RRA Vysočina

61


Profil města

Naučné a tématické pěší trasy Naučná stezka Špičák Naučná stezka Špičák vznikla za finanční podpory Města Třešť. Naučná stezka s deseti zastaveními seznamuje návštěvníky s přírodními zajímavostmi v okolí města i národní přírodní rezervací Velký Špičák. Naučná stezka Čeřínek V okolí obce Kostelec, která je členem Mikroregionu Třešťsko, vede naučná stezka Čeřínek se čtrnácti stanovišti a o celkové délce 6 km. Obr. 7.1: Turistická a cyklistická mapa Třeště a okolí

Zdroj: www.turistika.cz

Lyžařské trasy, vleky Upravované běžecké tratě jsou v Řásné (15 km). V okolí Třeště se nachází lyžařské vleky - Čeřínek (10 km), Brtnice (16 km), Mrákotín (20 km) či Křemešník (21 km).

7.4.2 Ubytování a stravování Ubytování Celková kapacita hotelů a penzionů (vč. ubytování v soukromí) v Třešti je cca 140 lůžek. Toto číslo je výrazně ovlivněno Zámeckým hotelem Třešť, který nabízí cca 80 stálých lůžek (možnost rozšíření o dalších 30 přistýlek). Zámecký hotel Třešť, slouží jako významné © RRA Vysočina

62


Profil města

konferenční centrum a jeho vlastníkem a provozovatelem je Středisko společných činností Akademie věd ČR. V dubnu 2006 byl Zámecký hotel Třešť rozšířen o depandanci „Podzámčí“ (vedlejší budovu hotelu). V těsné blízkosti zámku tak vzniklo dalších 25 nadstandardně vybavených hotelových pokojů s kapacitou 30 lůžek. Jeden z pokojů je určen pro handicapované hosty. Další tři ubytovací zařízení ve městě nabízejí nižší počet lůžek typu „penzion“ či „ubytování v soukromí“. Žádné ubytovací zařízení není v současné certifikováno dle platných standardů. Mimo výše uvedených zařízení nabízí ubytování pro návštěvníky také Domov mládeže při Střední odborné škola a Střední odborné učiliště Třešť.

Tab. 7.6: Ubytování ve městě

Název - provozovatel Zámecký hotel Třešť Penzion u Růžičků Ubytování v rodinném domku Domov mládeže při SOŠ a SOU Třešť

Adresa (ulice) Dr.Richtra 234/6 U Váhy 471/3 Družstevní 766 K Valše 38

Kapacita lůžek 110 17 7 400 13

12

Provoz Celoročně Celoročně Celoročně Celoročně

Zdroj: www.trest.cz, šetření RRAV

Stravovací kapacity Nedílná součást nabídky území jsou kvalitní stravovací zařízení. Možnosti stravování v Třešti jsou součástí tab. 7.7. Mimo níže uvedených zařízení se ve městě nachází další zařízení (kavárny, pivnice aj.) bez možnosti stravování (teplá jídla).

Tab. 7.7: Možnosti stravování v Třešti

Stravovací zařízení Zámecká restaurace Restaurace „U Kapra“ Restaurace „U Krebsů“ Restaurace „Panský dvůr“ Zdroj: www.trest.cz

Adresa Dr. Richtra 234/6 nám. T.G.M. 17/7 Nádražní 448/2 Barvířská 1359/20

Kongresová a konferenční turistika Město Třešť je považováno za významné konferenční centrum kraje Vysočina. Jak bylo již výše uvedeno, Zámecký hotel Třešť nabízí svým návštěvníkům širokou nabídku služeb zaměřených na kongresovou turistiku. V zámku nalezneme konferenční sál s kapacitou 115 osob, hudební salónek pro 30 osob s promítacím plátnem, televizní salónek pro 25 – 28 osob a tři univerzální salónky s kapacitou 12 – 18 osob. V depandaci „Podzámčí“ se nachází dva salónky s kapacitou 36 a 20 osob. Stravování pro účastníky konferencí zajišťuje zámecká jídelna s kapacitou 80 osob a zámecká restaurace pro 45 osob. Za výhodnou z pohledu rozvoje konferenční turistiky lze považovat i polohu města v centrální části České republiky a relativně dobrou dostupnost dálnice D1.

12 13

Jde o hodnoty, které se vhledem k možnosti umístění přistýlek v některých zařízeních můžou měnit. Kapacit lůžek je odvozena od počtu ubytovaných studentů.

© RRA Vysočina

63


Profil města

7.5 Propagace města 7.5.1 Turistické informační centrum Třešť Stěžejní úlohu v oblasti propagace města a z pohledu zajištění informačního servisu pro návštěvníky města zastává Turistické informační centrum Třešť (TIC), které je členem Asociace turistických informačních center. Turistické informační centrum Třešť sídlí v rodném domě J. A. Schumpetera (budova ve vlastnictví Města Třešť), Rooseweltova 462/6. Centrum poskytuje služby v oblasti průvodcovské činnosti v expozici betlémů a synagoze, informace o ubytování, stravování, o jízdních řádech, o kulturních akcích, turistické informace, rezervace a předprodej vstupenek, prodej informačních materiálů a předmětů, správa databáze podnikatelů a služeb, internet pro veřejnost.

7.5.2 Internetové prezentace a propagační materiály Internetová turistická propagace města je zajišťována především prostřednictvím internetových stránek www.trest.cz administrované Městem Třešť, v menší míře také prostřednictvím www.trestsko.cz administrované Mikroregionem Třešťsko. Tyto internetové stránky poskytují pouze základní informace v oblasti cestovního ruchu (ubytování, stravování, služby, kulturní a sportovní akce apod.). Stránky města obsahují také podrobný popis různých cyklistických a pěších výletů do okolí. Na stránkách Městského kulturního střediska Třešť www.meks.cora.cz nalezneme seznam kulturních a společenských akcí. Základní informace o městě v oblasti cestovního ruchu dále poskytuje řada turistických internetových stránek (serverů). Jedná se však o stručné informace v rámci jejich celkové nabídky. Hlavním subjektem v oblasti tvorby, aktualizace a distribuce propagačních materiálů je Město Třešť, prostřednictvím Turistického informačního centra Třešť. Jde především o propagační materiály mapující historické zajímavosti města a okolí, ubytovací a stravovací zařízení ve městě apod. Pro tvorbu některých propagačních materiálů a publikací byl úspěšně využit také Fond Vysočiny. Městské kulturní středisko Třešť vydává pravidelný Kulturní kalendář MěKS Třešť. Obdobný půlroční kalendář poskytuje i Město Třešť.

7.6 Volnočasové aktivity Zázemí pro trávení volného času jsou důležitou složkou materiálně-technické základny cestovního ruchu. Návštěvníci Třeště mohou využít kvalitní kulturní a sportovní infrastrukturu města. Mimo návštěvy kulturních památek, muzeí a galerií mohou také pro trávení volného času využít program kina, popřípadě navštívit celou řadu tradičních společenských a kulturních akcí. Město Třešť přímo nenabízí vhodné podmínky pro koupání (přírodní či umělé koupaliště). Nejblíže (cca 3 km) je k zatopený lom v Čenkově (místní část Třeště), který je považován za jedno z nejkvalitnějších koupališť na Jihlavsku. V oblasti aktivního trávení volného času mohou dále návštěvníci ve městě a okolí využít především: - zázemí sportovišť ve městě (viz kapitola 6.3.3), - značené cyklistické a pěší trasy (viz kapitola 7.4.1), - návštěvu kulturních zařízení (6.3.2), © RRA Vysočina

64


-

Profil města

pravidelné společenské akce ve městě a okolí (viz kap. 6.3.5), projížďky na koni (Jezdecký klub Třešť), houbaření, rybaření v okolních rybnících.

7.7 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu dle ÚÚR Podkladem pro zpracování této kapitoly je studie Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, kterou zadalo ke zpracování Ministerstvo pro místní rozvoj Ústavu územního rozvoje Brno (ÚÚR). Studie byla zpracována v roce 2001. Tento materiál je významný z hlediska zmapování rozvojových možností cestovního ruchu v ČR, ale také i ve vztahu např. pro přerozdělování dotací a podpor na rozvoj cestovního ruchu. Z tohoto důvodu je vhodné výstupy ze studie vztahující se k Třešti uvést také v rámci kapitoly věnované cestovnímu ruchu ve městě. Hodnocení celkového potenciálu cestovního ruchu vychází z bodování dílčích potenciálů, tj. potenciál přírodního a kulturního subsystému. Přírodní subsystém zahrnuje aktivity založené na aktivní turistice, rekreaci, poznávání přírody nebo takové, které přírodu využívají jako prostředí pro specializované sportovní činnosti. Kulturní subsystém zahrnuje aktivity vyjádřené cestami za kulturním poznáním či za zábavnými i jinými akcemi. Výsledkem je kategorizace všech měst a obcí podle jejich vnitřních přírodních a kulturních atraktivit, které mohou zaujmout turisty a návštěvníky. Skutečná návštěvnost lokalit či údaje o ubytovacích kapacitách nebyly předmětem hodnocení, pouze stávající míra atraktivity jednotlivých obcí. Město Třešť bylo ohodnoceno celkově 126 body, což je klasifikováno jako velmi vysoký potenciál. Přičemž více byl ohodnocen potenciál přírodního subsystému (74 bodů) oproti potenciálu kulturního subsystému (52 bodů). Do hodnocení však nebyl zahrnut indikátor „Kongresy a konference“, který byl v době vzniku studie nulový. V současnosti by byl podíl kulturního subsystému mírně vyšší, ale přírodní složka by stále byla dominantní. Rozvoj kongresové turistiky by tak zvýšil i celkové hodnocení města. Ve srovnání obcí s pověřeným obecním úřadem v kraji Vysočina má Třešť nejvyšší celkový potenciál v oblasti cestovního ruchu. Silnou stránkou pro rozvoj cestovního ruchu ve městě je kvalitní životní prostředí se zachovalým přírodním krajinným rázem a významně se rozvíjející kongresová turistika. Tab. 7.8: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích s pověřeným obecním úřadem (POÚ) v kraji Vysočina (nejsou zahrnuty obce s rozšířenou působností, které jsou také POÚ)

Město Golčův Jeníkov Hrotovice Jaroměřice nad Rokytnou Jemnice Kamenice nad Lipou Ledeč nad Sázavou Počátky Polná Přibyslav Třešť Velká Bíteš

Celkový potenciál 42 66 95 85 105 73 83 82 114 126 91

Potenciál přírodního Potenciál kulturního subsystému subsystému 40 2 51 15 40 55 48 37 53 52 58 15 51 32 57 25 52 62 74 52 46 45

Zdroj: ÚUR Brno - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR

© RRA Vysočina

65


Profil města

Tab. 7.9: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích s rozšířenou působností kraje Vysočina

Město

Celkový potenciál

Jihlava Žďár nad Sázavou Telč Nové Město na Mor. Havlíčkův Brod Pelhřimov Náměšť nad Oslavou Velké Meziříčí Třebíč Bystřice nad Pern. Humpolec Pacov Moravské Budějovice Světlá nad Sázavou Chotěboř

191 185 180 162 161 154 125 117 115 114 104 97 89 87 59


Potenciál přírodního Potenciál kulturního subsystému subsystému 59 132 79 106 49 131 60 102 54 107 35 119 68 57 55 62 53 62 72 42 47 57 40 57 44 45 62 25 44 15

Tab. 7.10: Rozdělení obcí a měst do intenzitních zón

Bodové rozmezí 1 – 25 26 – 50 51 – 100 101 – 200 201 a více bodů

Intenzitní zóna základní potenciál zvýšený potenciál vysoký potenciál velmi vysoký potenciál výjimečný potenciál


Součástí studie je i Typologizace mikroregionů cestovního ruchu, které byly koncipovány jako relativně homogenní krajinné celky vyplňující a skládající marketingové regiony cestovního ruchu ve vymezení České centrály cestovního ruchu. Město Třešť leží v marketingovém mikroregionu – Jihlavské vrchy.

7.7.1 Rozvojové možnosti mikroregionu cestovního ruchu – Jihlavské vrchy Jedná se o mikroregion s vysoce rozvinutými podmínkami turistické územní nabídky. Vedle kvalitních přírodních faktorů se zejména uplatňuje městská turistika s hlavním soustředěním do Telče (památka UNESCO). Z hlediska typologizace mikroregionů cestovního ruchu má mikroregion Jihlavské vrchy výrazně vysoké rozvojové možnosti, a to v oblasti přírodní i kulturní. Při podrobnější analýze má nejvyšší potenciál pěší turistika, lyžařská turistika a městská turistika.

© RRA Vysočina

66


Profil města

Obr. 7.2: Srovnávací graf možností rozvoje podnětů cestovního ruchu v mikroregionu Jihlavské vrchy

velmi vysoký potenciál vysoký potenciál zvýšený potenciál základní potenciál RP

ZS

VT

PT

CyT LT

VoT MR HZL MT

KPT KT

KSV CT

SKT SPT LP

TL

Zkratky: RP – rekreační pobyty; ZS – cesty za zimními sporty; VT – venkovská turistika; PT – cesty s účelem provádět pěší turistiku, CyT – cesty s účelem provádět cykloturistiku, LT – cesty s účelem provádět lyžařskou turistiku, VoT – cesty s účelem provádět vodní turistiku, MR – cesty za sportovní myslivostí, rybářstvím, organizovaným pozorováním zvěře; HZL – cesty za horolezectvím, závěsným létáním a jinými sporty v přírodě; MT – městská turistika; KPT – mimoměstská kulturně poznávací turistika; KT – kongresová turistika; KSV – cesty za kulturními, sportovními a výstavními akcemi; CT – církevní turistika; SKT – specifická kulturní turistika; SPT – specifická příhraniční turistika; LP – cesty za lázeňskými pobyty; TL – turistika do lázeňských míst. Zdroj: ÚUR Brno - Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR

© RRA Vysočina

67


Profil města

8. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 8.1 Doprava 8.1.1 Silniční doprava Komunikační silniční síť na území města Třešť a jeho místních částí je tvořena dvěmi silnicemi II. třídy a dvěmi silnicemi III. třídy. Město Třešť má relativně dobrou dostupnost dálnice D1. Město Třešť není důležitým dopravním uzlem. Silnice II. třídy Nejdůležitějším dopravním tahem procházející městem severojižním směrem je silnice II/406 Kostelec - Telč - Slavonice - státní hranice (patří do kategorie S 9,5/70), která dopravně spojuje Třešť s krajským městem Jihlava a dále s dálnicí D1. Silnice II/406 prochází katastrálním územím města Třešť a místní částí Salavice. Intenzita provozu na této komunikaci v úseku Kostelec – Třešť se pohybuje v hodnotách od 5 000 – 7 000 vozidel/den a v centrální části Třeště dokonce 7 000 až 10 000 vozidel/den. V zastavěném území jsou proto vykazovány také závady z hlediska hluku a exhalací. V úseku Třešť – Hodice se intenzita dopravy snižuje na 1 000 – 3 000 vozidel za den. V Třešti ÚPD města počítá se západní variantou obchvatu města. Komunikace II/406 je součástí tzv. páteřní silniční sítě kraje Vysočina. Páteřní silniční síť kraje Vysočina tvoří základní a rozhodující komunikační spojení významných center osídlení regionu a zabezpečuje propojení mezi okresy a sousedními kraji. Tab. 8.1: Charakteristika silnice II/406 v kontextu ČR

Průběh silnice

Délka

Kostelec – Jezdovice – Třešť – Hodice – Telč – Velký Pečín – Dačice – Peč 49 km – Dolní Bolíkov – Slavonice – hraniční přechod Slavonice Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR

Mezi další důležité dopravní komunikace patří i silnice II. třídy II/402 Batelov - Třešť Stonařov - Kněžice - Brtnice (v kategorii S 7,5/60), která prochází katastrálním územím Třešť a Buková. Tato komunikace je orientována východozápadním směrem. V ÚPD je navrženo propojení silnice II/406 a II/402 přes údolí Třešťského potoka novou místní komunikací. Důvodem návrhu této komunikace je zejména dopravní odlehčení ulic Nádražní a Rooseweltova v centrální části města.

© RRA Vysočina

68


Profil města

Obr. 8.1: Intenzita dopravy na komunikacích v Třešti v roce 2005

Legenda: 411 – počet vozidel za 24 hodin 6-6876 – místo stanoviště a číslo sčítacího úseku 406 – číslo silniční komunikace Zdroj: Ředitelství silnic a dálnic ČR, Sčítání dopravy v roce 2005

Silnice III. třídy Silniční síť dále doplňují následující silnice III. třídy (kategorie S 7,5/60 (50), S 6,5/50), které zároveň tvoří kostru města a plní tak i sběrnou funkci. Nejfrekventovanější silnicí III. třídy je III/4066, kde denní intenzita dopravy dosahuje cca 400 vozidel.

Tab. 8.2: Silnice III. třídy v Třešti

III/4066 (Třešť – Stajiště – Pavlov) III/4065 (Třešť – Čenkov - Růžená)

III/4062 (Salavice – Pístov – Jihlava) III/4021 (rozcestí s II/402 – Buková)

Zdroj: ÚPD Třešť

© RRA Vysočina

69


Profil města

Místní komunikace Na výše uvedené komunikace navazuje síť místních komunikací. Některé úseky místních komunikací jsou v nevyhovujícím stavu, což se negativně projevuje na průjezdnosti a na bezpečnost silničního provozu ve městě. Úpravy musí směřovat především ke zmírnění a odstranění nejzávažnějších dopravních závad, ke zkvalitnění povrchů a dodržování kategorijních šířek. Pěší doprava probíhá na samostatných vybudovaných chodnících a částečně v místech, kde to umožňuje nízká intenzita dopravy, i na vozovce. V poslední době se ve městě Třešť klade důraz na bezbariérové řešení propojení chodníků, komunikací a veřejných budov.

Parkování V Třešti se nachází několik funkčních ploch, kde byly vystavěny řadové garáže. U zástavby rodinných domů jsou garáže v rámci objektu nebo jednotlivé na pozemcích domů. Parkování vozidel je dále realizováno na stávajících parkovištích a umožněno na vybraných úsecích vozovek místních komunikací. Hlavním problémem je centrum města. Zde je však počet stání dán prostorovým uspořádáním stávající zástavby a nelze zde kapacitu parkování na veřejných plochách zvyšovat. Počítá se s rozšířením parkovacích ploch v ulici Selská na obou březích Třešťského potoka a v ulici Nerudova (v záměrech města je realizace výstavby „parkovacího domu“ u terminálu pro veřejnou hromadnou dopravu). V místních částech se výraznější potřeby na rozšiřování stávajících možností parkování a odstavování vozidel na veřejných pozemcích ani podél komunikací nevyskytují.

Cyklistická doprava Cyklistická doprava ve městě probíhá převážně souběžně s dopravou automobilovou po stávajících komunikací. Podél silnice II/406 je podle ÚPD plánována cyklostezka 14 Třešť – Hodice. Dále územím města (popř. k.ú. místních částí) prochází několik cyklotras 15: •

cyklotrasa č. 16 Hlinsko – Jihlava – Třešť – Telč – Slavonice o

•

cyklotrasa č. 5090 Třešť – Popický Vrch – Kostelec u Jihlavy – Rohozná o

•

14 15

průběh trasy v rámci sledovaného území: město Třešť

cyklotrasa č. 5200 Třešť – Stonařov – Aleje (lovecký zámeček) o

•


cyklotrasa č. 5129 Třešť – Nový Rychnov – Křemešník – Pelhřimov o

•


cyklotrasa č. 5093 Třešť – Šibeniční vrch o

•

průběh trasy v rámci sledovaného území: m. č. Salavice a město Třešť

cyklotrasa č. 5091 Třešť – Panenská Rozsíčka – Sedlejov – Telč o

•

průběh trasy v rámci sledovaného území: m. č. Čenkov, m. č. Salavice a město Třešť


cyklotrasa č. 5092 Batelov – Růžená – Hodice – Panenská Rozsíčka – Knínice

Cyklostezka je jízdní pruh pro cyklisty oddělený od motoristické dopravy. Cyklistická trasa převážně vedená po stávajících komunikacích souběžně z dopravou automobilovou.

© RRA Vysočina

70


o

Profil města

průběh trasy v rámci sledovaného území: m. č. Čenkov

Železniční doprava Železniční doprava má v Třešti regionální význam. Městem prochází železniční trať místního významu č. 227 Kostelec u Jihlavy – Třešť – Telč – Slavonice. Zvýšení významu železniční dopravy přinese znovuobnovení železničního spojení na trati Kostelec – Waidhofen an der Thaya. Hlavním iniciátorem obnovení trati, která byla zrušena po roce 1945, je Svazek obcí „Železnice Kostelec – Slavonice“. Zvýšit význam železniční dopravy ve městě Třešť může i úprava železničního uzlu v Kostelci u Jihlavy, což umožní přímé spojení mezi Třeští a Jihlavou.

Letecká doprava Město Třešť ani jeho okolí není cílem mezinárodních ani vnitrostátních linek letecké dopravy. Co se týče blízkosti ostatních letišť, nejbližší veřejné mezinárodní letiště s pravidelným letovým provozem je Letiště Praha – Ruzyně, popř. Letiště Brno - Tuřany, Vídeň.

Vodní doprava Ve městě Třešť se vodní doprava nevyskytuje.

Zemědělská doprava Zemědělská doprava probíhá z části po samostatných zemědělských a polních komunikacích, zčásti po místních komunikacích a silnicích III. třídy. Nepředstavuje zásadní problém vzhledem ke stupni zemědělského využívání přilehlých pozemků.

8.1.2 Dopravní obslužnost Veřejná železniční doprava Jak již bylo uvedeno výše, městem prochází železniční trať č. 227. Trať má pouze regionální význam a slouží pro dopravu cestujících ve směru Slavonice – Jihlava (přestup na dálkové spoje v Kostelci u Jihlavy). Zastávky na území města se nacházejí v Třešti (stanice Třešť a zastávka Třešť město) a místní části Salavice. Vlakový spoj z Třeště do Jihlavy má pouze jediný přímý spoj, a to pouze v pracovní dny. Ostatní spoje mají přestup v Kostelci. Zde je možné využít také přestup na železniční trať Jihlava – Veselí nad Lužnicí. Tab. 8.3: Počet místních osobních železničních linek směr Třešť - Jihlava

Období Pracovní den Sobota Neděle

osobní vlak 11 8 7

Zdroj: www.idos.cz

Veřejná autobusová doprava Základní dopravní obslužnost ve spádovém území města Třeště zajišťuje převážně firma ICOM Transport, a.s., v menší míře drobní dopravci jako např. Radek Čech - Autobusová doprava (Batelov) a Karel Molcar – KIM (Telč). © RRA Vysočina

71


Profil města

Ostatní společnosti jsou zastoupeny v menší míře a to pouze u dálkových linek. Patří sem Connex Praha, a.s. , ČSAD Ústí n. Orlicí, a.s. , ČSAD Jindřichův Hradec, a.s. aj.

Tab. 8.4: Počet místních meziměstských a dálkových linek ve městě

Třešť (město) Všední den Sobota Neděle

místní meziměstská linka 155 5 6

16

dálková linka 11 9 13

mezinárodní linka 0 0 0

Zdroj: www.idos.cz

Autobusové nádraží je situováno v ulici 5. května v centru města. Na území města Třešť se dále nachází tři autobusové zastávky (Třešť – poliklinika, Třešť – učiliště, Třešť – Čenkovská). Autobus zastavuje či zajíždí do všech místních částí. Horší situace v oblasti pokrytí veřejnou autobusovou dopravou je v místní části Čenkov, zejména o víkendu.

Tab. 8.5: Spojení místních částí s městem Třešť- přímé spoje

Místní části

Víkend

Všední den

Buková Čenkov Salavice

Sobota

12 5 77

Neděle 2 0 6

5 0 12

Pozn. U Salavic není zahrnuto vlakové spojení, Buková – bus jezdí pouze na rozcestí Zdroj: www.idos.cz

Tab. 8.6 ukazuje počet přímých spojů mezi vybranými městy – Jihlava a Praha. Nejvíce přímých spojů ve všední den i o víkendu je zajištěno s krajským městem Jihlava. Třešť není přímo propojena (nutnost přestupů) s dalšími velkými krajskými městy, např. Brno, České Budějovice.

Tab. 8.6: Přímé linky do vybraných měst a obcí v ČR

Směr Jihlava Praha Brno

Všední dny 77 4 1

Víkend sobota neděle 7 9 5 6 0 0

Zdroj: www.idos.cz

16

Jde o hodnoty průměrné. V návaznosti na státní svátky, školní prázdniny apod. dochází k odchylkám.

© RRA Vysočina

72


Profil města

8.2 Technická infrastruktura 8.2.1 Vodovodní síť A. Město Třešť Město Třešť má vybudovaný veřejný vodovod. Vlastníkem veřejného vodovodu je Město Třešť, provozovatelem vodovodu jsou Technické služby Třešť, spol. s.r.o.. Zdrojem pitné vody jsou dvě prameniště – v k.ú. Salavice (studny a sběrná jímka) a v k.ú. Třešť – Špičák (zářezy a sběrná jímka). Souhrnná kapacita pramenišť je cca 15 l/s a prozatím dostačuje k pokrytí potřeb města. Z prameniště Špičák je voda gravitačně svedena do dvou odkyselovacích stanic o kapacitě: OS1 1-6,8 l/s a OS2 2 – 4 l/s. Z odkyselovacích stanic je voda svedena do ČS Salavice s výkonem 6 l/s (u vodojemu Třešť 250 m3 (600/596,1 m n.m.)), odkud je čerpána výtlačným řadem do VDJ Třešť – starý 1000 m3 (619,0/613,75 m n.m.). Z prameniště v k.ú. Salavice je voda gravitačně svedena do odkyselovací stanice (u vodojemu Třešť – Salavický) o kapacitě OS 6,0 l/s. Z odkyselovací stanice je voda čerpána výtlačným řadem do VDJ Třešť 1000 m3 (619,0/613,75 m n.m.). Z vodojemu Třešť – Salavický 250 m3 (600/596,1 m n.m.) je zásobováno dolní tlakové pásmo města, z VDJ Třešť – starý 1000 m3 (619,0 / 613,5 m n.m.) je zásobeno horní tlakové pásmo.

B. Místní části Místní část Buková V obci Buková byl v letech 2005 – 2006 vybudován veřejný vodovod. Zároveň byl vyhlouben hloubkový vrt (52 m) a voda z něj je upravována v úpravně VDJ Buková 2 x 10 m3. Pitná voda je do místní části přiváděna gravitačně pomocí vodovodu o délce cca 1,5 km. Kapacita vodovodního systému je dostatečná. Přesto je část obyvatel zásobeno stále vodou z vlastních zdrojů. Místní část Čenkov V obci Čenkov byl v letech 2001-2003 vybudován nový veřejný vodovod, který je zásobován z hloubkového vrtu. Kapacita vrtu je dostatečná k pokrytí spotřeb obce. Podzemní voda má vyšší obsah Fe, Mn a hodnoty objemové aktivity 222Rn. Voda je upravována v úpravně, která se nachází ve VDJ Čenkov 2 x 7,5 m3 (598,0/599,75). Z něj je gravitačně zásobena rozvodná síť v obci pitnou vodou. Místní část Salavice Místní část Salavice má vybudovaný veřejný vodovod. Veřejný vodovod integrované obce je zásobován ze tří studní, které se nacházejí v k.ú. Salavice. Studna S-2 (hloubka 5,3m, prům. 1,5 m), S-4 (Hloubka 4 m, prům. 1,2 m), studna S-5 (hl. 4 m, prům. 1,5 m). Jejich kapacita je 1,15 l/s. Povolený odběr je 0,18 l/s (458 m3/měsíc). Kvalita vody je vyhovující a nevyžaduje složitější úpravu. Ze zdroje je voda svedena do akumulace 40 m3 (570 m n.m.) a odtud čerpána (2 čerpadla) samostatným výtlačným řadem do VDJ Salavice 100 m3 (581/577,7 m n.m.). Kapacita ČS je 1,15 l/s. Z vodojemu je rozvodná síť v obci zásobena gravitačně pitnou vodou.

© RRA Vysočina

73


Profil města

Tab. 8.7: Rozvoj vodovodů dle PRVUK 17

Místní část Salavice

Doporučení Stávající stav zásobení obyvatel pitnou vodou v místní části Salavice je vyhovující. Do budoucna je doporučeno uvažovat s doplněním technologí úpravy vody o odkyselovací stupeň.

Zdroj: PRVUK

8.2.2 Kanalizační síť, stav v oblasti čištění odpadních vod A. Město Třešť Městská část má vybudovanou jednotnou kanalizační síť v rozsahu 24 657 m, která je zakončena stávající Čističkou odpadních vod Třešť (dále jen „ČOV“). Provozovatelem kanalizace a ČOV na území města Třešť jsou Technické služby Třešť, spol. s.r.o.. ČOV Třešť je nová mechanicko – biologická linka s aerobní stabilizací kalu s kalovou koncovkou odvodnění. ČOV byla projektována pro 6 700 ekvivalentních obyvatel. Kal je odebírán k zemědělskému využití či na skládku zvláštního odpadu. ČOV má platné povolení k vypouštění odpadních vod do Třešťského potoka. Technologická linka se skládá z: -

Mechanického čištění (lapák štěrku,strojní česle, vírový lapák písku s pračkou písku)

-

Biologické čištění (aktivační nádrže s jemnobublinnou aerací s nitrifikací a denitrifikací, dosazovací nádrž)

-

Kalové hospodářství (aerobní stabilizace kalu,odvodňování kalu, deponie)

-

Pomocné provozy (kotelna pro dodávku tepla do provozní budovy, dávkování chemikálií)

B. Místní části Místní část Buková má vybudovanou jednotnou kanalizační síť v rozsahu 739 m. Splaškové odpadní vody po předčištění v septicích jsou vypouštěny do Bukovského potoka. Místní část nemá ČOV. Městská část Čenkov nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizační síť ani ČOV. Odpadní vody jsou individuálně zachycovány v jímkách, nebo septicích. Městská část Salavice nemá v současnosti vybudovanou veřejnou kanalizační síť ani ČOV. Odpadní vody jsou individuálně zachycovány v jímkách, nebo septicích. Tab. 8.8: Rozvoj dle PRVUK 18

Místní část Třešť

Návrh Ve městě Třešť se navrhuje dostavba splaškové kanalizace DN 300 v rozsahu cca 1000m (jedná se o odvod balastních povrchových vod z ČOV). Stávající kanalizace ve městě Třešť v některých úsecích sítě nevyhovuje svými technickými parametry a je nezbytné ji rekonstruovat a doplnit.

Buková

Vzhledem k tomu, že zde žije nízký počet obyvatel, navrhuje se zahájit výstavbu jímek

17 18

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina

© RRA Vysočina

74


Profil města

na vyvážení. Stávající jednotná kanalizace bude využívána jako dešťová. Splaškové odpadní vody tedy budou soustřeďovány v jímkách jednotlivých nemovitostí k individuální likvidaci odpadních vod. Čenkov

V části Čenkov je uvažováno s výstavbou nové kanalizace, odvádějící pouze splaškové vody. Splašky budou čerpány na ČOV Třešť.

Salavice

V městské části Salavice je uvažováno s výstavbou nové kanalizace, odvádějící pouze splaškové vody. Splaškové odpadní vody budou odváděny sběračem na ČOV Kostelec.

Zdroj: PRVUK

8.2.3 Rozvodné sítě Zásobování elektrickou energií Město je v současné době zásobováno z kmenové linky VN č. 87 Kostelec - Hodice. Ve výhledu se předpokládá výstavba nového venkovního vedení VVN 2 x 110 kV z rozvodny 110/22 kV Bedřichov - Jihlava do rozvodny 110/22 kV Telč s novou rozvodnou 110/22 kV Třešť. V územním plánu je navrženo nové umístění rozvodny a trasa VN 110 kV. Zásobování elektrickou energií města Třešť, vč. všech místních částech je realizováno z regionální distribuční soustavy ve správě společnosti E. ON, a.s.

Zásobování plynem Zásobování města Třešť zemním plynem je realizováno z distribuční soustavy ve vlastnictví a správě Jihomoravské plynárenské, a.s. Město je komplexně plynofikováno z odbočky VTL plynovodu Dlouhá Brtnice - Pavlov Třešť. V obci se nachází vstupní vysokotlaká regulační stanice plynu a středotlaké regulační stanice. Město je zásobováno ze středotlaké a nízkotlaké plynovodní sítě. Pro nové rozvojové plochy bude nutno zajistit zásobování zemním plynem, a to prodloužením středotlakých (STL) rozvodů plynovodu. V místních částech města Třešť plynofikace chybí. Zde není z ekonomických důvodů možné plyn zavést, tak bude zásobování teplem zajišťováno i nadále z kotelen na tuhá paliva nebo el. energií, případně prostřednictvím alternativních zdrojů energií (biomasa, solární systémy, tepelná čerpadla).

8.2.4 Spoje S rozvojem informačních technologií a s rozvojem sítí mobilních operátorů dochází v této oblasti k výraznému technickému pokroku. Pokrytí města Třešť signálem z mobilních sítí provozovaných třemi operátory je téměř 100%. Pokrytí signálem v jednotlivých místních částech města vyhovuje pouze částečně. Dostupnost a kvalita TV signálu zajišťovaného přes anténní systémy vysílačů Českých radiokomunikací, a.s. je v převážné míře uspokojena kvalitním příjmem programů ČT1, ČT 2, Nova a Prima. V Třešti se nachází digitální telefonní ústředna. Rozvedení je řešeno místními telefonními kabely. Oblast telefonizace lze hodnotit jako vyhovující. Ve všech obcích byly zbudovány veřejné telefonní stanice. Postupně probíhá výstavba digitálních ústředen a kabelizace vedení. © RRA Vysočina

75


Profil města

Internet v Třešti je konečným uživatelům poskytován prostřednictvím více subjektů s různou nabídkou služeb, cen a rychlosti připojení. Ve městě je zpracován projekt na veřejnou kabelizaci optickými vlákny.

8.2.5 Technické služby Technické služby Třešť, spol. s r.o. (TS) jsou organizací 100% vlastněnou Městem Třešť. TS jsou provozovatelem veřejného osvětlení, vodovodu, kanalizace a ČOV na území města. Také jsou správci veřejné zeleně a místních komunikací. TS zároveň zajišťují správu městských lesů. Město Třešť vlastní cca 100 ha lesa, ležícího ve 4 katastrálních územích (Třešť, Buková, Čenkov a Salavice).

8.2.6 Územně plánovací dokumentace města Územní plán sídelního útvaru Třešť (ÚPD) byl schválen Městským zastupitelstvem Třešť dne 9.3.1998. Změna č. 1 ÚP byla schválena zastupitelstvem města dne 24.9.2001 a dne 16.10.2006 byla schválena změna č. 2. Tato ÚPD řeší pouze katastrální území města Třešť. Územní plán je koncepčním materiálem dlouhodobého charakteru, který určuje možnosti funkčního využití území. Zároveň reguluje investiční a stavební objekty v území a usměrňuje rozvoj a obnovu města v předem promyšlených krocích.

© RRA Vysočina

76


Profil města

9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ MĚSTA Město Třešť leží z fyzickogeografického hlediska v oblasti Českomoravské vrchoviny, v celku Křižanovská vrchovina, podcelku Brtnická vrchovina a v okrsku Třešťská pahorkatina. Rozkládá se v nadmořské výšce cca 545 m n.m. Reliéf analyzovaného území tvoří dvojice relativně mírných hřbetů s kryogenně utvářeným reliéfem. Městem protéká v severojižním směru Třešťský potok, jeden z významných pravostranných přítoků řeky Jihlavy. V okolí nalezneme mrazové sruby, kryoplanační terasy či drobná suťová pole. Horninový podklad tvoří metamorfované (přeměněné teplotou, tlakem, chemizmem prostředí) horniny, a to pararuly a migmatity. Půdní pokryv se skládá především z kambizemě spolu s kryptopodzolem. Na vlhčích místech na svahovinách lze nalézt pseudogleje. Značnou část území na hřbetech a mírných svazích pokrývají květnaté bučiny, skaliska na vrcholu Špičáku (733,5 m n.m.) a Klučí pokrývají suťové lesy a skalách mrazových srubů lze ojediněle nalézt štěrbinovou vegetaci silikátových skal a drolin. Velký Špičák je považován za významnou lokalitu fauny středoevropského opadavého lesa a známou mykologickou lokalitu. Město patří podle E. Quitta do mírně teplé (až teplé) klimatické oblasti v klimatické jednotce MT3. Dlouhodobé průměrné roční teploty vzduchu činí 6,9 ºC. V ročním režimu teploty vzduchu je v průměru nejchladnějším měsícem leden (-3 až -4 OC) a nejteplejším měsícem červenec (16 až 17 OC). Průměrný roční úhrn atmosférických srážek se pohybuje od 700 do 900 mm. Nejvyšší měsíční srážkové úhrny jsou v červnu až srpnu, kdy mohou dosahovat až 250 mm. Počet dnů se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 60 do 100 dnů.

9.1 Ochrana ovzduší Kvalita ovzduší je v území ovlivňována jednak dálkovými přenosy znečišťujících látek, jednak ze spalovacích procesů a dopravy. Stav znečištění ovzduší ve městě Třešť spadá pod stupeň 1, který je charakterizován jako „nezávadné ovzduší“. Ke zhoršení kvality ovzduší a inverzi dochází především v zimních měsících před západem slunce a za jasné a polojasné noci při rychlosti větru do 4 m/s a zaniká po východu slunce. Koncentrace znečišťujících látek v ovzduší je v místních částech nízká. Pro znečištění ovzduší dopravou jsou rozhodující oxidy dusíku. Za stávajícího stavu dochází při horších meteorologických situacích, reprezentovaných nízkou rychlostí větru, k překračování průměrných půlhodinových koncentrací u silnice II. třídy a v zastavěném území. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny u silnice II/406 v úseku Kostelec – Třešť. Průměrné půlhodinové koncentrace znečištění ve vzdálenosti 7,5 m dosahovalo u NOx 85,74 µg/m3, CO 0,06 mg/m3 a benzenu 0,47 µg /m3. Pro porovnání uvádíme koncentrace znečištění navazující silnice II/602 Jihlava – Kostelec (NOx 118,41 µg/m3, CO 0,09 mg/m3 a benzen 0,65 µg /m3).

9.2 Vodní toky a plochy Z hlediska regionů mělkých podzemních vod (Kříž, 1971) se město Třešť nachází v regionu se sezónním doplňováním zásob, a to konkrétně v regionu II D 3 a 4. Ty jsou charakterizovány nejvyššími stavy v období březen - květen a nejnižšími v období prosinec – leden a nejvyšším průměrným specifickým odtokem podzemních vod v rozmezí 0,51 – 1,50 l/s.km2.

© RRA Vysočina

77


Profil města

Zároveň patří sledované území do oblasti středně vodné (6-10 l/s.km2). Retenční schopnost krajiny je zde převážně malá až dobrá, stupeň rozkolísanosti odtoku střední. Povodí Třešťského potoka zasahují i rozlivy. Část toku, která prochází zastavěným územím města byla vyhlášena záplavovým územím se stanovenou aktivní zónou. V dalších lokalitách se očekává vyhlášení záplavového území, což je také zaneseno v návrhu Územního plánu VÚC kraje Vysočina. Území spadá do povodí řeky Jihlavy a řadí se tedy k povodí Černého moře. Páteřním vodním tokem v území je Třešťský potok, který se vlévá do řeky Jihlavy. Na jeho toku bylo vystavěno několik rybníků. K největším patří Janovský, Tovární, Váňovský, Jezdovický, Luční a Silniční. V okolí Třeště se nachází několik významných chráněných přírodních pramenišť a rašelinišť jako např. Jezdovické rašeliniště či Rašeliniště Loučky (povodí Jihlávky). Ve městě se nachází čistička odpadních vod (ČOV). K čištění odpadních vod je užita technologie dlouhodobé směšovací aktivace se simultánní denitrifikací a aerobní stabilizací kalu. Aktivační nádrže jsou technologicky uzpůsobeny pro více variant technologie nitrifikace a denitrifikace. Základní variantou je trvalý paralelní průtok všemi nádržemi s přerušovanou aerací s vytvářením oxických a anoxických podmínek v časovém sledu. Kapacita ČOV byla zkonstruována pro cca 6 700 ekvivalentních obyvatel.

9.3 Nakládání s odpady Systém sběru komunálního odpadu je řešen pomocí firmy A.S.A. Dačice, s.r.o.. Komunální odpad je svážen a ukládán na skládce Borek u Dačic. Sběrný dvůr odpadů Třešť také provozuje firma A.S.A. Dačice s.r.o.. Ve sběrném dvoře odpadů jsou sbírány tyto odpady:

Nebezpečné odpady: o

akumulátory a baterie, domácí elektrospotřebiče (televizory, rádia, monitory, ledničky apod.), minerální oleje, odpady domácí chemie – barvy, čistící prostředky, herbicidy, hydroxidy, kyseliny, pesticidy, prací prášky, ředidla, výbojky a zářivky,

Ostatní odpady: o o o o

kovový odpad papír – noviny, časopisy, obaly apod. pneumatiky velkoobjemový odpad z domácností – nábytek, sedací soupravy, koberce apod.

Na severovýchodním okraji města se nachází skládka Šejby, která prochází rekultivací. Skládku provozují Technické služby Třešť, spol. s.r.o.. Na tuto skládku je povoleno ukládat stavební suť a výkopové zeminy neznečištěné, bez příměsí jiných odpadů. Ve městě Třešť funguje systém separovaného sběru odpadů z obalů. Jsou separovány tyto druhy odpadů: o o o o

PET láhve a nápojové kartony směsné sklo papír kovové odpady

© RRA Vysočina

78


Profil města

PET lahve, nápojové kartony, sklo a papír jsou sbírány do barevných plastových nádob umístěných po celém území města a osad Buková, Čenkov a Salavice. Jedná se o nádoby o objemu 240 l a 1 100 l. Kovové odpady jsou sbírány ve Sběrném dvoře odpadů Třešť. Vláda ČR schválila v roce 2002 Koncepci nakládání s radioaktivními odpady a vyhořelým jaderným palivem v ČR. Jedná se o základní variantu nakládání s vyhořelým jaderným palivem a vysoce aktivními odpady. Koncepce předpokládá jejich uložení v národním hlubinném úložišti. Lokalita Růžená nedaleko Třeště byla vybrána jako jedna z variant (tzv. studijních) lokalit pro hlubinné úložiště tohoto vysoce radioaktivního odpadu.

9.4 Hluk Hlavním hlukovým znečištěním ve městě Třešť a jeho místních částech je automobilová doprava, a to především v okolí silnice II/406 vedoucí z Kostelce přes Třešť do Telče. V úseku Kostelec – Třešť byla v 7,5 m naměřena hladina zvuku 64,9 dB v denní době a 55,1 dB v noční době. Přičemž nejvyšší ekvivalentní hladina akustického hluku je 55 dB. Další zvukové znečištění způsobuje provoz na železnici č. 227 z Kostelce u Jihlavy do Slavonic.

9.5 Městská zeleň Městská zeleň je v Třešti zastoupena především parky, hřbitovy, uliční zelení, ale i zelení v rámci objektů individuálního bydlení – zahrady. Podél Třešťského potoka budou vytvořeny plochy upravované zeleně. Největší upravovanou plochou zeleně ve městě (15 ha) je areál zámeckého parku v anglickém stylu z 19. století. Část vedoucí od zámku přes okraj parku do polí má charakter háje se starými dubovými alejemi. Háj pak přechází v lesopark. Do budoucna bude vhodné soustředit zeleň především na atraktivní místa v centrálních částech města. Sídla budou i v budoucnu tvořena převážně plochami obytné zástavby, kde se předpokládá vysoký podíl zeleně soukromých zahrad a kde postačí doplnit pásy doprovodné zeleně komunikací. Zastavěné území lze propojit se stávajícími ekosystémy krajiny formou navržených zelených pásů a alejí.

9.6 Ochrana přírody a krajiny Dle územně technického podkladu nadregionálních a regionálních ÚSES (Územní systém ekologické stability, MŽP, 1996) je severně od obcí Třeštice a Sedlejov vymezen směr nadregionálního biokoridoru K 123 v mezofilní bučinné řadě, propojujícího nadregionální biocentrum 55 Velký Špičák s nadregionálním biocentrem 80 Pařezitý-Roštejn. Regionálním biocentrem č. 660 je Veselský vrch v lesním komplexu stejnojmenného vrchu (712 m n.m.). Velký Špičák je národní přírodní rezervace (46 ha) s přirozeným bukovým porostem. Dominantu rezervace tvoří hustě zalesněný vrch Špičák (733,5 m n.m.). Dále v okolí města nalezneme přírodní rezervace U potoků nedaleko obce Švábov (luční společenstva), V Kluči (původní bukojedlový les pralesovitého charakteru) a Roštejnskou oboru (největší komplex starých bučin na Českomoravské vrchovině). Nachází se zde i přírodní památky jako Jezdovické rašeliniště, Bukovské rybníčky, Rašeliniště Loučky či Vílanecké rašeliniště. Všechny tyto přírodní památky mají jedinečný fytologický i zoologický charakter. © RRA Vysočina

79


Profil města

K významným krajinným prvkům se řadí Na Pastvišti, Kišvance, Nad Pekárkovými, Pod Štolejnou, Kázky pod Sovovkou, Loučka u Lísek, Kázek u Valchy a Obecní pastvina v Panenské Rozsíčce Tyto významné krajinné prvky převážně ochraňují pastviny a jejich mokřadní a suchomilná společenstva. Porosty ve zvláště chráněných územích jsou ponechány přirozenému vývoji, jinde se klasicky hospodaří a upřednostňuje se smrk. Přirozené zmlazení (zvláště cennějších dřevin jako jedle, jilmu, javorů) způsobuje lesní zvěř. Starší exempláře jilmu lysého (Ulmus glabra) jsou silně zasažené grafiózou. Ochranářské zásahy jsou zaměřeny především na podporu (ochranu) zmlazení a obnovy jedle a jilmu horského.

© RRA Vysočina

80


Profil města

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 2.1 Obce náležící do správního obvodu pověřeného obecního úřadu Třešť .............................................. 8 Obr. 3.1: Historický vývoj města Třešť v časovém období 1869 až 2001. ........................................................ 11 Obr. 3.2: Srovnání vývoje populace města Třešť a České republiky. ............................................................... 12 Obr. 3.3: Vývoj porodnosti a úmrtnosti ve městě Třešť v období let 1995 až 2004........................................... 14 Obr. 3.4: Vývoj počtu přistěhovalých a odstěhovaných osob ve městě Třešť v období let 1995 až 2004......... 15 Obr. 3.5: Vývoj počtu přistěhovalých a odstěhovaných osob ve městě Třešť v období let 1995 až 2005......... 15 Obr. 3.6: Věková struktura obyvatel města Třešť, stav k 1. 3. 2001. ................................................................ 17 Obr. 3.7: Struktura cenzovních domácností k 1. 3. 2001 .................................................................................. 19 Obr. 3.8: Období výstavby domů ve městě Třešť stav k 1. 3. 2001. ................................................................. 22 Obr. 3.9: Velikost bytů ve městě dle počtu obytných místností stav k 1. 3. 2001.............................................. 23 Obr. 4.1:Sektorová struktura hospodářských subjektů (podle počtu hospodářských subjektů) v roce 2006..... 26 Obr. 4.2: Odvětvová struktura podnikatelských subjektů (podle počtu hospodářských subjektů) v roce 2004. 27 Obr. 4.3: Struktura zemědělské půdy ve městě Třešť v roce 2004. .................................................................. 28 Obr. 4.4: Struktura nezemědělské půdy ve městě Třešť................................................................................... 28 Obr. 4.5: Struktura zpracovatelského průmyslu dle počtu hospodářských subjektů. ........................................ 29 Obr. 4.6: Struktura sekundéru v Třešti.............................................................................................................. 30 Obr. 4.7: Struktura sektoru služeb dle počtu podnikatelských subjektů a dle počtu pracovních míst. .............. 31 Obr. 5.1: Struktura vyjížďky zaměstnaných osob členěná podle času dojížďky, k 1. 3. 2001. .......................... 33 Obr. 5.2: Struktura vyjížďky zaměstnaných osob členěná podle odvětví zaměstnání, k 1. 3. 2001.................. 33 Obr. 5.3: Vzdělanostní struktura zaměstnaných osob k 1. 3. 2001................................................................... 34 Obr. 5.4: Srovnání struktury zaměstnanosti v územních celcích k 1. 3. 2001................................................... 35 Obr. 5.5: Struktura zaměstnanosti v sektoru služeb ve městě Třešť k 1. 3. 2001............................................. 35 Obr. 5.6: Vývoj struktury zaměstnanosti obyvatel města Třešť mezi roky 1991 a 2001.................................... 36 Obr. 5.7: Vývoj nezaměstnanosti za období 31. 12. 1999 až 31. 12. 2006. ...................................................... 37 Obr. 5.8: Struktura uchazečů o práci ve městě Třešť dle délky nezaměstnanosti k 31. 12. 2006..................... 38 Obr. 5.9: Struktura nezaměstnanosti dle věku uchazečů o práci ve městě Třešť k 31. 12. 2006. .................... 39 Obr. 5.10: Struktura nezaměstnanosti dle vzdělání stav k 31. 12. 2006. .......................................................... 40 Obr. 5.11: Struktura volných pracovních míst ve městě Třešť podle sektoru NH stav k 30. 11. 2006. ............. 42 Obr. 7.1: Turistická a cyklistická mapa Třeště a okolí ....................................................................................... 62 Obr. 7.2: Srovnávací graf možností rozvoje podnětů cestovního ruchu v mikroregionu Jihlavské vrchy .......... 67 Obr. 8.1: Intenzita dopravy na komunikacích v Třešti v roce 2005 ................................................................... 69

© RRA Vysočina

81


Profil města

SEZNAM TABULEK Tab. 2.1: Základní informace o Městě Třešť....................................................................................... 7 Tab. 2.2: Vybrané veřejné instituce s působností pro město Třešť .................................................... 8 Tab. 2.3: Vládnoucí rody v městě Třešť.............................................................................................. 9 Tab. 3.1: Vývoj věkové struktury populace města Třešť mezi roky 1991 až 2004 (v %).................. 17 Tab. 3.2: Změny ve struktuře cenzovních domácností ve srovnání let 1991 a 2001. ...................... 20 Tab. 4.1: Struktura hospodářských subjektů dle velikostních kategorií (v %), stav 30. 6. 2006....... 25 Tab. 4.2: Přehled největších zaměstnavatelů (10 a více zaměstnanců) působících na území města a vývoj počtu jejich zaměstnanců v období let 2005 až 2006........................................................... 25 Tab. 5.1: Vývoj ekonomicky aktivního obyvatelstva v Třešti mezi roky 1991 a 2001. ...................... 32 Tab. 5.2: Seznam požadovaných profesí dle počtu volných pracovních míst ve městě Třešť situace k 31. 12. 2006 ................................................................................................................................... 43 Tab. 5.3: Společensky účelná pracovní místa v okrese Jihlava v roce 2006. .................................. 44 Tab. 6.1: MŠ Třešť ........................................................................................................................... 45 Tab. 6.2: Základní škola Třešť .......................................................................................................... 46 Tab. 6.3: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třešť – souhrnné informace ............... 46 Tab. 6.4: Střední odborná škola a obchodní akademie ................................................................... 47 Tab. 6.5: Střední odborné učiliště .................................................................................................... 47 Tab. 6.6: Odborné učiliště ................................................................................................................ 47 Tab. 6.7: Domov mládeže ................................................................................................................ 48 Tab. 6.8: Základní umělecká škola Třešť.......................................................................................... 48 Tab. 6.9: Dům dětí a mládeže........................................................................................................... 49 Tab. 6.10: Poliklinika Třešť .............................................................................................................. 49 Tab. 6.11: Struktura zabezpečení lékařské péče ve městě.............................................................. 50 Tab. 6.12: Samostatné ordinace lékařů specialistů .......................................................................... 50 Tab. 7.1: Výčet nejvýznamnějších pamětihodností města................................................................ 56 Tab. 7.2: Značené cyklotrasy procházející městem (místními částmi) ............................................. 60 Tab. 7.3: Cyklotrasy v nejbližším okolí města Třešť ......................................................................... 60 Tab. 7.4: Pěší turistické trasy procházející městem ......................................................................... 61 Tab. 7.5: Pěší turistické trasy v nejbližším okolí města Třešť........................................................... 61 Tab. 7.6: Ubytování ve městě ........................................................................................................... 63 Tab. 7.7: Možnosti stravování v Třešti .............................................................................................. 63 Tab. 7.8: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích s pověřeným obecním úřadem (POÚ) v kraji Vysočina (nejsou zahrnuty obce s rozšířenou působností, které jsou také POÚ) ................. 65 Tab. 7.9: Hodnocení potenciálu cestovního ruchu v obcích s rozšířenou působností kraje Vysočina .......................................................................................................................................................... 66 Tab. 7.10: Rozdělení obcí a měst do intenzitních zón..................................................................... 66 Tab. 8.1: Charakteristika silnice II/406 v kontextu ČR ...................................................................... 68 Tab. 8.2: Silnice III. třídy v Třešti....................................................................................................... 69 Tab. 8.3: Počet místních osobních železničních linek směr Třešť - Jihlava ..................................... 71 Tab. 8.4: Počet místních meziměstských a dálkových linek ve městě ............................................. 72 Tab. 8.5: Spojení místních částí s městem Třešť- přímé spoje ........................................................ 72 Tab. 8.6: Přímé linky do vybraných měst a obcí v ČR ...................................................................... 72 Tab. 8.7: Rozvoj vodovodů dle PRVUK ............................................................................................ 74 Tab. 8.8: Rozvoj dle PRVUK............................................................................................................. 74

© RRA Vysočina

82


Profil města

POUŽITÉ INFORMAČNÍ ZDROJE Podklady od: • • • • Jiné zdroje: • • • • • • • • • • • • • •

MěÚ Třešť ÚP Jihlava ČSÚ Jihlava KÚ Vysočina Územní plán sídelního útvaru Třešť Definitivní výsledky sčítání lidu, domů a bytů 2001 – Vysočina okres HB. ČSÚ, Jihlava 2001. Registr sčítacích obvodů 2001, ČSÚ, Praha 2004 Registr ekonomických subjektů 2005. ČSÚ, Praha 2005. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina, AQUA PROCON. S.r.o., Brno 2004 Územní plán velkého územního celku – kraj Vysočina, Urbanistické středisko Brno, 2002 Výroční zpráva o stavu a rozvoji výchovně vzdělávací soustavy v kraji Vysočina 2004/2005 Program rozvoje kraje Vysočina – Profil, 2006 Program rozvoje kraje Vysočina – SWOT analýza, 2004 Program rozvoje kraje Vysočina – Programová část, 2005 Hodnocení potenciálu cestovního ruchu na území ČR, ÚRR, Brno 2001 Koncepce státní politiky cestovního ruchu v ČR v období 2002 – 2007, MMR, Praha 2002 Zpravodaj Naše město Propagační materiály o městě Třešť

Internetové odkazy a veřejně přístupné databáze: • Město Třešť • Základní škola Třešť • ZUŠ Třešť • Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třešť • MěKS Třešť • Městská knihovna Třešť • Technické služby Třešť, spol. s.r.o. • www.idos.cz • Portál státní správy • Český úřad zeměměřický a katastrální • Krajský úřad • Ředitelství silnic a dálnic • Český statistický úřad • MŠMT – Rejstřík škol a školských zařízení • Registr zdravotnických zařízení (Ústav Zdravotnických Informací a Statistiky ČR)

© RRA Vysočina

83


Profil města

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CR

Cestovní ruch

ČOV

Čistička odpadních vod

ČSÚ

Český statistický úřad

DD

Domov důchodců

DDM

Dům dětí a mládeže

DPS

Domov s pečovatelskou službou

KÚ

Krajský úřad

MěKS

Městské kulturní středisko Třešť

MěÚ

Městský úřad

MPZ

Městská památková zóna

MŠ

Mateřská škola

MŠMT

Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy ČR

NNO

Nestátní nezisková organizace

POÚ

Pověřený obecní úřad

PRVUK

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací kraje Vysočina

ŘSD

Ředitelství silnic a dálnic

TS

Technické služby Třešť

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

ÚÚR

Ústav územního rozvoje

ZŠ

Základní škola

ZUŠ

Základní umělecká škola

VDJ

Vodojem

© RRA Vysočina

84

Na vypracování Profilu města Třešť se podíleli:

Recommend Documents