N ÁVRH NA PRODLOUŽENÍ AKREDITACE

NÁVRH

NA

OBORU

PRODLOUŽENÍ

SROVNÁVACÍ

Vysoká škola:

Fakulta: Předmět žádosti: Konec platnosti stávající akreditace: Název a kód studijního programu: Název a kód studijního oboru: Typ studijního programu: Přiznání akademického titulu: Forma studia: Standardní doba studia: Žádost o oprávnění: Garant studijního programu: Zpracoval a předkládá: Kontaktní osoba: Pořadí předložené verze:

AKREDITACE

JAZYKOVĚDA

Univerzita Karlova v Praze

Filozofická fakulta Prodloužení stávající akreditace 22.10.2005 F I L O L O G I E (P7310) SROVNÁVACÍ JAZYKOVĚDA (7310T219) magisterské navazující jednooborové studium magistr (Mgr.) prezenční 3 roky (6 semestrů) konat rigorózní zkoušky a udílet titul PhDr. Doc. PhDr. Petr Zemánek, CSc. Ústav srovnávací jazykovědy UK FF, Celetná 20, Praha 1 JUDr. Jarmila Handzelová 1. verze, prosinec 2004

Stanovisko garanta oboru:

dne:

jméno/podpis:

Projednáno na Akademickém senátu UK FF

dne:

jméno/podpis:

Schváleno vědeckou radou Filozofické fakulty

dne:

jméno/podpis:

Schváleno vědeckou radou Univerzity Karlovy

dne:

jméno/podpis:

Z d ů v o d n ěn í d é l k y s t u d i a ( 3 r o k y ) Podobně jako dosud platná akreditace oboru srovnávací jazykověda, je její prodloužení navrhováno jako navazující tříleté magisterské studium. Jde o standardní délku, kterou pro tuto formu studia

Návrh na prodloužení akreditace oboru srovnávací jazykověda (studijní program filologie)

2

umožňuje zákon 111/98 Sb. (§ 46 odst. 2). Vyplývá především z faktu, že nemá odpovídající bakalářský obor, na který by studium mohlo přímo navázat. Tradice a rozvoj studijního oboru Srovnávací jazykověda je jedním z tradičních humanitních oborů, které jsou od prvních desetiletí 19. století rozvíjeny na evropských a zámořských univerzitách. Zpočátku to byla indoevropská srovnávací jazykověda, z níž se např. postupně vydělila jako samostaný obor jazykověda obecná, posléze se začíná rozvíjet srovnávací studium semitských jazyků a ve 20. století také srovnávací studium jazyků dalších rodin. Zakladatelem (indoevropské) srovnávací jazykovědy na Univerzitě Karlově byl August Schleicher (působil zde 1850-1857), autor první systematické indoevropské srovnávací gramatiky. Z dalších představitelů tohoto oboru je možné jmenovat např. Josefa Zubatého, Bedřicha Hrozného, Karla Petráčka, Pavla Trosta a další. Paradoxem dějin nebyla na Univerzitě Karlově srovnávací (ať indoevropská nebo semitská) jazykověda nikdy samostatným studijním oborem, ale byla realizována (v různém rozsahu) jako doplňkový/rozšiřující nebo volný modul různých filologických oborů. Po roce 1989 se podařilo postupně na Ústavu srovnávací jazykovědy Filozofické fakulty Univerzity Karlovy vytvořit personální a technické podmínky pro rozvoj srovnávací jazykovědy jako samostatného studijního oboru. Nicméně studijní obor srovnávací jazykověda je realizován (jak je tomu i jinde ve světě) v součinnosti několika základních součástí Filozofické fakulty Univerzity Karlovy — vedle Ústavu srovnávací jazykovědy (který je garantem navrhovaného studijního oboru) jsou to Ústav lingvistiky a ugrofinistiky, Fonetický ústav, Ústav klasických studií, Indologický ústav, Ústav teoretické a komputační lingvistiky a Ústav Blízkého východu a Afriky.

Cíle studia oboru a jeho koncepce Obsah tříletého navazujícího magisterského jednooborového studijního plánu oboru srovnávací jazykověda organicky propojuje studium tradičních oborů indoevropská a semitská srovnávací jazykověda se studiem současné obecné lingvistiky, včetně moderních postupů počítačového zpracování a analýzy přirozených jazyků. Tento přístup je plně v souladu s progresivním pojetím studia srovnávací jazykovědy, které se postupně prosazuje na zahraničních evropských a amerických univerzitách. V soudobých společenských podmínkách, kdy se vyžaduje mnohovrstevnost a kontinualita vzdělávání, jež musí vytvářet prostor pro flexibilní uplatnění absolventů v praxi, není trvale udržitelné setrvávat na tradičních postulátech úzce specializovaného výhradně vědeckého studia, které převažovaly v minulosti. Proto jsou součástí studijního plánu oboru srovnávací jazykověda také předměty obecně jazykovědné a předměty zaměřené na programování a teoretickou či komputační lingvistiku. Ve studijním plánu však dominuje srovnávací a filologický modul (rozsah 52% objemu výuky), který profiluje absolventa jako dovedného filologa s bezpečnou znalostí metod a postupů srovnávací jazykovědy (tj. schopnost analýzy a interpretace jazykové informace), ovšem (s ohledem na předměty dalších modulů) s širším odborným profilem a tedy s podstatně rozsáhlejšími možnostmi uplatnění v praxi. Tomu napomáhá také možnost sestavit si část studia podle vlastních představ a rozhodnutí, která posiluje možnost studenta rozšířit si kvalifikaci o základy znalostí a dovedností i v dalších oborech, pěstovaných na Univerzitě Karlově v Praze. Nelze rovněž zapomínat, že absolvent navazujícího magisterského studia srovnávací jazykovědy bude mít také (praktické) bakalářské vzdělání v nejrůznějších oborech (včetně např. oborů nehumanitních — programování, teorie informace, matematika, matematická logika a jiné), a jeho odborný profil po absolvování studia srovnávací jazykovědy tak zaručí možnosti uplatnění v různém profesním zaměření.


3

Vedle vyhraněně odborných a vědeckých profesí (tj. po absolvování doktorského studia se otevírá možnost vědecké a odborné kariéry v oborech jako je srovnávací a historická jazykověda, obecná lingvistika, filologie, kulturní antropologie, religionistika, analýza informací, komputační a korpusová lingvistika, apod.) jde o praktické uplatnění ve státních institucích a soukromých firmách, které působí v oblasti různorodé práce s informacemi a analýzou textů, počítačovými databázemi, vyhodnocování a modelování informací na základě nejrůznějších počítačových korpusů přirozeného jazyka, v oblasti praxe a teorie komunikace apod. Důraz na přípravu písemných prací různého typu podporuje rozvíjení komunikativních a kreativních dovedností studentů, včetně schopností formulovat problém, strukturovaně ho popsat a zařadit do širších souvislostí, kriticky zhodnotit známé způsoby jeho řešení apod. Absolvent oboru tak bude také zároveň odborníkem s dostatečným analytickým zázemím, které mu umožňuje samostatnou analýzu problémů, včetně návrhu adekvátního řešení. Studium srovnávací jazykovědy je koncipováno jako navazující tříleté jednooborové magisterské studium, které obsahuje jak srovnávací studium (vybraných) indoevropských, tak (vybraných) semitských jazyků (s možností specializace). Nedílnou složkou studia jsou předměty obecně jazykovědné a předměty zaměřené na programování a elektronické zpracování jazykového materiálu (včetně moderních jazyků). Předkládaný návrh se jen minimálně odlišuje od stávající podoby studia tohoto oboru, v podstatě došlo jen k drobným změnám ve výběrových přednáškách. S t á t n í z á v ěr e č n á z k o u š k a Před přihláškou ke státní závěrečné zkoušce je student povinen předložit písemnou magisterskou (diplomovou) práci na zadané téma (rozsah 30.000 slov). Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí: 1) obhajoba magisterské práce 2) ústní zkouška z těchto předmětů: 2a) srovnávací gramatika indoevropských nebo semitských jazyků 2b) jeden volitelný předmět z této nabídky • obecná jazykověda • korpusová lingvistika • metody srovnávací jazykovědy • počítačové modelování přirozeného jazyka • filologie vybraného starého indoevropského/semitského jazyka Podrobný rozsah požadovaných znalostí z jednotlivých předmětů je zveřejněn jeden semestr před plánovaným termínem státní závěrečné zkoušky. Vychází se přitom důsledně z látky probírané během studia. Státní závěrečná zkouška na oboru srovnávací jazykověda má prokázat dobrou znalost srovnávací gramatiky indoevropských nebo semitských jazyků, včetně solidní orientace v základní vědecké literatuře, bezpečnou znalost metodologie srovnávací jazykovědy, schopnost širšího pohledu na lingvistickou a historicko-srovnávací problematiku indoevropských nebo semitských jazyků, schopnost samostatného kritického posuzování problémů a zkouška má ověřit také další doplňující znalosti podle specializace (srov. volitelné předměty).

Návrh témat magisterských diplomových prací Magisterská diplomová práce je v principu zaměřena na jeden ze čtyř okruhů problémů: a) filologické zpracování vybraného textu starého indoevropského/semitského jazyka se srovnávacím, resp. historickým jazykovědným výkladem


4

b) řešení vybraného problému srovnávací gramatiky indoevropských/semitských jazyků, které vychází ze souboru textů v příslušném jazyce c) teoretické téma širšího zaměření ze srovnávací gramatiky indoevropských/semitských jazyků na základě kritického rozboru relevantní vědecké produkce d) téma, vycházející z korpusové či komputační lingvistiky, které navazuje na některý z vědeckých projektů ústavu. Příklady témat Lex Brugmann v současné indoevropeistice Lex Eichner a rekonstrukce chetitštiny Deixe v chetitoluvijských jazycích Vývoj názorů na rekonstrukci chetitoluvijského vokalismu Vybraná slova íránského původu v češtině - etymologický rozbor Iranica slavica - k íránskému lexiku ve slovanských jazycích Pravidlo ruki v textu Atharvavédu Systém slovesné extenze v semitských jazycích Védské sandhi a rekonstrukce indoíránštiny Árjové na Předním východě - historicko-srovnávací analýza nejnovějšího lingvistického materiálu Indoíránský aorist v Atharvavédu Lýdské „poetické“ texty a rekonstrukce indoevropské metriky Vedlejší artikulace v semitských jazycích Vybraná slova předovýchodního původu v češtině - etymologický rozbor Nejstarší hydronymika Malé Asie - výklad a etymologie Chetitský rituál kněžky Ambazzi - edice textu a historicko-srovnávací výklad Etymologie a funkce partikulí ve staré chetitštině Vývoj sufigované konjugace v semitských jazycích Systém a entropie zápisu ugaritských textů Počítačové zpracování vybraného korpusu starochetitských textů s návrhem tagování gramatických kategorií. Využití Prologu v modelování syntaktických struktur Rgvédu (10. kniha) Glosy a isoglosy - redundantní vyjádření maloasijských jazykových vztahů Rekonstrukce staroperské fonologie (íránský, praíránský a staroperský stav) Počítačové modely syntaxe starochetitských partikulí (text a hypertext)

Profil absolventa studijního oboru Absolvent navazujícího magisterského tříletého studia srovnávací jazykovědy získá filologické znalosti několika starých indoevropských nebo semitských jazyků a rozsáhlé teoretické znalosti i praktické schopnosti rekonstrukce vývoje indoevropských (semitských) jazyků. Bude mít rovněž dostatečné obecně lingvistické vzdělání (především jazyková typologie, sociolingvistika, fonetika, fonologie apod.) a teoretické i praktické znalosti v oblasti programování (se zaměřením na lingvistickou problematiku a modelování jazyků) a v oblasti počítačového zpracování textů (korpusová lingvistika a počítačové vyhodnocování jazykovědných databází). Student je během studia formován jako vzdělaná osobnost s širokým zájmem a znalostmi nejen v metodách a postupech srovnávacího studia jazyků (osobnost schopná analýzy jejich vývoje, která využívá také přístupů blízkým exaktnímu modelování a generování informací), ale rovněž ve filologii, práci s textem, v obecné jazykovědě, a v moderních postupech počítačového zpracování a analýzy přirozených jazyků, včetně praktických znalostí práce s počítačem a základů programování, což zvyšuje jeho komunikační schopnosti. Absolvent je připraven jak pro další práci v oblasti ryze odborné (vědecká a


5

pedagogické práce ve filologii starých jazyků, ve srovnávací a historické jazykovědě apod.), tak pro uplatnění v různých organizacích, nevládních institucích, v mediální sféře a ve firmách, které pracují s informačními výstupy generovanými na bázi analýzy přirozených jazyků. Absolvování oboru srovnávací jazykověda umožňuje rovněž pokračovat v doktorském studiu oboru obecná jazykověda, resp. ve studiu několika specializací oboru jazykověda jazyků Asie. Podmínky přijetí Navazující magisterské tříleté studium srovnávací jazykovědy je otevřeno absolventům všech oborů bakalářského studia, kteří prokáží při přijímací zkoušce: a) znalosti jednoho cizího jazyka (angličtina, němčina, francouzština, ruština) v rozsahu znalostí, který odpovídá stupni A systému Filozofické fakulty Univerzity Karlovy; b) obecné kognitivní předpoklady pro teoretické a filologické studium; c) úspěšné absolvování v rámci ukončeného bakalářského studia níže uvedených kursů (dokládá se výpisem předmětů bakalářského studia): 1. úvod do filozofie nebo kurs dějin filozofie (rozsah minimálně dva semestry); 2. kurs dalšího cizího jazyka (rozsah minimálně dva semestry); Pokud student tyto kursy v rámci bakalářského studia neabsolvoval, je povinen splnit je do konce čtvrtého semestru studia srovnávací jazykovědy (v rámci volného modulu studia). Součástí přihlášky ke studiu je: a) doklad o ukončení tříletého bakalářského studia (včetně výpisu absolvovaných předmětů); b) strukturované curriculum vitae (včetně případného přehledu publikační, překladové a jiné odborné činnosti); c) motivační úvaha (rozsah 600 slov). Forma přijímací zkoušky a způsob hodnocení jednotlivých (sou)částí této zkoušky se řídí schválenými zásadami přijímacího řízení na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Přijímací zkouška je jednokolová ústní, hlavní částí přijímací zkoušky je rozhovor nad motivační esejí, který prokáže obecné předpoklady k jazykovědnému studiu. Pro přijetí je nezbytné dosáhnout stanovený počet bodů, který určuje fakulta. V průměru se počítá s přijímáním 10 až 15 studentů.

S t r u č n ý p o p i s u ž í v a n é h o z pů s o b u h o d n o c e n í Studijní plán oboru srovnávací jazykověda musí respektovat současný hodnotící systém průběhu studia na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, který je definován platnými vnitřními předpisy fakulty (tj. student získává předepsaný počet bodů za zkoušku [4 body], zápočet [2 body] a kolokvium [1 bod], resp. za písemnou ročníkovou práci [4 body] — celkem magisterské navazující tříleté studium 100 bodů). ročník

obecný modul

srovnávací modul

filologický modul

volný modul

1. ročník

12

12

12

4

2. ročník

6

23

8

3

3. ročník

4

13

0

3

celkem

22

48

20

10

celkem bodů za studium

100 bodů

Nicméně je navrhovaný studijní plán vypracován také podle zásad hodnocení kreditního systému průběhu studia. Vychází se z obecně přijímané zásady, že počet kreditů musí vyjádřit


6

komplexní náročnost přípravy na atestaci (zvládnutí přednášeného výkladu, předepsaný rozsah textů, náročnost dalších povinností — samostatná příprava, vypracování písemných prací apod.). Proto není v tomto studijním plánu přepočet kreditů pouhým mechanickým matematickým ekvivalentem bodového hodnocení průběhu studia platného na Filozofické fakultě UK, ale vyjadřuje míru náročnosti komplexní přípravy na atestaci (např. předepsaná zkouška z určitého předmětu není automaticky důvodem pro přidělení nejvyššího počtu kreditů). Minimální rozsah písemných prací — anotace, rešerše a konspekty z odborné literatury, eseje, ročníková a magisterská (diplomová) práce — je určen nikoliv počtem stránek, ale počtem slov. V průběhu tříletého magisterského navazujícího studia oboru srovnávací jazykověda je student povinen získat za každý semestr studia 30 kreditů (ECTS), rozdělených podle jednotlivých modulů takto: semestr

obecný modul

srovnávací modul

filologický modul

volný modul

1.

12 ECTS

6 ECTS

12 ECTS

0 ECTS

9 ECTS

6 ECTS

12 ECTS

3 ECTS

10 ECTS

14 ECTS

6 ECTS

0 ECTS

6 ECTS

15 ECTS

6 ECTS

3 ECTS

6 ECTS

24 ECTS

nerealizuje se

0 ECTS

6 ECTS

21 ECTS

nerealizuje se

3 ECTS

50 ECTS

85 ECTS

36 ECTS

9 ECTS

semestr 2. semestr 3. semestr 4. semestr 5. semestr 6. semestr celkem

Celkem kreditů za studium

180 ECTS

V z t ah b o d ů a E C T S k r e d i t ů b u d e s t a n o v e n p o t é , c o f a k u l t a př i j m e r o z h o d n u t í o zavedení kreditního systému. A .Č a s o v ý p l á n s t u d i a Obecná charakteristika Studijní plán je rozčleněn do čtyř tematických studijních modulů: a) m o d u l o b e c n ý — obsahuje předměty obecně jazykovědné a předměty zaměřené na programování (vycházející z potřeb automatické analýzy přirozeného jazyka) a na elektronické zpracování dat (včetně korpusové lingvistiky). b) m o d u l s r o v n á v a c í — obsahuje předměty k metodám a postupům srovnávací jazykovědy a navazující semináře. c) m o d u l f i l o l o g i c k ý — je zaměřen na filologické studium vybraných (starých) indoevropských a semitských jazyků. Student se musí nejprve seznámit se základy filologie jazyků obou rodin, od druhého roku studia se specializuje (podle vlastní volby) na indoevropské nebo semitské jazyky. d) m o d u l v o l n ý — umožňuje studentům podle zájmu volit přednášky z aktuální nabídky všech oborů Univerzity Karlovy. Minimální bodový objem z těchto volitelných přednášek, seminářů a cvičení je stanoven tak, aby umožnil studentům absolvovat během tří roků např. kompaktní doplňkové


7

(rozšiřující) studium vypisované jinými obory fakulty. To vytváří prostor pro další rozšíření odborného profilu absolventů směrem, který si zvolí sám student. Ve volném modulu se rovněž počítá (podle konkrétních podmínek) s nabídkou speciálních oborových přednášek zejména zahraničních specialistů (kursy dalších starých jazyků, vybraná témata ke srovnávací jazykovědě apod.). Pokud student během bakalářského studia neabsolvoval úvod do filozofie nebo kurs dějin filozofie (rozsah minimálně dva semestry), je povinen splnit je do konce čtvrtého semestru studia srovnávací jazykovědy (v rámci volného modulu studia). Časový plán Vzhledem k tomu, že podle studijního a zkušebního řádu je studium na Filozofické fakultě UK uspořádáno do cyklů, odpovídá studijní plán oboru srovnávací jazykověda formálně zároveň jednomu cyklu studia. Plnění jednotlivých atestací není tedy striktně vázáno na níže uvedené rozdělení předmětů do jednotlivých let studia. V průběhu každého akademického roku je však třeba splnit předepsaný objem bodů, které však mohou tvořit různé předměty z celého cyklu studia. Informace o typu předmětů (povinný [P], povinně volitelný [PV] či volitelný [V] jsou uvedeny u anotací jednotlivých předmětů). ročník první název předmětu

(1) Teorie jazyka I (2) Teorie jazyka II (3) Fyziologická fonetika (4) Lingvistická typologie (5) Úvod do logiky (6) Logické programování (7) Úvod do matematické lingvistiky I (8) Úvod do matematické lingvistiky II

(9) Úvod do srovnávací jazykovědy I (10) Úvod do srovnávací jazykovědy II (11) Seminář I (12) Seminář II

semestr: ZS/LS rozsah/struktura výuky

2/-/2/-/2/-/-/2

-/2/-/2/-/2/-/-

-/- /2

délka přímé výuky : 45 minut způsob zakončení

Modul obecný přednáška přednáška přednáška přednáška přednáška přednáška seminář seminář

Přednášející

kolokvium zápočet zápočet kolokvium kolokvium zápočet kolokvium

Starý Starý Machač Elšík Jirků Jirků Petkevič

zápočet

Petkevič

modul srovnávací 2/- -/přednáška zkouška

Vavroušek/Rychtařík

-/- 2/-

přednáška

zkouška

Zemánek/Mařík

-/2 -/-/- -/2

seminář seminář

zápočet zápočet

Rychtařík Mařík

modul filologický (13) Latina 2/- 2/přednáška zápočet, zápočet neurčuje se Kurs latiny vybírá student z akreditovaného studijního programu Jazykového centra Filozofické fakulty UK: buď obecný kurs 769 (začátečníci) nebo obecný kurs 770 (pokročilí), případně jiné oborově zaměřené kursy.


(14) (Starý) 4/- -/přednáška zápočet, zápočet viz níže indoevropský/ semitský jazyk I Studijní plán oboru srovnávací jazykověda uvádí anotace jen hlavních kursů jazyků, které zajišťuje a vypisuje přímo Ústav srovnávací jazykovědy. Student zapisuje kursy podle aktuální nabídky v celkovém rozsahu min. 4 hodiny týdně a musí získat za semestr dvě atestace. Může přitom — po konsultaci s učiteli Ústavu srovnávací jazykovědy — zapisovat také jazykové kursy jiných filologických oborů (např. kurs řečtiny, sanskrtu, staroslověnštiny, irštiny, hebrejštiny, gótštiny, islandštiny apod.). Pokud je tento kurs v rozsahu dva semestry s atestací po každém semestru, lze atestaci za letní semestr započítat jako součást atestace předmětu „(Starý) indoevropský/semitský jazyk II“. a) b) c) d) e) f) g) h)

chetitština avesta stará perština středoperština arabština ugaritština syrština akkadština

2/2/2/2/2/2/2/2/-

-/-/-/-/-/-/-/-/-

přednáška přednáška přednáška přednáška přednáška přednáška přednáška přednáška

zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet

a) b) c) d) e) f) g) h)

Rychtařík Vavroušek Vavroušek Vavroušek Zemánek Zemánek Zemánek Mařík

(15) (Starý) viz níže -/- 4/přednáška zápočet, zápočet indoevropský/ semitský jazyk II Studijní plán oboru srovnávací jazykověda uvádí anotace jen hlavních kursů jazyků, které zajišťuje a vypisuje přímo Ústav srovnávací jazykovědy. Student zapisuje kursy podle aktuální nabídky v celkovém rozsahu min. 4 hodiny týdně a musí získat za semestr dvě atestace. Může přitom — po konsultaci s učiteli Ústavu srovnávací jazykovědy — zapisovat také jazykové kursy jiných filologických oborů (např. kurs sanskrtu, staroslověnštiny, irštiny, hebrejštiny, gótštiny, islandštiny apod.). Pokud je tento kurs v rozsahu dva semestry s atestací po každém semestru, lze atestaci za letní semestr započítat jako součást atestace předmětu „(Starý) indoevropský/semitský jazyk II“. a) b) c) d) e) f) g) h)

chetitština avesta stará perština středoperština arabština ugaritština syrština akkadština

-/-/-/-/-/-/-/-/-

2/2/2/2/2/2/2/2/-



a) b) c) d) e) f) g) h)

Rychtařík Vavroušek Vavroušek Vavroušek Zemánek Zemánek Zemánek Mařík

modul volný V rámci tohoto modulu volí student přednášky z nabídky všech oborů Univerzity Karlovy. Požadovaný objem bodů je 6. Pokud student v rámci bakalářského studia neabsolvoval úvod do filozofie nebo kurs dějin filozofie (rozsah minimálně dva semestry) a kurs druhého cizího jazyka (rozsah minimálně dva semestry), je povinen atestovat tyto předměty (zápočtem), a to nejpozději do konce čtvrtého semestru studia v rámci výuky volného modulu.

8


ročník druhý název předmětu

(16) Základy sociolingvistiky (17) Základy fonologie

Semestr: ZS/LS

délka přímé výuky : 45 minut

rozsah/struktura výuky způsob zakončení modul obecný

Přednášející

2/- -/-

přednáška

kolokvium

Nekvapil

-/- 2/1

zápočet

Palková

kolokvium

Petkevič, Blatná

kolokvium

Petkevič, Blatná

(18) Úvod do korpusové lingvistiky I (19) Úvod do korpusové lingvistiky II

-/2 -/-

přednáška, seminář seminář

-/- -/2

seminář

(20) Srovnávací gramatika indoevropských jazyků I (21) Srovnávací gramatika indoevropských jazyků II (22) Srovnávací gramatika semitských jazyků I (23) Srovnávací gramatika semitských jazyků II (24) Alternativní přednáška: a) Metody indoevropské jazykovědy I b) Metody semitské jazykovědy I (25) Alternativní přednáška: a) Metody indoevropské jazykovědy II b) Metody semitské jazykovědy II (26) Alternativní seminář: a) Seminář ke srovnávací gramatice indoevropských jazyků b) Seminář ke srovnávací gramatice semitských jazyků

2/- -/-

modul srovnávací přednáška kolokvium

Vavroušek

-/- 2/-

přednáška

zkouška

Vavroušek

2/- -/-

přednáška

kolokvium

Zemánek

-/- 2/-

přednáška

zkouška

Zemánek

2/- -/-

přednáška

kolokvium

a) Vavroušek b) Zemánek

-/- 2/-

přednáška

zkouška


-/2 -/-

seminář

zápočet


9


(27) Alternativní seminář: a) Seminář k metodám indoevropské jazykovědy b) Seminář k metodám semitské jazykovědy (28) Písemná práce

-/- -/2

seminář

zápočet


splněno

vedoucí písemné práce

10

modul filologický 4/- -/přednáška zápočet, zápočet

viz níže (29) (Starý) indoevropský/ semitský jazyk III Studijní plán oboru srovnávací jazykověda uvádí anotace jen hlavních kursů jazyků, které zajišťuje a vypisuje přímo Ústav srovnávací jazykovědy. Student zapisuje kursy podle aktuální nabídky v celkovém rozsahu min. 4 hodiny týdně a musí získat za semestr dvě atestace. Může přitom — po konsultaci s učiteli Ústavu srovnávací jazykovědy — zapisovat také jazykové kursy jiných filologických oborů (např. kurs sanskrtu, staroslověnštiny, irštiny, hebrejštiny, gótštiny, islandštiny apod.). Pokud je tento kurs v rozsahu dva semestry s atestací po každém semestru, lze atestaci za letní semestr započítat jako součást atestace předmětu „(Starý) indoevropský/semitský jazyk IV“. a) b) c) d) e) f) g) h) i)

chetitština avesta luvijština středoperština baktrijština arabština ugaritština syrština akkadština

2/2/2/2/2/2/2/2/2/-

-/-/-/-/-/-/-/-/-/-

přednáška přednáška přednáška přednáška přednáška přednáška přednáška přednáška přednáška

zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet zápočet

a) b) c) d) e) f) g) h) i)

Rychtařík Vavroušek Rychtařík Vavroušek Vavroušek Zemánek Zemánek Zemánek Mařík

viz níže (30) (Starý) -/- 4/přednáška zápočet, zápočet indoevropský/ semitský jazyk IV Studijní plán oboru srovnávací jazykověda uvádí anotace jen hlavních kursů jazyků, které zajišťuje a vypisuje přímo Ústav srovnávací jazykovědy. Student zapisuje kursy podle aktuální nabídky v celkovém rozsahu min. 4 hodiny týdně a musí získat za semestr dvě atestace. Může přitom — po konsultaci s učiteli Ústavu srovnávací jazykovědy — zapisovat také jazykové kursy jiných filologických oborů (např. kurs sanskrtu, řečtiny, staroslověnštiny, irštiny, hebrejštiny, gótštiny, islandštiny apod.). Pokud je tento kurs v rozsahu dva semestry s atestací po každém semestru, lze atestaci za letní semestr započítat jako součást atestace předmětu „(Starý) indoevropský/semitský jazyk IV“.


a) b) c) d) e) f) g) h)

chetitština avesta luvijština středoperština arabština ugaritština syrština akkadština

-/-/-/-/-/-/-/-/-

2/2/2/2/2/2/2/2/-


a) b) c) d) e) f) g) h)


11

Rychtařík Vavroušek Rychtařík Vavroušek Zemánek Zemánek Zemánek Mařík

modul volný V rámci tohoto modulu volí student přednášky z nabídky všech oborů Univerzity Karlovy. Požadovaný objem bodů je 6. Pokud student v rámci bakalářského studia neabsolvoval úvod do filozofie nebo kurs dějin filozofie (rozsah minimálně dva semestry) a kurs druhého cizího jazyka (rozsah minimálně dva semestry), je povinen atestovat tyto předměty (zápočtem), a to nejpozději do konce čtvrtého semestru studia v rámci výuky volného modulu.

ročník třetí název předmětu

(31) Lingvistická přednáška I (32) Lingvistická přednáška II (33) Lingvistická přednáška III

(34) Diplomový seminář I (35) Diplomový seminář II

Semestr: ZS/LS

délka přímé výuky : 45 minut

rozsah/struktura způsob zakončení výuky modul obecný 2/- 2/- přednáška

přednášející

zápočet

neurčuje se

2/- -/-

přednáška

kolokvium

neurčuje se

-/- 2/-

přednáška

kolokvium

neurčuje se

modul srovnávací -/2 -/- seminář zápočet -/- 2/- seminář zápočet

vedoucí mag. práce vedoucí mag. práce

(36) Specializační 6/- -/- přednáška zápočet, zápočet, viz níže přednášky I kolokvium Studijní plán oboru srovnávací jazykověda uvádí jen vybrané modelové specializační přednášky. Student zapisuje kursy podle aktuální nabídky, a to v rozsahu min. 6 hodiny týdně a musí získat za semestr tři atestace. Student může také zapisovat — po konsultaci s vedoucím magisterské práce — přednášky jiných filologických oborů. Pokud je tato přednáška v rozsahu dva semestry s atestací po každém semestru, lze atestaci za letní semestr započítat jako součást atestace předmětu „Specializační přednášky II“.


a) Historická gramatika chetitštiny b) Maloasijská filologie c) Dardské a núristánské jazyky d) Aktuální problémy semitistiky

2/- -/-

přednáška

zápočet

a) Vavroušek

2/- -/2/- -/-

přednáška přednáška

zápočet kolokvium

b) Vavroušek c) Vavroušek

2/- -/-

přednáška

zápočet

d) Zemánek

12

(37) Specializační -/- 6/- přednáška zápočet, zápočet, viz níže přednášky II kolokvium Studijní plán oboru srovnávací jazykověda uvádí jen vybrané modelové specializační přednášky. Student zapisuje kursy podle aktuální nabídky, a to v rozsahu min. 6 hodiny týdně a musí získat za semestr tři atestace. Student může také zapisovat — po konsultaci s vedoucím magisterské práce — přednášky jiných filologických oborů. Pokud je tato přednáška v rozsahu dva semestry s atestací po každém semestru, lze atestaci za letní semestr započítat jako součást atestace předmětu „Specializační přednášky II“. a) Vývoj íránských jazyků b) Vybrané problémy chetitoluvijských jazyků c) Kapitoly z lingvistiky indoíránských jazyků d) Arabština a semitské jazyky e) Použití formálních modelů v semitistice

-/- 2/-/- 2/-

přednáška přednáška

zápočet zápočet

a) Vavroušek b) Vavroušek

-/- 2/-

přednáška

kolokvium

c) Vavroušek

-/- 2/-

přednáška

zápočet

d) Zemánek

-/- 2/-

přednáška

kolokvium

e) Zemánek

modul filologický Ve třetím roce studia se tento modul nerealizuje modul volný V rámci tohoto modulu volí student přednášky z nabídky všech oborů Univerzity Karlovy. Požadovaný objem bodů je 6.

S t á t n í z á v ěr e č n á z k o u š k a : Před přihláškou ke státní závěrečné zkoušce je student povinen předložit písemnou magisterskou (diplomovou) práci na zadané téma (rozsah 30.000 slov). Státní závěrečná zkouška se skládá ze dvou částí: 3) obhajoba magisterské práce 4) ústní zkouška z těchto předmětů: 2a) srovnávací gramatika indoevropských nebo semitských jazyků 2b) jeden volitelný předmět z této nabídky • obecná jazykověda • korpusová lingvistika • metody srovnávací jazykovědy • počítačové modelování přirozeného jazyka • filologie vybraného starého indoevropského/semitského jazyka


13

B.1.1 Studijní předměty Poznámka V anotacích se uvádí jen stručný výběr základní literatury. Na počátku každého semestru je zveřejněna k vypsaným předmětům aktualizovaná a dále doplněná anotace a bibliografie. Číslo předmětu Název studijního předmětu Typ studijního předmětu Rozsah studijního předmětu Formy výuky studijního předmětu Způsob ukončování předmětu

Stručná anotace předmětu

Odborná literatura

Poznámka Číslo předmětu Název studijního předmětu Typ studijního předmětu Rozsah studijního předmětu Formy výuky studijního předmětu

(1) Teorie jazyka I P 2/- -/přednáška kolokvium Přednáška poskytne studentům základní nocionální rámec, v němž se pohybují současné běžné lingvistické úvahy, včetně popisů konkrétního jazyka (gramatiky, slovníky). Základní vhled do struktury přirozených jazyků. Vychází z obecných sémiotických rámců. Dvanáct esejů o jazyce. Praha (: Mladá fronta) 1970, 227 s. Ferdinand de Saussure, Kurs obecné lingvistiky. Praha (: Odeon) 1989, 467 s. Dell Hymes, On Communicative Competence. In: J. B. Pride & J. Holmes (Eds.), Sociolinguistics. Harmondsworth, England: Penguin Books. s. 269-293. Soubor článků, týdenní penzum v průměru cca 60 stran. (2) Teorie jazyka II P -/- 2/přednáška

Způsob ukončování předmětu

zápočet


Stavba slova, gramatické kategorie, stavba věty a slovní druhy. Stálé a důsledné rozlišování problémů terminologických, konceptuálních, empirických aj. Důraz na “ozvláštňující” užitečnost konfrontace různých přístupů, příklady na získání přehledu “všech” přístupů.


Odborná literatura

Poznámka Číslo předmětu Název studijního předmětu Typ studijního předmětu Rozsah studijního předmětu Formy výuky studijního předmětu Způsob ukončování předmětu


Odborná literatura


14

J. Bybee: Morphology: A study of the relation between meaning and form. Benjamins. Oxford 1985, 234 s. Noam Chomsky: The minimalist program. MIT Press, Cambridge, MA. 1995, 420 s. T. Givón: Syntax. A Functional-typological introduction I-II. Benjamins. Amsterdam/Philadelphia 1984 - 1990. M. Komárek: Příspěvky k české morfologii. Praha (: SPN) 1979, 151 s. Ladislav Nebeský: Kombinatorické vlastnosti větných struktur. UK. Praha 1987, 197 s. A. Spencer: Morphological theory. Oxford (: Blackwell) 1991, 512 s. (3) Fyziologická fonetika P 2/- -/přednáška zápočet Předmětem kurzu je výklad fyziologických zákonitostí tvoření hlasu a artikulované řeči, funkce ústrojí respiračního, fonačního a artikulačního. Důraz je kladen na identifikaci a popis artikulace hlásek, které jsou součástí zvukového systému češtiny (srovnání s jinými jazyky). Modifikace hlásek v souvislé řeči – jevy asimilační, koartikulační, deformační. Produkce a percepce řeči a jejich poruchy. J. Dvončová, Fyziologická fonetika, Bratislava, 1980 Z. Palková, Fonetika a fonologie češtiny, Praha 1997 S. Fletcher, Articulation - a Physiological Approach, California, 1992 P. Ashby, Speech Sounds, London, 1995 P. Ladefoged – J. Maddieson, The sounds of the World´s Languages. Blackwell, Oxford, 1996 K. Himstedt, Die Lautbildungsmoglichkeiten des Menschen. Frankfurt am Main, 1992 Informativní písemný test v průběhu semináře. Atestace se skládá z písemné a ústní části (4) Lingvistická typologie P -/- 2/přednáška


kolokvium


Lingvistická typologie je nauka o zákonitostech a mezích variability přirozených jazyků. Kurz by měl umožnit porozumění typologickému přístupu a jeho místu v lingvistické teorii, usnadnit čtení typologické literatury a práci s gramatickými popisy a načrtnout současný stav typologického poznání ve vybraných oblastech.


Odborná literatura


15

Comrie, Bernard. 1981 [2nd ed.: 1989]. Language universals and linguistic typology: Syntax and morphology. Oxford: Blackwell. Croft, William. 1990 [2nd ed.: 2003]. Typology and universals. Cambridge: Cambridge University Press. Givón, Talmy. 1984 & 1990. Syntax: A functional-typological introduction. Amsterdam: Benjamins. 2 volumes. Greenberg, Joseph H., Charles A. Ferguson & Edith A. Moravcsik (eds.) 1978. Universals of human language. Stanford: Stanford University Press. 4 volumes. Haspelmath, Martin, Ekkehard König, Wulf Oestereicher & Wolfgang Raible (eds.) 2001. Language typology and language universals: An international handbook, Vol. 1. Berlin/New York: Mouton de Gruyter. Mallinson, Graham & Barry J. Blake. 1981. Language typology: Cross-linguistic studies in syntax. Amsterdam: North-Holland. Nichols, Johanna. 1992. Linguistic diversity in space and time. Chicago: University of Chicago Press. Payne, Thomas E. 1997. Describing morphosyntax: A guide for field linguists. Cambridge: Cambridge University Press. Plank, Frans & Elena Filimonova. 1997–. Universals Archive. [http://ling.uni-konstanz.de/ pages/proj/sprachbau.htm] Shopen, Timothy (ed.) 1985. Language typology and syntactic description. Cambridge: Cambridge University Press. 3 volumes. Song, Jae Jung. 2001. Linguistic typology: Morphology and syntax. Harlow/London: Pearson Education. Whaley, Lindsay J. 1997. Introduction to typology. London: Sage. (5) Úvod do logiky P 2/- -/přednáška


kolokvium


Základní pojmy formální logiky, základní otázky logiky. Jazyk výrokové logiky - logická struktura výroku v přirozeném jazyce, sentence (výroky), pravdivostní tabulky, vztah přirozeného jazyka k logické struktuře sentencí, problémy spojek. Tautologie, kontradikce a splnitelné formule. Pojem logického důsledku - sémantický pojem vyplývání, odvozovací pravidla, pojem důkazu, dokazatelnost, úplnost, rozhodnutelnost. Základní pojmy predikátové logiky.


Odborná literatura



Odborná literatura

Poznámka

16

Bendová, Kamila: Sylogistika. Karolinum, nakl. Univerzity Karlovy, Praha 1998. 102 s. ISBN 80-7184-568-X. Berka, Karel: Úvod do dějin logiky. Karlova univerzita (skriptum), Praha 1994. ISBN 80-7066-917-9 Gaher, František: Logika pre každého. Vydavatelstvo IRIS, Bratislava 1995. ISBM 80-967013-9-8 Jirků, Petr: Logika - Neformální výklad formální logiky. Skriptum VŠE Praha. ISBN 80-7079-663-4 1995, 108 s. Jirků, P. - Vejnarová, J.: Logika - Neformální výklad základů formální logiky (2. doplněné a rozšířené vydání). VŠE, Praha 2000. Mleziva, Miroslav: Neklasické logiky. Svoboda, Praha 1970. Štěpán, Jan: Formální logika. Nakl. a vydav. FIN, Olomouc 1995, 109 s. Tarski, Alfred: Introduction to Logic and to Methodology of Deductive Sciences. Gauthier-Villno, Paris 1971. (český překlad: Academia, Praha 1964). Zich, Otakar et al.: Moderní logika. Praha 1958. (6) Logické programování P -/- 2/přednáška zápočet Kurs poskytne studentům základy logického programování. Základy Hornovy logiky deklarativního jazyka a logického programování. Jazyky prvního řádu - termy, formule, věty. Hornovy věty. Logické programy. Prolog. Počítačové implementace logických programů. Překladače, kompilery. Databáze v Prologu. Mimologické operátory. Negace jako neúspěch. Seznamy. Induktivní logické programování. Bratko, I.: Prolog Programming for Artificial Intelligence. Addison-Wesley 1990. 597 s. ISBN 0-201-41606-9 Jirků, P. a kol.: Programování v jazyku Prolog. SNTL, Praha 1991. 251 s. ISBN 80-03-00609-0 Jirků, P.: Logické programování I. Programovací jazyk Prolog. Skriptum FIS VSE Praha 1995, 192 s. ISBN 80-7079-606-5 Lavrac, N., Dzeroski, S.: Inductive Logic Programming. Ellis Horwood 1994. Lloyd, J. W.: Foundations of Logic Programming. SpringerVerlag, Berlin - Heidelberg - New York - Tokyo 1984, 124 s. ISBN 3-540-13299-6 Polák, J.: Prolog. Grada, Praha 1992. 344 s. ISBN 80-8542436-3 Thayse, A. (ed.): From Standard Logic to Logic Programming. John Wiley & Sons, Chichester - New York - Brisbane - Totonto - Singapore 1988, 343 s. ISBN 0-471-011838-5 Thayse, A. (ed.): From Modal Logic to Deductive Databases. John Wiley & Sons, Chichester - New York - Brisbane - Toronto - Singapore 1989, 380 s. ISBN 0-471-92345-1


Číslo předmětu Název studijního předmětu Typ studijního předmětu Rozsah studijního předmětu Formy výuky studijního předmětu Způsob ukončování předmětu


Odborná literatura


17

(7) Úvod do matematické lingvistiky I P -/2 -/seminář kolokvium V semináři probíhajícím v zimním semestru se vymezuje předmět oboru, jeho základy a vztah k souvisejícím oborům, jako je: obecná lingvistika, informatika, umělá inteligence, různá odvětví matematiky (zejména teorie formálních jazyků a automatů, algebra ad.). V zásadě jde o to, jak lze přirozený jazyk (nikoli formální, např. programovací jazyk!) zpracovávat exaktními matematickými metodami a formalismy (zejména pak metodami počítačovými), především jeho morfologii a syntax. V semináři budou probrány základy teorie formálních gramatik a automatů z hlediska jejich vhodnosti pro postižení vlastností přirozených jazyků, zejména pak různé typy generativních a dalších gramatik: gramatiky bezprostředněsložkové, frázové, transformační, závislostní a kategoriální, a to vždy s důrazem na generativní a explikativní sílu těchto gramatik. Probírán bude rovněž vztah těchto gramatik k automatům, a to opět v souvislosti s jejich adekvátností pro zpracování přirozených jazyků. Probrány budou rovněž základy lexikální, morfologické a syntaktické analýzy přirozených jazyků R. Grishman: Computational Linguistics: An Introduction. ACL Studies in Natural Language Processing. Cambridge University Press, 1986. B. H. Partee – A. ter Meulen - R. E. Wall: Mathematical Methods in Linguistics. Kluwer Academic Publishers. Dordrecht, Boston, London, 1990, 1993. A. M. McEnery: Computational Linguistics. Sigma Press, Wilmslow, 1992. R. Hausser: Foundations of Computational Linguistics. HumanComputer Communication in Natural Language. Springer-Verlag, Berlin, 2001. J. E. Hopcroft, J. D. Ullman: Formálne jazyky a automaty. Alfa, Bratislava, 1978. Krulee G. K.: Computer Processing of Natural Language. Prentice-Hall, Inc., NJ, 1991. P. Sgall a kolektiv: Úvod do syntaxe a sémantiky. Praha (: Academia) 1986. (8) Úvod do matematické lingvistiky II P -/- -/2 seminář




Odborná literatura



Odborná literatura


18

zápočet Úvod do nejmodernějšího odvětví matematické lingvistiky. V semináři se vymezí pojem jazykového a počítačového korpusu a korpusové lingvistiky. Dále se probírají různé podoby dat v korpusu, typy korpusů a jejich standardizace, výstavba korpusu, smysl a použití korpusů. Tony McEnery - Andrew Wilson: Corpus Linguistics. Edinburgh (: Edinburgh University Press) 1996, 209 s. [vybrané části] Douglas Biber - Susan Conrad - Randi Reppen: Corpus Linguistics. Investigating language structure and use. Cambridge (: Cambridge University Press) 1998, 300 s. [vybrané části] F. Čermák – J. Klímová – V. Petkevič (eds.): Studie z korpusové lingvistiky. Nakladatelství Karolinum, Praha, 2000. (9) Úvod do srovnávací jazykovědy I P 2/- -/přednáška zkouška Výklad se zaměří především na tato témata: dějiny indoevropské srovnávací jazykovědy (paradigma vývoje od Boppa po Schleichera - mladogramatické paradigma postmladogramatické směry), výklad základních pojmů (jazyková rodina, prajazyk, větev, pravlast atd.), přehled indoevropských jazyků (s důrazem na indoevropské jazyky starověku a středověku) s charakteristikou dochovaného materiálu a uvedení do základní literatury (textové edice, gramatiky, slovníky). Enrico Campanile, The Indo-Europeans: Origins and Culture. In: The Indo-European Languages. Ed. by Anna Giacalone Ramat and Paolo Ramat. London and New York (: Routledge) 1997, s. 1-24; Bernard Comrie, The Indo-European Linguistic Family: Genetic amd Typological Perspectives. In: The Indo-European Languages. Ed. by Anna Giacalone Ramat and Paolo Ramat. London and New York (: Routledge) 1997, s. 74-97. Realizuje se zčásti formou individuálních konzultací (10) Úvod do srovnávací jazykovědy II P -/- 2/přednáška




Odborná literatura


19

zkouška Přednáška je zaměřena na základní seznámení se se stavem a úkoly výzkumu v oblasti semitské srovnávací jazykovědy. Budou probrány dějiny bádání, charakterizována jeho hlavní centra s důrazem na pražskou semitistickou školu. Dále se přednáška zaměří na metodologické postupy, používané v semitistice, použití dalších metod lingvistického výzkumu (areální jazykověda, sociolingvistika, metody kvantitativní lingvistiky, atd.). Dále bude probrána klasifikace semitských jazyků (klasifikace na základě archaismů, inovací, procesuální a krystalizační klasifikace, atd.), problém pravlasti Semitů a postavení semitských jazyků v rámci jazyků hamitosemitských (afroasijských). Stručně budou charakterizovány hlavní jazykové plány a hlavní problémy jejich rekonstrukce. Igor M. Diakonoff, Afrasian Languages. Moscow (: Nauka) 1988, 141 s. Robert Hetzron (ed.), The Semitic Languages. London, New York (: Routledge) 1997, 572 s. Sabatino Moscati - Stefan Spitaler - Edward Ullendorff Wolfram von Soden, An Introduction to the Comparative Grammar of the Semitic Languages. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1964, 185 s. Karel Petráček, Úvod do hamitosemitské (afroasijské) jazykovědy. Praha (: SPN) 1990, 534 s. Hans-Jürgen Sasse, Die semitische Sprachen. In: Die Sprachen Afrikas, Hamburg (: Buske) 1981, s. 225-238. (11) Seminář I P -/2 -/seminář zápočet

Poznámka

Seminář je věnován především uvedení do postupů odborné a vědecké práce s důrazem na tato témata: elektronické a klasické informační zdroje ke studiu starých indoevropských jazyků a srovnávací jazykovědy — práce s bibliografiemi — formální a obsahové náležitosti písemného odborného/vědeckého výstupu — konspekt, anotace, recenze, rešerše, vědecké sdělení a studie. Předpokládá se rovněž samostatná příprava studentů — např. písemný konspekt (rozsah minimálně 600 slov každý) deseti zadaných odborných článků a studií a sestavení písemné bibliografické rešerše (utříděný přehled publikovaných studií) k vybranému problému (rozsah minimálně 25 bibliografických položek). S ohledem na variabilní obsah semináře se zde konkrétní vědecká literatura doporučená ke studiu neuvádí. Literatura (texty) ke studiu bude zadána podle tématu semináře při zahájení výuky. Realizuje se zčásti formou individuálních konzultací

Číslo předmětu Název studijního předmětu

(12) Seminář II


Odborná literatura


Typ studijního předmětu Rozsah studijního předmětu Formy výuky studijního předmětu Způsob ukončování předmětu


Odborná literatura


20

P -/- -/2 seminář zápočet Seminář se zaměří na seznámení se s nejdůležitějšími publikacemi, týkajícími se semitské jazykovědy. Cílem je praktické seznámení se základními problémy semitistiky, s nejdůležitějšími metodami rekonstrukce protosemitštiny. V rámci semináře se rozebírá a komentuje odborná literatura na základě samostatné práce studentů - písemný konspekt šesti odborných článků (rozsah originálu do 120 stran, rozsah každého konspektu 600 slov). Robert Hetzron (ed.), The Semitic Languages. London, New York (: Routledge) 1997, 572 s. Sabatino Moscati - Stefan Spitaler - Edward Ullendorff Wolfram von Soden, An Introduction to the Comparative Grammar of the Semitic Languages. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1964, 185 s. Karel Petráček, Úvod do hamitosemitské (afroasijské) jazykovědy. Praha (: SPN) 1990, 534 s. Hans-Jürgen Sasse, Die semitische Sprachen. In: Die Sprachen Afrikas, Hamburg (: Buske) 1981, s. 225-238. Další literatura (zejména vědecké studie) bude průběžně doplňována podle aktuální produkce, stejně jako literatura pro samostatnou práci studentů. Realizuje se zčásti formou individuálních konzultací (14a) (Starý) indoevropský / semitský jazyk I a) chetitština P/V 2/- -/přednáška


zápočet


Systematický výklad chetitské gramatiky s důrazem na tato témata: podrobný přehled chetitských textů (jejich typologie a problémy datování) — hláskový inventář chetitštiny a jeho reflexe v grafemickém záznamu — gramatické kategorie a paradigmatika nomina — gramatické kategorie a paradigmatika pronomina — adverbia, číslovky a partikule — morfologická typologie chetitštiny — gramatické kategorie a paradigmatika verba. Součástí přednášky je rovněž gramatický výklad a interpretace dvou dopisů (VBoT 1 a VBoT 2) na základě jejich přepisu do latinky.


Odborná literatura



Odborná literatura


21

Annelies Kammenhuber, Hethitisch, Palaisch, Luwisch und Hieroglyphenluwisch. In: Altkleinasiatische Sprachen. Handbuch der Orientalistik, Erste Abt., II Bd., 1 und 2. Abschnitt, Lief. 2. Leiden (: Brill) 1969, s. 119-357 [jen pasáže k chetitštině]; Norbert Oettinger, Die Stammbildung des hethitischen Verbums. Erlangen (: Hans Carl) 1979, 635 s. [bez dokladových částí, jen paradigmatika a tvoření kmene]. Další literatura (zejména vědecké studie) bude průběžně doplňována podle aktuální produkce. (14b) (Starý) indoevropský / semitský jazyk I b) avesta P/V 2/- -/přednáška zápočet Systematický výklad avestské gramatiky s důrazem na tato témata: tradování textu Avesty — rukopisná tradice — praavestština — staroavestština — novoavestština — reflexy dialektů v textu Avesty — písmo (geneze, pravidla zápisu, výslovnost) — hláskosloví — avestská a (indo)íránská metrika — gramatické kategorie a paradigmatika nomina — gramatické kategorie a paradigmatika pronomina — slovesné kmeny (modus a tempus) — paradigmatika verba — participia. Karl Hoffmann - Berhnard Forssman, Avestische Laut- und Flexionslehre. Innsbruck (: Institut für Sprachwissenschaft) 1996, 330 s. [vybrané části]; Jean Kellens, Avestique. In: Compendium Linguarum Iranicarum. Hrsg. von Rüdiger Schmitt. Wiesbaden (: Reichert) 1989, s. 32-55. Další literatura ke studiu (rozsah cca 50 stran) bude zadána při zahájení výuky (14c) (Starý) indoevropský / semitský jazyk I c) stará perština P/V 2/- -/přednáška


zápočet


Systematický výklad staroperské gramatiky s důrazem na tato témata: praíránština a stará perština — postavení staré perštiny v rámci staroíránských jazyků — podrobný přehled staroperského písemnictví — geneze staroperského písma — stará perština v kontaktu s dalšími jazyky regiónu — stará perština a řecká tradice. Výklad doplňuje stručné (ilustrační) srovnávání vybraných gramatických kategorií staré perštiny s avestským a védským jazykem.


Odborná literatura



Odborná literatura Poznámka Číslo předmětu Název studijního předmětu Typ studijního předmětu Rozsah studijního předmětu Formy výuky studijního předmětu Způsob ukončování předmětu


Odborná literatura

Poznámka Číslo předmětu Název studijního předmětu

22

Rüdiger Schmitt, Altpersisch. In: Compendium Linguarum Iranicarum. Hrsg. von Rüdiger Schmitt. Wiesbaden (: Reichert) 1989, s. 56-85; Rüdiger Schmitt, Beiträge zu altpersischen Inschriften. Wiesbaden (: Reichert) 1999, 128 s. Součástí přednášky je rovněž gramatický výklad a interpretace části nápisu Dareia I. o stavbě paláce v Súsách (DSe). (14d) (Starý) indoevropský / semitský jazyk I d) středoperština P/V 2/- -/přednáška zápočet Stručný přehled středoperského písemnictví — typologie textů —dějiny bádání — systematický výklad: foneticko fonologický plán — grafematika (záznam textu) a její foneticko-fonologická interpretace — morfologie — základy syntaxe. Důraz se klade na historicko srovnávací výklad fonologie a jednotlivých gramatických kategorií. Werner Sundermann, Mittelpersisch. In: Compendium Linguarum Iranicarum. Hrsg. von Rüdiger Schmitt. Wiesbaden (: Reichert) 1989, s. 138—164. Další literatura ke studiu (rozsah cca 120 stran) bude zadána při zahájení výuky (14e) (Starý) indoevropský / semitský jazyk I e) arabština P/V 2/- -/přednáška zápočet Systematický výklad arabské gramatiky. Zvukový plán - jeho charakteristika, problémy. Kořen v arabštině, jeho role v jazykovém systému. Gramatické kategorie, paradigmatika pronomina a nomina. Výklad bude doplněn stručným srovnáním s ostatními semitskými jazyky. Tato přednáška pokračuje v letním semestru jako Arabská gramatika II. Karel Petráček, Učebnice spisovné arabštiny, 2. díl. Praha (: SPN) 1965, 303 s.; Karel Petráček, Základy gramatického systému spisovné arabštiny. Praha (: SPN) 1977 (1990), 152 s.; Henri Fleisch, L'arabe classique. Esquisse d'une structure linguistique. Beyrouth (: Dar el-Machreq) 1968, 186 s. (14f) (Starý) indoevropský / semitský jazyk I f) ugaritština




Odborná literatura


23

P/V 2/- -/přednáška zápočet Systematický výklad gramatiky ugaritštiny s důrazem na tato témata: fonologický systém a jeho postavení v rámci ostatních semitských jazyků, vztah k ugaritskému písmu, metody rekonstrukce ugaritštiny, morfologická typologie ugaritštiny, normativní gramatika ugaritštiny - gramatické kategorie a paradigmatika slovesa a jména, další slovní druhy (číslovky, částice, příslovce). Probrány budou také hlavní syntaktické jevy a charakterizován rozdíl mezi poetickými a literárními texty. Bude podán podrobný přehled ugaritských textů s důrazem na texty literární a mytologické. Součástí přednášky bude též četba ukázek z hlavních typů textů v rozsahu celkem kolem 50 řádek na základě jejich přepisu do latinky. Joseph Aistleitner, Wörterbuch der ugaritischen Sprache. Berlin (: Akademie Verlag) 1974, 362 s.; Manfried Dietrich - Oswald Loretz - Joaquín Sanmartín, The Cuneiform Alphabetic Texts from Ugarit, Ras Ibn Hani and other Places. (KTU: Second, enlarged edition). Münster (: Ugarit Verlag) 1995, 666 s.; Stanislav Segert, A Basic Grammar of the Ugaritic Language. Berkeley and Los Angeles (: University of California Press) 1984, 213 s.; Daniel Sivan, A Grammar of the Ugaritic Language. Leiden New York - Köln (: Brill) 1997, 327 s.; Joseph Tropper, Grammatik der ugaritische Sprache. Münster (: Ugarit Verlag) 2000, 1056 s. (14g) (Starý) indoevropský / semitský jazyk I g) syrština P/V 2/- -/přednáška


zápočet


Systematický výklad gramatiky syrštiny s důrazem na tato témata: postavení syrštiny v rámci aramejštiny, rozdíly mezi nestoriánskou (východní) a jakobitskou (západní) syrštinou. fonologický systém a jeho postavení v rámci ostatních semitských jazyků, morfologická typologie syrštiny, normativní gramatika syrštiny - gramatické kategorie a paradigmatika slovesa a jména, další slovní druhy (číslovky, částice, příslovce). Probrány budou také hlavní syntaktické jevy. Bude podán podrobný přehled syrských textů a jejich postavení v rámci biblické literatury.


Odborná literatura



Odborná literatura


24

Carl Brockelmann, Lexicon Syriacum. Halle (: Max Niemeyer) [2. vyd.] 1928, 2 díly, 930 s.; Carl Brockelmann, Syrische Grammatik mit Literatur, Chrestomathie und Glossar. Berlin (: Verlag von Reuther & Reichard) 1899, 110 + 190 s. Takamitsu Muraoka, Classical Syriac for Hebraists. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1987, 131 s. Součástí přednášky bude také četba ukázek ze středověkých syrských textů v rozsahu celkem kolem 100 řádek. (14h) (Starý) indoevropský / semitský jazyk I h) akkadština P/V 2/- -/přednáška zápočet Systematický výklad akkadské gramatiky, respektive její starobabylonské fáze (1. polovina 2. tisíciletí př. Kr.). Výklad se soustřeďuje na hláskový inventář akkadštiny a jeho reflexi v grafemickém záznamu - gramatické kategorie a paradigmata nomina - gramatické kategorie a paradigmata pronomin adverbia - číslovky - gramatické kategorie a paradigmata verba: základní kmen, rozšířené kmeny, „silná“ a „slabá“ slovesa přehled syntaxe: druhy vět, spojky, částice. John Huehnergard, A Grammar of Akkadian. Atlanta (: Scholars) 1997, 647 s. [vybrané části]; Nea Nováková - Lukáš Pecha - Furat Rahman, Základy starobabylonštiny. Praha (: Univerzita Karlova v Praze Nakladatelství Karolinum) 2000. 416 s. Gramatika je dokumentována na textu zákonů Chammurabiho a na úryvcích z vybraných starobabylonských dopisů. (15a) (Starý) indoevropský / semitský jazyk II a) chetitština P/V -/- 2/přednáška


zápočet


Gramatický výklad a interpretace — včetně širších kulturních a jazykových souvislostí — minimálně těchto chetitských textů (citace jsou podle E. Laroche, Catalogue des textes hittites (= CTH), Paris (: Klincksieck) 1971 s pozdějšími dodatky): CTH 1 — starochetiský text vládce Anitty; CTH 3 — starochetitské vyprávění spojené s městem Zalpa; CTH 631 — starochetitský rituál bouřky; CTH 373 — Kantuzziliho modlitba; Součástí výkladu je rovněž stručné uvedení do metod sestavování textové partitury na základě duplikátů a fragmentů. Texty CTH 373 a CTH 16 se u atestace interpretují přímo z autografie, zbývající texty z přepisu do latinky.


Odborná literatura



Odborná literatura


25

Erich Neu, Der Anitta-Text. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1974, s. 10-15; 136-150; Heinrich Otten, Eine althethitische Erzählung um die Stadt Zalpa. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1973, s. 6-13; 67-84; Erich Neu, Ein althetitisches Gewitterritual, Wiesbaden (: Harrassowitz) 1970, s. 10-35; 80-100. Další literatura ke studiu (rozsah cca 80-90 stran) bude zadána při zahájení výuky K atestaci si student připraví samostatně ještě jeden další chetitský text (rozsah nejméně 40-50 řádek), který si volí podle svého zájmu. (15b) (Starý) indoevropský / semitský jazyk II b) avesta P/V -/- 2/přednáška zápočet Gramatický výklad a interpretace minimálně těchto avestských textů: 1. Aogamadaeča (jen avestské znění); 2. Hadócht nask (jen část II); 3. Jasna 44. Interpretace je zaměřena jednak na výklad sémantiky obtížných výrazů s využitím metod srovnávání a rekonstrukce, jednak na výklad pojmů mazdaismu, které se v interpretovaných textech vyskytují, v širším kontextu mazdaistické doktríny. Aogamadaečā. A Zoroastrian Liturgy. By Kaikhusroo M. JamaspAsa. Wien (: Akademie der Wissenschaften) 1982, 119 s. Helmut Humbach - Josef Elfenbein - Prods O. Skjaervoe , The Gāthās of Zarathushtra and the Other Old Avestan Texts. Part I. Heidelberg (: Winter) 1991, s. 156-163; Part II. Heidelberg (: Winter) 1991, s. 145-163. (15c) (Starý) indoevropský / semitský jazyk II c) stará perština P/V -/- 2/přednáška


zápočet


Gramatický výklad a interpretace částí nápisu Dareia I. v Bísutúnu (DB) na základě jeho staroperské verze s důrazem na tato témata: historie objevování a luštění DB v nové době — vznik nápisu a reliéfu (chronologie jednotlivých verzí DB) — porovnávání obsahových variant dalších verzí (babylónská, elamská a aramejská) — DB IV 88-92 a teorie o vzniku staroperského písma — vlastní jména v DB (srovnání jejich notace podle jednotlivých verzí) a jejich recepce v antické jazykové tradici — události líčené v DB a antická historická tradice.




Odborná literatura Poznámka Číslo předmětu Název studijního předmětu Typ studijního předmětu Rozsah studijního předmětu Formy výuky studijního předmětu Způsob ukončování předmětu Stručná anotace předmětu

Odborná literatura

Poznámka Číslo předmětu Název studijního předmětu Typ studijního předmětu

26

Rüdiger Schmitt, The Bīsitūn Inscription of Darius the Great. Old Persian Text. London (: BAS Printers) 1991, 85 s.; Florence Malbran-Labat, La version akkadienne de l'inscription trilingue de Darius Behistun. Roma (: Gruppo editoriale internazionale) 1994, 172 s. (15d) (Starý) indoevropský / semitský jazyk II d) středoperština P/V -/- 2/přednáška zápočet Interpretace části středoperského díla Ardá Viráz Námag – výklad s důrazem na historickou a srovnávací gramatiku středoperštiny – sémantická interpretace též s přihlédnutím k širším mazdaistickým eschatologickým koncepcím. Text se interpretuje na základě transkribce do latinky (podle F. Vahmana s přihlédnutím ke čtením P. Gignouxe). Vybraná ukázka se probírá na podkladě faksimile rukopisu. Fereydun Vahman, Ardā Virāz Nāmag. The Iranian „Divina Commedia“. London 1986, 326 s. [vybrané části]; Další literatura ke studiu (rozsah cca 60 stran) bude zadána při zahájení výuky K dispozici je také stručný středopersko-český elektronický slovník (15e) (Starý) indoevropský / semitský jazyk II e) arabština P/V -/- 2/přednáška zápočet Přednáška navazuje na kurs Arabská gramatika I. Systematický výklad arabské gramatiky. Paradigmatika slovesa, systém rozšířených kmenů slovesných, nepravidelná slovesa. Základy arabské syntaxe. Charakteristika lexikálního systému arabštiny. Karel Petráček, Učebnice spisovné arabštiny, 2. díl. Praha (: SPN) 1965, 303 s. Karel Petráček, Základy gramatického systému spisovné arabštiny. Praha (: SPN) 1977 (1990), 152 s. Henri Fleisch, L'arabe classique. Esquisse d'une structure linguistique. Beyrouth (: Dar el-Machreq) 1968, 186 s. (15f) (Starý) indoevropský / semitský jazyk II f) ugaritština P/V


Rozsah studijního předmětu Formy výuky studijního předmětu Způsob ukončování předmětu


Odborná literatura



Odborná literatura

Poznámka

27

-/- 2/přednáška zápočet Četba a interpretace vybraných pasáží těchto literárních a mytologických textů (celkový rozsah cca 100 řádek textu): Legenda o Keretovi (KTU 1.14, 1.15, 1.16); Zaklínání proti hadímu uštknutí (KTU 1.100); Ukázky z rituálních textů (KTU 1.43, 1.105). Četba bude probíhat na základě přepisů textů do latinky, text bude porovnáván s autografiemi. André Caquot — Maurice Sznycer — Andrée Herdner, Textes Ougaritiques. Tome I. Paris (: Éditions du Cerf) 1974, 613 s. Manfried Dietrich — Oswald Loretz — Joaquín Sanmartín, The Cuneiform Alphabetic Texts from Ugarit, Ras Ibn Hani and other Places. (KTU: Second, enlarged edition). Münster (: Ugarit Verlag) 1995, 666 s. Manfried Dietrich — Oswald Loretz, Ugaritische Rituale und Beschwörungen. In: Kaiser, Otto (ed.): Texte aus der Umwelt des Alten Testaments, Band II, Religiöse Texte. Lieferung 3, Rituale und Beschwörungen. Gütersloh (: Gütersloher Verlagshaus) 1988, s. 299-357. Nicolas Wyatt, Religious Texts from Ugarit. The Words of Ilimilku and his Colleagues. Sheffield (: Sheffield Academic Press) 1998, 499 s. (15g) (Starý) indoevropský / semitský jazyk II g) syrština P/V -/- 2/přednáška zápočet Tato přednáška se soustředí na četbu výňatků zejména těchto textů: Syrské žalmy; Ódy Šalomounovy; Další apokryfní literatura. Texty budou interpretovány v syrském písmu, celkový rozsah četby cca 20 stran. Stanislav Segert, Ódy Šalomounovy. In: Zdeněk Soušek (ed.), Knihy tajemství a moudrosti III. Mimobiblické židovské spisy: Pesudepigrafy. Praha (: Vyšehrad) 1999, s. 156-201. Stanislav Segert, Syrské žalmy. In: Zdeněk Soušek (ed.), Knihy tajemství a moudrosti III. Mimobiblické židovské spisy: Pesudepigrafy. Praha (: Vyšehrad) 1999, s. 202-209. James H. Charlesworth, The New Testament apocrypha and pseudepigrapha: a guide to publications, with excursus on Apocalypses. Metuchen, N.J. (: Scarecrow Press) 1987, 450 s. James H. Charlesworth, The Old Testament Pseudepigrapha and the New Testament. Prolegomena for the study of Christian origins. Cambridge [Cambridgeshire] - New York (: Cambridge University Press) 1985, 213 s.




Odborná literatura



Odborná literatura


28

(15h) (Starý) indoevropský / semitský jazyk II h) akkadština P/V -/- 2/přednáška zápočet Četba, filologický výklad a interpretace vybraných pasáží z těchto děl akkadského písemnictví: 1. Chammurapiho zákoník; 2. Epos o Atrachasísovi; 3. Sestup Ištary do podsvětí; 4. Vybrané dopisy Chammurapiho. Texty se probírají na základě přepisu. Rykle Borger, Babylonisch-assyrische Lesestücke. 2., neubearbeitete Auflage, Heft I: Die Texte in Umschrift, Roma, (: Pontificium Istitutum Biblicum) 1979, ss. 2-50 [= Analecta Orientalia 54]. Wolfram von Soden, Die erste Tafel des altbabylonischen Atramhasis-Mythus. „Haupttext“ und Parallelversionen, Zeitschrift für Assyriologie und vorderasiatische Archäologie 68 (1978), ss. 50-94. Předmětem atestace je samostatná četba a interpretace dvou během výuky probíraných textů. (16) Základy sociolingvistiky P 2/- -/přednáška kolokvium Sociolingvistika se zabývá - v nejobecnějším smyslu – vzájemnými vztahy jazyka a společnosti. V kursu budou probrány základní pojmy, přístupy, směry a témata sociolingvistiky, jako jsou variantnost jazyka, bilingvismus nebo jazykové plánování. Salzmann, Zdeněk: Jazyk, kultura, společnost. Úvod do lingvistické antropologie. Praha, Academia 1997 (vybrané kapitoly) Švejcer, A.D. - Nikolskij, L.B.: Úvod do sociolingvistiky. Praha, Svoboda, 1983 (vybrané kapitoly) Fasold, Ralph: The sociolinguistics of language. Oxford, Basil Blackwell, 1990 Schlieben-Lange, Brigitte: Soziolinguistik. Eine Einführung. Stuttgart, W. Kohlhammer, 1991 (3. vyd.) Dittmar, Norbert: Grundlagen der Soziolinguistik – Ein Arbeitsbuch mit Aufgaben. Tübingen, Niemeyer 1997 (17) Základy fonologie P




Odborná literatura


29

-/- 2/1 Přednáška, seminář zápočet Předmětem kursu je výklad teoretických principů, o něž se opírá systémový popis zvukové struktury jazyka. Poskytuje základní přehled o vývoji discipliny a různých směrech fonologických koncepcí. Důraz se klade na pochopení problematiky a schopnost aplikovat jednak různé metodologické přístupy, jednak znalosti o fyzikálních vlastnostech jazyka a řeči ve fonologickém popisu češtiny, případně dalšího, studentu známého jazyka. Kurs se soustřeďuje k segmentální úrovni popisu, problematice souvislé řeči je věnován samostatný předmět. Podstatnou částí kursu jsou informativní referáty studentů k vybraným tématům a následná diskuse. Tématické okruhy (průběžně aktualizováno): Místo fonologie v popisu zvukové stavby, porovnání jednotek jazykových a zvukových, stupně obecnosti, základní fonologické pojmy a termíny. Inventář a systém fonémů v češtině, konfrontace s dalšími jazyky; fonologické opozice; distinktivní rysy, vztah k fyzikálním kvalitám řeči. Fonologické směry do konce 60. let; nelineární a autosegmentální přístup; současný stav a potenciální perspektivy. Kučera, H. (1961): Phonology of Czech. Gravenhage (Mouton) Vachek, J. (1968): Dynamika fonologického systému současné spisovné češtiny, Praha Sabol, J.(1989): Syntetická fonologická teória, Bratislava 1989 Praha, 2. vyd. 1997 Palková, Z. (1994): Fonetika a fonologie češtiny, Karolinum, 2. vyd. 1997 Clark, J. - Yallop, C. (1990): An introduction to Phonetics and Phonology, Blackwell, Oxford UK & Cambridge USA, Kenstowitch, M. (1994): Phonology in generative grammar, Blackwell, Cambridge Archangeli, D. - Pulleyblank, D. (1994): Grounded Phonology, MIT Press, Cambridge Mass. Twaddell, W. Freeman (1935): On defining the phoneme, Language Monograph No.16 1935 In: Martin Joos, ed.: Readings in linguistics, New York 1958, s. 55-80 Harris, Zellig S. (1944): Simultaneous components in phonology. Language 20. In: Martin Joos, ed. (1958): Readings in linguistics, New York 1958, s. 124-138 Basb ll, H. (1979): Phonology. In: Proceedings of the 9th ICPhS, Copenhagen, Vol. I. 103-126 Clements, G.N. - Hertz, S.R. (1991): Nonlinear phonology and acoustic interpretation. In: Proceedings of the XIIth ICPhS, Aix-en-Provence, Vol.1. s. 364 - 371 Clements, G.N. (1995): Constraint-based approaches to phonology. In: Proceedings of the XIIIth ICPhS, Stockholm, 3, s. 66-73 Podmínkou atestace jsou informativní referát k zadanému tématu, ústní nebo písemný, a aktivní podíl na diskusích v kursu. Atestace se skládá z písemné a ústní části. (18) Úvod do korpusové lingvistiky I




Odborná literatura



Odborná literatura


30

P -/2 -/seminář kolokvium Úvod do nejmodernějšího odvětví matematické lingvistiky. V semináři se vymezí pojem jazykového a počítačového korpusu a korpusové lingvistiky. Dále se probírají různé podoby dat v korpusu, typy korpusů a jejich standardizace, výstavba korpusu, smysl a použití korpusů. Tony McEnery - Andrew Wilson: Corpus Linguistics. Edinburgh (: Edinburgh University Press) 1996, 209 s. [vybrané části] Douglas Biber - Susan Conrad - Randi Reppen: Corpus Linguistics. Investigating language structure and use. Cambridge (: Cambridge University Press) 1998, 300 s. [vybrané části] (19) Úvod do korpusové lingvistiky II P -/- -/2 seminář kolokvium V semináři se posluchač podrobněji seznámí se značkováním korpusů na různých úrovních lingvistického popisu. Dále se v semináři probírají počítačové nástroje na zpracování korpusu, zejména tzv. korpusové manažery. Důraz je také kladen na různé aspekty vytěžování korpusu. Součástí semináře je rovněž praktická práce s existujícími korpusy češtiny. Tony McEnery - Andrew Wilson: Corpus Linguistics. Edinburgh (: Edinburgh University Press) 1996, 209 s. [vybrané části] Douglas Biber - Susan Conrad - Randi Reppen: Corpus Linguistics. Investigating language structure and use. Cambridge (: Cambridge University Press) 1998, 300 s. [vybrané části] (20) Srovnávací gramatika indoevropských jazyků I P 2/- -/přednáška


kolokvium


Systematický výklad fonologického systému prajazyka a metod jeho rekonstrukce s důrazem zejména na tato témata: typologie a rekonstrukce — problém rekonstrukce tří tektálních řad — laryngální teorie — lex Grassmann — lex Bartholomae — lex Brugmann — Lex Rix — lex Sievers/Lindemann — „thorn“ — vokály a polovokály — diftongy — slabika — ablaut — akcent.


Odborná literatura



Odborná literatura


31

Manfred Mayrhofer, Lautlehre. Segmentale Phonologie des Indogermanischen. In: Indogermanische Grammatik, Bd. I/2. Heidelberg (: Winter) 1986, s. 87-187; Robert S.P. Beekes, Laryngeal Developments: A Survey. In: Die Laryngaltheorie und die Rekonstruktion des indogermanischen Laut- und Formensystems. Hrsg. von Alfred Bammesberger. Heidelberg (: Winter) 1988, s. 69-106. (21) Srovnávací gramatika indoevropských jazyků II P -/- 2/přednáška zkouška Systematický výklad morfologie prajazyka a metod její rekonstrukce s důrazem zejména na tato témata: nominální kmeny — gramatické kategorie nomina (casus, numerus, genus) — rekonstrukce pádových koncovek — systém pronomin — tvoření verbálních kmenů — gramatické kategorie verba (dimense persona-numerus, dimense tempus-aspekt a modus) — rekonstrukce slovesných koncovek — verbální nomina. Calvert Watkins, Proto-Indo-European: Comparison and Reconstruction. In: The Indo-European Languages. Ed. by Anna Giacalone Ramat and Paolo Ramat. London and New York (: Routledge) 1997, s. 74-97; Michael Meier-Brügger, Indogermanische Sprachwissenschaft. Berlin-New York (: de Gruyter) 2000, s. 149-258. (22) Srovnávací gramatika semitských jazyků I P 2/- -/přednáška


kolokivum


Uvedení do hlavních problémů rekonstrukce protosemitského fonologického systému. Základní metody rekonstrukce hláskového systému. Maximalistické vs. minimalistické pojetí rekonstrukce, „realistická“ rekonstrukce vs. „převodníková“ rekonstrukce. Vztah k hamitosemitskému fonologickému systému a ostatním větvím (rodinám) hamitosemitských jazyků. Problém vztahu archaismů a inovací a jejich průmět do rekonstrukce. Rekonstrukce jednotlivých řad a sérií s hlavním důrazem na laryngály, „emfatika“, sibilanty a interdentály. Semitský vokalismus. Suprasegmentální roviny (přízvuk, rejstřík).


Odborná literatura



Odborná literatura

Poznámka

32

Igor M. Diakonoff, Afrasian Languages. Moscow (: Nauka) 1988, 141 s. Giovanni Garbini, Le lingue semitiche. Studi di storia linguistica. 2 Napoli (: IUON) 1972, 184 s. (1984 , 274 s.). Sabatino Moscati - Stefan Spitaler - Edward Ullendorff Wofram von Soden, An Introduction to the Comparative Grammar of the Semitic Languages. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1964, 185 s. Aimo Murtonen, On Proto-Semitic Reconstructions. In: Alan S. Kaye (ed.), Semitic Studies in honor of Wolf Leslau. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1991, s. 1119-1130. Karel Petráček, Le système de l'arabe dans une perspective diachronique. Arabica 28, 1981, s. 162-177. Karel Petráček, Úvod do hamitosemitské (afroasijské) jazykovědy. Praha (: SPN) 1990, 534 s. André Roman, De la langue arabe comme une mod le général de la formation des langues sémitiques et de leur evolution. Arabica 28, 1981, s. 127-161. (23) Srovnávací gramatika semitských jazyků II P -/- 2/přednáška zkouška Gramatické kategorie v semitských jazycích, jejich vznik a vývoj. Vznik a vývoj jednotlivých slovních druhů, vztahy mezi těmito slovními druhy (především verbum, nomen a pronomen). Typy slovesných systémů v jednotlivých větvích semitských jazyků, vztah stativu (perfekta) a prefigovaných slovesných tvarů. Kumulativní model vzniku semitského slovesa. Typologie jmenných forem, femininum v semitských jazycích a zbytky systému tříd. Problémy plurality a lomený (vnitřní) plurál v semitských jazycích. Typologie pronominálního systému a vztahy k hamitosemitskému systému zájmen. Problém kořene a jeho vztah k morfologické derivaci. Igor M. Diakonoff, Afrasian Languages. Moscow (: Nauka) 1988, 141 s. Giovanni Garbini, Le lingue semitiche. Studi di storia linguistica. Napoli 1972 (19842). S. S. Maizel', Puti razvitija kornevogo fonda semitskich jazykov. Moskva (: Nauka) 1983, 368 s. Sabatino Moscati - Stefan Spitaler - Edward Ullendorff Wolfram von Soden, An Introduction to the Comparative Grammar of the Semitic Languages. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1964, 185 s. Karel Petráček, Úvod do hamitosemitské (afroasijské) jazykovědy. Praha (: SPN) 1990, 534 s. Rainer M. Voigt, Die infirmen Verbaltypen des Arabischen und das Biradikalismus-Problem. Stuttgart 1988, 232 s.




Odborná literatura


33

(24a) Alternativní přednáška a) Metody indoevropské jazykovědy I P/V 2/- -/přednáška kolokvium Přehledný výklad metod a postupů rekonstrukce především hláskového inventáře indoevropského prajazyka s důrazem zejména na tato témata: vnitřní a vnější metoda rekonstrukce — historie rekonstrukce indovevropské fonologie — principy hlavních hláskových změn (asimilace, disimilace, haplologie, metateze, epenteze, eliminace hiátu apod.) — rekonstrukce laryngál (historie různých přístupů a jejich rozbor) — hláskový inventář indoevropského parajazyka a typologie fonologických systémů — možnosti a hranice rekonstrukce fonetickéh inventáře prajazyka — metody rekonstrukce tektálních řad — historie a moderní pojetí tzv. indoevropských hláskových zákonů. Phonological Reconstruction. Problems and Methods. Ed. by Marc Domincy and Juliette Dor. Bruxelles (: Editions de l'Université de Bruxelles) 1988, s. 9-38 [ = Belgian Journal of Linguistics 3,1988]; Robert D. King, Historical Linguistics and Generative Grammar. Englwood Cliffs, New Jersey (: Prentice-Hall) 1969, s. 154-213; Neville E. Collinge, The Laws of Indo-European. Amsterdam (: John Benjamins) 1985, 256 s. [jen vybrané pasáže — cca 100 stran textu]. Realizuje se zčásti formou individuálních konzultací (24b) Alternativní přednáška b) Metody semitské jazykovědy I P/V 2/- -/přednáška


kolokvium


Klasické metody srovnávací a historické jazykovědy v semitistice. Srovnávací metody. Graduální model semitských jazyků. Interní rekonstrukce. Sekvenční rekonstrukce. Lingvistický cyklus. Dynamické pojetí paradigmatu. Kontensivní typologie a její využití v semitistice. Statistické metody v semitistice.


Odborná literatura



Odborná literatura


34

Pelio Fronzaroli, Statistical Methods in the Study of Ancient Near Eastern Languages. OLP 1973, s. 97-118. Aimo Murtonen, Brief Outline of Linguistic Analysis on an Empirical Basis. In: Petr Zemánek (ed.), Studies in Near Eastern Languages and Literatures. Praha (: AV ČR) 1996, s. 393-414. Karel Petráček, La méthodologie du chamitosémitique comparé: état, problèmes, perspectives. In: James Bynon (ed.), Current Progress in Afro-Asiatic Linguistics: Papers of the Third International Hamito-Semitic Congress. Amsterdam Philadelphia (: Benjamins) 1984, s. 423-462. Chaim Rabin, Lexicostatistics and the Internal Division of Semitic. In: J. and Th. Bynon (eds.), Hamito-Semitica. The Hague (: Mouton) 1975, s. 85-99. (25a) Alternativní přednáška a) Metody indoevropské jazykovědy II P/V -/- 2/přednáška zkouška Přehledný výklad metod a postupů rekonstrukce indoevropského prajazyka a kultury Indoevropanů s důrazem zejména na tato témata: historická a srovnávací jazykověda (návaznosti a společné prostupy) — rekonstrukce nominálních elementů prajazyka (problém kategorie rodu, čísla a pádu) — verbální systém prajazyka (prezentace jeho nejstarších fází a postupný vývoj) — principy rekonstrukce syntaxe prajazyka — sémantické změny (metafora, metonymie, synekdocha apod.) — komunita mluvčích prajazyka (základy rekonstrukce společného lexikonu) — indoevropský prajazyk v jazykových kontaktech. Winfred P. Lehmann, Theoretical Bases of Indo-European Linguistics. London and New York (: Routledge) 1993, 324 s. [jen vybrané pasáže — cca 90 stran textu]; Hans H. Hock, Principles of Historical Linguistics. Berlin-New York-Amsterdam (: Mouton; de Gruyter) 1986, 722 s. [jen vybrané pasáže — cca 120 stran textu]; Stefan Zimmer, Ursprache, Urvolk und Indogermanisierung. Zur Methode der Indogermanischen Altertumskunde. Innsbruck (: Institut für Sprachwissenschaft) 1990, 42 s. Realizuje se zčásti formou individuálních konzultací (25b) Alternativní přednáška b) Metody semitské jazykovědy II P/V -/- 2/přednáška




Odborná literatura



Odborná literatura

Poznámka

Číslo předmětu Název studijního předmětu Typ studijního předmětu Rozsah studijního předmětu Formy výuky studijního předmětu

35

zkouška Pojetí příbuznosti v semitské jazykovědě. Areální metody v semitistice - jazykový svaz, migrace, pohyby jazyků. Jazykový strom a jeho využití při klasifikaci semitských jazyků. Alternativní modely klasifikace semitských jazyků (areální modely, migrační a difuzní modely, polygenetický model vzniku semitských jazyků). Robert Hetzron, Ethiopian Semitic. Studies in Classification. Manchester (: Manchester University Press) 1972, 145 s. Karel Petráček, Altägyptisch, Hamitosemitisch und ihre Beziehungen zu einigen Sprachfamilien in Afrika und Asien. Praha (: Univerzita Karlova) 1988, 153 s. Lutz Edzard, Polygenesis, Convergence and Entropy: An Alternative Model of Linguistic Evolution Applied to Semitic Linguistics. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1998, 207 s. (26a) Alternativní seminář a) Seminář ke srovnávací gramatice indoevropských jazyků P/V -/2 -/seminář zápočet Seminář je věnován především podrobnému rozboru vybraných problémů rekonstrukce gramatiky prajazyka. Konkrétní tematické zaměření semináře bude voleno podle aktuálních problémů, diskutovaným v době realizace semináře v indoevropeisticce (např. kritické rozbory nových vědeckých monografií nebo sborníků z tematicky zaměřených konferencí atd.). S ohledem na variabilní obsah semináře se zde konkrétní vědecká literatura doporučená ke studiu neuvádí. Literatura (texty) ke studiu bude zadána podle tématu semináře při zahájení výuky. Součástí atestace je průběžná samostatná písemná příprava studentů — vypracování dvou rozborů (rozsah minimálně 3000 slov každý) vybraného problému gramatiky prajazyka na základě zadané odborné literatury a s primárním využitím jazykového materiálu starého indoevropského jazyka, který si student zapsal. Realizuje se zčásti formou individuálních konzultací. (26b) Alternativní seminář b) Seminář ke srovnávací gramatice semitských jazyků P/V -/2 -/seminář




Odborná literatura



Odborná literatura

Poznámka

Číslo předmětu Název studijního předmětu Typ studijního předmětu

36

zápočet Seminář je věnován aktuálním problémům semitské jazykovědy. Bude zaměřován zejména na tato témata: rekonstrukce fonologického systému semitských jazyků, rekonstrukce protosemitského kořene, vývoj gramatických kategorií v semitských jazycích. Při semináři se také rozebírá a komentuje vědecká literatura (především články a studie) k vybraným problémům na podkladě samostatné písemné přípravy studentů — anotace a rozbor šesti zadaných cizojazyčných odborných článků a studií (celkový rozsah 100-120 stran originálu, min. rozsah rozborů — 600 slov každý). Patrick R. Bennett: Comparative Semitic Linguistics. A Manual. Winona Lake (: Eisenbrauns) 1998, 269 s. Karel Petráček: Úvod do hamitosemitské (afroasijské) jazykovědy I, II. Praha (: SPN) 1990, 534 s. André Roman: De la langue arabe comme un mod le général de la formation des langues sémitiques et de leur évolution. Arabica 28, 1981, s. 127-161. Další literatura (především studie a články) bude vzhledem k orientaci na aktuální problémy zadávána při zahájení výuky. Realizuje se zčásti formou individuálních konzultací (27a) Alternativní seminář a) Seminář k metodám indoevropské jazykovědy P/V -/- -/2 seminář zápočet Seminář je věnován především metodám a postupům rekonstrukce, včetně etymologických postupů, a bude v jednotlivých letech zaměřován na aktuální témata indoevropské fonologie a morfologie. Při semináři se rozebírá a komentuje vědecká literatura (především články a studie) k vybraným problémům na podkladě samostatné přípravy studentů. S ohledem na variabilní obsah semináře se zde konkrétní vědecká literatura doporučená ke studiu neuvádí. Literatura (texty) ke studiu bude zadána podle tématu semináře při zahájení výuky. Realizuje se zčásti formou individuálních konzultací. Součástí atestace je písemný rozbor (rozsah minimálně 1000 slov každá) šesti zadaných cizojazyčných odborných článků nebo studií (celkem 100-120 stran originálu) k metodám srovnávací jazykovědy a písemný výklad etymologie tří vybraných slov (českých nebo ze starého indoevropského jazyka, který student studuje) o rozsahu minimálně 1200 slov každý. (27b) Alternativní seminář b) Seminář k metodám semitské jazykovědy P/V






Odborná literatura

Poznámka

Číslo předmětu Název studijního předmětu Typ studijního předmětu

37

-/- -/2 seminář zápočet Seminář je věnován metodám a postupům rekonstrukce, především v oblasti fonologie, morfologie (gramatické kategorie) a klasifikace semitských jazyků. Při semináři se rozebírá a komentuje vědecká literatura k vybraným problémům semitské jazykovědy. Důraz je kladen na samostatnou přípravu studentů - tři kritické metodologické rozbory odborných článků (celkový rozsah cca 100 stran originálu, min. rozsah každého rozboru 1200 slov). S ohledem na variabilní obsah semináře se zde konkrétní vědecká literatura doporučená ke studiu neuvádí. Literatura (texty) ke studiu bude zadána podle tématu semináře při zahájení výuky. Realizuje se zčásti také formou individuálních konsultací (29a) (Starý) indoevropský / semitský jazyk III a) chetitština P/V 2/- -/přednáška zápočet Gramatický výklad a interpretace — včetně širších kulturních, rituálních a jazykových souvislostí — především těchto chetitských textů (citace jsou podle E. Laroche, Catalogue des textes hittites (= CTH), Paris (: Klincksieck) 1971 s pozdějšími dodatky): CTH 391 — očistný rituál kněžky Ambazzi; CTH 416 — starochetitský rituál pro královský pár; CTH 8 — palácová kronika (vybrané ukázky); CTH 591 — svátky měsíce (vybrané ukázky) Součástí interpretace je rovněž porovnávání některých autografií textů s fotografiemi tabulek (na to navazuje výklad relevantní problematiky, např. tzv. duktu chetitských textů, datování apod.). Heinrich Otten - Vladimír Souček, Ein althethitisches Ritual für das Königspaar. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1969, s. 17-41; 108-134. Další literatura ke studiu (rozsah cca 100 stran) bude zadána při zahájení výuky K atestaci si student připraví samostatně ještě jeden další chetitský text (rozsah nejméně 100-120 řádek), v přepisu se stručným gramatickým (sémantickým) výkladem (minimální rozsah 4000 slov). Všechny texty se u atestace interpretují přímo z autografie. Realizuje se zčásti také formou individuálních konsultací (29b) (Starý) indoevropský / semitský jazyk III b) avesta P/V




Odborná literatura



Odborná literatura Poznámka Číslo předmětu Název studijního předmětu Typ studijního předmětu Rozsah studijního předmětu Formy výuky studijního předmětu

38

2/- -/přednáška zápočet Gramatický výklad a interpretace minimálně těchto avestských textů: 1. Jasna 53; 2. výběr z jaštů. Interpretace je zaměřena jednak na výklad sémantiky obtížných výrazů s využitím metod srovnávání a rekonstrukce, jednak na výklad pojmů mazdaismu, které se v interpretovaných textech vyskytují, v širším kontextu mazdaistické doktríny. Gramatický výklad rovněž zahrnuje (na relevantních místech) kritický rozbor variant v rukopisech (především na základě edice Geldnera). Avesta. Die heiligen Bücher der Parsen. Hrsg. von Karl F. Geldner. Stuttgart (: Kohlhammer). Bd. I (1895) LV, IV, 239 s. Helmut Humbach - Josef Elfenbein - Prods O. Skjaervoe , The Gāthās of Zarathushtra and the Other Old Avestan Texts. Part I. Heidelberg (: Winter) 1991, Part II. Heidelberg (: Winter) 1991. Další literatura ke studiu (rozsah cca 90 stran) bude zadána při zahájení výuky. K atestaci si student připraví samostatně část ukázek z výběru jaštů, který bude zadán při zahájení výuky. Realizuje se zčásti také formou individuálních konsultací (29c) (Starý) indoevropský / semitský jazyk III c) luvijština P/V 2/- -/přednáška zápočet Stručné dějiny bádání — přehled luvijského písemnictví (klínopisné texty) – výklad především luvijské fonologie a morfologie — důraz výkladu na historické a srovnávací souvislosti (chetitština a další chetitoluvijské jazyky) — interpretace vybraného textu . Frank Starke, Die keilschrift—luwischen Texte in Umschrift. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1985, 465 s. [vybrané části]. Frank Starke, Untersuchungen zur Stammbildung des keilschrift—luwischen Nomens. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1990, 700 s. [vybrané části]. (29d) (Starý) indoevropský / semitský jazyk III d) středoperština P/V 2/- -/přednáška




Odborná literatura





Odborná literatura

39

zápočet Interpretace vybraných středoperských textů (ukázky z literárních děl a z nápisů), a to podle odborného zaměření a zájmu zapsaných studentů. Fonologický, gramatický a sémantický výklad bude s důrazem na historicko srovnávací gramatiku a vývoj (indo)íránských jazyků. S ohledem na variabilní obsah přednášky se zde konkrétní vědecká literatura doporučená ke studiu neuvádí. Literatura (texty) ke studiu bude zadána podle zaměření při zahájení výuky. K atestaci si student připraví samostatně část ukázek z výběru textů (rozsah cca 200 řádek), který bude zadán při zahájení výuky. Realizuje se zčásti také formou individuálních konsultací. (29e) (Starý) indoevropský / semitský jazyk III e) baktrijština P/V 2/- -/přednáška zápočet Stručné dějiny bádání — přehled baktrijského písemnictví — výklad především fonologie a morfologie baktrijštiny (na základě zejména nápisu v Surch Kótalu) — důraz výkladu bude na historické a srovnávací souvislosti (porovnání s jinými středoíránskými jazyky). Nicholas Sims-Williams, Bactrian. In: Compendium Linguarum Iranicarum. Hrsg. von Rüdiger Schmitt. Wiesbaden (: Reichert) 1989, s. 230-236; G. Djelani Davary, Baktrisch. Heidelberg (: Groll) 1982, 306 s. [vybrané části] (29f) (Starý) indoevropský / semitský jazyk III f) arabština P/V 2/- -/přednáška zápočet Přednáška navazuje na kurs Arabská gramatika II. V rámci tohoto kursu půjde především o aplikaci a procvičení teoretických znalostí formou četby jednoduchých arabských textů, především textů z učebnic arabštiny, případně krátkých novinových textů. Předpokládaný rozsah: cca 30 stran textu. Může být nahrazeno kursem realizovaným na Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK v Praze. Eckerhard Schulz, - Günther Krahl – Wolfgang Reuschel, Standard Arabic: An Elementary-Intermediate Course. Cambridge (: Cambridge University Press) 2004, 656 s. Karol Sorby, Moderná spisovná arabčina. Diel I. Banská Bystrica (: Univerzita Mateja Béla) 1988, 393 s.


40



Odborná literatura



Odborná literatura

Poznámka

(29g) (Starý) indoevropský / semitský jazyk III g) ugaritština P/V 2/- -/přednáška zápočet Četba a interpretace vybraných pasáží těchto literárních a mytologických textů (celkový rozsah cca 100 řádek textu): Legenda o Aqhat (KTU 1.17, 1.18, 1.19). Četba bude probíhat na základě přepisů textů do latinky, text bude porovnáván s autografiemi. André Caquot — Maurice Sznycer — Andrée Herdner, Textes Ougaritiques. Tome I. Paris (: Éditions du Cerf) 1974, 613 s. Manfried Dietrich — Oswald Loretz — Joaquín Sanmartín, The Cuneiform Alphabetic Texts from Ugarit, Ras Ibn Hani and other Places. (KTU: Second, enlarged edition). Münster (: Ugarit Verlag) 1995, 666 s. Nicolas Wyatt, Religious Texts from Ugarit. The Words of Ilimilku and his Colleagues. Sheffield (: Sheffield Academic Press) 1998, 499 s. (29h) (Starý) indoevropský / semitský jazyk III h) syrština P/V 2/- -/přednáška zápočet Tato přednáška se soustředí na četbu výňatků zejména těchto textů: Syrské žalmy; Ódy Šalomounovy. Texty budou interpretovány v syrském písmu, celkový rozsah četby cca 20 stran. Stanislav Segert, Ódy Šalomounovy. In: Zdeněk Soušek (ed.), Knihy tajemství a moudrosti III. Mimobiblické židovské spisy: Pesudepigrafy. Praha (: Vyšehrad) 1999, s. 156-201. Stanislav Segert, Syrské žalmy. In: Zdeněk Soušek (ed.), Knihy tajemství a moudrosti III. Mimobiblické židovské spisy: Pesudepigrafy. Praha (: Vyšehrad) 1999, s. 202-209. James H. Charlesworth, The New Testament apocrypha and pseudepigrapha: a guide to publications, with excursus on Apocalypses. Metuchen, N.J. (: Scarecrow Press) 1987, 450 s. James H. Charlesworth, The Old Testament Pseudepigrapha and the New Testament. Prolegomena for the study of Christian origins. Cambridge [Cambridgeshire] - New York (: Cambridge University Press) 1985, 213 s.






Odborná literatura

Poznámka


41

(29i) (Starý) indoevropský / semitský jazyk III i) akkadština P/V 2/- -/přednáška zápočet Interpretace starobabylonských literárních textů, zvláště eposu o Atrachasísovi, vybraných pasáží starobabylonské verze eposu o Gilgamešovi, Etanovi, atd. K atestaci bude vyžadována samostatná příprava části eposu (např. interpretace třetí tabulky eposu o Atrachasísovi, pocházejícího ze Sipparu z doby vlády panovníka Ammi-saduky. Wolfram von Soden, Die erste Tafel des altbabylonischen Atramhasis Mythus. In: Zeitschrift für Assyriologie 68 (1978), s. 50-94. Další literatura ke studiu (rozsah cca 120 stran) bude zadána při zahájení výuky (30a) (Starý) indoevropský / semitský jazyk IV a) chetitština P/V -/- 2/přednáška zápočet Přednáška je určena pro studenty, kteří se specializují na filologii a historickou gramatiku chetitštiny a zpracovávají magisterskou práci na chetitologické téma. Výběr chetitských textů, které budou interpretovány, bude sestaven aktuálně podle specializace studentů, nepozději dva měsíce před zahájením výuky. Standardní autografické vydání textů v KBo a KUB (podle CTH), u vybraných textů případně také fotografie tabulek z archivu ústavu, s ohledem na variabilní obsah přednášky se další konkrétní literatura neuvádí. K atestaci si student připraví samostatně ještě další chetitské texty (rozsah 400-500 řádek), které si volí podle svého zájmu. Všechy texty se u atestace interpretují přímo z autografie, vybrané (a předem určené) texty z fotografie tabulky. (30b) (Starý) indoevropský / semitský jazyk IV b) avesta P/V -/- 2/přednáška




Odborná literatura




42

zápočet Gramatický výklad a interpretace minimálně těchto avestských textů: 1. gátha Ahunavaití (Jasna 28-34); 2. Jasna haptanháiti (Jasna sedmidílná); 3. výběr z jaštů. Interpretace je zaměřena jednak na výklad sémantiky obtížných výrazů s využitím metod srovnávání a rekonstrukce, jednak na výklad pojmů mazdaismu, které se v interpretovaných textech vyskytují, v širším kontextu mazdaistické doktríny. Gramatický výklad rovněž zahrnuje (na relevantních místech) kritický rozbor variant v rukopisech (především na základě edice Geldnera). Helmut Humbach - Josef Elfenbein - Prods O. Skjaervoe , The Gāthās of Zarathushtra and the Other Old Avestan Texts. Part I. Heidelberg (: Winter) 1991, s. 117-142; Part II. Heidelberg (: Winter) 1991, s. 16-115. Johana Narten, Der Yasna-Haptanhāiti. Wiesbaden (: Reichert) 1986, s. 17-48. K atestaci si student připraví samostatně část ukázek z výběru jaštů, který bude zadán při zahájení výuky. (30c) (Starý) indoevropský / semitský jazyk IV c) luvijština P/V -/- 2/přednáška zápočet Stručné dějiny bádání — přehled luvijského písemnictví (hieroglyfické texty) — typologie hieroglyfického písma — problémy interpretace — výklad především fonologie a morfologie — důraz výkladu na historické a srovnávací souvislosti (chetitština a další chetitoluvijské jazyky) — interpretace vybraného textu . Rudolf Werner, Kleine Einführung ins Hieroglyphen-Luwische. Göttingen (: Vandenhoeck & Ruprecht)1991, 101 s. John Marangois, A short grammar of Hieroglyphic Luwian. München (:Lincom) 2003, 60 s. (30d) (Starý) indoevropský / semitský jazyk IV d) středoperština P/V -/- 2/přednáška


zápočet


Interpretace vybraných středoperských textů (ukázky z literárních děl a z nápisů), a to podle odborného zaměření a zájmu zapsaných studentů. Fonologický a gramatický výklad bude s důrazem na historicko srovnávací souvislosti vývoje (indo)íránských jazyků.


Odborná literatura





Odborná literatura

Poznámka

43

S ohledem na variabilní obsah přednášky se zde konkrétní vědecká literatura doporučená ke studiu neuvádí. Literatura (texty) ke studiu bude zadána podle zaměření při zahájení výuky. K atestaci si student připraví samostatně část ukázek (cca 200 řádek) z výběru textů, který bude zadán při zahájení výuky. Realizuje se zčásti také formou individuálních konsultací. (30e) (Starý) indoevropský / semitský jazyk IV e) arabština P/V -/- 2/přednáška zápočet Přednáška navazuje na kurs Arabština III. Jedná se o pokračování předchozí přednášky, půjde především o aplikaci a procvičení teoretických znalostí formou četby jednoduchých arabských textů, především textů z učebnic arabštiny, případně krátkých novinových textů. Předpokládaný rozsah: cca 30 stran textu. Může být nahrazeno kursem realizovaným na Ústavu Blízkého východu a Afriky FF UK v Praze. Eckerhard Schulz, - Günther Krahl – Wolfgang Reuschel, Standard Arabic: An Elementary-Intermediate Course. Cambridge (: Cambridge University Press) 2004, 656 s. Karol Sorby, Moderná spisovná arabčina. Diel I. Banská Bystrica (: Univerzita Mateja Béla) 1988, 393 s. (30f) (Starý) indoevropský / semitský jazyk IV f) ugaritština P/V -/- 2/přednáška zápočet Četba a interpretace vybraných pasáží těchto literárních a mytologických textů (celkový rozsah cca 150 řádek textu): Baalův cyklus (KTU 1.3, 1.4, 1.5, 1.6). Četba bude probíhat na základě přepisů textů do latinky, text bude porovnáván s autografiemi. André Caquot — Maurice Sznycer — Andrée Herdner, Textes Ougaritiques. Tome I. Paris (: Éditions du Cerf) 1974, 613 s. Manfried Dietrich — Oswald Loretz — Joaquín Sanmartín, The Cuneiform Alphabetic Texts from Ugarit, Ras Ibn Hani and other Places. (KTU: Second, enlarged edition). Münster (: Ugarit Verlag) 1995, 666 s. Nicolas Wyatt, Religious Texts from Ugarit. The Words of Ilimilku and his Colleagues. Sheffield (: Sheffield Academic Press) 1998, 499 s.




Odborná literatura



Odborná literatura


44

(30g) (Starý) indoevropský / semitský jazyk IV g) syrština P/V -/- 2/přednáška zápočet Jde o pokračování přednášky Syrština III. V rámci této přednášky bude pokračovat četba výňatků zejména těchto textů: Syrské žalmy; Další apokryfní literatura. Texty budou interpretovány v syrském písmu, celkový rozsah četby cca 20 stran. Stanislav Segert, Syrské žalmy. In: Zdeněk Soušek (ed.), Knihy tajemství a moudrosti III. Mimobiblické židovské spisy: Pesudepigrafy. Praha (: Vyšehrad) 1999, s. 202-209. James H. Charlesworth, The New Testament apocrypha and pseudepigrapha: a guide to publications, with excursus on Apocalypses. Metuchen, N.J. (: Scarecrow Press) 1987, 450 s. James H. Charlesworth, The Old Testament Pseudepigrapha and the New Testament. Prolegomena for the study of Christian origins. Cambridge [Cambridgeshire] - New York (: Cambridge University Press) 1985, 213 s. (30h) (Starý) indoevropský / semitský jazyk IV h) akkadština P/V -/- 2/přednáška zápočet Na přednášce je interpretována (po stránce jazykové, literární i náboženské) část mýtu o stvoření světa a člověka Enúma eliš. Při četbě se vychází z textu sestaveného W.G. Lambertem, jež je však konfrontován s původními či novými vydáními a různými verzemi (Ninive, Aššuru, Kiše, Sultantepe, atd.). Cuneiform Texts from Babylonian Tablets in the British Museum XIII, 1960. London. Pl. 1-38. Stephanie Dalley, Myths from Mesopotamian Creation, the Flood, Gilgamesh and others. Oxford 1989. 337 s. Wilfred G. Lambert — Simin B. Parker, Enuma eliš. The Babylonian Epic of Creation. Oxford (: Clarendon Press) 1966. 67 tab., 89 s. K atestaci si student samostatně připraví část mýtu v rozsahu 100-120 řádek akkadského textu. Realizuje se zčásti také formou individuálních konsultací. (31) Lingvistická přednáška I P/V


Rozsah studijního předmětu Formy výuky studijního předmětu

45

2/- 2/přednáška


zápočet


Tuto přednášku volí student z výběrových přednášek, vypsaných především na oborech Lingvistika a fonetika nebo Teoretická a komputační lingvistika podle aktuální nabídky.


(32) Lingvistická přednáška II P/V 2/- -/přednáška


kolokvium




(33) Lingvistická přednáška III P/V -/- 2/kolokvium


zápočet




(34) Diplomový seminář I P/V -/2 -/seminář


zápočet


Cílem semináře je metodické vedení magisterské práce. Příklady vypisovaných témat magisterských prací v textu níže. Podmínkou udělení zápočtu je předložení nejméně jedné třetinu magisterské práce.


46

Odborná literatura

Odborná literatura k tomuto předmětu bude zadávána průběžně vedoucím magisterské práce podle tématu zadané práce.

Poznámka

Realizuje se zčásti také formou individuálních konsultací.


(35) Diplomový seminář II P/V -/- -/2 seminář


zápočet

Odborná literatura

Cílem semináře je metodické vedení magisterské práce. Podmínkou udělení zápočtu je předložení nejméně dvou třetin magisterské práce. Odborná literatura k tomuto předmětu bude zadávána průběžně vedoucím magisterské práce podle tématu zadané práce.

Poznámka

Realizuje se zčásti také formou individuálních konsultací.

Číslo předmětu

(36a) Specializační přednášky I a) Historická gramatika chetitštiny P/V 2/- -/přednáška


Název studijního předmětu Typ studijního předmětu Rozsah studijního předmětu Formy výuky studijního předmětu Způsob ukončování předmětu


Odborná literatura


zápočet Soustavný výklad historické fonologie a morfologie chetitštiny (vyvedení hlavních gramatických kategorií z prajazyka a jejich vývoj v chetitštině, chetitské inovace oproti prajazyku) s důrazem na tato témata: indoevropské hláskosloví a rekonstrukce praanatolského hláskového inventáře — reflexe druhé a třetí indoevropské laryngály v chetitštině — vývoj od praanatolštiny k chetitskému hláskovému inventáři — historické zdroje scriptio plena — problém feminina (archaismus nebo inovace?) — gramatická kategorie pádu v prajazyce a chetitštině — problém vzniku direktivu — typy nominálních kmenů v chetitštině a jejich indoevropské zdroje — gramatické kategorie indoevropského a chetitského slovesa — tvoření kmene — systém modů a časů — původ tzv. chetitské hi-konjugace. H. Craig Melchert, Anatolian Historical Phonology. Amsterdam-Atlanta (: Rodopi) 1994, zejm. s. 92-189; Sara A. Kimball, Hittite Historical Phonology. Innsbruck (: Institut für Sprachwissenschaft) 1999 [vybrané části]; Elisabeth Rieken, Untersuchungen zur nominalen Stammbildung des Hethitischen. Wiesbaden (: Harrassowitz) 1999, 608 s. [vybrané části] (36b) Specializační přednášky I b) Maloasijská filologie




Odborná literatura



Odborná literatura


47

P/V 2/- -/přednáška zápočet Přehled všech jazyků Malé Asie ve 2.-1. tis. př.n.l. s důrazem na tato témata: dějiny bádání (postupné objevování textů v Malé Asii, luštění zejm. chetoluvijských jazyků) — migrace nositelů jednotlivých jazyků do Malé Asie — Malá Asie jako možná pravlast Indoevropanů? — obsah pojmů jazyková rodina a jazyková větev — jazykové rodiny a jednotlivé jazyky zastoupené v Malé Asii — chronologie nalezených textů a hlavní lokality — typologie textů dochovaných v jednotlivých jazycích — grafemické systémy užívané v Malé Asii (jejich typologie a geneze) — jazykové kontakty jazyků Malé Asie — Malá Asie jako jazykový areál — základní přehled onomastického materiálu Malé Asie — jazykové kontakty Malé Asie se sousedními regióny (především Malá Asie a Sýrie, Malá Asie a Balkán) — chetitoluvijské jazyky a pozdější (především antická) tradici — základní literatura ke studiu jednotlivých maloasijských jazyků. Vzhledem k tomu, že není žádné publikované systematické uvedení do maloasijské filologie, je základem přednášky kritické shrnutí studií, které je třeba neustále aktuálně doplňovat (nově vydáváné studie). Proto bude konkrétní literatura ke studiu (především sborníkové a časopisecké studie) zadána při zahájení výuky. (36c) Specializační přednášky I c) Dardské a núristánské jazyky P/V 2/- -/přednáška kolokvium Přehled darských a núristánských jazyků (geografická a sociolingvistická data) — problémy klasifikace — historicko srovnávací výklad — postavení těchto jazyků v rámci indoíránské větvě — základy historicko srovnávací fonologie a morfologie dardských a núristánských jazyků Almuth Degener, The Nuristani languages. In: Indo-Iranian languages and peoples. Ed. by Nicholas Sims-Williams. Oxford (: University Press) 2002, s. 103-117; Džoj Iosifovna Edel'man, The Dardic and Nuristani languages. Trans. by E.H. Tsipan. Moscow (: Nauka) 1983, 342 s. ; Další literatura ke studiu (rozsah cca 100 stran) bude zadána při zahájení výuky Realizuje se zčásti také formou individuálních konsultací (36d) Specializační přednášky I d) Aktuální problémy semitistiky P/V






Odborná literatura Poznámka Číslo předmětu Název studijního předmětu

48

2/- -/přednáška zápočet Jde o přednášku vypsanou ve studijním plánu pod obecným názvem, jejíž obsah bude proměnlivý a která bude jednak probírat speciální témata z (historické nebo srovnávací) gramatiky vybraných semitských jazyků nebo jejich větví (např. paleosemitské jazyky, centrální semitské jazyky, novosemitské jazyky, apod.), jednak reagovat na aktuální témata diskutovaná ve vědecké literatuře (např. k metodám rekonstrukce, problematice kořene, slovesného systému, problémy klasifikace, apod.). Přednáška může být také zaměřena na kritické rozbory aktuálně vydaných nových vědeckých monografií nebo sborníků z tematicky zaměřených konferencí atd. Konkrétní náplň této přednášky, která bude mít při vypsání v každém školním roce zcela nový obsah, se poté promítne přímo do jejího názvu. Podle okolností může jít o také o přednášku, která tematicky naváže na seminář. S ohledem na variabilní obsah přednášky se zde konkrétní vědecká literatura doporučená ke studiu neuvádí. Literatura (texty) ke studiu bude zadána podle tématu přednášky při zahájení výuky. Realizuje se zčásti také formou individuálních konsultací (37a) Specializační přednášky II a) Vývoj íránských jazyků P/V -/- 2/přednáška zápočet Výklad vývoje íránských jazyků od nejstarších dob až do současnosti (podrobně zejména přehled staroíránských a středoíránských jazyků a dialektů, včetně písemných památek a dalšího jazykového materiálu získaného z neíránských jazyků) s důrazem na tato další témata: indoíránský prajazyk — praíránština — staroíránské jazyky a dialekty — předchod k středoíránskému období (hlavní změny v hláskosloví a gramatice) — středoíránské jazyky a dialekty — společná charakteristika a rozdíly mezi západními a východními jazyky — novoíránské jazyky a dialekty (základní charakteristika východoíránských a západoíránských jazyků). Compendium Linguarum Iranicarum. Hrsg. von Rüdiger Schmitt. Wiesbaden (: Reichert) 1989, zejm. s. 1-25; 95-106; 246-262; 370-384; Rüdiger Schmitt, Die iranischen Sprachen in Geschichte und Gegenwart. Wiesbaden (: Reichert) 2000, 106 s. (37b) Specializační přednášky II b) Vybrané problémy chetitoluvijských jazyků






Odborná literatura Poznámka

49

P/V -/- 2/přednáška zápočet Jde o přednášku vypsanou ve studijním plánu pod obecným názvem, jejíž obsah bude proměnlivý a která bude reagovat na aktuální témata maloasijské filologie (resp. srovnávací nebo historické jazykovědy těchto jazyků) diskutovaná v zahraniční vědecké literatuře. V obecném pohledu může jít např. o diskuse spojené s objevy a výkladem nových závažných textů, výklady jednotlivých jazykovědných problémů (z hlediska historického i srovnávacího) některého chetitoluvijského jazyka, výklady k etymologii, metodám rekonstrukce, onomastice Malé Asie nebo o kritické rozbory aktuálně vydaných nových vědeckých monografií či sborníků z tematicky zaměřených konferencí atd. Konkrétní téma této přednášky, která bude mít při vypsání v každém školním roce zcela nový obsah, se poté promítne přímo do jejího názvu. Podle okolností může jít o také o přednášku, která tematicky naváže na seminář. S ohledem na variabilní obsah přednášky se zde konkrétní vědecká literatura doporučená ke studiu neuvádí. Literatura (texty) ke studiu bude zadána podle tematu přednášky při zahájení výuky. Realizuje se zčásti také formou individuálních konsultací (37c) Specializační přednášky II c) Kapitoly z lingvistiky indoíránských jazyků P/V -/- 2/přednáška kolokvium Jde o přednášku vypsanou ve studijním plánu pod obecným názvem, jejíž obsah bude proměnlivý a která bude jednak probírat speciální témata z (historické nebo srovnávací) gramatiky vybraných indoíránských jazyků nebo jejich větví (např. skýtské jazyky, vybrané středoíránské jazyky, védský jazyk apod.), jednak reagovat na aktuální témata z filologie (historické nebo srovnávací jazykovědy) indoíránských jazyků diskutovaná v zahraniční vědecké literatuře (např. k etymologii, metodám rekonstrukce, onomastice apod.). Přednáška může být také zaměřena na kritické rozbory aktuálně vydaných nových vědeckých monografií nebo sborníků z tematicky zaměřených konferencí atd. Konkrétní téma této přednášky, která bude mít při vypsání v každém školním roce zcela nový obsah, se poté promítne přímo do jejího názvu. Podle okolností může jít o také o přednášku, která tematicky naváže na seminář. S ohledem na variabilní obsah přednášky se zde konkrétní vědecká literatura doporučená ke studiu neuvádí. Literatura (texty) ke studiu bude zadána podle tematu přednášky při zahájení výuky. Realizuje se zčásti také formou individuálních konsultací




Odborná literatura



Odborná literatura

Poznámka

50

(37d) Specializační přednášky II d) Arabština a semitské jazyky P/V -/- 2/přednáška zápočet Postavení arabštiny v rámci semitských jazyků. Problém „archaičnosti“ arabštiny a důsledky tohoto pojetí pro semitskou rekonstrukci. Vývoj semitského slovesa do „arabské“ struktury. Determinační systém arabštiny v semitské perspektivě. Pádový systém a jeho vztahy k protosemitskému stavu. Karel Petráček, Le système de l'arabe dans une perspective diachronique. Arabica 28, 1981, s. 162-177. André Roman, De la langue arabe comme un mod le général de la formation des langues sémitiques et de leur évolution. Arabica 28, 1981, s. 127-161. Kees Versteegh, The Arabic Language. New York (: Columbia University Press) 1997, 277 s. (37e) Specializační přednášky II e) Použití formálních modelů v semitistice P/V -/- 2/přednáška kolokvium Problém výběru modelového jazyka a aplikace modelu na ostatní semitské jazyky. Non-konkatenativní morfologie - model vzniku a vývoje „lomených“ plurálů v semitských jazycích, model semitského slovesa (paradigma sufigované a prefigované konjugace, rozšířené kmeny). Komputační lexikon semitských jazyků - derivační model semitského kořene. Význam formálních modelů pro korpusovou lingvistiku jednotlivých semitských jazyků. John McCarthy, Formal Problems in Semitic Phonology and Morphology. Doctoral Dissertation, MIT, 1979. George A. Kiraz, Computational Analyses of Arabic Morphology. In: A. Narayanan – E. Ditters (eds.), The Linguistic Computation of Arabic. V tisku (článek je přístupný na adrese http://xxx.lanl.gov/cmp-lg/9408002), 27 s. Robert R. Rattcliff, The „Broken“ Plural Problem in Arabic and Comparative Semitic. Allomorphy and Analogy in NonConcatenative Morphology. Amsterdam - Philadelphia (: Benjamins) 1998, 261 s. Ahmed al-Neami - Jim McGregor: The Arabic computational lexicon. In: Proceedings of the 5th International Conference and Exhibition on Multi-Lingual Computing, Cambridge 1996, s. 3.2.3. (22 stran).

N ÁVRH NA PRODLOUŽENÍ AKREDITACE

Recommend Documents