Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města. Zpracovatelé: MěÚ Lipník nad Bečvou, Odbor regionálního rozvoje

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města

MĚSTO LIPNÍK NAD BEČVOU STRATEGICKÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA ANALYTICKÁ ČÁST

Zpracovatelé: MěÚ Lipník nad Bečvou, Odbor regionálního rozvoje

Lipník nad Bečvou 10/2012 1


OBSAH 1. Úvod .................................................................................................................... 4 1.1

Účel vzniku studie rozvoje města Lipník nad Bečvou ................................................... 4

2. Základní charakteristika města Lipník nad Bečvou ........................................... 5 2.1

Historie ............................................................................................................................ 5

2.2

Geografické vymezení města Lipník nad Bečvou ......................................................... 6

2.3

Správní členění města .................................................................................................... 8

3. Demografické vymezení města Lipník n. B. .................................................... 10 3.1

Obyvatelstvo ................................................................................................................. 10

3.2

Vzdělání ........................................................................................................................ 13

4. Občanská vybavenost, zařízení sociální a kulturní infrastruktury města Lipník nad Bečvou ........................................................................................................................ 13 4.1

Školství ..........................................................................................................................14

4.2

Zdravotnictví, sociální služby a péče ........................................................................... 16

4.3

Kultura a kulturní zařízení ............................................................................................17

4.4

Sport a sportovní zařízení ............................................................................................18

4.5

Domácnosti a bydlení ................................................................................................... 19

4.5.1

Domovní a bytový fond ............................................................................................19

5. Technická a dopravní infrastruktura města Lipník n. B. .................................. 20 5.1

Technická infrastruktura ...............................................................................................20

5.1.1

Zásobování města elektrickou energií a plynem .................................................... 20

5.1.2

Zásobování města vodou a stav kanalizace ve městě........................................... 21

5.1.3

Telekomunikace ....................................................................................................... 22

5.1.4

Zásobování města teplem ....................................................................................... 23

5.2

Dopravní infrastruktura ................................................................................................. 23

5.2.1

Silniční doprava ........................................................................................................ 23

5.2.2

Železniční doprava ................................................................................................... 25

5.2.3

Autobusová přeprava osob ...................................................................................... 25

5.2.4

Cyklistická doprava .................................................................................................. 26

5.2.5

Vodní doprava .......................................................................................................... 26 2


6. Hospodářská charakteristika města Lipník n. B. ............................................. 26 6.1

Trh práce ....................................................................................................................... 26

6.2

Struktura hospodářské sféry města ............................................................................. 27



6.3 FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU ...............................30

7. Cestovní ruch.................................................................................................... 37 8. Životní prostředí ................................................................................................ 42 8.1

Kvalita ovzduší .............................................................................................................. 42

8.2

Kvalita vody ................................................................................................................... 42

8.3

Zeleň a ochrana přírody ...............................................................................................44

8.4

Odpadové hospodářství ...............................................................................................44

9. Swot analýza .................................................................................................... 46 9.1 „Technická a dopravní infrastruktura, životní prostředí“ ................................................... 46 9.2 „Ekonomika a podnikání“ ................................................................................................... 47 9.3 „Kvalita života, občanská vybavenost, sociální služby“.................................................... 48 9.4 „Rozvoj cestovního ruchu“ ................................................................................................. 49

3


1. ÚVOD

1.1

ÚČEL VZNIKU STUDIE ROZVOJE MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU

Studie rozvoje města Lipníku nad Bečvou je koncepční rozvojový dokument, jenž se v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje snaží efektivně řídit procesy plánování sociálně-ekonomického rozvoje města. Je dokumentem, který zejména přispěje k definování vlastní specifické vize města, nalezení a správnému formulování hlavních cílů rozvoje a předpokladů jejich naplnění, vytipování vhodných rozvojových projektů a navržení společných aktivit tak, aby město mohlo uskutečňovat svá strategická rozhodnutí a záměry, bylo schopno se úspěšně přizpůsobovat ekonomickým změnám pomocí zlepšování vlastního konkurenčního postavení v kritických produkčních faktorech a mohlo efektivněji čerpat finanční prostředky z různých dotačních titulů (ČR i EU). Je třeba si uvědomit, že neřeší veškeré aspekty ekonomického či sociálního rozvoje řešeného území, ale selektivně stanovuje pouze některé prioritní směry rozvoje a prioritní problémy, na které se v daném časovém horizontu jednoznačně zaměřuje a podrobně je řeší. Strategický plán je způsob, jak vybrat podstatné záležitosti v území, shodnout se na nich a případně i nalézt východiska pro jejich řešení. Umožní reagovat a přizpůsobovat se rychle měnícím se podmínkám ve společnosti (krátkodobé aktivity) a současně dlouhodobě usilovat o realizaci stabilizovaných a šířeji vymezených záměrů (dlouhodobé cíle). Při nalezení a identifikaci klíčových problémů a komparativních výhod území vycházel především z místních podmínek. Zaměřuje se na stimulaci místních aktivit, na maximalizaci a efektivní využití vnitřního potenciálu. Jedná se o dokument strategického významu, který se stane východiskem pro koordinaci a řízení rozvojových záměrů města Lipníku nad Bečvou. Do zpracování studie rozvoje byli zapojeni představitelé všech důležitých subjektů, kteří mají pravomoc či schopnost ovlivňovat nebo přímo utvářet budoucí vývoj regionu a usilují o dosažení pozitivních změn v něm, tzn. významní lokální aktéři z veřejného, soukromého i neziskového sektoru. Dosažení konsensu, tj. konkrétní shody na tom, jaké cíle pro další rozvoj svého města budou společně považovat za rozhodující, a sladění jejich různých zájmů a potřeb je všeobecně považováno za nejdůležitější a nejnáročnější fázi zpracovávání strategií. Neméně důležité bude ovšem rozvíjet partnerství mezi všemi subjekty i během samotné realizační fáze (budou se více či méně podílet na implementaci této koncepce rozvoje), koordinovat jejich rozvojové záměry a naplňovat tak základní principy občanské společnosti. Studie rozvoje města Lipníku nad Bečvou je střednědobý dokument, u kterého se předpokládá pětiletý časový horizont jeho trvání. Vychází z potřeb města jako územního celku a akceptuje hlavní směry rozvoje, priority a cíle vyšších územních celků. Navazuje jak na dokumenty vyšších územních celků, je v souladu zejména s Programem rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje (PRÚOOK) a se schválenou územně plánovací dokumentací Olomouckého kraje, tak i na rozvojové priority EU.

4


2. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU

Lipník nad Bečvou je starobylé město ležící uprostřed Moravské brány, město s mnoha památkami a krásným okolím – na jedné straně se nad městem vypínají Oderské vrchy, na straně opačné Hostýnské vrchy s majestátným hradem Helfštýnem. Městem protéká řeka Bečva, do které se na území města vlévají potoky Hlásenec a Loučský potok. Lipník nad Bečvou má katastrální rozlohu 3 057,9 ha a žije v něm 8 261 obyvatel (k 26. 03. 2011). Od roku 1989 je Lipník nad Bečvou městskou památkovou rezervací, jedinou v okrese Přerov a po Olomouci druhou v Olomouckém kraji. V září 2006 se stal Lipník nad Bečvou jako jediné město v ČR společně s blízkým hradem Helfštýnem členem Kruhu evropských kovářských měst. Na vstup do tohoto elitního spolku upomíná kovaná plastika Janua Reserata (Otevřená brána) umístěná ve výklenku hradebního zdiva v Komenského sadech. Město může být hrdé na zachovalé historické jádro obehnané hradbami s dosud zachovalými baštami. Náměstí je ve tvaru písmene L, nachází se zde renesanční radnice, mariánský sloup, měšťanské domy s podloubími a dvě kašny se sochami J. Nepomuckého a sv. Floriána. V těsné blízkosti náměstí stojí farní kostel sv. Jakuba s unikátní zvonicí, který tvoří dominantu města. Kostel pochází ze 13. – 14. století, zvonice typického čtvercového půdorysu ze začátku 17. století má také sluneční hodiny. Na zvonici jsou zavěšeny zvony Michal (z r. 1604), zvon Jakub (z r. 1464) a zvon Barborka (z r.1695) Samostatný komplex tvoří piaristická kolej se zahradou, kostel sv. Františka Serafinského a zámek s parkem. Původně renesanční zámek byl vystavěn Bruntálskými z Vrbna na přelomu 16. a 17. století, v 19. století byl přestavěn ve stylu pozdního klasicismu. Součástí zámeckého areálu je park obsahující vzácné dřeviny a unikátní střešní zahrada. V současné době slouží zámek především Městskému úřadu Lipník nad Bečvou, obce s rozšířenou působností, jsou zde umístěny odbory, které vykonávají státní správu. Ve městě v minulosti žila početná židovská komunita, dokladem toho je synagoga a dva unikátní židovské hřbitovy. Synagoga pochází z počátku 16. století, je nejstarší na Moravě a po pražské Staronové synagoze druhá nejstarší v ČR. Dnes slouží jako modlitebna Sboru církve československé. Na starším židovském hřbitově se nachází tumba významného rabína a myslitele B.T. Fränkela. Hřbitov, který poničili nacisté, byl rekonstruován za pomoci organizace Agudath Israel of America a otevřen v roce 1992. Nový židovský hřbitov byl poničen na konci 80. let, rekonstruován byl postupně v letech devadesátých.

2.1

HISTORIE

Moravská brána sloužila už v pradávné minulosti jako obchodní stezka vedoucí ze západu na východ. V okolí Lipníka nad Bečvou jsou doloženy archeologické nálezy ze starší i mladší doby kamenné – jedna z nejlépe prozkoumaných lokalit se nachází u nedalekého Hlinska (hradiště, které 5


bylo výrobním a obchodním centrem). V okolí města byly zaznamenány i nálezy z keltského období. Tímto územím vedla i Jantarová stezka. První písemná zmínka o Lipníku pochází z roku 1238. Město bylo založeno patrně jako královské za Přemysla Otakara II, o tom svědčí i lev ve znaku města. Dějinné spojitosti odedávna svazovaly město s hradem Helfštýnem. Prvním pánem hradu byl Fridrich z Linavy. Další osudy hradu jsou doloženy až od 14.století, kdy společně s Lipníkem je majetkem pánů z Kravař, a to až do roku 1447. Po tomto období vládl panství Vok ze Sovince. V letech 1467 se stává majetkem Albrechta Kostky z Postupic a od r. 1474 pána Viléma z Pernštejna. V tomto období město a celé panství zaznamenalo největšího rozmachu, který zpočátku pokračoval i za jeho syna Jana z Pernštejna. Tento pán však pro vysoké dluhy panství r.1553 prodává Půtovi z Ludanic. Sňatkem Kateřiny z Ludanic s Petrem Vokem z Rožmberka přechází panství od r.1580 do majetku Rožmberků. V roce 1593 kupuje panství německý rod Bruntálských z Vrbna, kteří si postavili ve městě v letech 1597-1609 pohodlný zámek. Roku 1613 bylo město postiženo velkým požárem, který zničil řadu domů, farní kostel i novou zvonici. Požár byl předzvěstí pohrom, které pak město stíhaly i v průběhu třicetileté války, včetně morové epidemie. Po bitvě na Bílé hoře je panství r.1622 darováno kardinálu Františku z Ditrichštejna, který byl v postavení olomouckého biskupa. V majetku tohoto rodu byl Lipník až do r. 1858. V 17.století město zaznamenalo značný úpadek. Válka znamenala nemoci, emigraci, město pustlo. V období od r.1660 se staví ve městě jediná významnější stavba a tou je piaristická kolej, která byla založena již v roce 1634. Stavba je financována vrchností. Z dalších staveb stojí za zmínku hřbitovní kostel a špitál s kaplí, které byly stavbami města. Ani 18.století neznamenalo pro město přílišné zlepšení. Z důvodů sedmileté války byly opraveny dvojité hradby. Oživení přineslo až období rokoka. V této době byl zcela přestavěn interiér farního kostela, piaristé opravili svůj klášterní kostel. V 19.století město vidělo svůj hlavní cíl především v rozvoji průmyslu. Charakter zástavby, ze zemědělských a malorolnických usedlostí před válkou, se v poválečném období výrazně změnil. Výstavba rodinných domků podstatně rozšířila zastavěné území. Zařízení výrobních podniků byla situována převážně severně od hlavní komunikace.

2.2

GEOGRAFICKÉ VYMEZENÍ MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU

Město Lipník nad Bečvou leží ve střední části Moravy v úvalu Moravské brány. Městem protéká řeka Bečva, do které se na území města vlévají potoky Hlásenec a Loučský potok. Z východu zasahují do spádového území města výběžky Hostýnských vrchů, z jihu a ze západu údolí řeky Bečvy a ze severu výběžky Oderských vrchů. Město Lipník nad Bečvou leží na hlavních dopravních trasách (mezinárodní silnice E 462 Český Těšín - Brno, E 442 Makov – Hranice – Most, rychlostní komunikace R 35 Lipník n. B. – Olomouc – Mohelnice, železnice Bohumín-Přerov). Územím města také prochází trasa dálnice D47, trasa vysokorychlostní železnice Olomouc-Ostrava a trasa plavebního kanálu Odra – Dunaj – Labe. Polohu města lze rovněž vymezit vzdáleností k významným městům: Praha – 300 km, Ostrava – 60 km, Přerov – 12 km, Olomouc – 28 km. Město má katastrální rozlohu 3 057,9 ha a rozkládá se v nadmořské výšce 228 - 294 m n.m. Lipník n. B. se řadí do mírně teplé oblasti, která je charakterizována dlouhým, mírně suchým a teplým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

6


Lokalizace NUTS I: Česká republika NUTS II: Střední Morava NUTS III: Olomoucký kraj NUTS IV: Okres Přerov

NUTS V: Lipník nad Bečvou

Město Lipník nad Bečvou je centrem a zároveň největší obcí Mikroregionu Lipensko. Mikroregion byl založen v roce 2001 seskupením 11-ti spádových obcí: Bohuslávky, Dolní Újezd, Hlinsko, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Oldřichov, Osek nad Bečvou, Týn nad Bečvou a Veselíčko. S více než 14 tisíci obyvateli (14 166 – údaj k 1. 1. 2006) se Lipensko řadí mezi střední až větší mikroregiony Olomouckého kraje, rozprostírá se přibližně na ploše 10 152 ha.

7


Tabulka č. 1: Základní údaje o městě Lipníku nad Bečvou Obec, region

První písemná zpráva

Průměrná nadm. výška (m. n. m)

Katastrální výměra (ha)

Počet katastrů

Počet částí obce (CO)

Lipník n. B.

1 238

233

3 058

5

5

Zdroj: ČSÚ

Zemědělská půda

z toho Obec

orná půda

zahrady, trvalé chmelnice ovocné travní sady porosty

Lipník 2 201,8 1 592,7 37,0 n/Bečvou

285,7

286,4

Nezemědělská půda

Tabulka č. 2: Bilance půdy ve městě Lipník nad Bečvou v ha z toho lesní půda

vodní zastavěné ostatní plochy plochy

856,1 302,8 49,8

95,4

408,1

Zdroj: ČSÚ

2.3

SPRÁVNÍ ČLENĚNÍ MĚSTA Město Lipník nad Bečvou se skládá z pěti částí: 

Lipník nad Bečvou – Město



Lipník nad Bečvou - Loučka



Lipník nad Bečvou – Nové Dvory



Lipník nad Bečvou – Podhoří



Lipník nad Bečvou – Trnávka

Loučka - se nachází čtyři kilometry severně od města Lipník nad Bečvou, v nadmořské výšce 296 metrů. Původní název obce Loučka Mezení, poprvé je zmiňována roku 1394 jako součást Helfštejnského panství. Osady Lomec, Naplachov a Popelov na loučském katastru zanikly už v pozdním středověku. Sčítání lidu z roku 1794 uvádí 400 obyvatel, roku 1900 pak 557. Nyní zde žije 504 obyvatel. Barokní kostel sv. Karla Boromejského byl postaven s přispěním lipnického kaplana roku 1769 a od roku 1869 měl i vlastního faráře. Škola byla zřízena v roce 1787. V roce 1922 byl v obci svépomocí vybudován vodovod, který měl samostatný zdroj ze Slavkovského potoka. V roce 1924 byl v obci otevřen kamenolom a také občanská záložna. Svou činnost zde rozvíjí Sbor dobrovolných hasičů, Sokol a také silný spolek včelařů. Kulturní a společenský život oživují plesy, hodové zábavy a programy pro děti a starší občany. To vše se odehrává především v místním kulturním domě. Občané mají k dispozici také víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Nové Dvory - leží necelých pět kilometrů od Lipníku nad Bečvou v nadmořské výšce 227 metrů. Nyní zde žije 202 obyvatel a než se obec v devadesátých letech stala místní částí města Lipník nad Bečvou, měla katastrální rozlohu 285 hektarů. Původně se obec jmenovala Nový Dvůr. Vznikla v roku 1825, kdy půda v okolí panského dvora Karlov byla přidělena pod město Lipník ke stavbě domů a k 8


obdělávání osmadvaceti domkářům. Osada spadala správně pod město Lipník a přifařena byla k Hlinsku. Kaplička na návsi pochází z roku 1850. Soška sv. Floriána, která bývala v nice nad vchodem, měla osadu chránit před požáry, z nich nejhorší roku 1872 postihl všechna stavení. V roce 1947 byl v obci založen Sbor dobrovolných hasičů. Obec není plynofikována, obecní vodovod odebírá vodu z veřejného vodovodu. Do školy a do mateřské školy zajíždějí místní děti do Lipníka nad Bečvou. Podhoří - sedm kilometrů severovýchodně od Lipníku nad Bečvou se na svahu pod Oderskými vrchy rozprostírá v nadmořské výšce 346 metrů Podhoří, kde v současné době žije 330 obyvatel. Kdysi samostatná obec je od roku 1976 místní částí Lipníka nad Bečvou. V Podhoří se nachází památkově chráněný kostel sv. Havla ze 13. století má románské jádro, gotický portál a sluneční hodiny. Roku 1806 byl kostel opraven, posléze byla postavena sakristie a boční kaple, nové oltáře, křtitelnice a varhany. U kostela je hřbitov rozšířený roku 1897 a farní budova z roku 1850. Poblíž Podhoří se nachází rozvaliny hradu Drahotuš z roku 1269 a romantické údolí Peklo. Společenský život v obci zajišťují především hasičský, včelařský, myslivecký a zahrádkářský spolek. V obci je kulturní sál, kde bývají pořádány plesy a zábavy a v letním období je využíváno výletiště. Trnávka – se nachází severozápadně od Lipníka nad Bečvou nad stejnojmenným potokem, žije zde 104 obyvatel. První zmínky o obci jsou datovány rokem 1275, kdy se připomíná osoba Svrčoně z Trnávky. Některé prameny mluví i o dědičném svobodném dvoře a tvrzi. Další připomínka pochází z roku 1293 v souvislosti s osobou Zbyslava z Bohuslavic, kterému byla Trnávka prodána. Roku 1356 prodává Bedřich, syn Vlašimův z Trnávky, obec lipenskému rychtáři Petrovi. Posléze měla Trnávka dvě části, z nichž každá měla jiného majitele. V obci se nachází kříž z roku 1829 s plastickým korpusem Krista a reliéfem p. Marie Bolestné a kaple sv. Antonína Paduánského z roku 1875. Obec není plynofikována. Vodovod zde byl vybudován v roce 2007. Kanalizace zde zbudována je. Do školy děti dojíždějí především do Lipníka nad Bečvou. Ke dni 31. 12. 2002 byla ukončena činnost okresních úřadů a jejich kompetence přešly částečně na krajské úřady a částečně na úřady obcí s rozšířenou působností. Lipník nad Bečvou funguje od počátku roku 2003 jako město s rozšířenou působností (III. stupně) a město s pověřeným obecním úřadem (II. stupně), je vymezeno územím obcí: Bohuslávky, Dolní Nětčice, Dolní Újezd, Hlinsko, Horní Nětčice, Jezernice, Kladníky, Lhota, Lipník nad Bečvou, Osek nad Bečvou, Radotín, Soběchleby, Týn nad Bečvou, Veselíčko. Správní území Lipníku nad Bečvou sousedí na jihozápadě se správním územím Přerov, na severozápadě se správním územím Olomouc a na východě se správním územím Hranice. Obce s rozšířenou působností představují nový typ obcí vykonávajících státní správu v přenesené působnosti. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. Obec s pověřeným obecním úřadem je obec, na kterou stát přenáší část svých pravomocí, ovšem ne v takovém rozsahu, v jakém ji přenáší na obec s rozšířenou působností. 9


Tabulka č. 3: Vybrané údaje o ORP Lipník nad Bečvou a Olomouckém kraji k 26.3.2011 Počet

Kraj, ORP

Podíl v % Rozloha částí jednotek v ha zemědělské lesních zastavěných katastrů obyvatel 1) obcí v RES půdy pozemků ploch

obcí

Kraj celkem

397

767

Lipník n/B.

14

21

765 639 946 21

15 370

129 331 526 678 2 814

11 857

53,54

34,75

1,57

69,47

18,59

1,96

Zdroj: ČSÚ

3. DEMOGRAFICKÉ VYMEZENÍ MĚSTA LIPNÍK N. B.

3.1

OBYVATELSTVO

Základním kvantitativním ukazatelem vymezujícím rozsah populace určitého území je počet obyvatel. Lipník nad Bečvou měl k 26.3.2011 8 261 obyvatel, produktivní složka obyvatelstva je zastoupena 69,5% což představuje porovnatelnou hodnotu s průměrem za Kraj a ČR. Jak ukazují tabulky č. 4 - 6, existuje trvalý pokles počtu obyvatel, ať již přirozeným úbytkem, či migrací. Za rok 2011 činil celkový úbytek 26 obyvatel, je způsoben především migrací. Tabulka č. 4: Pohyb obyvatelstva města Lipník nad Bečvou v r. 2011 Pohlaví

Stav Živě Zemřelí k 1.1. 2011 narození

Přistěhovalí

Vystěhovalí

Přírůstek Celkový stěhováním přírůstek

muži

4 043

37

35

68

82

-14

-12

ženy

4 218

35

52

75

87

-12

-29

celkem

8 261

72

84

143

169

-26

-41

Zdroj: ČSÚ

10


Tabulka č. 5: Pohyb obyvatel města Lipník nad Bečvou v letech 2006-2011 Ukazatel

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Počet živě narozených

99

80

109

90

100

72

Počet zemřelých

69

80

81

96

87

84

Přirozený přírůstek obyvatel

30

-

28

-6

13

-12

Počet přistěhovalých

166

141

165

115

112

143

Počet vystěhovalých

163

198

115

139

168

169

3

-57

-39

-24

-56

-26

Celková změna počtu obyvatel

33

-57

-11

-30

-43

-38

Počet sňatků

35

41

41

35

34

36

Počet rozvodů

24

23

27

18

25

20

Přírůstek stěhováním

Zdroj: ČSÚ * údaje nezjištěny

Věková struktura obyvatel města Lipníku nad Bečvou, jak ukazuje tabulka č. 6, se postupně mění – obyvatelstvo stárne. Oproti roku 2001 se snížil počet obyvatel ve věku 0 – 14 o 257 od roku 1991 dokonce pokles činí 888 obyvatel. Naopak se zvýšil počet obyvatel ve věku 65 a více, od roku 1991 činí nárůst 225 obyvatel . Odpovídá to celkovému trendu stárnutí populace. V devadesátých letech i v následujícím období se výrazně urychlilo stárnutí obyvatelstva regionu spojené s celkovým poklesem počtu a podílu dětí. Tabulka č. 6: Věková struktura obyvatel v letech (stav k 26.3.2011..) 1991 Věk

2001

muži

ženy

0 - 14

1 058

1 022

2 080

739

710

1 449

618

574

1192

15 - 64

2 785

2 783

5 568

2 968

2 985

5 953

2 905

2 851

5 756

400

688

1 088

451

722

1 173

520

793

1 313

4 243

4 493

8 736

4 158

4 417

8 575

4 043

4 218

8 261

65 a více Celkem

celkem

muži

ženy

2011 celkem

muži

ženy

celkem

Převaha 65-ti letých a starších nad mladými lidmi do 15 let věku charakterizuje populaci Lipníku n. B. jako populaci regresivního typu. Do budoucna lze očekávat nárůst počtu seniorů v důsledku přechodu střední generace do generace seniorské. V Lipníku n. B. mají nepatrnou převahu ženy - z celkového počtu obyvatel města. Počet obyvatel dlouhodobě klesá, populace stárne, a dětí se rodí málo. Hlavní důvod dramatického poklesu obyvatelstva je zřejmě spojen s ekonomickou a společenskou transformací po roce 1989. Větší a širší možnost pracovní realizace, oddalování vstupu do manželství a založení rodiny, cestování, domácí i zahraniční studium, to jsou jen některé důvody poklesu počtu obyvatel.

11


Národnostní skladba obyvatelstva není výrazně členitá, nejsou zde výrazně zastoupeny menšinové národnosti. Při SLDB v roce 2011 bylo zjištěno, že největší podíl obyvatelstva 56,8 % má českou národnost, 13,5 % občanů se hlásí k moravské národnosti, zbytek občanů se hlásí k jiným národnostem nebo tuto skutečnost neuvedlo. Podíl věřících dle Sčítání lidu z roku 2011 představuje 16,9 % z celkového počtu obyvatel. Nejčastěji je zastoupena víra římskokatolická, dále církev československá husitská a církev evangelická.

Tabulka č. 7: Nezaměstnanost v roce 2011 Ekonomicky aktivní

Z toho nezaměstnaní

Nezaměstnaní

2011

2011

2011

Lipník n/B.ORP Olomoucký kraj ČR

7680

1094

14,24

313 881

36 538

11,67

5 172 737

506 504

9,79

Jak ukazuje tabulka č.7 nezaměstnanost v ORP Lipník nad Bečvou je vyšší než je republikový průměr skoro o 4%.

Stárnutí obyvatel 2001 0-14

2011 65+

0-14

2001 65+

2011

Index 65+ Index 65+

Lipník n/B. ORP

2 671

2 157

2 229

2 425

1,23

0,92

Olomoucký kraj

106 274

87 266

92 500

102 993

1,21

0,9

1 654 862 1 414 054 1 527 670 1 674 295

1,17

0,91

ČR Zdroj: ČSÚ

Za řídce osídlené regiony jsou považovány regiony, ve kterých žije na 1 km2 méně jak 90 obyvatel, jedná se o správní obvody s vyšším podílem lesních pozemků, s malými sídelními centry, s vyšší nezaměstnaností a s nedostatkem pracovních příležitostí. Mezi takto postižené regiony správní obvod Lipník n/B. nespadá, hustota osídlení je na úrovni republikového průměru. Každoročně se snižuje počet obyvatel v České republice, v Olomouckém kraji i jednotlivých správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem. U POÚ Lipník n/B. se nejedná o dramatické snížení počtu obyvatel, mezi roky 2001 a 2011 pokles činil 3,7 %, jedná se tedy o střední postižení.

12


Za posledních 10 let se ve všech správních obvodech obcí s pověřeným obecním úřadem výrazně změnily podíly ve věkové struktuře obyvatelstva. Tato situace je však obdobná v celé ČR. Zatímco v roce 2001 věková skupina dětí ve věku 0 – 14 let tvořila větší nebo alespoň přibližně stejně velký podíl jako skupina osob 65 a více letých, v roce 2011 počty seniorů převýšily počty dětí mladších 14 let. Ve správním obvodu ORP Lipník n/B. vzrostl počet seniorů o 12,42 % a počet dětí se snížil o 16,5 %. Stáří populace indikuje nejen klesající podíl dětské složky v populaci a zvyšující se průměrný věk obyvatel. Mírou stárnutí je také „index stáří“, který udává poměr dětské složky (děti do věku 14 let) v populaci k obyvatelstvu v poproduktivním věku (osoby starší 65 let). Index stáří v ORP Lipník nad Bečvou se rovná indexu stáří v celé republice i v Olomouckém kraji.

3.2

VZDĚLÁNÍ

Vzdělanost je důležitým ukazatelem kvality lidských zdrojů, lepší vzdělanostní struktura obyvatelstva bývá považována za předpoklad úspěšného sociálního a ekonomického rozvoje. V případě srovnání parametrů vzdělanosti obyvatelstva vykazuje město Lipník nad Bečvou obdobné hodnoty jako Olomoucký kraj i ČR (tab. č. 8). Tabulka č. 8: Obyvatelstvo starší 15 let podle dosaženého vzdělání k 26.3.2011 Lipník n/Bečvou Olomoucký kraj % Bez vzdělání

ČR

%

41

0,58

Základní vč. neukončeného

1287

18,20

Vyučení + Střední odborné

2341

33,11 192 098 35,08 2 963 972 32,80

Úplné střední s maturitou

2234

31,6 167 064 30,52 2 794 996 30,94

Vysokoškolské

869

12,3

3 124

0,57

% 47 253

0,52

99 716 18,20 1 574 856 17,43

63 860 11,66 1 117 830 12,37

Zdroj: ČSÚ

4. OBČANSKÁ VYBAVENOST, ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ INFRASTRUKTURY MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU Sociální a kulturní infrastruktura, stejně tak jako další zařízení občanské vybavenosti, představuje souhrn zařízení, institucí a programů, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. Současně jde o oblast, v níž se předpokládají nejrozsáhlejší pravomoci veřejné správy.

13


4.1

ŠKOLSTVÍ

Město Lipník nad Bečvou je zřizovatelem škol a školských zařízení, v nichž si žáci s trvalým pobytem na území města Lipník nad Bečvou plní povinnou školní docházku, předškolní výchovu a vzdělávání. Město má jednu samostatnou MŠ se dvěmi pracovišti, dvě MŠ začleněné pod ZŠ a jednu samostatnou ZŠ. Dále má 2 školní jídelny, zřízeny jako součásti základních škol. Do ZŠ a MŠ v Loučce jsou obědy dováženy, tak jako do obou pracovišť MŠ. Žáci mají možnost navštěvovat školní a mimoškolní kroužky, např. výtvarný kroužek, dramatický kroužek, sportovní kroužky, kroužky zaměřené na výuku cizích jazyků, účastní se každoročně několika desítek soutěží a olympiád. Školy zřizované městem: 

Základní škola a mateřská škola Lipník nad Bečvou, ulice Hranická 511, příspěvková organizace,



Základní škola Lipník nad Bečvou, ulice Osecká 315, příspěvková organizace,



Základní škola a mateřská škola Loučka, Lipník nad Bečvou, příspěvková organizace,



Gymnázium Lipník nad Bečvou, Komenského sady 62, příspěvková organizace,



Mateřská škola Lipník nad Bečvou, Na Zelince 1185, příspěvková organizace.

Školy zřizované krajem na území města Lipník n. B.: 

Střední škola elektrotechnická, Lipník n. B., Bratrská 1114,



Střední průmyslová škola stavební, Lipník n. B., Komenského sady 257,



Střední škola a Základní škola Lipník nad Bečvou, Osecká 301,



Dětský domov a školní jídelna, Lipník nad Bečvou, Tyršova 772,



Základní umělecká škola Antonína Dvořáka, Lipník nad Bečvou, Havlíčkova 643.

Na území města působí rovněž soukromá škola Soukromé vzdělávací centrum a základní škola Sluníčko s.r.o., Loučská 237, Lipník nad Bečvou, s kapacitou mateřské školy 56 dětí a základní školy s prvním a druhým stupněm s kapacitou 150 žáků. Tabulka č. 9 - Počty žáků a dětí ve školách a školských zařízeních školní rok 2010/2011 Zařízení

Počet dětí MŠ

ZŠ Osecká 315, Lipník n. B.

Počet žáků ZŠ 372

Počet žáků gymnázií

Celkem 372

ZŠ a MŠ Hranická 511, Lipník n. B.

55

184

239

ZŠ a MŠ Loučka

46

47

93

Gymnázium Lipník nad Bečvou

196

MŠ Na Zelince, Lipník n. B.

165

Celkem:

266

196 165

603

196

1 065

Zdroj: MěÚ Lipník nad Bečvou

14


V roce 2011 dojíždělo na základní a střední školy v Lipníku n. B. celkem 174 žáků z okolních obcí. Týn nad Bečvou 19,54%, Hlinsko 12%, Bohuslávky 10,34. ZŠ a MŠ Lipník nad Bečvou Hranická má cílovou kapacitu 300 míst, ve školním roce 2011/2012 poklesl počet žáků školy na 184 dětí (průměrný počet žáků ve třídě je 21,44). V areálu školy se nachází sportovní hala, skleník s učebnou pěstitelských prací, sportovní hřiště (asfaltová plocha na košíkovou, plocha na malou kopanou, dráha na 60 m, doskočiště na skok daleký a běžecký ovál o délce trati 250 m. Cílová kapacita jídelny je 600 jídel, v uplynulém školním roce bylo denně vydáváno kolem 350 obědů denně. Jídelna zajišťuje stravování ZŠ a MŠ Hranická, ZŠ a MŠ Loučka, ZŠ a MŠ Jezernice. Stravují se zde i studenti osmiletého městského gymnázia. Dále jídelna vyvařuje pro obyvatele Penzionu, pro občany v důchodovém věku, kterým město zajišťuje rozvoz stravy a pro cizí strávníky z okolních firem. Školní družinu navštěvuje 56 dětí 1. – 5. ročníku. Při školní družině pracuje 10 kroužků, jejich úhrada je zahrnuta ve výši školkovného. Základní škola Lipník n. B., ulice Osecká 315, příspěvková organizace, poskytuje základní vzdělání dětem od šesti do patnácti let věku. Výchova a vzdělávání jsou ve všech ročnících realizovány na základě koncepce Obecná škola. Od školního roku 2009/2010 dojde k postupnému přechodu na výuku podle nového Školního vzdělávacího programu. Žáci mají k dispozici přímo v budově odborné učebny, dvě tělocvičny, školní jídelnu s kapacitou 1000 jídel i obchůdek s potravinami. Jako informační středisko školy slouží bohatě zásobená knihovna. Ve škole jsou využívány prostředky z EU peníze školám. Škola každoročně pořádá plavecké, lyžařské, turistické kurzy a organizuje pobyty žáků v přírodě. V letech 1992 - 2000 došlo k rozsáhlé rekonstrukci budovy školy, byl vybudován bezbariérový vstup včetně výtahu. Volný čas dětem, mládeži, ale i dospělým dále organizuje Středisko volného času (SVČ) Lipník nad Bečvou, jehož zřizovatelem je Město Lipník n. B.. SVČ, se sídlem na Komenského sadech. SVČ zajištuje chod galerie Konírna, provoz kina, které se momentálně přestavuje na multifunkční sál a zajištuje volnočasovou aktivitu dětí i dospělých. Stávající počet a kapacita škol na území města je dostatečná. Je vytvořena i dostatečná rezerva pro případný nárůst počtu dětí v MŠ, nebo zvýšený počet dojíždějících žáků ze spádových obcí. Střední školy v současné době procházejí optimalizací. Střední škola elektrotechnická Lipník nad Bečvou přesunuje své odloučené pracoviště z Přerova do Lipníku nad Bečvou. Při středních školách jsou zřízeny Domovy mládeže, které v současné době nejsou plně využity. Střední škola zemědělská již v minulosti ukončila provoz svého domova a bezplatně jej Olomoucký kraj převedl na město Lipník nad Bečvou. V budoucnu je pravděpodobné, že bude omezen i provoz na dalším z domovů mládeže.

15


4.2

ZDRAVOTNICTVÍ, SOCIÁLNÍ SLUŽBY A PÉČE

Komunitní plánování sociálních služeb KPSS je metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů. Jedná se o proces zjišťování potřeb a zdrojů a hledání nejlepších řešení v oblasti sociálních služeb. Cílem KPSS je posilování sociální soudržnosti komunity, podpora sociálního začleňování a předcházení sociálnímu vyloučení jednotlivců i skupin. V rámci projektu Komunitního plánování sociálních služeb (KPSS) v Lipníku nad Bečvou byl vytvořen „Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Lipnicku“. Tento strategický dokument řeší především zefektivnění systému sociálních služeb s důrazem na rozvoj současné nabídky služeb a její rozšíření o chybějící služby. Na základě zjištěných potřeb cílových skupin jsou naplánovány doplňující nebo nové typy sociálních služeb, které by měly zmírnit dopad sociálního vyloučení. Nově navržený systém sociálních služeb je navržen s ohledem na dostupné zdroje a možnosti na daném území. Systém tak lépe odpovídá potřebám jednotlivých skupin uživatelů, možnostem poskytovatelů a specifikům regionu. Moderní systém sociálních služeb bude zajišťovat dostupné a kvalitní služby zejména pro cílové skupiny obyvatelstva. Tabulka č. 10: Zdravotnická zařízení ve městě Lipník nad Bečvou (údaje z roku 2011) Ambulantní zařízení

1

Detašované pracoviště nemocnice

1

Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé

5

Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost

2

Samostatná ordinace praktického lékaře - stomatologa

7

Samostatná ordinace lékaře specialisty

1

Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty

11

Ostatní samostatná zařízení

8

Detašované pracoviště ostatního samostatného zařízení

1

Zařízení lékárenské péče (lékárny)

3

Zdroj: ČSÚ

Nejvýznamnější organizace Lipníku nad Bečvou zaměřené na sociální služby: 

Oblastní charita Lipník nad Bečvou,



Sociální služby Lipník nad Bečvou p.o.

Oblastní charita Lipník nad Bečvou je nestátní neziskovou organizací, která poskytuje sociální a zdravotní služby, organizuje charitativní sbírky v oblasti Lipnicka. Terénní pečovatelská služba poskytuje péči v domácím prostředí seniorům, lidem nemocným, nesoběstačným, kteří by museli být jinak hospitalizováni v nemocnici nebo umístěni v sociálním

16


zařízení. Jedná se o pomoc nejen klientu samotnému, ale také rodinným příslušníkům, kteří se o své příbuzné nemohou postarat kvůli časově náročnému zaměstnání, vzdálenosti bydliště apod. Terénní ošetřovatelská služba poskytuje komplexní ošetřovatelskou péči o nemocné, přípravu a kontrolu léků, odběry krve aj. biologického materiálu, aplikace insulínu a jiných injekcí, nácvik soběstačnosti v sebeobsluze apod. Zdravotní služby domácí péče jsou poskytovány kvalifikovanými registrovanými zdravotními sestrami. Charita organizuje veřejné sbírky pro postižené při živelních pohromách u nás i v zahraničí. Ve spolupráci s Diakonií Broumov pořádá v měsíci květnu a listopadu charitativní sbírky šatstva, hraček a potřeb pro domácnost. Organizace Sociální služby Lipník nad Bečvou zajišťuje sociální péči a pomoc občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a věku nebo těm občanům, kteří bez pomoci nemohou překonat obtížnou životní situaci nebo dlouhodobé nepříznivé životní poměry. Ve své hlavní činnosti zajišťuje ubytování občanům v domě s pečovatelskou službou, provozuje klub důchodců atd. Kapacita ubytování v Domě s pečovatelskou službou (DPS) je 120 klientů.

4.3

KULTURA A KULTURNÍ ZAŘÍZENÍ

Kultura představuje nezastupitelný způsob tvorby, ochrany a předávání kulturního dědictví. Vytváří základ duchovního bohatství každého společenství, bohatství, bez kterého nelze vytvořit prosperující společnost. Základním ukazatelem příležitostí a možností uspokojování kulturních potřeb a zájmů obyvatel v rámci místní kultury je počet kulturních zařízení, který v podstatě určuje postavení a funkci obce v rámci kulturního života regionu či celého kraje. Počet kulturních zařízení Lipníku nad Bečvou uvádí tab. č. 11. Tabulka č. 11: Kulturní zařízení v Lipníku nad Bečvou (údaje z roku 2012) Kulturní zařízení Veřejná knihovna* Ostatní

Počet

4

2

Středisko pro volný čas dětí a mládeže

Sakrální stavba

Hřbitov

1

11

4

Zdroj: ČSÚ

* včetně poboček V Lipníku n. B. funguje Městská knihovna Lipník nad Bečvou (příspěvková organizace), která poskytuje občanům veřejné knihovnické a informační služby. Knihovna organizuje rovněž řadu kulturních, výchovných a vzdělávacích akcí za účelem podpory a propagace čtenářství a zvyšování informační a počítačové gramotnosti. Kulturní vyžití nabízí občanům města Středisko volného času Lipník nad Bečvou. Příspěvková organizace byla zřízena v roce 1995 za účelem zabezpečování a poskytování veřejných služeb kultury a zabezpečení činností pro děti, mládež a ostatních občanů v jejich volném čase. V současné době je SVČ zařízení, které organizuje nebo zprostředkovává kulturní pořady, společenské akce, filmová 17


představení, organizuje pravidelnou a příležitostnou zájmovou činnost, prázdninovou činnost, spontánní aktivity, a to pro všechny věkové kategorie. SVČ organizuje také velké celoměstské kulturní akce jako jsou Záhorské slavnosti, Svatojakubské hody, vánoční jarmark, přehlídka čtyřruční klavírní hry Dvořákův Lipník (konané ve spolupráci se ZUŠ A. Dvořáka) atd. V oblasti kultury a památkové péče působí ve městě i následující neziskové organizace Občanské sdružení Okrašlovací spolek Lípa, Občanské sdružení Piaristická kolej a Občanské sdružení Moravská brána. Předmětem činnosti Okrašlovacího spolku Lípa je ochrana a obnova kulturních památek ve městě a blízkém okolí spojená s péčí o okolní přírodní prostředí a podpora kulturního dění pořádáním koncertů, divadel, přednášek, besed a diskusních sešlostí. Cílem občanského sdružení Piaristická kolej je zabránění dalšímu chátrání objektu Piaristické koleje a přilehlé klášterní zahrady a zahájení jejich postupné obnovy a zpřístupnění veřejnosti. Snahou je také zvýšení historického, kulturního i ekologického uvědomění obyvatel i návštěvníků města. Občanské sdružení Moravská brána pořádá kulturní a společenské akce zaměřené na vzdělávání obyvatel. Jeho cílem je aktivizace lidských zdrojů na záchranu historického centra Lipníku nad Bečvou a hledání cesty k zaměstnanosti regionu.

4.4

SPORT A SPORTOVNÍ ZAŘÍZENÍ

Využití pro volný čas nabízí dětem i dospělým v Lipníku n. B. nejen Středisko volného času, ale také celá řada sportovních a zájmových organizací. Vedle fotbalistů (TJ Spartak) si dobře vede také například Tenisový, Basketbalový, Kuželkářský a Florbalový klub. Přehled o počtu sportovních zařízení v Lipníku n. B. uvádí tabulka č. 12. Tabulka č. 12: Sportovní zařízení v Lipníku nad Bečvou (údaje z roku 2011) Sportovní Koupaliště a zařízení bazény Počet

Hřiště*

Tělocvičny (vč. školních)

14

8

1

Stadiony otevřené Ostatní* 1

6

Zdroj: ČSÚ * s provozovatelem nebo správcem

V blízkosti cyklostezky, která je využívána cyklisty, bruslaři na in-line bruslích i pěšími turisty, je vybudován skatepark. V Lipníku nad Bečvou jsou pro obyvatele k dispozici dvě nová víceúčelová hřiště, a to u internátu SŠE (s umělým osvětlením, doplněné o hřiště pro nejmenší) a v Loučce (s umělým povrchem). Nejen žákům škol, ale také veřejnosti slouží zrekonstruované tělocvičny obou základních škol v Lipníku. Pro nejmenší děti bylo realizováno hřiště u internátu ISŠE na ul. Bratrská na sídlišti Zahradní, které je doplněné o moderní lanovou prolézačku. Obyvatelé města mají možnost navštěvovat také sportovní kluby a oddíly, např. TJ Sokol – oddíl stolního tenisu, Basketbalový klub, Kuželkářský klub, Cykloteam (cykloturistické a bikové vyjížďky, spolupořadatelé Autor Šela Marathonu a Helf Double Crossu), Spartak VTJ Lipník nad Bečvou (fotbal), Liga malé kopané, Florbalový klub, HC Lipník nad Bečvou (Záhorská hokejová liga), Lyžařský klub, 18


Vodní sporty,Tenisový klub, Gymnastika, Horolezci SVČ, JI – JUTSU, TAI - ČI, Český střelecký svaz, Český rybářský svaz. Obyvatelé města mají také možnost navštívit posilovnu, bowling,. V letním období slouží občanům města koupaliště a přírodní jezero zvané Jadran, které se nachází na rozhraní katastrů Lipníku a Oseku nad Bečvou. V zimě slouží milovníkům lyžování areál Lyžařského klubu Lipník n. B. v Uhřínově, kde se každoročně pořádá také lyžařská škola. V mikroregionu Lipensko je ideální terén pro cyklistiku a cykloturistiku. Nedostatek pociťují občané v absenci sportovní haly s parametry pro všechny sálové sporty. Zastupitelstvo města rozhodlo o zpracování objemové studie sportovní haly, který by měla stát v areálu stadionu. Sportovní hala by měla sloužit pro volejbal, basketbal, házenou, nohejbal, florbal a minikopanou. Hlediště je plánováno pro 150 diváků a v hale by měla být umístěna také menší posilovna.

4.5

DOMÁCNOSTI A BYDLENÍ

4.5.1

Domovní a bytový fond

Podle výsledků Sčítání lidí domů a bytů (SLDB) v roce 2011 (tab. č. 13) představoval domovní fond ve městě celkem 1 599 trvale obydlených domů a 206 trvale neobydlených domů. Rodinné domy naprosto převažují. Technické vybavení domů je ve městě Lipník nad Bečvou na relativně dobré úrovni. 99,3 % domů je napojeno na vodovody, 75,8 % na kanalizaci, 72,2 % domů je plynofikováno a 68,9 % je vybaveno ústředním topením. Tabulka č. 13: Domovní fond Lipníku nad Bečvou (SLDB 2011

Domy úhrnem

1 599

z toho domy obydlené

1 393 rodinné domy

1 188

bytové domy

191 soukromých osob

domy podle vlastnictví z úhrnu obydlených domů

domy postavené Zdroj: ČSÚ

1 209

obce, státu

67

SBD

25

do 1919

219

1920 - 1945

249

1946 - 1980

455

1981 - 2001

331

19


Tabulka č. 14: Bytový fond v Lipníku nad Bečvou (SLDB 2011) Byty úhrnem

3 005

Byty ve vlastním domě

1 126

Byty v osobním vlastnictví

521

Byty nájemní

675

Byty družstevní

474

Zdroj: ČSÚ

Tabulka č. 15: Počet domů a bytů podle obcí s rozšířenou působností v Olomouckém kraji (2011)

Kraj, ORP

Podle druhu domu Byty celkem Rodinné Bytové Neobydlené domy domy domy

Olomoucký 234 809 kraj

104 413

12 072

18 710

ORP Lipník n/B

5 421

3 206

228

575

Lipník n.B.

3 005

1 188

191

206

Zdroj: ČSÚ

5. TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA MĚSTA LIPNÍK N. B.

5.1

TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

5.1.1

Zásobování města elektrickou energií a plynem

Zásobování elektrickou energií a plynem je na dobré úrovni. Město Lipník nad Bečvou je v oblasti zásobování elektrickou energií vybaveno standardně, tzn. že v žádné části nedochází k opakujícím se výpadkům elektřiny ani jiným vážnějším provozním problémům typu „podpětí“ – 20


zejména v okrajových částech sídel. V Lipníku n. B. neexistuje rozvodná stanice, město je napojeno na rozvodné stanice v Dluhonicích, Hranicích a Olomouci. Přímo ve městě Lipník nad Bečvou je možnost 100 % napojení na plyn, plynofikovány nejsou místní části Loučka, Podhoří, Trnávka a Nové Dvory. Obecně lze také konstatovat, že stav rozvodné sítě elektrické energie i zásobování plynem nepředstavuje v Lipníku výraznou bariéru rozvoje podnikatelských aktivit. Dodavateli elektrické energie a plynu jsou ČEZ Distribuce, a.s. a RWE-SMP, a.s.

5.1.2

Zásobování města vodou a stav kanalizace ve městě

Zásobování vodou a odkanalizování představují jednu z limitujících oblastí technické infrastruktury, která v případě nevyhovujícího stavu již ve fázi územního rozhodování může zabránit realizaci podnikatelského záměru v daném území. Město Lipník n. B. je zásobováno pitnou vodou skupinovým vodovodem Bělotín – Hranice – Lipník n. B., který je spravován společností Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.. Hlavním zdrojem pitné vody pro město Lipník a jeho místní části je voda převzatá od Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, a.s. z Oblastního Ostravského vodovodu. Jen místní část Podhoří je zásobena z vodního zdroje Peklo. V případě potřeby (opravy, poruchy apod.) je možné využít záložní zdroj Závrbek, či zásobování z ÚV Troubky. Celkem Vodovody a kanalizace Přerov, a.s. v Lipníku nad Bečvou zásobují 7 359 obyvatel vodovodní sítí dlouhou 29,89 km. Vodovodní síť je vybudována téměř na celém území města. Nově je zbudován vodovod v části lokality Podhůra a Trnávka. Kanalizace byla v Lipníku budována postupně od počátku 20. století, jak probíhala výstavba města. Od roku 1931 byla stoková síť doplňována a propojována. Kanalizační síť ve správě Vodovodů a kanalizací Přerov a.s. pokrývá téměř 90 % zastavěné plochy města. Počet připojených obyvatel na kanalizaci provozovanou VaK Přerov, a.s. je 7 377, celková délka kanalizace je 24,92 km. Kanalizace je i v místních částech Nové Dvory, Podhoří, Loučka, Trnávka a v průmyslové zóně, které vlastní Město Lipník. Tyto kanalizace odvádí splaškové vody od 1 129 obyvatel. Nejsou však odvedeny na ČOV. Čistírna odpadních vod (ČOV) v Lipníku nad Bečvou byla uvedena do provozu v r. 1977, rekonstruovaná v r. 2010 a je provozována těmito objekty: hrubé česle, šneková čerpací stanice, jemné česle, lapáky písku, aktivační nádrže s jemnobublinnou aerací, dosazovací nádrž, nádrž stabilizace kalu a uskladňovací nádrž. Kal je anaerobně stabilizován a odvodněn mobilní odstředivkou. Na čistírnu jsou přivedeny odpadní vody z města Lipník nad Bečvou.

21


5.1.3

Telekomunikace

Pevná telefonní síť: Telekomunikační služby prostřednictvím veřejné pevné telefonní sítě zajišťuje na území města společnost Teléfonica O2 Czech Republic, a.s. (dříve Český Telecom). Všechny telefonní ústředny na území města jsou plně digitalizované. Oblast města Lipník nad Bečvou je z pohledu pevného připojení O2 Czech Republic a.s. pokryta v rámci atrakčních obvodů třech digitálních ústředen typu S 12 Alcatel tzv. RSU. Všechny tyto ústředny jsou napojeny optickými kabely na nadřízenou ústřednu HOST Přerov. Jedná se o následující digitální ústředny: 1) RSU Lipník nad Bečvou - kapacita cca 4000 Pp, umístěná v místní části Nové sady /budova pošty/. Z této ústředny jsou po místní metalické přístupové síti napojeni zákazníci v oblastech centra města a částí Nové sady, Trnávka. 2) RSU Loučka - kapacita cca 300 Pp, napojuje účastníky v částech Loučka a Podhoří. 3) RSU Týn nad Bečvou - kapacita cca 300 Pp, kromě účastníků v Týně jsou připojeni zákazníci v části Nové Dvory. Uvedené ústředny jsou vybaveny i pro poskytování služeb internetu a IPTV. Omezení je pouze vzdáleností zákazníka od ústředny. Ve všech těchto uvedených lokalitách je přístupová síť většinou řešena podzemními metalickými kabely ne staršími 10 let, které splňují technické parametry pro možnost poskytování kvalitních hlasových i datových služeb. Mobilní operátoři: Provozovateli veřejných mobilních telefonních sítí jsou Teléfonica O2 Czech Republic, a.s., T-Mobile Czech Republic, a.s. a Vodafone, a.s.. Území města Lipník n. B. a jeho místních částí je pokryto signálem všech stávajících mobilních operátorů. Internet: V dnešní době se Internet řadí mezi významné komunikační prostředky firem i domácností, a to zejména z následujících důvodů – větší dostupnost připojení k Internetu, zvyšující se rychlost připojení, snižující se ceny a výběr z různých alternativ připojení (vytáčené připojení, ADSL, kabelové připojení, připojení prostřednictvím mobilního telefonu - GPRS, EDGE, či bezdrátové připojení WiFi). V Lipníku nad Bečvou je možné vybírat z několika poskytovatelů Internetu, např. Kabelová televize Přerov, a.s., mobilní operátoři (T-Mobile Czech Republic, a.s., Teléfonica O2 Czech Republic, a.s., Vodafone, a.s.), LAN servis s.r.o. (WiFi). V Lipníku n. B. jsou pro vysokorychlostní Internet využívány následující přístupové technologie: WiFi, CDMA, ADSL a CATV.

22


5.1.4 Zásobování města teplem Společnost TEPLO Lipník nad Bečvou, a.s. byla založena jediným akcionářem Městem Lipník nad Bečvou, za účelem zásobování velké části obyvatel města teplem. Zakladatelská listina byla podepsána dne 30. listopadu 2000. V roce 2011 provozovala společnost TEPLO Lipník nad Bečvou, a.s. dvě blokové a osm domovních kotelen. Proti předchozímu roku nově přibyly dvě kotelny Střediska volného času Lipník nad Bečvou, p.o. (dále SVČ kino a pavilon) a kotelna Městského úřadu Lipník nad Bečvou (dále Radnice). Vývoj prodeje tepelné energie podle odběratelů Prodej v GJ za rok odběratel

2008

2009

2010

2011

Stavební bytové družstvo Přerov

10 408

11 508

12 338

11 284

Město Lipník nad Bečvou

9 561

8 705

7 110

5 113

0

0

0

213

Společenství vlastníků jednotek domů

5 227

5 963

8 178

7 977

Sociální služby Lipník nad Bečvou

1 692

2 773

3 266

2 808

Základní škola a MŠ ul. Hranická

1 539

1 783

2 037

1 737

663

805

1 007

588

Středisko volného času - pavilon

0

0

0

114

Středisko volného času - kino

0

0

0

135

107

162

138

134

29 197

31 650

34 074

30 103

Město Lipník nad Bečvou-radnice

Ostatní nebytové prostory

Vlastní spotřeba Celkem 5.2

DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA

Lipník nad Bečvou má ideální dopravní dostupnost – ať už silniční nebo železniční. Leží na hlavních dopravních trasách (mezinárodní silnice E 462 Český Těšín - Brno, E 442 Makov – Hranice – Most, rychlostní komunikace R 35 Lipník n. B. – Olomouc – Mohelnice. Územím města také prochází trasa dálnice D1 a D47, trasa vysokorychlostní železnice Olomouc-Ostrava a trasa plavebního kanálu Odra – Dunaj – Labe. Poblíž Lipníka se nachází také civilní sportovní letiště Drahotuše a vojenské letiště Bochoř u Přerova. Nejbližší civilní letiště s veřejnou dopravou je Letiště Leoše Janáčka Ostrava a Brno – Tuřany. 5.2.1

Silniční doprava

Město Lipník nad Bečvou má z hlediska kapacitního silničního napojení ideální polohu. Je napojeno na dva mezinárodní dopravní tahy. Tah E462 vede ze směru Cieszyn (PL), Český Těšín, 23


Frýdek-Místek, a dále pokračuje na Olomouc, Prostějov, Vyškov a Brno. Druhým tahem je E442, ze směru Makov (SK), Rožnov pod Radhoštěm, Hranice na Moravě, pokračující směrem Olomouc, Mohelnice, Vysoké Mýto, Hradec Králové, Most. Mezi další významné silniční komunikace patří silnice první třídy I/35 Lipník – Valašské Meziříčí a I/47 Vyškov – Přerov – Ostrava. V minulosti bylo město neúměrně zatěžován transitní dopravou ze směrů Přerov – Olomouc – Ostrava. Tento problém byl z velké části vyřešen napojením silnice I/47 na rychlostní komunikaci R35 a především obchvatem města. Stavbu připravovalo a jako investor ji realizovalo Ředitelství silnic a dálnic ČR, zastoupené správou Olomouc. Mapa města Lipník nad Bečvou znázorňující dopravní infrastrukturu

Zdroj: www.rsd.cz (Ředitelství silnic a dálnic ČR), MěÚ Lipník nad Bečvou

Z hlediska silnic dálničního typu je Lipník spojnicí rychlostní komunikace R35 ve směru Lipník – Olomouc – Mohelnice, dálnice D1 ve směru Přerov – Brno – Praha a dálnice D47 ve směru Lipník n.B. – Ostrava – Polsko, která se stane součástí VI. transevropského multimodálního koridoru. Dálnice D 47 Lipník n.B. – Ostrava – státní hranice ČR/Polsko, konkrétně stavba 4704 Lipník nad Bečvou – Bělotín, která byla zprovozněna roku 2009-2010. Tato stavba je vybudována v Moravské bráně jako 6-ti pruhová v délce 15,5 km. Prochází v oblasti města katastrálním územím Lipníku n. B., Loučky, Jezernice a Podhoří na Moravě. Trasa začíná v prostoru mezi obcí Bohuslávky a Lipníkem nad Bečvou, kde se do doby budování dalšího úseku dálnice D 1 směrem na Přerov prozatím napojí na stávající rychlostní komunikaci R 35. Po zprovoznění tohoto úseku se uvažuje o zahájení stavby dálnice D1 Praha – Brno – Přerov – Lipník n.B., úsek 0137 Lipník n. B. – Přerov. Tento úsek bude měřit 14,312 km. Součástí stavby jsou 2 mimoúrovňové (MÚK) a 1 provozní křižovatka, 1 velká oboustranná odpočívka, Středisko správy a údržby dálnic (SSÚD) Přerov a opěrná zeď. Bude také postaveno 21 mostů (10 dálničních, 8 přes dálnici, 2 na kolektorech a 1 na rampě). Od MÚK Přerov trasa dálnice povede otevřenou krajinou podél železniční trati Přerov - Ostrava. Severně míjí Lipník n/B. a končí na MÚK Lipník s dálnicí D47 a rychlostní silnicí R35. Náklady jsou plánovány na 7,5 mld. Kč. 24


Mimoúrovňové křížení R35 - D1 - D47 bude napojeno na stávající obchvat města Lipník nad Bečvou rampami v místě MÚK silnic I/35 a I/47. Lipník nad Bečvou se tak stane městem s ideální dopravní dostupností, což může přinést městu nevídaný hospodářský rozkvět. Napojení na ostatní sídla a město samotné dopravně obsluhují silnice první, druhé a třetí třídy: I/47: Vyškov – Lipník – Ostrava (ul. Tyršova, ul. Hranická) I/35: Lipník n.B. – Valašské Meziříčí (přivaděč od R35) II/434: Bedihošť – Přerov – Lipník (ul. Smetanova) II/437: Libavá – Lipník n.B. - Bystřice p. H. – Jablůnka (průtah městem, ul. Na Horecku) III/035 57: Lipník – příjezdná (ul. Nádražní) III/434 21: Lipník – Hlinsko – Kladníky III/437 1: Lipník – Loučka (ul. Loučská) III/437 3: Dolní Újezd – Bohuslávky – Loučka III/437 4: Loučka – Jezernice III/437 5: Loučka – Podhoří III/437 7: Jezernice – Podhoří - Milenov Město spravuje cca 54 km místních komunikací, z toho 25 km připadá na místní komunikace a 29 km chodníků.

5.2.2

Železniční doprava

Dopravní dostupnost města Lipník nad Bečvou prostřednictvím železniční dopravy je na dobré úrovni. Lipník nad Bečvou leží na elektrifikované dvoukolejné trati č. 270 (Bohumín – Přerov – Česká Třebová – Praha). Tato trať je součástí 2. železničního koridoru Břeclav – Přerov – Ostrava – Petrovice u Karviné (vazby na Vídeň a Katovice). Délka české části koridoru je 206 km. Dle Jízdního řádu ČD činí kilometrická vzdálenost Lipník nad Bečvou – Praha 287 km a Bohumín – Lipník nad Bečvou 77 km. V železniční stanici Lipník nad Bečvou staví denně ve směru na Prahu 25 vlaků. Cestující z Lipníku n. B. mohou využít tři přímé spoje, 2 rychlíky nebo 20 osobních vlaků s přestupem v Přerově či v Olomouci na rychlíky, IC, EC a Pendolino pokračující na Prahu. Ve směru na Bohumín a Horní Lideč zastavuje v Lipníku n. B. 27 vlaků, jedná se o 6 rychlíků a 21 osobních vlaků. 5.2.3

Autobusová přeprava osob

Dopravní obslužnost (základní a ostatní) v Lipníku n. B. je zajišťována autobusovými linkami, které provozuje převážně společnost Connex Morava, a.s.. Autobusové spojení je směřováno na Přerov, Hranice a Olomouc.

25


Město Lipník n. B. nemá typickou městskou hromadnou dopravu (tzn. zajišťovanou výhradně samostatnými – odlišnými autobusy, které jezdí stále pouze ve městě), ale tato doprava je zajišťována dvěma linkami v rámci příměstských linek (927050 Lipník – Nové Dvory – Soběchleby; 927055 Lipník – Týn nad Bečvou).

5.2.4

Cyklistická doprava

Doprava, která společně s veřejnou hromadnou dopravou vytváří potřebnou společensky prospěšnou alternativu individuální automobilové dopravě, je cyklistická doprava. V posledních letech je jedním z nejvíce se rozvíjejících odvětví dopravy, jenž pro své nesporné přednosti, především z hlediska minimálních dopadů na životní prostředí a podpory rozvoje turistického ruchu, plní významnou úlohu i z hlediska rozvoje města Lipníku nad Bečvou. Město má příznivé terénní podmínky pro cyklistickou dopravu. Ve městě jsou vybudovány dílčí úseky cyklistických tras pro každodenní i rekreační dopravu. Bližší popis cyklistických tras je uveden v 7. kapitole „Cestovní ruch“.

5.2.5

Vodní doprava

V různých intervalech a s různou intenzitou se objevují staré či nové plány na výstavbu plavebního kanálu Dunaj – Odra – Labe (průplavní kanál Přerov Lýsky – Lipník n.B. – Bělotín). Pokud by se tato stavba opravdu realizovala, jistě by nemalou měrou ovlivnila také město Lipník nad Bečvou, které ve studiích samozřejmě figuruje. Pohledy na výstavbu tohoto jsou různé, od příznivých logistických studií podporujících přepravu oceli nebo uhlí, po předpovědi negativních vlivů na ekosystém a dotčené obce. Plavební kanál představuje pro město určitou překážku v rozvoji, neboť musí mít pro jeho případnou výstavbu neustále vyčleněnu část území.

6. HOSPODÁŘSKÁ CHARAKTERISTIKA MĚSTA LIPNÍK N. B.

6.1

TRH PRÁCE

Zaměstnanost, respektive počet pracovníků, je jedním z rozhodujících kritérií při hodnocení významu podnikatelských aktivit a průmyslu pro hospodářskou a sociální soudržnost v regionech. Obyvatelstvo Lipníku n. B. je z hlediska ekonomické aktivity rozděleno zhruba na polovinu. Při sčítání lidu v roce 2011 bylo v obci evidováno 4 135 ekonomicky aktivních osob, tj. 50,05 % z celkového počtu obyvatel. Ekonomicky neaktivní, mezi které se řadí nepracující důchodci, žáci, studenti, učni, atd., tvoří 49,95 %. Na úřadu práce v Lipníku nad Bečvou je v současnosti evidováno 843 uchazečů o zaměstnání. Podle údajů z posledního sčítání obyvatel 26.3.2011 je míra nezaměstnanosti v Lipníku n/B 15,18% 26


Tabulka č. 16: Odvětví

1991

2001

2010-2011

Ekonomicky aktivní celkem

4 441

4 282

4 135

Obyvatelstvo celkem

8 736

8 575

8 261

Zdroj: ČSÚ

6.2

STRUKTURA HOSPODÁŘSKÉ SFÉRY MĚSTA

Město Lipník nad Bečvou patří k významným průmyslovým střediskům okresu Přerov. Od roku 1918 se zde traduje výroba kovoobráběcích strojů, nejdříve ve firmě Františka Wawerky, poté v TOS Lipník a od roku 1995 pokračuje v tradici STROJTOS LIPNÍK, a.s..dnes firma FermatMachinery . Na území města působí v současné době téměř 1 700 podnikatelských subjektů. Významné podniky a společnosti v Lipníku nad Bečvou:  FERMAT STROJE LIPNÍK s.r.o.. – výroba obráběcích strojů  M-MOOS spol. s r.o. – výroba, modernizace a opravy kovoobráběcích strojů  MetalPlast Lipník n. B., a.s. – výroba kovových výlisků, vstřikování plastů, tlakové lití zinkoslitin, výroba výplní a interiérových dílů  ISOVER s.r.o. – dodavatel sádrokartonových desek  Vacula s.r.o. – výroba technických termoplastů  Logistické centrum Penny Marketu – vlastníkem firma REWE  AVE – skládkování odpadů  Šum & Kon, Lipník nad Bečvou, s.r.o. – pozemní a inženýrské stavitelství, bytová výstavba  SKD stavební Lipník nad Bečvou, s.r.o. - pozemní a inženýrské stavitelství, bytová výstavba.  TRAWEKO 96 s.r.o. – pozemní a inženýrské stavitelství, bytová výstavba  Ing. Leoš Hanousek – stavební firma  Gresh Lipník, s.r.o. – výsadba a údržba zeleně, řezání a likvidace dřeva  Stanislav Ďurčan – NATREX – malířské, natěračské a zemní práce  Arpel s.r.o. – ubytovací a stravovací zařízení, montáže rozvodů vody a plynu  Stavebniny FKK spol. s r.o. – prodej stavebních materiálů  DELIKAN – výroba a prodej krmiv 27


 Noe s.r.o. – výroba hraček  ARES s.r.o. Lipník n.B. – stavební firma Ze správních úřadů a institucí je zastoupen v Lipníku n. B. Městský úřad, Úřad práce Přerov (detašované pracoviště), Městská policie, Hasičský záchranný sbor, Česká pošta a pobočka Policie ČR a Vojenské lesy a statky ČR – divize Lipník nad Bečvou. Průmyslová zóna Na východním okraji města ve směru na Hranice se nachází průmyslová zóna (PZ), je rozdělena komunikací I/47 a II/434 na tři části (PZ I – PZ III). Využitelná plocha jednotlivých lokalit: 

lokalita PZ I – cca 16,0 ha



lokalita PZ II – cca 2,0 ha



lokalita PZ III – cca 8,0 ha – pozemky jsou již odprodány

Město Lipník nad Bečvou má zpracovanou projektovou dokumentaci pro územní a stavební povolení na inženýrské sítě a dopravní napojení pro celou průmyslovou zónu. V současné době jsou přivedeny inženýrské sítě k okraji PZ III (jižní část průmyslové zóny) a je na ně napojeno logistické centrum společnosti Penny Market s.r.o., které bylo vybudováno pro síť svých diskontních prodejen. Sklad má velikost 15 tis. m2, na jeho výstavbu byly vynaloženy investiční náklady v přibližné výši 300 mil. Kč a byly zde vytvořeny desítky nových pracovních míst. Lokalita PZ III má již své investory. V lokalitách PZI a PZ II jsou pozemky ve vlastnictví soukromých osob.

Tabulka č. 17: plánovaná kapacita inženýrských sítí elektřina

3 MW

plyn

200 m3/h DN 150

voda

3,9 l/s

DN 150

kanalizace splašková 3,9 l/s

DN 300

kanalizace dešťová

DN 600 - 1000

1692 l/s

Zdroj: MěÚ Lipník n. B.

Lokalita PZ I: 

Příjezd do této lokality průmyslové zóny je řešen přes mimoúrovňové napojení na dálniční síť (směr Hranice, Přerov a Olomouc), které bylo zrealizováno v roce 2006.

28




Kromě jednoho pozemku, který je ve vlastnictví města, spadají pozemky pod vlastnictví soukromých osob a Pozemkového fondu ČR. V lokalitě je cca 17 jednotlivých parcel, které vlastní i několik fyzických osob.



Lokalita je územním plánem určena k průmyslové výrobě, lehký průmysl, skladové prostory apod.



Město má zpracovanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení pro inženýrské sítě a dopravní napojení. Vzhledem k soukromému vlastnictví pozemků není zahájeno ani územní řízení. Lokalita PZ II:



Jedná se o velmi malou lokalitu uzavřenou mezi komunikacemi I. a II. třídy. Pozemky (7 parcel) jsou v majetku soukromých osob a Pozemkového fondu ČR.



Příjezd do lokality je řešen přes mimoúrovňové napojení a okružní křižovatku ze směrů Hranice, Přerov a Olomouc. Vybudováno v roce 2006.



Lokalita je územním plánem určena k průmyslové výrobě, lehký průmysl, skladové prostory apod.



Město má zpracovanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení pro inženýrské sítě a dopravní napojení. Vzhledem k soukromému vlastnictví pozemků není zahájeno ani územní řízení. Lokalita PZ III:



Pozemky v této lokalitě byly městem vykoupeny a dále prodány soukromým investorům.



Pozemky se nacházejí v II. ochranném pásmu PHO, proto je zde možné umístit pouze lehký průmysl a skladové hospodářství.



Část lokality o výměře cca 7 ha je prodaná společnosti K+R Projekt s.r.o., které zde umístila Centrální sklad Penny Marketu. Další část o výměře cca 5 ha je ve vlastnictví obchodní společnosti RENATEX CZ, a.s., která má projekčně připravenu stavbu průmyslové prádelny. Zbývající část pozemků má odkoupeny obchodní společnost CTP Invest spol. s r.o.,



Město má zpracovanou projektovou dokumentaci pro stavební povolení pro inženýrské sítě a dopravní napojení. Na tuto technickou infrastrukturu má Město stavební povolení s nabytím právní moci.



Inženýrské sítě jsou přivedeny k areálu obchodní společnosti RENATEX CZ, a.s. Pokračování stavby inženýrských sítí (kanalizace, vodovod, plynovod) s kapacitou pro celou PZ bude realizovat obchodní společnost CTP Invest spol. s r.o. Na tyto sítě je možno se napojit při realizaci záměrů v PZ I a PZ II.



PZ III je dopravně napojená na komunikaci II/434 okružní křižovatkou.

Tabulka č.18: Přehled podnikatelských subjektů podle OKEČ v obci Lipník nad Bečvou k roku 2011 OKEČ

1991

2001

2005

2011 (dle CZ-NACE)

29


Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov

21

112

105

73

155

255

259

263

-

-

4

12

Stavebnictví

103

151

172

225

Obchod, opravy motor. vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost

155

641

553

Ubytování a stravování

37

-

71

96

Doprava, skladování a spoje

13

51

54

58

Finanční zprostředkování

11

-

63

28

111

-

32

51

Ostatní obchodní služby

-

213

166

236

Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení

1

1

8

7

Školství a zdravotnictví

-

40

-

Vzdělávání

7

-

20

31

Zdravotnictví a sociální péče; veterinární činnosti

3

-

26

21

32

137

157

184

649

1 601

1 690

1837

Průmysl Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu; podnikatelské činnosti

Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Počet podnikatelských subjektů celkem

520

Zdroj: ČSÚ



6.3

FINANČNÍ HOSPODAŘENÍ MĚSTA LIPNÍK NAD BEČVOU

Hospodaření za rok 2011 skončilo s finančním přebytkem ve výši 31.549.192,34 Kč. Původně byl rozpočet schválen jako vyrovnaný ve výši 149 309 090,00 Kč. V průběhu roku bylo orgány města přijato celkem 21 rozpočtových opatření a rozpočet města dosáhl konečné výše 185.020.336,52 Kč. Celkové rozpočtové příjmy včetně financování byly splněny na 112,99 % (přeplnění o 24 027,36 tis. Kč). Na tomto překročení se výrazně podílelo financování, dále pak nedaňové příjmy a kapitálové příjmy, a to při neplnění daňových příjmů. Celkové výdaje města byly naplněny na 95,85 %. Graf č. 2: Vývoj rozpočtových příjmů a výdajů města Lipník n. B. v letech 2006 – 2011

30


Nebyly naplněny rozpočtované daňové příjmy, a to o 3 314,86 tis. Kč, což vůči upravenému rozpočtu činí plnění pouze 96,40 %. Rozpočtované nedaňové příjmy byly celkově překročeny o 3 034,32 tis. Kč a vůči upravenému rozpočtu byl rozpočet naplněn na 113,08 %. V roce 2011 nebyl „investiční“ důvod k zapojení kapitálových příjmů do rozpočtu, a tak vykázaná skutečnost ve výši 2 625,71 tis. Kč se stala součástí finančního přebytku za rok 2011 k upotřebení v roce 2012 a letech dalších. Za prodeje bytových jednotek město přijalo 2 241,51 tis. Kč a za prodeje pozemků 384,20 tis. Kč. Celkově byly rozpočtované přijaté dotace nenaplněny o 901 795,00 Kč a vůči upravenému rozpočtu byl rozpočet splněn na 98,69 %. Ze strany Ministerstva práce a sociálních věcí nebyla protokolárně upravena výše dávek sociální péče a pomoci o 900 000,00 Kč a Ministerstva kultury výše dotace z Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón.

Tabulka č. 24: Vývoj rozpočtových příjmů Lipníku nad Bečvou v letech 2006 – 2011 (v tis. Kč) třída 1

2006 daňové příjmy v tom: daně sdílené

2007

2008

2009

2010

2011

72 006,58

79 120,22

92 275,62

82 376,52

84 647,28

88 806,31

51 965,76

56 859,49

66 033,45

57 118,78

59 420,33

58 441,96

2

nedaňové příjmy

21 228,00

23 270,50

26 640,70

27 831,24

28 162,28

26 272,11

3

kapitálové příjmy

10 401,45

10 099,29

25 734,37

22 456,68

7 481,44

2 625,71

4

přijaté transfery

71 184,72

69 406,65

57 399,26

65 864,91

73 509,41

67 791,98

33 170,00

30 052,20

28 650,00

27 908,00

29 974,00

32 400,00

174 820,74

181 896,67

202 049,94

198 529,35

193 800,41

185 496,10

18 241,82

20 451,59

14 516,58

27 738,19

19 015,91

25 839,55

v tom: sociální dávky Příjmy celkem 8

financování

31

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Příjmy vč. financování

*)

193 062,57

202 348,26

216 566,52

226 267,55

212 816,32

211 335,66

*) po konsolidaci

Celkové výdaje města byly v r. 2011 naplněny na 95,85 % (nečerpáno 7 672,89 tis. Kč). Celkově byly rozpočtované výdaje v části zemědělství a lesní hospodářství naplněny na 80,48 % (nečerpáno 49,46 tis. Kč), v části průmyslová a ostatní odvětví hospodářství na 93,72 % (nečerpáno 651,54 tis. Kč), v části služby pro obyvatelstvo na 95,94 % (nečerpáno 3 013,64 tis. Kč), v části sociální věci a politika zaměstnanosti na 96,39 % (nečerpáno 1 479,40 tis. Kč), v části obrana, bezpečnost a právní ochrana na 96,31 % (nečerpáno 213,88 tis. Kč) a v části všeobecná veřejná správa a služby na 95,80 % (nečerpáno 2 264,97 tis. Kč). Tabulka č. 25: Vývoj rozpočtových výdajů Lipníku n. B. v letech 2061 – 2011 (v tis. Kč) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Zemědělství a lesní hospodářství Průmyslová a ostatní 2 odvětví hospodářství Průmysl, stavebnictví, 21 obchod a služby

212,31

277,64

303,95

293,59

359,34

203,88

34 834,89

12 752,50

10 876,43

21 878,63

9 731,45

9 715,27

13 134,60

2 070,47

1 113,80

801,88

1 036,98

902,30

22 Doprava

20 704,76

6 192,54

4 623,54

19 690,11

7 700,15

8 142,28

995,53

4 489,48

5 139,08

1 386,64

994,32

670,70

63 778,90

78 128,20

84 421,29

88 840,13

89 603,68

71 230,23

13 203,00

10 371,51

12 017,23

20 919,40

16 652,05

17 019,25

2 113,70

164,87

238,72

167,29

345,99

147,74

13 660,74

13 202,98

15 974,00

22 613,56

33 314,08

16 072,94

2 331,82

19 214,06

10 266,67

965,08

2 170,70

1 214,53

150,00

150,00

150,00

150,00

100,00

27 790,52

30 510,11

40 242,20

38 758,97

31 406,46

27 369,28

4 529,10

4 514,66

5 682,47

5 265,85

5 564,40

9 306,50

29 212,00

32 701,16

32 732,46

32 073,37

34 704,12

39 450,63

23 285,90

27 561,17

27 962,24

27 761,69

29 429,83

31 899,46

5 926,10

5 139,98

4 770,22

4 311,68

5 274,29

7 551,17

6 060,00

5 965,02

5 852,84

5 623,95

6 277,22

5 574,81

135,13

13,47

2,75

9,50

120,90

11,44

5 423,88

5 582,76

5 323,32

5 294,83

5 454,82

5 219,87

501,00

368,79

526,77

319,62

701,50

343,51

39 912,90

51 187,63

48 753,39

49 316,20

46 258,15

51 172,63

1

23 Vodní hospodářství 3

Služby pro obyvatelstvo

Vzdělávání a školské služby Vzdělávání a školské 32 služby - zájmové studium Kultura, církve a sdělovací 33 prostředky Tělovýchova a zájmová 34 činnost 31

35 Zdravotnictví Bydlení, komunální služby a územní rozvoj Ochrana životního 37 prostředí Sociální věci a politika 4 zaměstnanosti Dávky a podpory v soc. 41 zabezpečení 36

43 Sociální služby a pomoc Bezpečnost státu a právní ochrana Civilní připravenost na 52 krizové stavy Bezpečnost a veřejný 53 pořádek Požární ochrana a integr. 55 záchranný systém Všeobecná veřejná 6 správa a služby 5

32

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města 61

Státní moc, státní správa, uzemní samospráva

63 Finanční operace

37 581,91

38 482,80

41 890,97

40 104,14

40 964,28

40 621,64

2 330,99

2 563,49

4 368,25

8 518,45

5 147,56

9 978,96

10 141,34

2 494,18

693,61

146,31

572,03

64 Ostatní činnosti Výdaje celkem /po konsolidaci/

174 011,00 181 012,15 182 940,35 198 025,87 186 933,96 177 347,45

Graf č. 3: Vyhodnocení celkových výdajů rozpočtu za skupiny odvětvového třídění – rok 2011

Z grafu č. 3 vyplývá, že město v r. 2011 vynaložilo nejvíce peněžních prostředků na služby pro obyvatelstvo (40,16 % - školství, kultura, památky, bytové a nebytové hospodářství, Technické služby, životní prostředí), na veřejnou správu (28,85 %) a na sociální věci a politiku zaměstnanosti (22,24 %), z této oblasti od r. 2012 ubyde objem soc. dávek ve výši min. 32 mil. Kč. Nejmenší podíl výdajů na celkových výdajích připadá průmyslová odvětví (5,48 % - cestovní ruch, komunikace, vodní toky), na obranu, bezpečnost a právní ochranu (3,14 %) a na zemědělství a lesní hospodářství (0,11 %).

Mezi největší investiční akce města lze zařadit následující:  Vybudování inženýrských sítí v průmyslové zóně (2006, 10mil.)  Rekonstrukce ulic Bartoš Vlčka, Nerudova, Perštýnská, Křížkovského, Havlíčkova (2006, 18mil.)  Oprava ohradní zdi židovského hřbitova (2006, 0,5mil)  Západní křídlo zámku (2004-2010, 26,4 mil.)  Koncertní sál ZUŠ (2006, 2mil.)  Vodovod Trnávka (2007, 4mil.)

33


 Lanové centrum Na Bečvě (2007, 0,75mil.)  Rekonstrukce sportovního areálu (2007, 17mil.)  Oprava fasády pošty (2007, 2,3 mil.)  Oprava pohřební služby na hřbitově (2007,0,6mil.)  Cyklostezka Lipník – Týn nad Bečvou Hájkem (2007, 1,7mil.)  Infrastruktura ulice Tyršova (2008, 10,6mil.)  Rekonstrukce východního křídla zámku (2008, 3,3 mil.)  Víceúčelové hřiště Komenského sady (2008, 3mil.)  Rekonstrukce MŠ Na Zelince (2008-2009, 10mil.)  vodovod Podhůra východ (2008, 5mil.)  Parkoviště před zámkem (2009, 10mil.)  Rekonstrukce ulice Jiráskova (2009, 5mil.)  Zateplení MŠ Zahradní (2010, 2,5 mil.)  Vstup do areálu zámeckého parku (2010, 1,6mil.)  Bicrosová trať(2010, 1,5mil.)  Rekonstrukce veřejného WC (2010, 1,2mil.)  Chodník Podhoří (2010-2011, 1,0mil.)  Zateplení SVČ (2010, 3,6mil.)  Zateplení DPS (2010-2011 4,9 mil.)  Oprava hradeb Novosady (2010, 4mil.)  Přístavba ZŠ Loučka (2011, 1,7mil.)  Sociální zařízení SVČ (2011, 1,2mil.)  Zvonice fasáda (2011, 2,0mil.)  Ohradní zeď zámku (2011, 0,85mil.)  Komunikace Mlýnecká (2011, 5,6mil.)

Plánované investiční akce:  Oprava hradeb (22 mil. Kč),  Regionální společenské kulturní a vzdělávací centrum Lipník nad Bečvou (130 mil. Kč),  Sportovní hala (70 mil. Kč),  Rekonstrukce piaristické koleje (300 mil. Kč),  Vodovod Trnávka (7 mil. Kč),  Cyklostezka Hájkem (1,7 mil. Kč),  Víceúčelové hřiště areál gymnázia (3,4 mil. Kč), 34


 Infrastruktura pro výstavbu rodinných domků (15 mil. Kč),  Propagace Města Lipník nad Bečvou jako destinace cestovního ruchu (2 mil Kč),  Rekonstrukce sportovního areálu (16 mil. Kč).

Daňová výtěžnost

1.

Daňová výtěžnost je jedním ze základních ukazatelů ekonomické síly města. Je součtem daní, kterými plynou do rozpočtu příjmy z daní z příjmu právnických osob, fyzických osob ze závislé činnosti a z podnikání, z daní z nemovitostí a z daně z přidané hodnoty. Tabulka č. 26: Daňová výtěžnost města Lipník nad Bečvou v letech 2006 – 2011 (v tis. Kč) 2006 Daň z př. FO ze ZČ - obyvatelé

2007

2008

2009

2010

2011

1 392

1 560

1 561

1 462

1 506

1 571

Daň z př. FO ze ZČ - zaměstnanci

116

149

138

126

141

152

Daň z př. FO ze SVČ - obyvatelé

135

123

140

82

63

33

Daň z př. FO ze SVČ - podnikatelé

506

469

426

168

442

301

92

105

140

137

138

149

Daň z př. PO

1 697

1 915

2 419

1 708

1 680

1 556

Daň z přidané hodnoty

2 739

2 900

3 468

3 322

3 622

3 569

Daň z nemovitosti

526

487

497

498

619

642

Daň z př. PO za obce

200

207

436

940

538

1 104

Daňová výtěžnost c e l k e m

7 403

7 915

9 226

8 444

8 749

9 077

Celkem bez daně za obce

7 202

7 708

8 790

7 504

8 211

7 973

Daň z př. FO vybírané srážkou

Pozn.: FO – fyzická osoba, PO – právnická osoba, ZČ – závislá činnost, SVČ – samostatně výdělečná činnost

Stoupající tendenci daňové výtěžnosti města Lipníku n. B. (tab. č. 26) zastavila krize v r. 2009.

Z následující tabulky č. 27 vyplývá, že hodnota jednotlivých položek rozvahy města Lipníku nad Bečvou se v jednotlivých letech příliš neliší. Tabulka č. 27: Rozvaha města Lipníku nad Bečvou k 31.12. let 2006 – 2011 (v tis. Kč) 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Aktiva celkem

643 740,84 708 508,65 737 647,54 733 160,55 767 367,26 647 510,84

Stálá aktiva

609 782,83 674 052,24 689 888,89 694 669,40 709 847,64 586 970,17

Dlouhodobý nehmotný majetek

5 986,17

6 490,90

8 537,03

7 821,28

6 487,72

4 366,80

Dlouhodobý hmotný majetek

497 899,65 561 664,34 575 554,85 581 051,13 578 403,71 457 647,16

Dlouhodobý finanční majetek

105 897,00 105 897,00 105 797,00 105 797,00 124 956,21 124 956,21

Oběžná aktiva

33 958,01

34 456,41

47 758,65

38 491,15

57 519,62

60 540,67

35

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

367,87

347,54

309,72

355,13

347,73

363,60

6 161,95

12 497,43

13 508,91

8 833,24

25 446,81

21 304,69

27 428,20

21 611,44

33 940,02

29 302,77

31 725,08

38 872,39

Pasiva celkem

643 740,84 708 508,65 737 647,54 733 160,55 767 367,26 647 510,84

Vlastní kapitál

610 567,68 680 400,65 713 598,39 716 831,42 736 988,31 620 908,57

Cizí zdroje

33 173,16

28 108,00

24 049,15

16 329,13

30 378,95

26 602,27

Dlouhodobé závazky

26 979,36

21 179,83

15 381,20

10 931,53

6 451,07

4 181,54

24 617,30

18 988,70

13 361,00

8 605,30

4 350,30

2 206,50

6 193,80

6 928,17

8 667,85

5 397,59

23 927,88

22 420,73

v tom: úvěry Krátkodobé závazky

Město Lipník nad Bečvou je zřizovatelem 9 příspěvkových organizací:  Mateřská škola Lipník nad Bečvou, p. o.  Základní škola a mateřská škola Lipník nad Bečvou, ulice Hranická 511, p. o.  Základní škola Lipník nad Bečvou, ulice Osecká 315, okres Přerov, p. o.  Základní škola a mateřská škola Loučka, p. o.  Gymnázium Lipník nad Bečvou, Komenského sady 62, p. o.  Středisko volného času Lipník nad Bečvou, p. o.  Sociální služby Lipník nad Bečvou, p. o.  Technické služby Lipník nad Bečvou, p. o.  Městská knihovna Lipník nad Bečvou, p. o. Hodnota majetku města předaného k hospodaření příspěvkovým organizacím k 31.12.2011 činí 237 759 523,96 Kč. Mezi organizační složky města se řadí jednotky sboru dobrovolných hasičů města Lipníku nad Bečvou a místních částí Loučka, Podhoří a Nové Dvory.  Město Lipník nad Bečvou má majetkovou účast ve společnostech:  Bytové družstvo Osecká (vklad 25 tis. Kč + 100,00 % ve vlastnictví města),  TEPLO Lipník nad Bečvou, a. s. (100,00 % ve vlastnictví města),  Nemocnice Hranice a. s. (podíl 10,00 %),  Vodovody a kanalizace Přerov, a. s. (podíl 6,49 %).

Monitoring hospodaření obcí Ukazatel poskytuje užitečný přehled o schopnosti města splácet dluhy.  Tabulka č. 28: Monitoring hospodaření města Lipník n. B. v letech 2006 – 2011 Monitoring hospodaření obcí - od r. 2008 - soustava informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) - do roku 2007 ukazatel dluhové služby

36

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města SIMU A)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Podíl cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům 3,85

3,17

4,68

5,01

3,60

3,71

2,01

2,14

ukazatel musí být < 25% B)

Celková (běžná) likvidita (current ratio) ukazatel musí být > 1

kritický je souběh výše ukazatele A) > 25% zároveň s výší ukazatele B) v intervalu <0; 1> Ukazatel dluhové služby

4,09

6,54

ukazatel musí být < 30%

Pozitivem hospodaření minulých let je to, že město vždy hospodařilo s provozním přebytkem, což znamená, že bylo a je schopno hradit běžnými příjmy své každoročně opakující se výdaje. Prostředky přebytku pak byly použity na financování investičních akcí. Úroveň ukazatele monitoring hospodaření obce (tab. č. 28) je na velmi dobré výši. 

7. CESTOVNÍ RUCH

Cestovní ruch může být významným ekonomickým, kulturním a společenským prvkem regionu. Rozvoj cestovního ruchu umožňuje maximální využití endogenních zdrojů rozvoje regionu (přírodní podmínky, kulturně – historické památky apod.), ovlivňuje významně tvorbu hrubého domácího produktu a příjmy do místních rozpočtů, zvyšuje zaměstnanost a přispívá k celkovému rozvoji regionu. Město Lipník n. B. má zachovalé historické jádro, obehnané hradbami s dosud zachovanými baštami. Jádro města a areál kláštera a zámku byly prohlášeny městskou památkovou rezervací v roce 1989. Městská památková rezervace je tvořena cca 190 domy a drobnými, zejména sakrálními stavbami, z nichž 105 je prohlášeno za nemovité kulturní památky. Město si udrželo původní uliční čáry, historické objekty v jádře středověkého původu a ve velkém rozsahu velmi pozoruhodné opevnění. Ve značné míře si zachovalo původní historickou městskou dispozici. Z tohoto hlediska lze Městskou památkovou rezervaci Lipník nad Bečvou podle neoficiální kategorizace považovat za jednu z nejhodnotnějších. V celém Olomouckém kraji se nachází jen dvě městské památkové rezervace (Olomouc a Lipník nad Bečvou) a v České republice je jich celkem 40. V blízkosti města se nachází středověký hrad Helfštýn, který patří k nejrozsáhlejším hradům ve střední Evropě. V posledních letech je proslulý mezinárodními setkáními uměleckých kovářů Hefaiston.

Kulturní památky Zámek - původně renesanční zámek byl vystavěn Bruntálskými z Vrbna na přelomu 16. a 17. století, v 19. století 37


byl přestavěn ve stylu pozdního klasicismu. Součástí zámeckého areálu je park obsahující vzácné dřeviny a unikátní zahradní terasa na střeše hospodářské budovy. V současné době jsou v zámku umístěny odbory Městského úřadu Lipník nad Bečvou.

Zvonice - byla vystavěna v roce 1609, autorem je italský mistr Jan Mario Vlach. Čtyřboká věž je vystavěná na způsob vlašských kampanil a je mistrovským dílem svého tvůrce, jemuž je možno přičíst i další četné stavby v městě a okolí. Je to mohutná atiková renesanční budova, a byly v ní kromě Michala zavěšeny i ostatní zvony z kostelní věže. Lipenská zvonice je jediná na Moravě, která se dochovala v původní podobě a navíc se od ostatních liší svou velikostí. Na zvonici jsou zavěšeny sluneční hodiny.

Ulice 28. října - v ulici se nacházejí renesanční domy s podloubím a mázhauzy. Průběžnému podloubí se dříve říkalo Vetešnické. Krámkům umístěným v přízemí domů se říkávalo “cahúzky”. U vchodu do ní stávala Hranická brána. Městské hradby – hradby vznikly jako vymezující, uzavírající a obranný systém města Lipníka – v prvotní podobě již při založení zeměpanského města králem Přemyslem Otakarem II. v 2. pol. 13. století. Hradby v Lipníku patří k nejlépe dochovaným na Moravě, bizarní propojení s městskou zástavbou jim propůjčuje zvláštní kouzlo. Perštýnská ulice - bývalá židovská ulička, dříve Dolní židovská či Chrámová, ve které se nachází Gutmannův nadační dům - v tomto domě byl od r. 1903 umístěn chudobinec s židovskou modlitebnou. Na západní straně Pernštýnské ulice je původní zástavba židovských domů s renesančními základy, barokně-klasicistním dispozičním rozvrhem a klenbami, fasády z 19. století. Synagoga - vystavěna v 16. století, nejstarší synagoga na Moravě, druhá nejstarší v Čechách (po Staronové synagoze v Praze). Náměstí T. G. Masaryka - náměstí má pro Lipník typický tvar písmene L. Po jeho obvodu jsou zachovalé renesanční a barokní domy, z části s podloubími. Mariánský sloup pochází z roku 1694, kašna se sochou sv. Floriána před radnicí z r. 1700 a kašna s plastikou sv. Jana Nepomuckého z r. 1859. Kaple - Kaple sv. Josefa, kaple sv. Rocha, kaple sv. Anny, Kaple Nanebevzetí Panny Marie. Farní kostel sv. Jakuba - původně románská stavba, před rokem 1400 byl znovu postaven goticky. Zařízení kostela je převážně z 60. let 18. století, kdy byl kostel zbarokizován. Podíleli se na něm sochaři Gottfried Fritsch a Václav Böhm.

Cykloturistika 38


Výrazným prvkem poslední doby je cykloturistika, která se významně podílí na návštěvnosti řady oblastí. Lipensko má ideální podmínky pro cyklistiku a cykloturistiku. Pravidelně se zde konají také závody horských kol Autor Šela Marathon a Helf Double Cross. Městem Lipník nad Bečvou prochází pět cyklotras propojující místní cíle: Cyklotrasa č. 1: Údolím Moravské brány Lipník n. B. – Venedik – Jezernice – Milenov – Drahotuše – rondel – Rybáře lávka – Gabrielka – Maleník – Hubert – okraj lesa nad Záhořím – Lhota – Pavlovice - Sušice – Oldřichov – Jadran – Lipník n. B. Cyklotrasa č. 2: Helfštýnská aneb k Helfštýnu z kopce Lipník n. B. – Týn (Pod lípou) – Týn točna – Dříně – Rybáře (lávka) – Hranice restaurace Na Střelnici – Hranice sokolovna – Lázně Teplice n. B. – Zbrašov - U Antoníčka – Maleník – U Huberta – okolo Krásnice – Helfštýn – Týn – Lipník n. B. Cyklotrasa č.3: K prameni Odry Lipník n. B. – Bohuslávky – Loučka – Podhoří – Peklo – betonka – Kozlov – Pramen Odry – Kozlov – Ranošov – Slavkov – Zavadilka Staměřice – Po červené lesem na Veselíčko – Osek n. B. – JadranLipník n. B. Cyklotrasa č.4: Lyžařská Lipník n. B. – Venedik – Jezernice – Podhoří – hájenka – SKI centrum Uhřínov – Radíkov – Kunzov – Hrabůvka – Milenov – Drahotuše – Rybáře (lávka) – Gabrielka – Týn – Lipník n. B. Cyklotrasa č.5: Záhorská Lipník n. B. – Hlinsko – Kladníky – Bezuchov – Nahošovice – Hradčany – Podolí – Tučín – Radslavice – Grymov – Jadran – Lipník n. B.

Značené a dálkové cyklotrasy Jantarová stezka (č. 5) Olomouc - Přerov, Prosenice, Radslavice, Sušice, Oldřichov přes most, kolem Bečvy a Oseckého jezu, Lipník nad Bečvou (ulice Na Bečvě), Helfštýn, Maleník, Zbrašov, Ústí, Skalička, Zámrsky, Němetice, Hustopeče n. B., Poruba, Starojická Lhota - Nový Jičín

Cyklostezka Bečva Kojetín – Lobodice, Troubky, Přerov – podél řeky Bečvy až do Oldřichova, trasa přes Lipník totožná s Jantarovou stezkou, V Týně n. B. opět podél řeky Bečvy do Hranic, Teplic nad Bečvou, Ústí, Skalička, Kamenec a podél řeky Bečvy k Valašskému Meziříčí Cyklotrasa č. 6059 Lipník n. B., Loučka, Slavkov, Kozlov – 12 km Na Lipnicku jsou také vhodné podmínky i pro provozování pěší turistiky, je zde řada značených turistických tras.

39


Značené turistické trasy – pěší turistika 1) Lipník n. B., ČD – Veselíčko - Lazníčky Zákřov - Tršice – Tenčice – Čekyně - Přerov (tur. značka červená a zelená), s odbočkou po žluté do Zámeckého kopce (22 km) zajímavosti: zámek a zámecký park ve Veselíčku, Zákřov 2) Lipník n. B., ČD – Trnávka - Dolní Újezd – Veselíčko – Staměřice – Kozlov - pramen Odry (tur. značka červená) (20 km) zajímavosti: zámek a zámecký park ve Veselíčku, pramen Odry 3) Lipník n. B., ČD - přírodní rezervace Škrabalka - hrad Helfštýn, (tur. značka červená) (4 km) zajímavosti: přírodní rezervace Škrabalka, hrad Helfštýn 4) Lipník n. B., ČD - přírodní rezervace Škrabalka - Týn n. B. - podél Bečvy přes Rybáře do Hranic (neznačeno) (14 km) zajímavosti: přírodní rezervace Škrabalka, hrad Helfštýn, lávka na Rybářích 5) Lipník n. B., ČD - přírodní rezervace Škrabalka - Týn. n. B. – Helfštýn - po červené tur. značce na Zbrašov – Teplice n. B. ČD (17 km) zajímavosti: přírodní rezervace Škrabalka, hrad Helfštýn, Krásnice, Lázně Teplice nad Bečvou, Zbrašovské aragonitové jeskyně 6) Lipník n. B., ČD - přírodní rezervace Škrabalka - Týn. n. B. - Helfštýn, po modré tur. značce (tzv. Gabrielka) – Hranice u sokolovny (14 km) zajímavosti: přírodní rezervace Škrabalka, hrad Helfštýn, Týn nad Bečvou a Bedřich Smetana, Gabrielka 7) Lipník n. B., ČD – Jezernice – Podhoří – Drahotuš – Uhřínov – Kunzov – Hrabůvka – Velká – Hranice (modrá) (21 km) zajímavosti: viadukty u Jezernice, Podhoří, hrad Drahotuš, Kunzov, plastiky J. Ambrůze na Uhřínově, staletý tis na Uhřínově, zvonička v Hrabůvce 8) Lipník n. B. – Jezernice – Podhoří – Drahotuš – Uhřínov – Kunzov - Hrabůvka (modrá) – Klokočí – Drahouše – Rybáře - rezervace Bukoveček - Valšovická jezírka (zelená) - Teplice nad Bečvou (29km) zajímavosti: viadukty u Jezernice, Podhoří, hrad Drahotuš, Kunzov, plastiky J. Ambrůze na Uhřínově, zvonička v Hrabůvce, Drahotuše, lávka na Rybářích, rezervace Bukoveček, Valšovická jezírka, Zbrašovské aragonitové jeskyně, Lázně Teplice n. B. 9) Lipník n. B. - po modré Jezernice – Podhoří – Drahotuš - před Uhřínovem doleva na zelenou – Středoletí – Potštát (17 km) zajímavosti: viadukty u Jezernice, Podhoří, hrad Drahotuš, Kunzov, plastiky J. Ambrůze na Uhřínově, Potštát 10) Lipník nad Bečvou – Jezernice – Podhoří – Uhřínov – Hrabůvka – Hranice – Gabriela - Týn nad Bečvou – Helfštýn – Za Vodou – Lipník n. B. (modrá) (41 km) zajímavosti: viadukty u Jezernice, Podhoří, hrad Drahotuš, Kunzov, plastiky J. Ambrůze na Uhřínově, zvonička v Hrabůvce, hrad Helfštýn, dům s pamětní deskou B. Smetany v Týně n. B., „vodopád“ nad Podhůrou 11) Lipník n. B. ČD - po modré Podhůra - Pod Helfštýnem – Helfštýn - po červené Týn n. B. (13 km) zajímavosti: „vodopád“ nad Podhůrou, hrad Helfštýn, Týn n. B. 12) Lipník n. B. ČD – Jezernice - Podhoří (modrá) - Slavkov (zelená) – Kozlov - prameny Odry (červená) (22 km) 40


zajímavosti: prameny Odry 13) Lipník n. B., ČD – Jezernice – Podhoří - Drahotuš (modrá) - před Uhřínovem doleva na žlutou údolím potoka Jezernice k zelené a zpět do Podhoří a Lipníka n. B. ČD (22,5 km)

Ubytovací a stravovací kapacity Pro cestovní ruch mají velký význam také socioekonomické předpoklady. Tvoří nedílnou součást realizačních předpokladů cestovního ruchu, přičemž jde především o materiálně technickou základnu, jejímž základem jsou ubytovací a stravovací zařízení doplňovaná ostatními zařízeními služeb cestovního ruchu. Olomoucký kraj patří mezi kraje nejméně vybavené ubytovacími zařízeními. Podle posledního šetření v odvětví pohostinství a ubytování z roku 2011 poskytovalo ubytovací služby 728 zařízení, rozmístěných především v turisticky navštěvovaných okresech Jeseník a Šumperk. Počtem lůžek v ubytovacích zařízeních na 1000 obyvatel kraje (37,3) je Olomoucký kraj třetí nejmenší v celé ČR. Vedle existence kulturního potenciálu je nutné mít vybudovanou síť služeb, která návštěvníkům umožní příjemnější i delší pobyt. Jde zejména o stravovací a ubytovací zařízení. Tabulka č. 29: Ubytovací a stravovací zařízení v Lipníku nad Bečvou Ubytovací zařízení

Kavárny, cukrárny

Restaurace, hostince, pizzerie

Hotel Lípa

Cafe Loubí

Restaurace MODRÁ HVĚZDA

Penzion U Grygarů

Kavárna 49

Motorest MORAVSKÁ BRÁNA

Cukrárna U Němečků

Pivnice GEM

Kavárna Marek

Tenis klub (u tenisových kurtů)

Penzion U Zámecké zahrady

Vinotéka U Hroznové kozy

Bowling a Music Bar faktory

Penzion Fantasy

Vinotéka u Františka

Sport bar

Internát SŠ elektrotechnické

ubytování v soukromí

Pizza bowling Restaurace U Zámecké zahrady Restaurace Fantasy Restaurace NADSKLEPÍ Restaurace Pub Port Royal Hotel Lípa

Zdroj: www.mesto-lipnik.cz

Ubytovací kapacity ve městě Lipník nad Bečvou jsou postačující, neboť se ve městě nachází hotel, penzion, turistická ubytovna, Internát Střední odborné školy a Středního odborného učiliště elektrotechnického a je poskytována i možnost ubytování v soukromí. Stravování poskytují restaurace, pivnice, pizzerie, cukrárny a kavárny. Informace o dění ve městě mohou občané Lipníku n. B. i turisté získat v Turistickém informačním centru (TIC). TIC zajišťuje také prodej propagačních materiálů (brožury, pohlednice, 41


suvenýry), turistických map, cyklomap, turistických známek, provoz internetu pro veřejnost a příjem inzerce a příspěvků do Lipenských listů.

8. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

8.1

KVALITA OVZDUŠÍ

Město Lipník nad Bečvou se řadí mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Zásadní vliv na znečištění ovzduší má geomorfologie území, dopravní zátěž a způsob vytápění. Největší podíl na produkci tuhých znečišťujících látek (TZL) mají malé stacionární zdroje znečišťování ovzduší (lokální topeniště v obytných domech a bytech), kde při použití dřeva a uhlí dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Na produkci SO2 se nejvíce podílí velké stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Největším producentem emisí NOx, CO a těkavých organických látek (VOC) jsou mobilní zdroje znečišťování ovzduší (silniční automobilová doprava). Znečištění ovzduší suspendovanými částicemi (frakcí PM10) překračuje imisní limity. Na základě měření Českého hydrometeorologického ústavu, bylo naměřeno překročení limitních hodnot (LV) a cílových limitů (TV) v roce 2010 na 100% plochy územního celku Lipník nad Bečvou pro 24hodinové koncentrace PM10. Mezi znečišťovatele ovzduší se řadí KAMENOLOMY ČR, TEPLO a.s., Antonín Cedidlo – Delikan a FERMAT STROJE LIPNÍK s.r.o.. Cihelna Wienerberger Jezernice spol. s r.o. používá novou technologii rychlosušení, která je šetrnější k životnímu prostředí, přispívá k ochraně ovzduší. Doba sušení se snižuje na minimum, zvyšuje se kvalita a snižují se výrobní náklady.

8.2

KVALITA VODY

Území města Lipník nad Bečvou a jím protékající řeka Bečva spadá do hlavního povodí řeky Moravy. V současných podmínkách stále ovlivňují rozhodujícím způsobem jakost povrchových vod především bodové zdroje znečištění, jako jsou komunální znečištění, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby. Hlavním tokem je řeka Bečva tvořící osu, do které se stékají menší toky na katastrálním území Lipník nad Bečvou – Trnávka, Loučka, Hlásenec a Jezernice. Říční voda má bezprostřední souvislost s mělkými podzemními zdroji vod. Jakost říční vody je monitorována na celém území České republiky v rámci systému sledování vybraných profilů dle jednotlivých ukazatelů. Nejbližší státní profily sledování jakosti vody jsou Bečva – Teplice nad Bečvou a Bečva Osek nad Bečvou. V letech 1993 – 1994 byla sledována jakost vody i na profilu Bečva – Lipník. Od dalšího monitoringu se upustilo, protože kvalita vody byla shodná s profilem Bečva – Choryně. Oproti dvouletí 2009 – 2010 došlo k zlepšení kvality povrchových vod v řece Bečvě, ve všech sledovaných ukazatelích. Je to způsobena zejména dostavbou kanalizací a čistíren odpadních vod 42


v horním toku Bečvy a z důvodu zmenšení průmyslové činnosti v území horního toku Bečvy. V Lipníku nad Bečvou proběhla v roce 2010 intenzifikace ČOV, která také přispěla ke zkvalitnění jakosti povrchových vod.

Tabulka č. 30: Klasifikace jakosti povrchových vod podle ČSN 75 7221 za dvouletí 2010 - 2011 Hydrologické pořadí

Tok

Profil

4-11-02-033

Teplice Bečva nad Bečvou

4-11-02-058

Bečva

Saprobní index Fosfor Výsledná makrozooBSK5 ChSKcr N-NO3 N-NH4 celkový třída bentos

Osek nad Bečvou

-

2

1

1

1

3

3

3

2

1

1

1

2

3

Zdroj: Povodí Moravy s.p. Vysvětlivky: 1 – porovnání s dvouletím 2009-2010 – zlepšení o 1 třídu 2 - porovnání s dvouletím 2009-2010 – zlepšení o 2 třídy 3 - porovnání s dvouletím 2009-2010 – zlepšení o 3 třídy

Dle imisních standardů nařízení vlády č. 61/2003 Sb. bylo provedeno vyhodnocení kvality vody, a to v ukazatelích BSK5, CHSKCr, pH, teplota vody, amoniakální dusík, dusičnanový dusík a celkový fosfor.

BSK5

CHSKCr

pH

Teplota vody

N-NH4

N-NO3

Fosfor celkový

Tabulka č. 31: sledované profily na tocích (základní ukazatele) – porovnání s imisními standardy NV č. 61/2003 Sb. (rok 2010-2011)

4-11-02-033

Bečva

Teplice nad Bečvou

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

4-11-02-058

Bečva

Osek nad Bečvou

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Hydrologické pořadí

Tok

Profil

Zdroj: Povodí Moravy a.s. Vysvětlivky : Ano: - vyhovuje požadavkům uvedeným v nařízení vlády č. 61/2003 Sb, ve znění NV č. 23/2011 Sb.

Celkově bylo provedeno vyhodnocení kvality vody na 432 profilech. Nejhorší situace byla zjištěna u celkového fosforu, nevyhovělo 22 % profilů, druhým nejhorším ukazatelem jsou dusičnany. Mezi největší bodobé zdroje znečištění toku řeky Bečvy v r. 2011 se řadí ČOV Hranice na Moravě – provozovatel VaK Přerov a.s. a Precheza Přerov (rozpuštěné anorganické soli – RAS). 43


8.3

ZELEŇ A OCHRANA PŘÍRODY

Město Lipník n. B. leží v oblasti s nížinným charakterem terénu, kde lze plochy zeleně kategorizovat jako veřejnou, vyhrazenou, užitkovou a krajinnou zeleň. Tato sídelní zeleň tvoří umělé ekosystémy parků, zahrad, stromořadí, sportovišť, hřbitovů a sídlištní zeleně, její celková plocha v Lipníku je 623 693 m2. Hlavními rostlinnými zástupci jsou vrba bílá, olše lepkavá, topol černý, lípa, jasan, bez černý, dub letní, bříza, javor mléč, habr, borovice lesní, dřín a hloh s převahou habru. Sídelní zeleň plní významnou hygienickou, bioklimatickou, estetickou, krajinotvornou a ekologickou funkci. V údolní nivě řeky Bečvy se na celkové rozloze 7,5 ha rozprostírá v katastrálním území Lipníku n. B. přírodní rezervace Škrabalka. Rezervace, která byla vyhlášena v roce 1956, je tvořena vodními a bažinatými společenstvy mrtvého ramene řeky Bečvy spolu s přilehlými fragmenty vlhkých luk a lužního lesa. V rezervaci roste více než 50 druhů chráněných rostlin, součástí rezervace je naučná stezka. Charakteru území odpovídá i vyskytující se aviafauna a entomofauna, zastoupeny jsou i charakteristické druhy plazů a obojživelníků. Lipník nad Bečvou leží v široké údolí při vstupu do Moravské brány ohraničeném Záhořím a na druhé straně Oderskými vrchy. Velká část Oderských vrchů je nebo byla součástí vojenského prostoru Libavá. Z důvodu přísného zákazu vstupu veřejnosti do těchto míst se zde uchovala velmi vzácná květena a místy i původní lesní porosty. Oblast Oderských vrchů je velmi významným územím z hlediska výskytu vzácných živočichů. Na území města je vyhlášena NATURA 2000 na vodním toku Bečva z hlediska výskytu zvláště chráněného živočicha, sladkovodní ryby – hrousek kesslerův. Vodní toky – řeka Bečva, vodní tok Loučka, Hlásenec, Jezernice, Trnávka, Podhůra, Nové Dvory. Vodní plochy – nádrž Jadran, rybník v Lipníku n. B., Loučce, Podhoří, slepé rameno řeky Bečvy na Familiích, vodní nádrže „Hejnice“ Loučka.

8.4

ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Město Lipník nad Bečvou je už několik let zapojeno do systému třídění odpadu. Ve městě je celkem 46 stanovišť s barevně rozlišenými kontejnery, kde lidé mohou separovat odpady. Město Lipník je členem systému EKO-KOM, který dodává barevné nálepky na kontejnery a barevně rozlišné kontejnery. Od 1.3.2005 má město kontejnery i na směsné plasty, nejen na PET láhve. Pro tyto druhy plastů se našel vhodný odběratel, proto se plasty vozí na dotříďovací linku do Olomouce, kde jsou dále roztříděny. Pro ostatní odpad, př. kovy, hliník, starý nábytek a nebezpečný odpad slouží ve městě sběrný dvůr na ulici Čechova. Od roku 2010 je v provozu Komunitní kompostárna Lipník nad Bečvou, která zpracovává rostlinný materiál, který občané města odevzdávají do rozmístěných kompostejnéru a velkoobjemových kontejnerů. Po zpracování rostlinného materiálu vzniká kompost, který je používaný na údržbu veřejné zeleně ve městě. Občané města mají možnost třídit odpady jako je plast, sklo, papír, TETRA paky, rostlinný materiál. Touto možností město předchází vzniku komunálního odpadu.

44


45


9. SWOT ANALÝZA

SWOT analýza je standardní metoda používaná k prezentaci analytických poznatků. Dává vyvážený časový pohled na minulost, současnost a budoucnost analyzovaného objektu. Je přehlednou zpětnou vazbou identifikovaných jevů a jejich případné přeřazování mezi skupinami podle aktuálního vývoje. Název je odvozen z anglického označení stránek silných (strengths) a slabých (weaknesses), příležitostí (opportunities) a hrozeb (threats). Vnitřní analýza - silné a slabé stránky 

stanovení možností a potenciálu,



identifikace vnitřních silných a slabých stránek,



silné stránky zahrnují komparativní a konkurenční výhody sektoru pro rozvojové aktivity,



slabé stránky jsou veškeré faktory, které limitují nebo ohrožují tyto aktivity. Vnější analýza - příležitosti a hrozby



při tvorbě strategie je nutné vzít v úvahu příležitosti a ohrožení vnějšího prostředí, např. změny zákonů, ekonomické změny na národní a mezinárodní úrovní, sociální a politické změny, demografické změny, infrastruktura na národní a mezinárodní úrovni.

9.1 „TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ“

Silné stránky 

dostatečná dopravní obslužnost, síť místních komunikací



obchvat města – vyvedení tranzitní dopravy, zlepšení životního prostředí



napojení na dálnici D 47 (4704 Lipník n. B. – Bělotín) a D1( 0137 Lipník n. B. – Přerov)



schválená územně plánovací dokumentace s vymezenými plochami pro podnikání



kvalita životního prostředí v bezprostředním okolí města

Slabé stránky 

špatný stavebně technický stav pozemních komunikací



nedostatek finančních prostředků na opravy a rekonstrukce místních komunikací



dopravní problémy vzniklé změnou dopravní situace ve městě



nedostatek parkovacích ploch, jejich nevhodné umístění



nedostatečná technická infrastruktura v místních částech města



část katastru města ležící v zátopové oblasti řeky Bečvy 46


Příležitosti 

příprava zařízení pro biologicky rozložitelný odpad, třídění a separace odpadů



řešení koncepce dopravy i v návaznosti na dálniční napojení města



výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a mezinárodních programů (např. ze strukturálních fondů EU, apod.)

Hrozby 

zhoršení životního prostředí na základě topení tuhými palivy



nedostatek podpory / strategie ze strany státních orgánů a organizací



blokace územního rozvoje – územní rezerva pro realizaci průplavu D-O-L

9.2 „EKONOMIKA A PODNIKÁNÍ“

Silné stránky 

schválená územně plánovací dokumentace s vymezenými plochami pro podnikání



zpracovaná projektová dokumentace pro územní a stavební povolení na inženýrské sítě a dopravní napojení pro průmyslovou zónu



otevřenost pro příchod investorů

Slabé stránky 

chybějící infrastruktura pro potřeby rozvoje podnikání



zanedbaný stav nemovitostí s možnosti využití pro rozvoj podnikání



stavebně technický stav pozemních komunikací



špatná profesní struktura v návaznosti na potřeby rozvoje podnikání

Příležitosti 

výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a mezinárodních programů (např. ze strukturálních fondů EU, apod.)



využití brownfields (areály starých podniků, průmyslová zóna, vojenská kasárna apod.)



dobudování dopravní a technické infrastruktury



využití volné kapacity pracovních sil, zvyšování kvalifikace volných pracovních sil pro uplatnění na trhu práce

Hrozby 

demografický vývoj - stárnutí a úbytek obyvatelstva, změna sociální struktury



vzdělanostní struktura (absence VŠ, únik „mozků“)



vysoká míra nezaměstnanosti 47




odchod Armády ČR z Lipníku n. B.

9.3 „KVALITA ŽIVOTA, OBČANSKÁ VYBAVENOST, SOCIÁLNÍ SLUŽBY“

Silné stránky 

základní občanská vybavenost města Lipníku n. B. na dobré úrovni (obec s rozšířenou působností, mateřské, základní a střední školy, obchody, pošty, lékařská péče, drobné služby, atd.) – pasportizace občanské vybavenosti, správa majetku, finance, kvalitní školství, materiálně technické vybavení základních škol a předškolských zařízení



zpracovaná územně plánovací dokumentace

Slabé stránky 

zanedbaný areál stadionu Míru



absence sportovní haly využitelné pro všechny sálové sporty



slabá kapacita sociálních zařízení



chybějící infrastruktura v rozvojových plochách pro bytovou výstavbu

Příležitosti 

doplňování a aktualizace územně plánovací dokumentace; rezervy v územním plánu (volné a vhodné plochy) pro další výstavbu,



realizace vhodné bytové výstavby na nových plochách



vytváření nových pracovních příležitostí, čímž je možno ovlivnit mj. i migrační poměry ve prospěch stabilizace mladých lidí v regionu



podpora volnočasových aktivit všech generací, rozšíření vhodných prostor pro tyto aktivity (výstavba víceúčelové haly, rekonstrukce stadionu Míru apod.)



spolupráce mezi klíčovými subjekty veřejného, soukromého i neziskového sektoru v regionu



podpora společné přípravy pro možnost čerpání finančních prostředků z krajských, národních a evropských dotačních titulů



finanční i jiná podpora organizací působících v oblasti sportu, kultury a práce s mládeží



revitalizace veřejných prostranství



víceúčelové společenské, kulturní a vzdělávací centrum



zlepšení životního prostředí

Hrozby 

odliv mladé generace z regionu



ekonomické faktory limitující činnosti lidí ve volném čase



nedocenění významu kultury pro život 48




zhoršující se životní úroveň některých skupin obyvatelstva, růst rizikových skupin obyvatelstva (dlouhodobě nezaměstnaní, matky s dětmi, migrující skupiny obyvatel, případně další) a nepřipravenost systému sociální a zdravotnické péče a výchovných a školských zařízení dostatečně reagovat na jejich situaci



nedostatečná nabídka ploch pro bytovou výstavbu

9.4 „ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU“

Silné stránky 

zachovalé historické jádro – městská památková rezervace



poměrně široký prostor pro rozvoj příměstské a venkovské turistiky, cykloturistiky



množství značených turistických a cykloturistických tras



fungující turistické informační centrum



hrad Helfštýn ležící v blízkosti města, společné projekty hradu a města v rámci Kruhu evropských kovářských měst

Slabé stránky 

nedostatečná základní materiální vybavenost regionu turistickou infrastrukturou



nedostatečná kvalita doprovodných a doplňkových služeb cestovního ruchu



problematická struktura ubytovacích a stravovacích zařízení



málo využívaný potenciál návštěvníků a turistů



nedostatek kvalitních parkovacích ploch



chátrající Piaristická kolej

Příležitosti 

cílená a koordinovaná nabídka produktů cestovního ruchu zaměřená na různé cílové skupiny



příprava výstavby nových moderních sportovišť a sportovních, či společenských aktivit s doprovodným zázemím



růst zájmu o rekreaci a trávení volného času v tuzemsku



další budování a rozvoj cyklotras, cyklostezek



vylepšení celkové image města i v návaznosti na historické centrum



výhodné podmínky pro možnost čerpání finančních prostředků z národních a mezinárodních fondů



komunikace a kooperace mezi klíčovými subjekty v oblasti cestovního ruchu (soukromého i veřejného sektoru) ve městě

49


Hrozby 

podcenění významu cestovního ruchu jako předmětu podnikání a zaměstnanosti



zkracování průměrné délky pobytu v důsledku nízké nabídky pro aktivní trávení volného času



zhoršování stavebně-technického stavu kulturních památek



problematika řešení vlastnických vztahů při přípravě projektů

50

Město Lipník nad Bečvou Strategický plán rozvoje města. Zpracovatelé: MěÚ Lipník nad Bečvou, Odbor regionálního rozvoje

Recommend Documents