Z OBSaHU
Strana 2–3 Informace z radnice. Strana 4 Memoriál Vladimíra Tupého. Masopust. Další freska v Sázavském klášteře byla odkryta. Vzpomínka na Dobroslava Lukeše. Strana 5 Sázavské děti – RC PUTTI, šachy. Strana 6 Sport. Strana 7 Inzerce. Strana 8 Program kina. Ples. Nový jízdní řád vlaků. příloha Novoroční literární příloha. číslo 1
Leden 2016
M Ě S Í Č n Í K S á Z avS K é H O r e G i O n U
zdarma*, prodej 5 Kč
Vážení spoluobčané, přejeme vám šťastné vykročení do nového roku, hodně zdraví, síly a životního optimismu. To vše budeme všichni velice potřebovat. Město Sázava
Foto Pavel Nový
Schválen rozpočet na rok 2016 Rozpočet města, který schválilo zastupitelstvo 2. prosince 2015, je – jak se již stalo dobrou tradicí – vyrovnaný. Příjmy i výdaje jsou očekávány ve výši 68,85 mil. Kč. Přijímání dlouhodobých půjček a úvěrů není plánováno. Výše příjmů, plynoucích ze sdílených daní, je odhadována a závisí na celkovém vývoji ekonomiky a případných změnách legislativy. Jsou navrženy mírně nad úrovní letošního roku, s určitým rizikem nejistoty. V oblasti nedaňových příjmů (zejména z pronájmů bytů a nebytových prostor) nedochází k zásadním změnám. Kapitálové příjmy obsahují jen příjmy z prodeje pozemků ve výši 300 tis. Kč, přičemž odhadovaná částka je složena z více drobných prodejů. Z běžných výdajů jsou významné zejména výdaje na údržbu a obnovu městského majetku. Na opravy komunikací je rozpočtováno cca 3,5 mil. Kč, na opravy bytového fondu je počítáno s 3,2 mil. Kč, na opravy nebytového fondu pak se 700 tis Kč. Příspěvek základní škole na provoz je zachován na úrovni roku 2015, tj. 4,8 mil. Kč. Investiční (kapitálové) výdaje jsou rozpočtovány ve výši 10 123 tis. Kč. Jedná se zejména o 818 tis. Kč vyhrazených na nové komunikace a projekty, 200 tis. Kč na projekt chodníku v Budínské ulici, 1 140 tis. Kč na projekt kanalizace a vodovodu v Černých Budech, 600 tis. Kč na rekonstrukci hřiště v Jiráskově ulici. Počítáno je s 800 tis. Kč na veřejné osvětlení v místech, kde dochází k rekonstrukci vedení nízkého napětí ČEZ (s likvidací sloupů položením vedení ze země), tedy v Bělokozlech a v ulici Oblačná. Na další investice, které budou specifikovány během roku, je vyčleněna částka 6,2 mil. Kč. Přebytky z minulých let jsou ponechány na bankovních účtech jako rezerva. Rozpočet a podrobnější komentář najdete na internetových stránkách města www.mestosazava.cz. LŠ
Úspěch webových stránek sázavské školy Základní škola Sázava si po loňském mimořádném úspěchu kroužku mladých novinářů (jejich časopis Čmáranice zvítězil v roce 2014 v celorepublikovém finále!) připisuje další hezký úspěch: školní web www.zssazava.cz obsadil v celostátním finále soutěže sCOOL web 2015 ve své kategorii 3. místo. Gratulujeme a věříme, že tato zasloužená ocenění budou inspirací a příkladem nejen pro nově vznikající webové stránky města, ale i pro další počiny a snažení o zlepšování komunikace a informovanosti. RM
NEDOSTALI JSTE SÁZAVSKÉ LISTY DO SCHRÁNKY?
Napište nám prosím na
[email protected]
Vážení občané, návrh analytické části plánu rozvoje obce pro období 2016–2025 si můžete prohlédnout na úvodní stránce webových stránek www.mestosazava.cz. Na stránce www.pocitovemapy.cz/sazava2015 nebo v infocentru můžete do konce ledna pomocí tzv. pocitové mapy vyjádřit svůj názor na kvalitu veřejného prostoru v Sázavě a svůj osobní dojem z různých míst v obci. RM
Sázavy, Bělokozel, do schránek pro občany a rm zda u jso y list ké * Lednové Sázavs í opět pouze v prodeji. deji 5 Kč. Únorové vydán Čeřenic a Dojetřic, v pro
Ze života města Zprávy z radnice Rozpočtový výhled na období 2017–2019
částka 50 tis. Kč na základě rozhodnutí Rady města, a to také na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy.) Dále byla schválena neinvestiční dotace ve prospěch o.p.s. Posázaví, ve výši 373,8 tisíc Kč. Spolupráce s o.p.s. Posázaví probíhá již řadu let, společnost se dotační smlouvou zavazuje poskytovat, stejně jako v letech minulých, služby v oblasti přípravy dotačních projektů a destinačního managementu (propagace v rámci aktivit regionu, podpora cestovního ruchu) prostřednictvím MAS Posázaví. RM
Kromě rozpočtu na rok 2016 byl zastupitelstvem na posledním letošním zasedání také rozpočtový výhled na roky 2017 až 2019. Jde vlastně o rámcovou predikci vývoje příjmů a výdajů města. U daňových příjmů je na základě dostupných informací předpokládán meziroční nárůst o 2 až 4 %, u příjmů nedaňových (např. z pronájmu majetku) o 1,5 %. Výše výdajů je limitována zdroji jejich financování, tedy především příjmy příslušného roku. Rozdíl mezi očekávanými celkovými příjmy a běžnými (provozními) výdaji je prozatím evidován jako kapitálové výdaje, určené na budoucí investice do rozvoje města, případně budou přesunuty do běžných výdajů s využitím na obnovu a údržbu městského majetku. V každém jednotlivém roce se prozatím počítá, stejně jako v minulosti, s vyrovnaným rozpočtem. (To nevylučuje, aby prostředky případně nevyčerpané a uspořené v jednom roce, byly využity v letech následujících, třeba na finančně náročnou investici.) Není prozatím počítáno s financováním z cizích zdrojů typu komerčních úvěrů či půjček. Pokud jde o dotace, jsou ve výhledu zahrnuty pouze běžné, neinvestiční dotace ze státního rozpočtu a rozpočtu kraje. (Investiční dotace budou zahrnuty až podle reálného vývoje.)
Nové vyhlášky o místních poplatcích Zastupitelé také schválili obecně závaznou vyhlášku č. 3/2015, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, a dále vyhlášku č. 4/2015 Sb., o místním poplatku za užívání veřejného prostranství. Poplatek za komunální odpad se pro rok 2016 oproti minulému roku nemění: je na úrovni 700 Kč za každou fyzickou osobu s trvalým pobytem v obci. Stejná částka se platí i za každou stavbu určenou k individuální rekreaci (resp. byt či rodinný dům, v němž není hlášena žádná osoba s trvalým pobytem). Výše poplatku je stanovena na základě nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu za rok předcházející roku schválení vyhlášky. (Tyto náklady byly v r. 2014 za celou obec rovny 4,032 mil. Kč). Poplatek je splatný – jako každoročně – do 30. dubna daného roku. U poplatku za užívání veřejného prostranství jsme kvůli výrazně zvýšenému zájmu o dlouhodobý pronájem parkovacího místa pro osobní vozidlo museli přistoupit k navýšení poplatku za vyhrazení trvalého (ročního) místa k parkování na městském pozemku. Roční poplatek je počínaje 1. lednem 2016 stanoven na 5 000 Kč za rok. Pokud by poptávka po pronájmu rostla jako dosud při relativně nízkém poplatku, v některých částech Sázavy by brzo nebyla žádná volná místa ke krátkodobému parkování, pokud by neměla být zajištěna instalací (nepopulárních) parkovacích automatů. Poplatek za pronájem místa k parkování je přitom splatný vždy před vydáním příslušného povolení k parkování, uhrazená částka poplatku se vztahuje vždy na nejbližší rok, resp. 365 dnů. (Každý uživatel resp. nájemce tedy hradí příslušnou částku vždy na 12měsíční období, podle toho, kdy o vyhrazení místa v průběhu roku zažádá.) RM
Zda budou disponibilní prostředky (dané rozdílem příjmů a plánovaných provozních výdajů) využity na investice či na údržbu a opravy městského majetku, a zejména jaké konkrétní priority jimi budeme financovat – to je věcí další společné diskuse nejen v rámci samosprávy, ale též s občany, třeba i nad právě připravovaným programem rozvoje obce. RM
Nové vyhlášky o pohybu a evidenci psů Byla rovněž schválena obecně závazná vyhláška upravující označování psů a evidenci jejich chovatelů. Vyhláškou je chovatelům uloženo, aby každý pes starší šesti měsíců, který se pohybuje na veřejném prostranství na území města, byl označen a byla tak umožněna jeho identifikace. Je možné označení klasickou identifikační známkou, nebo též tetováním či elektronickým čipem. Náklady na označení psa přitom nese chovatel (v případě označení známkou jsou náklady minimální; v případě elektronického čipu je nutno počítat s náklady cca 600 Kč). Chovatelé zároveň mají povinnost psa do 30 dnů od označení přihlásit do evidence, kterou obec ze zákona musí vést, a také hlásit do 30 dnů případné změny rozhodných údajů, ukončení chovu, ztrátu či únik psa. V současné době je evidováno cca 500 psů, chovaných na území města. Město přitom musí zajišťovat odchyt zaběhlých či nalezených psů, případně odvoz do útulku, nepodaří-li se zjistit majitele. Odchyt zajišťuje k tomu účelu vyškolený pracovník, za spolupráce městské policie. (Vrácení nalezeného psa majiteli je samozřejmě podmíněno tím, že pes je označen.) Další připravená vyhláška, o pravidlech pro pohyb psů na veřejném prostranství, po diskusi zastupitelů schválena nebyla. Projednání bylo odloženo s tím, že zastupitelé vyjádřili vůli vymezit prostranství, na němž se může pes pohybovat volně bez vodítka šířeji, než jak to bylo v původním návrhu vyhlášky. Nová verze vyhlášky bude připravena a projednána během nejbližších měsíců. RM
Dotace z městského rozpočtu Zastupitelé dále na posledním letošním zasedání schválili dotace z rozpočtu města pro příští rok. Dotace jsou poskytovány na základě veřejnoprávní smlouvy, která příjemce zavazuje k náležitému nakládání s poskytnutými prostředky, především dodržení sjednaného dotačního účelu, řádnému vyúčtování dotace. Tělovýchovná jednota Kavalier Sázava obdrží částku 200 tisíc Kč, fotbalový klub FK Kavalier Sázava částku 100 tisíc Kč. Na podporu mimoškolních aktivit dětí a mládeže je vyčleněno celkem 450 tisíc Kč (v r. 2015 to bylo 250 tisíc Kč). Předmětná částka bude mezi jednotlivé příjemce (mezi nimi jsou v Sázavě činné sportovní oddíly a kluby a stejně tak mimosportovní kroužky) rozdělena na základě veřejnoprávního programu na podporu volnočasových aktivit (vžil se název „děťohodiny“), podle stanovených pravidel. Oproti minulosti se navyšuje rovněž dotace pro Pečovatelskou službu Benešov, a to na 300 tisíc Kč. Dotace je poskytnuta rovněž na základě veřejnoprávní smlouvy s tím, že s Pečovatelskou službou Benešov je sjednáno navýšení kapacity jejich pracovníků, kteří budou vyčleněni pro zajištění služeb v Sázavě. (Pro o.p.s. RUAH Benešov, která je v Sázavě rovněž činná v oblasti sociálních služeb, byla pro rok 2016 vyčleněna
2
Ze života města Zprávy z radnice K článku Petra Brožka „Sázava ještě krásnější…“
obvyklé v jiných městech, třeba v P. Brožkem pochvalně zmiňované Zruči), vedení Města bude připraveno se v součinnosti s vlastníky touto cestou vydat a činit patřičné kroky.
Článek pana Ing. Brožka uveřejněný v prosincových Sázavských listech je pohledem občana na mnohá aktuální sázavská témata. Pro vedení města je takový pohled cennou informací o tom, jak občané své město vnímají a kde vidí příležitosti ke zlepšení. K jednotlivým námětům a připomínkám uvádíme:
Propagace města, městský web Propagace města a rozvoj turistické infrastruktury především o informační složku (tedy turistická značení, zřízení poznávacích či naučných tras, mapky s vyznačením těchto tras apod.) je další příležitostí, jak zvýšit atraktivitu Sázavy. Právě v této oblasti se nabízí účinná spolupráce s o.p.s. Posázaví. Nově připravovaný městský web – kromě toho, že má i řadu jiných, důležitých funkcí – chápeme právě také jako nezbytnou platformu pro účinnou prezentaci města směrem k potenciálním návštěvníkům našeho regionu.
Veřejně přístupné stezky – stav, údržba a další rozvoj Zmiňovaná 5 km dlouhá stezka pro pěší podél řeky je pouze malým příkladem toho, jaké možnosti se nabízejí občanům či návštěvníkům města, chtějí-li trávit volný čas procházkou v kontaktu s přírodou. Celkem v Sázavě a blízkém okolí aktuálně evidujeme 43,3 km(!) tzv. veřejně přístupných stezek ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny (viz mapka; úplný přehled těchto stezek lze nalézt též v návrhové části připravovaného Programu rozvoje obce, str. 50 a násl. – dostupné na titulní stránce www.mestosazava.cz). Tím se nemohou chlubit mnohá podstatně větší města. Tato hustá síť přírodních stezek je velkou příležitostí k dalšímu zatraktivnění Sázavy – nejen pro turisty a občasné návštěvníky, ale především pro její stálé, nebo pravidelné sezónní obyvatele. Nabízí se možnost postupného vybavování vhodným inventářem pro relaxační a turistické aktivity (odpočívadla, lavičky, přírodní cvičební prvky, informativní cedule), zřízení ucelené naučné trasy procházející napříč městem apod. Na druhou stranu – čím rozsáhlejší síť stezek je, tím náročnější a nákladnější je jejich údržba. O systematickou údržbu celé sítě se dlouhodobě snažíme, alespoň pokud jde o zajištění průchodnosti sekáním. Je to možná překvapivé, ale už to samo o sobě není vzhledem k délce stezek úplně zanedbatelné sousto jak pro městský rozpočet, tak pro kapacitu technických služeb. Ne vše se tak dá stihnout udržovat stále v bezvadném stavu, nicméně vítáme upozornění na nedostatky. Druhá věc je případný rozvoj, tedy další kultivace veřejných stezek a navazujících území. Například zmiňovaná plocha od atletického stadionu k tábořišti U Hrocha je dobrou rozvojovou příležitostí. (Z podstatné části však jde o pozemek, který není majetkem města.) Na rozvoj této lokality – vybudování přírodně-relaxačního lesoparku – je vypracovaná studie, kterou může v budoucnu realizovat jak Město, tak třeba i soukromý investor, pokud pro to najde vhodné finanční zdroje. (Ani starosta, ani rada města ale nedokáže zaručit, že na stezce procházející podél řeky nepotká chodec divoká prasata: ta často jsou – bohužel – nezvanými a nevítanými návštěvníky např. i na sídlištích velkých krajských měst, tím spíše nelze občasné setkání s nimi vyloučit v Sázavě, ležící uprostřed přírody.) Některé části veřejně přístupných stezek by určitě zasloužily výraznější zásah, resp. úpravu nad rámec pouhého udržování průchodnosti – uvedení do podoby přírodní cyklostezky, vybavení inventářem apod. Zde jsme limitování majetkoprávními vztahy – velká část stezek prochází pozemky jiných vlastníků. I to je ale situace řešitelná; bude-li vůle příslušné pozemky, namísto toho, aby dlouhodobě ležely ladem bez většího užitku, uzpůsobit a nechat sloužit veřejnému zájmu (jako je to
Příjezdové komunikace Kvalita silnic na území Středočeského kraje je v rámci České republiky jednoznačně a viditelně podprůměrná. Dnes není žádným tajemstvím, že jde o věc dlouhodobě podceňovanou a také podfinancovanou. Bohužel ani okolí Sázavy není výjimkou. (Můžeme zmínit např. údaje se statistik dopravních nehod, jimiž disponuje BESIP: nejhorší výsledky v České republice za rok 2014 vykazuje Středočeský kraj, nejhorší výsledky v rámci kraje pak okres Benešov. Silnice ze Sázavy do Benešova přitom dlouhodobě vykazuje velmi nadprůměrné počty dopravních nehod, naštěstí spíše méně závažných, pokud jde o oběti na zdraví a na životech, byť došlo i k tragickým nehodám.) Jde přitom o komunikace ve vlastnictví kraje. Ten zodpovídá za jejich kvalitu, údržbu a opravy a má k tomu příslušné rozpočtové zdroje. Bylo by ale nesprávné smířit se s tím, že obec ze své pozice nemůže kvalitu dopravní sítě nijak ovlivnit. Víme, že relativně špatná dopravní dostupnost Sázavy je jedním z objektivních handicapů, které prokazatelně komplikují život občanů a limitují další rozvoj obce. Vynasnažíme se, aby o tom věděli i krajští zastupitelé a odpovědní pracovníci krajského úřadu. V letošním roce byla hlavním tématem komunikace s nimi silnice II/110, resp. přivaděč k D1. Poslední informace ohledně případné budoucí rekonstrukce této důležité silnice bohužel nejsou právě příznivé: v dohledné době se zřejmě nepodaří dotáhnout nezbytné majetkoprávní záležitosti tak, aby kraj mohl vykoupit přiléhající pozemky a přistoupit k nutnému rozšíření vozovky. Nezbývá než věřit v budoucí pozitivní vývoj a být průběžně Středočeskému kraji partnerem připraveným k součinnosti tak, aby příležitost, která se případně naskytne, nezůstala nevyužitá. Stav místních komunikací Rovněž o těch nejdůležitějších komunikacích na území obce bohužel platí, že nejsou majetkem Města, nýbrž Středočeského kraje a jejich stav (který je mnohdy velmi nedobrý) nemůžeme ovlivnit jinak, než „připomínáním se“ v sídle krajského úřadu. Týká se to ulice Benešovská, Oldřichova nábřeží, mostu přes řeku, ulic Lípová, Pražská, Uhlířskojanovická. Tudy vedou silnice II. třídy, jež jsou majetkem kraje. Pokud jde o stav místních komunikací, které jsou v majetku a správě Města, zde bude na místě stanovit si priority a věnovat jejich opravám dostatečné prostředky. Na stavu místních komunikací se velmi znatelně odráží intenzita zatížení těžkou nákladní dopravou, to bude nezbytné brát při dlouhodobém plánování oprav a rekonstrukcí v úvahu. V letošním roce již je v přípravě rekonstrukce ulice Revoluční v úseku od železničního přejezdu směrem k Poznaňské, což je zrovna komunikace významně využívaná pro kamionovou dopravu, navíc s dlouhodobě nefunkční dešťovou kanalizací. Na jejím neblahém stavu je to znát. Je před námi řada úkolů a právě pokud jde o další opravy místních komunikací, budou to úkoly pro nás všechny nelehké a vyžadující trpělivost jak od pracovníků městského úřadu a funkcionářů samosprávy, tak od občanů. RM
3
ZE ŽIVOTA MĚSTA
1. ročník memoriálu Vladimíra Tupého v Sázavě – 20. 2. 2016
Vzpomínám si, jak jsem ještě jako malý kluk potkával jednoho pána na procházkách se psem celý rok, během léta i zimy, oblečeného pouze v kraťasech a krátkém tričku. Později jsem se dozvěděl, že se jmenuje Vladimír Tupý a chodí se otužovat. V té době mě vůbec nenapadlo, že se také jednou budu těšit každý rok na to, až vychladnou toky řek a vody rybníků, abych zažil ten příval blaha, které pohltí plavce ve studené vodě. V současné době plavu pravidelně a rád se setkávám s ostatními otužilci na soutěžích. Když jsem se připojil do řad otužilců, začal jsem se o otužování stále více zajímat, a tak jsem se dozvěděl, že i v Sázavě byla kdysi pořádána otužilecká soutěž – měla dokonce velký úspěch a tradici, a jejím zakladatelem a pořadatelem byl právě nejznámější sázavský otužilec Vladimír Tupý. Velmi rád bych se v současné době pokusil tuto tradici znovu obnovit a do zimního kulturního programu Sázavy zařadit Memoriál Vladimíra Tupého. Pro zimní plavce máme v Sázavě překrásné prostředí s dominantou Sázavského kláštera a věřím, že pro účastníky i diváky bude tato otužilecká soutěž příjemně stráveným časem. Memoriál Vladimíra Tupého se bude konat v sobotu 20. února 2016 od 13 hodin u jezu pod klášterem. Pro plavce budou připraveny tratě tří délek – 100 m, 300 m a 750 m, takže se budou moci účastnit začátečníci i pokročilí. Každý účastník obdrží pamětní ručně malovaný diplom od místních žáků základní školy v Sázavě a nejlepší plavci se budou moci těšit i na pěkné ceny. Akcí bude provázet Radek Tupý a kulturně ji zpestří hudební vystoupení tria Sekundičky s doprovodem Milana Štědry. Partnery soutěže jsou Česká otužilecká unie, Piaf design, Fajnfoto Benešov, Město Sázava, Michal Orlík a také Základní škola Sázava, která prostřednictvím paní ředitelky Kotzotové zajistí pro plavce zázemí a dětmi malované diplomy. V únoru se na vás budu moc těšit ... a zimní vodě zdar! Vladimír Tupý se začal věnovat otužování již od poloviny osmdesátých let. Na začátku devadesátých let založil a připravoval i silvestrovské otužilecké soutěže i v Sázavě. Diplomy, ceny a květiny pro otužilce, účast přemožitele kanálu La Manche, výjimečný přístup – tím vším si soutěž získala výjimečné krédo a po prvním ročníku, kterého se zúčastnilo asi 50 plavců, následoval 2. ročník, na nějž přijelo úctyhodných 150 plavců z celé ČR, dokonce za účasti Českého rozhlasu. Vladimír Tupý odolával od roku 2003 deset let rakovině a ještě v roce 2010 se věnoval otužování. Nemoci podlehl 2. 8. 2013. Michal Pohořelý
Další freska odkryta v Sázavském klášteře
V letošním roce Národní památkový ústav odkrýval v křížové chodbě Sázavského kláštera zpod nánosů pozdějších přemaleb barokních fresek z poloviny 18. století už šesté klenební pole, šestý obraz. Letos to byla obzvlášť dřina. Omítka i štuk pod malbou byly hodně špatné, drolily se, malba byla hodně zpráškovatělá a sypala se. Občas měla paní restaurátorka Artouni, původem Arménka z Teheránu, myšlenky na útěk. Ale trpělivost a zodpovědnost zvítězily a stojí to za to. Letos se ukázal obraz Prokopa orajícího s čertem, tedy spíš s takovým raráškem, co asi děti moc nevystraší. Letošní restaurátorské práce byly zahájeny koncem června a dokončeny v posledním listopadovém týdnu. Obnova fresky byla letos financována nejen z rozpočtu Národního památkového ústavu, ale také z finančních darů návštěvníků a některých občanů Sázavy a mají tak na této obnově svůj významný podíl.
VZPOMÍNk a
Za Dobroslavem Lukešem
masopust
Ve věku 89 let nás 27. listopadu navždy opustil pan Dobroslav Lukeš, bývalý ředitel školy a aktivní činovník tělovýchovné jednoty v Sázavě. Dobroslav Lukeš se narodil v roce 1926 v Mileticích v okrese Kutná Hora. Absolvoval Státní učitelský ústav v Kutné Hoře a od roku 1945 učil na školách v Kácově, Polipsech, Čestíně, Ratajích a v Miletíně. Po vojně, v roce 1951, nastoupil na obecnou školu v Bělokozlech a od září 1951 na školu v Sázavě. Učil fyziku, chemii, tělocvik a někdy hudební výchovu, do roku 1979 byl zástupcem ředitele školy a v letech 1979 až 1986 byl ředitelem základní školy v Sázavě. Studentská léta prožil jako muzikant, hrál na housle, klarinet, saxofon a řídil orchestr v Malešově. Po válce vstoupil do Sokola, absolvoval cvičitelský kurz, vedl děti a cvičil na sletu v roce 1948. Od roku 1953 vykonával v Sázavě funkci cvičitele, od roku 1956 byl členem tělovýchovné jednoty, stal se trenérem a rozhodčím atletiky. V letech 1972 až 1988 byl předsedou TJ a od roku 1988 tajemníkem. Velmi se zasloužil o výstavbu atletického stadionu. Získal vyznamenání Za rozvoj tělesné výchovy III., II. a I. stupně a medaili Dr. Miroslava Tyrše. V roce 2001 dostal Cenu města Sázavy za výchovu generací sázavských dětí a dlouholetou a úspěšnou práci v sázavské tělovýchově. V posledních letech života se zabýval pořádáním archivu Sokola a Tělovýchovné jednoty . MiŠ
sobota 6. 2. 2016 ve 14 hodin
Průvod masek vyjde ve 14 hodin z nádvoří kláštera, projde městem a skončí na náměstí V+W rejem masek s vyhodnocením těch nejlepších. K pochodu i k tanci hraje kapela CODA. Malování na obličej pro děti proběhne v Základní škole od 9 do 12 hodin Akci pořádá Město Sázava ve spolupráci se Základní školou, Obcí baráčníků, Divadelním souborem Jiřího Voskovce a se správou Sázavského klášera
4
Novoroční literární příloha Sázavských listů L EDEN 2016
Asociace letopočtu 2016 ...jak to vidí děti. Novák A.
Labuť letící za obzorem spatřila hasiče, jež hasí plameny zachvácenou budovu. Vodu nabírají z rybníka. Podle svědků požár zapálil hořlavý šíp, který vystřelil neznámý muž. Avšak podle mě je vinen šnek. Kobra tančící v dřevěné nádobě za půvabného hraní zaříkávače hadů na flétnu spatřila v dáli šneka. Rozptýlil ji, a tak vypadla z rytmu.
Novotná K. Žena s krásným labutím krkem, pletí bílou jak labutí peří sedí u rybníku zahleděná do hladin pod stínem slunečníku. Záda má shrbená, čeká trpělivě na svého námořníka, který se nevrací.
Rupprechtová B. Se skloněnou hlavou u oltáře ti slibuji své ano. Navleč mi symbol věčnosti, ať je našemu soužití požehnáno. Prutem setkání zachytil jsi mě ze všech rybek světa. Tímto klíčem otevíráme bránu do společného života.
Brunclík A. Krásná labuť osaměle pluje po řece. Její oko září na celé město, jenže nějaký vandal šípem prostřelil jí hrdlo. Tělo se bezmocně svinulo do vody.
Nespokojená tečka
Pohádka pro prvňáčky, pro Toníka od Betky, Beáta Rupprechtová Byl jednou jeden školák Toník. Byl to velmi pilný žák. Šla mu matematika, prvouka, ale nejraději měl češtinu. Moc rád se učil číst ze svého slabikáře. Nikdo ale nevěděl, co se v tom slabikáři opravdu děje. Když se nikdo nedíval, písmenka ožívala. Písmenko A si zašlo na návštěvu o pár stránek dál k písmenku N. Háčky si udělaly z písmenka E žebřík, aby se dostaly nad ostatní písmenka. Nebo si otazníky vzaly písmenko I a používaly ho jako švihadlo. Často si takhle hrávala i jedna tečka, ale po čase začala být smutná. Svěřila se své kamarádce čárce: „Cítím se zbytečná,“ naříkala tečka, „jsem mnohem menší než ostatní písmenka a vždy jsem pouze na konci věty. Chci být na začátku.“ Čárka chvilku přemýšlela a potom jí poradila, aby to zkusila u čísel v matematice. Nápad se tečce zalíbil. Vyskočila ze slabikáře na stůl a kutálela se až k matematice. Hup, skočila dovnitř. Čísla ji nadšeně přivítala, ale ani tady se tečce nelíbilo. Všechna čísla byla větší než ona. Dupla si a povídá: „Chci být velká!“ Jednu dvojku napadlo, že tečku natáhnou. Dvojka s pětkou ji vzaly a vší silou táhly, dokud se tečka nezvětšila. Povedlo se. Už to nebyla tečka, ale krásná nula. Stejně velká jako ostatní čísla. Se svým novým vzhledem byla ale spokojená jen chvilku. Nelíbilo se jí, že vždycky musí být jen za nějakým jiným číslem. Z jedničky nemohla udělat desítku, když se postavila před ni. To ji moc rozčílilo, a proto vyskočila z matematiky zpátky na stůl. Dopadla tak ohromnou silou, že se znovu zmenšila do podoby tečky. Nevěděla, co bude dělat. Všimla si, že kousek dál od ní leze beruška, a napadlo ji, že se přidá k ostat-
ním jejím tečkám. Beruška ji ale odmítla. „Vždyť už mám sedm teček, další nechci,“ naštvala se na zoufalou tečku, roztáhla krovky a odletěla. Tečka začala plakat. Po chvilce její pláč přerušil hlas paní učitelky: „Toníku, přečti jednu větu ze slabikáře.“ Toník začal číst. Četl dlouho, předlouho a pořád nekončil. Tečce vrtalo hlavou, proč Toník nepřestává číst. Potom jí to došlo. Vždyť z jeho slabikáře odešla! Bez ní Toník nikdy nepřestane číst! Lekla se a rychle se kutálela zpátky do slabikáře. Dlouhá věta tak konečně mohla skončit. Tečka už si nepřipadala zbytečná. I když byla malá, věděla, že je stejně důležitá jako její ostatní větší kamarádi. Nebýt tečky, nemohl by skončit ani tento příběh...
Něco o nás Milan Štědra
Můj pradědek se narodil v CaK Rakousko-Uhersku v roce 1879, tady v č.p. 6, kde se říkalo Na městečku, ale byla to náves na které se pásly husy a pobíhali místní voříšci. Měl dva koně, krávu, ovce, husy a slepice. Chodil dělat do lomu a do kruhovky. Můj děda, ten se narodil v roce 1919 v Československu na náměstí Presidenta osvoboditele Tomáše Gariqua Masaryka č.p. 6. Kráva zůstala, ale koně vyměnil za traktor. Sokolové vysázeli kolem náměstí lípy a zabudovali lavičky. Náměstí stalo se seřadištěm pro pochod ke vzniku republiky 28. října. Děda celý život pracoval v lese. Můj táta se narodil v protektorátu Böhmen und Mähren na Vikroria platz č.p. 6. Vyučil se elektrikářem a pracoval v místním závodě Vladimíra Iljiče Lenina. Měl Jawu 250 kývačku a později si pořídil chatu v Posázaví. Měli jsme ještě králíky a slepice. Já jsem se narodil v Československé republice v okresní nemocnici v roce 1957. Žili jsme na náměstí Generalisima Stalina v č.p. 6. Lípy už pěkně vyrostly a v létě celé náměstí bzučelo. Stalo se seřadištěm k průvodu na 1. máje. Králíky jsme snědli a zůstaly nám jen slepice. Moje sestra se narodila v roce 1962 v Československé socialistické republice také v okresní nemocnici. To jsme žili na náměstí Kosmonautů č.p. 6. Dům jsme zvýšili o patro a nahodili břízolitem. Stará okna jsme vyměnili za veliká trojdílná okna. Pracovníci z Národního výboru pokáceli přerostlé lípy a nahradili je udržovaným živým plotem. V domě se rozsvítilo. Pořídili jsme si Škodu 440 Spartaka a televizi Mánes. Slepice jsme zrušili. Moje dcera se narodila v roce 1985 v Československé federativní republice. Do okresní porodnice jsem vezl manželku Wartburkem combi. Žili jsme v č.p. 6 a já jsem jako středoškolák mistroval v národním podniku Technomat. Druhá dcera se narodila v roce 1989 v České a Slovenské Federativní Republice. Z okresní porodnice jsem si ji přivezl Škodou 110. Listopadové události jsme sledovali na barevné televizi Orava. Náměstí sloužilo k mítinkům Občanského Fóra. V té době jsem povýšil na vedoucího provozu. Dcera vystudovala vysokou školu a žije v Praze. Moje vnučka se narodila v roce 2010 v České republice při asistovaném porodu v č.p. 6 v parku Dr. Urbana, místního mecenáše lidumila a dobrého člověka. Zanedbané náměstí bylo zrušeno, nevyhovovalo současným poměrům. Stalo se východištěm průvodu na čarodějnice, které se pálily na kopci nad městem. Já teď pracuji jako manager kvality v Machine services, a.s. Vnučce jsme pořídili angorskou kočku a tablet. Všichni máme vlastní chytrý mobil, na parkovišti dva automobily. Dům jsme zateplili a stará okna jsme vyměnili za plastová. PS: Tento text je vykonstruovaný, podobnost s realitou čistě náhodná.
Jak jsme drželi státní smutek Petr Šibrava
Nejhlavnější soudruh tábora míru sedmdesátých let Leonid Iljič Brežněv skonal v pánu 10. listopadu 1982. Druhý den v pátek byl sice oficiálně vyhlášen státní smutek, ale protože pořadatelé tanečních veselic v okolí měli již s kapelami nasmlouvané hudební produkce, rozhodl soudruh Morávek, hlavní ideologický tajemník okresu, po mnoha ponížených suplikách hasičů, sokolů a dalších spolků, že se domluvené taneční zábavy rušit nebudou a že si na pořádek při hudebních produkcích osobně namátkově dohlédne. Naše kapela měla ten den domluvené vystoupení ve Vrdech. Přicházíme do sálu a pořadatelé, kteří do poslední chvíle nevěděli, jestli tancovačka bude nebo ne, si hlasitě oddychli. Je totiž vyprodáno, na candrbál se všichni místní moc těšili a pilně připravovali. Stavíme aparaturu a ladíme instrumenty, když vtom vstoupí do zatím poloprázdného sálu důležitě se tvářící partička okresních potentátů v čele s Morávkem. Bez dlouhého otálení si volají hlavního pořadatele a kapelníka Jirku do výčepu. Na dálku sledujeme, jak jim důležitě cosi valí do hlav, na závěr přednášky si pak dávají každý grátis velkého panáka a důležitě odplouvají. Jirka si mě hned volá k sobě: „Dneska konferuješ, vole, tak si vodpusť kecy jako Ančo hobluj, nebo škvára dobře prdel vodře. Je státní smutek a jestli bude dneska průser, tak je to superprůser, komanči to tu zavřou a my jsme bez přehrávek, vzpomeň si pitomče na ten první máj před třema lety“. Beru si doporučení strany, vlády a kapelníka k srdci a celý večer se v konferování držím při zdi. Hrajeme pohodové žánry, žádné „za tou naší garáží“ a tancovačka probíhá v naprosté pohodě. Na to že se koná v sále, kde se normálně pije kořalková první liga, nikdo se nemotá a nikdo nedělá vyrvál. Lidem v sále je státní smutek za soudruha Brežněva celkem šumafuk, nicméně dodržují pravidla, která jsme si na začátku dali, a zdá se, že se dobře baví. Je půlnoční přestávka, konzumujeme párek s hořčicí a kafe, když se rozrazí dveře sálu a vřítí se Morávek se svoji kohortou. Je na nich vidět, že jsou řádně pod parou, brunátné obličeje, vratký krok, vykasané košile. Trochu lépe vypadá pouze šofér, který se alespoň nemotá. „Tak si to dem ještě jednou zkontrolovat, všecky candrbály jsme objeli, všude je to v cajku“, vyřvává Morávek, aniž by se ho někdo na něco ptal. „Mohli by si taky něco zkusit, šmejdi a zejtra sou bez přehrávek a už si nebrnknou“. Nikdo jeho slova nekomentuje, nikdo se na nic se neptá. Morávek se prasečíma očičkama nedůvěřivě rozhlíží, zda v jeho nejbližším okolí neprobíhá nějaká provokační akce, proti které by rázně stranicky zakročil, ale nikdo v sále si jich nevšímá. Skupinka se usazuje u volného stolu, dává si také párek a bůhvíkolikátého panáka. Pouze šofér pije pivo. Zmožen náročnou misí usíná posléze jeden ze skupiny na stole,
Proposal Rock Michal Viewegh
Čtyřiačtyřicetiletý Scott Napper vzal svou vyvolenou k místu Proposal Rock mezi městy Lincoln City a Tillamook. Moře bylo zrovna na ústupu a dvojice chtěla obejít skálu. Napper měl v kapse snubní prsten a zrovna se chystal požádat o ruku dvakrát mladší Leafil Alforqueovou, která za ním z rodných Filipín přiletěla teprve před třemi dny. Najednou se ale vzedmula vlna a hnala se na ně. „Snažil jsem se, aby mě to nesmetlo,“ řekl Napper. Když se prý otočil, Alforqueová už vedle něj nebyla. Nenašel ji ani on, ani záchranáři, jejíž práci komplikovalo špatné počasí. Šance, že někdo přežije delší dobu v chladné vodě, je malá. (Novinky.cz 6,12. 2008) Jmenuji se Scott Napper a od narození bydlím v Lincoln City. Jsem už deset let voják z povolání; zatím jsem to ještě nedotáhl dál než na poddůstojnickou hodnost, ale nijak zvlášť mě to nemrzí. Každý nemůže být Lincoln, říkával můj otec a já se toho držím. Dlouhá léta jsem žil sám, neboť většinu volného času jsem věnoval svému jedinému opravdovému koníčku: historii druhé světové války. Absolvoval jsem sice několik seznamovacích schůzek, ale k ničemu to nevedlo. Až loni jsem na dovolené na Filipínách konečně našel tu pravou – tedy alespoň jsem si to nějakou dobu myslel. Byla to opravdu – jak se dnes často říká – láska na první pohled. Ano, i já
náčelník úderky ho nechá chvíli prospat, pak nás muzikanty ještě naposledy důrazně vyzve, ať je pořádek, klid, nikdo se neožere a velí k odchodu. Parta odvrávorá, aniž by zaplatili útratu do auta a zpět do okresního města. Dohráváme tancovačku a na konec si přece jen „Anču za garáží“ neodpustíme. Na závěr nás pak Jirka všechny pochválí, jak jsme disciplinovaně zvládli státní smutek.
Poupě
Jindra Mannová „Tábor. Nastupujte do rychlíku směr Praha na třetí koleji vlevo. Přestupujte…“ Otevírá okno, aby se nadýchal čerstvého vzduchu. Naproti ve vlaku u okna stojí dívka. Světlé vlnité vlasy jí roubí něžný podlouhlý obličej. Modré oči se dívají do světa tak zasněně, zpola zakryty dlouhými řasami. Rty se mírně pousmívají. Odněkud ji zná, ale odkud? Ne, takhle si ji vysnil, svou dívku. Uviděla ho. Pozvedla hlavu, široce otevřela své krásné oči a usmála se. To ho povzbudilo. A chystal se ji oslovit. „Slečno“… polekal se. Vlaky se začaly rozjíždět, každý na jinou stranu. Zakřičel, jak mohl nejvíce, naprosto nedbaje na své okolí: „Jak se jmenujete a kde bydlíte?“ Snad ho slyšela a odpovídala, ale nerozuměl, viděl jen pohybující se rty, ty krásné rubínové rtíky. Zamával jí, opětovala. Stáli, hluboce vykloněni z okna a vzdalovali se jeden druhému. Ztrácela se mu, i vlak se zmenšoval a zmenšoval, až v bod, až zmizel docela. Je to ona, už ví, že existuje. Bude ji hledat a najde. Musí.
Jednou večer za hřbitovní zdí Eva Truhelková
Jednou večer za hřbitovní zdí jsme „bobříka odvahy“ plnili. Mlčely hroby jako vždycky, měsíc svítil sporadicky a k bledým hvězdám na nebi jen černé kříže strměly. Ta scéna jako z hororu nám ubírala odvahu, tak zachránit nám akci měla
v láhvi červená Tesavela. U jedné svíčky na pomníku seděli jsme víc než chvilku stále do tmy hledíce na smutný obrys márnice. Až když půlnoc blížila se a měsíc vyšel v plné kráse, bobříka přec splnila ta z nás, co nejvíc vypila.
byl, samozřejmě varován před filipínskými prostitutkami, které si vyhlédnou finančně zajištěného Američana a rafinovanou kombinací předstírané zamilovanosti a originálních sexuálních technik ho natolik obloudí, že i do té doby příčetný, racionálně uvažující muž jako já ztratí rozum a dotyčnou dívku pozve do své bohaté vlasti, kde se s ní (obvykle k nevoli rodiny a přátel) ožení... Nikomu jsem to proto raději neřekl – ale přesně tohle jsem se právě chystal udělat. Naštěstí už nemám rodinu ani moc přátel. Nemůžu tedy říct, že bych nebyl předem dostatečně poučen – jenomže průpravným školením na téma, jak uhranout svobodného Američana (ať už ten kurz organizoval kdokoliv) očividně prošla i Leafil. Byla jaksi nepřetržitě milá, veselá a nenucená, taky mluvila skvěle anglicky a hlavně ani v nejmenším netlačila na pilu. To bylo od ní chytré. Užívali jsme si společné koupání v moři, dlouhé podvečerní procházky i noční milování. Zdálo se, že jsme oba štastní, a hlavně to vypadalo, že si nikdo nenárokuje víc. Pokud Leafil tajně toužila provdat se do Spojených států, ani slůvkem se o tom nezmínila. Byl jsem to nakonec já sám, kdo jí nezávazně navrhl, zda za mnou příští měsíc nechce na pár dní přijet do Lincoln City. Napoprvé mě dokonce s úsměvem odmítla. Možná pochybovala, že to pozvání myslím vážně. „Nevěřím, že chceš představit svým rodičům a známým bývalou prostitutku!“ naříkala hlasitě, ale současně se usmívala. Dobře věděla, že úsměv jí
sluší víc než nářek. „Rodiče už nemám – a nemám ani moc přátel. A řeklas to kromě toho sama: bývalou,“ zdůraznil jsem významně. Že Leafil svého někdejšího povolání okamžitě zanechá, byla samozřejmě moje podmínka. „A tobě moje minulost opravdu nevadí?“ zvolala nešťastně. „Nevadí ti, že jsem byla na pokoji s desítkami cizích chlapů?“ „Byla na pokoji“ bylo rozhodně lepší než „spala jsem se“, „milovala se“ nebo dokonce „šukala jsem“. Být s někým na pokoji znělo celkem nevinně. Ale i tak mě píchlo u srdce. Desítky chlapů? Sčítat ještě umím. Rozhodně spíš stovky... Náhle jsem se cítil podvedený – ale musel jsem ten pocit ignorovat. „Věřím, že člověk se vyvíjí,“ ukončil jsem její litanii co možná rezolutně. „To je zkrátka tvoje minulost. Nešťastná minulost – s tím už nic nenaděláme. Žijeme ale tady a teď.“ Políbil jsem ji – a ona můj polibek opětovala s vášní, která – domníval jsem se – rozptýlila veškeré mé pochybnosti. A žádné pochybnosti jsem neměl ani v letištní hale svého rodného města, kde jsem na Leafil o pár týdnů později čekal. Až do jejího příletu jsem cítil jen upřímnou lásku, a dokonce i jisté dojetí – ale když jsem ji o pár minut později uviděl – dokonale upravenou, jako kdyby za sebou měla jen krátkou procházku někde v parku, a ne dlouhý a únavný zaoceánský let. Jakmile jsem spatřil její krátkou sukni, křiklavě barevnou halenku s příliš velkým výstřihem a její lodičky na příliš vysokém podpatku, – zacloumal mnou nejen prudký nával sexuální touhy, ale zároveň i neméně zuřivá žárlivost. Opravdu vypadala jako hezká filipínská kurvička! Na Filipínách to bylo fajn, ale tady, na půdě našeho počestného, pobožného městečka bylo rázem všechno jinak. Je to kurva! připomněl mi důrazně vnitřní hlas. KURVA! Zapomněl jsi? Prostitutka, proboha! Tohle staronové poznání či spíše náhlé prozření bylo jaksi děsivé i vzrušující zároveň. Ošukáš ji, hned jak přijdete domů! Ani si nestihne zout boty, děvka jedna! říkal jsem si. „Lásko,“ promluvil jsem nahlas nad jejím velkým pojízdným kufrem. „Vítej doma!“ To doma ji rozplakalo. Přitiskla se ke mně, ruku mi položila do klína a políbila mě tak, že jsem na to dostal okamžitě chuť. Obsluhovat chlapa teda uměla. Koneckonců v tom měla slušnou praxi, říkal jsem si. V autě neustále cosi šveholila, ale já se musel soustředit na řízení a taky jsem v duchu sčítal, – a proto jsem jen přikyvoval. Sčítal jsem dny a lidi. Chlapy všech národností. Armády chlapů. Občas mě vlhce políbila, až se mi nakonec sám od sebe postavil. Líbat Leafil uměla, to se jí muselo nechat. I v líbání měla samozřejmě praxi. A zdaleka nejen v líbání, říkal jsem
Repetent Leoš Šedo
Úzká okreska byla zasypaná sněhem, vločky vířily v kuželech reflektorů. Na hlavní je objížďka, musíš jet tudy – ukázala Milena v autoatlasu, když se loučili. Předvánoční učitelský večírek na malém městě, kde jako kantorka začínala. Bylo jí tenkrát třiadvacet, hlavu plnou pedagogických mouder a představ jak by se mělo správně učit. Brzy přišla na to, že kolegové, vlastně spíš kolegyně – muži byli ve sboru v silné menšině – na nějaké nové metody příliš neslyší. Soudružka ředitelka hovořila mateřsky laskavě, ale jasně: milá zlatá, hlavně se snaž zapadnout do našeho kolektivu a přijmi naše pravidla. Nad její hlavou tenkrát přísně souhlasil soudruh doktor Gustáv Husák. Po nějakém čase si zvykla. Některé holky – říkala jim tak i přes různý věkový rozdíl – byly vlastně docela fajn a učení jí bavilo. Stěrače dál přejížděly sem tam přední sklo. Měla pocit, že sněžení slábne, cesta je přímá, trochu přidala. Jenže pak přišla ta záležitost s Petrem. Soudruh učitel Petr Strnad, specializace tělesná výchova, zeměpis. Ženatý, dvě děti. Vtipný fešák, oblíbený žactvem i ve sborovně. Bohužel tak docela neuznával staré dobré heslo co je v domě, není pro mě. A z jejich nevinného flirtu se vyklubal tajný milenecký vztah. Neměla tenkrát příliš sexuálních zkušeností a náruživý tělocvikář ji dovedl na vrchol, který
si v duchu. Za druhé světové války měla četa americké armády tři družstva po dvanácti mužích… To je třicet šest chlapů. Pěší rota se skládala ze tří střeleckých čet a dále ji tvořilo velitelství roty a četa těžkých zbraní o třiatřiceti příslušnících. Takže minimálně jednu takovou četu těžkých zbraní za svou údajně krátkou kariéru prostitutky určitě opíchala – co si budeme nalhávat... Popravdě řečeno spíš celou rotu, opravil jsem se ihned trpce. Nebuď doprdele pořád tak strašně naivní! obořil jsem se v duchu sám na sebe. Musela si mého rozpoložení všimnout. „Lásko,“ znejistěla, „jsi v pořádku?“ Její žvatlavá, zpěvavá angličtina mi už nepřipadala roztomilá. Šla mi dokonce na nervy. „Jo jo.“ Celkový početní stav pěší roty byl šest důstojníků a sto osmdesát sedm mužů ostatních hodností. Možná zvládla opíchat i celý prapor! Jsem holt jeden z tisíce, říkal jsem si v duchu kysele – ale náhle mnou projelo strašlivé poznání: Ne, uvědomil jsem si. Jsem jediný idiot z tisíce. První dva dny docela ušly. Vzal jsem si na celý týden dovolenou, abych Leafil trochu pomohl s aklimatizací. Šli jsme do supermarketu a do kina, ale tam se moc nechytala, protože herci prý mluví moc rychle... Odvezl jsem ji dokonce na baseball, jenže to ji taky nebavilo. Následující dny byly k nepřežití. Najednou jsme si neměli co říct. Mlčel jsem, nijak jsem jí její minulost nevyčítal, ale i tak brečela. Trčeli jsme doma, sousedům jsem se ji logicky styděl ukázat.Nakonec jsem se překonal a pátý den jsem tu děvku vzal aspoň naproti ke Smithovým – kdybych potřeboval dosvědčit, že jsme se nehádali, říkal jsem si. Dokonce jsem se přemohl a přímo před nimi jsem ji krátce políbil. Trochu pookřála – zjevně chuděra začala znovu věřit, že se za ni přece jen nestydím. „Co máte v příštích dnech v plánu?“ zajímalo tu krávu Smithovou. Dostal jsem geniální nápad. „No,“ usmál jsem se na Smithovou a významně jsem si přiložil prst na ústa, „možná si zítra uděláme výlet na Proposal Rock.“ Tolik nadšeného pištění – a kvůli čemu? – říkal jsem si. Ta filipínská děvka samozřejmě nechápavě přihlížela. Smithová ji objala, vysvětlila jí to a kurva se samým dojetím rozbulela jak želva. Tolik polibků jsem snad za celý život nedostal – zhruba po první desítce mi to ale začalo bejt nepříjemný, a tak jsem ji lehce odstrčil. Večer jsme si logicky parádně zapíchali – jak jsem předpokládal, vidina svatby v Leafil vzbudila takovou vděčnost, že mi dovolila úplně všechno. Docela jsem si ty prasárničky užil, ale dál už to nemělo cenu protahovat.
zatím nepoznala. Jenže tajné dobývání orgasmických osmitisícovek s ženatým kolegou muselo na malém městě zákonitě brzy prasknout. Byl z toho takový menší skandálek, který jí vynesl nepříliš žádoucí popularitu. Petrova manželka za ní přišla a natvrdo požádala, aby odešla. Jinak prý bude litovat, zahrozila ještě dramaticky. No tak jo. Otcův známý jí pomohl sehnat místo v Praze, teď už tam učí patnáctý rok. Stiskla knoflík přehrávače a vytopenou kabinu naplnily hlasy Spirituál kvintetu. Věděla, že tady někde blízko ta pitomá objížďka skončí. Najede na hlavní a pofrčí už pěkně v klidu na Prahu. Já mám kocábku náram, náram, náram, já mám kocábku náramnou – prozpěvovala si v náhlém pocitu neurčité spokojenosti nahlas s přehrávačem. Na tyhle předvánoční večírky už ji zvali dávno, ale nějak se nechtěla vracet na místo činu. Pak se jí doneslo, že se Petr odstěhoval a tak zkusila přijet. Bylo to docela fajn, i když jako řidička musela abstinovat. A letos se rozhodla cestu zopakovat. Po tolika letech samozřejmě sbor vypadá jinak, soudružka ředitelka i soudruh Husák na onom světě. Ráda se viděla s těmi, které pamatovala, sympaticky vypadala i mladá krev. V protisměru zazářila dvojice reflektorů. Podle výšky nad silnicí a umístění blízko sebe uhodla: traktor. Noha jde z plynu, volant lehce doprava, aby se bezpečně vyhnula. Jenže k tomu ještě přidá brzdu. Nijak prudce, ale stačilo to.
Auto se utrhlo a letí stále doprava. Zlomky vteřin, panika, ruce i nohy dělají, co je napadne. Volant, spojka, brzda, všechno na nic. Kontrolky na palubní desce se rozblikají jak vánoční stromeček, sníh se rozstříkne před čelním sklem. Sedí v nehybném autě, předek sesunutý do škarpy, levé zadní kolo bezmocně ve vzduchu. Otočila prudce klíčkem, motor ztichl. Jen aby to nechytlo, napadne ji a začne se drápat z vozu. Ještě zahlédne mizející koncová světla traktoru. A je to v prdeli – řekne polohlasem, i když taková slova jinak skoro vůbec nepoužívá. Sáhne po mobilu. Koho ale teď zavolat – v půl jedné v noci? Manžela? Ten by jí nejspíš vynadal, že se vybourala. Policajty? Jo, a ještě dostane pokutu. Než ji napadla další možnost, všimla si, že mobil hlásí žádný signál. Teda já se na to … zhřešila už podruhé proti svým zásadám. Zaslechne frkavý zvuk motoru, objeví se dvojice světel. Traktor u ní během pár vteřin zastaví, motor stále běží. Traktorista seskočí a zahuláká: „Viděl jsem v zrcátku, jak jste se tam sešoupla. Jenže jsem to musel jet otočit.“ To už se skláněl k předku auta a odhrabával sníh. „Pěkně jste to sem zapasovala...no já vás vytáhnu.“ „Ježíš, to budete hodnej... já jedu do Prahy.“ Napřímil se a zavrtěl hlavou: „Máte proraženej chladič. S tím nemůžete jet. Odtáhnu vás ke mně do dvora. Sedněte za volant.“ Chtěla něco namítnout, možná protestovat. Zdálo se jí, že z traktoristova dechu cítí alkohol a vůbec – nechat se odtáhnout tady v té pustině k někomu do dvora? Ale to už jede na laně a nervózně pozoruje zadek traktoru před sebou. Vjeli na rozlehlý dvůr, nad vchodem do domu se rozsvítilo světlo. Seskočil dolů a zazubil se na ni: „Tak ještě jednou dobrej večír, paní učitelko...“ Udiveně se na něj zadívá: „ My se známe?“
Jeníček a Ježíšek Pavel Kohout
Předsíň. Jeníček (6) se snaží nahlédnout klíčovou dírkou do obýváku. Z koupelny vyjde svátečně oblečená i nalíčená maminka (40) a rozzlobí se. MAMINKA Jeníčku, ty se tam koukáš!! Jestli to Ježíšek pozná, tak nepřiletí! JENÍČEK Ale on už přiletěl, maminko, já ho slyšel. MAMINKA Co? A co říkal? JENÍČEK Šustil, maminko, ale já se opravdu nekouk, v zámku je klíč. MAMINKA To máš štěstí, Jeníčku, ale pojď radši se mnou do kuchyně. Vede ho tam a dveře do předsíně zavře. MAMINKA Ježíšek nechce, víš, aby ho někdo viděl nadělovat. JENÍČEK Ale proč, maminko? Za dárky se má přece poděkovat. MAMINKA Ježíškovi se děkuje modlitbičkou, Jeníčku. A tu umíš už od loňska, viď, tak mu ji zas řekneš pod stromečkem. Zkus si to! JENÍČEK Milovaný Ježíšku, tam v betlémském pelíšku, děkuji ti z dálky za všecky tvé dárky, protože jsem nezlobil, děkuji ti za mobil. MAMINKA Počkej, to jsem tě neučila...
JENÍČEK To jsme se naučili ve školce od Marušky, že jí poradila maminka, aby si tak říkala před usnutím. Ale Baruška jí řekla, že je blbá, že ten mobil už jistě koupili rodiče, protože Ježíšek vůbec není. MAMINKA No to je strašné! A slyšela to vaše paní teta? JENÍČEK Slyšela, a když jsme se ptali, kdo má pravdu, řekla, ať se zeptáme doma. Tak je to pravda, maminko? MAMINKA Ovšem, že ne! Sám jsi přece slyšel, jak v obýváku Ježíšek šustí! JENÍČEK Ale taky jsem slyšel tatínka, jak mu pomáhá. MAMINKA Co to říkáš, Jeníčku, víš, že tatínek šel pro kapra! JENÍČEK Tak už ho přines, protože si tam s Ježíškem povídal. MAMINKA Počkej, ty jsi slyšel i tatínka? A co říkal? JENÍČEK Řekl Ježíškovi několikrát Kristepane a pak taky Sakra! Proč ho smí tatínek vidět nadělovat, mami? MAMINKA No to je... Zůstaň tu, a ne, abys otevřel dveře! Vyjde do předsíně, zavře za sebou a přiloží ucho ke dveřím obýváku. HLAS TATÍNKA Kristepane! MAMINKA zaťuká na dveře a šeptá Mílo! Emile! HLAS TATÍNKA Co je??
„No jakpak ne, paní učitelko. Já jsem přece Vlček. Vašek Vlček...“ Prohlédne si jej pořádně. Vlček. No jasně – Vlček. Největší sígr z její osmičky, samá čtyřka. A z češtiny ho nechala propadnout. „Aha...už si vzpomínám, Vašku. Tak dneska jsi mě zachránil. No, vlastně bych ti už neměla tykat, že.“ Mávl rukou. „Ale klidně....od vás to beru, paní učitelko. Pojďte dovnitř, já najdu papíry a půjčím vám tuhle nějakou káru, abyste mohla dojet domů. Jestli chcete, to vaše opravím a pak se tu pro něj stavíte.“ Všimla si několika aut zaparkovaných před vchodem. To už sedí v kuchyni, rychlovarná konvice bublá a Vašek Vlček hledá v šuplíku. „Tady ta felda určitě pojede.“ Podává jí doklady k autu a vzápětí pokládá na stůl dva hrnky kouřícího čaje. „To jsem rád, že vás vidím, paní učitelko. Ani nevíte jak. A že vám takhle můžu trochu pomoct.“ „No ne, Vašku – to za to že jsem tě nechala propadnout?“ Zasměje se: „No jo, přesně, za to vám vlastně musím poděkovat. Jak jsem opakoval tu osmičku, měli jsme třídního pana učitele Strnada. A ten si mě vzal do parády, nic mi neodpustil. Já vytáhnul všechny známky tak, že mě pak vzali na automechanika, to jsem si přál ze všeho nejvíc. Jo, pan učitel Strnad, to byl formát. Skvělej kantor, príma chlap.“ Lehce přitakává chvále na svého bývalého milence a nechá Vaška povyprávět. Dozví se, že má ženu a dvě děti – ty spí nahoře. Sám dělá všechno možné kolem aut, taky prý má nějaké polnosti a kus lesa. „Zrovna jsem vezl kámošům vánoční stromky. Měla jste kliku, že jsem se zdržel u Mirka...“ Startuje vypůjčené auto. „Tak ještě jednou mockrát děkuju, Vašku. Šťastný a veselý Vánoce – jo a kdybys někdy mluvil s panem učitelem Strnadem, tak ho ode mne pozdravuj...“
MAMINKA Proč tu kleješ? HLAS TATÍNKA Do prkvantic, protože ten blbej stromek se v stojanu kinklá, ať ho přisekávám sebevíc! MAMINKA Jeníček tě slyšel! HLAS TATÍNKA Sakra, tak proč ho pouštíš do předsíně? MAMINKA Využil toho, že jsem se dělala v koupelně. HLAS TATÍNKA Tak mu dej pohlavek! MAMINKA Za co, prosím tě? A ve školce mu řekli, že Ježíšek není! HLAS TATÍNKA Tak mu pár pohlavků přidej! MAMINKA Myslíš, že v něj uvěří spíš? Stejně na to brzo přijde sám. HLAS TATÍNKA Sakra, ale ne letos, když jsme mu do teďka lhali. MAMINKA Věří, že mu Ježíšek přinese mobil, protože se za něj denně modlí. HLAS TATÍNKA Kolik je? Teď už je zavřeno. Tak mu tu napíšu od Ježíška poukázku... Kristepane, ten stromek padá, už mě, sakra, nezdržuj! Maminka se vrátí do kuchyně a nechá dveře otevřené. MAMINKA Tak už se to vysvětlilo, Jeníčku. Tatínek zrovna odcházel pro kapra, když Ježíšek přilétl a prosil ho, aby mu pomohl postavit stromeček, že se mu cestou porouchal stojánek.
JENÍČEK A přines mi ten mobil? MAMINKA Ale Jeníčku, to přece má být překvapení, ale když ses za něho tolik modlil, tak ti to přání jistě splní. JENÍČEK To jsem rád, mami, že má pravdu Maruška! A když ten mobil dostanu, řeknu ve školce, že Ježíšek je a blbá je Baruška. MAMINKA To by se, Jeníčku, Ježíškovi nelíbilo. Baruška se možná jen mýlí. Z obýváku se ozve rána a HLAS TATÍNKA Kristepane, já se z toho zcvoknu! JENÍČEK Proč se tam tatínek zlobí, maminko? MAMINKA To spíš je oba s Ježíškem zlobí ten stromeček, víš... JENÍČEK Ale když se u nás tak zdrží, měl by vynechat Barušku a ne Marušku, viď? Z obýváku sem vtrhne Tatínek (45) a zuří. TATÍNEK Do prkýnka...! MAMINKA Emile...! Jeníček už věří, že Ježíšek je... TATÍNEK Jasně, že je. A vzkazuje mu, že když slyšel, že tomu nevěří, porazil stromek a už sem nikdy nepřiletí. Takže ten mobil mu máme po svátcích koupit my dva. Kde máme, sakra, rum??
Sázavské děti
Rodinné centrum PUTTI informuje a srdečně vás zve na akce v měsíci lednu
4. kolo RŽL se hrálo 7. 11. v Jílovém u Prahy. Ve skupině B se na 15. místě umístil se 4 body Dominik Krykorka. Anežce Havelkové stačily 2 body na celkové 35. místo (a 5. mezi děvčaty) a na 37. místě skončil Daniel Ofner. Ve skupině C se nejlépe umístila Stella Vavříková, která se postupně lepší a dosáhla na 3,5 bodu, jež znamenaly 3. místo mezi děvčaty a 19. místo celkově. Další naši skončili následovně: 23. Jan Nedvěd 3 body, 31. Ondřej Provazník 2,5 bodu, 35. Ari Bravenec 2 body, 37. Adam Zachař 2 body, 39. Dominik Hoppe 1,5 bodu. 5. kolo se hrálo 17. 11. v Říčanech. V Béčku se našim zástupcům příliš nevedlo: na 32. místě skončil Dominik Krykorka se 3 body, na 51. místě (7. mezi děvčaty) Anežka Havelková s 1,5 bodu a na 54. místě Daniel Ofner, který zůstal bez bodů. V Céčku už to dopadlo o poznání lépe: 21. místo obsadil Ondřej Provazník se 4 body. 50 %, tj. 3,5 bodu, stačilo Janu Nedvědovi na 26. místo. Další naši: 37. Adam Zachař 3 body, 44. Dominik Hoppe 2,5 bodu, 45. Ari Bravenec 2 body. RŽL pokračovala 21. 11. turnajem ve Stříbrné Skalici. Tentokrát jsme v Béčku měli jen jediného zástupce: Dominik Krykorka nabral 3 body a obsadil 25. místo. Ostatní startovali v Céčku a moc se jim nedařilo. Více jsme čekali především od děvčat, a to i přesto, že se obě dostala „na bednu“ (ovšem pouze mezi dívkami). Anežka Havelková uhrála 3,5 bodu, což jí zajistilo 18. místo celkově a 2. místo mezi děvčaty. Stejný počet bodů uhrál Daniel Ofner a pomocné hodnocení mu přisoudilo 19. místo. 24. místo celkově a 3. místo mezi děvčaty obsadila Stella Vavříková. Následovali ještě 29. Ondřej Provazník 3 body, 31. Adam Zachař 2,5 bodu, 36. Dominik Hoppe 1,5 bodu. Letošní poslední turnaj RŽL se hrál 12. 12. v Čerčanech. V Béčku hrál Dominik Krykorka a předvedl svůj standardní výkon – se ziskem 3,5 bodu obsadil 28. místo. V Céčku se tentokrát děvčata vyznamenala a všem ostatním ukázala záda. Obzvláště se dařilo Anežce Havelkové, která uhrála 6 bodů a s dalšími dvěma dětmi se dělila o 1. místo ve skupině. Pomocné hodnocení jí sice přisoudilo 3. místo celkově, 1. místo mezi dívkami si však zajistila spolehlivě. V posledním kole ale měla veliké štěstí, protože postupně přicházela o materiál, až jí zbyla jen věž proti soupeřově dámě a dalším figurám. Ani pak však nepadala na duchu a vyhlížela světélko na konci tunelu. To se kupodivu objevilo a vzalo na sebe podobu soupeřovy slabé první řady. Když z ní odstěhoval všechny své figury kromě krále, Anežka nezaváhala a vtrhla tam věží, což znamenalo okamžitý konec. Uštědřila tak jedinou prohru vítězi skupiny. Prozatím nejlepšího výsledku v této sezóně dosáhla i Stella Vavříková, která nabrala 4 body. Bohužel jí ale 0,5 bodu chybělo k zisku IV. VT. Přitom jí moc nescházelo – po raketovém startu měla 3 body ze 3 kol a vypadalo to na veliké překvapení. Pak však podlehla své dávné nemoci a začala doslova „blicat“, což znamenalo 2 nuly na kontě. V předposledním kole se ještě vzchopila a zaknihovala výhru. Poslední kolo jí ale zase „nesedlo“: přestože získala velice brzy věž, začala zase odpovídat á tempo, což ji stálo 2 lehké figury. Ještě i potom měla šanci vzniklou koncovku remizovat, ale nechala si zadarmo vzít i věž a to už napravit nešlo. Uhrané 4 body jí i tak vynesly bronzovou příčku mezi děvčaty a 15. místo celkově. 4 body uhráli i Daniel Ofner a Ondřej Provazník a ty pro ně znamenaly 16. a 22. místo. 2,5 bodu ještě nabral Adam Zachař (40. místo) a 2 body Dominik Hoppe (45. místo). V průběžném pořadí po 7 turnajích si naši stojí následovně: HD16: 10. Krykorka, 16. Nedvěd, HD12: 23. Havelková (3. mezi děvčaty), 31. Ofner, 32. Vavříková (4. mezi děvčaty), 33. Provazník, 38. Hoppe, HD10: 22. Zachař, 24. Bravenec. Jiří Kotzot
Akce na adrese: RC PUTTI, Uhlířskojanovická 17, Sázava, pokud neuvádíme jinak. Více informací na: www.putti.cz, facebook MC Putti. Pondělí 9–12 hod. Hernička a hlídání, Tereza Doubková liché týdny 15–16:15 hod. Korálkování, Tereza Doubková sudé týdny 16–17:30 hod. Tvoření, Simona Karbulová Úterý 9–12 hod. Hernička a hlídání, Markéta Vysloužilová 16:30–17:15 hod. Tanečky a pohybové hry, Jana Pokutová Středa 9–12 hod. Hernička a hlídání, Tereza Kolková Čtvrtek 9:30–10 hod. Cvičení s kojenci – Maminčina náruč, Jitka Růžičková 15–15:45 hod. Angličtina pro děti, Jitka Zelmanová
Om Chanting Jste srdečně zváni na další úplňkový Om Chanting. Om Chanting je léčivá technika z Kriya jogy. Akce je zdarma (příspěvek jen dobrovolný na energie Puttice). Pokud se chcete přidat, volejte nebo pište SMS na tel. 603 564 231, nebo 604 552 897, nebo prostě přijďte. Kdy: 24. 1. 2016 od 18 hodin.
Hernička a hlídání dětí
Slouží pro rodiče a děti jako místo pro opravdové hraní a setkávání se s kamarády. Vaši pozornost od hraní nestrhává neumyté nádobí, nevyžehlené košile ani nezalité květiny. Máte čas jen pro sebe, v příjemném prostředí, s veškerým zázemím (kuchyňka, přebalovací pult) a hlavně spoustou neokoukaných hraček. Hlídání dětí pak mohou využít rodiče, kteří si potřebují vyřídit pochůzky po úřadech, zajít si k lékaři, zařídit si nákupy. My se mezitím pokusíme vašim dětem poskytnout prostor pro hry a zábavu. Vše je na vzájemné domluvě. Kdy: každé pondělí, úterý a středu od 9 do 12 hodin.
Angličtina pro školáky a dospělé
Nabízíme výuku angličtiny v malých skupinkách se zkušenou lektorkou jazykové školy. Výuka je vhodná pro školáky i dospělé. Kurzy již probíhají a stále je možné se hlásit. Kdy: každý čtvrtek od 14 do 19 hodin.
Lednová procházka za pokladem
Vypravte se s námi na procházku. Děti čeká v cíli zpestření v podobě hledání pokladu. Trasa je vhodná i pro kočárky. Sejdeme se na náměstí pod hodinami v 15 hod., předpokládaný návrat je v 16:30 hodin. Do kapsy přibalte raději baterku. Kdy: 15. 1. 2016 v 15 hodin.
Kurz malování v RC Putti proběhl úspěšně
Listopadový kurz malování se setkal s obrovským zájmem. Všem účastníkům děkujeme a obzvlášť velký dík si zaslouží pan Pavel Michalica, který je certifikovaný lektor metody Boba Rosse. Pan Michalica každého z nás během čtyř hodin přesvědčil, že dokážeme netušené. Na konci kurzů si tak mohlo 16 dětí a 16 dospělých odnést hotový obraz, přestože tomu mnozí na začátku kurzu nechtěli věřit.
Rodinné centrum Putti děkuje za vaši přízeň v uplynulém roce 2015 a těšíme se na další setkávání v roce 2016.
Regionální žákovská liga v šachu
Po dvou měsících se opět vracíme k dětskému šachu – za tuto dobu byly odehrány další 4 turnaje z dlouhodobé soutěže. Připomínáme, že jednotlivé turnaje se hrají vždy ve třech skupinách, do nichž jsou děti rozřazovány na základě osobního ratingu a že děti ze Šachového oddílu TJ Kavalier Sázava se zatím objevují střídavě ve skupinách B a C. V těchto skupinách se hraje 7 kol – první 2 kola tempem 2x 20 minut, ostatní tempem 2x 25 minut na partii.
5
Sázavský sport
Mistrovství České republiky v Taekwon-Do I.T.F.
10. Gladiátors Lošany 11 3-0-2-0-6 89:109 (237:249) 11 11. Sázava DC 11 2-0-1-0-8 83:115 (217:272) 7 12. Lipánci Přehvozdí 11 2-0-0-0-9 72:126 (196:279) 6 13. Baltazaři Zruč n. Sáz. 11 1-0-1-0-8 90:126 (227:288) 1 14. Nymburk Lions 11 1-0-0-0-9 72:144 (184:317) 0
Listopadový víkend 15.-17.11. 2015 byl významným sportovním “svátkem” pro všechny nadšence korejského bojového umění sebeobrany Taekwon-Do I.T.F. Ve Sportovním centru v Nymburce se pod záštitou Českého svazu Taekwon-Do I.T.F. konalo Mistrovství České republiky ve všech věkových kategoriích, od žáků po veterány. Letošní ročník byl výjimečný nejen rekordní účastí závodníků, ale také proto, že se nesl v duchu oslav 60-tého výročí založení Taekwon-Do. Ke shlédnutí bylo velké množství kvalitních výkonů, které každoročně neodmyslitelně patří k vrcholu soutěžní sezóny. Sportovního zápolení v disciplínách technických sestav (Tul), sportovního boje (matsogi), silového přerážení (wiryok), speciálních přerážecích technik (tukgi) a sebeobrany (hosinsolol) se zúčastnilo 429 soutěžících z celkem 29 škol z celé České republiky. Své zástupce na soutěži měla tradičně i největší škola Taekwon-Do ITF v České republice Ge-Baek Hosin Sool, která obhájila loňské prvenství a se ziskem 23 zlatých, 32 stříbrných a 44 bronzových medailí se opět stala nejúspěšnější školou šampionátu. Na úspěchu školy Ge-Baek Hosin Sool se aktivně podíleli i členové skupiny cvičící v Sázavě pod vedením Jana Nováka (I. dan, tel.: 739 857 926). Velká gratulace patří Anetě Poklopové, která obsadila bronzovou příčku v technických sestavách (tul 2.-1. kup) a ve sportovním boji v kategorii jednotlivců. V soutěži družstev seniorek se podílela na zisku stříbrných medailí z technických sestav a sportovního boje. Jan Novák si vybojoval zlatou medaili ve sportovním boji jednotlivců. V týmovém klání juniorů se Honza spolu s Matyášem Turkem zasloužili o zisk zlaté medaile v silovém přerážení, stříbrné medaile v technických sestavách a stříbrné medaile ve sportovním boji družstev. Nakonec patří poděkovaní za účast a kvalitní sportovní výkony všem soutěžícím z naší školy a budeme se opět těšit na viděnou na Mistrovství České republiky příští rok! Tréninky v Sázavě probíhají pravidelně v pondělí od 17 do 18:30 hodin v tělocvičně základní školy. Více informací najdete na stránkách školy www.tkd.cz. Všichni zájemci o tohle krásné bojové umění jsou srdečně zváni! Mária Trundová, Ge-Baek Hosin Sool
Výsledky šipkařů, B. liga, skupina C 1. kolo Sázava DC-Nymburk Lions 11:7 (25:20) 2. kolo Poděbradka Poděbrady-Sázava DC 10:8 (24:19) 3. kolo Sázava DC-Kosako Konárovice 8:10 (23:26) 4. kolo No Stress Kutná Hora-Sázava DC 12:6 (28:16) 5. kolo Sázava DC-Black schody Sadská 9:9 (22:23) 6. kolo Wanted DC Všechlapy-Sázava DC 13:5 (27:16) 7. kolo Sázava DC-Lipánci Přehvozdí 8:10 (20:24) 8. kolo Top Citrus Všejany-Sázava DC 13:5 (28:15) 9. kolo Sázava DC-Asfalťáci Kolín 5:13 (18:27) 10. kolo Žraloci Cerhenice B-Sázava DC 12:6 (26:16) 11. kolo Sázava DC-Baltazaři Zruč n. Sáz. 12:6 (27:19)
vat
Sázavský hokej Tabulka 2. ligy NHLH, základní část kolo, V-R-P, skóre, body 1. HC ARYKA 12 10-1-1 88:31 21 2. W+D Benešov 12 9-0-3 69:30 18 3. AGRO Přestavlky 12 9-0-3 71:40 18 4. HC Olbramovice B 12 8-0-4 67:42 16 5. HC JM 12 8-0-4 57:43 16 6. FireDeamons 12 5-4-3 44:35 14
Výsledky 2. ligy NHLH, základní část 1. kolo Kabaret Sázava-FireDeamons 2:7 2. kolo ELAK-Kabaret Sázava 7:1 3. kolo Kabaret Sázava-HC JM 0:6 4. kolo HC ARYKA-Kabaret Sázava 14:3 6. kolo Kabaret Sázava-HC AGAVE 5:1 7. kolo AHC Hoštice-Kabaret Sázava 7:3 8. kolo Kabaret Sázava-AGRO Přestavlky 1:5 9. kolo Čerti Votice-Kabaret Sázava 1:3 10. kolo Kabaret Sázava-W+D Benešov 1:8
7. Zbytek Světa 12 5-2-5 44:49 12 8. AHC Hoštice 12 4-1-7 52:79 9 9. HC Semtamťuk 12 4-1-7 64:78 9 10. ELAK 12 2-4-6 43:51 8 11. Čerti Votice 12 3-1-8 42:61 7 12. Kabaret Sázava 12 2-0-10 28:84 4 13. HC AGAVE 12 1-2-9 20:66 4
11. kolo Zbytek Světa-Kabaret Sázava 9:2 12. kolo Kabaret Sázava-HC Semtamťuk 6:12 13. kolo HC Olbramovice B-Kabaret Sázava 7:1 15. kolo HC Semtamťuk-Kabaret Sázava 8:5 16. kolo Kabaret Sázava-ELAK 1:5 17. kolo Čerti Votice-Kabaret Sázava 5:9 18. kolo HC AGAVE-Kabaret Sázava 9:2 19. kolo Kabaret Sázava-AHC Hoštice 3:4 20. kolo Kabaret Sázava-HC Semtamťuk 7:3 vat
Stolní tenisté
Sázavští šipkaři Tabulka šipkařů, B. liga, skupina C kolo, V-VP-R-PP-P, skóre, (legy), body 1. Žraloci Cerhenice B 11 9-0-2-0-0 122:76 (282:192) 29 2. No Stress Kutná Hora 11 8-0-2-0-1 123:75 (283:209) 26 3. Poděbradka Poděbrady 11 8-0-1-0-2 113:85 (262:226) 25 4. Wanted DC Všechlapy 11 8-0-0-0-3 125:73 (287:198) 24 5. Top Citrus Všejany 11 6-0-1-0-4 108:90 (255:228) 19 6. Asfalťáci Kolín 11 6-0-1-0-4 101:97 (240:237) 19 7. Black schody Sadská 11 5-0-2-0-4 107:91 (256:231) 17 8. Kosako Konárovice 11 5-0-2-0-4 104:94 (257:244) 17 9. Semtex Poděbrady 11 3-0-3-0-5 95:103 (242:255) 12
6
Tabulka týmů stolních tenistů OP1
Tabulka týmů stolních tenistů OP2
zápasy, V-R-P, skóre, body 1. Benešov C 10 9-1-0 133:47 29 2. Votice A 10 9-0-1 122:58 28 3. Vlašim 10 8-0-2 118:62 26 4. Louňovice A 10 7-1-2 112:68 25 5. Sázava A 10 6-2-2 119:61 24 6. Olbramovice A 10 3-2-5 88:92 18 7. Pyšely A 10 4-0-6 71:109 18 8. Petroupim A 10 3-1-6 73:107 17 9. Neveklov A 10 3-0-7 75:105 16 10. Čerčany A 9 2-1-6 60:102 14 11. Teplýšovice A 9 1-0-8 37:125 11 12. Mrač 10 0-0-10 54:126 10 Výsledky týmů stolních tenistů OP1 4. kolo Petroupim A-Sázava A 5:13 5. kolo Sázava A-Benešov C 9:9 6. kolo Sázava A-Čerčany A 17:1 7. kolo Mrač-Sázava A 3:15 8. kolo Sázava A-Louňovice A 9:9 9. kolo Teplýšovice A-Sázava A 3:15 10. kolo Sázava A -Vlašim 5:13
zápasy, V-R-P, skóre, body 1. Benešov D 10 10-0-0 144:36 30 2. Olbramovice B 10 6-2-2 94:86 24 3. Sázava B 10 5-3-2 94:86 23 4. Louňovice B 10 5-2-3 103:77 22 5. Votice B 10 5-2-3 97:83 22 6. Netvořice A 10 4-2-4 91:89 20 7. Kamenný Přívoz 10 3-2-5 82:98 18 8. Krusičany A 10 2-4-4 80:100 18 9. Čerčany B 10 3-1-6 85:95 17 10. Týnec B 10 3-1-6 79:101 17 11. Zámek Lešany 10 3-0-7 62:118 16 12. Heřmaničky A 10 1-1-8 69:111 13 Výsledky týmů stolních tenistů OP2 4. kolo Týnec B-Sázava B 7:11 5. kolo Sázava B-Benešov D 1:17 6. kolo Sázava B-Netvořice A 13:5 7. kolo Zámek Lešany-Sázava B 7:11 8. kolo Sázava B-Louňovice B 9:9 9. kolo Heřmaničky A-Sázava B 6:12 10. kolo Sázava B-Kamenný Přívoz 12:6
vat
Inzerce
Výkup železa a barevných kovů
!!!!!! Nabídka práce!!!!!!
Hledám zodpovědného provozovatele
Výplaty za kovový odpad ihned!! * Ekologická likvidace vozidel * Výkup od fyzických osob a firem * Ceníky online na www.vykup-sazava.cz nebo na telefonu 608 743 599
Prodejny tabáku v Sázavě
Areál sběrných surovin, Nádražní ulice, Sázava u Benešova Otevřeno denně, včetně soboty
Koupím Jawa ČZ,
Velmi zajímavé zisky!!! Vhodné jako rodinný podnik
mopeda, skútr, motocykl, vozík pavl, s doklady i bez. Možno i díly a vraky.
Spěchá Pro více informací mě, prosím, kontaktujte na tel.: 605 568 896
Telefon 777 589 258
!!!!!! Nabídka práce!!!!!!
7
Program kina v lednu
Kulturní AKCE
Neděle 10. 1. v 15 hodin JO NESBO: Doktor Proktor a prdící prášek (Norsko, Německo, Švédsko 2014) Hlavním hrdinou je ztřeštěný vynálezce Doktor Proktor, dívka Líza a klučina s ohnivými vlasy jménem Bulík. Ten se právě přistěhoval do čtvrti v Oslo, kde žije Proktor a Líza. Jakmile se mu podaří zjistit, že podivín doktor Proktor vynalezl opět něco šíleného, musí u toho být! Poté, co v roli asistenta doktora Proktora zjistí, že jeho nejnovější vynález, prášek proti prdění, nefunguje, vnukne mu myšlenku, že by měl vynalézt prášek fungující přesně opačně. Jenže o vynález mají zájem i nekalé živly, pan Trán a jeho vykutálení synáčci Truls a Trym. Rodinný / Komedie, 87 min., 80 Kč
KINO Neděle 24. 1. v 15 hodin
PIXELY (USA 2015)
Mezigalaktičtí mimozemšťané si chybně vyloží videozáznamy klasických videoher a zaútočí na Zemi s armádou jednotek, která je inspirovaná objekty ze zmíněných videoher. Prezident Will Cooper je nucen vyzvat na pomoc svého nejlepšího kamaráda z dětství a nepřekonatelného hráče videoher Sama Brennera s cílem vetřelce porazit a zachránit tak naši planetu. Akční / Komedie / Sci-Fi, 106 min., 80 Kč
GANSTERKA (ČR 2015)
JÍZDNÍ ŘÁD 2016
Sázavské listy n Měsíčník sázavského regionu n Místo vydávání: město Sázava n Číslo 01/2016 vyšlo 31. prosince 2015 n Ročník 16. n Registrace: MK ČR E 19386 n Vydavatel: Město Sázava, nám. Voskovce a Wericha 356, 285 06 Sázava, IČ 00236411 n Cena 5 Kč n Rediguje Milan Štědra n Grafické zpracování: Adler Communication s. r. o. n Tisk: Fast n Adresa redakce:
[email protected] n Tel.: 604 272 199 n Uzávěrka dalšího čísla do 20. dne měsíce n Distribuce: MÚ Sázava n Prodej ve vybrané síti prodejen v regionu
#
Radim Kraviec alias Káčko se vyznačuje vysokou inteligencí a talentem pro dokonalý podvod. Kde jiní sahají po zbrani, on využívá lsti a armády právníků i monstrózního kapitálu. Mrknutím oka okrádá stát o miliardy korun. Káčka nečekaně zradí jeho pravá ruka, nemožné se stává skutečností. Nepolapitelný tunelář Káčko skončí ve vazbě, státu jsou zachráněny miliardy korun. Zatím...protože se díky šikovným právnickým kličkám dostává velmi rychle na svobodu. Rozjíždí mašinerii pomsty. Gangster zkoumá mechanismus organizovaného zločinu, vnáší světlo do šesti miliardového tunelu a snaží se ukázat zrod skutečného gangstera. Krimi / Drama / Thriller, 100 min., 80 Kč
#
Neděle 31. 1. v 18 hodin
