MĚSÍČNÍK MĚSTA KOUŘIM DUBEN 2010 Č.4 CENA 14,- Kč

MĚSÍČNÍK MĚSTA KOUŘIM

DUBEN 2010 14,- Kč

Č.4

CENA

OSLAVUJEME VYSVĚDČENÍ Z POČÍTAČOVÉHO KURZU PRO SENIORY 6.4.2010

Ulice v proměnách času Pražská ulice dříve a nyní. Prosíme občany města, kteří vlastní jakoukoliv historickou fotografii kouřimských ulic, či písemné záznamy, o zapůjčení. Fotografie i písemné materiály okopírujeme a okamžitě vrátíme. Velmi by nám pomohly při našem vydávání miniseriálu v Kouřimském zpravodaji. Děkujeme.

2

Co vlastně do té popelnice patří?

Zápisy zveřejněny: 1. Na úřední desce v přízemí radnice 2. Na internetové adrese www.kourim-radnice.cz

Dobrý den, měla jsem pro Vás připravenou „tajenku“, ale někam se ztratila, tak to zkusím znovu. V popelnici skončí určitě minimálně nedopalky a sáček od čaje. Sporné to je potom v případě bot a trička, ty se dají darovat dál, případně tričko Zastupitelstvo města použít jako hadr tátovi do dílny, kde se z něj stane nebezpečný zasedalo dne 31. 3. 2010 odpad, u bot záleží na materiálu …Řasenku doplňuju, takže tu nevyhazuji, zrcátko rozebrat a roztřídit. A ten salám, ten bych Vypsání výzev na dodavatele nedávala ani do popelnice, ani do kompostu, ale pejskům☺ zakázek malého rozsahu (Od čtenářky Kouřimského zpravodaje 2/2010.) Usnesení č. 32 Recyklace, aneb proměna k novému životu ZM schvaluje vypsání výzev na dodavatele zakázek Při recyklaci jsou zpracovány odpady na nové materiály. malého rozsahu na akce: Budeme-li poctivě třídit, dáme šanci znovu „oživnout“ mnoha Vybavení posilovny Kouřim materiálům a ušetříme tak přírodní zdroje. Pokud vyhodíme Rekonstrukce koupelny, WC, pokojů v čp. 95 – III. vše pouze do směsné popelnice, odpad se uloží na skládce etapa nebo se jinak bez dalšího využití zlikviduje. K základnímu třídění patří papír, sklo, plasty, kov a nápojové Vybavení IC Kouřim (tetrapakové) obaly. Rekonstrukce SH Kouřim (podlaha, okna, atd.) Jaký je jejich osud? Třídění bioodpadu (nádoby) Papír: Slisovaný sběrový papír poslouží k výrobě nového Obnova hradební zdi – p.č. - 236/2 a -236/3 papíru, stejně jako když se vyrábí ze dřeva, přidává se do Výzvy budou rozesílány průběžně na jednotlivé směsi na výrobu papíru. Papír je možné takto recyklovat asi akce. Parametry výzev upřesní výběrová komise. pětkrát až sedmkrát. Výrobky z recyklovaného papíru: novinový papír, sešity, Účastníci kurzu Internetové školičky děkují městu lepenkové krabice, obaly na vajíčka, toaletní papír apod. Kouřim, paní starostce Mgr. Zuzaně Čihákové, Sklo: Vytříděné sklo se rozdrtí a přidá do výchozí směsi ředitelce školy M. Šolleho Mgr. Haně Borové a naší k výrobě nového skla. Nejčastěji se takto vyrábí lahve na trpělivé, ochotné a vstřícné paní učitelce Mgr. Věře minerálky a pivo a jiné skleněné výrobky. Ušetří se přitom mnoho energie a surovin, přičemž sklo se dá takto používat Kotrabové za poznatky, které nám rozšířily obzory. vlastně donekonečna. Ještě jednou velké díky. Žáci Internetové školičky. Plasty: Každý druh plastů je zpracován jinou technologií, protože mají odlišné složení a vlastnosti. Z PET láhví se vyrábějí vlákna, která se používají jako výplň do zimních bund Zpráva o stavu Konta „varhany“ a spacáků nebo se přidávají do tzv. zátěžových koberců. Z fólií V měsíci březnu se konto opět mírně navýšilo. Dalšími (sáčků a tašek) se opět vyrábějí fólie a různé pytle, např. na dárci byli manželé Měšťánkovi, pí ing. Linhartová odpady. Pěnový polystyren slouží k výrobě speciálních cihel. s manželem a znovu paní Třebenská. Stav konta je nyní Ze směsi plastů lze vyrábět odpadkové koše, zahradní nábytek, 70.609,- Kč, přičemž dalších 5.000,- Kč je na účtu MěÚ zatravňovací dlažbu, protihlukové stěny u dálnic apod. z důvodu potvrzení pro daňový odpočet. Kovy: Kovové odpady ze sběren druhotných surovin či Znovu moc a moc děkuji za příspěvky a znovu sběrných dvorů putují do hutí, kde se přetaví. Potraviny a barvy, které z nich zbyly, shoří při teplotě 1700°C. připomínám č. konta: 233 991 861/0300.

Ivan Fiala Z některých plechovek tak vznikne znovu stejný výrobek, nebo třeba různé odlitky, tyče a desky. Nápojové kartony: Nápojové kartony je možné Je čas na vyčištění komínů

Kontakt:Josef Tesařík - Kominictví Kutnohorská 810, Kostelec n. Černými lesy telefon: 602 934 712

recyklovat dvěma způsoby. V papírnách – papír tvoří většinu tohoto obalu, takže je možné zpracovávat ho stejně jako starý papír. Zbytky hliníku a polyethylenu lze využít přímo v papírně při výrobě páry nebo pro ohřev vody či dále zpracovat na palety apod. Na speciální lince – nápojové kartony se rozdrtí a drť se za tepla lisuje do desek, které je možné použít. např. jako stavební izolace. Taková linka funguje také v ČR. Čerpáno z Bulletinu sítě mateřských center 14/2009.

3

Firmy zajišťující na požádání občanů odvoz velkoobjemového odpadu a suti. KONTEJNERY - ODVOZ VELKOOBJEMOVÉHO, STAVEBNÍHO ODPADU A ZEMINY OD JEDNOTLIVÝCH NEMOVITOSTÍ firma ZIPR s.r.o adresa: Nové Město 174 telefon: 321 783 491 739 022 594 (Čepelák Ondřej) 603 837 467 (Čepelák Luboš) Firma Jelínek tel. 606 561 258, 728 250 773 AUTODOPRAVA, KONTEJNERY Odvoz: odpadu, suti, hlíny, železného šrotu, atd. … Dovoz: písků, štěrků, zeminy, kačírku, uhlí, stavebního materiálu, atd. … Úpravy zahrad, zemní práce, přistavení velkoobjemového kontejneru, vyklízení sklepních a půdních prostor. velkoobjemový kontejner - 9m3 sutě, zemina, kamení - nízký kontejner cca 2m3 písky, kačírky Cena je tvořena dohodou. odvoz více kontejnerů – cena po dohodě (se slevou) Obecní úřad Radim tel. 321 792 325 Cena je tvořena: 28,- Kč/1 km + DPH (účtují se 4 cesty) 90,- Kč – zvednutí + DPH 850,- Kč/1t + DPH ( 500,- základní poplatek nepodléhá dani, zbytek) - občané a obce, kteří mají uzavřenou smlouvu 930,- Kč/1t + DPH ( 500,- základní poplatek nepodléhá dani, zbytek) – firmy, které mají uzavřenou smlouvu 970,- Kč/t + DPH ( 500,- základní poplatek nepodléhá dani, zbytek) – firmy, které nemají uzavřenou smlouvu 50,- Kč/den + DPH - stání Nykos a. s. Ždánice tel. 321 796 097 Cena je tvořena: 21,50 Kč/1 km – do 4,5 t 110,- Kč – manipulace cca 950,- Kč/t – dle druhu odpadu

55,- Kč – přistavení kontejneru na den + 20 % DPH 36,-Kč/1 km – do 13t 145,-Kč – manipulace cca 950,- Kč – dle druhu odpadu 62,- - 69,- Kč (podle velikosti) – přistavení kontejneru na den + 20 % DPH Autodoprava Dočkal – Červený Hrádek 33 tel. 321 790 075, 602 291 330 Cena je tvořena: TATRA 815 a TATRA 148 30,- Kč / 1 km 570,- Kč / 1 hod. LIAZ 110 HR 30,- Kč / 1 km 500,- Kč / 1 hod. 200,- Kč / 1 hod. čekání Pronájem kontejneru na 1 den – 50,- Kč kontejner 30,- Kč/ 1 km 200,- Kč manipulace 50,- Kč / 1 den TATRA souprava 45,- Kč / 1 km + 20 % DPH

LIAZ souprava 40,- Kč/ 1 km + 20 % DPH Autodoprava Starý – Ždánice 145 (zemní práce) tel. 777 289 959 Cena je tvořena: dohodou.

4

Občanské sdružení Diakonie Broumov je nezisková organizace, která poskytuje sociální služby pro občany z okraje společnosti – materiální pomoc sociálně potřebným, azylové ubytování i pracovní příležitost. Více na www: diakoniebroumov.org

Město Kouřim Vás zve na

ČARODĚJN I CE

VYHLAŠUJE

SBÍRKU POUŽITÉHO OŠACENÍ

Hřiště u sportovní haly 30. dubna 2010 17.00 – 21.00 Pálení čarodějnických ohňů Zábavný program pro děti Občerstvení zajištěno

 Letního a zimního oblečení /dámské, pánské,dětské/  Lůžkovin, prostěradel, ručníků, utěrek, záclon,  Látky (minimálně 1m2, prosíme, nedávejte nám odřezky a zbytky látek)  Domácí potřeby-nádobí bílé i černé, skleničky- vše nepoškozené  Peří,péřových a vatovaných přikrývek, polštářů a dek  Obuv – veškerou nepoškozenou

VĚCI, KTERÉ VZÍT NEMŮŽEME:  ledničky, televize, počítače a jinou elektroniku, matrace, koberce – z ekologických důvodů  nábytek, jízdní kola a dětské kočárky - ty se transportem znehodnotí  znečištěný a vlhký textil

Sbírka se uskuteční : 29.4. 2010 7.00 – 15.00 Kouřim - přízemí radnice Věci prosíme zabalené do igelitových pytlů či krabic, aby se nepoškodily transportem Děkujeme za Vaši pomoc.

Rodinné centrum Knoflíček, Čs. armády 497, 281 61 Kouřim MĚSTO KOUŘIM, Mírové náměstí 145, 281 61 Kouřim

Bližší informace Vám rádi sdělíme: tel. : 224 316 800, 224 317 203

6

Bez Knoflíčku ani ránu

Město Kouřim Vás zve na 9. ročník

TURNAJE V POZEMNÍM HOKEJI dopoledne: 9.00 – 12.00 děti do 15 let odpoledne: 14.00 – 18.00 dospělí

dne 8. 5. 2010 (sobota) parkoviště před skanzenem Pravidla 2010 -Účast nejméně jedné ženy (dívky) v pětičlenném družstvu (u dětí nemusí být). -Po celou dobu utkání 1 žena (dívka) na hřišti. -Hra 1x 6 minuty = zápas. -Gól neplatí z autu a po faulu. -Hraje se s tenisovým míčkem. -Ohraničené hřiště. -Při rozehrávání musí být protihráč vzdálen minimálně 1 m. -Brankář může chytat míček do ruky jenom v brankovišti a rozehrát maximálně do půlky hřiště. -Za hrubý faul bude penalta (nájezd). -Bude pískána vysoká hůl (nad ramena). -V brankovišti nesmí stát protihráč. -Získávané body 3 – 2 - 1 (výhra – výhra v nájezdech – prohra v nájezdech). Při rovnosti bodů vzájemný zápas. Remíza – zápas (pouze 1. – 3. místo) – náhlá smrt – nájezdy. -Střídání hráčů dle pravidel hokeje.

Květinový den

12. května 2010 se bude konat 14. ročník Českého dne proti rakovině. Zakoupením žlutého kvítku měsíčku lékařského od dobrovolníků v ulicích města za minimální částku 20 Kč je možno přispět na boj proti rakovině. Účelem sbírky je získání finančních prostředků na nádorovou prevenci, zlepšení kvality života onkologických pacientů, podpora onkologické výchovy, výzkumu a vybavení onkologických center. Každý dárce obdrží navíc i letáček s informacemi o nádorové prevenci. Bohumíra Nováková

Město Kouřim Vás zve na 6. KOUŘIMSKOU KULIČKIÁDU,

která se koná 21. května 2010 v parku Na Hradbách od 16.00 hodin

Brankářská výstroj: Může: lapačka, vyrážečka, brankářská hokejka, obličejová maska, hráčské holenní chrániče, hráčská vesta Nemůže: brankářské betony, brankářská vesta Přihlášky: (do 6. 5. 2010) seznam hráčů a název družstva dospělých (zápisné za tým – 100Kč a dětí (bez zápisného) přijímá starostka a H. Královská (ve sportovní hale)

Kategorie: předškolní děti děti 1. až 3. třída děti 4. až 6. třída děti 7. až 9. třída dorostenci dospělí

7

Pravidla: - hraje se s hliněnkami - každý hraje sám za sebe - do kuliček se smí pouze cvrnkat - důlek je široký 11–12 cm - hluboký 7–8 cm

8

16. 3. se konalo na radnici setkání občanů důchodového věku pod názvem „Vítání jara s písničkou“. Děkujeme maminkám z RC Knoflíček za občerstvení. Děkujeme dětem z RC Knoflíček za krásnou básničku, p. Petrovi a p.Václavu Skalníkovým za hru na harmoniku a stovce účastníků za krásnou atmosféru. Nejstarším účastníkem akce byl pan Josef Dytrych z Lipanské ulice. 17. 3. opravili pracovníci firmy ZIPR závadu na vodovodním řadu v ulici Komenská. 20. 3. jsme si mohli zatančit na tradičním již 17. plesu města 21. 3. pořádali kouřimští skauti dětský karneval. 22. 3. v 11.00 hod. byl na náměstí pokřtěn nový autobus, který bude jezdit v rámci Pražské integrované dopravy do Kouřimi. 24. 3. provedla firma ZIPR opravu přivaděče vody z Dobrého Pole 28. 4. se uskutečnil již 44. ročník Lipanské stezky. 29. 3. … a přijela k nám pouť. od 29. 3. byly postupně odstraněny v ulici Čs. armády sloupy pro vrchní vedení nn. Ve dnech 30. – 31. 3. proběhla Jarní výstava ZŠ Okružní v sálu radnice. Zde si návštěvníci mohli pro potěšení zakoupit řadu výrobků, a to nejen s velikonočními náměty. 3. 4. jsme společně na staré Kouřimi hledali velikonoční vajíčka v rámci tradiční velikonoční procházky.

3. - 4. 4. proběhlo ve skanzenu Chození s Jidášem a tradiční průběh velikonoční pomlázky spolu s velikonoč-ním jarmarkem v prostředí probouzející se jarní přírody. 6. 4. byl ukončen počítačový kurs pro seniory. Ohlasy od absolventů: „Tento kurs byl pro nás velmi přínosný, přesvědčili jsme se, že i nám starším tato dovednost není upřena.“ „Díky internetové školičce jsme našli nejen nové přátele, ale už víme, jak si najít spoustu informací, které nám usnadní běžný život.“

6. – 8. 4. opravila firma ZIPR v úseku zaústění ul. Novoměstská na náměstí propadlý kamenný kanalizační řad. Odborná firma zpětně zadláždila místo výkopu. 7. – 8. 4. firma ZIPR na žádost majitelů přilehlých nemovitostí, provedla sondu před domem čp. 82, která měla zjistit stav podloží pod komunikací ve vztahu k existenci v dřívější době umístěné benzínové pumpy. Závěry: nádrže na benzín byly již v dřívější době demontovány, proveden zásyp zeminou. Daná zemina vlivem zatékání dešťových vod poklesla, proto došlo k sesedání vozovky. 10. 4. jsme šli „Na to“ a opět jsme po roce vyčistili škarpy od všeho, co tam nepatří. Od 21. 4. začíná akce Rozvodných závodů Kolín Pokládka kabelů nn na Novém Městě a výměna veřejného osvětlení. Sebrali jsem 6 desítek pneumatik a 69 pytlů. Účastníkům patří velké poděkování za účast.

9

RC KNOFLÍČEK MĚSTO KOUŘIM

nejen děti z kouřimských škol - mateřské, základní Okružní a základní M. Šollleho, ale také z Městce Králové a z okolních obcí. Poděkování patří všem, kteří ať již kulturním programem, výrobou smrtek, či účastí na akci přispěli k zahnání zimy na ústup a přivítání svěžího a teplého jara. Jirkovská Radka

17. ples města

RC Knoflíček - přivítal Jaro velkým úspěchem Děvčata z našeho kroužku aerobiku se 19. 3. 2010 zúčastnila okresní školní pohybové soutěže v Kolíně. Na tuto soutěž byly vytvořené dvě skupiny mladších a starších cvičenek. Mladší dívky se umístily na skvělém druhém místě a postupují do krajského kola. Starší děvčata byla také skvělá, pořadí není důležité, jejich vystoupení vzhledem k věku bylo fantastické. Děvčata měla možnost večerního předtančení na maturitním plese v Kolíně, kde také sklidila velký potlesk. Své skvělé vystoupení předvedla i na městském plese v Kouřimi. Děkujeme děvčatům i naší cvičitelce Andrejce za pevné nervy a ochotu nacvičovat i ve svém volnu. Velké Dík patří našemu městu, zakoupilo dívkám dresy. Nová aktivita: Každý čtvrtek od 9.30 hod. mají maminky, které navštěvují různé aktivity RC, vyhrazený prostor pro své svaly v nově otevřené posilovně. Manžel jedné maminky vypracoval plán tréninku, podle kterého maminky s nadšením posilují. Děkujeme! http://www.rcknoflicek.estranky.cz/

Vynášení Smrti Sobota 20. března byla pro všechny návštěvníky Kouřimi i její obyvatele velkým dnem. V deset hodin dopoledne město zahájilo turistickou sezónu vynášením Smrti a skanzen lákal návštěvníky na novinku - Svatojosefský trh. Zahájení turistické sezóny nemohlo přijít v krásnější den. Zprvu sice spadlo na účastníky Vynášení Smrti pár dešťových kapek, ti se tím však od všeobecného veselí z konce zimy nenechali odradit. Nakonec se počasí umoudřilo a vyčarovalo krásných 15 stupňů. Průvod v čele se Smrtkami se vydal od kouřimského muzea v deset hodin dopoledne. Smrtky, vytvořené pomocí starých hadrů, sena, slámy a nejrůznějšího roští, kolem krku ozdobené náhrdelníkem z vyfouklých vajec, představily

20. 3. 2010 – Z módní přehlídky – moderovala Tereza Jirkovská Dobrý večer dámy a pánové, dovolte mi, abych vás ještě jednou co nejsrdečněji přivítala na již sedmnáctém plese města Kouřimi. Všechny tyto nádherné společenské a svatební šaty spolu se šperky a doplňky, které vzápětí uvidíte, našim modelkám a modelům vybrala a zapůjčila paní Helena Blažková ze Svatebního ateliéru Pod Zámkem, který sídlí v Kolíně v Zámecké ulici. Jako doplněk pro každou z modelek poslouží kytice, které speciálně dle šatů a typu dívky uvázala paní Blanka Urbanová. Bohatě zdobené taftové šaty, které mám na sobě nyní já, vynikají krásnou výšivkou a také řasením sukně. Zapínají se za krkem. Tento model šatů je vhodný i pro dámy, které se po zimě (stejně jako já) ještě nestačily dostat do formy. Šaty samy dokáží vymodelovat štíhlý pas a mohu z vlastní zkušenosti říci, že i dýchat v nich mohu. Ale dost už o mých šatech, neboť v tuto chvíli sem k nám začnou přicházet modelky a modelové, kteří si pro Vás oblékli skvostné společenské a svatební róby. Tak tedy, neprodlužujme ten moment, módní přehlídka právě začíná.!!! • Přichází paní Veronika Havlínová, která má na sobě taftové šaty princesového střihu pošité drobnými korálky. Tyto šaty mohou také podtrhnout půvab žen plnějších tvarů. Model může být doplněn o špagetová ramínka a bolerko. • Terce Bezouškové padnou jako ulité červené saténové šaty, které lemují ženskou postavu. Mají dlouhý rozparek a zavazují se za krkem. Štrasová brož v hlubokém výstřihu dotváří vznešený dojem z tohoto modelu. A konečně červené rukavice jsou tou poslední třešničkou na dortu. • Jako by se Eva Váňová přímo zrodila pro tuto romantickou toaletu s bohatě vyšívaným korzetem. Myslím si, že kdyby si Popelka mohla vybrat šaty, kterými by svého prince okouzlila, sáhla by právě po tomto nádherném modelu. I materiál – satén, organza,tyl – je přímo snový. Chybět nemůže kabelka a pochopitelně štrasové šperky. Tato róba je oblíbená i u nevěst, které pak celou svatbu ladí do barvy šatů.

10

•

Zadáková Kristýna má na sobě model americké značky Merys Bridal. Opět byl k jeho zhotovení použit satén, organza a tyl. Můžete vidět bohatě zdobenou a řasenou sukni, krásný korzet a stylovou kabelku. Modelku zdobí efektní štrasová bižuterie, kterou můžete zakoupit ve svatebním ateliéru Pod Zámkem, jenž sídlí v Kolíně v Zámecké ulici. Do těchto šatů se, mohu-li to tak říci, zamilovaly české maturantky a šatičky jsou opravdu žádané. • Nyní Vám Magdaléna Vlasáková předvádí opravdu nádherné tmavě modré taftové šaty, které jsou zdobené stříbrnou výšivkou s korálky. Doplněk, který žádná žena nemůže postrádat je v tomto případě kabelka ze stejného materiálu a barvy jako je tato skvostná róba. Tmavě modrá barva vynikne především na ženách, které mají od přírody tmavší vlasy a tmavší barvu kůže, aniž by se musely celé dny opékat na přímém slunci. Pro typ bělozelené pletijako mám kupříkladu já paní Helena vhodně zvolila světlejší barvu šatů, která netvoří tak veliký kontrast ve srovnání s pletí.:D • Paní Lenka Švarcová přichází v lehkých žlutých šifónových šatech, na kterých se vyjímá nespočetné množství korálků a flitrů. Zákaznice Svatebního atelieru Pod Zámkem si tento model také velice oblíbily. • Modelka paní Andrea Hrstková si oblékla jednoduché šifonové šaty s ramínky v řeckém stylu, jež jsou pod prsy zdobeny štrasovou ozdobou. Tento střih šatů je se těší oblibě u maminek v očekávání, kdy bříško ještě není tak velké, ale zároveň jej už neschováte. Toto se však netýká naší modelky Andrei. • Paní Jana Strejčková vám nyní představuje krásné bleděmodré šaty s bohatou tylovou sukní zdobenou perličkami. Jak vidíte šaty jsou na boku řasené a dozdobené látkovými květy. Každá dívka i žena si může ve svatebním ateliéru pod zámkem půjčit dle svého přání klasické, méně zdobené róby, i nápaditější verze večerní toalety, jako jsou šaty naší modelky Jany. • Další variantu červených šatů zvolila Karolína Lhotáková. Ušity jsou z jemného šifonu a saténu, a sice ve slušivém princesovém střihu. Doplňuje je blyštivý štras, jenž můžete zakoupit i v internetovém obchodě Svatebního atelieru a to na adrese: eshop.podzamkem.cz Vrcholem každé módní přehlídky jsou svatební šaty, proto prosím, přivítejte velkým potleskem naše malé družičky Terezky a Šárku v jejich krásných menších svatebních variantách. Pravidlem bývá, že družičkami jsou neprovdaná děvčata. Ta by si měla obléci podobné

jdou v čele průvodu a zasypávají cestu snoubenců květinami. Květiny mají symbolicky přilákat bohyni plodnosti. Zapomenout nesmíme na mládence Jakuba, kterému velmi sluší černé kalhoty, bílá košile a vestička. Kravatu či motýlek doporučujeme barevně sladit s celým svatebním obřadem. Dámy a pánové, přichází vrchol přehlídky, šest, jak jinak než nádherných svatebních šatů zapůjčených ze Svatebního ateliéru Pod Zámkem, který sídlí v Kolíně v Zámecké ulici.

•

Jako první přichází Petra Jonášová s černobílou variantou svatebních šatů, které stejně dobře poslouží jako šaty společenské a to když vyměníme stávající bílé rukavice za černé a bílou sukni za černou. Hodí se pro nevěsty, které chtějí šokovat, či pro páry, které volí netradiční průběh svatebního obřadu. Elegantní kombinace s černou barvou, jež se může objevit i na špercích, svatebních oznámeních a jiných doplňcích, je všechno - jen ne nudné a okoukané. Jejím partnerem pro tuto chvíli je náš model Martin, který doprovází nevěsty bílém obleku. Pod vestou má bordó košili rozhalenku, která je mezi muži velice oblíbena. Pánové se nemusí škrtit v kravatě a povolovat si knoflíčky, v košili rozhalenkového typu jsou stále upraveni a užijí ji i při běžném nošení např. k riflím. Nejen rozhalenky, ale i další košile v barvách dle vašeho přání můžete zakoupit ve Svatebním atelieru Pod Zámkem, kde Vám s výběrem poradí nejen paní majitelka, ale i její manžel pan Lukáš Blažek. • Dechberoucí svatební šaty v barvě šampaň, v kterých nyní přichází Eva Štubňová, se vzadu zavazují rafinovaným francouzským šněrováním. Mají rozevlátou sukni z organzy a sluší nevěstám s více či méně oblými křivkami. Romanticky splývavý závoj v barvě šatů, která se svým až téměř nostalgickým odstínem odlišuje od

11

ostatních čistě bílých modelů, pochopitelně nesmí chybět, ať už máte raději klasické pojetí svatby či naopak. Doprovodem pro naší nevěstu v svatebních šatech barvy šampaň je náš model Radim v klasickém tmavém obleku s bílou košilí. Celý oblek doplňuje barevná kravata a kapesníček v klopě stejné barvy. • Adéla Zubíková si pro dnešní večer vybrala výrazné svatební šaty zdobené výšivkou v oblíbené bordó barvě. Podívejte, takováto vlečka je snem snad každé dívky. S modelem ladí závoj lemovaný proužkem. Malá odbočka k něčemu, co našim očím zůstane skryto – říká se, že nevěsty by neměly zapomínat na podvazek, nejlépe v modré barvě. Zajímavým zpestřením svatebního dne či noci je pak snažení ženicha, jenž musí tento podvazek své nevěste z nožky sundat bez toho, aby se ho dotkl svýma rukama. + Model Martin – upozornit, jak se k sobě hodí do barvy. • Mukařovská Klára právě přichází v bílých romantických svatebních šatech s bohatou tylovou sukní, která je vyrobena z mačkané organzy a zdobená aplikacemi a drapením. Ještě jednou připomínám, že všechny krásné květiny, které můžete u manekýn vidět uvázala paní Blanka Urbanová + model Radim • Bílé taftové svatební šaty v nichž přichází Pavla Serbusová jsou posety stříbřitými krystalky ohraničenými překrásnou ruční výšivkou, která zdůrazňuje jemnost budoucí nevěsty z dílny americké značky Merys Bridal. V této svatební róbě se každá žena bude cítit jako opravdová princezna. Zajímavostí je, že tyto šaty, aby měly objem takový jaký mají nyní, obsahují spodničku s třemi obručemi, ty ovšem nebrání v jakémkoliv pohybu nevěsty, takže se milé dámy nemusíte se bát ani rozměrnějších modelů sukní. + model Martin • A nyní již přichází naše poslední modelka Klára Dvořáková v klasických šatech princesového střihu s výšivkou do obloučků. Naprosto okouzlující je tvar výstřihu s řasením. Róba je dozdobena perlami a křišťály, které nás upoutávají svými odlesky. Součástí modelu jsou i špagetová ramínka, která navodí dojem křehkosti a jemné elegance. K róbě ladí šperky i kytice uvázaná šikovnou paní květinářkou. Jistě všichni znáte onen svatební zvyk, že chýlí-li se svatební hostina ke konci, hází nevěsta svatební kytici za hlavu mezi svatebčany. Praví se, že ta svobodná dívka, která ji chytne, bude příští nevěstou. + model Radim až budu tohle povídat, za dívkou se shromáždí všechny ženy, co šly na přehlídce, a ona bude moci hodit svou

Dámy a pánové, naše módní přehlídka je u konce. Veliký potlesk patří našim modelkám, úžasným šatům, které předvedly a také paní Heleně Blažkové ze svatebního ateliéru Pod Zámkem, která nám všechny dnešní modely s velkou ochotou vybírala a pomáhala zkoušet. Pokud na některé z vás čeká ONEN velký den, či důležitý ples, neváhejte ateliér paní Heleny navštívit. Věřte, že se u ní setkáte s příjemnou přátelskou atmosférou a spolu s ní že se vám dostane profesionálních rad. Město Kouřim děkuje paní Heleně Blažkové, za to, že nám pomohla zrealizovat tuto módní přehlídku. Ráda bych vám nyní jako poděkování předala malý dárek a kytici, kterou uvázala paní Marcela Mejzlíková, která je také autorkou kytic pro soutěž nejsympatičtějších slečen a dam plesu, na kterou se můžete těšit před půlnocí. Mně už teď nezbývá již nic jiného, než popřát vám všem krásný večer, dobrou zábavu a šťastnou ruku při výběru lístků do tomboly.

12

Poroty ve složení Jana Koubková, Ludmila Nerudová, Jitka Ježíková a Jaroslav Žák, Ing. Vladimír Apltauer a Roman Kubelka volily tradičně nejsympatičtější plesu. Nejsympatičtějším párem plesu byl zvolen pár Milan a Dáša Navrátilovi Nejsympatičtější slečnou – Lucie Trojanová Nejsympatičtějším pánem – Marek Ježík Nejsympatičtější paní – Hana Kovačková Dárky nejsympatičtějším věnovala paní Dana Lacinová-Pavlínková, Jana Strejčková a Město Kouřim Taneční soutěž vyhrál pár Jiří Kupec, Jana Strejčková 2. Luděk Folkman, Lenka Auterská 3. Jaromír Hodina, Martina Jeníková 4. Tomáš Bandy, Soňa Bandyová 5. Miroslav Baštář, Jana Dubovská 6. Pavel Ptáčník, Mirka Pštrossová Dárky účastníkům taneční soutěže věnovalo Město Kouřim. Sponzoři plesu, kterým patří velké poděkování: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16.

17. 18. 19. 20. 21. 22. 23. 24. 25. 26. 27.

Lonza Biotec, spol. s..o. Kouřim Město Kouřim Karel Sojka Jatky Kouřim Zemědělské družstvo Křečhoř Nykos a.s. Ždánice Marta Doušová Herna-bar, Kouřim Hana Žáková ml. Kouřim Miroslav Biarinec Kouřim Jiří Šmejkal Autodoprava Honební společenství Kouřim Komerční banka Kolín Zipr s.r.o. Zlatnictví Kouřim Josef Minarčík Velim Kenast Pečky Komerční banka Kolín Vladimír Tichý Výškové práce

28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35. 36. 37. 38. 39. 40. 41. 42.

13

Manželé Kratochvílovi Pardubice Mgr. Zuzana Čiháková starostka Ing. Václav Valentin Total Elf Radek Procházka – Zahradnictví Kouřim OAD Kolín Ing. Karel Fousek Kostelec n. Černými lesy Dagmar Bignall Kouřim Jaroslav Linhart Soukromý zemědělec MUDr. Renata Hejduková Zubní lékařka Milan Borový Stavební firma Ing. Vladimír Apltauer Kouřim Gastroinstant s.r.o. Kouřim Ing. Jarmil Vinklárek Soukromý zemědělec Martin Zámiš Kouřim Místní organizace svazu tělesně postižených Kouřim Jakub Pěchouček Kouřim Mgr. Radomila Vedralová Lékárna Kouřim Truhlářství Josef Petr + Ing. Pavel Petr Karel Lubina Kouřim Ladislav a Dagmar Lacinovi TOP Kouřim Hana Bělohlávková Květinka Kouřim MUDr. Tomáš Přikryl Lékař Martin Apltauer Kouřim Jaroslava Ahnelová Kouřim Jarmila Růžičková Čistírna, mandl Hana Jelínková Kouřim

43. 44. 45. 46 47. 48. 49. 50. 51. 52. 53. 54. 55. 56. 57. 58. 59. 60. 61. 62. 63. 64. 65. 66. 67. 68.

Markéta Kratochvílová Kouřim Josef Polák Montážní práce Ovčáry Petr a Lenka Keltnerovi Papírnictví a hračky MUDr. Zuzana Marešová Lékařka Anton Stepak Stavební práce Jana Kočová Sametové perly Svatební ateliér Pod Zámkem, Kolín Josef Tesařík, kominík Kostelec n. Č. lesy Zahradnictví Jandl Dobré Pole Milan Pštross Kouřim MUD. Lucie Otáhalová Kouřim Polabské mlékárny Poděbrady Česká spořitelna pobočka Kouřim Lahůdky a cukrárna Hana Kloudová Ing. Jaroslav Štěpán Kouřim Jiří Jeneš Kouřim Vaníček – Energo Final Pečky Obchůdek Slávka Poulová Železný - nářadí Kolín Cestovní agentura ELKA Libor Vaňkovský - Miksa Kouřim Základní škola Miloše Šolleho Kouřim Kamil Holý Žaluzie Miroslav Lacina Kouřim Jaroslava Lacinová Kouřim Hana Žáková Průmyslové zboží

69. 70. 71. 72. 73. 74. 75. 76. 77. 78. 79. 80. 81. 82. 83. 84. 85. 86. 87. 88. 89. 90. 91. 92. 93. 94.

14

Petr Ladýř Truhlářství Martina Poláková M&P Móda Cvičenky Rehabilitační cvičení, Kouřim Jaroslav Švorba Kouřim Dana Beránková ADIDAS Renata Mašková Kadeřnictví, Kouřim František Tóth Bistro 59, Kouřim Jindřiška Jagerská Kadeřnictví Ludmila Folkmanová Probyt Ing. Lucie Jonáková Kouřim Marcela Mejzlíková Květinářství U Magdy Vlastimi Hakl H1 Security Vodoinstalatérství – Dvořák Z. Kouřim Roman Klement Samoobsluha Kouřim Josef Jirsík Hryzely Vladimír Havlíček Autodoprava, Kouřim Marek a Hana Ježíkovi Molitorov Antonín Šindler Kouřim Truhlářství Procházka, Lejnar Kouřim Olga Vacková Drogerie, Kouřim Jozef Zahradníček Kouřim Jiří Plesnivý Restaurace Na Střelnici Jiří Pivoňka Kouřim SDH Kouřim PNEU Jirkalovi Český Brod Miroslav Brejcha Ovocná školka Molitorov

95. 96. 97. 98. 99. 100. 101. 102. 103. 104. 105.

JUDr. Martin Vlasák advokát Václav Jakubiček Ovoce – zelenina, Kouřim Otto Klouda Kouřim Jaroslav Jasenovský Kouřim Roman a Kateřina Klementovi Kouřim Lukáš Hejduk Kouřim Václav Mejzlík Kouřim Milan Pštross Kouřim Martin Maryška Kouřim Václav Mejzlík ml. Ovoce – zelenina, Kouřim Novák JPF s.r.o. Kouřim

15

Z dětského karnevalu

konaného dne 21. 3. 2010

16

Ohlédnutí za 44. ročníkem Lipanské stezky – 28. 3. 2010 Město Kouřim děkuje: Za sponzorování akce firmám: Jatky K. Sojky Pekárna Vratislav Žalud Lonza Biotec Samoobsluha K+K . Total Elf Lahůdky Hana Kloudová Mgr. Radomila Vedralová - lékárna Zipr s.r.o. Kouřim Novák JPF s.r.o Město Kouřim paní Dana Ditrychová Za měření časů RNDr. Jaroslavu Maršálkovi. Za zápis, organizaci jednotlivých běhů a za předávání odměn Marii Třebenské, Josefu Hasilovi, Janě Němcové, Hance Žákové, Jitce Jirkovské (nejmladší běžci), Lucii a Lence Šmejkalovým, Janě Pokorné a Andree Švorbové. Za lékařský dozor paní doktorce Lucii Otáhalové. Za psaní diplomů Vendule Siňorové a Vítězslavu Lupínkovi. Za dohled na trati při hlavních závodech na 5.000 a 10.000 m Bezpečnostní agentuře H1 Security p. Vlastimila Hakla – p. Vlastimilu Haklovi, Lubomíru Metelákovi, Romanu Šmigelskému, Jiřímu Kupcovi, Robertu Mašínovi, Antonínu Hollerovi a Policii ČR - p. Zdeňkovi Kohoutovi. Za úklid areálu a přípravu občerstvení Hance Královské a Rudovi Netáhlíkovi. Za výborný čaj domovu po seniory. Za párky pro závodníky Karlu Sojkovi. (…a zase jim moc tradičně chutnaly). Za chleba k párkům Vratislavu Žaludovi. Za výrobu diplomů Liborovi Chmelovi a Jakubovi Richterovi. Za provádění hudbou a slovem Ladislavu Knapovi. Všem, kteří tuto tradiční akci přišli podpořit a pomohli radou nebo přiložením ruky k dílu. Nejmladší účastník závodu - Jiří Miler – ročník 2008 Nejstarší účastník hlavního závodu – Matěj Jelínek - ročník 1942 Celkem se akce zúčastnilo 159 běžců. Blahopřejeme výherkyni kola od firmy ZIPR s.r.o. Kouřim Aničce Nedvědové. Kolo vylosoval Lukáš Skřivánek, v letošním roce nejúspěšnější závodník z Kouřimáků. Radostná zpráva – pomalu, ale jistě, se Kouřimáci zúčastňují hlavního závodu (5 – 10 km). Děkuji všem za pěknou atmosféru. Vzkaz účastníkům hlavního závodu: Byli jste skvělí. Děkuji. starostka

17

Výsledková listina – 44. ročník Lipanské stezky 28.3.2010 Kategorie: předškolní děti – chlapci Délka běhu: 60 m Jméno, příjmení Pořadí Filip Nedvěd 1 Jakub Vála 2 Štěpán Horčák 3 Jakub Mateásko 4 Šimon Malaník 5 Jiří Miler 6

Oddíl Kouřim Kouřim Kouřim Praha – Kulani Kouřim AC Mladá Boleslav

Čas 16:08:00 18:31:00 22:21:00 29:20:00 36.63.00 01:06:25

Rok narození 2005 2004 2006 2007 2007 2008

Kategorie: 1. třída (2003-2002) – 2.třída (2002 – 2001) – chlapci Délka běhu: 200 m Jméno, příjmení Pořadí Oddíl Jan Sedlák 1 ZŠ Kounice Matěj Srnec 2 ZŠ Kounice Petr Vávra 3 Praha Matěj Duda 4 Praha – Kulani Michal Nedvěd 5 Kouřim Nikolas Jandečka 6 Bohouňovice

Čas 39:19:00 38:57:00 39:07:00 42.69.00 48.65.00 01:01:23

Rok narození 2001 2002 2002 2002 2003 2003

Kategorie: 3. třída (2001-2000) – 4.třída (2000 – 1999) – chlapci Délka běhu: 300 m Jméno, příjmení Pořadí Oddíl Marek Novotný 1 Sokol Kolín Dominik Šimon 2 Kounice Ladislav Nedvěd 3 Kouřim Ondřej Duda 4 Praha – Kulani Michael Špitálský 5 Praha Daniel Rejhon 6 Třebovle David Jandečka 7 Bohouňovice

Čas 58:03:00 1:02:13 1:03:92 1:04:20 1.13.17 1:16:91 1:23:41

Rok narození 2000 2000 1999 2000 2000 2000 2000

Kategorie: 5. třída (1999 - 1998) – 6.třída (1998 – 1997) – chlapci Délka běhu: 600 m Jméno, příjmení Pořadí Oddíl Čas Filip Srnec 1 Kounice 2:22:07 Emil Kotrch 2 Brník 2:33:19

Rok narození 1999 1999

Kategorie: 7. třída (1997-1996) – chlapci Délka běhu: 1000 m Jméno, příjmení Pořadí Vít Müller 1 Jakub Láska 2

Čas 3:37:42 4:05:09

Rok narození 1996 1996

Kategorie: 8. třída (1996-1995) – 9. třída (1995 – 1994) – chlapci Délka běhu: 1000 m Jméno, příjmení Pořadí Oddíl Čas Tomáš Domín 1 ZŠ Kounice 3:51:59

Rok narození 1996

Oddíl SKP Nymburk ZŠ Kounice

18

Jakub Jehlička Vojtěch Novotný

2 3

4:24:31 4:43:44

1995 1996

Kategorie: Kouřimská míle (neomezeno věkovou hranicí) – muži Délka běhu: 1609 m Jméno, příjmení Pořadí Oddíl Petr Louda 1 AC Turnov Petr Müller 2 SKP Nymburk Lukáš Skřivánek 3 Kouřim Petr Novotný 4 Radovesnice Ondřej Duda 5 Praha – Kulani Milan Adámek 6 Třešť Nikolas Jandečka 7 Bohouňovice

Čas 5:12:26 6:07:08 6:08:48 6:09:51 8:32:40 8:55:93 10:32:90

Rok narození 1964 1964 1983 1970 2000 1967 2003

Kategorie: muži Délka běhu: 5000 m Jméno, příjmení Svatopluk Pour Petr Novotný Lukáš Skřivánek Jan Fiala Josef Krátký David Jandečka

Čas 20:29:63 21:34:38 21:35:38 25:11:60 26:42:38 53:56:67

Rok narození 1952 1970 1983 1953 1965 2000

Kategorie: hlavní závod – muži do 39 let Délka běhu: 10 000 m Jméno, příjmení Pořadí Oddíl Jiří Miler 1 AC Mladá Boleslav Jiří Čivrný 2 Semily Jan Herda 3 Dobřichov Petr Krásný 4 Brodce Pavel Krásný 5 Boleslav Pavel Miler 6 Sokol Kolín Ladislav Stančo 7 Čelákovice Jiří Grohs 8 Praha Marek Otáhal 9 Kouřim

Čas 33:44:31 33:45:00 37:10:00 37:38:00 38:43:00 39:00:00 44:07:00 47:08:00 48:53:00

Rok narození 1975 1980 1983 1975 1975 1979 1977 1975 1986

Kategorie: hlavní závod – muži 40 – 49 let Délka běhu: 10 000 m Jméno, příjmení Pořadí Oddíl Petr Louda 1 AC Turnov Mojmír Svoboda 2 Hvězda Pardubice Jiří Bubeníček 3 TJ Sokol Lhotka Luděk Peška 4 Kenast Pečky Jaroslav Paroulek 5 SK Nymburk Čestmír Hrdninka 6 TTC Č.Brod Petr Smrčka 7 BK Říčany

Čas 36:30:00 38:07:00 39:17:00 39:57:00 41:39:00 44:52:00 45:06:00

Rok narození 1964 1966 1968 1961 1970 1967 1969

Pořadí 1 2 3 4 5 6

ZŠ Kounice Sokol Kolín

Oddíl Slavoj Obecnice Radovesnice Kouřim Plaňany TJ Svitavy Bohouňovice

19

Kategorie: hlavní závod – muži 50 – 60 let Délka běhu: 10 000 m Jméno, příjmení Pořadí Oddíl Miloš Smrčka 1 BK Říčany Jiří Čivrný 2 Slovan Liberec Vladimír Vacarda 3 AC Slovan Liberec Miloš Havlík 4 Kunžak David Jindra 5 AC Obora Hvězda Václav Čokrt 6 TTC Č.Brod Miroslav Horyna 7 Praha – zahr.Město

Čas 34:40:00 37:41:00 38:56:00 39:55:00 40:13:00 52:59:00 53:22:00

Rok narození 1954 1953 1959 1958 1960 1959 1954

Kategorie: hlavní závod – muži nad 60 let Délka běhu: 10 000 m Jméno, příjmení Pořadí Oddíl Miroslav Říha 1 Sokol Sadská Sláva Pilík 2 SK Senomaty Jaromír Vyskočil 3 Sokol Kolín Matěj Jelínek 4 Hvězda Pardubice Jan Svoboda 5 Příbram Oldřich Čepelka 6 TIMA Liberec

Čas 44:37:00 47:28:00 47:52:00 49:02:00 49:40:00 59:07:00

Rok narození 1945 1950 1946 1942 1943 1948

20

Památník JUNÁKA V KOUŘIMI K 90. výročí založení (1920 – 2010)

Kouřim před 90 lety. Úvod. Byla hodně jiná ta naše starobylá Kouřim, měla tenkrát ještě starodávný ráz. Malé tiché město s 2300 obyvateli převážně drobných živnostníků a zemědělců s vrstvičkou úřednické a měšťanské honorace. Občané pracovali převážně ve městě v cihelně, cukrovaru, marmeládovně, hospodářském družstvu na dráze a v zemědělství. Právě vzniklé samostatné Československo vytvořilo podmínky pro vznik skautského hnutí, do kterého se zapojovala hlavně školní mládež , studentstvo a pracující. Jsou i zprávy o tom, že i bývalí trempové se snažili zapojit do skautského hnutí, a proto se v době první republiky sdružovali v oddílech. Jména jako byl br. Jelínek, Hodač, Černý, bratří Balvínové ,se již objevují v této době. Lze o nich hovořit jako o prvních skautech v Kouřimi. Byly to doby, kdy se prolínalo ještě sokolské a skautské hnutí. Sokolové působící v Kouřimi od roku 1871 sdružovali zejména cvičence pod heslo: v zdravém těle zdravý duch. Skauti, kteří se věnovali přírodě a trempinku razili heslo: buď připraven. Rok 1920-1938 Skautská organizace Junáka byla založena v Kouřimi v roce1920 po vzniku samostatné Československé republiky. Vznik Junáka v Kolíně v roce 1919 měl vliv na rozvoj skautingu na celém okrese Kolín.V Kouřimi se pomalu rozvíjel skauting, protože zde převládal Sokol a často mládež byla v obou organizacích. První vedoucí střediska byl br. Standa Jelínek a k němu se připojilo několik chlapců z Nouzových domů. Tábořit jezdili na Sázavu, kde prožívali začátky skautského života a učili se skautským dovednostem. První velkou akcí skautů na Kolínsku byl sjezd Župy kutnohorské v Kolíně (podle časopisu Skaut Junák 4.-5. května 1921). Sjezdu se zúčastnilo 450 skautů, kteří pochodovali městem. Průvodu se zúčastnily: Pardubice, Nymburk, Sadská, Poděbrady, Kostomlaty, Kutná Hora, Čáslav, Nové Dvory, Křečhoř a Kouřim. První den byly promítány filmy o táboření v Tatrách a za doprovodu bratra Nováka byla zahájena diskuze, která byla velmi zajímavá a poučná pro všechny zúčastněné skauty. Další činnost kouřimských skautů probíhala při různých akcích pořádaných jak městem, ale i Sokolem. Byly to různé závody, sportovní utkání, ale i význačné oslavy, kterých se skauti zúčastňovali. Podle kroniky města měli skauti do roku 1927 klubovny po různých místech ve městě např. v budově soudu, na ovčíně apod. které rovněž používali skauti pro svoje skautské aktivity. Se svolením městského zastupitelstva dostali skauti pozemek u lesíčka Na Hrázce, kde si mohli postavit svoji první klubovnu. Byla postavena v témže roce a začínala být využívána ke skautské činnosti celého střediska. V roce 1928 otevřel klub ČST spolu se skauty Na Hrázce zimní kluziště, kde se uskutečňovaly celou zimu hry a hokejová utkání. Velkou akcí skautů v té době bylo uspořádání oslav 10. výročí našeho osvobození, které se konalo 17.července 1928. Byl svolán Župní skautský sjezd v Kouřimi. Sešlo se přes 200 skautů.Na tomto sjezdu se konaly různé závody (štafetový běh, skok do dálky, běh na 300m) a další různé soutěže. Závod na 3000 metrů začal a skončil na náměstí. Odpoledne ve 14.00 hod. se konal průvod se srazem na Barborce a s kapelou řízenou panem Dekojem.

Pochodovalo se na hřiště. Zde se konala velká slavnost pro veřejnost i soutěžící. Bylo zde hodnocení všech závodů a rozdání cen. Dalším programem byly ukázky ze života skautů, stanový tábor, žertovné hry, velká tombola a mnoho pěkných atrakcí. Bylo postaráno o pohodlí a občerstvení všech zúčastněných a celé odpoledne vyhrávala k poslechu kouřimská kapela. Večer byl táborový oheň a velký ohňostroj. Mimo klasické skautské činnosti se skauti věnovali hraní divadelních představeních a organizování slavností pro veřejnost města a okolí. Velkým úspěchem v roce 1937 bylo sehrání divadelní pohádky „O Sněhurce“. Okupace a druhá světová válka přerušila v celé republice činnost Junáka, a tak se stalo i v Kouřimi Mnoho dobrých skautů – vlastenců, bylo okupanty stíháno a mnozí z nich byli vězněni a popraveni. Z Kouřimi to byli bratři Balvínové. Čest jejich památce. Jelikož v Kouřimi již nežijí žádní pamětníci kouřimského skautingu v období první republiky, byly tyto informace čerpány z kroniky města. Rok 1945-1951. Po skončení druhé světové války se nikdo z prvorepublikových skautů do aktivní činnosti nezapojil. Buď zemřeli, nebo se stali jenom příznivci Junáka. Jediní, kdo skautské hnutí osobně prožili, byli manželé Jiráskovi, kteří se do města přistěhovali ke konci první republiky. V té době se však již praktické skautské činnosti nezúčastňovali. Po skončení války se v květnu 1945 obnovovala s velkým elánem činnost různých spolků. Ožíval i skauting, který ve městě začínal velmi skromně. Podnět k obnoveni Junáka dala malá skupina chlapců, Řehák, Vodička a Schejbal. Měli již skautské kroje a scházeli se, ale chyběl jim vůdce. Požádali tehdy studenta gymnázia Vladimíra Borovičku ( Smrčka), syna významného kouřimského občana, válečného partyzána, politika a příležitostního básníka Josefa Borovičky, aby se jich ujal a vedl je. Ten však váhal, protože o skautingu prakticky mnoho nevěděl. Nakonec se však chlapců ujal a v počáteční činnosti vycházel ze své dřívější činnosti v Klubu mladého hlasatele a z trampování s kamarády v údolí řeky Sázavy. Rovněž obstojná hra na kytaru a zpěv trampských písniček byly pro novou činnost přínosem. Přibylo několik dalších chlapců a vznikl první oddíl Junáka po druhé světové válce. Zástupcem se stal František Pospíšil (Robin). Jako památku na skauty první republiky daroval p.Balvín, otec popravených bratrů, oddílu červenobílou skautskou vlajku.

21

Patronem a příznivcem rodícího se skautingu v Kouřimi se stal MUDr. Jirásek a jeho paní, kteří v té době podporovali novou organizaci nejen praktickými radami, ale i hmotně. Součastně vzniklo i „Sdružení přátel Junáka“, tj. organizace rodičů a přátel, která měla v programu morální a hmotnou podporu činnosti Junáka. Jeho členy byli zejména MUDr. Jirásek, J.Borovička, Boh.Opatrný, Josef Mašek, K.Sobotka a další. V polovině července 1945 se v Kouřimi objevil Bohumil Opatrný (Míla), tehdy 21-letý začínající student Vysoké školy architektury a pozemního stavitelství, jehož otec nastoupil k 1.7.1945 do místního cukrovaru. Míla právě absolvoval poslední tábor se skauty ze svého rodiště Kopidlna, kde byl členem Junáka od roku 1935. Ihned po příchodu do Kouřimi navázal kontakt s místními členy Junáka, zejména pak se Smrčkem, který jej uvedl k MUDr.Jiráskovi. Ten jej přijal s uspokojením jako skauta s praktickými i organizačními zkušenostmi s prací v Junáku. Společně se Smrčkem byla zintenzivněna náborová činnost. Během druhého pololetí roku nastal rychlý příliv nejen chlapců, ale i děvčat, a to různého stáří, a tak postupně vznikly oddíly „Vlčat“, „Skautek“ i „Světlušek“. Od počátku roku 1946 bylo již oficiálně registrováno úplné středisko, složené z oddílů chlapců a děvčat. Vedoucím střediska byl zvolen br.Opatrný (Míla), zástupcem se stal br. Borovička (Smrček), vůdci, případně jejich zástupci, byli Mirek Švarc(Pastor), Fr.Pospíšil(Robin), Václav Machurka, Jiří Frančík, Betynka Plocková, Marie Plocková. Jarka Bílková a Káťa Hodková. Ke kádru Junáka, kterému zůstali věrni po celou dobu jeho existence v Kouřimi, náleželi např. bratři Vepříkové Jarda (Vepr) a Láďa (Medák), bratři Plockové (Karel, Pepík, František), Láďa Ladýř (Kapitán), Jarda Kudlák (Kudl), Mirek Brejcha (Mastňák), Jarda Havlíček (Maruška), Petr Hurt, Milda Bašta (Fulda), Jarda Kout (Guta), Jarda Pivoňka (Pivča), Václav Bartoň, Vojta Stoupa(Stupač), Ivan Bouchal, Jiří Kotaška, Jan Schebouer, Josef Zdeněk, Milan Jirásek, bratří Svobodové, Standa Kubát, Beránek, Klein, Bejšovec, Kája Sobotka(Bezucha) Petr Černý (Maskot) Jarmil Macháček, Ladislav Klement (Kléma) a další. Z okolních vesnic např. Josef Srb a Stanislav Hrdina z Chvatlin, Václav Hons z Miškovic, Hrdina (Hopkins) ze Ždánic a mnoho jiných kteří již vymizeli z paměti. Oporami dívčího skautingu byly zejména Marie Pelikánová (Pela), Milada Michalová, Jarka Mašková, Marie Padevítová, Jarmila Štajmarová, Alenka Svejkovská, Maruška Raková,Eva Sobotková, sestry Kordovy, Jana Jirásková, Z.Dvořáková, K.Kaplanová, skautky ze Svojšic a mnoho dalších. Mnozí se dnešních dnů již nedožili, ale věnovali skautingu nejkrásnější mladá léta. Junák se stal nejpočetnější mládežnickou organizací ve městě. V létech 1948 a 1949 měl již cca 200 členů a až 8 oddílů, včetně členů ze sousedních obcí (Svojšice ,Radim, Třebovle). Ve Třebovli byl založen Junák v roce 1946 a byl to oddíl „Kamzíků“s deseti členy. První schůzky byly pořádány v přírodě, později získali klubovnu - „Pastoušku“, kterou obývali až do rozpuštění Junáka. Členové oddílu byli Šedivý Jaroslav, Černík Zdeněk, Milbach Zdeněk, Zalabák Ladislav, Svoboda Miroslav, Kraus Václav, Bína Jiří, Dvořák Jiří, Kraus Jan, Svoboda Josef. Letních táborů se skauti ze Třebovle zúčastňovali s kouřimskými skauty a spolu prováděli předepsané zkoušky u br. Opatrného a Borovičky. Proč získal Junák tak velkou oblibu mezi mládeží ? Nutno si uvědomit, jaká byla doba. Bylo těsně po válce, země trpěla nedostatkem všeho hmotného i kulturního. Kromě rozhlasu neexistovaly žádné sdělovací prostředky svým programem pro mládež přitažlivé, telefon vlastnily převážně organizace (mobil, internet

neexistoval), motorismus byl v plenkách, (osobní automobil a motocykl vlastnilo několik jednotlivců) ve městě byl pouze biograf s programy převážně mládeži nepřístupnými.Divadelní ochotníci pořádali 1 až 2 představení ročně s tematikou mládeži opět mnoho neříkající. Mládež se mohla organizovaně vyžívat v Sokole, jehož cvičitelé v té době prosazovali převážně pro ně jen málo přitažlivé cvičení na nářadí a prostných, a ve fotbalovém klubu, kde byl zájem jen o omezený počet jednotlivců, ze kterých se měli zrodit budoucí reprezentanti města. Junák naproti tomu nabízel mládeži pro ně dosud neznámý program, přitažlivý svou romantikou, dobrodružstvím a vlastenectvím. Sympatie u dětí vzbuzovalo i mládí vedoucích, kteří převážně tvořili studenti středních a vysokých škol. Kromě klasické skautské výchovy vnikaly i různé zájmové kroužky, např. výtvarný, fotografický, pěvecký a sportovní. Vedení Junáka projednalo se Sportovním klubem S.K. Kouřim, že jeho členové mohou, mimo jejich tréninkový program, užívat fotbalové hřiště. Rovněž se Sokolem byl sjednán volný přístup na Letní cvičiště.A tak si mohly skautské družiny mimo pravidelná schůzky jít zahrát kopanou, volejbal , nebo běhat či provádět různé atletické disciplíny. Získaly se i boxerské rukavice pro případný zájem starších chlapců. Později, kdy již existoval dostatečný prostor v nové klubovně, se začal hrát ping-pong. Děti se v Junáku vyžívaly i kulturně. V intervalu 14 dnů vycházel střediskový časopis „Atom 21“ Redaktorem, vydavatelem i tiskařem byl Jaroslav Vepřek(Vepr). Kromě informací z činnosti střediska vycházely v něm i odborné články , povídky i básně. Pravidelným přispívatelem byl br. Hrdina(Hopkins)., jehož reportáže nepostrádaly vtipu. Básničkami zásoboval časopis J. Borovička (otec Smrčka) . S velkým úspěchem recitoval br.Václav Hons (budoucí český básník) na Mikulášské besídce Borovičkovu báseň o toulkách sv. Petra po zemi . K uctění památky prezidenta Dr. Beneše byl po jeho smrti vydán zvláštní výtisk „Atomu 21“, sestaveného z výtisků knih a projevů pana presidenta. Vzhledem k politické situaci po únoru 1948 to bylo dosti odvážné.

22

Časopis nebyl totiž formálně povolen, a tak mohl být považován za ilegální tiskovinu.Vše však dopadlo dobře, a předsedkyně MNV naopak konstatovala, že to bylo napsáno velice hezky. Činnost střediska se kromě pravidelných oddílových i družinových schůzek a táborových ohňů zaměřila také na propagaci skautingu. Každý týden se měnila výzdoba informační skříňky. Každý rok se pořádala Mikulášská besídka, sehrálo se několik divadelních představení. Veliký úspěch sklidila hra „Hoši z rybářské uličky“ s režijní pomocí pana Bradáče, osvědčeného kouřimského ochotníka, kde vynikal zejména výborný výkon Milana Jiráska. Středisko se zúčastňovalo i řady společenských akcí pořádaných pro veřejnost i ostatními místními organizacemi (Sokol, Sportovní klub Hasiči aj.) Byly to zejména slavnostní průvody k výročí vzniku Československa, Den osvobození, MDŽ, dále sportovní soutěže (atletika, kopaná) , závody branné zdatnosti apod., kde zástupci či družstva Junáka dosahovali značných úspěchů. Např. účast na IV. Zborovském závodě v Kouřimi, kde v soutěžích 3-členných hlídek vybojovala hlídka Junáka 1.cenu a postoupila do okresního kola a několik jednotlivců (Polák, Plockové, Bašta) obsadilo v závodě jednotlivců přední místa. V okresním kole (červen 1947), obsadila 3-členná hlídka (Oparný Švarc,Plocek) dokonce druhé místo mezi cca 20 zúčastněnými. Rovněž v soutěži jednotlivců obsadili kouřimští Junáci několik předních míst. Při lehkoatletických závodech v Kouřimi, pořádaných Sokolem, získali Junáci l.místo ve skoku vysokém, 1. a2. místo v bězích apod. Činovnici střediska zvyšovali i svou odbornou úroveň, studovali skautský tisk tj. časopisy Junák, Skautský vůdce, Skautská praxe a další odborné příručky, vydávané ústředím Junáka V roce 1946 (5. až 18.8) absolvovali úspěšně bratři Opatrný, Borovička a Machurka, Oblastní lesní školu, a bylo jim povoleno nosit šedý šátek absolventa LŠ. Od počátku činnosti Junáka v Kouřimi bylo velkou obtíží to, že nebylo možné využívat vlastní klubovnu. Začínalo se v malé skautově Na Hrázce. Ta byla vhodná ještě tak pro družinu. Potom se schůzky konaly Na Střelnici, ve škole, v budově soudu (dnešní Muzeum) a v ubytovně pro kampaňové zaměstnance na Ovčíně(sousedství s dnešní skautovnou), kterou zapůjčil cukrovar. Všechny tyto místnosti byly nevyhovující a mnohé nehezké. Problém měla vyřešit stavba nové klubovny poblíž městského koupaliště. Díky obětavé pomoci rodiny MUDr. Jiráska a příznivců skautingu se podařilo na podzim 1946 od Fondu národní obnovy získat montovanou dřevěnou budovu. Z Prahy byla převezena na pozemek nedaleko městské plovárny. Tento pozemek věnoval skautům k užívání bezplatně p.Lonský(majitel statku v Diblíkově) . Náklady na pořízení budovy hradil v plné výši ze svých prostředků MUDr. Jirásek. Dispoziční a architektonické řešení nové klubovny navrhl vedoucí střediska Míla Opatrný (student VŠ architektury), a to včetně vnitřního vybavení a krbu ve společenském sále. Konstrukční úpravy a vlastní realizaci stavby vedl bez jakéhokoliv nároku na odměnu majitel místní stavební firmy Ing. arch. Václav Brychta. Provedl statické posouzení nosných konstrukcí a navrhl a zajistil výrobu dvou obloukovitých dřevěných nosníků pro elegantní zastropení společenského sálu. V nové klubovně měl mít každý oddíl vlastní místnost, dále tam měla být

kancelář střediska, malý sklad a velká společenská místnost, ve které se mohlo scházet celé středisko. Přestože mnozí rodiče obětavě pomáhali stavbu realizovat, byla to akce nad síly celé organizace. Na stavbě se trávila každá volná chvíle. K úplnému dokončení vlastně nikdy nedošlo. Ale i ne zcela dokončené dílo potřebám střediska dobře sloužilo. Pro možnost zimní rekreace se podařilo společně s kolínskými skauty získat v zimě 1946 dvě chalupy v Krkonoších, a to prostřednictvím kolínského bratra Ládi France, kamaráda našeho Mirka Švarce. Byly to dvě horské chalupy na Thámových pasekách , cca 50 m od sebe, jedna pro Kolín, druhá pro Kouřim. Možnost jejich využívání skončila v r. 1949. Vyvrcholením celoroční činnosti byly letní tábory. Uspořádání těchto táborů nebylo jednoduché. Je třeba si uvědomit, že bylo těsně po válce. Lidé neoplývali finančními prostředky, neboť na podzim roku 1945 proběhla měnová reforma, úspory občanů ležely na vázaných vkladech, pro jejichž čerpání bylo třeba doložit, že jde o mimořádné vydání. Rovněž nebylo dostatek potravin. Základní potraviny byly na příděl (potravinové lístky) , byl nedostatek průmyslového zboží i ošacení. Na druhé straně byly po dosažení svobody vztahy mezi lidmi daleko vstřícnější a obětavější. Činnosti střediska pomáhali, podle svých možností, velice obětavě rodiče dětí. Přispívali potravinami, ale i finančně. Značnou pomoc poskytovali i místní živnostníci a podnikatelé, např. pekař Josef Mašek, obchodník s potravinami K.Lubina,majitel marmeládovny p.Havlíček, jatecký Svoboda, obchodní s průmyslovým zbožím p.Sobotka a další. Díky všestranné pomoci občanů města, finančních prostředků z ústředí Junáka i tehdejší Péče o mládež se podařilo skautské tábory každý rok uskutečnit. Tábor trval obvykle 4 týdny v červenci. Příspěvek účastníků, včetně vedoucích, byl 400 Kč. Veškeré činnosti si Junáci zařizovali sami, na táborech nebyla žádná placená pracovní síla. Služby byly rozděleny tak, že jedna družina vařila, druhá připravovala topivo (dřevo), třetí opatřovala nákup potravin a potřeb na další den. Noční klid a bezpečnost zajišťovaly 2členné hlídky. Pro zásobování táborů byly navíc nakupovány mimo přídělový systém levné potraviny, dovážené organizací UNNRA.To byly převážně masové konzervy a nápoje, ale i arašidové máslo bylo výborné, do dneška ničím nenahraditelné. Přípravy táborů (chlapecký, dívčí) začínaly již v jarních měsících. Bylo nutné zajistit vhodné tábořiště.

23

Díky pomoci MUDr. Jiráska probíhala tato akce opět hladce. Vozil vedoucího střediska a jeho zástupce svým osobním autem, tábořiště vyhledal a měl rozhodující slovo při jednání s majiteli vyhlédnutých pozemků, popřípadě s lesní správou. Převážně bylo propůjčení bezplatné. MUDr. Jirásek prováděl i před táborové zdravotní prohlídky dětí, tábory vybavoval lékárničkami, vedoucí zaškoloval na první pomoc a během táborů dojížděl dohlédnout na zdravotní stav účastníků. Vše vykonával zdarma. Rovněž byl nedostatek stanů. Pro první tábory se podařilo díky paní Jiráskové zajistit půjčení vojenských stanů od místní posádky ČSA. Pro vybudování táborových kuchyní a jídelen byly zapůjčeny vagónové plachty od cukrovaru. Představitelé spolku přátel Junáku(SPJ) pomáhali zajistit přepravu účastníků táborů a potřebného vybavení, nákladními auty od místních organizací (např. p.Strejček od Hospodářského družstva), popř. vagony ČSD. Výstavbě táborů byla věnována velká péče po provozní i estetické stránce. Při jejich výstavbě pomáhali ochotně i členové SPJ, např. J.Mašek, Jaromír Černý a další. Při budování a provozu táborů pomáhali i ti členové střediska, kteří z důvodu studia na vysokých školách byli kromě prázdnin převážně mimo domov a pravidelné činnosti se nemohli zúčastňovat. Byli to zejména Jaromír Kostka a Jiří Ort. První skautský tábor se uskutečnil v červenci roku 1946 u Kácova n/S. Tábor stál na louce v zátočině řeky, na levém břehu, proti proudu Sázavy, asi půl hodiny chůze od Kácova. Les byl na protějším břehu. Na levém břehu byl les poměrně daleko. K romantice řeky a zalesněné stráně patřil i „Sázavský pacifik“ , který tábor pravidelně zdravil houkáním. Tábor měl asi 30 dětí a vedl ho vedoucí střediska Míla společně se svým zástupcem Smrčkem a pomocníkem Vendou Machurkou.Na pár dnů se objevil i Jarda Kostka.Byl to v podstatě tábor nováčkovský. Jeho účastníci se tábornictví teprve učili.Kromě výchovného, zábavného a sportovního programu byly během pobytu organizovány naučné výlety dětí do blízkého okolí. Byla to zejména prohlídka Kácova a jeho okolí a návštěva obce a hradu Český Štemberk. V roce 1947 odjížděli na tábor již chlapci a děvčata. Skauti tábořili u Podkosti, nedaleko hradu Kost, nad druhým rybníkem, přímo v lese. Tábor měl asi 30 skautů a vedl ho opět Míla a Smrček. Zde již působil jako zdravotník Jaromír Kostka, tehdy student medicíny. Vedení tábora pomáhal i Jiří Ort. Výstavba tábora byla sice ovlivněna poněkud nepříhodným místem (les), ale jinak měl tábor dobrou úroveň. Zvyšovala se odbornost, lovila se Tři orlí péra a podnikaly se noční hry. Organizovaly se i výlety na hrad Kost, do města Sobotky, na zámek Humprecht a návštěva Prachovských skal. Bylo velmi teplé slunečné počasí a rybník pod táborem byl plně využíván. Řada chlapců zde zlepšila své plavecké umění. Děvčata tábořila u Lomnice nad Popelkou na palouku nedaleko hájovny v překrásném prostředí. Bylo zde asi 20 skautek, vedly je Betyna Plocková a Maruška Poláková. Vedení pomáhal po určitý čas i Josef Mašek. Kromě tradičního táborového programu bylo uskutečněno i několik výletů do okolí. Největší úspěch měla návštěva továrny na suchary Antonína Jíny a hradu Kost. Při té příležitosti byl navštíven i chlapecký tábor v Podkosti. V roce 1948 tábořili skauti a skutky u Telče. Chlapecký tábor byl u Svatojánského rybníka. Měl asi 40 chlapců, včetně Vlčat. Vedl ho opět Míla ve spolupráci se Smrčkem, Pastorem, J.Kostkou a Láďou Kuchařem. Výstavby tábora se opět zúčastnili zástupci SPJ Pepa Mašek a Jaromír Černý. Jako host se zde objevil i Láďa Franc z Kolína. Od počátku tábora

asi dva týdny pršelo, přesto nálada táborníků byla dobrá. Nepřízeň počasí se neprojevila ano na zdravotním stavu dětí. Pouze jede chlapec(Kudl) onemocněl angínou. V druhé polovině tábora se počasí již umoudřilo a bylo pěkně. Ve Svatojánském rybníku bylo kromě vodního ptactva hodně užovek. V okolí rostlo hodně hub – přeborníkem ve sběru hřibů byl Venda Honc. Skautky tábořily u Dolníha Mržatce na „Březovém paloučku“ , poblíž hájovny. Bylo to velmi pěkné tábořiště. Tábor měl přes 30 dětí, včetně Světlušek. Vedla ho úspěšně Káťa Hodková. Byla navázána družba s telčskými skautkami, které tábořily u Malého rybníka. Všechny tři tábory uspořádaly noční hru „Dobývání Javořice“. V této hře neuspěli chlapci, vedení Smrčkem, neboť zabloudili v jim neznámém terénu. I na těchto táborech byly organizovány naučné výlety do okolí. Navštíveno bylo město Telč a jeho krásný zámek, Mrákotín a Jindřichův Hradec a jeho zámek. V roce 1949, opět v červenci, byly uskutečněny tábory, a to u Police nad Metují v Maršovském údolí. Chlapecký tábor byl blíže u řeky Metuje za železničním podjezdem na rozsáhlé louce, pod romantickou skálou. Měl včetně Vlčat více než 40 účastníků, Tábor vede opět vedoucí střediska ve spolupráci se Smrčkem, Jirkou Frančíkem, Jaromírem Kostkou, Vendou Machurkou a Jiřím Ortem. Dívčí tábor byl blíže Maršovu. Měl včetně Světlušek cca 30 děvčat. Vedla jej Káťa Hodková, které pomáhaly starší skautky, Pelikánová, Mašková a Padevítová, v té době 16 – 17- leté. Tyto tábory byly svým programem i výstavbou vyvrcholením práce střediska. Velkou pozornost budila již vstupní táborová brána (viz.obrázek) do chlapeckého tábora. Jako vzorové se tábory dostaly i do časopisů v Anglii, na základě návštěvy anglických redaktorů, od nichž jsme sklidili velkou pochvalu. I zde bylo uskutečněno několik poznávacích výletů, a to do Adršbachšských skal, na Hvězdu, do Babiččina údolí , Hronova, na náchodský zámek a do Krkonoš. Samo údolí Metuje je velice romantické, ale voda v řece je ledová. Do myslí účastníků táborů se nesmazatelně zapsal i závěrečný společný táborový oheň se slavnostním slibem. Byly to poslední opravdové skautské tábory.

24

V roce 1950 se již skautské tábory, vzhledem ke změně režimu(únor 1948), nedaly uskutečnit. Vyvrcholil tlak na zrušení Junáka a na převedení oddílů do pionýrské organizace a ČSM . Proto se skupina asi 20 příslušníků střediska (včetně děvčat) zúčastnila jen lesní brigády u tehdy ještě zachovalého Arnoštova na Šumavě. Tu vedli kolínští skauti br.Kopecký (Kope). Skauti měli samostatný tábor, kroje a táboráky byly více méně načerno. Tábory byly předčasně ukončeny , neboť dva kolínští chlapci uprchli za hranice. Táborový inventář byl zabedněn v táborové kuchyni s tím, že jej jednou získáme zase zpět. Nikdo nepředpokládal, že skauting zmizí ze života mládeže na dlouhých 40 let. 28. září 1950 byl vedoucí střediska, který součastně vedl veškerou administrativní i ekonomickou agendu, povolán na zasedání představitelů MNV (Jirásková, Bednařík) a předsedy místní skupiny ČSM s představiteli Okresního výboru ČSM z Kolína, které se konalo v klubovně kouřimského ČSM v Kolínské ulici. Vedoucí střediska byl přítomnými vyzván, aby veškerý skautský majetek neprodleně předal zástupcům OV ČSM z Kolína. Tuto žádost v poměrně bouřlivé debatě odmítl splnit s poukazem na skutečnost, že veškerý majetek byl vytvořen obětavou a nezištnou činností mládeže v Kouřimi a proto musí zůstat tento majetek v Kouřimi. Nakonec se podařilo pro tento názor získat i představitelé kouřimské lidosprávy a reprezentanti OV ČSM, odjeli domů s nepořízenou. Majetek zůstal dále v Kouřimi a někteří starší chlapci jeho část (stany, sport.vybavení) ukryli. Dne l. října 1950 nastoupil vedoucí střediska základní vojenskou službu a svou funkci předal svému zástupci Smrčkovi. V roce 1951 ještě několik starších chlapců tábořilo pod stany na Sázavě, ovšem bez krojů a bez skautského programu už jako kamarádi.. To byl konec všech táborů. Další existence skautingu byla nemožná. Z okresního výboru ČSM z Kolína přijížděli agitátoři, aby skauty získávali pro vstup do pionýrské organizace. S ideologií této organizace skauti nesouhlasili. Podle vzpomínek br.Kudláka při jedné takové agitaci nasypali dva skauti (Kudlák, Plocek) agitátorům do nádrže motorky cukr. Byla to legrace, ale zároveň odvážný čin. Být v pionýrské organizaci jen „na oko“ a dále pracovat po svém nebylo trvale možné a pro Junáky i nedůstojné. Přidalo se i „špiclování“ pod okny klubovny a proto bylo nutné činnost ukončit. Majetek byl předán místní organizaci ČSM. Tak skončilo šest let poválečného skautování v Kouřimi. Většina tehdejších členů Junáka postupně odešla za svým povoláním nebo z rodinných důvodů. Uplynulo proto dlouhých 40 let než k obnově skautingu ve městě Kouřimi došlo. Obnovení Junáka v Kouřimi po 40 letech. Po skončení komunistické zvůle v roce 1989 se celý národ začal probouzet k novému životu. Také zakázané organizace Junák, Sokol znovu začínají již počtvrté v celé republice. Bohužel v Kouřimi nebyl nikdo, kdo by v r. 1968 – 1970 obnovil organizaci Junáka, rovněž také v nové době 1989 neměl nikdo z místních zájem. O Vánocích se sešli dva přátelé Karel Čihák a Evžen Procházka, kteří nebyli z Kouřimi, ale dohodli se o obnovení Junáka v Kouřimi. K nim se přidali manželé Baštovi, br. Machurka, Kratochvíl a Macháček. První setkání v lednu nebylo jednoduché, ale věděli jsme, že zde budovali bývalí Skauti krásné klubovny a koupaliště. V této době jsou užívány městem Kouřim ke svým potřebám. Byli jsme nuceni vyvolat jednání na městě u předsedy MNV p. Mejzlíka ohledně tohoto majetku. Při vlídném přijetí a velmi dobrém jednání ze strany města vznikla dohoda o majetku oboustranně uspokojivá.

Město nám nabídlo pozemek a budovy Na ovčíně /Tuzexu/ za to, že nebudeme požadovat skautskou klubovnu, v kempu. Dále nám byly nabídnuty opravy zdevastovaných budov, které byly přidělené. Po tomto pro nás dobrém začátku v jednání se roznesla zpráva o založení Junáka ve městě a děti se nám začaly přihlašovat samy. 15. ledna 1990 měla tato nová organizace cca 35 členů. Bylo nutno založit středisko Junáka v Kouřimi a zaregistrovat se u OR v Kolíně. Čekalo nás hodně práce, ale síla, která v této době byla, neznala překážek. V lednu za příznivého počasí jsme ihned začali vyklízet a bourat vše nepotřebné, hlavně shnilé podlahy v budovách. Na tomto pozemku si okolní občané udělali skládku popele a různého haraburdí, které bylo nutno odvozit.V této době nám přálo velice dobré počasí a bylo možno dělat veškeré práce na budovách. Bylo nutné oplotit celý objekt, aby se zamezil vstup nežádoucím. V této době nás podpořily kouřimské organizace a podniky, např. Autoklub nám dal veškeré pletivo na oplocení, rybáři a myslivci nás podpořili finančně, JZD Třebovle nám dalo sloupky na oplocení Strojobal dřevo na plot a Spofa nás podpořila finančně. Aby se měly děti kde scházet na schůzkách, bylo nutno urychleně provést zabetonování v pěti místnostech podlahy. ,V rohu pozemku jsme za přispění JZD Třebovle vybudovali prostor pro naše táboráky. Výsadbou různých okrasných keřů, stromů jsme si udělali pěkné prostředí v areálu. Jelikož br. Čihák byl zvolen na podzim starostou města, byl zvolen vedením střediska br. Evžen Procházka. V březnu byl odhalen památník T.G.Masaryka, který dal opravit br. Čihák a u slavnostního odhalení stáli Sokolové a první skaut v kroji malý Kája Čihák. Začínali jsme dvěma oddíly, a to oddíly skautů a skautek celkem 45 členů. Čas nám rychle ubíhal a my jsme v překvapení zjistili, že je třeba uspořádat první letní tábor pro své členy odměnou za práci, kterou všichni věnovali k budování nového střediska v Kouřimi. Na nový tábor je třeba koupit nové stany, pozemek na táboření, ale nebyly na to peníze. Br. Čihák, který pocházel z Českomoravské vysočiny, navrhl, že s br. Procházkou dojedou do této oblasti sehnat louku k táboření. Byli jsme tam několikrát, ale až potřetí jsme našli louku, která se nám zalíbila a splňovala

25

naše předpoklady. Další před táborový úkol byl zajistit plachty a stany. Podsady jsme si udělali u Čiháků na dvoře sami zapojením všech dětí ze střediska. Prkna na podsady nám prodal p.Švarc z pily ze Zásmuk za dobrou cenu pro nás. Zajištění finanční částky na stany vyřešil br, Čihák, že požádal předsedu MNV p.Mejzlíka o zapůjčení 20.000,-- Kč z města Kouřimi a vrácení do čtyř let. Město nám též pomohlo, že nám zakoupilo vojenskou polní kuchyň a se stěhováním všech věcí na tábořiště. Byla to v té době velká pomoc od města Kouřim. Na tento první tábor po 40 letech bylo nutno postavit tábor pro 50 členů střediska. Tento tábor se nám velice podařila všechny návštěvy, které se tábora zúčastnily, byly překvapeny, ce se za tak krátkou dobu dá zajistit. V okolí tábořiště měl br.Čihák mnoho známých, kteří nám vždy pomohli. Na tábor jsme museli vozit vodu ze mlýna, tam nám bylo dováženo pečivo a mléko každé ráno čerstvé. Po skončení tábora jsme museli vše odvést do Lokte k p. Moravcovi k uskladnění do příštího roku. První velká výprava střediska autobusem byla 14.9. 1990 do Prahy na Hrad, kde bylo setkání skautů a skautek z Čech a Moravy s prezidentem Havlem. Zde bylo po velice pěkném projevu prezidenta popřáno skautům, aby již nebylo skautské hnutí zlikvidováno. Prezidentovi bylo předáno slavnostně nejvyšší skautské vyznamenání od starosty Junáka. Po skončení jsme se odebrali na Vyšehrad k pomníku zakladatele skautingu A.B. Svojsíka. Tento zájezd do Prahy byl pro naše členy velice zajímavý a poučný. V roce 1990 v září při zahájení prvního skautského roku jsme uspořádali slavnostní táborák na zahradě u kluboven. Byl zajímavý pro všechny naše členy střediska a přišli nás navštívit: předseda MNV, p. Mejzlík, ředitel Spofy ing. Křišťan a mnoho rodičů našich dětí. Hodnocení prvního roku bylo všemi kladné a bylo nám slíbeno od všech účastníků pomoc v příštím roce. Ukončení roku bylo mikulášskou zábavou a všichni byli obdarováni dárky od Mikuláše. Rok skončil a byl poznamenán usilovnou prací všech skautů střediska. První výročí obnovení činnosti Junáka v Kouřimi po 40 letech se konalo 26.1. 1991 v 16.00 hod na skautově. Celé odpoledne probíhalo ve velice dobré pohodě při zvuku kytar, zpěvu a zábavných výstupů dětí. Zde jsme vyhodnotili naše první úspěchy v našem středisku a plánovali další akce zábavné, ale i pracovní. Rozhodnutím ORJ Kolín bylo požádáno středisko Kouřim, aby uspořádalo první závod po obnově Junáka v Kouřimi – Svojsíkův závod ve dnech 24. a 25.5.1991. Pro naše středisko to vyžadovalo mnoho času a příprav na tak velkou akci okresního charakteru. Za pomoci všech členů střediska a známých občanů jsme do tohoto termínu vše připravili. Sraz všech účastníků závodu byl na klubovnách a slavnostním průvodem městem se všichni přemístili do kempu, kde bylo středisko závodu. Průvodu se zúčastnilo 450 skautů okresu Kolín. Zahájení byli přítomni ORJ br. Hora, zástupce okresu Kolín Mgr. Brandejský a br. Kamarýt. Po slavnostních projevech bylo provedeno ocenění za znovuobnovení Junáka medailí díků: br. K.Čihák, J.Valenta, E.Procházka, M.Beránek a O.Čepelák ze Žabonos. Start a cíl závodu na 4 km byl ve skále a celá trať vedla po staré Kouřimi. Další využívání času v kempu byl závod „Borovský“ a „Indiánský“. Občerstvení pro všechny závodníky bylo zajištěno v kempu. Za velkou pomoc patřilo poděkování všem pracovníkům Městského úřadu v Kouřimi, zvláště rodinám Hejdukovým, Procházkovým a Čihákovým, ale i občanům města za podporu této akce. Tento první závod se velice vydařil, i když pršelo. Od roku 1991 se v Kouřimi pořádají maškarní plesy pro děti z města a okolí.

Tábor v roce 1992 byl táborem hlavně pracovním, protože br. Čihák zajistil v Bošicích tesko barák, který jsme dostali zadarmo. Po zajištění povolení majitele louky a JZD Keblov jsme začali ihned tento objekt stavět na tábořišti v Kačerově. V této budově vznikla velká kuchyň, sklad potravin, velká místnost s krbem, venkovní jídelna a skal na uskladnění podsad ke stanům. Veškerý materiál na stavbu nám ochotně a bezplatně odvezl na tábořiště pan Růžička z Kouřimi. Během tábora za pomocí rodičů a táborníků se tento objekt hrubé stavby podařil postavit. Celý podzim jsme jezdili dodělávat tuto budovu, aby v příštím roce byla schopna provozu. Touto stavbou jsme si zajistili velice dobré potřebné zázemí pro tábory na další roky táboření. Z tábora se též uskutečnila velká pěší výprava na známý Blaník. V roce 1992 byl br. Čihák zvolen předsedou Okresní rady Junáka v Kolíně. V roce 1993 bylo provedeno oplocení celé zahrady u kluboven a vysázení stromy a okrasnými keři. Stále se muselo pracovat na vylepšování kluboven v Kouřimi a okolí. Br. Čihák zasedal v Okresním úřadu v Kolíně a získal možnost výměny dětí z Anglie a České republiky. Na základě pozvání anglických skautů do Kouřimi vzniklo jednání o výměně dětí v roce 1994. Začátkem roku 1994 se začala opravovat budova „Kameňák“, kde bylo třeba vyměnit okna, opravit stropy, instalovat novou elektriku, provézt omítky v místnostech a nové podlahy. Tímto vznikly nové klubovny pro skauty a Vlčata, které byly již nutné vybudovat pro nové přicházející členy do střediska. Tento rok byla plánovaná cesta do Anglie. Zájezd autobusem se uskutečnil dne 25.7. – 10.8. 1994 za účasti kouřimských a ratibořských skautů a skautek. První zastávka byla v Německu v Kolíně n.Rýnem, kde jsme měli připravenou prohlídku katedrály a města. Večer nás očekávali skauti v Dormagenu se starostou města a mnoho německých skautů. Večer se uskutečnil velký slavnostní táborák s pohoštěním pro všechny členy zájezdu. Brzo ráno jsme pokračovali přes Belgii a lodí jsme se přepravili do Anglie, kde nás čekali newarští skauti. Pro nás zde byl připraven stanový tábor v pěkném prostředí. Celých 15 dní byl program velice zajímavý. Navštívili jsme různá

26

muzea, tábory, oslavy Robina Huda, koupání v moři a besedy s anglickými skauty. Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Londýně, navštívili královský palác a část města. Zajímavá byla zastávka v Paříži, kde skauti měli půldenní rozchod k prohlídce města. Odtud jsme pokračovali přes Německo do Čech. V roce 1995 probíhaly dokončovací práce na skautově (Kameňáku) zejména venkovní fasáda budovy, oprava střechy, komínů, záchodů a další drobné úpravy. Jelikož jsme neměli garáž pro naše nové auto Škoda 1203, bylo nutno zajistit garážování. Dostali jsme starší stavební buňku a tu jsme opravili na garáž. Byla to náročná práce, protože bylo nutno přerušit hlavní elektrické vedení, aby jeřáb mohl tuto buňku umístit na parcelu. Skauti i skautky se zúčastnili závody (Svojsíkův závod) a umístili se na předních místech. Po velkých přípravách na tábořišti nás v r. 1996 čekala návštěva německých skautů z Dormagenu, u kterých jsme při cestě do Anglie přespávali a byli jsme pohoštěni. Po této návštěvě k nám přijeli skauti z Anglie a Ameriky, kteří u nás tábořili 10 dnů a další jejich pobyt byl u skautů v Ratboři. Při pobytu u nás jsme jim zajišťovali návštěvy zámků a různých památek v Čechách. Velice se jim u nás líbily slavnostní táborové ohně, při kterých naši skauti předváděli zábavné výstupy a zpěvy. Oni tento program u táboráku neznají, je baví starší člen jejich střediska. Všichni jejich členové se rádi zúčastňovali našeho programu i táborové hry „Přemyslovci“. Po vřelém rozloučení jsme si slíbili další spolupráci a plánovanou návštěvu v roce 1998 v Anglii. Rok 1997 se stal pro nás rokem pracovním. Bylo třeba vybudovat v celém areálu střediska hlavní přípojku a rozvody elektriky do všech budov podle platných norem. Velice nám pomohl pan Kocourek z Toušic, který vše zařídil a udělal. Tato pomoc měla pro naše středisko veliký přínos, jelikož byla tato rekonstrukce provedena za minimální náklady. Jelikož nám začaly nákupem přibývat různé sekačky, nářadí k údržbě střediska, bylo nutné vybudovat sklad. Koupili jsme „TESKO“ barák v Molitorově od zemědělského učiliště, který jsme rozbourali a převezli do našeho střediska. Stavby se ujal br. Čihák a tři nezaměstnaní Romové a několik členů našeho střediska a rodičů. Tento objekt byl postaven za tři měsíce a provedena kolaudace. V této budově vznikla klubovna, kuchyňka a velký sklad na lodě, stany, sekačku a různý materiál. Říkáme ji Šumavanka. Naše středisko se také zúčastnilo slavnostního pochodu Prahou k zahájení mezinárodního setkání skautů „FENIX“. V jarních měsících 1998 jsme dokončili Šumavanku vnitřními úpravami a nátěry celé budovy. Z této stavby vznikla pro nás pěkná a velice důležitá budova. V tomto roce jsme poprvé uspořádali setkání bývalých (old) skautů z roku 1945 – 1951 u nás v klubovnách. Bylo to velice příjemné oboustranné setkání jak pro ně, tak i pro nás. Na celý den bylo zajištěno občerstvení a program, který jim připomínal jejich skautování v mládí. Na závěr setkání byl pro ně připraven slavnostní táborák a naši členové jim při táboráku zazpívali mnoho skautských písní, ke kterým se rádi přidávali. Neradi se s námi loučili a jejich přání bylo, aby se toto setkání každé dva roky opakovalo u nás v Kouřimi. Nás ještě v tomto roce čekala opět cesta do Anglie na návštěvu, která byla naplánované. Opět jsme jeli přes Německo, Belgii a tentokrát do Francie. Cesta z Francie do Anglie trvala pouze jednu hodinu a byla podstatně lacinější než ta minulá. Po příjezdu do Newarku jsme byli velice mile překvapeni, že se s nimi zúčastníme international camp v Sherwoodu 1988. Byl to

veliký tábor ve vojenských prostorách dlouhých cca 2,5 km a my byli rozděleni do šesti jejich táborů, které byly již zde připraveny. Tábor měl asi osm tisíc členů ze dvaceti čtyř států Evropy. Každé ráno byly obrovské nástupy s programem a každý den byly naplánovány zajímavé činnosti ze sportů, her, rukodělek, jízda na koních a lodích, využívání tobogánů a jiných zajímavostí. Ještě krásnější byly večery plné různých her a tanců od různých států. Naše skautky měly taneční vystoupení – country tance, které se všem velice líbily a sklidily velký potlesk. Byly na tento výstup pyšné, že se jim náramně povedl. Druhý den přišel pořadatel za námi, aby večer tyto tance opakovaly znovu. Byly velice rády za pozvání. Tento desetidenní tábor velice rychle uběhl a my jsme museli pomýšlet na zpáteční cestu domů. Tentokrát jsme jeli domů přes celé Holandsko, které se nám velice líbilo. Pan farář z Kolína n/Rýnem nám zajistil na zpáteční cestě ubytování v krásném poutním městě v Kevelaeru, (v katolickém domě s přespáním i s jídlem). Odtud jsme 900 km jeli až domů s menšími zastávkami. Tento zájezd byl nejlepší ze všech, na který budeme vzpomínat celý život. Tradičně každým rokem začíná větší akce střediska Kouřim maškarním plesem pro všechny děti z města a okolí s bohatou tombolou a různými hry. V roce 1999 se netradičně oslavilo výročí obnovení Junáka v Kouřimi v místě bývalých kluboven v kempu za účasti bývalého vedoucího střediska 1945-1950 br. Opatrného z Kolína a jeho několika přátel. Všichni vzpomínali na tuto velkou stavbu, kterou dokázali svými silami postavit za financování MUDr. Jiráska a ostatních příznivců Junáka. V tomto roce na táboře probíhala hra za života Robina Hooda, kterého celá Anglie oslavuje při všech příležitostech. Další stavbou na tábořišti v Kačerově byla stavba srubu ze zbouraného Tesko baráku v Kouřimi, který nám dala firma Gastro instant s.r.o. zadarmo. Na této stavbě pracoval br. Černík, br. Čihák a několik našich starších členů. Touto stavbou nám vzniklo zázemí, kdy bylo možno zajišťovat veškeré brigády na tábořišti. Poděkování patří panu Mixovi, který nám provedl vnitřní úpravy sádrokartonů zadarmo. V roce 2000 jsme oslavili 10 let naší činnosti zhodnotili výsledky práce, kterou jsme dokázali za tuto dobu udělat. Na tuto malou slavnost byli pozváni představitelé

27

města, sponzoři a rodiče dětí. V květnu tohoto roku byli členové střediska br. Čihák, br. Černík a sestra Kuncová pozváni na Slovensko na oslavu 85. výročí skautingu v Trenčíně. Zúčastnili se slavnostního zasedání slovenských skautů a byli pozváni k primátorovi města Trenčína. Po vřelém přijetí a besedě vznikla dohoda o výměnném způsobu spolupráce s dětmi. Večer byl slavnostní táborák na hradě, kde jsme s nimi prožili krásný večer se zpěvy a různými výstupy. Po ukončení návštěvy jsme pozvali slovenskou delegaci skautů k nám na tábor Kačerov, kde se dojedná další spolupráce. Desátý tábor v Kačerově byl pořádán se skauty z Anglie, kteří k nám v počtu 45 skautů celou dobu táboření prožívali.Zúčastnili se s námi všech her a programů, které jsme pro ně připravili. Uskutečnili jsme několik zájezdů (Hluboká, Kámen – hrad u Pacova, a Haškova Lipnice). Po ukončení táboření u nás pokračovali v návštěvě skautů v Radboři. Na tento tábor v Kačerově přijela návštěva skautů ze Slovenska. Zde se dojednala výměna skautů v příštím roce. Tento rok byl pro nás velice náročný, ale vše se dobře zvládlo a všichni byli spokojeni. Další stavbou roku 2001 byla stavba v Kačerově pro kuchařky, a to chatička pro dvě osoby v blízkosti kuchyně. Tuto stavbu provedl br. Černík a br. Čihák společně. Bratr Černík celou konstrukci chaty doma připravil a po vybetonování základu se převezla na tábořiště. Vnitřek chaty provedl p.Mixa sádrokartony (sponzorský dar) a venkovní stěny byly pobity krajinkami. Tímto vznikla další pěkná stavba na tábořišti. V květnu se naše středisko zúčastnilo okresní akademie v Kolíně se svou kapelou a pěknými výstupy. Velikým překvapením byly naše světlušky, které vystoupily ve velkém počtu na podium se svítícími lampičkami a s pěkným zpěvem. Na náš tábor v červenci přijeli skauti ze Slovenska, Po týdnu táboření u nás jsme s nimi autobusem jeli na tábor na Slovensko do chráněné oblasti Moutín. Zde byl připravený zajímavý tábor, ale jejich program byl pro nás často náročný. Během tábora jsme chtěli poznat Slovensko, a tak jsme podnikali zájezdy ( Trenčanské Teplice, Rožumberok – skautské muzeum, slovenský skanzen). Na jejich táboře jsme zažili velké překvapení. Uspořádání Štědrého dne, kde se zpívaly koledy a všichni si dávali dárky a o půlnoci se slavil přípitkem Silvestr. Po skončení těchto akcí jsme byli pozváni asi dva kilometry od tábora na jejich slibový oheň, kde jednotlivě na nejvyšší skále skládali svůj slib. Do tábora jsme se vrátili ve čtyři hodiny ráno a ještě tento den jsme odjížděli domů. Bylo to velice náročné, ale všichni naši táborníci odjížděli spokojeni s touto spoluprací , která bude pokračovat v příštím roce. Jelikož v roce 2000 a 2001 jsme měli problémy s kvalitou a množstvím vody, byli jsme nuceni na podzim vybudovat novou studánku. Za pomoci přátel Domařových, kteří nám studánku vybagrovali a pomoci pana Bézi a Vilimovského , br. Černíka a br. Čiháka se studánka vybudovala. Tato velká akce se podařila a od této doby máme ve studánce 1,40 m kvalitní pitnou vodu i pro kojence. Ještě bylo nutno na studánku postavit menší dřevěnou stavbu k zakrytí. Tuto nám provedl náš sponzor ing. Petr a jeho otec a střechu udělal p. Ježík. Oběma sponzorům patří dík za jejich pěknou stavbu, která nás nic nestála. Všechny návštěvy tábora se jdou ke studánce osvěžit. Karneval v roce 2002 se nám velice vydařil velkou účastí. Byla velká tombola. Pekly se perníčky, které se prodávaly, z Kolína se přivezly čerstvé zákusky, limonáda, pivo a párky od pana Sojky, prodávaly se hračky pro děti. Zábava se vydařila za účasti krásných masek, které byly vyhodnoceny a odměněny.

Vlčata a světlušky se zúčastnili okresního kola a jejich výsledky nebyly špatné, vlčata byli pátí a světlušky třetí. V budoucnu bude třeba se více věnovat přípravě na tyto závody. V červenci tohoto roku se znovu uskutečnil tábor u nás se slovenskými skauty. Program, který byl připraven pro všechny, splňoval podmínky dobrého tábora. Umožnili jsme jim též dva zájezdy za poznáním českých památek. Po týdnu jsme s nimi opět odjeli do tábora na Slovensko – Moutina, kde jsme pokračovali s nimi dle jejich programů, které se nám již nezdály tak náročné. Podnikli jsme několik výletů po krásách Slovenska a slavnostním nástupem jsme se s nimi rozloučili. Další spolupráce byla ukončena, protože vůdce jejich okresu a střediska Trenčín br. Loebel přešel na funkci náčelníka old skautů celého Slovenska a toto středisko se rozpadlo. Rok 2003 byl pro nás tábor „odpočinku“ jako vždy táborová hra a oddíly měly větší možnost splňovat různé odborky (Tři kapky rosy, Tři tesáky, Tři orlí péra). Při táboráku nám hrála naše kapela a pod vedením přítele p. Konůpka jsme ve mlýně natočili první CD našich skautských písniček. O Vánocích naše kapela hrála vánoční koledy ve skanzenu, v muzeu, v domově důchodců a na Sv.Štěpána v kostele byl uspořádán koncert koled a básniček pro veřejnost. Při této příležitosti jsme nahráli druhé CD vánočních koled. Výtěžek sbírky byl zaslán pro postižené děti. Při závodě světlušek a vlčat konaném v roce 2004 světlušky obsadily druhé místo a vlčata šesté místo. Při konání „Kouřimských slavností“ se naši členové zúčastnili pořadatelské služby a předávali význačným osobnostem kytice např. p. Medkovi a sólistům a dirigentům ve skautských krojích, což bylo pro všechny milým překvapením. Tábor v roce 2004 byl deštivý a dost dětí onemocnělo, ale obětavou prací naší členky MUDr. Otáhalové jsme vše zvládli. Bylo jí vysloveno veřejné poděkování. Hlavním programem na táboře byla hra „Harry Potter“ , která se všem líbila. Na tábořišti bylo nutno postavit novou bránu, která

28

již dosloužila. Po ukončení tohoto náročného tábora jsme odjížděli v pohodě a těšili se na příští tábor. Na skautově v Kouřimi se opět sešli bývalí skauti daleko ve větším počtu než jindy. Je to tím, že si vždy vzpomenou na někoho, kde zde ještě nebyl a rád by se s nimi sešel. Tato setkání jsou vždy srdečná, kamarádská a všichni vzpomínají, jak v mládí skautovali a zapomínají na své stáří. Celé odpoledne jim hrála naše kapela skautské písničky a oni se vždy rádi připojí ke zpěvu. Vždy mají u nás zajištěno dobré občerstvení a zábavu, čehož si velice váží a opět se za dva roky . Rok 2005 byl pro nás stejný jako v předešlých letech. Táborová hra se jmenovala „Pán prstenů“. Jelikož pro světlušky a vlčata nebylo v blízkosti tábořiště možnost koupání, rozhodli jsme se v roce 2006 k vybudování malého koupaliště na potoce. Panely jsme zakoupili ve Zruči a pan Bleha z Hudlic nám ochotně vybagroval zadarmo tuto nádrž. Na ukončení bylo nutno vybetonovat stavidlo. V tomto roce byly naše světlušky úspěšnější, v závodě okresního kola světlušek a vlčat vyhrály první místo, čímž měly možnost postoupit do krajského kola. Toto vítězství oslavily ve svém oddíle v klubovnách slíbeným dortem. Ze závodu přivezly též putovní cenu. V září naši vedoucí připravili závody „Hry do kopce“ pro naše členy, ale i děti z Kouřimi. Sešlo se mnoho dětí, kterým se tyto hry líbily a zároveň se přihlašovali do Skauta. Bylo tam mnoho aktivit a za jejich splnění dostávaly razítka, za které si v obchůdku mohly koupit různé dárky. Na občerstvení zde byla podávána limonáda zdarma. Toto vydařené odpoledne končilo táborákem. V roce 2007 jsme se rozhodli vybudovat hřiště u kluboven pro využití různých sportů. Požádáním o grant na tuto stavbu a následným schválením jsme obdrželi 60.000,-- Kč a od Lonzy 20.000,-- Kč. Vybagrování celé plochy na hřiště provedl pan Čepelák z Kouřimi bez nároku na zaplacení. Základy a vyzdění okolo hřiště nám postavila firma pana Chmela z Kutné Hory, na stavbu dohlížel po celou dobu br.Čihák. Pracovali tam hlavně Romové. Tento rok se stavba nedokončila. Na tábořišti v Kačerově bylo nutno postavit u kuchyně nový komín. Tuto stavbu nám provedli rodiče dětí z Hudlic zadarmo. V roce 2008 na žádost paní starostky Dekojové z Kostelce n/Č.L. jsme založili v Kostelci skautskou organizaci. V základní škole jsme uspořádali besedu s dětmi a v krátké době se přihlásilo do Junáka 20 dětí. Město připravilo dvě klubovny na schůzky a my jsme vyslali tři vedoucí na vedení dvou oddílů. Slíbili jsme jim, že tyto dva oddíly budou tábořit s námi na Kačerově. Světlušky našeho oddílu, které byly dobře připravené na závod okresního kola světlušek a vlčat se sestrou Pavlou, vyhrály opět první místo a postoupily do krajského kola. Byla to pro ně velká sláva a za odměnu dostaly opět velký dort. Na krajském kole v Benátkách n./J.obsadily třetí místo. Na tábořišti jsme povedli nátěry všech podsad na stany a obnovili jsme nátěry třech budov. Tábor byl ve znamení indiánů a hra se jmenovala „Po stopách indiánů“. Všichni si museli vyrobit oblečení a zbraně, které používali po celý tábor. Veškeré hry byly zaměřeny podle života indiánů. 20. výročí našich táborů jsme připravovali celé jarní měsíce v roce 2009. Postavili jsme na tábořišti novou bránu, u sklepa nový vstup se zastřešením, nové desky na stoly v jídelně. Veškeré truhlářské práce nám provedl ing. Petr s otcem zadarmo. Na hlavní budově jsme provedli nové zakrytí střechy, kterou provedl pan Ježík,

a také střechu u vstupu do sklepa. Pochvalu si zaslouží i Jindra Tesařík a Tomáš Havlíček za vybudování vodovodního potrubí od studánky k budově tábora. Toto potrubí sponzorovala sestra MUDr. Otáhalová. Všechno provedli ve svém volném čase a bylo to překvapení pro nás všechny. Velkolepá slavnost na táboře k 20. výročí se konala 11.8.2009. Byli pozváni hosté, rodiče dětí, naši sponzoři, mnoho známých, kteří nám po celou dobu pomáhali. Celkem se nás na této akci zúčastnilo cca 320 lidí. Začátek byl ve 13.00 hod., kde byl slavnostní nástup, předávání ocenění sponzorům diplomy a pamětní hrníčky naší výroby. Místostarosta města K.Sobotka nám předal nové album, velký závodní luk a různé pohlednice pro děti. Popřál nám mnoho dalších úspěchů a splnění všech našich plánů. Ujistil nás o podpoře pí.starostky a města Kouřim v naší další činnosti. Po nástupu bylo nabídnuto občerstvení v naší jídelně pro hosty. Pro zábavu byly odpoledne připraveny různé aktivity, kde mohli rodiče s dětmi si zasoutěžit. Ukončení slavnosti bylo v 17.00 hod. slavnostním táborákem, kterého se mohli všichni zúčastnit Touto oslavou byla završena dvacetiletá práce na tomto krásném tábořišti v Kačerově. Podzim roku 2009 byl tradičně provázen mikulášskou nadílkou, která se uskutečnila za účasti cca 60 skautů na klubovně. Bylo to krásné posezení u krbu s bohatým programem a nadílkou Mikuláše a čertů. Jako každoročně bylo roznášeno betlémské světlo a bohatý vánoční program v kostele sv.Štěpána. Již počátkem roku 2010 začaly přípravy na 20.výročí obnovení Junáka v Kouřimi. Toto výročí se uskuteční 15. května slavnostním ceremoniálem a výstavou skautské historie a současnosti v sále města. Tato výstava potrvá do 22.5., kdy mají po dvou letech sraz old skauti. Old skauti z roku 1945 – 1951. Jejich srazy byly uskutečněny již na podzim roku 1990 při táboráku. Tehdy přišli zavzpomínat br. Borovička, br.Plocek Karel, br. Macháček , br.Machurka, a br.Bašta s manželkou Marií. Toto setkání dalo podnět ke srazům starých skautů. Již v roce 1996 zásluhou sestry M.Baštové se začali old skauti pravidelně scházet každé dva roky. Od roku 2004 trvaly tyto srazy celý den a zúčastňovali se old skauti z celé republiky i za zahraničí. Rodina Hurtova USA, Švýcarsko, br. MUDr. Kostka Německo. Dnes již pravidelné srazy, které se konají každé dva roky čítají 30 až 40 old skautů, jejichž mladý věk se pohybuje 68 – 85 roků.

29

Všichni se na tyto srazy velmi těší, aby si mohli zavzpomínat na krásně prožité skautské časy. Loňského 20 výročí letního tábora v Kačerově se také mnozí z nich zúčastnili. Časy roku 1945 – 1951 byli pro mnohé z nich ty nejhezčí v jejich životě. Čest památce všech old skautů, kteří se dnešních dnů nedočkali. Závěrečné slovo. Z celých vzpomínek a pamětí, které jsou věnovány jak pro mladou generaci, ale i pro pamětníky vyplývá, že skautské hnutí ovlivňovalo mladé lidi a připravovalo je pro další život, učilo k vlastenectví a milování naší krásné vlasti. Klademe si otázku, proč nemělo pionýrské hnutí šanci přežít? Vznik této organizace byl nucený a veškeré podmínky pro jejich činnost zajišťoval socialistický stát. Totéž platilo i o ČSM. Děti musely povinně(nikoliv dobrovolně) navštěvovat tyto organizace pro to, aby měli dobré kádrové posudky pro další životní profesní rozvoj. Na rozdíl od Pionýra, vstupují děti do Junáka dobrovolně a připravují se na samostatný život spjatý s přírodou a vlastenectvím. Díky roku 1989 nemusejí se dnes již dvacetiletí a starší přetvářet před školou a rodinou v jaké organizaci jsou zapojeni. Díky všem těmto změnám nemají tito mladí lidé o historii skautingu tušení. Pro toto poznání přispěly tyto paměti, hlavně proto, aby se neopakovaly případy, které jsou zde vzpomínány. Z heslem buď připraven odevzdáváme pomyslnou štafetu mladé generaci, aby nikdy nezapomínali na bělost a ostražitost. Budoucím následníkům a pokračovatelům skautského hnutí v Kouřimi, přejeme v započaté skautské stezce mnoho úspěchů a krásných zážitků v dobrovolně zvoleném skautském životě. Čest památce všem skautům střediska Kouřim, kteří se dnešních dnů již nedožili. Zůstanou v našich vzpomínkách. Autoři vzpomínek: br. Karel Čihák vůdce střediska br. Míla Opatrný vedoucí střediska 1945-1951 Karel Sobotka místostarosta města (Vlče 1949-1951) Seznam členů Junáka v Kouřimi v roce 2010.

Historické putování z kroniky města Kouřim z let 1938 - 1968 (V elektronické podobě jsou předcházející části kroniky k dispozici na naší internetové adrese, tj. www.kouřimradnice.cz – Kouřimský zpravodaj) Část 7.

Odboj v Kouřimi (autor: Josef Batelka) Začínám psáti kapitolu, která má ukázati a dosvědčiti, že i v našem malém a odlehlém městečku žili lidé, kteří mysleli na budoucnost národa a nepodlehli ani strachu, ani svodu výhod a peněz, jež skýtala přízeň německých okupantů a válečné doby, která vždy a všude chytráky obohacovala a poctivé ničila.

Odboj v Kouřimi byl připravován již v roce 1940 a 1941. Jednotlivé skupinky osobních přátel i jednotlivců zapojovali se na tyto odbojové skupiny: 1) Skupina plukovníka Alexe 2) Skupina východní Čechy Obě tyto skupiny byly časem rozbity a zahynuli z nich : ze skupiny Alexe – praporčík Beneš, který po převratu zemřel na následky věznění, plukovník Mašín z Lošan, jehož zbraně i poznámky zakopány byly na zahradě Jirkovského v Kouřimi. Ze skupiny východní Čechy – MUDr. Frant. Dvořák z Červených Peček, Otakar Moravec – Robur, spisovatel z Kolína – Oba byli popraveni. Jejich zbraně byli zprvu v muzejní baště v Kouřimi a po prohlídce muzea v záložně kouřimské a zatčení nešťastných Ing. V. Kostky a J.Balvína, kteří neměli s nimi nic společného, převezeny byly do Kolína. Tam potom byla rozbita skupina Kasperidesova, u nichž zbraně byly nalezeny. Hasičské a sokolské skupiny odbojové byly zakládány hlavně proto, aby bylo zajištěno převzetí zbraní, kterými mělo býti vyzbrojeno odbojové hnutí. Byly též připravovány světelné majáky, jimiž měla býti dávána znamení parašutistům při shazování zbraní. Tato skupina většinou hasičských pracovníků nesla jméno „Rada tří – 3R“. Tato střediska byla však postupně rozbíjena a na jejich místě vyrůstaly nové skupiny. V Kouřimi však stále existovaly skupiny, které byly zapojeny na ústřední skupiny odboje. K prvnímu zatýkání v Kouřimi došlo 9. ledna 1941. Tím byla likvidována místní skupina odboje. Zatčeni byli: Jan Rýzner, Josef Bukač, Frant. Mejzlík starší, Frant. Mejzlík mladší(propuštěn po 4 týdnech domů), Josef Malík z Vrchů, Josef Vosecký ze Ždánic, Bohumil Melcr z Toušic, Frant. Kubelka, Čeněk Syřínek, Josef Hykman a Jan Pokorný ze Svojšic, Alois Jedlička z Vrbčan, Václav Tříska z Nučic. Organizátoru Josefu Borovičkovi, starostovi města Kouřimě, se podařilo uprchnout a žil v podzemí pod různými doklady na jméno Václav Ulrich. Byl naň vydán zatykač a později jeho syn a žena odvezeny do koncentračního tábora na Moravu. Současně s likvidací této skupiny sebrány byly staré, nepotřebné zbraně v hořejším muzeu v občanské záložně v Kouřimi, na Střelnici, v sídle Národní gardy 136 v Kouřimi. Při tom zatčen byl Ing. Vilém Kostka, správce kouřimského cukrovaru jako velitel gardy a Josef Balvín, dělník z Kouřimi. (Skutečné zbraně skupiny MUDr. Dvořáka z Kolína skupiny Východní Čechy, uložené v muzejní baště, nenašli). Oba zatčení

30

zahynuli v koncentračních táborech. Při likvidaci komunistické ilegální činnosti byl zatčen dne 7. dubna 1941 Oldřich Vosecký, skladník konzumního družstva v Kouřimi. Po rozpuštění KSČ počal Vosecký navazovati styk s podzemním vedením strany komunistické v Praze. Jeho byt v Kouřimi stal se stálou styčnou stanicí mezi Prahou a Brnem. Byla to tzv. přepážka. Kolem sebe soustředil asi 7 lidí z nichž měla vzniknouti skupina na odboj připravených lidí. V Plaňanech vznikla neodvisle též větší skupina stejných cílů, která pokusila s ním navázati styk a při jejím prozrazením byl O. Vosecký zatčen. Odbojová skupina „Úvod“ byla na Kouřimsku zastoupena velmi početně. Přes J. Doskočila byli v této skupině činni a dne 1. března 1943 zatčeni: Josef Chábera z Kouřimi, Karel Klouda z Kl. Skalice, Ludvík Hraba ze Zásmuk, Václav Plaček z Poďous, Karel Nordych z Lošánek. Skupina plukovníka Mašína byla rozbita v r. 1942. Před svým zatčením odevzdal Mašín celý archiv odboje do rukou člena poručíka v záloze Josefa Jirkovského. Tento archív byl zachován až do revoluce a podle určení odevzdán generálu Moravcovi a Ingrovi. Pokračováním této skupiny byla skupina plukovníka Alexe. Velitelem pluku byl štábní strážmistr Kratochvíl, Polní Voděrady, velitelem roty štábní strážmistr Lašman – Táborský, jeho zástupcem četař aspirant Roman Mikuláš, úředník zdejšího Hospodářského družstva. Velitelem „bojůvky Kouřim“ byl štábní strážmistr Zlamberk, který měl krycí číslo „3“. Síla bojůvky byla 25 mužů. V Horních Krutech měl organizaci v této skupině Ant. Procházka, poručík letectva ve funkci velitele roty. Při provedeném zatýkání v Ratboři, Zásmukách a v Bečvářích velitel pluku Kratochvíl byl zatčen a podařilo se mu z vězení v Terezíně v Malé pevnosti varovati motákem Lašmana, kterému se pak podařilo před zatčením uprchnouti. Na skupinu Alex byla zapojena rovněž hasičská „3R“. Ze zemské hasičské jednoty, která byla zapojena na odboj důstojníků čsl. armády vedlo spojení přes Josefa Dědka ze Svojšic na Kouřimsko. Kouřimská jednota měla vedle dříve uvedených úkolů, v čas potřeby obsadit a chránit liblickou stanici. Z této skupiny byli zatčeni: 13. září 1944 Josef Dědek ze Svojšic. Později došlo k zatýkání velitelů hasičských okrsků. Byl zatčen: Karel Hrabík z Kouřimě, Josef Felkl ze Zásmuk, Jaroslav Jírovský z Krychnova, Jarosl. Krásný z Červ. Hrádku, Josef Ditrich z Chotutic, Stanislav Růžička z Cerhenic, Josef Batelka ze Žabonos, Václav Čermák z Radimě a později i Frant. Mádle ze Zásmuk. V tomto hnutí byli též zapojeni MUDr. Jirásek a Josef

Ze skupiny zemřeli v koncentračním táboře v Terezíně: Jaroslav Jirovský z Krychnova, František Mádle ze Zásmuk, Stanislav Růžička z Cerhenic a Josef Ditrich z Chotutic. Odbojová skupina „V Boj“ rozšiřovala na kouřimsku časopis prostřednictvím spojení, které obstarával Frant. Vaníček z Kolína. Časopis rozšiřoval MUDr. Emilián Jirásek, MUDr. Kábrt a MUDr. Hovorka z Plaňan. Když byla gestapem zachycena stopa, uprchl Vaníček přes Maďarsko a Cařihrad do ciziny a zahynul 10. prosince 1942 jako letec při náletu na Maltu. Skupina „Východní Čechy“ vedena MUDr. Dvořákem, známým českým archeologem, jak již dříve uvedeno měla ukryty zbraně v muzejní baště. Prostředník byl řed. muzea – pisatel této kroniky. Když bylo prohledáno hořejší muzeum v záložně – převezeny zbraně do Kolína. Skupina tato byla zničena. Zastřeleni byli oba z Kolína a Josef Dudek, znamenitý laborant kolínského muzea, zemřel v koncentračním táboře. Přes všechny ztráty, pronásledování a věznění udržela se střediska odboje v Kouřimi do poslední chvíle. Pracovala nezávisle na sobě. Duch odboje v městě nebyl nikdy zlomen. Město Kouřim nemělo za okupace vůbec politických udavačů, vlajkařů a do Ligy proti bolševikům se nikdo přes veškerou agitaci nepřihlásil. Pokud byly projevy nařízeny a doručovány číslované pozvánky pro kontrolu, byly tak odbývány, že byly paskvilem na oslavu. Město čítající 3.000 obyvatel mělo posádku 600 vojenských feuerschutz polizei, 60 vozů s celou výzbrojí. Další posádky byly ve Svojšicích, Olešce, Vrbčanech, Kostelci nad Černými lesy, v Českém Brodě a v Kolíně byla pancéřová armáda SS generála Schörnera. Při přeletu bombardovacích letadel přes Kouřim docházelo před očima německého vojska ke spontánním projevům radostí. Dne 1. května byl uspořádán veřejný koncert na náměstí. Zajišťovací hlídky německé silniční policie tomuto koncertu bezradně přihlížely. Koncert končil pochody: Lví silou a Hej Slované! A to bylo již v době, kdy mnohé části německé zbity prchaly před postupujícím nepřítelem, ale v Čechách ještě vládnul generál Schörner. Od 1. května 1945 již bylo zřejmé, že bude za potřebí všechny odbojné skupiny spojit, aby revoluce, která visela ve vzduchu, byla jednotně vedena. Představitelé jednotlivých odbojových skupin se sešli již 15. dubna, aby se dohodli o jednotném vedení. Vedením pověřen major československé armády, který byl v Kouřimi přechodně ubytován J. Moucha.

31

K utvoření revolučního národního výboru byla svolána společná schůze všech představitelů na 8 hodinu ranní dne 5. května 1945 do Městské spořitelny. Již v 10 hodin dopoledne promluvil k občanům, kteří zaplnili náměstí, zvolený předseda revolučního národního výboru Dr. Karel Kössl. Představil členy, doplnil národní výbor podle přání přítomných. Do jednání však přišla zpráva, že Praha povstala a rozhlas volá o pomoc. Tato zpráva ukončila jednání. Všichni shromáždění počali zpívati hymny, které po tolik let nesměly veřejně býti zpívány a vedení předáno bylo do rukou majora Mouchy, k provedení odbojové akce. Ihned zajištěna pošta, telefonní centrála, garáže ČS dráhy a organizována pomoc Praze. Beze zbraní se do Prahy jeti nemohlo, poněvadž všude v okolí byly německé posádky. Telefonní spojení jednotlivých německých vojenských útvarů bylo ihned přerušeno, takže posádky neměly již mezi sebou spojení. O to se postaral Jiří Vízner, knihař a byl to dobrý zásah. Na to odešli major Moucha, poručík Linhart, poručík Vojta, štábní strážmistr Flamberk a Josef Mašek, pekař, jako velitel hasičů, spolu s ředitelem městského úřadu Františkem Korečkem, jednat s německým místním velitelstvím o kapitulaci místní posádky a vydání zbraní. Uvedením místního hasičského sboru do pohotovosti pověřen byl Josef Mašek. Německý velitel zbraně odmítl vydati s tím, že bez dohody s vyšším velitelem tak učiniti nemůže a chtěl se dohodnouti telefonicky s velitelem celého útvaru, který byl ubytovaný ve Svojšicích v zámku. Telefonní spojení však bylo již přerušeno, takže jednání bylo převedeno na společnou schůzi všech důstojníků a rotmistrů německé posádky, kteří se sešli ve Střelnici. Ale i toto shromáždění nechtělo o kapitulaci slyšeti a proto výše uvedení odjeli do Svojšic. K nim připojili se ještě Jiří Vízner, Josef Mašek a Ervin Kaňák. Výzbroj delegace byla ubohá, takže může se říci, že celé jednání bylo vedeno proti německé posádce, po zuby ozbrojené, takřka s holýma rukama. Velitelem ve Svojšicích byl major Rusche, který kategoricky odmítl kapitulaci a téměř po dvouhodinové poradě s důstojníky, vyzval, aby štábní strážmistr Flamberk s ním odjel do Kolína. Bylo známo, že v Kolíně je posádka 12.000 SSmanů a velitelem této neporažené armády je generál Schörner, bylo toto odmítnuto a položen kategoricky požadavek vydání zbraní. Situace byla: Buď – anebo! Do tohoto jednání vpadl ozbrojený partyzán Román Mikuláš, úředník Družstva, který svým rozhodným způsobem přispěl ke konečnému „ ano“ německého velitele. Velitelem Svojšic ustanoven Roman Mikoláš a vydávání zbraní počalo. I vysílací stanice byla rozmontována

Jiřím Víznerem. Odpoledne odzbrojeny Svojšice a dvůr Votelež. S kouřimskou delegací odjel zpět i spojovací německý důstojník do Kouřimě a posádka v Kouřimi odzbrojena zcela. Výzbroj byla shromažďována ve spořitelně, ale poněvadž její množství stále stoupalo, byla stěhována do budovy soudu. Docházelo sice k výstupům, ale jakmile se vedoucí našich čet oblékli do vojenských šatů, svých starých hodností, bylo odzbrojení provázeno hladce. V odevzdávaných zbraních bylo značné množství ručních granátů – stojní pušky a zbraní všeho druhu. Večer navázáno bylo telefonické spojení s revoluční národní radou v Praze. Kouřimští dali se Praze k dispozici s tím, že máme zbraně, náboje, autobusy a můžeme ihned odjed na pomoc. Tento telefonický rozhovor byl uskutečněn kolem 6. hodiny večerní 5. května. Odpověď zněla: „ U nás je situace dobrá. Rozšiřte povstání ve svém kraji“. Tento rozkaz jsme přijali od vojenského oddělení revoluční národní rady v Praze. Podle tohoto rozkazu jsme začali vyzbrojovati okolní obce a to: Ždánice, Malotice, Třebovle, Království, Dobré Pole, Zásmuky, Klášterní Skalici, Toušice, Miškovice. Zároveň telefonován do okolních měst rozkaz národní rady pražské, jako výzva k povstání. Volány Plaňany, Kolín, Kostelec nad Černými lesy, Pečky, Poděbrady, Kutná Hora, Český Brod a vše, co v okolí dalo se telefonicky připojiti. Odpovědi z měst byli však takové, že situace vojenská jest taková, že povstání není možné provésti. Zůstala tedy Kouřim v noci 5. května s okolními obcemi v povstání osamocena, ale vytrvala a svoje poslání vykonala. Přikročeno ihned k zajišťovacím opatřením. Na východních silnicích města postaveny barikády. Jejich účelem bylo porušiti a znemožniti spojení mezi severní a jižní státní silnicí v okrese a zabrániti rychlou dopravu posil německé pražské posádce a udržeti středisko povstání pro celý Kouřimský obvod hlavně poskytnutím zbraní všem, kdož se k boji hlásili. V samotné Kouřimi bylo ozbrojeno více než 200 mužů. Pokud okolní obce potřebovaly posily, vysílány autobusy s četami do okolí. Dvě čety poslány na pomoc Ždánicím, které byly zvláště ohroženy, jedna četa odjela do Malotic, přechodně posílena byla Oleška a ve Vrbčanech proveden průzkum o síle jednotky německé. V okolních obcích byla 5. května večer takováto situace: Malotice: Tam byla u školy na státní silnici

32

vybudována obranná barikáda. Účelem jejím bylo zadržovati, odzbrojovati, po případě aspoň zdržovati jednotky jedoucí ku Praze. Ke čtvrté hodině odpolední projíždělo směrem od Kutné Hory ke Praze auto obsazené SSmanny. Před barikádou začali SS házeti granáty. Hlídka u barikády zahájila palbu. Dva SS byli zajati – třetí postřelený uprchl do polí. Hozeným granátem byl poraněn řídící učitel Martínek. Ždánice: Postavili podle rozkazu kapitána Nehasila barikádu u kovárny – u mostu – na státní silnici. Z olešecké posádky SS Arbeitdienst jela na průzkum cyklistická četa. Když přijížděli ke Ždánicům seskočili z kol a zahájili ostřelování barikády. Naši palbu opětovali a tak se rozpoutal pravidelný boj. Ze Ždánické posádky padl sokolník jednoty Sokol ve Ždánicích – Hlubuček J. Na telefonickou výzvu byly z Kouřimi vyslány na pomoc ihned dvě čety, které okamžitě do boje zasáhly. Při další přestřelce padli Jáchymové otec a syn. Zraněný Hlubuček byl převezen do ošetřovny do Kouřimě – byla zřízena v domě spořitelny. Byl zasažen do prsou, patrně střelou dům-dům, která mu vyrvala z těla kus masa. SSmani své mrtvé vzali s sebou, ale boj trval až do nočních hodin. V krátkém příměří, po odklizení mrtvých, žádali SSmani, aby jim byly vydány i mrtvoly našich padlých, což ovšem bylo odmítnuto. Jednání bylo vedeno i telefonicky přímo z velitelství v Kouřimi. K osobnímu jednání s velitelem SS odjel z Kouřimě MUDr. E. Jirásek, místní lékař a okresní soudce Dr. Hofbauer jako parlamentář. SS hrozili vypálením obce Ždánic. Během noci se však přechodně stáhli z bojiště a za časného rána odjeli směrem k Benešovu. Poněvadž situace ve Ždánicích v noci se zhoršila, žádali jsme telefonicky vojenské velitelství revoluční národní rady v Praze o vyslání pomoci. Žádali jsme o vyslání jednotky tankové, která by postup SS zadržela a obrátila – Praha však tyto tanky k dispozici neměla a proto sdělila, abychom celou věc vyřídili podle dané situace. Situace v Praze se podle hlášení rádia podstatně horšila. Rádio zoufale volala o pomoc spojence. I Kouřim přes všechnu snahu nepřiměla žádné okolní město k povstání a zůstala osamoceným ostrovem odboje v celém kraji. Všechny německé posádky v okolních městech ovládaly situaci a celé okolí. 5. května neměli jsme vůbec žádnou zprávu, že by v některém městě, aspoň trochu blízkém – se vzchopili také k odboji. Kutná Hora slíbila sice rotu vládního vojska, ale nedočkali jsme se jej. Místní německá posádka byla zcela odzbrojena. Ale v Kouřimi, kromě posádky, byli též němečtí uprchlíci, v počtu asi 200, většinou žen a starých mužů a ti měli také zbraně.

V Prokůpkově domě byla jejich ústředna pro celý okres kouřimský. Tato stanice byla vybavena i krátkovlnou vysílačkou, o které však nikdo nevěděl. Z této stanice byli voláni SS o pomoc. Zajímavé jest i pamětihodné, že toto volání zachyceno bylo jak ruským velitelstvím, tak odposlouchací službou v Londýně. Londýn pak 5. května hlásil, že ve středočeském městečku Kouřimi odzbrojili německou posádku a bijí se s nepřítele. A když v pozdějších dnech přišli k nám na pomoc ruští tankisti, sdělili, že zachytili volání Němců o vyslání SS do Kouřimi, a proto nám jedou na pomoc. Bylo jim nepochopitelné, že Praha volá o pomoc proti Němcům a z Kouřimě, že se volá o pomoc Němcům – proti českému obyvatelstvu. Toto německé volání, které trvalo až do půlnoci, kdy byla vysílačka nalezena, bylo nám osudné. Mezi 5. a 6. hodinou ranní dne 6. května volal Kolín, kde měli zařízenou odposlouchávací službu vojenských rozhovorů. Obdrželi jsme tuto zprávu: Kolín: Jest vyslána do Kouřimi vojenská jednotka, aby likvidovala vaší akci – bylo by dobře – kdybyste se z města stáhli – máte-li kam. Ihned svolána vojenská porada přítomných velitelů. Podle dalšího hlášení (které snad učinil rada okr. úřadu Streit) měl přijeti do Kouřimě oddíl pancéřové armády gen. Schörnera, aby zlikvidoval povstání. Kouřim měla k dispozici pouze lehké zbraně, se kterými nebylo možno se postaviti pancéřovým jednotkám. Bylo tedy v poradě rozhodnuto, vzíti zbraně a stáhnout do Ostráku a vyčkat dalšího vývoje. Dán rozkaz ke stažení hlídek, připraveny autobusy a mužstvo se zbraněmi odjelo k ránu 4 autobusy do lesů nad Kouřimí - 6. květen - neděle. Před 7. hodinou ranní byla Kouřim obklíčena ze všech stran. Oddíl německých vojínů rozdělený na čety postupoval současně všemi ulicemi k náměstí. Střílel do oken,dveří, zdí, vnikal do domů, vyháněl muže na ulici, uvnitř rozbíjeli skříně a hledali zbraně. Překvapení občané, kteří nevěděli ani, že obránci opustili město, zděšeně prchali a i po nich bylo stříleno. Za půl hodiny byli němečtí násilníci na náměstí a vedoucí důstojník s oddílem obsadil radnici. Vyzval přítomného starostu p. Frant. Váchu, aby s ním šel sbírat zbraně. Jiný oddíl obsadil četnickou stanici. Odzbrojili všechny četníky a odvedli. Bubnováním dali vyhlásiti, že se všichni muži musí dostaviti na náměstí, všechny zbraně musí být odevzdány, všechny domy a místnosti musí býti otevřeny.

33

Nebudou-li všechny zbraně do 12 hodiny polední odevzdány, bude Kouřim zničena. Muži shromažďováni v Prokůpkově domě, v hostinci u Váchů, kde byli prohlíženi, zda nemají při sobě zbraní, oddíly mužů staveny „ke zdi“ u Skálů na náměstí před napřažené pušky a bylo jim vyhrožováno zastřelením, neprozradí-li kde jsou zbraně. Mezitím vyšla i osvobozená německá posádka kouřimská, byla ozbrojena a přidala se k trestnému oddílu. Zdemolována byla městská spořitelna, okresní soud i pošta. Při prohlížení domů stříleli při každé příležitosti a tak také ustřelili ruku dělníku Chloupkovi, který se pokusil před nimi zavříti dveře. Výzvy k odevzdání zbraní nebylo ovšem uposlechnuto, vždyť muži se zbraní byli většinou v okolních lesích, prodloužil velitel lhůtu do 3 hodin odpoledne. Ale již mezitím se začaly formovat oddíly k odchodu města. Z Kouřimě a okolí shromáždili tzv. „národní hosty“ – německé uprchlíky. Donutili autobusy ČSD, aby s nimi jely. Velitel německé posádky kouřimské, který se 5. května vzdal, byl zatčen a při vystupování z auta před spořitelnou padl a zakrátko zemřel. Zjištěno, že spáchal sebevraždu otrávením, patrně aby unikl vojenskému soudu. K večeru se oddíly zformovaly a zajištěně odtáhly z města směrem k Českému Brodu. Pořádkovou službu ve městě převzali hasiči . Pondělí 7. května V noci vrátila se většina mužů se zbraněmi do města. Poněvadž major Moucha zůstal na státní silnici v Kostelci nad Černými lesy, kde byly odzbrojovány transporty projíždějící od Prahy i ke Praze, sešli se velitelé jednotlivých oddílů v kanceláři Dr. Svárovského a dohodli se na dalším postupu. Byli to: Dr. Svárovský Ant., štábní strážmistr Flamberk, poručíci Linhart a Vojta, strážmistr Voháňka a štábní rotmistr Drobník. Rozhodnuto bylo přeložiti stanoviště odboje z Městské spořitelny do Havlíčkovy továrny, ježto se předpokládalo, že vojenské jednotky odtáhnou přes Kouřim na Prahu. Zřízeny byly pozorovatelny na věžích ze kterých byly hlášeny pohyby jednotek směřujících ke Kouřimi. Tyto první jednotky byly již 7. května zajímány, odzbrojovány a zajišťovány v Havlíčkově továrně. V úterý 8. května již od časného rána procházely Kouřimí jednotka za jednotkou a po odzbrojení byly eskortovány do shromážďovacích táborů v Plaňanech nebo Kostelci nad Černými lesy. Při odzbrojování ovšem vznikaly šarvátky, byly vysílány posily i do okolních vesnic, když bylo žádáno o pomoc. Pomoc byla vyslána do Svojšic, Bošic, Doubravčan, k Českému Brodu a jinam. Během této akce bylo odzbrojeno více jak 4.000 mužů. V úterý večer, po

od Plaňan k městu pancéřový vlak. Měl tři oddíly. Tato chvíle byla pro město opravdu jedna z nejhroznějších. Byly vysláni naproti zvědné a zajišťovací oddíly, které nepřetržitě hlásily jeho postup po trati. Poněvadž obyvatelstvo bylo čtyřdenním nervovým vypětím úplně vyčerpáno, zmocnila se části opravdová panika. Lidé utíkali za město, ukrývali se do sklepů a připravovali se na nejhorší. Považovali blížení se vlaku za pokračování trestní akce německé. V případě, že by vlak byl odbočil z Bošic k městu, připraveno vyhození části tratě do povětří. Po půlnoci hlásily hlídky, že vlak odbočil k Zásmukám. Velitelství obdrželo ze Zásmuk na naše varování hlášení, aby vlak byl propuštěn směrem na Sázavu, kde je zajištěno jeho zničení. Tomuto zneškodnění bez jakýchkoli ztrát také u Sázavy došlo. V tento památný den osvobozena byla Praha a i naše městečko si po překonaných obtížích a hlavně poslední, opravdu těžké noci, oddychlo. Odzbrojování pokračovalo stále, ale německá armáda byla v úplném rozkladu. Civilní obyvatelstvo na výzvu rozhlasem, aby venkov pomohl Praze obvazy a léky, uspořádalo spontálně sběr všeho potřebného. První auto odjelo již ve středu odpoledne, plně naložené a za ním následovala další s potravinami. Revoluční garda byla ustavena 10. května a jejím velitelem byl pověřen štábní strážmistr Flamberk. 10. května jezdili již po obou státních silnicích Rusové na Prahu. Menší oddíl utábořil se u nás na náměstí. Do Kouřimi přijely první ruské jednotky v pátek 11. května 1945. Některé zůstaly i přes noc a ubytovaly se v rodinách. Byly všady dobře přijaty.

Pro pobavení čtenářů od Václava Skalníka Druhá bitva na hoře Vítkově Ačkoliv je známo, kde se to všechno tenkrát ve dvacátém roce upeklo – v Říhově vinárně na Žižkově v Harantovce, nevisí na tom domě žádná pamětní deska. „Národ potřebuje inšpiraci. Všechno je teď po válce votrávený politikou“, konstatoval žižkovský všeuměl Franta Sauer. Jeho přítel Jaroslav Hašek i všichni hosté u vína k tomu souhlasně přikyvovali. „Jedině slavná česká historie svým příkladem může povznést českýho člověka osvobozenýho od pout habsburský monarchie!“ Z další diskuse na toto téma vyšel potom Sauerův a Haškův návrh uspořádat na hoře Vítkově reprízu hrdinského husitského utkání s křižáckými voji.

34

Nápad se všeobecně líbil a došlo to tak daleko, že záštitu nad monstrpředstavením v přírodě převzal sám ministr Klofáč. Jeho přičiněním a zásluhou některých kulturních nadšenců byly pro chystanou podívanou získány historické kroje, zbroj, kolem dvou set vojenských koní, padesát žebřiňáků a fasuňků i setnina legionářů. Do komparsu kooptovali i několik odhodlaných žen pro role bojovnic. Všichni byli ochotni vystupovat na scéně jako moderní boží bojovníci. Zádrhel byl jen v tom, že nikdo nechtěl převzít roli podlých křižáků. „Řeknu chlapům z kapslovny,“ nabídl se Franta Sauer. „Nejsou to žádný fajnovky ani padavky.“ – „To teda nejsou,“ souhlasil vinárník Říha, „ale dej si, Franto, pozor dyť je znáš …, dají se do tý bitvy doopravdy a bude z toho malér.“ – „Malér nemalér, taková věc se musí brát natúr. V tom je celý tajemství skutečnýho divadelního umění.“ doložil s vážnou tváří Hašek. Velký letní den, propagovaný mohutně pražským tiskem plachtami plakátů i okřídlenou lidovou fámou, konečně nadešel. Ředitel sadů na Žižkově, Vlka, prý málem klepla pepka, když mu oznámili, že se divadlo bude odbývat v parku, a že na vrcholu kopce postaví roubený válečný srub se zákopem. Žižkov i celá Praha tonuly v radostném očekávání. Na domech vlály prapory, od časného rána procházely ulicemi břeskně vyhrávající kapely. Franta Sauer měl značné potíže s některými bojovníky, kteří již od rána oblečeni v zapůjčených kostýmech, v předtuše horkého letního dne hasili předpokládanou žízeň v žižkovských hospodách. Rázovitý představitel Jana Žižky z Trocnova, v civilu redaktor, spisovatel a přítel pivního moku, byl objeven po delší námaze už v povznešené náladě. Na jeho pivním tácku se to černalo čárkami. „Rozbijem ty pacholky křižácký napadrť, skřípěl zuby jednooký hrdina, když byl společným úsilím posazován na starého dobromyslného valacha, jenž jinak, tahal popelářský vůz. Také císař Zikmund žhnul pivním udatenstvím. Od Obecního domu, kde hudba vyhrávala Hašlerův „Kvíteček“, se po obědě konečně hnul s těžkostmi dohromady sehnaný průvod bojovníků. Trocnovský hrdina, chvílemi na koni upadající do dřímoty, jel v čele před rachotícími válečnými vozy. Za nimi v sevřených řadách pochodovalo vojsko a jela jízda. Na Ohradě se průvod rozdělil. Křižáci zamířili na karlínské vojenské cvičiště, husité obsadili srub postavený na temeni památné hory. Všude kolem stály i seděly tisíce zvědavců z celé Prahy. Konečně se ozval výstřel z hmoždíře. Bylo to znamení pro křižáky. Dole na execíráku zavřeštěly trumpety, zavířily bubny a s hurónským řevem se hnala masa jezdců i pěších do vrchu.

Nic nevadilo, že mnozí v jízdě na koni nezkušení padali na zem. Za velkého supění, kleteb a střelby ze srubu se křižáci přibližovali ke svému cíli. Bylo dojednáno, že až se přední řady útočníků vydrápou na kopec, začnou husité ve srubu zpívat „Kdož sú boží bojovníci“, křižáci se jako zaleknou, na chvíli ustrnou, a potom teprve napodobí urputný boj. Leč marně mával režisér praporkem, aby příval křižáků zastavil. Hrdinský řev jim byl zřejmě naprosto lhostejný. Dva muži od filmu, točící klikami kamer, se v posledním okamžiku zachránili zbabělým úprkem. Žižka vydal rozkaz vypřáhnout koně z vozů a ty spustit do řad křižáckých hord z kopce samotíží. Naštěstí se podařilo tento záměr vojevůdce v poslední chvíli překazit. Obecenstvo však s tímto zásahem nebylo spokojeno. „Máme zaplacený vstupný. Dyž bitva, tak bitva! Žižko, pusť ty vozy dolů!“ Mezitím křižáci p Mezitím křižáci přilnuli ke srubu a začali přelézat palisádu. V hrozivé vřavě, která se rozpoutala, padaly mnohé opravdové, bolestivé rány. Koně se vzpínali a poděšeně řičeli. A do toho hrozného halasu a běsnění řval režisér: „Kadle, hned zaraž tu svou zatracenou bandu křižáckou, dyť víš, vole, že musíš prohrát!“ Leč Zikmund nedbal. Žižka, stojící na voze u srubu, hrozil palcátem a cosi pokřikoval. V brnění oděný panovník se domníval, že mu Žižka nadává, a proto vyzval vojevůdce, aby slezl z vozu. „Pojď dolů, slepoune, já ti to vykreslím!“ – „Ty troubo, ty si myslíš, že jsem slepej? To hned uvidíš!“ Improvizovaný dialog vyvrcholil tím, že se za velkého gaudia diváků servali. Císařské vojsko, rekrutující se z žižkovských kapslováků, řádilo mezi husity – legionáři a strhlo do boje i desítky diváků. Tito udatní civilisté byli obecenstvem nadšeně povzbuzováni. A zatímco husité bezhlavě prchali, vystoupila na vyvýšené místo před srubem přední pražská divadelní umělkyně a jala se podle scénáře recitovat hrdinskou epopej. Její upřímné úsilí však udusila neutuchající vřava. Velké, realisticky pojaté válečné drama ukončilo až oznámení císaře Zikmunda, že už se dál blbnout nebude a že se jde na Bezovku na pivo. Důsledky druhé bitvy na Žižkově byly téměř katastrofální. Škody za 300.000 korun, počítaje v to kolem dvaceti zraněných koní, kteří museli být koňským řezníkem Uxou utraceni, rozbité vozy i ztráty na divadelních kostýmech, zdaleka nevyvážil zisk na vstupném, jenž obnášel jen 12.000 korun. Dohra tohoto velkého kulturního snažení byla u soudu. Proto také tato, i když mohutná a urputná bitva, do dějin nevešla …

35

Nebezpečné známosti s Mazaným Filipem aneb Jak Kouřimští dobyli Moravu

A hodnocení poroty? Krátké: „Nemáme k tomu co dodat. Bavili jsme se. Funguje to. Skvěle.“ Byli jsme překvapeni a víc než potěšeni. A taky unaveni. A to nás Přišlo jaro a s ním i příprava kouřimských divadelníků ze souborů čekal večer a s ním Valmontovy nebezpečné známosti. A pro mnohé Mrsťa Prsťa a Junioři na zájezdy a soutěže. Po hektickém možná kontroverzní zpracování známého příběhu. podzimu, kdy jsme připravovali další „poDIVování“ a uvedli na světlo světa dvě nové premiéry – Valmontovy nebezpečné známosti a V půl osmé byl sál zaplněný a na jevišti zazněly první věty prologu a kostýmní soiré začalo. A záhy přišel úlevný smích Mazaného Filipa, přišlo pár týdnů nabírání sil na jarní „spanilé jízdy“ do přehlídkových krajů. A se skromností nám vlastní musíme konstatovat, že hned zpočátku jsme měli štěstí za zády i po kasách. První březnový víkend /5.-7.3./ jsme totiž vyrazili na regionální přehlídku činoherních souborů Valašské křoví ve Slavičíně u Uherského Hradiště. A protože nejsme troškaři, vezli jsme obě naše nové inscenace. Prostě zkusit, zda se na nás devátá múza přeci jen po moravsku neusměje. A nečekala nás selankovitá procházka divadelním sadem. Do soutěže bylo přihlášeno 14 inscenací, které mohly postoupit na některou ze dvou přehlídek – studentská divadla na Mladou scénu v Ústí nad Orlicí /tam směřovali Junioři/, ostatní na činoherní přehlídku Divadelní Děčín /tam zase Mrsťa/. Tedy šance nijak závratné. A odhodlání některých Moraváků zvítězit převeliké. Z časových důvodů jsme byli do programu zařazeni s oběma inscenacemi na sobotu 6.března. Dvě tak odlišné a pohybově i emocionálně náročné inscenace v jeden den… V půl druhé odpoledne jsme /po rušné noci strávené ve spacácích pod jevištěm, kde se do půl třetí pokoušela trojice unavených hudebníků o co nejhlasitější produkci/ spustili znělku Paramountu a na jeviště vykročil Mazaný Filip Dana Čiháka a za ním celá plejáda gangsterů a prapodivných existencí v podání ostatních Juniorů. A sál, který se nečekaně v onu hodinu zaplnit více jak půldruhou stovkou diváků, se začal usmívat a smát a řehtat a tleskat a vůbec dobře bavit. Junioři je měli na své straně. Zejména Petr Žďárský po své kreaci šíleného ředitele blázince /oceněné později i porotou/.

36

z publika. Vnímavého na slovní humor, citlivého k pohybovému herectví. Ale jak hra nabírala na obrátkách a směřovala k tragickému konci, smích ustával, hlediště se nořilo do ticha. A když markýza pronesla svou poslední větu „Byla to přeci jenom hra!“ následovalo krátké ticho, po němž následoval neutuchající potlesk. A když se rozsvítil sál, viděli jsme v očích mnoha diváků slzy. Tak moc s námi Moraváci vešli do příběhu. Byli jsme spokojení, šťastní.. Rozbor trval bezmála půldruhé hodiny a byla to náročná, ale plodná diskuse o tématu, hudbě, herectví, detailech. Bylo z ní cítit, že jsme přítomné porotce i diváky zaujali. A tak nás nenechali s cenami bez povšimnutí. Junioři získali čestné uznání za svou inscenaci Mazaný Filip, Petr Žďárský cenu za herecký výkon v roli šíleného ředitele sanatoria a inscenace byla doporučena na postup na Národní přehlídku studentského divadla v Ústí n.O. Mrsťa Prsťa získal cenu za inscenaci Valmontovy nebezpečné známosti, Tereza Drahotová čestné uznání za herecký výkon v roli Cecílie, Lenka Auterská cenu za herecký výkon v roli Madame de Tourvel, Martina Dobiášová cenu za herecký výkon v roli Markýzy de Merteuil, Martin Drahovzal cenu za režii a inscenace byla nominována na postup na národní přehlídku Divadelní Děčín – stala se tedy vítězem celé přehlídky. Zanechali jsme na Moravě hlubokou stopu a další vřelé pozvání na příští rok s novými inscenacemi.

Zastávka u Cimrmanů Mrsťa Prsťa v březnu /13.3./ přidal k místům kde si zahrál i mekku cimrmanologů – Žižkovské divadlo J.Cimrmana. Diváci zdejšího vyprodaného sálu zhlédli Mrtvou nevěstu a očividně se dobře bavili. My ostatně také. Byla to příjemná divadelní zkušenost, násobená i tím, že jsme se převlékali a líčili v šatně „cimrmanů“, kteří mají divadelní zrcadlové stolky označeny svými jmény, takže jsme si mohli hodit kostkou, kdo bude sedět na „Svěrákovi“ nebo „Weiglovi“. Opět jsme zanechali dobrý dojem a vyjde-li vše jak má, budeme zde hrát na podzim zase. Co nás čeká Další přehlídka nás čeká v dubnu, kdy vyrazíme na Klicperovy dny v Sadské s Mazaným Filipem /16.4./ a o den později se stejnou inscenací na zájezd do Maršovic /17.4./ a pak v květnu s Valmontem do Děčína a s barokním pásmem „Svůj širák odhazuji v dál…“ na Českobrodské brodění /15.5./. Na konci června bychom ještě rádi obě představení uvedli v rámci festivalu Open air v Hradci Králové. Držte nám palce, ať se naše hraní líbí i mimo Kouřim a my můžeme šířit slávu jejího jména dál a dál… PS: Na obou zájezdech se opět prokázalo, jak oba dnes již propojené soubory skvěle fungují jako jeden osmnáctičlenný tým. Když jedni hrají, druzí zajišťují technické zázemí a naopak. Nic není nemožné a ochota navzájem si pomoci je ne-

37

1.

Místo, kde se již po deváté bude hrát pozemní hokej. 2. Jak se nazývá oslava 2. výročí založení RC Knoflíček?

(Luštíme za pomoci letáčku, diáře města, Kouřimského zpravodaje.)

10.

Barva pytlů, do kterých se sbírá plast a nápojové kartony. 11. Český den proti rakovině se nazývá …

3.

Odpad, který můžeme každou poslední neděli odložit před své domy. 4. Jak nazýváme setkávání na radnici občanů různých věkových kategorií? 5. Čištění škarp aneb …

12. Kolik let působí skauti v Kouřimi? (slovy) 13. Kde se konají Dětské rybářské závody? 14. Rozepiš zkratku KHS. 15. Pohádková bytost. 16. Kdo bude soutěžit 8. června na náměstí? 17. 2. neděli v květnu slavíme … 18. Název akce, která se koná 27. 5. 19. Školní akce pořádaná 4. 5. 20. 1. června slavíme … 21. Hra v kuličky.

6.

Hliněné kuličky. Máje na Kouřimsku si připomeneme v akci … 8. Měsíc, ve kterém budeme slavit 2. výročí založení RC Knoflíček. 9. Který spolek oslaví v červnu 135. výročí založení.

7.

8. 4. 2010 byli vylosováni 3 úspěšní luštitelé křížovky z březnového Kouřimského zpravodaje ( Tajenka – Vítej jaro). Cena – kniha pro milovníky květin a zahrady Blahopřejeme vylosovaným! Haně Šmejkalové, Kouřim 567 Marii Pankrácové, Kouřim 199 Janě Hurychové, Kouřim 448 Vyluštěnou křížovku z tohoto čísla odevzdejte do 5. 5. 2010 Cena – váza na květiny. Text tajenky můžete přinést do IC, do schránky na radnici, do schránek v Podskalí, na Barborce, v ul. Ruská, v ul. Dobropolská nebo zaslat na e-adresu starostce: [email protected].

38

Inzerce:

Zahradnictví Hejdukovi

ČALOUNICTVÍ FEDAČKA

Pro letošní sezónu nabízíme:

Provádíme: opravy starožitného a novodobého čalounění, křesel, židlí, válend, sedacích souprav a čalounění dveří. Dále: opravy čalounění veškerých lodních restaurantů a čalounění do kůže VELKÝ VÝBĚR POTAHOVÝCH LÁTEK + TRUHLÁŘSKÉ PRÁCE VŠEHO DRUHU Dále: Prodej ZDRAVOTNÍCH MATRACÍ, které lze vyrobit i v zakázkových velikostech. Druhy matrací: sendvičové, pružinové a latexové. Speciální matrace pro osoby, které trpí bolestmi zad a jsou upoutáni na lůžko. Prodej polohovacích lamelových roštů, všechny druhy rozměrů. Pokud máte zájem, zašleme Vám nabídkový ceník. Doprava zajištěna. Dodací lhůty: do 10 dnů od doručení objednávky Ceny sedacích souprav od 13.000,- Kč včetně látky. Bližší informace: Fedačka Michal Sadská, Barákova 345 tel: 325 594 614, 723 953 871 e-mail: [email protected] www.calounictvifedacka.kvalitne.cz

sadbu balkónových květin - muškáty ve 4 druzích a téměř 40 kultivarech - NOVĚ – zlatolisté a bronzolisté pelargónie z Průhonic - superpřevislé petúnie – více jak 1m dlouhé převisy - SUNDAVILLA – téměř 10cm velké trubkovité květy ve 3 barvách - millionbells, petúnie, plnokvěté surfinie, gazánie, lobelky, stříbrný vodopád, vanilka, vějířovky a další ve více jak 40 druzích a kultivarech roubované okurky – krátká a dlouhá hadovka bylinky – levandule, šalvěje, eukalyptus - LIPPIA dulcis ´Colada´- ještě sladší než známé sladidlo pro diabetiky (stévie), i pro celoroční pěstování v bytě široký sortiment skalniček, trvalek a travin – stovky druhů, novinky na živé ploty – Thuja occ.´Smaragd´ - 20/30 cm za 35,100/120 cm za 200,- rychlerostoucí cypřišovce – 35,obstaráme široký sortiment keřů, jehličin za opravdu výhodné ceny

Kvalita za rozumnou cenu ! Prodej probíhá od 12.4. do vyprodání vždy v pátek, sobotu a neděli od 16,00 do 19,00. Po skončení jarní sezóny 31.5. bude prodej probíhat po předchozí dohodě. Pokud Vám žádný z termínů nevyhovuje, kontaktujte nás prosím osobně nebo na mob.: 606 510 114 a dohodněte si individuální dobu návštěvy, možno i během týdne! Kontakt: Lukáš a Petra Hejdukovi Ruská 623, Kouřim Mobil: 606 510 114 E-mail: [email protected] www.zahradnictvihejdukovi.cz Těšíme se na vaši návštěvu a přejeme vám úspěšnou pěstitelskou sezónu, L & P Hejdukovi.

AUTOŠKOLA V KOUŘIMI Otevřena od 1. 4. 2010 v budově Městského úřadu Výcvik pro skupinu B

39

Tel.: 608 511 870 email: [email protected]

40 Dne 28. 4. 2010 oslaví krásné 65. narozeniny paní Jarmila Růžičková, další pohodová léta, plná vitality, zdraví, zábavy a moderního nadhledu, Ti přeje ze srdce „Tvá povedená dvojka“.

Dcery Jana a Monika

Touto cestou bych chtěl poděkovat členkám Sboru pro občanské záležitosti pí Řehákové a pí Brabcové za přání a dárek k mám 70. narozeninám. Rovněž kolegům a kamarádům děkuji za přání a dárek. V. Šťastný

Dne 5. března jsme vzpomínali na nedožité padesátétřetí narozeniny našeho táty, syna, bratra a dědy pana Františka Malíka. Dne 30. března uplynul smutný 1 rok, kdy nás navždy opustil. S láskou a úctou stále vzpomínají děti, maminka a bratr s rodinou. Dne 7. března jsme vzpomínali na den, kdy před 104 roky se narodila naše maminka a babička paní Josefa Malíková. V červnu to bude již 41 roků, co nás navždy opustila. Vzpomíná rodina Malíkova

Na této stránce můžete zveřejňovat bezplatně

Zodpovědný redaktor Hana Žáková. Redakční rada: Hana Jenešová, blahopřání či jiné společenské informace. Hana Žáková, Zuzana Čiháková. Náklad 370 výtisků. Kouřimský zpravodaj, měsíčník Města Kouřim Číslo 4/2010. Cena 14,- Kč. Uzávěrka vždy 9. příslušného měsíce. Příspěvky přijímá pí. Jirkovská v IC. Je možno využít i schránku v přízemí radnice a v ulicích Dobropolská, Ruská, Podskalí, Barborka. Grafika a výroba: Josef Trnka TISK: GARRET, Kostelec n. Č. l. [email protected] e.v.: MK ČR E 10631

Na co se můžete těšit v dubnu a v květnu 2010. Pondělí

Úterý

Středa

Čtvrtek 22. 4. Vyjde Kouřimský zpravodaj Den Země, ZŠ M. Šolleho 8.00-12.00

26. 4.

27. 4.

28. 4.

29. 4.

3. 5.

4. 5. Pohlazení pro maminky, Den matek, MŠ 16.00-17.00

5. 5.

6. 5.

Školní akademie, ZŠ M. Šolleho, Na Střelnici, 17.00

10. 5.

11. 5.

12. 5. Květinový den Český den proti rakovině

13. 5.

17. 5.

18. 5.

19. 5.

20. 5.

Pátek 23. 4. Pracujeme v týmu, setkání na radnici s občany ve věku 16-24 let, sál radnice 18.00 30. 4. Svoz žlutých pytlů a balíků vytříděného papíru-připravte před své domy do 8.00 Čarodějnice, pálení ohňů se zábavným programem pro děti, areál sportovní haly, 17.00-21.00 7. 5. Posezení s písničkou, Domov pro seniory – altán na zahradě 14.00 hod.

14. 5. Pracujeme v týmu, setkání na radnici s občany ve věku 25-35 let, sál radnice 18.00 21. 5. Kuličkiáda 6.ročník, park Na Hradbách 16.00 Vyjde Kouřimský zpravodaj

5

Sobota 24. 4. Otevřen technický dvůr 8.00-9.00 Mějme se rády, tvůrčí dílna, klubovna ve sportovní hale,14.00-16.00 1. 5. Státní svátek

Neděle 25. 4. Možnost odložení železa před své domy, prosba o zametení chodníků

8. 5. 9. ročník Turnaje v pozemním hokeji, parkoviště před skanzenem, 9.00-12.00 děti 14.00-18.00 dospělí 2. ročník Kouřimské 50 - cyklistický závod, start závodu v 10.30 hod. na náměstí

9. 5.

15. 5. Oslava 90 let skautingu v Kouřimi, zahájení výstavy, sál radnice 14.00

16. 5.

22. 5.

23. 5.

2. 5.

Bez Knoflíčku ani ránu Oslavy 2. výročí Založení RC a otevření dětského hřiště Knoflíček, 15.00 Den matek