7-8
2015
Měsíčník členů a přátel sboru
Moudří budou zářit jasem oblohy; ti, kteří mnohé k spravedlnosti přivádí, budou jak hvězdy navždy, navěky!e slávy! Daniel 12:3, B21 strana 1 - červenec 2015
Obsah 2 3 3 4 4 5 6 8 9 9 10
Obsah, tiráž Užitečný link (I. Petlan) Odhodit vozíček (barcza) Léto a Rybka (A. Navrátil) Co se přihodí, když Bůh dá... (A. Navrátil) Narodila se... (G. Kutnohorská) Oba ostříhaní nakrátko (I. Petlan) Náměty k modlitbám Oznámení, inzeráty a pozvánky Narozeniny Pravidelná setkání, informace o sboru
Na titulní stranu jsem bohužel opět neměla žádnou fotku z aktuálního dění ve sboru (že by se toho tak málo dělo? nebo nikdo nefotí?), tak jsem opět zabrousila do svých soukromých archivů. Tentokrát mozaika ve slavném istanbulském chrámu, kdysi největším na světě, Hagia Sofia.
Tiráž Redakce Měsíčníku Barbora Telferová Kšírova 177 619 00 Brno - Horní Heršpice tel. 777 138 117
Příspěvky a připomínky k Měsíčníku
[email protected] Toto číslo neprošlo jazykovou korekturou. Cena kopírování odpovídá počtu stran x 1 Kč.
Pokud byste navíc měli zájem dostávat plnou verzi Měsíčníku přímo do Vaší e-mailové schránky, stačí dát vědět barczi, a to nejlépe na její e-mail
[email protected] Pokud máte zájem napsat pro Měsíčník nějaký článek (zážitek, komentář, inzerát), neváhejte a pošlete jej na tentýž e-mail. Vaše články co nejdřív otiskneme. Měsíčník je Váš a pro Vás - bez Vás to tedy nejde. Příští Měsíčník vyjde (dá-li Pán) v neděli 6. září. Uzávěrka pro toto číslo bude ve středu 2. září v 18:00. Církev bratrská je společenstvím lidí, kteří věří v Ježíše Krista jako Božího Syna a svého Zachránce. Přijímá Bibli za měřítko víry, učení a života. Členem se může stát každý, kdo vyznává víru v Ježíše a jeho život tomu odpovídá. Chce být otevřeným společenstvím, do něhož může kdokoliv přijít a slyšet biblické odpovědi na nejdůležitější životní otázky. Svůj úkol vidí ve vyznávání křesťanské víry, ve vedení k této víře, ve vytváření společenství věřících a v pomoci potřebným. červenec 2015 - strana 2
Užitečný link Uprchlíci, kvóty, migranti – téma, které v dnešních dnech dělí a polarizuje naši společnost víc než co jiného a víc, než je zdrávo. V kyberprostoru (tam permanentně a na náměstích občas) na sebe sočíme a pokřikujeme už i hůř, než když se tuhle kočkovali s Milošem Karel. A jejich fankluby. Nebojte se, nepřináším politické téma, nic tu nepřilévám a nechci protahovat onu dělicí čáru ještě dovnitř sboru – a vím, že by šla středem. Je jedna věc, na které se shodneme snad všichni, ať už tápeme na kterékoliv straně. A sice to, že je naprosto nutné pomoci křesťanům ohroženým a postiženým expanzí militantního islámu. A že je potřeba lidi z této skupiny do republiky přijmout. Věřím, že bychom se shodli i na jezídech (a ateistech, byli-li by tam jací). Hlas rozumu říká, že šíité mohou jít k šíitům, sunnité k sunnitům, o ty ostatní se musí postarat Evropa. My. Pokud souhlasíte až po sem, prima. Vedle rozumu je ještě hlas srdce. Pokud vás nutká k nějaké osobní angažovanosti a pomoci, možnosti tu jsou. Jedna z nich je popsána na webu www.gen21.cz. Ten patří nadačnímu fondu Generace 21, který se soustřeďuje výhradně na tento problém. Na stránkách najdete číslo konta. Mohl bych ho napsat i sem, vzít to zkratkou, ale nechci vás ošidit o další informace. A bolavé příběhy. Ivan Petlan
Odhodit vozíček Ve sboru teď hodně slyšíme o vozíčkářích a službě vozíčkářům, a tak se s vámi zkusím rozdělit o jednu poměrně nedávnou příhodu, kterou s vozíčkáři (konkrétně s jednou vozíčkářkou) mám. Byli jsme tak po necelém roce doma v Havířově ve sboru. Už loni v létě jsem si všimla, že tam chodí - tedy vlastně jezdí - paní na vozíku. Teď tam byla zase. Sedí v první řadě, hlasitě zpívá, modlí se, plně se zapojuje do běhu shromáždění. Tentokrát se přihlásila, že má svědectví. To svědectví bylo hodně dlouhé a já si z něho vlastně už nic nepamatuju. Po pár jejích větách, kdy musela vždycky po pár slovech dělat dýchací pauzu, jsem se začala soustředit na něco jiného. Její řeč byla naprosto normální. Gramaticky správná, se složitými rozvitými souvětími a s použitím široké slovní zásoby. Tedy: paní má hlavu naprosto v pořádku. Uvažuje stejně jako my ostatní. Jenom to tělo nefunguje, jak by mělo, a to ji svazuje a, troufám si říct, i když to nevím jistě, taky izoluje. A tady mi vyvstala před očima jistá podobnost s námi a hříchem. Naše hlavy jsou v pořádku. Víme, co máme dělat, abychom Bohu udělali radost, abychom nehřešili. Jenomže naše těla trpí genetickou poruchou - jsou tělesná. A stahují nás ke dnu, do hříchu, izolují nás od Boha. Plně neovládáme svá hříšná těla, tak jako tato paní neovládá své ruce a nohy. A tak pohrdáme bližními, neodpouštíme, milujeme tělesné radovánky a necháme se unášet hněvem a pomstychtivostí (což je jen zlomek toho, co pozoruju u sebe, nejspíš je toho ale mnohem víc). Chtělo by to odhodit vozíček a nechat se podepřít Kristem. A to není úplně jednoduché, minimálně pro mě tedy určitě. barcza strana 3 - červenec 2015
Léto a Rybka Začíná léto a před námi se rýsuje hlavní akce tohoto roku. Už teď zapínáme mozkové závity a pracujeme na programu pro děti, modlíme se a držíme se Božího zaslíbení, že bude s námi. A díky Bohu, to jde. Momentálně se nám sympaticky rozrůstá tým, který s námi bude v lesích. Někteří přijedou na polovinu času, ale i to je nesmírně cenné a jsme za to rádi. V prvním prázdninovém víkendu se pak mládežníci chystají na puťák, který zakončí právě na tábořišti, kde se zapojí do stavby a všichni si pak budeme moci libovat v ještě propracovanějším zázemí. Zatím máme přes čtyřicet dětí, tak nepochybujeme, že to bude opravdu plné dobrodružství! :-) Od září se pak zamyslíme nad zcela novými příběhy, kterých bychom se chytili. Zatím ale Středozem trvá! Pán s námi a děkujeme za modlitby! Aleš Navrátil
Co se přihodí, když Bůh dá... Rád bych se podělil o jednu zkušenost, kterou přičítám zcela na vrub Bohu a jeho milosti. Před několika dny se mne jeden nevěřící zeptal na moji službu dětem. Především na tábor. Ptal se, kolik za to dostáváme. A tak jsem řekl, že to děláme zadarmo. A ten člověk se podíval, jako by mi z čela vyletěla kukačka, a nahlas se podivil. Tak jsem se opravil, že dostáváme jídlo. Zdálo se, že ani to ho neuklidnilo. „To přeci nejde takhle. Vždyť třeba můj čas je příliš drahocenný, abych dával svou dovolenou na nějaký tábor, kde mi nezaplatí…?!“ Měl jsem pocit, že hledá lanka, kterými mě druzí manipulují, abych takhle sloužil. A já se ve vteřině pomodlil, aby mě Pán ochránil před mojí zbrklostí a vysypal jsem onomu člověku evangelium. :-) Tedy trochu jinak. Bylo mi jasné, že tohle je šance. Protože já to přeci nedělám zadarmo. A to jsem mu řekl. Já už jsem dostal zaplaceno, když mi Bůh pro Kristovu oběť na kříži odpustil všechny hříchy. Takže naopak, já už jsem dostal tak moc, že teď to jediné, co můžu udělat, je jednat z vděčnosti. Jasně, je to ideál, na který často nedosahuji. Jsem člověk, sobecký a na sebe zaměřený, a tak i nezištná služba je pro mě náročný úkol. To jsem tomu člověku přiznal. Ale stále platí, že to dělám, protože Bůh pro mě udělal mnohem – nekonečně mnohem více a to, co já mohu udělat, je, že se z lásky k němu budu starat o ty, které mi svěřil. A pak jsem dodal něco, co jsem potřeboval slyšet i já – dělám to především proto, že právě tam, na táboře, na dorostu, se setkávám s Bohem. A ten je tam se mnou. Jak v tom, že mám šanci prakticky žít víru (protože starat se o děti vyžaduje nutnou dávku důvěry v Boží pomoc, sílu a ochranu – to potvrzuju na základě vší vyčerpanosti, kterou jsem si přivodil nečerpáním z tohoto zdroje:). Tak je tam přítomný, protože tam se děje jeho dílo. A to mě naplňuje. To je něco, co má smysl. A tak mi to za to stojí. Takže ne, nejsem blázen, který se vyšťavuje na službě pro nic za nic. Já dostávám zaplaceno, a to mnohem víc, než bych si mohl přát. Jediné, co to hatí, je moje lidskost, ale věřím, že Bůh má se mnou trpělivost. A ten člověk koukal, nechal si „ujít“ pět zelených znamení na přechodu a naslouchal. Vzal v potaz i mé vysvětlení, že to není ideologie, která nám za službu slibuje nebe. My už nebe máme, a to je tu pro všechny v Kristu. červenec 2015 - strana 4
A když jsme v Kristu, tak pomáhání druhým dostává úplně jiný rozměr. Jsem si celkem jistý, že tomu nerozumím tak moc, jak by se mohlo zdát a jak bych si přál. Ale ty střípky, ty mi přijdou ohromně cenné a je v nich Kristus. A ten člověk potvrdil, že mu to rozšířilo pohled na víru. Asi hned tak neuvěří (ale už mě myslím konečně neoznačuje za podivného církevního cosi-asi-sektář-neboco:), ale mohl slyšet o tom, že jsou tu lidé, kteří mají hodnotu v Bohu a motivuje je to víc než cokoliv. Tak snad se zamyslí. Udělalo mi to velkou radost, že si to Pán použil. A myslím, že tuhle hodnotu má úplně každá, jakákoliv služba Božího lidu – pro běžné lidi nepochopitelná, ale zároveň mocná ve svém obsahu a poselství. A to ať klasická služba, služba modlitbou či to, že mám z Boží síly druhého rád. Nemyslím si, že člověk musí pracovat v církvi, aby mohl sloužit Bohu. Ale to pole tu je a díky Bohu za to, že nás na něj zve a je tam s námi. Snad to nevěřící zahlédnou. Nezbývá než se modlit. Aleš Navrátil
Narodila se Anežka Johanka Kutnohorská
V úterý 9. 6. 2015 v 0:52 se do rodiny Adama, Evy a Kryštofa Kutnohorských narodila Anežka Johanka, 48 cm, 3320 g. Mamka i holčička jsou v pořádku a kluci taky... :-D Gisela
strana 5 - červenec 2015
Oba ostříhaní nakrátko Měsíc červenec se nese v Brně již řadu let ve znamení festivalu Měsíc autorského čtení. (Neříkal jsem to už vloni?) Nejdelší literární akce široko daleko se zde nejdříve etablovala a po pár letech přerostla do visegrádských rozměrů. Vystoupení z Brna jsou postupně replikována ještě v Košicích, Ostravě a ve Wroclawi. A pro letošek (od letoška?) i ve Lvově. Přizvaným zahraničním hostem je tentokrát Ukrajina. Tedy země, která dnes patří k nejsledovanějším. Válka je vůl zpívaly kdysi brněnské Synkopy. Vzpomněl jsem si na ně při večeru charkovského básníka Serhije Žadana (1974, Starobilsk, východ Ukrajiny). Festivalu je ke cti, že se nestává, že by někdo z ukrajinských literátů vystupoval nějak propagandisticky, k něčemu vyzýval, označoval viníky. Navzdory okolnostem autoři, co vím, mluví víc o literatuře než o válce. Která tam ovšem je. Ivan Petlan Serhij Žadan CVOK „Města je mi líto,“ říká. „Zničej ho.“ „Jako Sodomu a Gomoru,“ dodává. Jeho bratr je v psychiatrické léčebně. Před pár dny ústav obsadili. Na nádvoří postavili minomety. Jde ho navštívit. Sedí na lavičce pod jabloňovým větvovím. Na pohled podobní – oba v teplákových soupravách, oba ostříhaní nakrátko. Jenom jeden má v rukou mobilní telefon. Ačkoliv ve městě stejně není signál. Samopalníci jim nevěnují pozornost. Oni jim taky ne. V dětství se za bratra styděl, nikdy o něm nemluvil, nikdy ho nebral s sebou. Víš, jaké to je – když máš v rodině cvoka? Táta normální, máma normální, ty jsi taky normální, ale jeden je cvok. Opravdový cvok. Cvok. V tvé rodině. A to znamená, že podezření padá i na tebe.
červenec 2015 - strana 6
Když vyrostl, prostě přestal brát bratra na vědomí. Jako by ani vůbec neexistoval. Tak to bývá, když jdeš po ulici a periferním viděním si všimneš něčeho nepříjemného, něčeho, co vyvolává strach a odpor: například roztrhané zvíře, jenže víš: když se tam nepodíváš, jako by nic takového nebylo, jako by všechno bylo v pořádku. A tak je to i teď: sedí spolu, mlčí, a nikdo si jich nevšímá. Jako by ani nebyli. Zůstalo tu snad málo – těch, co se nakonec nevzchopili, těch, co leží na kraji silnice jako roztrhané zvíře. Vedení ústavu se dávno rozprchlo. O nemocné se stará pár uklízeček. Staré ženy, co tu pracovaly celý svůj život. Šest nebo sedm. Na milionové město to vlastně není tak málo.
strana 7 - červenec 2015
Náměty k modlitbám 1) SBOR: • za kazatele Davida Kubíčka, za staršovstvo, za diakony, za vedoucí skupinek. Vyprošujme jim moudrost, sílu a odvahu víry při službě Bohu i lidem; • za vztahy v našem sboru. Prosme, ať se naučíme povzbuzovat jedni druhé a žehnat si navzájem; • za pracovní skupiny ve sboru, které se věnují např. domečku, informovanosti, liturgii, a za vznik skupinky pro pastoraci; • za sborový dům na KP74 – za dostatek financí i za to, abychom ho dokázali využít k Boží slávě. Taky za pravidelné brigády a ochotu lidí se jich účastnit; • za vedení kolem možné nové služby - komunitního centra se službami pro vozíčkáře; • za možné nové místo k setkávání místo Rubínku, který město chce využít jinak. 2) AKCE SBORU: • nedělní bohoslužby, modlitební setkání, klub Rybka, mládež, domácí skupinky, setkání pro chlapy; • aktivity v létě a možnost sboru oslovit lidi v jeho blízkosti; • večerní bohoslužby na Skleněné louce. 3) NEMOCNÉ: • Anežku Hlavičkovou, Marii Novotnou, Lýdii Luklovou, Davida Kubíčka ml., Karla Nováka, Helenu Šikulovou... 4) POTŘEBNÉ: • za manžele Morávkovy; • Vlaďku Matýzkovou a její dceru Evu; • Nikolu Kutnohorskou. 5) NAŠE OKOLÍ: • za Brno, aby bylo více otevřené víře a zažilo probuzení; • za naše sousedy, kolegy, přátele a příbuzné; • za bratry a sestry, kteří jsou pro svou víru pronásledováni; • za válkou sužovanou Ukrajinu; • za Izrael. Bohu díky za všechny vyslyšené modlitby. Víte-li o dalších modlitebních tématech, prosím neváhejte a sdělte je barczi, kontakty jsou uvedené v tiráži. Můžete kdykoliv.
červenec 2015 - strana 8
Oznámení a pozvánky na akce Příští staršovstvo se bude konat v úterý 21. 7. 2015 v 18:30 na Domečku. 2.-14. 8. Tábor - Rybka 17.-23. 8. Prázdniny s kanibalem Dufkem aneb tábor pro rodiny s dětmi 20.-22. 8. festival United, Vsetín
Narozeniny Všem vyprošujeme hodně Boží milosti a požehnání do dalších let jejich života. 3. 7. Luboš Raus 3. 7. Marie Zobačová 4. 7. Kateřina Tmejová 9. 7. Dalibor Matulík 10. 7. Tereza Vilémová 13. 7. Aneta Sikorová 17. 7. Tomáš Urban 20. 7. Jiří Pospíšil 25. 7. Petr Janoušek 27. 7. Aleš Pavel Dostál 30. 7. Jan Olšák
3 roky 9 let
50 let 40 let
1. 8. Jitka Luklová 1. 8. Zuzana Luklová 1. 8. Zdeněk Novotný 4. 8. Jakub Kubíček 8. 8. Kamila Maňásková 14. 8. Mária Fialová 19. 8. Anna Dolníčková 22. 8. Ladislav Maňásek 23. 8. Karel Novák 28. 8. Daniel Marvan 1. 2. 4. 4.
9. 9. 9. 9.
5 let 9 let 30 let
Jitka Sikorová Libor Zedník Nikola Kutnohorská Blanka Zedníková strana 9 - červenec 2015
Shromáždění
Rubínek, Poznaňská 10, neděle 10:00 19. 7. 26. 7. 2. 8. 9. 8. 16. 8. 23. 8. 30. 8. 6. 9.
D. Kubíček (shromáždění na Domečku!!!) D. Kubíček (shromáždění na Domečku!!!) bohoslužba (shromáždění na Domečku!!!) bohoslužba (shromáždění na Domečku!!!) bohoslužba (shromáždění na Domečku!!!) bohoslužba (shromáždění na Domečku!!!) bohoslužba (shromáždění na Domečku!!!) bohoslužba + 19:00 Skleněná louka
Pravidelná setkání v týdnu se v létě nekonají. Pravidelné akce se znovu rozběhnou v září ve sborovém domě v Královopolské.
Podrobnější informace sledujte na webu sboru v sekci Kalendář. O sboru na internetu: www.cb.cz/brno.kralovopolska Na stránkách naleznete například: - aktuality - program týdne - sborový kalendář - záznam kázání - měsíčník v elektronické podobě - fotogalerii Stránky mládeže našeho sboru www.cb.cz/brno.kralovopolska/mladez/ Bankovní účty sboru běžný provozní účet 2100242241 / 2010 spořící účet (na splátky domečku) 2800242242 / 2010 červenec 2015 - strana 10
Kazatel sboru David Kubíček
[email protected] Kontakt na sbor Královopolská 74 616 00 Brno-Žabovřesky tel. 511 111 044