Možnosti rozvoje cykloturistiky v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Možnosti rozvoje cykloturistiky v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Jaromír Landa

Simona Šimečková

Brno 2013

Tímto bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. Jaromíru Landovi za odborné vedení, ochotu zodpovědět veškeré mé dotazy a čas mi věnovaný při zpracování této bakalářské práce. Poděkování patří také úřadům jednotlivých měst a obcí, které mi ochotně poskytly potřebné informace.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a za použití zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 22. května 2013

__________________

Abstract Šimečková, S., The potential for cycle-tourism in North Moravia and Silesia region. Thesis. Brno: PEF Mendel University in Brno, 2013. This thesis deals with the possibilities of expansion of cyclo-tourism in North Moravia and Silesia region. The aim is to suggest new bicycle tours, which will help to increase traffic and tourism development in below regions. The individual routes are graphically presented by maps with marked attractiveness and overall map of new trips. The work also focuses on the promotion of the newly created product. Keywords Tourism, cyclo-tourism, geographic information systems, promotion

Abstrakt Šimečková, S., Možnosti rozvoje cykloturistiky v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, Bakalářská práce. Brno: PEF MENDELU v Brně, 2013. Tato bakalářské práce se zabývá možnostmi rozšíření cykloturistiky v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. Cílem je navrhnout nové cyklistické výlety, které by přispěly ke zvýšení návštěvnosti a rozvoji cestovního ruchu v tomto regionu. K jednotlivým trasám jsou graficky zpracovány mapy s vyznačenými atraktivitami a celková mapa nových výletů. Práce se zaměřuje také na propagaci nově vytvořeného produktu. Klíčová slova Cestovní ruch, cykloturistika, geografické informační systémy, propagace.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod a cíl práce

13

1.1

Úvod ......................................................................................................... 13

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 13

2

Metodika

15

3

Přehled literatury a pramenů

16

3.1

Cestovní ruch ........................................................................................... 16

3.1.1

Vymezení pojmu cestovní ruch........................................................ 16

3.1.2

Specifikace služeb cestovního ruchu ............................................... 16

3.1.3

Typologie cestovního ruchu ............................................................. 17

3.1.4

Ubytovací služby .............................................................................. 19

3.1.5

Stravovací služby............................................................................. 20

3.2

Destinace cestovního ruchu ..................................................................... 21

3.2.1

Nabídka destinace ............................................................................ 21

3.2.2

Organizace cestovního ruchu.......................................................... 24

3.2.3

Další Profesní sdružení v cestovním ruchu .................................... 24

3.2.4

Propagace a prezentace regionu ..................................................... 26

3.3

Klasifikace území ČR .............................................................................. 26

3.4

Cykloturistika .......................................................................................... 28

3.4.1

Typy cyklistických komunikací ....................................................... 29

3.4.2

Klasifikace obtížnosti cyklotras ....................................................... 31

3.4.3

Typy kol ........................................................................................... 32

3.4.4

Dostupné informace o cyklodopravě a cykloturistice .................... 32

3.4.5

Program Greenways ........................................................................ 32

3.4.6

Program EuroVelo .......................................................................... 33

3.5

Geografické informační systémy ............................................................ 33

3.5.1

Základní pojmy ............................................................................... 33

3.5.2

Využití GIS v cestovním ruchu ....................................................... 34

3.5.3

Aplikační vybavení GIS ................................................................... 35

Obsah

4

7

3.5.4

Příklady veřejných mapových serverů ............................................ 35

3.5.5

Tvorba map ..................................................................................... 36

Výsledky práce 4.1

37

Turistický region Severní Morava a Slezsko............................................37

4.1.1

Beskydy – Valašsko ..........................................................................37

4.1.2

Jeseníky – východ ............................................................................37

4.1.3

Opavské Slezsko .............................................................................. 38

4.1.4

Ostravsko ........................................................................................ 38

4.1.5

Poodří – Moravské Kravařsko ........................................................ 38

4.1.6

Těšínské Slezsko.............................................................................. 38

4.2

Analýza současného stavu cykloturistiky ............................................... 39

4.3

Návrh nových výletů ............................................................................... 42

4.3.1

Zubatá žába ..................................................................................... 43

4.3.2

Až na konec světa ............................................................................ 44

4.3.3

Na kole s plným břichem ................................................................ 45

4.3.4

Za úsměvem našich dětí.................................................................. 48

4.3.5

Cestujeme s adrenalinem ................................................................ 49

4.3.6

V zdravém těle, zdravý duch ........................................................... 50

4.4

Vyhodnocení výletů ................................................................................. 51

4.5

Propagace výletů ..................................................................................... 52

5

Diskuse

55

6

Závěr

57

7

Literatura

59

A

Dostupné informace o cyklodopravě a cykloturistice

64

B

Program Greenways

65

C

Program EuroVelo

66

D

Stávající výlety na kolech

68

E

Trasy nově navržených výletů, mapa výletů

74

Obsah

8

Seznam obrázků

9

Seznam obrázků Obr. 1 Značení turistického informačního centra, (zdroj: www.icnj.cz)

25

Obr. 2

Grafické značení tras, (zdroj: www.kct.cz)

26

Obr. 3

Logo KČT, (zdroj: www.kct.cz)

26

Obr. 4 Mapka oblastí (NUTS2) a krajů (NUTS3), (zdroj: www.nuov.cz)

27

Obr. 5 Turistické regiony České republiky, (zdroj: www.czechtourism.cz)

28

Obr. 6 Návěst před křižovatkou a Směrová tabule s dvěma cíli, (zdroj: www.kct.cz) 30 Obr. 7

Směrová tabulka přímo, vlevo, vpravo, (zdroj: www.kct.cz)30

Obr. 8 Přejezd pro cyklisty, jízdní pruh pro cyklisty, prostor pro cyklisty (z leva), (zdroj: www.cyklistikakrnov.com) 30 Obr. 9 Stezka pro cyklisty, Stezka pro chodce a cyklisty, Stezka pro chodce a cyklisty s oddělenými pruhy, příklad ukončení stezky (z leva), (zdroj: www.cyklistikakrnov.com) 31 Obr. 10

Cykloturistická značka a šipka, (zdroj: www.kct.cz)

31

Obr. 11

Cykloturistická směrovka, (zdroj: www.kct.cz)

31

Obr. 12 Logo nadace Partnerství, (zdroj: www.nadacepartnerstvi.cz)

33

Obr. 13

33

Logo EuroVelo, (zdroj: www.eurovelo.com)

Obr. 14 Turistický region Severní Morava a Slezsko a jeho oblasti, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap) 39 Obr. 15

Graf kategorií výletů, (zdroj: program excel)

Obr. 16 Rozmístění kešek v oblasti výletu (zdroj: www.geocaching.com)

40 43

Seznam obrázků

10

Obr. 17

Výškový profil trasy, (zdroj: www.cykloserver.cz)

44

Obr. 18


45

Obr. 19 Výškový profil trasy – 1. okruh, (zdroj: www.cykloserver.cz)

47

Obr. 20 Výškový profil trasy – 2. okruh, (zdroj: www.cykloserver.cz)

48

Obr. 21


49

Obr. 22


50

Obr. 23


51

Obr. 24

Graf rozšíření kategorií výletu, (zdroj: program excel)

52

Obr. 25

Logo portálu cyklodoprava, (zdroj: www.cyklostrategie.cz)64

Obr. 26 Loga portálů českojede, cyklokonference, cyklomesta, ibesip, (zdroj: www.cyklostrategie.cz)

64

Obr. 27 Logo Moravské vinařské stezky, Grenways Praha-Wien, Labská stezka, Dražní stezky, (zdroj: www.nadacepartnerstvi.cz)65 Obr. 28

Logo Cyklistické vítání, (zdroj: www.cyklistevitani.cz)

65

Obr. 29

Plán tras programu EuroVelo, (zdroj: www.eurovelo.com)67

Obr. 30 Trasa výletu Po zámcích krajiny Poodří, (zdroj: www.msregion.cz)

69

Obr. 31 Trasa výletů Za pivem a štramberskýma ušima, (zdroj: www.msregion.cz)

69

Obr. 32 Trasa výletu Po stopách technického bohatství, (zdroj: www.msregion.cz)

70

Obr. 33

75

Zubatá žába, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

Obr. 34 Až nakonec světa, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

76

Obr. 35 Na kole s plným břichem – 1. okruh, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap) 77

Seznam obrázků

11

Obr. 36 Na kole s plným břichem – 2. okruh – 1. část, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap) 78 Obr. 37 Na kole s plným břichem – 2. okruh – 2. část, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

79

Obr. 38 Za úsměvem našich dětí, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap) 80 Obr. 39 Cestujeme s adrenalinem, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap) 81 Obr. 40 V zdravém těle, zdravý duch, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

82

Obr. 41 Celková mapa výletů, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

84

Seznam tabulek

12

Seznam tabulek Tab. 1 Zařazení územních jednotek České republiky v systému NUTS a LAU, (zdroj: www.nuov.cz) Tab. 2

27

Maurerův výběr Grand Restaurant, (zdroj: vlastní práce)83

Úvod a cíl práce

13

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Cestovní ruch lze zařadit mezi významné složky světové ekonomiky i hospodářství jednotlivých států. V některých oblastech tvoří hlavní zdroj příjmů obyvatel. Toto odvětví na sebe váže spoustu dalších poskytovaných služeb v oblasti gastronomie, ubytování, dopravě, cestovních kanceláří a agentur, provozování sportovních i kulturně-historických činností, apod. Poskytuje nové pracovní příležitosti a oživuje kulturní, historické, technické nebo přírodní atraktivity, čímž tak celkově rozvíjí konkurenceschopnost daného území a umožňuje zvýšit kvalitu života a životní úrovně v daném místě. Touhou účastníka cestovního ruchu je objevovat stále něco nového a zajímavého, proto se každý stát, region či oblast snaží vyzdvihnout to, co je pro něj typické a jedinečné, aby přilákal návštěvníky a uspokojil jejich potřeby. Vzniká a rozvíjí se tak mnoho perspektivních forem a produktů cestovního ruchu. Jednou z nich je také cykloturistika, která zaznamenala v posledním období bouřlivý celosvětový rozvoj. Jízdou na kole lze aktivně strávit dovolenou a přispět tak ke zdravému stylu života. Důležité jsou zážitky, které se získávají jak ze samostatné cesty, tak z atraktivit, které cykloturistika umožňuje navštívit i v místech, kde se autem nelze dostat. Většina lidí v současné době dává přednost již naplánovaným výletům před výlety, kdy stručně řečeno neví, do čeho jdou. Výhodou výběru z již nabízených tipů, jak strávit volný čas na kole je, že si cyklisté mohou předem zvolit, jaké atraktivity chtějí navštívit, dostanou typ, kde se dobře najíst nebo si po cestě odpočinout. Ví také, po kterých trasách se vydat, aby zbytečně nebloudili, a kolik kilometrů strávených na cestě mají před sebou. Turistický region Severní Morava a Slezsko nabízí velké množství značených i neznačených cyklotras, širokou škálu turistických atraktivit a jeho potenciál je dán krásou zdejší krajiny. V této destinaci je pro návštěvníky již připraveno pár tipů na cyklistické výlety, ale zůstává zde mnoho pozoruhodných míst, které při nich nebyly navštíveny. Z těchto hlavních impulsů lze vyvodit, že typů pro cyklisty není nikdy dost a lze vytvořit mnoho dalších alternativ.

1.2 Cíl práce Cílem práce je navrhnout nové cyklistické výlety v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, které by přilákaly více turistů a přispěly tak k rozvoji cestovního ruchu v dané destinaci. Prvním dílčím krokem je analýza již stávajících cyklotras, cyklostezek a možných výletů v tomto regionu.

Úvod a cíl práce

14

Druhým dílčím krokem je zaznamenání nových výletů do mapy pomocí geografických informačních systémů spolu s atraktivitami, které mohou turisté na trase navštívit a navrhnout propagaci těchto výletů.

Metodika

15

2 Metodika Práce je rozdělena do dvou hlavních oblastí a to teoretické a praktické části. V první části jsou vymezeny základní pojmy související s cestovním ruchem, cykloturistikou a geografickými informačními systémy, které byly získány na základě studia příslušné literatury. Ve druhé části jsou poté uvedeny výsledky vlastní práce, které se zabývají nejprve vymezením regionu a analýzou stávajících možností cykloturistiky v této lokalitě. Dále jsou navrženy výlety nové, jejichž trasy byly zpracovávány v programu ArcMap. Analýza jednotlivých cyklotras byla zpracována za pomocí sekundárních dat, které byly získány z internetových stránek www.msregion.cz, Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje, kterou zpracovalo Dopravní projektování města Ostravy, a číselníků cyklotras vydaných Klubem českých turistů. Informace o jednotlivých oblastech a jim náležejících atraktivitách byly získány na stránkách jednotlivých obcí a měst, které jsou součástí nových výletů a za pomocí marketingových strategií, které byly vypracovány pro Moravskoslezský kraj. Zda dané atraktivity v oblastech stále existují a fungují, bylo ověřeno prostřednictvím emailové komunikace s městskými úřady okresních měst, obecními úřady a turistickými informačními centry příslušejících jednotlivým lokalitám. Data, která byla použita pro zpracování map, byla získána od společnosti Arcdata Praha a z Geoportálu Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního. K práci byly využity také poskytované služby internetového portálu cykloservr.cz, kde jsou zobrazeny značené i neznačené cyklotrasy spojující jednotlivé obce a města.


16

3 Přehled literatury a pramenů 3.1 Cestovní ruch 3.1.1

Vymezení pojmu cestovní ruch

Existuje spoustu způsobů jak definovat cestovní ruch. Počátky bádaní této vědní disciplíny spadají již do začátku minulého století, kde se autoři zejména snažili o odlišení cestovního ruchu od širšího pojmu cestování. První moderní definice pochází od švýcarských autorů W.Hunzikera a K. Krapfa, kteří v roce 1942 definovali cestoví ruch jako „soubor vztahů a jevů, které vyplývají z pobytu na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalý pobyt nebo výkon výdělečné činnosti“ (Hesková, 2011). Za mezník v definování lze považovat konferenci Světové organizace cestovního ruchu UNWTO (United Nations World Tourism Organization)1, konanou v kanadském městě Ottawa, v roce 1991, kde došlo k obsahovému vymezení většiny používaných pojmů z oblasti cestovního ruchu. Cestovní ruch je podle UNWTO „činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běžné životní prostředí, a to na dobu kratší, než je stanoveno, přičemž hlavní účel její cesty je jiný než vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“ Z definice vyplývá, že cestovní ruch je aktivita, která trvá pouze omezený čas a cílem cestovatele není výdělek, nejedná se tedy o cesty za prací, o dlouhodobou migraci nebo o cesty v rámci bydliště (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011). Složitost cestovního ruchu je dána také nevyhnutelným spojením subjektu a objektu, k němuž dochází při jeho vlastní realizaci. Subjekt, který je zde chápán jako účastník cestovního ruchu (orgány a organizace zabývající se cestovním ruchem, pracovníci v oblasti cestovního ruchu, účastníci cestovního ruchu) se spojuje se svým objektem – místem dočasného pobytu, kde dochází k uspokojování jeho potřeb v cestovním ruchu (rekreační prostor, materiálnětechnická základna, služby, zboží a volné statky), (Ryglová, 2009). 3.1.2

Specifikace služeb cestovního ruchu

Trh cestovního ruchu představuje speciální oblast služeb, jejichž charakter je nutné odlišit od vlastností výrobků. Foret, Foretová (2011) uvádí ve své knize následující specifika služeb, tzv. „4I“: • Intangibility (nehmotnost) – služby nemají tvar chuť ani obal.

UNWTO je od roku 2003 specializovanou agenturou OSN pro oblast cestovního ruchu. UNWTO se řadí mezi nejvýznamnější vládní organizace cestovního ruchu se 161 členskými zeměmi. Sídlem této organizace je Madrid (www.mmr.cz, 2013).

1


17

• Inconsistency (nestálost, proměnlivost) – požadované služby jsou subjektivní, záleží na konkrétních lidech. • Inseparability (neoddělitelnost) – služby jsou místně vázány a spojeny s místem, ve kterém se realizují. • Inventory (neskladovatelnost) – služby nelze vyrábět do zásoby. 3.1.3

Typologie cestovního ruchu

Specifikace cestovního ruchu jen ve všeobecné rovině by bylo nedostačující z důvodu, že v každodenní praxi se tato vědní disciplína projevuje v různých podobách, které se neustále vyvíjejí a obohacují v závislosti na poptávce účastníků cestovního ruchu a technicko-technologických možnostech nabídky (Hesková, 2011). Při kategorizaci cestovního ruchu můžeme rozlišovat formy a druhy cestovního ruchu. Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu jsou odvozeny zejména od motivace návštěvníků a vystihují charakter trávení času účastníka. Základními motivacemi cestovního ruchu jsou odpočinek, poznávaní prostředí a kontakty s lidmi (Vystoupil, Šauer, 2011). Podle koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice (2007), vydané ministerstvem pro místí rozvoj, mezi nejvýznamnější formy cestovního ruchu, pro které má Česká republika nejlepší předpoklady a které by měly být v současném období přednostně podporovány a rozvíjeny patří: 1.

Městský a kulturně-poznávací cestovní ruch – poznávání kulturního dědictví, historických měst, kulturně-historických památek, včetně technických a církevních, muzeí a divadel.

2.

Dovolená v přírodě – kempink, dovolená u vody, letní a zimní pobyty v horách, venkovský cestovní ruch. 2.1. Venkovský cestovní ruch – je spojen s rekreačními aktivitami na venkově, pozorování a péče o domácí zvířata, konzumace po domácku vyrobených potravin. Venkovský cestovní ruch se dále rozděluje na Agroturismus2, Ekoturismus3 a Ekoagroturismus4 (Galvasová, 2008). Sportovní a aktivní dovolená – zájem lidí o aktivní odpočinek a aktivní účast na všech formách sportovních činností (turistika, cykloturistika, zimní sporty, vodní sporty, hipoturistika, lov, golf atd.). Lázeňský cestovní ruch – zdravotní pobyty v lázních, wellnes, relaxace.

3.

4.

Agroturismus – pobyt a strava na venkovských statcích. Ekoturismus – poznávání přírody. 4 Ekoagroturismus – pobyt na hospodářských farmách produkujících bio-produkty. 2 3


18

5.

Kongresový a incentivní cestovní ruch – odborně zaměřené akce, veletrhy, zájezdy (zadarmo nebo za výhodných podmínek) pro oceněné pracovníky a jejich rodinný doprovod. V posledních letech vznikají stále nové typy v souvislosti s nárůstem podílu volného času a lidskou touhou po netradičních zážitcích. Patří zde například turistika městská, nákupní, vzdělávací, náboženská, politická, adrenalinová, gastroturistika a turistika specifických skupin, jako jsou mládež, senioři, ženy aj. (Galvasová, 2008). Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu zohledňují převážně jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských či jiných podmínkách. Podle těchto charakteristik se dělí podle (Ryglová, Burian, Vajčnerová, 2011): 1.

Vztahu k platební bilanci • Domácí CR – osoby cestující uvnitř země a nepřekračující její hranice. • Zahraniční CR – dochází k překračování hranic jednoho či více států. Aktivní (incoming) – příjezdy cizinců do destinace Pasivní (outcoming) – výjezdy domácích turistů do zahraničí Tranzitivní – průjezd cestujících přes dané území

2.

Místa převažující realizace služeb cestovního ruchu • Vnitřní CR = domácí a aktivní cestovní ruch. • Národní CR (national tourism) = domácí a pasivní cestovní ruch. • Mezinárodní CR (international tourism) = veškerý cestovní ruch, při němž dochází k překročení hranic státu.

3.

Způsobu financování • Volný CR (komerční) – účastník si platí účast na cestovním ruchu v plném rozsahu ze svých prostředků. • Vázaný CR (sociální) – účast je„vázaná“ na splnění určité podmínky (např. členství v organizaci, pacient v lázeňském CR), jedná se o částečnou úhradu služeb ze společných fondů (podnikové fondy, fondy kulturních či sociálních potřeb, nemocenské pojištění).

4.

Délky pobytu • Krátkodobý – s dobou pobytu v místě do tří přenocování. • Dlouhodobý – s více než třemi přenocováními.

5.

Způsobu zabezpečení cesty • Organizovaný – cestu a pobyt zajišťuje cestovní kancelář, nebo jiný zprostředkovatel. • Neorganizovaný – službu si účastník volí a zabezpečuje sám.


6.

19

Počtu účastníků • Individuální – návštěvník se účastní cestovního ruchu sám nebo s rodinou. • Kolektivní – účast více osob.

7.

Ročního období • Sezonní – období s vysokou návštěvnosti místa a tím i maximální nabídkou služeb, jejich ceny jsou vyšší. • Mimosezónní – období nízké návštěvnosti místa, což je často sníženo nabídkou služeb, u kterých dojde také ke snížení cen.

3.1.4

Ubytovací služby

Ubytovací služby, jsou služby spojené s poskytnutím přechodného ubytování pro osobu mimo místo jejího trvalého bydliště. Všechna ubytovací zařízení by měla zabezpečovat aktivity spojené s vlastním ubytováním, ale také aktivity spojené s využitím volného času (Čertík, 2000). Ubytovací zařízení, které zajišťují přechodné ubytování, můžeme členit podle různých hledisek (Orieška, 2010): 1.

2.

3. 4.

Podle způsobu výstavby na pevné (hotel5, motel, penzion, turistická ubytovna, studentské koleje), částečně pevné (montované chaty), přenosné (stany) a pohyblivé (lůžkové a lehátkové vozy, přívěsy). Podle doby provozu na celoroční, které je v provozu po celý rok a dále na dvousezónní a jednosezónní, po kterých je zvýšená poptávka v letní nebo zimní sezóně. Podle druhů cestovního ruchu na ubytovací zařízení volného nebo vázaného cestovního ruchu. Podle doporučení UNWTO na hromadná ubytovací zařízení (hotel, hotel garni, motel, penzion, botel, kemp, chatová osada, turistická ubytovna) a individuální ubytování (pronájem samostatných objektů – byty, chaty, chalupy). V České republice byla pro oblast hotelových služeb vytvořena „Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky – kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel“. Klasifikace je součástí evropského systému Hotelstars Union, který má identické požadavky na vybavení jednotlivých hotelových tříd ve 13 evropských zemích6 (www.mmr.cz, 2013). Hotelová klasifikace má celkem 270 hodnotících kritérií, které slouží jako pomůcka pro zařazování ubytovacích zařízení do příslušných tříd7 (www.hotelstars.cz, 2013):

více modifikací – baby, butik, horský, lázeňský, welness, zámecký, golf resort aj. Česká republika, Německo, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko, Nizozemí, Maďarsko, Estonsko, Lotyško, Lucembursko, Litva, Malta, Belgie (www.hotelstars.eu, 2013) 7 Třídy: *Tourist, **Economy, ***Standart, ****First Class, *****Luxury 5

6


20

Seznam kritérií je zveřejněn na stránkách www.hotelstars.eu. Na stránkách hotelstars.cz lze najít seznam certifikovaných ubytovacích zařízení v České republice. 3.1.5

Stravovací služby

Potřeby hladu a žízně jsou v cestovním ruchu uspokojovány převážně restauračními službami. Tyto služby plní nejen funkci potřeb výživy, ale také společenského styku a zábavy lidí, popřípadě přechodného ubytování (Ryglová, 2009). Hostinská zařízení restauračního typu se člení podle charakteru jejich činnosti na (Orieška, 2010): 1.

2.

Restaurace, jejichž dominantou je prodej pokrmů s možností zakoupení nápojů a možností různých forem společenské zábavy. Mezi tento typ můžeme zařadit: restaurace (široký sortiment jídel a nápojů), pohostinství (základní stravování), jídelní restaurační vozy (stravování ve veřejných dopravních prostředcích), motorest (možnost parkování, budovány při silnicích a dálnicích), samoobslužné restaurace, bufet (samoobsluha – mléčný bufet, rybí bufet), fast food (např. McDonald´s, Burger King, pokrmy podávány v nevratných obalech), kiosek (sezónní, příležitostné zařízení, které může být zřízeno jako doplňující část provozovny nebo střediska). Bary, pro které jsou dominantní prodej nápojů s možností různých forem společenské zábavy. Prodávat je lze možno také výrobky studené kuchyně, cukrářské výrobky a podle podmínek také teplé pokrmy, zejména minutky. Do této kategorie patří: denní bar (barový pult, obslužný způsob, např. gril bar, pizzerie, snack bar, aperitiv bar aj.), lobby bar (součástí hotelu, teplé i studené nápoje), noční bar/noční klub (barový pult, taneční parket), vinárna (prodej vína), kavárna (teplé nápoje, cukrářské výrobky), espresso (teplé nápoje – přístroj na výrobu kávy typu espresso), hostinec (prodej piva a jídel vhodně doplňujících jeho konzumaci), pivnice (prodej piva), výčep piv (prodej piva a ostatních nápojů do přinesených nádob).

Ubytovací zařízení mohou nabízet také svým zákazníkům různý rozsah stravovacích služeb. Možnost stravování patří mezi doplňkové služby provozovatelů ubytovacích zařízení (Ryglová, 2009). • Ubytování se snídaní (B/B : Bed&Breakfast – pouze snídaně) • Polopenze (H/B : half board – snídaně + jedno hlavní jídlo) • Plná penze (F/B : full board – snídaně + dvě hlavní jídla) • All inklusive (AI : All inklusive – veškeré jídlo a nápoje)


21

3.2 Destinace cestovního ruchu Destinace cestovního ruchu je přirozeným celkem, který má z hlediska podmínek rozvoje cestovního ruchu jedinečné vlastnosti, odlišné od jiných destinací. Podle WTO8 představuje destinace místo s atraktivitami a s nimi spojenými zařízeními a službami cestovního ruchu, které si účastník cestovního ruchu nebo skupina vybírá pro svou návštěvu a které poskytovatelé přinášejí na trh (Kiŕálová, 2003). Podle D.Buhalise9 je pro destinaci cestovního ruchu charakteristických šest komponentů, nazývaných též „šest A“ • Attractions – primární nabídka cestovního ruchu, která množstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně-historický potenciál). • Accessibility a ancillary servis – všeobecná infrastruktura, která umožňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace a také služby využívané místními obyvateli (telekomunikační, zdravotnické, bankovní, poštovní). • Amenities – suprastruktura a infrastruktura cestovního ruchu, které umožňují pobyt v destinaci a využití jejich atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovně-rekreační, kulturně-společenská a jiná zařízení). • Available packals – připravené produktové balíčky. • Activities – rozmanité aktivity. 3.2.1

Nabídka destinace

Podle Palatkové, Zichové (2011) je nabídka v turismu definována jako „souhrn atraktivit, služeb, hmotných statků a užitečných efektů, které jsou v určitém místě a čase k dispozici pro uspokojení potřeb účastníků cestovního ruchu a které prodávající chtějí na trhu cestovního ruchu realizovat.“ Nabídku lze chápat v rovině komoditní (např. ubytovací služby, dopravní služby), firemní (např. nabídka cestovních kanceláří, nabídka konkrétní letecké společnosti) nebo nabídka destinace na kontinentální, národní, regionální či místní úrovni. Z hlediska složení nabídky rozlišujeme primární nabídku, která uspokojuje motivační potřeby účastníků cestovního ruchu (atraktivity cestovního ruchu)

WTO je světová obchodní organizace, která se zabývá pravidly mezinárodního obchodu mezi jeho členskými státy. Organizace vznikla v roce 1995, jejím sídlem je město Ženeva ve Švýcarsku a v současnosti má 159 členů (What is the WTO, 2013). 9 Dimitrios Buhalis je expert na strategický management a marketing se specializací na technologie a cestovní ruch. V dubnu 2010 byl zvolen prezidentem Mezinárodní federace pro informační technologie a cestovní ruch (IFITT). Doposud vydal 14 knih. 8


22

a sekundární nabídku, která zahrnuje služby potřebné k realizaci pobytu účastníků v dané destinaci (infrastruktura a suprastruktura turismu). Primární nabídka cestovního ruchu Atraktivity cílových míst cestovního ruchu jsou hlavní složkou nabídky v cestovním ruchu. Atraktivity mohou být dané přírodou anebo vytvořené člověkem. Jak uvádí Galvasová (2008) jsou atraktivity členěny do čtyř hlavních kategorií. • Přírodní atraktivity • Kulturně-historické atraktivity • Organizované atraktivity • Sociální atraktivity 1.

Přírodní atraktivity Přírodní atraktivity jsou většinou součástí rekreačního porostu a jsou nejvýznamnějším předpokladem rozvoje cestovního ruchu v daném místě. Mezi tyto atraktivity lze zařadit vodní toky a plochy, hory, roviny, lesy, pouště, flóru, faunu, přírodní léčivé zdroje, přírodní zvláštnosti jako jsou jeskyně, skalní města, gejzíry a mnoho dalších. Přírodní atraktivity se v České republice dle zákona 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny dělí na velkoplošná a maloplošná chráněná území. Do velkoplošných zvláště chráněných území zařazujeme: • Národní parky (NP) – Rozsáhlá území, jejich část zaujímají přirozené nebo lidskou činností minimálně ovlivněné ekosystémy. Na území České republiky byly vyhlášeny čtyři národní parky10. • Chráněná krajinná oblast (CHKO) – Rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristickým reliéfem a významným podílem přirozených ekosystémů V České republice je nyní vyhlášeno 25 chráněných krajiných oblastí11. Do maloplošných chráněných území patří: • Národní přírodní rezervace – menší území mimořádných přírodních kvalit, kde jsou ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. • Přírodní rezervace – území významné pro příslušnou geografickou oblast. • Národní přírodní památka – přírodní útvar menší rozlohy s národním nebo mezinárodním významem.

Krkonošský NP (1963), NP Šumava (1991), NP Podyjí (1991) a NP České Švýcarsko. Tři největší: CHKO Beskydy, CHKO České středohoří a CHKO Šumava; Nejstarší :CHKO Český ráj (1955)

10 11


23

• Přírodní památka – přírodní útvar menší rozlohy s regionálním významem. • Přírodní park – vyhlašují se v oblastech se zachovalým krajinným rázem. 2.

Kulturně historické atraktivity V roce 1991 Česká republika ratifikovala mezinárodní Úmluvu o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví, kterou v roce 1972 sestavila organizace UNESCO. K této smlouvě se již přidala většina zemí světa12. Spektrum kulturně-historických atraktivit je poměrně široké proto je můžeme dělit na další skupiny. • Kulturně historické památky – plní především poznávací funkci. Patří zde architektonické objekty (hrady, zámky, historická jádra měst), sakrální stavby (katedrály, kláštery, kostely), technické památky (fortifikační stavy, vodní stavby, rozhledny) vojenské památky a objekty lidové architektury. • Kulturní zařízení – kromě poznávací funkce plní také společenskou funkci. Jedná se zejména o skanzeny, muzea, galerie, hvězdárny, divadla, knihovny apod.

3.

Organizované atraktivity Tyto atraktivity jsou založeny pouze na tom, co vytvoří a zorganizuje člověk. Patří zde například folklorní slavnosti, filmové, hudební nebo divadelní festivaly, sportovní akce, veletrhy, výstavy a kongresy. Nevýhodou těchto atraktivit je, že jsou konány pouze na pár dní a jsou spíše nárazové. Výhody spočívají v tom, že rozvíjí cestovní ruch v oblasti, ve které jsou konány a přilákají do destinace tak více návštěvníků.

4.

Sociální atraktivity Sociální atraktivity jsou spojeny se způsobem života lidí v dané lokalitě. Stále více lidí touží po poznání něčeho nového, jedinečného a jinde neexistujícího, proto navštěvují lokality, kde jsou např. jiné zvyky než jinde na světě, jiné gastronomické speciality apod.

Podle Palátkové, Zichové (2011) se vzhledem k určitému posunu ve vývoji turismu člení atraktivity do následujících tří skupin: 1. Primární atraktivity přírodní – mají schopnost přitáhnout návštěvníky do destinace na delší čas, mají spíše pobytový charakter. Mezi přírodní atraktivity lze zařadit: • klimatické podmínky (teplota, úhrn srážek, délka slunečního svitu), • morfologické podmínky (hory, skály, písčité pláže), • hydrologické podmínky (moře, řeky, jezera, gejzíry, vodopády), • faunu a flóru (rozmanité druhy živočišstva a vegetace).

12

V ČR je na seznam UNESCO zapsáno 12 významných památkových objektů


2.

3.

24

Primární atraktivity vybudované/organizované, které jsou výsledkem činnosti člověka – jedná se o atraktivity, které nebyly původně vybudované pro účely turismu, avšak v současné době jsou v cestovním ruchu hojně využívány. Do této kategorie zařazujeme všechny již výše popsané hlavní atraktivity cestovního ruchu. Účelově vybudované/organizované atraktivity – tyto atraktivity jsou koncipované zejména pro účely turismu. Tato skupina motivuje jak k delším pobytům tak i kratším. Patří zde: • tematické parky (Disneyland, Legoland, Planète Futuroscope), • lázeňská střediska, • sportovní areály (lyžařské, golfové), • kongresové a incentivní akce.

Sekundární nabídka Druhou součástí nabídky je vybavenost cílové destinace. Jedná se o služby, které uspokojují sekundární potřeby účastníků turismu. Sekundární nabídku rozlišujeme na (Palátková, Zichová, 2011): 1.

2.

Suprastrukturu – služby stravovací, ubytovací, sportovně-rekreační, kulturně-společenské, bankovní, směnárenské, pojišťovací, půjčování aut a sportovních potřeb, informační služby ale také kadeřnické a kosmetické služby, zdravotnické a maloobchodní. Infrastruktura – dopravní infrastruktura v dané destinaci- silniční a železniční síť, letecké koridory, veřejná doprava, parkovací plochy, odpočívadla, veřejná infrastruktura – vodovody, kanalizace, osvětlení, telekomunikace, odvozy odpadu apod.

3.2.2

Organizace cestovního ruchu

Při vytváření nabídky destinace na trhu cestovního ruchu je potřeba efektivně koordinovat činnosti všech zúčastněných subjektů, které zde působí. Za tímto účelem vznikají Organizace cestovního ruchu (OCR), které se zaměřují na management regionu v oblasti vytváření a prosazování destinace a jejích produktů cestovního ruchu na trhu. OCR (Zelenka, Pásková, 2012). V organizaci by měly být zastoupeny podnikatelské subjekty, občanské a kulturní organizace, orgány státní správy, orgány místních samospráv a obyvatelé destinace.(Kiŕálová, 2003). Na úrovni obcí a měst existují Místní akční skupiny (MAS) – forma místního partnerství, která umožňuje efektivní způsob využívání dostupných zdrojů. Jejich projekty a aktivity jsou podpořeny čerpáním finančních prostředků z národních programů nebo programů EU (www.risy.cz, 2012). 3.2.3 1.

Další Profesní sdružení v cestovním ruchu

Asociace hotelů a restaurací České republiky


25

Asociace hotelů a restaurací České republiky (AHR ČR) je podle Indrové a spol (2011) dobrovolnou společenskou, nepolitickou, zájmově profesní organizací s celostátní působností, jejíž hlavním cílem je podpora podnikatelů v oboru hotelnictví a gastronomie. Tato organizace vznikla v roce 2006 sloučením dvou největších profesních sdružení NFHR ČR13 a HO.RE.KA ČR14. Rada AHR ČR je složena z předsedů všech 14 krajů a z představitelů sekce hotelové, gastronomické, vzdělávací, ekologické a sekce dodavatelů. 2.

Asociace turistických informačních center Asociace turistických informačních center ČR je samostatné, dobrovolné profesní sdružení, jehož cílem je sloužit k oboustrannému toku informací a potřebám hostů, obyvatel měst, obcí a podnikatelských subjektů a zároveň zvyšovat odbornou úroveň a informovanost svých členů. V roce 2012 se centrála cestovního ruchu (CzechTourism) a Asociace turistických informačních center (A.T.I.C. ČR) dohodly na vytvoření Jednotné klasifikaci turistických informačních center České republiky (www.czechtourism, 2012). Byly stanoveny 3 kategorie informačních center: (C, B, A), které se liší podle doby otevření, poskytovaných služeb, jazykových znalostí zaměstnanců a jejich vzdělání (www.czechtourism, 2013).

Obr. 1

3.

Značení turistického informačního centra, (zdroj: www.icnj.cz)

Klub českých turistů Klub českých turistů (KČT) je občanské sdružení, které vzniklo v roce 1990 a navázalo na činnost Klubu českých turistů založeného roku 1888 skupinou vlastenců Vojty Náprstka. Klub se podílí na rozvoji cestovního ruchu a turistiky v českých zemích. Dnes má okolo 40 ti tisíc členů, z toho téměř čtvrtinu mládeže. Velkou zásluhu má KČT na vytvoření a rozvoji značení turistických tras. Jedná se zejména o pěší, lyžařské a cykloznačení (Indrová, Houška, Petrů, 2011).

13 14

Národní federace hotelů a restaurací České republiky Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu


Obr. 2

Grafické značení tras, (zdroj: www.kct.cz)

Obr. 3

Logo KČT, (zdroj: www.kct.cz)

3.2.4

Propagace a prezentace regionu

26

Propagace patří do základních „4P“ marketingového mixu. Propagace tvoří komunikační aktivity, které slouží pro podporu prodeje a marketingovou komunikaci s obyvateli, turisty a investory. V cestovním ruchu se propagace soustřeďuje hlavně na veletrzích cestovního ruchu, pracovních seminářích, využívají se rubriky v časopisech, reklama, internet a propagační materiály jako jsou letáky, plakáty aj. (Foret, 2011).

3.3 Klasifikace území ČR Dne 1. ledna 2000 vstoupila v České republice v platnost Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS (Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques), která byla zavedena Statistickým úřadem evropského společenství (Eurostatem) ve spolupráci s ostatními orgány EU. Klasifikace NUTS popisuje pouze úrovni krajů a proto byl 1. ledna 2008 zaveden systém LAU (Local Administrative Units), který zachycuje územní jednotky regionálního charakteru. Důvodem zavedení této klasifikace je snaha o získání ekonomických informací o území na srovnatelné bázi všech členských států EU (www.nuov.cz, 2008).


27

Tab. 1 Zařazení územních jednotek České republiky v systému NUTS a LAU, (zdroj: www.nuov.cz)

NUTS NUTS0 NUTS1 NUTS2 NUTS3

Územní jednotka Stát Území Oblast Kraj

Počet jednotek 1 1 8 14

LAU LAU1 LAU2

Okresy Obec

77 6252

• Oblast Z důvodu možnosti čerpání Strukturálních fondů EU byly v České republice vytvořeny sdružené kraje tzv. oblasti na úrovni NUTS 2, aby byla zajištěna jejich porovnatelnost s oblastmi stejné úrovně NUTS v EU. V ČR se jedná o územní jednotku, která má více než 1 milion obyvatel (www.czso.cz, 2013). • Kraj Kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Území kraje je dáno výčtem okresů a jsou skladebná do jednotlivých oblastí NUTS 2 (www.czso.cz, 2013).

Obr. 4

Mapka oblastí (NUTS2) a krajů (NUTS3), (zdroj: www.nuov.cz)

• Okres Okres je územně správní jednotka středního stupně, která je vymezena výčtem obcí. Území okresů jsou skladebná do příslušného kraje a beze zbytku ho vykrývají (www.czso.cz, 2013).


28

• Obec Obec je základním územním samosprávným společenstvím občanů a tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec, která má alespoň 3000 obyvatel je městem, pokud tak na návrh obce stanoví předseda Poslanecké sněmovny po vyjádření vlády (www.czso.cz, 2013). • Turistický region Turistické regiony jsou sdružené území, které mají obdobné podmínky pro určitý typ či formu cestovního ruchu a odlišují se tak od ostatních turistických regionů. Turistické regiony jsou dále členěny na turistické oblasti (Ryglová, 2009). V roce 2010 došlo k novému rozdělení a z původních 15 turistických regionů z roku 1999 se Česká republika nyní člení do 17 regionů a 40 oblastí (www.cot.cz, 2010).

Obr. 5

Turistické regiony České republiky, (zdroj: www.czechtourism.cz)

3.4 Cykloturistika Ryglová, ve své knize Cestovní ruch, definuje cykloturistiku jako moderní formu cestovního ruchu, jejíž aktivity jsou spojeny s kolem, přírodou a venkovským prostředím. Tento typ rekreace je nejen zdravý, ekologický a bezpečný, ale přispívá také k rozvoji venkova a to i zapomenutých koutů oblasti (Ryglová, 2009). Dickonson, Lumsdon (2010) ve své knize uvádějí, že cykloturistika splňuje řadu ukazatelů udržitelného rozvoje jako je například optimální využití ekologických zdrojů, sociálně-ekonomické výhody pro všechny zúčastněné strany, partnerství a vysoká úroveň spokojenosti zákazníků.


29

Česká republika vykazuje sice dobré předpoklady pro rozvoj cykloturistiky a to jak v terénech vhodných pro rekreační cyklistiku i pro příznivce sportovních a adrenalinových zážitků, avšak kvalita potřebné infrastruktury je ve srovnání s některými evropskými státy horší (Vystoupil, Šauer, 2011). 3.4.1

Typy cyklistických komunikací

Podle infrastruktury rozlišujeme v České republice tři základní typy cyklistických komunikací: • cyklotrasa (cyklistická trasa) Jde o značenou komunikaci pro cykloturistiku využívající stávajících místních a účelových komunikací včetně polních a lesních cest, silnic 3. třídy a silnic 2. třídy s malou frekvencí provozu (Zelenka, Pásková, 2012). Cyklotrasy jsou kromě cyklistů určeny i pro ostatní účastníky silničního provozu (Vystoupil, Šauer, 2011). Značení je zde podobné jako pro motorová vozidla. Používají se 3 základní cykloznačky (návěst před křižovatkou, směrová tabule a směrová tabulka). Na všech značkách je umístěn symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Značky jsou umístěny před každou křižovatku nebo odbočku cyklotrasy (Indrová, Houška, Petrů, 2011). Na silnicích je použito vodorovné značení pro cyklisty, které je nakresleno přímo na pozemní komunikaci. Rozlišujeme přejezd pro cyklisty, jízdní pruh pro cyklisty, prostor pro cyklisty.


Obr. 6

Návěst před křižovatkou a Směrová tabule s dvěma cíli, (zdroj: www.kct.cz)

Obr. 7

Směrová tabulka přímo, vlevo, vpravo, (zdroj: www.kct.cz)

30

Obr. 8 Přejezd pro cyklisty, jízdní pruh pro cyklisty, prostor pro cyklisty (z leva), (zdroj: www.cyklistikakrnov.com)

• Cyklostezka (cyklistická stezka, stezka pro cyklisty) Je to vyhrazená, jiným dopravním prostředkům nepřístupná, stezka pro cykloturistiku a in-line bruslaře. Jde o účelovou komunikaci se zpevněným povrchem a s výjimkou křižování se silnicemi je oddělena od frekventované silniční dopravy (Zelenka, Pásková, 2012). Jedná se o nejlepší a nejbezpečnější typ komunikací pro cyklisty. V současnosti má tuto formu pouze zlomek cyklistických tras v České republice (Vystoupil, Šauer, 2011). Stezky pro cyklisty jsou označeny příkazovými značky. Pro ukončení cyklostezek se používá značka, která je přeškrtnutá červeným pruhem.


31

Obr. 9 Stezka pro cyklisty, Stezka pro chodce a cyklisty, Stezka pro chodce a cyklisty s oddělenými pruhy, příklad ukončení stezky (z leva), (zdroj: www.cyklistikakrnov.com)

• Cykloturistická trasa Jedná se o komunikaci pro cykloturistiku, která vede většinou po horších, polních a lesních cestách nebo terénem. Tento typ bývá značen i v území chráněných krajinných oblastí a národních parků (Vystoupil, Šaur, 2011). Jsou označeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, v některých případech mohou být doplněny na šipku. Značky jsou jednou tak velké než u pěších nebo lyžařských tras, z důvodu lepší viditelnosti. Upozorňovací barva je žlutá, vedoucí barvy jsou červená, modrá, zelená či bílá (Indrová, Houška, Petrů, 2011).

Obr. 10

Cykloturistická značka a šipka, (zdroj: www.kct.cz)

Obr. 11

Cykloturistická směrovka, (zdroj: www.kct.cz)

Podle významu můžeme cyklistické trasy rozdělit do čtyř základních kategorií (Vystoupil, Šauer, 2011): • Trasy mezinárodní – napojené na systém tras v sousedních státech. • Trasy neregionální – propojující významná sídla na území regionu, případně propojují sousední regiony. • Trasy regionální – propojující sídla a významné lokality uvnitř regionu. • Trasy místní – trasy nejnižší úrovně. 3.4.2

Klasifikace obtížnosti cyklotras

Podle dokumentu Značení cyklotras (2007), je obtížnost klasifikována třemi stupni:


32

• Lehká – trasu zvládne i netrénovaná osoba a dítě, převažuje kvalitní povrch, profil trasy nemá obtížná stoupání ani klesání. • Středně obtížná – pro mírně trénované osoby a dospělé děti, povrch trasy může být jakýkoliv, na trase se objevuje i obtížnější stoupání a klesání. • Obtížná – doporučována trénovaným osobám, nikoli dětem, povrch trasy může být jakýkoliv, je tvořena obtížným stoupáním a klesáním. 3.4.3

Typy kol

Ne každé kolo se hodí pro všechny obtížnosti a povrchy tras. Halada a spol. (2011) uvádí ve své knize tyto typy kol: • Silniční – je nejlehčí a nejrychlejší, ideální na hladké asfaltové povrchy. • Horská (známé pod zkratkou MTB15) – vhodné při překonávání náročnějšího terénu. • Trekingová (označováno také jako cross) – ocitá se mezi silničním a horským kolem, na silnici je rychlejší než horské kolo, v náročném terénu však postrádá potřebnou stabilitu, je určeno rekreačním turistům. 3.4.4

Dostupné informace o cyklodopravě a cykloturistice

V České republice má cyklistika velkou podporu. Ve spolupráci Ministerstva dopravy a Centra dopravního výzkumu, v.v.i. vznikl projekt s názvem Cyklostrategie.cz, jehož cílem je zlepšit podmínky pro cyklisty v ČR. Tento portál poskytuje odborné informace a dění v oblasti cyklistiky (viz příloha A), (www.cyklostrategie.cz, 2008). 3.4.5

Program Greenways

V České republice funguje program Zelených stezek – Greenways, který řídí Nadace Partnerství. Tato největší česká nadace pro lidi a přírodu poskytuje metodickou pomoc a finanční podporu organizacím a projektům, které přispívají k udržitelnému rozvoji stezek, přírodních koridorů a přilehlého území. Zelené stezky vedou občany, zastupitele úřadů a podnikatele ke společnému plánování a zlepšování života v jejich obci. Program Greenways podporuje pět hlavních projektů, kterými jsou Moravské vinařské stezky; Greneays Praha – Wien, Labské stezky, Drážní stezky a Cyklistické vítání (viz příloha B) (www.nadacepartnerstvi.cz, 2010).

15

MTB anglická zkratka slovního spojení Mountain bike


Obr. 12

Logo nadace Partnerství, (zdroj: www.nadacepartnerstvi.cz)

3.4.6

Program EuroVelo

33

EuroVelo – jde o projekt Evropské cyklistické federace (EFC)16 s cílem podporovat a koordinovat evropské sítě cyklotras.17 Síť by se měla skládat z 14 panevropských18 tras, o celkové délce přes 70000 km, které spojují všechny evropské země. Základem projektu jsou již existující trasy a celá síť má nyní již přes 45000 km. Předpoklad pro dokončení všech úseků je v roce 2020. První trasa byla otevřena v roce 2000 v Anglii a v současné době je nejúspěšnější trasou EuroVelo 6, spojující Atlantický oceán s Černým mořem. Českou republikou by měly vést 4 trasy (viz příloha C), (www.eurovelo.com, 2013).

Obr. 13

Logo EuroVelo, (zdroj: www.eurovelo.com)

3.5 Geografické informační systémy Geografický informační systém (GIS) je těžké jednoznačně definovat, neboť existuje několik různých přístupů. Důležité je stanovit hlavní střed zájmu činností GIS. Machalová (2007) ve své knize uvádí definici GIS podle ESRI19 (Enviromental Systems Reseach Institute), který jej definuje následovně “GIS je organizovaný soubor počítačového hardware, software, geografických údajů a lidí, navržený k efektivnímu získávání, ukládání, upravování, spravování, analyzování a zobrazování všech forem geografických informací“. 3.5.1

Základní pojmy

• Informace pochází z latinského slova „informo“ což v překladu znamená „přenášet zprávu, oznámení, poučení“ (Kominacká, Pokorný, 2005).

European Cyclist Federation Členem EFC je také Nadace Partnerství jako jediný člen ČR zastupující zájmy cyklistů 18 Panevropeisus = hnutí usilující o vytvoření jednotné Evropy 19 ESRI je společnost zabývající se vývojem softwaru pro práci s geografickými informačními systémy. Společnost vznikla v roce 1969 a sídlí v Redlands v Kalifornii v USA (ESRI, 2013). 16 17


34

• Informatika je vědní obor, který se zabývá získáním, zpracováním a hodnocením informací ve vztahu k příjemci (Kominacká, Pokorný, 2005). • Geodata (geoprvky, geoobjekty) jsou data, které nesou informace o prvcích na (pod, nad) Zemí. Každý geoprvek má svou unikátní polohu v geografickém prostoru a má definovanou topologii a popisné vlastnosti (Kominacká, Pokorný, 2005). • Při definování topologie a geografie geodat se využívá souřadný systém. Nejčastěji setkáme s celosvětovým souřadným systémem WGS-84 (World Geodetic Systém), který slouží k určování polohy pomocí GPS. V České republice a na Slovensku je závazný souřadný systém S-JTSK (Systém jednotné trigonometrické sítě katastrální), který je využíván ve veřejné správě a při tvorbě katastrálních map. Souřadný systém S-42 byl využíván státy Varšavské smlouvy, nyní slouží pro komerční účely a je využíván v turistických mapách. V Evropě se také používá souřadný systém ETRS (European Terrestrial Reference Frame), (Machalová, 2007). • Grafická část geodat se ukládá vektorovým, nebo rastrovým způsobem. Vektorová data mohou být polygonová (kraje, lesy, rybníky, velká městy), liniová (silnice, železnice, řeky, ulice) nebo bodová (obchody, stromy). Tato data lze získat třemi způsoby a to zakoupením od firmy, vlastním měřením v terénu, nebo již z existujících dat. Rastrová data můžeme získat naskenováním již existující mapy nebo leteckým či družicovým snímkováním. Výhodou vektorových geodat je nižší náročnost na paměťové místo při uložení a možnost kombinace více vrstev v jednom projektu. Rastrová data jsou sice náročnější na paměť, ale pro uživatele jsou názornější. V dnešní době převažuje v GIS vrstvový přístup, kde se v počítačovém zobrazení kombinují různé vrstvy (Machalová, 2007). • Geografický prostor je soubor geografických objektů (entit) lokalizovaných na části zemského povrchu, které se zapojují do geografických procesů (Machalová, 2007). • Geoinformační technologie (GIT) jsou specifické IT určené pro získání, ukládání, integraci, analýzu, interpretaci, distribuci, vizualizaci a užívání geodat a geoinformací (Tuček, 1998). • Informační systém chápeme jako systém zpracovávající informace, které dále prezentuje ve správném tvaru, čase, požadovaném tvaru a na správném místě pomocí informačních a komunikačních technologií (Kominacká, Pokorný, 2005). 3.5.2

Využití GIS v cestovním ruchu

V cestovním ruchu jsou GIS velice perspektivní a dosud spíše z historických důvodů (nároky na hardware a náročnost sběru dat) méně využívány. V posledních letech, s rozvojem techniky se však zvyšuje jejich uplatnění. GIS aplikace využívají všechny subjekty cestovního ruchu a je možné se s nimi setkávat například


35

u činností, jako jsou zobrazení polohy bodu, vyhledání dopravního spojení, vyhledávání map, zobrazení daného GPS bodu, vyhledávání informací k určité lokalitě, propagace materiálů obsahující mapy a mnoho dalších (Zelenka, 2008). 3.5.3

Aplikační vybavení GIS

Firma ESRI je oficiální distributor software pro GIS. Při tvorbě mapových výstupů bude využit systém této společnosti ArcGis for Desktop, který obsahuje mnoho nástrojů pro práci s geografickými daty. Produkty z této kategorie jsou tvořeny aplikacemi ArcMap a ArcCatalog (www.arcdata.cz, 2013). • ArcMap slouží pro tvorbu mapových kompozic připravených pro tisk a publikaci. Tato aplikace umožňuje dva různé pohledy na mapu: zobrazení geografických dat a zobrazení výkresu mapy. V prvním pohledu se pracuje s geografickými vrstvami a může se zde měnit symbolika, analyzovat a kompilovat datové sady GIS. V rámci zobrazení výkresu mapy se pracuje s mapovými stránkami, které obsahují nejen rámec geografických dat, ale i další mapové prvky jako jsou legendy, měřítka, severky a referenční mapy. • ArcCatalog pomáhá organizovat a spravovat data GIS. Obsahuj nástroje pro prohlížení a vyhledávání geografických informací, zaznamenávání, prohlížení a správu metadat. Definuje, exportuje a importuje schémata a návrhy geodatabází, vyhledává GIS data na místních sítích nebo internetu. 3.5.4

Příklady veřejných mapových serverů

• Národní geoportál INSPIRE Národní geoportál INSPIRE (Infrastructure for SPatial Information in Europe) je iniciativou Evropské komise. Cílem je vytvořit legislativní rámec potřebný k vybudování eropské infrastruktury prostorových informací a poskytnout je ve větším množství a kvalitě pro členské státy EU (geoportal.gov.cz, 2013). • Geoportál českého úřadu zeměměřičského a katastrálního ZABAGED® (základní báze geografických dat) je digitální geografický model území České Republiky. Obsahuje informace o sídlech, komunikacích, rozvodových sítí, vodstvu, chráněných územích, vegetaci a povrchu (www.cuzk.cz, 2013). • ArcČR 500 Jedná se o digitální geografickou databázi České Republiky vytvořenou firmou ESRI, která je v podrobnosti měřítka 1:500 000. Instalační soubor ArcČR® 500 se skládá ze dvou souborových geodatabází. První obsahuje topografické údaje (silniční síť, železniční síť, vodní toky, letiště, atd), druhá administrativní členění ČR (www.arcdata.cz, 2013).


36

• Vodohospodářský informační portál VODA Administrátorem tohoto portálu jsou Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí. Jsou zde prezentovány informace o našich vodách (voda.gov.cz, 2009). • POI.cz Zkratka POI (Point of interest) znamená bod zájmu. Na tomto webovém portálu nalezneme databázi zájmových bodů v České a Slovenské republice, které jsou zde přidávány skupinou dobrovolníků (www.poi.cz, 2008). 3.5.5

Tvorba map

Mapa je podle Kominacké, Pokorného (2005) v měřítku zmenšený a zjednodušený grafický model reality. Tvorbou map se zabývá kartografie. Dle obsahu se mapy člení na mapy s topografickým obsahem a na tematické mapy. Výstupem GIS bývají zpravidla mapy tematické, které jsou definovány jako mapy, jejichž hlavním obsahem je znázornění libovolných přírodních a socioekonomických jevů. Zdůrazňuje jeden nebo několik prvků mapového obsahu, ostatní se potlačují. Mapa má tři stránky: • Odbornou – tvořena a tematického zaměření.

obsahem

mapy,

sestaveného

podle

účelu

• Technickou – kartografická interpretace obsahu mapy (výběr znaků, písmo). • Estetickou – tvořenou kompozici mapy, použitými barvami, pečlivostí popisu, kvalitou tisku. Prvky mapy: • Mapové pole – plocha vyplněná mapovým obsahem, tvoří topografický a tematický obsah. • Název mapy – musí obsahovat věcné, prostorové a časové vymezení tematického jevu. • Měřítko – jedná se o poměr zmenšení, může být vyjádřeno číselně, graficky nebo slovně. • Legenda – podává informace o použitých mapových znacích a ostatních kartografických vyjadřovacích prostředcích. • Střelka – grafická značka ukazující orientaci mapy. • Tiráž – popisné informace o autorech mapy, vlastnických právech, datu a místu vydání.

Výsledky práce

37

4 Výsledky práce 4.1 Turistický region Severní Morava a Slezsko Turistický region Severní Morava a Slezsko se nachází ve východní části České Republiky a je hraničním regionem se sousedními státy Polsko a Slovensko. Po novém rozdělení z roku 2010, již tento region nezahrnuje části kraje Zlínského a Olomouckého, ale je totožný s územím Moravskoslezského kraje. Sousední turistické regiony jsou dva, a to Východní Morava a Střední Morava a Jeseníky. Region je sestaven v hranicích okresů Bruntál, Opava, Nový Jičín, Ostravaměsto, Karviná a Frýdek Místek (www.msregion.cz, 2012). Tento region se dále člení do šesti turistických oblastí, které jsou popsány níže. Centrem tohoto regionu je město Ostrava, ale krásu historických center lze obdivovat také u dalších okresních a jiných měst. Výchozími předpoklady pro rozvoj regionu jsou tyto přednosti (www.risy.cz, 2012): • poloha regionu, • upřednostňovaní Jeseníků a Beskyd jako mezinárodní turistické destinace, • pestrá nabídka turistických atraktivit, • hustá síť značených pěších tras a cyklotras, • letiště s mezinárodním provozem, • dostatečná kapacita ubytovacích zařízení, • velký počet a kvalita informačních center. 4.1.1

Beskydy – Valašsko

Beskydy, jejichž nejvyšší vrchol je Lysá Hora (1323 m n. m.) jsou nejrozsáhlejší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Nejpamátnější horou je Radhošť (1129 m n. m.) a nejvyhledávanějším místem jsou Pustevny (1018 m n. m.) Půvabnou krajinu celé oblasti tvoří vysoké kopce se smíšenými lesy, horské louky a hluboká údolí. Hojná nabídka přírodních krás je doplněna pestrou škálou turistických aktivit pro každé roční období. Dominující formy cestovního ruchu jsou aktivní a sportovní cestovní ruch, poznávací, rekreace, venkovská turistika, ale také incentivní a kongresový cestovní ruch. Pro Valašsko jsou typické roubené chaloupky, specifické nářečí, tradice, folklór a spousta gastronomických specialit. K hlavním turistickým atraktivitám patří: města Štramberk, Kopřivnice, Nový Jičín, Příbor, hrad Hukvaldy. 4.1.2

Jeseníky – východ

V této oblasti je dominantou hojně navštěvovaná chráněná krajinná oblast Jeseníky, na nichž se týčí nejvyšší hora těchto kopců a to Praděd. Toto pohoří je po

Výsledky práce

38

Krkonoších druhé nejvyšší v České republice a mnoho území je zde vyhlášeno jako přírodní rezervace. Není divu, že je tato oblast rájem turistů, neboť nabízí mnoho turistických, cykloturistických a lyžařských tras a krás přírody, jako jsou rašeliniště, mechová jezírka a vodopády. Proto také v této oblasti nalezneme mnoho rekreačních, sportovních a lyžařských center, ubytovacích a stravovacích zařízení, které jsou připraveny turistům poskytnout ty nejlepší služby. Ke geologickým zvláštnostem Nízkého Jeseníku patří vyhaslé sopky v okolí Bruntálu a to Uhlířský Vrch, Venušina sopka, Velký a Malý Roudný. Další zajímavá místa jsou zámek v Bruntále, v Krnově, Kosárna v Karlovicích aj. 4.1.3

Opavské Slezsko

Tato nížinná oblast se rozprostírá na jedné straně podél řeky Opavy, na druhé straně lemuje severní hranici s Polskem. Rozlehlé roviny v této oblasti jsou turistickým rájem k pěším i cyklistickým výletům. Opavskému Slezsku dominuje především velké množství zámků a zachovalých vojenských pevností. Centrem je starobylé, královské město Opava, v němž se s jeho historií setkáme na každém kroku. Další pozoruhodnosti jsou Arboretum Nový Dvůr, Zámek Hradec nad Moravicí a Jánské koupele. 4.1.4

Ostravsko

Jedná se o oblast, která se rozléhá kolem metropole Severní Moravy a zároveň třetího největšího města v České Republice, Ostravy. Oblast se zalíbí tomu, koho láká rychlé tempo, nákupní střediska, slavnosti, hektický styl a život ve víru velkoměsta. Z turistické nabídky je tu mnoho atraktivit pro volný čas, ale i unikátní industriální památky připomínající tradice těžby uhlí a ocele, které v jiné oblasti nelze spatřit. K oblíbeným cílům patří Ostravská ZOO, areál výstaviště Černá Louka a lázně Klimkovice. 4.1.5

Poodří – Moravské Kravařsko

Jedná se o zachovalé území rozprostírající se kolem řeky Odry. Přírodní dominantou je zde Chráněná krajinná oblast Poodří s lužními lesy, mokřadními loukami a soustavy rybníků. Tato oblast je navštěvována hlavně pro své turistické a cyklistické trasy. Přírodu zde zpestřuje řada zámků a technických památek. Vede tudy již zmiňovaná Jantarová stezka a Greenways Krakov-Morava-Vídeň. Mezi turistické cíle patří hlavně město Fulnek a zámky v Bartošovicích, Kuníně a Studénce. 4.1.6

Těšínské Slezsko

Tato oblast se rozkládá na severovýchodě České. Republiky. V minulosti se její hranice posouvaly podle politické situace, která v danou dobu byla aktuální. Díky tomu zde lze také dnes najít regionální tradice a slavnosti všech tří sousedících zemí, Česka, Polska a Slovenska. Územím protéká řeka Olše a oblast je plná vodních ploch vhodných k rekreaci. Lákadlem této oblasti je její stavební sloh,

Výsledky práce

39

folklór a lázeňství. Jedná se o průmyslovou oblast. K navštěvovaným místům patří města Český Těšín, Karviná, Třinec, zámek Fryštát a Lázně Darkov.

Obr. 14 Turistický region Severní Morava a Slezsko a jeho oblasti, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

4.2 Analýza současného stavu cykloturistiky Turistický region Severní Morava a Slezsko nabízí svým návštěvníkům spoustu možností, kam vyrazit v této lokalitě za cykloturistikou. Turisté při hledání svých tipů na výlety v Moravskoslezském regionu jsou nejčastěji odkazování na internetové stránky www.msregion.cz, které poskytují informace o atraktivitách, ubytovaní, stravování a výletech ve všech šesti turistických oblastech tohoto regionu. Na těchto stránkách, v sekci sport a volný čas, jsou uvedeny v části cykloturistika typy na výlety, které jsou rozděleny dále podle charakteru na dálkové, adrenalinové, aktivní cyklisté, rodiny s dětmi, gastronomie, poznávací a ostatní. Jejich jednotlivý počet v dané destinaci lze vidět na obrázku č. 15. Z grafu lze vyčíst, že nejméně výletů se nachází v oblasti Ostravsko a nejvíce pak v oblasti Beskydy – Valašsko. Hlavním důvodem tohoto rozdělení je rozloha oblastí a tím počtem atraktivit, které se zde nacházejí. Dalo by se očekávat, že oblasti Jeseníky – východ a Beskydy – Valašsko budou, v počtu výletu vyrovnány, neboť jejich

Výsledky práce

40

rozloha je přibližně stejná. V Jeseníkách je však více výletů na kolech koncipováno do okolí pohoří Hrubého Jeseníku, které je již ale součástí turistického regionu Střední Morava a Jeseníky. Z grafu je také patrné, že tematických výletů je dvakrát méně, než těch ostatních a všechny části regionu kromě oblasti Beskydy – Valaško, obsahují pouze dvě až tři kategorie tematických výletů. Vede-li trasa výletu přes dvě oblasti, je v grafu zahrnuta do obou dvou těchto lokalit. Bližší popisy a příklady map těchto výletů jsou uvedeny v příloze D. Popisy tras obsahují délku trasy, náročnost, vhodný typ kola a průběh trasy, kde je vyznačeno startovní a cílové místo.

Obr. 15

Graf kategorií výletů, (zdroj: program excel)

Tyto výlety vedou po cyklotrasách, které jsou součástí vedlejších silnic, lesních cest a účelových komunikací s minimálním provozem V malé míře jsou na tomto území vybudovány také cyklostezky, které slouží pouze cyklistům. Na některých místech trasy můžeme využít také služeb cyklobusů a nebo upravených vagónů železniční dopravy. Klub českých turistů uveřejnil na portálu www.cykloserver.cz číselníky značených cyklotras, které jsou aktualizovány k datu 1. 1. 2013. Značené cyklotrasy jsou u nás podle číselného značení zařazeny do čtyř tříd. V závorce jsou uvedeny cyklotrasy nacházející se na území námi popisovaného turistického regionu: • 1. Třídy – dálkové trasy mezinárodního charakteru, (cyklotrasa č. 5) • 2. Třídy – dálkové trasy národního charakteru, (cyklotrasy č. 50, 54, 55, 56, 59 a část cyklotras č. 46, 53) • 3. třídy – regionální trasy (cyklotrasy č. 501, 502, 503, 551, 553, 561) • 4. třídy – místní trasy, pro jednotlivé části České republiky jsou přiděleny první číslice. Pro Severomoravský region je to číslo 6 a do turistického regi-

Výsledky práce

41

onu Severní Morava a Slezsko spadá okolo 130 takto značených evidovaných cyklotras. Některé tyto cyklotrasy mají i své pojmenování. U vybraných příkladů je v závorce uvedena délka trasy a čísla cyklotras, které jsou na území Moravskoslezského regionu. 1.

Evropské • Euro-velo 4 • Cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko (85 km; č. 56) Bohumín/Chalupki – Orlová – Havířov – Těrlicko – Vělopolí – Střítež – Smilovice – Oldřichovice – Milíkov – Jablunkov – Bukovec/Jasnowice • Greenway Wien – Morava – Krakov (155 km) zelená: Kraków – (Český Těšín, Kamenité, Pržno, Hukvaldy, Štramberk, Nový Jičín) – Olomouc- Brno – Wien modrá: Kraków – (Bukovec, Kamenité, Ostrava, Košatka, Bartošovice) – Olomouc – Brno – Wien

2.

Národní • Beskydsko-Karpatská magistrála (276 km; č. 46) Český Těšín – Střítež – Smilovice – Raškovice – Frýdland nad Ostravicí – Podolánky – Martiňák – Pustevny – Rožnov pod Radhoštěm – Vsetín – Vizovice – Slavičín – Velká nad Veličkou – Hodonín – Lanžhot • Slezská Magistrála (111 km; č. 55) Jeseník – Krnov – Opava – Kravařa – Hlučínské jezero • Jantarová stezka (350 km; č. 5) Hať – Hlučín – Ostrava Svinov – Polanka nad Odrou – Nová Horka – Kunín – Starý Jičín – Palačov – Teplice nad Bečvou – Přerov – Olomouc – Plumlov – Ostrov u Macochy – Brno – Židlochovice – Hevlín

3.

Regionální • Jablunkovským údolím (87 km; č. 56, 561, 6081, 6086, 6087, 6085) Vřesová stráň – Milíkov – Vřesová stráň • Moravská brána (č. 56, 561, 6081, 6086, 6087, 6085)

4.

Nový Jičín – Štramberk – Příbor – Skotnice – Trnávka- Petřvald – Mošnov – Nová Horka – Bartošovice – Kunín Místní • Tandemové cyklistické trasy pro nevidomé a slabozraké Písek – Pod Zelenou horou-Chata Studeničné – Hrčava (15 km) Horní Lištná – Starý Borek – Český Puncov – Osůvky – Kojkovice – Horní Lištná (12 km) Karviná Ráj – Karviná – Karviná Ráj (10 km)

Výsledky práce

42

• Beskydy Radegast cyklo track (53 km) Nošovice – Vyšní Lhoty – Malá Prašivá – Komorní Lhotka – Smilovice – Střítež – Vělopolí – Těrlicko- Lučina – Dobrá – Nošovice • Radegast Slezsko, Radegast Trojmezí, Radegast Opava Slezsko (88 km, Studénka), Trojmezí (80 km, Oldřichovice), Opava (90 km, Opava) • Po stopách hutnictví (56 km; č. 56, 6151, 6085, 6086, 6080) Jablunkov – Písek – Filipka – Nýdek – Třinec- Milíkov – Jablunkov • Prajzská cesta (37 km; č. 554) Opava – Chlebičov- Chuchelná – Bělá – Píšť/Owsiszcze • Palackého stezka (14 km, č. 6175) 5.

Kunín – Šenov u Nového Jičína – Nový Jičín – Kojetín – Hostašovice Další významné cyklostezky • Cyklostezky Frýdek-Místek Cyklostezka Olešná (4,2 km) • Cyklostezka Paskov – Sviadnov (4,7 km) • Ostrava Značení městských tras jednotným systémem písmen od A do Z z nichž asi 25% jsou samostatně vedené cyklostezky. • Cyklotrasa Raciborz – Kryzanowice – Chotěbuz 50 km cyklistické trasy spojující Bohumín s Loukami nad Olší, z toho 15 km zcela nové komunikace pouze pro cyklisty.

4.3 Návrh nových výletů Ke stávajícím cyklistickým výletům, které uveřejňuje portál turistického regionu Severní Morava a Slezsko je v rámci vlastní práce navrženo šest dalších výletů. Neboť jsou prozatím v každé zájmové kategorii uvedeny dva až tři výlety, je cílem navrhnout výlety, které spadají do jednotlivých kategorií a zároveň jsou lokalizovány v okolí turistických atraktivit, které ještě nejsou ve stávajících výletech zahrnuty. Výlety jsou koncipovány tak, že zahrnují turistické atraktivity, které ve většině případů pasují k jejich zájmovému charakteru. V projíždějících obcích a městech se tak může nacházet více pozoruhodných míst, které zde nejsou uvedeny. Některé výlety jsou navrženy tak, že při návštěvě všech uvedených míst, by se plánovaná trasa nedala za jeden den zvládnout. Záleží pouze na návštěvníkovi, zda si vybere pro něj jen ta nejzajímavější místa, nebo si výlet rozvrhne do více dnů.

Výsledky práce

43

Níže uvedené výlety obsahují vždy délku, obtížnost trasy a jaký typ kola je vhodný použít z hlediska terénu. Dále je uveden popis výletu a stručná segmentace turistů, kteří by tento typ výletu mohli nejvíce uvítat. Vypsána jsou také projíždějící místa, u kterých jsou v závorce uveřejněny dané turistické atraktivity. Jako poslední je popsán průběh trasy. 4.3.1

Zubatá žába

(délka trasy: 32 km, obtížnost: středně obtížná, typ kola: horské, trekingové) • Popis výletu Výlet začíná v obecní části Jelení a končí ve městě Horní Benešov. Tématem výletu je geocaching20, ale na trase je dále možno navštívit netradiční muzea a zámek v Sosnové. Celý výlet vede přes kopcovitou krajinu, ale jak vidíme podle výškového profilu, není zde žádné náročné stoupání. Na výlet je dobré se zásobit dostatkem jídla a pití, neboť „keše“ se nacházejí mimo obce a v jejich blízkosti není možné žádného občerstvení. Výlet se řadí do kategorie s názvem, aktivní cyklisté.

Obr. 16

Rozmístění kešek v oblasti výletu (zdroj: www.geocaching.com)

• Segmentace účastníků výletu Trasa je určena zejména pro fanoušky geocaschingu, kteří si chtějí obohatit svou sbírku o „Zubatou žábu“. Bude se jednat převážně o věkovou skupinu 17–30 let, která se ráda pohybuje v přírodě a má v sobě adrenalinového ducha. Návštěvníci by měli být zkušenými cyklisty, neboť je zde náročnější terén.

Geocaching je dobrodružství, hra pro všechny majitele GPS, spojující prostřednictvím interentu tisíce lidí po celém světě (www.geocaching.cz, 2007) 20

Výsledky práce

44

• Pozoruhodná místa a atraktivity na trase Jelení – Milotice nad Opavou (Muzeum nábytku; Muzeum opevnění) – Zátorský les – Ve Spáleném – Havranov – Lichnov (Muzeum vidlí; větrný mlýn) – Sosnová (zámek Sosnová) – Froblov – Horní Benešov • Průběh trasy (viz příloha E, obr. 33) Z části obce Jelení se vydáme po cyklotrase č. 6161 přes Milotice nad Opavou. Na rozcestí přejedeme na cyklotrasu č. 503, po které se dostaneme pod vrchol Hradisko. Od tohoto vrcholu se vracíme po neznačeném úseku na cyklotrasu č 6073 vedoucí do obce Lichnov. Z Lichnova do Sosnové přejedeme po neznačeném úseku, pak už však pokračujeme po cyklotrase č. 6160 do cílového města Horní Benešov.

Obr. 17


4.3.2

Až na konec světa

(délka trasy: 55 km, obtížnost: středně obtížná, typ kola: trekingové, horské) • Popis výletu Trasa začíná v hraničním městě Český Těšín a končí v okresním městě Karviná. Celý výlet se odehrává na území Těšínského Slezska. Pozoruhodná místa na trase nám odkrývají nepoznané kouty této oblasti. Charakter místních atraktivit je spíše kulturně-historický, ale najdeme zde také spoustu atraktivit volnočasových. Projíždí se kolem komplexu rybníků, takže je možné se na trase i svlažit. K občerstvení je zde mnoho restaurací a hospůdek, za zmínku stojí restaurace Na konci světa, která leží poblíž česko-polských hranic. Trasa vede zcela po cyklotrasách a po nenáročném terénu, občas se objeví mírné stoupání. Výlet lze zařadit do kategorie poznávací. • Segmentace návštěvníků výletu Výlet je vhodný pro cyklisty, kteří rádi poznávají nová místa a upřednostňují klidné projížďky na kolech. Na své si zde přijdou všechny věkové skupiny, neboť oblast nabízí různou škálu atraktivit. • Pozoruhodná místa a atraktivity na trase Český Těšín (Ortodoxní židovská synagoga „Schomre-Schabos“; výstavní síň Muzea Těšínska; výpravní budova železniční stanice) – Chotěbuz (Archeopark Chotěbuz; zámek Chotěbuz; rybí dům – obří akvária) – Albrechtice (dřevěný

Výsledky práce

45

kostel sv. Petra a Pavla) – Stonava (minigolf; tvrz Stonava-Švédský kopec) – Lázně Darkov (obloukový most; lázně) – Fryštát – Doubrava (Dinopark; zámek Doubrava) – Koukolná – Závada (pomník českých letců) – Petrovice u Karviné (kaple sv. Jana Nepomuckého) – Prstná (zámek Prstná; koliba Na konci světa) – Dolní Marklovice (areál Petrovická kotlina – motokrosová dráha) – Nové Město – Mizerov – Karviná (šikmý kostel sv. Petra z Alkantary – poutní místo; vodárenská věž; zoo koutek – výběh daňků a pávů; zámek Fryštát). • Průběh trasy (viz příloha E, obr. 34) Z Českého Těšína vyjedeme po neznačené cyklotrase k obci Chotěbuz, kde se napojíme na cyklotrasu č. 6100. Po této trase se dostaneme k obci Albrechtice. Touto obcí projedeme po úseku 6097 a dále jim pokračujeme až do Lázní Darkov. Zde vjedeme na cyklostezku, která směřuje na začátek obce Doubravy. Doubravou projedeme cyklotrasou č. 6259 a dále se napojíme na č. 6258, po které se vydáme až do obecní části Závada. Odsud pak již vedou neznačené cyklotrasy až po začátek obce Nové Město. Nakonec cyklotrasou č. 6097 zacílíme do města Karviná.

Obr. 18


4.3.3

Na kole s plným břichem

(délka trasy: 63 km, náročnost: lehká, typ kola: silniční, trekingové, horské) (délka trasy: 50 km, náročnost: lehká, typ kola: silniční, trekingové, horské) • Popis výletu Gastronomický výlet je rozdělen do dvou okruhů. První okruh vede z města Krnov do města Opava. Trasa vede dvěma turistickými oblastmi a to Jeseníkyvýchod a Opavské Slezsko. Pozoruhodná města se nacházejí v těsné blízkosti polských hranic a pro tento výlet byly turistům vybrány převážně kulturněhistorické památky. Tato oblast je zajímavá svou dochovanou lašskou kulturou a nářečím. Trasa není až na počáteční mírné stoupání nijak náročná. Část trasy vede také po cyklostezce Slezská Magistrála. Druhý okruh vede z Moravské Ostravy do Čeladné. Zde se prolínají dvě oblasti a to Ostravsko a Beskydy – Valašsko. Atraktivity zde najdeme zejména technického charakteru, neboť prochází průmyslovou oblastí. Lze zde navštívit také pár přírodních oblastí a to zejména na konci trasy. Také je zde možnost koupání ve vodní nádrži Baška a odpočinek u golfu.

Výsledky práce

46

Hlavní atraktivitou jsou restaurace, které jsou součásti publikace Maurerův výběr Grand Restaurant21 (viz příloha E, tab. 2), možnosti občerstvení jsou také v některých ostatních obcích či městech. Oba úseky se řadí do kategorie výletů gastronomie. • Segmentace návštěvníků výletu Výlet by mohli využít mladé aktivní páry nebo i také lidé důchodového věku, kteří mají stále chuť do života. Přijdou si zde na své milovníci gurmánských zážitků, kteří jsou toho názoru, že po vykonané aktivitě je odměnou se pořádně najíst. Tento výlet by mohl přilákat také zahraniční klientelu, která chce doslova ochutnat něco z české kultury. • Pozoruhodná místa a atraktivity na trase – 1. okruh Krnov (Kostel Pany Marie Sedmibolestné; židovský hřbitov; zřícenina hradu Cvilín; rozhledna Cvilín; krnovská synagoga; zřícenina Šelenburg; Národní památka – Budova bývalé přádelny s dílnou vzorkovny; Krnovsko-Hlubčické virtuální muzeum) – Úvalno (rozhledna Kudlichova; rodný dům Hanse Kudlicha) – Brumovice – Pustý mlýn – Skrochovice – Holasovice- Neplachovice (zámek Neplachovice – v rekonstrukci) – Ddržkovice – Vávrovice – Palhanec – Opava (NP Kaple sv. Kříže; NP kostel Nanebevzatí Pany Marie; kostel sv. Václava; Minoritský klášter s kostelem sv. Ducha; zřícenina hradu Přerovec; židovský hřbitov; Slezské zemské muzeum; Galerie Břetislava Tvarůžka; Galerie Cella; Galerie U Jakoba; Stříbrné jezero) – Zlatníky – Jamnice – Zadky – Štemplovec (zámek Štemplovec; památný strom Holasovická lípa; kopec Hůrka – sopečného původu) – Kamenec – Loděnice (Loděnický zámeček – dnes restaurace a hotel) – Tábor – Skrochovice – Pustý Mlýn – Branice (zámek – leží za hranicemi na území Polska) – Krnov • Průběh trasy 1. okruh (viz příloha E, obr. 35) Počátek výletu je trošku náročnější, neboť z Krnova se vydáváme po neznačených cyklotrasách a místy po polních cestách k Naučné stezce Šelenburk. a dále do města Úvalno. Do Brumovic pak již vede značená cyklotrasa č. 6166. Zde se napojíme na cyklotrasy č. 6160 vedoucí do Pustého Mlýna a dále pak na č. 6073 do Skrochovic. V této obci nasedneme na cyklotrasu č. 55, po které kolem obcí Holasovice, Neplachovice, přes Držkovice, Vávrovice a Palhanec dojedeme až do města Opava. Poté, co si uděláme prohlídku městem, gurmánsky se najíme a odpočineme si, vydáme se zpět na kola. První úsek zpáteční cesty povede po cyklotrase č. 6167 do obce Zlatníky a dále kolem Stěbořického rybníku do obce Stěbořice. Přejedeme krátký úsek po polní cestě a napojíme se na cyklotrasu č. 6164, po které přes Jamnici dojedeme opodál obci Zadky, do které vede neznačená cyklotrasa. Touto cestou pokračujeme dále do obce Štemplovec, kde se kolem lipové aleje vydáme do města Loděnice. Přes Loděnici poputujeme dále po Jedná se o nezávislého průvodce nejlepšími a nejzajímavějšími restauracemi České republiky. Posláním je nezávisle hodnocení jednotlivých restaurací, jak již z pohledu veřejnosti, tak odborníků. 21

Výsledky práce

47

trase č. 6160 do Tábora a zpět do Skrochovic. Zde se napojíme již na zmiňovanou Slezskou Magistrálu a zacílíme do startovního místa, do města Krnov.

Obr. 19

Výškový profil trasy – 1. okruh, (zdroj: www.cykloserver.cz)

• Pozoruhodná místa a atraktivity na trase – 2. okruh Moravská Ostrava (pivovar Ostravar; galerie Kratochvíle) – Slezská Ostrava (bývalý Důl Trojice; bývalý důl Petra Bezruče; Slezskoostravský hrad; Muzeum Keltičkova kovárna) – Michálkovice (průmyslové muzeum v dolu Michal) Radvanice a Bartovice (bývalý důl Ludvík) – Šenov (kostel Prozřetelnosti Boží "Perla Slezska"; Šenovské muzeum; zámek Šenov; 4větrné mlýny), Volenský, Košťalovický rybník – Horní Datyně – Řepiště (dřevěný kostel sv. Michala) – Paskov (zámek Paskov; park; dřevěná sýpka; kostel sv. Vavřince, kaple sv. Alžběty) – Sviadnov – Frýdek-Místek (Frýdecký zámek; galerie Langův dům; rozhledna Kabátice; minipivovar; Muzeum Beskyd) – Baška (vodní nádrž Baška) – Hodoňovice – Pržno – Frýdlant nad Ostravicí (galerie uměleckého smaltu a litiny; minigolf) – Čeladná (NPR Kněhyně -Čertův Mlýn; PR Smrk; PR Studenčany; PP Kněhyňská jeskyně; památník Josefa Kaluse; zřícenina hradu Čeladná; golf; minigolf). • Průběh trasy – 2. okruh (viz příloha E, obr. 36, 37) Z Moravské Ostravy přejedeme po silnicích do Slezské Ostravy, kde po neznačené cyklotrase dorazíme na začátek obce Michálkovice k průmyslovému muzeu. Od muzea projedeme po místní komunikaci a napojíme se na úsek J, úsek trasy městského systému, po kterém se dostaneme až do Radvanic a Bartovic a dále také po tomto úseku až do města Šenov. Dále se vydáme po silnici č. 478, která se line kolem Volenského a Košťálovického rybníku do obce Horní Datyně. Odsud již putujeme po značené cyklotrase č. 6066 do Řepiště. Přes tuto obec projedeme trasou č. 6065 a zahneme na cyklotrasu č. 59, vedoucí přes město Paskov, podél řeky Ostravice až do Sviadnova. Do Frýdku Místku dojedeme pak po Místeckém a Frýdeckém cyklookruhu. Tato část okruhu, nás dovede až do obce Baška. Přes Hodoňovice po trase č. 6003 dorazíme do Pržna. Do Frýdlantu nad Ostravicí se vydáme po nečíslované cyklotrase a centrum města projedeme po místních komunikacích. Poté se napojíme na cyklotrasu č. 6008 a dostaneme se tak do cílové obce Čeladná. Touto obcí vede cyklotrasa č. 6007, která se u zříceniny Čeladná mění na cyklotrasu č. 46, která vede do CHKO Beskydy.

Výsledky práce

Obr. 20

Výškový profil trasy – 2. okruh, (zdroj: www.cykloserver.cz)

4.3.4

Za úsměvem našich dětí

48

(délka trasy: 45 km, náročnost: lehká, typ kola: silniční, trekingové) • Popis výletu Výlet, který lze absolvovat v turistické oblasti Jeseníky – východ, začíná ve městě Jindřichov a vede přes níže uvedená města do Města Albrechtice. Průběh trasy vede přes nížinatou krajinu, po značených či neznačených trasách. Charakter vybraných zájmových míst jsou převážně volnočasové atraktivity, za zmínku však stojí také zámky, které lze zde navštívit. Na trase je možnost koupání jak již v rybníce nebo na koupališti a pro zájemce je zde také příležitost ubytování v autokempu. Výlet se zařazuje do kategorie rodiny s dětmi. • Segmentace návštěvníků výletu Hlavním návštěvnickým segmentem jsou rodiny s dětmi od 8 do 15 let. Jedná se o rodiny se zájmem o zdravý životní styl. Rodiče chtějí zajistit svým potomkům výlet v přírodě, na čerstvém vzduchu a ukázat jim mimo-městský život. Výlet je vhodný pro jakýkoliv typ rodiny. • Pozoruhodná místa a atraktivity na trase Jindřichov (Stáj Hraběnky – vyjížďky na koních; X-park Františkov – dětské hřiště, víceúčelové hřiště, travní minikáry; zámek Jindřichov) – Arnultovice – osada Pitarné – Dívčí hrad (zámek Dívčí hrad; historický vláček s parní lokomotivou) – Hlinka – Osoblaha (historický vláček s parní lokomotivou; mini farma – agroturistika, autokemp; koupaliště) – Bohušov (Indiánská vesnice – zábavný park, kultura indiánů ze Severní Ameriky; Rekreační areál Bohušov – kemp; koupání ve Fulštejnském rybníku; zřícenina hradu Fulštejn) – Dolní Povelice – Slezské Rudoltice (zámek Slezské Rudoltice; historický vláček s parní lokomotivou) – Piskořov – Město Albrechtice (areál Eldorádo – dětské hřiště, mini ZOO, Zahradní galerie skulptur pravěkých ještěrů v životní velikosti a pohádkových postaviček, park – jezírko s vodotryskem, kapři, želvy; koupaliště; zámek Linhartovy). • Průběh trasy (viz příloha E, obr. 38) Z Jindřichova přejíždíme po neznačených cyklotrasách přes výše uvedené obce až do Osoblahy. Zde se napojíme na cyklotrasu č. 6116 a po této vyznačené cyklistické trase pokračujeme až do cílového města, Město Albrechtice. Poslední

Výsledky práce

49

část úseku vede kolem česko-polské hranice. K areálu Eldorádu se z centra města dostaneme po cyklotrase č. 55.

Obr. 21


4.3.5

Cestujeme s adrenalinem

(délka trasy: 35 km, náročnost: lehká, typ kola: trekingové, silniční) • Popis výletu Výlet se odehrává na území oblasti Těšínské Slezsko. Trasa začíná a zároveň končí v obci Bukovec. Trasa vede nížinatou krajinou, pouze mezi Bukovcem a Mosty u Jablunkova je přejezd přes zdejší vrchy. Po cestě je možno navštívit různé adrenalinové sporty a po náročném výkonu se osvěžit na koupalištích. Délka výletu není příliš dlouhá, ale návštěvníci stráví více času při sportovních aktivitách. V průběhu je možnost občerstvení v místních hospůdkách. Kdo by chtěl navštívit všechny atraktivity a rozložit si výlet do více dnů, tak obec Bukovec, Mosty u Jablunkova i město Jablunkov nabízí možnosti ubytování. Výlet spadá do kategorie adrenalinové trasy. • Segmentace návštěvníků výletu Výlet je určen pro milovníky sportovních aktivit, pro ty co mají chuť zkoušet nové věci a nebojí se zažít trochu adrenalinu. Segmentem by mohli být hlavně skupiny mladých lidí vyhledávající dobrodružství. Vhodný by mohl být také pro rodiče s aktivními dětmi, kteří chtějí svým ratolestem zpestřit zábavu. • Pozoruhodná místa a atraktivity na trase Bukovec (Kempaland – teréní káry, bungee trampolíny, summer tubing22; pevnost Sušanské šance) – Soušský vrch (618 m) – Komorovský Grúň (732 m) – Girová (839 m; pískovcové lomy Čertí mlýny – horolezení) – Studeničný (717 m) – Mosty u Jablunkova (Skiareál Mosty u Jablunkova – bobová dráha, lanové centrum, bungee trampolíny, dětské lanové centrum, Aquazorbing, střelba z luku, Gorolszus23) – Bocanovice – Jablunkov (aquapark) – Návsí (paintball, tankodrom) – Jablunkov (areál Ameryka – aquapark, lano-

22 23

Summer tubing – jízda na speciálním nafukovacím kole na přizpůsobených dráhách. Gorolszus – sjezd na laně

Výsledky práce

50

vé centrum; Segway park- segway24 půjčovna) – Písek (hotel Polanka – venkovní trampolína, bowling) – Bukovec • Průběh trasy (viz příloha E, obr. 39) Z Bukovce se vydáme přes Soušský vrch po cyklotrase č. 561 až k rozcestí Na Dílku. Poté se vydáme okolo vrchů Komorovský Grúň, Girová a Studeničný po neznačených cyklotrasách k obci Mosty u Jablunkova. Přímo do centra obce dorazíme po zpevněných cestách. Po cyklotrase 6081, se dostaneme do Bocanovic, odkud pak pokračujeme po neznačeném úseku dále do města Jablunkov. Po cyklotrase č. 56 se přesuneme do vedlejší obce Návsí, kterou projedeme neznačeným úsekem a napojíme se na silnici č. 474. Po této silnici se vrátíme zpět do Jablunkova. Dále vjedeme na cyklotrasu č. 56 a přes obec Písek zacílíme zpět do Bukovce. Z centra Písku se dostaneme k hotelu Polanka po cyklotrase č. 6086, kterou se také vrátíme nazpět.

Obr. 22


4.3.6

V zdravém těle, zdravý duch

(délka trasy: 23km, náročnost: lehká, typ kola: silniční, trekingové, horské) • Popis výletu Jedná se o kratší trasu spojující městskou část Výškovice a město Klimkovice. Výlet prochází z větší částí oblastí Poodří, pouze město Klimkovice se nachází v oblasti Ostravsko. Povrch je zde nížinatý a projíždí se přes různé osady. Výlet není nijak zvlášť náročný, je proto vhodný pro všechny typy kol. Hlavní turistickou atraktivitou jsou zde lázně Klimkovice, na trase jsou však také k navštívení muzea a zámky, anebo kozí farma. Výlet lze zahrnout do kategorie poznávací. • Segmentace návštěvníků výletu Tento výlet uvítají zejména lidé staršího věku, kteří vedou stále aktivní způsob života. Jedná se o cílovou skupinu, která má ráda klidné projížďky po krajině s občasným zastavením se u místní památky. Na konci výletu si cyklisté odpočinou v Sanatoriu Klimkovice, kde si mohou objednat nějakou z nabízených procedur.

24

Segway – dvoukolové elektrické zařízení

Výsledky práce

51

• Pozoruhodná místa a atraktivity na trase Výškovice (Mariánská kaple; zámek Výškovice) – Slatina (zámek Slatina) – Stará Ves (kostel sv. Jakuba) – Bílovec (zámek Bílovec; Městské muzeum Bílovec; solná jeskyně) – Velké Albrechtice (ekofarma Šťastná koza – ochutnávka kozího mléka) – Bravantice (kostel sv. Valentina; zámek Bravantice – v rekonstrukci) – Olbramice – Klimkovice (zámek Klimkovice; Sanatoria Klimkovice – masáže, zábaly, koupele; Městské muzeum Klimkovice; kostel sv. Kateřiny). • Průběh trasy (viz příloha E, obr. 40) Ve Výškovicích se vydáme na cyklotrasu č. 6190, po které dojedeme až ke Kněžskému mostu, který spojuje obec Bravantice a město Studénka. Zde odbočíme na cyklotrasu č 6191 a pokračujeme dále v cestě. U města Olbramice sjedeme na cyklotrasu č. 6011, která nás dovede až do cíle, do města Klimkovice. Přímo do lázní se pak dostaneme z centra města po neznačené cyklotrase.

Obr. 23


4.4 Vyhodnocení výletů Nové výlety se podařilo navrhnout tak, aby byly využity všechny turistické oblasti regionu. Jak v mapách tras, tak v celkové mapě (viz příloha E, obr. 41) lze díky barevnému odlišení oblastí vidět, která trasa vede kterou lokalitou. V grafu na obrázku 24 lze vidět rozložení výletů do jednotlivých kategorií po návrhu nových tras. Po jeho srovnání s grafem na obrázku číslo 15, lze vyvodit následující: Největší a nejmenší počet rozdělení výletů, zůstal stejný, vyrovnal se akorát počet výletů v turistických oblastech Opavské Slezsko, Těšínské Slezsko a Poodří Moravské Kravařsko. Mimo oblast Beskydy – Valašsko se ostatní oblasti obohatily o výlety, které spadají do kategorií, které se zde ještě nenacházely a to následovně – do oblasti Jeseníky přibyl výlet gastronomický a rodiny s dětmi; oblasti Ostravsko a Opavské Slezsko navýšily svoji nabídku o výlet gastronomický, Těšínské Slezsko o trasu adrenalinovou a Poodří – Moravské Kravařsko o trasu poznávací. Dále rozšířila oblast Beskydy – Valašsko své výlety o gastronomický, oblast Jeseníky – východ o výlet pro aktivní cyklisty a oblast Těšínské Slezsko o výlet poznávací. Tyto typy zde už však byly zahrnuty i dříve.

Výsledky práce

Obr. 24

52

Graf rozšíření kategorií výletu, (zdroj: program excel)

4.5 Propagace výletů Poslední části vlastní práce bylo zjištění, kde a jak by se daly nové výlety propagovat. Propagaci výletů v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko by zajišťovaly organizace cestovního ruchu na úrovní regionů a destinací, které jsou zde zřízeny, anebo samotný Moravskoslezský kraj. V turistickém regionu Severní Morava a Slezsko v současné době fungují čtyři organizace cestovního ruchu a to: Agentura pro regionální rozvoj a.s; KLACR o.s.; Destinační management turistické oblasti Beskydy – Valašsko, o.p.s.; Euroregion Praděd. V této destinaci dále funguje 59 turistických informačních center a 8 místních akčních skupin (MAS). K Propagaci výletů je možné použit následující komunikační nástroje: 1. Internet K propagaci výletů na internetu by byl použit portál kudyznudy.cz, kde každý uživatel může své příspěvky vkládat bezplatně za pomocí zde uvedeného formuláře. Dále by výlety byly zařazeny do již existujících kategorií tipů na kolech přímo na stránkách turistického regionu – msregion.cz. Toto umístění by bylo taktéž bezplatné. Námi popisovaná destinace by také mohla zřídit účet na, v dnešní době nejrozsáhlejší sociální síti, Facebooku. 2.

Propagační materiály Stávající výlety turistického regionu Severní Morava a Slezsko jsou již zahrnuty v tištěných průvodcích, do kterých by se při jejich obnově mohly nové výlety přidat. Jsou jimi například:

Výsledky práce

53

• Morava a Slezsko – cykloprůvodce, kde jsou zahrnuty výlety z krajů Jihomoravského, Olomouckého, Moravskoslezského a Zlínského. • NEJ výlety – zde jsou zahrnuty výlety pouze z námi popisovaného turistického regionu. • Další – Kraj plný adrenalinu; Morava a Slezsko – region plný chutí a zážitků; Moravskoslezský kraj pro rodiny s dětmi. 3.

Časopisy25 Výlety na kolech by mohly být uveřejněny také v časopisech Cykloturistika a Turista. • Inzerce článku v časopise Cykloturistika ve formátu ¼ stránky stojí na jeden výtisk 9500 Kč. Při opakovaném výtisku 6x a více je sleva 10 %. Časopis vychází 7x ročně + speciál o dovolené. Kdybychom tedy chtěli uveřejnit článek v každém díle, vyšla by propagace na 68400 Kč/rok. Cena za 8. výtisku bez slevy: (9500 x 8) = 76000 Kč Sleva 10 %:76000 x 0,1 = 7600 Kč Cena po slevě: 76000-7600 = 68400 Kč • Cena inzerce ve formátu ¼ stránky v časopisu Turista stojí při uveřejnění v jednom díle 13000 Kč bez DPH (DPH 20%: 13000 x 0,2 = 2600 Kč), s DPH je to potom 15600 Kč. Při spolupráci vznikají různé klientské slevy, takže ceny mohou být nižší.

4.

Veletrhy V České republice probíhají dva mezinárodní veletrhy a to průmyslu cestovního ruchu – veletrh Go a turistických možností v regionech – veletrh Regiontour. Veletrhu se účastní klíčové subjekty a osoby s rozhodovacími pravomocemi v cestovním ruchu ČR a jednotlivých regionů.

5.

Létačky a brožury26 Letáčky a brožury by byly rozdávány v turistických informačních centrech, které se nacházejí v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko. • Letáček ve formátu A5 by obsahoval informace o jednom výletu, byla by zde nakreslena trasa se zaznačenými zájmovými body. Dále by zde byly informace o délce a náročnosti trasy Při koupi 20000 ks za 6940 Kč by jeden barevný letáček této velikosti vyšel na cca 0,35 Kč. Cena za přípravu jednoduchého grafického návrhu při barevném, jednostranném tisku by stála 500 Kč, při složitějším návrhu by to pak bylo 1700 Kč. Při dodání vlastního návrhu je jeho kontrola prováděna zdarma. Letáčky by pro návštěvníky byly poskytovány bez poplatku.

25 26

Ceny byly získány po emailové komunikaci s redakcemi časopisu Cykloturistika a Turistik Ceny byly získány z internetových stránek společnosti netprint.cz

Výsledky práce

54

• Turistické brožury by pak obsahovaly již všechny výlety, ke kterým by byly přidány i tipy a kontakty na ubytování a stravování v dané lokalitě. Nacházel by se zde i krátký popis turistických atraktivit. Brožurky by byly zpoplatněny cenou 20 Kč. Tisk brožurky ve formátu skládaného letáku (6 stran) velikosti A3 dlouhý by při koupi 20000 ks za 32536 Kč vyšla na cca 1,63 Kč.

Diskuse

55

5 Diskuse Tato práce je zaměřena na tvorbu nových zájmových cyklistických výletů, které by mohli absolvovat zájemci při návštěvě turistického regionu Severní Morava a Slezsko. Region již nějaké výlety na kolech má zpracovány, ale i přesto se podařilo vytvořit 6 nových tras, které se od stávajících odlišují tématicky a vedou doposud nezmíněnými místy, nacházející se v této destinace. Některá města, kterými se projíždí ve stávajících výletech, musely však být použity i ve výletech nových, neboť při spojení dvou sousedních obcí či měst, nebo turistických atraktivit se nedalo jinudy pohodlně po cyklotrasách projet, než právě přes tato místa. Tratě mají však různý zájmový charakter. Témata nových výletů se od stávajících odlišují zejména svou neobvyklostí. Například cykloturistiku spojenou s geocaschingem nelze najít ani v jednom popisu již vytvořených tras. Taktéž návštěvu restaurací, které nesou značku Maurerův výběr Grand restaurant. „Za úsměvem našich dětí“ a „Cestujeme s adrenalinem“ obsahují širokou škálu atraktivit, které jsou právě tématem těchto výletů. U trasy „V zdravém těle, zdravý duch“ je ojedinělostí návštěva Kozí farmy. Poslední výlet přiláká turisty hlavně z důvodu odhalení, co se skrývá na konci světa. Na portálu msregion.cz lze u jednotlivých výletů nalézt také fotogalerii a odkazy na adresy ubytovacích a stravovacích zařízení, což v této práci chybí. U stávajících výletů je také uveden bližší popis navštěvovaných atraktivit, který je obohacen o jejich historii nebo jiné zajímavosti. V této práci je pouze napsán výčet jednotlivých turistických cílů. Nově vytvořené mapy jsou na rozdíl od map, uveřejněných na již zmiňovaných stránkách, barevně odlišeny a obsahují symboly a popisy atraktivit, což u původních nelze zobrazit. V této práci, se naskytl problém při vymezení turistického regionu Severní Morava a Slezsko neboť v roce 2010 bylo schváleno nové rozdělení turistických regionů ČR, která nyní obsahuje 17 regionů, oproti 15 ti původním. Pro námi popisovaný turistický region zůstává název sice zachován, ale nespadají zde již části Olomouckého a Zlínského kraje. Nyní však všechny města a obce, které se nacházejí v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko jsou ta, kterými je vymezen Moravskoslezský kraj. Proto pro mnohé lidi je těžké rozeznat rozdíl mezi těmito dvěma pojmy. V práci je používán termín turistický region, neboť jak byla uvedena jeho definice v přehledu literatury a pramenů, má turistický region obdobné podmínky pro určitý typ či formu cestovního ruchu a odlišuje se tak od ostatních turistických regionů. Původním plánem bylo zachytit všechny nově vytvořené výlety do jedné mapy i s atraktivitami a jejich popisky. Z důvodu nepřehlednosti to však nebylo možné. Při měřítku, kde by se sice zobrazily všechny trasy najednou, nešly vidět dané symboly atraktivit a jejich popisky se překrývaly, nebo se vůbec nezobrazily. Taková mapa by pro návštěvníka neměla žádnou vypovídací hodnotu. Proto

Diskuse

56

byly jednotlivé výlety zpracovány samostatně a do celkové mapy byla vyznačena pouze jejich poloha v turistickém regionu, aby se návštěvníci zorientovali, kde se daný výlet nachází. V jednotlivých mapách byla nejdříve použita podkladová vrstva od národního geoportálu INSPIRE z adresáře CENIA. Ale z důvodu nejasného grafického obrazu při velkém přiblížení, tato mapa nevypadala dobře a jednotlivé atraktivity a jejich názvy zde zanikaly. Použita byla tedy pouze data z již zmiňovaného souboru ArcČR500, kde byla zobrazena pouze vrstva měst a obcí, vodních toků, vodních ploch a lesů. Tyto podklady nemají sice reálný vzhled, ale jdou zde pěkně vyčíst atraktivity, které se na trati nacházejí, a cyklista se může zorientovat podle vyznačených měst a řek které jsou pro tyto výlety dostačující. U Propagace, která je blíže popsána ve výsledcích práce je nutno neopomenout ještě několik bodů. Tištění průvodci, zabývající se cykloturistikou byly vydány v roce 2010 a bohužel nebylo zjištěno, kdy by mohlo dojít k jejich obnově. Obsahují však stále aktuální trasy a stávající výlety, proto není předpokládaná jejich brzká renovace. Ceny u inzerce v časopisech se dále odvíjejí od dlouhodobé spolupráce, od opakovaného uveřejnění článku a dalších klientských slev, proto uvedenou hodnotu je nutno brát pouze orientačně. Totéž platí i u tvorby letáčků a brožurek. Přínos práce lze vidět v rozšíření stávající nabídky cyklistických výletů v tomto regionu a následných frekventovanějších návštěv míst na příslušných tratích. Vytvořené výlety obohatí sekci cykloturistiky na internetovém portále Moravskoslezského regionu a je možné je i s příslušnými mapami poskytnout také turistickým informačním centrům v daných oblastech. Tyto rozsáhlejší možnosti cykloturistiky by měly do regionu přilákat jak již stávající tak nové návštěvníky. Vytvořené mapy tras přehledně zobrazují turistům výskyt atraktivit a jejich popisky, což přispěje při plánování cílů, které bude chtít cyklista navštívit. Jsou zde vykresleny také okolní města a obce, vodní toky a vodní plochy, které slouží k zorientování se v poloze výskytu výletů. Na celkové mapě lze pak najít polohu všech tras pohromadě s příslušným měřítkem mapy a legendou obsahující názvy jednotlivých výletů.

Závěr

57

6 Závěr Cílem této práce bylo navrhnout a graficky zpracovat nové cyklistické výlety v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko, které by rozšířily stávající nabídku zájmových výletů a přispěly tak k rozvoji cestovního ruchu v této destinaci. V první části práce s názvem přehled literatury a pramenů byla rozebrána problematika cestovního ruchu, konkrétně pak jeho druhy a formy, které znamenají pro účastníka cestovního ruchu kritérium při výběru jeho jedno či vícedenního výletu do dané destinace. Podrobně zde byly popsány ubytovací a stravovací služby, neboť potřeby hladu, žízně a přenocování se s cestováním úzce spojují. Důležité bylo také zmínit nabídku destinace, neboť hlavní náplní výletů je právě návštěva turistických atraktivit. Blíže rozebrána byla jedna z forem cestovního ruchu – Cykloturistika, která je hlavní naplní této práce. Byly zde uvedeny jednotlivé typy cyklistických tras a jejich značení; odkazy, na kterých lze získat dostupné informace o cyklodopravě v ČR a příklady dvou programů, které se zabývají sítí cyklotras a cyklostezek v Česku a v Evropě. Poslední téma této části popisovalo geografické informační systémy a tvorbu map, které se použilo ve vlastní práci k vytvoření tras nových výletů. Druhá část této práce popisuje výsledky zpracovávaného tématu. Nejdříve byl charakterizován daný turistický region Severní Morava a Slezsko a jeho oblasti. Byla vymezena jejich geografická poloha a nastíněna nabídka destinace z pohledu cestovního ruchu. Tento turistický region má z pohledu cestovního ruchu příznivou polohu, neboť sousedí se státy Polsko a Slovensko, kde lze tedy očekávat i příval zahraničních turistů. V regionu leží třetí největší město České republiky, město Ostrava, které je s dalšími dvěma největšími městy Prahou a Brnem spojena dálnicí D1. Krajinu tvoří dvě velká pohoří a to Beskydy a Jeseníky a je zde široká škála turistických atraktivit, pro dovolenou po celý rok. Dále byl analyzován současný stav cykloturistiky v daném regionu, kde byly uvedeny zdejší nejznámější cyklotrasy evropského, národního, regionálního a místního charakteru a stávající výlety na kolech. Jak je uvedeno v textu, nejvíce výletů se nachází v oblasti Beskydy – Valašsko, jejichž typ spadá do všech kategorií kromě dálkových tras. V ostatních oblastech jsou zahrnuty pouze dvě až tři typy tras. Poté bylo vytvořeno 6 nových, tématicky laděných tras, po kterých by návštěvníci mohli zavítat do míst, které nejsou zahrnuty ve stávajících výletech. Náměty těchto výletů byly koncipovány tak, aby vyhověly všem věkovým skupinám a aby spadaly do kategorií, které již obsahuje portál msregion.cz a rozšířily tak jejich nabídku tematických cyklistických výletů v dané destinaci Každou oblast se podařilo obohatit minimálně o jednu trasu. Mimo oblast Beskydy – Valašsko měly tyto trasy i jiný zájmový charakter než stávající výlety na kolech. Jednotlivé mapy, které byly vytvořeny v programu ArcMap zobrazují turistické atraktivity, které lze na výletě navštívit, dále byly zachyceny města, lesy,

Závěr

58

řeky a vodní plochy, které se v okolí tras nacházejí. Z map lze podle barevného odlišení polygonových vrstev měst a obcí rozeznat, kterou turistickou oblastí trasy procházejí. Barevně odlišeny jsou také linie jednotlivých tras, aby v celkové mapě bylo z legendy dobře poznat, který název výletu přísluší dané trase. V práci bylo také důležité zmínit, jak by se o těchto výletech, což by o nových produktech destinace, dozvěděla široká veřejnost. Byla proto vytvořena koncepce propagace těchto výletu. Turista, který zavítá do dané destinace a chce získat typy na jeho trávení volného času, navštěvuje turistické informační centra, kde mu jsou tyto rady poskytnuty. Údaje o jednotlivých výletech jsou mu předávány prostřednictvím letáčku a brožurek, které zde lze získat zdarma, nebo za drobný poplatek. S rozvojem techniky, lze také veškeré informace získat z pohodlí domova již před zahájením výletu a to prostřednictvím internetu. Jako dva hlavní zdroje byly zvoleny již zmiňované stránky moravskoslezského regionu a portál kudyznudy.cz, který je jeden z nejnavštěvovanějších co se týká vyhledávání typů na výlety. Přínosnou možností by bylo také zřídit pro region účet na sociální sítí Facebook. O tomto produktu se zájemci mohou dále dozvědět ve specializovaných, periodicky vydávaných publikacích pro cyklisty a to v časopise Cykloturistika a Turista. Při návštěvě veletrhů Go a Regiontour získají účastníci nejen informace o těchto výletech, ale i dalším dětí v příslušné lokalitě.

Literatura

59

7 Literatura Knižní zdroje ČERTÍK, MIROSLAV. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Vyd. 1. Praha: OFF, 2001, 352 s. ISBN 80-238-6275-8. DICKINSON, JANET A LES LUMSDON. Slow travel and tourism. Washington, DC: Earthscan, 2010, 232 p. ISBN 18-497-1113-5. FORET, MIROSLAV. Marketingová komunikace. 3., aktualiz. vyd. Brno: Computer Press, 2011, 486 s. ISBN 978-80-251-3432-0. FORET, MIROSLAV A VĚRA FORETOVÁ. Jak rozvíjet místní cestovní ruch. 1. vyd. Praha: Grada Pub., 2001, 178 p. ISBN 80-247-0207-X. GALVASOVÁ, IVA. Průmysl cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2008, 262 s. ISBN 978-808-7147-061. INDROVÁ, JARMILA, PETR HOUŠKA A ZDENKA PETRŮ. Kvalita ve službách cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2011, 169 s. Odborná kniha s vědeckou redakcí. ISBN 978-80-245-1766-7. KIRÁĽOVÁ, ALŽBETA. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 80-861-1956-4. KOLEKTIV, MARIE HESKOVÁ a. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 2., upr. vyd. Praha: Fortuna, 2011. ISBN 978-807-3731-076. KOMINÁCKÁ, JITKA A PAVEL POKORNÝ. Geografické informační technologie pro manažery: podpůrná učební pomůcka. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2005, 106 s. ISBN 80-245-0864-8. MACHALOVÁ, JITKA. Prostorově orientované systémy pro podporu manažerského rozhodování. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2007, xv, 141 s. ISBN 978-807179-463-9. ORIEŠKA, JÁN. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010, 405 s. ISBN 978-808-5970-685. PALATKOVÁ, MONIKA A JITKA ZICHOVÁ. Ekonomika turismu: turismus České republiky: vymezení a fungování trhu turismu, přístupy k hodnocení významu a vlivu turismu, charakteristika turismu České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 205 s. ISBN 978-80-247-3748-5. RYGLOVÁ, KATEŘINA, MICHAL BURIAN A IDA VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch – podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 213 s. ISBN 978-80-247-4039-3. RYGLOVÁ, KATEŘINA. Cestovní ruch: soubor studijních materiálů. Vyd. 3. rozš. Ostrava: Key Publishing, 2009, 187 s. Management (Key Publishing). ISBN 978-807-4180-286. TUČEK, JÁN. GIS: Geografické informační systémy. Principy a praxe. 1. vyd. Brno: Computer Press, 1998, 424 s. ISBN 80-722-6091-X.

Literatura

60

VYSTOUPIL, JIŘÍ A MARTIN ŠAUER. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011, 315 s. ISBN 978807-3803-407. ZELENKA, JOSEF A MARTINA PÁSKOVÁ. Výkladový slovník cestovního ruchu. Kompletně přeprac. a dopl. 2. vyd. Praha: Linde, 2012, 768 s. ISBN 978807-2018-802. Internetové zdroje ARCDATA PRAHA: GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY Aplikace ArcGis [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.arcdata.cz/produkty-asluzby/software/arcgis/arcgis-for-desktop/aplikace-arcgis-for-desktop/ ARCDATA PRAHA: GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY ArcČR® 500 [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.arcdata.cz/produkty-asluzby/geograficka-data/arccr-500/ COT BUSINESS Nové rozdělení turistických regionů [online]. 2010 [cit. 2013-0509]. Dostupné z: http://www.cot.cz/index.php?page=200&jazyk=1&id=1040813910 CYKLO STRATEGIE: VAŠE BRÁNA K INFORMACÍM O CYKLODOPRAVĚ A CYKLOTURISTICE V ČESKÉ REPUBLICE [online]. 2008 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.cyklostrategie.cz/ CZECHTOURISM.CZ Jednotná klasifikace turistických informačních center České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/informacni_centra/klasifikace/21_03_1 3_jednotna_klasifikace_tic.pdfESRI [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.esri.com/ CZECHTOURISM.CZ Tisková zpráva: Agentura CzechTourism a A.T.I.C. ČR se dohodly na společné certifikaci turistických informačních center [online]. Praha, 2012 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/informacni_centra/klasifikace/11_12_12 _jednotna_klasifikace_tic.pdf ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Územní a evidenční prvky [online]. 2013 [cit. 2013-0505]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/rso.nsf/i/uzemni_a_evidencni_prvky ČESKÝ ÚŘAD ZEMĚMĚŘIČSKÝ A KATASTRÁLNÍ Základní báze geografických dat ZABAGED® [online]. 2012 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AK CE=DOC:30-ZU_ZABAGED EUROVELO [online]. 2013 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.eurovelo.com/en GEOCACHING.CZ [online]. 2007 [cit. 2013-05-20]. Dostupné z: http://www.geocaching.cz/news.php GEOPORTÁL INSPIRE [online]. 2013 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://geoportal.gov.cz/web/guest/uvod

Literatura

61

HOTELSTARS.CZ Metodika klasifikace Hotelstars: Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky [online]. 2013 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/metodika-klasifikace#3 HOTELSTARS.EU [online]. 2013 [cit. 2013-05-05]. Dostupné z: http://www.hotelstars.eu/ INFORMAČNÍ SYSTÉM VODA ČESKÉ REPUBLIKY Vodohospodářský informační portál [online]. 2009 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://voda.gov.cz/portal/ MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007-2013 [online]. [cit. 2013-03-28]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/fe9ed7fd-a7b8-43f3-95aee0adbbbbc0e5/III-_Koncepce_7-11-07.pdf MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Oficiální jednotná klasifikace ubytovacích zařízení České republiky 2010–2012 [online]. 2010 [cit. 2013-04-03]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/d2e0a220-2540-4d5b-a0e0798762e1a82c/Oficialni-jednotna-klasifikace-CR-2010MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Světová organizace cestovního ruchu [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Cestovniruch/Mezinarodni-spoluprace/Ucast-v-mezinarodnichorganizacich/Svetova-organizace-cestovniho-ruchu-(UNWTO) MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR ZELENKA, Josef, Vít PECHANEC, Vladimír BUREŠ, Pavel ČECH a Daniela PONCE. E-Tourism v oblasti cestovního ruchu [online]. 2008 [cit. 2013-03-29]. ISBN 978-808-7147-078. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/a724028c-5ad8-4ea3-ae45c6fb8440ef19/GetFile13_1.pdf MORAVSKOSLEZSKÝ REGION: NEVŠEDNÍ ZÁŽITKY [online]. 2012 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://msregion.cz/ NADACE PARTNERSTVÍ Greenways [online]. 2010 [cit. 2013-04-14]. Dostupné z: http://www.nadacepartnerstvi.cz/p-12398 NÁRODNÍ ÚSTAV ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Klasifikace jednotek NUTS [online]. 2008 [cit. 2013-04-01]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/klasifikacejednotek-nuts POI.CZ [online]. 2008 [cit. 2013-03-29]. Dostupné z: http://www.poi.cz/ RISY.CZ: REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SERVIS Místní akční skupiny [online]. 2012 [cit. 2013-05-10]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajskeris/moravskoslezsky-kraj/regionalni-informace/mistni-akcni-skupiny/ RISY.CZ: REGIONÁLNÍ INFORMAČNÍ SERVIS Severní Morava a Slezsko: turistický region [online]. 2012 [cit. 2013-05-11]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/moravskoslezsky-kraj/regionalniinformace/o-kraji/severni-morava-a-slezsko/

Literatura

62

WORLD TRADE ORGANIZATION What is the WTO [online]. 2013 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z http://www.wto.org/english/thewto_e/whatis_e/whatis_e.htm

Přílohy

63

Přílohy

Přílohy

64

A Dostupné informace o cyklodopravě a cykloturistice Na internetové stránce www.cyklostrategie.cz lze nalézt odkazy na tyto cyklistické portály (www.cyklostrategie.cz, 2008). • www.cyklodoprava.cz – portál určený politikům, projektantům, úředníkům a všem těm, kteří chtějí něco udělat pro podporu cyklodopravy. • www.ceskojede.cz – národní portál určený veřejnosti, jehož cílem je propagovat nabídku celé ČR pro cyklisty i další druhy aktivní turistiky. • www.cyklokonference.cz – portál určený politikům a odborníkům, kteří se chtějí dále vzdělávat v oblasti cyklodopravy a cykloturistiky. • www.cyklomesta.cz – portál slouží pro sdílení zkušeností a aktivit mezi městy, kteří podporují cyklistickou dopravu. • www.ibesip.cz – dopravně-bezpečnostní portál s informacemi o bezpečném chování v provozu nejen na kole.

Obr. 25

Logo portálu cyklodoprava, (zdroj: www.cyklostrategie.cz)

Obr. 26 Loga portálů českojede, cyklokonference, cyklomesta, ibesip, (zdroj: www.cyklostrategie.cz)

Přílohy

65

B Program Greenways • Moravské vinařské stezky – dlouhodobý projekt ochrany kulturního dědictví a rozvoje vinařské turistiky na Jižní Moravě. Do projektu je zapojeno 280 vinařských obcí v 10 vinařských oblastech. Na trasách o celkové délce 1200 km jsou návštěvníkům poskytovány jedno- ale i vícedenní výlety za poznáním folklóru, vína a památek. • Grenways Praha-Wien – jedná se o síť cyklistických a pěších tras mezi Prahou a Vídni. Trasa začíná v centrálním parku v Praze 13 a končí ve Vídni ve Stammers dorf. Na trase 470 km může účastník odhalovat místní krajinu, přírodu, ale i kulturu a tradice. • Labská Stezka – Tato stezka je jednou z nejnavštěvovanějších stezek v Německu, kde nese název Elberadweg. V české republice má přibližně 370 km a je značena obecným národním cykloturistickým značením. • Dražní Stezky- jedná se o budování stezek na zrušených nebo nepoužívaných železničních tratí. V české republice existuje více než 1000 km zrušených železnic. Projekt drážní stezky je pouze na počátku svého zrodu.

Obr. 27 Logo Moravské vinařské stezky, Grenways Praha-Wien, Labská stezka, Dražní stezky, (zdroj: www.nadacepartnerstvi.cz)

• Cyklistické vítání – jedná se o celonárodní certifikační systém, který prověřuje z pohledu cyklistů nabídku stravovacích a ubytovacích služeb, kempů a turistických cílů. Turistická zařízení, která projdou certifikací, jsou označeny zelenobílou známkou s usmívajícím se kolem.

Obr. 28

Logo Cyklistické vítání, (zdroj: www.cyklistevitani.cz)

Přílohy

66

C Program EuroVelo • EuroVelo 927 – Známá pod názvem Jantarová stezka, která byla v dávné minulosti používána jako dopravní koridor k přepravě jantaru. Stezka začíná v polském městě Gdaňsk a do České republiky vstupuje v Jeseníkách. Dále pokračuje přes Olomouc do Jihomoravského kraje a poté přes Rakousko, Slovinsko až do Chorvatska, kde končí ve městě Pula. Trase přes Čr je již realizována. • EuroVelo 428 – Putování po této stezce začíná ve francouzském městě Roscoff, kde dále pokračuje přes Belgii a Německo až do České Republiky. Zde prochází městy Beroun, Praha, Kolín, Bystřice pod Pernštejnem až do Jihomoravského kraje. Poté se před Olomoucí stáčí kolem řeky Bečvy a vede dále do Polska a na Ukrajinu. • EuroVelo 7 29– Trasa spojuje státy Švédsko, Dánsko, Německo, Českou Republiku, Rakousko, Itálii a končí na Maltě. • EuroVelo 1330 – nazývaná též jako Stezka železné opony začíná u Barentsova moře, sleduje norsko-ruskou a finsko-ruskou hranice a vede k Baltskému moři. Odsud pak přes Estonsko, Lotyšsko, Litvu, Kaliningrad a Polsko do Německa. Českou republikou prochází přes Šumavu, okolo Moravy až do Bratislavy. Podél jižní hranice Maďarska objíždí Slovensko, Chorvatsko a Srbsko. Vede také přes státy Rumunsko, Makedonii, Řecko a Turecko a poté končí na břehu Černého moře v Bulharsku.

Baltic-Adriatic: Gdansk - Pula 1930 km Central Europe Route: Roscoff - Kiev ,4000 km 29 Sun Route: North Cape - Malta 7409 km 30 Iron Curtain Trail: Barents Sea – Black Sea 10400 km 27

28

Přílohy

Obr. 29

67

Plán tras programu EuroVelo, (zdroj: www.eurovelo.com)

Přílohy

68

D Stávající výlety na kolech 1.

Dálkové

• Jantarová stezka (délka: 90 km v MSK, náročnost: obtížná, typ kola: všechny) Bohumín – Ostrava – Studénka – Suchdol nad Odrou – Bělotín 2.

Adrenalinové • Lesem Beskydským hřebenem

(délka: 36 km, náročnost: obtížná, typ kola: horské) Morávka – Slavíč – chata Ropička – chata na Kotáři – Prašivá – Pražmo – Morávka • Bike park Morávka – Sviňorky (délka: 0,8 km, náročnost: obtížná, typ kola: horské) 3.

Aktivní cyklisté

• Na Lysou horu – královnu Moravskoslezských Beskyd (délka: 49 km, náročnost: obtížná, typ kola: horské) Frýdlant nad Ostravicí – Malenovice – Lysá Hora – Papežov – Zlatník – Visalaje – Ostravice – Nová Ves – Frýdlant nad Ostravicí • Kolem Slezské Harty (délka: 75 km, náročnost: obtížná, typ kola: trekingové) Bruntál – Slezský Kočov – Moravský Kočov – Valšov – Černý most – Nová Pláň – Volárna – Roudno – Křišťanovice – Dvorce – Kružberk – Hořejší Kunčice – Bohdanovice – Leskovec nad Moravicí – Razová – Mezina – Bruntál • Okolím Bílé (délka: 49 km, náročnost: obtížná, typ kola: trekingové) Bílá – Bílý Kříž – Švarná Hanka – Charbulák – Staré Hamry – Podolánky – Mezivodí – Salajka – Bílá 4.

Rodiny s dětmi

• Koupání ve Slezské bráně (délka: 39 km, náročnost: lehká, typ kola: všechny) Havířov – Horní Bludovice – Žermanice – Soběšovice – Dolní Domaslavice – Hradiště – Těrlicko – Bludovice – Havířov • Po zámcích krajiny Poodří (délka: 37 km, náročnost: lehká, typ kola: trekingové) Nový Jičín – Kunín – Bartošovice – Nová Horka – Studénka – Kněžský most – Jistebník – Fonovice – Klimkovice – Polanka nad Odrou

Přílohy

Obr. 30

5.

69

Trasa výletu Po zámcích krajiny Poodří, (zdroj: www.msregion.cz)

Gastronomie

• Za pivem a Štramberskýma ušima (délka: 57 km, náročnost: lehká, typ kola: silniční) Štramberk – Tamovice – Rybí – Libhošť – Borovec – Příbor – Kopřivnice – Lubina – Větřkovice – Kopčanka – Hukvaldy – Rybí – Kozlovice – Myslík – Palkovice – Olešná – Frýdek-Místek – Dobrá – Nošovice

Obr. 31

6.

Trasa výletů Za pivem a štramberskýma ušima, (zdroj: www.msregion.cz)

Poznávací

• Za dřevěnými kostelíky až k nejvýchodnějšímu bodu republiky (délka: 112 km, náročnost: obtížná, typ kola: trekingové) Třinec – Vendryně – Ostrý vrch – Nýdek – Bystřice – Hrádek – Filipka – Nad Zimným – Groníček – Bahenec – Bystrý – Písek – Bukovec – Hrčava – Markov – Pulgruň – Mosty u Jablunkova – Bocanovice – Milíkov – Podgruň – Guty –

Přílohy

70

Smilovice – Komorní Lhotka – Prašivá – Vyšní Lhoty – Nižní Lhoty – Nošovice – Dobrá – Frýdek Místek • Po stopách technického bohatství (délka: 40 km, náročnost: lehká, typ kola: silniční) Ostava-Vítkovice – Slezská Ostrava – Michálkovice – Heřmanice – Koblov – Černý les – Štipky – Darkovičky – Hlučín

Obr. 32

7.

Trasa výletu Po stopách technického bohatství, (zdroj: www.msregion.cz)

Ostatní • Adrenalin pod Pradědem

(délka: 77 km, náročnost: obtížná, typ kola: horské) Karlova Studánka – vrchol Ovčárna – sedlo Vidly – Praděd – Švýcarna – sedýlko Petrovka – Červenohorské sedlo – Vidly – Karlova Studánka • Cesta Pradědovou zemí (délka: 62 km, náročnost: obtížná, typ kola: trekkingové, horské) Město Albrechtice – Hynčice- Holčovice – Karlovice – Vrbno pod Pradědem – Karlovice – Hošťálkovy – Linhartovy – Město Albrechtice • Historickými perlami Lašska (délka: 66 km, náročnost: střední, typ kola: trekingové, horské) Studénka – Bartošoice – Kunín – Nový jičín – Rybí – Štramberk – Kopřivnice – Příbor – Trnávka – Petřvald – Mošnov – Skotnice – Sedlnice – Nová Horka – Studénka

Přílohy

71

• Hlubokým údolím Beskyd (délka trasy: 58 km, obtížnost: lehká, typ kola: trekkingové, horské) Čeladná – Podolánky – Mezivodí – Bílá – Bílý Kříž – Ježánky – Přehrada Šance – Ostravice – Čeladná • Hory doly údolím Morávky až na Prašivou (délka: 58 km, náročnost: obtížná, typ kola: horská) Morávka – Visalaje – bílý Kříž – Slavíč – Ropička – Kotař – Prašivá – Vyšní Lhoty – Morávka • Magickým údolím Moravice (délka: 50 km, náročnost: střední, typ kola: trekingové, horské) Opava – Branky u Opavy – Hradec nad Moravicí – Vítkov – Čermná ve Slezsku – Svatoňovice – přehrada Kružberk – Budišov nad Budišovkou • Neznámým známým Osoblažskem (délka: 47 km, náročnost: lehká, typ kola: všechny) Město Albrechtice – Pelhřimov – Slezské Rudoltice – Dolní Povelice – Bohušov – Hlinka – Sádek- Dívčí Hrad – Liptáň – Třemešná – Rudíkov – Město Albrechtice • Okolo Ondřejníku (délka: 36 km, obtížnost: středně obtížná, typ kola: všechny) Frýdlant nad Ostravicí – Metylovice- Lhotka – Kozlovice – Tichá – Kunčice pod Ondřejníkem – Čeladná – Frýdlant nad Ostravicí • Po stopách J.A.Komenského (délka: 38 km, náročnost: střední, typ kola: všechny) Fulnek – Jerlochovice – Tošovice – Odry – Vražné – Jeseník nad Odrou – Bernartice nad Odrou – Suchdol nad Odrou – Kletné – Fulnek • Po stopách Leoše Janáčka (délka: 44 km, obtížnost: středně obtížná, typ kola: všechny) Olešná – Palkovice – Kozlovice – Rychvaltice – Fryčovice – Brušperk – Olešná • Po stopách technických památek (délka: 48 km, náročnost: lehká, typ kola: trekingové, horské) Opava – Zlatníky – Stěbořice – Nový Dvůr – Hlavnice – Bratříkovice – Svobodné Heřmanice – Košetice – Sádek – Velké Heraltice – Tábor – Loděnice – Holasovice – Držkovice – Vávrovice – Opava • Projížďka Sovineckým panstvím (délka: 23 km, náročnost: střední, typ kola: trekingové, horské) Rýmařov – Stránské – Jiříkov – Sovinec – Rešov – Skály – Stříbrné Hory – Janovice – Rýmařov

Přílohy

72

• Proti proudu Moravice ke Kružberku a Hartě (délka: 72 km, náročnost: střední, typ kola: všechny) Vítkov – Lhotka- Nové Těchanovice – Jánské Koupele – Kružberk – Hořejší Kunčice – Bohdanovice – Leskovec nad Moravicí – Staré Heřminovy – Svobodné Heřmanice – Bratříkovice – Hlavnice – Litultovice – Pilný Mlýn – Lhotka u Litultovic – Moravice – Melč – Radkov – Podhradí – Vítkov • Pustevnami a Smrkem za bohem Radegastem (délka trasy: 47 km, obtížnost: středně obtížná, typ kola: trekkingové, horské) Pustevny – Bařiny – Podolánky- Ostravice – Podolánky – Cyrilka – Radhošť – Pustevny • Slezskými Beskydami na Trojmezí (délka 81 km, náročnost: lehká, typ kola: trekingové, horské) Jablunkov – Třinec – Vendryně – Bystřice – Nýdek – Filipka – osada Bahenec- Písek – Bukovec – Hrčava – Mosty u Jablunkova – Milíkov – Třinec • Výlet kouzelným Novojičínskem (délka: 39 km, náročnost: střední, typ kola: trekingové, horské) Nový Jičín – Starý Jičín – Palačov – Lešná – Jasenice – Hostašovice – Hodslavice – Mořkov – Žilina – Nový Jičín • Za pevnostmi Hlučínska (délka: 42 km, náročnost: střední, typ kola: všechny) Hlučín – Kozmice – Bohuslavice – Vřesina – Darkovičky – Šilheřovice – Antošovice – Petřkovice – Bobrovníky – Hlučín • Za sopkami Nízkého Jeseníku (délka: 49 km, náročnost: lehká, typ kola: trekingové, horské) Bruntál – Dlouhá Stráň – Razová – Leskovec nad Moravicí – Bílčice – Roudno – Valšov – Moravskoslezský Kočov – Bruntál • Z Bezručovy Opavy do Beethonova hradce (délka: 50 km, náročnost: střední, typ kola: trekingové, horské) Opava – Kravaře – Štítina – Nové Sedlice – Suché Lazce – Raduň – Pustá Polom – Hlubočec – Jakubčovice – Hradec nad Moravicí – Branka u Opavy – Opava • Z Ostravy do Hlubokých lesů (délka: 38 km, náročnost: obtížná, typ kola: trekingové, horské) Ostrava Svinov – Ostrava Poruba – Vřesina – Dolní Lhota – Kyjovice – Těškovice – Bítov – Lubojaty – Olbramice – Zbyslavice – Ostrava Poruba – Ostrava Svinov • Za nedotčenými krásami Oderských vrchů (délka: 47 km, náročnost: obtížná, typ kola: všechny)

Přílohy

73

Odry – Jakubčovice nad Odrou – Spálov – Luboměř – Potštát – zřícenina hradu Puchart – Střítež nad Ludinou – Dobečov – Odry • Za lysohorskými zbojníky (délka: 53 km, náročnost: obtížná, typ kola: horské) Ostravice – Malenovice – Ivančena – Zimný – Lysá hora – Zimný – Bílý Kříž – Gruň – Přehrada Šance – Ostravice

Přílohy

E Trasy nově navržených výletů, mapa výletů Zubatá žába (obr. 33) Až nakonec světa (obr. 34) Na kole s plným břichem, 1. okruh (obr. 35) + Maurerův výběr Grand Restaurant (tab. 2) Na kole s plným břichem, 2. okruh (obr. 36, 37) + Maurerův výběr Grand Restaurant (tab. 2) Za úsměvem našich dětí (obr. 38) Cestujeme s adrenalinem (obr. 39) V zdravém těle, zdravý duch (obr. 40) Celková mapa výletů (obr. 41)

74

Přílohy

Obr. 33

75

Zubatá žába, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

Přílohy

Obr. 34

76

Až nakonec světa, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

Přílohy

Obr. 35

77

Na kole s plným břichem – 1. okruh, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

Přílohy

Obr. 36 Na kole s plným břichem – 2. okruh – 1. část, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

78

Přílohy

Obr. 37 Na kole s plným břichem – 2. okruh – 2. část, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

79

Přílohy

Obr. 38

80

Za úsměvem našich dětí, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

Přílohy

Obr. 39

81

Cestujeme s adrenalinem, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

Přílohy

Obr. 40

82

V zdravém těle, zdravý duch, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

Přílohy

Tab. 2

83

Maurerův výběr Grand Restaurant, (zdroj: vlastní práce)

Název restaurace

Typ kuchyně

Zajímavost

Internetové stránky

Krnov Hotel Civilín Koliba – Krnov Kafé Kramer U krbu U Náhonu Café Au Père Tranquille Comedor Mexikano Lotos Jan Maria Hotel Ondráš Jiný Svět Hrad Pension Sklep u Hasrmana Harcovna u Fucimanů Miura hotel

česká, mezinárodní česká, regionální

stylová dřevěnice Opava mezinárodní + zákusky výběr z 24 káv česká, mezinárodní dřevěný interiér česká, mezinárodní moderní design Moravská Ostrava francouzská 69 druhů šampaňského vína mexická, španělská stylový interiér asijská, čínská, vegetariánská tradiční čínské stolování Slezská Ostrava česká, mezinárodní bývalá šachta Sviadnov mezinárodní, česká vlastní pekárna Frýdek-Místek česká, francouzská design anglického stylu staročeská středověká krčma Frýdland nad Ostravicí rybí obří akvárium česká, mezinárodní, k pivu stylový hostinec Čeladná regionální, středozemní vzhled vesmírné lodi

www.civilin.cz

www.remark.cz www.restaurace-ukrbu.cz u.nahonu.cz www.aucafe.cz www.comedor.cz www.lotosrestaurant.cz www.jan-maria.cz www.ondras.cz www.jinysvet.cz www.penzionhrad.cz

www.naharcovne.cz www.miura.cz

Přílohy

Obr. 41

84

Celková mapa výletů, (zdroj: vlastní práce v programu ArcMap)

Možnosti rozvoje cykloturistiky v turistickém regionu Severní Morava a Slezsko

Recommend Documents