Možnosti financování výzkumu a vývoje Prezentace pro seminář TAČR na téma
Od myšlenek k aplikacím, ale jak to provést?
13.9.2012 PhDr.Mgr. Jana Chvalkovská
Obsah 1. Zdroje financování VVaI v ČR 2. Mezinárodní srovnání – ČR versus státy EU a OECD 3. VVaI dle jednotlivých sektorů VVaI v podnikatelském sektoru
VVaI ve vládním sektoru VVaI na vysokých školách 4. Náměty pro změny ve financování VVaI
Slide 2 www.eeip.cz
Zdroje financování VVaI v ČR Celkové výdaje na vědu a výzkum (VaV) se za posledních deset let (2001 – 2010) více než zdvojnásobily. V roce 2010 výdaje na VaV dosahovaly téměř 60 mld. Kč, což představovalo 1,61 % podíl na hrubém domácím produktu (HDP) v daném roce.
Avšak tohoto primátu bylo dosaženo nejen díky růstu výdajů na VaV, ale především kvůli zpomalení růstu HDP, kdy výdaje na VaV rostly v roce 2010 6 krát rychleji než HDP. Graf 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj v ČR 70,0 1,55%
60,0 50,0
1,54%
1,41% 1,21%
1,20%
1,20%
1,25%
1,61% 1,47%
1,53%
1,60% 1,40%
1,25%
1,20%
40,0
1,00%
30,0 49,9
20,0 10,0
1,80%
26,5
28,3
29,6
32,2
35,1
54,3
54,1
55,3
59,0
0,80% 0,60%
42,2
0,40% 0,20%
0,0
0,00% 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
mld. Kč v běžných cenách
2007
2008
2009
2010
podíl na HDP
Zdroj: ČSÚ Slide 3 www.eeip.cz
Zdroje financování VVaI v ČR VVaI je v ČR podporována jednak formou přímé podpory (viz graf níže) nebo nepřímé podpory Zatímco přímá podpora v roce 2010 dosáhla výše 22,6 mld. Kč, nepřímou podporu odhaduje ČSÚ (s využitím dotazníkového šetření) cca. Na 1,3 mld. Kč (71 % podpora pro velké podniky, zejména pod zahraniční kontrolou) Graf 1: Struktura státní rozpočtové podpory VaV podle socioekonomických cílů (%) Graf 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu ČR 30 25
2,00% 1,88%
1,82%
1,78% 1,79% 1,64% 1,66% 1,64%
1,87% 1,89%
23 20,5
20
1,97% 1,95%
22,6 1,50%
20,5
18,3 16,4
15 11,9 10
12,6
12,3
13,4
14,2
1,00% Graf 1: Výdaje na VaV financované ze státního rozpočtu ČR podle typu podpory (mld. Kč)
0,54% 0,54% 0,50% 0,52% 0,50% 0,55% 0,57% 0,58% 0,56%
0,63% 0,62%
Zdroj: 25 ČSÚ
0,50%
2,3 20
2,5
5
2,1
2
0
0,00% 2000
2001
2002
2003
mld. Kč v běžných cenách
Zdroj: ČSÚ
2004
2005
2006
2007
2008
podíl na státním rozpočtu
2009
2010
podíl na HDP
10
2,5 4,0
2,4 4,7
2,2 4,8
2,1 5,6
1,6 6,2
5 5,4
5,6
5,2
5,8
6,4
7,5
7,1
7,8
8,8
50%
40% 9,8
1,8
15
2,8
9,0
9,1
30% 20%
8,5
9,2
9,5
11,0
10,7
0
10%
0% 2000
2001
2002
2003
účelová (CEP) Ostatní institucionální
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Slide 4 Institucionální (CEZ + CEA) www.eeip.cz
účelová jako % celkové podpory
2010
Zdroje financování VVaI v ČR V České republice je VaV prováděn na 2 587 pracovištích, z nichž 82 % náleží do podnikatelského sektoru. Zbytek představují zejména pracoviště veřejných výzkumných institucí a vysokých škol. Tabulka 1: Rozdělení pracovišť VaV dle sektoru a výše výdajů (mil. Kč) v roce 2010
Celkem méně než 1 1-9,9 10-49,9 50-99,9 100 a více
Podnikatelský sektor 2 130 528 1 094 400 58 50
Vládní sektor 196 42 60 37 24 33
Vysokoškolský sektor 193 18 48 71 27 29
Soukromý neziskový 68 31 28 8 1 0
ČR celkem 2 587 619 1 230 516 110 112
Zdroj: ČSÚ
Z hlediska struktury celkových výdajů na VaV v ČR byla v roce 2010 tvořena téměř polovina veškerého výzkumu ze zdrojů domácího podnikatelského sektoru (49 %). Státní rozpočet přispěl na financování VaV ze 40 %. Zbylé prostředky byly získány od zahraničních firem (7%) a od mezinárodních organizací, především prostřednictvím fondů a programů EU (4 %). Podnikatelský sektor je v ČR nejvýznamnějším sektorem nejen v případě financování výzkumných a vývojových aktivit, ale také co do objemu finančních prostředků vynaložených za provedený VaV. V roce 2010 bylo v podnicích vynaloženo za provedený VaV 62 % z celkových výdajů na VaV v ČR (36,6 mld. Kč), na vládní sektor připadalo 20 % (11,5 mld. Kč)) a na vysokoškolský 18 % (10,6 %). Slide 5 www.eeip.cz
Zdroje financování VVaI v ČR
Graf 1: Struktura celkových výdaje na výzkum a vývoj dle VaV činnosti (%)
Graf 1: Struktura celkových výdajů na VaV dle převládající vědecké oblasti (%)
Taženo podniky
100%
100%
90%
90%
80%
80%
45%
47%
45%
43%
45%
43%
8%
8%
9%
8%
57%
58%
57%
58%
22%
25%
24%
24%
24%
2006
2007
2008
2009
2010
8%
14%
58%
55%
23%
2005
70%
70%
60%
60%
50%
50% 26%
40%
24%
25%
27%
24%
30%
30%
40% 30%
20%
20% 28%
10%
29%
30%
30%
31%
10%
27%
0%
0% 2005
2006
Základní výzkum
Zdroj: ČSÚ
2007
2008
Aplikovaný výzkum
2009
2010
Experimentální vývoj
Přírodní vědy
Technické vědy
Lékařské vědy
Zemědělské vědy
Sociální vědy
Humanitní vědy
Zdroj: ČSÚ
Slide 6 www.eeip.cz
Mezinárodní srovnání – ČR versus státy EU a OECD V rámci mezinárodního srovnání výdajů na VaV Česká republika stále zaostává za vyspělými zeměmi OECD, ovšem v porovnání s novými členskými státy EU patří mezi státy s nejvyššími výdaji na VaV definované jako podíl na HDP. Graf 1: Intenzita celkových výdajů na výzkum a vývoj (GERD jako % HDP) 4,50 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 1,50 1,00 0,50
Finsko Korea Švédsko Japonsko Dánsko Německo Rakousko Francie Slovinsko Belgie EU-27 Nizozemsko Čína Irsko Velká Británie Norsko Lucembursko Estonsko Portugalsko Česká republika Španělsko Itálie Rusko Maďarsko Turecko Polsko Slovensko Rumunsko Nový Zéland Švýcarsko US
0,00
2010
2005
2009
* Švýcarsko údaje za rok 2004 a 2008
Zdroj: OECD MSTI 2012/1
Slide 7 www.eeip.cz
Mezinárodní srovnání – ČR versus státy EU a OECD V rámci mezinárodního srovnání výdajů na VaV Česká republika stále zaostává za vyspělými zeměmi OECD, ovšem v porovnání s novými členskými státy EU patří mezi státy s nejvyššími výdaji na VaV definované jako podíl na HDP. Graf 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj podle zdrojů jejich financování v roce 2010 100% 6
90% 17
27
80%
23
4
30
7
4
6 9
10
8
12
16
7
10
12
16
11
9
4
42
45
8
11
4 5
30
31
70%
28
27
50
54
12
1
35 25
11
5
16 26
15
35
32
40
40
39
41
32
60%
31
39
47
44
47 46
70 61
76
72
30%
68
66
66
66
62
60
59
59
58
53
51
51
20%
49
47
45
45
45
44
44
44
44
44
43
38
35
32
10%
26
24
Polsko
40%
Rusko
50%
podnikatelské
veřejné
zahraniční
Rumunsko
Slovensko
Nový Zéland
Španělsko
Estonsko
Norsko
Portugalsko
Itálie
Rakousko
Turecko
UK
Nizozemsko
Maďarsko
Česká republika
Francie
Irsko
EU-27
Slovinsko
Belgie
Švédsko
Dánsko
US
Lucembursko
Finsko
Německo
Švýcarsko
Korea
Japonsko
0%
ostatní
* Švýcarsko údaje za rok 2008,** Německo, US, Švédsko, Belgie, EU-27, Nizozemsko, Itálie, Portugalsko, Norsko, Španělsko a Nový Zéland údaje za rok 2009
Zdroj: OECD MSTI 2012/1
Slide 8 www.eeip.cz
Mezinárodní srovnání – ČR versus státy EU a OECD Veřejný VaV, ve vládním sektoru, měřený podílem na celkových výdajích na VaV, hraje relativně významnou roli vnových členských zemích EU, mezi státy s vyrovnaným podílem vysokoškolského a vládního sektoru patří Francie, Spojené státy a Korea s významnými výdaji na obranný VaV a Německo s významným postavením čtyř seskupení výzkumných ústavů (Společnosti Maxe Plancka, Leibnizovy, Helmholtzovy a Fraunhoferovy společnosti). Graf 1: Celkové výdaje na výzkum a vývoj podle sektorů jejich užití v roce 2010 2 5 1 4 9 9 5 11 9 13 11 12 18 18 12 18 15 19 16 9 14 14 20 16 19 7 30 26 37 36 31 13 11 24 26 29 26 29 23 8 11 14 20 14 18 18 21 27 24 20 29 28 32 38 40 37 46 8 28 33 25 37 77 75 73 73 71 70 70 69 68 68 68 67 67 66 62 61 61 61 61 60 54 51 51 50 48 45 43 42 41 38 27
Japonsko Korea Švýcarsko Čína Lucembursko US Finsko Švédsko Dánsko Rakousko Slovinsko Německo Irsko Belgie Česká rep. Francie UK EU-27 Rusko Maďarsko Itálie Španělsko Norsko Estonsko Nizozemsko Portugalsko Turecko Slovensko Nový Zéland Rumunsko Polsko
100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
podnikatelský
vysokoškolský
vládní
soukromý neziskový
*Švýcarsko údaj za rok 2008, US a Nový Zéland údaje za rok 2009
Zdroj: OECD MSTI 2012/1
Slide 9 www.eeip.cz
VVaI dle jednotlivých sektorů – podnikatelský sektor Podnikatelský sektor je nejvýznamnějším sektor z hlediska počtu pracovišť věnujících se VaV tak i z hlediska užití finančních prostředků na VaV V roce 2010 byl výzkum a vývoj prováděn na 2 130 pracovištích podnikatelského sektoru, což představuje 82 % všech pracovišť v ČR věnující se výzkumu a vývoji Z toho počtu pouze 508 subjektů vykazuje roční výdaje na VaV vyšší než 10 mil. Kč a z toho pouze 50 subjektů přesáhne hranici 100 mil. Kč, naopak 528 podniků utratí za VaV méně než 1 milion korun ročně Tabulka 1: Výdaje na VaV uskutečněné v podnikatelském sektoru dle vlastnictví a velikosti podniků (mil. Kč) Sektor provádění VaV, druh pracoviště Veřejné podniky malé podniky (0 - 49 zaměstnanců) střední podniky (50 - 249 zaměstnanců)
2005
2006
2007
2008
2009
2010
1 866
1 601
1 913
2 724
2 670
2 594
28
41
62
112
132
49
170
164
115
117
304
244
1 668
1 395
1 735
2 495
2 234
2 301
10 784
11 518
12 747
9 853
10 207
12 981
malé podniky (0 - 49 zaměstnanců)
1 941
2 112
2 406
2 418
2 814
3 236
střední podniky (50 - 249 zaměstnanců)
4 246
4 540
4 998
4 902
4 873
5 866
velké podniky (250 a více zaměstnanců) Soukromé podniky pod zahraniční kontrolou
4 597
4 867
5 343
2 533
2 520
3 878
14 007
19 351
18 960
20 909
20 340
21 049
684
842
858
1 041
1 111
841
střední podniky (50 - 249 zaměstnanců)
1 939
1 931
2 649
3 588
3 827
3 689
velké podniky (250 a více zaměstnanců) Podnikatelský sektor celkem
11 384
16 577
15 453
16 280
15 402
16 519
26 657
32 470
33 620
33 486
33 218
36 623
malé podniky (0 - 49 zaměstnanců)
2 653
2 995
3 327
3 570
4 056
4 125
střední podniky (50 - 249 zaměstnanců)
6 355
6 635
7 762
8 607
9 004
9 799
velké podniky (250 a více zaměstnanců)
17 649
22 839
22 531
21 308
20 157
22 699
velké podniky (250 a více zaměstnanců) Soukromé domácí podniky
malé podniky (0 - 49 zaměstnanců)
Zdroj: ČSÚ
Slide 10 www.eeip.cz
VVaI dle jednotlivých sektorů – podnikatelský sektor Z grafu níže je zřejmé, že v případě zahraničních afilací je nejvýznamnějším zdrojem soukromý podnikatelský kapitál, který tvoří více než 95 %. U domácích soukromých podniků je podíl domácích podnikatelských zdrojů menší než u zahraničních afilací ale i tak dosahuje více jak 70 %. V případě veřejných podniků je polovina zdrojů z domácích podnikatelského sektoru. Veřejné podniky vynakládají nejvíce prostředků na aplikovaný výzkum (73 % v roce 2010), zatímco soukromé podniky preferují výzkum experimentální. Preference experimentálního výzkumu je výraznější pro podniky pod zahraniční kontrolou (80 % - 2010) než pro domácí soukromé podniky (53 % -2010). Graf 1: Podíl jednotlivých zdrojů financování dle vlastnictví podniků, rok 2010
veřejné podniky
50%
soukromé domácí
72%
zahraniční afilace
podnikatelské
42%
7,5%
23%
83%
veřejné zdroje
zahraniční soukromé
3%
3,7%
1,1%
zahraniční veřejné
Zdroj: ČSÚ
Slide 11 www.eeip.cz
VVaI dle jednotlivých sektorů – podnikatelský sektor V souladu s EU Český statistický úřad provádí šetření o Inovacích podniků. Nejnovější šetření proběhlo v letech 2008 – 2010 a to na vzorku 5 151 subjektů V sledovaném období 2008 – 2010 více jak polovina firem vykázala inovační aktivitu (technickou i netechnickou). Z hlediska velikosti firem se ukazuje, že inovačním aktivitám se věnují zejména střední (64 %) a velké firmy (79 %). V případě oborů se jedná o očekávané obory (elektrotechnika, IT, automobilový průmysl, telekomunikační průmysl) S ohledem na inovační aktivity u technicky inovujících podniků je vidět, že více jak polovina firem prováděla inovační aktivity v rámci svého vnitropodnikového VaV. Tento podíl je rostoucí s velikostí podniků (malé – 54 %; střední – 64 %; velké – 79 %). Pouze 30 % podniků produkovalo inovační aktivity nákupem VaV. I v tomto případě je podíl závislý na velikosti podniků (malé – 23 %; střední - 38 %; velké – 52 %). Tabulka 1: Podniky s technickými a netechnickými inovacemi v období 2008 - 2010 Podniky s inovačními aktivitami ČR CELKEM podle velikosti podniku malé /10-49 zam./ střední /50-249 zam./ velké /250 a více zam./
Zdroj: ČSÚ
z toho Podniky s technickými inovacemi Počet % [1] 7 145 34,8%
Počet 10 623
% [1] 51,7%
7 228
46,7%
4 578
29,5%
64,0%
1 852
46,5%
78,6%
715
66,2%
2 545 850
Podniky s netechnickými inovacemi Počet % [1] 8 720 42,4%
Podniky bez inovačních aktivit Počet 9 930
% [1] 48,3%
5 953
38,4%
8 265
53,3%
2 053
51,6%
1 433
36,0%
714
66,0%
231
21,4%
Slide 12 www.eeip.cz
VVaI dle jednotlivých sektorů – vládní sektor Výzkumná a vývojová pracoviště ve vládním sektoru tvoří v ČR především jednotlivé ústavy AV ČR a resortní výzkumná pracoviště, knihovny, muzea apod. V ČR byl v roce 2010 výzkum a vývoj prováděn na 196 pracovištích vládního sektoru, z nichž pouze 33 utratila za provedený VaV 100 a více miliónů korun. Z velké části se jedná o pracoviště Akademie věd ČR (celkem v 25 případech) 63% celkových výdajů ve vládním sektoru je využito na VaV v oblasti věd přírodních a pouze 10 % prostředků je věnováno na vědy technické. Graf 1: Výdaje na VaV ve vládním sektoru ČR podle typu VaV činnosti v roce 2010 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0%
3%
1% 10%
12%
1%
9%
23%
100%
4%
4%
5%
90%
9% 5%
12% 3%
11%
82%
80%
84%
Vládní sektor celkem
Pracoviště AV ČR
Resortní výzkumná pracoviště
80%
47%
89%
4% 1%
94%
95%
60%
50% 40%
74%
30%
53% 25%
1% 5%
70%
69%
62%
Graf 1: Výdaje na VaV ve vládním sektoru ČR podle zdrojů jejich financování v roce 2010
20%
22%
10%
0%
Vládní sektor Pracoviště AV celkem ČR
Resortní výzkumná pracoviště
Knihovny, Ostatní archívy, muzea pracoviště
Veřejné zdroje
Základní výzkum
Zdroj: ČSÚ
Aplikovaný výzkum
Podnikatelské
Soukromé zahraniční
Experimentální vývoj
Zdroj: ČSÚ
Slide 13 www.eeip.cz
Knihovny, archívy, Ostatní pracoviště muzea Veřejné zahraniční
Ostatní
VVaI dle jednotlivých sektorů – vládní sektor Z pohledu geografického rozdělení je dle očekávání nejvýznamnějším regionem Praha, kde sídlí téměř polovina z výzkumných pracovišť ve vládním sektoru. Dominance Prahy je zřetelná zejména u celkových výdajů na VaV, kdy téměř tři čtvrtiny veškerých výdajů na vládní sektor jsou uskutečněny v Praze. Na dalších místech je jihomoravský region následovaný krajem Středočeským a Jihočeským. Graf 1: Počet pracovišť a výdaje na VaV dle krajů
7 19 7 11 2
1
5 67
89 8 351
8 53
17 1 044
5 14 5 80 4 10
4 10 11 630 Počet pracovišť
29 1 174
4
3
Výdaje na VaV
Zdroj: ČSU, EEIP
Slide 14 www.eeip.cz
VVaI dle jednotlivých sektorů – vysoké školy V roce 2010 výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru dosahovaly téměř poloviny (48 %) z celkových veřejných výdajů ve stejném roce oproti pouhým 36 % z roku 2000. Podíl VŠ na celkových výdajích na VaV za posledních deset let vzrostl jeho podíl z 12 % z roku 2000 na 18% v roce 2010. Hlavním zdrojem financování vysokoškolského VaV je státní rozpočet (z 87 % v 2010; předchozích letech to bylo vždy více jak 90 %). Zahraniční zdroje se na financování vysokoškolského VaV v letech 2006 až 2009 podílely cca 4,5 %. V roce 2010 došlo meziročně téměř k dvojnásobnému nárůstu podílu zahraničních zdrojů na financování VŠ VaV. Graf 1: Výdaje na VaV ve vysokoškolském sektoru ČR podle typu VaV činnosti 100%
6%
6%
5%
6%
4%
Graf 1: Počet pracovišť a výdaje na VaV dle krajů ve vysokoškolském sektoru 2011 (mil. Kč)
6% 7 247
90%
6 154
80%
35%
32%
33%
70%
37%
36%
39%
1
0
66 4 634
8 332
60% 50%
13 448
3
12
9 235
40%
21 661
30%
59%
62%
61%
57%
60%
55%
1
20%
10 712
2
12 410
10%
29 2 627
Počet pracovišť
0%
Výdaje na VaV
2005
2006
Základní výzkum
Zdroj: ČSÚ
2007
2008
Aplikovaný výzkum
2009
2010
Experimentální vývoj
Zdroj: EEIP, ČSÚ
Slide 15 www.eeip.cz
8
141
VVaI dle jednotlivých sektorů – vysoké školy Od roku 2011 MŠMT systematicky sleduje tzv. transfer znalostí od vysokých škol. V rámci výnosů spojených s transferem znalostí uvádíme i výši darů, neboť v současném právním stavu v mnohých případech dar do určité míry substituuje příjem za smluvní výzkum. Tabulka 1: Transfer znalostí vybraných státních VŠ (tis. Kč) 2011
Příjmy z licenčních smluv
Příjmy ze smluvního výzkumu
Placené vzdělávací kurzy pro zaměstnance subjektů aplikační sféry
Konzultace a poradenství
Výnosy z transferu znalostí
Dary
2 471
39 053
2 082
556
44 162
1 987
VŠCHT
150
49 300
12 995
7 028
69 473
2 955
VŠB
26
61 930
7 851
0
69 807
2 420
1 247
155 934
34 396
40 304
231 881
14 767
MU
152
3 426
1 056
1 568
6 202
24 640
UPOL
164
2 830
3 612
1 847
8 453
0
UK
23
30 038
3 612
11 910
45 647
31 005
ZČU
5 424
30 747
4 349
4 887
45 407
4 402
JČU
0
5 756
195
1 586
7 537
1 354
UPCE
0
2 218
3 065
6 081
11 364
1 862
VŠE
0
6 817
5 000
3 239
15 056
7 567
UHK
0
0
0
0
0
1 313
UJEP
0
1 180
261
40
1 481
340
102
120 000
TUL
ČVUT
VUT
120 102
Ostatní VŠ
2 606
10 046
67 527
6 214
86 392
4 185
Celkem
12 262
399 376
266 065
85 260
762 963
98 797
Zdroj: EEIP, VZ jednotlivých VŠ a TAČR
Slide 16 www.eeip.cz
Náměty pro změny ve financování VVaI Přizpůsobit strukturu financování VVaI více struktuře příjemců a jejich potřebám Posílení nepřímé podpory VVaI jako pobídky pro tvorbu podnikových inovací u středních a velkých podniků Zavedení plánované možnosti dávat do nákladů na VVaI i nákup služeb od vysokých škol a institucí v.v.i. – což jednak přispěje k posílení transferu mezi školami a podniky a dále narovná situaci, kdy darovací smlouvy de facto fungují jako nástroj pro zajištění smluvního výzkumu odečitatelného z daní Asistence českým podnikům, VŠ a v.v.i. v získávání prostředků na výzkum ze zahraničí: Z EU – asistence při identifikaci vhodných grantových výzev, hájení zájmů českých uchazečů v Bruselu, podpora při aktivním networkingu k zajištění partnerů do konsorcií Export služeb v oblasti VVaI – podpora při hledání zahraničních partnerů, aktivní nabízení služeb center excelence, vysokých škol, v.v.i. a podniků v zahraniční
Zanechání snahy dostat excelentní výzkum (zejména základní) do všech regionů a na všechny vysoké školy – a tomuto přístupu přizpůsobit i systém financování (institucionální versus účelová podpora)
Podpora nabídky služeb pro komercializaci inovací – např. centra pro patentové právo na vysokých školách, podpora klastrů a sítí, internacionalizace českých vysokých škol aj.) Slide 17 www.eeip.cz
Kontakt: EEIP, a.s., Thunovská 12, Praha 1, 118 00 Email:
[email protected], Tel: +420 224 232 754 Fax: +420 224 238 738
www.eeip.cz
Slide 18 www.eeip.cz
