Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Vlak Lustig vl a k n a d ě j e
Správná partie
XIV. ročník mezinárodního festivalu česko - německo - židovské kultury Devět bran 2013 Festival se koná pod záštitou prezidenta České republiky Miloše Zemana a prezidenta Slovenské republiky Ivana Gašparoviče
Partner pro ICT servis a služby Vývoj a stabilita v oblasti IT řešení a outsourcingu
Festival dále podpořil: předseda vlády České republiky Jiří Rusnok místopředseda vlády České republiky a ministr financí Jan Fischer ministr dopravy vlády České republiky Zdeněk Žák ministr kultury vlády České republiky Jiří Balvín ministr kultury vlády Slovenské republiky Marek Maďarič generální ředitel ČD, a. s. Dalibor Zelený generální ředitel ČD Telematika, a. s. Juraj Rakovský generální ředitel ŽSR, s. p. Štefan Hlinka generální ředitel ZSSK Cargo, a. s. Vladimír Ľupták generální ředitel ZSSK, a. s. Pavol Gábor generální ředitel České televize Petr Dvořák generální ředitel České pošty, s. p. Petr Zatloukal ředitel VHÚ Aleš Knížek generální ředitel RWE, a. s. Martin Herrmann
jedna z nejrozsáhlejších telekomunikačních infrastruktur v České republice páteřní síť s přenosovou kapacitou 10 Gbps s více než 100 uzly prostor a kvalitní technologie pro uložení dat v datových centrech specializovaná vývojová a servisní pracoviště zákaznické centrum a čtyři help desky jsou k dispozici 24 hodin denně, 365 dní v roce ČD - Telematika a.s., Pod Táborem 369/8a, 190 01 Praha 9,
[email protected], www.cdt.cz
3
Kulturní a vzdělávací pásmo Vlaku Lustig – Vlaku naděje na nádraží Praha-Bubny, pořáda festival Devět bran a Výzkumné centrum archeologie zla:
2004, režie Terry George, 121 minut, navazuje tematická přednáška Martina Weisera ke genocidnímu násilí na africkém kontinentu, Praha-Bubny
2.– 8. 9. – 20:00 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, divadelní představení, režie Petr Kracik
18. 9. – 20:00 Pocta Henryku Mandelbaumovi: Živý mrtvý, dokument z roku 2008 o Henryku Mandelbaumovi (1922-2008), členu osvětimského zvláštního komanda vězňů, režie Pavel Dražan, 63 minut, navazuje beseda s autorem dokumentu Stanislavem Motlem, Praha-Bubny
V případě zvýšeného zájmu se odehraje představení Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou v termínech 9. 9. a 10. 9. 11. 9. – 20:00 Pocta obětem masakru v Nankingu, komponovaný večer spojený s vystoupením čínské zpěvačky Feng-yűn Song, Praha-Bubny 12. 9. – 20:00 Odpor, projekce filmu z roku 2008 o bratrech Bielskich a jejich vzpouře proti nacistické genocidě na území Běloruska, režie Edward Zwick, v hlavní roli Daniel Craig, 131 minut, Praha-Bubny
Program Praha-Bubny 4
13. 9. – 20:00 Pocta Arnoštu Lustigovi: Démanty noci, projekce filmu z roku 1964, režie Jan Němec, 64 minut; Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, projekce filmu z roku 1965, režie Antonín Moskalyk, 67 minut, Praha-Bubny 14. 9. – 20:00 Pocta Nicholasi Wintonovi: Nickyho rodina, projekce filmu z roku 2011, režie Matěj Mináč, 96 minut, Praha-Bubny 15. 9. – 20:00 Předčítač, projekce filmu z roku 2008, režie Stephen Daldry, 119 minut, Praha-Bubny
19. 9. – 20:00 Pocta Auroře Mardiganian: projekce torza filmu Auction of Souls z roku 1919, prvním hraném filmu o genocidním násilí, navazuje přednáška Šimona Krbce k arménské genocidě a kulturní program, Praha-Bubny 20. 9. – 20:00 Mefisto, projekce filmu z roku 1981, režie István Szabó, 144 minut, Praha-Bubny 21. 9. – 20:00 Pocta Jiřímu Krejčíkovi: Polnočná omša, projekce filmu Jiřího Krejčíka z roku 1962, 88 minut, Praha-Bubny 22. 9. – 20:00 John Rabe, projekce filmu z roku 2009 o záchranné operaci během masakru v Nankingu v roce 1937, režie Florian Gallenberger, 134 minut, Praha-Bubny 23. 9. – 20:00 Dobrý večer, pane Wallenbergu, projekce filmu z roku 1990 o Raoulu Wallenbergovi, zachránci maďarských Židů, režie Kjell Grede, 118 minut, Praha-Bubny
16. 9. – 20:00 Ozvěny lidické noci, promítání dokumentárního snímku a beseda s autorem Stanislavem Motlem, Praha-Bubny
24. 9. – 15:00 Pedagogická konference k výuce o genocidním násilí na základních a středních školách, konferenci povede Paul A. Levine z univerzity v Uppsale, Praha-Bubny
17. 9. – 20:00 Hotel Rwanda, film o genocidě ve Rwandě z roku
Vstup na všechny akce zdarma, nevybíráme vstupné.
5
Seznam všech transportů do Terezína
Transporty 6
Ak H G J Stab K L M N R S T U V Ez W X Ez Y Ez Z Ez Ac Ez Ad Ez Ez Ae Af Ez Ah Ez Ai Ez
24. 11. 1941 Praha 342 30. 11. 1941 Praha 1000 2. 12. 1941 Brno 1000 4. 12. 1941 Praha 1000 4. 12. 1941 Praha 23 5. 12. 1941 Brno 1000 10. 12. 1941 Praha 1000 14. 12. 1941 Praha 1000 17. 12. 1941 Praha 1000 18. 1. 1942 Plzeň 1000 22. 1. 1942 Plzeň 1000 26. 1. 1942 Plzeň 604 28. 1. 1942 Brno 1000 30. 1. 1942 Praha 1000 7. 2. 1942 Praha 1 8. 2. 1942 Praha 1000 12. 2. 1942 Praha 1000 19. 2. 1942 neznámé 1 22. 2. 1942 Kladno 800 26. 2. 1942 Praha 1 26. 2. 1942 Kladno 823 18. 3. 1942 Č. Budějovice 4 19. 3. 1942 Brno 1000 21. 3. 1942 Praha 1 23. 3. 1942 Brno 1000 26. 3. 1942 Praha 12 28. 3. 1942 Praha 3 29. 3. 1942 Brno 1000 31. 3. 1942 Brno 1000 1. 4. 1942 Vídeň 1 4. 4. 1942 Brno 1000 4. 4. 1942 Praha 1 8. 4. 1942 Brno 923 16. 4. 1942 Praha 21
Ez Akb Am Ao Ez At Au Ez Au 1 Ez Ez Av Ez Aw Ez Ez AAa Ez Ez I/1 Ez I/2 II/1 AAb I/3 II/2 II/3 AAc I/4 I/5 II/4 I/6 II/5 AAd
16. 4. 18. 4. 24. 4. 28. 4. 29. 4. 7. 5. 12. 5. 14. 5. 15. 5. 15. 5. 17. 5. 18. 5. 18. 5. 22. 5. 22. 5. 26. 5. 27. 5. 30. 5. 1. 6. 2. 6. 3. 6. 4. 6. 4. 6. 5. 6. 5. 6. 5. 6. 6. 6. 9. 6. 9. 6. 11. 6. 11. 6. 12. 6. 12. 6. 13. 6.
1942 Nymburk 8 1942 Č. Budějovice 909 1942 Praha 1000 1942 Praha 1000 1942 Praha 3 1942 Praha 1000 1942 Praha 1000 1942 Praha 1 1942 Praha 1000 1942 Praha 3 1942 Praha 1 1942 Třebíč 720 1942 Praha 1 1942 Třebíč 650 1942 Praha 5 1942 Praha 1 1942 Brno 81 1942 Praha 4 1942 Písek 3 1942 Berlín 50 1942 Praha 2 1942 Berlín 100 1942 Mnichov 50 1942 Kolín 744 1942 Berlín 100 1942 Mnichov 50 1942 Mnichov 50 1942 Kolín 724 1942 Berlín 50 1942 Berlín 50 1942 Mnichov 50 1942 Berlín 50 1942 Mnichov 50 1942 Kolín 734
7
III/1 Ez I/7 Ez I/8 II/6 I/9 II/7 AAe IV/1 I/10 Ez II/8 I/11 II/9 AAf I/12 II/10 IV/2 AAg I/13 V/1 AAl I/14 II/11 I/15 II/12 AAm II/13 AAn I/16 Ez Ez I/17
8
16. 6. 17. 6. 17. 6. 18. 6. 18. 6. 18. 6. 19. 6. 19. 6. 20. 6. 21. 6. 23. 6. 24. 6. 24. 6. 25. 6. 25. 6. 26. 6. 26. 6. 26. 6. 29. 6. 30. 6. 30. 6. 1. 7. 2. 7. 2. 7. 2. 7. 3. 7. 3. 7. 4. 7. 4. 7. 6. 7. 6. 7. 7. 7. 7. 7. 7. 7.
1942 Kolín nad Rýnem 963 1942 Praha 1 1942 Berlín 50 1942 Prostějov 6 1942 Berlín 50 1942 Mnichov 50 1942 Berlín 50 1942 Mnichov 50 1942 Praha 1000 1942 Vídeň 1000 1942 Berlín 50 1942 Pardubice 3 1942 Mnichov 50 1942 Berlín 50 1942 Mnichov 50 1942 Olomouc 900 1942 Berlín 50 1942 Mnichov 50 1942 Vídeň 1000 1942 Olomouc 900 1942 Berlín 50 1942 Drážďany 50 1942 Praha 1000 1942 Berlín 50 1942 Mnichov 50 1942 Berlín 50 1942 Mnichov 50 1942 Olomouc 900 1942 Mnichov 50 1942 Praha 1000 1942 Berlín 100 1942 Mor. Ostrava 6 1942 Praha 7 1942 Berlín 100
AAo I/18 AAp I/19 Ez I/20 II/14 IV/3 AAq Ez I/21 I/22 V/2 I/23 IV/4 AAr Ez I/24 II/15 VI/1 I/25 II/16 II/17 AAs I/26 VI/2 I/27 I/28 VII/1 AAt I/29 II/18 IV/5 Ez
8. 7. 8. 7. 9. 7. 9. 7. 10. 7. 10. 7. 11. 7. 11. 7. 13. 7. 13. 7. 13. 7. 14. 7. 14. 7. 15. 7. 15. 7. 16. 7. 16. 7. 16. 7. 16. 7. 16. 7. 17. 7. 17. 7. 18. 7. 20. 7. 20. 7. 20. 7. 21. 7. 22. 7. 22. 7. 23. 7. 23. 7. 23. 7. 23. 7. 24. 7.
1942 Olomouc 745 1942 Berlín 100 1942 Praha 1000 1942 Berlín 100 1942 Praha 1 1942 Berlín 100 1942 Mnichov 50 1942 Vídeň 1000 1942 Praha 1000 1942 Praha 2 1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 Drážďany 50 1942 Berlín 100 1942 Vídeň 1000 1942 Praha 1000 1942 Praha 9 1942 Berlín 100 1942 Mnichov 50 1942 Hamburk 925 1942 Berlín 100 1942 Mnichov 50 1942 Mnichov 50 1942 Praha 1000 1942 Berlín 100 1942 Hamburk 801 1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 Düsseldorf 965 1942 Praha 1000 1942 Berlín 100 1942 Mnichov 50 1942 Vídeň 1000 1942 Praha 1
I/30 II/19 VIII/1 Ez VII/2 AAu Ez I/31 IX/1 I/32 III/2 V/3 I/33 IV/6 AAv I/34 II/20 X/1 I/35 II/21 XI/1 AAw I/36 I/37 I/38 I/39 II/22 I/40 II/23 Ba I/41 I/42 V/4 I/43
24. 7. 24. 7. 24. 7. 25. 7. 25. 7. 27. 7. 27. 7. 27. 7. 27. 7. 28. 7. 28. 7. 28. 7. 29. 7. 29. 7. 30. 7. 30. 7. 30. 7. 30. 7. 31. 7. 1. 8. 1. 8. 3. 8. 3. 8. 4. 8. 5. 8. 6. 8. 6. 8. 7. 8. 8. 8. 10. 8. 10. 8. 11. 8. 11. 8. 12. 8.
1942 Berlín 100 1942 Mnichov 50 1942 Hannover 779 1942 Libníkovice 5 1942 Düsseldorf 980 1942 Praha 1000 1942 Praha 2 1942 Berlín 100 1942 Vratislav 1100 1942 Berlín 100 1942 Kolín n. Rýnem 1165 1942 Drážďany 50 1942 Berlín 100 1942 Vídeň 1000 1942 Praha 1000 1942 Berlín 100 1942 Mnichov 50 1942 Dortmund 968 1942 Berlín 100 1942 Mnichov 50 1942 Münster 901 1942 Praha 1000 1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 Mnichov 50 1942 Berlín 100 1942 Mnichov 50 1942 Praha 1460 1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 Drážďany 50 1942 Berlín 100
I/44 II/24 I/45 IV/7 I/46 I/47 XII/1 I/48 I/49 IV/8 XIII/1 I/50 I/51 V/5 I/52 I/53 XIV/1 I/54 IV/9 I/55 IX/2 I/56 I/57 XII/2 I/58 Bd I/59 III/3 I/60 Bf I/61 V/6 XV/1 Ez
13. 8. 13. 8. 14. 8. 14. 8. 18. 8. 19. 8. 19. 8. 20. 8. 21. 8. 21. 8. 23. 8. 24. 8. 25. 8. 25. 8. 26. 8. 27. 8. 27. 8. 28. 8. 28. 8. 31. 8. 31. 8. 1. 9. 2. 9. 2. 9. 3. 9. 4. 9. 4. 9. 5. 9. 7. 9. 8. 9. 8. 9. 8. 9. 8. 9. 9. 9.
1942 Berlín 100 1942 Mnichov 45 1942 Berlín 100 1942 Vídeň 1000 1942 Berlín 997 1942 Berlín 100 1942 F. n. Mohanem 1009 1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 Vídeň 1000 1942 Stuttgart 1079 1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 Drážďany 50 1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 Královec 763 1942 Berlín 100 1942 Vídeň 1000 1942 Berlín 100 1942 Vratislav 1065 1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 F. n. Mohanem 1110 1942 Berlín 100 1942 Praha 1000 1942 Berlín 100 1942 K. nad Rýnem 50 1942 Berlín 100 1942 Praha 1000 1942 Berlín 100 1942 Drážďany 50 1942 Kassel 844 1942 Praha I
9
I/62 I/63 I/64 II/25 IV/10 Bg III/4 I/65 JB I Ez XII/3 Bh III/5 XVI/1 Ez I/66 Bi I/67 V/7 I/68 Ez I/69 II/26 I/70 IV/11 Bl III/6 XVII/1 Ez Bm IV/12 III/7 I/71 Ez
10
9. 9. 10. 9. 11. 9. 11. 9. 11. 9. 12. 9. 12. 9. 15. 9. 15. 9. 16. 9. 16. 9. 18. 9. 19. 9. 20. 9. 21. 9. 21. 9. 22. 9. 22. 9. 22. 9. 23. 9. 24. 9. 24. 9. 24. 9. 25. 9. 25. 9. 26. 9. 26. 9. 28. 9. 29. 9. 30. 9. 2. 10. 3. 10. 4. 10. 10. 10.
1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 Norimberk 1000 1942 Vídeň 1000 1942 Praha 1000 1942 K. nad Rýnem 50 1942 Berlín 1000 1942 Pan. Břežany 51 1942 Lipenec 1 1942 F. nad Mohanem 1369 1942 Ostrava 860 1942 K. nad Rýnem 50 1942 Lipsko 877 1942 Praha 1 1942 Berlín 100 1942 Ostrava 860 1942 Berlín 100 1942 Drážďany 27 1942 Berlín 100 1942 Praha 5 1942 Berlín 100 1942 Norimberk 681 1942 Berlín 100 1942 Vídeň 1300 1942 Ostrava 860 1942 K. Rýnem 50 1942 Darmstadt 1287 1942 Praha 1 1942 Ostrava 862 1942 Vídeň 1299 1942 K. nad Rýnem 42 1942 Berlín 1021 1942 Praha 1
IV/13 Ez Ez JB II Ca I/72 I/73 I/74 Ez I/75 I/76 I/77 Bz XIX/1 XVIII/1 Cb XX/1 XXI/1 I/78 Cc I/79 XIX/2 XVIII/2 XX/2 XXII/1 Cd Ez XIX/3 Ce JB III XXI/1 Ez XX/3 Ez Ez
10. 10. 1942 Vídeň 1323 12. 10. 1942 Praha 2 21. 10. 1942 Praha 3 21. 10. 1942 Pan. Břežany 10 24. 10. 1942 Praha 1000 28. 10. 1942 Berlín 100 29. 10. 1942 Berlín 100 30. 10. 1942 Berlín 100 31. 10. 1942 Praha 3 4. 11. 1942 Berlín 100 5. 11. 1942 Berlín 100 6. 11. 1942 Berlín 100 12. 11. 1942 Tábor 650 13. 11. 1942 Ústí n. Lab. 42 13. 11. 1942 Opole 56 16. 11. 1942 Tábor 617 18. 11. 1942 Magdeburg 73 18. 11. 1942 Opava 57 19. 11. 1942 Berlín 100 20. 11. 1942 Praha 1000 20. 11. 1942 Berlín 100 20. 11. 1942 Ústí n. Lab. 30 20. 11. 1942 Opole 50 25. 11. 1942 Magdeburg 76 25. 11. 1942 Karlovy Vary 50 26. 11. 1942 Klatovy 650 26. 11. 1942 Praha 6 27. 11. 1942 Ústí n. Lab. 102 30. 11. 1942 Klatovy 619 1. 12. 1942 Pan. Břežany 3 1. 12. 1942 Opava 3 2. 12. 1942 Magdeburg 70 3. 12. 1942 Klatovy 3 3. 12. 1942 Náchod 2
Ez XVIII/3 Cf Ez Cg XXII/2 XVIII/4 XXIII/1 I/80 I/81 XIX/4 Ch I/82 XXIII/2 Ci Ez Ck Ez IV/14 IV/14b I/83 IV/14c Cl I/84 Ez I/85 Cm Cn Ez I/86 Co Ez I/87 Ez
3. 12. 4. 12. 5. 12. 5. 12. 9. 12. 9. 12. 11. 12. 11. 12. 15. 12. 16. 12. 16. 12. 17. 12. 17. 12. 17. 12. 21. 12. 21. 12. 22. 12. 29. 12. 6. 1. 9. 1. 12. 1. 12. 1. 13. 1. 13. 1. 14. 1. 14. 1. 16. 1. 23. 1. 25. 1. 26. 1. 27. 1. 28. 1. 28. 1. 29. 1.
1942 Praha 1 1942 Opole 50 1942 Pardubice 650 1942 Praha 4 1942 Pardubice 606 1942 Karlovy Vary 33 1942 Opole 53 1942 Gdaňsk 54 1942 Berlín 100 1942 Berlín 100 1942 Ústí nad Labem 38 1942 Hradec Králové 650 1942 Berlín 100 1942 Gdaňsk 56 1942 Hradec Králové 548 1942 neznámé 2 1942 Praha 1000 1942 neznámé 1 1943 Vídeň 100 1943 Vídeň 100 1943 Berlín 100 1943 Vídeň 100 1943 Mladá Boleslav 550 1943 Berlín 100 1943 Plzeň 1 1943 Berlín 100 1943 Mladá Boleslav 491 1943 Uherský Brod 1000 1943 Praha 4 1943 Berlín 100 1943 Uherský Brod 1000 1943 Praha 18 1943 Berlín 100 1943 Praha 6
I/88 IV/14d Ez Cp Ez Ez I/89 Ez XVII/2 Ez Ez Ez Ez Ez Ez IX/3 Cv II IV/14e VI/3 Cv Cw VI/4 XXII/3 I/90 Cx VI/5 V/8 IV/14f IV/14g IX/4 Cy X/2 XII/4 XIII/2
29. 1. 29. 1. 30. 1. 31. 1. 1. 2. 2. 2. 2. 2. 8. 2. 12. 2. 16. 2. 16. 2. 18. 2. 18. 2. 19. 2. 20. 2. 24. 2. 25. 2. 26. 2. 26. 2. 6. 3. 9. 3. 12. 3. 12. 3. 18. 3. 22. 3. 26. 3. 29. 3. 1. 4. 2. 4. 2. 4. 9. 4. 10. 4. 13. 4. 17. 4.
1943 Berlín 100 1943 Vídeň 9 1943 Praha 3 1943 Uh. Brod 837 1943 Praha 2 1943 Praha 1 1943 Berlín 100 1943 Poděbrady 1 1943 Darmstadt 53 1943 Dobřichovice 4 1943 Praha 8 1943 Třebíč 2 1943 Praha 5 1943 Praha 1 1943 Praha 5 1943 Vratislav 102 1943 Plzeň-Bory 13 1943 Vídeň 70 1943 Hamburk 50 1943 Praha 1021 1943 Praha 84 1943 Hamburk 50 1943 Karlovy Vary 2 1943 Berlín 1342 1943 Praha 51 1943 Hamburk 50 1943 Drážďany 32 1943 Vídeň 101 1943 Vídeň 72 1943 Vratislav 276 1943 Praha 149 1943 Dortmund 97 1943 F. nad Mohanem 11 1943 Stuttgart 20
11
I/91 II/27 XVIII/5 XXIV/1 IV/14g Ez XII/4 Ez Ez Cz XIX/4 Ez XXI/1 Ez VI/6 Da Db XI/2 I/92 I/93 I/94 X/3 XVI/1 Ez IV/14h XXIV/1 Ez I/95 Ez Ez Ez Dc IX/5 VI/7 XIX/5 Dd IX/6 I/96 IV/14h Ez XII/5
12
19. 4. 21. 4. 21. 4. 22. 4. 28. 4. 28. 4. 29. 4. 30. 4. 6. 5. 6. 5. 7. 5. 8. 5. 13. 5. 13. 5. 17. 5. 18. 5. 19. 5. 20. 5. 25. 5. 27. 5. 27. 5. 29. 5. 2. 6. 3. 6. 5. 6. 9. 6. 11. 6. 11. 6. 11. 6. 12. 6. 16. 6. 17. 6. 17. 6. 17. 6.
1943 Berlín 100 1943 Mnichov 18 1943 Opole 46 1943 Holandsko 295 1943 Vídeň 2 1943 F. nad Mohanem 1 1943 Praha 3 1943 Praha 47 1943 Ústí n. Lab. 1 1943 Opava 2 1943 Hamburk 50 1943 Praha 9 1943 Praha 56 1943 Münster 40 1943 Berlín 100 1943 Berlín 100 1943 Berlín 100 1943 Dortmund 36 1943 Lipsko 1 1943 Vídeň 205 1943 Holandsko 2 1943 Berlín 327 1943 Praha 1 1943 Praha 4 1943 Praha 2 1943 Praha 175 1943 Vratislav 161 1943 Hamburk 81 1943 Ústí n. Labem 4 1943 Praha 15 1943 Vratislav 18 1943 Berlín 428 1943 Linz 3 1943 F. nad Mohanem 19
XIV/1 Ez II/28 XIII/3 XVI/2 III/8 XVI/2 Ez V/9 II/29 VI/8 IV/14i VII/3 XVI/2 Ez I/97 XI/3 XXII/4 Df I/98 XVIII/6 Dg I/99 VIII/2 XXIII/3 De Ez XIV/1 Ez Dh Di Dk IV/14k XIV/1 Ez Ez III/9 XVIII/6 Ez I/100
17. 6. 18. 6. 18. 6. 18. 6. 19. 6. 20. 6. 21. 6. 25. 6. 25. 6. 26. 6. 27. 6. 28. 6. 29. 6. 29. 6. 29. 6. 30. 6. 30. 6. 30. 6. 1. 7. 1. 7. 1. 7. 1. 7. 5. 7. 6. 7. 7. 7. 8. 7. 13. 7. 15. 7. 16. 7. 21. 7. 30. 7. 1. 8. 3. 8. 4. 8.
1943 Královec 3 1943 Norimberk 36 1943 Stuttgart 9 1943 Lipsko 18 1943 K. n. Rýnem 35 1943 Lipsko 2 1943 Drážďany 28 1943 Mnichov 10 1943 Hamburk 108 1943 Vídeň 152 1943 Düsseldorf 32 1943 Lipsko 1 1943 Berlín 100 1943 Münster 33 1943 Karlovy Vary 5 1943 Ostrava 72 1943 Berlín 100 1943 Opole 5 1943 Brno 60 1943 Berlín 100 1943 Hannover 9 1943 Gdaňsk 4 1943 Praha 603 1943 Praha 3 1943 Královec 2 1943 Praha 485 1943 Praha 838 1943 Praha 30 1943 Vídeň 17 1943 Královec 1 1943 Praha 2 1943 K. nad Rýnem 45 1943 Opole 2 1943 Berlín 70
Ez 5. 8. 1943 Brno 1 Ez 5. 8. 1943 Praha 6 Ez 11. 8. 1943 Písek 1 Ez 11. 8. 1943 Praha 3 Ez 14. 8. 1943 Praha 1 Kindertransport 24. 8.1943 Bialystok 1220 IV/14l 3. 9. 1943 Vídeň 20 XVI/2 Ez 9. 9. 1943 Lipsko 1 Ez 10. 9. 1943 Praha 4 I/101 10. 9. 1943 Berlín 63 IV/14m 10. 9. 1943 Waidhofen/Ybbs 10 VII/4 10. 9. 1943 Düsseldorf 9 Do 11. 9. 1943 Praha 53 Ez 13. 9. 1943 Praha 14 Ez 13. 9. 1943 Brno 1 Dn 14. 9. 1943 Lípa 84 IV/14m Ez 16. 9. 1943 Linz 1 Ez 17. 9. 1943 Praha 1 XXV/1 5. 10. 1943 Dánsko 83 XXV/2 6. 10. 1943 Dánsko 198 XXI/1 Ez 14. 10. 1943 Opava 2 XXV/3 14. 10. 1943 Dánsko 175 I/102 15. 10. 1943 Berlín 51 XVI/2 Ez 21. 10. 1943 Lipsko 1 IX/6 Ez 27. 10. 1943 Vratislav 1 Dp 29. 10. 1943 Praha 17 III/10 30. 10. 1943 Kolín nad Rýnem 20 Ez 9. 11. 1943 Praha 3 XII/5 Ez 10. 11. 1943 F. nad Mohanem 3 IV/14n 12. 11. 1943 Vídeň 91 I/103 15. 11. 1943 Berlín 44 XVIII/6 Ez 18. 11. 1943 Opole 1 XXI/2 18. 11. 1943 Opava 1 I/104 22. 11. 1943 Berlín 23
IV/14o Dq IV/14o Ez VII/4 Ez VI/8 Ez IX/7 Dt XII/6 XIX/6 XVII/3 XXI/3 Dt II Ez Ez Ez Ez Ez I/105 IV/14p IX/7 Ez V/10 XIII/4 XX/4 VIII/3 XIII/5 XVI/3 VII/5 VIII/4 X/4 XI/4 XXV/4 II/30 XVI/4 II/31
1. 12. 1943 Vídeň 46 8. 12. 1943 Praha 18 15. 12. 1943 Kremsmünster 1 16. 12. 1943 Düsseldorf 1 22. 12. 1943 Hamburk 1 9. 1. 1944 Vratislav 73 10. 1. 1944 Praha 143 10. 1. 1944 F. nad Mohanem 56 10. 1. 1944 Ústí n. Lab. 58 10. 1. 1944 Darmstadt 10 10. 1. 1944 Opava 13 11. 1. 1944 Praha 14 11. 1. 1944 Dvůr Králové 1 11. 1. 1944 Kladno 1 11. 1. 1944 Sušice 1 11. 1. 1944 Bzenec 1 11. 1. 1944 Olomouc 1 11. 1. 1944 Berlín 352 11. 1. 1944 Graz 6 11. 1. 1944 Vratislav 3 11. 1. 1944 Drážďany 42 11. 1. 1944 Stuttgart 41 11. 1. 1944 Magdeburg 16 12. 1. 1944 Hannover 19 12. 1. 1944 Stuttgart 35 12. 1. 1944 Lipsko 24 13. 1. 1944 Düsseldorf 14 13. 1. 1944 Hannover 10 13. 1. 1944 Dortmund 8 13. 1. 1944 Münster 3 13. 1. 1944 Dánsko 8 14. 1. 1944 Mnichov 33 14. 1. 1944 Lipsko 46 18. 1. 1944 Norimberk 15
13
XIV/2 II/32 IV/14p Ez XVIII/7 XXIV/2 I/106 VI/9 Ez XIV/3 XXIV/3 Du V/10 Ez I/107 XIV/3 Ez Ez XIX/7 I/108 III/10 Ez X/4 Ez Dv XXIV/4 Ez V/10 Ez I/109 IV/15 XVI/4 Ez XII/7 Dw XVIII/8 XXII/4 Ez XIV/3 Ez II/32 Ez XXIV/5 I/110
14
19. 20. 20. 20. 20. 21. 22. 24. 27. 27. 28. 9. 10. 10. 11. 19. 23. 23. 23. 25. 26. 29. 8. 10. 11. 13. 16. 21. 21. 23. 29. 7. 7. 10.
1. 1944 Královec 10 1. 1944 Mnichov 7 1. 1944 Ried/Innkreis 1 1. 1944 Opole 9 1. 1944 Holandsko 870 1. 1944 Berlín 63 1. 1944 Hamburk 61 1. 1944 Prostějov 1 1. 1944 Královec 9 1. 1944 Holandsko 283 1. 1944 Praha 26 2. 1944 Drážďany 1 2. 1944 Berlín 100 2. 1944 Královec 1 2. 1944 Vysoké Mýto 1 2. 1944 Ústí n. Lab. 3 2. 1944 Berlín 73 2. 1944 K. nad Rýnem 1 2. 1944 Dortmund 2 2. 1944 Praha 18 2. 1944 Holandsko 809 2. 1944 Louny 1 3. 1944 Drážďany 1 3. 1944 Berlín 56 3. 1944 Vídeň 84 3. 1944 Lipsko 2 3. 1944 F. nad Mohanem 7 3. 1944 Praha 17 3. 1944 Opole 22 3. 1944 Karlovy Vary 1 3. 1944 Královec 1 4. 1944 Mnichov 1 4. 1944 Holandsko 289 4. 1944 Berlín 50
XIV/3 Ez XXI/3 Ez XIII/5 Ez IX/8 XXV/4 Ez Dy III/10 Ez XIV/3 Ez XVI/4 Ez IV/15b I/111 XVI/4 Ez Ec X/4 Ez IV/15b Ez IV/15b Ez XIV/4 II/32 Ez IX/8 Ez I/112 VI/9 Ez II/32 Ez IV/15b Ez VI/9 Ez XVI/4 Ez XII/7 Ez XXIII/3 Ez Ed I/113 IV/15b Ez IV/15c XIII/5 Ez XII/8 IV/15c Ez
13. 14. 20. 25. 25. 26. 26. 26. 27. 29. 4. 15. 17. 17. 18. 19. 20. 23. 25. 26. 31. 2. 3. 7. 13. 14. 14. 16. 16. 22. 29. 29. 5. 10.
4. 1944 Královec 2 4. 1944 Opava 1 4. 1944 Stuttgart 1 4. 1944 Vratislav 17 4. 1944 Dánsko 2 4. 1944 Praha 20 4. 1944 K. nad Rýnem 1 4. 1944 Královec 1 4. 1944 Lipsko 2 4. 1944 Vídeň 80 5. 1944 Berlín 26 5. 1944 Lipsko 2 5. 1944 Praha 24 5. 1944 Dortmund 2 5. 1944 Graz 1 5. 1944 Graz 4 5. 1944 Královec 11 5. 1944 Mnichov 1 5. 1944 Vratislav 1 5. 1944 Berlín 32 5. 1944 Hamburk 1 6. 1944 Mnichov 1 6. 1944 Traunkirchen 1 6. 1944 Hamburk 5 6. 1944 Lipsko 3 6. 1944 F. nad Mohanem 1 6. 1944 Gdaňsk 3 6. 1944 Praha 25 6. 1944 Berlín 28 6. 1944 Linz 4 6. 1944 Vídeň 18 6. 1944 Stuttgart 1 7. 1944 F. nad Mohanem 7 7. 1944 Graz 5
VII/5 Ez XXIV/5 Ez I/114 Ee IV/15c Ez VI/9 Ez XIX/7 Ez XXIV/6 XXIV/6 Ez Ez X/4 Ez V/10 Ez Ez I/115 IV/15d Ef VI/9 Ez V/10 Ez XXIV/7 Ei I/116 XVII/3 Ez IV/15d Ez Ez V/10 Ez XIX/7 Ez XVI/4 Ez I/117 XIX/7 Ez XII/9 I/118 Ez IX/8 Ez XVI/4 Ez
12. 7. 12. 7. 13. 7. 21. 7. 24. 7. 26. 7. 28. 7. 2. 8. 2. 8. 3. 8. 3. 8. 9. 8. 10. 8. 11. 8. 17. 8. 18. 8. 23. 8. 30. 8. 6. 9. 8. 9. 8. 9. 20. 9. 22. 9. 23. 9. 27. 9. 5. 10. 11. 10. 13. 10. 23. 10. 25. 10. 27. 10. 5. 11. 8. 11. 8. 11.
1944 Düsseldorf 5 1944 Holandsko 3 1944 Berlín 26 1944 Praha 17 1944 Linz 1 1944 Hamburk 1 1944 Ústí nad Labem 1 1944 Holandsko 213 1944 Holandsko 1 1944 neznámé 1 1944 Dortmund 1 1944 Drážďany 1 1944 Třebíč 1 1944 Berlín 32 1944 Vídeň 16 1944 Praha 51 1944 Hamburk 1 1944 Drážďany 1 1944 Holandsko 2081 1944 Praha 13 1944 Berlín 27 1944 Darmstadt 1 1944 Graz 2 1944 neznámé 1 1944 Drážďany 1 1944 Ústí nad Labem 1 1944 Lipsko 1 1944 Berlín 32 1944 Ústí nad Labem 1 1944 F. nad Mohanem 9 1944 Berlín 50 1944 neznámé 1 1944 Vratislav 1 1944 Lipsko 1
Ez XIX/7 Ez Fa Ez XXIV/8 IV/15d Ez XVI/4 Ez IV/15d Ez I/119 Ez XIX/7 Ez Ez VI/9 Ez VIII/4 Ez I/120 V/10 Ez VIII/4 Ez X/4 Ez II/32 Ez XXVI/1 I/121 XXVI/2 Fc VII/5 Ez X/4 Ez AE1 IV/15d_2 V/10 Ez XVI/5 I/122 AE2 XIX/8 XXII/5 AE3
13. 11. 1944 Praha 4 14. 11. 1944 Ústí nad Labem 1 17. 11. 1944 Praha 40 20. 11. 1944 neznámé 1 20. 11. 1944 Holandsko 51 21. 11. 1944 Vídeň 4 22. 11. 1944 Lipsko 1 23. 11. 1944 Vídeň 1 24. 11. 1944 Berlín 37 28. 11. 1944 Praha 3 30. 11. 1944 Ústí nad Labem 1 2. 12. 1944 Praha 5 6. 12. 1944 Hamburk 1 6. 12. 1944 Hannover 1 8. 12. 1944 Berlín 23 8. 12. 1944 Drážďany 1 15. 12. 1944 Hannover 1 22. 12. 1944 Dortmund 1 23. 12. 1944 Mnichov 1 23. 12. 1944 Sereď 416 5. 1. 1945 Berlín 19 19. 1. 1945 Sereď 129 26. 1. 1945 Praha 13 26. 1. 1945 Düsseldorf 1 26. 1. 1945 Dortmund 1 31. 1. 1945 Praha 1056 2. 2. 1945 Vídeň 4 2. 2. 1945 Drážďany 1 2. 2. 1945 Lipsko 172 3. 2. 1945 Berlín 38 4. 2. 1945 Praha 895 6. 2. 1945 Ústí nad Labem 12 7. 2. 1945 Karlovy Vary 50 11. 2. 1945 Praha 761
15
XVI/6 II/33 AE5 V/11 IV/15e XIII/6 XII/10 XIII/7 X/5 XI/5 II/34 XIX/9 II/35 VI/10 XIX/10 XIX/11 AE4 VIII/5 XIX/12
12. 14. 15. 15. 16. 17. 18. 18. 20. 20. 22. 22. 23. 23. 23. 23. 25. 25. 2.
2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 2. 3.
1945 Lipsko 55 1945 Mnichov 14 1945 Lípa 55 1945 Drážďany 56 1945 Salzburg 7 1945 Mannheim 144 1945 F. nad Mohanem 616 1945 Stuttgart 58 1945 Dortmund 10 1945 Münster 58 1945 Mnichov 52 1945 Ústí n. Lab. 21 1945 Mnichov 31 1945 Hamburk 294 1945 Ústí n. Lab. 20 1945 Ústí n. Lab. 8 1945 Praha 520 1945 Hannover 220 1945 Ústí n. Lab. 20
AE6 4. 3. 1945 Ostrava 53 AE7 7. 3. 1945 Olomouc 53 XXII/6 7. 3. 1945 Karlovy Vary 26 IV/16 8. 3. 1945 Vídeň 1074 XIV/5 8. 3. 1945 Královec 5 XXVI/3 12. 3. 1945 Sereď 548 III/11 14. 3. 1945 K. nad Rýnem 45 AE8 15. 3. 1945 Praha 122 AE9 16. 3. 1945 Praha 139 XII/11 17. 3. 1945 F. nad Mohanem 5 XVI/7 17. 3. 1945 Lipsko 7 IV/17 20. 3. 1945 Vídeň 11 I/123 28. 3. 1945 Berlín 42 XIX/12 Ez 29. 3. 1945 Ústí n. Lab. 1 Ez 30. 3. 1945 Praha 2 VI/11 4. 4. 1945 Wesermünde 9 XXVI/4 7. 4. 1945 Sereď 354 IV/16a 15. 4. 1945 Amstetten 77 celkem 65535
Zdroj www.terezinstudies.cz
16
Foto © Martina Storková
17
Vlak Lustig – Lustig Train vlak naděje
V roce třináctého ročníku mezinárodního festivalu Devět bran jsem se rozhodl zorganizovat ve spolupráci s Divadlem pod Palmovkou v Praze a partnery ČD – TELEMATIKA, ČD CARGO, ČD, a SŽDC unikátní divadelní představení dramatizace literární předlohy Arnošta Lustiga “Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou”. Výjímečnost tohoto představení spočívá v tom, že bylo ve spolupráci s výše oslovenými železničními společnostmi, realizováno na kolejích. Speciální vlak navštívil v červenci 2012 všech čtrnáct krajských nádraží České republiky. Na těchto nádražích bylo odehráno 14 večerních představení. Symbolickou trasou, která zakončila v konci srpna 2012 projekt byla trasa – Praha, Krakow, Osvětim. Vlak Lustig, byl v tomto roce (2013) sestaven ze tří vagónů a lokomotivy. Dva vagóny jsou speciálně upraveny pro potřeby projektu. Jeden vagón byl nákladní uzavřený, podobný těm, ve kterých se převáželi v transportech do koncentračních táborů lidé, tzv. dobytčáky. Tento vagón byl využit jako galerijní prostor pro výstavu VHÚ – Operace: Důvěrné Izrael, filmové projekce a přednášku věnovanou arménské genocidě. Dalším vagónem v soupravě je tzv. Rybák, ve kterém cestuje divadelní tým včetně herců, techniky a produkce. Nejdůležitějším článkem vlaku je divadelní vůz, upravený jako jeviště tragického příběhu Kateřiny Horovitzové a dalších pasažérů – obětí a jejich katů.
Idea projektu 18
Vlak Lustig je symbolickou připomínkou nacistických transportů křižujících evropou druhé světové války, převážejících milióny židů v rámci tzv. “Konečného řešení židovské otázky” přijatého 20. ledna 1942 na konferenci ve Wannsee (70 výročí) na návrh nacistického pohlavára a kata českého národa, říšského protektora Reinharda Heydricha. Deportacemi byl pověřen Adolf Eichmann, který první pokusy uskutečnil již v říjnu roku 1939. Deportace židovského obyvatelstva byly systematicky zavedeny v nacistickém Německu v roce 1941 pod cynickým označením “Evakuace” a pokračovaly až do roku 1944. Transporty směřovaly do všech vyhlazovacích táborů – Osvětim, Treblinka, Sobibor, Chelmno, Majdanek, Belzec ad., ve kterých zemřelo strašlivou a nepředstavitelnou smrtí na 6 miliónů židů. V současném světě se objevila nová nebezpečná forma antisemitismu – popírání holocaustu. Arnošt Lustig považoval popírání holocaustu za odporné zvěrstvo, neboť oběti nacistického masového vyvražďování zabíjí podruhé.Vlak Lustig se stává v našem pojetí, tedy prostřednictvím divadelního představení Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou živoucím připomenutím této tragédie, která nesmí býti nikdy zapomenuta. Děkujeme za pozornost a věříme že Vás projekt “Vlak Lustig – Vlak naděje” zaujme.
19
Arnošt Lustig
Arnošt Lustig (21. 12. 1926 – 26. 2. 2011)
Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Významný český prozaik, scénárista, pedagog, publicista a novinář židovského původu, jehož dílo bylo přeloženo do 23 jazyků. Narodil se v Praze v rodině Emila Lustiga, nemajetného obchodníka s textilem. Dětství strávil v pražské Libni, která byla v té době nejen periferní průmyslovou čtvrtí, ale také místem s nejpočetnějším židovským osídlením v Praze. Začal studovat na reálném gymnáziu, ale v roce 1941 z něj byl na základě tzv. norimberských dekretů z rasových důvodů vyloučen. Poté se vyučil krejčím a pracoval v ozdobnické dílně. Dne 9. listopadu 1942 byl (tehdy šestnáctiletý) poslán se svými rodiči a sestrou Hanou do ghetta v Terezíně, odkud byl 28. září 1944 deportován do vyhlazovacího tábora v Osvětimi – v předposledním transportu, který z Terezína do Osvětimi odjel. Zde byl, podobně jako jeho sestra a matka, vybrán na otrockou práci. Otec však holokaust nepřežil, stejně jako část příbuzných.
Režie: Petr Kracik Inscenační úprava: Petr Kracik a Ladislav Stýblo Hudba: Josef Gušlbauer Hudební doprovod: skupina Menorah – Josef Gušlbauer, Zuzana Wirthová, Jan Janda Scéna a kostýmy: Milan David Asistentka výpravy: Jana Hauskrechtová Zvuk a světla: Petr Vodička Dramaturgie: Ladislav Stýblo Autor projektu a produkce: Pavel Chalupa OSOBY A OBSAZENÍ: BEDŘICH BRENSKE Radek Zima nebo Ondřej Kavan HORST SCHILLINGER, poručík Ivo Kubečka SEPP HOYER, mladý poddůstojník Ondřej Kavan nebo Aleš Alinče KATEŘINA HOROVITZOVÁ Anna Stropnická nebo Denisa Pfauserová HERMAN COHEN, obchodník ze San Franciska Dušan Sitek FREDDY KLARFELD, herec Jiří Bábek RAPPAPORT-LIEBEN, obchodník s démanty René Přibil JOSEF VARECKY, exportér Ivan Jiřík OSKAR LÖWENSTEIN, právník Rudolf Jelínek RABÍN DAJEM Z LODŽE, pán v sušárně vlasů Radek Valenta VĚZEŇ Aleš Alinče nebo Pavel Chalupa VOJÁCI Jakub Horák, Vratislav Jelínek, Petr Christl, Jiří Řehák
20
Představení řídí a text sleduje: Aleš Alinče nebo Jolana Běhounková
Po několika týdnech v nelidských podmínkách osvětimského tábora se Arnošt Lustig dobrovolně přihlásil spolu s dalšími na práci do koncentračního tábora Buchenwald, když zalhal, že umí pracovat se stroji na obrábění kovů – což mu pravděpodobně zachránilo život. V Buchenwaldu však pobyl pouze krátký čas, protože od konce října 1944 do začátku dubna 1945 byl vězněn v buchenwaldském pobočním táboře Meuselwitz u Lipska, kde pracoval v muniční továrně na výrobu součástek k pancéřovým pěstem. 13. dubna 1945 se mu podařilo dobrodružně uprchnout z transportu směřujícího z Buchenwaldu do Dachau a poté se skrýt až do konce války v Praze. Aktivně se zúčastnil Pražského povstání, když zásoboval jídlem a dalším materiálem provizorní povstaleckou nemocnici ve sklepě tzv. židovské radnice na Starém Městě. Po květnovém osvobození začal studovat obchodní akademii, záhy však přešel na tehdejší Vysokou školu politických a sociálních věd, kde v roce 1950 vystudoval žurnalistiku. V padesátých letech také vstoupil (podobně jako mnoho navrátilců z koncentračních táborů) do komunistické strany – jak později uváděl, učinil tak z naivity a z přesvědčení, že komunismus v poválečné době nejspolehlivěji zabrání návratu fašismu. Již během svých studií přispíval do novin a časopisů (nejprve do Věstníku židovských náboženských obcí a Lidových novin) a napsal také své první povídky - většinou s tématem holokaustu, který byl z pochopitelných důvodů jeho celoživotním tématem.V roce 1948 odjel jako zvláštní zpravodaj do Izraele, odkud referoval o válce za nezávislost státu Izrael. Své příspěvky pravidelně publikoval v několika československých novinách, časopisech i v rozhlase. V Izraeli se v roce 1949 oženil s Věrou Weislitzovou (1927 - 2009), s níž měl dvě děti – Josefa a Evu. Po návratu do vlasti pracoval jako reportér a režisér Československého rozhlasu (1950 - 1958) a vedoucí kulturní rubriky časopisu Mladý svět (1959 – 1961). Poté působil jako scénárista Filmového studia Barrandov (1961 – 1968) a velmi významně přispěl k tzv. české nové filmové vlně. Svou první povídkovou sbírku vydal v roce 1957 pod názvem Noc a naděje. O rok později ji následovala sbírka Démanty noci (povídka Tma nemá stín z této sbírky byla zfilmována v roce 1964 pod názvem Démanty noci, povídka Tam a zpátky rovněž z této sbírky byla natočena pod názvem Sousto v roce 1960 jako krátký film FAMU).V roce 1959 vyšla Lustigova sbírka Ulice ztracených bratří, kterou o dva roky později následovala kontroverzní novela Můj známý Vili Feld napsaná podle skutečných událostí a vyprávějící o charizmatickém muži, který pro sebe dokáže získat výhody v jakékoliv situaci. V roce 1962 byly vydány Lustigovy novely Dita Saxová (zfilmováno v roce 1967) o složitém údělu navrátilců
21
z koncentračního tábora a Transport z ráje (zfilmováno v roce 1962). V roce 1964 vyšla světoznámá Lustigova novela Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (zfilmováno v roce 1965), která autorovi s konečnou platností přinesla mezinárodní proslulost. Z dalších Lustigových děl té doby jmenujme alespoň povídkovou sbírku Hořká vůně mandlí (1968) či romány Bílé břízy na podzim (1966) o československých politických vězních padesátých let, Propast (1966) a Miláček (1968) o izraelské válce za nezávislost (náklad tohoto románu byl zabaven cenzurou a poslán do stoupy).Ve druhé polovině šedesátých let se stal jednou z důležitých osobností tzv. reformního křídla KSČ: např. na IV. Sjezdu československých spisovatelů (1967) pronesl kritický projev, ve kterém mj. obhajoval izraelská stanoviska v právě probíhající izraelsko-arabské válce a zasazoval se o větší svobodu literární tvorby. Invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 překvalila Arnošta Lustiga i s rodinou na dovolené v Itálii. Vzhledem ke svému angažování na straně reformních komunistů (a také kvůli neblahým zkušenostem jeho manželky s československým antisemitismem) se rozhodl i s rodinou zůstat za hranicemi. Lustigovi měli platné výjezdní doložky a pasy až do roku 1972 a proto ještě nějaký čas zůstávali alespoň oficiálně československými občany. Nejprve se usadili v Izraeli, kde se rodina stala členy kibucu Hachotrim. Již v roce 1969 však odešli do Zábřehu v někdejší Jugoslávii, kde Arnošt Lustig spolupracoval se záhřebským filmovým studiem Jadranfilm na scénáři filmu o J. B.Titovi Soutěska, ve kterém hrál hlavní postavu Tita Richard Burton. V roce 1970 se Lustigovi usadili v USA. Arnošt Lustig učil např. na iowské univerzitě scénáristiku a tvorbu divadelních her a přednášel na Drake Univerzity v Des Moines, hlavním městě státu Iowa. Od 1. ledna 1973, kdy rodině nebyla československými úřady prodloužena platnost pasů a víz, byl Arnošt Lustig emigrantem i „de jure“ (občanem Spojených států se stal až v roce 1979). V roce 1981 byl v nepřítomnosti odsouzen československými soudy za nedovolené opuštění republiky na tři a půl roku nepodmíněně, čímž mu vlastně bylo až do pádu československého komunistického režimu zabráněno v návštěvách vlasti. V letech 1973 až 2004 Arnošt Lustig přednášel na Americké univerzitě ve Washingtonu dějiny filmu, literatury a scénáristiku (v roce 1978 zde byl jmenován profesorem). Z Lustigova díla napsaného v emigraci jmenujme alespoň román Nemilovaná (1979). Po roce 1989 se často vracel do své původní vlasti a intenzívně se zapojil, i přes svůj relativně pokročilý věk, do domácího kulturního dění. Z jeho obsáhlého díla jmenujme alespoň romány Král promluvil, neřekl nic (1990), Dívka s jizvou (1995), Kamarádi (1995), Neslušné sny (1997), Krásné zelené oči (2000), „ženskou“ trilogii Colette: Dívka z Antverp (1992), Tanga: Dívka z Hamburku (1992) a Lea: Dívka z Leeuwardenu (2000) či povídkovou sbírku Oheň na vodě (1998). Svá díla až na nečetné výjimky (jednu z nich představuje novela Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, kterou Lustig vždy považoval za jedno ze svých nejzdařilejších děl) opakovaně přepracovával, cizeloval a doplňoval, aby jejich výpověď byla co možná nejúčinnější a nejúplnější. V roce 1995 se Arnošt Lustig stal na dva roky šéfredaktorem české mutace časopisu Playboy. Získal řadu prestižních ocenění a u nás i v zahraničí byl považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejvlivnějších světových autorů věnujících se událostem dvacátého století. V roce 2012 byla nakladatelstvím Mladá fronta ustanovena Literární cena Arnošta Lustiga, jejímiž držiteli se stávají mladí spisovatelé.Ve stejném roce také vznikla Cena Arnošta Lustiga určená pro osobnosti, které v sobě spojují vlastnosti, jako jsou odvaha, statečnost, lidskost a spravedlnost (prvním laureátem této ceny je biskup Václav Malý). Byl čestným prezidentem Společnosti Franze Kafky, Festivalu 9 bran a organizace pro podporu vědy Česká hlava. Čestné doktoráty získal na chicagské Spertus College (v oboru hebrejské písemnictví) a Michiganské univerzitě (v oboru humanitních věd – tento čestný doktorát obdržel společně s Václavem Havlem).
22
Foto © Pavel Chalupa
23
Arnošt Lustig byl také dvojnásobným držitelem Národní židovské ceny za literaturu, držitelem Ceny Emmy za nejlepší scénář k televiznímu dokumentu, Státní ceny Klementa Gottwalda za novelu Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (1967), Ceny Karla Čapka (1996), Medaile Za zásluhy I. stupně (2000), Ceny za celoživotní dílo udělované Americkou akademií umění a věd (2004), Ceny Vladislava Vančury (2005) a Ceny Franze Kafky (2008). Třikrát byl v užším výběru na Nobelovu cenu za literaturu, naposledy v roce 2008. Nominován byl také na prestižní americkou Národní cenu za literaturu (za román Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou), ale také na Bookerovu a Pulitzerovu cenu. Jeho životní osudy i neobyčejně charizmatická osobnost se staly předmětem několika domácích i zahraničních televizních dokumentů včetně dokumentů jeho syna Josefa Z deníku bláznivého manžela (1971 a 1975) a Můj fotr a jeho nejoblíbenější koncentráky (2010) nebo dcery Evy Tvá slza, můj déšť (2012). Intenzívně se účastnil besed a přednášek na téma holokaustu a mnoha veřejných čtení svých děl, a to bezmála až do své smrti. Zemřel v Praze roku 2011, když po dlouhém a těžkém boji podlehl rakovině. Romány, novely a povídky Arnošta Lustiga i filmové scénáře, které podle nich vznikly, stále patří mezi nejzdařilejší díla věnovaná lidským osudům (převážně židovským, ale rozhodně ne pouze jim) odehrávajícím se v „době vymknuté z kloubů“. Hrdiny jeho děl jsou především lidé nacházející se v mezní situaci, kteří jsou událostmi „šíleného“ dvacátého století donuceni jednat pod tlakem a často na samotné hranici svých možností, fyzických i morálních. Lustigovy příběhy totiž nesledují pouze boj svých hrdinů o přežití, ale také za zachování „vnitřní čistoty“ uprostřed špíny a všeobecného úpadku. Lustigova díla jsou pozoruhodnou (a často silně autobiograficky laděnou) výpovědí o zlu, které neustále hrozí zničit člověka – i o nadějích, které představuje příklon k obecně platným lidským hodnotám. Petr Kracik Režisér a spoluautor inscenační úpravy Narodil se v Trutnově. V letech 1975–1977 studoval herectví na konzervatoři a v letech 1980–1986 režii na DAMU. Po ukončení studií nastoupil jako režisér do brněnského Loutkového divadla Radost, poté následovalo angažmá v tehdejším Divadle E. F. Buriana. Záhy přijal místo režiséra v Divadle pod Palmovkou, kde se zanedlouho stal také uměleckým šéfem a roku 1992 ředitelem. Věnuje se především činohře. Ve svém domovském divadle režíroval např. Sperrovy Lovecké scény z Dolního Bavorska, Shakespearův Tragický příběh Hamleta, dánského prince, Steinbeckovo O myších a lidech, Ibsenova Peera Gynta, Brechtova Pana Puntilu a jeho služebníka Mattiho, Dostojevského Idiota, Lorcův Dům doni Bernardy, Calderónovu hru Život je sen, Molièrova Dona Juana, Gorkého Letní hosty, Goethovo Utrpení mladého Werthera, Tolstého Vládu tmy, Williamsovu Kočku na rozpálené plechové střeše, Kohoutova Ubohého vraha, Millerův Pohled z mostu, Rostandova Cyrana z Bergeracu, Ingeův Návrat do pekla, Shakespearovu Bouři, O‘Neillovo drama Smutek sluší Elektře, Boltovu hru Ať žije královna!, Wassermanův Přelet nad kukaččím hnízdem, Gordonova Rain Mana, Shawovu Svatou Janu či Kohoutovu hru August August, August. Spolupracoval také s dalšími českými a moravskými divadly – především s Divadlem na Vinohradech (P. Kohout: Klaun, A. Strindberg: Královna Kristina, L. Hellmanová: Podzimní zahrada, F. Schiller: Valdštejn, N. Simon: Drobečky z perníku aj.), pražským Národním divadlem (J. K. Tyl: Paličova dcera), Městským divadlem Brno (M. J. Lermontov: Maškaráda, U. Eco: Jméno růže) a Východočeským divadlem Pardubice (R. Planchon: Tři mušketýři, A. Jirásek: Vojnarka, A. Casona: Jitřní paní, K. Mann, A. Mnouchkine: Mefisto, R. Rose: Dvanáct rozhněvaných mužů). Vedle činohry se věnuje také inscenacím hudebního divadla: v Divadle pod Palmovkou režíroval Dvořákova a Wenigova Čerta a Káču, Brechtovu a Weillovu Krejcarovou operu či Preissové Gazdinu robu; v Hudebním
24
divadle Karlín režíroval Straussova Netopýra, Kálmánovu Hraběnku Maricu a Lehárovu Zemi úsměvů; v Městském divadle Brno režíroval Zolovu, Uhdeho a Štědroňovu Nanu či Dogův a Lotjanův muzikál Cikáni jdou do nebe; v Divadle Milenium (nyní Metropolitní divadlo Praha) Blažkovy a Rychmanovy Starce na chmelu a v Severočeském divadle opery a baletu Ústí nad Labem Dvořákova Jakobína. Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou „To, co se děje kolem není omluva, pánové. Nemohu se tvářit, že nevím co dělám a co si myslím – i když je kolem tma. I tma má své stíny a světlejší místa.“ (Arnošt Lustig: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou) Lustigova světově proslulá novela Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je sugestivní a umělecky výjimečně silnou zprávou o jedné z nejtragičtějších, nejobludnějších a nejvíce zarážejících událostí moderních lidských dějin – nacistického holokaustu spáchaného zejména na židech, ale bolestně se dotýkajícího i dalších národů. Může se zdát, že doba, která nás od těchto historických událostí dělí, je příliš dlouhá na to, aby nám mohly příběhy lidí zavlečených nacisty do koncentračních táborů něco napovědět o světě, ve kterém žijeme. Opak je však bohužel pravdou. Příběhy lidí, kteří nacistickým peklem prošli, totiž mohou stále varovat před lhostejností, netolerancí, arogancí moci a především před zrůdným a chladnokrevným „inženýrstvím lidských životů“. Protože „zprůmyslnění“ lidského života i smrti, které se neštítí ničeho, aby bylo dosaženo maximální efektivity a zisku (které právě nacistické koncentrační tábory dohnaly ke zrůdné dokonalosti) je hrozbou, která se nad současnou evropskou civilizací nepřestala vznášet ani dnes. Hrdinkou příběhu Modlitby pro Kateřinu Horovitzovou je mladá židovská dívka Kateřina, které se krátce po příjezdu do osvětimského koncentračního tábora podaří dostat do společnosti několika pohádkově bohatých židovských milionářů s americkým občanstvím, kteří byli nacisty zajati v roce 1943 v Itálii. Skupině těchto obchodníků a Kateřině, kterou se rozhodne jeden z nich ochraňovat, je po zaplacení značné sumy přislíben odjezd na svobodu – do Ameriky, kde má dojít k jejich výměně za zajaté německé důstojníky. Podmínky, za které si zajatci mohou od nacistů „koupit“ své životy a svobodu, se však neustále zvyšují a k již zaplaceným velkým částkám přibývají další a další položky. Skupině milionářů je jako průvodce přidělen důstojník Bedřich Brenske, který se svěřenými zajatci manipuluje mimořádně rafinovanou metodou hraničící s psychologickým terorem. Několikrát se zdá, že Brenske i celý nacistický aparát opravdu usilují o hladký průběh výměnné akce. Jindy se však vkrádá nepříjemný dojem, že jde pouze o strašlivou a krutou hru, která má zadrhávajícímu se nacistickému válečnému snažení přinést peníze a nemůže pro židovské obchodníky skončit jinak než tragicky. Kateřina Horovitzová, která je zpočátku aktérkou spíše pasivní, však brzy Brenskeho krutou hru prohlédne. Právě ona se nakonec navzdory naprosto bezvýchodné situaci nestvůrnému zlu vzepře. Arnošt Lustig ve své novele spojil několik příběhů, které se skutečně staly. Jedním z nich je událost, kdy nacisté zaplnili několik transportních lodí vězni z koncentračního tábora, zabednili je a vyslali na širé moře, kde všichni vězni zemřeli hladem. Jiným je vydírání židovských ob-
25
chodníků, kteří se neprozřetelně vydali do Itálie v době před německou invazí z roku 1943 a jejichž životy i navzdory tučnému výkupnému zaplacenému za příslib, že budou odvezeni do neutrálního Švýcarska, skončily v plynových komorách. Zřejmě nejdůležitějším příběhem, který Lustiga při psaní novely inspiroval, ale bylo vyprávění česko-izraelského historika Ericha Kulky, který se zabýval mj. židovskými vzpourami a revoltami v období holokaustu. Kulka na počátku šedesátých let Lustigovi vyprávěl o jedné podivuhodné osvětimské táborové legendě, podle které se krásná mladá dívka jménem Kateřina Horovitzová, herečka nebo tanečnice, na prahu osvětimské plynové komory vzepřela svému osudu a zastřelila surového dozorce Schillingera jeho vlastní zbraní, když po ní chtěl, aby mu zatančila nahá. Schillingerova mladého pobočníka přitom postřelila a střílela i na další překvapené dozorce. Nakonec sice byla zneškodněna strážemi, nicméně její statečný a neobvyklý čin se pro mnohé vězně stal posilou a příkladem. Tato událost je dnes považována za jeden z nemnoha pokusů lidí deportovaných do nacistických koncentračních táborů o aktivní odpor proti jejich trýznitelům. Příběh mladé krásné tanečnice nebo herečky, která v předsálí plynové komory zastřelila dozorce jménem Schillinger nebo Emmerich (tady se prameny různí) u poválečného soudu velmi podobně vylíčil také tehdejší velitel osvětimského tábora Rudolf Höss i další svědci. Arnošt Lustig však později ke svému velkému překvapení v archivech zjistil, že skutečně žijící Kateřina Horovitzová, byla aktivní konfidentkou gestapa. Podle všeho měla na svědomí životy několika bohatých Židů, kteří se až do setkání s ní ukrývali ve Varšavě před nacisty. Slíbila jim totiž, že za tučný úplatek zajistí jejich odjezd do Ameriky, ale místo toho je nalákala do varšavského Hotelu Polski, kde na ně již čekalo gestapo. Vzhledem ke Kateřininým „zásluhám o říši“ jí bylo nacisty přislíbeno zvláštní zacházení – a dokonce i to, že z Varšavy bude moci odjet vlakem do Švýcarska. To se samozřejmě nestalo a Kateřina skončila v osvětimské plynové komoře, stejně jako většina varšavských Židů. Kateřinina střelba před plynovou komorou tedy ve světle těchto skutečností byla jakousi odplatou zoufalé a podvedené ženy za nesplněné sliby nacistů. Arnošt Lustig v jednom novinovém rozhovoru řekl, že by rád napsal i tento příběh. Měla to prý být novela o ženě-konfidentce, která je na konci života nucena čelit krachu svých iluzí a stane tváří v tvář zlu, kterému sama napomáhala. K napsání tohoto příběhu však nikdy nedošlo. Světová literatura proto zatím zná pouze příběh jediné Kateřiny Horovitzové – té, která podobně jako Judita ve známém starozákonním příběhu usekla hlavu ďábelskému Holofermovi. Reálný základ má také postava nacistického důstojníka Bedřicha Brenskeho, charismatického, vzdělaného, rafinovaného, nemilosrdného a skrz na skrz cynického pána nad životem zajatých milionářů i Kateřiny Horovitzové. Podle Lustigových slov nese tato odpuzující i fascinující postava jméno jistého západoberlínského soudního úředníka, který v roce 1963 „poučil“ Lustigovu ženu v souvislosti s její snahou získat zpět snubní prsteny svých rodičů umučených v koncentračním táboře, které se podle zpráv z tisku mohly nacházet v sejfech berlínského ústředí někdejší Říšské banky. Prsteny, které museli její rodiče (stejně jako ostatní Židé) odevzdat v roce 1941 před odchodem do transportu, přitom mohly být jedinou fyzicky hmatatelnou památkou na ně, která po nich (jak alespoň Lustigovi doufali) vůbec zbyla. Pan Bedřich Brenske ovšem komisní němčinou Lustigově manželce povýšeně odpověděl, že žádné takové prsteny neexistují a podle jeho názoru ani nikdy neexistovaly – a vyjádřil dokonce i silné pochybnosti, zda vůbec existovali lidé, kteří je měli nosit. Oběti koncentračních táborů zkrátka podle pana Brenskeho nikdy nežili a zločiny, z nichž byli nacisté po válce obviňováni se nikdy nestaly, čímž byla celá věc pro něj jednou provždy vyřešena... „Kdybych měl vykreslit ďábla v nacistické uniformě, byl by to muž podobný Brenskemu. Uhlazený, elegantní,
26
Foto © Martina Storková
27
vysokoškolsky vzdělaný, vybraného chování, jehož každé slovo je však napuštěno jedem lži vedoucí ke smrti“, napsal později Listig. Brenskeho pohrdavé zesměšnění obětí nacistického běsnění bylo rozhodujícím impulzem, který Lustiga podle jeho vlastních slov na dvanáct dnů „přikoval“ k psacímu stroji – tak dlouho prý trvalo kompletní napsání novely, která jistě ne náhodou připomíná hluboký a niterný výkřik na pomezí smíchu a pláče. Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou je psaná velmi komplikovaným jazykem a mísí se v ní prostá lidskost a lapidárnost sdělení s košatostí a dvojsmyslností Brenskeho promluv, s jejichž pomocí rozehrává svou strašlivou hru a láká oběti do pasti. Brenskeho hra „na kočku a myš“ je do detailů promyšlená, tragická i absurdně komická, svrchovaně básnická i nemilosrdně reálná, ryze subjektivní a přesto v jistém smyslu univerzální. V podstatě jde o židovskou anekdotu obrácenou jaksi na ruby: místo „góje“ napáleného chytřejším a mazaným Židem jsou zde napáleni a doslova oškubáni židovští milionáři. Také jazyk, tradiční oporu a základnu židovské kultury a víry, ovládá a využívá nejlépe nacista Brenske, zatímco Židé se ve hře často nezmohou na nic jiného než na strohé odpovědi či jednoduché komentáře. Jakoby se nacisté zmocnili úplně všeho a byli schopní využít pro své plány cokoliv - a nakonec nic neponechali bez poskvrny. Nemilosrdný „básník pravdy“, jak Lustigovu tvorbu výstižně charakterizoval Ludvík Aškenazy, zachytil v Modlitbě pro Kateřinu Horovitzovou s nevšední silou a přesvědčivostí úděl člověka v mezní situaci. Člověka, který je donucen hájit to poslední, co má – svou čest, svědomí a nejzákladnější důstojnost. Je to vyprávění otřesné a otřásající: koneckonců, jeho smyslem je varování, že by měl být člověk za všech okolností obezřetný a nenechal se nikdy ukolébat ke lhostejnosti. Jinak se totiž můžeme i dnes, nedej všichni bohové všech náboženství, dočkat nějaké moderní obdoby osvětimských plynových komor či „reinkarnace“ zrůdně geniálního Bedřicha Brenskeho. Ladislav Stýblo Dekoraci vyrobily dílny ČD Cargo pod vedením Václava Šimona ve spolupráci s firmou COM-PARS s.r.o. Výroba divadelních dekorací pod vedením ing. Stanislava Hrdličky. Šéf umělecko-technického provozu: Tomáš Zmrzlý Garderoba a masky: Kristina Hončariová a Gabriela Rohlederová Světla: Petr Vodička Zvuk: Tomáš Hála Rekvizity: Klára Paclíková Zástupci jevištního mistra: Petr Christl Jevištní technika: Jakub Horák, Petr Christl, Vratislav Jelínek a Jiří Řehák Za poskytnutí materiálů z archivu Arnošta Lustiga a cenné připomínky k textům srdečně a velice děkujeme Josefovi Lustigovi. Práva k provozování tohoto díla zastupuje agentura AURA-PONT s.r.o., Veslařský ostrov 62, 147 00, Praha 4. Zřizovatelem Divadla pod Palmovkou je Magistrát hlavního města Prahy.
28
Foto © Martina Storková
29
Archeologie zla Co je Výzkumné centrum archeologie zla?
Výzkumné centrum archeologie zla (dále jen „Centrum“) je výzkumné a pedagogické centrum pro komparativní studium genocid. Centrum působí jako nezávislá, multidisciplinární a nezisková výzkumná organizace, která usiluje o prosazení studia a výuky o příčinách, původu a důsledcích genocid, genocidního násilí, etnických čistek a masového vyvražďování ve světových dějinách. Vědecké zkoumání a progresivní vzdělávání o historii holocaustu a dalších genocid je všeobecně uznáváno jako nutný prostředek k ochraně těch demokratických společností, které jsou právně a morálně založeny na respektu k právům jednotlivců a menšin. Výzkumy potvrdily, že žádná z historických genocid nezačala masovým násilím, ale kořeny jejich vzniku je nutné hledat v sociálním napětí a ideologii. Genocida jako systematická likvidace etnických, rasových, náboženských a národnostních skupin je především důsledkem společenských sil, které jsou založeny na masivním porušování lidských a občanských práv – jako je rasismus, xenofobie, antisemitismus, etnická nenávist a další.
Vzdělávací program 30
Stejně tak dnes víme, že účinky a důsledky genocid nekončí ve chvíli, kdy je zastaveno násilí. Jedním z nejvýznamnějších důsledků každé genocidy je intenzivní snaha pachatelů a jejich podporovatelů genocidu popřít či zpochybnit. V tomto smyslu má výuka a studium genocid vysoce aktuální rozměr – pomáhá uchovat či v některých případech dokonce odhalit jejich historickou skutečnost. Boj proti fenoménu popírání genocid je hlavním důvodem, proč řada evropských států přijala legislativu, která popírání holocaustu staví mimo zákon. Studium genocid ukazuje na důsledky neexistence, případně nedodržování demokratických hodnot v těch společnostech, kde se případy genocidního masového násilí objevily. Bližší studium historických genocid, těchto bezprecedentních projevů lidského zla, též napomáhá pochopit, proč vůbec demokratické společnosti iniciovaly vznik kodifikovaných systémů na ochranu práv menšin a jednotlivců, co je smyslem jejich existence a před čím nás mají tyto systémy chránit (např. Všeobecná deklarace lidských práv přijatá Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 1948). Studium genocid a působení tohoto oboru je spojitým procesem uchování památky obětí genocidního násilí, připomínání historických skutečností, obrany před jejich popřením a aktivní ochrany lidstva před vznikem nových plamenů nenávisti.
31
Zuzana Wirthová a Josef Gušlbauer
Akce: Důvěrné Izrael
menorah
expozice
Skupina Menorah se zaměřuje na překrásnou duchovní a lidovou hudbu židovského národa v diaspoře, hudbu aškenážských či sefardských Židů v jazyce hebrejském, jidiš či ladino. Do svého repertoáru začleňuje také moderní izraelskou písňovou tvorbu, ve snaze přiblížit posluchačům nejen minulost, ale i současný život v Izraeli. Dalším okruhem, kterým Menorah doplňuje koncerty, je vlastní písňová tvorba se židovskou tématikou. Dává zapomenout na všední starosti a oslovuje vaši mysl, ale i pobaví, protože síla lidové hudby je právě v jejím širokém zaměření na každého z nás, přináší radost srdci i duchu.
Výstava „Akce: Důvěrné Izrael“ připravená Vojenským historickým ústavem Praha přibližuje jednu z nejzajímavějších kapitol vzájemných česko-izraelských vztahů. Na jaře 1948, bezprostředně po vzniku státu Izrael, byla tato země napadena sousedícími arabskými státy. Jedinou zemí, která tehdy Izraeli vojensky pomohla, bylo Československo. Dodávky letadel, zbraní a munice, ale i vycvičení židovských vojáků na československém území, probíhaly v režimu přísného utajení; větší množství dokumentů, fotografií či artefaktů se nezachovalo. I proto byla příprava této expozice v rámci VHÚ Praha mimořádně náročná a složitá. Zároveň však expozice přináší zcela neznámé a nové informace o české i izraelské minulosti.
Jednou z vůdčích osobností skupiny je Zuzana Wirthová, která se stala působením v někdejší skupině Chesed, ale i v dalších projektech uznávanou osobností tohoto žánru. Kytarový doprovod, zpěv a mluvené slovo Josef Gušlbauer.
Výstava je přístupná veřejnosti každý den od 2. do 24. září vždy od 19:00hod. v odbavovací hale nádraží Praha - Bubny.
Přijměte pozvání na koncert duchovní a lidové hudby, která spojuje kulturu Izraele s dědictvím židovské Evropy. Staví mosty mezi tehdy a dnes.
32
33
DĚKUJEME
f e stiva l d ě k u j e t ě mto osob n ost e m : generálnÍ partner
Jan Schneider Zdeněk Zbořil Martina Storek Eva Kantůrková Václav Vlk Martin Pátek Zdeněk Šámal Jiří Hausner Petr Mothejl Karel Berka Václav Petříček Zdeněk Mareš Berta Acrine Martin Chalupský Adina Hrušková Zuzana Svátková Libuše Šmuclerová Milan Kupka Guillermo Moreno Jaureuguízar Alena Konopíková Klára Málková Vilma Anýžová Jan Kynčl Petr Duhan Stanislav Motl Robin Böhnisch
34
Pavel Trpák Adolf Jílek Jakub Ptačinský Jana Hubená Šimon Krbec Václav Mulák Jiří Straka Václav Šimon Martin Riegl Jakub Hritz Petra Růžičková Miloš Houska Zbyněk Honys Tomáš Zikmund Lucie Tomaštíková Ivan Hamšík Hana Benešová Šárka Holišová Elen Mátéová Radek Panchartek Lenka Kotyková Ludmila Pallová Julek Neumann Jiří Ješeta Alexandr Storek Vilém Matyáš
Paul A. Levine Martina Laštovková Kateřina Brabačová Kálalová Jitka Monika Lacková Katarína Martinkovičová Martina Pavlíková Ivan Wlachovský Vladimír Nastišin Miroslav Matúšek Martin Gočík Jan Pešek Búza Tibor Petr Vizina Zuzana Bančanská Simona Vlčková Jaroslav Křenek Pavel Švagr Miroslav Grégr Zbyněk Šolc Vladimír Mlynář Daniel Častvaj Gustav Slamečka Hynek Kmoníček Ernest Hosťovecký Ondřej Macura
HlavnÍ partner
generálnÍ dodAvateL
za laskavÉ podpory
koprodukcE
media partner
partner filmovÉ čÁSTI
partner
Archaeology I of I Evil
Barevnost Panthone 202C C-0, M-100, Y-65, K-47
35
Bezpečí pro vaše data
Chybí vám prostor a kvalitní technologie pro uložení dat? Využijte serverhosting a serverhousing na nejvyšší profesionální úrovni. ČD - Telematika vám tyto služby nabízí ve svých datových centrech v Praze a Pardubicích. 36 ČD - Telematika a.s., Pod Táborem 369/8a, 190 01 Praha 9,
[email protected], www.cdt.cz