Modelové hodnocení proudění podzemní vody v hydrogeologických rajonech Třeboňska HGR 2140 – Třeboňská pánev – jižní část HGR 2151 – Třeboňská pánev – severní část HGR 2152 – Třeboňská pánev – střední část Mgr. Michal Polák RNDr. Martin Milický
Témata prezentace:
Metodika modelového hodnocení – postup prací a cíle hodnocení Koncepční model Třeboňské pánve Vstupní data, sestavení hydraulického modelu Modelové simulace proudění podzemní vody – stacionární, transientní a prognózní
Výsledky hodnocení:
bilance proudění podzemní vody, doplňování zásob ze srážkové infiltrace, drenáž podzemní vody do toků a rybníků, prostorová interpretace proudění podzemní vody.
Metodika modelového hodnocení – cíle hodnocení Hlavní cíl: Stanovení (zpřesnění) bilance množství podzemní vody v hydrogeologických rajonech Třeboňské pánve
Metodika hodnocení: Zpracování archivních dat, návrh oblastí k doplnění informací, Základní zpracování hydraulického modelu, kalibrace, Transientní simulace proudění – hodnocení proudění v období let 2001 až 2010 Zpracování hydraulického modelu po doplnění informací – bez odběrů a s aktuálními odběry podzemní vody Prognózní simulace proudění - vývoj odběrů podzemní vody – varianta blízká perspektiva (a další)
Koncepční model proudění podzemní vody Proudění podzemní vody probíhá v prostoru křídových a terciérních sedimentů třeboňské pánve, v přilehlých připovrchových oblastech krystalinika a v krycí zvětralinové a kvartérní sedimentární vrstvě. Křídové a terciérní horniny jsou jílovité, prachovité a písčité sedimenty s řadou faciálních přechodů a rychlým horizontálním i vertikálním nepravidelným střídáním propustných a nepropustných poloh. V prostoru pánve nelze vymezit rozsáhlejší souvislé kolektory a izolátory. Propustnost pánevních sedimentů je dominantně průlinová. Pánevní výplň je vzhledem k čočkovitému charakteru limnické sedimentace výrazně propustnější v horizontálním směru než ve směru vertikálním.
Koncepční model proudění podzemní vody Zdrojem podzemní vody na území modelu je srážková infiltrace (vcez vody z toků do horninového prostředí lze zanedbat). Modelový region tvoří bilančně uzavřenou oblast. Odtok podzemní vody je realizován drenáží do říční sítě, rybníků, pramenů a odběry z jímacích objektů. Po obvodu pánve dochází v krystaliniku k sestupnému proudění po tektonice a k částečné dotaci spodních horizontů pánve. V okrajových částech pánve (s výjimkou hlavních drenážních bází kolem Lužnice a Stropnice) převažuje vertikálně sestupné proudění, tzn. dochází k infiltraci vody do hlubších horizontů. V oblastech drenáže je při režimu neovlivněném odběry předpokládáno vzestupné proudění.
Koncepční model proudění podzemní vody Lze rozlišit oběh podzemní vody mělký a hluboký resp. lokální a regionální. Mělký oběh v kvartéru, vrstvě zvětralin a ve svrchních partiích pánevní výplně směřuje od míst infiltrace, resp. od míst přítoků z krystalinika, do lokálních drenážních bází, které tvoří blízké povrchové vodoteče a rybníky. Podzemní voda v rámci hlubšího regionálního oběhu směřuje, po prostorovém transportu pánevní výplní (delším a pomalejším), do drenážních bází, které podle dosavadních představ reprezentují kvartérní sedimenty Lužnice a rašeliny u Třeboně (HGR2140) a blata a dolní tok Blatské stoky (HGR2151). Proudění podzemní vody v HGR2151 je ovlivňováno funkcí tzv. mažického zlomu. Zlom je považován do značné míry za nepropustný
Koncepční model proudění podzemní vody Infiltrace Lokální drenáž Lokální drenáž
Regionální drenáž Připovrchová vrstva
Písčité polohy
Jílovité polohy
Lokální proudění
Regionální proudění
Hydrogeologické poměry HGR 2151 Záblatský r.
Bošilecký r.
sandstones claystones, siltstones
Horusický r.
a ok t s á Mažická k Borkovická t s a blata blata Bl
N
Doplnění informací – data ČHMÚ, nové vrty a profily PPP
monitorovací vrty ČHMÚ vrty realizované dosud v rámci projektu Rebilance profily pro měření průtoku v rámci projektu Rebilnce s údajem o průtoku ze září 2013 prioritní MZCHÚ ve správě AOPK ČR s vazbou na podzemní vodu hranice HGR
1000
stanice Třeboň (HGR 2140)
900
Srážky
stanice Borkovice (HGR 2151)
700 600 500 400 300 200 100 0 2001
2002
2003
2004
2005
rok
2006
300
2007
2008
2009
2010
stanice Třeboň (HGR 2140) stanice Borkovice (HGR 2151) dvouměsíční klouzavý průměr
250
Období 2001 až 2010
200 150 100
1.11.09
1.11.08
1.11.07
1.11.06
datum
1.11.05
1.11.04
1.11.03
1.11.02
0
1.11.01
50
1.11.00
měsíční úhrn srážek (mm)
roční úhrn (mm)
800
Odběry podzemní vody
2011
HELUZ cihelna D.Bukovsko
2010
2009
2008
MAVELA výkrmna Mazelov
2007
2006
2005
FONTEA sodovkárna Veselí n.L.
2004
2003
2002
2001
7
Obec Sviny
6
5
4
3
2
1
0
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
1988
1987
1986
1985
1984
1983
1982
1981
1980
1979
1978
1977
1976
120
1975
1974
Q [l/s] 140
2000
Q [l/s]
Odběry podzemní vody v HGR 2151
160
Horusice-Bukovsko B4 Nová Ves studny Sudoměřice
100
80
60
40
20
0
Odběry podzemní vody v HGR 2152 7 113008 VaKJČ Lomnice n/Luž
113010 R.A.B.Třeboň Lomnice (Frahelž)
113030 PONĚDRAŽ farma v Ponědrážce
113047 SHR Kačerovský Třeboň Přeseka
113050 1.JVS Lužnice
113052 VaKJČ Přeseka
111093 ZOD Kolný
111025 BEST Kaznějov Štěpánovice
113071 Obec Smržov
6
odběr (l/s)
5
4
3
2
1
0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2011
2010
2009
2008
2007
ČEVAK Hamr (Majdaléna)
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
60
1998
1997
1996
1995
2011
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
2003
2002
2001
2000
1999
1998
1997
1996
1995
1994
1993
1992
1991
1990
1989
1988
1987
oblast severozápad oblast Lužnice vrty
1994
1993
1992
1991
1990
1989
1988
1986
1985
1984
1983
1982
1981
povodí Stropnice oblast Třeboň
1987
1986
1985
1984
1983
1982
1980
65
1981
1979
Q [l/s] 70
1980
1979
Q [l/s]
Odběry podzemní vody v HGR 2140 centrální část pánve
60
55
50
45
40
35
30
25
20
15
10
5
0
ČEVAK Č.Velenice
40
20
0
Hladiny podzemní vody – režimní chod Severní část
Jižní část
Hladiny podzemní vody (1980-2011) HGR 2140 Mělčí horizont
Hlubší horizont
Modelové řešení - diskretizace
Modelové hranice jsou vedeny po rozvodnicích. Vertikálně je prostor modelu diskretizován do čtyř až osmi modelových vrstev podle mocnosti pánevní výplně (nejhlubší část pánve – stropnický příkop je diskretizován na 8 vrstev) 600 550 1.v.
500 450
2.v.
400
3.v. 4.v.
350
5.v.
300
6.v.
250 200 150 100
terén báze 2.v. báze 4.v. báze 6.v. báze 7.v.
báze 1.v. báze 2.v. báze 5.v. báze 8.v./báze pánve
7.v. 8.v.
Modelové řešení - diskretizace První modelová vrstva reprezentuje vrstvu kvartér a připovrchovou vrstvu zvětralin – vyšší hydraulická vodivost, nejrychlejší proudění do míst nejbližší lokální drenážní báze, zprostředkovává infiltraci a drenáž pro horniny pánve, Mocnost první vrstvy je proměnlivá, v oblasti drenážní báze severní části pánve (oblast Veselí n. L.) je mocnost nejnižší (cca 6 m), obvyklá mocnost první vrstvy je mezi 10 a 15 m, na západním okraji v oblasti krystalinika dosahuje až 50 m, Báze ostatních modelových vrstev jsou zadány vodorovnými plochami Jednotlivé vrstvy zahrnují v nižších horizontech nejen pánevní sedimenty, ale na okrajích, nebo v místě elevací podloží i horniny krystalinika (od sedimentů odlišených hydraulickými parametry) horizontálně je plocha modelu rozdělena čtvercové sítě o straně 100 m (583 920 aktivních modelových buněk)
Modelové řešení – okrajové podmínky Všechna voda, která je v modelovém regionu 5 (Třeboňská pánev) infiltrována, je zde i drénována a nedochází k hydraulické komunikaci s okolním horninovým prostředím na vnější hranici modelového území je zadána homogenní okrajová podmínka druhého typu - nulového toku přes hranici. Zdrojem podzemní vody je efektivní srážková infiltrace okrajová podmínka druhého typu. Odtok podzemní vody z modelového území probíhá prostřednictvím drenáže podzemní vody do: Říční sítě a vodních nádrží (okrajová podmínka třetího typu), Jímacích objektů (okrajová podmínka druhého typu).
Modelové řešení – infiltrace Efektivní srážková infiltrace je dána srážkou, zmenšenou o výpar a o povrchový a hypodermický odtok. Ve stacionárním modelu byla srážková infiltrace zadána pomocí 30 zón s hodnotami v rozsahu x-11 m.s-1 až x-9 m.s-1. Průměrná infiltrace pro celou modelovou oblast je přibližně 2 l.s-1.km-2 Stacionární řešení předpokládá, že efektivní infiltrace do prostředí terciérních a křídových sedimentů dosahuje v regionálním souhrnu cca 50% této hodnoty a druhá polovina odtéká v rámci velmi rychlého připovrchového proudění do nejbližších drenážních bází hg. rajón 2151 hg. rajón 2152 hg. rajón 2140 modelový region 5
celková modelová infiltrace (l/s)
specifická modelová
454 276 1317 2046
1.84 1.45 2.39 2.01
infiltrace (l/s/km2)
Modelové řešení – hydraulické parametry
Hydraulické parametry prostředí byly odladěny při stacionárních a transientních simulacích - údaje, z dostupných hydraulických zkoušek, byly plošně interpretovány při kalibraci pomocí zón s konstantní hodnotou hydraulické vodivosti a storativity. Koeficienty horizontální hydraulické vodivosti kvartérních, terciérních a křídových sedimentů se pohybují v řádech x -6 až x-3 m.s-1, koeficienty krystalinika x-7 až x-6 m.s-1 Vertikální hydraulická vodivost se pohybuje v rozmezí x -9 až x-6 a obvykle je o jeden až dva řády nižší než vodivost horizontální. Modelové hodnoty storativity sedimentů byly stanoveny na 1.5 až 7 % pro volnou storativitu a 2e-5 až 6e-5 (bezrozměrné) pro napjatou storativitu. Pro krystalinikum byl použit koeficient napjaté storativity v řádu x-10.
Modelové řešení – hydraulická vodivost v HGR 2151
Modelové řešení – hydraulická vodivost v HGR 2152
Modelové řešení – hydraulická vodivost v HGR 2140
Modelové řešení – simulace neovlivněného režimu Z celkových zdrojů (cca 2.05 m3.s-1 srážkové infiltrace) se proudění v křídových a terciérních sedimentech hg. rajonů 2151, 2152 a 2140 zúčastňuje cca 47% (956 l.s-1). 53% infiltrované vody obíhá pouze v první modelové vrstvě (kvartér a svrchní zvětralinový plášť krystalinika a křídy). Do čtvrté modelové vrstvy (orientačně přechod mezi částí pánve s mělkým a hlubokým oběhem vody) infiltruje cca 200 l.s-1 Zdroje hlubších vrstev (5. až 8.) dosahují velikosti cca 106 l.s-1). infiltrace
drenáž
ze srážek
do toků
2045.7 1.vrstva
1089.6 956.1
1.vrstva
0.0
2.vrstva
0.0
3.vrstva
0.0
4.vrstva
0.0
5.vrstva
0.0
956.1
2.vrstva
602.2 353.9
353.9
3.vrstva
154.8 199.1
199.1
4.vrstva
93.5 105.6
105.6
5.vrstva
76.4 29.2
29.2
6.vrstva
22.3 6.9
6.vrstva
0.0
6.9 4.0
7.vrstva
2.9
8.vrstva
2.9
hodnoty jsou uvedeny v l/s
odběr
2045.7
0.0
2.9
suma odběrů:
0.0
0.0
Modelové řešení – simulace neovlivněného režimu
Modelové řešení – režim s odběry na úrovni roku 2010 Odběry mění bilanci jednotlivých hloubkových úrovní pánevní výplně Z celkových zdrojů se proudění v křídových a terciérních sedimentech zúčastňuje cca 49% (1010 l.s-1), do čtvrté modelové vrstvy infiltruje cca 225 l.s-1 Odběry z větší hloubky mají za následek plošné zvětšování oblastí se sestupným prouděním - některé oblasti, které měly při neovlivněném stavu drenážní charakter, mění v oblasti infiltrační. Z nejhlubších částí pánve se odebírá 11 l/s, ze středních a hlubších (na severu) 115 l/s a z malých hloubek cca 80 l/a)
Modelové řešení –režim s odběry na úrovni roku 2010
Modelové řešení –režim s odběry na úrovni roku 2010
Modelové řešení – transientní simulace Období hydrologických let 2001 až 2010 Odladění kapacitních parametrů Odladění režimu infiltrace podle režimu chodu hladin ve vrtech Režim infiltrace odladěný hydraulickým modelem (2001 až 2010) v severní a jižní části páve
Modelové řešení – transientní simulace
V-1011 (HGR 2152), otevřený úsek protíná první modelovou vrstvu. Režim měřené hladiny je vyznačen modře, modelová je červeně a hodnoty úrovně jsou uvedeny na ose popsané červenou barvou. Rozdíl v absolutní hodnotě měřené a modelové hladiny je dán odchylkou kalibrace stacionárního modelu. 417.00 V-1011
V-1011
V-1011 v.1
418.50 418.30
416.60
418.10
416.40
417.90
416.20
417.70
416.00
417.50
415.80
417.30
415.60
417.10
415.40
416.90
415.20
416.70
415.00 1.10.00
1.10.01
1.10.02
1.10.03
1.10.04
1.10.05 datum
1000 900
1.10.06
1.10.07
1.10.08
Modelová drenáž do toků
600
Modelová infiltrace
550
800
500
700
450
600
400
500
350
400
300
300
250
200
200
100
150
0 11.00
100 11.01
11.02
11.03
11.04
11.05
11.06
datum (měsíc/rok)
11.07
11.08
11.09
1.10.09
drenáž do toků (l/s)
úroveň hladiny (m n.m.)
416.80
infiltrace (l/s)
416.50 1.10.10
Režim infiltrace a drenáže v hg. rajónu 2152
Modelové řešení – transientní simulace
V-20 (HGR 2151), jeho otevřený úsek protíná druhou, třetí a čtvrtou modelovou vrstvu. Měřená hladina ve vrtu vykazuje nízkou rozkolísanost s dobře patrným režimním chodem. 415.40
415.20
415.00
415.00
414.80
414.80
414.60
414.60
414.40
414.40
414.20
414.20
414.00
414.00
413.80
413.80
413.60 413.40 1.10.00
V-20 1.10.01
V-20 v.4
1.10.02
1.10.03
V-20 v.3 1.10.04
1.10.05 datum
413.60
V-20 v.2 1.10.06
1.10.07
1.10.08
1600
Modelová drenáž do toků
600
1400
Modelová infiltrace
550
1200
500
1000
450
800
400
600
350
400
300
200
250
0 11.00
200 11.01
11.02
11.03
11.04
11.05
11.06
datum (měsíc/rok)
11.07
11.08
11.09
drenáž do toků (l/s)
úroveň hladiny (m n.m.)
415.20
infiltrace (l/s)
415.40
V-20
1.10.09
413.40 1.10.10
Režim infiltrace a drenáže v hg. rajónu 2151
Modelové řešení – transientní simulace
Na-1 (HGR 2140), nejhlubší vrt, jeho otevřený úsek protíná čtvrtou až sedmou modelovou vrstvu. Problém kalibrace u monitorovacích vrtů, které nejsou piezometry (monitorují široké rozpětí hloubek a nikoli konkrétní úroveň)
466
472.00
úroveň hladiny (m n.m.)
464 462
Na-1
Na-1 v.7
Na-1 v.6
Na-1 v.5
Na-1
Na-1 v.4
468.00
460
466.00
458
464.00
456
462.00
454
460.00
452
458.00
450 1.10.00
1.10.01
1.10.02
1.10.03
1.10.04
5000
1.10.05 1.10.06 1.10.07 datum Modelová drenáž do toků
4500
1.10.08
2700
drenáž do toků (l/s)
2200
3500 3000
1700
2500 2000
1200
1500 1000
700
500 0 11.00
456.00 1.10.10
1.10.09
Modelová infiltrace
4000
infiltrace (l/s)
470.00
200 11.01
11.02
11.03
11.04
11.05
11.06
datum (měsíc/rok)
11.07
11.08
11.09
Režim infiltrace a drenáže v hg. rajónu 2140
Modelové řešení – prognózní simulace
Transientní simulace průměrného hydrologického roku. Velikosti dotace stanovena jako průměr měsíčních hodnot infiltrace odladěné v modelu pro období 2001 až 2010. Relativní infiltrace reprezentuje násobek průměrné stacionární infiltrace. Nejvyšší dotace podzemní vody vychází pro měsíce březen a duben. Nadprůměrná dotace je modelem předpokládána ještě v měsíci květnu. Nejmenší infiltrace byla odvozena pro prosinec a leden (zámrz půdy, srážky v pevném skupenství) a pro srpen a září (nižší srážkové úhrny, vysoký výpar, vysoká transpirace). 3
relativní infiltrace
2.5
hgr. 2140
hgr. 2151
2 1.5 1 0.5 0 11
12
1
2
3
4
5
6
měsíc hydrologického roku
7
8
9
10
1 156
1200
6
1 066
1000
5
535
600 400
376
345 236
200 0
4
relativní infiltrace
0.76 11
0.52 12
3 426
2.55
313
2.35
200
0.44 1
1.18
0.83 2
3
4 5 kalendářní měsíc
281
299
345
1 0.94 6
0.69
0.62
0.66
0.76
7
8
9
10
800 drenáž (l/s)
drenáž (l/s)
3.50
relativní drenáž
600
3.00
500
2.50 325
317
300
305
296
302
200 100
0
4.00
700
400
2
relativní drenáž (násobek průměrné drenáže)
infiltrace (l/s)
infiltrace (l/s) 800
relativní infiltrace (násobek průměrné infiltrace)
Modelové řešení – prognózní simulace hgr. 2151
1.02
0.99
0.95
0.93
0.94
11
12
1
2
3
361
385
360
348
333
323
318
2.00 1.50
1.13
1.20
1.00
1.13
1.09
1.04
1.01
0.99
6
7
8
9
10
0
0.50 0.00
4 5 kalendářní měsíc
800
701
700
4 3.5
646 infiltrace (l/s)
500
2.55
400 300 200 100
3
relativní infiltrace
143
0 11
259
121
1.18 0.83
0.52
0.44
12
1
2
2
325
228
209 0.76
2.35
3
2.5
4 5 kalendářní měsíc
0.94
6
209
190
171
182
0.69
0.62
0.66
0.76
7
8
9
10
0.5
3.00 drenáž (l/s)
500
drenáž (l/s)
1
0
600
365
400 300
1.5
308
299
282
274
1.00 100
351
335
282
200
1.19
0.97
0.92
0.89
0.92
12
1
2
3
1.31
2.50
relativní drenáž
403
1.14
1.09
relativní drenáž (násobek průměrné drenáže)
infiltrace (l/s)
600
relativní infiltrace (násobek průměrné infiltrace)
Modelové řešení – prognózní simulace hgr. 2140
2.00 313
301
291
1.50 1.00
1.02
0.98
0.95
9
10
0
0.50 0.00
11
4 5 kalendářní měsíc
6
7
8
Variantní simulace vodohospodářského využití území
3 základní modelové varianty
varianta blízké perspektivy - odběry na úrovni maxima dosaženého za roky 2010 až 2014 z každého registrovaného odběrného místa, celkem 216 l.s-1. varianta plošného navýšení odběru – navýšení všech odběrů přesahující v roce 2010 průměr 1 l.s-1 o 15%, celkem 232 l.s-1. varianta plošného snížení odběrů - snížení všech odběrů přesahující v roce 2010 průměr 1 l.s-1 o 15%, celkem 176 l.s-1. Varianty velikosti modelového čerpání pro dva významné odběry varianta modelu
odběr 2010
blízká prspektiva
plošné navýšení
plošné snížení
odběr (l/s)
odběr - skupina horusická jímací linie (H-10, H-4, H-3,V16e, V17b), hgr.2151
93.6
97.6
107.6
79.5
Poděbradka Byňov - minerální voda (Hv5, Hv7), hgr. 2140
7.5
7.8
8.6
6.4
Pro HGR 2152 byla dokumentována ještě varianta navýšení na 2.5 násobek odběru z roku 2010.
Modelové řešení – variantní simulace
Blízká perspektiva
Navýšení o 15%
Modelové řešení – variantní simulace Blízká perspektiva
Navýšení o 15%
Závěry - celkové
Z hlediska celkové velikosti odběrů lze konstatovat, že zvýšení odběrů na úroveň varianty blízké perspektivy režim proudění v modelové oblasti změní pouze nepatrně. Plošné zvýšení úrovně významných odběrů o 15% ovlivní režim významněji, přesto se jedná o variantu, která je z hlediska regionálního režimu proudění podzemní vody ve struktuře (bez ohledu na možné limity dané nastavením hodnot minimálních hladin a průtoků na konkrétních vrtech a profilech toků) přijatelná. Z variant zvýšení a snížení odběrů je patrné, že na změnu čerpání je významněji citlivá hlubší část pánve, kde jsou přírodní zdroje značně omezené. Do svrchních částí sedimentární výplně se ale tyto změny promítají jen omezeně. Výsledky nezohledňují lokální situaci ani lokální vodohospodářské potřeby v jednotlivých jímacích územích a posuzují celý hydrogeologický rajón jako bilanční celek.
Závěry – HGR 2151 Nejrozsáhlejší a největší snížení je generováno v oblasti horusické jímací linie (maximální snížení do 1m). Při odladěné hodnotě velikosti zdrojů pro celý rajón 2151 na 454 l.s-1, představuje odběr ve variantě plošného navýšení (132 l/s) cca 30% přírodních zdrojů. Pro samotné pánevní sedimenty (při odečtení přírodních zdrojů a odběrů v zóně rychlého proudění) dosahuje využití přírodních zdrojů cca 65%. Další navýšení odběrů nad hodnotu zadanou do modelové varianty plošného navýšení odběrů je možné jen o jednotky litrů.
Závěry – HGR 2152 Největší snížení je generováno ve druhé modelové vrstvě kolem odběrů Horní Slověnice (z vrtů HV-1 až HV-3) a Kolný (HV-1), kde snížení při navýšení odběrů na 2.5 násobek dosahuje 4 až 4.5 m. Vzhledem k nižší transmisivitě vyvolává navýšení odběrů vyšší snížení, která jsou ale lokalizována pouze na bezprostřední okolí. To odpovídá generelně nižší vydatnosti vrtů. Při odladěné hodnotě velikosti zdrojů pro celý rajón 2152 na 275 l.s-1, představuje odběr ve variantě navýšení na 2.5 násobek (5 l/s) cca 2% zdrojů. Malé mocnost pánevní výplně, a tedy nižší transmisivita, snižuje vodohospodářský potenciál rajónu 2152 pro soustředěné odběry vyšší, než desetiny až první jednotky litrů.
Závěry – HGR 2140 V oblasti mělčích odběrů - při navýšení odběrů - snížení hladiny v okolí Borovan cca 1m, v oblasti Třeboně (lázně Aurora) 0.6 m. Ve střední úrovni pánve (v oblasti stropnického příkopu) se překrývají vlivy odběrů ze svrchní i spodní části pánve a při jejich navýšení vznikne souvislá deprese, která dosahuje až k Suchdolu n. L. a v maximech dosahuje až 1.8 m. V nejhlubší části pánve (Byňov) – Poděbradka minerální voda je vypočtené maximální snížení při navýšení cca 2 m. Při odladěné hodnotě přírodních zdrojů (1317 l.s-1) - odběr při plošném navýšení (98 l/s) cca 7.5%. Pro pánevní sedimenty (bez zdrojů a odběrů v zóně rychlého proudění) - využití cca 16.5%. Další navýšení odběrů je z regionálního pohledu na možnosti struktury možné (především v mělčích částech pánve, kde jsou přírodní zdroje relativně vysoké).
Děkujeme za pozornost !
