Místní integrovaná strategie hospodářského a sociálního rozvoje

Místní integrovaná strategie hospodářského a sociálního rozvoje

Program hospodářského a sociálního rozvoje Společný región (česká část) 2010

Příprava dokumentu je spolufinancovaná z Evropského fondu regionálního rozvoje Zpracováno v období květen 2010- březen 2011 Počet stran celkem 168 ( dokument 157 stran + přílohy 11 stran) 1

1.

Obsah

The table of contents is empty because none of the paragraph styles selected in the Document Inspector are used in the document. Příloha č.1 Vzor dotazníku ankety č.1 (2 strany) Příloha č.2 Vzor dotazníku ankety č.2 (9 stran)

2

2.

Tvůrce strategie

Místní akční skupina (MAS) Název subjektu: Místní akční skupina Partnerství venkova Adresa: Vísky 96, 679 33 Vísky Datum založení MAS: 14.1.2005 Datum registrace MAS: dne 25.1.2005 pod č. VS/1-1/59777/05-R Právní forma: Občanské sdružení IČO: 26989018 Web: www.visky.cz Statutární zástupci MAS: Předseda MAS: Telefon: E-mail:

Ing. Stanislav Kamba + 420 516 474 480, +420 602 745 680 [email protected]

Manažer MAS: Petr Dvořáček Telefon: E-mail:

+ 420 774 457 340 [email protected]

Projektový manažer MAS: Ing. Jana Přichystalová Telefon: + 420 774 457 342 E-mail: [email protected] Lokalizace MAS: Mikroregiony: Okres (NUTS IV): Kraj (NUTS III): Region (NUTS II):

Svazek obcí Letovicko, Svazek obcí Malá Haná Blansko Jihomoravský Jihovýchod

Externí zpracovatel strategie: Název firmy: Adresa firmy: IČ:

Ing. Olga Ondráčková OREGIO Vojtěchov- Pláňavy 10, 539 01 Hlinsko 735 80 015 3

Telefon: E-mail: Kontaktní osoba: 3.

+ 420 777 111 078 [email protected] Olga Ondráčková

Analýza území

3.1.Úvod Cílem analýzy území MAS Partnerství venkova je specifikace potřeb lokality české strany Společného regionu z hlediska jejího dalšího vývoje tak, aby v maximální míře odrážely jak podmínky, tak skutečné potřeby daného společného území, na kterém se veškeré aktivity odehrávají. Území MAS Partnerství venkova se rozkládá na území 2 mikroregionů, a sice Svazku obcí Letovicko a Svazku obcí Malá Haná. Oba mikroregiony na sebe územně navazují a od roku 2002 úzce spolupracují. Svazek obcí Letovicko a Svazek obcí Malá Haná jsou sdružení obcí, která byla založena v souladu s ustanoveními §49 až 53 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ke znásobení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahující svým rozsahem a významem jednotlivé účastnické obce a region. Mikroregion Letovicko jako sdružení obcí byl založen 18. května 2000. Dne 11. prosince 2001 se v souladu s platnou legislativou transformoval na Svazek obcí Letovicko. Nejvyšším orgánem mikroregionu Letovicko je Valná hromada. Je tvořena zástupci všech členů mikroregionu. Členy svazku obcí jsou tyto obce: Deštná, Horní Poříčí, Horní Smržov, Křetín, Lazinov, Letovice, Míchov, Pamětice, Petrov, Prostřední Poříčí, Roubanina, Skrchov, Stvolová, Vísky, Vranová a Chrudichromy. (MAS zastupuje celý Svazek obcí Letovicko, vyjma obce Chrudichromy, která je již členem MAS Boskovicko PLUS a dle pravidel a principů Leader nemůže být 1 obec členem zároveň dvou MAS). Svazek obcí Malá Haná byl založen dne 26.11.2001 na setkání starostů obcí Velké Opatovice, Cetkovice, Uhřice, Úsobrno, Borotín, Malá Roudka, Světlá, Vanovice, Šebetov. Nejvyšším orgánem Svazku obcí Malá Haná je Valná hromada. Je tvořena zástupci všech členů mikroregionu.

3.1.1.Heraldika Borotín

území Cetkovice

4

Deštná

Horní Poříčí

Horní Smržov

Lazinov

Letovice

Malá Roudka

Míchov

Pamětice

Petrov

5

Křetín

Prostřední Poříčí

Roubanina

Stvolová

Skrchov

Světlá Šebetov

Uhřice

Úsobrno

Vanovice

Velké Opatovice

Vísky

Vranová

6

3.2.Prostorová

charakteristika území a umístění MAS v ČR

Celková rozloha MAS Partnerství venkova činí 18 807,39 ha (cca 188 km2), obsahuje 24 obcí. Území sousedících mikroregionů Letovicko a Malá Haná se nachází v NUTS II Jihovýchod, v nejsevernější části Jihomoravského kraje (NUTS III), v okrese Blansko (NUTS IV). Oba mikroregiony hraničí na severu s okresem Svitavy v Pardubickém kraji, zbytek území je obklopen okresem Blansko v Jihomoravském kraji, kromě části území Malé Hané, které hraničí na východě ještě s okresem Prostějov v Olomouckém kraji. Mikroregion Letovicko se nachází v mírně zvlněném rázu krajiny na východním okraji Českomoravské vrchoviny s poměrně bohatým lesním porostem, jihovýchodní část spadá do geomorfologické jednotky Boskovické brázdy. Malá Haná se nachází východně od tohoto regionu. Ráz krajiny je také mírně zvlněný a množství lesů je srovnatelné. Území leží na rozhraní vlivů tří velkých administrativních center. Prvním z nich je Brno – sídlo vlastního kraje na jihu, druhým je Olomouc na východě a třetím jsou Pardubice na severozápadě. Svazek obcí Letovicko zaujímá plochu 103 km2, což představuje 10,6 % plochy okresu Blansko, s celkovým počtem 9 953 obyvatel (k 31.12.2009), tj. přibližně 8,9 % obyvatelstva blanenského okresu. Mikroregion sdružuje celkem 16 obcí ( v MAS je ze Svazku obcí přihlášeno pouze 15 obcí- bez obce Chrudichromy, která je podle pravidel Leader již členem MAS Boskovicko PLUS, není tedy v MAS Partnerství venkova registrována). Oblast Svazku Malá Haná zaujímá plochu 85 km2 a žije zde na 7 835 obyvatel ( k 31.12.2009) v devíti obcích. Mapa 1 : Poloha MAS Partnerství venkova v rámci ČR a v rámci okresu

7

Zdroj: http://www.mapy.cz

8

Mapa 2: Poloha MAS Partnerství venkova v rámci okresu

Zdroj: http://ias.kr-jihomoravsky.cz:8080/website/mikrose/viewer.htm

3.3.Historie Řada archeologických nálezů svědčí o tom, že úrodné nižší polohy boskovické brázdy byly člověku známy již v prehistorické době. Základní sídelní struktura, vzniklá převážně v průběhu 13.století, se v podstatě dochovala až do dnešních dob. Ještě na počátku 15. století bylo nejvýznamnějším sídlem v dotčeném území královské město Jevíčko, jeho roli postupně přebírají do dnešních dob Boskovice Lokalita v Borotíně – na hřbetě „Borotínského čihadla“ byl objeven bronzový poklad z období popelnicových polí (12.-11.století př. n. l.). Lokalita v Úsobrně – opevněná tvrz v trati „Durana“, snad souvisí s existencí „provincie a celnice úsobrnské“, zmiňované r. 1145 a 1228-58. Nálezy dokládají osídlení až do 15. století. Lokalita ve Velkých Opatovicích – na hřbetě „Opatovického hradiska“ jihozápadně od města jsou zbytky opevněného hradiska, na němž bylo zjištěno osídlení ze sklonku starší doby bronzové (17. století př. n.l.), z období popelnicových polí (6.-5. století př.n.l.) a z doby hradištní. Postupnou vnitřní kolonizací bylo území osídlováno zejména v 11. a 12. století, vyšší polohy lemujících pahorkatin a vrchovin čekaly na trvalejší přítomnost člověka až do kolonizace ve 13. a 14. století. Nejstarší obce jsou uváděny v písemných pramenech Cetkovice – 1078, Uhřice – 1078, Šebetov – 1078, Úsobrno – 1073, Vanovice – 1167, většina ostatních ve století 13. 9

Obec Světlá byla založena později (uváděna poprvé 1499). 3.4.Socio-demografické

podmínky území MAS

Oba územní celky mají téměř stejnou průměrnou hustotu zalidnění 96 a 95 obyvatel na 1 km2. Oba regiony jsou svou hustotou osídlení výrazně pod průměrem jak okresním (115 ob./km2), celostátním (131 ob./1 km2), tak i krajským (163 ob./1km2), což dokládá venkovský charakter převážné části jejich území. Tabulka 1: Seznam obcí Svazku obcí Letovicko k 1.1.2010 Obec

Počet obyvatel celkem

Rozloha správního území (ha)

Deštná

232

330,00

Horní Poříčí

255

506,00

Horní Smržov

134

389,00

Křetín

502

605,00

Lazinov

153

386,00

Letovice

6940

5102,00

Míchov

145

305,00

Pamětice

227

350,00

Petrov

152

316,00

Roubanina

137

268,00

Prostřední Poříčí

267

480,00

Skrchov

103

212,00

Stvolová

138

Vísky

234

375,00 379,00

Vranová Celkem

334

390,00

9 953

10 393,00

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 2: Seznam obcí Svazku obcí Malá Haná k 1.1.2010 Obec

Počet obyvatel celkem

Rozloha správního území (ha)

Borotín

419

762,80

Cetkovice

744

853,14

Malá Roudka

192

385,50

Světlá

223

223,27

Šebetov

916

942,67

Uhřice

291

657,46

Úsobrno

436

780,46

10

Vanovice Velké Opatovice Celkem

543

1215,34

4071

2593,75

7 835

8414,39

Zdroj: ČSÚ, 2010

Průměrná hustota zalidnění MAS Partnerství venkova je 95 obyvatel na 1 km2. Pro sídelní strukturu je charakteristická velká míra roztříštěnosti. Obce jsou malé, ale vesměs leží v malé vzdálenosti od sebe. Kromě Letovic a Velkých Opatovic, které jsou městy s počtem obyvatel nad 4 000, neexistuje na území MAS větší významnější středisko. Ostatní obce jsou všechny pod 1 000 obyvatel, většina jich je pod 500 obyvatel. Tabulka 3: Velikostní struktura Svazku obcí Malá Haná v roce 2004 Počet obyvatel

< 499

500 -999

1000 -1999

> 2000

5

3

0

1

Počet obyvatel

1611

2204

0

4163

Počet obyv. (%)

20,20

27,63

0

52,17

Počet obcí

2004

Zdroj: ČSÚ,

Tabulka 4: Velikostní struktura Svazku obcí Letovicko v roce 2004 Počet obyvatel Počet obcí Počet obyvatel Počet obyv. (%) Zdroj: ČSÚ, 2004

< 499 13 2483 25,36

500 -999 1 509 5,19

1000 -1999 0 0 0

> 2000 1 6799 69,44

Tabulka 5: Velikostní struktura Svazku obcí Malá Haná v roce 2010 Počet obyvatel

< 499

500 -999

1000 -1999

> 2000

5

3

0

1

Počet obyvatel

1561

2203

0

4071

Počet obyv. (%)

19,93

28,11

0

51,96

Počet obcí

obyvatel k 1.1.2010 je 7 835

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 6: Velikostní struktura Svazku obcí Letovicko v roce 2010 Počet obyvatel

< 499

500 -999

11

1000 -1999

> 2000

Celkový počet

Počet obcí Počet obyvatel Počet obyv. (%)

13 2511 25,23

1 502 5,04

0 0 0

Celkový počet obyvatel k 1.1.2010 je 9 953

3.4.1.Vývoj

1 6940 69,73

Zdroj: ČSÚ, 2010

počtu obyvatel

Tabulka 7: Vývoj počtu obyvatel v obci Borotín 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

2005

ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem

15 - 64 let

65 a více let

63

292

64

66

297

67

73

289

62

76

293

62

CELKEM 214 205 419 218 212 430 216 208 424 223 208 431 226 209 435

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 8: Vývoj počtu obyvatel v obci Cetkovice 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem

15 - 64 let

65 a více let

131

513

100

136

504

96

133

505

92

12

CELKEM 378 366 744 371 365 736 368 362 730

2006

2005

ženy muži celkem ženy muži celkem

137

499

93

367 362 729 366 363 729

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 9: Vývoj počtu obyvatel v obci Deštná 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

2005


15 - 64 let

65 a více let

34

164

34

31

166

31

32

163

29

36

163

31

CELKEM 116 116 232 113 115 228 110 114 224 110 114 224 112 119 231

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 10: Vývoj počtu obyvatel v obci Horní Poříčí 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy

15 - 64 let

65 a více let

34

181

40

33

182

41

34

177

43

13

CELKEM 127 128 255 128 128 256 128 126 254 127

2006

2005

muži celkem ženy muži celkem

38

175

128 255 129 130 259

42

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 11: Vývoj počtu obyvatel v obci Horní Smržov 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

2005


15 - 64 let

65 a více let

23

94

17

22

96

14

21

93

16

29

93

15

CELKEM 68 66 134 66 66 132 64 66 130 68 69 137 68 69 137

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 12: Vývoj počtu obyvatel v obci Křetín 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži

15 - 64 let

65 a více let

66

352

84

74

350

83

80

358

76

14

CELKEM 257 245 502 264 243 507 272 242 514 272 243

2006

2005

celkem ženy muži celkem

76

368

71

515 270 244 514

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 13: Vývoj počtu obyvatel v obci Lazinov 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

2005


15 - 64 let

65 a více let

20

110

23

21

109

23

23

112

20

26

112

20

CELKEM 80 73 153 81 72 153 83 72 155 84 74 158 86 72 158

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 14: Vývoj počtu obyvatel v obci Letovice 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006


15 - 64 let

65 a více let

1 009

4734

1197

1019

4744

1194

1010

4747

1157

15

CELKEM 3547 3393 6940 3566 3391 6957 3555 3359 6914 3550

2006

2005


1024

4762

3367 6917 3544 3351 6895

1131

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 15: Vývoj počtu obyvatel v obci Malá Roudka 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

2005


15 - 64 let

65 a více let

14

141

37

12

139

37

16

135

38

18

134

39

CELKEM 92 100 192 91 97 188 93 96 189 93 98 191 95 101 196

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 16: Vývoj počtu obyvatel v obci Míchov 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007


15 - 64 let

65 a více let

31

88

26

26

89

27

27

92

25

16

CELKEM 74 71 145 70 72 142 72 72 144

2006

2005


25

93

24

71 71 142 72 72 144

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 17: Vývoj počtu obyvatel v obci Pamětice 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

2005


15 - 64 let

65 a více let

43

159

25

38

160

27

39

156

29

43

150

28

CELKEM 105 122 227 106 119 225 105 119 224 104 117 221 103 117 220

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 18: Vývoj počtu obyvatel v obci Petrov 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006


15 - 64 let

65 a více let

28

101

23

29

100

22

27

102

18

17

CELKEM 72 80 152 72 79 151 71 76 147 70

2006

2005


25

101

19

75 145 71 74 145

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 19: Vývoj počtu obyvatel v obci Prostřední Poříčí 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

2005


15 - 64 let

65 a více let

37

185

45

30

178

45

38

176

49

40

176

47

CELKEM 119 148 267 114 139 253 120 143 263 123 140 263 123 142 265

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 20: Vývoj počtu obyvatel v obci Roubanina 2005-2009

OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006


15 - 64 let

65 a více let

25

84

28

25

85

29

28

81

29

18

CELKEM 81 56 137 82 57 139 81 57 138 80

2006

2005


30

82

27

59 139 82 60 142

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 21: Vývoj počtu obyvatel v obci Skrchov 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

2005


15 - 64 let

65 a více let

23

66

14

24

65

14

18

63

15

17

64

17

CELKEM 54 49 103 55 48 103 49 47 96 51 47 98 49 46 95

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 22: Vývoj počtu obyvatel v obci Stvolová 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006


15 - 64 let

65 a více let

19

89

30

18

87

29

21

83

30

19

CELKEM 70 68 138 67 67 134 66 68 134 68

2006

2005


21

86

30

69 137 67 72 139

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 23: Vývoj počtu obyvatel v obci Světlá 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

2005


15 - 64 let

65 a více let

28

163

32

28

158

30

30

159

28

27

155

28

CELKEM 109 114 223 104 112 216 104 113 217 101 109 210 106 110 216

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 24: Vývoj počtu obyvatel v obci Šebetov 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006


15 - 64 let

65 a více let

115

679

122

117

680

125

109

684

123

20

CELKEM 542 374 916 551 371 922 555 361 916 101

2006

2005


27

155

28

109 210 106 110 216

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 25: Vývoj počtu obyvatel v obci Uhřice 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

2005


15 - 64 let

65 a více let

39

206

46

42

210

45

46

203

42

52

207

38

CELKEM 151 140 291 152 145 297 150 141 291 154 143 297 150 138 288

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 26: Vývoj počtu obyvatel v obci Úsobrno 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži

15 - 64 let

65 a více let

59

285

92

61

301

90

21

CELKEM 229 207 436 234 218 452 240 216

2007

2006

2005

celkem ženy muži celkem ženy muži celkem

64

307

85

58

309

83

456 239 211 450 241 214 455

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 27: Vývoj počtu obyvatel v obci Vanovice 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

2005


15 - 64 let

65 a více let

79

377

87

83

377

85

80

368

88

79

369

82

CELKEM 274 269 543 278 267 545 276 260 536 272 258 530 276 256 532

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 28: Vývoj počtu obyvatel v obci Velké Opatovice 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008


15 - 64 let

65 a více let

595

2893

583

608

2891

575

22

CELKEM 1982 2089 4071 1978 2096 4074

2007

2006

2005


601

2909

554

631

2919

534

1963 2101 4064 1965 2119 4084 1982 2141 4123

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 29: Vývoj počtu obyvatel v obci Vísky 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

2006

2005


15 - 64 let

65 a více let

33

164

37

36

168

36

37

158

36

38

150

36

CELKEM 122 112 234 126 114 240 121 110 231 120 104 224 120 107 227

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 30: Vývoj počtu obyvatel v obci Vranová 2005-2009 OBYVATELSTVO 0 - 14 let 2009

2008

2007

ženy muži celkem ženy muži celkem ženy muži

15 - 64 let

65 a více let

40

242

52

41

240

50

23

CELKEM 160 174 334 159 172 331 160 174

2007

2006

2005

celkem ženy muži celkem ženy muži celkem

42

242

50

48

245

51

334 163 181 344 161 178 339

Zdroj: ČSÚ, 2010

Počet obyvatel na území MAS od roku 2004 celkově vzrostl z 17 683 obyvatel na 17 788 obyvatel, nárůst v tomto období činí 0,6% trvale žijících obyvatel, přičemž ale nárůst nebyl každoročně rovnoměrný, např. v roce 2007 byl zaznamenán naopak pokles počtu obyvatel o 1,06 % oproti roku 2004. Úbytek a nárůst obyvatel v regionu není ani rovnoměrně vyvážen v obou mikroregionech, v uvedeném období Svazek obcí Malá Haná zaznamenal pokles počtu obyvatel, a to z 8 024 na 7 835- celkem tedy pokles o 2,35 %. Naopak Svazku obcí Letovicko vzrostl počet obyvatel území v uvedeném období z 9 659 na 9 953, nárůst od roku 2004 k 1.1.2010 činil tedy 3,04%. Nedá se říci, že by změny počtu trvale žijících obyvatel byly způsobeny jen stěhováním „mladých“ do větších sídel (Letovice, Velké Opatovice) za lepšími službami a pracovními příležitostmi. Úbytek a nárůst obyvatel v rámci obou regionů je mezi malými a velkými sídly plošný a téměř vyvážený. Celkově lze říci, že počet obyvatel v regionu má stále postupně mírně vzrůstající tendenci, což je pozitivní oproti jiným venkovským regionům, u kterých dochází k vysokému úbytku obyvatel zejména z důvodu stěhování za prací či lepší a větší a pestřejší nabídky služeb.

Graf 1: Celkový vývoj počtu obyvatel MAS Partnerství venkova 1998-2009

24

Zdroj: ČSÚ, 2010

25

Tabulka 31: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Borotín 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Borotín Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 5 6 11 17 -1 -6 1999 6 7 17 5 -1 12 2000 8 9 9 120 -1 -111 2001 4 8 12 12 -4 2002 5 7 22 8 -2 14 2003 2 4 9 10 -2 -1 2004 7 2 2 7 5 -5 2005 1 3 8 14 -2 -6 2006 4 4 4 8 -4 2007 1 5 9 12 -4 -3 2008 2 4 13 5 -2 8 2009 6 9 5 13 -3 -8

Přírůstek celkový -7 11 -112 -4 12 -3 -8 -4 -7 6 -11

Tabulka 32: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Cetkovice 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Cetkovice Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 13 12 24 14 1 10 1999 8 6 11 4 2 7 2000 8 10 4 9 -2 -5 2001 6 9 15 15 -3 2002 5 10 21 12 -5 9 2003 2 6 10 4 -4 6 2004 6 8 6 7 -2 -1 2005 9 4 7 10 5 -3 2006 6 5 21 22 1 -1 2007 9 3 12 17 6 -5 2008 8 6 16 12 2 4 2009 4 6 13 3 -2 10

26

Přírůstek celkový 11 9 -7 -3 4 2 -3 2 1 6 8

Tabulka 33: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Deštná 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Deštná Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 5 3 11 3 2 8 1999 3 8 5 -3 3 2000 2 5 5 -3 5 2001 5 1 7 13 4 -6 2002 3 4 10 -3 -6 2003 2 2 12 3 9 2004 2 5 6 1 -3 5 2005 5 5 1 7 -6 2006 2 8 7 -2 1 2007 1 3 8 12 -2 -4 2008 3 4 7 2 -1 5 2009 2 2 9 5 4

Přírůstek celkový 10 2 -2 -9 9 2 -6 -1 -6 4 4

Tabulka 34: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Horní Poříčí 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Horní Poříčí Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 1 5 2 2 -4 1999 3 3 5 3 2 2000 2 4 5 10 -2 -5 2001 1 2 2 1 2002 1 5 4 -4 -4 2003 2 6 3 2 -4 1 2004 2 1 5 -2 -4 2005 3 2 3 7 1 -4 2006 2 5 1 2 -3 -1 2007 1 3 5 4 -2 1 2008 2 5 6 1 -3 5 2009 4 5 4 4 -1 -

27

Přírůstek celkový -4 2 -7 1 -8 -3 -6 -3 -4 -1 2 -1

Tabulka 35: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Horní Smržov 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Horní Smržov Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 2 1 2 1 1 1 1999 5 2 2 9 3 -7 2000 1 3 1 5 -2 -4 2001 3 1 1 2 1 2002 1 4 3 1 1 2003 2 2 3 2 -1 2004 2 1 3 1 -3 2005 3 4 1 -1 -1 2006 2 1 1 2 1 -1 2007 1 1 7 14 -7 2008 2 4 5 1 -2 4 2009 3 2 3 3 -1

Přírůstek celkový 2 -4 -6 3 2 1 -2 -2 -7 2 2

Tabulka 36: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Křetín 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Křetín Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 3 7 4 17 -4 -13 1999 3 4 6 11 -1 -5 2000 5 6 20 13 -1 7 2001 3 7 6 8 -4 -2 2002 3 2 21 10 1 11 2003 5 6 11 8 -1 3 2004 4 11 22 15 -7 7 2005 9 6 11 9 3 2 2006 3 2 11 11 1 2007 6 6 8 9 -1 2008 4 5 6 12 -1 -6 2009 4 6 13 16 -2 -3

28

Přírůstek celkový -17 -6 6 -6 12 2 5 1 -1 -7 -5

Tabulka 37: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Lazinov 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Lazinov Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 1 2 5 5 -1 1999 1 1 5 10 -5 2000 1 1 2 1 1 2001 1 8 3 -1 5 2002 2 4 12 -2 -8 2003 2 1 8 4 1 4 2004 2 3 3 4 -1 -1 2005 1 16 -1 16 2006 2 2 3 3 2007 1 2 -1 -2 2008 1 3 4 -1 -1 2009 1 1 2 2 -

Přírůstek celkový -1 -5 1 4 -10 5 -2 15 -3 -2 -

Tabulka 38: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Letovice 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Letovice Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 69 78 125 107 -9 18 1999 50 68 91 75 -18 16 2000 68 76 78 61 -8 17 2001 52 62 138 83 -10 55 2002 51 61 182 91 -10 91 2003 72 78 213 153 -6 60 2004 59 73 195 181 -14 14 2005 68 86 257 143 -18 114 2006 69 81 238 204 -12 34 2007 77 82 195 193 -5 2 2008 79 64 174 146 15 28 2009 69 85 132 133 -16 -1

29

Přírůstek celkový 9 -2 9 45 81 54 96 22 -3 43 -17

Tabulka 39: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Malá Roudka 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Malá Roudka Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 2 2 5 7 -2 1999 1 5 2 1 -4 1 2000 1 5 4 -1 1 2001 1 3 6 -1 -3 2002 6 2 4 2003 3 4 -3 -4 2004 2 1 1 3 1 -2 2005 1 3 6 3 -2 3 2006 3 2 -3 -2 2007 4 2 -4 2 2008 2 2 1 -2 1 2009 2 2 4 4

Přírůstek celkový -2 -3 -4 4 -7 -1 1 -5 -2 -1 4

Tabulka 40: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Míchov 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Míchov Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 3 2 1 2 1 -1 1999 2 4 2 3 -2 -1 2000 4 1 2 3 2 2001 1 1 -1 -1 2002 3 3 2 -2 2003 1 3 -2 2004 1 -1 2005 3 1 1 2 2 -1 2006 1 2 1 -1 -1 2007 4 2 3 3 2 2008 1 2 5 1 -3 2009 3 3 5 2 3

30

Přírůstek celkový -3 5 -2 -2 -2 -1 1 -2 2 -2 3

Tabulka 41: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Pamětice 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Pamětice Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 3 1 4 2 2 2 1999 6 3 9 -6 -6 2000 3 4 2 3 2 2001 7 1 7 -1 2002 3 5 5 -2 -5 2003 3 -3 2004 3 1 7 2 2 5 2005 5 2 8 2 3 6 2006 2 1 5 5 1 2007 1 6 4 1 2 2008 1 3 8 5 -2 3 2009 6 3 3 4 3 -1

Přírůstek celkový 4 -12 5 6 -7 -3 7 9 1 3 1 2

Tabulka 42: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Petrov 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Petrov Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 4 3 3 3 1 1999 3 1 3 2 -3 2000 1 3 1 -3 2001 2 4 2 4 -2 -2 2002 3 2 1 1 1 2003 3 1 3 -3 -2 2004 3 3 2 2 2005 2 1 2 7 1 -5 2006 1 1 -1 1 2007 3 1 2 2008 2 1 5 2 1 3 2009 1 1 -

31

Přírůstek celkový 1 -1 -2 -4 2 -5 2 -4 2 4 1

Tabulka 43: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Prostřední Poříčí 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Prostřední Poříčí Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 5 3 4 2 2 2 1999 2 4 4 6 -2 -2 2000 2 2 6 8 -2 2001 4 3 4 4 1 2002 1 2 4 -1 -2 2003 2 4 3 1 -2 2 2004 2 3 4 -1 -4 2005 1 2 7 6 -1 1 2006 2 5 4 3 -3 1 2007 2 2 2 2 2008 3 7 -3 -7 2009 5 3 14 2 2 12

Přírůstek celkový 4 -4 -2 1 -3 -5 -2 -10 14

Tabulka 44: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Roubanina 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Roubanina Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 3 3 4 2 2 1999 1 1 9 9 2000 1 3 1 1 -2 2001 1 6 1 1 5 2002 1 3 -1 -3 2003 3 1 5 3 2 2 2004 2 2 1 1 2005 2 9 1 2 8 2006 2 4 9 2 -5 2007 2 2 7 8 -1 2008 1 1 2009 3 2 1 -3 1

32

Přírůstek celkový 2 9 -2 6 -4 4 1 10 -3 -1 1 -2

Tabulka 45: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Skrchov 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Skrchov Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 3 2 3 2 1999 1 1 4 4 2000 1 2 1 2 -1 -1 2001 1 2 -1 -2 2002 2 -2 2003 2 1 5 1 -5 2004 1 6 2 -1 4 2005 1 4 5 -1 -1 2006 2 5 4 2 1 2007 1 1 1 3 -2 2008 5 3 5 2 5 2009 1 1 -

Přírůstek celkový 5 4 -2 -3 -2 -4 3 -2 3 -2 7 -

Tabulka 46: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Stvolová 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Stvolová Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 2 1 6 11 1 -5 1999 6 1 1 -6 2000 1 4 1 4 2001 2 3 2 3 -1 -1 2002 1 2 1 4 -1 -3 2003 1 3 2 5 -2 -3 2004 3 -3 2005 2 5 2 9 -3 -7 2006 2 4 2 2 -2 2007 1 1 3 -3 2008 1 3 3 1 -2 2 2009 5 1 4

33

Přírůstek celkový -4 -6 5 -2 -4 -5 -3 -10 -2 -3 4

Tabulka 47: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Světlá 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Světlá Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 1 2 -1 -2 1999 1 4 1 -4 2000 3 3 10 1 9 2001 2 2 12 2 10 2002 2 3 12 4 -1 8 2003 2 6 1 2 5 2004 1 2 11 7 -1 4 2005 3 5 7 6 -2 1 2006 1 1 3 9 -6 2007 2 3 11 3 -1 8 2008 2 1 4 6 1 -2 2009 1 1 7 7

Přírůstek celkový -3 -3 9 10 7 7 3 -1 -6 7 -1 7

Tabulka 48: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Šebetov 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Šebetov Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 4 14 14 12 -10 2 1999 6 14 32 18 -8 14 2000 5 16 31 19 -11 12 2001 7 12 17 15 -5 2 2002 5 15 7 15 -10 -8 2003 8 10 16 16 -2 2004 5 15 20 12 -10 8 2005 8 12 18 22 -4 -4 2006 7 11 35 21 -4 14 2007 7 11 33 24 -4 9 2008 11 14 37 28 -3 9 2009 12 14 13 17 -2 -4

34

Přírůstek celkový -8 6 1 -3 -18 -2 -2 -8 10 5 6 -6

Tabulka 49: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Uhřice 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Uhřice Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 2 7 4 8 -5 -4 1999 2 2 4 10 -6 2000 3 6 1 7 -3 -6 2001 4 5 15 5 -1 10 2002 3 4 5 -1 -5 2003 2 10 4 10 -8 -6 2004 4 8 4 4 -4 2005 3 2 3 7 1 -4 2006 1 5 18 5 -4 13 2007 4 4 8 14 -6 2008 1 8 3 1 5 2009 2 6 2 4 -4 -2

Přírůstek celkový -9 -6 -9 9 -6 -14 -4 -3 9 -6 6 -6

Tabulka 50: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Úsobrno 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Úsobrno Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 8 3 10 12 5 -2 1999 3 8 5 9 -5 -4 2000 8 6 9 8 2 1 2001 1 7 6 15 -6 -9 2002 6 14 9 6 5 2003 4 6 14 6 -2 8 2004 3 6 4 13 -3 -9 2005 7 5 12 17 2 -5 2006 5 7 6 9 -2 -3 2007 6 2 13 11 4 2 2008 4 4 6 10 -4 2009 2 10 2 10 -8 -8

35

Přírůstek celkový 3 -9 3 -15 11 6 -12 -3 -5 6 -4 -16

Tabulka 51: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Vanovice 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Vanovice Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 11 6 21 9 5 12 1999 4 3 12 20 1 -8 2000 6 6 17 6 11 2001 6 14 4 16 -8 -12 2002 3 9 7 20 -6 -13 2003 5 8 22 10 -3 12 2004 2 10 13 14 -8 -1 2005 3 8 3 5 -5 -2 2006 4 6 12 12 -2 2007 8 4 15 13 4 2 2008 8 9 25 15 -1 10 2009 7 7 10 12 -2

Přírůstek celkový 17 -7 11 -20 -19 9 -9 -7 -2 6 9 -2

Tabulka 52: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Velké Opatovice 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Velké Opatovice Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 32 45 73 78 -13 -5 1999 41 30 80 86 11 -6 2000 38 26 183 82 12 101 2001 35 36 79 84 -1 -5 2002 37 38 70 78 -1 -8 2003 43 35 83 86 8 -3 2004 34 36 87 99 -2 -12 2005 29 37 72 96 -8 -24 2006 34 41 71 103 -7 -32 2007 29 49 104 104 -20 2008 60 38 70 82 22 -12 2009 43 40 59 65 3 -6

36

Přírůstek celkový -18 5 113 -6 -9 5 -14 -32 -39 -20 10 -3

Tabulka 53: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Vísky 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Vísky Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 2 1 1 1 -1 1999 3 7 4 -4 -4 2000 1 1 3 3 2001 5 3 3 2 -3 2002 1 1 6 -6 2003 4 2 10 1 2 9 2004 2 4 2 -2 -2 2005 2 3 1 2 2 2006 2 2 7 10 -3 2007 3 2 10 4 1 6 2008 5 3 9 2 2 7 2009 3 3 1 7 -6

Přírůstek celkový -8 -1 -6 11 -4 4 -3 7 9 -6

Tabulka 54: Přírůstek a úbytek obyvatel v obci Vranová 1998-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

Přírůstek a úbytek obyvatel obce Vranová Přírůstek Přírůstek Narození Zemřelí Přistěhovalí Vystěhovalí přirozený migrační 1998 4 5 27 4 -1 23 1999 4 2 9 10 2 -1 2000 2 1 11 5 1 6 2001 3 3 7 1 6 2002 3 3 9 5 4 2003 3 4 11 7 -1 4 2004 2 2 9 9 2005 6 3 10 7 3 3 2006 5 4 5 1 1 4 2007 2 3 6 15 -1 -9 2008 2 5 2 2 -3 2009 1 2 11 7 -1 4

37

Přírůstek celkový 22 1 7 6 4 3 6 5 -10 -3 3

Počet obyvatel na území MAS se s hospodářským rozvojem od 17. stol. trvale zvyšoval, maxima dosáhl ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století. Problematiku obyvatelstva je nutné sledovat v širším politickém, ekonomickém a sociálním kontextu vývoje v posledních letech. Podstatně se mění charakteristiky demografického vývoje obyvatelstva. Zatímco dříve se zvyšoval počet obyvatel ČR jako celek, budoucí vývojová tendence je opačná. V okrese Blansko od r. 1961 počet obyvatel stagnoval, v období 1990-1991 se snížil o 5%. Vývoj v posledních 10 letech zastavil tendence výrazného ubývání počtu obyvatel, v posledních 2 letech došlo k mírnému nárůstu. Prakticky celých posledních 30 let dochází na území MAS k mírnému snižování počtu obyvatel. Během 90. let došlo sice ke zpomalení tohoto trendu, ale vzhledem k celkovému trendu v rámci ČR nelze očekávat, že by docházelo v příštích letech k markantnímu přírůstku počtu obyvatel. Všeobecně nepříznivý populační vývoj úzce souvisí s nízkou mírou urbanizace území a velkým počtem malých venkovských obcí. Pro tyto obce je příznačné jak stárnutí a vymírání obyvatelstva (obecný trend ve všech venkovských prostorech v ČR), tak také stěhování venkovského obyvatelstva do měst. Na celém území MAS je však úbytek i nárůst obyvatel rovnoměrný jak v malých obcích, tak ve větších městech.

3.4.2.Národnost,

menšiny

Sledování národností a menšin hraje významnou roli na územích, která jsou národnostně a etnicky smíchaná anebo na území hraničních. Data byla zpracována na základě statistických údajů dle sčítání lidu v roce 2001 (zdroj dat ČSÚ 2001). Tabulky 55,56: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Borotín, Cetkovice 2001 Obyvatelstvo Borotín celkem

z toho národnost

česká moravská slezská slovenská romská

438 307 124 0 1 0

Obyvatelstvo Cetkovice celkem

z toho národnost

38

česká moravská slezská slovenská romská

718 483 225 0 0 1

národnost

národnost polská německá ukrajinská vietnamská

polská německá ukrajinská vietnamská

0 1 0 0

0 0 0 0

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 57,58: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Deštná, Horní Poříčí 2001 Obyvatelstvo Deštná celkem

z toho národnost

česká moravská slezská slovenská romská polská německá ukrajinská vietnamská

239 193 34 0 0 0 0 0 0 0

Obyvatelstvo Horní Poříčí celkem česká moravská slezská z toho slovenská národnost romská polská německá ukrajinská vietnamská

279 221 55 0 1 0 0 0 1 0

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 59,60: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Horní Smržov, Křetín 2001 Obyvatelstvo Horní Smržov celkem česká moravská slezská z toho slovenská národnost romská polská německá ukrajinská vietnamská

137 86 49 1 1 0 0 0 0 0

Obyvatelstvo Křetín celkem

z toho národnost


Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 61,62: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Lazinov, Letovice 2001 39

502 366 131 0 4 0 0 0 0 0

Obyvatelstvo Lazinov celkem

z toho národnost


144

Obyvatelstvo Letovice celkem

6640

112 30 0 0 0 0 0 2 0


5214 1227 1 29 0 2 1 12 0

z toho národnost

Zdroj: ČSÚ, 2010

40

Tabulky 63,64: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Malá Roudka, Míchov 2001

Obyvatelstvo Malá Roudka celkem česká moravská slezská z toho slovenská národnost romská polská německá ukrajinská vietnamská

203 139 60 1 0 0 0 0 0 0

Obyvatelstvo Míchov celkem

150


71 73 0 5 0 0 0 0 0

z toho národnost

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 65,66: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Pamětice, Petrov 2001 Obyvatelstvo Pamětice celkem

z toho národnost


210 162 47 0 0 0 0 0 0 0

Obyvatelstvo Petrov celkem

z toho národnost


150 107 40 0 0 0 3 0 0 0

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 67,68: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Prostřední Poříčí, Roubanina 2001 Obyvatelstvo Prostřední Poříčí celkem česká moravská slezská z toho slovenská národnost

274 230 39 0 0

Obyvatelstvo Roubanina celkem česká moravská slezská z toho slovenská národnost 41

125 80 43 0 0

z toho národnost

z toho národnost romská polská německá ukrajinská vietnamská

romská polská německá ukrajinská vietnamská

0 0 00 0 0

Zdroj: ČSÚ, 2010

42

0 1 1 0 0

Tabulky 69,70: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Skrchov, Stvolová 2001

Obyvatelstvo Skrchov celkem

z toho národnost


102

Obyvatelstvo Stvolová celkem

164

72 24 0 0 0 0 0 0 0


138 20 0 0 0 0 0 0 0

z toho národnost

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 71,72: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Světlá, Šebetov 2001 Obyvatelstvo Světlá celkem

z toho národnost


195

Obyvatelstvo Šebetov celkem

936

132 60 0 0 0 0 0 0 0


684 202 1 14 0 0 1 0 0

z toho národnost

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 73,74: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Uhřice, Úsobrno 2001 Obyvatelstvo Uhřice celkem

z toho národnost

česká moravská slezská slovenská

305 220 81 0 1

Obyvatelstvo Úsobrno celkem

z toho národnost 43

česká moravská slezská slovenská

467 373 89 0 0

z toho národnost

z toho národnost romská polská německá ukrajinská vietnamská

romská polská německá ukrajinská vietnamská

1 0 0 0 0

0 0 0 0 0

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 75,76: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Vanovice, Velké Opatovice 2001 Obyvatelstvo Vanovice celkem

z toho národnost


570 405 151 0 8 1 0 0 1 0

Obyvatelstvo Velké Opatovice celkem česká moravská slezská z toho slovenská národnost romská polská německá ukrajinská vietnamská

4192 3408 606 0 29 0 2 8 8 0

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 77,78: Obyvatelstvo podle národnosti v obci Vísky, Vranová 2001 Obyvatelstvo Vísky celkem

z toho národnost


222

Obyvatelstvo Vranová celkem

321

148 73 0 0 0 0 0 0 0


216 90 1 7 0 0 0 0 0

z toho národnost

Zdroj: ČSÚ, 2010

Graf 2: Celkový stav národností na území MAS Partnerství venkova v roce 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010

44

Graf 3: Počet osob hlásících se k jiné národnosti, než české nebo moravské v MAS Partnerství venkova v roce 2001

Zdroj: ČSÚ, 2010

Z uvedených údajů je zřejmé, že území Letovicka a území Malé Hané nepatří v rámci ČR k územím hraničním ani územím vyznačujícím se výrazně osídleným etnickými menšinami. Na území MAS Partnerství venkova se hlásí pouze 0,88% obyvatel z celkového počtu 17 292, kteří se v roce 20001 přihlásili k nějaké jiné národnosti, než české a moravské. Největší zastoupení tvoří národnost česká (78,46%) a dále moravská (20,66%). Pouze 5 osob se 45

přihlásilo k národnosti slezské, 100 osob k národnosti slovenské, 3 obyvatelé k národnosti romské, 8 osob k národnosti polské, 12 k německé, 24 k národnosti ukrajinské a k vietnamské národnosti se nepřihlásil nikdo. Necelých 500 osob se nepřihlásilo k národnosti žádné. 3.4.3.Náboženství Jihomoravský kraj je všeobecně v rámci České republiky považován za lokalitu s vysokým významem náboženství a historií tradic pro obyvatele. Oba svazky obcí MAS Partnerství venkova patří sice k nejsevernějším mikroregionům jihomoravského kraje, víra je však přesto velice silným aspektem pro obyvatele. Tuto skutečnost můžeme pozorovat zejména v menších obcích, naopak ve městech, kde je již atmosféra daleko méně osobní, se nachází mnohem více osob bez vyznání. Také proto byly statistiky v oblasti náboženství pojmuty jak ve vztahu k zastoupení obyvatel v jednotlivých obcí MAS, tak k věkové struktuře celého okresu Blansko, stejně jako k mužskému a ženskému pohlaví v okrese Blansko. Tyto aspekty jsou v praxi velmi kombinovány. Zdrojem všech údajů jsou data ČSÚ. Tab. 79,80: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Borotín, Cetkovice 2001Zdroj: ČSÚ, 2010

Obyvatelstvo Borotín celkem Věřící církev římskokatolická církev českosl. husitská z toho českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

438 228 194 0 32 0 1 146 64

Obyvatelstvo Cetkovice celkem Věřící církev římskokatolická církev českosl. husitská z toho českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

718 525 496 0 23 0 0 169 24

Ta b . 8 1 , 8 2 : O b y v a t e l s t v o p o d l e Obyvatelstvo celkem Věřící církev římskokatolická církev českosl. husitská z toho českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

239 Obyvatelstvo celkem 279 139 Věřící 207 118 církev římskokatolická 198 0 církev českosl. husitská 0 z toho 15 českobratrská církev evangel. 4 0 pravoslavná církev 0 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Bez vyznání 43 68 Nezjištěné vyznání 29 32 náboženského vyznání v obci Deštná, Horní

Poříčí 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010

46

Tab. 83,84: Obyvatelstvo podle Obyvatelstvo Horní Smržov celkem Věřící z toho církev římskokatolická církev českosl. husitská českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

502 137 Obyvatelstvo Křetín celkem 366 100 Věřící 357 42 z toho církev římskokatolická církev českosl. husitská 0 0 českobratrská církev evangel. 8 31 pravoslavná církev 0 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 0 Bez vyznání 81 20 Nezjištěné vyznání 55 17 náboženského vyznání v obci Horní Smržov,

Křetín 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 85,86: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Lazinov, Letovice 2001

Obyvatelstvo Lazinov celkem Věřící církev římskokatolická církev českosl. husitská z toho českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

144 Obyvatelstvo Letovice celkem 60 Věřící 57 církev římskokatolická 0 církev českosl. husitská z toho 0 českobratrská církev evangel. 2 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 66 Bez vyznání 18 Nezjištěné vyznání

6640 3675 3134 15 241 5 4 2219 746

Zdroj: ČSÚ, 2010

Obyvatelstvo Malá Roudka celkem Věřící církev římskokatolická z toho

církev českosl. husitská českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi

203 Obyvatelstvo Míchov celkem 115 Věřící 102 církev římskokatolická 1 církev českosl. husitská z toho 10 47 českobratrská církev evangel. 0 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání

150 85 63 0 22 0 0 65

Tab. 87,88: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Malá Roudka, Míchov 2001

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 89,90: Obyvatelstvo podle Obyvatelstvo Pamětice celkem Věřící z toho církev římskokatolická církev českosl. husitská českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

125 210 Obyvatelstvo Petrov celkem 107 182 Věřící 71 176 z toho církev římskokatolická církev českosl. husitská 0 0 českobratrská církev evangel. 7 4 pravoslavná církev 0 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 0 Bez vyznání 15 20 Nezjištěné vyznání 3 8 náboženského vyznání v obci Pamětice,

Petrov 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010Tab.

91,92: Obyvatelstvo podle náb. vyznání v obci Prostřední Poříčí,

Roubanina 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010

Obyvatelstvo Prostřední Poříčí celkem Věřící církev římskokatolická církev českosl. husitská z toho českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

274 Obyvatelstvo Roubanina celkem

125

221 Věřící 214 církev římskokatolická 0 církev českosl. husitská z toho 1 českobratrská církev evangel. 0 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání 15 Nezjištěné vyznání 38

107 71 0 7 0 0 15 3

Obyvatelstvo Skrchov celkem Věřící církev římskokatolická církev českosl. husitská z toho českobratrská církev evangel.

102 Obyvatelstvo Stvolová celkem 69 48Věřící církev římskokatolická 53 církev českosl. husitská 0 z toho českobratrská církev evangel. 16

164 78 69 0 6

Tabulky 93,94: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Skrchov, Stvolová 2001Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 95,96: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Světlá, Šebetov 2001 Obyvatelstvo Světlá celkem Věřící z toho církev římskokatolická církev českosl. husitská českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

195 Obyvatelstvo Šebetov celkem 111 Věřící 77 z toho církev římskokatolická církev českosl. husitská 0 českobratrská církev evangel. 28 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Bez vyznání 54 Nezjištěné vyznání 20

936 429 391 1 12 0 8 337 170

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky 97,98: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Uhřice, Úsobrno 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010

Obyvatelstvo Uhřice celkem Věřící církev římskokatolická církev českosl. husitská z toho českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

305 Obyvatelstvo Úsobrno celkem 204 Věřící 161 církev římskokatolická 0 církev českosl. husitská z toho 33 českobratrská církev evangel. 0 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání 73 Nezjištěné vyznání 28

467 264 241 0 3 1 0 139 64

Tabulky 99,100: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Vanovice, Velké Opatovice 2001Zdroj: ČSÚ, 2010 Obyvatelstvo Vanovice celkem Věřící církev římskokatolická církev českosl. husitská z toho českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

570 Obyvatelstvo Velké Opatovice celkem 297 Věřící církev římskokatolická 138 církev českosl. husitská 0 z toho českobratrská církev evangel. 155 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. 0 49 Jehovovi Bez vyznání 209 64 Nezjištěné vyznání

4192 1773 1583 15 81 4 10 1829 590

Tabulky 101,102: Obyvatelstvo podle náboženského vyznání v obci Vísky, Vranová 2001 Obyvatelstvo Vísky celkem Věřící z toho církev římskokatolická církev českosl. husitská českobratrská církev evangel. pravoslavná církev Nábož. společn. Svědk. Jehovovi Bez vyznání Nezjištěné vyznání

222 Obyvatelstvo Vranová celkem 170 Věřící 131 z toho církev římskokatolická církev českosl. husitská 0 českobratrská církev evangel. 32 pravoslavná církev 0 Nábož. společn. Svědk. Jehovovi 0 Bez vyznání 40 Nezjištěné vyznání 12 Zdroj: ČSÚ, 2010

Graf 4: Celkový stav náboženství na území MAS Partnerství venkova v roce 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010

Graf 5: Rozložení typů náboženství na území MAS Partnerství venkova v roce 2001 Zdroj: ČSÚ, 2010

50

321 207 195 0 1 2 0 89 25

Tabulka 103: Rozložení náboženského vyznání obyvatel v okrese Blansko k datu sčítání obyvatel v roce 2001celkem Zdroj: ČSÚ, 2010 z toho Věková struktura/ % zastoupení

Celkem

0 - 14 % 15 - 19 % 20 - 24 % 25 - 29 % 30 - 34 %

Celkem

Nábože Pravosl nská Církev Českob Bez Nezjišt Věřící Církev Církev avná spol. Adventi ratrská vyznání ěno římskok čsl. církev církev v Svědko stů atolická husitská evangel. českých vé sedméh zemích Jehovov o dne i Obyvatelstvo celkem

107 70253 636 48 311

17 945 16,66 7 482 6,94 8 947 8,30 9 176 8,52 7 015 6,51

6 857 12,78 2 783 5,18 3 179 5,92 3 338 6,22 2 673 4,98

6 225 12,88 2 486 5,14 2 802 5,80 2 963 6,13 2 360 4,88

461

1 761

83

129

125

24 5 15 3 17 3 10 2 12 2

165 9 80 4 90 5 84 4 70 3

10 12 4 4 5 6 16 19 6 7

18 14 13 10 15 11 13 10 12 9

30 24 10 8 12 9 13 10 5 4

51

42 313 11753

8 596 20,31 3 863 9,13 4 836 11,42 4 756 11,24 3 497 8,26

2492 21,2 836 7,11 932 7,93 1082 9,20 845 7,19

35 - 39 % 40 - 44 % 45 - 49 % 50 - 54 % 55 - 59 % 60 - 64 % 65 - 69 % 70 - 74 % 75 - 79 % 80 a více % nezjištěno %

6 968 6,46 7 103 6,59 8 082 7,50 7 962 7,39 6 643 6,16 5 174 4,80 4 812 4,46 4 440 4,12 3 255 3,02 2 684 2,49 14 0,01

2 805 5,23 3 078 5,73 3 666 6,83 4 446 8,29 4 533 8,45 4 006 7,46 3 837 7,15 3 567 6,65 2 651 4,94 2 209 4,11 8 0,01

2 485 5,14 2 729 5,64 3 254 6,73 3 969 8,21 4 118 8,52 3 677 7,61 3 563 7,37 3 253 6,73 2 402 4,97 2 018 4,17 7 0,01

18 4 24 5 24 5 42 9 38 8 44 9 45 9 57 12 55 11 36 8 0

91 5 100 5 136 7 175 10 160 9 135 7 130 7 136 7 115 6 94 5 0

6 7 8 9 6 7 8 9 5 6 1 1 1 1 2 2 1 1 4 4 0

12 9 10 7 8 6 8 6 4 3 4 3 2 2 2 2 6 4 2 2 0

8 4 4 3 9 7 8 6 6 4 4 3 3 2 6 4 3 3 4 3 0

3 357 7,93 3 229 7,63 3 489 8,24 2 580 6,09 1 413 3,33 770 1,82 657 1,55 589 1,39 402 0,95 277 0,65 2 0

806 6,86 796 6,77 927 7,88 936 7,96 697 5,93 398 3,38 318 2,70 284 2,41 202 1,72 198 1,68 4 0,03

Tabulka 104: Rozložení náboženského vyznání obyvatel v okrese Blansko k datu sčítání obyvatel v roce 2001 (muži) Zdroj: ČSÚ, 2010

Věková struktura/ % zastoupení

Celkem 0 - 14 % 15 - 19 % 20 - 24 % 25 - 29 % 30 - 34 % 35 - 39 % 40 - 44

z toho Prav oslav Nábože ná nská Církev Českob Nezjišt Celkem Věřící Círke Církev ratrská círke spol. Adventi ěno v čsl. v v Svědko stů církev říms husitská evangel. český vé sedméh kokat ch Jehovov o dne Bez olick zemíc i vyznán á h í Muži 52 78624 137 21 706 200 776 35 48 58 22 564 6085 9 166 17,36 3 808 7,21 4 560 8,63 4 776 9,04 3 619 6,85 3 657 6,92 3 654

3 434 12,97 1 343 5,56 1 524 6,31 1 632 6,76 1 331 5,15 1 407 5,83 1 465

3 112 14,34 1 212 5,58 1 340 6,17 1 439 6,63 1 186 5,46 1 246 5,74 1 307

16 8 3 1 10 5 8 4 5 2 14 7 8

52

75 9 34 4 44 5 38 5 30 3,8 45 5 47

7 20 3 8 1 2 5 14 4 11 1 2 2

9 18 5 10,4 4 8,3 6 12,5 5 10,4 4 8,3 5

12 20,7 8 13,79 6 10,3 6 10,3 3 5,15 4 6,89 1

4 407 1325 19,53 21,74 433 2 032 7,11 9 445 2 591 7,31 11,48 586 2 558 9,63 11,33 454 1 834 7,46 8,12 421 1 829 6,91 8,1 430 1 759

% 45 - 49 % 50 - 54 % 55 - 59 % 60 - 64 % 65 - 69 % 70 - 74 % 75 - 79 % 80 a více % nezjištěno %

6,92 4 024 7,62 3 980 7,54 3 209 6,07 2 383 4,51 2 123 4,02 1 806 3,41 1 193 2,26 818 1,54 10 0,01

6,07 1 612 6,68 2 058 8,52 2 060 8,53 1 750 7,25 1 602 6,63 1 366 5,66 912 3,77 635 2,63 6 0,02

6,02 1 418 6,53 1 813 8,35 1 879 8,65 1 608 7,41 1 484 6,83 1 252 5,76 827 3,81 578 2,66 5 0,02

4 14 7 17 8 13 6 19 9 21 10 19 9 20 10 13 6 0

5 62 8 93 12 70 9 51 6 56 7 59 7,6 39 5 33 4,2 0

5 2 5 3 5 2 5 1 2 1 2 1 2 1 2 1 2 0

10,4 3 6,25 5 10,4 0 1 2 0 0 1 2 0 0

1,7 4 6,8 6 10,2 2 3,4 2 3,4 1 1,7 2 3,4 1 1,7 0 0

7,79 1 908 8,45 1 452 6,43 778 3,44 426 1,88 350 1,55 323 1,43 195 0,86 121 0,53 1 0

7,06 504 8,28 470 7,72 371 6,09 207 3,40 171 2,81 117 1,92 86 1,41 62 1,01 3 0,05

Tabulka 105: Rozložení náboženského vyznání obyvatel v okrese Blansko k datu sčítání obyvatel v roce 2001 (ženy )

Věková struktura/ % zastoupení

Celkem 0 - 14 % 15 - 19 % 20 - 24 % 25 - 29 % 30 - 34 % 35 - 39 %

Celkem

Věřící

Círke v říms kokat olick á

54 91629 499 26 605 8 779 15,98 3 674 6,69 4 387 7,98 4 400 8,01 3 396 6,18 3 311 6,02

3 423 11,60 1 440 4,88 1 655 5,361 1 706 5,78 1 342 4,54 1 398 4,73

3 113 11,70 1 274 4,78 1 462 5,49 1 524 5,73 1 174 4,41 1 239 4,66

z toho Prav oslav Nábože ná nská Církev Českob Nezjišt Církev ratrská círke spol. Adventi ěno čsl. v v Svědko stů církev husitská evangel. český vé sedméh ch Jehovov o dne Bez zemíc i vyzn h ání Ženy 261 985 48 81 67 19 749 5668 8 3,06 12 4,59 7 2,68 2 0,76 7 2,68 4 1,52

53

90 9,13 46 4,67 46 4,67 46 4,67 40 4,06 46 4,67

3 6,25 1 2,08 4 8,33 11 22,91 2 4,16 5 11,11

9 11,11 8 9,87 11 13,58 7 8,64 7 8,64 8 9,87

18 26,86 2 2,98 6 8,95 7 10,44 2 2,98 4 5,99

4 189 1167 21,21 20,58 403 1 831 7,1 9,27 487 2 245 11,36 8,58 496 2 198 8,74 11,12 391 1 663 6,89 8,42 385 1 528 6,79 7,73

40 - 44 % 45 - 49 % 50 - 54 % 55 - 59 % 60 - 64 % 65 - 69 % 70 - 74 % 75 - 79 % 80 a více % nezjištěno %

3 449 6,28 4 058 7,39 3 982 7,25 3 434 6,25 2 791 5,08 2 689 4,89 2 634 4,80 2 062 3,75 1 866 3,39 4 0,01

1 613 2,71 2 054 6,96 2 388 8,09 2 473 8,38 2 256 7,64 2 235 7,57 2 201 7,46 1 739 5,89 1 574 5,33 2 0

1 422 5,34 1 836 6,90 2 156 8,10 2 239 8,41 2 069 7,77 2 079 7,81 2 001 7,52 1 575 5,92 1 440 5,41 2 0

16 6,13 10 3,83 25 9,57 25 9,57 25 9,57 24 9,57 38 14,55 35 13,4 23 8,81 0

53 5,38 74 7,51 82 8,32 90 9,13 84 8,52 74 7,51 77 7,81 76 7,71 61 6,19 0

6 12,49 4 8,33 5 11,11 3 6,25 0 0 1 2,08 0 3 6,25 0

5 6,17 5 6,17 3 3,70 4 4,93 3 3,70 2 2,47 2 2,47 5 6,17 2 2,47 0

3 4,47 5 7,46 2 2,98 4 5,99 2 2,98 2 2,98 4 5,99 2 2,98 4 5,99 0

1 470 7,44 1 581 8,00 1 128 5,71 635 3,21 344 1,74 307 1,55 266 1,34 207 1,04 156 0,78 1 0

366 6,45 423 7,46 466 8,21 326 5,75 191 3,36 147 2,59 167 2,94 116 2,04 136 2,39 1 0,01

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 106: Rozložení obyvatelstva podle náboženského vyznání, věkových skupin a pohlaví obyvatel v okrese Blansko k datu sčítání obyvatel v roce 2001 o

z toho Věková struktura Celkem

Věřící

Českobr Církev Církev atrská římskok čsl. církev atolická husitská evangel.

Pravosla vná církev v českých zemích

Nábože nská Církev spol. Advent Bez Nezjištěno Svědko istů vyznání vé sedméh Jehovo o dne vi

Obyvatelstvo celkem Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69

107 702 17 945 7 482 8 947 9 176 7 015 6 968 7 103 8 082 7 962 6 643

53 636 6 857 2 783 3 179 3 338 2 673 2 805 3 078 3 666 4 446 4 533

48 311 6 225 2 486 2 802 2 963 2 360 2 485 2 729 3 254 3 969 4 118

461 24 15 17 10 12 18 24 24 42 38

1 761 165 80 90 84 70 91 100 136 175 160

83 10 4 5 16 6 6 8 6 8 5

129 18 13 15 13 12 12 10 8 8 4

125 30 10 12 13 5 8 4 9 8 6

42 313 8 596 3 863 4 836 4 756 3 497 3 357 3 229 3 489 2 580 1 413

5 174 4 812

4 006 3 837

3 677 3 563

44 45

135 130

1 1

4 2

4 3

770 657

54

11753 2492 836 932 1082 845 806 796 927 936 697 398 318

70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

4 440 3 255 2 684 14

3 567 2 651 2 209 8

3 253 2 402 2 018 7

57 55 36 -

136 115 94 -

2 1 4 -

2 6 2 -

6 3 4 -

589 402 277 2

Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49 50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

52 786 9 166 3 808 4 560 4 776 3 619 3 657 3 654 4 024 3 980 3 209 2 383 2 123 1 806 1 193 818 10

24 137 3 434 1 343 1 524 1 632 1 331 1 407 1 465 1 612 2 058 2 060 1 750 1 602 1 366 912 635 6

21 706 3 112 1 212 1 340 1 439 1 186 1 246 1 307 1 418 1 813 1 879 1 608 1 484 1 252 827 578 5

200 16 3 10 8 5 14 8 14 17 13 19 21 19 20 13 -

776 75 34 44 38 30 45 47 62 93 70 51 56 59 39 33 -

35 7 3 1 5 4 1 2 2 3 2 1 1 1 1 1 -

48 9 5 4 6 5 4 5 3 5 1 1 -

58 12 8 6 6 3 4 1 4 6 2 2 1 2 1 -

22 564 4 407 2 032 2 591 2 558 1 834 1 829 1 759 1 908 1 452 778 426 350 323 195 121 1

Celkem 0 - 14 15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44 45 - 49

54 916 8 779 3 674 4 387 4 400 3 396 3 311 3 449 4 058

29 499 3 423 1 440 1 655 1 706 1 342 1 398 1 613 2 054

26 605 3 113 1 274 1 462 1 524 1 174 1 239 1 422 1 836

261 8 12 7 2 7 4 16 10

985 90 46 46 46 40 46 53 74

48 3 1 4 11 2 5 6 4

81 9 8 11 7 7 8 5 5

67 18 2 6 7 2 4 3 5

19 749 4 189 1 831 2 245 2 198 1 663 1 528 1 470 1 581

3 982 3 434 2 791 2 689 2 634 2 062 1 866 4

2 388 2 473 2 256 2 235 2 201 1 739 1 574 2

2 156 2 239 2 069 2 079 2 001 1 575 1 440 2

25 25 25 24 38 35 23 -

82 90 84 74 77 76 61 -

5 3 1 3 -

3 4 3 2 2 5 2 -

2 4 2 2 4 2 4 -

1 128 635 344 307 266 207 156 1

284 202 198 4

Muži 6085 1325 433 445 586 454 421 430 504 470 371 207 171 117 86 62 3

Ženy

50 - 54 55 - 59 60 - 64 65 - 69 70 - 74 75 - 79 80 a více nezjištěno

5668 1167 403 487 496 391 385 366 423 466 326 191 147 167 116 136 1

Zdroj: ČSÚ, 2010

3.4.4.Vzdělání Tabulky: 107, 108 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Borotín, Cetkovice 200Zdroj: ČSÚ, 2010

Obyvatelstvo Borotína 15leté a starší bez vzdělání v tom základní vč. neukončeného podle vyučení a stř. odborné bez mat. stupně úplné střední s maturitou vzdělání vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

354 0 84 169 74 12 55 13 2

Obyvatelstvo Cetkovic 15leté a starší bez vzdělání v tom základní vč. neukončeného podle vyučení a stř. odborné bez mat. stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

576 0 124 262 132 16 35 7

Tabulky: 109, 110 Obyvatelstvo podle Obyvatelstvo Deštné 15leté a starší bez vzdělání v tom základní vč. neukončeného podle vyučení a stř. odborné bez mat. stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

195 0 51 108 23 3 4 6

stupně vzdělání Deštná, Horní Poříčí 2001Zdroj:

Obyvatelstvo Horního Poříčí 15leté a starší

bez vzdělání v tom základní vč. neukončeného podle vyučení a stř. odborné bez mat. stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

226 0 51 118 43 8 3 3

ČSÚ, 2010

Tabulky: 111, 112 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Horní Smržov, Křetín 2001Zdroj: ČSÚ, 2010

Obyvatelstvo Křetína 15leté a starší bez vzdělání v tom základní vč. neukončeného podle vyučení a stř. odborné bez mat. stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání Obyvatelstvo Horního Smržova 15leté a starší bez vzdělání v tom základní vč. neukončeného podle vyučení a stř. odborné bez mat. stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

429 0 102 204 80 15 18 10

102 0 33 47 15 4 3 0

Tabulky: 113, 114 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Lazinov, Letovice 2001 Obyvatelstvo Lazinova15leté a starší bez vzdělání v tom základní vč. neukončeného podle vyučení a stř. odborné bez mat. stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové

121 0 25 56 51 33 5

Obyvatelstvo Letovic 15leté a starší bez vzdělání v tom základní vč. neukončeného podle vyučení a stř. odborné bez mat. stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové

5516 12 1141 2363 1359 216

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky: 115, 116 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Malá Roudka, Míchov 2001 Obyvatelstvo Malé Roudky 15leté a starší bez vzdělání v tom základní vč. neukončeného podle vyučení a stř. odborné bez mat. stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

172 1 49 87 26 2 3 4

Obyvatelstvo Míchova 15leté a starší bez vzdělání v tom základní vč. neukončeného podle vyučení a stř. odborné bez mat. stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

125 2 28 54 27 6 7 1

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky: 117, 118 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Pamětice, Petrov 2001 Obyvatelstvo Pamětic 15leté a starší bez vzdělání v tom základní vč. neukončeného podle vyučení a stř. odborné bez mat. stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

171 Obyvatelstvo Petrova 15leté a starší 0 bez vzdělání 54 v tom základní vč. neukončeného podle 80 vyučení a stř. odborné bez mat. stupně 32 vzdělání úplné střední s maturitou 1 vyšší odborné a nástavbové 3 vysokoškolské 1 nezjištěné vzdělání

124 1 44 52 22 2 3 0

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky:119,120 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Prostřední Poříčí, Roubanina 2001 Obyvatelstvo Prostředního Poříčí 15leté a starší

bez vzdělání v tom základní vč. neukončeného podle vyučení a stř. odborné bez mat. stupně vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

214 Obyvatelstvo Roubaniny 15leté a starší 0 bez vzdělání 72 v tom základní vč. neukončeného podle 100 vyučení a stř. odborné bez mat. stupně 35 vzdělání úplné střední s maturitou 3 vyšší odborné a nástavbové 4 vysokoškolské 0 nezjištěné vzdělání

90 1 27 42 13 3 4 0

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky: 121, 122 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Skrchov, Stvolová 2001 Obyvatelstvo Skrchova 15leté a starší v tom bez vzdělání podle základní vč. neukončeného stupně vyučení a stř. odborné bez mat. vzdělání úplné střední s maturitou

81 57 0 20 33 18

Obyvatelstvo Stvolové 15leté a starší v tom bez vzdělání podle základní vč. neukončeného stupně vyučení a stř. odborné bez mat. vzdělání úplné střední s maturitou

136 0 37 58 27

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky: 123, 124 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Světlá, Šebetov 2001 Obyvatelstvo Světlé 15leté a starší v tom bez vzdělání podle základní vč. neukončeného stupně vyučení a stř. odborné bez mat. vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

158 0 44 72 30 2 9 1

Obyvatelstvo Šebetova 15leté a starší v tom bez vzdělání podle základní vč. neukončeného stupně vyučení a stř. odborné bez mat. vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

795 135 201 291 116 23 22 7

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky: 125, 126 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Uhřice, Úsobrno 2001 Obyvatelstvo Uhřic 15leté a starší v tom bez vzdělání podle základní vč. neukončeného stupně vyučení a stř. odborné bez mat. vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

255 Obyvatelstvo Úsobrna 15leté a starší 1 v tom bez vzdělání 74 podle základní vč. neukončeného stupně 100 vyučení a stř. odborné bez mat. vzdělání 60 úplné střední s maturitou 7 vyšší odborné a nástavbové 12 vysokoškolské 1 nezjištěné vzdělání

398 2 116 178 82 9 10 1

Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulky: 127, 128 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Vanovice, Velké Opatovice 2001 Obyvatelstvo Vanovic 15leté a starší v tom bez vzdělání podle základní vč. neukončeného stupně vyučení a stř. odborné bez mat. vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

467 2 131 213 88 15 17 1

Obyvatelstvo Velkých Opatovic 15leté a starší

184 0 58 46 85 38

Obyvatelstvo Vranové 15leté a starší v tom bez vzdělání podle základní vč. neukončeného stupně vyučení a stř. odborné bez mat. vzdělání úplné střední s maturitou

v tom bez vzdělání podle základní vč. neukončeného stupně vyučení a stř. odborné bez mat. vzdělání úplné střední s maturitou vyšší odborné a nástavbové vysokoškolské nezjištěné vzdělání

3445 80 880 1432 722 107 180 44

Zdroj: ČSÚ, 2010

Obyvatelstvo Vísek 15leté a starší v tom bez vzdělání podle základní vč. neukončeného stupně vyučení a stř. odborné bez mat. vzdělání úplné střední s maturitou

261 0 52 107 71

Tabulky:129,130 Obyvatelstvo podle stupně vzdělání Vísky, Vranová 2001Zdroj: ČSÚ, 2010 Graf 6: Stav vzdělanosti na území MAS Partnerství venkova 2001, Zdroj: ČSÚ, 2010

Graf 7: Zastoupení vzdělanosti na území okresu Blansko v roce 2001, Zdroj: ČSÚ, 2010

Tabulka 131: Rozdělení obyvatelstvo podle pohlaví a stupně vzdělání 1991, 2001, okres Blansko, Zdroj: ČSÚ, 2010

59

1991 200 celkem muži ženy celkem muži ženy Počet Obyvatelstvo celkem 84 782 41 041

43 741 89 757 43 620 46 137

v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 20 190 9 070 19 120 20 050 6 061 13 989 vyučení bez maturity 29 901 18 856 11 045 2 796 12 638 8 158

střední odborné bez maturity 4 182 1 763 2 419 17 049 9 740 7 309 vyučení s maturitou 1 145 866 279 1 278 853 425 úplné střední všeobecné s maturitou 20 912 1 067 1 845 4 062 1 432 2 630 úplné střední odborné s maturitou 13 430 6 314 116 16 117 7 346 8 771 nástavbové studium . . . 1 925 682 1 243 vyšší odborné 121 70 51 1 037 487 550 vysokoškolské 4 427 2 873 1 554 6 286 3 761 2 525 v tom: univerzitní 1 845 758 1 087 2 638 967 1 671 technické 1 605 1 413 192 2 056 1 799 257 ekonomické 199 114 85 721 410 311 zemědělské a veterinární 647 482 165 536 400 136 umělecké 20 13 7 40 22 18 ostatní 111 93 18 295 163 132 z toho bakalářské . . 367 176 191 vědecká příprava . . . 145 129 16 bez vzdělání 384 126 258 366 145 221 nezjištěno 90 36 54 646 346 300 v% Obyvatelstvo celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 v tom vzdělání: základní včetně neukončeného 33,3 22,1 3,7 22,3 13,9 30,3 vyučení bez maturity 35,3 45,9 25,3 23,2 29,0 17,7 střední odborné bez maturity 4,9 4,3 5,5 19,0 22,3 15,8 vyučení s maturitou 1,4 2,1 0,6 1,4 2,0 0,9 úplné střední všeobecné s maturitou 3,4 2,6 4,2 4,5 3,3 5,7 úplné střední odborn s matur tou 15,8 15,4 16,3 18,0 16,8 19,0 nástavbové studium . . . 2,1 1,6 2,7 vyšší odborné 0,1 0,2 0,1 1,2 1,1 1,2 vysokoškolské 5,2 7,0 3,6 7,0 8,6 5,5 v tom: univerzitní 41,7 26,4 70,0 42,0 25,7 66,2 technické 36,2 49,2 12,3 32,7 47,8 10,2 ekonomické 4,5 4,0 5,5 11,5 10,9 12,3 zemědělské a veterinární 14,6 16,8 10,6 8,5 10,6 5,4 60 umělecké 0,4 0,4 0,4 0,6 0, 0,7 ostatní 2,6 3,2 1,2 4,7 4,3 5,2 z toho bakalářské . . . 0,4 0,4 0,4

3.4.5.Bytová

výstavba

Tabulka 133: Přírůstky a úbytky bytů v jednotlivých obcích MAS PV v období 2006-2010 Zdroj: ČSÚ, 2010

2006 Název obce Borotín Cetkovice Deštná Horní Poříčí Horní Smržov Křetín Lazinov Letovice Malá Roudka Míchov Pamětice Petrov Prostřední Poříčí Roubanina Skrchov Stvolová Světlá Šebetov Uhřice Úsobrno Vanovice Velké Opatovice Vísky Vranová

2007

2008

2009

Přírůstky Úbytky Přírůstky Úbytky Přírůstky Úbytky Přírůstky Úbytky bytů bytů bytů bytů bytů bytů bytů bytů 2 7 2 2 1 9 1 -

2 -

1 7 1 1 2 1 3 1 9 1 1

-

1 1 39 3 3 11 1 11 4

-

2 9 1 5 12 2 2 3 1 1 3 1 9 3

Graf 8: Roční nárůst bytů celkem za MAS Partnerství venkova v letech 2006-2009 Zdroj: ČSÚ, 2010

61

-

Z uvedené statistiky je evidentní, že přesto, že nárůst počtu bytů není markantní, je pozvolný. Přesto za poslední 4 roky vzrostl celkový počet bytů na území MAS celkem o 180 jednotek a pouze 2 bytové jednotky zanikly. 3.4.6.Nezaměstnanost Zásadním způsobem se změnila ekonomická struktura na celém území, dochází k celkovému posilování terciální sféry. Objevil se dříve neznámý problém nezaměstnanosti, pohybuje se v průměru ČR kolem 10%. Vzniká potřeba nových pracovních sil a nových ploch pro některá, především obchodní zařízení a zařízení pro využití volného času, zejména na území měst a v jejich zázemí. Restrukturalizované ekonomické základně stále neodpovídá rozmístění obyvatelstva v území i přes růst jednotlivých průmyslových zón v regionu. To bylo do roku 1990 usměrňováno potřebami průmyslu a koncentrováno do tradičních center okresních a dalších významných měst. Obyvatelstvo se novým podmínkám přizpůsobuje a bude přizpůsobovat pomalu. Podstatně omezená bytová výstavba neumožňuje vzniknout trhu bytů v potřebném rozsahu, obyvatelstvo nemůže volněji migrovat do rozvojovějších oblastí, a tím zajišťovat lepší pracovní podmínky a výběr zaměstnání. Změněné sociální podmínky ovlivňují také negativně reprodukci obyvatelstva.

Tabulka 134 : Míra nezaměstnanosti jednotlivých obcí od leden 2005-leden 2010 62

Míra Nezaměstnanosti (%)

1.1.200 5

Borotín Cetkovice Deštná Horní Poříčí Horní Smržov Křetín Lazinov Letovice Malá Roudka Míchov Pamětice Petrov Prostřední Poříčí Roubanina Skrchov Stvolová Světlá Šebetov Uhřice Úsobrno Vanovice Velké Opatovice Vísky Vranová

8,9 8,5 19,8 5,9 16,1 8,7 11,4 10,6 12,0 12,7 7,3 21,7 12,5 34,3 6,8 4,6 11,0 9,5 12,2 10,0 12,4 10,3 11,3 8,3

1.1.200 6

12,3 6,9 12,1 4,4 11,3 7,5 10,0 9,6 8,7 7,9 7,3 21,7 11,7 14,3 9,1 0 8,8 9,3 8,6 5 10,4 8,9 10,3 6,9

1.1.20 07

9,9 6,9 10,3 5,9 12,9 7,1 4,3 9,1 4,3 4,8 9,4 11,6 15,0 31,4 2,3 3,1 6,6 9,8 15,1 3,2 8,8 7,5 6,2 5,5

Zdroj: http://portal.mpsv.cz/

63

1.1.20 08

1.1.200 9

1.1.201 0

8,9 5,7 7,8 5,2 11,3 5,8 4,3 6,5 7,6 4,8 7,3 5,8 6,7 17,1 6,8 0 8,8 5,6 10,1 5,5 7,2 5,7 7,2 3,4

9,9 9,4 11,2 9,6 11,3 7,5 5,7 9,2 14,1 6,3 14,6 10,1 10,0 22,9 6,8 3,1 12,1 10,1 11,5 8,2 13,3 10,1 8,2 3,4

18,2 13,6 15,5 13,3 14,5 9,5 7,1 12,6 18,5 20,6 13,5 14,5 14,2 37,1 20,5 9,2 23,1 16,7 16,5 18,6 21,7 14,0 19,6 9,7

Graf 9: Vývoj míry nezaměstnanosti okres Blansko 2004-2009

zdroj: www://portal.mpsv.cz

V rámci okresu Blansko činila nezaměstnanost k 31.12.2009 9,9%. V severní části okresu Blansko, tedy na území MAS Partnerství venkova, se obyvatelé však všeobecně potýkají lokálně s daleko vyšší nezaměstnaností než na území jižnějším. Je to dáno jak přirozenou skladbou větších center v jižní části území okresu, tak také menší vzdáleností od největší moravské metropole Města Brna, které je pro některé profese vzdálenostně dostupné a lidé tam tak nacházejí často pracovní uplatnění. Nezaměstnanost úzce souvisí s celkovým vývojem na trhu práce a se stabilitou ekonomických subjektů, resp. jejich odbytovými možnostmi, a dále velmi silně se strukturou regionální ekonomiky. Míra nezaměstnanosti na území okresu Blansko v letech 2006-2009 měla nejdříve klesající tendenci, ale v průběhu roku se neustále postupně zvyšuje až na 9,9% k 31.12.2009. Stav nezaměstnanosti je v rámci regionu však velmi různorodý, u jednotlivých, zejména menších obcí, markantně převyšuje průměr ČR, dále průměrnou hodnotu Jihomoravského kraje a také hodnotu v okrese Blansko. V roce 2010 byl právě okres Blansko vyhlášen nově v rámci ČR jako jeden ze slabých regionů, kterému patří zvláštní podpora pro slabé okresy. Právě faktor nezaměstnanosti se také jako jeden z aspektů podílí na zařazení regionu v rámci ČR do seznamu postižených území. Vývoj v roce 2010 se nejeví podle znalosti území a stavu místní ekonomiky jako optimistický, celkový pokles ekonomiky v rámci ČR v rámci hospodářské krize má vliv i na jednotlivá odvětví a také na jednotlivé regiony. Podle signálů v území by se mohla míra nezaměstnanosti snížit až v průběhu roku 2011, tedy statistická čísla s menší mírou nezaměstnanosti by mohla být k dispozici a ž v průběhu roku 2012. 64

3.5.Ekonomická

infrastruktura

Charakter osídlení MAS Partnerství venkova je výrazně venkovský, z ekonomického pohledu rázu průmyslově-zemědělského. Většina obyvatelstva Letovicka je zaměstnaná v průmyslu a službách, ale současně značnou část jeho plochy představují území využívaná pro zemědělskou činnost, především pro zemědělskou činnost typickou v podhorských oblastech (pícninářství, pěstování méně náročných plodin, chov skotu). Průmyslových ploch v regionu Malá Haná je minimum a jsou soustředěny převážně do Velkých Opatovic, případně Úsobrna (Sklárny Moravia). Tabulka 135 : Registrované ekonomické subjekty k 31.12.2006 v tom Název obce


z toho Ekonomické právnické z toho fyzické subjekty osoby obchodní osoby zemědělští celkem celkem společnosti celkem živnostníci podnikatelé 63 102 29 58 21 86 44 1 202 19 35 31 24 26 15 20 27 31 120 53 45 72 538 63 51

8 16 7 6 2 13 6 209 2 4 7 3 5 4 6 4 2 12 8 10 11 102 19 8

1 7 2 1 3 3 98 4 2 1 2 4 1 2 2 33 8 2

Zdroj: ČSÚ, 2010

65

55 86 22 52 19 73 38 993 17 31 24 21 21 11 14 23 29 108 45 35 61 436 44 43

39 72 19 36 15 62 34 863 16 18 15 10 18 9 10 17 22 81 31 31 46 382 24 34

2 3 4 2 2 2 18 4 1 2 2 1 1 4 5 3 1

Na okraji většiny obcí byly vybudovány rozsáhlé areály živočišné výroby. Jejich využití v současnosti v důsledku snížení chovů hospodářských zvířat stagnuje. Značná část těchto ploch je v územních plánech předurčena k přestavbě (průmyslové zóny, distribuce, služby apod.). Zájem investorů je však stále malý. Uvnitř obcí je většinou dostatek plochy k dostavbám, kapacita nových stavebních ploch pro bydlení v extravilánu je dostatečná i v případě velkých požadavků. Žádoucí je však dokončit nejprve regeneraci a modernizaci stávajícího bytového fondu a zastavět volné proluky uvnitř obce. Tabulka 136 : Registrované ekonomické subjekty k 31.12.2007

v tom Název obce



7 18 7 5 2 13 6 221 2 4 7 3 5 4 6 4 2 13 9 9 11 103 20 7

1 9 2 1 3 3 104 4 2 1 2 6 1 1 2 31 9 2

Zdroj: ČSÚ, 2010

66

57 91 22 54 19 74 40 993 17 31 26 23 22 11 14 24 31 115 47 36 58 437 45 45

42 78 19 38 15 64 36 867 16 18 17 12 19 9 10 18 24 88 33 32 44 387 27 36

3 4 4 2 1 2 18 5 1 2 3 1 2 4 5 2 1

Tabulka 137 : Registrované ekonomické subjekty k 31.12.2008

v tom Název obce



8 20 8 5 2 12 6 246 2 4 7 3 5 4 6 4 3 14 10 9 11 107 17 7

1 10 2 1 2 3 119 4 2 1 2 7 1 1 2 33 8 2

Zdroj: ČSÚ, 2010

67

57 92 22 55 25 74 41 1 033 18 33 25 24 23 15 14 25 33 113 49 36 63 455 45 50

41 79 19 39 21 64 37 910 17 20 16 13 20 13 10 18 25 87 35 32 49 404 27 41

4 4 4 2 2 2 17 5 1 2 4 1 3 4 7 2 1

Tabulka 138 : Registrované ekonomické subjekty k 31.12.2009 v tom Název obce



8 20 8 6 2 12 6 255 2 4 7 3 4 4 6 4 3 15 10 9 12 110 17 8

1 10 3 1 2 3 121 4 1 1 2 7 1 1 3 37 8 3

Zdroj: ČSÚ, 2010

68

45 95 25 46 23 71 41 1 035 19 25 25 17 21 15 13 22 31 111 45 36 59 458 32 49

39 88 22 40 20 64 38 960 19 19 20 15 21 15 12 18 26 104 40 36 51 426 29 44

4 4 1 4 3 2 2 19 5 4 2 4 2 3 1 4 8 3 1

Graf 10: Rozložení ekonomických subjektů na území MAS Partnerství venkova 2006-2009

Zdroj: ČSÚ, 2010

3.5.1.Průmyslová

výroba

Po roce 1989 došlo v ČR k výrazným změnám v průmyslové výrobě. Dřívější velké státní podniky byly většinou zprivatizovány, v řadě případů se rozpadly na několik firem. Naopak některé nové závody byly postaveny tzv. „na zelené louce“. Oblast obou mikroregionů patří mezi zemědělsko-průmyslové oblasti ČR. Velké Opatovice jsou významným průmyslovým střediskem. Nejvýznamnější firmou je továrna na Žáruvzdorné zboží (P.D. REFACTORIES CZ). Firma v poslední době snižuje počet zaměstnanců, územně je stabilizovaná. V Úsobrně sídlí Sklárny Moravia, a.s. Firma trvale zvyšuje objem výroby a navyšuje stavy zaměstnanců. Plánuje se nárůst počtu zaměstnanců až na 160. Na Letovicku najdeme tři větší strojírenské podniky. Jediným podnikem se zahraniční kapitálovou účastí je firma ABL, s.r.o. se švédským kapitálem. Vyrábí regálové systémy, zabývá se zpracováním plechů na CNC strojích. Kovostroj Křetín produkuje pásové pily. MD Let se zaměřuje na zakázkovou strojírenskou výrobu a svařování hliníku a nerezu.

69

Stavebnictví patří k poměrně rovnoměrně rozšířenému odvětví národního hospodářství. Ekoterm má širokou škálu činností: montáže topení, vody, plynu, stavební a zemní práce, výroba nábytkových úchytek, kovovýroba, výroba tepla, sušení dřeva, doprava a další. Keramika Letovice patří mezi tradiční výrobce kachlů pro stavbu kamen a krbů, dále vyrábí kamnářské šamoty, suché a plastické keramické hmoty, šamotové komínové vložky. Dalšími podniky v této oblasti jsou Letostav spol. s.r.o., zabývající se stavebními pracemi a poskytující řadu řemeslných činností, Kamenoprůmysl Komárek, zpracovávající přírodní kámen, Metal Granit spol. s r.o., vyrábějící široký sortiment užitkových i dekoračních předmětů z kamene. Tylex a.s. je největším výrobcem záclon v ČR, dále najdeme v jeho sortimentu ubrusy, krajky, krajkovinu, výšivky, tyl a technické síťoviny. Z dalších průmyslových firem v Letovicích mají větší význam jen Letovické strojírny, a.s. a Wood and Plastics Industries, s.r.o.

Graf 11: Celkový počet ekonomických subjektů na území MAS Partnerství venkova 2006-2009

Zdroj: ČSÚ, 2010

Návrhové plochy pro rozvoj průmyslu, tak jak je uvádí schválený ÚPN SÚ Letovice, jsou situovány severovýchodně od nádraží ČD. Jedná se v podstatě o rozšíření stávající průmyslové zóny. Limitujícím faktorem využití průmyslového areálu je jeho poloha v zátopovém území řeky Svitavy, do plochy zasahuje ÚSES. Výstavba je podmíněna 70

provedením protipovodňových opatření a respektováním vymezeného ÚSES, tak jak je navrženo v ÚPN SÚ Letovice. Mimo město Letovice se na Letovicku z významnějších firem nachází jen Teluria, s.r.o., významný producent barev, laků a lepidel ve Skrchově. Firma Teluria je od roku 2002 držitelem certifikátu ISO a mnohé z jejich výrobků nesou ocenění Ekologicky šetrný výrobek. V ostatních obcích Letovicka není průmysl lokalizován a vzhledem k velikosti těchto obcí se zde jeho umístění ani nenavrhuje.

71

Graf 12: Vývoj počtu právnických osob na území MAS Partnerství venkova 2006-2009

Zdroj: ČSÚ, 2010

Graf 13: Vývoj počtu obchodních společností na území MAS Partnerství venkova 2006-2009

Zdroj: ČSÚ, 2010

72

Graf 14: Vývoj počtu fyzických osob na území MAS Partnerství venkova 2006-2009

Zdroj: ČSÚ, 2010

Graf 15: Vývoj počtu živnostníků na území MAS Partnerství venkova 2006-2009

Zdroj: ČSÚ, 2010

3.5.2.Zemědělství Převážnou část území MAS Partnerství venkova zaujímá zemědělská půda (63 % Letovicko, 49% 73

Malá Haná), lesní půda pak zabírá v obou mikroregionech přes 30 %.

Tabulka 139 : Druhy pozemků k 31.12.2009

OBEC/ DRUH POZEMKU (ha) Borotín Cetkovice Deštná Horní Poříčí Horní Smržov Křetín Lazinov Letovice Malá Roudka Míchov Pamětice Petrov Prostřední Poříčí Roubanina Skrchov Stvolová Světlá Šebetov Uhřice Úsobrno Vanovice Velké Opatovice Vísky Vranová CELKEM

Ch Za Ov mel hra ocn Or nic dy é ná e Vin sad pů ice y da

Trv alé tra vní por ost y

Ze mě děl ská pů da

Les ní pů da

Vo dní plo chy

Zas tav ěné plo chy

Ost atn í plo chy

291 581 122 161 125 129 87 1829 227 98 187 140

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

28 23 10 13 6 14 6 171 8 7 10 4

65 2 1 3 0 5 1 55 0 2 1 0

65 449 257 53 658 126 60 192 94 147 323 124 50 181 176 57 205 314 42 136 156 605 2661 1774 37 272 94 33 140 140 32 231 86 56 199 71

3 9 1 2 2 15 53 75 0 4 1 1

12 13 4 5 3 7 3 94 4 3 4 3

42 46 38 52 29 53 38 498 16 18 28 42

173 144 107 46 171 280 419 89 644

0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0

15 5 6 9 12 30 15 16 34

3 1 0 3 1 8 3 0 53

98 26 32 93 19 55 14 95 94

2 1 4 1 1 4 4 4 7

5 3 3 3 5 17 9 9 16

49 17 28 21 13 71 35 28 87

1391 184 186 7 811

0 0 0

0 0 0

59 8 12

6 7 2

48 5 5

208 25 36

0

0

289 176 145 151 203 373 451 201 825

143 72 32 199 2 477 160 538 280

238 1693 632 12 44 243 105 0 44 245 93 11 10 521 222 2 089 642 6 145 217

283 1518

ROZLOHA SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ (ha)

763

853 329 506 391 595 386 5 101 386 305 350 316 489 269 212 375 223 943 658 780 1 215 2 593 378 390 18 806

Zdroj: ČSÚ, 2010

Řešené území patří z hlediska podmínek pro zemědělskou výrobu ke kvalitnějším oblastem v ČR. V podstatě lze doporučit pro hospodaření v řešeném území následující zásady: - na orné půdě hospodařit podle zásad trvale udržitelného zemědělství 74

- svažitou půdu zatravnit - louky a pastviny sklízet kosením nebo pastvou - nepřístupné, kamenité plochy zalesnit Struktura rostlinné výroby bude vycházet ze současného stavu, který odpovídá zařazení půd do výrobních oblastí. Ovocné sady zůstanou i nadále v okolí Borotína, Vanovic, Brťova a Velkých Opatovic. Skladováním a zpracováním ovoce se zabývá řada nově vzniklých subjektů, využívajících stávající kapacity bez územních nároků (Borotín, Vanovice). Specialitou v regionu je tradiční školkařtví v obci Vanovice, zaměřené na nové odrůdy ovocných stromů a okrasných keřů. Zejména z ekonomických důvodů bylo omezeno používání průmyslových hnojiv (dávky čistých živin v půdě poklesly). Snížením stavu skotu došlo i ke snížení produkce chlévské mrvy, jejíž náhradou mohou být komposty. V rostlinné výrobě se i na úrodnější půdy rozšiřuje používání půdoochranných systémů šetrných k půdě. Graf 16: Rozložení druhů pozemků na území MAS Partnerství venkova k 31.12.2009

Zdroj: ČSÚ, 2010

Lze předpokládat, že se některé subjekty zaměří na výrobu zdravotně nezávadných potravin, v tom případě bude žádoucí zřídit v řešeném území alespoň jednu laboratoř, která by v budoucnu udělovala certifikát biopotravin. Živočišná výroba bude v zájmovém území zaměřena na produkci mléka, hovězího, vepřového a drůbežího masa. Vyšší koncentrace chovu skotu zůstane zřejmě v obci Šebetov, Brťov, Cetkovice, Vanovice, Uhřice, chov prasat v obci Vanovice, Šebetov, chov drůbeže v obci Brťov. 75

Převážná většina kapacity živočišné výroby bude soustředěna ve stávajících objektech. Je třeba počítat i se vznikem malých farem soukromě hospodařících rolníků, kteří se budou vracet do sídel i malých stájí uvnitř obytné zástavby. Vedle farem lze předpokládat rozvoj agroturistiky, ovšem za předpokladu vzniku kvalitní infrastruktury a služeb. Speciální problematikou je u většiny zemědělských objektů nepříznivý stavební stav, ekologická a estetická úroveň. Rovněž je třeba prosazovat ozelenění areálů, jejich odclonění od obytné zástavby či volné krajiny. U nevyužívaných objektů zemědělských areálů (např. drůbežárna v Opatovicích, kravíny v obcích Pamětice, Drválovice) bude nutno přikročit k jejich asanaci, nebude-li existovat perspektiva jejich využití. V mnoha případech není vybudována dostatečná síť účelových zemědělských komunikací, která by umožnila vyloučit zemědělskou dopravu ze zastavěného území obce. Doporučuje se řešit tuto situaci v rámci komplexních pozemkových úprav. Na obhospodařování zemědělské půdy se podílejí převážně přetransformovaná ZD, ZOD, DV, v menší míře soukromí vlastnící či nájemci - viz graf č. 17 počet fyzických osobzemědělců). Od roku 1990 počet pracovníků v zemědělství neustále klesal, k zásadnímu snížení došlo v letech 1992 a 1993 v souvislosti s transformací zemědělských družstev a privatizaci státních statků. Na druhé straně, od vstupu ČR do EU po roce 2004, mírně počet zemědělců i díky dotační politice roste a zlepšuje se i věková struktura pracovníků. Přetrvává požadavek na zvýšení kvalifikace dosavadních zaměstnanců. V posledních letech mírně roste i počet zemědělců- soukromníků- fyzických osob, zejména mladých začínajících zemědělců do 40 let. Ve vztahu zemědělství k cestovnímu ruchu a rekreaci půjde o vytváření podmínek pro vzájemné výhodné propojení zemědělského hospodaření s rozvojem rekreace a cestovního ruchu (agroturistika, pobytová rekreace, apod.). Pro agroturistiku jsou zde dobré teoretické předpoklady, avšak pro realizaci chybí dostatečný kapitál pro rozšíření či rekonstrukci zemědělských usedlostí s možností ubytování, stravování, chovu koní, ovcí. Chybějí často doplňkové služby. I toto se však výrazně s podporou dotační politiky do venkovského cestovního ruchu zlepšuje- viz například rozvoj Agrocentra Ohrada ve Vískách, který, krom ubytování, stravování a agroturistiky, nabízí už i další doplňkové služby- například i wellness a rehabilitační pobyty pro všechny věkové skupiny na úrovni známých lázeňských středisek. Tabulka 140: Výpis zemědělských organizací v území MAS Partnerství venkova Název organizace

Sídlo

Ing. Jurka

Deštná 121, 679 61

Chladil Petr

Dolní Smržov 52, 679 65

Štrych Jan

Meziříčko 85, 679 61

Tomanová Marta


Širůček František

Kladoruby 4, 679 61

Havránek Josef

Svárov 2, 679 63

Barták Antonín


Toul Tomáš

Míchov 13, 679 61

Čejka Marek

Míchov 55, 679 61

Dvořáček Stanislav

Kochov 10, 679 61

76

Název organizace

Sídlo

Holas Vojtěch

Horní Poříčí 104, 679 62

Zedník Ladislav


Lžičař Zdeněk


Chladil Otto

Slatinka 8, 679 61

LEDEKO, a.s.

Pražská 76, 679 61 Letovice

Bránský Jaroslav

Stvolová-Vlkov 15, 679 65

Vondál Josef

Vísky 70, 679 33

HOLAS CZ s.r.o.

Lazinov 97, 679 62

Mlčoch Martin

Cetkovice 29, 679 38

LESCUS Cetkovice, s.r.o.

Cetkovice 43, 679 38

Ing. Rosenberg Antonín

Šebetov 60, 679 35

Jalový Roman

Bezděčí 10, 679 64

VOS zemědělců, a.s.

Dlouhá 599, 679 63 Velké Opatovice

Horák Miroslav

Vanovice 53, 679 36

Janková Jana

Třebětín 10, 679 61 Letovice

Tenora Bohuslav

Petrov 14, 679 62 Zdroj: Agentura pro zemědělství a venkov, pobočka Blansko

Graf 17: Vývoj počtu zemědělců na území MAS Partnerství venkova 2006-2009

Zdroj: ČSÚ, 2010

Je třeba také zvážit možnost využívání polních cest, na kterých probíhá zemědělský provoz, pro rekreační účely – pěší turistiku, cykloturistiku a jízdu na koni. Zemědělské komunikace by měly být zpevněné a alespoň jednostranně ozeleněné. V tomto směru nachází uplatnění 77

tvorba či aktualizace územních plánů jednotlivých obcí, vymezující trasy cyklostezek v rámci katastrálního území s návazností na systém cyklotras regionálních a nadregionálních, postupně vybavovaných odpovídající vybavenosti (informační centra, servis, ubytování, občerstvení), která se může stát vhodnou doplňkovou činností při zajišťování zemědělské výroby. Zde hraje MAS velkou roli, protože napomáhá spolupráci mezi subjekty veřejné a neveřejné sféry, pomáhá při rozvoji a tvorbě koncepčních dokumentů a posiluje vzájemnou spolupráci v regionu mezi orgány a obyvateli. 3.5.3.Lesní

hospodářství

Význam lesního hospodářství pro společnost spočívá nejen v produkci dřevní hmoty, ale především v plnění ostatních celospolečensky významných funkcích, jako je ochrana zdrojů pitné vody, ochrana půd, rekreace, ekostabilizační a krajinotvorná funkce lesa, atd. Les je jednou z nejdůležitějších složek životního prostředí. Základní právní normou v oblasti lesního hospodářství je zákon č. 289/1995 Sb. Lesy zaujímají cca 30% území MAS Partnerství venkova. V řešeném území jsou početně nejvíce zastoupeny lesy jehličnaté. Ochrana lesa vyžaduje dlouhodobé dodržování principů a zásad hospodářských opatření, zvláště pak při zvyšování stability lesa proti škodlivým činitelům. S ochranou lesa bezprostředně souvisí zakládání, pěstování a obnova lesních porostů. Je proto nutné uplatňovat všechny dostupné metody hospodaření včetně jejich kombinací, které jsou vhodné pro dané lokality, s důslednou snahou o zabezpečení přirozené obnovy cílových dřevin. Kalamitám není možno hospodaření v lese zcela zabránit, je však možné vhodnými opatřeními zmenšovat jejich rozsah. Kalamity negativně ovlivňují pěstování, obnovu a plánovitost hospodaření v lese. Potenciální přirozená vegetace, tj. vegetace odpovídající současným geologickým, orografickým a klimatickým podmínkám s vyloučením všech antropogenních faktorů, se podstatně liší od složení vegetace současné. V řešeném území jsou dva lesní hospodářské celky LHC Uhřice a LHC Cetkovice. V Cetkovicích je rovněž provozována lesní školka. Společnosti zajišťující činnost v lese (těžba), pěstební práce: Lescus s.r.o. Cetkovice. Manipulační a expediční sklady, pily: Manipulační sklad Šebetov. 3.6.Doprava

a technická infrastruktura

Pokrytí území komunikacemi a vybavenost technickou infrastrukturou je jednou ze základních charakteristik daného území. Určuje dostupnost daného území vůči okolí, kvalitu bydlení obyvatel, ale především potenciálním investorům podávají informaci o tom, jak jednoduché či naopak složité bude napojení nové podnikatelské investice na rozvody elektřiny, plynu, zdroje vody, kanalizaci a čistírnu odpadních vod (ČOV) a dále dopravní dostupnost různých typů dopravy. S rozvojem informačních technologií se k tomu stále více zásadně řadí i pokrytí dobrým signálem mobilních operátorů a možnost rychlého připojení k Internetu. 78

3.6.1.Doprava Z dopravního hlediska je poloha mikroregionu Letovicka vcelku výhodnější než poloha Malé Hané. Územím Letovicka prochází I. český železniční koridor (IV. panevropský multimodální koridor) a evropská trasa E 461 (silnice I. třídy č. 43). Obě tyto dopravní tepny představují významné spojnice ve středoevropském prostoru ve směru SZ-JV (železnice) a v severojižním směru (silnice), což umožňuje relativně bezproblémové napojení na centrum kraje a poskytuje tudíž dobré předpoklady pro další rozvoj obou regionů. Dá se tedy konstatovat, že se jedná o regiony, které mají z hlediska infrastruktury dobré předpoklady pro rozvoj. Je však též nutné dodat, že rozvojové podmínky jsou vázány převážně na venkovský prostor s relativně slabou hospodářskou základnou. Naopak výraznou předností je existence kvalitního, čistého a esteticky atraktivního životního prostředí. Silniční doprava Svým významem je v dopravních vztazích nejvýznamnější doprava silniční jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. Silniční síť v důsledku postupného růstu přeprav a růstu motorizace, nedostatečné průběžné obnovy a modernizace v minulém období dlouhodobě nevyhovuje současným potřebám dopravního provozu. Podle vládního usnesení 631/1993 o rozvoji dálnic a čtyřpruhových komunikací, včetně pozdějších novel, se již dlouho počítá s výstavbou rychlostní komunikace R 43, která bude procházet územím MAS Partnerství venkova a umožní napojení na krajské město Brno na jihu a na severu na vyšší komunikace ve směru západ – východ (R35 H.Králové – Olomouc). S postupnou výstavbou bude tato silnice přebírat převážnou část provozu stávající silnice č. 43 Svitavy-Letovice-Brno a bude postupně narůstat její nadregionální význam jako součásti evropské silniční sítě (tah E461). Budování tohoto zásadního tahu je maximálně podporováno i vzniklým svazek obcí na podporu R 43, ale tuto stavbu provází stálé majetkové problémy, v době krize a vládních úspor také finanční a prioritní problémy dostavby silnic a dálnic v rámci ČR ze strany vlády. V obcích byla postupně vybudována poměrně rozsáhlá síť místních komunikací. Část MK má zpevněný povrch (penetrační makadam, nověji hutněné asfaltové vrstvy), ostatní jsou nezpevněné (záhumní cesty). Technický stav místních komunikací většinou není dobrý. V posledních 5 letech se ji daří i díky dotační politice hojně rekonstruovat. Pouze u dopravně významnějších místních komunikací by mělo dojít k oddělení pohybu chodců a vozidel. Ostatní jsou z dopravního hlediska zklidněné se souběžným pohybem vozidel i chodců. V posledních letech dochází většinou k úpravě veřejných prostranství jako celku, tedy nejen k rekonstrukci komunikací, případně chodníků, ale i k výsadbě či revitalizaci zeleně a dobudování venkovního mobiliáře. V mnohých obcích tak rostou různé oddychové zóny či parčíky a obnovují se zanedbané návsi a náměstí. Úprava komunikací a veřejných prostor má následně velký vliv na zlepšení vzhled jednotlivých obcí. I přes velký posun v oblasti vzhledu a udržování kvalitních místních komunikací je stále nedostatek finančních prostředků, který neumožňuje obcím provádět opravy a zkvalitňování technického stavu místních komunikací v potřebném rozsahu. Některé lokality regionu vzhledem ke své nadmořské výšce a poměrně náročnějším zimním podmínkám vysoce trpí. 79

Železniční doprava Základní systém pro obsluhu území doplňuje železniční doprava. Po roce 1989 značně pokleslo zatížení železničních tratí především omezením nákladní dopravy. Snadnější dostupnost autobusové dopravy při cenově srovnatelných nákladech pohodlí cestování způsobuje malý zájem o osobní železniční dopravu, důsledkem je a další omezování železničních osobních spojů. Přes řešené území prochází trať ČD č. 262 Skalice nad Svitavou - (Boskovice – Jevíčko) Chornice – Česká Třebová. Situace na této trati je stabilizovaná a ČD nepřipravují žádné větší rekonstrukce. Jedná se o obslužnou, jednokolejnou neelektrifikovanou regionální trať. Umožňuje cestování do významných železničních uzlů Brna a České Třebové a odtud s přestupem dál s využitím komfortních vlaků včetně mezinárodních spojů (rychlíky EC v relaci Vídeň – Praha – (Berlín) apod). Trať v době svého vzniku umožňovala například pohodlný příjezd lázeňských hostů z Vídně do Velké Roudky. IDS JMK Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje, zkráceně IDS JMK, vznikal postupně po etapách a jeho cílem bylo zavedení provázanosti veřejné dopravy na celém území jihomoravského kraje. IDS zahájil provoz 1. ledna 2004 a od 4. 3. 2007 byla spuštěna etapa E4, která zahrnuje Boskovicko. V červenci 2010 byla dokončena poslední etapa. Hlavním důvodem zavedení systému byla stále větší nepřehlednost a neekonomičnost existující veřejné dopravy provozované řadou soukromých subjektů. S narůstajícím počtem dopravců se mnozí cestující ve složité spleti jízdních řádů a rozdílných cen přestávali orientovat a volili pro svou cestu raději osobní automobil. Toto východisko bylo špatné nejen z hlediska životního prostředí, ale se snižováním počtu cestujících musí pochopitelně narůstat i ceny pro ty, kteří jsou na veřejnou dopravu odkázáni. Zavedení systému IDS je velmi kvitováno zejména občany, kteří často využívají spojů směrem Boskovice, Blansko, Brno. Velká část občanů pracuje také mimo region vzhledem k zajímavým možnostem pracovního uplatnění a finančního ohodnocení. Počet linek zahrnujících IDS s vyznačením nejvíce používaných a významných spojů pro území Letovicka a Malé Hané Počet linek v IDS JMK Počet vlakových linek Počet tramvajových linek v Brně (čísla 1 až 13) Počet trolejbusových linek v Brně (čísla 20 až 40) Počet autobusových linek v Brně (čísla 40 do 100) Počet linek městské dopravy v Adamově Počet linek městské dopravy v Blansku Počet linek městské dopravy v Břeclavi Počet linek městské dopravy v Hodoníně 80

330 25 13 13 49 1 7 9 4

Počet linek městské dopravy v Kyjově Počet linek městské dopravy v Mikulově Počet linek městské dopravy ve Vyškově Počet linek městské dopravy ve Znojmě Počet regionálních autobusových linek

3 1 4 7 194

Výhody systému IDS JMK: • • • • • • •

Jednotná jízdenka Sjednocené jízdné Předplatní jízdenka Pravidelnost odjezdů Možnosti přestupů Zlepšení služeb Zlepšení informovanosti

Garanci nad IDS JMK převzal Jihomoravský kraj spolu s městem Brnem formou nově založené společnosti pro koordinaci dopravního systému jihomoravského kraje KORDIS JMK, spol. s r.o. Nemotorová doprava Územím prochází tyto turistické pěší trasy : červená : žlutá :

Jaroměřice – Jevíčko – Velké Opatovice – Velká Roudka – Letovice - Olešnice Velké Opatovice, nádraží – centrum Šebetov – Horní Štěpánov – Šubířov – Dzbel

modrá :

Kunštát – Letovice – Vanovice – Šebetov – Boskovice Jaroměřice – Vrchhora (Uhřice) – Horní Štěpánov – Sloup

Místní cyklotrasy byly v posledních letech z větší části na území MAS dobudovány. Nadregionální a regionální trasy mají v budoucnu propojit všechna významná místa v řešeném území a spojit ho s ostatními oblastmi ČR, případně i se zahraničím. Na tyto trasy budou napojeny místní cyklotrasy, které zavedou turisty do všech zajímavých míst v území. Cyklistický provoz má v současné době význam a podporu státních orgánů, neboť bicykl se považuje za ekologicky vhodný dopravní prostředek. Na zřizování cyklostezek se poskytují dotace ze státního rozpočtu a v ÚPN se zařazují do veřejně prospěšných staveb. Cyklistické trasy jsou směrovány do turisticky atraktivních míst, ke kulturním památkám a přírodním zajímavostem. Navrhují a zřizují je místní a okresní organizace. Garantem sítí cyklistických

81

tras je Klub českých turistů (KČT). Cyklistické trasy jsou podle důležitosti zařazeny do tříd, jako v silniční síti, včetně číslování. Stále rozšiřována a budována je dále síť cyklotras. Tyto vedou ve většině případů po stávajících, méně frekventovaných silnicích III. třídy, místních komunikacích, asfaltových nebo jinak zpevněných polních a lesních cestách. Současný stav: Cyklistické trasy II. třídy : č. 61 (Moravská Třebová – Městečko Trnávka – Jaroměřice – Úsobrno – Horní Štěpánov Žďárná) s dalším napojením na Boskovice místními cyklotrasami po lesních cestách nad Šebetovem. Cyklistické trasy IV.třídy (označení/trasa/délka km) : 4066 Jevíčko-Velké Opatovice 16 km 5085 Sloup-Rájec-Jestřebí- Kunštát-Telecí 47 km 5142 Kunštát-Letovice 8 km 5144 Nýrov- Býkovice 8 km 5146 Velké Opatovice – Novičí – Letovice, 16 km 5147 Velké Opatovice – Borotín- Vísky- Letovice, 18 km 5148 Velké Opatovice – Slatina, 6 km 5160 Letovice- Hutě rozc. 13 km 5161 Sulíkov- Křenov 26 km 5162 Skrchov-Stvolová 1 km 5163 Podolí- Boskovice 6 km 5164 Letovice žel. st.- Dolní Hráčov 6 km 5165 Drválovice – Kladoruby, 4 km 5166 Lazinov-Letovice žel. st. 5 km 5167 Na červené-Deštné- Rumburk 10 km 5169 Skrchov- Dolní Smržov 3 km 5230 Borotín (křižovatka)- Cetkovice- Pohora Nově byla v roce 2010 vybudována cyklostezka Svitávka- Letovice, Zboněk v délce 1,5 km.

Letecká doprava Letecká doprava má na celkovém objemu dopravy malý podíl, lze však předpokládat její postupná nárůst. V řešeném území se žádné zařízení pro leteckou dopravu nenachází, ani se ve výhledu nepočítá s jeho výstavbou. Leteckou dopravu zajišťuje letiště v Brně – Tuřanech, 82

východně centra Brna, které bude dobře dostupné po vybudování rychlostní komunikace R43 (60 km). 3.6.2.Vodní

hospodářství, zásobování vodou

Zásobení vodou Území MAS Partnerství venkova disponuje dostatečnou kapacitou kvalitních vodních zdrojů a vysoce integrovanou soustavou skupinových vodovodů umožňujících v případě potřeby převody pitné vody mezi hlavními zdrojovými oblastmi okresu. Některé menší obce disponují vlastními zdroji vody- prameny a vodojemy, větší obce jsou napojeny na veřejnou vodovodní síť. Ke správě těchto veřejných obecních vodovodů a kanalizace obce vytvořily Svazek měst a obcí okresu Blansko. Provoz a údržbu zajišťuje Vodárenská akciová společnost a.s., divize Boskovice. Čištění odpadních vod a kanalizace V současné době je v širším území pouze část obcí (větší sídla), které mají ČOV v provozu nebo rozestavěnou a další část obcí má zpracovány různé návrhy koncepcí v různých úrovních od studií až po dokumentaci ke stavebnímu povolení. Významní producenti odpadních vod v regionu mají ČOV vlastní. Původně významné zdroje znečištění vod jsou podchyceny, nicméně v povodích zbývají ještě menší zdroje znečištění. Je zpracován Program rozvoje vodovodů a kanalizací, okres Blansko, červen 1994, Zpracovatel PROVO, s.r.o. Křižíkova 70, Blansko, který je postupně naplňován. Pokud jde o vlastní kanalizační sítě, jedná se většinou o dešťovou kanalizaci, která byla vybudována svépomocí během 60. a 70. let bez celkové koncepce a často nebyla provedena ani v souladu s tehdy platnými předpisy. Tyto kanalizace zpravidla odvádějí i některé splaškové vody. Vodní toky, nádrže, ochrana proti povodním Extrémní povodně v roce 1997 na Moravě a v roce 2002 v Čechách přinesly kromě značných materiálních škod a ztrát na životech také úvahy a limitech lidských zásahů v povodí toků, limitech hospodářského využití údolních niv a pochyby o prospěšnosti ryze exaktních přístupů při regulaci řek. Snaha předejít v budoucnu podobným katastrofám úzce souvisí s nutností posílit přirozenou i umělou retenční schopnost území, s obnovou přirozených odtokových poměrů v rámci povodí a původních ekosystémů v údolních nivách. Stejnou hrozbou jako katastrofální povodně představují extrémní sucha. Právě prudké výkyvy srážkových úhrnů, přisuzované globálním klimatickým změnám, mohou mít nepředvídatelný dopad na vodohospodářskou bilanci příštích let. Tato okolnost musí vést k důslednější 83

ochraně veškerých vodních zdrojů, jejich racionálnímu využívání a zejména k zachování těch přírodních podmínek, které tvorbu vodních zásob umožňují. V této souvislosti nelze rovněž opomenout význam umělých vodních nádrží, zejména v zemědělsky využívaných oblastech. Za jednoznačně pozitivní trend uplynulého období lze považovat výrazný pokles potřeby pitné vody, a tím i šetrnější využívání stávajících vodních zdrojů a celkově nižší objem odpadních vod. Značné prostředky byly vynaloženy do výstavby čistíren odpadních vod a jejich rekonstrukci, navzdory tomu podíl nečištěných odpadních vod vypouštěných do vodotečí je i nadále vysoký. Celé území náleží do povodí řeky Moravy, jež náleží k povodí Dunaje, který odvádí vody do Černého moře. Úpravy a revitalizace vodních toků Obecnými cíli koncepčních řešení jsou zejména revitalizační procesy v povodích a na tocích, s nimiž souvisí řada dílčích problematik – zemědělství, průmysl, lesní půda, retenční schopnost krajiny, vlastní říční síť. Koncepce rozvoje v oblasti vodních toků má v současné době těžiště právě v těchto procesech, avšak s nutností zachovat některé funkce, zejména ochranu před účinky přívalových vod. V kontextu revitalizačních procesů je proto třeba zaměřit pozornost na: - retenční schopnost krajiny - zpomalení odtoku - akumulaci vody v malých nádržích, resp. mokřadech V této souvislosti je nutná náprava některých nevhodně provedených velkoplošných meliorací, pozemkových úprav, úprav toků. Retenční schopnost krajiny je možno zvyšovat novými nádržemi nebo obnovou zrušených, ale také v mokřadech a podporou infiltrace např. zdržením vzdouvacími objekty, zpomalením průtoku. Zcela nezastupitelný je zde význam lesa jako prostředku ochrany pře povodněmi a erozí svahů. Území není bezprostředně ohroženo záplavami, určité nebezpečí představují přívalové vody na úbočích svahů lemujících kotliny. Srážky při prudkých bouřkách v nedávné době způsobily značné škody v některých obcích (Vanovice). Je třeba zvýšenou pozornost věnovat údržbě stávajících zařízení pro odvod dešťových vod (kanalizace, příkopy ap.) a vybudování v případě potřeby nových zařízení. V koridorech pro odvod přívalových vod je vždy po určité období, kdy je sucho, projevují snahy po zástavbě, příkopy se zanáší a zarůstají náletovou zelení. Takové překážky brání odtoku vod, zpětným vzdutím se rozšiřují i zatápěné plochy a zvyšuje se rozsah škod. Těmto tendencím je třeba nekompromisně zabránit.

84

Malé vodní nádrže tvoří v krajině významný prvek její ekologické stability. Výstavba nových malých vodních nádrží ve vhodných místech povodí nebo rekonstrukce dříve zrušených nádrží je jedním z efektivních prvků revitalizace krajiny. Vodní nádrže působí v krajině prakticky ve všech případech pozitivně. Obecně lze konstatovat, že žádná malá vodní nádrž není pouze jednoúčelová (zásobní nádrž, ochranné, rybochovné, nádrže upravující vlastnosti vody, hospodářské, speciální účelové, asanační, rekreační, nádrže na ochranu flory a fauny, nádrže krajinotvorné). 3.6.3.Energetické

zdroje, elektrická energie, plynofikace, vytápění

Energetická tematika má v rozvoji venkova důležité postavení. Uvědomujeme si nutnost zabývat se jí v celé šíři, neboť řešení otázek spojených se zacházením s energií rozhodne budoucnost celé naší planety, ale také jednotlivých venkovských oblastí. Princip trvale udržitelného života, zachování našeho současného světa i pro budoucí pokolení, je v rámci energetické politiky jedním z nejdůležitějších kritérií. Lidstvo spaluje v současnosti obrovské množství tun nafty, uhlí a zemního plynu. Postupné vyčerpávání zdrojů povede v dohledné době nejen k citelnému nedostatku a nevratnému růstu cen, ale také se projeví především množstvím CO2 v ovzduší, což pravděpodobně způsobí změny podnebí se znepokojujícími důsledky. „Čistá“ atomová energie v sobě nese nezanedbatelné bezpečnostní riziko a navíc se jako alternativa zpochybnila haváriemi v posledních desetiletích. Zodpovědná energetická politika směřuje k využívání obnovitelných zdrojů energie a sluneční energie. Tento druh energie nabízí jasné výhody: • • • •

jistotu zásobování nezávislou na krizových situacích v mezinárodní politice je obnovitelný, nespotřebovávají se omezené a vyčerpatelné přírodní zdroje surovin vysoká efektivita vytváření pracovních míst a zhodnocování místních zdrojů odpovídá nové etice odpovědného chování člověka k planetě Zemi, která je také v souladu s budoucí celoevropskou politikou (podle Evropská komise se má dosud malý podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě do roku 2010 zdvojnásobit na více jak 10%)

Skandinávské země, především Dánsko, dokazují, že přechod na obnovitelné zdroje energie není pouze nutný, ale také prakticky proveditelný. Systémy a technologie pro využívání obnovitelných zdrojů energie patří k nejúčinnějším růstovým trhům a průkopníci z toho přirozeně profitují nejvíce. Jedním z těžišť v oblasti obnovitelných energetických zdrojů je v podmínkách obou mikroregionů biomasa, dále potom fotovoltaické panely. Masivní podpora obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím evropských dotací do oblasti životního prostředí i dotačního programu ČR (zejména Zelená úsporám) napomáhá i na území 85

Letovic a malé Hané nejen zavádět nové a alternativní zdroje energie, které jsou obnovitelné, ale také napomáhá zateplování objektů, které spotřebovanou energii šetří. Nových možností využili jak jednotliví občané při zateplování a výměně kotlů na fosilní paliva ve svých rodinných domech, tak obce při zateplování veřejnoprávních budov. Nových možností využily i některé firmy pro změnu způsobu vytápění svých objektů, úspory nákladů na výrobu ve svých provozovnách anebo za účelem dalšího prodeje ekologicky vyrobené energie. Elektrická energie V zásobování elektrickou energií je celé území jihomoravského kraje výrazně dovozovým územím. Rozhodující energetický zdroj, Jaderná elektrárna Dukovany, leží mimo kraj. Distribuční společností je Jihomoravská energetika a.s. Rozvodny nadřazené soustavy nejsou provozovány ani se o nich výhledově neuvažuje – jedná se rozvodny 400/110, příp. 220/110 kV. Řešené území je zásobováno elektrickou energií z distribuční sítě soustavy, která je majetkem a.s. Jihomoravská energetika. Hlavním napájecím zdrojem pro zajištění elektrické energie v území jsou rozvodny 110/22 kV – Boskovice a Velké Opatovice, napájeny z rozvodny nadřazené soustavy 400 kV Čebín. Plánuje se výstavba transformace 110/22kV Letovice. Kromě těchto vedení 110 kV je v území vybudována celá soustava hlavních napájecích linek 22 kV. Na tato napájecí vedení jsou potom připojeny jednotlivé odbočky a přípojky, ze které jsou napájeny veškeré transformační stanice TS 22/0,4, zajišťující odběry elektrické energie pro maloodběratele, střední odběr i velkoodběratele v řešeném území. Při rekonstrukcích sítí nebo výstavbě nových tras vedení VN a TR je nutné soustředit liniové prvky v krajině tak, aby nedocházelo ke střetům funkčního využívání ploch. Při plánování nové výstavby, eventuálně při provádění různých staveb montážních prací nebo zemních pracích je nutno respektovat ochranná pásma, stanovená Energetickým zákonem č. 458/2000 Sb. Plynofikace a vytápění V řešeném území není provozována žádná soustava centrálního zásobování teplem. Vliv individuálních topenišť na pevná paliva, negativně ovlivňujících ovzduší exhalacemi, je na území mikroregionu vzhledem ke stupni plynofikace velmi malý. V budoucnu se budou obce snažit využívat možnosti alternativních zdrojů, podporu omezení kotlů na fosilní paliva nabídl program Zelená úsporám, který mnoho občanů pro své rodinné domy využilo. Tento krok přispěl k omezení znečištění v ovzduší.

86

Alternativní a obnovitelné zdroje jsou vzhledem k přírodním podmínkám mikroregionu perspektivním způsobem pro ekologicky šetrné získávání energie. Jejich využitím šetříme nejen primární zdroje energie (uhlí, plyn, ropu), ale i naše životní prostředí. Jedná se především o energii solární, větrnou a využití biomasy. V řešeném území je rozhodující distribuční plynárenskou společností Jihomoravská plynárenská a.s. Zásobování je zajištěno z rozsáhlé sítě vysokotlakých plynovodů. Podstatným důvodem pro provozování tepelných zdrojů spalujících zemní plyn je ekologický přínos. Diskutovanou složkou emisí při spalování zemního plynu jsou oxidy dusíku (Nox). Jejich množství je ale menší než při spalování pevných paliv a podstatné je prakticky odstranění oxidu siřičitého a pevných látek (popílku). 3.6.4.Telekomunikační

služby, vysokorychlostní Internet

Na řešeném území je v podstatě dokončena výstavba digitální telefonní sítě a digitálních ústředen a to tak, aby v průměru z 90% pokryla telefonizaci bytů s příslušnou rezervou pro ostatní uživatele a podnikatelské aktivity včetně rozvojových rezerv. V rámci ÚPD je třeba do všech nových zástaveb bytové občanské vybavenosti i průmyslových, zahrnout kabelovou a optickou síť pro zprostředkování telefonních, textových, videotextových a datových služeb. Z dalších spojovacích zařízení se v daném území nacházejí dálkové optické kabely a metalické místní kabely, které jsou ve správě bývalého Českého Telecomu (O2). Nové optické kabely jsou převážně vedeny v souběhu s kabely metalickými nebo v trasách nových. Tyto jsou převážně vedeny podél komunikací. O pevné linky však přestává být, vzhledem k neustále vyšší dostupnosti jak pokrytí, tak cenové dostupnosti mobilních telefonů, zájem. Telefonizace prostřednictvím mobilních telefonů vykazuje obrovskou dynamiku, služby operátorů mobilních sítí jsou výrazně dostupné na většině území mikroregionu. Také připojení území a jednotlivých domácností k vysokorychlostnímu Internetu patří v současné době k nutné samozřejmosti „zasíťování“ území. Některé části MAS jsou pokryty připojením pomocí pevných linek technologie ADSL, někde je využito k připojení ještě vytáčeného spojení (prostřednictvím pevných telefonních stanic) a neustále více se rozmáhá a zlepšuje připojení vzduchem (WIFI), které nabízejí různí poskytovatelé konektivity. Dostupnost připojení k Internetu se zvyšuje jednak neustálým zkvalitňováním technologií, a tím větší dostupností uživatelům, ale také masivním využíváním, snižováním cen služeb a „popularizací“ Internetu, a to jak ve školách a domácnostech, tak ve všech oblastech podnikání. Vzhledem k vysoké dostupnosti i četnosti používaných mobilních telefonů operátoři nezaháleli a nabízejí velmi levně dostupné připojení k Internetu, které nevyžaduje instalaci žádného dalšího 87

pevného zařízení nebo vybudování sítě a Internet v mobilu je tak dostupný svému uživateli „na každém kroku“. Mobilní telefony a Internet tedy jednoznačně ovládly jak oblast podnikání, jsou samozřejmostí v oblasti školství a velmi dostupné i jednotlivým občanům a domácnostem.

3.7.Sociální

infrastruktura a služby

Tab. 141: Vybavenost obcí MAS vybranými druhy a zařízeními služeb 2010 Zdroj: ČSÚ, 2010 a informace z jednotlivých obcí

OBEC

Borotín Cetkovice Deštná Horní Poříčí Horn.Smrž ov Křetín Lazinov Letovice Malá Roudka Míchov Pamětice

R O es D bc O K P Pr St P D Pr ta U ět h. vo ad Pr oj ak o Z ot ro ů ur by P B sk st ce eř ád iš t. m MŠ ra ge m. ac to oš an ý ře ni el ťo lé at Š 1. vi ri zb e, vá ta ka lé di ze ct na vn ka ol st ny e . po ní ka sk l. ví a ř og ho ř a st.

K ul T Z K K tu ěl H Š K ni K ou rn oc ři ú os ho in pa í vi št pl tel vn o liš d čn ě ná a tě ů a m

Arboretum,páleni ce Výletiště u KD, víceúčelové A hřiště KurtA tenis,volejbal

A

A

A A A A

A

A A A

A

A A

A A A A

A A

A A A

A

A

A A

A A A

A

A

A A A A A A A A A

A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A A AA A A A AAA A A

A

A A A

A

A

A A A A A

88

Jiné zařízení

A A A

A

A

Venkovské muzeum

Výletiště

A Výletiště, hřiště

Petrov Prostř. Poříčí Roubanina Skrchov Stvolová Světlá Šebetov Uhřice Úsobrno Vanovice Velké Opat.

A

A

A A

A A

A

A A A A A A

A

A

A A

A A A A A

A A

A

A

A

A

A A A A

A A

A

A

A

A

A A

A

A A

A A A A A A A A A A A A A A A A A A A

Vísky Vranová

A

A A A A

A

A A

3.7.1.Komerční

A A

A

Výletiště

Kurttenis,volejbal Výletiště, A A volejbal A A A A A A Výletiště, hřiště Výlet.,kurtyA A A vol,ten Dět.hřiště, kurty A A A tenis, volejbal Výlet.,kurtyA A A A vol,ten Kurty ten A A A A A A +vol,zámek Bowling, expozice minerálů, přír. A A A A areál Víceúčelové A A A A hřiště A

A A A A A

A A A A

služby

Rostoucí význam služeb a jejich rychlá diverzifikace ukázaly, že zahrnovat veškeré služby do jednoho sektoru ztrácí svoji ekonomickou logiku – jedná se totiž o velmi různorodou produkci z hlediska vlivu na ekonomický růst i ekonomický rozvoj. Část služeb, která souvisí s produkcí, distribucí a spotřebou materiálních statků, je nazývána komerční služby. Jedná se o služby nevýrobního charakteru, výrobní a opravárenské služby, maloobchodní služby a finanční a poštovní služby. Představitelé obcí považují vybavenost obcí službami spíše za nevyhovující. V mnoha obcích fungují pouze potraviny nebo smíšené zboží, chybí jakékoli specializované obchody či služby. Kvalita komerčních služeb je nejvíce ohrožována konkurencí v podobě supermarketů a vylidňováním obcí. Čtvrtina obcí místní podnikatele ve službách zvýhodňuje, nejčastěji formou poskytnutí obecních prostor, nízkého nebo nulového nájmu, osvobození od poplatků apod. 3.7.2.Veřejné

služby

K ekonomickému a sociálnímu rozvoji přispívají služby rozvíjející lidský potenciál. Oblast veřejných služeb zahrnuje zařízení, instituce a programy, které sice nemají přímou vazbu na hospodářský výkon regionu, ale jsou nejefektivnější investicí k posílení hospodářského významu regionu v budoucnosti. Zdrojem informací o rozmístění těchto služeb na území mikroregionu byly především informace z jednotlivých obecních úřadů obcí (existence služeb 89

a subjektů služby poskytující), dále dotazníkové šetření provedené v jednotlivých obcích v roce 2010 a také všeobecné trendy ve vývoji (školství, sociální péče, zdravotnictví). Podle dotazníkové ankety z roku 2010 tazatelé hodnotili jako velmi kvalitní úroveň předškolního a základního školství a aktivitu a kvalitu služeb obecních úřadů na území obou svazků obcí. Jako velmi slabá byla hodnocena naopak v obou regionech úroveň dopravní situace a úroveň spolupráce a vztahů mezi občany, podnikateli a veřejnou sférou. 3.7.3.Školství Zřizovateli základních škol jsou obce, financování škol je pro ně náročné, většina zastupitelstev obcí vidí velkou důležitost existence školy pro stabilitu sídel. Nepříznivý demografický vývoj v příštích letech pravděpodobně vyvolá tlak na další redukci sítě především ve školách, kde počet žáků v mnoha případech klesá pod limit stanovený zákonem č. 138/95 Sb. Kvalita výuky je dobrá, i když existují rozdíly mezi jednotlivými základními školami, promítající se v uplatnění absolventů na středních školách. V přijímání žáků na střední školy existují rozdíly mezi městskými a venkovskými ZŠ dané nižší motivací na venkově dosahovat vyššího vzdělání. Na území MAS fungují základní školy v Deštné, Křetíně, Vískách, Vanovicích, Úsobrně, Šebetově, Cetkovicích (neúplné ZŠ), pouze v Letovicích a ve Velkých Opatovicích se nachází úplná základní škola ( 1.-9. třída). Ze zbývajících obcí žáci dojíždějí. Za středoškolským a vysokoškolským vzděláním obyvatelé regionu dojíždějí do větších měst. V Letovicích sídlí dvě střední školy: SOŠ a SOU – Masarykova škola práce a Biskupské gymnázium. Z dalších škol se v Letovicích nachází ZUŠ a Základní škola Tyršova (dříve Zvláštní škola Letovice). Ve Velkých Opatovicích je k dispozici Střední odborné učiliště, střední odborná škola. Další střední školy jsou v Blansku, Boskovicích a v Brně, kde jsou i vysoké školy. Existence mateřských škol je dána možnostmi obcí a jejich velikostí, většinou existence MŠ kopíruje existenci základní školství (v obci, kde není ZŠ, není ani MŠ a rodiče děti odvážejí do škol v okolních obcích). 3.7.4.Zdravotnictví

a sociální služby

Základem zdravotní péče v území je síť praktických lékařů a zdravotních středisek. V části obcí MAS fungují ordinace praktického lékaře, občané menších obcí dojíždějí za zdravotnickou péčí do větších sídel. Specializovanou lékařskou péči – gynekologická, kožní, ortopedická a jiné ordinace – zajišťují lékaři ve větších centrech- Boskovicích, Velkých Opatovicích a Letovicích, kde se také nachází Nemocnice milosrdných bratří (120 lůžek). Samostatné polikliniky v území nejsou. Za specializovanou péčí dojíždějí občané do Brna. 90

Pro obyvatele mikroregionu je dostupná i záchranná služba se sídlem v Boskovicích. Dále se v okolí nachází několik specializovaných zdravotnických zařízení – Dětská léčebna pohybových poruch v Boskovicích (30 lůžek), dětská ozdravovna v Křetíně (70 lůžek). TRN Babice nad Svitavou (nemocnice TBC a respiračních chorob, 85 lůžek), Dětská léčebna se speleoterapií Ostrov u Macochy (42 lůžek). Sociální péče na území MAS je zajišťována zejména v rodinách. Sociální péči zajišťuje také Pečovatelská služby- Centrum sociálních služeb v Letovicích a Oblastní charita Blansko. Do některých obcí vozí letovická pečovatelská služba seniorům obědy. Pro seniory, kteří potřebují zvláštní péči, jsou určeny Dům s pečovatelskou službou a Domovinka v Letovicích. Ve městě se také nachází Denní stacionář Agapé pro postižené děti a mládež. V budově šebetovského zámku je s kapacitou cca 150 lůžek provozován domov pro osoby ze zdravotním postižením a zvláštním režimem prostřednictvím organizace Sociální služby, p.o. Šebetov. Postupně však bude narůstat potřeba sociální péče pro ohrožené skupiny obyvatel, seniory apod. (sociální bydlení, zdravotnické a jiné služby atd.) Potřebná budou i další sociální zařízení jako domov pro matky s dětmi, azylové domy, domovy s pečovatelskou službou apod. Tato zařízení budou plně v kompetenci obcí. Město Letovice je součástí Národní sítě zdravých měst ČR, což je součást mezinárodního projektu, iniciovaného Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Tento projekt je zaměřen na podporu zdraví, udržitelného rozvoje a kvality života. „Zdravé město“ je prestižní označení. Zdravá města, obce a regiony systematicky podporují kvalitu veřejné správy, kvalitu strategického plánování a řízení s ohledem na udržitelný rozvoj a podporu zdraví, aktivně se ptají svých obyvatel na jejich názory. Akční plán města Letovic, vytvořený pro časový horizont roku 2015, předpokládá pozitivní změny v oblasti zdravého životního stylu, životního prostředí, sociální péče, aktivního odpočinku, kultury a vzdělanosti, zaměstnanosti, dopravy a bezpečnosti. V roce 2005 byly realizovány např. plavecký výcvik dětí, turistické vycházky, Městský den zdraví apod. Z mikroregionálního hlediska je nevýhodou fakt, že se tyto aktivity soustřeďují (až na výjimky) pouze do města Letovic, bez přímých vazeb na další obce mikroregionu. 3.7.5.Kultura

a sport

Kulturní zařízení na území MAS v jednotlivých obcích zastoupeny nejvíce knihovnami a kulturními domy. Je nutná jejich finanční podpora, neboť v současné době je nákup knih pro některé skupiny obyvatelstva finančně nedostupný, což zvyšuje důležitost existence veřejných knihoven, zejména v menších obcích. Knihovny je však třeba vybavit počítači s připojením na Internet, aby se mohly stát kanálem pro získávání informací a vyspělou komunikaci. Z širšího pohledu hraje významnou roli pro obyvatele MAS zejména město Boskovice, které je tradičním kulturním centrem. Velkým nedostatkem je, že se na území dnešní MAS nekonají žádné významnější kulturní akce, snad jen ve Vanovicích, kde je již každoročně od měsíce června do konce srpna uspořádán cyklus 4 koncertů spojených s výstavou výtvarných prací. 91

Tyto koncerty a výstavy zajišťuje v prostorách evangelického kostela církev českobratrskáevangelická, ve spolupráci s obcí Vanovice. Chybí zde muzea (mimo unikátního Kartografického muzea ve Velkých Opatovicích, Muzea zemědělské techniky a vybavení domácností v Horním Smržově, Muzea sklářství v Úsobrně a Stálé expozice minerálů a fosilií Václava Stoupala) a stálé prostory pro konání výstav umění, koncerty ap. Důležitým rysem kulturního života Letovicka je náboženství – při Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 se k víře v Boha přihlásilo 55,1 % obyvatel mikroregionu, což je o třetinu více než průměrně v Jihomoravském kraji a dvojnásobný podíl oproti průměru ČR. Mezi věřícími převažují katolíci (90,83 %), významný podíl zaujímají také evangelíci (8,41%)- viz. graf 5: Rozložení typů náboženství na území MAS Partnerství venkova v roce 2001. Sportovní zařízení jsou zastoupena hlavně hřišti. Podle výsledků dotazníkového šetření se hřiště nachází ve většině obcí MAS. V Letovicích je v provozu také stadion. Především dostatečný počet hřišť je dobrým předpokladem rozvoje volnočasových aktivit dětí, který je tou nejlepší prevencí sociálně patologických jevů. Také velký počet knihoven je dobrým předpokladem k vytvoření veřejně přístupných informačních sítí, které by jistě přispělo k rozvoji posilování identifikace obyvatelstva s regionem. Naopak nedostatek tělocvičen vede k výraznému omezení tělovýchovných aktivit v zimním období. Nejnaléhavějším problémem v oblasti sportu začíná být zanedbanost a špatný technický stav řady objektů sportovní infrastruktury a nedostatek náročnějších sportovních zařízení jak pro sportovní vyžití široké veřejnosti (kryté plavecké bazény, koupaliště, haly, zařízení pro netradiční sporty). V obcích panuje čilý spolkový život, nejčastěji se sdružují hasiči, Sokolové, myslivci a různé sportovní kluby. Ostatní spolky během 90. let většinou zanikly, ale vznikají i nová uskupení, věnující se tradicím v regionech, tanci anebo cvičení, zejména pro ženy.

3.8.Životní

prostředí

3.8.1.Klima

a ovzduší

Jihomoravský kraj je podnebně ovlivněn nadmořskou výškou, vertikální členitostí území, polohou vzhledem k převládajícím větrům a otevřeností k jihu. Složité mezoklimatické poměry a nepravidelné rozložení zdrojů znečištění ovzduší vede k velmi proměnlivé distribuci exhalací. Okres Blansko patří do skupiny „velmi čistých“ okresů. I přes menší úhrny prašných emisí může za nepříznivých povětrnostních situacích docházet k hromadění prašného znečištění. Takové situace nastávají v 17-22% dnů, převážně v chladné části roku, kdy jsou také denní úhrny produkce prašných emisí výrazně vyšší (domácí topeniště). Podmínky pro výskyt plošně rozlehlé, ale méně mocné místní inverze, má údolí Uhřického potoka mezi Uhřicemi a Borotínem.

92

Přestože většina kraje spadá do teplé klimatické oblasti, tak celé území MAS leží v oblasti mírně teplé. Tato oblast je ještě charakteristická dlouhým, teplým létem a krátkou, mírnou zimou. Dlouhodobá průměrná roční teplota se pohybuje v kraji mezi 6 – 10°C. Ve vyšších polohách jsou tyto teploty přibližně o 1°C menší. V nejteplejším měsíci roku červenci se dlouhodobé roční teploty pohybují v rozmezí 16 – 18°C. Naopak v nejchladnějším měsíci lednu to je pouze -2 – -5°C. Z pohledu množství srážek se řadí území MAS mezi mírný krajský nadprůměr, neboť průměrný srážkový úhrn na celém území činí 600 – 700 mm. V kotlinách a těsných údolích se často vyskytují teplotní inverze a vytvářejí mlhy, zvláště na podzim a v zimě (údolí Svitavy). Obecně lze ale konstatovat, že ovzduší je na dobré úrovni, hlavně v malých obcích. Pouze v inverzní poloze města Letovice se občas vyskytnou vyšší koncentrace škodlivin, způsobené nejen uzavřeným údolím Svitavy, ale především lokalizací průmyslové výroby v těsné blízkosti města. 3.8.2.Voda Prvek voda je nezastupitelnou součástí abiotické složky přírodního prostředí, umožňující intenzivní přínos látek a energie, přičemž sám je životním prostředím mnoha organismů. Z povrchových útvarů jsou nejvíce zastoupeny tekoucí vody, i když jsou představovány ponejvíce menšími vodními toky. Vodní bilance kraje není příznivá. Převážná většina kraje náleží k oblastem chudým na podzemní vody, což je zapříčiněno přítomností krystalických hornin, které obsahují pramenné oblasti Českomoravské vrchoviny. Zásoby vody podzemních vod jsou v křídových pískovcích. Mezi jednu ze dvou hydrologických dominant území patří řeka Svitava. Řešeným územím protéká Jevíčka, jejímiž přítoky jsou Uhřický a Úsobrnský potok. Dále toky Bělá a Semíč, které jsou levými přítoky řeky Svitavy. Celková délka toku Svitavy je 98 km (na území Letovicka to je přibližně 7 až 8 km), plocha povodí 1160 km² a průtok je ovlivněn odběry I. a II. Březovského vodovodu (1m3 za sekundu z celkového průtoku 3,5m3 za sekundu). Spadá do povodí řeky Svratky a dále k povodí Černého moře. Mezi její největší mikroregionální přítok patří říčka Křetínka, která se do Svitavy vlévá ve městě Letovice. Na Křetince leží druhá vodní dominanta Letovicka, což je vodní nádrž Letovice. Přehrada se nalézá západně od města při silnici vedoucí do Křetína a dále do Poličky. Změnila tvářnost krajiny mezi Letovicemi a Křetínem. Stavba přehrady proběhla v letech 1972 – 1976. Říčku Křetinku přehradila hráz o délce v koruně 143 m a výšce 28,5 m. Tím vznikla údolní nádrž o délce 2,9 km, objemu 11,5 miliónu m³ vody a hloubce přes 27 m. Maximální plocha této vodní nádrže je 111 ha. Nádrž byla vybudovaná za účelem nadlepšení průtoku v řece Svitavě, sportovního rybářství a vodáctví, k rekreaci, není zde však povolena výstavba individuálních rekreačních objektů. Další přítoky řeky Svitavy jsou už všechny pravé a od severu to jsou říčky Zavadilka, Kladorubka (je na ní zbudován Letovický rybník) a Semíč. Potok Semíč se sice již nevlévá do Svitavy na území mikroregionu, ale protéká přes katastry obcí Letovicka. Řeka Svitava je částečně znečištěna především z důvodu umístění průmyslu ve městech (Svitavy, Letovice, Blansko a Brno), kterými protéká a odpadní komunální vodou. Z hlediska dopravy je oblast Letovické přehrady 93

upravena hygienickými pásmy. Jelikož ještě není v obcích kolem přehrady vybudovaná kvalitní splašková kanalizace s napojením na ČOV, tak může docházet k jejímu znečištění a dlouhodobému zhoršení kvality vody. Velkým probléme této vodní nádrže jsou sinice a řasy, jejichž rozvoj souvisí s teplotou a přesycením vody živinami z polí a obcí. To má své následky pro celý mikroregion, a to nejen z hlediska hydrologického, ale také z hlediska cestovního ruchu. 3.8.3.Půdy V obou svazcích obcí- Malé Hané a Letovicku převládají půdní druhy hlinité a písčitohlinité. Podél vodních toků jsou půdy těžší, převážně jílovito-hlinité. Z půdních typů jsou nejvíce rozšířeny hnědozemě, dále jsou tu zastoupeny hnědé půdy a také nivní hydromorfní půdy, na Malé Hané i černozemě (nadprůměrně produkční půdy). V nedávné socialistické minulosti bylo prováděno mnoho činností, které způsobily vážné škody na půdním fondu ČR. Největší hrozbou pro půdu je člověkem vyvolaná zrychlená větrná (na Letovicku není tolik výrazná) a vodní eroze, kterou je ohroženo minimálně 50% půd rovnoměrně rozmístěných po celé republice. Je to způsobeno tím, že více jak 70% zemědělského půdního fondu leží na svažitých pozemcích (z toho polovina na svazích o sklonu větším než 5°). To se týká i území MAS. Dnes se prosazuje trend extenzifikace půdy, což je asi nejúčinnější opatření proti její erozi. Rovněž na půdu působí negativně používání nadmíry umělých hnojiv a přílišného zasolování půd okolo silničních komunikací. To se díky restrukturalizaci a poklesu zemědělské výroby v 90. letech velmi zlepšilo. V současnosti je velká poptávka po ekologických výrobcích, u kterých se zakazuje používání umělých hnojiv při jejich pěstování. Poslední škodlivou složkou půd jsou kyselé deště, které způsobují jejich zvýšenou kyselost (až 2 – 3 pH) a následkem toho menší úrodnost. V rámci nových pozemkových úprav je nutno vytvořit systém protierozních opatření, prostřednictvím protierozních osevních postupů a realizací biotechnických staveb (meze, terasy, pásy zeleně aj.) Protierozní opatření budou velmi nákladná, přičemž nelze v dnešní době předpokládat, že budou mít majitelé pozemků dostatek prostředků na jejich realizaci. Pro snížení erozního ohrožení půd je nutno omezit velkoplošné holoseče, včasně zalesňovat holiny, zvyšovat podíl přirozených druhů dřevin, zpevnit hlavní lesní cesty. Na půdách nejvíce erozně ohrožených je nutné zvýšit podíl trvalé vegetace, a to např. pomocí navrhovaných biokoridorů, biocenter resp. interakčních prvků, které je na zemědělské půdě nejúčelnější fixovat při realizaci komplexních úprav. Meliorace Rozsah odvodnění v řešeném území je poměrně rozsáhlý, novější meliorační stavby mohou zkomplikovat prodej pozemků vzhledem k vyšší ceně. S většinou zařízení lze uvažovat tzv. na dožití. V okrese Blansko bylo 7985 ha odvodněných pozemků (18%). V zásadě lze považovat

94

výstavbu meliorací za ukončenou, přesto pokud budou ještě některé stavby realizovány, musí se jejich řešení na rozdíl od současné praxe klást daleko větší důraz na potřeby ochrany krajiny. Jednotlivé stavby bude nutno řešit tak, aby nezpůsobovaly rychlý odtok vody z území, který má za následek záplavy na dolních tocích řek a větší odvodnění podmínit výstavbou malých retenčních nádrží. 3.8.4.Ochrana

přírody a krajiny

Oba mikroregiony patří mezi regiony České republiky s nejlepším životním prostředím. Je to dáno především díky absenci velkých průmyslových podniků (kromě Letovic) v mikroregionu a jeho částečně periferní polohou na rozhraní krajů. V řešeném území se nachází lokality obecné i zvláštní ochrany přírody. V rámci obecné ochrany přírody je kladen největší důraz na ochranu všech pozitivních, přírodních a přírodě blízkých segmentů v rámci maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných území (registrované významné krajinné prvky a přírodní parky), na ochranu krajinného rázu a na obnovu ekologických vztahů prostřednictvím ÚSES. V řešeném území se nachází registrované prvky, které jsou evidovány pro svou ekologickou nebo estetickou hodnotu (tzv. ekologicky významné krajinné segmenty-EVSK). Tyto lokality jsou průběžně hodnoceny a některé z nich registrovány jako významné krajinné prvky. Významnými krajinnými prvky jsou v obecné poloze i údolní nivy, lesy, rybníky, vodní toky. Důležitým úkolem ochrany přírody a krajiny je udržení její biodiverzity. V kulturní, člověkem využívané krajině budou vždy významně zastoupeny z ekologického hlediska méně stabilní nebo nestabilní ekosystémy záměrně udržované pro vysokou produkci biomasy, např. polní kultury a hospodářské lesy. Plochy člověkem destabilizovaných ekosystémů je třeba vyvážit vhodně rozloženými plochami ekologicky stabilních přírodních a přirozených ekosystémů s vysokou biodiverzitou. Vstupem do EU Česká republika převzala i legislativu Evropského společenství ohledně ochrany přírody. V současnosti jde hlavně o dokument zvaný NATURA 2000, týkající se ochrany stanovišť a ptačích oblastí. Na území MAS je vyčleněna pouze oblast ochrany stanovišť, která se nachází v údolí řeky Svitavy. Ptačí oblasti zde vymezeny nejsou. Tato území mají svůj speciální režim zacházení především pro hospodářskou činnost podobně jako chráněná území vymezená českou legislativou. K významným rizikům, která se v mikroregionu vyskytují, patří povodně. Na území mikroregionu hrozí povodně zejména v okolí řeky Svitavy, ovšem bez rizika nejsou ani lokality položené při jejich přítocích. Z toho důvodu bude potřebná podpora vhodných a efektivních protipovodňových opatření, která by mohla povodním buď zabránit či případně minimalizovat jimi působené škody.

95

MAS má vynikající předpoklady pro trvale udržitelný rozvoj svou přírodou a záleží na lidech, jak ji dokáží využívat v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje. Rezervy jsou v dalším zjemňování režimů péče o kulturní krajinu, její přírodu, kterou nelze automaticky chápat jako zdroj a je nezbytný uvážený přístup. Především jde o udržení kulturní krajiny snížení jejího maximalistického využívání, ale zároveň zabránění zpustnutí krajiny. Působí zde faktor poklesu zájmu o krajinu, který může na jedné straně vést k posílení biodiverzity, ale na druhé straně i k riziku zaplevelení krajiny. Vše záleží na lidech a péče o lidské zdroje by měla být i jedním z faktorů trvalé udržitelnosti celé lokality MAS. Mapa 3: Chráněná území, přírodní parky, přírodních rezervace a významné krajinné prvky Jihomoravského kraje

Zdroj: AOPK ČR

3.8.5.Odpady Odpadové hospodářství tvoří nedílnou součást technické obsluhy řešeného území. Hospodaření s odpady vyžaduje vždy specifický přístup pro každý podnik, obec, město, okres či region. Je však nutné, aby řešení v jednotlivých případech vycházelo ze skutečných podmínek a stavu v daném řešeném území s ohledem na základní strategii v odpadovém hospodářství. Odpady jsou jedním z nejzávažnějších faktorů znehodnocujících životní prostředí. 96

V řešeném území není rozhodující oblastní skládka. Naprostá převaha odpadů se sváží na skládku Březina v okrese Svitavy. Povolené skládky objemného interního odpadu (výkopová zemina, kamenivo, stavební suť) jsou v Boskovicích, Adamově, Černé Hoře, Kunštátě. Nemocniční odpad je zneškodňován firmou EURO-TREND Adamov, která provádí sběr do uzavřených kontejnerů a odváží jej do spaloven. Separovaný odpad není příliš rozvinut. Uskutečňuje se sběrem do připravených nádob v obcích. Nejrozšířenější je sběr skla, papíru a plastů. Staré zátěže jsou trvalým problémem. Chybí vyčerpávající evidence a zejména klasifikace jejich nebezpečnosti. 3.9.Cestovní

ruch a rekreace

Obecně lze za hlavní turistickou atraktivitu v mikroregionech považovat esteticky hodnotnou, členitou a rozmanitou krajinu, ve které se střídají lesy, louky, pole a v některých případech i vodní plochy. Nejedná se tedy o konkrétní historické objekty nebo pamětihodnosti, nýbrž o soubor drobných atraktivit, které v kombinaci s přírodním rámcem skýtají v době, kdy se lehké formy turistiky opět těší zvýšené oblibě, dobré vyhlídky na rozvoj do budoucna. Propagaci krajinných krás území MAS (včetně jeho hodnoty ekologické – čisté a klidné prostředí) lze považovat za nejsilnější stránku Letovicka a Malé Hané z hlediska možností rozvoje cestovního ruchu, kterou je třeba uchovat a s ohledem na životní prostředí, co nejlépe využít. Na území se nachází několik atraktivit, které by svým regionálním významem a v kombinaci s polohou v blízkosti krajského města i relativně dobrým dopravním spojením mohly umožnit rozvoj turismu v regionu. To platí především pro zámek v Letovicích, Křetínskou přehradu (vodní nádrž Letovice), která je vhodná k rekreačnímu využívání a několik drobných dalších atraktivit (koupaliště v Letovicích, zámek v Křetíně, kostely v Roubanině, Vískách, Kochově, Křetíně a Letovicích a Vanovicích, Arboretum Borotín). Významným atraktivním místem pro návštěvníky jsou muzea ve Velkých Opatovicích ( unikátní kartografické muzeum), v Horním Smržově ( Muzeum zemědělské techniky a vybavení domácností), v Úsobrně (Muzeum sklářství) a ve Vískách stálá expozice minerálů a fosilií Václava Stoupala. Z hlediska konkrétních forem turistického ruchu je nutné zmínit ne zcela dostatečné napojení všech částí regionů na stávající síť značených turistických stezek Klubu českých turistů. V oblasti existuje také potenciál pro rozvoj lyžování, jak pro zbudování menších sjezdových svahů pro začátečníky, tak především pro běh na lyžích. V neposlední řadě je vhodné zvážit další nové možnosti rozvoje cestovního ruchu prostřednictvím cykloturistiky a agroturistiky, dvou forem cestovního ruchu, které nabývají na popularitě v posledních letech. Pro agroturistiku skýtají Letovicko i Malá Haná velmi vhodné podmínky díky půvabnosti své zemědělské krajiny.

97

Velký rozvoj v tomto směru zaznamenal v posledních letech na našem území areál Agrocentra Ohrada ve Vískách, který nabízí turistům a návštěvníkům regionu krom ubytování, stravování a agroturistiky už i další doplňkové služby- jízda na koních, wellness, masáže a rehabilitační pobyty pro všechny věkové skupiny na úrovni známých lázeňských středisek. Na území Cetkovic funguje také farma CH, kde jsou nabízeny vyjížďky na koních a výukové dětské tábory s jízdou na koních. Rovněž z hlediska cykloturistiky, která představuje vhodný doplněk k agroturistice jako další z forem šetrné turistiky, je potenciál regionu dosud ne zcela využit. Jeho poloha je přitom velmi vhodná, protože se nachází mezi třemi dálkovými cyklotrasami celostátního významu – trasa Znojmo-Jeseník, která prochází severně od mikroregionu přes Svojanov a Brněnec, dále Pražská cyklotrasa, která jde ve směru SZ-JV přes Nedvědici na Bystřici nad Pernštejnem a trasa Břeclav-Hradec Králové, která prochází východně od regionu (přes Moravský kras, východně od Boskovic a přes Šebetov dál směrem na severozápad). Seznam místních cyklotras je uveden v kap. 2.6.1 Doprava- Nemotorová doprava. Z tohoto pohledu je zřejmý potenciál, který by mohl být využit propojením těchto dvou spojnic přes území MAS. Zajímavostí MAS je i lokální biokoridor, který vede bezprostředním okolím dálničního tělesa ve směru Vídeň–Vratislav, jehož výstavba byla zahájena za II. světové války. S ohledem na kvalitní dopravní, zejména železniční, napojení obou regionů jak na Brno, tak i na Prahu, by dokonce při vhodném natrasování mohlo území MAS sehrát roli jakéhosi nástupního či koncového místa cykloturistů pro zmíněné dvě trasy.

Území Svazku obcí Letovicka K přírodním zajímavostem patří: •

• • • • •

Letovice – přírodní park Letovice, významný krajinný prvek Letovské amfibolity, významný krajinný prvek Lada nad Slatinkou, přírodní park Babolský háj, evidovaný krajinný prvek bývalé lázně Andělka (Kladoruby), Skalní útvar Kamenná svatba (Kochov); Vlkov - významný krajinný prvek Vlkovské jalovce; Podolí - významný krajinný prvek Lada nad Hodiškou; Skrchov - významný krajinný prvek Meandry u Skrchova, mokřady; Horní Poříčí - významný krajinný prvek Ščerky; Od Brna do Letovic a dále údolím Křetínky vedla původní Trstenická stezka do Čech přes Svojanov, Poličku, Litomyšl. Leží na ní obce Vranová, Křetín, Dolní, Prostřední a Horní Poříčí. V roce 1976 byla za Letovicemi vybudována Vodní nádrž Letovice, která slouží k rekreaci i rybolovu. Oblíbená je cyklovyjížďka z Letovic kolem přehrady na hrad Svojanov.

Území Svazku obcí Malá Haná K přírodním zajímavostem patří: 98

• •

• •

•

4.

Úsobrno - přírodní rezervace Durana; Borotín - Arboretum Borotín (jako součást lokálního biocentra V Občinách)bylo založeno v roce 1918 majiteli panství, rodinou Riedlů; obnoveno bylo v 80. letech minulého století. Směrem na sever a severozápad vedou z Borotína vycházkové trasy k Borotínskému čihadlu (538 m.n.m.) a Opatovickému hradisku (514 m.n.m.) s reliéfy Petra Bezruče a Josefa Bohuslava Foerstera od Karla Otáhala, které jsou součástí významného regionálního biokoridoru vedoucího od Pamětic ke Smolenské přehradě poblíž Velkých Opatovic; Velké Opatovice – přírodní park, zámecký park; Naučná stezka Hanýsek- vznikla r.2006 a je pojmenována podle mikroregionu Malá Haná. Stezka je koncipována jako okruh 9km s odbočkou na Kamennou svatbu. Stezka prochází obcemi Velká Roudka a Borotín. Zajímavosti: Opatovické hradisko, reliéfy Petra Bezruče a skladatele J.B.Foerstra, vytesané do skály ak. sochařem K. Otáhalem, pověstmi opředený pískovcový útvar Rýbrcoulovo srdce, bývalé lázně ve Velké Roudce s kvalitní pitnou vodou, kamenný útvar Kamenná svatba připomínající zkamenělé koňské spřežení a svatební kočáry a v neposlední řadě Borotínské arboretum zahrnujícími přes 2000 druhů rostlin a pohyblivé betlémy. Šebetov - přírodní park, zámecký park, nepřístupný.

Vyhodnocení dosavadních koncepcí

4.1.Popis

dosud realizovaných programů na území MAS

Tabulka 142: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Deštná za léta 1996-2010

Obec (mikroregion LETOVICKO)

Náklady v tis. Kč

Deštná

1996-2006 2007-2010

Plynofikace Kabelová televize Hřiště s umělým povrchem Oprava místních komunikací Oprava dešťové kanalizace Energetické úspory MŠ a ZŠ Deštná Rekonstrukce veřejného prostranství obce Deštná Arch. průzkum a revital. hrádku Rumberk Rozšíření osvětlení Pěší stezka Dešťová kanalizace

99

3 500 740 800 750 370 3 000 5 600 3 000 80 300 600

Tabulka 143: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Horní Poříčí za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Horní Poříčí Oprava místních komunikací (1996-98) Oprava hasičské zbrojnice 1996-2006 Oprava mostků pro pěší 2007-2010 Prořez a úprava přerostlých stromů Projektová dokumentace protipovod.opatření Vybudování nové komunikace 2007 Odstranění poškozené obecní budovy Vybudování nové komunikace 2009 Opravy komunikací v obci 2010

2 309 530 320 154 202 393 498 833 581

Tabulka 144: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Horní Smržov za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Horní Smržov Cyklohřiště Plynofikace obce, vč. OÚ Čekárna Draha, odstavný pruh, kanalizace Muzeum Rekonstrukce rozhlasu 1996-2006 Sekačka traktůrek Husqarna Vodovod Rekonstrukce vodní nádrže Hřiště na malou kopanou Zprovoznění muzeum Oprava místní komunikace a úprava veřejného prostranství „DRAHA“ Obnova kulturních prvků vesnice Pro občany naší obce (rekonstrukce hřbitova a okolí, oprava místních komunikací) Projekt MLA 2007-2010 Veřejné osvětlení , rozhlas Podpora kulturního života v obcí + jarmark Radnice – vybavení, oprava Vodovod, kanalizace, plynofikace – nové RD

199 2 130 409 6 945 285 150 543 404 196 556 1849 2050 3425 144 200 146 191 1332

Tabulka 145: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Křetín za léta 1996-2010 Obec (mikroregion LETOVICKO)

Náklady v tis. Kč

Křetín Rekonstrukce ZŠ Revitalizace říčních systémů Plynofikace Rekonstrukce místních komunikace

100

16 800 1 400 2 500 1 850


1996-2006

2007-2010

Náklady v tis. Kč

Rekonstrukce rybníka Kanalizace a inženýrské sítě pro RD Oprava hřbitova Dětské hřiště u ZŠ Vybudování chodníků Prodloužení vodovodních řádů Přístřešek u pohostinství Oprava místních komunikací Výstroj hasiči Czech point Dostavba venkovního podia Pořízení požárního vozidla Czech point Rekonstrukce pož. zbrojnice 1.etapa

1 200 3 600 1 800 1 200 2 100 300 500 313 130 80 100 100 58 312

Tabulka 146: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Lazinov za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Lazinov Výstavba budovy OÚ, obchodu a hospody 1996-2006 Výstavba tech. infrastruktury pro rod. domy Plynofikace obce Rozšíření hlavní místní komunikace Sanace sklepa pod místní komunikací 2007-2010 Vybudování odpočinkové zóny na návsi Rekonstrukce veřejných ploch – I. etapa Rekonstrukce veřejných ploch – II. etapa

5 000 3 100 1 500 1440 230 290 5200 5000

Tabulka 147: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Město Letovice za léta 1996-2010 Obec (mikroregion LETOVICKO)

Náklady v tis. Kč

Letovice ČOV a kanalizace Dům s pečovatelskou službou Nadstavba bytů (Komenského) Plynofikace Vodovod Zábludov Nadstavba bytů (Bezručova) Vodovod Zboněk Rekonstrukce mostu Oprava a zateplení střechy MŠ Komenského Plynofikace Kulturního domu Plynofikace ZŠ Územní plán Oprava fasády ZŠ Tyršova Regulace topení v ZŠ Komenského

101

116 398 42 000 20 757 14 348 10 431 6 228 5 272 2 230 537 1 543 1 252 1 000 5 791 975


1996-2006

2007-2010

Náklady v tis. Kč

Rekonstrukce kuchyně v ZŠ Komenského Rekonstrukce kuchyně MŠ Třebětínská Rekonstrukce kuchyně a rozvodů el. MŠ Čapk Kanalizace Zábludov Rek. Podlahy a stropu v sále KD Lapák štěrku na ČVO Domov důchodců Bytový dům (30 BJ ) na ul. J. Haška Vodovod Jasinov Kanalizace Příční Rek. Masarykova nám. (II. A III. etapa ) Bezbariérové úpravy chodníků Opravy místních komunikací Parkoviště Komenského Skatepark Inženýr. sítě Třebětín II. Vodovod Podolí Dovybavení sběrného dvora Propustek Babolky Regenerace panelového sídliště Oprava kapličky Zatrubnění vodního toku Cyklostezka U Královce-Rybníky Oprava MK A. Krejčího MŠ Čapkova Regenerace objektů ZŠ a MŠ Rekonstrukce radnice Víceúčelový sportovní areál Bezbariérový přístup MKS Letovice Regenerace panelového sídliště II.etapa Rekultivace skládky Územní plán Letovice Rekonstrukce dětských hřišť Oprava místní komunikace v ul. Na Vyhlídce

3 731 909 2 116 658 3 102 1 937 85 500 28 271 7 314 1 601 6 911 1 072 15 847 988 960 10 064 5 033 1 800 4 071 3 494 97 310 701 4 517 4 933 37 234 17 066 11 675 1 591 4 649 9 262 1 809 599 943

Tabulka 148: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Míchov za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Míchov

1996-2006

1 900 1 300 700 490 640

Plynofikace (1998-99) Vodovod (1994-1996) Rekonstrukce el. sítě Oprava místních komunikací Oprava střechy kulturního domu

102


2007-2010

Náklady v tis. Kč

Oprava kapličky Park před kulturním domem Bezbariérový přístup a rekonstrukce WC v KD Dokončení plynofikace kultur. domu Oprava místních komunikací u kapličky Kanalizace - „pod rybnikem“ Oprava místních komunikací – Příhony Oprava chodníků

180 90 380 200 210 350 760 260

Tabulka 149: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Pamětice za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Pamětice

1996-2006

2007-2010

Plynofikace Opravy místních komunikací Výstavba požární zbrojnice Obnova historického sklepa na návsi Oprava kapličky Rozšíření vodovodu Výstavba 2 čekáren autobusové dopravy Zbudování sportovního hřiště Obnova komunikace a veřejné zeleně Dětské hřiště Zřízení Czechpoint Územní plán Oprava a modernizace KD Víceúčelové sportovní hřiště

2 500 720 1 700 200 350 320 420 100 3 190 80 90 220 750 563

Tabulka 150: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Petrov za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Petrov

1996-2006

Plynofikace Vodovod Kabelová televize Plynofikace a rekonstrukce Obecního úřadu Opravy místních komunikací Úpravy chodníků v obci

103

1 950 1 200 525 339 1 400 85


2007-2010

Náklady v tis. Kč

Rekonstrukce místního rozhlasu Oprava střechy na budově obecního úřadu Pořízení výzbroje a výstroje pro JSDH Oprava střechy na budově OÚ – dokončení Pořízení automobilu pro JSDH Zateplení střechy a izolace budovy OÚ Petrov

195 240 32 423 314 341

Tabulka 151: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Prostřední Poříčí za léta 1996-2010 Obec (mikroregion LETOVICKO)

Náklady v tis. Kč

Prostřední Poříčí 1996-2006 Opravy místních komunikací Oprava Obecního úřadu 2007-2010 Rekonstrukce OÚ Úprava centrální části obce

1 800 1 200 1 240 3 400

Tabulka 152: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Roubanina za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Roubanina 1996-2006 Plynofikace (1. fáze) Kanalizace Opěrná zeď Projekt účelně a krásně pro mladou generaci 2007-2010 3. etapa opravy místních komunikací

1 500 1 000 1 000 5 000 2 000

Tabulka 153: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Skrchov za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Skrchov

1996-2006

2007-2010

Opravy komunikací a výkupy pozemků Plynofikace Rekonstrukce kapličky a obecního úřadu Rekonstrukce hřiště Oprava a rekonstrukce místního rozhlasu Rozšíření obecní knihovny Oprava vybavení obecní knihovny

104

885 400 210 110 95 100 70

Tabulka 154: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Stvolová za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Stvolová

1996-2006

2007-2010

Opravy komunikací Úprava prostranství u obec. úřadu a čekárna Cyklo trasa Stvolová – Rozhrání Oprava kapličky ve Vlkově Oprava obec. úřadu + knihovna a soc. zařízení Rekonstrukce sociál. zař. v obecní hospodě Nové vytápění na tuhá paliva v obec. hospodě Oprava komunikace Oprava opěrné zdi u řeky Svitavy Stavba přístřešku pro muzikanty Oprava komunikace ve Vlkově

700 596 212 180 240 300 340 500 1820 424 380

Tabulka 155: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Vísky za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Vísky

1996-2006

2007-2010

Půdní vestavba ZŠ Přírodní sportovně-kulturní areál Travnaté hřiště Rekonstrukce místních komunikací Rekonstrukce ZŠ Nástupní ostrůvek u ZŠ Rekonstrukce veř. osvětlení Plynofikace Výstavba víceúčelové budovy OÚ Revitalizace veřejných prostranství v obci Vísky I. etapa Partnerská spolupráce Vísek Příprava projektové dokumentace pro revitalizaci Základní a mateřské školy Vísky Revitalizace veřejných prostranství v obci Vísky – II. etapa Dokončení Přírodního kulturně-sportovního areálu Vísky Škola obnovy venkova 2007 Obnova a propagace vítěze Vesnice roku 2008 Jihomoravského kraje Obnova drobných sakrálních staveb v obci Vísky Dětské hřiště Vybavení MŠ a ZŠ Terénní úpravy návsi Zařízení sportovně-kulturního areálu

105

3 500 1 350 200 1 200 3 000 300 450 3 200 10 200 3 299 143 110 4 850 357 193 1 250 572 50 53 228 650


Náklady v tis. Kč

Škola obnovy venkova 2008 Bezpečností úprava areálu Škola obnovy venkova 2009 Obnova drobných sakrálních staveb Dokončení přírodního kulturně sportovního areálu Vísky Revitalizace veřejných prostranství v obci Úprava přírodního kulturně sportovního areálu Škola obnovy venkova Vísky 2010 Výstavba skladu pro komunální techniku Příprava projektové dokumentace Vybavení hasičské jednotky

286 357 286 572 430 250 430 286 312 143 143

Tabulka 156: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Letovicko- Obec Vranová za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Vranová

1996-2006

2007-2010

Rekonstrukce Kulturního domu Plynofikace Oprava komunikací Rekonstrukce autobusové čekárny Rekonstrukce budovy kulturního domu Oprava místních komunikací Víceúčelové hřiště Oprava hasičského vozu Czech point Rekonstrukce kulturního domu Rekonstrukce fotbalového hřiště Dětské hřiště

1 800 1 000 240 386 950 729 551 68 81 13541 4628 262

Tabulka 157: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Borotín za léta 1996-2010

Obec (mikroregion MALÁ HANÁ)

Náklady v tis. Kč

Borotín 2 000 242 3 495 1 300

Plynofikace obce Územní plán obce Oprava MK Oprava budovy Stará škola

106


1996-2006

2007-2010

Náklady v tis. Kč

Úprava prostor nového OÚ a pošty Výstavba nové autob. čekárny Obnova zeleně a oprava rybníka arboreta Vybudování bezdrát. rozhlasu Oprava MK Oprava veřejného osvětlení Pořízení projekt. dokumentace na rekonstrukci multifunkčního domu Oprava střechy na budově mateřské školy Pořízení proj. dokumentace na rekonstrukci místních komunikací Realizace projektu „Projdeme se novou obcí“ (rekonstrukce MK, dopr. značení, revitalizace zeleně, nákup techniky na údržbu zeleně, vybudování dět. koutku a schodů ke kostelu) Vybudování dětského hřiště v mateřské škole Realizace projektu“ Školka mých snů“ – rekonstrukce MŠ Vymalování rekonstruovaných prostor v MŠ Vybudování obecní knihovny a vybavení nábytkem Nákup výstroje a výzbroje JSDH Borotín

800 412 1 737 600 700 450 80 345 80

4250 105 791 30 500 150

Tabulka 158: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Cetkovice za léta 1996-2010 Obec (mikroregion MALÁ HANÁ)

Náklady v tis. Kč

Cetkovice

1996-2006

Plynofikace Oprava a rekonstrukce OÚ Oprava kostela a fary Zřízení bezdrátového rozhlasu Generální oprava MŠ Generální oprava ZŠ Oprava MK a chodníku střed Výstavba ČOV a kanalizace Rekonstrukce kuchyně MŠ Rekonstrukce a zatravnění hřiště Rekonstrukce MK Úvoz Czech point – kontaktní místo Obnova a ochrana lesních porostů Oprava kulturního domu Komunikace „Ke Smeťáku“ MŠ – výměna oken a dveří Rekonstrukce části veř. osvětlení Cetkovice LHP Hasiči výzbroj a výstroj Cetkovice sportu a kultuře

107

4 321 1 892 4 140 570 860 2 230 1 850 35 200 460 1 400 490 69 397 255 541 620 370 43 263 2 826


2007-2010

Náklady v tis. Kč

Rekonstrukce místních komunikace Hlavní, Zahradní, část Polní Rekonstrukce místních komunikací Brodecká, Brodek, Hliníky, u kulturního domu Rekonstrukce pomníku padlých Rekonstrukce místní komunikace Sportovní Hřiště Oprava střechy OÚ Oprava křížků Dětské hřiště

1 375 960 22 1 960 2 900 890 186 590

Tabulka 159: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Malá Roudka za léta 1996-2010 Obec (mikroregion MALÁ HANÁ)

Náklady v tis. Kč

Malá Roudka, Skočova Lhota Úprava návsi a stavba autobusových čekáren Opravy místních komunikací Stavba vodojemu Rekonstrukce OÚ 1996-2006 Chodníky v obci Oprava místních komunikací Oprava opěrné zídky Rozšíření veřejného osvětlení 2007-2010 Oprava požární techniky

1 100 2 520 2 100 850 420 208 271 306 20

Tabulka 160: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Světlá za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Světlá

1996-2006

Plynofikace obce Oprava MK Plynofikace a oprava stropů na Obú Přívod NN k prameništi Oprava budovy Obú Výkup pozemků k výstavbě Rozšíření sítě NN u RD Rozšíření sítě veř. osvětlení u RD Autobusová zastávka s čekárnou Oprava MK v obci Inženýr. sítě Vybudování vrtu pro posílení prameniště Oprava MK Vybudování komunikace u RD Hasičské vozidlo FORD Tranzit

108

2 800 1 100 555 72 160 445 482 106 202 200 2 141 401 247 655 120


2007-2010

Náklady v tis. Kč

Proj.dokumentace „Biologický rybník“ Proj.dokumentace“Úprava návsi“ Výměna části vodovodní sítě Chodníky kolem hl.silnice Komunikace v nové zástavbě Bezdrátový rozhlas

320 75 200 800 860 280

Tabulka 161: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Šebetov za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Šebetov Čistírna odpadních vod Bezdrátový rozhlas Hasičská cisterna Zastávka veřejné dopravy 1996-2006 Chodník - náves Chodníky – od křižovatky Chodníky k Zábraní Místní komunikace Horní Zábraní Filtrace vody - koupaliště Venkovní hodiny Rekonstrukce vodovodu a kanalizace -Zábraní Kabelová televize + rozšíření Bytový dům Vodojem – investiční příspěvek Svazku VaK Rekonstrukce kiosku koupaliště Dětské hřiště náves + kopec Zvukové zařízení Dolby SR – Kino Oprava koupaliště Informační panely Oprava komunikace Kopec 2007-2010 Chodník Kopec 2007-2010 Oprava komunikace Náves Oprava komunikace Dolní Zábraní Dešťová Kanalizace Čtvrti Rekonstrukce kanalizace Ohrazdy Oprava OÚ (sanační omítka, zateplení střechy Oprava autobusových čekáren Oprava fasády KD

8 984 441 2 200 163 299 482 178 750 248 70 660 480 16.391 6676 420 151 170 87 226 435 318 563 1148 527 313 232 98 150

Tabulka 162: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Uhřice za léta 1996-2010

109


Náklady v tis. Kč

Uhřice

1996-2006

2007-2010

Inženýrské sítě Komunikace před r. 2000 Plynofikace Komunikace po r. 2000 Chodník Komunikace Veřejné osvětlení Územní plán Čekárna Oprava obecního úřadu MŠ střecha Obslužná budova sportovního areálu Dotace na hospodaření v lesích Oprava místní komunikace Dostavba venkovního podia Pořízení požárního vozidla Czech point Obnova veřejného rozhlasu Oprava zdi požární nádrže Rekonstrukce veřejného osvětlení

430 580 1 500 2 440 1 000 1 300 140 167 180 600 300 158 269 115 100 100 58 350 147 230

Tabulka 163: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná- Obec Úsobrno za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Úsobrno

1996-2006

Rekonstrukce vodovodu Vybudování zábradlí u MK Výstavba 2 bytů Plynofikace 1 bytu Dostavba věže kostela Úprava okolí kostela Rekonstrukce místních komunikací Oprava místních komunikací Rekonstrukce věře, střechy lodi a fasády a okolí kostela sv. Cyrila a Metoděje 3 etapy rekonstrukce a dostavby objektu č.p. 46

2007-2010

110

11 079 55 558 49 1 759 514 1 614 7 179 2 273 1 595

Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) 2007-2010

Náklady v tis. Kč

Obnova vybraných místních komunikací v obci Úsobrno – rok 2010

1 013

Tabulka 164: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná-Obec Vanovice za léta 1996-2010


Náklady v tis. Kč

Vanovice, Drválovice Stavba autobusových čekáren Plynofikace obou obcí Rekonstrukce kultur, domu Oprava budovy OÚ Chodníky v obci Vanovice Chodníky na hřbitově Opravy MK do r. 2000 v obou obcích Propojení vodovodu Vanovice-Drválovice Plynofikace kultur. domu a OÚ Rekonstrukce vodovodu Vanovice Víceúčelové hřiště 1996-2006 Oprava MK po r. 2000 v obou obcích Výměna oken a dveří v kultur. domě a ve škole Rekonstrukce přízemí OÚ a přestěhování pošty do přízemí OÚ, nový nábytek Výstavba inž.sítí pro výstavbu RD 2007-2010 Zřízení nového parku J.A. Komenského Rekonstukce el.instalace v kultur. domě Oprava MK projektu Leader Rekonstrukce střechy na sociál.zaříz. školy

650 4 150 950 1 150 1 850 950 1 930 563 950 750 1 600 3 500 1 200 800 7 000 100 1 200 900 500

Tabulka 165: Největší kapitálové výdaje v mikroregionu Malá Haná-Město Velké Opatovice za léta 1996-2010 Obec (mikroregion MALÁ HANÁ)

Náklady v tis. Kč

Velké Opatovice veřejné osvětlení Požární vozidlo Požární vozidlo veřejný rozhlas opravy komunikací chodníky a opěrné zdi ČOV a kanalizace výstavba nových bytových jednotek rekonstrukce zámku Základní škola - oprava střechy - oprava bazénu

111

680 6 000 400 1 940 14 500 1 350 2 650 14 470 26 550 2 300 1 700


Náklady v tis. Kč

kabelová televize Infocentrum inženýrské sítě – rodinné domy „Pod Dubím“ koupaliště 1996-2006 zámecký park Dostavba Moravského kartografického centra Výstavba letního koupaliště Oprava střech zámku Nákup požárního vozidla Projektová dokumentace Rekonstrukce a intenzifikace ČOV Oslava 700. výročí založení města Dostavba Jihozápadního křídla zámku Škola vzduchotechnika Škola rekonstrukce bazénu Ulice Krátká vodovod, kanalizace, komunikace Dětské hřiště

Parkoviště Nám. Míru Odvodnění garáží u fotbal. hřiště Komunikace Pod skalou Expozice MKC Lesopark Strážnice Chodníky opravy , bezbariérové nájezdy Škola zateplení etapa 2010 Fotovoltaická elektrárna Repasované nákladní auto Úprava starého hřbitova Kamerový systém v parku Rekonstrukce čerpací stanice na pitnou vodu Veřejné osvětlení doplnění světelných bodů skatepark 2007-2010 Rozšíření nový hřbitov Bezděčí oprava požární nádrže hřiště 1996-2006 občanský výbor a kulturní dům - fasáda občanský výbor a kulturní dům -sociální zař. 2007-2010 Oprava komunikací Brťov 1996-2006 oprava kapličky Obchod střecha Oprava budovy občanské samosprávy 2007-2010 Restaurování soch Dokončení opravy kapličky Korbelova Lhota oprava požární zbrojnice 1996-2006 komunikace Střecha kapličky 2007-2010 Regenerace zeleně

112

18 000 650 11 500 2 500 450 9 000 46 000 500 1 400 6 500 500 9 600 1 500 1 700 2 400 360 450 350 400 2 500 2 120 800 10 500 17 000 750 350 100 1 500 300 400 200 470 80 165 150 250 250 200 150 100 80 200 95 110 80

Obec (mikroregion MALÁ HANÁ) 2007-2010 Dětské hřiště Svárov 1996-2006 komunikace komunikace 2007-2010 Oprava kapličky Velká Roudka komunikace 1996-2006 kotelna Oprava vchodu do kulturního 2007-2010 sálu Studna – zajištění dostatku pitné vody

Náklady v tis. Kč 50 70 50 50 500 60 60 300

Tabulka 166: Největší kapitálové výdaje společných projektů mikroregionu Letovicko za dobu jeho existence ( květen 2000-2010 )

Mikroregion LETOVICKO -společné akce

Náklady v tis. Kč

2005 Oprava kapliček Vísky, Míchov, Zábludov, kříž Roubanská a Vranová Škola obnovy venkova Vísky- zřízení Strategie rozvoje

311

Škola obnovy venkova- pokračování Oprava dopravního značení v obcích Letovice, Deštná, Lazinov, Rubanina, Skrchov, Stvolová, Chrudichromy

88

72 65

2006

272

2007 Obnova mobiliářů Program projektových manažerů

50 100

Obecní mobiliář

382

Škola obnovy venkova Obecní mobiliář a komunální vybavení

60 425

Škola obnovy venkova Obecní mobiliář a komunální vybavení

60 398

2008 2009

2010

Tabulka 167: Největší kapitálové výdaje společných projektů mikroregionu Malá Haná za dobu jeho existence ( listopad 2001 -2010 )

Mikroregion MALÁ HANÁ - společné akce 2001-2003 Příprava strategie rozvoje 2004

Náklady v tis. Kč 200

113

Mikroregion MALÁ HANÁ - společné akce

Náklady v tis. Kč

Projekt tajemství a záhady Malé Hané

270

Projekt Malá Haná 2005 Aktualizace strategie rozvoje mikroregionu Propagace na Regiontour BVV 2005

340 92 21

Projekt Malá Haná 2005 Propagace na Region tour BVV

254 21

Pilotní turistická akce Úprava www stránek mikroregionu Příprava a vydání propagačních materiálů Doplnění venkovního mobiliáře v obcích Semináře eko-výchova, obnovitelné zdroje en.

20 30 50 100 50

2005

2006

2007

2008 *zajištění 2.ročníku cyklovýletu „Okolo Malé Hané“ *tisk knihy „Proměny Malé Hané“ *realizace projektu „10x nej“ *zajištění provozu web stránek *realizace zájezdu do obce Hostětín EKO *tisk nástěnného kalendáře *nákup mobiliáře Propagace Regiontour 2008 Zpracování rozvojových projektů mikroregionu Příspěvek na provoz infocentra Velké Opatovice

370

100 25 25 84

2009 *tisk pohlednic panorama Malé Hané *tisk skládačky 10xnej *úprava web stránek *zajištění 3.ročníku „Okolo Malé Hané“ * dovybavení kluboven * nákup křovinořezu Propagace Regiontour 2009 Příspěvek na provoz infocentra Velké Opatovice

100 325 25 100

2010 *zajištění 4.ročníku cyklovýletu „Okolo Malé Hané“ *úprava web stránek *nákup a zabudování pítek pitné vody pro turisty a občany * čištění jezírek v lese pro zvěř * tisk propagačních tiskovin „Prameny a vody Malé Hané“ Příspěvek na provoz infocentra Velké Opatovice

60

386

100

Tabulka 168: Největší kapitálové výdaje společných projektů MAS Partnerství venkova

114

MAS Partnerství venkova -společné akce

Náklady v tis. Kč

2006-2007 Realizace strategie LEADER ČR 2006

4 899

Vybudování přírodně sportovního areáluObec Vísky Stroj na údržbu zeleně v obci- Obec Horní Smržov Bezdrátový rozhlas- Obec Borotín Stroj na vyžínání trávy,pro údržbu příkopů a mezí Ledeko- Letovice a.s. MAS- realizace strategie 2009 Realizace SPL-PRV- LEADER Stáje pro prasata, středisko Vanovicezateplení, vnější omítky Obnova místních komunikací v obci Vanovice Obnova přístupové cesty k evangelickému kostelu a hřbitovu v obci Vanovice Rekonstrukce veřejných ploch v obci Vranová Oprava místní komunikace v ulici Na Vyhlídce Rekonstrukce sociálního zázemí Sokolovny Vísky CETKOVICE sportu a kultuře Dětské hřiště Školka mých snů Akumulační vytápění pro dům hasičů Rekonstrukce dětských hřišť Modernizace kulturního domu v obci Pamětice MAS- realizace SPL

1 350

2009 ostatní projekty Kam na Boskovicku? (společně s MAS Boskovicko PLUS) ROP NUTS II JV Spoločný región (Společně s RRA Senica SK) Přeshraniční spolupráce ČR-SR 2010 Realizace SPL-PRV- LEADER Obnova vybraných místních komunikací Revitalizace hřbitova v obci Vísky Cetkovice pro úsporu energií Revitalizace povrchu skateparkového hřiště Modernizace kulturního domu v obci Vanovice Modernizace stáje skotu Boudy pro telata Vzdělaný venkov – prosperita regionu Rekonstrukce zastřešení krmiště – „panelák“ středsiko Šebetov MAS- realizace SPL

150 600 2 499 300

562 901 404 493 943 1 000 2 826 527 845 165 626 680 1 200 1 998 celkem ( 800 MAS PV) 3 996 celkem (956 MAS PV) 1 013 1 466 738 245 1 203 3 523 576 286 1 473 1 200

2010 ostatní projekty (2 940 celkem) 1 065 MAS PV

Našim nejmenším- PRV IV.2.1

115

MAS Partnerství venkova -společné akce Krajem pověstí a bájí aneb Pověsti a pohádky od Svitavy, od Svratky (společně s MAS Boskovicko PLUS) ROP NUTS II JV S chuťou po stopách historie a krás prírody… (Společně s RRA Senica SK) Přeshraniční spolupráce ČR-SR Celkem MAS Celkem projekty, které ještě nebyly započítány

Náklady v tis. Kč (1 880 celkem) 752 MAS PV ( 2 507 celkem) 180 MAS PV 29 155 15 322

Od roku 1996 do roku 2006 se na území Letovicka a Malé Hané proinvestovalo plných 765 002 mil. Kč, v letech 2007-2010 425 038 mil. Kč. Od roku 2007, kdy k subjektům přibyla i místní akční skupina se svou stabilní roční částkou, se výše investic dále posiluje a je evidentní, že i velké možnosti dotačních titulů byly hojně využity. Od roku 2007 se navýšily realizované investice v průměru o 39% ročně oproti letům do roku 2006. Většina financí byla v letech 1996-2006 použita na realizaci projektů základní infrastruktury v jednotlivých obcích, od roku 2007 výstavba základní infrastruktury pokračuje, je však postupně doplňována i investicemi do občanské vybavenosti, do zemědělských subjektů a také do vybavení neziskových organizací. Nově po roce 2007 se začíná rozšiřovat partnerská spolupráce, a to nejen na území sousedních místních akčních skupin, ale také v rámci spolupráce s MAS v jiných krajích a také spolupráce přeshraniční. Rozšiřování aktivit a navazování partnerství s jinými regiony vede k dalším novým možnostem spolupráce v různých oblastech do budoucna. Od doby existence obou mikroregionů a MAS se velmi dobře rozvíjí vzájemná spolupráce i uvnitř regionu při hledání možností a společných projektů, majících efekt pro širší region.

4.2.Rozvojové

programy a strategie územních celků

V rámci MAS byly v minulosti zpracovány následující strategické dokumenty: • • • •

Strategie mikroregionu Letovicko (aktualizovaná verze prosinec 2005) Rozvojová strategie mikroregionu Malá Haná (verze z roku 2003) Záměr MAS pro Leader ČR 2006 (zpracováno březen 2006) Integrovaná strategie MAS Partnerství venkova 2007-2013- květen 2007

Místní integrovaná strategie hospodářského a sociálního rozvoje navazuje na uvedené koncepční dokumenty území a prolíná aktivity obou svazků obcí i MAS Partnerství venkova.

116

Pro tvorbu Místní integrované strategie hospodářského a sociálního rozvoje bylo krom výše uvedených strategických dokumentů zpracovaných na území MAS také využito : - dotazníkového šetření na území obou mikroregionů, které probíhalo v červnu 2010 (výsledky ankety jsou vyhodnoceny a zpracovány v bodu 5 tohoto dokumentu, formulář použitého dotazníku je poté přiložen jako příloha č.1 dokumentu) - pracovním týmem zpracované SWOT analýzy pro jednotlivé oblasti, která je uvedena v bodu 4 tohoto dokumentu - statistických dat a přehledů vývoje zpracovaných JM krajem, MPSV, ČSÚ - detailních průzkumů a informací z jednotlivých obcí (matriky, školy, OÚ...) 4.2.1.Dotazníková

anketa I na území MAS- červen 2010

Hodnocení dotazníkové ankety probíhalo v období června 2010, anketa probíhala anonymní formou na území obou svazků obcí plošně a rovnoměrně. Dotazníkové ankety se zúčastnilo celkem 217 osob regionu, což představuje odpovědi vzorku populace ve výši cca 1,25 % počtu všech obyvatel MAS Partnerství venkova. Na otázky ankety odpovídala přibližně jedna třetina mužů a dvě třetiny žen, převážně produktivního pracovního věku od 26 do 59 let, středoškolského vzdělání a většinou pracujících v pozicích zaměstnanců. Tazatelé hodnotili jako velmi kvalitní úroveň předškolního a základního školství a jako velmi dobrou aktivitu a kvalitu služeb obecních úřadů v obou mikroregionech. Jako velmi slabá byla hodnocena naopak v obou regionech úroveň dopravní situace a úroveň spolupráce a vztahů mezi občany, podnikateli a veřejnou sférou. Hodnocení ostatních kritérií byla v kategorii „průměrná“ a označilo ji 30-60% všech tazatelů obou mikroregionů. Z ankety také vyplynulo, že zdroj informovanosti směřuje u starších osob k tiskovinám, u mladších osob naopak k elektronickému zdroji- Internetu . Až 36 % obyvatel využívá k informovanosti o dění v regionu Internet a tištěné zpravodaje a regionální tisk čte pravidelně až 37% dotázaných, přičemž většina tazatelů používá více zdrojů informací. Nemalou roli však stále hrají veřejné vývěsky obecních úřadů.

Grafy 17-38 dotazníková anketa I

117

118

119

6. Náměty na zlepšení v oblasti péče o předškolní děti v regionu Nedostatečná kapacita školek 7 Méně sloučených tříd 1 Lepší stav dětských hřišť 8 Lepší vybavení 3 Seznamování dětí s přírodou 2 Lepší stravování 2 Delší provozní doba v MŠ 3 Interaktivní tabule 1 Lepší příprava na školu, rozvíjení znalostí 4

120

8. Náměty na zlepšení v oblasti základního školství v regionu Větší finanční podpora vesnických škol 2 Kvalitnější vybavení a prostředí tříd 7 Podpora talentů 1 Zvýšit pravomoci učitelů 1 Sjednotit učebnice a osnovy škol 1 Větší důraz na jazykové znalosti 3 Kvalifikovanější pedagogové 1 Lepší informovanost rodičů 2 Méně sloučených tříd 2 Nezatěžovat děti nadměrným učivem 1

121

10. Náměty na zlepšení v oblasti středoškolského a učňovského školství v regionu

Zlepšení vybavení škol 1 Větší rozsah učebních oborů v regionu 14 Zvýšení kvality škol 2 Sjednotit učebnice a osnovy maturitních předmětů 1

122

12. Náměty na zlepšení v oblasti kvality bydlení v regionu

Více bytů pro mladé rodiny 9 Volné byty za menší nájem pro sociálně slabé rodiny 1 Větší byty 1 Větší pozemky okolo rodinných domů 1 Chybí penzion 1

123

14. Náměty na zlepšení v oblasti péče o seniory v regionu

Upřednostnit příjem místních seniorů do domova důchodců 1 Více míst v domovech pro seniory 2 Seznamování mladých s prostředím pro seniory 2 Výstavba domovů pro důchodce 9 Nedostatečná dopravní obslužnost pro seniory 2 Zlepšení péče a služeb – nákupy, obědy 6 Společné zájezdy, akce 1

124

16. Náměty na zlepšení v oblasti zdravotnických služeb v regionu Výběr mezi doktory 2, lepší vybavení 1 Denní pohotovost 3 Více zdravotních středisek 8 Na Letovicku chybí ultrazvuk a rentgen 1 Zvýšit úroveň nemocnic a zdravotních služeb 8 Chybí dětská ordinace 1, nemocnice 2, více lékáren 8,

125

18. Náměty na zlepšení v oblasti sportovního vyžití v regionu Zimní stadión 6 Více dětských hřišť5 Cyklostezky boskovickou brázdou 11 Aquapark 1 Plavecký bazén 5 Horolezecká stěna 1 Hokejová hala 2 Lyžařský svah 6 Víceúčelová sportovní hala 12 Florbalové hřiště 2 Lepší sportovní vybavení 3 Sportovní kluby pro děti od 6 let Wellness 1 Lyžařské trasy 2 Vodní sporty 1

126

20. Náměty na zlepšení kulturních, společenských a sportovních akcích Spolupráce škol a kulturních zařízení 2 Více kulturních akcí v malých obcích 9 Více sportovních akcí 2 Stálé kino 1 Více zájmových aktivit 4 Akce zaměřené na životní prostředí

127

22. Náměty na zlepšení v oblasti mimoškolních aktivit dětí a mládeže Taneční kroužky 1 Chybí DDM pro děti 3 Více kroužků pro děti 10

128

24. Náměty na zlepšení v oblasti ostatních služeb v regionu

Nedostatek obchodů s kvalitním zbožím 1 Lepší obsluha pošty 1 Více rozmanitých služeb 3

26. Náměty na zlepšení v oblasti dopravní situace v regionu

Špatný stav silnic, R43 32 Častější spoje mezi vesnicemi a městy 6 Zvýšit počet školních autobusů 4 Návaznost autobusů 8 Některé linky nejsou využité 1 Dostavět starou dálnici 2 Odklopení kamionů 1

129

28. Náměty na zlepšení vzhledu veřejných prostranství

Hezčí parky ve městech 6 Hezká náměstí s lavičkami a zelení 1 Okrasné stromy 1 Lepší údržba zelených ploch 13 Více odpadkových košů 5 Lepší péče o památky 2 Více parkovacích míst 2

130

30. Náměty na zlepšení v oblasti bezpečnosti v regionu Více přechodů pro chodce 5 Více chodníků 1 Zvýšit dohled nad dopravními přestupky 3 Více policistů 7 Prevence pro mládež 1 Retardéry okolo škol 2

131

32. Náměty na zlepšení v oblasti služeb OÚ občanům Zlepšit rychlost a přesnost informací 1 Více informovanosti v obcích 4 Více aktivit v obci 1 Reakce na podněty občanů 2 Častější úřední hodiny 1

132

133

36. Náměty na zlepšení komunikace mezi všemi složkami v regionu Pravidelné veřejné schůze 2 Větší propojenost a informovanost 6

37. Další náměty a připomínky ke zkvalitnění života a rozvoji v regionu, tipy na zlepšení… Lavičky na sednutí u autobusových zastávek 1 Vytváření pracovních míst 1 Samostatná finanční podpora obcí 1 Vybavení školní družiny 1 Víceúčelová hřiště pro hodiny TV 1 Propagace ekologie třídění odpadů 1

VYHODNOCENÍ ankety I: Pokud byly při hodnocení hodnoty součtů výborný a velmi dobrý nad 80 %, lze považovat úroveň statistiky jako vynikající Pokud byly při hodnocení hodnoty součtů výborný a velmi dobrý 60-80 %, lze považovat úroveň statistiky jako nadprůměrně kvalitní, s možností drobných zlepšení Pokud byly při hodnocení hodnoty součtů výborný a velmi dobrý 30-60%, lze považovat úroveň statistiky jako průměrnou, s vhodností dalších zlepšení Pokud byly při hodnocení hodnoty součtů výborný a velmi dobrý pod 30%, je stav konkrétního zjištění považován za alarmující, s akutní nutností zlepšení Tabulka 169 vyhodnocení ankety I

134

Téma otázky

Vy nik ají cí

Č. ot.

5 7 9 11 13 15 17 19 21 23 25 27 29 31 33 35

Kvalita péče pro předškolní děti Úroveň základního školství Možnosti středního školství a učňovského školství Kapacita a kvalita bydlení Zajištění péče o seniory Nabídka a dostatečnost zdravotnických služeb Podmínky, kvalita a možnosti sportování Nabídka kulturních, společenských a sportovních akcí Úroveň a nabídka mimoškolních aktivit pro děti a mládeže Úroveň a kvalita ostatních služeb Stav dopravní situace Vzhled veřejných ploch a prostranství Úroveň bezpečnosti obyvatel Aktivity obecních úřadů a kvalita jejich služeb Úroveň informovanosti občanů o dění v regionu Úroveň spolupráce a vztahů mezi občany, podnik. a veř. sf.

Na dp rů mě rný

Pr ům ěrn ý

x x

Ala POZNÁMK rm A ují cí

+ + x x x x x x x x x x x x x x

+

!

+ !

Výsledky ankety byly srovnány s výsledky ankety provedené podle totožného dotazníku v roce 2006. V žádné z oblastí nedošlo k překvapivé změně, výrazněji se však zhoršila dopravní situace a naopak mírně poklesla přesto stále výborná reputace úrovně předškolního a základního školství. Došlo i ke všeobecnému zhoršení komunikace na úrovni mezi občany, podnikatelskou a veřejnou sférou. Výsledky ankety budou také sloužit jako podklad k aktualizaci integrované strategie rozvoje a strategického plánu MAS Partnerství venkova. 4.2.2.Dotazník.

anketa II na území MAS-červenec 2010

Pro účel konceptu místní integrované strategie hospodářského a sociálního rozvoje na území MAS Partnerství venkova, hodnoceného dle vlastních postřehů a občanské spokojenosti obyvatel příslušné oblasti, bylo v anketě II vybráno z celkového počtu 24 obcí celkem 10 obcí na základě předem stanovených kritérií následovně: • Centrum svazku obcí Letovicko, tedy město Letovice (bez místních částí) 135

• Centrum svazku obcí Malá Haná, tedy město Velké Opatovice (bez místních částí) • Obce, ve kterých byl uskutečněn nebo v současné době probíhá některý z projektů za účasti MAS Partnerství venkova: Mikroregion Vybraná obec

Letovicko Vísky Horní Smržov

Malá Haná Vanovice Cetkovice

• Obce, ve kterých je z důvodu absence realizovaného projektu za účasti MAS Partnerství venkova předpoklad, že toto sdružení zatím není příliš známé: Mikroregion Vybraná obec

Letovicko Prostřední Poříčí Skrchov

Malá Haná Malá Roudka Světlá

Statistický soubor je tvořen celkem 17 788 obyvateli. Průzkum je proveden metodou statistického šetření, konkrétně formou dotazníku prostřednictvím osoby dotazovatele. Vzor dotazníku je uveden v příloze č.2. Jako reprezentativní výběr je stanoveno výše uvedených 10 obcí s celkovým počtem 10 905 obyvatel, vyjmuta je ovšem věková skupina 0-9 let (celkem 1073 osob). Výběr je tedy tvořen souhrnně 9 832 obyvateli. Dotazováno bude 1% celkového výběru, pro snadnější účel zpracování cca 100 osob, v každé obci reprezentováno 10 dotazovanými. Výběr je uskutečněn metodou záměrnou.

V dotazníku jsou především sledovány následující parametry: A. BLOK KVALITY ŽIVOTA A OBČANSKÉ SPOKOJENOSTI - Spokojenost občanů se službami, vybavením a dostupnými možnostmi v obci a regionu, klasifikována dle velikosti obce B. BLOK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ - Názory na stav životního prostředí v obci a péče o něj, návrhy na zlepšení C. BLOK CESTOVNÍHO RUCHU A PÉČE O PAMÁTKY - Cestovní ruch, stav památek a péče o ně D. BLOK ROZVOJE OBCE - Potřebnost dotací v jednotlivých oblastech rozvoje obce E. BLOK INFORMOVANOSTI OBYVATEL O MAS PARTNERSTVÍ VENKOVA → V otázce informovanosti občanů o MAS Partnerství venkova: 136

• Výsledný kontrast mezi dotazovanými v největších městech daného území (tedy v Letovicích a ve Velkých Opatovicích) versus dotazovaní obyvatelé na vesnicích, kde lze předpokládat větší shodu v množství i obsahu informací. • Výsledný kontrast mezi obyvateli obcí, ve kterých je díky realizovaným projektům za účasti MAS Partnerství venkova předpoklad informovanosti obyvatel o tomto sdružení versus obce, kde tento předpoklad není očekáván.

VYHODNOCENÍ ankety II: První tři bloky jsou hodnoceny dle velikosti obce, konkrétně dle počtu obyvatel obce. Výsledné hodnoty jsou rozděleny do 3 kategorií - obce velké nad 3000 obyvatel, středně velké – 500 až 3000 obyvatel a malé do 500 obyvatel. Známkuje se jako ve škole, tedy 1 – výborně, 2 – velmi dobře, 3 – dobře, 4 – dostatečně, 5 – nedostatečně. Výsledná známka odpovídá průměru získaných odpovědí. Tabulka 170 A-BLOK KVALITY ŽIVOTA A OBČANSKÉ SPOKOJENOSTI Výsledná známka Velikost obce Do 500 500 - 3000 Nad 3000 obyvatel obyvatel obyvatel 1. Je podle Vás v obci dostatek Obchod 1 1 1 Služby 1 1 1 Kulturní zařízení 1 1 1 Sportovní zařízení 1 2 3 2. Zdravotnické služby v regionu Obvodní lékaři 1 1 1 Stomatologové 1 1 1 3. Péče o seniory v regionu Domovy důchodců 1 1 1 Dostupnost služeb 1 1 1 Akce pro seniory 2 2 1 4. Kvalita péče o předškolní děti v regionu Kvalita mateřských škol 1 1 1 Dostatek míst 1 1 3 Akce pro předškolní děti 1 1 1 5. Úroveň základního školství v regionu 1 1 1 Dostatek základních škol Kvalita výuky 1 1 1 6. Úroveň středního školství v regionu 137

Dostatek středních škol Kvalita výuky

1 2 7. Kapacita a kvalita bydlení Kapacita domů, bytů 2 Kvalita bydlení 1 Cenová dostupnost 2 Nabídka stavebních parcel 2 8. Dostupnost obce Hromadná doprava 1 Údržba komunikací 2 9. Dopravní situace v obci Stav dopravní situace 2 Značení, přechody 2 10. Podmínky pro podnikání v regionu

1 2

1 3

1 1 2 1

1 1 3 1

1 2

1 2

1 1

3 1

Možnosti podnikání 2 1 11. Kulturní, společenské a sportovní akce v regionu Nabídka 2 2 12. Sportování v regionu Možnosti 2 2 13. Veřejná prostranství v obci Dostatek veřejných ploch 1 1 Vzhled, estetičnost 2 2 14. Informovanost občanů o dění v regionu Úroveň informovanosti 2 2 15. Obecní úřad Kvalita služeb 2 2

1 2 3 2 2 2 2

Tabulka 171 B-BLOK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Stav ovzduší Stav vodních toků Stav půdy Stav lesů, parků

Výsledná známka Velikost obce Do 500 500 - 3000 Nad 3000 obyvatel obyvatel obyvatel 1. Stav životního prostředí v obci 1 1 1 2 2 2 2 2 2 1 1 2 2. Péče o životní prostředí 138

Péče ze strany obce Péče ze strany občanů

3 3

3 3

3 2

2 2

2 2

2

1

1 1

1 1

4 4 3 2

3 3 3 2

3 2

3 1

2

1

3. Veřejná zeleň Vzhled Údržba

2 2 4. Problematika černých skládek v okolí Existence 2 5. Pitná voda Kvalita 3 Dostatek 3 6. Nakládání s odpady Svoz a likvidace 4 Dostupné možnosti třídění 4 Vzdálenost kontejnerů na separaci odpadu 3 Jak využíváte možnosti třídění? 3 7. Stavby - rostlinná a živočišná výroba Vzhled v krajině 3 Dopady - hluk, zápach 2 8. Alternativní zdroje energie Vhodnost 3

Tabulka 172 C-BLOK CESTOVNÍHO RUCHU A PÉČE O PAMÁTKY Výsledná známka Velikost obce Do 500 500 - 3000 Nad 3000 obyvatel obyvatel obyvatel 1. Cestovní ruch Možnosti a podpora

3

2

2

3 3

3 3

2 2

2. Péče o památky Stav, vzhled Péče

D-BLOK ROZVOJE OBCE 1. Kam by podle Vás bylo nejvhodnější směřovat dotace? Číselné pořadí určuje důležitost opatření dle názorů obyvatel. 1. Vzhled obce – úprava veřejných prostranství, investice do výsadby veřejné zeleně, vytvoření veřejných ploch určených pro setkávání obyvatel a jejich odpočinek. 2. Oprava významných památek, především drobné sakrální architektury v intravilánu obce a jejím okolí – obnovit přirozený genius loci obce a paměť krajiny a zatraktivnit obec potenciálním návštěvníkům. 139

3. Rozvoj možností pro volný čas – projekty zaměřit především na děti a mládež a přizpůsobit se současným trendům (skatepark, in-line, BMX, lanová centra atp.) 4. Snížení nezaměstnanosti – zaměřit se zejména na vytvoření pracovních míst pro sociálně slabší spoluobčany 5. Rozvoj kultury, podpora spolků – SDH, sportovní oddíly, ochotnické divadlo, spolková činnost mládeže aj. 6. Podpora zelené ekonomiky a alternativních zdrojů energie 7. Podpora zemědělců

E-BLOK INFORMOVANOSTI OBČANŮ O MAS PARTNERSTVÍ VENKOVA 1. Výsledky šetření v centrech mikroregionů – v Letovicích a Velkých Opatovicích Grafy 39-47 dotazníková anketa II • Znáte MAS Partnerství venkova?

2. Výsledky šetření v obcích, které již mají za sebou některý z úspěšně realizovaných projektů za účasti MAS Partnerství venkova – obce Vanovice, Cetkovice, Vísky a Horní Smržov • Znáte MAS Partnerství venkova?

140

3. Výsledky šetření v obcích, které za sebou zatím žádný z úspěšně realizovaných projektů nemají – obce Světlá, Malá Roudka, Prostřední Poříčí a Skrchov

• Znáte MAS Partnerství venkova?

Pokud ANO (týká se celkem 41 osob):

• Co je dle Vašeho názoru hlavním cílem MAS Partnerství venkova?

141

• Setkali jste se někdy v minulosti s nějakým reklamním výrobkem či propagační akcí MAS Partnerství venkova?

• Uvítali byste více informací o MAS partnerství venkova?

142

• Kde jste se setkali s informacemi o MAS Partnerství venkova?

• Znáte nějaký projekt na kterém se MAS Partnerství venkova podílela/podílí?

143

• Kam by podle Vás měla MAS Partnerství venkova především směřovat svoje aktivity?

Náměty na zlepšení v jednotlivých oblastech, možná místa střetů Za každou kategorii je uvedeno vždy 5 nejčastějších odpovědí: PÉČE O PŘEDŠKOLNÍ DĚTI -‐ Budovat dětská hřiště, moderní prolézačky -‐

Zvýšit bezpečnost dětských hřišť

-‐

Dostatečná kapacita mateřských škol

-‐

Nabízet dětem dostatek volnočasových aktivit (předškoláček atp.)

-‐

Vyvážená a nutričně bohatá strava v jídelnách

ZÁKLADNÍ ŠKOLY -‐ Zlepšit úroveň výuky jazyků a jazykové schopnosti pedagogů, zvýšit nabídku výuky o nové jazyky, v současné době atraktivnější (francouština, španělština) -‐

Investice do vybavení škol a pomůcek do výuky (počítačové učebny, tělocvičny) 144

-‐

Více mladých učitelů s moderními metodami výuky

-‐

Více tzv. peer programů – tedy vrstevnických preventivních programů, zaměřených např. na vztahy ve třídě, šikanu, drogy atp.

-‐

Přeshraniční spolupráce škol, výměnné pobyty

STŘEDNÍ ŠKOLY -‐ Zkvalitnit výuku na středních školách, především na Opatovsku -‐

Na Opatovsku chybí kvalitní střední školy a kvalifikovaní pedagogové

-‐

Zlepšit úroveň výuky jazyků a jazykové schopnosti pedagogů, zvýšit nabídku výuky o nové jazyky, v současné době atraktivnější (francouština, španělština)

-‐

Podpora řemeslných oborů

-‐

Více tzv. peer programů – tedy vrstevnických preventivních programů, zaměřených např. na vztahy ve třídě, šikanu, drogy atp.

DOPRAVNÍ SITUACE, BEZPEČNOST NA SILNICI -‐ Opravy komunikací -‐

Častější policejní hlídky v obcích, v obcích je častý problém s dodržováním maximální povolené rychlosti

-‐

Na vesnicích časté znečištění veřejných komunikací průjezdy zemědělské mechanizace – občané požadují opatření ze strany obce

-‐

Údržba vegetace, která často snižuje přehlednost komunikací, často i zakrývá dopravní značení

-‐

Instalace radarových systémů měření rychlosti

KVALITA BYDLENÍ, PROBLEMATIKA PITNÉ VODY -‐ Opatření proti stále se zvyšujícím cenám stavebních parcel a bytů -‐

Vysoké ceny pronájmů

-‐

Výstavba bytů pro sociálně slabší

-‐

Nedostatek pitné vody, který často i zabraňuje nové výstavbě domů (př. Prostřední Poříčí)

-‐

Špatná kvalita pitné vody (př. Horní Smržov) 145

KULTURNÍ A SPOLEČENSKÉ AKCE -‐ Podpora místních spolků (SDH, ochotnická divadla) -‐

Investice do oprav kulturních domů a do jejich vybavení

-‐

Podpora folklóru (jarmarky, slavnosti atp.)

-‐

Podporovat typické akce jako jsou plesy, taneční zábavy, festivaly a koncerty

-‐

Soutěže pro mladé talenty

SPORT -‐ Krytý bazén -‐

Kluziště

-‐

Inovace – skateparky, in-line trasy, outdoorová centra, BMX

-‐

Zvýšit nabídku cvičení pro ženy, sportovních kurzů

-‐

Organizovat závody pro děti, mládež, ale i pro dospělé

PAMÁTKY -‐ Investice do oprav drobné sakrální architektury – kříže, boží muka, kapličky -‐

Opravy hřbitovů a kostelů

-‐

Investice do areálu zámku ve Velkých Opatovicích

-‐

Rekonstrukce památkových domů – bývalých záložen, továren

-‐

Informační tabule u významných objektů

VEŘEJNÉ PLOCHY A PROSTRANSTVÍ -‐ Úpravy veřejných ploch, údržba veřejné zeleně, výsadba dřevin – starat se především o prvky typické pro charakter vesnice, tedy návesní rybníky, lipové aleje atp. -‐

Dostatek příjemných přírodních koutů pro setkávání obyvatel obce

-‐

Investice do parků, typická skladba dřevin, vhodné parkové travní směsy, květinové záhony, zvýšit celkovou estetičnost

-‐

V obcích, které nemají vybudovanou kanalizaci problém, pokud potok znečištěný splašky protéká místem setkávání se dětí

-‐

Dostatek laviček a odpadkových košů (+ sáčky na exkrementy – Letovice), pítka

146

SLUŽBY OBECNÍCH ÚŘADŮ -‐ Zlepšit spolupráci zastupitelů města a občanů -‐

Více se dotazovat občanů na jejich názor

-‐

Dělat více pro potřeby občanů než pro prezentaci obce

-‐

Zpřehlednit informace na obecní vývěsce, internetu

-‐

Pořádat informační schůzky pro obyvatele dle potřeby

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ -‐ Investice do protipovodňových opatření, rozvolnění toků do meandrů, odtrubnění -‐

Budovat kanalizace, čisté vodní toky – akce pro veřejnost na čistění toků a jejich břehů, vhodná rybí osádka rybníků, výsadba doprovodné a břehové vegetace

-‐

Protierozní opatření (např. svah pod kostelem sv. Prokopa, Letovice)

-‐

Novou zástavbu situovat pouze na půdu s nízkou bonitou, zachovat tak produkční plochy pro obživu obyvatel a potřeby zemědělců

-‐

Zkvalitnit odpadové hospodářství – více kontejnerů na separaci odpadu (vesnice – často chybí kontejnery na plasty, Letovice – málo možností pro třídění papíru)

Závěr Hlavním cílem dotazníkové ankety bylo přiblížit obyvatelům území mikroregionů Letovicko a Malá Haná hlavní priority a cíle MAS Partnerství venkova a především získat od občanů tzv. zpětnou vazbu. Tedy od co nejširší a nejpestřejší skupiny obyvatelstva nasbírat cenné informace o tom, jak by oni sami postupovali při rozdělování finančních prostředků, určených na podporu rozvoje jejich obce, regionu. Dotazovaní měli možnost zahrát si na fiktivního "starostu regionu" a sami rozhodnout, kam by svoje snahy směřovali. I. Pokud bychom si priority a cíle, vyřčené z úst samotných občanů, postavily na stupeň vítězů, situace by vypadala následovně: II.

1. místo 147

2. místo 3. místo Oprava významných Rozvoj možností pro 1. místo památek, především Vzhled obce – úprava veřejných volný čas – projekty drobné sakrální zaměřit především na architektury – obnovit prostranství, investice do výsadby děti a mládež a veřejné zeleně, vytvoření genius loci obce a přizpůsobit se veřejných ploch určených pro zatraktivnit obec současným trendům setkávání obyvatel a jejich potenciálním (skatepark, inline, odpočinek návštěvníkům BMX, lanová centra atp.)

Dále by občané rozdělili finanční prostředky na níže popsané cíle v následujícím pořadí:  Snížení nezaměstnanosti – zaměřit se zejména na vytvoření pracovních míst pro sociálně slabší, nábor pracovních sil na veřejně prospěšné práce  Rozvoj kultury, podpora spolků – SDH, sportovní oddíly, ochotnické divadlo, spolková činnost mládeže aj.  Podpora zelené ekonomiky a alternativních zdrojů energie  Podpora zemědělců III. Dotazník se dále zaměřoval zejména na spokojenost občanů, kvalitu života v obci a regionu a stav životního prostředí a péči o něj. Šetření mělo především upozornit na možná místa střetů, problémy v obci a regionu a dotázat se obyvatel na to, co jim nejvíce vadí a co by rádi změnili. Mezi hlavní problémy, na které výsledky dotazníku upozornily, patří:  Nedostatečná úroveň odpadového hospodářství, nakládání s odpady. Často v obci chybí kontejnery na tříděný odpad a jiné možnosti separace odpadu, pokud ne, není četnost jejich svozu dostatečná. Přeplněné kontejnery a nepořádek okolo poté akorát odrazují obyvatele od třídění, znečišťují okolí a kazí celkový vzhled obce.  Nedostatečná péče o památky. Památky často chátrají, péče není věnována ani drobné sakrální architektuře (kříže, boží muka atp.). Obce tak často ztrácí svoji identickou 148

atmosféru, nejsou atraktivní pro turisty. U významných objektů v mnoha případech chybí informační tabule.  Nedostatečná péče o životní prostředí, především o vodní toky a půdu. V menších obcích chybí kanalizace. Často schází i dostatečná doprovodná a břehová vegetace, což podporuje splach znečišťujících látek do toků. V oblasti ochrany půdy je třeba zaměřit se více na protierozní opatření – časté případy především vodní eroze ochuzují půdu o ty nejcennější živiny, znehodnocují půdu a znemožňují jí plnit produkční funkci a zajišťovat tak obživu obyvatel.  Obyvatelé si často stěžují i na kvalitu a dostatek pitné vody, zejména v menších obcích. Jsou známy i případy, kdy díky nedostatečnému zajištění zásobování pitnou vodou není možná výstavba nových domů.  V mikroregionu Malá Haná není podle názoru obyvatel dostatečná nabídka a kvalita středních škol.  V Letovicích a ve Velkých Opatovicích nejsou dostatečné možnosti pro sportovní vyžití (krytý bazén, kluziště atp.). Lidé většinou za sportem dojíždí do Boskovic.  Investovat by se mělo i do staveb rostlinné a živočišné výroby – ty často svým vzhledem naprosto kazí okolní krajinu 5.

Analýza silných a slabých stránek (SWOT)

5.1.Ekonomika

a podnikání

Tabulka 173 •

• • • •

• • • • •

Silné stránky Výhodná poloha u podružného evropského dopravního koridoru (plánovaná komunikace R43) Ložiska nerostných surovin (žáruvzdorné jíly, cihlářské hlíny) Existence regionální železniční trati (trať č. 262) Volné stávající výrobní objekty Možnost nové výstavby na nevyužitých plochách v areálech zemědělské výroby s dostupnou infrastrukturou Probíhají přípravy průmyslových zón Relativně nižší míra nezaměstnanosti v rámci ČR Přítomnost větších podniků 149 Přizpůsobivost a flexibilita zaměstnanců v oblasti dělnických profesí Komparativní výhoda nižších nákladů na mzdy

• • • • • • • •

Slabé stránky Nízká míra podnikatelské aktivity Absence hnacích firem v širším území Podmíněně vhodné podmínky pro umístění nových investic Nepřipravenost pro nové investice, neúplná infrastruktura Špatná dopravní dostupnost a stav komunikací Menší podíl vysokoškolsky vzdělaných obyvatel Nízká kvalifikace a malá mobilita velké části obyvatel Obtížné podmínky pro začínající podnikatele

5.2.Technická

infrastruktura

Tabulka 174 Silné stránky

Slabé stránky

• Dostatečná hustota silniční sítě • Plánovaná výstavba rychlostní komunikace R43 • Existence mezinárodní železniční trati č.260 Brno- Česká Třebová (součást koridoru Berlín- Praha- Budapešť- Istanbul) • Hustá síť cyklotras • Dostatečné množství kvalitní pitné vody v regionu splňující normu ČSN • Ukončení plynofikace ve všech obcích (až na výjimky) • Dostatečné pokrytí rozvodnými sítěmi elektrické energie • Dobré podmínky pro využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie • Zájem o výstavbu rodinných domů- atraktivní území • Dostupnost telefonních služeb a Internetu

• •

• • • •

Příležitosti Využití podpory státu a EU při využití netradičních zdrojů energie Využití podpory státu a EU pro zlepšení stavu komunikací II. a III. třídy a místních komunikací Využití podpory státu a EU pro zajištění čistoty odpadních vod Využití programů pro podporu infrastruktury pro bydlení Optimalizace systému veřejné dopravy Využití programů pro rozvoj venkova

150

• Neuspokojivý technický stav silniční sítě • Pomalý postup výstavby rychlostní silnice R43 • Absence přechodů pro chodce před školami, nepřehlednými místy • Nízké využití regionální železniční trati • Nedostatečné čištění odpadních vod • Nepřipravenost infrastruktury pro nové investice • Nedostatečná ploch a připravenost území pro stavbu rodinných domů • Špatná dopravní obslužnost obcí o sobotách a nedělích • Neschválené územní plány ve všech obcích • Nevyužívání obnovitelných a alternativních zdrojů energie

Hrozby • Potíže v oblasti provozování regionálních železničních tratí • Nedostupnost investičních prostředků • Nedostatečná motivace ke třídění odpadů a využívání netradičních zdrojů energie

Tabulka 175

Silné stránky

• Velmi dobré půdní podmínky pro zemědělství, potenciál území • Tradice zemědělství a ovocnářství • Kvalifikované zkušené vedení zemědělských subjektů • Pružnost a přizpůsobivost pracovníků • Zájem o modernizace • Existence zemědělských podpor a dotací

•

•

•

•

•

• • •

• • • • • •

Příležitosti Využití podpory státu a EU směřující k modernizaci a zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství Zapojení do programů pro rozvoj venkova (metoda Leader) Diverzifikace zemědělství, doplňkové služby k zemědělské výrobě Rozvoj venkovské turistiky a nabídky ubytování na venkově (agroturistika, ekoturistika, hippoturistika) Podpora ovocnářství Zájem obchodu o kvalitní produkty a produkty ekologických hospodářství „Certifikace místních produktů“- značky garantující jejich kvalitu Pořádání různých propagačních akcí na prodej regionálních produktů Zlepšení informovanosti občanů o kvalitních výrobcích a jejich dostupnosti v regionu Účast zemědělských subjektů na výstavách, veletrzích, trzích a jarmarcích

151

•

• • • •

• • •

• •

Slabé stránky Převládající špatná ekonomická situace zemědělských podniků neumožňující investice a inovace Nedostatek moderních zpracovatelských kapacit, odbytových center zemědělských produktů, kvalitních skladovacích kapacit Redukované stavy chovů skotu s negativními dopady na hospodaření na zemědělské půdě a využití ploch horší kvality Nízká produktivita práce, přetrvávání dřívější praxe extenzívního hospodaření JZD Hrozby Potíže v oblasti zemědělství v rámci ČR a kraje, absence hnacích firem v regionu Výkyvy trhu Dumpingové ceny zemědělských produktů ze zahraničí Regulované objemy dodávek a vyráběných množství v rámci EU Choroby v zemědělství s dopadem na lidské zdraví (výskyt, mediální kampaň, pokles trhu) Kalamity a přírodní katastrofy Nedostupnost investičních prostředků Nízká aktivita při využívání nabízených podpor, zavádění inovací, pěstování netradičních plodin apod. Nedostatečná motivace ke zvyšování kvalifikace a vzdělávání Kolaps zemědělství, zaplevelení krajiny

5.3. Zemědělství

Tabulka 176

a lesnictví

Silné stránky

• Příznivé přírodní podmínky, příjemné krajinné prostředí • Jedinečná kulturní tradice spojená s prostředím, relativně živá lidová kultura a tradice • Relativně dobrý stav bytového fondu venkovských sídel, veřejných budov a prostranství • Spolkový život

•

• • • • •

•

• • • • • •

• • • • • •

Příležitosti Využití podpory státu a EU směřující k modernizaci venkovských regionů Zapojení všech subjektů území do iniciativy Leader Prezentace tradic a jejich podpora Mezinárodní spolupráce s jinými regiony Zapojení do programů pro rozvoj venkova Podpora alternativních ekonomických činností (řemesel, živností a služeb) ve venkovském prostoru Podpora venkovské turistiky Podpora „hrdosti“ na svůj region Systematická příprava projektů a získávání dotací podporujících rozvoj regionu Zřízení turistických informačních center ve vybraných obcích MAS Spolupráce s okolními územními celky (MAS, mikroregiony) Zkvalitnění informovanosti občanů (reg. tisk, www stránky) 152

• • • • •

Slabé stránky Potřeba dobudování technické infrastruktury (vodovody, kanalizace, místní komunikace, informační sítě) Nízký stupeň vybavení místní občanskou vybaveností a zařízeními veřejných služeb Nižší kvalita dopravní obslužnosti, obtížná dopravní dostupnost Potřeba sociální stabilizace mladé generace v regionu Vylidňování regionu Nepříznivá vzdělanostní struktura obyvatelstva znemožňuje vznik kvalifikovaných pracovních míst Zlepšení vzhledu obcí Hrozby Nízká účast občanů na programech rozvoje municipalit a regionu Nedostatek finančních prostředků k rychlejší realizaci potřebných investic Změny globálních podmínek ovlivňující udržitelnost rozvoje Setrvačnost extenzívního hospodaření v krajině Ztráta zájmu občanů o veřejné dění

5.4. Rozvoj

Tabulka 177

regionu

Silné stránky •

• • • • • • • • • • •

Zkušenosti samosprávy obcí z POV Zkušenosti MAS pracující metodou Leader Dobrá úroveň a aktivita místní samosprávy Velký pokrok ve vybavení venkova infrastrukturou Relativně kvalitní sociální prostředí Dobrá úroveň mezilidských vztahů, vysoká úroveň neformálních vztahů Volné objekty pro bydlení Dostatek prostoru pro novou výstavbu rodinných domů Dobrý stav základního vybavení pro sport a volný čas Zatím nízká úroveň výskytu sociálně patologických jevů Relativně dobrá síť MŠ a 1. stupně ZŠ

• • • • • • • • • • •

• • • • • • •

•

• •

•

Příležitosti Aktivizace obyvatel, spolků, neziskových organizací Nevyužitá veřejná vybavenost obcí (kulturní domy, školy, školky) Možnost využití volných hosp. budov Obnovení tradičních trhů, výročních slavností Sdružování finančních prostředků při realizaci rozvojových programů Zřízení informačního systému regionu a zpřístupnění informací prostřednictvím internetu Prevence sociálně patologických jevů formou a rozšiřování nabídky mimoškolních činností pro děti a mládež Aktualizace územních plánů ve spojení s informačním systémem o území Zkvalitnění a aktuálnost informací o dění 153 v regionu (zpravodaje, reg. tisk, www stránky obcí a spolků...) Celoživotní vzdělávání obyvatel

• • •

• • •

Slabé stránky Rezervy v oblasti spolupráce obcepodnikatelé- církve- NNO- občané Rezervy ve využití nevyužívaných výrobních a zemědělských objektů) Nízká vybavenost zdravotnickými zařízeními Nedostatečná vybavenost službami, v některých obcích i maloobchodem Vysoký podíl obyvatel dojíždějících za prací Zastaralé vybavení MŠ a ZŠ Nedostatečná nabídka středních škol Velký podíl osob dlouhodobě nezaměstnan. Absence náročnějších kulturních akcí Migrace obyvatel za prací a kvalitnějšími službami Nedostatek hřišť různých typů Nevyřešené plochy pro stavby nových rodinných domů, nedostatečná infrastruktura, územní plán Poptávka po penzionu pro seniory Hrozby Špatné uplatnění absolventů škol a rekvalifikačních kurzů Nedostatečná motivace ke zvyšování kvalifikace a vzdělávání Nedostatečná motivace ke spolupráci mezi sektory a zapojení občanů do rozvojových programů Ztráta zájmu občanů o veřejné dění a ztráta aktivit různých spolků Rušení škol v důsledku poklesu populace Nárůst sociálně patologických jevů v důsledku nedostatečných příležitostí volnočasových aktivit

5.5.Lidské

zdroje a občanská společnostŽivotní prostředí a

Tabulka 178 Silné stránky

Slabé stránky

• Atraktivní a kvalitní životní prostředí v rámci ČR • Rozmanitost přírodního prostředí, krajiny a sídel území celé MAS • Dobrý rekreační potenciál v letní sezóně • Kvalitní vodní zdroje • Vysoká úroveň přirozené úrodnosti zemědělských půd • Hustá síť cyklotras

Příležitosti

• Poškození životního prostředí a krajiny způsobené zejména nevhodnými způsoby hospodaření zemědělských podniků, relativně nízký stupeň ekologické stability území • Deficit vodních ploch • Nevyhovující stav vodních toků • Nedostatečné čištění odpadních vod • Nevyužívání obnovitelných zdrojů energie • Černé skládky na obecních pozemcích • Málo vodních prvků v obcích (pítka, fontány) • V důsledku špatné dostupnosti do zaměstnání a četnosti spojů častější využití vlastních vozů (zvýšená doprava, znečištění a zátěž krajiny) Hrozby

• Propojení ochrany krajiny s jejím obděláváním v inteligentním systému využívání přírodních zdrojů • Zmírňování dopadů zemědělské výroby na kulturní krajinu • Sladění zpřístupnění atraktivních lokalit MAS s masovou devastací krajiny • Tvorba vymezených naučných tras zajímavými místy regionu • Využití podpory státu a EU při využití alternativních a obnovitelných zdrojů energie • Využití programů pro rozvoj venkova • Realizace programu úspor energie • Zavedení systému třídění a sběru odpadů • Zavádění kompostáren a zpracování bioodpadů • Realizace programu revitalizace krajiny, obnova luk a pastvin • Zvýšené využití biomasy • Preventivní protipovodňová opatření

154

• Nedostupnost investičních prostředků • Narušení oběhu vody v krajině neuváženými technickými zásahy • Nedostatečná motivace ke třídění odpadů a využívání netradičních zdrojů energie • Přírodní katastrofy (povodně, polomy)

přírodní zdroje Tabulka 179 Silné stránky • Scénicky velmi zdravá a atraktivní krajina pro cestovní ruch • Dobré možnosti venkovské turistiky, agroturistiky ve vazbě na ovocnářství, chov koní apod. • Existující vysoká poptávka po aktivitách ve venkovské krajině • Návaznost na atraktivní turistické destinace regionu (Boskovice, Blansko) • Široká nabídka ubytovacích služeb • Hustá síť cyklotras • Poměrně dobrá úroveň zajištění základních kulturních a sportovních aktivit • Existence regionální železniční trati se spojením na Brno • Dobrá dostupnost krajských měst Brno, Olomouc na realizaci víkendových a krátkodobých výletů • Velké množství chat a chalup- sezónní zvýšení počtu obyvatel Příležitosti • Využití programů pro rozvoj venkova • Využití strukturálních fondů podporujících rozvoj cest. ruchu a návazných služeb • Podpora podnikatelských subjektů pracujících v cestovním ruchu • Realizace tematických programů venkovské turistiky • Cílená propagace (infocentra v regionu, tištěné letáčky s popisy lokalit, tras, památek, významných míst, internetové prezentace obcí a spolků na www stránkách, objednávkový systém ubyt. zařízení a služeb na ubytování „po netu“ • Zapojení do propagace v rámci JM kraje v rámci ČR • Mezinárodní propagace území a jeho krás (jazykové mutace propagačních brožur a www stránek, mezinárodní veletrhy a semináře cestovního ruchu) 155

• • • • • • • • • •

•

• • •

• •

Slabé stránky Nedostatečné vybavení území rozvinutou turistickou infrastrukturou Nedostatečná síť turistických cest, turistických programů Neuspokojivý stav silniční sítě Nízké využití regionální železniční trati Chybí turistická atraktivita nadregionálního významu Nedostatek víceúčelových hřišť a dětských hřišť a ostatních sportovních ploch Někde nepořádek v obcích- špatný dojem návštěvníků Nedostatečná nabídka služeb doplňkové turistické infrastruktury Chybí informační databáze o nabídce na území mikroregionu Neexistující organizační struktura cestovního ruchu v regionu Hrozby Pokles zájmu turistů v důsledku nedostatečně kvalitní či absentující infrastruktury v oblasti služeb cestovního ruchu Potíže v oblasti provozování regionálních železničních tratí Nedostupnost investičních prostředků na opravu památek a objektů lidové architektury Opožděnost nebo nepřipravenost na čerpání finančních podpor pro cestovní ruch z EU jak podnikatelů, tak obcí a tematicky zaměřených NNO Neúspěšnost aktivit směřujících k získání nových investorů Nedostatečná údržba tratí, jejich značení a vydávání map a popisů

5.6. Cestovní 6.

ruch

Vize a strategie hospodářského a sociálního rozvoje MAS Partnerství venkova

Při řešení otázek sociálně-ekonomického rozvoje integrovaného území je prioritou rozvoj venkovské společnosti a zlepšení života obyvatel, péče o krajinu a venkovské území, rozvoj turistiky a také podpora rozvoje restrukturalizační zemědělské a průmyslové výroby. Pro všechny oblasti je nutnou podmínkou rozvoje dobrá dopravní a technická infrastruktura a veřejná vybavenost obcí. Oba svazky obcí MAS se zaměřují na podporu aktivit, které vedou k oživení kulturního a společenského života v obcích, prohloubení navázaného meziregionálního i mezinárodního partnerství a spolupráci a součinnosti všech skupin místních obyvatel. Investice směřují do doplnění občanské vybavenosti obcí, zlepšení dopravní obslužnosti a místních komunikací, stavu veřejných prostranství a úrovně služeb. Dalšími řešenými oblastmi jsou koncepční příprava regenerace krajiny. Kultivované přírodní prostředí a kulturní aktivity jsou podmínkou na rozvinutí doplňkových ekonomických aktivit – rekreace, turistiky a agroturistiky. Podmínkou pro umisťování náročnějších investic je dostatek kvalifikovaných pracovníků v regionu. Předpokladem pro novou výstavbu a revitalizaci krajiny je postupné zpracování komplexních pozemkových úprav. Strategie je zpracována do roku 2013 a vychází ze 3. tématické osy Národního programu rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 Diverzifikace mimo zemědělství a kvalita života na venkově , kam patří následující okruhy zájmu MAS: • Opatření na diverzifikaci hospodářských činností venkova: diverzifikace do nezemědělských činností, podpora živností a mikropodniků (do 10 zaměstnanců), cestovní ruch • Opatření na kvalitu života: základní občanské vybavení a služby, infrastruktura, obnova a rozvoj vesnic, péče o přírodní a kulturní dědictví, osvěta • Školení venkovských subjektů • Budování schopností místních partnerství

Na základě dosavadního stavu poznání je možné formulovat vizi rozvoje MAS Partnerství venkova takto:

156

Dosažení harmonického a udržitelného rozvoje celého regionu v oblasti hospodářství, lidských zdrojů a podnikatelské činnosti, podporovaného odpovídající technickou infrastrukturou a rozvojem cestovního ruchu, v kvalitním životním prostředí za využití potenciálu všech složek obyvatel a partnerské spolupráce s ostatními regiony.

7.

Strategické cíle

Jednotlivé cíle strategie územního rozvoje pro území MAS Partnerství venkova byly stanoveny na základě definice vize MAS, dále zpracovaných strategií rozvoje obou mikroregionů (strategie mikroregionu Letovicko, Rozvojové strategie svazku obcí Malá Haná) a také na základě dotazníkových šetření uskutečněných v období červen-červenec 2010 na území jednotlivých obcí obou svazků obcí. Dále bylo ke tvorbě strategických cílů využito SWOT analýzy zpracované přípravným týmem MAS a dalších dílčích šetření a informací zástupců MAS ve vztahu k jednotlivým OÚ a obcím. Strategické cíle byly nadefinovány podle jednotlivých okruhů a oblastí zájmu. 7.1.Definice

strategických cílů

Strategický cíl 1 – Rozvoj a diverzifikace hospodářských činností, podpora zaměstnanosti Rozvoj podnikatelských aktivit malých a středních podniků na území MAS, podpora unikátní krajové výroby, nových efektivních technologií, tradičních řemesel, produktů a výrobků, podpora diverzifikace zemědělských subjektů do oblasti služeb, cestovního ruchu a dalších nezemědělských aktivit, má velký význam pro utváření celého území a následně i rozvoj zaměstnanosti v regionu. Úlohou MAS je integrace území v této oblasti, která probíhá prostřednictvím komunikace jednotlivých subjektů uvnitř MAS a dále veřejným projednáváním i mimo ni. Výslednými aktivitami je veřejná podpora této oblasti a výčet činností, vedoucích k růstu, zlepšení informovanosti a podpoře počtu MSP na celém území. Zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti občanů na celém území MAS je možné podpořit také např. zvyšováním vzdělanosti obyvatel, tj. pořádáním tematicky zaměřených vzdělávacích kurzů, zajištěním rekvalifikací atd. Nezbytná je úzká spolupráce s úřadem práce a nastavení nástrojů aktivní politiky zaměstnaností (např. veřejně prospěšných prací) podle specifik území regionu. Opatření 1.1

Zřízení průmyslových zón – investice do infrastruktury a příprava pozemků pro výstavbu

157

Opatření 1.2

Opatření 1.3 Opatření 1.4

Opatření 1.5 Opatření 1.6 Opatření 1.7

Podpora místního zakládání malých a středních podniků, zejména firem přinášejících výrobu s vyspělou technologií, vysokou přidanou hodnotou a s využitím místních zdrojů Podpora odbytu výrobků místních řemesel (tradiční trhy, jarmarky, poutě apod.) Podpora diverzifikace činností v zemědělství a doplňkových činností zemědělských rodin (agroturistika, alternativní energie apod.), adaptace zemědělského sektoru na evropské standardy Obnova a využití zanedbaných hospodářských budov pro podnikatelskou činnost Informační služby pro podniky Celoživotní vzdělávání a zvyšování vzdělanosti obyvatel

Strategický cíl 2 – Polyfunkční využívání a technická infrastruktura krajiny Pro rozvoj území je podstatná péče o kvalitní životní prostředí a udržitelnost krajiny. S touto oblastí je jednoznačně spjata i kvalita technické infrastruktury na daném území, jejíž budování je, jako v každé jiné venkovské oblasti v ČR, nákladným a dlouhodobým problémem (funkční vodovodní řády, ČOV, napojení na kanalizace a oprava a budování stokových systémů), trápícím většinu zastupitelstev obcí. Do tohoto strategického cíle spadá i ochrana území MAS před následky velkých vod, kterým jsou vystavena některá území MAS (protipovodňová a protierozivní opatření, suché poldry, retenční nádrže apod.). Podporováno bude využívání ekologických paliv, obnovitelných a alternativních zdrojů energie (biomasy, solární zdroje, speciální eko-kotle apod. ). Komplexní pozemkové úpravy přispívají k vyjasnění vlastnických vztahů a jsou významné pro rozvoj zemědělského i jiného podnikání. Z tohoto důvodu by obce měly dohlížet na jejich provádění a požadovat jejich brzké dokončení. Opatření 2.1 Opatření 2.2 Opatření 2.3 Opatření 2.4 Opatření 2.5

Podpora dobudování technické infrastruktury na území MAS Podpora využívání alternativních a obnovitelných zdrojů energie Návrh a realizace komplexních pozemkových úprav Realizace protierozních a protipovodňových opatření a opatření na zvýšení retenční schopnosti zemědělské a lesní krajiny Rozvoj prvků územního systému ekologické stability s vícefunkčním využitím (biokoridory, revitalizace říčních toků, protierozní prvky, stezky, místní komunikace) 158

Strategický cíl 3 – Obnova a rozvoj vesnic, kultura, sport, volný čas Předpokladem pro hodnocení obce jako atraktivního území, ve kterém lidé rádi, dobře a spokojeně žijí a pracují, je příležitost k bydlení, kvalitně vybudovaná infrastruktura v oblasti sociálních služeb (zajištění zdravotní a sociální péče), ale zejména také školství na všech úrovních, dále dobrá dopravní dostupnost a obslužnost v regionu, atraktivní vzhled celé krajiny a podpora volnočasových aktivit jednotlivců i spolků. Úkolem tohoto strategického cíle je rozvoj všech prvků, které podporují spokojený život občana na území MAS. Občanská vybavenost a dostupnost služeb jsou základními znaky kvality života v obci. Je třeba zajistit jejich základní úroveň, aby nedocházelo ke stěhování ven z obcí. Výstavba bytů pro mladé rodiny může rovněž výrazně přispět k udržení těchto obyvatel v obci. Také je potřeba udržovat a zkvalitňovat prostředí obcí a pečovat o historické a kulturní dědictví území obou mikroregionů. Žádaná je podpora volnočasových aktivit, společenských a kulturních akcí a ostatních spolkových činností. Úspěšný rozvoj obce je založen na lidech, kteří v ní žijí. I lidským zdrojů je třeba věnovat zvýšenou pozornost vedoucí k jejich rozvoji, a to nejen zlepšováním a dostupností celoživotního vzdělávání, ale také zlepšením informovanosti, budování informačních systému a dostupností těchto technologií. MAS pracující metodou Leader v rámci regionu na bázi partnerské spolupráce všech „vrstev“ subjektů. Efektivita rozvojových aktivit se zvyšuje při spolupráci veřejného a soukromého sektoru. Oba sektory mají svá specifika, své klady a zápory při realizaci jednotlivých činností. Je proto žádoucí využít silných stránek těchto sektorů a spolupracovat při běžné činnosti i při rozvojových projektech. Samozřejmostí je pak i navazování další spolupráce „vně“ MAS, s ostatními regiony a MAS, a to jak v ČR, tak i v zahraničí.

Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Opatření 3.4 Opatření 3.5 Opatření 3.6 Opatření 3.7

Podpora aktivit volného času Rozvoj informovanosti o dění na celém území regionu- provázanostinformační systémy, komunikační technologie, sítě Péče o kulturní dědictví, ochrana a obnova památek a místních pamětihodností, památek lidové kultury Podpora širších vazeb regionu, spolupráce na úrovni mezikrajské a mezinárodní, podpora nových aktivit (utkání, kulturní výměny, apod.) Rekonstrukce a výstavba objektů občanského vybavení, škol a zařízení pro výuku včetně investic do vybavení Rozšíření komunálních technických služeb, zkvalitnění nakládání s odpady Zlepšení dopravní obslužnosti obcí 159

Opatření 3.8 Opatření 3.9

Program účasti a iniciativy občanů při obnově veřejných prostor Výstavba a úpravy veřejných prostor (obnova veřejných prostranství a jejich funkcí, veřejné osvětlení, dlažby, výsadby apod.), obecní a rekreační zeleně, parků a úprava vodních toků v zastavěném území obcí

Strategický cíl 4 – Venkovská turistika, partnerství Cestovní ruch se ve vybraných částech MAS stal poměrně významným ekonomickým odvětvím; důležitou roli zde hraje agroturistika a venkovská turistika. K využití potenciálu cestovního ruchu je třeba vytvořit ucelený koncept a cílené produkty a tyto produkty účelně propagovat. Základním předpokladem rozvoje cestovního ruchu je dostatečná a kvalitní základní turistická infrastruktura. K těm patří zejména ubytování a stravování a také tvorba různých cyklotras a tematických stezek v terénu (naučné stezky, vodní trasy, hippostezky....). Na základní infrastrukturu pak navazují další doprovodné služby a produkty cestovního ruchu (cyklopůjčovny, muzea, vodní plochy ke koupání, místa občerstvení a odpočinku, průvodcovské služby, tematicky laděné pobyty, výlety apod.). Dobrá informovanost a propagace o produktech a nabídkách jednotlivým návštěvníkům regionu v celé MAS je nedílnou součástí dobře propracované kampaně v oblasti cestovního ruchu (infocentra, informační systémy, nezávislé turistické organizace, letáky, brožury, mapy......). Opatření 4.1 Opatření 4.2

Opatření 4.3

Opatření 4.4

Vybudování místní nezávislé turistické organizace, jejího zázemí a provozního zabezpečení Marketing cestovního ruchu, vytvoření loga, jeho registrace a následné zavedení do praxe v rámci mikroregionu, ve vnější prezentaci, v médiích apod. (korespondence obcí, www stránky, propagační materiály a další) Infrastruktura cestovního ruchu a) Areály pro koupání a letní rekreaci b) Lázeňská zařízení c) Zařízení pro agroturistiku d) Cyklostezky e) Trasy pro jízdu na koních (hippoturistika) f) Ubytovací kapacity, stravování, služby g) Drobná rekreační zařízení, kempy h) Výroční slavnosti, krajové speciality, možnost ochutnávky, nákupu i) Turistické informační centrum j) Informační tabule, navigace, inventář (přístřešky, lavičky, odp. koše apod.) Podpora iniciativ a nových služeb v oblasti cestovního ruchu, začínajících podnikatelů, investorů a jejich odborný růst 160

Opatření 4.5 Opatření 4.6 Opatření 4.7

Péče o krajinu, sídla a kulturní dědictví v zájmu cestovního ruchuzatraktivnění krajiny Dopravní dosažitelnost území Partnerství a spolupráce s ostatními mikroregiony a MAS, mikroregionem Mor. Třebová, navazování ostatních partnerství mezi MAS v ČR i zahraničí

Dosažení harmonického a udržitelného rozvoje celého regionu v oblasti hospodářství, lidských zdrojů a podnikatelské činnosti, podporovaného odpovídající tech. infrastrukturou a rozvojem cest. ruchu, v kvalitním životním prostředí za využití potenciálu všech složek obyvatel a partnerské spolupráce s ostatními regiony.

OBNOVA A ROZVOJ VESNIC, KULTURA, SPORT, VOLNÝ ČAS

Opatření 1.1:

Průmyslové zónyROZVOJ A investice, infrastrukt., příprava pozemků DIVERZIFIKACE

HOSP. ČINNOSTÍ, PODPORA ZAMĚST. Cíl 1: Vytvoření aktivního podnikatelského sektoru a zvýšení zaměstnanosti

Opatření 2.1:

Podpora dobudování POLYFUNKČNÍ tech. infrastruktury

VYUŽÍVÁNÍ A TECH. INFRASTR. Opatření 2.2: KRAJINY

Podpora využívání alternat. a obnovit. 161 Cíl 2: zdrojů energie Zlepšení stavu a udržení živ. prostředí, prevence přír. anomálií a katastrof

VENKOVSKÁ TURISTIKA, PARTNERSTVÍ

Opatření 3.1: Podpora aktivit volného času

Opatření 3.2: Rozvoj informovanosti Cíl 3: v reg. Zlepšení života na vesnici, infrastruktura soc. služeb, podpora volnočas. aktivit obyv.

Opatření 4.2: Marketing Cíl a4:propagace ruchu Rozvojcest. infrastruktury, služeb , akcí a propagace cestovního ruchu na území MAS, partnerství

Opatření 4.1: Vybud. nezávislé turist. organizace

Opatření 1.2:

PodporaMSP s vysp. technol., využití místních zdrojů

Opatření 2.3: Návrh Opatření 1.3:

Podpora odbytu výrobků míst. řemesel

a realizace komplexních pozemkových úprav

Péče o kult. dědictví, ochrana a obnova památek a lid.kultury

Opatření 2.4 Realiz. Opatření 1.4:

Podpora diverzifik. zemědělství a doplň. činností zem. rodin

Opatření 3.3:

protieroz. a protipov. opatření

Opatření3.4:

Podpora mezikraj. a mezinárod. aktivit

Obč. vybav, školyrekonstr., obnova

Opatření 1.5:

Opatření 1.6:

Opatření 1.7:

8.

9.

Opatření 4.4: Podpora iniciativ cestovního ruchu

Opatření 4.5: Péče o krajinu v zájmu cest. ruchu

Opatření 3.6:

Opatření 3.7:

Rozš.komun. a tech. služeb a nakládání s odpady

Zlepšení doprav. obslužnosti obcí

Informační služby pro podniky

Celoživot. vzděl. a zvyš. vzdělanosti

Infrastruktura cestovního ruchu

Opatření 3.5:

Opatření 2.5: Rozvoj prvků územ. systému ekol. stability

Obnova a využití zanedb. hosp. budov pro podnik. činnost

Opatření 4.3:

Opatření 4.6: Dopravní dosažitelnost území

Opatření 4.7:

Opatření 3.9:

Opatření 3.8:

Program účasti a iniciativ občanů

Výstavba a úprava veř. prostor

Partnerství+spolupr. s ostat.mikroregiony a MAS i zahranič.

Implementace a ocenění jednotlivých aktivit a návrh finančního plánu přeshraniční spolupráce Zásobník projektů

Zásobník projektů je krátkodobým, ale živým a neustále doplňovaným dokumentem, jehož účelem je konkretizovat a naplňovat cíle stanovené v obecné rovině Integrované strategie rozvoje území MAS . Shrnuje aktivity, jež by měly být na daném území realizovány v nejbližších 3 dalších letech. Aktivity blízké realizaci jsou většinou lépe připraveny a propracovány, aktivit plánované pro další období shrnují projekty většinou v úrovní záměrů, studií, výhledů. Všechny typy projektů pak slouží k naplnění strategických cílů. Jde o „nejpracovnější“ část strategie rozvoje, kterou je nutné aktivně rozvíjet a průběžně kontrolovat její plnění. Nejméně každé dva až tři roky je třeba posoudit dosažený pokrok, navrhnout nové projekty, resp. oživit staré nerealizované projekty a vyhodnotit reálnost cílů 162

stanovených v programu rozvoje. Optimální je ale každoroční revize projektů a témat, provedení úprav či doplnění nových záměrů. Tento strategický dokument MAS Partnerství venkova je zpracováván v době, kdy členové MAS mají již zkušenosti s realizací projektů MZe v rámci programu Leader ČR 2006 a dvouletou zkušenost s realizací Strategického plánu Leader z osy IV. Programu rozvoje venkova. Svazky obcí jako samostatné celky mají zkušenosti s realizací „partnerských projektů“ uvnitř mikroregionů, a to jak na bázi obec-obec, tak na bázi obce- spolkypodnikatelské subjekty-občané. Samotné obce mikroregionů pak mají velkou zkušenost s realizací vlastních investičních záměrů, projektů, akcí a iniciativ, jsou zapojeny do Programu obnovy venkova a již několik let využívají možnosti získat finanční prostředky z různých dotačních titulů v rámci kraje, v rámci ČR (např. Zelená úsporám) i v rámci strukturálních fondů ( Program rozvoje venkova, Regionální operační program NUTS II JV, Operační program životní prostředí, Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost apod. a ostatních aktivit EU (například projekty přeshraniční spolupráce ČR-SR). Na území MAS existuje množství rozvojových záměrů, které vyjadřují představy o potřebných krocích rozvoje území v nejbližším období. Pramenem k získání informací o těchto záměrech byl jak široký průzkum veřejnosti, tak informace poskytnuté starosty jednotlivých obcí, které mají navázánu těsnější spolupráci mezi podnikatelskými subjekty a spolky uvnitř regionu. V následujících tabulkách jsou sumarizovány aktivity a projekty, které se v rámci území MAS připravují a je předpoklad je realizovat v nejbližším období, tedy v letech 2011 až 2013.

Tabulka 180: Předpokládané akce-aktivity v jednotlivých obcích mikroregionu Letovicko pro léta 2011-2013

Náklady v tis. Kč Letovice 2011-2013 Vodovod Slatinka Parkoviště Nové město Cyklostezsky Sběrný dvůr u TS Rekonstrukce náměstí Rekonstrukce místních komunikací Protipovodňová opatření poldr Kladorubka Rozhledna

2 700 4 300 6 000 5 500 5 000 12 000 5 000 1 200 163

Sportoviště – kluziště Vodovod Chlum Objekt stálá výstava z historie města a regionu Vodovod Babolky Koupaliště rozšíření Kulturní dům vzduchotechnika Rekonstrukce ČOV Vodovod Novičí Rekonstrukce VO Rekonstrukce drobné architektury Deštná 2011-2013 Oprava místních komunikací Stavba kulturně společenského areálu Dětské hřiště Horní Poříčí 2011-2013 Místní komunikace Horní Smržov 2011-2013 Rozhledna, stezka Kanalizace, čistírna Křetín 2011 – 2013 Chodníky Kulturní dům – modernizace Oprava OÚ Lazinov 2011 – 2013 Výměna všech septiků za ČOV Čistící filtr před zátokou Míchov 2011 – 2013 Dřevěný altán Oprava místních komunikací Pamětice 2011-2013 Zasíťování stavebních pozemků Petrov 2011-2013 Oprava hostince, vestavba podkroví Rekonstrukce KD a vestavba podkroví Příprava výstavby kanalizace a ČOV Prostřední Poříčí 2011 – 2013 164

3 000 5 800 5 500 4 500 7 000 3 000 12 000 5 500 4 500 2 000 1 200 1 000 500 1 000 4 000 10 000 1 500 4 000 400 3 000 300 90 800 400 850 700 600

Rekonstrukce mostů Roubanina 2011 – 2013 Rozhledna s hvězd. tel.+techn. zázemím Inž. sítě pro plánovanou byt. výstavbu Skrchov 2011 – 2013 Oprava vodovod Borová + napojení části Oprava hasičské zbrojnice Obnova stromového porostu na hřišti Revitalizace okolí obecního úřadu Stvolová 2011 – 2013 Parkovací plochy, hřiště Rozšíření vodojemu ve Vlkově Autobusová čekárna Chodníky u st. silnice Vísky 2011 – 2013 Rozšíření prameniště vodovodu Hřiště s umělým povrchem Inženýrské sítě pro rod. domy Obecní rybník Vranová 2011 – 2013 Inženýrské sítě pro RD Kabiny na hřišti

1 300 3 000 2 000 1 500 100 50 400 900 350 300 400 1 200 2 000 5 000 3 000 3 000 5 000

CELKEM

151 640

Tabulka 181: Předpokládané akce-aktivity v jednotlivých obcích mikroreg. Malá Haná pro léta 2011-2013 Náklady v tis. Kč Borotín 2011-2013 Odkup pozemků na stavební parcely Oprava střechy nad kulturním domem Projekt inženýr. sítí ke stavebním parcelám Výstavba podkrovních bytů na MŠ Oprava koupaliště a sportovního areálu Oprava pavilonu v arboretu

500 150 200 2 000 1 000 500 165

Rekonstrukce vodovodu Cetkovice 2011-2013 Rekonstrukce veřejného osvětlení Inženýr. sítě k nové zástavbě Výměna oken ZŠ Malá Roudka, Skočova Lhota 2011-2013 Dřevěný altán – Skočova |Lhota Rekonstrukce hřiště Opravy místních komunikací Revitalizace zeleně Světlá 2011-2013 Oprava místních komunikací ČOV Rozšíření budovy OÚ Šebetov 2011 – 2013 Oprava místních komunikací Pořízení herních prvků a vzdělávacích pomůcek do MŠ Úprava zázemí pro společenské akce v zámeckém parku Uhřice 2011 – 2013 Oprava místních komunikací Úsobrno 2011 – 2013 Kabiny pro TJ Úsobrno Oprava místních komunikací Vanovice, Drválovice 2011-2013 Rekonstrukce a dostavba kulturního domu Oprava ZŠ a MŠ Vanovice Výstavba domu s pečovatelskou službou Rekonstrukce výletiště u kulturního domu Dětské hřiště v Drválovicích Rekonstrukce vodovodu ve Vanovicích Protipovodňová opatření ve Vanovicích Posílení vodovodu o nový zdroj Velké Opatovice 2011 – 2013 Chodníky Kanalizace Oprava zámku 166

1 000 750 3 000 600 90 5 000 500 1 000 1 000 1 000 2 000 1 000 500 700

2 500 2 000 1 500 2 500 1300 5 500 450 120 1 300 9 500 1 750 2 000 2 000 4 000

Oprava komunikací Dům peč. služby Škola – hřiště Zdravotní středisko – okna Hasičské auto Rekonstrukce ČOV

6 000 50 000 3 000 1 000 8 000 50 000

CELKEM

174 410

Tabulka 182: Předpokládané společné akce-aktivity mikroregionu Letovicko pro léta 2011-2013 Mikroregion Letovicko 2011 - 2013 Zdravě, krásně a bezpečně na Křetínce Dobudování, obnova a rozšíření cyklostezek v mikror. CELKEM

8 000 2 500 10 500

Tabulka 183: Předpokládané společné akce-aktivity mikroregionu Malá Haná pro léta 2011-2013 Mikroregion Malá Haná 2011 - 2013 Zadání a zhotovení projektu na turistickou rozhlednu v mikroregionu Vybudování turistické rozhledny Vybudování naučných stezek včetně info tabulí Uspořádání setkání mikroregionu ČR Vybudování půjčovny kol včetně vybavení CELKEM

300 3 000 500 400 500 4 700

Tabulka 184: Předpokládané společné akce-aktivity mikroregionu MAS Partnerství venkova pro léta 2011-2013 Mikroregion MAS Partnerství venkova 2011 - 2013 Partnerský projekt Našim nejmenším Partnerský projekt Našim dětem Partnerský projekt Cestička do školy 167

(Celkem 2 950) (Celkem 4 900) (Celkem 4 400)

1 065 MAS PV 1 310 MAS PV 999 MAS PV

CELKEM

10.

3 374

Závěr

Dlouhodobá strategie rozvoje MAS Partnerství venkova vychází z kontextu regionální politiky ČR. Jejím hlavním a dlouhodobým cílem je : Dosažení harmonického a udržitelného rozvoje celého regionu v oblasti hospodářství, lidských zdrojů a podnikatelské činnosti, podporovaného odpovídající technickou infrastrukturou a rozvojem cestovního ruchu, v kvalitním životním prostředí za využití potenciálu všech složek obyvatel a partnerské spolupráce s ostatními regiony.

Činnost MAS směřuje ke zvyšování atraktivity členských obcí z hlediska využití potenciálu krajiny v oblasti cestovního ruchu, zlepšení dostupnosti a vyžití těchto služeb i pro občany, ale také k prohlubování spolupráce s ostatními regiony v rámci ČR i mimo ni. Cílem aktivit je uchování a rozvoj potenciálu obou mikroregionů v návaznosti na lokální zdroje, zvýšení propagace regionu jako destinace cestovního ruchu s odpovídajícím kulturně-sportovním zázemím a místem pro spokojený život všech občanů a podnikatelů, sdružení a spolků. Cílem je také využití synergického efektu ze spolupráce s ostatními regiony, tvorba společných projektů s efektivitou i pro další území. Zvýšení podpory využívání těchto zdrojů povede k diverzifikaci ekonomických činností místních podnikatelů v zemědělství a k celkovému zlepšení ekonomického prostředí na venkově vedoucímu k trvale udržitelnému rozvoji a stabilizaci pracovních příležitostí na 168

venkově. Pro rozvoj cílové oblasti regionů sdružených do Místní akční skupiny je nezbytné využití přírodního potenciálu pro agroturistiku díky velmi vhodným podmínkám – půvabnosti zemědělské krajiny, v němž rozvoj agroturistiky a cykloturistiky jako šetrné formy cestovního ruchu představuje vhodný doplněk, neboť region se nachází mezi třemi dálkovými cyklotrasami celostátního významu. Kvalitativně už byly a dále budou procesy a aktivity MAS posíleny připravující se další návaznou spoluprací MAS Partnerství venkova s jinými MAS či sdruženími pracujícími na principu Leader nebo subjekty s regionálními prioritami, a to jak v rámci regionu, tak v rámci ČR i mimo ni, v zahraničí.

169

Místní integrovaná strategie hospodářského a sociálního rozvoje

Recommend Documents