Miroslav Sígl Novinář Spisovatel Kronikář Básník
Miroslav Sígl - pietní akt - 7. 9. 2013
Program 11 hod. – Kostel sv. Jana Křtitele § hudba - varhany Jakub Přibyl § úvodní slovo § hudba § básně Miroslava Sígla recitují členové Literárního klubu Pegas § filmová projekce s hudbou
12 hod. – hřbitov v Obříství § ukládání urny
§
13 hod. – restaurace „U Králů“ § oběd a přátelské posezení s hudbou
Kostel byl s laskavým svolením zapůjčen panem Igorem Havelkou
Dřevěná zvonička u kostela
Kostel sv. Jana Křtitele
Varhaník Jakub Přibyl
Jiřina Síglová
Jaroslav Schnerch
Jindra Lírová
Blanka Štráchalová
Filmová projekce
Domove můj
Bloudil jsem sám
Etudy z domova psával jsem tu tiše, vzpomínal přitom na lásku, dneska mi pero vyschlo, nic už nenapíše, pro vísku drahou, pro krásku.
Bloudil jsem sám ulicemi Prahy a tolik lásky v srdci měl. Vítr mi s deštěm plašil klid, co chvíli já jsem oněměl.
Domove milovaný, rád se k tobě vracím, co všechno netáhne mi náhle hlavou… Patříme k sobě, já nic nepoztrácím, příhodu jedinou pro mne navždy drahou.
V sváteční náladě já slyšel zvony znít a v první zahradě jsem marně hledal klid.
Bylo to v lednu, příkrov ledu hladký lákal mne k sobě víc a víc. Už nechtěl jsem se vrátit zpátky, když náhle uklouzl můj střevíc.
Všude byly oči dvoje, dvoje ruce, dvojí smích, marně čekal kroky tvoje a střevíčky tiché v nich.
Do bažin tůně zapadl jsem zcela, záchranu marně hledal jsem kolem. A pot můj mrznul, co se řinul z čela. Volal jsem o pomoc, loučil se s Bohem.
Vonělo jarem tohle dopoledne, a tys mně tolik chyběla. I toulal jsme se ještě od devíti k jedné, slza mi v oku ulpěla.
Jakoby zázrakem vyvázl jsem z tůně, a doma maminka zmrzlého vzkřísila. Navždy si pamatuji, když mé srdce stůně, že slzy maminka s radostí mísila. Vzpomínky z dětství, moje domovino, jsou s tebou spjaty poutem trvalým. Kde dříve rodilo se ještě víno, tam vidím kvésti aspoň rozmarýn.
Všechno jsem pověděl Ne, už se neskrývám, nestydím za city, vůní tvých kadeří býval jsem opitý, všechno jsem pověděl (nic ve mně nedříme?) co jsem měl na srdci, to bylo v duši mé…
Cesta Co všechno ve mne nevyvolá hřbitůvek s cestou polní, která už vede od kostela a snoubí se dál s vískou dolní. Slyším ty tklivé na trumpetu tóny a vidím hlavy nachýlené dolů. Z dáli nám znějí do těch kroků zvony, těžko, ach, přetěžko jdeme spolu. Všechny své milé jsem už doprovodil, zbyl jsem tu na světě jakoby sám. S jakou já radostí jsem domů chodil, teď koho v té naší obci mám? Těžko bych hledal v širém světě vísku – jako ty naše milé a skromné! Na cestě srdéčko našel jsem v písku vyryté dneska už jenom pro mne.
Jsi moje a já tvůj Jsi pro mne inspirace věčná, jsi moje přímka nekonečná, jsi vítr, který čechrá mysl, jsi dálka, která se ke mně blíží, jsi okno s renesanční mříží, jsi nad krajinou jarní vlání, jsi knížka, která se stěží shání. Jsi láska moje milovaná, jsi pro mne od večera – zrána, jsi pro mne vším, co mám, jsi, ano jsi můj drahokam a přesto kamínek jsi prostý, jsi hostitelkou, která čeká hosty, jsi moje láska, jenom moje, a já mám pro Tebe jen ruce dvoje, svou náruč a svůj pevný stisk, jsi moje pokladnice, jsi můj zisk. Jsi růže – jiřina, která neuvadne, jsi útloboká stráň, na níž se mládne, jsi knížka milá, otevřená, jsi, ano jsi moje něžná žena a já Tvůj muž, který Tě neopouští (půjdeme spolu pralesem i pouští?), jsi ranní vláha, jsi kapka rosy, a já jsem žíznivý, hladový, bosý, mám pro tebe všechno, co může muž Ti dát, jsi rozkrojený chléb, jsi voda čistá, jsi muškát.
Jsi pro mne čistý nepopsaný list, do něhož mohu psát a Ty můžeš číst, jsi oheň, který mne v srdci pálí, jsi písnička, kterou jen pro nás hráli, jsi tango, valčík, ča-ča moje, jsi královna ze včelího roje, jsi tajuplné kouzlo, které mámí, jsi váza v pokoji mé mámy, jsi tóny znějící harfa má, jsi moje velká neznámá. Jsi obraz, který maloval Chittussi, já si Tě hledám, najdu si pro Tebe výraz, který dozraje, až budem spolu hledět do kraje mých i Tvých snů a dětských bájí, kdy budem aspoň na chvilenku v ráji. Jedno si milá pamatuj: jsi moje a já Tvůj.
Návrat domů
Smutný list
Krajino mého dětství i mého domova! Má duše tolik teskní i srdce mé stoná.
Držím zas v rukou smutný list – mám nebo nemám vůbec číst věty, které tak studeně voní? Cítím z nich stesk a zvony zvoní. Mí přátelé a známí odcházejí, zjitřelé jizvy po nich zejí. Nehledej tragédii, ani drama, jsi kolikátá co zůstala sama. Ne, tohle sbohem není poslední, posečkej rána, až se rozední – a najdeš kolem věcí na tisíce, uprostřed nich bude hořet svíce. Myšlenky jeho nikdy nevyblednou. Ty půjdeš za ním také jenom jednou…
Kukačka volá v dubinách, tatínek kosu naklepává, na cestě k háji zvedá se prach a maminku zas bolí hlava. Dozrálo žito, vane z luk, husy se ženou ze vrátek. Na pastvě u brůdku sním jak kluk, těším se, těším na pátek. Kreslím si v tichu komůrky a naši hrabou v lese listí. Děda si přišel pro kůrky, chci mu své verše čísti. Zamrzlá tůně s rákosím a příkrov sněhu na polích. Za odpuštění tě prosím, mne už to tolik nebolí, krajino mého dětství i mého domova!
Loučení Nemám rád loučení – vždy mi to připadá, že se s někým vidím naposled, a já přece každému přeji a tedy i sobě, abychom tu ještě dlouho pobývali, i když je ten život jeden z nejtěžších… Odcházím, ale co na tom záleží…!? Dobře i nedobře mi mezi vámi bylo. Na vše zlé zapomenu a i vás prosím: chraňte to dobré, co po mne zbylo, nebylo nikdy úmyslem mým někomu škodit. Odpusťte prohřešky, chyby či slova, říkal jsem vždycky a říkám znova: Odcházím, ale oč tady vlastně běží? Nejde-li o život, na jiném nezáleží… Tak už jen přání vám, kteří zůstáváte: mějte rádi práci, kterou děláváte, važte si křehkých vztahů mezi sebou, piště jen o tom, o čem jste pravdou přesvědčeni, neslužte podvodům, lžím a přetvářkám, nechť vaše svědomí je stále čisté, cit s rozumem jsou u vás v rovnováze, a to jsou hodnoty, které jsou vždycky jisté, pak překonáte hravě všechno, snáze… Takže se ani neloučím, Zůstávám v duchu mezi vámi A mezi dobré lidi se budu rád vracet…
Jan Střížovský a Jakub Přibyl
Paní starostka Jitka Zimová a manželé Dokoupilovi
Dcera Jana Bartůňková
Jiřina Síglová, Lenka Střížovská a Jana Bartůňková
U hrobu nestůj…. U mého hrobu marně budeš stát a marně plakat, naříkat a lkát – Já nespím tam – já nejsem v země klínu, jen zvadlé tělo uložili v hlínu. Já letím s větrem – já jsem jeho dech, já duhou hraji zrána na květech, jsem diamantů třpyt na vloček bílé pláni, sluneční polibek, jenž zrno volá k zrání, jsem zpěvem kapek v dešti podzimním a mlhou večera nad krajem tiše bdím… Jsem dotek, jenž ptáka zvedá v let, stříbrným svitem hvězd se dívám v tento svět… A kdybys k hrobu někdy jíti chtěla, já nejsem tam - vždyť já jsem nezemřel – Své slzy osuš, setři smutek, žal, já nespím tam – já žiji věčně dál…
Pomník navrhl a zhotovil Akademický sochař Jiří Kubík Realizace: Kamenictví Obříství
Přátelské posezení v restauraci U Králů
Na návštěvě u paní Růženy Musílkové
Růžena Musílková a Miroslav Konečný
Vlastimil Dokoupil, Miroslav Konečný, Růžena Dokoupilová a Lenka Střížovská
Jak šel život...
Rodiče Antonín a Pavlína 1940 - Obříství
1941
1942 - Obříství
1947
1948 - Mladá fronta
1949 - Bratislava
23.12.1950 svatba s Květou
1951 - Rudý Letov
1952 - s dcerou Janou
1951 - Bulharsko
1953 - syn Mikoláš
1954 - s dcerou Lenkou
1946
1961 - Hospodářské noviny
1962 - Prázdniny na Orlíku
1. máj 1968 - s dcerou Lenkou
1968 - Československá televize
1971
1973 - s pejskem Jiskrou
1967 - promoce
1972 - první auto
1974 - UTRIN
1969 - ČTK
1972 - Tranzitní plynovod
1975 - s matkou a sestrami Vlastou a Aloisií
1975 - promoce dcery Jany
1977 - svatba dcery Lenky
1977 - s maminkou
1979 - Svatba syna Mikoláše
1983 - budování Obříství
1975 - dovolená
1976
1980 - BVV Brno
15. 10. 1983 - svatba s Jiřinou
1984 - s vnukem Michalem
1984 - s vnukem Jaroslavem
1986 - s vnoučaty: Michalem, Petrem, Štěpánkou, Martinem a Jaroslavem
1986
1989 - Sametová revoluce
1990 - rok vydání
1988
1989 - s vnučkou Štěpánkou
1992
1990 - vánoce u Bartůňků
1990 - rok vydání
1987 - s vnukem Vladimírem
1993
1994 - dovolená na Slovensku
1996 - 70. narozeniny
1998
1999 - rok vydání
2000 - autogramiáda
2000 - rok vydání
1995 - Obříství
1997 - kronikář Obříství
1997 - rok vydání
1997 - rok vydání
1999 - rok vydání
1999
2001 - rok vydání 2001 - 75. narozeniny
2002 - povodeň
2002 - rok vydání
2005
2006 - rok vydání
2006 - 80. narozeniny
2007 - rok vydání
2007 - autogramiáda
2008 - rok vydání
2008 - zahradní slavnost Hippies
2009
2009 - rok vydání
2009 - s Kamilou Moučkovou
2010 - se svým zetěm Janem
2011 - rok vydání
2011 - rok vydání
2011 - 85. narozeniny
2011 - se synem Mikolášem
2011 - s dcerou Janou
2012 - rok vydání
2010 - rok vydání
2012 - s dcerou Lenkou
2012 - rok vydání
2012 - setkání s Věrou Čáslavskou
2012 - 86. narozeniny
2012 - pravnučky Barbora a Eliška
2012 - pravnučky Daniela a Andrea
ŽIVOTNÍ KRÉDA M. SÍGLA PRO NĚŽ STOJÍ ZA TO ŽÍT: 1. Práce 2. Rodina 3. Odpovědnost a schopnost zvládat sám sebe a své okolí 4. Přátelé 5. Orientace na budoucnost
Štepánka Bartůňková
Eliška Síglová
Barbora Síglová
pravnučka
pravnučka
k 3. 3. 2009
k 14. 7. 2012
RODOKMEN Miroslava Sígla
Daniela Kutinová
Andrea Kutinová
pravnučka
pravnučka
k 20. 1. 2012
k 1. 8. 2007
Petr Sígl
Iveta Síglová
Martin Sígl
Lucie Síglová
Vladimír Sígl
Michal Kutina
Zlata Frišová
vnuk
manželka vnuka
vnuk
manželka vnuka
vnuk
vnuk
partnerka vnuka
vnuk
partnerka vnuka
k 3. 3. 1980
k 12. 1. 1984 rozená Čechová
k 28. 4. 1981
k 16. 1. 1986 rozená Čechová
k 24. 12. 1986
k 13. 3. 1978
k 8. 7. 1984
k 23. 8. 1983
k 29. 3. 1980
Jaroslav Kutina Vlasta Rajnošková
vnučka
k 24. 7. 1986
Jan Bartůňek
Jana Bartůňková
Mikoláš Sígl
Hana Síglová
Jaroslav Kutina
Lenka Střížovská
Jan Střížovský
zeť
dcera
syn
snacha
1. zeť
dcera
2. zeť
k 10. 3. 1953
k 21. 7. 1951 rozená Síglová
k 21. 7. 1953
k 7. 7. 1956 rozená Kollerová
k 12. 2. 1948
k 1. 10. 1954 rozená Síglová
k 16. 5. 1954
Květa
MIROSLAV SÍGL
1. manželka
Jiřina 2. manželka
k 1. 11. 1926 = 17. 11. 2011 rozená Egerová
k 25. 9. 1926 = 5. 12. 2012 Novinář, redaktor, publicista, básník, kronikář obce Obříství
k 6. 7. 1941 rozená Fricová
Aloisie Šandová
Antonín a Pavlína Síglovi
Vlasta Plachá
sestra
rodiče Aloisie, Vlasty a Miroslava
sestra
k 18. 2. 1920 = 22. 12. 1977 rozená Síglová
k 15. 10. 1891 = 15. 10. 1968
k 26. 10. 1895 = 15. 5. 1985
k 12. 2. 1922 = 17. 8. 1992 rozená Síglová
Rodokmen byl vytvořen v roce 2013
