MikroRNA – nový člen klubu nukleových kyselin
��
lupracovníci popsali třídu molekul mikroRNA, které regulují expresi určitého genu u myší stejným způsobem – destrukcí příslušné mediátorové RNA. Regulovaný gen je odRibozomální, transferová a mediá- povědný za určení pozice budoucích torová (messenger) RNA jsou již na končetin myšek, nově objevené minebi molekulární biologie stálice- kroRNA tedy hrají významnou roli mi. V poslední době se mezi ně ne- v embryonálním vývoji obratlovců. omaleně dere nový typ molekul RNA, Dalším příspěvkem k rychle se rozmikroRNA. Tyto molekuly jsou opro- víjejícímu studiu mikroRNA je studie ti jiným typům RNA nezvykle malé, Sandry Floydové a Johna Bowmapatří ovšem mezi významné regulá- na z Kalifornské univerzity v Davitory genů. Fungují jako tlumiče (si- su, kteří objevili archaický mechanizlencery) – dokážou přerušit produkci mus regulace genové rodiny III. třídy určitého proteinu (viz též Vesmír 84, HD-Zip genů u rostlin založený prá198, 2005/4). vě na mikroRNA. Uvedené geny řídí Donedávna se předpokládalo, že se vývoj stonku a listů u všech studovachování molekul mikroRNA u zvířat ných skupin suchozemských rostlin a u rostlin zásadně liší. Nová studie a vždy jsou regulovány pomocí mikamerického týmu laboratoře Davida roRNA. Vazebný region pro regulačBartela ukazuje, že to není tak úpl- ní mikroRNA a sekvence samotných ně pravda. Již nějakou dobu se vědělo, mikroRNA sledovaného typu jsou že u rostlin funguje mikroRNA často u všech studovaných rostlin (mechu, tak, že zablokuje produkci proteinu játrovky, kapradiny, douglasky, tidestrukcí mediátorové RNA, která su a huseníčku) vysoce konzervativslouží k přenosu informace mezi ge- ní, tedy v podstatě stejné. Přitom jde ����������������������������������������� nem a proteinem. Bartel a jeho spo- o první popis regulace pomocí mikroRNA u nekvetoucích rostlin vůbec. Pozorovaný mechanizmus regulace III. třídy HD-Zip genů prostřednictvím mikroRNA bude rozhodně starý, minimálně stejně starý jako suchozemské rostliny samy, tedy nějakých 400 milionů let. (Science 304, 594–596, 2004; Nature 428, 485–486, 2004) ��������������� Stanislav Mihulka ������������������ ��
�
�
������������� ������������� �� ���������������� ���������������� � � � � � � � � � �� � � � ���������������� ���������������� ������������� ����������� � ������������ ������������ ���������� � ������������ �������� � �� � � �� ����� ���� ���� ��
INZERCE 409
�������� ������ ��������������� �������������� ��������������� � � � �� �� � � � � � ��������������
Smrt morčete U savců bylo detailně popsáno, jak souvisí velikost těla se způsobem života a reprodukce – velká zvířata jsou většinou dlouhověká a mají méně potomků, o které se pečlivě starají; malá zvířata naopak žijí krátce, ale kompenzují vysokou úmrtnost čilým množením. Mezi těmito dvěma póly existuje plynulé kontinuum, přičemž vztah mezi intenzitou reprodukce a tělesnou hmotností lze popsat mocninnou funkcí (viz Vesmír 83, 130, 2004/3 a 83, 508, 2004/9). Ovšem i u toho zjevného pravidla existují výjimky, které ukazují, v jakých mantinelech se škála možností reprodukčních strategií savců může rozprostírat. Takovou nedávno popsanou odchylkou je morče uruguayské (Cavia magna) – jako typický malý savec žije ve vysokých populačních hustotách, brzy dosahuje pohlavní dospělosti a po narození má před sebou řádově měsíce života. Čekalo by se, že podobně jako naše myši nebo křečci bude rodit i velké množství málo vyvinutých mláďat. Ovšem vrhy morčat naproti tomu mí-
vají jedno až dvě mláďata, která jsou velmi samostatná a za několik hodin po narození již všude běhají za svou mámou. Jak to že tak nízká množivost nevede k jejich vyhubení? Odpověď spočívá v přežívání mláďat po narození – úmrtnost mladých morčat je podstatně nižší než u jiných hlodavců jejich velikosti a zastíní i takové obry, jako jsou zajíci. Dilema jak se vypořádat se silným predačním tlakem na dospělé jedince neřeší morče obvyklým zvyšováním kvantity potomstva, ale investicí do kvality. Evoluční tlaky, které k této originální životní strategii vedly, nejsou zatím známy. (Journal of Animal Ecology 74, 171–180, 2005) Jiří Reif
Byl Sherlock Holmes léčen psychoanalýzou v Čechách?
Ve výročním suplementu The Lancet (364, 56, 2004) nazvaném „Medicína, zločin a trest“ je kromě jiných medicínsko-kriminalistických úvah i článek doktora Chamberse z Ústavu pro bioetiku v Chicagu nazvaný „Nemocní detektivové“. Conan Doyle ve svém románu „Znamení čtyř“ z r. 1890 naznačuje, že Sherlock Holmes byl narkoman, a hlavně v románu „Skandál v Čechách“ (A Scandal in Bohemia, 1891) popisuje, jak Holmesovu narkomanii léčil „detoxikačními“ postupy psychoanalýzou přímo sám náš rodák Sigmund Freud. Vratislav Schreiber
Ste béčko? Môžete žiť dlhšie! Japonskí výskumníci zisťovali v skupine 269 vyše storočných ľudí z okolia Tokia početnosť výskytu jednotlivých krvných skupín (A, B, AB a 0) a porovnali ju s frekvenciou výskytu týchto krvných skupín u 7153 osôb, ktoré žijú v tej istej oblasti. Zistili, že v súbore vyše storočných sa oveľa častejšie vyskytuje krvná skupina B, ako v kontrolnom súbore (P = 0,04). Tento pomer sa prejavil aj u 118 starších osôb v kontrolnej skupine. Asi tretina zo skupiny vyše storočných netrpela závažnými chorobami, napríklad rakovinou. Tieto zistenia japonských výskumníkov tedy naznačujú, že v Japonsku, kde ľudia žijú priemerne dlhšie ako európska populácia, by sa osoby s krvnou skupinou B mohli dožiť vyššieho veku ako ostatní. (Experimental Gerontology 39, 1563–1565, 2004) Gabriel Hocman
http://www.vesmir.cz | Vesmír 84, květen 2005
249
JAZYKOVÝ KOUTEK
Začátek a konec času Začněme od konce. Jak napsal básník básníků, něco překrásného se končí a něco překrásného se počíná. A protože každý náš den koneckonců nemusí být jedna báseň, omezíme se na redukovanou verzi: něco se končí a něco se počíná. Pozoruhodné je, že konec a počátek (či začátek, to je jedno) mají společnou minulost. Prastarý společný kořen kon (s tvrdým jerem na konci) znamenal kraj nějaké činnosti, řady apod., a to jak z jedné strany (počáteční), tak z druhé (koncové). Brzy se významy rozrůznily a vznikla dvě slova. Společný původ je v nich dosud zakódován, ale kdybych měla vysvětlit, proč je (po)čínat a končit v zásadě totéž, nejspíš bych vás od dalšího čtení odradila poněkud nezáživným vysvětlováním praslovanského dloužení samohlásek, měkčení souhlásek a střídání samohlásek ve kmeni. Snad postačí, když upozorním na příbuznost se slovesem konat a na jeho odvozeniny dokonat či skonat, které naznačují, jak asi dnešní význam slova konec (druhý kraj řady) vznikl. Vzdálenější příbuzné lze vystopovat i v neslovanských jazycích – např. v latinském recens či v řeckém kainos (obojí znamená nový, tedy vlastně počínající). Je ovšem mnoho předmětů, které nemají začátek a konec, nýbrž dva konce bez začátku. Mluvíme například o obou koncích vesnice či, chcete-li, třeba jitrničky. Říká se, že každá hůl má dva konce (může jí být zbit i ten, kdo jí někoho zbil). Některé věci je radno vzít za správný konec, ale při hledání toho správnějšího můžeme být s rozumem v koncích. Ba dokonce může být leccos bez konce – jednou hluboký cit, jindy dlouhý proslov. Čeština dokonce umožňuje jít až na konec světa, ačkoli se na tak kulatém tělese musí dost těžko hledat, a pokud vím, našel jej zatím jen Jules Verne. Jak dlouho trvá konec?* Teoreticky by měl nastat s poslední vteřinou časového úseku. Když ale jedeme 24 hodin vlakem, trvá konec jízdy zhruba hodinu, po kterou hrabeme v tašce a díváme se, kam jsme dali klíče od bytu. Cestujeme-li dvě hodiny, smrskne se konec na nějakých deset minut. Teprve když popojedeme jednu stanici tramvají, přijde konec až nakonec. Konec, jehož „program“ neseme ve svém podvědomí, se tedy mění v závislosti na délce cesty, přestože na samotné vztyčení těla a uchopení zavazadla potřebujeme pokaždé stejné množství času. Máme-li hodinky, pak si můžeme porovnávat čas subjektivní (plynoucí lineárně pořád pryč) s časem objektivním (neúprosně se opakujícím). Brzy zjistíme, že se buď předbíháme, nebo zpožďujeme. Člověk totiž umí čas ubíjet, ukrádat ho Pánu Bohu, předběhnout čas nebo se vrátit v čase. A někdy se jeho čas zastaví, přestože hodinky neochvějně šlapou dál. Jindy jako by úplně přestaly fungovat, navzdory skutečnosti, že dnes už jsou i obyčejné hodinky poměrně přesné a časové znamení je synchronizováno na celém světě. Přesto se nám pořád stává, že práci doháněnou v hodinu dvanáctou vykonáváme třeba v šest ráno. Vyučovací hodina mívá zpravidla jen pětačtyřicet minut místo šedesáti a soukromá hodina jich může mít taky sto dvacet. Úřední hodina si vůbec trvá jak chce, a když hodina udeří, stihne to i za vteřinu. Propustit na hodinu vás můžou za minutu, zatímco těžká hodina prvorodičky může trvat celý den. Soluňským bratřím, kteří k nám přinesli kromě křesťanství i slovanské písmo, prý trvala godina dokonce rok (god), a přitom stihli tolik práce. Asi uměli hospodařit s časem, tedy s každou hodinou. V každou hodinu zub času hlodne a zdá se, jako by hodiny utíkaly zas o něco rychleji. Snad je to tím, že se točí stále dokola, kdežto čas vyměřený člověku jde pořád dál, až na konec. Pavla Loucká * Autorem nápadu o různém „trvání konce“ je pan MUDr. Radvan Bahbouh (publikováno ve sborníku Sympozia rodinné terapie, Hejnice 2004)
250
Vesmír 84, květen 2005 | http://www.vesmir.cz
Obezita a mužská potence – dvě strany jedné mince
Živé organizmy jsou podle všeho příliš složité na to, abychom je nějakým jednoduchým trikem přinutili zásadně změnit metabolizmus nebo chování. Každá taková změna mívá většinou další – nezamýšlené a zhusta nežádoucí – následky. Taková situace by nastala, kdybychom se rozhodli řešit problémy s obezitou zablokováním orexinu, což je protein s hormonální funkcí (z ř. orexis – nadměrná chuť k jídlu). Jak se před časem zjistilo, orexin stimuluje nadledvinky k produkci kortizolu, který je v určitých případech přímo odpovědný za vznik obezity. Selský rozum napovídá, že vyřazením orexinu bychom mohli rozvoji obezity zabránit. Snad mohli, ale jak ukazuje nedávná studie výzkumného týmu Harpala Randevy z University of Warwick, muži by to tvrdě odnesli. Orexin je totiž překvapivě aktivní ve varlatech a v penisu, kde má v řadě různých buněk své receptory. Ovlivňuje také buňky produkující ve varlatech „samčí“ pohlavní hormon testosteron a reguluje například i transport a uskladňování zárodečných buněk, ze kterých ve varlatech vznikají spermie. Množství orexinových receptorů v penisu naznačuje, že orexin reguluje i činnost penisu, především erekci. Je tedy zřejmé, že blokování orexinu není pro terapeutické postupy při léčení obezity úplně vhodné. Především muži se budou muset poohlédnout jinde. (Journal of Clinical Endocrinology and Metabolism 89, 1957–1962, 2004/4) Stanislav Mihulka
Energetický konflikt u táhnoucích lesňáčků O životě tažných ptáků na hnízdištích toho dnes víme již poměrně hodně, dokonce bych si dovolil tvrdit, že leckdy může být problém zjistit nějakou novou skutečnost. Situace se ale prudce změní poté, co hnízdící ptáci vyvedou mláďata a vydají se na cestu do svých zimovišť. Jako mávnutím kouzelného proutku zmizí ptáci našim očím z dohledu a můžeme se jen dohadovat, jak vypadá jejich život po celých 8 měsíců, než se opět objeví v naší zahradě. Proč tomu tak je? Problém je to zejména metodický. Sledovat jedince jakéhokoli druhu v prů-
Přírodou Českého středohoří
INZERCE 455
běhu celého roku je velmi náročné a dopátrat se tímto způsobem k věrohodným zjištěním ještě těžší. Jednou z nejsofistikovanějších možností je využít analýzu stabilních izotopů z per odchycených ptáků, tak jak to provedl tým vedený Ryanem Norrisem z kanadského Ontaria u amerického lesňáčka lejskovitého (Setophaga ruticilla). Metoda je založena na skutečnosti, že pelichající ptáci zabudovávají do svých nových per právě tolik izotopu daného chemického prvku, kolik jej s potravou přijímají z okolního prostředí. Po porovnání hodnot zjištěných u ptáků s hodnotami známými z přírodního prostředí dokáže znalý badatel u odchyceného jedince poměrně přesně určit, ve které oblasti v loňském roce přepelichal. Lesňáčci jsou nuceni řešit konflikt mezi třemi energeticky nejnáročnějšími údobími života, kterými jsou hnízdění, pelichání a migrace. Nejstrategičtějším řešením je energetické výdaje pokud možno co nejvíce oddělit, což v praxi znamená: vyhnízdit, přepelichat do nového šatu, a potom se vydat na cestu k zimovištím. Nehnízdící a dříve hnízdící lesňáčci to tak opravdu dělají. Ptáci, kteří vyvádějí mláďata v pokročilých fázích sezony a investují do reprodukce více úsilí, jsou však vzhledem k „časové tísni“ nuceni pelichat v průběhu tahu. Energetická náročnost takového počínání je vysoká a projeví se na fyzické kondici. Naneštěstí pro lesňáčky ovlivňuje jejich kondice sytost oranžové barvy na právě vznikajících ocasních perech, která jsou znakem kvality samce – samice si podle nich vybírají svého pohlavního partnera.
Zajímáte se o demografii? Doporučujeme: www.demografie.info
O čem psal před lety
INZERCE 464
JIŘÍ KINSKÝ: Chráněná krajinná oblast České středohoří. Průvodce po maloplošných chráněných územích Druhé doplněné a upravené vydání, vydala obecně prospěšná společnost Milešovka, Ústí nad Labem 2004, 52 stran, 79 Kč Objednávky na adrese: Leopold Kukačka, Vaňov 41, 400 01 Ústí nad Labem, tel./fax 475 211 639, e-mail:
[email protected]. Při platbě předem se neúčtuje dobírka a balné.
Po ukončení růstu se již složení per nemění a světlejší pera zůstanou ptákům pelichajícím za tahu až do následující hnízdní sezony. Ať chtějí nebo ne, v kategorii méně atraktivních samečků zůstanou. R. Norris a jeho kolegové tak ukázali způsob, jímž může investice do hnízdění a pelichání u tažného ptačího druhu ovlivnit sociální postavení jedinců v následujícím roce. (Science 306, 2249–2250, 2005) David Hořák
V ČR dosud nejvyšší spotřeba alkoholu Podle materiálů WHO (Regional Office for Europe, 2001) souvisí spotřeba alkoholu na jednoho obyvatele úzce se škodami, které alkohol působí, tj. s nemocností, úmrtností, trestnou činností pod vlivem alkoholu či sociálními problémy. Na rozdíl od většiny evropských zemí – včetně Slovenska nebo Polska, kde se v devadesátých letech 20. století dařilo spotřebu alkoholu snížit nebo alespoň stabilizovat – v České republice spotřeba rostla a nejspíš dosud roste (zatím jsou k dispozici údaje z r. 2003). Jen pro ilustraci: Roční spotřeba čistého alkoholu na osobu stoupla od r. 1960 z 5,9 litru na více než 10,2 litru v roce 2003. Spotřeba piva vzrostla v tomtéž časovém úseku ze 109,9 litru na 161,7 litru; pití čtyřicetiprocentních destilátů vzrostlo z 2 litrů na 8,4 litru, tedy na více než čtyřnásobek (Statistická ročenka ČSSR, ČSFR a ČR, 1960–2003). Hlavní příčinou nepříznivého vývoje je neschopnost přijímat a účinně prosazovat opatření omezující dostupnost alkoholu. Dosud jsou poměrně nízké ceny alkoholických nápojů, nízké je i zdanění alkoholu, a restrikce reklamy alkoholických výrobků jsou dokonce nedostatečné. Ladislav Csémy, Karel Nešpor
Věhlasný badatel Tesla poukazuje na ohromnou energii, tkvící ve švédských vodopádech a předpovídá proto Švédsku velikou technickou budoucnost. Málo pronikne na veřejnost z výzkumů velikého badatele tohoto ze samoty jeho ve Skalistém pohoří severoamerickém; co však občas slyšíme, jest téměř neuvěřitelno. Tesla chce sílu vodopádů beze všeho vedení a bez znatelné ztráty síly převáděti na každé libovolné místo na zemi; tak prý v Kalifornii do dálky 1000 km úplně bez drátu a se ztrátou necelého 1 % síly. „Niagara Company“ dovolila mu nyní konati podobné pokusy na svých závodech při vodopádu Niagarském. Zde míní Tesla způsobiti elektrické stojaté vlny, z nichž pomocí vhodných přístrojů prý možno bude na libovolném místě bráti sílu elektrickou obzvláště k osvětlování, neboť chvěje elektrické ve vzduchoprázdných rourách jeviti se budou jasnou září. To zdá se nám téměř býti plodem obraznosti! Budoucnost ukáže světu, zda ideje Teslovy se uskuteční! […] V naší říši tkví ve srážkách atmosférických, v bystřinách a vodách pohoří, ve vodopádech ohromná energie, která posud jen málo využitkována jest. Někde v pohoří, kde spád řek po většině vodou oplývajících jest veliký, těží se již síla jejich, tak na př. ve Štýrsku elektřinou získanou z rychlotoké Mury pohánějí se stroje velké papírny a j. Není daleka doba, kdy všecky naše železnice postupně budou přeměněny v železnice elektrické, a jest proto důležito plně oceniti ohromné bohatství přírodních zdrojů ve vlastech našich. Že pohon elektrický postupně na celé čáře vytlačí pohon parní, ukazuje se přítomně v Hollandsku, kde americká společnost „Holland-American Construction Company“ má již dnes jistinu 5 mill. dollarů na stavbu rozsáhlé sítě drah elektrických v Hollandsku. Vesmír 15. srpna 1906, s. 243
http://www.vesmir.cz | Vesmír 84, květen 2005
251
���� ����������������������������������
������� ���������������
���������������������������������������������������� ������������������������������������������ � �������
����������� ������������� � �� �������������������������������������� ���������� ����������������������������������������� ���������� ����������� ���������������������������������������������������� ������������������� ����������������������
Kari proti malárii? Kurkuma (Curcuma longa) je vytrvalá bylina z čeledi zázvorovitých (Zingiberaceae), dorůstající výšky až jeden a půl metru. Má podlouhlé listy, žluté květy a masitý oddenek, kvůli kterému se v řadě asijských zemí pěstuje. Po spaření, oloupání, šetrném usušení a rozemletí se oddenky používají k ochucování a přibarvování pokrmů. Kurkuma je důležitou složkou koření kari, žluté barvivo kurkumin se používá v řadě potravin pod kódovým označním E100. Pro člověka je kurkumin zcela netoxický i v dávkách, které o mnoho řádů převyšují možný obsah v těch nejkořeněnějších a nejpřibarvovanějších potravinách. Naproti tomu některým cizopasným prvokům tato látka nedělá příliš dobře.
Kurkumin v koncentracích řádu miligramů na litr zastavuje množení trypanozom a leishmanií. Testy se prováděly na původci spavé nemoci (Trypanosoma brucei) a na ničivce Leshmania major. Ještě slibnější jsou výsledky pokusů s původci malárie. Třetina myší infikovaných jinak spolehlivě smrtící dávkou Plasmodium berghei se dokonale vyléčila, když počínaje třetím dnem po infekci dostávaly v potravě po pět dnů tolik kurkuminu, kolik odpovídá dávce 1 gramu na deset kilogramů živé váhy. V pokusech in vitro kurkumin zastavoval také růst Plasmodium falciparum, které je původcem jednoho z druhů lidské malárie, a účinkoval i na kmen rezistentní vůči standardně používaným chlorochinonovým antimalarikům. Malárie patří mezi nejrozšířenější choroby na světě a léky proti ní jsou obvykle
��
�� �
�� ���
���� � kurkumin
252
�
�
Vesmír 84, květen 2005 | http://www.vesmir.cz
INZERCE 447
���������������� ���������������������� ���������������� ������������������������� ���������������� �� ������������������������������������������ ������������������������������������� ����������������������������� ����������� ����������������������������������������� ��������������������� �������������� ����������������������� �������������� �������������������������� ��������������������������������������������� ���������������������������������� ����������������������������������������� ������������ ������������������ ������������ ����������������� ��������������������������������������������������������������������������� �������������� ���������������� ����������������������������������������������������������� ���������������������������
poměrně toxické. Kdyby se jako nový lék osvědčilo netoxické a dost snadno dostupné žluté potravinářské barvivo, byla by to velká věc. (Biochemical and Biophysical Research Communications 326, 472–474, 2005) Oldřich Lapčík
Urychlí se léčení senné rýmy? Senná rýma je nepříjemné onemocnění, jímž trpí na světě mnoho alergiků. Tělo reaguje na alergeny produkcí histaminu, který rozšiřuje cévy. Následkem zvýšeného toku krve je pak zvýšená teplota cév. Působením antihistaminů naopak teplota cév klesá. Tyto poznatky jsou základem nové fotonické metody, kterou vyvíjejí ve Frauenhoferově ústavu technologie pro toxikologii a experimentální medicínu v Hannoveru. Metoda umožňuje vybrat nejvhodnější antihistaminový lék pro určitého pacienta. Infračervenou kamerou se nemocnému změří teplota nosu před použitím léku a po něm. V ověřovacích pokusech badatelé sledovali kontrolní skupinu lidí, kteří sennou
Môžu mobilné telefóny škodiť? Na nádorové choroby zomiera u nás asi každý piaty občan. Na tomto varovnom údaji sa nemalou mierou podieľa znečistenie životného prostredia, okrem iného aj pôsobenie elektromagnetického poľa (elektrosmog), ktorému je vystavený od narodenia až do smrti každý tzv. civilizovaný človek. Výskumníci zistili, že u osôb, ktoré používajú často (dlhšie ako 25 minút denne) mobilné telefóny, sa výrazne znižuje tvorba a vylučovanie hormónu melatonínu. Táto látka sa tvorí v organizme človeka prevažne v noci a môže ho chrániť pred rakovinovým ochorením. Jeho splodinu (6-hydoxy melatonín sulfát) stanovovali výskumníci v moči používateľov mobilných telefónov. Zistili významné zníženie obsahu tejto látky v porovnaní s tými, ktorí mobilné telefóny nepoužívajú. Zníženie obsahu melatonínu sa ešte zvýrazňuje (P < 0,05) u tých osôb, ktoré sú priamo vystavené pôsobeniu elektrického poľa, ako napríklad elektrikári. Zníženie obsahu melatonínu by teda mohlo znamenať aj zvýšenie rizika v porovnaní s osobami, ktoré mobilné telefóny nepoužívajú. Mobilné telefóny vytvárajú totiž elektromagnetické pole podobné žiareniu mikrovlnky, ktoré však pôsobí v bezprostrednej blízkosti mozgu človeka. Nie je preto vylúčené, že sa v budúcnosti zvýši výskyt nádorov mozgu práve u častých používateľov mobilných telefónov. (Int. J. Radiat. Biol. 78, 1029–1036, 2002) Gabriel Hocman
Papoušek kakapo se zotavuje Nelétavý noční papoušek kakapo (Strigops habroptilus) patří k nejzajímavějším zástupcům vesměs pozoruhodné fauny Nového Zélandu. Mnohé z jejích druhů však byly v minulosti vinou lidí či dovezených zvířat vy-
INZERCE 456
rýmou netrpí. Dali jim dávku různých léků s antihistaminem, a pak simulovali záchvat senné rýmy dávkou histaminu. Výsledky byly průkazné, a tak bude následovat další testování na pacientech. Postup je jednoduchý a umožňuje rychle vybrat vhodný lék. (Photonics Spectra 38, 164, 2004/8) Zdeněk Šesták
Z rozhodnutí ministra životního prostředí České republiky se od 1. dubna 2005 změnil Český ekologický ústav na CENIA, českou informační agenturu životního prostředí. CENIA bude nadále příspěvkovou organizací Ministerstva životního prostředí. Náplní práce CENIA bude koordinace získávání, hodnocení a interpretace informací, které se týkají životního prostředí a s tím související ochrany lidského zdraví a kvality života. Odborné informační služby budou k dispozici zejména veřejnosti a zároveň budou podporou výkonu státní správy. CENIA, česká informační agentura životního prostředí, 100 10 Praha 10, Kodaňská 10, www.cenia.cz
hubeny nebo početně zdecimovány. Jedním z akutně ohrožených tvorů se stal i zmíněný zavalitý zelenožlutý papoušek, jehož počty se v průběhu 20. století dále zmenšovaly ze stovek na pouhé desítky. Ochranáři proto zahájili řadu kroků, které měly zabránit dalšímu poklesu jedinců a následnému zániku celého druhu. Pro chov zvířat v zajetí se někdy používá termín „chov v lidské péči“ a právě u kakapa je tato formulace velmi výstižná, protože každému jedinci či vajíčku je věnována intenzivní pozornost. Probíhající záchranný program je zatím úspěšný. Celkový
Vzniká CENIA, česká informační agentura životního prostředí
počet kakapů se v první polovině devadesátých let 20. století pohyboval kolem 50–55 jedinců a právě práce ochranářů se do dnešních dnů projevila stoupajícím počtem těchto papoušků. V letošním roce se vylíhnutím tří kakapů zvýšil počet jedinců na 86 zvířat, což je velmi potěšující zpráva. Kromě toho se další mláďata (pravděpodobně pět) očekávají v příštích několika týdnech. Snad se tento stoupající trend udrží i nadále. (http://news.bbc.co.uk/ 2/ hi/science/nature/4384813.stm, http://www.kakaporecovery.org.nz/ kakapointro.html) Jan Robovský
Xenopus Přednáškový cyklus
od 17 hodin ve Faustově domě v Praze 2 na Karlově náměstí 502/40
• Pořádá Vesmír a Akademický klub 1. LF UK • Pravidelně každý druhý čtvrtek v měsíci • Zveme všechny, kteří se chtějí setkat s autory Vesmíru a diskutovat s nimi
9. června 2005
Jaroslav Hyršl
Drahé kameny Svatováclavské koruny a jiných středověkých památek Svatováclavská koruna je jedním z nejkrásnějších světových uměleckých předmětů i z hlediska použitých drahokamů. Autor se zabýval jejich výzkumem již dvakrát a zjistil řadu zcela nových skutečností včetně pravděpodobného původu kamenů. Pro srovnání studoval i další předměty z doby Karla IV., např. Korunovační kříž a několik relikviářů. Jednodušší, ale také zajímavá z hlediska použitých drahokamů je výzdoba mnohem staršího Relikviáře sv. Maura.
http://www.vesmir.cz | Vesmír 84, květen 2005
253
