ROK 2015
V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH Mgr. Markéta Chýlková, Potravinářská komora ČR Konec roku 2014 a začátek roku 2015 byl poznamenán poměrně zásadními změnami v označování potravin způsobenými jednak nařízení (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení (EU) č. 1169/2011“), které nabylo účinnosti 13. prosince 2014, a jednak poslední novelou zákona o potravinách, která nabyla účinnosti 1. ledna 2015. Oběma předpisům se Svaz pečlivě věnoval ve svém časopisu. V uplynulém roce ale probíhala intenzívní příprava novel jednotlivých prováděcích předpisů k zákonu o potravinách. Představena byla také další novela zákona o potravinách a probíhala také bouřlivá diskuse nad novelou zákona o významné tržní síle. praktik řetězců, a to v podobě ZVTS, který nabyl účinnosti 1. února 2010. Významnou tržní sílu ZVTS předpokládá u soutěžitelů, jejich roční obrat přesahuje pět miliard korun, pokud tuto domněnku nevyvrací okolnosti spojené se strukturou trhu, překážkami vstupu na trh, tržním podílem dodavatele a odběratele, jejich finanční silou, velikostí obchodní sítě odběratele či velikostí a umístěním jeho jednotlivých prodejen.
Novela zákona o významné tržní síle Vláda ČR dala 9. března 2015 zelenou novele zákona č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále jen „ZVTS“), která na ní doslova a do písmene „ležela“ téměř rok. V květnu roku 2014 poslal do mezirezortního připomínkového řízení novelu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“). Po vypořádání připomínek vedeném přímo zástupci samotné Legislativní rady vlády však novela čekala na schválení vládou až do března 2015. Nevyvážený vztah mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli je problémem, který začal vyvstávat již v průběhu 90. let minulého století po příchodu nadnárodních maloobchodních společností do ČR. Na trh vstoupilo celkem 15 obchodních řetězců a ve vztazích mezi odběrateli a jejich obchodními partnery se začaly objevovat dosud neviděné praktiky, které postupně sílily jak s úbytkem malých nezávislých prodejen, tak s nástupem velkých hypermarketů v období po roce 2000. Pozdní splácení faktur, platby za zařazení na seznam dodavatelů, za reklamní akce či za umístění zboží na výhodnější místo v regálech supermarketů se staly běžnou praxí v českém maloobchodním prodeji potravin a v téměř nezměněné podobě je vidíme i dnes. Dodavatelé přitom nemají proti tomuto jednání žádné možnosti obrany (a na evropské úrovni je tento fakt zdůrazňován opakovaně). Po velmi dlouhých diskusích a mnoha pokusech se až v roce 2009 podařilo prosadit poslanecký návrh směřující k úpravě nekalých
8
Do současné doby Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) v této oblasti provedl sektorové šetření, aby se seznámil s relativně novým polem působnosti, a zahájil téměř desítku správních řízení. Při aplikaci zákona v těchto řízeních však narazil na výkladové obtíže týkající se základního konceptu významné tržní síly a mj. také se značnými obstrukcemi ze strany řetězců, jimiž účelově protahují celá řízení, a proto se může běžnému pozorovateli zdát, že se všechno „vleče“ a že zákon vlastně k ničemu není. Česká republika není jediná Česká republika není jediným státem, ve kterém existuje regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů. Naopak, zařadila se mezi státy, v nichž specifická regulace prostřednictvím norem veřejného práva, jejichž dodržování je kontrolováno orgány veřejné moci, jež rozhodují o jejich porušení a případném uložení sankcí, přijata byla. Státy, které přijaly a aplikují veřejnoprávní regulace soutěžního charakteru na vztahy mezi odběrateli a dodavateli, zpravidla stanovují jako podmínku jejich aplikace existenci specifického postavení jednoho z účastníků odběratelsko-dodavatelského vztahu. V takovém postavení se nacházejí dominantní soutěžitelé na trhu, přičemž jsou aplikována obecná soutěžní pravidla, která jsou v některých státech přísnější než unijní úprava (např. v Rakousku), nebo existují specifická pravidla pro vymezení dominantního postavení na určitém segmentu trhu (např. v Lotyšsku a Finsku). Specifické postavení dále mají nedominantní soutěžitelé, jejichž postavení je definováno buď prostřednictvím kvalifikace jejich tržní síly na trhu (např. v Maďarsku, České republice, Velké Británii a Litvě) či tzv. ekonomické závislosti dodavatelů na těchto soutěžitelích (např. v Německu, Francii, Itálii,
ROČENKA PEKAŘE A CUKRÁŘE 2016
§
Portugalsku a Španělsku). Svým charakterem se jedná o přísnější vnitrostátní předpisy pro zákaz a postih jednostranných jednání podniků, než stanoví čl. 102 Smlouvy o fungování Evropské unie zakazující zneužívání dominantního postavení.
V Informačním listu 2/2013, který ÚOHS věnoval problematice významné tržní síly, je například provedeno srovnání maďarské, britské a litevské právní úpravy: „V Maďarsku je speciální úprava pro obchodníky s významnou tržní silou obsažena v zákoně o obchodu účinném od února 2006. Podle tohoto zákona má významnou tržní sílu vůči dodavatelům vždy obchodník, jehož konsolidovaný čistý obrat z obchodních aktivit z předcházejícího roku, zahrnující i obrat mateřských a dceřiných společností a v případě nákupní aliance všech dotčených společností, přesáhne 100 miliard forintů. Významnou tržní sílu má rovněž obchodník, který nedosahuje obratu stanoveného zákonem, ale má vůči dodavatelům jednostranně výhodnou vyjednávací pozici, posuzovanou dle stanovených kritérií, jimiž jsou struktura trhu, překážky vstupu na trh, tržní podíl a finanční síla obchodníka a jeho další zdroje, velikost jeho obchodní sítě, velikost a umístění jeho prodejen a všechny jeho obchodní či jiné aktivity. Existují tudíž dva způsoby určení významné tržní síly. První na základě obratu obchodníka a druhý na základě posouzení zákonných kritérií – tzv. testu struktury trhu. Ve Velké Británii jsou maloobchodníci s obratem nad jednu miliardu liber maloobchodního prodeje potravinářského a smíšeného zboží za předchozí finanční rok na jejím území zavázáni plnit specifické povinnosti, které jsou stanoveny v nařízení z roku 2009 – Groceries (Supply Chain Practices) Market Investigation Order 2009, účinném od února 2010. V příloze č. 2 tohoto nařízení jsou vyjmenováni maloobchodníci, na něž se dané nařízení vztahuje ode dne jeho vstupu v účinnost. Další maloobchodníci spadající pod působnost tohoto nařízení budou určováni soutěžním a spotřebitelským orgánem, pokud dosáhnou výše uvedené zákonné hranice obratu.
V Litvě je od dubna 2010 účinný zákon o zákazu neférových praktik maloobchodníků, dle kterého je maloobchodník s významnou tržní sílou definován jako podnikatelský subjekt působící v maloobchodě v nespecializovaných prodejnách s převahou potravinářského zboží, nápojů a tabákových výrobků, pokud má sám nebo společně se spojenými podnikatelskými subjekty zabývajícími se stejnou činností na území Litvy nejméně 20 obchodů s prodejní plochou nejméně 400 m2 a celkový obrat za předchozí finanční rok činí nejméně 400 milionů litevských litasů. Je-li maloobchodník zahraničním právním subjektem, je jeho celkový obrat vypočítáván z částky získané na území Litvy“. Podle slovenského zákona č. 362/2012 Z.z., o neprimeraných podmienkach v obchodných vzťahoch, kterých predmetom sú potraviny, platného od 1. února 2013, je nepřiměřenou podmínkou peněžité plnění dodavatele „kterého celková suma je viac jako 3 % z ročných tržieb dodávateľa za potraviny dodané jednotlivému odberateľovi v kalendárnom roku“, v němž došlo k peněžitému plnění za celou řadu v našem pojetí nekalých praktik. Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách Evropská komise v uplynulém období zaměřila svoji pozornost na vztahy mezi dodavateli a odběrateli při dodávkách zboží pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům. Důvodem pro tento zvýšený zájem je skutečnost, že dochází stále častěji k situaci, kdy silnější strana, kterou je ve většině případů odběratel – obchodní řetězec, předkládá druhé smluvní straně – dodava-
teli, návrh obchodních podmínek jednostranně výhodných právě pouze pro obchodní řetězec. Evropská komise provedla rozsáhlé šetření mezi všemi členskými státy s cílem zjistit, jak probíhají obchodní vztahy mezi dodavateli a odběrateli a jaké jsou nejčastější formy nátlaku obchodních řetězců na jejich dodavatele. Je potřeba uvést, že Komise se zaměřila na vztahy mezi podniky v oblasti obchodu s potravinovým i nepotravinovým zbožím, nicméně v převážné většině případů dochází k nerovným vztahům právě při dodávkách potravin pro maloobchodní prodej konečným spotřebitelům. Na úrovni Evropské unie byly nekalé obchodní praktiky v odvětví potravinářství poprvé projednávány v roce 2009. Byla to reakce na prudký nárůst cen zemědělské produkce, který vyvolal růst spotřebitelských cen. A protože asi 14 % výdajů domácností v rámci Evropské unie tvoří výdaje na potraviny, byl zájem Komise pochopitelný. V roce 2010 byla zřízena odborná platforma pro smluvní praktiky mezi podniky, která v roce 2011 vydala soubor zásad a příkladů poctivých a nekalých praktik ve vertikálních vztazích v rámci potravinového dodavatelského řetězce. Zelená kniha o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží představuje předběžné posouzení stavu, vytváří základnu pro další diskusi a usiluje o získání dalších důkazů a názorů týkajících se možných problémů vyplývajících z nekalých obchodních praktik ve vztazích mezi podniky po celém dodavatelském řetězci v oblasti potravinového i nepotravinového zboží a souvisejících s otázkou efektivního prosazování stávajících vnitrostátních pravidel pro potírání nekalých obchodních praktik. Jednoznačně z ní však vyplývá, že nejen v České republice, ale i v rámci Evropské unie jsou řešeny stejné problémy v dodavatelsko-odběratelských vztazích při dodávkách zboží pro prodej v maloobchodě. Zelená kniha obsahuje definici a příklady nekalých obchodních praktik, příklady možných dopadů nekalých obchodních praktik a věnuje se také právnímu rámci k potírání těchto praktik v jednotlivých členských státech. V této souvislosti stojí za zmínku také zajímavá stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru, která jsou velmi striktní a požadují přísnou regulaci dodavatelsko-odběratelských vztahů (např. stanovisko INT/683 k zelené knize o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v Evropě v dodavatelském řetězci v oblasti potravinového a nepotravinového zboží). Novela ZVTS ZVTS v současné podobě způsobuje určité výkladové obtíže, zároveň také vyvolává některé pochybnosti koncepčního charakteru. Je předmětem nebývalého tlaku Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR (dále jen „SOCR“) na jeho zrušení. Po řadě diskusí nad tím, zda zákon úplně zrušit nebo zda jej zakomponovat do zákona o ochraně hospodářské soutěže, do nějž však z principu předmětu právní úpravy nepatří, přistoupila vláda k novele zákona, na níž se aktivně podílel právě ÚOHS. Cílem novely má být dosažení takové právní úpravy, která bude efektivnější, snáze aplikovatelná a přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v ČR. Původně v návrhu novely ZVTS byla změna konceptu odpovědného subjektu, a to že neponese odpovědnost za zneužití významné tržní síly pouze odběratel, ale nově také dodavatel (tzv. oboustrannost). Vláda však tuto změnu po doporučení Legislativní rady vlády neschválila a zákon tak i nadále směřu-
ROČENKA PEKAŘE A CUKRÁŘE 2016
9
je pouze proti nekalým praktikám obchodních řetězců. Zásadní změnou navrhované novely je úprava deliktního jednání povinných subjektů vyjádřeného v současné době v § 4 zákona. Upouští se od taxativního výčtu skutkových podstat, které jsou uvedeny v šesti přílohách zákona, a dochází ke generalizování jednotlivých skupin skutkových podstat do obecnějších vyjádření, která jsou součástí nové úpravy § 4. Vláda nakonec v této souvislosti neschválila podmínku soustavnosti (soustavného uplatňování nekalých praktik), jak ji prosazoval SOCR. Zjednodušení pravidel povede k jasnější orientaci v zákoně pro všechny jeho adresáty a zároveň umožní všem jistou předvídatelnost správních rozhodnutí ÚOHS v případě porušení zákonem stanovených povinností. Nově navrhovaná změna počítá se zachováním tzv. absolutního konceptu významné tržní síly, který chrání výhradně slabší stranu. V neposlední řadě novela mění určitá procesní pravidla. Cílem novely má být dosažení takové právní úpravy, která bude efektivnější, snáze aplikovatelná a přispěje ke zkvalitnění podnikatelského prostředí v ČR. Novela prokazatelně zrychlí celý správní proces, a to zejména vyloučením pojmů soustavnost a podstatné narušení hospodářské soutěže. Ke zrychlení nedojde v základní fázi řízení, nýbrž v odvolání, kde prokazování soustavnosti a podstatného narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu je obsahem většiny odvolání a vzhledem k jejich významové nejednoznačnosti působí problémy při prokazování. Možné zkrácení procesu (při žádoucím personálním posílení ÚOHS) by mohlo být ze 2,5 až 3 roků v současnosti na méně než 1 rok. Novela se nevztahuje na dodavatele, nově ale postihne i aliance Kritici novele vytýkají, že nepostihuje dodavatele, protože se podle jejich názoru i mezi velkými dodavateli vyskytují tací, kteří zneužívají svou tržní sílu a tvrdě nutí obchodní řetězce měnit smluvní podmínky. Dosud však takové praktiky prokázány nebyly. Novela správně nerozšiřuje působnost zákona na dodavatele. Státy, které přijaly a aplikují veřejnoprávní regulace soutěžního charakteru na vztahy mezi odběrateli a dodavateli, zpravidla stanovují jako podmínku jejich aplikace existenci specifického postavení jednoho z účastníků odběratelsko-dodavatelského vztahu. Základní myšlenkou těchto právních úprav je skutečnost, že jedna strana smluvního vztahu, tj. odběratel, má významnou pozici na trhu, kterou může zneužívat vůči všem dodavatelům. Ve všech evropských státech, ve kterých došlo k přijetí právní regulace dodavatelsko-odběratelských vztahů, dochází pouze k jednosměrné regulaci. Velmi často jsou regulováni explicitně maloobchodníci (některé právní úpravy mají toto slovo i v názvu). Navíc, pro rozšíření působnosti zákona i na dodavatele neexistuje žádný prokazatelný důvod. Dosud nebylo v žádné ze zpracovaných studií prokázáno, že by některý byť i z velkých dodavatelů zneužíval svoji tržní sílu vůči odběratelům. Novela zavádí nově pojem nákupní aliance, která zjednodušeně řečeno znamená jakoukoli formu spolupráce odběratelů („uskupení odběratelů vzniklé na základě smlouvy, jiného
10
právního jednání nebo jiné právní skutečnosti, které provádí spolupráci mezi odběrateli v souvislosti s nákupem potravin za účelem jejich dalšího prodeje nebo přijímáním nebo poskytováním služeb s tím souvisejících, nebo bylo za účelem této spolupráce vytvořeno, nezávisle na tom, zda toto uskupení má nebo nemá právní osobnost“). Významnou tržní sílu bude mít nákupní aliance, u které společný obrat jejích členů za prodej potravin a služeb s tím souvisejících na území ČR přesáhne 5 mld. Kč za poslední ukončené účetní období v délce 12 měsíců. Také aliancím hrozí za zneužití významné tržní síly postih. Průběh projednávání novely Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR podpořil na svém jednání v prvním zářijovém týdnu 2015 novelu ZVTS (sněmovní tisk 444). Pro podporu zákona hlasovalo 12 poslanců, 2 se zdrželi, 1 byl proti. Také hospodářský výbor ve stejný den podpořil novelu zákona. Po roce a půl ostrých přestřelek mezi velkými obchodními řetězci a výrobci potravin poslaly klíčové výbory novelu k projednání v plénu. Zpřísnění zákona mělo podporu premiéra Bohuslava Sobotky a většiny parlamentních stran. O vymezení jednotlivých skutkových podstat se vedla celá řada diskusí, protože se na první pohled mohou zdát příliš obecné. Zemědělský výbor proto doporučil Poslanecké sněmovně schválit novelu ve znění pozměňovacích návrhů, které se týkají bližší konkretizace některých smluvních podmínek (celková suma veškerých peněžních plnění dodavatele nesmí v jednom roce přesáhnout 3 %, dobu garantované smluvní ceny a způsob postoupení pohledávky) a dále které mezi zakázané nekalé praktiky výslovně řadí provádění auditů odběratelem na náklady dodavatelů a nerespektování výsledků úřední kontroly potravin provedené orgány státního dozoru odběratelem. Hospodářský výbor doporučil legislativně technickou opravu navrhovaného § 8 odst. 1 zákona. (stav k 30. 9. 2015). DALŠÍ NOVELA ZÁKONA O POTRAVINÁCH Ministerstvo zemědělství ČR (dále jen „MZe“) rozeslalo o prázdninách do připomínkového řízení další novelu zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o potravinách“), a další související zákony. Hlavním cílem novely je sice transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES, avšak návrh obsahuje také úpravy týkající se potravin, a to jak povinností provozovatelů potravinářských podniků, tak výkonu dozoru v potravinovém řetězci. Jedná se o ustanovení, u kterých byla vyhodnocena potřeba jejich změny, nebo upřesnění, které vyplynuly z podnětů provozovatelů potravinářských podniků nebo dozorových orgánů. Poslední novela nabyla účinnosti dne 1. ledna 2015 a pokryla svým rozsahem řadu změn a úprav v oblasti potravinového řetězce, jak v případě no-
ROČENKA PEKAŘE A CUKRÁŘE 2016
vých povinností pro provozovatele potravinářských podniků, tak v případě výkonu dozoru v potravinovém řetězci (zejména v oblasti stravovacích služeb). Konkrétně se jedná o revizi a zpřesnění požadavků v oblasti deklarování informací u nebalených potravin (například země původu masa nebo informace o adrese výrobce), informací týkajících se výčtu údajů prezentovaných při uvádění na trh pokrmů, zpřesnění způsobu prezentování alergenů u pokrmů ve stravovacích službách a revizi požadavku informační povinnosti na prezentování 5 zemí obsahující procentuální vyjádření podílu všech potravin, které z těchto zemí konkrétní provozovatel potravinářského podniku odebírá. Cílem a věcným obsahem uvedené novely zákona o potravinách bylo přizpůsobení českého potravinového práva předpisům Evropské unie, především novému nařízení na označování potravin. Současně byly provedeny změny s cílem zlepšení informovanosti spotřebitele, zvýšení bezpečnosti potravin a efektivního výkonu dozoru nad trhem s potravinami. Poslední novela obsahuje adaptaci na přímo použitelné předpisy Evropské unie, především adaptaci na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, úpravu terminologie podle předpisů Evropské unie. Dále bylo cílem zlepšení informovanosti spotřebitele, stanovil se rozsah a způsob uvádění údajů u nebalených potravin - například údaj o adrese výrobce, zavedla se nová povinnost pro provozovatele potravinářských podniků, kteří přijímají stanovené potraviny na území České republiky z jiného členského státu Evropské unie nebo třetích zemí informovat orgán dozoru o jejich příchodu; druhy potravin byly stanoveny na základě analýzy rizika vyhláškou č. 320/2014 Sb. Novela zákona rovněž stanovila navýšení maximální sazby sankce u uvádění na trh potravin, které nesplňují požadavky na správné označení nebo kvalitativní parametry, z 3 mil. Kč na 10 mil. Kč (u uvádění na trh potravin, které nejsou bezpečné, platí již od roku 2008 maximální sankce 50 mil. Kč). Návrh nové novely stanoví regulatorní rámec související s dobrovolným označováním potravin slovy „vyrobeno v České republice“ nebo „česká potravina“, a to i při jakémkoli jiném dobrovolném poskytování informací se stejným významem zejména slovních, obrazových nebo grafických naznačujících (vlajka, mapa, grafický symbol apod.), že potravina byla vyrobena v České republice nebo že země původu potraviny je Česká republika. V návaznosti na poslední novelu se navrhuje zpřesnění kompetencí dozorových orgánů v působnosti Ministerstva zemědělství, tj. Státní veterinární správy (dále jen „SVS“) a Státní zemědělské a potravinářské inspekce (dále jen „SZPI“). Cílem navržené úpravy je nastavení výkonu dozor tak, aby kompetence SVS a SZPI byly postaveny na maximálně konkrétních pojmech, které nevyvolávají významové nejasnosti. V této souvislosti je rovněž důvodem a cílem odstranění potřeby uzavírání dohod mezi dozorovými orgány (viz. Dohoda o vzájemné součinnosti a spolupráci SZPI a SVS v prodejnách a prodejních úsecích ze dne 21. 7. 2009), a minimalizování rizika soudních sporů při výkonu dozoru v tzv. „prodejních úsecích“. Situaci, kdy vymezení kompetencí není dostatečně přesné (využití neurčitých pojmů – prodejní úsek, úprava apod.), je třeba rozdělením kompetencí zpřesnit. Situace je využívaná ze strany kontrolovaných osob pro obstrukce v rámci úředních kontrol. MZe považuje za nezbytné, aby kompetence byly zpřesněny přímo v zákoně. Kromě potřeby změnit tuto úpravu s ohledem na výše uvedené, resp. zvýšit právní jistotu při výkonu dozoru v potravinovém
řetězci orgány dozoru SVS a SZPI, je další relevantní skutečností maximálně sjednotit dozor v oblasti maloobchodu pod jeden dozorový orgán, s tím, že SVS jako specializovaný orgán na veterinární otázky bude působit tam, kde je to z pohledu veterinární péče odůvodněné. Například v případě nebalených potravin živočišného původu současná evropská právní úprava nepředepisuje, aby to byl pouze úřední veterinární lékař, který kontroluje tyto druhy potravin. I v současné době kontroluje SZPI nebalené potraviny živočišného původu, a to v prodejnách a prodejních úsecích, kde nedochází k úpravě masa a dalších komodit živočišného původu (viz § 16 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o potravinách ve spojení s písmenem b) bodem 2 téhož ustanovení). SZPI jako orgán dozoru specializovaný na potraviny bez ohledu na jejich původ, který běžně kontroluje všechny potraviny a hygienické požadavky, zajistí dozor v celém spektru maloobchodní činnosti. Dojde tak ke zpřesnění rozhodovací a správní praxe, ke zvýšení jednotnosti přístupu při udělování výše sankcí, spotřebitel bude mít z pohledu zákazníka jedno kontaktní místo k naprosté většině potravin a dojde ke zlepšení míry jednotného hodnocení provozovatelů potravinářských podniků (například web „Potraviny na pranýři“ nyní neobsahuje zjištění SVS). Z důvodu zjednodušení a zefektivnění výkonu úřední kontroly nad trhem s potravinami v oblasti stravovacích služeb se navrhuje dílčí úprava ustanovení § 16 odst. 1 písm. a). Jedná se o sjednocení výkonu dozoru ve společném stravování v provozovnách typu stravování v rámci ubytovacích služeb, řetězce rychlého občerstvení, cateringové firmy, kavárny, všechny typy stánků, s výjimkou stánků v rámci farmářských trhů, stánky s občerstvením v rámci farmářských trhů, herny, bary, diskotéky, pivnice, vinárny, vinotéky, výčepy, čajovny, automaty na veřejných místech, prodejny s obslužným úsekem včetně stravování v supermarketech a hypermarketech, čerpací stanice, cukrárny, pouze distribuce (rozvoz pokrmů) - tj. výrobny pokrmů s rozvozem, avšak bez možnosti konzumace na místě, jako například krabičkové diety, provozovatelé zajišťující pouze rozvoz (například on-line nabídka rozvozu pokrmů z různých restaurací), prodejny potravin včetně nabídky občerstvení (tj. maloobchodní prodejny s nabídkou rychlého občerstvení, „kamenné“ provozovny rychlého občerstvení s výjimkou řetězců rychlého občerstvení), ostatní provozovny bez bližšího určení typu - tj. restaurace, hostince. Jedná se o zařízení stravovacích služeb, v rámci něhož jsou uváděny na trh potraviny přímo konečnému spotřebiteli bez jakéhokoli režimu, který by vyžadoval dozor Ministerstva zdravotnictví, resp. orgánů ochrany veřejného zdraví. V tomto případě se jedná například o oblast školního stravování, které se řídí výživovými normami stanovenými ve vyhlášce č. 107/2005 Sb., o školním stravování, nebo o oblasti pro přípravu a podávání pokrmů v rámci zdravotních a sociálních služeb podle vyhlášky č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných. Zdravotnické zařízení je vymezeno v zákoně č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, sociální zařízení je vymezeno v zákoně č. 108/2006 o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a školská zařízení v zákoně č. 561/2004 o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů. Z hlediska výkonu dozoru v těchto provozovnách jde o kontrolu povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které se vztahují na všechny provozovatele potravinářských podniků, například nařízení Evropského parlamentu
ROČENKA PEKAŘE A CUKRÁŘE 2016
11
a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin nebo nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Všechny tyto předpisy jsou v gesci resortu zemědělství. Tyto evropské předpisy stanovují řadu obecných požadavků týkající se bezpečnosti, hygieny potravin a označování potravin včetně podmínek uvádění na trh apod.
Dále byly na základě čl. 44 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 stanoveny požadavky na poskytování informací spotřebitelům při uvádění na trh tzv. nebalených potravin. Zákon o potravinách rozdělil nebalené potraviny na 3 kategorie: potraviny nebalené, potraviny zabalené bez přítomnosti spotřebitele pro účely přímého prodeje a pokrmy. Pro každou tuto kategorii nebalených potravin zákon uvádí výčet údajů, které musí být povinně spotřebiteli poskytnuty. Novela zákona o potravinách rovněž zpřehlednila a sjednotila gesce v případě potravin, kdy probíhá například předkládání změn, doplnění a aktualizace seznamu potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a potravinářských aromat. Účelem změny bylo sjednocení komunikace provozovatelů potravinářských podniků s jedním ministerstvem, v případě oblasti potravin. Gesce problematiky přídatných látek, aromat a enzymů, obohacených potravin a doplňků stravy byla přesunuta z Ministerstva zdravotnictví na Ministerstvo zemědělství. Poslední novelou zákona o potravinách došlo ke zpřesnění a úpravě kompetencí dozorových orgánů při kontrolách veřejného stravování. Kvalitu jídla v restauracích a jídelnách nově prověřují inspektoři SZPI a SVS. Cílem výkonu dozoru bylo jednoznačné zajištění ochrany zdraví konečného spotřebitele, s tím, že dosavadní dozor v uvedených provozech bude významně posílen zejména o kontrolu bezpečnosti, kvality a původu surovin a pokrmů, včetně zvěřiny, které se podávají v jídelnách a restauracích. INFORMAČNÍ POVINNOSTI PROVOZOVATELŮ POTRAVINÁŘSKÝCH PODNIKŮ Dne 1. srpna 2015 nabyla účinnosti vyhláška č. 172/2015 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení. Vyhláška sloučila do jednoho předpisu požadavky stanovené v nařízení vlády 125/2011 Sb., o stanovení informačních povinností příjemcům živočišných produktů v místě určení, ve znění nařízení vlády č. 212/2014 Sb., a požadavky stanovené ve vyhlášce č. 320/2014 Sb., o informační povinnosti příjemce potravin v místě určení
12
ve vztahu k některým druhům potravin. Tímto krokem došlo ke sjednocení požadavků pro hlášení zásilek potravin živočišného původu s požadavky pro hlášení zásilek potravin rostlinného původu a doplňků stravy a nastavení jednotných podmínek pro všechny provozovatele potravinářských podniků. Například v případě provozovatele potravinářského podniku poskytujícího stravovací služby nebyl rozsah jeho informační povinnosti, kterou má stanoven v § 3d odst. 3 zákona o potravinách vůči Státní veterinární správě, dosud prováděcím předpisem vymezen. Cílem nové vyhlášky je při zachování vysoké úrovně ochrany spotřebitele sjednotit hlášení zásilek potravin živočišného původu s hlášením zásilek rostlinného původu a doplňků stravy v jednom společném právním předpise a zároveň reagovat na aktuální možnosti provozovatelů potravinářských podniků a získané zkušenosti s praktickým využitím dosavadních hlášení příjemců živočišných produktů. V souladu s předpisy Evropské unie může příslušný orgán členského státu nediskriminačními kontrolami kontrolovat soulad krmiv a potravin s právními předpisy týkajícími se krmiv a potravin. V rozsahu nezbytně nutném pro organizaci úředních kontrol mohou členské státy požádat provozovatele potravinářských podniků, kterým bylo zasláno zboží z jiného členského státu, aby příchod tohoto zboží oznámili. Cílem vyhlášky je zajistit, aby se vztahovala rovněž na informační povinnost, kterou má provozovatel potravinářského podniku poskytujícího stravovací služby vůči orgánům veterinárního dozoru. Vyhláška oproti nařízení vlády č. 125/2011 Sb. ruší povinnost hlásit předpokládané prodejní jednotkové ceny a zkracuje lhůtu pro splnění povinnosti hlásit vstup potravin živočišného původu ze 48 hodin na 24 hodin před jejich příchodem na místo určení. Nevztahuje se na kolagenová a přírodní střeva určená k výrobě potravin, a to včetně surovin pro jejich výrobu. Střeva a kolagen svým charakterem nepředstavují riziko z pohledu bezpečnosti potravin, proto nebude nadále vyžadována informace o jejich příchodu do místa určení. Nově je do vyhlášky doplněn požadavek na údaje o zemi původu pro ovoce a zeleninu, brambory, čerstvé vinné hrozny a o provenienci pro výrobky z révy vinné. Tyto údaje jsou nezbytné pro nastavení analýzy rizika, ke které mají informace získané sloužit. Dále byla upřesněna identifikace místa určení a příjemce potraviny. Sjednocen pro potraviny živočišného původu, potraviny rostlinného původu a doplňky stravy byl i způsob hlášení, a to tak, že příjemce potravin v místě určení má k dispozici informační systémy příslušných dozorových orgánů, prostřednictvím kterých informační povinnost naplní. Připravované novely prováděcích právních předpisů • novela vyhlášky pro maso a masné výrobky V roce 2013 proběhla krátká novela vyhlášky č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich, ve znění pozdějších předpisů, která se soustředila na úpravu terminologie pro označování ryb. V roce 2015 předložilo MZe zcela nový návrh vyhlášky o požadavcích na maso, masné výrobky, produkty rybolovu a akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich. Hlavním důvodem
ROČENKA PEKAŘE A CUKRÁŘE 2016
předložení nové vyhlášky bylo přizpůsobení požadavků na maso, masné výrobky, ryby, produkty akvakultury a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich přímo použitelným předpisům Evropské unie, vědeckým poznatkům a technologickému vývoji v potravinářství. Nezbytnost navrhované právní úpravy vycházela ze zkušeností získaných při praktické aplikaci dosud platné vyhlášky MZe zemědělství č. 326/2001 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), g), h), i) a j) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro maso, masné výrobky, ryby, ostatní vodní živočichy a výrobky z nich, vejce a výrobky z nich. Rozsah změn má větší četnost, a přestože jde spíše o legislativně technické změny, přistoupilo MZe z důvodu přehlednosti k vypracování nové vyhlášky. Základní požadavky na bezpečnost potravin a na potraviny rostlinného původu jsou v rámci Evropské unie plně harmonizovány, avšak oblast kvalitativních požadavků a specifických požadavků na potraviny živočišného původu, zvláště pak podoblast masa a masných výrobků, zčásti podoblast ryb a rybích výrobků, vajec a oblast majonéz, není zcela harmonizována. Hlavní principy návrhu vyhlášky spočívají ve vymezení požadavků pro maso a masné výrobky, ryby a rybí výrobky, vejce a majonézy. Navrhuje se stanovení: a) definice a zařazení potravinářských výrobků upravených navrhovanou vyhláškou, b) požadavků na označování obalů a uvádění informací pro spotřebitele, c) členění výrobků na druhy, skupiny a podskupiny, d) požadavků na jakost pro jednotlivé výrobky, e) podmínek pro uvádění na trh – teplotních režimů, f) čistého množství potraviny včetně přípustné záporné hmotnostní odchylky. Vyhláška byla zaslána k notifikaci v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti technických norem a předpisů a pravidel pro služby informační společnosti, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/48/ES. • novela vyhlášky pro mléčné výrobky Na konci roku 2013 předložilo MZe návrh zcela nové vyhlášky o požadavcích na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje. Hlavním důvodem předložení nové vyhlášky bylo přizpůsobení požadavků na mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje přímo použitelným předpisům Evropské unie, vědeckým poznatkům a technologickému vývoji v potravinářství. Nezbytnost navrhované právní úpravy vyplynula ze zkušeností získaných při praktické aplikaci dosud platné vyhlášky č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, mražené krémy a jedlé tuky a oleje, ve znění pozdějších předpisů. Na rozdíl od platné vyhlášky č. 77/2003 Sb. navrhovaná vyhláška neobsahuje vymezení pojmů obsažené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006, o údajích týkajících se potravin z hlediska jejich nutriční hodnoty a vlivu na zdraví, a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, které stanoví podmínky pro tepelné ošetření. Změny oproti stávající právní úpravě souvisejí s novelizací souvisejících právních předpisů, zejména s novelou zákona o po-
travinách a s přípravou nových právních předpisů, například vyhlášky o způsobu označování potravin. Potřeba některých změn a zpřesnění vyplynula také z praxe. • označování potravin V roce 2014 také MZe předložilo k připomínkám návrh nové vyhlášky o způsobu označování potravin, jejíž projednávání probíhalo i v roce 2015 a bylo ukončeno až v polovině roku. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, v platném znění, směrnice Komise 2002/67/ES, v platném znění, a směrnice Komise 2008/5/ES, v platném znění, které jsou transponovány do současné vyhlášky č. 113/2005 Sb., o označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, byly zrušeny ke dni 13. prosince 2014 nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům. Toto nařízení přejalo většinu požadavků na označování potravin původně uvedených v dotčených směrnicích a stanovuje pravidla nová. Většina ustanovení dosavadní vyhlášky č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů, byla proto duplicitní s ustanoveními tohoto nařízení. Poslední novelizací zákona o potravinách došlo k jeho adaptaci na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, a to zejména odstraněním duplicitních ustanovení týkající se označování potravin a změnou terminologie, a dále byly v návaznosti na nařízení stanoveny některé požadavky například pro nebalené potraviny, což nařízení členským státům umožňuje. Nová vyhláška zachovává pouze některá obecná ustanovení z vyhlášky č. 113/2005 Sb., jako je například zamezení uvádění zavádějících termínů „čerstvý“, „domácí“, „pravý“, „přírodní“ nebo „dia“. Dále pak zamezuje používání napodobenin názvů potravin, které jsou vymezeny právními předpisy, u jiných potravin, které nesplňují stanovené jakostní požadavky. Jako příklad lze uvést názvy „vodečka“ či „lovečák“. Zachovává také požadavek na způsob uvedení údaje u šarže z vyhlášky č. 113/2005 Sb. Jedná se o transpozici požadavků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/91/EU. Nová vyhláška stanovuje jednotný způsob poskytnutí dobrovolné informace o nezáměrném nebo nechtěném výskytu alergenní látky nebo produktu v potravině. Jedná se o údaj neharmonizovaný předpisy Evropské unie. Cílem je zajistit poskytnutí jednoznačné a srozumitelné informace spotřebiteli. Stanovuje také způsob poskytnutí povinných informací o pokrmech. Výčet údajů je stanoven zákonem č. 110/1997 Sb., ve znění zákona č. 139/2014 Sb. Cílem je zajistit poskytnutí
ROČENKA PEKAŘE A CUKRÁŘE 2016
13
viditelné a čitelné informace spotřebiteli. Nově vyhláška stanovuje podmínky, při kterých lze potravinu dobrovolně označit slovy „česká potravina“. Základní podmínkou je, že 75% složek potraviny musí pocházet z České republiky. Další podmínky korespondují s požadavky uvedenými v navrhované novele zákona o potravinách. • novely dalších předpisů V roce 2015 mělo MZe v plánu znovelizovat další prováděcí předpisy k zákonu o potravinách, přičemž se předpokládalo, že bude ze stávajících vyhlášek vytvářet úplně nové předpisy. V dubnu měl být předložen návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 76/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro přírodní sladidla, med, cukrovinky, kakaový prášek a směsi kakaa s cukrem, čokoládu a čokoládové bonbony, ve znění vyhlášky č. 43/2005 Sb. Dále se předpokládalo předložení vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinářských a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí, ve znění pozdějších předpisů. Současně měl být předložen také návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 333/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), b), g) a h) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinářských a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výrobky a těsta, ve znění pozdějších předpisů (předpokládaný termín nabytí účinnosti je leden 2016) a návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 331/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinářských a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky a ochucovadla a hořčici, ve znění vyhlášky č. 419/2000 Sb. (předpokládaný termín nabytí účinnosti je také leden 2016). KONTAMINANTY Potravina, která obsahuje kontaminant v množství, které je neakceptovatelné z hlediska veřejného zdraví a zejména pak v určité toxikologické koncentraci, nesmí být uvedena na trh. Koncentrace kontaminantu musí být na nejnižší úrovni, které lze rozumně dosáhnout dodržováním doporučených správních výrobních postupů. Pro účely ochrany veřejného zdraví byly stanoveny pro určité kontaminanty maximální koncentrace, a to v nařízení Komise (ES) č. 1881/2006, kterým se stanoví maximální limity některých kontaminujících látek v potravinách a které platí od 1.3.2007. Maximální koncentrace v určitých potravinách jsou stanoveny např. pro dusičnany, mykotoxiny (aflatoxiny, ochratoxin A, patulin, deoxynivalenol, zearalenon, fumonisiny), kovy (olovo, kadmium, rtuť, anorganický cín) apod. Problematika kontaminantů je na úrovni Evropská komise dlouhodobě sledována a diskutována. Kromě vyjmenovaných kon-
14
taminantů je předmětem poměrně velkého zájmu akrylamid. Na základě probíhajících diskusí se předpokládá, že Evropská komise přistoupí k revizi limitů stanovených pro některé kontaminanty a že stanoví limity i pro akrylamid. Akrylamidy Akrylamid byl zjištěn v široké škále potravin, včetně potravin vyráběných průmyslově, ve stravovacích zařízeních i v domácnostech. Byl nalezen v základních potravinách jako např. chlebu nebo bramborách, jakož i v bramborových lupíncích, sušenkách, snídaňových cereálicích nebo kávě. Například v pekařských výrobcích vzniká akrylamid reakcí asparaginu a redukujících cukrů, které se přirozeně vyskytují v cereáliích. Vzniká při teplotách vyšších než 120 °C a jeho množství závisí na teplotě, době pečení a receptuře. Ve snídaňových cereáliích vzniká reakcí asparaginu, který se přirozeně vyskytuje ve všech druzích zrn, a redukujících cukrů, jako je fruktóza a glukóza. I ve snídaňových cereáliích vzniká při teplotě vyšší než 120 °C a jeho tvorba se rapidně zrychluje při poklesu vlhkosti na méně než 5 %. Evropská komise dlouhodobě sleduje hladinu akrylamidu v různých potravinách a v prosinci loňského roku uspořádala veřejnou konzultační schůzku se zástupci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „EFSA“), na níž EFSA prezentovala závěry veřejné konzultace. Konečné stanovisko EFSA přijala 4. června 2015 („Acrylamide in food is a public health concern“) a lze očekávat, že na toto téma bude probíhat i nadále intenzívní diskuse. Olovo Mezi nejdůležitější expoziční zdroje olova patří především běžné pečivo, brambory a čaj. Nejvyšší koncentrace olova byly zjištěny u koření, kakaa, polévek v prášku a luštěnin. Přestože se expoziční dávka odhadovaná pro populaci v ČR zdá relativně přijatelná, vyžaduje olovo trvalou pozornost kontrolního systému. V únoru 2015 měly být odsouhlaseny návrhy maximálních limitů pro olovo a stávající znění nařízení je doplněno o kategorii zvláštní výživy pro speciální lékařské účely určené speciálně pro kojence. V polovině roku by se nové limity měly schválit. Arsen V roce 2015 dokončena diskuse o maximálních limitech pro arsen, které se budou týkat rýže (všechny druhy), výrobků z rýže (rýžové vafle, rýžové oplatky, rýžové krekry a rýžové koláčky) a rýže určené do potravin pro kojence a malé děti. Nařízením Komise (EU) 2015/1006 ze dne 25. června 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, došlo ke změně maximálních limitů anorganického arsenu v potravinách. Od roku 2002 limit pro obsah arsenu v rýži není v ČR žádným právním předpisem stanoven. SZPI však dlouhodobě sleduje přítomnost těžkých kovů v obilninách, tzn. i v rýži. Kadmium Na 8. zasedání Codex Alimentarius pro kontaminanty v potravinách bylo odsouhlaseno, že budou zahájeny práce na stanovení maximálních limitů pro kadmium v čokoládě (v závislosti na obsahu kakaa) a kakau a v jejich výrobcích.
ROČENKA PEKAŘE A CUKRÁŘE 2016
Vyšetřování na kadmium je v ČR součástí národního monitoringu reziduí a kontaminantů SVS a je součástí monitoringu a kontrolních vyšetření prováděných SZPI. Česká republika dlouhodobě sleduje obsah kadmia v máku. Pesticidy V dubnu bylo v Úředním věstníku EU publikováno prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/595 ze dne 15. dubna 2015 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2016, 2017 a 2018 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů. Bisfenol A V současné době nejvyšší ústavní orgán ve Francii - Ústavní rada - uvedl, že francouzský zákon ze dne 24. prosince 2012, kterým se pozastavuje používání bisfenolu A (BPA) bezdůvodně omezuje obchod. Rada rozhodla, že přijetí takového omezení bylo neústavní. V důsledku toho je část současného zákona týkající se výroby a vývozu těchto výrobků zrušena s okamžitou platností. Rada neposuzovala slučitelnost francouzského práva se stávajícími právními předpisy Evropské unie. Organizace PlasticsEurope proto bude pokračovat v soudním řízení na francouzské a na evropské úrovni, s tím, že francouzský právní předpis by nyní měl být odstraněn v plném rozsahu. OSTATNÍ KONTAMINANTY Ethylkarbamát je přirozenou součástí kvašených potravin a alkoholických nápojů, jako je chleba, jogurt, sójová omáčka, víno, pivo, a zejména lihovin z peckovin a lihovin z výlisků peckovin, a to především lihovin vyrobených z třešní, švestek, mirabelek a meruněk. Prozatím je k dispozici málo dat, je potřeba dále pokračovat v monitoringu. EK má v úmyslu převést stávají právní úpravu ve formě doporučení (2010/133/EU) týkající se ethylakarbamátu pod nařízení, které bude mít větší právní sílu. Evropská komise předložila návrh doporučení pro nastavení maximálních limitů pro perchloráty, které se týká monitoringu přítomnosti perchlorátů zejména v zelenině, ovoci, mléku a v jejich produktech, dále v potravinách určených pro kojence a malé děti a v potravinách určených pro zvláštní výživu, dále v bylinách a koření, luštěninách, ovocných a zeleninových džusech, ostatních nápojích včetně vody. V návrhu doporučení je také uvedena vhodná metoda stanovení. V dubnu bylo v Úředním věstníku EU publikováno nařízení Komise (EU) 2015/705 ze dne 30. dubna 2015, kterým se stanoví metody odběru vzorků a pracovní charakteristiky metod analýzy pro úřední kontrolu obsahu kyseliny erukové v potravinách a kterým se zrušuje směrnice Komise 80/891/EHS. OSTATNÍ NOVÉ PŘEDPISY EU Zdravotní tvrzení I nadále pokračuje legislativní proces přijímání zdravotních tvrzení. Co se týká zdravotních tvrzení při označování potravin týkajících se vývoje a zdraví dětí, v loňském roce vyšlo např. nařízení 2015/391/EU o neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin týkajících se vývoje a zdraví dětí (týká se beta-palmitátu, cholinu a komplexních sacharidů). V oblasti tvrzení, která se netýkají vývoje a zdraví dětí, bylo přijato nařízení 2015/402/EU o neschválení určitých zdravotních tvrzení při
označování potravin, jež se netýkají snížení rizika onemocnění ani vývoje a zdraví dětí (týkající se hustoty kostních tkání, struktury oka a koncentrace), nařízení 2015/7/EU, kterým se schvaluje zdravotní tvrzení při označování potravin jiné než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí a kterým se mění nařízení 432/2012/EU („Sacharidy přispívají k obnově normální svalové funkce (kontrakce) po vysoce intenzivním a/nebo dlouhotrvajícím fyzickém výkonu, jehož výsledkem je svalová únava a vyčerpání zásob glykogenu v kosterním svalstvu“), nařízení 2015/8/EU o neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin jiných než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí (řada tvrzení týkající se glukózy), dále nařízení Komise (EU) 2015/539 ze dne 31. března 2015, kterým se schvaluje zdravotní tvrzení při označování potravin jiné než tvrzení o snížení rizika onemocnění a o vývoji a zdraví dětí a kterým se mění nařízení (EU) č. 432/2012 („Flavanoly z kakaa pomáhají udržet elasticitu krevních cév, což přispívá k normálnímu krevnímu oběhu“), nebo nařízení Komise (EU) 2015/1041 ze dne 30. června 2015 o neschválení určitých zdravotních tvrzení při označování potravin, jež se netýkají snížení rizika onemocnění ani vývoje a zdraví dětí (tvrzení týkající se živin jako citrulin, vodní výtažek z listu olivovníku, kombinace luteinu a zeaxanthinu apod.). Potravinářské přídatné látky Kontinuálně probíhá naplánovaná revize seznamů schválených přídatných látek. V loňském roce tudíž vyšla i celá řada předpisů věnovaných této problematice. V průběhu roku tak např. vyšlo nařízení Komise (EU) 2015/537 ze dne 31. března 2015, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o použití hliníkových laků košenily, kyseliny karmínové a karmínů (E 120) v dietních potravinách pro zvláštní léčebné účely, nařízení Komise (EU) 2015/538 ze dne 31. března 2015, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o používání kyseliny benzoové – benzoanů (E 210 – 213) ve vařených krevetách ve slaném nálevu, nařízení Komise (EU) 2015/647 ze dne 24. dubna 2015, kterým se mění a opravují přílohy II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o použití některých potravinářských přídatných látek, nařízení Komise (EU) 2015/1378 ze dne 11. srpna 2015, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o používání riboflavinů (E 101) a karotenů (E 160a) v sušených bramborových granulích a lupíncích, nařízení Komise (EU) 2015/1725 ze dne 28. září 2015, kterým se mění příloha nařízení (EU) č. 231/2012, kterým se stanoví specifikace pro potravinářské přídatné látky uvedené v přílohách II a III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008, pokud jde o specifikace pro ethyl-lauroyl-argininát (E 243), nebo nařízení Komise (EU) 2015/648 ze dne 24. dubna 2015, kterým se mění příloha I nařízení Evropského parlamentu
ROČENKA PEKAŘE A CUKRÁŘE 2016
15
Rozhodnutím ze dne 19. května 2015 Komise zřídila platformu programu REFIT, jejímž prostřednictvím chce vést dialog s členskými zeměmi a zainteresovanými stranami o tom, jak zlepšit právní předpisy EU v rámci uvedeného programu. Platforma programu REFIT sestává ze dvou stálých skupin: skupiny pro odborníky z členských států („vládní skupina“) a jedna pro zástupci obchodní sféry, sociálních partnerů a občanské společnosti („skupina zúčastněných stran“). Dne 19. května 2015 vydala Komise sdělení s názvem „Zlepšování právní úpravy k dosažení lepších výsledků – agenda EU“, v němž popisuje pokrok, které bylo v provádění programu REFIT dosaženo. Pokrok u jednotlivých iniciativ, a to i na úrovni Rady a Evropského parlamentu, je každoročně hodnocen pomocí srovnávacího přehledu.
§
a Rady (ES) č. 1334/2008, pokud jde o odstranění aromatické látky N-ethyl (2E,6Z)-nonadienamid ze seznamu Unie, či nařízení Komise (EU) 2015/649 ze dne 24. dubna 2015, kterým se mění příloha II nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 a příloha nařízení Komise (EU) č. 231/2012, pokud jde o použití L-leucinu jako nosiče pro stolní sladidla v tabletách
Potraviny nového typu (novel foods) Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/546 ze dne 31. března 2015 došlo k povolení rozšíření použití oleje bohatého na DHA a EPA z mikrořas Schizochytrium sp. jako nové složky potravin podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97. Prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/1290 ze dne 23. července 2015 bylo povoleno uvedení rafinovaného oleje ze semen Buglossoides arvensis na trh jako nové složky potraviny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/1291 ze dne 23. července 2015 bylo povoleno uvádění tepelně ošetřených mléčných výrobků fermentovaných Bacteroides xylanisolvens (DSM 23964) na trh jako nové potraviny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97. Předměty přicházející do styku s potravinami V loňském roce také došlo k úpravě v oblasti předmětů přicházejících do styku s potravinami, a to nařízením 2015/174/EU, kterým se mění a opravuje nařízení 10/2011/EU o materiálech a předmětech z plastů určených pro styk s potravinami. Nařízení reviduje seznam položek týkajících se materiálů určených pro styk s potravinami, a to v tabulce 1, 2 a 3 přílohy I nařízení. REFIT
REFIT je zkratka programu Evropské komise pro účelnost a účinnost právních předpisů EU (z angl. „Regulatory Fitness and Performance“). Cílem této iniciativy je zjednodušit právní předpisy EU a snížit náklady na jejich provádění. Takto vzniklý jasný, stabilní a předvídatelný regulační rámec by měl přispět k hospodářskému růstu a vytváření pracovních míst. Dne 17. prosince 2014 přijala Komise svůj pracovní program na rok 2015. V něm potvrdila, že hodlá realizovat veškerá opatření agendy REFIT, která byla na rok 2015 naplánována. Řada projednávaných legislativních návrhů předložených předchozí Komisí byla dne 7. března 2015 stažena. Některé neodpovídají novým politickým prioritám Komise. V ostatních případech Komise i nadále stanovené cíle podporuje, nicméně chce předložit nové, lepší způsoby, jak jich dosáhnout.
16
Program REFIT je program průběžný. V současné době se tak realizuje více než 200 iniciativ. Patří mezi ně zjednodušení předpisů ve prospěch podniků, jež byla přijata Komisí a čekají na rozhodnutí legislativního orgánu: • zavedení standardizovaného celoevropského přiznání k DPH • zdokonalení evropského řízení o drobných nárocích K iniciativám patří rovněž nejrůznější hodnocení a kontroly účelnosti předpisů, například v těchto oblastech: • bezpečnost a ochrana zdraví při práci • ochrana ptactva a přírodních stanovišť (Natura 2000) • obecné potravinové právo.
Právě v rámci výše zmíněného třetího bodu (obecné potravinové právo) byl v Evropském parlamentu v rámci diskuse podán pozměňovací návrh na zrušení konceptu nutričních profilů v nařízení (ES) č. 1924/2006. OBLAST OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
Legislativa upravující ochranu životního prostředí je nezanedbatelnou částí právního řádu, která ovlivňuje z větší či menší míry všechny provozovatele potravinářských podniků. Ministerstvo životního prostředí předložilo v uplynulém roce do meziresortního připomínkového řízení návrh věcného záměru zákona o odpadech a na podzim téhož roku již také návrh paragrafového znění. V průběhu roku také vypustilo řadu prováděcích vyhlášek směřujících k úpravě nakládání s odpady (sběrné dvory – výkup železa, Katalog odpadů apod.). Evropská komise stáhla na začátku roku 2015 svoji iniciativu týkající se revize odpadových a obalových předpisů v souvislosti s oběhovým hospodářstvím s tím, že přijde s novým a ambicióznějším návrhem. Za tímto účelem spustila o prázdninách 2 veřejné konzultace, jejichž cílem bylo sesbírat co nejvíce názorů pro účely publikace nového balíčku legislativních opatření v rámci oběhového hospodářství. Oběhové hospodářství (circular economy) představuje nejnovější trend v politice Evropské unie týkající se managementu přírodních zdrojů a jejich účinnějšího využívání. Jeho základním principem je snaha uchovávat v ekonomickém systému co možná nejdéle přidanou hodnotu produktů při současném snižování objemu odpadu a negativních dopadů na životní prostředí. Jakmile produkt v oběhovém hospodářství dosáhne konce své životnosti, ponechá se v systému jako zdroj, aby mohl být opakovaně využit ve výrobě a vytvářet tak další hodnotu. Spotřebitelům tím dává možnost využívat výrobky (resp. jejich funkce) delší dobu, na straně podnikatelské sféry zase poskytuje nové
ROČENKA PEKAŘE A CUKRÁŘE 2016
ekonomické příležitosti v oblastech opětovného využívání výrobků, jejich údržby a oprav, recyklace či poskytování servisních a dalších služeb (namísto pouhého prodeje výrobků). Nakládání a účinnější využívání přírodních zdrojů je tématem, které je na úrovni Evropské unie stále silněji akcentováno a jsou na něm založeny základní strategické a politické priority EU. Důvodem je snaha o zvyšování efektivity evropského hospodářství (jak z pohledu makroekonomického, tak z hlediska jednotlivých podniků), snižování závislosti na dovozu surovin a dosahování přínosů v ochraně životního prostředí. Nedávná analýza provedená Evropskou environmentální agenturou ukazuje, že Evropská unie dováží osmkrát více primárních surovin, než kolik jich vyváží. Těžba a doprava těchto surovin s sebou pak přináší nezanedbatelné environmentální i ekonomické náklady. Problematika oběhového hospodářství a zejm. problematika odpad z potravin (food waste), na kterou je kladem čím dále silnější důraz, bude jednou z priorit holandského předsednictví v první polovině roku 2016. AKČNÍ PLÁNY K IMPLEMENTACI NÁRODNÍ STRATEGIE ZDRAVÍ 2020 Uplynulý rok byl bohatý na diskuse týkající se zdravé výživy obyvatelstva. Tyto diskuse byly spojeny jednak s realizací Zdraví 2020 – Národní strategie ochrany a podpory zdraví a prevence nemocí (dále jen „Národní strategie Zdraví 2020“), kterou podpořila vláda již v roce 2014 a rovněž Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, jednak ale s přípravou kontroverzní vyhlášky o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízení. Účelem Národní strategie Zdraví 2020 je především nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů ke zlepšení zdravotního stavu populace. Neméně významná je i její role jako klíčového dokumentu pro splnění předběžné podmínky Evropské
komise pro čerpání finančních prostředků z evropských fondů pro oblast zdravotnictví. Hlavním výstupem dosavadní realizace je vytvoření tzv. akčních plánů, které blíže specifikují konkrétní cíle, odpovědnost, ukazatele, termíny plnění pro klíčová prioritní témata Národní strategie Zdraví 2020 a rámcové rozpočty. Akční plány jsou materiálem, který by měl zajistit kontinuitu směřování péče o zdraví. V této chvíli existuje celkem třináct akčních plánů, z nichž některé obsahují dílčí akční plány dle rozsahu jednotlivých témat. Akční plány byly vládou v srpnu vzaty na vědomí. Ve zkratce – jedním z cílů přijatých akčních plánů je mj. vytvoření účinné reformulační politiky států pro vybrané kritické živiny, mezi nimiž je i sůl (ve vztahu k pečivu). Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy začalo v průběhu léta připravovat návrh vyhlášky o požadavcích na potraviny, pro které je přípustná reklama a které lze nabízet k prodeji a prodávat ve školách a školských zařízení, k jejímuž přijetí je zmocněno po poslední novele školského zákona. Předmětem vyhlášky má být nastavení limitů pro jednotlivé živiny v potravinách. Potraviny, které tyto limity nesplní, budou považovány za nezdravé, tj. nevhodné k nabídce dětem ve školách (týká se také pečiva). Po ostré vlně kritiky však ministerstvo návrh stáhlo a vyhláška dosud není připravená.
ROČENKA PEKAŘE A CUKRÁŘE 2016
17