www.projektsako.cz
Metodika Téma: metodické materiály k zavádění nových vyučovacích metod s podporou rozvoje klíčových kompetencí, zážitkových forem vzdělávání žáků, týmová práce, dobrá praxe
Projekt: Reg. číslo:
Student a konkurenceschopnost CZ.1.07/1.1.07/03.0075
Interaktivní metody výuky Je pravdou, že interaktivní metody výuky zaberou více času a probere se zdánlivě méně látky, zato ji mají žáci hlouběji osvojenou. Při užívání aktivních metod učení se role pedagoga mění. Stává se zprostředkovatelem učení. Z odborníka na předmět se stává odborníkem na proces učení se. Pedagog se při použití aktivní metody může radovat ze způsobu, jakým umí třídu nejrůznějších individualit dovést k dobrým studijním výsledkům. V rámci projektu „Student a konkurenceschopnost (dále jen SAKO)“ byla interaktivní metoda výuky spojena se zaváděním metod s podporou rozvoje klíčových kompetencí žáků, zážitkových forem vzdělávání, týmové práce a využitím příkladů dobré praxe. Následuje popis, jakým způsobem systém funguje.
Postup výuky a zapracování jednotlivých metod a forem vzdělávání Studentům byly předem formou sylabu prezentovány témata přednášek, workshopů, projektových dnů a exkurzí. Jednotlivý vzdělávací program pak probíhá dle nastaveného rámce, který je možné mírně upravovat na základě výsledků diskuse se studenty. Vzdělávací program je možné kombinovat s prolínajícím se tématem jiného programu. V projektu SAKO se jednalo například o program „projekty a záměry s podporou EU“ a „Realizace investičních projektů“ . Po uvedení žáků do problematiky tématu byly využity interaktivní metody výuky kombinovaně s ostatními výše uvedenými metodami.
Kombinace týmové práce, příkladů dobré praxe a zážitkové formy vzdělávání: Žáci, rozděleni do týmů, pracují ve studijním centru SAKO s využitím notebooků na úkolu stanovit pro projekt spadající do oblasti životního prostředí nejvýhodnější formu podpory financování z Evropské unie. Rozděleni do týmu si nevědomky rozdělují role v týmu, určují si vedoucí týmu, mluvčího týmu, zapisovatele, projevují se individuální znalosti oblasti životního prostředí.
-2-
Po zpracování návrhů financování s využitím vhodného operačního programu či jiného dotačního titulu je projekt vyhodnocen a na přednášku a workshop navazuje exkurze s cílem navštívit projekt obdobného charakteru za účelem zajištění praktického představení tématu, o kterém se žáci učí. Současně mají žáci jedinečnou možnost vyzkoušet řadu praktických ukázek a pokusů s pořízenými edukačními sadami pro experimentální výuku přírodovědných předmětů (dále jen EPEV). Ukázka projektu v praxi, prezentace výsledků projektu a výsledku financování projektů zaměřených na životní prostředí včetně debaty s realizátorem projektu, který popíše průběh přípravy, realizace a následného provozu daného projektu v žácích vytváří ucelený poznatek o daném tématu. SAKO: tématem programu Projekty s podporou EU bylo zaměření se na možnosti využití financování projektů z operačního programu Životní prostředí (OPŽP). Jednalo se o protipovodňovou ochranu (vodní nádrže) a revitalizaci toků. V rámci programu Realizace investičních projektů bylo připraveno téma Výstavba
a povolování staveb a v rámci
programu Příprava investičních projektů byla prezentována akce Rekonstrukce VD Morávka. Po workshopu a vyhledání nejvhodnějšího typu dotace (soutěž v týmech s vlastní prezentací výsledků) byla naplánována exkurze na VD Morávka, kde žáci poznali jak vodní dílo (nádrž) funguje, jak vypadá prostor uvnitř hráze a shlédli film o průběhu rekonstrukce vodní nádrže. Výše uvedené jim bylo prezentováno odborníkem z Povodí Odry, státní podnik. Po ukončení exkurze se žáci vydali pěšky podél řeky Morávka za účasti pedagogů z oblasti environmentální výchovy, chemie a biologie a cestou využívali senzory z EPEV sad za účelem měření teploty vody, zakalení, průtoků apod. Výsledky pak byly zpracovány v programu Datastudio a prezentovány v běžné výuce. 1. Teorie – uvedení do problematiky (jednotlivé přednášky) 2. Praktické vyzkoušení tématu – workshop/soutěž s využitím týmové práce a rozvoje klíčových kompetencí workshop s využitím IT techniky, týmové práce a rozvoje klíčových kompetencí žáků) 3. Zážitková forma studia: exkurze za účelem praktického poznání tématu a současné vyzkoušení si využití EPEV v praxi a v reálných podmínkách (exkurze na VD Morávka a měření s EPEV sadou na řece Morávce)
-3-
4. Příklad dobré praxe: poznání dobře fungujícího projektu, který je úzce spojen s probíraným tématem (prezentace projektu VD Morávka odborníkem z praxe z Povodí Odry, státní podnik) 5. Výsledek: ucelené poznání a hluboké znalosti o daném tématu zaměřeném v tomto případě na životní prostředí
K definování klíčových kompetencí žáků, které v rámci projektu rozvíjíme modernějším způsobem výuky (včetně příkladů z projektu SAKO): 1. Kompetence k učení: zvýšení stupně samostatnosti a vedení žáků k sebehodnocení (k tématům byly zpracovány pracovní listy, nikoli učebnice, žáci museli předmětné téma samostatně studovat dle jejich možností, v tomto bylo zajímavé sledovat jak každý získává zdrojové informace jinak a v jiném rozsahu) 2. Kompetence k řešení problémů: zvyšování schopnosti a ochoty k řešení problémů s podporou vlastní kreativity(toto se projevuje především během soutěží a workshopů) 3. Kompetence komunikativní: zvýšení možností komunikace (verbální, neverbální), prezentace, využití IT ve výuce, kompenzační strategie při komunikaci (v rámci soutěží a workshopů byli žáci upozorňováni na jednotlivé možnosti či chyby v komunikaci, během projektu byli často foceni a filmováni, na konci projektu bylo ze záznamů zřejmé, jak se jejich komunikační schopnosti zlepšily) 4. Kompetence sociální a personální: vedení ke spolupráci/týmové práci, zvýšení iniciativy, tvořivosti, samostatnosti a odpovědnosti (k týmové práci byli žáci vedeni, ale jejich týmová práce vznikala víceméně přirozeně, nevědomky si rozdělovali role v týmu, pozice, počty osob vzhledem k úkolu apod., po skončení úkolu jim toto bylo zdůrazněno, aby si to uvědomili a používali i nadále) 5. Kompetence občanská: zapojení se do života školy, města, regionu, životního prostředí (projekt SAKO byl nedílně spojen se školou GSOŠ FM, městem FrýdekMístek a jeho okolí a regionem Moravskoslezského kraje, a to během prezentace realizovaných projektů, projektových dnů, exkurzí, soutěžních témat apod.) 6. Kompetence
pracovní:
seznámení
žáků
s pracovními
návyky,
požadavky
zaměstnavatelů apod. ( v projektu SAKO byl uskutečněn projektový den „Den setkání -4-
se zástupci zaměstnavatelů z řad významných podniků v Moravskoslezském kraji“, který se vyznačoval mimořádným zájmem účastníků z řad studentů i pedagogů) 7. Kompetence k podnikavosti: vytrvalost a rozhodování, organizace práce a studia, flexibilita a přizpůsobení se ( v rámci SAKO projektu byla vyhlášena soutěž o nejlepší projekt s minimálními požadavky na obsah projektu, která trvala 6 měsíců. v rámci této akce nastala v rámci konzultačních hodin výjimečná možnost k rozvoji této kompetence, nebo také k popisu nízké úrovně této kompetence v řadách těch, kteří účast vzdali s uvedením možností zlepšení).
-5-
Péče o nadané žáky v běžné třídě Nutné zabezpečit: 1. Seznámení učitelů s možnostmi identifikování a diagnostikování nadaných žáků, s postupy a metodami, které mohou využít 2. Identifikování nadaných žáků ve třídě 3. Rozšíření obvyklých výukových materiálů určených pro ostatní žáky 4. Plánování dalších postupů práce s těmito žáky
Výhody přístupu: není nutná reorganizace tříd, třídní učitelé si mohou individ.program žáků sami zorganizovat, žáci si nemusí zvykat na nový kolektiv, i další žáci se občas mohou tohoto ind.programu účastnit Nevýhody přístupu: učitel se nemůže nadaným žákům věnovat plně za všech okolností, učitel musí věnovat čas a energii na přípravu ind.plánu pro nadaného žáka, ne všichni učitelé jsou ochotni zapojit se, každá třída potřebuje speciální výuk.materiály
Speciální učitel: absolvent specializačního studia pro práci s nadanými dětmi. Tato varianta je pro školy možností, aby ostatní učitelé nebyly tvorbou ind.plánu a přípravou pro nadané žáky příliš zaneprázdněni. Speciální třídy: nadaní žáci mohou být po důsledné identifikaci umístěni do speciálních tříd pro nadané, většinou vzniká jedna třída ve městě, je důležité se žáky individuálně pracovat Odchod nadaných žáků do jiné třídy: v rámci ind.plánu může být nadaným žákům umožněno navštěvovat předměty ve vyšších ročnících, na ostatní se vrací do své „kmenové“ třídy.
-6-
bystrý žák
-
nadaný žák
Umí odpovídat
klade další otázky
Zajímá se
je zvědavý
Má dobré nápady
má neobvyklé nápady
Odpovídá na otázky
zajímají jej detaily, rozpracovává, dokončuje
Je vůdcem skupiny
je samostatný
Jednoduše se učí
většinu už zná
Mezi vrstevníky je oblíben
vyhovuje mu společnost starších žáků
Chápe významy
dělá závěry
Přijímá informace
využívá informace
Kopíruje zadaná řešení
vytváří nová řešení
Je vytrvalý při sledování
sleduje pozorně
Je spokojený s vlastními výsledky
je velmi sebekritický
Pro nadané žáky je možné využít tvorby individuálního vzdělávacího plánu. Cílem je zhodnotit opatření (vhodnost metod, přístupů, využívání pomůcek), zhodnotit výsledky, spolupráci žáka, rodičů, pedagogů, zpracování návrhu individuálního přístupu. Níže je připravena struktura ind.vzdělávacího plánu, která byla v rámci školení pedagogů v projektu SAKO prakticky vyplněna v rámci školení a poskytnuta pedagogům k další práci.
-7-
I. Vyplní škola:
Škola
Individuální vzdělávací plán Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Třída
Bydliště
Školní rok Rozhodnutí o povolení vzdělávání žáka/žákyně podle IVP ze dne Zdůvodnění (informace o schopnostech žáka/žákyně, důvody k integraci žáka/žákyně, specifika chování a sociální vztahy, postoj rodičů) Zpráva o žákovi/žákyni obsahující např.:
intelektové charakteristiky a projevy schopnost vyhledávání a zpracování informací, chápání vztahu příčiny a následku a vztahů mezi jevy, schopnost strukturace a vytváření systémů, schopnost zobecňování, úroveň kritického myšlení, slovní zásoba a zacházení s abstraktními pojmy, doba koncentrace pozornosti, flexibilita a originalita myšlení, paměť apod.; sociální charakteristiky a projevy potřeba volnosti a aktivity, míra pozornosti k vlastní osobě a zájmům, pozice v sociální skupině, úroveň sociálních dovedností, odvaha riskovat a schopnost argumentace před skupinou, specifika smyslu pro humor, sebepojetí, vztah k autoritám apod.; tělesné charakteristiky a projevy soulad mezi intelektuálním a tělesným vývojem, specifika, zájem o tělesné aktivity, vyspělost motoriky apod.; emocionální charakteristiky a projevy citlivost a emocionální vyzrálost, impulsivnost, míra potřeby emocionální podpory a přijetí apod.; učební styl pracovní tempo, schopnost adaptace na nové učební prostředí, preference individuální či skupinové práce, samostatnost apod.; motivaci vztah vnější a vnitřní motivace, cílevědomost chování a jednání, vytrvalost, unavitelnost; rodinnou anamnézu; způsob identifikace s vrstevníky a inventáře a úroveň jeho zájmů; aktivity mimo školu.
Předměty, jejichž výuka je realizována podle individuálního vzdělávacího plánu
Názvy vyučovacích předmětů v souladu se vzdělávacím programem, podle kterého se žák/žákyně vzdělává.
-8-
Školská poradenská, zdravotnická a jiná zařízení, která se podílejí na péči o žáka/žákyni
Odborná zařízení např.: pedagogicko-psychologická poradna speciálně pedagogické centrum
II. Vyplní školské poradenské zařízení: Název a adresa školského poradenského zařízení Výsledky vyšetření žáka/žákyně ve školském poradenském zařízení Jméno a příjmení žáka/žákyně Datum narození Vyšetření dne
Bydliště
Kontrolní vyšetření dne
Výsledky vyšetření žáka/žákyně ve školském poradenském zařízení
Rozsah a typ nadání žáka/žákyně, oblast nadání* Druh a stupeň postižení žáka/žákyně*
Např.: mimořádně nadprůměrná úroveň rozumových schopností nadprůměrná úroveň rozumových schopností (celková, ve verbální oblasti, v oblasti matematického myšlení, …)
-9-
Vzdělávací potřeby žáka/žákyně
Míra podpůrných opatření
Např.: zvýšené poznávací potřeby – potřeba nových podnětů velká zvídavost a zvědavost schopnost rychlého učení zájem o diskutování svých názorů individuální přístup k činnostem (preciznost, originální způsoby řešení apod.) obliba komplikovanosti v úkolech (např. snaha udělat si úkol těžším), individuální pracovní tempo (např. pomalé, překotné) výkyvy, kolísání ve výkonnosti
Např. nízká střední vysoká
* nehodící se škrtněte
Způsob poskytování individuální, speciálně pedagogické nebo psychologické péče
Specifika práce s učivem (odborná doporučení pro pedagogickou práci se žákem/žákyní)
Např. integrace v běžné třídě práce ve speciální skupině samostudium zařazení do speciální skupiny na určité vyučovací předměty mimo kmenovou třídu výuka ve speciální třídě pro nadané žáky výuka určitých vyučovacích předmětů ve vyšším ročníku odborné konzultace samostudium e-learning individuální vzdělávání jiné organizační formy včetně jejich kombinací Např.: respektovat aktuální úroveň znalostí a dovedností, dle potřeby obohacovat učivo (probírat více do hloubky, zadávat zvláštní úkoly – problémy k řešení, využívat učební materiály vyšších ročníků apod.) respektovat případné vlastní způsoby řešení respektovat individuální tempo; vyhnout se časovému stresu, v případě potřeby prodloužit čas na práci i kontrolu kontrolovat pochopení zadání úkolu, instrukce, správnost postupu kontrolovat zaznamenání si zadání domácích úkolů věnovat žákovi zvýšenou pozornost při přechodech k jiné činnosti multisenzoriální přístup, zapojení všech smyslů při učení častěji využívat názor (náčrtky, obrázky, grafy, tabulky, časové osy, schémata, přehledy) omezit mechanické učení faktů bez širších souvislostí (letopočty, jména, výroky, definice) nehodnotit pouze výsledek, ocenit každou dobře provedenou část úkolu hodnotit především obsahovou stránku písemných prací (nikoli
- 10 -
úpravu) další postupy dle uvážení učitele
Doporučené učební, kompenzační a rehabilitační pomůcky
Např.: encyklopedie, slovníky, krásná literatura didaktické hry deskové a karetní hry pro rozvoj jazyka, paměti, strategického a logického myšlení, vizuální představivosti, tvořivého přístupu soupravy pro přírodovědné pokusy a pozorování výtvarné, rukodělné materiály a jiné potřeby DVD a CD-romy osobní PC
Vyjádření potřeby dalšího pedagogického pracovníka
Např.: psycholog speciální pedagog asistent pedagoga tlumočník terapeut
Návrh snížení počtu žáků a žákyň ve třídě
Např.: ano, zdůvodnění; ne
Potřeba navýšení finančních prostředků
Časové a obsahové rozvržení výuky
Další doporučení, významné informace z průběhu vyšetření
Např. sociální vztahy. Jedná se o situace, kdy má žák/žákyně: potíže při navazování sociálního kontaktu preferování společnosti dospělých nebo naopak mladších dětí zvýšená nejistota, potíže s adaptací v nových situacích snížená schopnost orientace v sociálních situacích konflikty způsobené ztrátou orientace v sociální situaci potíže s dodržováním pravidel vnímání dospělých jako partnerů zvýšená kritičnost vůči sobě i okolí, opravování spolužáků i vyučujících, časté diskutování (i s učiteli) smysl pro spravedlnost specifický smysl pro humor atd. V rámci pravidelné péče o žáka lze doporučit např.: nácvik schopnosti žáků využít dovednosti k předcházení či řešení
- 11 -
sociálních problémů a konfliktů v sociálních interakcích VTI relaxační cvičení individuální terapie interakční hry krabice řešení problémů rozlišování a porozumění emocím – rozvoj empatie portfolio sociálních dovedností bodovací systémy „Dokážu to“
Další doporučení a důležité informace např.: důslednost a srozumitelnost v přístupu k dítěti – jasně a srozumitelně stanovovat pravidla, důsledně, ale empaticky vyžadovat jejich plnění preferovat kladnou zpětnou vazbu – všímat si spíše momentů, kdy dítě dodržuje stanovená pravidla, ocenit ihned jeho chování často chválit, oceňovat i snahu a zájem dítěte, oceňovat konkrétní úspěchy posilovat samostatnost a zodpovědnost umožnit častější pohybové uvolnění, střídání činností při nedostatečné zátěži: kolísání pozornosti a výkyvy ve výkonech, krátkodobé soustředění, snížená motivace ke školní práci, vykřikování, nevhodné upozorňování na sebe, neklid, hraní si s učebními pomůckami, nepořádek na lavici
Závěry vyšetření
Zpracoval
Podpis, razítko
Jméno a příjmení pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, kontakt III. Vyplní vyučující předmětu, jehož výuka je realizována podle individuálního vzdělávacího plánu:
Vyučovací předmět
Název vyučovacího předmětu v souladu se vzdělávacím programem, podle kterého se žák/žákyně vzdělává.
Individuální vzdělávací plán
- 12 -
Jméno a příjmení žáka/žákyně Třída
Školní rok
Vyučující; datum, od kdy žáka/žákyni předmětu vyučuje Změna vyučujícího v průběhu školního roku, datum změny
Vstupní pedagogická diagnostika (aktuální stupeň dosažených vědomostí, dovedností, návyků)
Priority vzdělávání a dalšího rozvoje žáka/žákyně
Učební dokumenty
Organizace výuky
Pedagogické postupy (metody a formy práce)
Informace, týkající se např.: úrovně znalostí a dovedností žáka v daném vyučovacím předmětu specifik nadání žáka v rámci daného vzdělávacího oboru efektivity žákem volených učebních strategií při osvojování, ukládání, reprodukci i aplikaci učiva a jejich preferenční adekvátnost ve vztahu k osvojovanému učivu a k aktuální situaci rychlosti osvojování, vytrvalosti a trpělivosti, specifika projevů zájmu o daný vyučovací předmět. Např.: rozvoj komunikace rozvoj schopnosti týmové spolupráce sociální adaptabilita akcent např. na slovní vyjadřování písemný projev Název vzdělávacího programu, podle kterého se žák/žákyně vzdělává Způsob organizace výuky např.: integrace v běžné třídě práce ve speciální skupině zařazení do speciální skupiny na určité vyučovací předměty mimo kmenovou třídu výuka ve speciální třídě pro nadané žáky výuka určitých vyučovacích předmětů ve vyšším ročníku odborné konzultace samostudium e-learning individuální vzdělávání jiné organizační formy včetně jejich kombinací Konkrétně rozpracované akcelerační či obohacující metody a formy práce např.: brainstorming tvořivé úlohy kreativní čtení a psaní úlohy rozvíjející vyšší úrovně myšlení mentální mapování užívání nákresů vytváření názorných schémat, časových rozvrhů vedení účtů a rozpočtů vytváření počítačových programů hraní rolí individuální projekty prezentace e-learning; soutěže, olympiády.
- 13 -
Používané učební materiály a pomůcky
Způsob zadávání a plnění úkolů
Přehled učebních materiálů a pomůcek např.: učebnice daného ročníku jiné využívané učebnice encyklopedie, slovníky, krásná literatura didaktické hry deskové a karetní hry pro rozvoj jazyka, paměti, strategického a logického myšlení, vizuální představivosti, tvořivého přístupu; soupravy pro přírodovědné pokusy a pozorování výtvarné, rukodělné materiály a jiné potřeby DVD a CD-romy osobní PC. Forma a časové rozložení např.: ústně písemně e-mailem, Power-pointová prezentace dle přiloženého harmonogramu konkrétně stanovený den v týdnu během individuální konzultace na základě vzájemné dohody
Způsob ověřování vědomostí a dovedností
Formy ověřování např.: písemné testy obhajoby projektů (ročníkové práce, tématické práce) ústní zkoušení skupinové práce zpracovávání referátů úroveň domácí přípravy
Způsob hodnocení
Forma hodnocení např.: známkou slovně kombinované hodnocení Četnost hodnocení např.: průběžné čtvrtletní, výstupní
Personální zajištění úprav průběhu vzdělávání žáka/žákyně
Např.: třídní učitel učitel odborných předmětů psycholog speciální pedagog výchovný poradce asistent pedagoga tlumočník
Další subjekty, které se podílejí na vzdělávání žáka/žákyně
Seznam těchto subjektů např.: střední škola vysoká škola Akademie věd ČR Středisko volného času
- 14 -
Spolupráce se zákonnými zástupci žáka/žákyně
Dohoda mezi žákem/žákyní a vyučujícím
Oblasti a forma spolupráce např.: způsoby komunikace a její četnost (osobně, e-mailem, telefonicky apod.) požadavky na domácí přípravu doporučené aktivity žáka ve volném čase požadavek na lékařské vyšetření Konkretizace obsahu smlouvy mezi žákem/žákyní a vyučujícím (pokud byla uzavřena)
Časový a obsahový plán vzdělávání žáka/žákyně
Období
Časové ohraničení období, pro které je IVP vypracován např. 1. pololetí školního roku … 2. čtvrtletí školního roku … týden od … do…
Předpokládané individuální výstupy žáka/žákyně za dané období
- 15 -
Dodatečné úpravy časového plánu a obsahu učiva
Důvody, vedoucí k úpravám a jejich důsledky např.: hluboký zájem žáka o úzce specializované téma v rámci vyučovacího předmětu, rychlejší osvojení předpokládaných individuálních výstupů, dlouhodobá hospitalizace žáka ve zdravotnickém zařízení, obohacení obsahu učiva, rozšíření obsahu učiva o další tématické celky přesunutí určitého tématického celku do následujícího časového období.
Prodloužení délky vzdělávání
Poznámky a doporučení pro další vzdělávání žáka/žákyně
Schůzky osob, podílejících se na vzdělávání a odborné péči o žáka/žákyni (reflexe výuky, hodnocení jejího průběhu, aktualizace časového a obsahového plánu, úpravy a změny) Datum
Přítomni
Podpis
- 16 -
Zhodnocení průběhu a výsledků vzdělávání žáka/žákyně. Případná doporučení pro další období.
Závěry pro další vzdělávání žáka/žákyně
- 17 -
Osoby, zodpovědné za vzdělávání a odbornou péči o žáka/žákyni
Jméno a příjmení
Podpis
Třídní učitel/ka Zkratka vyuč. předmětu
Vyučující
Školní poradenský pracovník (výchovný poradce, školní psycholog, školní speciální pedagog) Pedagogický pracovník školského poradenského zařízení (PPP, SPC, SVP) Zákonný zástupce žáka/žákyně Žák/žákyně
Předpokládaná potřeba navýšení finančních prostředků nad rámec prostředků státního rozpočtu poskytovaných podle zvláštního právního předpisu, odůvodnění
Navrhovaný rozpočet finančních prostředků na zajištění např.: výukových programů učebních pomůcek výukových pobytů speciálního pedagoga
- 18 -
V……………………………dne……………………. Podpis ředitele/ředitelky školy…………………………………………
Razítko:
- 19 -
Dotazník pro pedagogy Pokud vám připadá, že by vašeho žáka bylo možné zařadit mezi nadané nebo mimořádně nadané, můžete si zkusit vyplnit následující dotazník. Pokud u 80% odpovědí označíte odpověď č. 1 nebo 2, svědčí to o nadání žáka. Zaškrtněte kategorii, o které si myslíte, že nejlépe vystihuje vašeho žáka: 1 většinou - 2 často - 3 občas - 4 málokdy Charakteristika 1
Má široký slovník, vyjadřuje se jasně a plynule.
2
Vymýšlí a konstruuje nové výrobky / myšlenky.
3
Snadno si vybavuje fakta.
4
Chce znát, jak věci fungují.
5
Je vášnivý čtenář.
6
Na první pohled nesouvisející fakta spojuje novým a originálním způsobem.
7
Snadno se začne nudit.
8
Chce znát zdůvodnění „proč“ – klade otázky téměř na cokoli.
9
Má rád věci pro dospělé a vyhledává společnost straších.
10
Je velice zvídavý.
11
Hledá vlastní odpovědi a řešení problémů.
12
Rád hraje komplikované hry.
13
Stanovuje si vysoké cíle.
14
Je vytrvalý, zůstává u úkolu, dokud jej nevyřeší.
15
Je schopen sledovat i náročné instrukce.
16
Je nezávislý a samostatný.
17
Je iniciativní.
18
Neustále se snaží měnit stávající.
19
Intenzivně se zajímá o budoucnost a světové problémy.
20
Vydrží se dlouho soustředit, což mu umožňuje úspěšně řešit problémy a zůstat u svých zájmů.
1
2
3
4
(převzato a upraveno z knihy Nadané dítě a rozvoj jeho schopností autorů Václava a Jitky Fořtíkových)
- 20 -
Jak se efektivně učit? - o paměti, učení a studijních návycích: Psychologové dospěli v otázkách efektivity učení k řadě zákonitostí a pravidel, která mohou pomoci žákům a studentům co nejlépe využít čas strávený nad učením. Předně je třeba uvést, že školní prospěch je sice významně ovlivněný úrovní rozumových schopností – tedy nadáním či inteligencí jedince (výzkumy byla opakovaně potvrzena míra závislosti školního prospěchu na rozumových schopnostech jedince v rozmezí 50-70%), o školním prospívání však ve výsledku nerozhoduje pouze tento faktor. Mezi další významné činitele patří různé osobnostní vlastnosti a také podmínky prostředí. Jako významné osobnostní vlastnosti můžeme uvést např. píle – lenost, svědomitost – lehkomyslnost, vnitřní motivace – lhostejnost, vůle – neochota se přemoci, sebekázeň – chaos a těkání, vybudované studijní návyky – nechuť k učení. Jedním z hlavních předpokladů úspěšného učení je pozitivní motivace. Pro mladší žáky je touto motivací především jejich vlastní zájem, který může probudit poutavě podaná učební látka. Proto bychom měli žákům pomoci najít co nejvíce souvislostí mezi probíraným učivem a jejich vlastními zájmy. Učební látku může oživit např. vhodně zvolená četba (časopisy, populárně-naučná literatura), návštěva muzea, výstavy, historických a technických památek i populárně-naučné pořady v televizi, provádění jednodušších fyzikálních a chemických pokusů, vytváření sbírek rostlin, nerostů apod. Zájem o učení posiluje i přiměřené ocenění školních výsledků. Je-li dítě ve škole úspěšné, jeho zájem o učení se posiluje, stejně tak to však platí i naopak – neúspěchy odrazují od další aktivity. Rodiče by při oceňování školních výsledků měli brát v úvahu také reálné možnosti svého dítěte. Není rozumné klást důraz na absolutní úspěch (např. mít samé jedničky, když jich dítě nemůže dosáhnout) - pro každého žáka je významné stanovování skutečně dosažitelných cílů a tomu by měla být přiměřená i očekávání rodičů. Chceme-li posílit zájem dítěte o školní práci nebo o určitý předmět, oceňme především jeho snahu. Motivovat je možné i slíbenou přiměřenou odměnou. Učení a paměť jsou na sobě závislé, věnujme proto pozornost také naší paměti. Každá informace, kterou přijmeme svými smysly a věnujeme jí pozornost, vstupuje do tzv. krátkodobé paměti. Jak již z názvu vyplývá, je v ní uchovávána jenom krátce a pak je buď zapomenuta nebo přechází do dlouhodobé paměti, kde již může být uchována trvaleji (neznamená to však, že by i přesto nemohla podlehnout procesu zapomínání).
Právě tento přechod z krátkodobé paměti do dlouhodobé má rozhodující význam pro naše učení. Důležitým je v tomto bodě proces tzv. upevnění či ustálení, probíhající zpravidla po krátkou dobu, kdy je informace vědomě udržována v naší mysli. Na zefektivnění tohoto procesu a zvýšení výkonnosti naší dlouhodobé paměti má významný vliv řada faktorů, se kterými je nutné počítat a je možné je i využít ve svůj prospěch. Faktory podporující dlouhodobou paměť: 1. Dostatek času a opakování: Věnujeme-li určité látce dostatek času a opakování, zajistíme rychlejší a přesnější přenos látky z krátkodobé paměti do dlouhodobé. 2. Členění: Učební látku si zapamatujeme lépe, je-li rozdělena do malých zvládnutelných částí. Krátkodobá paměť zpravidla dokáže uchovat pouze přibližně sedm položek (plus či minus dvě) tak dostatečně dlouho, aby se převedly do dlouhodobé paměti. Vyzkoušejte si např. jednoduše, jak dlouhou číselnou řadu si zapamatujete na první poslech? 3. Důležitost a zájem: Člověk si nejlépe zapamatuje to, co má přímý vztah k jeho vlastním zkušenostem a prožitkům. 4. Trvání pozornosti: Pro schopnost zapamatování je důležitá i schopnost kvalitního soustředění po určitou potřebnou dobu. Pro někoho je takové soustředění obtížné, jeho pozornost je roztěkaná a nedokáže udržet potřebnou pozornost při výkladu učební látky, což má za následek i problémy s jejím zapamatováním. Určité kolísání pozornosti je běžné i u dětí a lidí bez poruchy pozornosti, přičemž s věkem dítěte se trvání pozornosti zkvalitňuje. Soustředění může být také pozitivně i negativně podmíněno vlivy z prostředí. 5. Praktické využití: Učivo, se kterým se prakticky pracuje, bývá lépe zapamatováno než to, se kterým se již dále nepracuje. 6. Význam: Látka, které člověk dobře rozumí (rozumí jejímu významu), se lépe zapamatuje, než ta, které nerozumí a učí se ji jen mechanicky. 7. Přeučení: Dovednosti a znalosti, které se procvičují a ověřují i poté, co již byly pevně osvojeny (tzn., že již byly „přeučeny“), zůstávají v paměti uloženy lépe, než takové, které přeučeny nejsou. To se týká zejména znalostí, které mají být vybaveny ve stresové situaci (ve zkušební místnosti, před komisí, na pódiu před větším množstvím diváků). 8. Spojování: Neznámou látku si zapamatujeme lépe, když je spojena s něčím pro nás známým. 9. Vizuální znázornění: Vizuální zobrazení nám může pomoci k lepšímu zapamatování látky a může být užitečné jako záložní podoba toho, co čteme nebo slyšíme. Na druhou stranu např. podrobnosti podávané pouze v podobě obrázků se zapamatují mnohem hůř než psaná nebo vyslovená slova. - 22 -
10. Znovupoznání a vybavení: Znovupoznání je snazší než vybavení (např. je snazší poznat slovo v cizí řeči než si je sám vybavit z paměti). K tréninku rychlosti vybavení z paměti je proto vhodné využívat i snazšího procesu znovupoznání.
Kromě toho však musíme počítat také s negativně působícími faktory, tzn. s těmi, které mohou působit jako překážky zapamatování a efektivního učení: 1. Úzkost: V uvolněném klidovém stavu je možné očekávat kvalitnější vybavení látky a naopak zhoršené vybavování ve stavu stresu. 2. Retroaktivní interference: K tomuto efektu dochází, když právě osvojená látka má tlumivý účinek na vybavování látky naučené dříve. Lze jej pozorovat např. v situaci učení na poslední chvíli, kdy student ve snaze vybavit si látku, kterou se učil před několika dny, zjišťuje, že se mu stále vynořuje pouze látka, kterou se intenzivně učil naposledy a vybavení látky, kterou již měl dříve osvojenou, je ztížené. 3. Proaktivní interference: Tato situace nastává, když dřívější učení naopak brání vybavení pozdějšího – např. když se děti začnou učit druhému cizímu jazyku a zjišťují, že si nedokážou zapamatovat žádné slovo, protože se jim v mysli stále vynořuje jeho ekvivalent v cizí řeči, kterou se učily dříve.
Tolik o naší paměti. Dále se budeme věnovat studijním návykům neboli zásadám správné přípravy do školy. Text je určený především žákům druhého stupně ZŠ, studentům SŠ a samozřejmě i jejich rodičům. 1. Základem je stanovení si realistických pracovních cílů. Byla-li dosud příprava do školy nárazová nebo minimální, není vhodné začít s přehnaně velkým objemem učení a pustit se do několikahodinového denního učebního maratónu. Je totiž velmi pravděpodobné, že by jste takovou změnu zvládali jen s vypětím všech sil, a brzy by vám hrozilo vyčerpání a přišlo by také zklamání. Pozor – zřejmější výsledky pravidelné přípravy do školy je možné očekávat spíše v řádu týdnů až měsíců! 2. Nemělo by vás překvapit, že domácí příprava začíná již ve škole pozorným sledováním školního výkladu. K tomu bychom měli připojit také přehledné vedení zápisů a poznámek v sešitech.
- 23 -
3. Domácí příprava na předmět by měla začínat ještě v den výkladu učební látky ve škole. Toto doporučení vychází ze zákonitostí přirozeného zapomínání – tentýž den si budeme pamatovat z výkladu ještě docela hodně, ale po již dvou až třech dnech budeme muset vynaložit na jeho vybavení a osvojení nesrovnatelně více námahy. Výzkumy ukazují, že do druhého dne běžně zapomeneme až 80% naučené látky! Doma si učební látku přečteme a pokusíme se osvojit si alespoň její logický základ – nejlépe tak, že se ho pokusíme sami zformulovat. Osvědčuje se takto začínat nejdříve s několika málo předměty a postupně přidávat další. 4. Každý den v týdnu by měl mít vyhrazený svůj pevný a stálý čas na přípravu do školy. Většina z nás se snadno nechá svést k odkladům. Neslibujte si tedy pokaždé nové začátky a stanovte si je stabilně podle vašeho týdenního rozvrhu (netýká se jen toho školního, ale i volnočasového).
Doporučená optimální doba věnovaná denně domácí přípravě: 1.-3. ročník ZŠ:
10 - 45 minut
4.- 6.ročník ZŠ:
45 - 90 minut
7.-9. ročník ZŠ:
1 - 2 hodiny
střední škola:
1,5 - 2,5 hodiny
1. Nezačínejte učební blok pro vás nejobtížnějším předmětem, naopak začínejte vždy tím, který vám jde snadno nebo který vás baví. Doporučení vychází z osvědčeného – tzn. že nejlepším dopingem je vlastní úspěch. Navíc budete mít dobrý pocit z toho, že už vám něco z povinností ubylo. Učivo na zapamatování je vhodné střídat s učivem na úvahu a úsudek. 2. Potřebujete-li se naučit většímu množství učební látky, je vhodnější rozdělit si opakování do více dnů, než se učit látku najednou dlouhou dobu. Bylo zjištěno, že si žáci zapamatují až dvakrát více, jestliže se učí po 20 minutách každý den, než když se učí celou látku najednou v jednom dni. 3. Podmínkou úspěšného učení je pochopení učební látky. Výzkumně bylo prokázáno, že se lépe pamatuje látka, jejíž smysl chápeme, než to, co se učíme pouze mechanicky. I když jsou mladší žáci schopni a někdy i zvyklí učit se hlavně pamětně, nemělo by se při správném učení stavět jen na tomto způsobu učení. V řadě předmětů je cílem pochopení určitých zákonitostí a pouhé mechanické zapamatování pouček je nemůže nahradit. Navíc ve vyšších
- 24 -
ročnících by již zvládnutí veškeré učební látky zpaměti byl až nadlidský výkon, takový způsob učení prostě už ve vyšších ročnících a zejména na střední škole nemůže stačit.
Jak postupovat při samotném učení? Nejprve si přečtěte v učebnici a v sešitě celou kapitolu nebo téma bez ohledu na to, že máte k učení jenom určitý úsek. Lépe tak pochopíte potřebné souvislosti. Dále čtěte úsek, který máte k učení, s tužkou v ruce. Tužkou podtrhávejte tzv. klíčová slova ve výkladu (nikoli jen mechanicky celé řádky) nebo si udělejte stručné poznámky na kraji textu. Podtrhávání a poznámkování slouží k udržení vaší pozornosti a současně vede k potřebnému strukturování (rozčlenění) a porozumění výkladu. Čtěte znovu s pokusem částečně reprodukovat zpaměti bez nahlížení do pomůcek nebo jen oporou ve vašich vlastních poznámkách v učebním textu. A konečně cvičně provádějte vlastní výklad – tj. zopakování naučeného učiva „po svém“, ale v souvislém a nepřerušovaném výkladu. Pokud se jen odbudete v duchu rychlým přeletem stránky učebnice nebo sešitu, hrubě se oklamáváte! Doporučujeme vyzkoušet si raději provést tento závěrečný výklad nahlas, a to zejména těm, kdo jsou trémisté, méně zdatní řečníci a nebo se jim naučené vybavuje až teprve po zkoušení cestou do lavice. Závěrečnou hlasitou reprodukcí učiva si vlastně zkontrolujete, zda jste si vše opravdu zapamatovali, budete mít příležitost v klidu si připravit slovní a větná spojení, kterými budete chtít učivo vyjádřit a při zkoušení si budete více jisti, protože budete vědět, že jste již učivo skutečně uměli vlastními slovy sdělit. Pokud zjistíte, že vaše zkušební hlasitá reprodukce učiva je ještě chatrná, znovu zopakujte třetí a čtvrtou fázi učení. Opisování domácích úkolů od spolužáků v případě vašeho skutečného zájmu postrádá logiku, s žádostí o pomoc s vysvětlením učiva se však zbytečně neostýchejte. Učení nemusí probíhat v naprostém tichu, ale varujeme před současným pouštěním hudby, zapnutou televizí nebo hrou sourozence ve stejné místnosti. Výzkumy jednoznačně potvrzují snižování efektivity učení při současném poslechu hudby nebo zapnuté televizi – tyto podněty odvádí zákonitě vaši pozornost, jednoduše vám vaše učení ztěžují!
- 25 -
Jestliže máte pochybnosti, zda budete v životě z toho, čemu se ve škole učíte, něco skutečně potřebovat, tak u cizích jazyků o tom pochybovat nemusíte – v tomto případě si můžete být jisti, že se je učíte především pro sebe. A aby vám to šlo lépe, doporučujeme učit se cizím jazykům vždy nahlas a nebát se opakovat celé původní texty v cizím jazyce. Utkví vám tak lépe v hlavě správná spojení a přesné a používané výrazy daného jazyka. Pro učení slovíček v cizím jazyce platí: bez učení slovíček ani den! Nejsou-li žádná nová, tak alespoň opakujeme stará. Slovíčka se učte spíše vícekrát po kratší dobu než vcelku mnoho slovíček najednou. Slovíčka nejen čtěte nahlas, ale i pište. Učte se jednak k českému slovu cizí, ale k cizímu slovu český význam. Slovíčkům, u nichž se při vybavování objevuje váhání, věnujte znovu pozornost, váhání je známkou zvýšené pravděpodobnosti k chybě. Slovíčka si zkoušejte začleňovat do větného kontextu, tzn. tvořte si na ně různé věty a obměňujte je ve tvarech. Na zaznamenávání studijních a jiných povinností si veďte diář – odškrtnutí splněného úkolu patří k tomu příjemnému, co by jste si měli dopřát. Jak si zorganizovat učení v sobotu a neděli? Doporučujeme víkendy řešit tak, že jeden den se nebudete učit vůbec – nejlépe v sobotu, druhý den však začněte s učením co nejčasněji, nejlépe nejpozději v 9 hod. Doporučení vychází z ověřeného faktu, že dopoledne je náš mozek výkonnější než po obědě. A na závěr rada zdánlivě jen na okraj: zbytečná nepřítomnost ve škole je pro vás jen velmi krátkodobá výhra. Jistě z vlastní zkušenosti víte, že na naučení toho, na co jste nebyli ve škole, musíte nakonec vynaložit daleko více úsilí a přesto tuto látku nemusíte ovládat s jistotou.
Tuto část zpracovala: Mgr. T. Khýrová
- 26 -
Literatura: Denig-Helmsová, K., Konnertz, D.: Úspěšně obstát při písemce i ústním zkoušení. Portál, Praha 1997. Fontana,
D.:
Psychologie
ve
školní
praxi.
Portál,
Praha
2003.
Helms, W.: Lépe motivovat – méně se rozčilovat. Jak pomáhat dětem se školou. Portál, Praha 1996. Indri de Carli, M.: Nechce se mi učit. Jak řešit problémy s učením. Portál, Praha 1995. Jak se učit na střední škole (pro studenty víceletých gymnázií, středních škol a jejich rodiče). Pražská
pedagogicko-psychologická
poradna,
Praha
(rok
vydání
neuveden).
Martin, M., Waltmanová-Greenwoodová, C.: Jak řešit problémy dětí se školou – lexikon pro rodiče. Portál, Praha 1997.
- 27 -