Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Provozně ekonomická fakulta
Řízení zemědělského podniku se zaměřením na pěstování konopí setého Bakalářská práce
Vedoucí práce: Doc. Ing. Pavel Žufan, Ph.D.
Daniel Tesfaye
Brno 2007
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Třebíči dne 5.ledna 2007
1
Motto na úvod „Nejvíce je člověku na prospěch, když se nadchne pro nějakou ušlechtilou věc, a tak nepřímo sám sebe zušlechťuje“ A. Einstein
Poděkování: Svá vysokoškolská studia jsem zahájil v roce 1999 na Provozně-ekonomické fakultě ČZU v Praze, tedy též fakultě, jež studuji na MZLU Brno. Ve druhém ročníku se mé ambice, díky lidem jež jsem poznal, a dalším okolnostem, odvrátily od studia Ekonomie k touze po vzdělání v oblasti Ekologie. Snahy o vzdělání v oboru Krajinné inženýrství však ztroskotaly brzy po přijetí Lesnickou fakultou ČZU. V Praze jsem byl téhož roku seznámen s dívkou, která mně v přístupu k životu hodně změnila a pozitivně ovlivnila. Shodou okolností tato mladá žena trpí ankylozující spodylitidou (m.Brechtěrev). Neschopnost jí pomoci s touto, z pohledu západní medicíny neléčitelnou chorobou, mne opakovaně uváděla do stavu bezradnosti, jenž spolu s dalšími faktory vyústil v osobní duševní krizi. S pomocí rodičů a hlavně díky nově založené rodině se mi podařilo vzniklé problémy vyřešit, a začít uvažovat racionálně o tom, co člověk změnit může a na co už přirozeně nestačí. Uvědomil jsem si, že i studia na provozně-ekonomické fakultě mohu využít k ochraně či rekultivaci životního prostředí a nabyté vědomosti zhodnotit při úsilí o legalizaci konopí pro léčebné účely. Novou chuť do studia velice posílil osobitý a zajímavý výklad výborných lektorů a vynikajících odborníků Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Všem zmíněným lidem patří má úcta a poděkování.
2
Abstract Tesfaye, D. Farm management with an intention of growing cannabis sativa. Bachelor thesis. Brno, 2007. This thesis is about farm management specializing on growing and successively proccessing of cannabis sativa in a given concern. Preview of today´s growing situation, possibilities of using the production and also the summary of economical and ecological contributions will help and enable us to find out weaknesses in the management of a concrete firm specializing on our topic. We have evaluated these and other important information using metodical procedures mentioned in the work. Finally we have come up with recommendation of radical changes in the present concern´s strategy which (according to the analysis) slows down the development of the given firm. At the end we would like to suggest and recommend to improve other aspects of concern management.
Abstrakt Tesfaye, D. Řízení zemědělského Bakalářská práce. Brno, 2007.
podniku
se
zaměřením
na
konopí
seté.
Práce se věnuje tematice řízení zemědělského podniku, specializovaného na pěstování a následné vnitropodnikové zpracování konopí setého. Přehled současného stavu pěstování, možností využití, jakož i shrnutí ekonomických a ekologických přínosů, nám mají pomoci při odhalování nedostatků v řízení konkrétní, takto zaměřené, české firmy. Tyto a další důležité informace hodnotíme pomocí uvedených metodických postupů. Výsledkem je návrh razantní změny strategie, která (podle analýz a propočtů) značně brzdí rozvoj výchozí firmy. Závěrem připomínáme a formulujeme doporučení pro zkvalitnění ostatní aspektů podnikového řízení.
3
Obsah: 1.
Úvod ................................................................. 5
2.
Současný stav řešené problematiky .................................... 6
2.1 Ekologické hledisko .............................................. 6 2.2 Ekonomické hledisko .............................................. 7 2.2.1 Zásadní ekonomicko-historická fakta ........................... 7 2.2.2 Současná ekonomická situace a výhledové přínosy ............... 8 2.2.3 Obecné poznatky z řízení ..................................... 16 2.3 Základní informace o výchozí firmě .............................. 18 3.
Metodika a cíl práce ................................................ 19
3.1 Cíl práce ....................................................... 19 3.2 Metodika práce .................................................. 19 3.2.1. Metodika situační analýzy vnějšího prostředí ................. 20 3.2.2. Metodika situační analýzy vnitřního prostředí ................ 20 3.2.3. Metodika ekonomicko-matematických výpočtů .................... 21 3.2.4. Podnikový systém a řízení .................................... 22 3.2.5. Moderní teorie a techniky managementu ........................ 22 4.
Výsledky ............................................................ 23
4.1 Analýza vnějšího prostředí ...................................... 23 4.2 Analýza vnitřního prostředí ..................................... 26 4.3 SWOT analýza .................................................... 26 4.4 Optimalizace struktury výrobního programu ....................... 28 4.4.1. Formulace problému ........................................... 28 4.4.2. Sestavení matematického modelu ............................... 28 4.4.3. Kvantifikace modelu .......................................... 29 4.4.4. Řešení modelu ................................................ 29 4.4.5. Interpretace získaných výsledků .............................. 30 4.5 Syntéza nové podnikové strategie ................................ 32 5.
Diskuse ............................................................. 33
6.
Závěr ............................................................... 35
Použitá literatura: ...................................................... 36 Přílohy: ................................................................. 37 a) b) c) d)
Příloha Příloha Příloha Příloha
č. č. č. č.
1: 2: 3: 4:
Konopný papír ....................................... 37 Složení a význam konopného oleje .................... 38 Základní ukazatele finanční situace výchozí firmy ... 39 Konopná izolace (Termo konopí) firmy Hock ........... 40
4
1.
Úvod
V souvislosti s dlouho očekávanou restrukturalizací a revitalizací českých zemědělských podniků se stále častěji hovoří o naléhavé potřebě kvalifikovaného řízení, respektujícího jak tržní tak ekologickou rovnováhu. Jelikož můj otec pochází z Etiopie, musím podotknout, že o to potřebnější je aplikace kvalifikovaného řízení, dodržujícího zmíněné principy a další moderní poznatky agro-managementu, právě v zemích třetího světa. Respektování tržní rovnováhy je jeden ze základních ekonomických principů podnikového hospodářství. Chceme-li zároveň přispět ke zlepšení dnešní ekologické situace a ochraně životního prostředí, což je, vzhledem k jeho současnému stavu, zmíněnou druhou podmínkou, nezbývá než do osevních postupů zařazovat vhodné plodiny. Myslíme tím plodiny relativně nenáročné, mnohostranně využitelné a vysoce ekologicky hodnotné. Zmíněná kriteria vhodně splňuje a proto se jako nejvíce perspektivní jeví Konopí seté (Cannabis sativa L. - dále jen konopí). Zvolená kulturní rostlina má jednak vysoký potenciál zlepšovat výše uvedenou „eko-tržní“ bilanci a navíc přináší i řadu neocenitelných výhod do lékařství. Výhody, resp. úlevu však přináší těžce nemocným pacientům zejména Konopí indické (Cannabis indica), které je v České republice, podobně jako v mnoha jiných zemích, paradoxně zakázáno (o této odrůdě proto neuvažujeme). Z výše uvedených důvodů jsem za téma práce zvolil optimalizaci řízení firmy Diamond & Marthy 1. Konopná v.o.s., jejíž původní strategií bylo pěstování konopí pro vlastní textilní využití. Výchozí firma měla zřejmě v oblasti řízení nedostatky, které společně s externími negativními vlivy vedly k nerentabilnímu hospodaření a vykázání opakované ztráty. Okolnosti přiměly vlastníky změnit strategii a konopné vlákno importovat. Prvořadým úkolem práce je (v souladu s klasickými nástroji řízení) přehodnotit dnešní firemní strategii a zejména pak navrhnout její radikální zlepšení. Právě proto aplikujeme reengineering, jako jednu z možných metod řízení. Jedna ze zásad reengineeringu radí, neohlížet se příliš na to co bylo, ale naopak se soustředit na plánovanou změnu k lepšímu. Proto historii výchozí firmy jen stručně zmíníme závěrem druhé kapitoly. V té se čtenáři mimo jiné seznámí i s ekonomikou pěstování a rentabilitou různě zpracované konopné produkce, čímž se otevírá prostor pro úvahy nad podstatou problému. Tedy nad otázku, zda důvodem zavržení vlastní zemědělské produkce byla v našem případě nízká efektivita (dělat správné věci), nebo nedostatečná výkonnost (dělat věci správně), případně podíl obou faktorů. Navazující třetí kapitola shrnuje dále aplikované metodické postupy, nástroje a teorie moderního řízení (jako např. „Teorii komponentu“, patřící mezi nejmodernější). Je zde též podrobněji popsán cíl práce. Vlastní optimalizaci podnikového řízení provádíme ve čtvrté kapitole. Zde nejprve za pomoci závěrů SWOT analýzy určíme hlavní strategický plán pro zvolenou výchozí firmu. Následně využijeme ekonomicko - matematických metod pro stanovení optimální struktury výrobního programu. Syntézou výrobní strategie však optimalizace podnikového řízení nekončí. Pomocí nejmodernějších poznatků teorie managementu navrhujeme dále zlepšení ostatních faktorů úspěšnosti organizace jako jsou např.: struktura, styl, spolupracovníci – kultura podniku. Záměrem práce je jednak podnítit bývalé vlastníky společnosti k zamyšlení, dále motivovat nové zájemce o tuto, dle mého názoru, perspektivní zemědělskou alternativu. V neposlední řadě samozřejmě i získat a dále poskytnout objektivní informace o zvolené tematice.
5
2.
Současný stav řešené problematiky
Současný stav, dřívější i potenciální přínosy zvolené zemědělské specializace se ve své práci snažím přiblížit z ekologického a ekonomického hlediska.
2.1
Ekologické hledisko
Hovoříme-li o moderních tržních trendech a mechanismech řízení, je nutno zmínit fakt, že teprve roku 1989 se objevil požadavek (David Pearce: Blueprint for a Green Economy), aby účty národního hospodářství zahrnovaly položky typu „úbytek zásob přírodních zdrojů“ či „znečišťování životního prostředí“. Současný trh nedokáže regulovat znečištění s ohledem na omezené absorpční schopnosti prostředí. Otázkou je pravdivost uvedeného tvrzení, které velice výmluvně zakrývá podstatu problému: že naše civilizace začala, přechodem od agrární ekonomiky k průmyslové, žít dalekosáhle na dluh. Cílem práce není popis důsledků našeho dluhu vůči přírodě, které teprve ve svém celku dávají smutný obraz dnešní ekologické situace. Neodpustím si ale konstatovat a připomenout, že propočty zvýšení koncentrace exhalací v ovzduší (z devadesátých let 20. století) jsou mylné a bohužel, podle posledních počítačových studií vědců z Oxfordské univerzity, více než dvojnásobné (zejména v množství plynu CO2). O zmíněné problematice jsem hovořil s panem prof. Bedřichem Moldánem (odborníkem na otázky o životním prostředí). Shodli jsme se na vhodném potenciálu konopí a možnostech jeho velkoplošného pěstování (např. i na důlních výsypkách). To může do budoucna významně snížit vysoké koncentrace CO2 v ovzduší a zároveň pročistit půdu (viz. dále). Stručný souhrn předností, které předurčují konopí do pozice proměny společnosti směrem k trvale udržitelnému způsobu života:
tahouna
Velice efektivně hospodaří se sluneční energií, tzn., že za relativně krátkou dobu (cca 120 dní) vyprodukuje na jednom hektaru orné půdy zhruba 12 tun různorodé biomasy. To je čtyřnásobek nárůstu bukového lesa.
Vysoké rostliny s širokými listy rychle tvoří zápoj, jehož stín bezpečně potlačí růst plevelů na pozemku. Proto není nutná aplikace pesticidů. Ulehčuje tím konvenčnímu a přímo vybízí k ekologickému způsobu hospodaření.
Kořeny odčerpávají z půdy kromě živin také řadu nečistot, včetně těžkých kovů či pesticidních krust. Studie ing. Petříkové ze Sdružení pro českou biomasu (BIOM CZ) prokazuje dobré rekultivační schopnosti konopí a jeho vysokou přizpůsobivost zhoršeným podmínkám (stabilní výnosy na hnědouhelných výsypkách).
Dobře vyvinutý kořenový systém plní protierozní funkci a poskytuje vhodné prostředí žížalám.
Opadávání listů v závěrečných fázích růstu dodává zpět do půdy velké množství cenných živin a zabraňuje tak vyčerpání půdy. Konopí lze díky tomu pěstovat až 7 let po sobě na jednom místě.
Nejvhodnější je však zapojení konopí do systému rotace plodin. Specifické látky obsažené v konopném stonku, listech a květech totiž prokazatelně chrání nejen samotné konopí, ale i další rostliny před nemocemi a škůdci (např. brambory před plísní atp.).
Díky uvedeným vlastnostem je konopí prvotřídní rostlinou pro ekologické zemědělství. Přikloníme-li se k tomuto způsobu hospodaření, přínos konopí pro společnost i trvale udržitelný život dále prohlubujeme.
6
2.2
Ekonomické hledisko
2.2.1
Zásadní ekonomicko-historická fakta
Konopí a jeho využití má velice dlouhou tradici. V minulosti to byla jedna z nejdůležitějších rostlin zajišťujících lidské přežití. Hojně bylo konopí využíváno ve východním, africkém a později též evropském lékařství, dále při stavbě obydlí, lodí, při zhotovování oděvů i pokrmů. V době námořních objevů je konopné vlákno nepostradatelnou surovinou pro výrobu lodních plachet a lan, která vynikala svou dlouhou životností. Od vynálezu knihtisku až do 19. století se v Evropě používal téměř výhradně papír vyrobený z konopí (viz. příloha č.1). První prezident Spojených států amerických - Thomas Jefferson hovoří po vzniku konfederace (roku 1776) o nezbytnosti konopí a naléhá na farmáře, aby ho pěstovali místo tabáku. I samotná deklarace o vzniku Spojených států byla podepsána na konopném papíře. Po roce 1850 se začal velmi rychle rozvíjet petrochemický průmysl, výroba papíru ze stromů pomocí jedovatých sulfidových a chloridových procesů, parolodě vytlačují konopné plachty. Přesto sčítání lidu v USA eviduje 8327 konopných plantáží, většina přes 2000 akrů. Henry Ford vyrábí v roce 1930 automobily s využitím konopí - konopná střecha - plachta, konopná barva a paliva z konopného oleje. Po roce 1937 byla důsledkem daně z konopí a cílené prohibiční kampaně vlákna této rostliny téměř vytlačena umělými vlákny koncernu Du-Pont. Následujícího roku objevili vědci Du-Pontu nylon a ten byl uveden na trh. Roku 1942 Japonsko odřízlo Spojeným státům dodávky životně důležitých konopných a dalších rostlinných vláken. Marihuana byla sice jen čtyři roky předtím zakázaná jako „vrah mládeže“, ale najednou ji americká vláda shledala natolik neškodnou, že v této krizové době mládež přímo vybízela, aby se pustila do pěstování konopí - každý mladý člověk měl podle ní vypěstovat přinejmenším půl akru této rostliny. V letech 1942-43 nechala vláda USA natočit dokumentární film „Hemp for Victory“, který měl sloužit jako osvěta mezi farmáři (viz. Obr.č.1). Ti na kampaň odpověděli pozitivně, protože pěstování konopí je i jejich syny osvobozovalo od vojenské služby. Jakmile válka skončila, americká vláda konopí opět zakázala a v pozdějších letech se i pokusila zatajit, že kdy vůbec podobnou kampaň uskutečnila. Kvůli dalšímu průmyslovému rozmachu a lobby byla na konopí po druhé světové válce opět uvalena silná prohibice. Ta, uváděním v omyl, způsobila dlouhodobou likvidaci velice silného konkurenta syntetických produktů, kterým konopí bezesporu je. Na druhou stranu se dnes díky průmyslové revoluci (rozvoji informačních technologií, což vzájemně úzce souvisí), může téměř každý dopátrat historie, přínosů a širokých možností využití této kulturní rostliny. V bývalé ČSR se pěstovalo konopí na více než 10 000 ha. Po roce 1970 přišel úplný zákaz pěstování, který byl zrušen až v roce 1998. Od tohoto roku se v České republice obnovují aktivity směřující k cílenému navyšování ploch osetých konopím, zdokonaluje se technika i posklizňové zpracování. Pro srovnání, v Holandsku vzrostla výměra pěstování konopí z několika stovek hektarů na více než 3000 ha už v roce 1994 a dále se rozšiřuje hlavně zásluhou firmy HEMP-FLAX v Nagele, která vyrábí kvalitní papír.
Obr.č.1: Logo osvětového filmu z roku 1942-43, kterým vláda USA vybízela k pěstování konopí.
7
2.2.2
Současná ekonomická situace a výhledové přínosy
Konopí je univerzální rostlina. Je využitelné snad ve všech odvětvích činnosti dnešního člověka. Jeho pěstování přináší nová pracovní místa, oživuje zemědělství, strojírenský průmysl, jakož i další odvětví ekonomiky. Je také velmi vhodnou plodinou pro rekultivaci starých povrchových dolů, hald a pozemních skládek. Poskytuje velmi pevné a kvalitní spřadatelné vlákno, dřevité pazdeří a semeno s vysokým obsahem cenného oleje. Všechny tyto suroviny se v posledních letech znovu prosazují na českých, evropských i světových trzích v konkurenci s ropou, bavlnou a dřevem. Výhledově lze proto očekávat, že díky moderním technologiím a nárůstu oseté plochy, umožní konopí znovunavázat vztah člověka a přírody. Dalším z důvodů nárůstu poptávky jsou regulační tlaky vlád vyspělých zemí na přijetí ISO 14000 (environmentální řídící standardy) a tím využívání přírodních vláken a barviv vyrobených bez nebo s nízkým použitím pesticidů. V Evropě je často poptávajícím (iniciátorem) produkce poslední uživatel, například potravinářský, automobilový, papírenský nebo stavební průmysl, který u svých dodavatelů konopí objednává a finančně i mechanizací předem zajišťuje pro sebe potřebný rozsah pěstování. Současná tuzemská nabídka produkce konopí, i přes uvedené přínosy, zaostává dosti hluboce pod poptávkou a tento schodek je vyvažován importem konopné suroviny. Deficit dále prohlubuje skutečnost, že nezaorané posklizňové zbytky, stejně jako nezužitkované části rostliny, můžeme využít k energetickým účelům s výhřevností srovnatelnou s hnědým uhlím. Uvažované spalování nezužitkovaných (odpadních) částí rostliny, při kterém zůstává zachována bilance skleníkových plynů, jednak opakovaně ušetří vlastní finanční zdroje i zužující se světové zásoby fosilních paliv a zejména ničím nepřitíží životnímu prostředí (proto ekonomicko-ekologický přínos). Pyrolýzou biomasy je možné připravit metanol, semen lze využít u bionafty, proto má využití konopí v dopravě rovněž velmi slibnou budoucnost. V této souvislosti jistě potěší a hlavně finančně pomůže fakt, že je technické konopí jmenováno mezi jednoletými energetickými rostlinami z dotačního titulu MZE ČR (dotace 2000,- Kč.ha-1). Z výše uvedeného vyplývá, že v České republice jsou zatím zpracovatelé, odkázáni především na dovážené lněné a konopné suroviny. Koncepce trvale udržitelného rozvoje, nové technologické i technické poznatky však přímo vybízejí ke změně. Obnovení tradic, znalostí a zkušeností s pěstováním je potom k uvedené změně klíčem. Ceny fosilních paliv mají dlouhodobě rostoucí tendenci, proto lze téměř s jistotou říci, že bude import klesat a tuzemská produkce se stane oproti dovážené surovině pro odběratele daleko přijatelnější. Dle názoru odborníků z VÚZT Praha-Ruzyň by měl soudobý zemědělský podnik zaměřený na konopí, vlastnit zpracovatelské centrum, schopné celou produkci co nejefektivněji zhodnotit (transformovat do podoby finálního statku). Rozšíření podnikových procesů o zpracovatelské, v kombinaci s aplikací moderních metod řízení, jako je reengineering, tzn. radikální přehodnocení dosavadních procesů (např. přechod k bio-kvalitní produkci), je jistě pro zemědělský podnik zaměřený na konopí a nejen pro něj, ale i pro celou společnost velmi perspektivní. Současný omezený a roztříštěný rozsah pěstování konopí v ČR neposkytuje mnoho informací o ekonomice této plodiny. Následující teoretická kalkulace, kterou v roce 2004 zpracoval Ing. Václav Sladký CSc. z VÚZT Praha Ruzyně, a kterou jsem si po jeho konzultaci dovolil aktualizovat a snad i vhodně rozšířil, má zájemcům současný stav přiblížit. Ukazuje jak je dnes možné realizovat a ekonomicky zhodnotit produkci konopí na vlákno a semeno. Každá z těchto variant je dále specializována podle finálních konopných surovin, což má čtenáři poskytnout představu o celkovém ekonomickém efektu plodiny.
8
Ekonomická stránka konopí pěstovaného na vlákno Ekonomika pěstování konopí na vlákno je závislá především na výnosu, který by neměl klesnout pod 10 tun suchých, vyrosených stonků po hektaru. Paradoxní je, že o efektivitě pěstování konopí na vlákno rozhoduje příjem za vedlejší produkt – pazdeří, které tvoří až 80 % hmotnosti stébla a jeho odbytová cena jako baleného steliva může být až několikrát vyšší než cena jako paliva a tržba vyšší než u vlákna. Ověřovací výnosy se pohybují kolem 12 t.ha-1 a proto se následující úvahy opírají o realistický výnos 10 t.ha-1, který je na vhodných plochách průměrně dosahován. Tab. č.1: Orientační náklady konopí pěstovaného na vlákno UKAZATEL
JEDNOTKA .
-1
Organická hnojiva
Kč ha
Průmyslová hnojiva a vápno
Kč.ha-1
Osivo
NÁKLADY 765,2 796,-
.
Kč ha
-1
6 600,-
.
-1
-
Chemické přípravky
Kč ha
Přímý materiál celkem
Kč.ha-1 .
-1
Mechanizace, traktory, nářadí
Kč ha
Ostatní variabilní náklady
Kč.ha-1 .
-1
Variabilní náklady celkem
Kč ha
Nájemné za půdu
Kč.ha-1 .
-1
Daně
Kč ha
Odpisy strojů
Kč.ha-1 .
10 161,4 281,428,14 870,350,410,1 999,-
Odpisy a opravy staveb
Kč ha
-1
670,-
Úroky z úvěrů
Kč.ha-1
600,-
Podniková režie Fixní náklady celkem
Kč ha
-1
638,-
.
-1
4 667,-
Kč ha
Kč.ha-1
Celkové přímé náklady (bez dotací) Výnos
.
.
vyrosených stonků
t ha
Potřeba lidské práce Náklad na jednotku výroby
-1
19 537,10
h.ha-1
7,3
. -1
1 954,-
Kč t
Zdroj: Sladký, V. Konopí pro zemědělství a průmysl v České republice, VÚZT Praha-Ruzyň, 2005
Komentář k tabulce č.1: Při výnosu 10 t.ha-1 činí pěstebně - výrobní nálady (bez státních dotací) necelé 2000 Kč.t-1. Ve stejné relaci (dle zahraničních zkušeností) zůstávají i zpracovatelské náklady, také ve výši asi 2000 Kč.t-1 (20 000 Kč.ha-1). Dnešní dotace na zemědělskou a ornou půdu ve výši zhruba 4500 Kč.ha-1 pěstebně - výrobní náklady snižují na cca 15 040 Kč.ha-1 (1504 Kč.t-1). V případě, že se pazdeří a odpad využije jako palivo (okolo 80 % výnosu) můžeme počítat i s dotací na pěstování energetických plodin (2000 Kč x 0,8) ve výši 1600 Kč.ha-1 (dále jen II. dotace). Potom by se pěstebně - výrobní náklady l tuny stonků konopí snížily na 1344 Kč.t-1. Přídavné dopravní náklady do tírny (min. 100 Kč.t-1), určitá výše zisku a daně mohou zvýšit uvedenou pěstitelsko - výrobní cenu.
9
Z 10 tun vyroseného konopí lze vyrobit: a) 2,5 t jednotného vlákna v hodnotě 30 000 Kč.ha-1 při ceně 12,- Kč.kg-1 (12 000 Kč.t-1). b) 6,5 tuny velice široce využitelného pazdeří. Zejména balené pazdeří v hodnotě 39 000 Kč.ha-1 při ceně 6,- Kč.kg-1 jako vysoce kvalitní stelivo pro koně a ostatní hospodářská zvířata. Dále lze pazdeří využít pro výrobu izolačních materiálů, při ceně odbytu 5,- Kč.kg-1 (32 000 Kč.ha-1). Eko-palivo za cenu od 9 750 Kč.ha-1 (1,5 Kč.kg-1) je krajní, nejméně rentabilní variantou. c) 1 tunu spalitelného materiálu v hodnotě 1 000 Kč.ha-1. Zdroj: VÚZT Praha-Ruzyň a německá firma Hock (www.thermo-hanf.de)
Při této ceně vlákna a „různé“ ceně pazdeří by se potom výnos 10 t.ha-1 vyrosených stonků mohl, pro pěstitele se zpracovatelským centrem, zhodnotit přibližně následovně: 1. varianta – pazdeří využito pro energetické účely (výrobu briket): 2,5 tuny vlákna………………………………………………………
30 000,- Kč.ha-1
1,0 tuna spalitelný odpad……………………………
1 000,- Kč.ha-1
6,5 tuny pazdeří (min. zhodnocení)…… 9 750,- Kč.ha-1 ------------------------------------------------------------10,0 tun celkem………………………………………………………… 40 750,- Kč.ha-1 2. varianta – produkce pazdeří jako podestýlky pro hospodářská zvířata: 2,5 tuny vlákna…………………………………………………………
30 000,- Kč.ha-1
1,0 tuna spalitelný odpad………………………………
1 000,- Kč.ha-1
6,5 tuny pazdeří (jako podestýlka)……… 39 000,- Kč.ha-1 ------------------------------------------------------------10,0 tun celkem………………………………………………………… 70 000,- Kč.ha-1 3. varianta – pazdeří pro výrobu izolačních desek: 2,5 tuny vlákna……………………………………………………………
30 000,- Kč.ha-1
1,0 tuna spalitelný odpad…………………………………
1 000,- Kč.ha-1
6,5 tuny pazdeří (izolační materiály)… 32 500,- Kč.ha-1 ------------------------------------------------------------10,0 tun celkem……………………………………………………………… 63 500,- Kč.ha-1 4. varianta – pazdeří využito poměrnou částí k předchozím třem účelům: 2,5 tuny vlákna……………………………………………………………
30 000,- Kč.ha-1
1,0 tuna spalitelný odpad…………………………………
1 000,- Kč.ha-1
6,5 tuny pazdeří (1/3 podest.,2/3 brik.) 19 000,- Kč.ha-1 ------------------------------------------------------------10,0 tun celkem……………………………………………………………… 50 000,- Kč.ha-1 Zásadní otázky a fakta ovlivňující výši zisku: Při výnosu 10 tun suchých, vyrosených stonků z hektaru budou činit pěstebně – výrobní náklady přibližně 15 000 Kč.ha-1 a průměrně 25 000 Kč.ha-1 zpracovatelské náklady. Celkem 30 až 40 000 Kč.ha-1 (3 000 - 4 000 Kč.t-1). První otázkou je, zda z tohoto množství bude 2,5 t získaného vlákna odpovídat jakostním požadavkům a prodá-li se za cenu kolem 15 000 Kč.t-1, jak je obvyklé v cizině. Reálná je cena kolem 12 000 Kč.t-1 použitelného, jednotného (neuspořádaného) vlákna, se kterou je proto kalkulováno.
10
Druhou zásadní otázkou je posouzení a vyhodnocení kriterií pro výběr vedlejšího produktu. Jinak řečeno, co nejvýhodnější zhodnocení pazdeří, které při výhodném způsobu zpeněžení může zajistit dostatečnou rentabilitu. V předchozích výpočtech nebyly uvažovány některé náklady charakteru režií (daně), některé rizikové faktory výnosu a nutnost dosažení nezbytného zisku. Z výše uvedeného vyplývá, že jednostranná produkce vlákna (bez vhodného zhodnocení pazdeří) je nebezpečně blízko hranice ztrátovosti. To se týká zejména 1. varianty, kde by výsledná kalkulace vypadala zhruba následovně: (+)Celkový výnos (vlákno, brikety)………………………………… (-)Náklady pěstebně – výrobní……………………………………………… (-)Náklady zpracovatelské…………………………………………………………
40 750,- Kč.ha-1 14 000,- Kč.ha-1 25 000,- Kč.ha-1
Zisk před zdaněním (var. 1.)……………………………………………
1 750,- Kč.ha-1
Pro srovnání jsou uvedeny ještě ostatní výsledné kalkulace: Výsledná kalkulace 2. varianty: (+)Celkový výnos (vlákno, podestýlka)………………………… (-)Náklady pěstebně – výrobní (bez II. dotace)… (-)Náklady zpracovatelské…………………………………………………………
70 000,- Kč.ha-1 15 500,- Kč.ha-1 22 000,- Kč.ha-1
Zisk před zdaněním (var. 2.)……………………………………………
32 500,- Kč.ha-1
Výsledná kalkulace 3. varianty: (+)Celkový výnos (vlákno, izolační m.)……………………… (-)Náklady pěstebně – výrobní (bez II. dotace)… (-)Náklady zpracovatelské…………………………………………………………
63 500,- Kč.ha-1 15 500,- Kč.ha-1 32 000,- Kč.ha-1
Zisk před zdaněním (var. 3.)……………………………………………
16 000,- Kč.ha-1
Výsledná kalkulace 4. varianty: (+)Celkový výnos (vlákno, 1/3 podest.,2/3 brikety) (-)Náklady pěstebně – výrobní (1/4 II. dotace)… (-)Náklady zpracovatelské………………………………………………………… Zisk před zdaněním (var. 4.)……………………………………………
50 000,- Kč.ha-1 14 500,- Kč.ha-1 24 000,- Kč.ha-1 11 500,- Kč.ha-1
Závěry k pěstování a zpracování konopí na vlákno: 2. varianta, hodnotící získané pazdeří jako balenou podestýlku pro koně a ostatní hospodářská zvířata, je z hlediska maximalizace zisku zdánlivě optimální a mnohem výhodnější než 1. varianta, která má ke ztrátovosti nejblíže. Od zmiňované varianty naopak odrazuje otázka nedořešeného odbytu. I přes trend zlepšování přístupu zemědělců k hospodářským zvířatům se totiž konopná podestýlka na trhu zatím příliš neprosadila. Lze ale konstatovat, že řešení odbytové otázky a zvýšení spotřeby takto kvalitního steliva dává do budoucna nové možnosti zemědělcům i naděje zvířatům. 3. varianta je pro nejvyšší zpracovatelské náklady polovičně zisková, srovnáváme-li s variantou první. Do budoucna je ale konopná izolace velmi perspektivní a to především kvůli zpřísňování enviromentálních standardů, se kterými mohou mít konkurenti v oboru a jejich produkty nemalé potíže. V případě, že produkci využijeme víceméně pro vlastní hospodářské účely (chov zvířat, topení, ohřev vody, atp.), je vhodná zejména 4. varianta. Vlastní zpracovatelské zařízení bude dosažitelný zisk postupně zvyšovat. O návratnosti těchto investic pojednáme dále.
11
Ekonomika konopí pěstovaného na semeno Produkci konopí pěstovaného na semeno dále rozdělujeme: l. na uznané semeno k setí u vybraných pěstitelů (cena do 40 Kč.kg-1), 2. na zrno či k dalšímu zpracování (cena 20 až 40 Kč.kg-1) viz. pozn.(1). Pro běžnou zemědělskou praxi přichází v úvahu většinou jen druhá možnost s realizační cenou od 20 000 Kč.t-1 konopného zrna, zhodnoceného jako krmiva, do 40 000 Kč.t-1 u semen, která jsou určena pro následné vnitropodnikové zpracování. Zejména za studena lisovaný olej je cenný potravinářský i kosmetický doplněk. Složení a význam semen (oleje) uvádí příloha č.2. Výnosy zrna se dnes pohybují v průměru kolem 1000 kg.ha-1. Tab. č.2: Orientační náklady konopí pěstovaného na semeno UKAZATEL
JEDNOTKA .
-1
Organická hnojiva
Kč ha
Průmyslová hnojiva a vápno
Kč.ha-1 .
-1
Osivo
Kč ha
Chemické přípravky
Kč.ha-1 .
Přímý materiál celkem
Ostatní variabilní náklady
765,2 796,3 300,-
-1
6 861,-
Kč.ha-1
6 381,-
Kč.ha-1
428,-
Kč ha
Mechanizace, traktory, nářadí,… + kombajnová sklizeň
NÁKLADY
.
-1
Variabilní náklady celkem
Kč ha
Nájemné za půdu
Kč.ha-1 .
-1
Daně
Kč ha
Odpisy strojů
Kč.ha-1 .
13 670,350,410,1 999,-
Odpisy a opravy staveb
Kč ha
-1
670,-
Úroky z úvěrů
Kč.ha-1
600,-
.
-1
Podniková režie
Kč ha
Fixní náklady celkem
Kč.ha-1 .
-1
Celkové přímé náklady
Kč ha
Výnos
t.ha-1
vyrosených stonků
.
Potřeba lidské práce
h ha
-1
. -1
Náklad na jednotku výroby
Kč t
638,4 667,18 337,4 - 6 9,6 1 834,-
Zdroj: Sladký, V. Konopí pro zemědělství a průmysl v České republice, VÚZT Praha-Ruzyň, 2005
Komentář k tabulce č.2: Při pěstování a sklizni konopí na semeno se sice snižuje asi na polovinu náklad na osivo o cca 3 300 Kč.ha-1 (seje se na širší řádky), ale vlivem méně příznivých klimatických poměrů při pozdější sklizni a nižší hustotou setí se snižuje výnos stonků na 4 až 6 t z hektaru. Pro přehlednost dále počítáme s průměrnou produkcí 1 t.ha-1 semene a 5 t.ha-1 vyrosených stonků. V případě nižší kvality sušiny a tedy i vlákna nelze počítat s cenou kolem 12 Kč.kg-1. Naopak taky přibude náklad na kombajnovou sklizeň, který činí okolo 2 100 Kč.ha-1. (1)
Při bio-kvalitní produkci, určené pro vlastní zpracování, se cena semen násobí zhruba 2x. Výnos semen i biomasy je úměrný aplikaci statkových hnojiv či kompostu.
12
Náklad na přepravu zrna je v daném kontextu opomenutelný. Jedná se totiž o množství, které najednou snadno odveze z 10 ha jeden nákladní automobil. Náklady na následnou sklizeň stonků zůstanou přibližně stejné jako při pěstování na vlákno, i když se zdá, že by mohly být nižší. Pěstebně - výrobní náklady se sníží z 19 540 Kč.ha-1 o cca 3 300 Kč.ha-1 (nižší spotřeba osiva) na 16 240 Kč.ha-1, ale naopak o cca 2 l00 Kč.ha-1 narostou za kombajnovou sklizeň na cca 18 340 Kč.ha-1. Náklady na lisování by neměly přesáhnout 1 500,- Kč.t-1 a z 1 tuny semen lze, jak bylo potvrzeno zkouškami, získat cca 260 kg čistého oleje. Pěstování na semeno nebylo dosud (k období 2005/2006) v České republice zařazeno mezi dotační tituly, proto nelze v tomto směru s dotací počítat. Viz. pozn.(2). Zhodnocení sušiny (5 t.ha-1) získané při pěstování konopí na semeno: a) 1 tuna jednotného vlákna v hodnotě 10 000 Kč.ha-1 při ceně 10,- Kč.kg-1 (10 000 Kč.t-1). b) 3 tuny pazdeří, buď jako balené, kvalitní stelivo pro koně a jiná hospodářská zvířata, v hodnotě 18 000 Kč.ha-1 (cena 6,- Kč.kg-1) nebo dále zpracované pazdeří. Stejně jako u kalkulace pěstování na vlákno budeme i zde zvažovat pouze následující dvě možnosti zpracování: 1. Do podoby izolačního materiálu, čímž získáme kolem 15 000 Kč.ha-1 (při ceně odbytu 5,- Kč.kg-1, tedy 5 000,- Kč.t-1) 2. nebo paliva (obnovitelného zdroje energie) za cenu od 4 500 Kč.ha-1 (1,5 Kč.kg-1). c) 1 tuna spalitelného materiálu v hodnotě 1 000 Kč.ha-1. d) 0,35 tun pokrutin (pouze při vlastním zpracování semen) jejichž cena, jelikož jde o velmi dietetické krmivo, převyšuje cenu řepkových pokrutin, tzn. více než 5 000,- Kč.t-1. Nyní se zaměříme na porovnání tržeb při různém zhodnocení semen. Také zde zohledníme poznatky minulých kalkulací – nejvhodnější z alternativ využití pazdeří. Celková kalkulace produkce konopí na semeno: 1)Zhodnocení produkce zrna Výnos za: zrno (1 vlákno (1 pazdeří (izolace) (3 spalitelný materiál(1
t.ha-1) t.ha-1) t.ha-1) t.ha-1)
……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………
20 10 15 1
000,000,000,000,-
Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1
(+)Celkový výnos……………………………………………………………………………………………………………
46 000,- Kč.ha-1
(-)Náklady pěstebně – výrobní………………………………………………………………………… (-)Náklady zpracovatelské……………………………………………………………………………………
18 500,- Kč.ha-1 19 000,- Kč.ha-1
Zisk před zdaněním………………………………………………………………………………………………
8 500,- Kč.ha-1
2)Zhodnocení produkce osiva Výnos za: osivo (1 vlákno (1 pazdeří (izolace) (3 spalitelný materiál(1
t.ha-1) t.ha-1) t.ha-1) t.ha-1)
……………………………………… ……………………………………… ……………………………………… ………………………………………
40 10 15 1
000,000,000,000,-
Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1
(+)Celkový výnos……………………………………………………………………………………………………………
66 000,- Kč.ha-1
(-)Náklady pěstebně – výrobní………………………………………………………………………… (-)Náklady zpracovatelské……………………………………………………………………………………
18 500,- Kč.ha-1 20 000,- Kč.ha-1
Zisk před zdaněním………………………………………………………………………………………………
27 500,- Kč.ha-1
(2)
V dnešní době je dotace poskytována pouze pro pěstování uznaných odrůd konopí na vlákno, které jsou uvedeny na stránkách MZE Příručka pro žadatele 2006 (příloha příručky č.1).
13
3)Zhodnocení produkce oleje Výnos za: olej standardní (200 l.ha-1 po 100 Kč.l-1)……… pokrutiny (0,35 t.ha-1 při 5 Kč.kg-1)…… vlákno (1 t.ha-1) …………………………………………… pazdeří (izolace)(3 t.ha-1) …………………………………………… spalit. materiál (1 t.ha-1) ……………………………………………
20 1 10 15 1
000,750,000,000,000,-
Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1
(+)Celkový výnos……………………………………………………………………………………………………………
47 750,- Kč.ha-1
(-)Náklady pěstebně – výrobní………………………………………………………………………… (-)Náklady zpracovatelské……………………………………………………………………………………
18 500,- Kč.ha-1 20 500,- Kč.ha-1
Zisk před zdaněním………………………………………………………………………………………………
9 250,- Kč.ha-1
4)Zhodnocení produkce bio-oleje (1. varianta) Výnos za: olej v biokvalitě pokrutiny vlákno pazdeří (izolace) spalit. materiál
(200 l.ha-1 po 200 Kč.l-1)…… (0,35 t.ha-1 při 10 Kč.kg-1) (1 t.ha-1) ………………………………………… (3 t.ha-1) ………………………………………… (1 t.ha-1) …………………………………………
40 3 10 15 1
000,500,000,000,000,-
Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1
(+)Celkový výnos……………………………………………………………………………………………………………
69 500,- Kč.ha-1
(-)Náklady pěstebně – výrobní………………………………………………………………………… (-)Náklady zpracovatelské……………………………………………………………………………………
23 000,- Kč.ha-1 20 500,- Kč.ha-1
Zisk před zdaněním………………………………………………………………………………………………
26 000,- Kč.ha-1
5)Zhodnocení produkce bio-oleje (2. varianta) Výnos za: olej v biokvalitě pokrutiny vlákno pazdeří (podest.) spalit. materiál
(200 l.ha-1 po 200 Kč.l-1)…… (0,35 t.ha-1 při 10 Kč.kg-1) (1 t.ha-1) ………………………………………… (3 t.ha-1) ………………………………………… (1 t.ha-1) …………………………………………
40 3 10 18 1
000,500,000,000,000,-
Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1
(+)Celkový výnos……………………………………………………………………………………………………………
72 500,- Kč.ha-1
(-)Náklady pěstebně – výrobní ……………………………………………………………………… (-)Náklady zpracovatelské……………………………………………………………………………………
23 000,- Kč.ha-1 19 000,- Kč.ha-1
Zisk před zdaněním………………………………………………………………………………………………
30 500,- Kč.ha-1
6)Zhodnocení produkce bio-oleje (3. varianta) Výnos za: olej v biokvalitě (200 l.ha-1 po 200 Kč.l-1)…… pokrutiny (0,35 t.ha-1 při 10 Kč.kg-1) vlákno (1 t.ha-1) ………………………………………… pazdeří: 1/3 podest.,2/3 brik. (3 t.ha-1) ……… spalit. materiál (1 t.ha-1) …………………………………………
40 3 10 9 1
000,500,000,000,000,-
Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1 Kč.ha-1
(+)Celkový výnos……………………………………………………………………………………………………………
63 500,- Kč.ha-1
(-)Náklady pěstebně – výrobní (+ ½ dotace na en. plodiny)…………… (-)Náklady zpracovatelské……………………………………………………………………………………
22 000,- Kč.ha-1 20 000,- Kč.ha-1
Zisk před zdaněním………………………………………………………………………………………………
21 000,- Kč.ha-1
14
Závěry k pěstování a zpracování konopí na semeno v ČR: Pěstování konopí na semeno bude výhodněji realizovatelné v jižnějších oblastech, zaručujících vysoký výnos semene a dostatečně vhodné podmínky pro sklizeň stonků v požadované kvalitě i v září. V severnějších oblastech mohou nastat problémy zejména se sušením stonků na řádcích po vyrosení, které se vzhledem k počasí opožďuje, což má vliv nejen na kvalitu stonků, ale i na ztráty ze zdržení následných polních prací. Jako nejvýhodnější se z dosavadních kalkulací zdá být produkce semene jako osiva. Z hlediska dlouhodobého postavení na trhu bychom se ale měli zamyslet nad otázkou, zda-li by nebylo výhodnější semena vnitropodnikově zpracovávat. Díky dříve uvedenému, u konopí poměrně lehce splnitelnému předpokladu - ekologického hospodaření (viz. str. 2 odrážka 2), můžeme uplatnit značnou konkurenční výhodu a pomocí ní mnohonásobně zvýšit tržbu za produkci. Konečná cena konopného oleje v bio kvalitě se na trhu pohybuje zhruba okolo 450 Kč.l-1. Zohledníme-li tyto předpoklady a srovnáme je s kalkulací hodnotící produkci oleje (viz. str. 10), kde lze snadno dopočítat výrobní cena konopného oleje v bio kvalitě (cca 105 Kč.l-1), dojdeme k následujícím závěrům: •
I v případě pěstování konopí na semeno je pro podnik výhodné, investovat do vlastního zpracovatelského zařízení. Podmínkou je zde minimální osevní plocha viz. níže.
•
Při užší specializaci produkce semen - na olej, je ekologický způsob hospodaření velice přínosný hned z několika hledisek (ekonomické, etické, ekologické).
•
Zejména splnění předchozích dvou bodů, zajistí takto zaměřenému podniku významnou konkurenční výhodu, která po dořešení odbytové otázky povede jak k ochraně životního prostředí, tak i k naplnění vrcholového podnikového cíle – maximalizaci zisku.
Celkové zhodnocení současného stavu pěstování konopí v ČR Podmínkou dobré hospodárnosti a ekonomické stability je u pěstování technického konopí výkonnost (výnos, kvalita) i efektivita (směr využití) produkce. Kalkulace dokazují, že využití pazdeří (80% celkové produkce) má zásadní vliv na výši zisku. Zvolíme-li pro tento druhotný produkt vhodný odbytový směr (např. zpracování a distribuce pazdeří ve formě izolačního materiálu), může být pěstování konopí vysoce přínosné z ekologického i ekonomického hlediska. Samozřejmě, pouze při rentabilním zhodnocení hlavního produktu. Radikální přehodnocení pěstitelsko - výrobního procesu, zejména aplikace ekologického způsobu hospodaření, je vhodné u produkce vlákna i semen. V oblasti pěstování konopí na semeno, konkrétně na potravinářský, kosmetický nebo zdravotnický olej, poskytuje vnitropodnikově zpracovaná (bio-kvalitní) produkce značnou konkurenční výhodu. Odborníci dále doporučují investovat do vlastní zpracovatelské techniky, která by do budoucna zisk ze zmíněných komodit a výrobků úměrně zvyšovala. Návratnost investic je v nepřímé úměře k osetým plochám a k výši počátečního vkladu. Minimem pro realizaci komplexních zpracovatelských procesů je, podle odborníků z VÚZT Praha-Ruzyň, osevní plocha 300 ha. I přes uvedená fakta musíme konstatovat, že se v České republice zatím konopí pěstuje na „pouhých“ zhruba 1200 ha (odhad osetých ploch, rok 2006). Zájem zemědělců a farmářů však díky osvětě a zejména vlastním zkušenostem rok od roku roste. Příkladem může být úspěšná biofarma v Sasově u Jihlavy, kde se o přednostech konopí přesvědčují na pokusech (i na neupravené půdě dosáhli pěkného výnosu) a proto se rozhodli zvýšit výsevek z 2 ha (r. 2006) na plánovaných 10 ha (pro rok 2007).
15
2.2.3
Obecné poznatky z řízení
Přístupy k řízení Klasickou koncepci podnikového řízení označujeme, podle prof. Albacha blíže viz. pozn.(3), za statickou a adaptivní, strategické podnikové řízení naopak za dynamické. Rozdíl spočívá v zásadně odlišném stanovisku řízení podniku ke změnám jeho okolí. Klasické řízení podniku zvládá změny okolí vlastním dlouhodobým adaptačním procesem vycházejícím ze statické základní pozice. Strategické podnikové řízení se snaží vyvinout agresivní strategie na základě včasného dynamického hledání šancí a rizik, které by mohly vyplynout ze změněných podmínek okolí. Tyto strategie by měly být uskutečňovány předtím, než změny okolí nastanou. Strategicky orientované podnikové řízení bude prosazovat nebo nově vyvíjet ty výrobky, od nichž se očekává, že v budoucích, podle okolností značně změněných podmínkách okolí, zajistí přetrvání podniku a zlepší podnikové výsledky. Přes existenci nové koncepce strategického managementu se však možno vzdát klasického podnikového řízení z následujících důvodů: (1) Strategické podnikové řízení je orientováno pouze základní směry, nikoliv detaily. Čím rozhodnutí, tj. čím více se zaměřují na konkrétní se musí při strategickém řízení využívat klasické řízení.
není
dlouhodobě a udává operativnější jsou postupy, tím silněji nástroje podnikového
(2) Klasické řízení podniku, základ strategického řízení, které nebylo vyvinuto izolovaně, ale představuje další vývoj klasické koncepce podnikového řízení jako například „management by objectives“. Pro řízení podniku v tržní ekonomice je obecně vrcholovým cílem dlouhodobá maximalizace zisku. V podnikové praxi se uskutečňuje dlouhodobá maximalizace zisku nikoliv izolovaně, ale s ohledem na vedlejší podmínky. V takovémto případě se hovoří o „svazku cílů“ nebo o „cílovém systému“, protože existuje celý svazek cílů, které se současně sledují. Monetární cíle se dají měřit penězi, jako například snaha o zisk a obrat. Dalšími monetárními cíli jsou například zajištění platební pohotovosti a udržení kapitálu. Nemonetární cíle mohou být ekonomické i mimoekonomické. Jako příklad můžeme uvést: snahu o nezávislost, zajištění pracovních míst nebo snížení zátěže životního prostředí. Z toho vyplývá, že by se podnikatel neměl nechat oslepit jednostrannou vidinou vysokého zisku. Právě naopak, měl by se zaměřit i na mimoekonomické cíle a uvědomit si, že je možný velký počet cílových kombinací. Všechny tyto cílové kombinace však předpokládají dosahování zisku. Protože mohou být podnikové cíle dosahovány různými cestami, zahrnuje plánování, jako jeden z nejdůležitějších nástrojů řízení, myšlenkové sledování různých alternativ, na které navazuje rozhodnutí o alternativě, která je z hlediska cíle optimální. Orientačními veličinami pro rozhodování podnikového řízení v tržním hospodářství jsou veličiny zásobovacího a odbytového trhu, tj. ceny výrobních faktorů a ceny produkovaných statků a výkonů. Tyto ceny se vytvářejí nabídkou a poptávkou a usměrňují výrobní faktory tam, kde je očekávaný rozdíl mezi hodnotou použitých faktorů a jejich výnosem největší. Užití výrobních faktorů tedy řídí očekávaný zisk. On určuje rozhodnutí, které statky a v jakých množstvích se budou vyrábět.
(3)
Wöhe, G. Úvod do podnikového hospodářství, C. H. Beck Praha 1995, ISBN 80-7179-014-1
16
Reengineering Změna se dnes stává neustálou, což vytváří prostor pro aplikaci právě této metody řízení organizace. Zákazníci – ať již jednotlivý spotřebitelé nebo průmyslové firmy – vyžadují individuální přístup. Očekávají výrobky šité na míru jejich potřeb, harmonogram dodávek odpovídající jejich výrobním plánům nebo pracovní době, platební podmínky, které jim vyhovují. Věc se má tak, že se nezkrátily jen životní cykly výrobků a služeb, ale zkrátil se i čas, který mají firmy na vývoj a tržní uvedení nových produktů k dispozici. Dnes musí podniky postupovat rychle nebo nebudou postupovat vůbec. Formální definice reengineeringu „Reengineering v podstatě znamená zásadní přehodnocení a radikální rekonstrukci (re-design) podnikových procesů tak, aby mohlo být dosaženo dramatického zdokonalení z hlediska kritických měřítek výkonnosti, jako jsou náklady, kvalita, služby a rychlost“ blíže viz. pozn.(4) Procesem rozumíme sérii činností, které poskytují zákazníkovi hodnotu. Základní pravidla a cíle reengineeringu:
Určuje, co podnik musí dělat, a teprve potom, jak to má dělat.
Ignoruje to, co je, a soustřeďuje se na to, co by být mělo.
Individuální úkoly v rámci procesu jsou důležité, ale žádný z nich nemá pro zákazníka význam, pokud není v pořádku celý proces čili když proces nevede k dodání zboží.
Místo umělé posloupnosti prací a zavedené linearity se uplatňuje přirozený sled prací.
Procesy a organizace jsou projektovány co nejjednodušeji.
Redukují se kontrolní opatření a nástroje. Přesněji řečeno, procesy, které prošly reengineeringem, využívají kontrolních nástrojů v ekonomicky zdůvodněné míře.
Za charakteristiku standardizace.
Procesy mají variantní provedení či cesty, které obvykle začínají rozhodovacím krokem, v němž jde o určení nejvhodnější verze pro danou situaci.
těchto
procesů
můžeme
označit
také
konec
Reengineering znamená objevovat nové přístupy k procesní struktuře, která se jen málo podobá strukturám minulých období nebo je od nich dokonce naprosto odlišná. Kniha Reengineering (Hammer, Champy, 1996) shrnuje změny, jenž přináší aplikace této metody řízení, následovně: pracovní funkce se mění stejně jako lidé, kteří je mají plnit. Mění se vztahy lidí k jejich manažerům, způsoby hodnocení a odměňování. Dále se mění role manažerů a vedoucích pracovníků. Stručně řečeno, reengineering podnikových procesů ve svých důsledcích mění prakticky vše, co se týká firmy, protože všechny tyto aspekty – jak lidé, jejich pracovní funkce, tak i manažeři a hodnoty – jsou navzájem propojeny. Hovoříme o čtyřech vrcholech diamantu podnikového systému. Horní vrchol diamantu představují podnikové procesy, tj. způsoby, jak se práce vykonává, druhý tvoří pracovní funkce se strukturou podniku, třetí systémy řízení (hodnocení) a čtvrtý tvoří kultura – hodnoty a názory zaměstnanců. Všechny čtyři vrcholy diamantu podnikového systému spolu musí ladit – jinak se podnik nevyhne poruchám a deformacím.
(4)
Hamer, M. – Champy, J. REENGINEERING, 1996
17
2.3
Základní informace o výchozí firmě
Pan Václav Tušek mladší a pan Martin Hájek založili v roce 1999 firmu Diamond & Marthy 1. Konopná v.o.s. Jsou fyzickými osobami podnikajícími podle živnostenského zákona. Tichým společníkem je pan Jaroslav Hájek. Zestručněná původní strategie firmy Při podnikání v oblasti využití konopí se firma DIAMOND & MARTHY soustředí v první fázi na výrobu oděvů a módních doplňků. Společnost se musí v prvních letech svého působení soustředit na svůj růst a rozvoj. Vertikální integrace od pěstování konopí, výroby vlákna po konečný produkt zajistí snížení nákladů a omezení vlivů nestability trhu. Velké investiční projekty budou realizovány po zajištění odbytu produktů za spolupráce zahraničních podniků. Horizontální integrace do dalších aktivit v oblasti průmyslu využívajícího konopí je zamýšlena po stabilizování v pozici hlavní podnikatelské aktivity. Látky pro rok 1999 až po zimní kolekci roku 2000 budou tkány z importovaného čínského vlákna, jelikož se tírna pro získání domácího vlákna teprve vyvíjí. Vlákno bude dodáváno a spřádáno na látku Výzkumným ústavem bavlnářským. Vzhledem k možné nespolehlivosti dovozů, fluktuaci importních cen a především z důvodu ekonomické výhodnosti výroby konopného vlákna v ČR bude od roku 2001 používáno vlákno vyrobené v Čechách z tuzemského konopí. Komentář: Firma vycházela z předpokladu, že konopí a konopné vlákno bude prodáváno taktéž do zahraničí a očekávala vysokou ziskovost vzhledem k nižším nákladům v porovnání s ostatními státy EU (Německa). Svými výrobky chtěla konkurovat lněným oděvům a vytlačit z domácího trhu nepříliš silnou konkurenci, prodávající zahraniční konopné oděvy. V prvním roce zkušebního pěstování dosáhla nadprůměrného výnosu suchého stonku 12 t.ha-1. Iniciovala vývoj a výrobu stroje na sklízení konopí, provedenou Výzkumným ústavem zemědělské techniky a firmou Agritec s.r.o. Šumperk. Součástí původní firemní strategie bylo také cyklicky zvyšovat osetou plochu a podporovat pěstování konopí u ostatních, podobně smýšlejících, subjektů v ČR. S nastíněnou strategií firma neuspěla a je proto nucena vyrábět oděvy z importované konopné suroviny. Tudy ale cesta k dlouhodobé prosperitě nevede, což potvrzují i základní ukazatele finanční situace výchozí firmy – viz. příloha č. 3. Možnosti a cesty k dosažení úspěchu této i podobně zaměřených firem hledáme v dalších částech práce. Vycházíme při tom ze skutečnosti, že se společnost musí skutečně rozvíjet vertikálně - od pěstování konopí, výroby vlákna a ostatních surovin, až po finální produkt. Začít od konce – výrobou oděvů z importované suroviny a spoléhat se, že vyděláme na to, čím jsme měli začít – zemědělskou praxi, je podle mého názoru nelogické.
18
3.
Metodika a cíl práce
3.1
Cíl práce
Hlavním cílem práce je optimalizace řízení výchozí firmy. Uvedený cíl se skládá z několika částí, z nichž nejvýznamnější je přehodnocení podnikové strategie (výrobně – zpracovatelských procesů). Této části je proto věnována největší pozornost. Nesmíme však zapomenou ani na ostatní aspekty kvalitního podnikového řízení. Ty uvádíme téměř na závěr práce. U tak významného cíle jako je syntéza výrobně – zpracovatelských procesů nelze než rozdělit na další podcíle, které tvoří jednotlivé analýzy, teoretické kalkulace, jejich výsledky a ekonomicko-matematické výpočty. Získané závěry (optimalizovanou strukturu výroby) budeme implementovat do původní firemní strategie, což má firmu přimět k zamyšlení a obnovení vlastní zemědělské činnosti. Neméně důležitým cílem je poskytnout široké informace o řízení podniku zaměřeného na konopí.
3.2
veřejnosti
objektivní
Metodika práce
V rámci kvalitního řízení zjišťujeme jak příležitosti a hrozby vnějšího prostředí tak i silné a slabé stránky samotného podniku. Tím budeme mít všechny potřebné informace pro vypracování SWOT analýzy, na základě které určíme konkurenční postavení podniku a posuneme se o krok blíže optimalizaci procesů a tím k patřičnému vylepšení původní strategie. Podle obecného doporučení vyplívajícího z výsledků SWOT analýzy, přistoupíme ke konkrétnímu výběru optimálního výrobně – zpracovatelského programu. Závěrem 4. kapitoly k tomu využijeme poznatků lineárního programování (Simplexové metody). Pro celkové zhodnocení faktorů vnějšího a vnitřního prostředí je nejefektivnější použít tabulkově-systematické zobrazení pomocí SWOT matice, jejíž sloupce představují charakteristiku vnitřního prostředí, kdežto řádky znázorňují popis vnějšího prostředí. V jednotlivých vnitřních polích této tabulky se nacházejí možné strategie, které přísluší odpovídajícím vnitřním a vnějším faktorům. tab. č.3: Vzor SWOT matice Interní vlivy
Silné stránky (Strengths)
Slabé stránky (Weaknesses)
Příležitosti (Opportunities)
strategie SO – Maxi Maxi
strategie WO – Mini Maxi
Hrozby (Threats)
strategie ST – Maxi Mini
strategie WT – Mini Mini
Externí vlivy
Zdroj: Pošvář, PEF MZLU Brno 2005
Komentář k tabulce č.2: Označení strategií odráží příslušné strategické cíle. Ty se snaží reagovat na změny vnějšího prostředí prostřednictvím vhodnějšího využití vnitřního prostředí. Strategie Maxi-Maxi si klade za cíl využití příležitostí prostřednictvím silných stránek podniku; strategie Mini-Maxi se snaží o eliminaci slabých stránek a využití příležitostí; strategie Maxi-Mini usiluje o minimalizaci hrozeb pomocí silných stránek a strategie Mini-Mini je zaměřena na minimalizaci slabých stránek i hrozeb.
19
3.2.1. Metodika situační analýzy vnějšího prostředí Z metodického pohledu budeme pomocí dosavadních informací o problematice definovat faktory vnějšího prostředí: příležitosti x hrozby, které seřadíme podle P.E.S.T.E. (členění faktorů vnějšího prostředí) a následně přeneseme do SWOT matice. P.…………politicko-právní vlivy E.…………ekonomické vlivy S.…………společenské vlivy T.…………technologické vlivy E.…………ekologické vlivy Příležitosti: oblast spotřeby a zájmu kupujících, kde existuje vysoká pravděpodobnost, že tím, že podnik tuto potřebu uspokojí, dosáhne zisku. Tržní příležitost se naskýtá, když existuje velká skupina lidí, kteří nemají uspokojenou potřebu: + něčeho je na trhu nedostatek + nabídka stávajících výrobků novým způsobem + nabídka nového produktu Hrozby:
situace vznikající vně podniku a podnik ohrožující (je možný až zánik podniku)
-
snižují poptávku zvyšují náklady na výrobu
3.2.2. Metodika situační analýzy vnitřního prostředí Tzn. určení silných a slabých stránek, kdy využíváme názorů dodavatelů, zákazníků, zaměstnanců a srovnáváme s konkurencí. Jsou velmi obtížně definovatelné, jelikož nemusíme mít dostatek informací pro srovnání s konkurenčním výrobkem. Obecně zde zkoumáme vnitřní faktory úspěchu jako např.: ± ± ± ± Silné
stránky:
všechno, co podnik dělá lépe než konkurence. Zejména přednosti, které nemohou být v krátkém časovém horizontu napodobitelné a dosažitelné, zajišťující tak dlouhodobý rozvoj organizace. Dále klíčové schopnosti, které:
+ + + Slabé
stránky:
šíře sortimentu kvalita výrobků známost značky organizace prodeje
jsou zdrojem konkurenční výhody zabezpečují přístup k větším trhům přináší nízké náklady a vysokou užitnou hodnotu
vnitřní nedostatky podniku, zaostává za konkurencí.
20
ve
kterých
podnik
naopak
3.2.3. Metodika ekonomicko-matematických výpočtů Postup řešení každého problému, k němuž používáme ekonomicko-matematické metody probíhá v několika na sebe navazujících etapách. Časový a obsahový sled těchto etap je pevně stanoven. Jde o následující etapy činností: 1. formulace problému, 2. sestavení matematického modelu, 3. kvantifikace modelu, 4. řešení modelu, 5. interpretace získaných výsledků, 6. realizace výsledků. V našem případě je třeba sestavit takový pěstebně výrobní plán, který by vyhovoval daným omezením a přitom byl co „nejlepší“. Nejlepší plán v abstraktním smyslu však neexistuje: plán může být nejlepší, tj. optimální pouze ve vztahu k určitému cíli. Daný cíl představuje funkce z=f(x1,x2,…xn). Ta může např. vyjadřovat závislost zisku zemědělského podniku na velikosti výměr jednotlivých plodin. Jde tedy o nalezení (při daných omezeních) takových xj, při kterých bude zisk maximální. Nebo funkce z=f(x1,x2,…xn) může např. vyjadřovat závislost vlastních nákladů na velikosti výměr jednotlivých plodin. V tom případě jde o nalezení (při daných omezeních) takových xj, při kterých budou vlastní náklady minimální. V naší úloze jde z matematického hlediska o vyhledání extrémní hodnoty funkce na zadané oblasti. K vyhledání lokálního extrému funkce použijeme simplexové metody lineárního programování. Postup řešení simplexovou metodou spočívá v tom, že se nejdříve určí tzv. výchozí bazické řešení, které se podle určitých pravidel postupně zlepšuje, tj. přechází se z něho k jiným bázickým přípustným řešením se zlepšenou hodnotou účelové funkce. Tento postup se v jednotlivých krocích opakuje tak dlouho, až dospějeme k optimálnímu řešení úlohy a nebo závěru, že úloha nemá řešení. Simplexová metoda je metodou iterační. Její základ tvoří Gausova eliminační metoda, která dovoluje (jak již bylo řečeno) získat bázické řešení a postupovat od jednoho bázického řešení k jiným bázickým řešením. Simplexová metoda zajišťuje, aby všechna získaná řešení byla přípustná a aby se při přechodu od jednoho bázického řešení k druhému řešení zlepšovala hodnota účelové funkce. Postup řešení simplexovou metodou je znázorněn na následujícím schématu: Z
Nalezení výchozího bázického řešení
Výpočet kriteria optimality
Je nalezené bazické řešení optimální?
Výpočet kriteria optimality
Zdroj: Skripta MZLU Brno, Ekonomicko-matematické metody, Rašovský M., Šišláková H.
21
Konec
3.2.4. Podnikový systém a řízení V rámci kvalitního řízení je nutné si uvědomit a pamatovat na vazby, které propojují jednotlivé prvky podnikového systému (resp. jednotlivé subsystémy). Neměli bychom se proto spoléhat pouze na výsledky jednotlivých částí systému. Konkrétní pozitivní návrhy a výsledky se naopak doporučuje integrovat a aplikovat na celý podnikový systém. Schéma podnikového systému
p rvk y a va z b y fin a n č n íh o vý s le d k u p rvk y a va z b y fin a n č n íc h t o k ů
subsystém řídící
p rvk y a va z b y fin a n č n í a m a je t k o vé z á k la d n y finanční
subsystém
ekonomický
subsystém
s u b s y s t é m t e c h n ic k o -e k o n o m ic k ý
subsystém infomační
s u b s y s t é m t e c h n ic k o - t e c h n o lo g ic k ý
s u b s y s t é m o rg a n iz a č n í Zdroj: Syrovátka, PEF MZLU Brno 2003/04
3.2.5. Moderní teorie a techniky managementu Jejich úkolem je poznatky o řízení zobecňovat, integrovat a vytvořit tak co nejvíce ucelený pohled. Uznávají obecnou teorii managementu – důraz na procesní přístup; dále potom vychází z principu, že základní teoretické poznatky mají všeobecnou platnost; bývají uplatňovány v každé organizaci; různé uplatnění poznatků a jejich aplikace přináší rozdílné výsledky; neexistuje jediný univerzální způsob, technika nebo teorie, která by v každých podmínkách každé organizaci zaručila úspěch. Teorie komponentu (nejnovější teorie řízení organizace) Turbulentní podnikatelské prostředí Struktura
Strategie
Manažerské procesy
Technologie
Lidé & role
Kultura
Komponenty organizace a jejich vztahy
Zdroj: Pošvář, PEF MZLU Brno 2005
22
4.
Výsledky
4.1
Analýza vnějšího prostředí
SPOLEČENSKÉ FAKTORY Demografie: Česká republika zaznamenává pozvolný růst počtu obyvatel, z čehož plyne omezený počet potenciálních konečných spotřebitelů (problém stárnutí obyvatelstva) - hrozba. Životní styl: Struktura spotřeby obyvatelstva se mění ve prospěch zdravého životního stylu a výrobků šetrných k životnímu prostředí – příležitost. Úroveň vzdělání: Zvyšuje se, což ovlivňuje výši příjmů a mění spotřebitelské preference. Spotřebitel upřednostní kvalitu výrobku a bude ochoten zaplatit vyšší cenu. – příležitost
TECHNOLOGICKÉ FAKTORY Výdaje na vědu a výzkum: Jsou v ČR poměrně nízké (pohybují se kolem 0,58 % HDP, pro srovnání, evropský žebříček vede Švédsko s podílem výdajů na vědu a výzkum ve výši 3,95 % hrubého domácího produktu, následuje Finsko s 3,48 % a třetí je Dánsko s 2,62 %. Absolutní světovou špičkou je Izrael s téměř 5 % podílem. Vědci jsou mnohdy těmito okolnostmi nuceni své patenty prodat do zahraničí – hrozba. zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/veda-vyzkum/vydaje-na-vyzkum-maji-stoupnout/1000441/40661/
Vývoj zemědělské techniky v ČR: Vývoj domácí techniky je pomalejší než je vyžadováno, což úzce souvisí s předchozím bodem. Mnohdy je nákup zahraniční, kvalitnější víceúčelové techniky jediným řešením. Ta je však dražší (vysoké náklady na pořízení) – - hrozba. Celkový technický pokrok: Rozvoj vědního oboru zemědělské technologie a technika, jakož i dalších významných oblastí lidského poznání, značně postoupili kupředu. Právě díky tomu se v zemědělství mohou stále zdokonalovat hospodářsko - zpracovatelské postupy a tudíž i finální statky – příležitost. Spolupráce s VÚZT a firmou Agritec: Spolupráce na aktivitách aplikovaného výzkumu – příležitost, menší hrozbou je její utlumení, které nastalo ukončením zemědělské činnosti výchozí firmy. Provázání se světovými trendy: Moderní - „smart“ materiály a technologie, jako např. konopná izolace (viz. příloha č. 4), lze při patřičné investici do zpracovatelské linky, vyrobit bez větších problémů – významná příležitost.
23
EKONOMICKÉ FAKTORY Růst HDP a očekávané posilování koruny: Objem celkové finální produkce má od roku 2002 opět rostoucí charakter. Minulý rok (r. 2005) byl zaznamenán zhruba 6% nárůst, což je velice pozitivní ekonomický výsledek v celosvětovém měřítku - příležitost. Očekávané posilování koruny je však hrozbou pro exportéry. zdroj: http://www.finance.cz/home/hospodarstvi/svet_cisla/rust_HDP/
Nabídka peněz, úroková míra a růst cen: Pokud jde o vývoj cen, podle předběžného odhadu Eurostatu (z roku 2006) vzrostla v květnu roční míra inflace měřená pomocí HICP na úroveň 2,5 %, zatímco v dubnu dosáhla 2,4 % a v březnu 2,2 %. I když podrobné údaje zatím nejsou k dispozici, její přesná úroveň bude záviset na budoucím vývoji cen energií – hrozba/alternativní příležitost (pro pazdeří jako zdroj energie). zdroj: http://www.ecb.int/pub/mb/editorials/2006/html/mb060615.cs.html
Spotřebitelské ceny: Zaznamenaly v minulosti, zejména kvůli vyšší ceně vstupů, prudký nárůst, naproti tomu příjmy dočasně rostly podstatně pomaleji - hrozba. Růst poptávky, růst trhu: Zvyšující se poptávka po konopných vláknech a textiliích, pro jejich kvalitu (zejména dlouhou životnost), je příležitostí tohoto oboru. Finanční náročnost zpracovatelských technologií: Pěstebně-zpracovatelská technika a prostory jsou vysokou investicí, která bude od určité hranice návratná, ale tempem přímo úměrným k výši celkové investice - hrozba.
POLITICKO – PRÁVNÍ Podpory a dotace: Přímých zahraničních investic zaměřených na inovace - příležitost. Dotace na zemědělství jsou nižší než ve vyspělých zemích EU. To ale nemusí znamenat hrozbu. Za předpokladu, že prostředky jsou využity k přínosnějším účelům (rozvoj vzdělání a pod.), jsou i současné nižší dotace příležitostí. Společná zemědělská politika EU: V podmínkách přistoupení ČR k EU sjednaných na konci roku 2002 v Kodani se zastupitelům naší země podařilo vyjednat navýšení kvóty pro přadné rostliny (1 923 tun pro dlouhé a 2 865 tun pro krátké vlákno)– příležitost. zdroj: http://www.estav.cz/tema/evropska-unie/eu002.asp#_Toc35845379
EKOLOGICKÉ FAKTORY Ochrana životního prostředí: Z pohledu původní strategie (dovoz konopného vlákna z Číny) je tento faktor hrozbou. Naopak při obnovení zemědělské činnosti bude nejen pro výchozí firmu významnou příležitostí. Ekologicky šetrné výrobky: Stále více lidí dává přednost ekologicky šetrným výrobkům a zdravému životnímu stylu, což vyvolává růst spotřeby zdravotně nezávadných potravin a výrobků celkově – neméně významná příležitost.
24
Porterův model analýzy konkurence v odvětví Ohrožení ze strany nových konkurentů: Vzhledem k vysoké kapitálové náročnosti vstupu do odvětví se neočekává výrazné ohrožení ze strany nových konkurentů. Vyjednávací síla dodavatelů: Existuje ohrožení, pramenící z dnešní vysoké závislosti na dodavatelích. Vyjednávací síla odběratelů: Absence vhodné pěstebně-zpracovatelské strategie, respektive úspěšného tuzemského podniku, působícího v oblasti pěstování a zpracování konopí, způsobila vysokou závislost odběratelů na importu konopné suroviny. Prostředky na „drahý“ import mají však pouze silné firmy. Menším i středně velkým firmám přináší tato situace značné potíže a velmi je znevýhodňuje. Ohrožení substituty: Substitutů je v tomto odvětví poměrně hodně, ale výše zmíněná změna spotřebitelských preferencí toto ohrožení minimalizuje. Konkurence mezi existujícími podniky: Konkurence je velice slabá. Tato situace zřejmě potrvá, dokud na trh nevstoupí firma, která nebude odmítat vysoké vstupní investice do pěstování a zpracování konopí jako nejisté, ale naopak je jako potřebné a vysoce návratné přijme. Substitutů je v tomto odvětví mnoho, ale výše zmíněná změna spotřebitelských preferencí a zpřísňování ekologických standardů jejich ohrožení minimalizuje.
Souhrn příležitostí +
růst poptávky, růst trhu
+
provázání se světovými trendy
+
moderní trendy trhu - zdravý životní styl a ekologicky šetrné výrobky
+
úroveň vzdělání – preference spotřebitelů
+
navýšená kvóta přadných rostlin (společná zemědělská politika EU)
+
podpory a dotace
+
růst HDP a očekávané posilování české měny
+
celkový technický pokrok
Souhrn hrozeb -
ochrana životního prostředí (a dnešní firemní import)
-
růst cen vstupů a spotřebitelských cen
-
posilování koruny (a případný export)
-
poměrně nízké výdaje státu na vědu a výzkum a proto pomalý vývoj zemědělské techniky v ČR
-
útlum spolupráce výzkumných zařízení
-
nízký přírůstek populace (potenciálních spotřebitelů)
-
finanční náročnost zpracovatelských technologií, apod.
25
4.2
Analýza vnitřního prostředí
Silné stránky +
znalosti z výzkumů a zkušenosti s velkovýrobními postupy hospodaření
+
odborně – agronomicky (AF ČZU) vzdělané vedení
+
dřívější spolupráce na vývoji zpracovatelské technologie
+
zaměření na vysokou kvalitu a životnost (oděvů a textilií)
+
dobrá pověst podniku u zákazníků
+
nízká cena pracovní síly v porovnání s vyspělejšími státy EU
Slabé stránky -
vysoké náklady na dovoz vlákna a jeho zpracování
-
absence vlastní zemědělské výroby
-
jednostrannost produkce (textilií)
-
kolísavý hospodářský výsledek
-
nejistá finanční situace
4.3
SWOT analýza
Jak je patrné z analýzy vnitřního prostředí, slabé stránky firmy mají podstatně větší váhu než stránky silné, a značně tak brzdí firemní rozvoj. Při hledání optimální strategie budeme proto usilovat o minimalizaci slabých stránek. Otázkou zůstává, jestli bude vhodnější cestou k dosažení tohoto cíle minimalizace tržních hrozeb nebo naopak využití příležitostí. Rozhodujeme se tedy mezi strategií WT (Mini - mini) a WO (Mini - maxi) viz.tab. č.4 Strategie Mini - mini (Weaknesses - Threats) Zde docházíme k závěru, že většina hrozeb trhu je z pohledu firmy naprosto neovlivnitelná, a že jediná možná varianta strategie je zde: V rámci ochrany životního prostředí a zamezení vysokých nákladů dováženého vlákna, přestat importovat a začít konopí pro vlákno pěstovat. Tím se dokonce nabízí možnost eliminace další, blízce související slabé stránky, kterou je absence vlastní zemědělské výroby. K jejímu zavedení je však potřeba, jak plyne z teoretických kalkulací, i vlastní zpracovatelské centrum, které produkci patřičně zhodnotí. Dostáváme se tím ale k hrozbě finanční náročnosti mechanizace a techniky. Strategie Mini - maxi (Weaknesses - Opportunities) Mezi nejvýznamnější kombinace slabých stránek a příležitostí k jejich odvrácení patří tyto dílčí strategie: Růst poptávky po konopných vláknech využijeme k investici do vlastní pěstebně-zpracovatelské techniky a tím eliminujeme obě úzce spolu související slabé stránky (absenci vlastní zemědělské výroby i vysoké náklady dováženého vlákna). Investicí do zmíněné techniky a využitím další tržní příležitosti – provázání se světovými trendy, odstraníme další slabou stránku podniku, kterou je jednostranná produkce textilií. Podaří-li se nám vhodně využít ostatních tržních příležitostí, vyřešíme časem i slabou finanční pozici.
26
tab. č.4: SWOT matice firmy Interní faktory
Externí faktory Příležitosti trhu (O) +
růst poptávky
+
provázání se světovými trendy
+
moderní požadavky trhu úroveň vzdělání
+
podpory a dotace
+
celkový technický pokrok
+
růst HDP a posilování české měny
+
možnost exportu, atd. Hrozby trhu (T)
-
finanční náročnost zpracovatelských technologií
-
růst cen vstupů a spotřebitelských cen
-
nízké výdaje na VaV
-
nízký přírůstek obyv.
-
útlum spolupráce VÚZT
-
Ochrana ŽP a import vlákna
Slabé stránky (W)
Silné stránky (S) +
poznatky výzkumů
+
agro know-how
+
znalost technologie zpracování
+
kvalita výrobků
+
nízké mzdové náklady, atd. Strategie - SO
Ofenzivní podnikatelský přístup z pozice síly. Snaha využít všechny příležitosti a silné stránky. Snaha o vedoucí či útočnou pozici
Strategie - ST
-
vysoké náklady dováženého vlákna
-
absence vlastní zemědělské výroby
-
jednostranná produkce (textilií)
-
slabá finanční pozice Strategie - WO
Snaha o využití příležitostí z okolí.
Pomalé posilování pozic.
Snaha o nalezení spolehlivého spojence.
Různé formy integrace
Strategie - WT
Využít silné pozice Zvažování kompromisů. k blokování Spojení se silnou nebezpečí. firmou i za cenu úpravy Oslabení konkurence. programu. Diversifikace Snaha o přežití. výrobního Opuštění trhu. sortimentu. Distribuční spojení.
Shrnutí SWOT analýzy: Z uvedených interních a externích faktorů plyne a jako nejpřijatelnější se jeví strategie (Weaknesses - Opportunities) Mini – Maxi, která se pomocí tržních příležitostí snaží eliminovat slabé stránky podniku. Podnik by měl usilovat o spojení se silným investorem a radikálně přehodnotit své procesy i výrobní program.
27
4.4
Optimalizace struktury výrobního programu
Pomocí Simplexové metody lineárního programování na následujících řádcích vybíráme, z dříve uvedených teoretických kalkulací, optimální variantu pěstebně – zpracovatelského programu.
4.4.1. Formulace problému Máme k dispozici 300 ha orné půdy, na kterých chceme v nadcházející sezóně pěstovat konopí na vlákno, konopí na osivo a konopí na olej v bio kvalitě. Pro další zpracování vlákna je třeba minimálně 100 ha disponibilní půdy oset konopí na vlákno. Vzhledem k omezenému odbytu semene jako osiva je pro tuto specializaci vhodných pouze 20 ha (k setí v příštím roce). Roční pěstování a zpracování produkce je omezeno náklady max.40 tis.Kč.ha-1. Jaká struktura uvažovaných specializací zajistí za uvedených podmínek maximální zisk? Další potřebné údaje jsou uvedeny v následující tabulce. tab. č.5: Údaje pro vytvoření matematického modelu Konopí na vlákno a
b
Náklady (100 tis. Kč.ha-1)
0,475
0,385
Zisk (100 tis. Kč.ha-1)
0,16
0,115
Konopí na bio olej
Konopí na osivo
1.
2.
0,385
0,435
0,42
0,275
0,26
0,21
4.4.2. Sestavení matematického modelu Obecný tvar Účelová funkce:
V.O.P.
Zmax = 0,16x1 + 0,115x2 + 0,275x3 + 0,26x4 + 0,21x5 x1 + x2 + x3 + x4 + x5 0,475x1 + 0,385x2 + 0,385x3 + 0,435x4 + 0,42x5 x1 + x2 x3 Podmínky nezápornosti:
≤ 300 ≤ 120 ≥ 100 = 2
x1, x2, x3, x4, x5 ≥
0
Standardní tvar Účelová funkce:
V.O.P.
Zmax = 0,16x1 +0,115x2 +0,275x3 +0,26x4 +0,21x5 +0x6 +0x7 –0x8 x1 + x2 + x3 + x4 + x5 + x6 0,475x1 + 0,385x2 + 0,385x3 + 0,435x4 + 0,42x5 + x7 x1 + x2 – x8 x3
= 300 = 120 = 100 = 20
Podmínky nezápornosti: x1 + x2 + x3 + x4 + x5 + x6 + x7 + x8
≥
0
Kanonický tvar Účelová funkce:
V.O.P.
Zmax = 0,16x1 +0,115x2 +0,275x3 +0,26x4 +0,21x5 +0x6 +0x7 –0x8 –Mx9 –Mx10 x1 + x2 + x3 + x4 + x5 + x6 + x7 0,475x1 + 0,385x2 + 0,385x3 + 0,435x4 + 0,42x5 x1 + x2 – x8 + x9 +X10 x3 Podmínky nezápornosti:
= = = =
x1 + x2 + x3 + x4 + x 5 + x6 + x7 + x8 ≥
28
300 120 100 20 0
4.4.3. Kvantifikace modelu Náklady i zisk pro zjednodušení výpočtů uvažujeme ve 100 tisících Kč. x1…
… …výměra
konopí na vlákno (pazdeří využito k výrobě izolací)[ha].
x2………výměra konopí na vlákno (pazdeří využito v poměru 1:3 na výrobu – podestýlky a briket)[ha] x3………výměra konopí na osivo (pro setí v příštím roce)[ha] x4………výměra konopí na bio olej (pazdeří využito na výrobu izolací)[ha] x5………výměra konopí na bio olej) (pazdeří využito v poměru 1:3 k výrobě – podestýlky a briket)[ha]
4.4.4. Řešení modelu tab. č.6: Simplexová tabulka s řešením modelu CTB báze
b
0,16
0,115
0,275
0,26
0,21
0
0
0
-M
-M
x1
x2
x3
x4
x5
x6
x7
x8
x9
x10
1
1
1
1
0
0
0
0
0
1
0
0
0
0
x6
300
1
1
0
x7
120
0,475
0,385
-M
x9
100
1
1
0
0
0
0
0
-1
1
0
-M
x10
20
0
0
1
0
0
0
0
0
0
1
0
0
M
0
0
1
0
0
0
-1
0
1
0
0
-0,39
0-tý krok
-120M
0,385 0,435 0,42
-M-0,16 -M-0,12 -M-0,28 -0,26 -0,21
0
x6
280
1
1
0
0
x7
112,3
0,475
0,385
0
-M
x9
100
1
1
0
0
0
0
0
-1
1
0
0,3
x3
20
0
0
1
0
0
0
0
0
0
1
0
0
M
0
M+0,28
1
0
1
-1
-1
0
1
1.krok
-100M+3,5 -M-0,16 -M-0,12
0
1
1
0,435 0,42
-0,26 -0,21
0
x6
180
0
0
0
0
x7
64,8
0
-0,09
0
0,2
x1
100
1
1
0
0
0
0
0
-1
1
0
0,3
x3
20
0
0
1
0
0
0
0
0
0
1
21,5
0
0,045
0
0
0
2.krok
1
1
0,435 0,42
-0,26 -0,21
0,48 -0,48 -0,39
-0,16 M+0,16 M+0,28
0
x6
31
0
0,2
0
0
0,03
1
0,3
x4
149
0
-0,2
0
1
0,97
0
2,3
0,2
x1
100
1
1
0
0
0
0
0
-1
1
0
0,3
x3
20
0
0
1
0
0
0
0
0
0
1
60,24
0
-0,167
0
0
0,042
0
3.krok
-2,3 -0,1
0,09
-0,12
1,09 -1,09 -0,88
0,598 0,123 M-0,12 M-0,22
0
x6
11
-0,2
0
0
0
0,03
1
0,3
x4
169
0,2
0
0
1
0,97
0
2,3
0,1
x2
100
1
1
0
0
0
0
0
-1
1
0
0,3
x3
20
0
0
1
0
0
0
0
0
0
1
60,94
0,007
0
0
0
0,042
0
4.krok
29
-2,3 0,11
0,29
-0,12
0,89 -0,89 -0,88
0,598 0,116 M-0,12 M+0,5
4.4.5. Interpretace získaných výsledků Zmax = 60,94
.
100000 Kč = 6 094 000 Kč
xopt = (0,100,20,169,0,0,0,0,0,0) Výsledná simplexová tabulka obsahuje ale také indexní čísla ∆(delta), pomocí kterých provádíme rozbor optimálního řešení: I. INDEXNÍ ČÍSLO POD NEBÁZICKOU STRUKTURNÍ PROMĚNOU Jeho hodnota udává, o kolik se zhoršila (snížila) hodnota účelové funkce v případě zařazení jedné jednotky této proměnné do řešení. Chceme-li zařadit vícenásobek proměnné xp (t-násobek), musíme dbát, abychom neporušili nezápornost nově získaného (suboptimálního řešení). Proto musí platit, že: 0 ≤ t ≤ min(β/α5opt) a když t = min(β/α5opt)
pro α5opt ≥0
pro α5opt ≥0 pak nové řešení zůstane bázické
Plodiny x1 (resp. její specializace) můžeme zařadit maximálně t = 100 ha s tím, že každý zařazený hektar sníží zisk o 700 Kč. Plodiny x5 můžeme zařadit až 174 ha. Zde však každý hektar, který se rozhodneme oset touto specializací sníží zisk o 4 200 Kč. II. INDEXNÍ ČÍSLO NEBÁZICKÉ DOPLŇKOVÉ PROMĚNNÉ Udává o kolik se zlepší (zvýší) hodnota účelové funkce v případě zmírnění příslušné omezující podmínky o jednotku. Zmírněním omezující podmínky (≥) o jednotku rozumíme snížení pravé strany nerovnice o jednotku. V případě zpřísnění příslušné omezující podmínky hodnota tohoto indexního čísla udává, o kolik by se hodnota účelové funkce zhoršila (snížila). Zpřísnění omezující podmínky typu (≤) o jednotku znamená odečtení této jednotky od pravé strany. V případě nerovnice typu (≥) přičtení jednotky k pravé straně nerovnice. a) Zmírnění II. omezující podmínky – zvyšování pravé strany této nerovnice (celkových nákladů) Zopt = 60,94 + t.0,598 Xopt = Xopt + t.α7opt 0 ≤ tmax ≤ min |β/α7opt |
pro α7opt <0 => tmax = 4,78
Zopt = 60,94 + (0,598.4,78) = 63,80 Při respektování ostatních podmínek úlohy lze náklady uvolnit maximálně o 4,78 jednotky (resp. zvýšit o tuto hodnotu pravou stranu II. omezující podmínky), což přinese zvýšení zisku o 285 844 Kč na 6 380 000 Kč. b) Zpřísňování II. omezující podmínky - tzn. naopak snižování pravé strany nerovnice Zopt = 60,94 – t.0,598 Xopt = Xopt – t.α7opt 0 ≤ tmax ≤ min(β/α7opt) pro α7opt >0 => tmax = 73,48 Zopt = 60,94 – (0,598.73,48) = 17 Náklady je možné zpřísnit (zredukovat) maximálně o 73,48 jednotek. Když navíc dodržíme veškerá další omezení, lze dosáhnout 1 700 000 Kč zisku. Náklady budou činit „jen“ 4 652 000 Kč a struktura osetých ploch vypadá následovně: x2 = 100, x3 = 20, x4 = 0. Specializaci x4 bychom vůbec nepěstovali (řešení zdegenerovalo).
30
c) Zmírnění III. Omezující podmínky Jde o nerovnici typu (≥), proto její zmírnění znamená snížení pravé strany této nerovnice o jednotku. Maximálně můžeme pravou stranu snížit o: 0 ≤ tmax ≤ min |β/α8opt | pro α8opt <0 => tmax = 100 Snížíme-li pravou stranu nerovnice právě o 100 jednotek (ha), dostaneme: x2 = 0, x3 = 20, x4 = 258; (opět degenerované řešení). Zisk bude následující: Zopt = 60,94 + 11,64 = 72,58 (zvýší se tedy na 7 258 000 Kč). d) Zpřísnění III. omezující podmínky Zpřísnění tohoto typu nerovnice (≤) znamená naopak zvýšení pravé strany nerovnice o jednotku. Ekonomický efekt zde bude opačný (zisk se snižuje). Jen pro zajímavost spočteme, o kolik se dá maximálně pravá strana zvýšit: 0 ≤ tmax ≤ min(β/α8opt) pro α8opt >0 => tmax = 100 I v tomto případě můžeme pravou stranu upravit maximálně o 100 jednotek, ale jak již bylo řečeno, budeme ji zvyšovat a zisk tím poklesá: Zopt = 60,94 - 11,64 = 49,3 Zisk se snížil na 4 930 000 Kč a struktura osetých ploch se změnila: Xopt = (x2 = 200, x3 = 20, x4 = 80) III. INDEXNÍ ČÍSLO NEBÁZICKÉ UMĚLÉ PROMĚNNÉ Pro rozbor řešení má význam pouze indexní číslo bez hodnoty koeficientu M (prohibitivní sazba). Takto upravené indexní číslo pak udává změnu hodnoty účelové funkce způsobenou buď uvolněním pravé strany rovnice nebo zpřísněním pravé strany o jednotku. Změna pravé strany III. omezující podmínky přináší stejný efekt jako předchozí zmírňování a zpřísňování dané nerovnice. Proto hned přejděme ke IV. omezující podmínce: a) Uvolnění pravé strany IV. omezující podmínky Uvolněním (zmírněním) pravé strany nerovnice o t jednotek: 0 ≤ tmax ≤ min |β/α10opt|
pro α10opt < 0
=>
tmax = 91
dostaneme nové optimální řešení: Xopt = Xopt + t.α10opt Zopt = Zopt + t.z10opt
(z je indexní číslo ∆ bez koeficientu M)
V případě maximálního zmírnění – přičtení tmax = 91 jednotek (ha) k pravé straně IV. omezující podmínky, bude struktura pěstebně-výrobního programu: Xopt = (x2 = 100, x3 = 111, x4 = 89) Zopt = 60,94 + 91.0,504 = 60,94 + 45,864 = 106,804 Zisk, jak můžeme vidět, téměř zdvojnásobil (vzrostl na 10 680 400 Kč). b) Zpřísnění pravé strany IV. omezující podmínky Xopt = Xopt - t.α10opt Zopt = Zopt - t.z10opt 0 ≤ tmax ≤ min(β/α10opt) pro α10opt >0 => tmax = 20 Případné zpřísnění IV. omezující podmínky o maximální hodnotu (tmax = 20) se zase projeví jak na struktuře tak na zisku: Xopt = (x2 = 100, x3 = 0, x4 = 186) Zopt = 60,94 - 20.0,504 = 60,94 - 10,08 = 50,86
31
4.5
Syntéza nové podnikové strategie
SWOT analýzou (jednou z klasických nástrojů řízení) jsme došli k závěru, že podnik musí nezbytně investovat do vlastní zemědělské praxe. Vhodná je z tohoto obecného pohledu také investice do komplexního zpracovatelského zařízení. Následně jsme pomocí ekonomicko - matematických metod řešili úlohu optimalizace pěstebně - výrobního programu. Získané závěry a poznatky dřívějších teoretických kalkulací nyní stručně shrneme. Vytvoříme tím návrh reengineeringované podnikové strategie (resp. pilíř kvalitního řízení). Nová strategie má výchozí firmě zajistit dlouhodobou prosperitu. Simplexovou metodou jsme došli k závěru, že optimální je pěstovat konopí na vlákno – se specializací, při které využijeme pazdeří v poměru 1:3 jako podestýlky a otopu – v rozsahu 100 ha, konopím na osivo oset 20 ha a konopí na olej v bio-kvalitě zaset na 169 ha. Při této struktuře osevních ploch, resp. pěstování a následném zpracování firma dosáhne ročního zisku ve výši 6 094 000 Kč. Při rozboru výsledné simplexové tabulky (viz. předchozí kapitola) jsme ale zjistili, že zisk se dá za určitých okolností ještě zvýšit. K tomu dojde v těchto případech: 1)
K „nepatrnému“ zvýšení zisku dojde, jestliže uvolníme náklady II. omezující podmínku. Při respektování ostatních faktorů lze však pravou stranu této nerovnice uvolnit (zvýšit) a to maximálně o 4,75 jednotek – tedy 475 000 Kč. Navýšíme tím zisk o 285 844 Kč. Plocha konopí na bio-olej se změní (x2 = 100, x3 = 20, x4 = 180). Dojde tím zároveň k plnému využití disponibilní půdy.
2)
Pravou stranu III. omezující podmínky můžeme snížit maximálně o 100 jednotek (ha), což bude mít tyto důsledky: struktura specializací plodiny (x2 = 0, x3 = 20, x4 = 258). Celkový zisk je v tomto případě ještě vyšší (7 258 000 Kč). Má-li se ale podnik specializovat hlavně na produkci kvalitního přadného vlákna, nepřipadá tato struktura pěstebně-výrobního programu v úvahu.
3)
Uvolněním pravé strany IV. omezující podmínky. Tu lze zmírnit (zvýšit) maximálně o 91 jednotek, což přináší: změnu pěstebněvýrobního programu (x2 = 100, x3 = 111, x4 = 89) a s tím spojené razantní zvýšení zisku. Ten vzroste v tomto případě o 4 586 400 Kč (tedy dojde téměř k jeho zdvojnásobení). Vysoká rentabilita této alternativy je potlačena dnešním nízkým odbytem (resp. spotřebou konopného osiva). Do budoucna je to nárazová, ale velmi výnosná možnost zhodnocení produkce.
Při sestavování strategického plánu výroby je (podle knihy Hledání dokonalosti) výhodné sestavit několik alternativ pro případ, že jedna nevyjde přesně podle našich očekávání. Nelze jednoznačně tvrdit, že právě ta či ona alternativa je všestranně nejlepší, jelikož vždy záleží na celém svazku cílů a preferovaných podnikových hodnot. V našem případě stavíme preference zisku na předpokladu ochrany (resp. nezatěžování) životního prostředí. Proto plánujeme pěstovat nekonvenčně na co největší rozloze. Zahrneme-li do syntézy nové podnikové strategie závěry dříve uvedených teoretických kalkulací, můžeme sestavit následující pořadí jednotlivých alternativ pěstebně - výrobních plánů (programů): Upravené optimální řešení II.a), které jsme dostali v podkapitole 4.4.5, má potenciál naplňovat i řadu nemonetárních cílů podniku. Tato varianta, kde využijeme všech 300 ha půdy a na 200 ha (180 ha + 20 ha) hospodaříme ekologicky, se zdá být v dané situaci nejefektivnější. Uvažujeme-li podnikovou strategii naší firmy změnit ještě radikálněji, nabízí se řešení - II.c) viz. podkapitola 4.4.5. Tato úvaha je podložena faktem, že na začátku vertikálního rozvoje bychom měli dát přednost výrobku (výrobě), po kterém je v aktuálním období a dohledné době zvýšená poptávka (např. izolačním materiálům).
32
5.
Diskuse
Jeden z pilířů kvalitního řízení (strategii) jsme navrhovali v minulé kapitole. Dalšími jsou podle Teorie komponentu (viz. kap. 3.2.4) podniková kultura a technologie. Znalost moderní technologie pěstování a zpracování produkce, k jejichž vývoji dala výchozí firma podnět, jsou neocenitelnou výhodou. Strategii s technologií pak vzájemně propojují vazby a prvky podnikové kultury. V knize Hledání dokonalosti (Peters T. - Waterman R. H.) se dočteme o blízkém vztahu (nadřazenosti) kultury podniku a následujících aspektů řízení: podniková struktura, spolupracovníci, styl řízení, systém řízení, sdílené hodnoty a schopnosti (těchto 7S – bráno včetně podnikové strategie - formulovala firma McKinsey jako rozhodující faktory úspěchu). Uvedená kniha ukazuje na příklady z praxe, shrnuje závěry a formuluje doporučení, jak úspěšnou podnikovou kulturu vytvářet a udržovat. Proto jsme především odtud čerpali při „optimalizaci“ této stránky podnikového řízení. Kulturu podniku bychom měli vytvořit a udržovat na zdravých základech, etických a morálních předpokladech a zejména na sdílení hodnot podniku. Zdravími základy se obecně chápe těchto osm atributů: 1.
Motivace k jednání
2.
Blíže k zákazníkovi
3.
Autonomie a podnikavost
4.
Produktivita zásluhou lidí
5.
Prosazování praktické stránky, zaměření na hodnoty
6.
Zůstaňte věrni svému oboru
7.
Jednoduchá forma, nepočetný personál
8.
Současně volno-pevné vlastnosti
Nyní uvedeme důležitá fakta a doporučení, která tyto body upřesní: Volno-pevný princip znamená, že na jedné straně podnik důsledně řídíme, i když současně řadovým členům dovolíme a trváme na autonomii jednání, seberealizaci a novátorství. Podmínkou je zde „pevná víra“ v systém hodnot. Je velmi důležité, aby zaměření na kvalitu, tedy nadšení dělat vše nejlépe jako součást kultury ovlivnilo skutečně každou funkci organizace. Manažer zde musí být vzorným příkladem. Vnitřní pravidla týkající se produktivity, kvality, služeb i případného experimentování – mají mít pozitivní nádech, tzn. zaměřovat se na budování a rozšiřování, místo strohého řízení, omezování či nátlaku. Dnes nestačí být pouze lepší ve službách, kvalitě a spolehlivosti. Musíme umět i pozorně naslouchat a dopředu odhadnout požadavky zákazníka. To je druhá polovina rovnice týkající se blízkosti k zákazníkovi. K popisu inovačního procesu je možno využít tzv. Intenzivní komunikace, která spočívá ve snadné komunikaci a absenci překážek mezi vzájemnými rozhovory. Posilování inovace má pět atributů komunikačních systémů: a)
Tyto systémy jsou neformální
b)
Výjimečná je intenzita komunikace
c)
Komunikace je fyziky podporována
d)
Posilovací zařízení („instituty“ novátorství – laboratoře)
e)
Intenzivní neformální kontrolní systém
komunikační
33
systém
funguje
jako
pevný
Zvláštním atributem tolerance neúspěchu.
pozitivního
a
inovačního
prostředí
je
základní
Chceme-li úspěšně řídit podnik, musíme mimo jiné i pochopit a přijmout filozofii, která říká: „Respektujte jedince“, „udělejte lidi vítězi“, „nechte je vyniknout“, „zacházejte s lidmi jako s dospělými“. Vůdce instituce by měl být, jednoduše řečeno, odborníkem v povzbuzování a při ochraně hodnot (když se vedení soustředí na pouhé přežití, neuspěje). Přežití instituce, správně chápáno, je záležitostí udržení hodnot a odlišné identity. Nejvýznamnější z nově formulovaných hodnot výchozí firmy jsou: 1)
Důležitost podrobností při výkonu, aspekt dobře vykonané práce
2)
Respekt lidí jako jedinců
3)
Víra v prvotřídní kvalitu a služby
4)
Podpora novátorství a tolerance drobných neúspěchů
5)
Důležitost neformálnosti ve snaze zlepšit komunikaci
6)
Víra v ochranu a zlepšování stavu životního prostředí
7)
Výlučná víra v ekonomický růst, zisk a uznání jejich významu
Na závěr si dovoluji uvést následující schéma (tzv. Model tří kruhů). Jeho smyslem je připomenout a zdůraznit, že předpokladem úspěšného řízení je využití manažerských schopností i dovedností - zejména pak respektování v modelu uvedených potřeb. Potřeby úkolu
M3K
Potřeby zachování skupiny
Individuální potřeby
Zdroj: Pošvář, PEF MZLU Brno 2005
34
6.
Závěr
Výsledky naší snahy zkvalitnit řízení výchozího podniku je nyní třeba ověřit a poté případně aplikovat v praxi. Práce je záměrně koncipována tak, aby bylo možno využít jejích poznatků co nejobecněji, tzn. nejen u výchozí firmy, ale i při řízení (resp. formulaci strategie) nově založených či plánovaných podniků s podobnou specializací. Podaří-li se nám v rámci praxe prokázat fytosanitární účinky konopí (viz. 2.1), antibakteriální vlastnosti vyprodukované podestýlky a další neocenitelné přínosy této plodiny, bude možno konstatovat, že jsme našli klíč k trvale udržitelnému rozvoji i revitalizaci zemědělských podniků. Optimalizaci řízení jsme prováděli u konkrétní firmy, která se na konopí seté specializuje od samého zrušení zákazu jeho pěstování (v roce 1998), Diamond & Marthy 1. Konopná v.o.s. Dovolím si tvrdit, že jsme přišli na to, proč výchozí firma neuspěla s původní strategií (vlastní pěstování konopí) a co ji tedy nutí surovinu, potřebnou pro vlastní textilní výrobu, draze importovat. Podíl na zavržení vlastní zemědělské produkce má zejména ústup od vlastního strategického plánu (vertikální integrace podniku), který byl zřejmě způsoben špatně navrženou a vypočtenou efektivitou využití produkce. Při vhodné kombinaci efektivity a výkonnosti (viz. závěry kap. 4.5) může být pěstování s následným zpracováním konopí velice ziskovou zemědělsko průmyslovou alternativou. Otázkou zůstává, dostatek finančních silným investorem je získané informace a situace regionu.
zda-li výchozí firma nebo začínající farmář sežene prostředků na nemalé počáteční investice. Spojení se nadějí, tedy i reálnou možností, jak v praxi zhodnotit přispívat tak ke zlepšování ekonomické i ekologické
35
Použitá literatura: Hamer, M. – Champy, J. REENGINEERING. Praha: Management press, 1996, ISBN 80-85943-30-1 Kovářová a kol. Ekonomika pěstování a využití nepotravinářských plodin. VÚZT 5/2002. Moudrý, J. – Strašil, Z. Energetické plodiny v ekologickém zemědělství. Hradec Králové: VH Press, 1998, 56 s. Peters, T. – Waterman, R. H. jun. Hledání dokonalosti. Praha: Pragma 2001, ISBN 80-7205-817-7 Pošvář, Z. Přednášky z předmětu Management, PEF MZLU v Brně, LS 2004/2005 Pošvář, Z. – Erbes, J. Management I. Brno: MZLU v Brně, 2002, 156 s. ISBN 80-7157-633-6 Pošvář, Z. – Tomšík, P. - Žufan, P. Management II. Brno: MZLU v Brně, 2004, 126 s. ISBN 80-7157-748-0 Rašovský, M. – Šišláková, H. Ekonomicko-matematické metody, Brno: MZLU Brno 2003 Syrovátka, P. Přednášky z předmětu Základy podnikové ekonomiky, PEF MZLU Brno 2003/04 ZS Sladký, V. Konopí, šance pro zemědělství a průmysl. Praha: ÚZPI 1/2004. Wöhe, G. Úvod do podnikového hospodářství. Praha: C. H. Beck 1995, ISBN 80-7179-014-1 Žufan, P. Přednášky z předmětu Operační management, PEF MZLU v Brně, ZS 2005/2006
36
Přílohy: a)
Příloha č. 1: Konopný papír
Konopí je alternativním zdrojem buničiny - v minulosti se vyráběl papír z hadrů a ročních plodin (papyrus, konopí), stromy jsou k výrobě papíru používány teprve od poloviny devatenáctého století. Konopí poskytuje mnohem více vlákniny než stromy, které navíc rostou celá desetiletí, ne jeden rok. Návrat ke konopnému papíru zamezí hrozivému kácení lesů i mnoha dalším negativním dopadům výroby papíru na životní prostředí. Lze z něj vyrábět různé druhy papíru a kartonu. Oproti dřevu (30 %) má konopí pouze nižší obsah ligninu (10-12 %), který lze ovlivnit dobou sklizně. Obsah ligninu je při produkci papíru rozhodující z hlediska nároku na vodu. Čím víc ligninu, tím větší spotřeba vody. Kvalita konopného papíru je nesrovnatelně vyšší než u papíru vyrobeného ze dřeva. Je odolnější a tudíž i déle vydrží, jak dokazují staré archiválie na konopném papíře. Od vynálezu knihtisku až do 19. století se v Evropě používal téměř výhradně papír vyrobený z konopí. V současné době je ve světě přes 20 papíren používajících konopné vlákno pro výrobu speciálního papíru s odhadovanou roční produkcí 20 000 tun ročně což odpovídá asi 0,05 % světové produkce buničiny. Průměrná produkce konopné papírny je 5000 tun ročně oproti 250 000 tunám za rok v papírnách zpracovávajících dřevo. Většina z nich je v Číně a Indii. Současná tendence směřuje k použití směsi vláken. V Evropě jsou malé konopné papírny, zpracovávající i další zemědělská vlákna. Kimberly Clark ve Francii přidává konopná a lněná vlákna do dřevěné buničiny a vyrábí bankovkový a cigaretový papír. V USA je šest papíren zpracovávajících konopí. Některé zpracovávají směsi konopí a bavlny. Mnoho kanadských společností zkoumá nedřevěná vlákna jako potenciální zdroje celulózy. Výroba papíru z konopí je finančně náročnější, jelikož nebylo po mnoho desetiletí investováno do rozvoje technologie zpracovávající nedřevěná vlákna, na rozdíl od papírenského průmyslu, závislém na dřevu. Další výhodou papíren zpracovávajících dřevo je jejich velikost a tím úspory z rozsahu. Přesto se diskutuje o nedostatku konopí pro papírenské účely. Nadějí na snížení nákladů pro papírny zpracovávající nedřevěná vlákna je nová technologie výroby buničiny z konopí s účinností 76 až 86 % oproti dřívějším 51 %. Zdroj: www.hemp.cz/clanek.php?cid=204
37
b)
Příloha č. 2: Složení a význam konopného oleje
Existuje 8 aminokyselin, které si tělo nedokáže vyrobit a další dvě, které si nedokáže vytvořit v dostatečném množství. Ty jsou ale pro život nezbytné (esenciální). Pokud by v naší potravě chyběla jen jedna z nich, povede to postupem času k nemoci a smrti. Tyto esenciální aminokyseliny, spolu s 11-ti dalšími, které z nich tělo vyrábí, tvoří vzájemnými vazbami strukturované bílkoviny, jež jsou základním stavebním prvkem lidského organismu, a vytváří enzymy (globulární bílkoviny), které jsou spouštěčem všech základních životních procesů. Konopné semínko obsahuje všech 8 esenciálních aminokyselin a je unikátní v tom, že 65% v něm obsažených proteinů je ve formě globulin edestinu (nejvíc v celé rostlinné říši)! Globulin je jedním ze sedmi druhů jednoduchých proteinů. Jednoduché proteiny jsou tvořeny pouze aminokyselinami. Edestiny jsou rostlinné globuliny. A globuliny jsou klasifikovány jako globulární proteiny. Všechny enzymy, protilátky, mnoho hormonů a hemoglobin jsou globulární proteiny, vykonávající veškeré tělesné životní procesy. Albumin, globulin a fibrogin jsou tři hlavní typy plasmových proteinů. Plasma je fluidní část krve, která dodává výživu tkáním. Séra těchto tří proteinů tvoří asi 80% plasmy jako takové a slouží tkáním v případě potřeby jako okamžitě přístupný zdroj aminokyselin. Konopná semínka obsahují albumin i globulin. Albumin je látka vyživující zárodek rostliny, předtím než se spustí proces fotosyntézy, ale najdeme ji například i ve vajíčku, kde dodává embryu kuřete enzymy nutné pro jeho vývoj před tím, než může samo začít přijímat potravu. Globulin je třetím nejhojněji zastoupeným proteinem v lidském těle. Globuliny zajišťují spousty enzymatických reakcí přímo v plasmě. Především ale tvoří přirozenou obranyschopnost organismu, která chrání lidské tělo před útoky škodlivých cizích mikroorganismů. Gamma globuliny (též imunoglobuliny), jsou naprosto nepostradatelné k udržení zdravého imunitního systému a tvoří první linii obrany těla. Schopnost těla odolávat nemoci a uzdravit se závisí na tom, jak rychle dokáže produkovat obrovské množství protilátek k odražení prvního útoku. Pokud nemá dostatek globulinového materiálu k jejich vytvoření, může být armáda protilátek příliš malá a tělo podlehne infekci. Nejlepším způsobem jak zajistit, že má tělo dostatek materiálu ke tvorbě globulinů, je jíst jídla s vysokým obsahem globulinových bílkovin. Jelikož je 65% bílkoviny v konopném semínku ve formě globulinového edistinu (nejvíc v přírodě) a obsahuje také množství albuminu, je pro tělo přímo ideálním zdrojem těchto esenciálních látek. Konopná semena (či olej) dodávají tělu esenciální aminokyseliny potřebné k udržení zdraví, esenciální mastné kyseliny Omega 3, 6, 9 v poměru dokonale vhodném pro lidský organismus; dále pak mnoho stopových prvků – např. jód, chrom, stříbro a lithium a zajišťují přísun materiálu potřebného k vytvoření imunitu-tvořících gamma globulinů. Popsané vlastnosti konopného semínka dokazuje jeho použití a dobré výsledky při léčení nutričních deficitů u pacientů s tuberkulózou – těžkou, výživu blokující nemocí, která zapříčiňuje totální vyčerpání těla. (Studie výživových deficitů při tuberkulóze, Československo, 1955) Zdroj: Firma LIVEON (BIO-sféra) Husovická 4, 614 00 Brno, www.liveon.cz , importér bio-semen.
38
c)
Příloha č. 3: Základní ukazatele finanční situace výchozí firmy
tab. č.7: Bilance k uvedenému datu 31.12.1999 30.6.2000 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001
v Kč Aktiva celkem
278 600
293 600
330 000
480 000
710 000
Stálá aktiva HIM Stroje a zařízení Budovy NIM Oběžná aktiva Materiál Zboží Krátkodobé pohledávky Pasiva celkem
38 600 33 600 33 600 0 5 000 240 000 15 000 60 000 165 000 278 600
33 600 33 600 33 600 0 0 260 000 110 000 50 000 100 000 293 600
70 000 70 000 70 000 0 0 260 000 110 000 50 000 100 000 330 000
80 000 70 000 70 000 0 10 000 400 000 200 000 60 000 140 000 480 000
100 000 70 000 70 000 0 30 000 610 000 350 000 100 000 160 000 710 000
Vlastní jmění Základní jmění Nerozdělený zisk min. obd. Hosp. výsl. běž. úč. obd. Cizí zdroje Dl. závazky Kr. závazky bankovní úvěry a výpomoci BÚ dlouhodobé BÚ krátkodobé
248 600 99 750 0 148 850 30 000 0 30 000 0 0 0
193 83 50 60 100
330 103 50 177
240 116 30 94 240
410 324 30 56 300
600 600 000 000 000 0 100 000 0 0 0
000 000 000 000 0 0 0 0 0 0
000 000 000 000 000 0 120 000 120 000 0 120 000
000 000 000 000 000 0 40 000 260 000 0 260 000
Zdroj: interní informace firmy Diamond & Marthy 1. Konopná v.o.s.
I.
Ukazatel finanční stability, jistoty, nezávislosti: podíl vlastních zdrojů na celkových aktivech (v procentech).
vlastní zdroje
základní kapitál * 100
* 100
celková aktiva
celková aktiva
II. Ukazatel věřitelského rizika – míra zadluženosti podniku cizí zdroje
bankovní úvěry
cizí zdroje
* 100 celková aktiva
celková aktiva
vlastní zdroje
tab. č.8: Výsledky vypočtených ukazatelů v %
31.12.1999 30.6.2000 31.12.2000 30.6.2001 31.12.2001
Ukazatel finanční stability
89,23
65,94
100
50
57,74
Míra zadluženosti podniku
10,77
34,06
0
50
42,25
39
d)
Příloha č. 4: Konopná izolace (Termo konopí) firmy Hock
Úspěch bavorské firmě Hock Vertrieb přináší zejména následující hodnoty:
Trhy rozeznají Budoucnost patří novým technologiím a produktům příznivým pro okolí. Tyto se budou dále prosazovat, získávat na síle a zásadně změní obraz hospodářství. V budoucnu budou trhy charakterizovány podniky, které jednají citlivě a zodpovědně.
Najít cesty Firma Hock je malý inovační podnik. Určujícím podnikatelským mozkem je jednatelka. Vysoce motivované spolupracovnice a spolupracovníci ve firmě uvádějí zásadní myšlenky zakladatelů do praxe.
Dosáhnout cílů Profesionálním uvedením na trh stavebních materiálů s konopím má být dosaženo širokého okruhu zákazníků. Přitom se vytváří harmonie mezi ekologií a ekonomií, vytváří se pracovní místa a regionální hospodářské okruhy. Je pro nás nesmírně důležité udržování a zpříjemňování pohodlí pro uživatele domů a bytů i pro lidi činné ve stavebnictví.
Vybudování sítí Termo-konopí lze obdržet u cca 400 odborných obchodníků se stavebninami. Dobrá, důvěryhodná spolupráce s našimi obchodními partnery vytváří sítě a synergie.
Mít úspěch Díky spokojeným zákazníkům a stabilní kvalitě produktů dosáhla firma Hock Vertrieb u těsnícího materiálu termo konopí rostoucího tržního podílu.
Dále předávat znalosti K našim zásadám patří otevřená plánovači a obchodními partnery.
a
Zdroj: Hock Vertriebs www.thermo-hanf.de
40
obsáhlá
komunikace
se
stavebníky,