Masarykova univerzita Fakulta informatiky ^TIS
I^p
Obalová řada Seven Deadly Sins
bakalářská práce
Michaela Šusteková 2007
Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracovala samostatně. Všechny zdroje prameny a literaturu, které jsem při vypracování používala nebo z nich čerpala, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.
n
Poděkování Děkuji mému vedoucímu práce doc. Mgr. Vítězslavu Svalbachovi za cenné rady, usměrnění a čas, který mi věnoval na realizaci závěrečné bakalářské práce. Rovněž děkuji Fakultě Informatiky a členům Ateliéru grafického designu za poskytnutí možnosti uskutečnění této práce.
m
Shrnutí Cílem této práce je ukázat, jak se podílí grafický design na konečném vzhledu obalu a jakou roli hraje značka ve vizuálním působení výrobku na zákazníka. Bude ukázána možná metodika postupu práce a kritéria k docílení dobrého obalu.
Klíčová slova Grafický design, logotyp, značka, obchodní značka, jednotný vizuální styl, Corporate Identity, grafický manuál, obalový design, vnitřní obal, vnější obal, obalový manuál. IV
Obsah 1
Úvod
1
2
Značka a společnost 2.1 Corporate Identity 2.2 Značka jako součást produktu 2.2.1 Funkce značky 2.2.2 Klasifikace značky 2.2.3 Kritéria značky 2.3 Ochrana značky
2 2 3 3 3 4 4
3 Reklama 3.1 Psychologie reklamy 3.1.1 Psychologické cíle reklamy 3.2 Reklama a kosmetika
6 6 6 7
4
8 8 8 9
Design výrobku 4.1 Proměny obalu v čase 4.2 Materiály pro výrobu obalů a jejich funkce 4.3 Obalový design
5 Návrh a realizace vlastní práce 11 5.1 Analýza problematiky 11 5.1.1 Návrhy postupu 11 5.2 Realizace zavedených postupů 12 5.2.1 Výběr obchodní značky 12 5.2.2 Výběr jednotlivých obchodních značek 13 5.2.3 Podoba jednotlivých prvků sady Seven Deadly Sins . . 13 5.3 Manuál obalů sady Seven Deadly Sins 13
v
6
Postup vlastní práce 6.1 Logotyp Seven Deadly Sins 6.2 Obaly sady Seven Deadly Sins 6.2.1 Vnější obal 6.2.2 Vnitřní obal
14 14 14 15 15
7
Závěr
33
VI
Kapitola 1
Úvod Obalový design spojuje schopnost grafického designu vyjadřovat se beze slov a vlastnosti materiálů. Obalový designer musí mít znalosti jak tech nické, aby použil správný materiál, který je pro daný výrobek nejvhodnější, ale zároveň i grafické a sdělit okolnímu světu své pojednání obalu, je však omezen funkčností obalu. V následujícím odstavci je nastíněn obsah kapitol této práce: • V kapitole Značka a společnost bude popsán vztah subjektu (jako je např. společnost) a značky. Jak je společnost schopna komunikovat vizuálním způsobem s okolím. Dále bude kapitola obsahovat kritéria kvalitní značky a její ochrana. • Kapitola Reklama je nastíněna strategie reklamy, aby zapůsobila a spl nila základní cíl reklamy - a to prodání výrobku či poskytnutí služby. • Kapitola Design výrobku budou popsány hlavní materiály pro výrobu. Stejně tak bude kapitola obsahovat důležité kritéria obalového designu. • V kapitole Návrh a realizace vlastní práce bude popsána metodika práce vedoucí ke konečnému vzhledu výrobku. • V kapitole Vlastní postup práce bude znázorněno mé vypořádaní se s problematikou návrhu nové sady výrobků.
1
Kapitola 2
Značka a společnost 2.1
Corporate Identity
Corporate Identity (jednotný styl) je navrhnuta aby odpovídala a dosáhla cíle, který si organizace stanovila. Obecně obsahuje značku a další pomocné prvky a společně s pravidly tvoří celek. Pravidla jsou závazná a obsahují např. barevnost, řeži písma, rozvržení stránek a další vizuální prostředky používané k propagaci organizace. Mnohé organizace mají identitu, která se prolíná celým spektrem jejich produktů či zboží [9]. Corporate Identity se nejčastěji skládá ze tří částí: • Corporate Design (= jednotný design: značka, uniformy atd.) • Corporate Communication (= jednotná komunikace: reklama, Public Relation, informace atd.) • Corporate Behaviour (= jednotné chování: vnitřní hodnoty, normy atd.) Corporate Visual Identity (= jednotný vizuální styl) hraje významnou roli v prezentaci organizace investorům. Obecně jednotný vizuální styl vy jadřuje hodnoty a ambice orzanizace, její obchodní činnost a charakteristiku. Funkce jednotného vizuálního stylu: • poskytuje organizaci viditelnost a rozpoznatelnost - pro organizaci je nazbytné aby veřejnost věděla, že organizace existuje a jaké je její jméno • symbolizuje organizaci pro investory a přispívá tak k image a pověsti
2
• vyjadřuje vnitřní strukturu organizace investorům a ukazuje tak sou držnost mezi jednotlivými divizemi či jednotkami • umožňuje zaměstnancům jejich identifikaci s organizací
2.2 2.2.1
Značka jako součást produktu Funkce značky
Značka umožňuje subjektům, ať už se jedná o organizaci či jednotlivce, jejich identifikaci v okolí. Značka funguje jako zástupný symbol a předává infor maci o firmě, je jejím nezaměnitelným reprezentantem. Značka je používána aktivně i pasivně a tím se dostává do podvědomí veřejnosti. Obsahové, ale především výtvarné zpracování má velkou vypovídající hodnotu a značka je podle jejich úrovně posuzována. Značka je součástí jednotného vizuálního stylu, který je dotvářen společně s firemní barevností, oblékáním, formou prezentace výrobků či služeb atd. 2.2.2
Klasifikace značky
Podle poměru obrázkových a písmenových prvků je možné značku rozdělit do sedmi skupin [1]: 1. obrázková značka (pictogram, symbol) 2. písmová značka (logotyp) 3. malý logotyp (monogram) 4. kombinace značky a úplného logotypu 5. hybridní značka • logotyp s integrovanou obrázkovou značkou • malý logotyp s integrovanou obrázkovou značkou 6. typografický logotyp • prostý • s individuálním prvkem 7. kombinace značky a typografického logotypu
3
2.2.3
Kritéria značky
Základem kvalitní značky je dodržení kritérií, která byla stanovena k dosáh nutí harmonické kompozice grafického návrhu. Kritéria, která jsou podmín kou pro vytvoření dobrého designu značky [1]: • originalita - důležitá pro nezaměnitelnost značky • jednoduchost (a s ni spojená zkonstruovatelnost) - jednoduchá kom pozice charakterizuje dobře zvoleným design značky • zapametovatelnost - úzce souvisí s originalitou, jednoduchostí a jed noznačností značky • jednoznačnost - značka nesmí evokovat několik významů najednou, jinak nesplní svoji funkci • dokonalost grafického projevu - čistý design je kritériem hodnocení subjektu, který se značkou identifikuje • vyrovnanost grafických prvků (a s ni spojená maximálni zmenšitelnost a zvětšitelnosť) - při minimální povolené velikosti značky musí být zajištěna jeho čitelnost a při zvětšení se nesmí jednotlivé prvky rozpa dat • černobílé provedeni - používá se především na barevných podkladech, kde značka nesmí zanikat • plastické provedeni - rozšiřuje okruh možností prezentace značky o pla stické zpracování • aplikovatelnost v různých materiálech - řeší schopnost flexibility značky
2.3
Ochrana značky
Značka je pro organizaci nejen grafickým tvarem, ale především jejím zástup ným symbolem a je nositelem její činnosti a tradice. Značka je tak majetkem organizace a je potřebaji chránit proti zneužití, ale i proti změnám. Proti zneužití je značka zaregitrovana na patentním úřadě a je opatřena symboly ®(registred mark) a ™(trademark).
4
Součástí patentové přihlášky je i její grafická podoba. Proti změnám, někdy i ze strany majitelů, by měla být značka chráněna podmínkami uve denými v grafickém manuálu, kde je prezentována konstrukce a kodifikace značky [1].
5
Kapitola 3
Reklama 3.1
Psychologie reklamy
Je-li vytvořen produkt, který je nabýzen za určitou cenu na nějakém trhu, je potřeba dát takovému produktu publicitu - seznámit s ním veřejnost. Pro zavedení produktu a podporu jeho prodeje, slouží právě reklama. Reklamou se rozumí jakákoli placená forma nepřímého představení a propagace zboží, služeb či myšlenek, zprostředkovaná zpravidla reklamní agenturou. Je patrné, že nejprve je důležité o produktu informovat a až v druhé řadě ovlivnit zákazníka ke koupi. Pro zahájení reklamní kampaně bychom měli znát odpověď na tyto otázky: • Kdo jsou naši dnešní a potenciální budoucí zákazníci? • Proč? Jaké máme cíle? Chceme zvýšit odbyt? Chceme uvést na trh nový produkt? Chceme vytvořit nový image našeho podniku? • Kdy? Načasování je v reklamě velmi důležité, i dobrá reklama selže, je-li špatně načasována. • Co? Jaký specifický produkt se snažíme prodat? Co je na něm je dinečného? • Jak chceme předat své poselství, svoji zprávu správné cílové skupině?
3.1.1
Psychologické cíle reklamy
Reklama zahrnuje čtyři psychologické kategorie: vnímání, zaujetí, porozu mění a zažití, které pojednávají o tom, jak zaujmout zákazníka a donutit ho, aby si reklamu zafixoval do paměti. 6
• Vnímání - vytváří stop-sílu, která člověka zastaví a přinutí ho věnovat pozornost reklamě. Jednou z největších potíží reklamního pracovníka je zaujmout spotřebitele. Lidé přehlédnou podle statistik až 50% všech reklam a každé zaznamenané věnují nejvýše 1,5 sekundy. 1. expozice - je schopnost reklamy být viděna, čtena nebo slyšena, tedy zaujmout. Musí být dost atraktivní na to, aby odtrhla diváka nebo čtenáře od vnějšího pohybu událostí. 2. pozornost - myšlení adresáta musí být bez výhrady zaměřeno na objekt inzerce. 3. vtíravost - reklama je od své přirozenosti intenzivní a agresivní. Typickým praktickým použitím je přerušování televizního pro gramu. 4. originalita - kreativní reklama musí být jedinečná, nová originální a inovační. Právě neočekávanost nové myšlenky je to, co vytváří stop-sílu. • Zaujetí - je to vytvoření takového dojmu na spotřebitele, aby ten pak mohl identifikovat svou potřebu a svůj zájem. Reklama má v tomto bodě vytvořit tažnou sílu, která vtáhne spotřebitele do ohniska sdělení. • Porozumění - objasnění reklamy. Sdělení musí být pochopeno. Jas nost, jednoduchost a stručnost jsou třemi klíči k porozumění. Sdělení musí být jasné, prosté a věcné. • Přesvědčování - reklama musí přesvědčit veřejnost, aby něco dělala, nebo aby něčemu věřila. Spotřebitelé musí získat povědomí o pro duktu. V opačném případě je reklama neúspěšná a finanční prostředky na ni vynaložené byly utraceny zbytečně.
3.2
Reklama a kosmetika
V reklamě na kosmetiku se propagují kosmetické a zkrášlující prostředky. Reklamní kampaň je většinou zaměřena na ženy, které si přejí vylepšit svůj vzhled, aby tak zvýšily svou fyzickou přitažlivost a redukovaly pro jevy stárnutí. Její cíle však bývají často nerealistické a vedou k pokřivení smýšlení (jako je bulimie nebo anorexie) nebo plastickým operacím.
7
Kapitola 4
Design výrobku 4.1
Proměny obalu v čase
Počátek obalu, jak ho známe dnes, může být časován ke konci 18. století, kdy průmyslová revoluce přinesla změny do výrobního průmyslu. Zatímco se předtím výroba spoléhala především na manuální sílu a produkci malého počtu výrobků, produkce ve velkém dovolila vyrobit mnoho stejných výrob ků. Tento fakt se nevztahoval pouze na výrobek samotný, ale také na jeho obal. V této době se objevují první kovové nádoby na jídlo či lepenkové kartóny na přepravu. Na přelomu 20. století se výrobní techniky zdokona lily natolik, že kovové nádoby mohly být vyráběny v libovolných tvarech a formách. Dalším důležitým materiálem se stal plast. Tiskařské techniky, které se rychle rozvíjely na počátku 19. století, muse ly držet tempo vývoje, jaké nastolil ve svém vývoji obal. Značka musela být zobrazena na každé nádobě bez rozdílu materiálu. Skleněné láhve, kovové krabice, plechovky, lepenkové kartóny či papírové obaly - všechny potřebo valy etiketu či potisk.
4.2
Materiály pro výrobu obalů a jejich funkce
Obal se rozděluje na vnitřní, který bezprostředně obaluje výrobek a vnější, který slouží jako ochrana při přepravě a disteribuci výrobku. Vnitřní obal hraje důležitou roli pro identifikaci značky. Obsahuje důležité informace tykající se výrobku. Je graficky pojmut a jeho tvar může být spojen s efek tivním využitím obsahu. Často je předmětem identifikace výrobku např. obal čokolády Toblerone či láhev Coca-Coly [2]. Vnější obal slouží pro uchování a ochranu vnitřního obalu při dopravě a distribuci z místa výroby do prodejen. 8
Je stejně důležitý jako vnitřní obal nejen v jeho ochraně, ale i v představě o výrobku. Nejčastěji používané materiály na výrobu obalů: 1. papír, kartón či lepenka Papírové tašky se vyrábějí z recyklovaného papíru (plošná hmotnost do 120 g/m 2 ). Slouží k odnosu zboží a jsou dobrým místem pro reklamní potisk. Střihy se vyrábějí z lepenky (plošná hmotnost 230 - 400 g/m 2 ). Pou žívají se na vnější obal, jsou lehké a snadno potisknutélné. Potáhnutý kartón vyrábí se z lepenky (plošná hmotnost 600 - 900 g/m 2 ) a potahuje se fólií, textilem či potisknutým papírem. Používá se na reklamní účely. 2. sklo Slouží k balení tekutých, práškových hmot - láhve a flakóny. Jako uzávěry slouží korek, kov nebo plast. Jeho výhodou je průhlednost, ale nevýhodou je křehkost. 3. plast V dnešní době nejpoužívanější materiál pro vnitřní obal (např. flakóny, láhve, tuby atd.). Slouží k balení tekutých, pastózních či kusových hmot. Vyrábí se nejčastěji z polyvinylchloridu (PVC) nebo polyethanu (PE).
4.3
Obalový design
V dnešní uspěchané době hraje vzhled výrobku čím dál tím důležitější roli. Obalový design je velmi úzce propojen s makretingem - pokud bude vzhled výrobku nedostatečný, výrobek nepůjde na odbyt. Obalový design tedy musí splňovat určitá kritéria, aby byl schopný po zorovatele zaujmout: • nápadnost (obal musí vyniknout mezi tisíci jinými prodejními polož kami) • zviditelnění obsahu (obal musí informovat, co je jeho obsahem) • ztotožnění (obal musí být ztotožněn se svým produktem a musí mít správnou funkci a atmosféru)
9
• odlišení (obal se musí zřetelně odlišovat od jiných, pokud ovšem není cílem se co nejvíce přiblížit již zavedenému řešení nebo dokonce plagi átorství) • přizpůsobení (obal musí být schopen vytvořit řadu jiných velikostí nebo tvarů např. pro balení různých tvarů sklenic nebo různých druhů potravin od stejného výrobce) • vhodnost (obal musí být přiměřený) • požadavky zákona (grafická část musí splňovat daná kritéria např. o trvanlivosti, původu výrobce, označení nebezpečnosti zboží, nárok na obalový materiál aj.) Nový design obalu je zhotoven z mnoha důvodů. Výrobek může být nový, ale daleko častěji je výrobek přidáván k již existující řadě nebo je výrobek inovován. Obalový design je grafickým designem - základní dovednosti grafického designu je použití barev a písma, správný cit pro rovnováhu a proporce, výběr materiálu a povrchů. Obalový design je třírozměrnou disciplínou a je aplikován na krabice, sáčky a pytle, plechovky a sklenice. Obalový designer musí vytvořit obal, který je jedinečný, estetický, pomáhá výrobek prodávat a je možné ho vyrobit na běžných současných strojích a zařízení. Musí rozumět principům potisku, volbě materiálu a jeho pevnostním a skládacím možnostem.
10
Kapitola 5
N á v r h a realizace vlastní práce 5.1
Analýza problematiky
Při zavedení nového výrobku na trh je nutno řešit nejen problematiku kvality samotného výrobku, ale i jeho prezentaci, identifikaci a komunikaci s okolím. Výrobek se identifikuje svou značkou a obalem, které musí splňovat kritéria kvality. Značka vystupuje jednak jako samostatný subjekt, navíc je součástí obalu a musí tak souznět s grafickým designem obalu. Zákazníkovo rozhodnutí je ovlivněno faktory, které utvářejí jeho názor na kvalitu výrobku, jako je grafický design, konstrukční design a kvalita prove dení. Tyto faktory jsou na sobě závislé a respektováním jejich vzájemných vazeb je možné docílit souznění, které znásobí celkový dojem z výrobku, než faktory samy o sobě.
5.1.1
Návrhy postupu
Je nutno si definovat pravidla jednotného vizuálního stylu, který bude použit při tvorbě grafiky. Grafika a konstrukce obalu se musí navrhovat současně a je nutno hledat vazby mezi grafickým a kostrukčním designem a dodržet tak jednotnost. Tímto bude zajištěno, že značka bude mít dostatečný prostor a bude korespondovat s grafikou. Dále by měla grafika obalů jedné sady na sebe navazovat, aby tak splňovala podmínku jednotnosti. Grafický design musí korespondovat s konstrukčním designem, který řeší problematiku vhodného designu, výběru materiálu a tím i využitelnost výrobku.
11
5.2
Realizace zavedených postupů
Zavedené postupy budou realizovány na kosmetické sadě, která je pro své vlastnosti vhodným subjektem jak z pohledu grafického tak obalového de signu. Snahou realizace je navrhnout konečnou podobu designu s uplatněním principu jednotnosti. 5.2.1
V ý b ě r o b c h o d n í značky
Výběr obchodní značky je komplexní proces. Jeho úkolem je pokrýt a vir tuálně podpořit zaměření, činnost a vlastnosti subjektu ve formě logotypu. Na jeho základě je pak vytvořen grafický manuál. Zavedení obchodního jména Obchodní jméno je zástupcem identity společnosti. Je vhodné vybrat snadně zapamatovatelný název.Za obchodní název bylo vybráno slovní spojení Se ven Deadly Sins. Dalším krokem je přiřazení vizuální podoby zvoleného jména ve formě logotypu. Návrh a konstrukce logotypu Protože je návrh a kostrukce logotypu jsou vždy jedinečný procesem, ne existuje pro ně žádný štandartní postup. Logotyp je možné zkonstuovat zakreslením křivek do rastru, spojením geometrických obrazců a použitím typografických prvků. V logotypu Seven Deadly Sins je slovo Seven nadřazen číslovkou, čímž se zkracuje délka a umožňuje tak lepší práci s typografickými prvky. Číslovka 7 se stává dominantou celého logotypu. Barevnost Barevnost logotypu je podstatou při vymezení povolených barev zahrnutých v grafickém manuále dané společnosti. Logotyp Seven Deadly Sins má jednobarevnou variantu korespondující s ba revností daného obalu, implicitně je všek ve 100% černi. Druhá (barevná) varianta využívá dominance číslovky 7 a podthnuje ji teplou červenou bar vou. Přesná barevná struktura je definována v grafickém manuálu. Barev nost logotypu není možné nijak měnit, protože může být potlačen charakter obchodní značky společnosti.
12
5.2.2
V ý b ě r j e d n o t l i v ý c h o b c h o d n í c h značek
V následujících odstavcích jsou popsaná kritéria výběru obchodních značek včetně jejich podoby a barevnosti. Jak už bylo řečeno (viz 5.1), obchodní název je nositelem identity daného objektu a vystihuje jeho charakter a vlastnosti. Obchodní názvy budou přiřazené jednotlivým prvkům kosmetické sady. Protože se jedná o parfémy, celkový vzhled by měl budit pocit luxusu. Jednotlivé značky jsou popsány v obalovém manuálu. 5.2.3
P o d o b a j e d n o t l i v ý c h prvků sady Seven D e a d l y Sins
Sada Seven Deadly Sins jak už název napovídá bude obsahovat sedm par fémů: Envy, Gluttony, Greed, Lust, Pride, Sloth a Wrath. Za podklad vzh ledu sady byly použity sochy Alegorie ctností neřestí od Matyáše Bernarda Brauna vystavených v Kuksu [5], [6], [7], které byly převedeny do lineární kresby. K dynamickým křivkám barokních soch je do kontrastu postaven název parfému v písmu DotumChe. S jednoduchostí písme korespoduje i jednoduchost tvaru obalu. Barevnost jednotlivých parfémů je definována v obalovém manuálu.
5.3
Manuál obalů sady Seven Deadly Sins
Obalový materiál definuje vlastnosti obalů pro celou kosmetickou řadu. Ob sahuje kompletní sadu návrhů, které jsou podkladem designu výrobku. Ma nuál je rozdělená na dvě části. První část je zaměřená na vnitřní obal. Druhá část obsahuje podrobný přehled střihů vnějších obalů. Manuál obsahuje in formace o rozměrech a barevnosti obalů v modelu CMYK, RGB a v barvě vzorníku PANTONE.
13
Kapitola 6
Postup vlastní práce 6.1
Logotyp Seven Deadly Sins
Prvním krokem, pro vytvoření vhodného zástupného symbolu pro sadu Se ven Deadly Sins, bylo položení otázky možné podoby. Po zvážení jsem zavrhla vytvořit logotyp s integrovanou značkou a využila jsem možnosti nahradit slovo Seven číslovkou. Dále bylo potřena umístit zbytek názvu (Deadly Sins) ve vhodné velikosti k číslovce sedm (obr. 6.1). Vybrala jsem variantu a), z důvodu nejlepší rovnováhy s číslovkou. Po měr velikosti číslovky a zbytku (Deadly Sins) jsem zvolila na 1:5 (tedy ve likost písma Deadly Sins je 20%). Dalším krokem byla volba barevnosti. Kvůli významu spojení Seven Deadly Sins, jsem vybrala jasně červenou barvu. V základní barevnosti je lo gotyp černý, pouze číslovka je červená. Dosáhla jsem ještě většího zvýraznění její dominance (obr. 6.2).
6.2
Obaly sady Seven Deadly Sins
Mým původním cílem bylo vytvořit ke každému prvku sady unikátní značku, která by však zároveň korespondovala svým pojetím či náladou se zbytkem sady. Od počátečních rozdílných značek (obr. 6.3), přes snahu o ucelení podoby společnými prvky (obr. 6.4), jsem nedosáhla zamýšleného cíle. Zavrhla sem proto užití značky a rozhodla sem se obaly sady postavit spíše na grafickém prvku. Využila jsem soch Alegorie ctností a neřestí Ma tyáše Bernarda Brauna. Dynamické tvary barokních soch mě inspirovaly k vytvoření lineární kresby kopírující jejich tvar (obr. 6.5 - 6.11). K takto vytvořeným kresbám jsem do kontrastu postavila název parfému 14
b)
a)
c)
/£>EAJ>L.Y
/SINS
7
ryx
W
1>£ADi-Y
SINS
e)
d)
*~7x
f)
Obrázek 6.1: Skici logotypu Seven Deadly Sins v jednoduchém lineárním bezserifovém písmu DotumChe. Chtěla sem zvý raznit dymaničnost kresby a zamezit rušivému vlivu nápisu.
6.2.1
Vnější obal
Pro vnější obal parfému jsem zvolila jednoduchou krabičku aby nijak nerušila lineární kresbu. Vybrala jsem vhodnou barevnost pro každý parfém tak, aby navozoval jak význam názvu tak i povahu parfému (obr. 6.12 - 6.18). Na výrobu vnějšího obalu je počítáno s lepenkou o přibližné plošné hmotnosti 300 - 350 g/m 2 s matným povrchem (obr. 6.19).
6.2.2
Vnitřní obal
Stejně jako u vnějšího obalu ani tvar vnitřního nesměl narušovat povahu lineární kresby. Proto jsem zvolila jednoduchý skleněný válcový flakón. Na skle je vytisknuta značka Seven Deadly Sins a název parfému společně s lineární kresbou a svou barevností, stejně jako barva použitého skla, je shodná s barevností vnějšího obalu (obr. 6.20).
15
DEADLY SINS Obrázek 6.2: Konečná verze logotypu Seven Deadly Sins
16
Obrázek 6.3: Skici značek prvků sady Seven Deadly Sins
ujnrroMV
KJJTTOK/Y
G^eo
Y
£
W
UOTH
Msr
UTfDMV
\RJDE Obrázek 6.4: Skici značek prvků sady Seven Deadly Sins - pokus o sjednocení
17
Obrázek 6.5: Postup převodu do lineární kresby
18
Obrázek 6.6: Postup převodu do lineární kresby
19
Obrázek 6.7: Postup převodu do lineární kresby
20
Obrázek 6.8: Postup převodu do lineární kresby
21
Obrázek 6.9: Postup převodu do lineární kresby
22
Obrázek 6.10: Postup převodu do lineární kresby
23
Obrázek 6.11: Postup převodu do lineární kresby
24
Obrázek 6.12: Střih vnějšího obalu
25
GLUTTONY
Obrázek 6.13: Střih vnějšího obalu
26
1 1
m
^
7 /DEADLY •SINS
j )
GREED
5>
•
i
Obrázek 6.14: Střih vnějšího obalu
27
i
m
Obrázek 6.15: Střih vnějšího obalu
28
Obrázek 6.16: Střih vnějšího obalu
29
SLOTH
1
INGREDIENS; AQUA, ALCOHOL DENAT,, PARFÜM, LIMONENE, HYDROXYľSOHEXYL 3-CYCIOHFXFNF CARBOXAIDFHVDF, LINALOOL. BENZOPHENONE-2, CIUÍONELLOL. HYDROXYCITRONELLAL, CITRAL, GERANIOL, ISOEUGENOL. PROPYLENE GLVCOL, Cl 42053, CI 1 9 M
Obrázek 6.17: Střih vnějšího obalu
30
•
m
> WRATH
•
i
Obrázek 6.18: Střih vnějšího obalu
31
•
i
Obrázek 6.19: 3D realizace vnějších obalů sady
Obrázek 6.20: 3D realizace vnějších obalů sady 32
Kapitola 7
Závěr Cílem této práce bylo vytvořit sadu parfémů Seven Deadly Sins a ověřit si na ní principy představení nové značky a její uvedení na trh. Po úvaze jsem zvolila variantu, ve které jsem potlačila značku v její roli nositele vlastností a charakteru vypovídajících o výrobku a snažila sem se maximálně využít grafického pojetí obalu s naprosto jednoduchým logotypem. K vysázení této práce v sázecím systému TßX resp. DTJ^X jsem používala WF$Í pro začátečníky od J. Rybičky [8].
33
Literatura [1] Švalbach, Vítězslav: Základy vizuální komunikace, Přednáška 2005 [2] Denison, Edward & Cawthray, Richard: Packaging Prototypes , Hove, RotoVision SA 2000 [3] Emblem, Anne & Emblem, Henry: Packaging Prototypes 2, Hove, Roto Vision SA 2000 [4] Denison, Edward & Ren, Guang Yu : Packaging Prototypes 3, Hove, RotoVision SA 2001 [5] Poche, Emanuel: Matyáš Bernard Braun, 2. vydání, Praha, Odeon 1986 [6] Neumann, Jaromír: Matyáš Braun - Kuks, 1. vydání, Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1959 [7] Prokeš, Josef: Kuks, 1. vydání, Praha, Pressfoto 1977 [8] Rybička, Rybička: M g X pro začátečníky, 2. vydání, Brno, KONVOJ 1999 [9] URL: http://wikipedia.org/
34
Příloha A CDROM text -source
obsahuje zdrojový soubor textu bakalářské práce v sázecím systému Wľpjt
-pdf
obsahuje text ve formátu .pdf
manual -source
obsahuje obsahuje zdrojový soubor grafického manuálu v programu CorelDraw 11
-pdf
obsahuje .pdf soubory grafického manuálu
35
Příloha B Manuál
36