Případová studie
Marketing krizových situací v rámci měst, oblastí a regionů (zpracovaly:Bc. Brahová Markéta, Bc. Danešová Hana, Bc. Hajská Lucie, Bc. Kůlová Veronika, Bc. Zemanová Jana
Obsah Úvod .................................................................................................................. 2 1Krizový zákon ................................................................................................. 2 2 Krizový plán kraje.......................................................................................... 5 3 Typy krizových situací v kraji........................................................................ 6 3.1. Povodně.................................................................................................. 6 3.2. Povodňový plán..................................................................................... 7 3.2.1 Železný Brod ..................................................................................... 8 3.2.2 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav .............................................. 10 3.2.3 Česká Lípa....................................................................................... 12 3.2.4 Český Dub ....................................................................................... 14 3.2.5 Mnichovo Hradiště.......................................................................... 16 4 Závěr............................................................................................................. 18 Zdroje .............................................................................................................. 18
Úvod Záměrem studie je nahlédnout na problematiku krizového řízení oblastí. Vyjdeme z krizového zákona, který stanovuje veškeré povinnosti a pravomoci pověřených osob. Jako je hejtman kraje, starostové obcí s rozšířenou působností či Hasičský záchranný sbor. Výsledkem součinnosti všech složek je vytvoření krizového plánu pro řešení příslušné situace. Krizový plán se skládá ze základní, operativní a pomocné části. Podrobně se zaměříme na problematiku povodní, která se nejčastěji vyskytuje v uvedených městech. Popsány budou jednotlivé stupně povodňové aktivity a jejich následky; povodňový plán, který je využíván při dosažení druhého a třetího stupně povodňové aktivity a posledním jsou jednotlivé povodňové orgány. Pro popis reálných zkušeností s krizovým řízením a povodněmi, jsou vybrána města Brandýs nad Labem Česká Lípa, Český Dub, Mnichovo Hradiště a Železný Brod. Poslední část práce bude zaměřena na porovnání měst, dosahování povodňových stavů ale i informovanost obyvatel či preventivní opatření prováděná městem pro předcházení této živelné katastrofy.
1 Krizový zákon Řešení problémů v oblasti krizových situací je na území České republiky upraveno zákonem 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změnách některých zákonů, jinak také krizový zákon, který naposledy zaznamenal změnu v roce 2014. Tento zákona definuje některé základní pojmy, jako je krizové řízení či krizová situace. Krizové řízení je definované jako schopnost analyzovat, vyhodnocovat a předpokládat krizové situace, které mohou nastat a být připraven na řešení jejich následků. Krizová situace je daná mimořádná situace, která je nutná řešit se vzájemnou spoluprácí složkami integrovaného záchranného systému. Definovány jsou i povinnosti fyzických osob, které se zapojí do řešení krizových situací. S krizovými situacemi souvisí také vyhlašování stavu nebezpečí je vyhlašován v okamžiku, kdy je předpokladem poškození majetku, ohrožení lidského zdraví a života či životního prostředí. Vyhlašování tohoto stavu je svěřeno do pravomocí krajských hejtmanů, v případě hlavního města je svěřen primátorovi. Ten je dle zákona povinen informovat vládu, Ministerstvo vnitra a kraje, které mohou být dotčeni danou situací. Nouzový stav může být vyhlášen nejvýše na 30 dní, ale se schválením vlády. Rozhodnutí o
stavu nebezpečí je vydáváno ve formě rozhodnutí, která určuje, o jakou situaci se jedná a na základě, kterého právního předpisu je vyhlášena. Rozhodnutí se vyhlašuje ve Věstníku právních předpisů kraje. Účinnosti nabývá dnem stanoveným v rozhodnutí. Následně je rozhodnutí vyvěšena na úřední desce kraje a obecním úřadě, pro kterou je krizová situace vyhlášena. Stav nebezpečí končí buď datem stanoveným v rozhodnutí, nebo rozhodnutí o zrušení stavu nebezpečí. Nejvíce povinností a zodpovědnosti v době krizových situací má krajský hejtman. Mezi jeho povinnosti patří vytvoření a řízení bezpečností rady kraje, krizového štábu, projednává v bezpečnostní radě krizový plán, vyžaduje údaje, na které má nárok ze zákona od hasičského záchranného sboru kraje. Zajišťuje koordinaci záchranných a likvidačních prací, zajišťuje ubytování pro obyvatele, zásobování základními potravinami a ochranu majetku osob, které byly evakuovány z důvodu krizové situace. Dále má právo nařídit: pracovní pomoc při krizových situacích; provádění terénních úprav souvisejících s danou krizovou situací; přebrat odpovědnost za mládež, o kterou se dočasně nemohou starat rodiče; přednost zabezpečit dodávky zásob pro dětské, zdravotnické a sociální zařízení; změnu ve schvalování a výplatě sociálních dávek; hlášení přechodné změny bydliště; evakuaci obyvatel a zákaz pobytu, pohybu či výskytu na určitém místě. Pokud není hejtman schopné se o veškeré povinnosti postarat sám, může některé pravomoce převést na jinou zodpovědnou osobu. Pro zajištění připravenosti kraje na krizové situace jsou sestavovány krizové plány kraje a snaha vzájemné spolupráce s hasičským záchranným sborem na jeho tvorbě. Průběžně jsou plněny úkoly stanoveny v krizovém plánu a vytvoření pracoviště pro krizové situace. Dalším velmi důležitým orgánem pro přípravu na krizové situace a jejich řešení je Hasičský záchranný sbor kraje. Právě Hasičský záchranný sbor kraje vytváří součinnost mezi obcemi a správními úřady, vyhodnocuje rizika a analyzuje možnosti jejich výskytu, zpracovává krizový plán kraje a na jeho vytváření zajišťuje součinnost všech zainteresovaných subjektů. Pro potřeby vytváření krizového plány má Hasičský záchranný sbor přístup k informacím o počtu obyvatel, počtu vozidel, přehled zaměstnavatelů na daném území a počty jeho zaměstnanců, kapacity vodních děl nacházejících na daném území a řadu dalších důležitých informací, které mu budou nápomocné při tvorbě krizového plánu. Dále informuje obce a jiné zainteresované osoby s možnými riziky a možnostmi jak jim předcházet, stanovuje podmínky pro činnost krizového štábu, vede údaje o přechodném bydlišti obyvatel. Při vytváření krizového plánu kraje či obce s rozšířenou působností jde
hlavně o vzájemnou spolupráci orgánů kraje a obcí, organizačních složek státu, právnických osob, fyzických osob podnikajících na daném území a dalších. Nejnižším celkem, který je zodpovědný za přípravu na krizové situace je dle krizového zákona obec s rozšířenou působností. Její povinností je připravovat daný správní obvod na krizové situace a orgány obce ji jsou nápomocné při jejich řešení. Na veškeré činnosti související s připraveností a řešením krizové situace v obci s rozšířenou působností dohlíží starosta, na kterého přecházejí některé pravomoce a povinnosti. Starosta tedy zřizuje a řídí bezpečností radu; připravuje správní obvod na krizovou situaci a její následné řešení; po projednání s bezpečnostní radou schvaluje krizový plán a vyžaduje informace od Hasičského záchranného sboru informace, na které má nárok ze zákona. Dále zřizuje a řídí krizový štáb, zajišťuje za krizových situací dodržování krizových opatření a jejich dodržování od osob, jak fyzických tak právnických na území správního obvodu obce s rozšířenou působností; plní úkoly stanovené hejtmanem kraje v krizových situacích a odpovídá za využití informačních a komunikačních zařízení krizového řízení Ministerstva vnitra. Na území hlavního města přebírají úkoly starosty, jednotlivý starostové městských částí hlavního města. V době krizových situací je starosta oprávněn: nařídit a organizovat evakuaci postižených obyvatel; zabezpečit varování obyvatel před vzniklým nebezpečím; organizovat činnost obce v době nouzového stavu a organizování opatření pro řešení krizové situace. Obecní úřad obce s rozšířenou působností se stará o poskytování potřebných informací pro Hasičský záchranný sbor kraje při vytváření krizového plánu; plní úkoly stanovené v krizovém plánu; vede evidenci o změně bydliště či přechodné bydlišti obyvatel obce v době nebezpečí a vede přehled rizik, která se snaží minimalizovat. Obecní úřad navíc zřizuje pracoviště krizového řízení. Na území hlavního města to jsou opět jednotlivé úřady městských částí (Ministerstvo vnitra, 2015).
2 Krizový plán kraje Krizový plán je soubor dokumentů obsahující popis a analýzu hrozeb a navíc souhrn krizových opatření a postupů, stanovených při zpracování připravenosti na krizové situace stanovené krizovým zákonem. Krizový plán obce je tak rozdělen do tří částí a to: Základní část charakteristika organizace krizového řízení přehled možných zdrojů rizik a analýza ohrožení přehled právnických osob a fyzických osob podnikajících, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu Operativní část přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení plán nezbytných dodávek způsob plnění regulačních opatření přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti a řešení krizových situací rozpracování jednotlivých plánů dle typu ohrožení definovaných v analýze ohrožení přehled jednotlivých plánů zpracovaných dle zvláštních právních předpisů pro řešení krizových situací Pomocná část přehled právních předpisů možných využívaných při přípravě na krizové situace či jejich řešení zásady manipulace s krizovým plánem geografické podklady (topografické mapy s vyznačením možných rizik a jejich řešení další dokumenty týkající se připravenosti a řešení krizových situací (Hasičský záchranný sbor Libereckého kraje, 2009)
3 Typy krizových situací v kraji Rizika, která se v krajích mohou vyskytovat, se rozdělují do tří skupin a to přírodní, antropogenní a další. Přírodní riziko je jiné označení pro živelnou pohromu. Do přírodních rizik patří například povodně, zvláštní povodně, epidemie, vysoce nebezpečné nákazy, zemětřesení, sněhové kalamity a větrné bouře. Mezi antropogenní rizika patří různé technické a technologické havárie a nehody. Nejzávažnější jsou hromadné železniční nehody, hromadné silniční nehody, úniky nebezpečných látek ze stacionárních zařízení, úniky radioaktivních látek, úniky nebezpečných látek při přepravě a letecké havárie. V poslední kategorii jsou rizika, která nespadají do prvních dvou zmíněných. Jedná se o teroristické útoky, organizovaný zločiny, migrační vlny, rizika spojená s výškovými budovami a podzemními stavbami, skládky nebezpečných odpadů, ohrožení vodních zdrojů, rizika z rozvojových nebo útlumových ekonomických programů a rizika vyplývající z kulturních a historických podmínek (Generální ředitelství hasičských záchranných sborů ČR, 2015).
3.1. Povodně Podvodně jsou jedním z nejčastějších jevů přírody, které zasahují do lidských životů a majetku. Proto je podstatné znát některé základní informace související s touto živelnou katastrofou. Mezi takové důležité informace patří povodňové stupně aktivity, povodňové orgány či povodňový plán.
Povodňové stupně aktivity Povodňové stupně jsou rozděleny do tří kategorií a to v závislosti na tom jak velké nebezpečí je s daným stupněm spojeno. První stupeň povodňové aktivity neboli stav bdělosti je situace, kdy jde o přirozenou záplavu či jen dočasně zapříčiněnou počasím. Často na možnosti dosahování prvního stupně povodňové aktivity bývá vydána výstraha příslušné služby. Druhý stupeň povodňové aktivity neboli stav pohotovosti je vyhlášen v situacích, kdy se přirozená povodeň mění v povodeň. Řeka se zatím drží v korytu, ale
hrozí její vylití a navíc na vodních dílech dochází k naplňování volných kapacit. Dochází tak ke svolání povodňové komise a přípravným práce jak ochránit majetek a životy obyvatel dle povodňového plánu. Třetí stupeň povodňové aktivity neboli stav ohrožení je situace, kdy hrozí školy na majetku, lidských životech a vylití řeky v záplavovém území. Jedná se i o situaci, kdy je dosaženo kritického stavu na vodních dílech. V těchto situacích je jednáno dle povodňového plánu, dochází k ochraně majetku a případným evakuacím obyvatel v postižených oblastech. S druhým a třetím povodňovým poplachem také souvisí jejich odvolání, které náleží příslušným územním povodňovým orgánům.
Povodňové orgány Mezi povodňové orgány patří povodňové komise obcí, povodňové komise obcí s rozšířenou působností, povodňová komise kraje a Ústřední povodňová komise. Na území hlavního města Prahy to jsou povodňové komise městských částí. Povodňovým orgánům jsou uloženy některé práva a povinnosti. Jako je vydávat rozhodnutí v souvislosti s danou krizovou situací i nad rámec povodňového plánu. Veškeré její jednání a kroky musí být zapsány do povodňové knihy tak aby byly přístupné všem zainteresovaným osobám. V případě potřeby je dovolen vstup na cizí pozemek či vstup do cizího objektu. Jestliže dojde k situaci, kdy orgán nižší úrovně, nebude schopen zajistit sám ochranu před nastalou situací. Může o pomoc požádat orgán vyšší úrovně. Povodňové orgány obcí a obcí s rozšířenou působností jsou povinni po skončení dané situace sepsat zprávu o povodni. V níž jsou veškeré informace týkající se dané situace, vzniklé škody nebo údaje o záchranných či zabezpečovacích pracích.
3.2. Povodňový plán Povodňový plán je dokument, který obsahuje způsob spolehlivého a včasného informování o
povodni,
možnosti
ovlivnění
odtokových
režimů,
organizování
a
přípravu
zabezpečovacích pracích, způsob včasného informování povodňových orgánů, zabezpečení hlásné a hlídkové služby pro ochranu majetku, přípravu a organizaci záchranných prací, zajištění služeb narušených povodní a stanovení stupňů povodňové aktivity. Povodňové plány jsou rozdělený dle úrovní a to na povodňové plány obcí, povodňové plány správního
obvodu obcí s rozšířenou působností, povodňové plány správních obvodů krajů a povodňový plán České republiky zpracovaný Ministerstvem životního prostředí. Povodňové plány mohou být zpracovány pro stavby či pozemky, které se nacházejí v záplavovém území. V případě staveb se jedná o lepší spolupráci s povodňovými orgány v době povodně. Pokud si majitel stavby není jistý, zda povodňový plán vytvořit může se obrátit na příslušný vodoprávní úřad. U pozemků může vodoprávní úřad uložit povinnost vytvořit povodňový plán, ale v závislosti na jeho využívání. Celý povodňový plán se dělí do tří částí a to věcná, organizační a grafická. Věcná část obsahuje údaje pro zajištění ochrany před povodněmi určitého objektu, obce, povodí či jiného územního celku a limity pro jednotlivé povodňové stupně. Organizační část zahrnuje jmenný seznam osob v orgánech povodňové ochrany, jejich kontakty a úkoly a v neposlední řadě organizaci hlásné a hlídkové služby.
Grafická část obsahuje mapy nebo plány, které zachycují
záplavové území, hlásné profily, evakuační trasy a informační místa. Pokud dochází k úpravě věcné či grafické části musí být vždy schváleno orgánem vyšší úrovně a v souladu s jeho povodňovým plánem (Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2014).
3.2.1 Železný Brod Město Železný Brod leží v malebném údolí řeky Jizery, kolem které se rozkládají lesy. Železný Brod je obcí s rozšířenou působností, kterou vykonává pro deset obcí. Jmenovitě se jedná o Držkov, Jílové u Držkova, Koberovy, Lišný, Loužnice, Pěnčín, Radčice, Skuhrov, Vlastiboř a Zásada (ČSÚ, 2014). V celém správním obvodu obce s rozšířenou působností ke konci roku 2012 žilo 12 297 obyvatel (ČSÚ). V samotné obci Železný Brod ke konci roku 2012 žilo 6 319 obyvatel (ČSÚ, 2014). Samotné město se dělí celkem na jedenáct městských části, které jsou rozesety v blízkém okolí. Jmenovitě se jedná o městské části Bzí, Veselí, Těpeře, Chlístov, Splzov, Pelechov, Hrubá Horka, Malá Horka, Jirkov, Střevelná a Horská Kamenice (Železný Brod, 2012). Jelikož město leží v údolí řeky Jizery je častým jeven dosahování povodňové aktivity tohoto toku. Pro zabezpečování bezpečnosti v obcí při řešení těchto situací je zřízena povodňová komise, která má 11 členů a zapisovatelku. (Povodňový portál Libereckého kraje, 2014)
Městu je nápomocná i Jednotka sboru dobrovolných hasičů města Železný Brod, které patří do kategorie JPO III. Jde o výjezdovou jednotku, která v loňském roce vyjížděla k 78 zásahům. Velitel jednotky Roman Hazdra je v povodňové komisi města. Sice se jedná o jednotku zařazenou v kategorii JPO III, ale je k ní přistupováno jako k jednotce v JPOII. Jednotka v loňském roce dostala nové vozidlo GAZ Gazzele, nové helmy či oblečení. Při povodních je tato jednotka využívána při evakuaci obyvatel a pomoci ochraně majetku, jako je například čerpání vody. Pro určování jednotlivých úrovní povodňové aktivity jsou určeny hlásané profily od soutoku s Kamenicí po soutok s Mohelkou a to:
Stupeň
Stav (cm)
Průtok (m3/s)
1
220
83,9
2
310
201
3
370
301
V průběhu stoleté vody byl průtok 680 m3 za sekundu (Český hydrometeorologický ústav).
Pro zmírnění častých povodní je pravidelně bagrováno koryto řeky od nánosů kamenů. Velmi městu však pomohlo obnovení vodní elektrárny, kdy velká část vody odtéká z města prostřednictvím náhonu k elektrárně. Tak je v případě velkého množství vody zabraňováno rozlití vody do okolí. Posledním případem povodňové aktivity na řece Jizeře v obci byl na začátku měsíce dubna, kdy po velkých srážkách došlo v průběhu noci ke zvýšení hladiny řeky až na první povodňový stupeň. Velké záplavka na úrovni stoleté vody město postihla v roce 2002. Hladina řeky v průběhu dne dosáhla až na úroveň 457 cm. Po velkých deštích se začala dne 13. srpna zvedat hladina řeky. Do poledních hodin dosahovala prvního stupně povodňové aktivita, a tak školy na žádost města informovali žáky o zákazu přibližování k řece. Z důvodu rychlého zvyšování školy zkrátili výuku pro studenty s ohledem na dojíždějící. Jakmile řeka dosáhla druhého stupně povodňové aktivity, došlo k hlášení prostřednictvím rozhlasu a městské policie o vyhlášení druhého stupně a žádosti o odparkování aut a přípravy na případnou evakuaci. Došlo k evakuaci nejníže položených míst a to Rafanda, Poříčí a obyvatel domů v blízkosti řeky. Náhradní ubytování bylo zajištěno ve školní sokolovně. Při evakuaci byla nápomocna Jednotka sboru dobrovolných
hasičů. Po dosažení třetího stupně povodňové aktivity, se řeka rozlila do okolí. Zatopená byla ulice Obránců mírů, Jiráskovo nábřeží, Poříčí, Malý Rynek, autobusové nádraží, silnice R10 na Turnov, uzavřen byl most a lávka přes řeku a navíc se vody začala vracet do města prostřednictvím kanalizace. To však nebyl konec, řeka stoupala až na úrovně stoleté vody. Zaplavená tak byla ještě část náměstí, sklepy paneláků v okolí řeky, potopena část vlakových kolejí. V nočních hodinách proto byly obyvatelé města informovány o možné další evakuaci. Důvodem byly rychle se plnící přehrady, ležící na řece Kamenici. Jmenovitě se jedná o přehradu Josefův Důl a Souš. Naštěstí kolem půlnoci řeka kulminovala a začala se pozvolna vracet do svého koryta.
3.2.2 Brandýs nad Labem - Stará Boleslav Brandýs nad Labem - Stará Boleslav se rozkládá po obou březích řeky Labe v těsné blízkosti pražské aglomerace a je přirozeným regionálním centrem ve středním Polabí. Historický význam obou měst, jejichž sloučením v jeden správní celek město Brandýs nad Labem - Stará Boleslav roku 1960 vzniklo, se odráží i v současném politicko-správním uspořádání a v pověření Městského úřadu Brandýs nad Labem - Stará Boleslav výkonem státní správy pro oblast okresu Prahy-východ. Brandýs nad Labem je spojen s císařskými a královskými tradicemi českých zemí a stejnojmenný zámek v jeho centru, jedna z nejvýznamnějších renesančních památek středních Čech je pevně spjat s hlavním proudem českých dějin. Stará Boleslav je místem počátků české státnosti a staroboleslavské chrámy, zasvěcené křesťanské tradici svatováclavské a mariánské, mají statut národních kulturních památek. Město je obklopeno lužními lesy a vodními plochami vhodnými pro rekreaci, je oblíbeno jako výletní destinace a nabízí řadu příležitostí ke sportování a cykloturistice.
V obci je zřízena povodňová komise, mající 13 členů a zapisovatelku. V případě, že dojde k povodni jsou určena tyto záplavová území Nymburk, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Poděbrady, Lysá nad Labem, Mělník, Kutná Hora, Kolín, Neratovice, Přelouč, Nová Ves I, Tuhaň, Libiš, Nymburk, Kovanice, Konárovice, Veletov, Borek, Obříství, Lysá nad Labem, Poděbrady, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Káraný, Svatý Mikuláš, Záboří nad Labem, Mělník, Hořín, Křenek, Záryby, Ostrá, Oseček, Tři
Dvory, Tišice, Semice, Nový Vestec, Kolín, Týnec nad Labem, Kly, Kostelec nad Labem, Kostomlátky, Hradištko, Kostomlaty nad Labem, Libice nad Cidlinou, Pňov-Předhradí, Čelákovice, Kojice, Starý Kolín, Veltruby, Velký Osek, Neratovice, Přerov nad Labem, Lázně Toušeň (Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, 2013).
Pro řeku Labe v úseku od soutoku s řekou Jizerou až po soutok s Labem následující hlásné profily:
Stupeň
Stav (cm)
Průtok (m3/s)
1
280
335
2
380
550
3
450
785 (Brandýs nad Labem – Stará Boleslav, 2013)
SPA – stav bdělosti Při stavu bdělosti je zahajována činnost hlásné a hlídkové služby
SPA – stav pohotovosti Při stavu pohotovosti se aktivizují povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce a podle možnosti se provádějí opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu. SPA – stav ohrožení Při stavu ohrožení se provádějí zabezpečovací a podle potřeby záchranné práce.
Brandýs nad Labem, Čelákovice, ČR (tvr) – V pondělí 3. června 2013 kolem jedné hodiny ranní dosáhla hladina řeky Labe v oblasti Brandýsa n/L – St. Boleslavi druhého stupně povodňové aktivity. Podle posledních informací zatím nejsou vyhlášena žádná mimořádná opatření, která by měla vliv na občany města. Aktuální situaci sledují pracovníci krizového řízení spolu s hasiči (HZS a SDH). Podle vyjádření Povodí Labe proběhne předpokládaná kulminace v Brandýse nad Labem dnes odpoledne až večer při vodním stavu 440 cm a průtoku 750 m3/s (TVR, 2013).
Brandýs nad Labem – Stará Boleslav se snaží lépe připravit na případné povodně. Velká voda zde zanechala v minulých letech spoustu škody. Brandýská radnice proto nakoupila za 4,5 milionu korun 50 nových sirén varovného informačního systému a zároveň nechala zpracovat digitální povodňový plán. Povodňové plány by měly být dostupné na internetu. V případě potřeba se tak bude možné podívat, které území bude ohroženo záplavami (Pavlas, 2012).
3.2.3 Česká Lípa Na internetových stránkách města Česká Lípa jsou uvedeny informace co dělat při různých krizových situaci. Například co dělat při bouřce, při hromadné nákaze, při nálezu nebezpečné látky, při vichřici atd. Obecně jsou na internetových stránkách města i uvedeny informace obyvatelstvu k přípravě na řešení krizové situace, kde jsou nejdříve vysvětleny základní pojmy, které se vztahují ke krizovým situacím. Jsou zde vymezeny i práva, povinnosti a pokuty, které se vztahují ke starostovi obce, orgánům obce, obecnímu úřadu, k právnickým a fyzickým osobám. Jsou zde vymezeny i všeobecné zásady chování při mimořádné situaci, mezi které patří: -
zachování klidu,
-
při zjištění mimořádné situace volat tísňová čísla,
-
varovat ostatní ohrožené osoby,
-
chránit sebe i další osoby,
-
poskytnout pomoc je-li třeba.
Dále je zde uveden systém varování, kde jako prvotní varovací prostředek je určen prostřednictvím sirény. Všeobecná výstraha pro varování obyvatelstva při hrozbě nebo vzniku mimořádné události. Signál je vyhlašován kolísavým tónem sirény pro dobu 140 sekund. Signál může být vyhlašován třikrát za sebou v cca tříminutových intervalech. Pokud zazní siréna, nemají obyvatelé podceňovat riziko, jelikož nastává nouzová situace, mají sledovat hlášení rozhlasových vozů, zapnout rádio, televizi a sledovat jejich hlášení. Pro systém vyrozumění jsou určeny tyto sdělovací prostředky:
-
vysílání Českého rozhlasu a televize,
-
regionální vysílání rozhlasových stanic,
-
kabelová televize ve městech,
-
místní rozhlasy.
Pro další možnosti informování obyvatelstva jsou určeny: -
pojízdné rozhlasové vozy a megafony,
-
závodní rozhlasy,
-
předání zpráv od spoluobčanů (sousedů),
-
informační letáky,
-
zveřejnění na internetových stránkách apod.
Potom jsou zde uvedeny zásady chování při konkrétních situací jako např: při požáru, dopravní nehodě, evakuaci, teroristické hrozbě, epidemiích a nákazách, ukrytí obyvatelstva a zásady první a vzájemné pomoci. Na závěr je v dokumentu uveden přehled ručních hasících přístrojů, přehled vybraných nebezpečných látek, Beaufortova stupnice větru a vybrané nakažlivé lidské choroby. Česká Lípa řeší z krizových situací nejčastěji povodně. Česká Lípa má vypracovaný povodňový plán, na internetových stránkách jsou uvedeny informace, co dělat při přípravě na povodeň a zásady chování před povodní.
Povodně v České Lípě 2010 Českou Lípou protéká řeka Ploučnice, která má určenou bezpečnou hranici výšky hladiny do 70 cm, do 90 cm je označen jako 1. stupeň a musí se podat zpráva dvakrát denně, při výšce hladiny do 110 cm je označen tento stav jako 2. stupeň a musí se podat zpráva třikrát denně, 3. stupeň je od 110 cm výš, přičemž od 220 cm se jedná o extrémní povodeň a při posledním stupni je zapotřebí hlásit změny po třech hodinách. Při bleskové povodni ve dnech 7. – 9. srpna 2010 byly na Ploučnici naměřené hodnoty výšky hladiny cca 245 cm, čili se jednalo o třetí stupeň, došlo k celkovému zaplavení okolí Ploučnice. Město Česká Lípa informovalo obyvatele České Lípy pomocí sirén, které jsou
ve městě umístěny, současně byly občané informování z rozhlasu nebo byli vyrozuměni zasahujícími složkami integrovaného záchranného systému. Na základě událostí ze srpna 2010 se Město Česká Lípa rozhodlo investovat částku Kč 7.500.00,- na projekt Protipovodňový monitorovací varovný systém města Česká Lípa, jehož součástí je systém včasného varování (měřiče srážek, čidla monitorování hladin vodních toků), varovný a vyrozumívající systém (síť bezdrátových akustických hlásičů) a digitální povodňový plán.
3.2.4 Český Dub Město Český Dub leží na jižním okraji Podještědí a je pověřeným úřadem pro 10 následujících obcí: Bílá, Cetenov, Hlavice, Janův Důl, Křižany, Osečná, Proseč pod Ještědem, Světlá pod Ještědem, Všelibice a Zdislava. Jeho územím protékají 3 toky Ještědka, Rašovka a Smržovský potok, které občas působí drobné problémy. Na území Českého Dubu se nevyskytují záplavové oblasti a město nezveřejňuje povodňové plány. V územním plánu se počítá s vybudováním protipovodňových opatření na všech tocích, které by mělo zabránit ohrožení majetku občanů (Český Dub, 2011). V září roku 2010 se zvýšila hladina potoků v městě na úroveň 2. Stupně povodňové aktivity. Již při prvním stupni zasedala povodňová komise města a členové SDH Český Dub zajistili stavbu protipovodňových hrází a pytlování u dvou ohrožených domů ve městě. Nedošlo však k žádným závažným škodám.(SDH-Český Dub, 2010). Na webových stránkách (Český Dub, 2015) vedení města zveřejňuje „Důležité odkazy a kontakty pro řešení nepříznivých životních situací“. Uvádí zde základní spojení na integrované záchranné sbory a policii a také na dodavatele energií a vody pro případ poruchy jejich dodávek. Jsou zde vymezeny i všeobecné zásady chování při mimořádné situaci:
Při ohrožení se snažte dodržovat následující zásady:
„RESPEKTUJTE hlášení o situaci a snažte se získávat informace z oficiálních zdrojů (rozhlas, televize, místní rozhlas, vyhláška krajského nebo obecního úřadu apod.).
NEROZŠIŘUJTE poplašné a neověřené zprávy.
VARUJTE ostatní ohrožené osoby ve svém nejbližším okolí.
NETELEFONUJTE zbytečně - telefonní síť je v situacích ohrožení přetížena.
NEPODCEŇUJTE vzniklou situaci.
POMÁHEJTE sousedům, zejména starým, nemocným a nemohoucím lidem.
UVĚDOMTE SI, že největší hodnotu má lidský život a zdraví a až potom záchrana majetku.
UPOSLECHNĚTE pokynů pracovníků záchranných složek, orgánů státní správy a samosprávy“ (ČESKÝ DUB, 2015).
V rámci marketingu krizových situací se město po vzoru Magistrátu města Liberec, odkud přejímá následující informace, snaží připravit své občany na různé nestandardní situace a radí, jak se při nich chovat. Vybízí občany k naplnění jejich morální a občanské povinnosti, aby při zjištění mimořádné situace či její hrozby skutečnost ihned ohlásili a svým přičiněním mohli být nápomocní v nelehké situaci a eliminovala se tak možnost vzniku paniky na minimum. Konkrétně se popisují doporučené postupy pro přivolání záchranné služby při ohrožení na životě, při vzniku požáru, úniku škodlivých látek do ovzduší, při povodních či záplavách, větrné smršti či teroristické akci. Dále doporučuje, jak má vypadat evakuační zavazadlo, co dělat při vyhlášení evakuace a jak při ní správně opustit byt či rodinný dům. V náhlých situacích ohrožení života se uvádí zásada priority záchrany života a zdraví a následně až ochrana majetku. Proti extrémní nepřízni počasí, doporučují sledovat hlášení o příchodu z dostupných mediálních zdrojů (radiové kanály, televizní vysílání, denní tisk, internet) a zabezpečit svůj majetek vhodným způsobem v dostatečném předstihu. Při úniku škodlivých látek nabádá město občany k zabezpečení přísunu informací z regionálních radiových stanic (RCL – 101,4 FM, ČR SEVER – 91,3 FM) a také ke sledování hlášení místního veřejného rozhlasu, rozhlasových vozů či megafonů, popřípadě televize. Zároveň je samozřejmostí obeznámit sousedy (Český Dub, 2015). Další možností města, jak obeznámit občany s blížícím se nebezpečím je systém varování pomocí zasláním SMS prostřednictvím InfoKanálu města. Pomocí něj rozesílá město Český Dub i oznámení o mimořádných odstávkách energií, uzavírkách na dopravních komunikacích, o aktuálním dění ve městě a veřejných zasedáních a konání kulturních akcí a jiných mimořádných událostech (Český Dub, 2014).
3.2.5 Mnichovo Hradiště Mnichovo Hradiště radí občanům, co mají dělat v různých krizových situacích, a to na webových stránkách města. Radí zde občanům jak se ochránit před extrémními klimatickými jevy, jak postupovat při krátkodobém opuštění domácnosti/pracoviště, jak se zachovat při úniku nebezpečné látky, jak se chovat bezpečně při rekreačních sportech na zamrzlých hladinách a jak se připravit na povodně. (Aktuální informace, 2015) Nejčastější krizovou situací jsou v Mnichově Hradišti povodně. Mnichovo Hradiště má vypracovaný povodňový plán z roku 2013, který obsahuje organizační a technická opatření, které slouží k odvrácení či zmírnění škod na životech a majetku a na životním prostředí při povodních. Tento plán je zpracován na základě charakteristiky území z hlediska hydrometeorologických, vodních a záplavových poměrů v oblasti budov, skladů a dalších zařízení. V povodňovém plánu jsou při povodni stanovené tyto činnosti (Povodňový plán, 2013):
1. Prohlídky vodních toků: při povodni organizuje prohlídku správce toku a vodoprávní úřad. Kontrole podléhají především kritická místa z hlediska tvorby zátarasů. Pokud hrozí zatopení pozemních komunikací, informuje vodoprávní úřad Policii ČR, za účelem uzavření této komunikace. Po skončení povodně následuje další prohlídka toku s cílem zjištění rozsahu škod, naplavenin a zátarasů. Rozsah škod je evidován a jsou neprodleně připravována opatření k nápravě. 2. Jednání povodňové komise pro ORP: v období povodní zahajuje komise činnost, pokud bude dosaženo II. stupně povodňové aktivity ve správním území nebo pokud o to požádá povodňová komise obce či správce toku. 3. Opatření za I. stupně povodňové aktivity: připravení nezbytného počtu pracovníků do pohotovosti, poučení pracovníků o bezpečnosti při práci za povodně, pověření členů povodňové komise řešením nejnutnějších úkolů a určení odpovědnosti. 4. Opatření za II. stupně povodňové aktivity: vyhlášení II. stupně povodňové aktivity, svolání povodňové komise, posouzení situace, zadání úkolů,
zajištění pravidelného informování veřejnosti a vlastníků (provozovatelů) objektů v zátopovém území, organizování a řízení hlásné služby, informování sousedních povodňových orgánů, správce povodí a HZS o nebezpečí a průběhu povodně, v nutných případech, nařídit po dohodě se správou povodí mimořádné manipulace na vodních dílech nad rámec schválených manipulačních řádů, připravení vymezených prostor, jejich zásobování a příjem evakuovaných osob.
5. Opatření za III. stupně povodňové aktivity: vyhlášení III. stupeň povodňové aktivity, průběžné informování sousedních povodňových orgánů, správce povodí a HZS o nebezpečí a průběhu povodně a o provedených opatřeních, v případě nebezpečí z prodlení vyžádat pomoc ozbrojených sil, zajištění evakuace osob do vymezených prostor v součinnosti s povodňovými komisemi jednotlivých obcí, zajištění přísunu základních potravin, zdravotnického a hygienického materiálu pro evakuované osoby v součinnosti s povodňovými komisemi jednotlivých obcí, soustřeďování zpráv o rozsahu a výši povodňových škod, posuzování účelnosti opatření.
6. Opatření po povodni: odvolání všech povodňových stupňů v závislosti na stav hladiny toku, zjištění rozsahu škod, stanovení pořadí prací na odstraňování škod, koordinování statických a hygienických prověření zasažených objektů a návrat evakuovaných osob. Od vyhlášení I. stupně povodňové aktivity je nutné vést záznamy v povodňové knize.
4 Závěr Přístup k marketingu krizových situací je jak se ukazuje z průzkumu daných měst velice subjektivní záležitostí. Každé město má zákonnou povinnost vyvíjet určitý stupeň marketingové aktivity, avšak záleží na každém z nich, jak sofistikovanou metodu či prostředek využije a do jaké míry bude působit nad rámec daný zákonem. Města Železný Brod a Brandýs nad Labem – Stará Boleslav informují občany až s příchodem vážné situace a opírají se o činnost integrovaných záchranných sborů, které plní informační a vzdělávací funkci. Města Česká Lípa, Český Dub a Mnichovo Hradiště se na svých internetových stránkách snaží o osvětu v podobě doporučených postupů v různých krizových situacích a napomáhají tak většímu povědomí občanů, vyvíjí přípravu na krizovou situaci a zmírnění paniky a chaosu v jejím průběhu. V Českém Dubu mají navíc InfoKanál pro informování obyvatel přes SMS, který je bezesporu nejefektivnějším prostředkem pro šíření varovné zprávy. Jeho nevýhodou je nutná aktivní spoluúčast obyvatel při registraci do systému. Prostor ke zlepšení tedy nalezneme všude, přičemž v prvních dvou městech by byla potřebná větší snaha o rozvinutí marketingové iniciativy.
Zdroje BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, 2013. Hlásné profily [online]. 201306-17 [vid. 2015-04-16]. Dostupné z: http://stredocesky.dppcr.cz/web_538094/. BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, 2013. Záplavová území [online]. 2013-06-17 [vid. 2015-04-16]. Dostupné z: http://stredocesky.dppcr.cz/web_538094/. BRANDÝS NAD LABEM – STARÁ BOLESLAV, 2014. Povodňová komise [online]. 2014-01-17 [vid. 2015-04-16]. Dostupné z: http://stredocesky.dppcr.cz/web_538094/. ČESKÝ HYDROMETEROLOGICKÝ ÚSTAV. Evidenční list hlásného profilu [online]. [vid. 2015-04-08]. Dostupné z: http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_prfbk_detail.php?seq=307032. ČESKÝ DUB, 2011. Územní plán. [online]. 2011 [cit. 2015-04-20]. Dostupné z: http://ww w.cdub.cz/e_download.php?file=data/editor/116cs_3.pdf&original=%C3%9AP+%C4%8C esk%C3%BD+Dub.pdf ČESKÝ DUB, 2014. Infokanál. [online]. 29.4.2014 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://w ww.cdub.cz/mestsky-urad-1/sms-infokanal/
ČESKÝ DUB, 2015. Důležité kontakty a odkazy pro řešení nepříznivých životních situací. [online]. 21.32015 [cit. 2015-04-16]. Dostupné z:http://www.cdub.cz/krizova-cisla/ ČSÚ, 2014. Abecední seznam obcí správního obvodu ORP Železný Brod [online]. 2014 [vid. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/spravni_obvod_zb. ČSÚ, 2014. Počet obyvatel od roku 2000 [online]. 2014 [vid. 2015-04-08]. Dostupné z: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabdetail.jsp?kapitola_id=370&potvrd=Zobrazit+tabulku&go_zob raz=1&cislotab=MOS+B04&pro_1_27=563871&voa=tabulka&str=tabdetail.jsp. ČSÚ. Vybrané ukazatele správního obvodu ORP Železný Brod v letech 2001 – 2012 [online]. [vid. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/spravni_obvod_zb. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR, 2014. Příručka pro starosty obcí k řešení mimořádných a krizových situací [online]. 2014-03-24 [vid. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/prirucky.aspx. GENERÁLNÍ ŘEDITELSTVÍ HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU ČR, 2015. Rizika v kraji [online]. 2015 [vid. 2015-03-11]. Dostupné z: http://www.hzscr.cz/clanek/rizika-v-kraji-rizika-v-kraji.aspx. HASIČSKÝ ZÁCHRANÝ SBOR LIBERECKÉHO KRAJE, 2009. Struktura krizového plánu kraje [online]. 2009 [vid. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.hzslk.cz/86-krizovyplan-kraje.html. MĚSTO ČESKÁ LÍPA, 2010. Vyhodnocení a dokumentace povodně ze srpna 2010. [online]. 2010 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.poh.cz/profilfirmy/povodnovezpr avy/Zprava_Ploucnice_povoden_08_2010.pdf MĚSTO ČESKÁ LÍPA, 2011. Povodňový plán ORP Česká Lípa. [online]. 2011 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.mucl.cz/customers/mucl/ftp/File/povodne/pp_or p.pdf MĚSTO ČESKÁ LÍPA, 2012. Zásady chování před povodní. [online]. 2012 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.mucl.cz/customers/mucl/ftp/File/Krizove/povodn%C 4%9B%20-%20z%C3%A1sady%20chov%C3%A1n%C3%AD.pdf MĚSTO ČESKÁ LÍPA, 2015. Město Česká Lípa. [online]. 2015 [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.mucl.cz/cz/urad-a-samosprava/krizove-rizeni/informaceobyvatelstvu/ MĚSTO ČESKLÁ LÍPA, Informace určené obyvatelstvu k přípravě na řešení krizové situace. [online]. [cit. 2015-04-19]. Dostupné z: http://www.mucl.cz/customers/mucl/ftp/File/Krizove/informace%20ur%C4%8Den%C3% A1%20obyvatelstvu%20k%20p%C5%99%C3%ADprav%C4%9B%20na%20%C5%99e% C5%A1en%C3%AD%20krizov%C3%A9%20situace.pdf
MINISTERSTVO VNITRA, 2015. Krizový zákon [online]. 2015 [vid. 2015-03-11]. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=240~2F2000&rpp=15#seznam. MNICHOVO HRADIŠTĚ, 2015. Aktuální informace: Situace a jejich řešení. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.mnhradiste.cz/poradek/krizove-rizeni MNICHOVO HRADIŠTĚ, 2015. Povodňový plán: pro správní území obce s rozšířenou působností. 2013. [online]. [cit. 2015-04-16]. Dostupné z: http://www.mnhradiste.cz/urad/struktura/vzp/aktualne/5912-aktualizovany-povodnovyplan PAVLAS PAVEL, 2012. Brandýs nad Labem bude lépe chráněn před povodněmi [online]. 2012-12-27 [vid. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/strednicechy/aktualne/_zprava/brandys-nad-labem-bude-lepechranen-pred-povodnemi--1154422. POVODŇOVÝ PORTÁL LIBERECKÉHO KRAJE, 2014. Povodňová komise Železný Brod [online]. 2014-11-10 [vid. 2015-03-11]. Dostupné z: http://maps.krajlbc.cz/mapserv/dpp/. SDH – ČESKÝ DUB, 2010. Povodně 27.9.2010 [online]. 2010 [vid. 2015-04-20]. Dostupné z: http://www.sdh-ceskydub.cz/povodne-nov-28.html TVR, 2013. Brandýs nad Labem vyhlásil 2. stupeň povodňové aktivity [online]. 2013-0703 [vid. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.itok.cz/clanky/zpravodajstvi/brandys-nadlabem-vyhlasil-2-stupen-povodnove-akti/. ŽELEZNÝ BROD, 2012. Město Železný Brod [online]. 2012 [vid. 2015-04-08]. Dostupné z: http://www.zeleznybrod.cz/cz/turista/o-meste/.
