MAN - TRUCK & BUS CENTER BRNO - ROUSÍNOV

Novostavba/Neubau MAN - TRUCK & BUS CENTER Brno - Rousínov

červen 2008

ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

NOVOSTAVBA/NEUBAU MAN - TRUCK & BUS CENTER BRNO - ROUSÍNOV

OBSAH Část A. Údaje o oznamovateli............................................................................................... 5 A.I. Oznamovatel ............................................................................................................ 5 A.II. Developer ................................................................................................................. 5 A.III. Stavebník ................................................................................................................. 5 A.IV. Projektant ................................................................................................................. 5 Část B. Údaje o záměru ........................................................................................................ 6 B.I. Základní údaje.......................................................................................................... 6 B.I.1. Název záměru a jeho zařazení........................................................................ 6 B.I.2. Kapacita (rozsah) záměru ............................................................................... 6 B.I.3. Umístění záměru ............................................................................................. 6 B.I.4. Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry ................................ 7 B.I.5. Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění .................................................. 7 B.I.6. Stručný popis technického a technologického řešení záměru......................... 8 B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení ...................................................................................................... 18 B.I.8. Výčet dotčených územně samosprávních celků............................................ 18 B.I.9. Navazující rozhodnutí podle § 10 odst. 4 zák. č. 100/2001 Sb. a správní úřady, které budou tato rozhodnutí vydávat .................................. 18 B.II. Údaje o vstupech.................................................................................................... 19 B.II.1. Půda .............................................................................................................. 19 B.II.2. Voda .............................................................................................................. 20 B.II.3. Surovinové a energetické zdroje, nároky na infrastrukturu ........................... 20 B.III. Údaje o výstupech.................................................................................................. 21 B.III.1. Ovzduší ......................................................................................................... 21 B.III.2. Odpadní vody ................................................................................................ 22 B.III.3. Odpady .......................................................................................................... 24 B.III.4. Ostatní výstupy.............................................................................................. 26 B.III.5. Doplňující údaje............................................................................................. 27 B.III.6. Havarijní rizika ............................................................................................... 27 Část C. Údaje o stavu životního prostředí v dotčeném území ............................................ 29 C.I. Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik dotčeného území...................................................................................................................... 29 C.II. Stručná charakteristika stavu složek životního prostředí v dotčeném území...................................................................................................................... 29 C.II.1. Klima a ovzduší ............................................................................................. 29 C.II.2. Vodohospodářské poměry............................................................................. 31 C.II.3. Horninové prostředí a přírodní zdroje............................................................ 32 C.II.4. Příroda........................................................................................................... 34 C.II.5. Obyvatelstvo.................................................................................................. 36 C.II.6. Hmotný majetek, kulturní a technické památky ............................................. 36 C.II.7. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení...................................................... 38 Část D. Údaje o vlivech záměru na veřejné zdraví a na životní prostředí........................... 39 D.I. Charakteristika možných vlivů a odhad jejich velikosti a významnosti................... 39 D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo ..................................................................................... 39 D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima ................................................................................ 39 ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 2


D.I.3. Vlivy další fyzikální a biologické faktory......................................................... 41 D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody ............................................................ 43 D.I.5. Vlivy na půdu ................................................................................................. 43 D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a na přírodní zdroje.......................................... 44 D.I.7. Vlivy na krajinu, přírodu a ekosystémy .......................................................... 44 D.I.8. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky ................................................. 44 D.II. Rozsah vlivů vzhledem k zasaženému území a populaci ...................................... 44 D.III. Údaje o možných významných nepříznivých vlivech přesahujících státní hranice.......................................................................................................... 45 D.IV. opatření k prevenci, vyloučení, snížení, popřípadě kompenzaci nepříznivých vlivů ................................................................................................... 45 D.IV.1. Fáze výstavby a její přípravy ......................................................................... 45 D.IV.2. Fáze provozu................................................................................................. 45 D.V. Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při specifikaci vlivů .................................................................................... 46 Část E. Porovnání variant záměru ...................................................................................... 47 Část F. Doplňující údaje...................................................................................................... 48 F.I. Mapy a plány .......................................................................................................... 48 F.II. Fotodokumentace................................................................................................... 50 Část G. Všeobecně srozumitelné shrnutí netechnického charakteru.................................. 55 Část H. Přílohy .................................................................................................................... 57 H.I. Údaje týkající se zpracování Oznámení................................................................. 57 H.II. Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace ......................................................................................... 58 H.III. Stanovisko orgánu ochrany přírody........................................................................ 60 H.IV. Seznam zkratek...................................................................................................... 61 H.V. Hluková studie........................................................................................................ 62 H.VI. Rozptylová studie ................................................................................................... 63

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 – identifikace oznamovatele .................................................................................... 5 Tabulka 2 – údaje o umístění záměru...................................................................................... 6 Tabulka 3 – přehled místností a jejich určení v objektu ......................................................... 10 Tabulka 4 – přehled technologických prvků........................................................................... 14 Tabulka 5 – údaje o přímo dotčených parcelách ................................................................... 19 Tabulka 6 – emisní toky z areálu ........................................................................................... 22 Tabulka 7 – výpočty odtoku dešťových vod z areálu ............................................................. 22 Tabulka 8 – předpokládané odpady z výstavby ..................................................................... 24 Tabulka 9 – očekávané spektrum odpadů při provozu .......................................................... 25 Tabulka 10 – klimatické normály (za období 1961 -1990) a větrná růžice............................. 30 Tabulka 11 – data o znečištění ovzduší (stanice AIM, Vyškov, 2006) ................................... 30 Tabulka 12 – imisní pozadí .................................................................................................... 30 Tabulka 13 – charakteristiky BPEJ ........................................................................................ 33 Tabulka 14 – hodnocení radonového indexu pozemku podle objemové aktivity radonu v půdním vzduchu a plynopropustnosti zemin.................................................. 33 Tabulka 15 – umístění podle geomorfologického členění...................................................... 35 Tabulka 16 – souřadnice referenčních bodů.......................................................................... 40 Tabulka 17 – imisní koncentrace v referenčních bodech....................................................... 41 Tabulka 18 – porovnání nejvyšších koncentrací s imisními limity.......................................... 41 ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 3


Tabulka 19 – hladiny hluku v referenčních bodech................................................................ 42 Tabulka 20 – hladiny hluku v referenčních bodech po výstavbě betonového plotu ............... 43

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 – umístění záměru v ortofotomapě....................................................................... 48 Obrázek 2 – výřez z územního plánu (poslední změna V) .................................................... 49 Obrázek 3 – legenda k ÚP ..................................................................................................... 49 Obrázek 4 – severní panorama (směrem k Rousínovci)........................................................ 50 Obrázek 5 – jižní panorama (směrem k dálnici)..................................................................... 50 Obrázek 6 – situační schéma ................................................................................................ 51 Obrázek 7 – vzhled budovy.................................................................................................... 51 Obrázek 8 – půdorys 1. NP.................................................................................................... 52 Obrázek 9 – půdorys 2. NP.................................................................................................... 53 Obrázek 10 – modelovaná situace při výstavbě .................................................................... 54 Obrázek 11 – grafické znázornění hlukové situace bez plotu na severní hranici pozemku... 54


STR. 4


ČÁST A.

A.I.

ÚDAJE O OZNAMOVATELI

OZNAMOVATEL Tabulka 1 – identifikace oznamovatele

1

Obchodní firma

MAN užitková vozidla Česká republika spol. s r.o.

2

IČ

469 65 904

3

Sídlo

Čestlice, Obchodní 120, okres Praha-východ, PSČ 251 70

4

Oprávněný zástupce oznamovatele

Jméno a příjmení RNDr. Zbyněk Ryšlavý, CSc., Envigea, s.r.o Bydliště Jánská 864/4, Liberec Telefon 603 267 842

A.II.

DEVELOPER EURO ENTERPRISE DEVELOPMENT S.R.O., Školská 262/5, 789 01 Zábřeh www.eued.cz zástupce: Roman Kratochvíl

A.III.

STAVEBNÍK MAN UŽITKOVÁ VOZIDLA ČESKÁ REPUBLIKA SPOL. S R.O., Obchodní 120, 251 70 Čestlice, zástupce ing. Pavel Prostředník, vedoucí servisu ČR

A.IV.

PROJEKTANT Návrh: COPLAN AG, Karl-Rolle-Strasse 43, D-84307 Eggenfelden www.coplan-online.de zástupce: Walter Maiterth Hlavní projektant: COPLAN Projekt, s.r.o., U Družstva Práce 60/1468, 140 00 Praha 4 – Braník, Ing. Stanislav Babka


STR. 5


ČÁST B. B.I. B.I.1.

ÚDAJE O ZÁMĚRU

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název záměru a jeho zařazení

B.I.1.1.

Název

NOVOSTAVBA/NEUBAU MAN - TRUCK & BUS CENTER BRNO - ROUSÍNOV B.I.1.2.

Zařazení záměru podle přílohy č. 1 zák. č. 100/2001 Sb.

Oznamovaný investiční záměr podléhá podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, procesu zjišťovacího řízení podle § 7 a to v kategorii II., bodu 10.6: „Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy, parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu“. Příslušným orgánem pro zjišťovací řízení k oznamovanému záměru je Krajský úřad jihomoravského kraje. Toto oznámení bylo zpracováno dle přílohy č. 3 uvedeného zákona.

B.I.2.

Kapacita (rozsah) záměru

Podrobný popis záměru je uveden dále. Z hlediska zákona č. 100/2001 Sb. je důležitým parametrem počet parkovacích míst: Osobní automobily ................................................ 97 Autobusy/nákladní vozidla - délka 19 m.................... 25 Havarovaná vozidla - délka 19 m.............................. 3 Prodávaná vozidla - délka 6,5m................................ 22 Prodávaná vozidla - délka 12,5m.............................. 12 Vozidla přijímaná do opravy...................................... 2 Celkem .................. .................................................. 161 Zastavěná plocha objektu je cca 3250 m2, obestavěný prostor celkem 27654 m3.

B.I.3.

Umístění záměru

Umístění záměru podle standardu územní lokalizace České republiky uvádí následující tabulka, mapové podklady uvádí Část F. Tabulka 2 – údaje o umístění záměru typ územní jednotky

Název

Kraj

Jihomoravský

Okres

Vyškov

Obec

Rousínov

katastrální území

Rousínov

Parcely

kód

Kód NUTS CZ064

6465 593559

CZ06465 CZ0646593559

741922

1273/39, 1273/40, 1273/41, 1273/42, 1273/43, 1273/44, 1273/45, 1273/46, 1273/22, 1273/95, 1273/20, 1273/94


STR. 6


Posuzovaný záměr je umístěn na okraji města na severním svahu, přivráceném k městu Rousínov (městská část Rousínovec). Nachází se v zemědělsky využívané krajině, rozdělené tělesem dálnice u mimoúrovňové křižovatky se silnicí III/0476 Rousínov – Slavkov. Pozemek na jihu klesá k severu od výšky 269,36 m n.m. a v dolní části končí na výšce 258,84 m n.m. Okolní silnice jsou hluboce zaříznuty do terénu. Severní okraj plochy určené pro výstavbu je omezen komunikací do místní části Rousínovec. S plochou za touto silnicí se počítá pro výstavbu rodinných domků. Zatím se zde nachází jeden rozestavěný dům. Nejbližší soustředěná obytná zástavba se však nachází až ve vzdálenosti cca 140 m severním směrem. Na východ jsou pak obdělávaná pole. Plocha určená pro realizaci záměru se nalézá na dosud obhospodařované zemědělské půdě. Jižně, v bezprostředním sousedství, odděleném příjezdovou komunikací, se nachází sklad a distribuční centrum firmy HET (výrobce a dodavatel barev). Naproti, za silnicí III/0476 (ul. Slavkovská) je čerpací stanice PHM firmy BENZINA a.s., severozápadněji je motorest Autocentrum. Šířka pozemku na severu činí cca 180 m, na jihu, ve směru k logistickému centru HET má pozemek šířku cca 140 m. Po dokončení stavby bude terén bez značných výškových rozdílů. Pozemek bude po celé své délce oplocen. Umístění navrhovaného záměru je patrné z ortofotomapy a z výřezu z geografické mapy (Obrázek 1, Část F).

B.I.4.

Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry

Jedná se o objekt, určený především pro servis, prodej, údržbu a mytí nákladních automobilů a autobusů. Dále bude v areálu umístěn obchod pro řidiče a kancelářské prostory nutné pro provoz střediska. Architektonické, výtvarné a funkční řešení vychází z návrhu firmy COPLAN AG. Projekt vychází z již dříve postavených středisek firmy MAN v zahraničí a respektuje předchozí stupně dokumentace. Podrobnější popis záměru je uveden v dalších kapitolách. Zpracovateli Oznámení nejsou známy žádné záměry v bezprostředním okolí, které by měly z hlediska předpokládaných vlivů na životní prostředí přispívat k nějaké významné kumulaci těchto vlivů. Rovněž existující aktivity, vyjímaje dopravu, nepřispívají ke kumulaci dopadů do životního prostředí.

B.I.5.

Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění

Výhodou záměru je jeho umístění v těsné blízkosti sjezdu z dálnice D1 na komunikaci III/0476 Rousínov – Slavkov, přičemž areál bude snadno dosažitelný z obou směrů dálnice D1 tzn. od Olomouce i od Brna. Nejbližší soustředěná zástavba města Rousínov se nachází severně od plánovaného areálu. Díky umístění vedle frekventovaného hlavního tahu bude možno poskytovat dobré servisní služby pro oblast Moravy. Záměr je situován do ploch, které jsou územním plánem určeny pro navrhované aktivity (viz H.II - Vyjádření příslušného stavebního úřadu k záměru z hlediska územně plánovací dokumentace a Obrázek 2 – výřez z územního plánu (poslední změna V).


STR. 7


B.I.6.

Stručný popis technického a technologického řešení záměru

Záměr výstavby servisního, prodejního a školicího střediska MAN bude umístěn v areálu u ulice Slavkovská, z níž bude přes přípojky do firmy HET zřízen vjezd. Zde bude zřízena brána přes elektricky ovládaná posuvná vrata, za níž jsou umístěna parkovací stání pro lehké nákladní automobily. Silnice se poté stáčí kolem zeleně severně k hlavnímu vchodu do budovy. Dále komunikace vede po celém obvodu haly a jsou podél ní umístěna místa pro parkování jak nákladních, tak osobních vozidel. Kolem těchto stání je souvislý pás zeleně v severovýchodním rohu. Servisní, prodejní a školicí středisko bude postaveno přibližně uprostřed areálu se vstupem z jižní strany. V celém areálu bude omezena maximální rychlost na 20 km/hod. Budova je funkčně i hmotově členěna na část provozní a skladovací a na část administrativní. Architektonické řešení je v souladu s požadavky budoucího uživatele a respektuje materiálové i barevné ztvárnění na ostatních areálech firmy MAN. Hmotové uspořádání je podpořeno materiálovým a barevným členěním fasády. Obklad výrobní a skladovací části tvoří podélně profilované plechové dílce šedé barvy doplněné neprofilovanými prvky tmavě šedé barvy (slouží k umístění informačních panelů). Administrativní část je obložena plechovými dílci světlešedé až bílé barvy s podélným rastrováním, značnou část fasády také tvoří prosklené plochy. Před servisní halou, za vchodem do objektu, jsou kanceláře. V 1.NP se nachází místnost pro příjem, kanceláře pro zaměstnance, obchod pro řidiče a dále schodiště do 2.NP. Za ním je místnost pro řidiče s hygienickým zázemím. Za průchodem do haly je v prostřední části výdej náhradních dílů a zázemí pro elektrikáře, mistra, toalety apod. Vlevo je prostor pro strojovnu a opravárenská hala pro nákladní automobily a autobusy. Vjezdy jsou umístěny na jižní a výjezdy na severní straně. Za myčkou je sklad náhradních dílů. V pravé části haly je příjem, diagnostika, výdej a místnosti pro školení. V 2.NP jsou umístěny v severozápadní části místnosti pro sklad olejů, kompresor a sklad; přístup je schodištěm z opravárenského prostoru v 1.NP. Uprostřed haly je průchozí chodba od kanceláří až ke schodišti do přízemí, ze které je postupně vstup do zasedací místnosti, archivu, technické místnosti s topením, denní místnost a šatny. Z nich je přístup do sprch a toalet. V pravé části objektu je v tomto podlaží přístup ze schodiště do kanceláře a místnosti pro školení, u kterého je také umístěno WC. Vstup do objektu je možný i mimo hlavní vchod i přes některá pojízdná vrata v obvodu haly. Kancelářské prostory jsou orientovány v jižní části stavby a samotné místnosti mají zaručenou dostatečnou dobu oslunění denním světlem. Důvodem jsou okna nadstandardních rozměrů (okenní pás), které jsou u objektu kanceláří orientovány na všechny světové strany. Na všech prosklených plochách budou instalovány venkovní žaluzie, aby bylo možno míru působení slunečního záření regulovat za účelem snížení tepelné zátěže ze slunečního záření a též z důvodů stínění při práci s PC při kancelářské činnosti. B.I.6.1.

Příprava terénu

Převýšení terénu v šířce haly činí až 5,0 m. Administrativní budova (+- 0,00) bude umístěna v zářezu až 4,0 m pod původní terén. Z toho vyplývá nutnost vyrovnání terénu. Podle inženýrsko-geologického průzkumu tvoří geologické prostředí tyto vrstvy, které sledují svažitý povrch terénu: Vrstva 1

Ornice až 0,80 m bude sejmuta v celém rozsahu stavby v průměru cca 50 cm.

Vrstva 2

Podorniční hlína o mocnosti cca 0,20 m – 1,5 m. Jedná se o neúnosnou půdu s organickými příměsemi, nebude v ní zakládáno.

Vrstva 3

Hlína slabě písčitá a jílovitá nebo jíl hlinitý a slabě písčitý s nižší únosností, plošné založení konstrukce již umožňuje. Tato vrstva se může vyskytovat již od 0,5 m pod terénem. Vzhledem ke zjištěným zbytkům kořenů až do hloubky


STR. 8


1,5 m musí základová spára (podkladní beton) ležet aspoň 1,50 m pod původním terénem. Na stavebním území je tedy nutné odkopat částečně humózní ornici (zemědělskou půdu) a poté vytvořit pláň pro základy, stavbu vozovky a podloží. Pro vytvoření výkopové pláně pod budovou i pro dopravní plochy dojde na základě orientace svahu v každém případě k rozsáhlým výkopovým a násypným pracím. Výkopová pláň musí být chráněna před mrazem, rozbřednutím a vysušením. Pláň musí být vytvořena s mírným sklonem, aby srážková voda mohla odtékat. Podle konečného plánu se případně vytvoří podpěrné stavební konstrukce a svahy podél hranic staveniště. Po odsunutí ornice se musí pláň chránit vhodnými opatřeními (např. zakrytím fóliemi) před srážkami, mrazem a vysušením. Po dnu výkopu se nesmí jezdit. Oblasti s měkkou konzistencí musí být kompletně vybrány a nahrazeny únosným materiálem, který musí být uložen pomocí zemních prací a dostatečně zhutněn. Po odkrytí pláně se položí oddělovací textilie a okamžitě vsadí první podloží nosné vrstvy. Ornice může být přednostně použita k modelování terénu v místě a okolí, lze i doporučit po projednání s majiteli pozemků za přípojkou do Rousínovce k vyrovnání terénu, případně k mírnému zvýšení svahu nad silnicí – odclonění místní dopravy. Za dostatečné protiradonové opatření se dle normy v případě středního radonového indexu pozemku považuje provedení kontaktních konstrukcí pomocí celistvé protiradonové izolace s plynotěsně provedenými prostupy (případně kombinace postupů specifikovaných ve zmíněné normě). Z tohoto důvodu je navržen kontrolní systém za použití 2 vrstev fólií z PVC rozdělený do sekcí. Přesné uspořádání sekcí, kontrolních míst apod., bude řešeno v dalším stupni PD. B.I.6.2.

Inženýrské sítě

Nově budované přípojky inženýrských sítí budou napojeny na existující sítě, které se nacházejí v blízkosti pozemku. Dešťové a splaškové vody budou svedeny do odpovídajících kanalizačních sítí v ulici Slavkovská. V rámci areálu bude zbudována nová trafostanice připojená na vedení vysokého napětí. V průběhu stavby bude využívána trafostanice v areálu firmy HET. Existující plynovod prochází přes pozemek (DN100 - středotlak); bude přeložen a bude postavena přípojka, na kterou se provede napojení. B.I.6.3.

Stavební objekty

Plánovaná stavba je projektována jako nepodsklepená, založená na plošných základech. Založení stavby bude plošné na patkách a pasech. Vzhledem ke svažitosti terénu (klesá od jihu k severu) budou základové konstrukce servisní haly částečně v zářezu do svahu a částečně v náspu nad původním rostlým terénem. B.I.6.3.1. Objekt pro servis, prodejnu, administrativu a školení Základní konstrukční návrh vychází z požadavku maximalizovat použití prefabrikovaných prvků. Konstrukční systém budovy bude železobetonový skeletový – z prefabrikovaných dílců. Založení skeletové konstrukce haly bude na patkách. Na upravené ploše bude vytvořena plošná železobetonová monolitická deska. Základní nosnou konstrukci haly tvoří železobetonový montovaný skelet sestávající ze sloupů 400/400, 400/500 mm v modulovém rastru 2×15,00 po 6,5 m, v jednom krajním poli atypicky 8,5 m. Nosnou konstrukci střechy tvoří trapézový plech kladený přímo na vazníky. Konstrukce 2. NP (vestavba v některých částech haly) je navržena ze prefabrikátových stropů, provedených pomocí filigránových desek.


STR. 9


Stropní trámy (částečné prefabrikáty) se ukládají na sloupy haly a nosné betonové stěny (monolit nebo prefabrikáty). Hlavní schodiště jsou betonová, podružnější pak ocelová. Lehký obvodový plášť je předpokládán samonosný na rozpětí mezi obvodovými sloupy. Plochy obvodových stěn mezi železobetonovými sloupy a ocelovými sloupy budou opatřeny pláštěm z kazet izolačního systému s trapézovým profilem. Pojízdný povrch v hale a v myčce bude vodohospodářsky dostatečně zabezpečen (viz dále). Součástí haly je dvoupodlažní krček pro spojení s administrativní budovou. Vjezdová vrata jsou navržena zateplená sekční s elektrickým pohonem na dálkové ovládání. Nosnou konstrukcí administrativní části je dvoupodlažní montovaný betonový skelet s monolitní vestavbou v druhém NP v celém půdorysu. Modulový rastr konstrukce je 5,0 + 6,875 po 5,625 m, resp. 6,50 m. Příčné vazníky tvaru T mají horní hranu ve spádu střechy 2 %. Podélné ztužující nosníky po obvodě jsou obdélníkové 250/400. Nosnou konstrukci střechy tvoří trapézový plech TR 160/250 – tl. 1,00 mm kladený přímo na vazníky. Uložení vazníků na sloupy je do vidlic v hlavě sloupu, případně na konzoly. Větve vidlice musí být propojeny ocel. prvky. Zajištění vazníků a ztužidel v uložení se provede pomocí ocelových trnů, v úložných plochách budou osazena elastomerová ložiska. Plášť administrativní budovy bude mít dostatečnou tepelnou izolaci. Konstrukce 2. NP (vestavba stropu 1.NP) je navržena z monolitních stropů, provedených pomocí filigránových desek. Stropní trámy (prefabrikáty) se ukládají na prefabrikáty sloupů haly. Ke konstrukci stropu 1.NP se po obvodě kotví parapetní prefabrikáty – součást opláštění 2.NP. 1.NP má lehkou prosklenou fasádu. Schodiště je betonové prefabrikované dvouramenné. Na základové patky obvodových sloupů se ukládají prefabrikované parapetní nosníky - sendvičové dílce obdobné jako u haly. Mezi kancelářemi jsou sádrokartonové příčky, vyplněno minerální izolací. Na toaletách a u dalších sociálních zařízení jsou příčky montované sanitární, místy budou použity montované prosklené příčky. V interiéru se na stěny dle provozu provede sádrová omítka, keramický, kamenný, dřevěný obklad. Dostatečné denní osvětlení místností je zajištěno prosklenými stěnami a dveřmi, okny. Systém prosklení je navržen z AL systému s přerušeným tepelným mostem, přičemž členění oken a vnějších dveří vychází z architektonického návrhu. Odvodnění střešních plášťů je navrženo dešťovými svody podél sloupů do dešťové kanalizace. Následující přehled uvádí jednotlivé prostory (místnosti) a specifikuje v servisní části údaje důležitě pro ochranu před únikem závadných látek. Tabulka 3 – přehled místností a jejich určení v objektu Č.M.

Název místnosti

Povrch podlahy

Skladba

dlažba 30x30cm

SKL1

dlažba 30x30, čedič

SKL1

textilní povrch

SKL3

PŘÍZEMÍ SPRÁVNÍ BUDOVA R20

zádveří

R12

servis

R29

MAN obchod

R13

Pobyt řidičů

R14.2 Vedoucí R15.1 Vedoucí pracovník R15.3 GWN R15.4 Kalkulátor


STR. 10


Tabulka 3 – přehled místností a jejich určení v objektu Č.M.

R1.1

Název místnosti

Povrch podlahy

Skladba

Vibrované dlaždice, formát 10x20cm, antracit, protiskluzná třída R11

SKL2

Vibrované dlaždice, 10x20cm, antracit, pozinkovaný rošt

SKL2

OPRAVÁRENSKÁ HALA Opravárenská hala LKW

R1.2

Opravárenská hala LKW/BUS

R3.5

Sklad

R22.4 Chodba R2.1

Diagnostika

R2.2

Příjem

R14.1 Mistr/DEKRA R2.5

Mycí hala OSTATNÍ - DÍLNY

R3.1

Sklad na sudy s olejem

R5

Sklad náhradních dílů

R5.1

Noční dodávky

R7

Domovní přípojky

R17

Čajová kuchyňka

R4.1

Strojovna

R4.1

Vedlejší dílna

R4.5

Místnost elektrikářů

R4.9

Příjem náhradních dílů

R4.4

Umývárna s rohoží

R8

Schodiště

R14.3 Mistr

Betonová vana s trhliny vyplňujícím nátěrem a s přesto položeným pozinkovaným ocelovým roštem zatížitelný užitným zatížením 10 KN/m2. hladký s hrubým posypem, protiskluzná třída R11 hladký s nátěrem bezprašným a antistatickým, čedičová šedá dlažba 30x30, čedič

Vibrované dlaždice, 10x20cm, antracit, protiskluz R11

SKL9 SKL8 SKL1

SKL2

Vibrované dlaždice, 10x20cm, antracit, protiskluz R12, Plocha ve spádu k podlahové vpusti, pozinko- SKL2 vaná protiskluzná mříž, velikost ok 30 x 30 mm Dlažba 30x30cm, čedič

SKL1

Dlažba 30x30cm, čedič

SKL1

Dlažba 30x30cm, grafit

SKL1

R22.1 Chodba R22.2 Chodba R22.3 Chodba HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ R6

WC pracovníci

R19.1 WC muži R19.2 WC ženy R19.3 WC zákazníci R11

Úklid


STR. 11


Tabulka 3 – přehled místností a jejich určení v objektu (pokračování) Č.M.

Název místnosti

Povrch podlahy

Skladba


SKL1

textilní povrch

SKL4

PATRO (2. NP) ADMINISTRATIVA R30.1 Chodba R30.2 Chodba R60

Chodba

R43

Kopírka

R61

Zasedací místnost

R62

Zasedací místnost

R63.1 Vnitřní provoz R63.2 Záložní kancelář R63.3 Účetní R63.4 Účetní R35

Denní místnost


SKL1

R36

Archiv

Antistatický/bezprašný nátěr

SKL8

R44

Čajová kuchyňka

Dlažba 30x30cm, čedič

SKL10

R42

EDV

Linoleum

SKL5

hladký s hrubým posypem, protiskluzná třída R11

SKL9

Textilní povrch

SKL4

R54.1 Sklad R54.2 Sklad R63.8 Vedoucí prodeje R63.6 Jednatel TECHNICKÉ MÍSTNOSTI R37 R48

Technická místnost/topení Litá podlaha odolná proti olejům, SKL7 naftě, oděruvzdorná Olejová místnost

R49

Kompresor

hladký povrch, nátěr antistatický/bezprašný

SKL8


SKL6


SKL6

HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ R31

Šatny

R32.1 Předsíň R32

Umývárna muži

R33

Sprchy muži

R34.1 WC pracovníci R64.1 WC muži R64.2 WC ženy R41

Úklid

Popis skladeb podlahy SKL1

ŽB deska, hydroizolace, tepelná izolace, separace, plovoucí podlaha, dlažba

SKL2

ŽB deska, vibrované dlaždice 10x20cm


STR. 12


SKL3

ŽB deska, hydroizolace, tepelná izolace, separace, plovoucí podlaha s podlahovým vytápěním, textilní povrch

SKL4

ŽB deska, tepelná izolace, separace, plovoucí podlaha, textilní povrch

SKL5

ŽB deska, plovoucí podlaha, linoleum schopné odvést vodu

SKL6

ŽB deska, kročejová izolace, separační vrstva, plovoucí podlaha, dlažba

SKL7

ŽB deska, povrch hladký, litá podlaha odolná proti olejům a naftě, oděruvzdorná

SKL8

ŽB deska, hladký povrch s bezprašným/antistatickým nátěrem

SKL9

ŽB deska, hladký povrch s hrubým protiskluzným posypem

SKL10 ŽB deska, cementový potěr, dlažba

B.I.6.3.2. Venkovní plochy a komunikace Silniční komunikace budou vyasfaltovány. Parkovací místa pro osobní vozidla jsou plánována ze zámkové dlažby. Veškeré vrstvy pod těmito komunikacemi jsou dostatečně dimenzovány, aby v průběhu let nedocházelo k porušení vrstvy živičných povrchů. Komunikace budou zhotoveny tak, aby se mohla odvádět dešťová voda, aniž by docházelo k unikům ropných látek, olejů apod. z automobilů do podloží a terénu. Doprava je řešena napojením na křížení s ulicí Slavkovská východně do areálu logistického centra firmy HET. Na tuto komunikaci se současná stavba připojí v prostoru vjezdové brány. Směrem na sever se poté komunikace odděluje na levou část směrující k hlavnímu vchodu a k parkovišti osobních automobilů a nákladních vozů a část pravou. Ta vede kolem haly ke stání automobilů u jezírka, dále za objekt a zpět k hlavnímu vchodu do objektu. Celý areál je tak průjezdný kolem servisní haly a usnadňuje dopravní řešitelnost. Příjezd do objektu náklad. automobilem /autobusem je z jižní strany (taktéž myčka, diagnostika,…) a výjezdy jsou na straně severní přímo proti parkovišti pro dvanáct 15m kamiónů (nebo 24 9,5m kamionů). Oplocení bude provedeno kolem celého areálu. U dolního konce areálu bude vybudována retenční nádrž, sloužící jako nádrž požární, o objemu 45 m3. Zdrojem vody bude dešťová voda ze střechy budovy. B.I.6.3.3. Vytápění Ohřívače klimajednotek budou napojeny na provozní médium - topná voda 70/50oC. Technická zařízení pro ohřev – viz kap. B.III.1.2.1. B.I.6.3.4. Vzduchotechnika Vzduchotechnika (VZT) zajišťuje dodávku čerstvého vzduchu do prostorů bez možnosti přirozeného větrání, a do prostorů, kde to vyžadují hygienické požadavky nebo požadavky technologie. VZT zařízení byla dimenzována tak, aby splnila potřebné hygienické požadavky, normy a oborové zvyklosti (minimální potřebná dávka čerstvého vzduchu na osobu, potřebná intenzita větrání, dostatečná filtrace čerstvého vzduchu). Větrání zázemí bude založeno na přívodu čerstvého vzduchu se zpětným získáváním pomocí tepla deskového výměníku. Přívodní jednotka obsahuje na přívodu komoru s kapsovým filtrem tř.F7, tlumič hluku, zpětné získávání tepla (deskový křížový výměník), vodní ohřívač, přívodní ventilátor a tlumič hluku. Na odvodu je filtr s kapsovým filtrem tř.F5, odvodní ventilátor, zpětné získávání tepla, tlumič hluku. Pro přívod větracího vzduchu do montážních jam jsou navrženy přívodní sestavy z potrubních prvků skládající se z filtru (tř. filtrace EU4), přívodního ventilátoru a elektrického ohřívače. Sestavy budou umístěny podél sloupů v servisních halách. Větrací vzduch bude nasáván nad střechou objektu a vyváděn u podlahy montážní jámy. Pro přívod spalovacího vzduchu do kotelny je navržen přívodní ventilátor v sestavě s filtrem a elektrickým ohřívačem, umístěný pod stropem kotelny. Větrací vzduch je nasáván nad střechou objektu a vyfukován je u podlahy kotelny. V protilehlém místě je uvažován neuzavíENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 13


ratelný otvor v nejvyšším místě vedený nad střechu objektu. Chod zařízení bude vázán na chod kotelny. Ovládání zařízení se uvažuje propojením se systémem MaR. Pro odvod vzduchu z myčky je uvažován odvodní střešní ventilátor, umístěný na střeše mycí haly. Ventilátor nasává znehodnocený pod stropem z prostoru myčky. Úhrada odváděného vzduchu je řešena podtlakově z prostoru střechy. Prostory olejového hospodářství v přízemí a patře jsou větrány podtlakově pomocí dvou samostatných odvodních střešních ventilátorů. Vzduch z prostoru hygienického příslušenství ve školící části je odváděn potrubním ventilátorem, jež nasává vzduch přes talířové ventily osazené v podhledu a standardním kruhovým potrubím dopravuje vzduch nad střechu objektu. Prostor kompresorovny bude větrán pomocí ventilátoru osazeném v kompresoru, který odvádí teplý vzduch nad střechu objektu. Vstup chladného vzduchu bude podtlakem ze střechy objektu vzduchotechnickým potrubím svedeným k podlaze kompresorovny. Pro temperování větraného prostoru je ve výfukovém potrubí umístěna cirkulační klapka, která bude otevírána dle prostorového teplotního čidla. Zařízení na mytí dílů je napojeno na odvod horkého vzduchu, jenž je vyveden nad střechu objektu. B.I.6.4.

Technologie

V objektu budou zařízení pro servis a opravu vozů značky MAN. To zahrnuje jak dílenské přípravky, tak i některá hnaná strojírenská zařízení. Servisní a opravárenské středisko bude zabezpečeno několika infrastrukturními prvky (jsou umístěné v opravárenské hale i mimo ni), které jsou z hlediska bezpečnosti práce a životního prostředí důležité. Jde hlavně o výše zmíněné montážní jámy, zabezpečené proti úniku ropných látek, systém odsávání výfukových plynů z haly, rozvody provozních kapalin, sklady nových a použitých olejů, výroba tlakového vzduchu. Přehled technologických prvků je uveden v následující tabulce: Tabulka 4 – přehled technologických prvků Prvek

ks

Místnost

1

R2.1

Hydraulický simulátor, konver- hydraulické simulátory s 2 upínacími popruhy, konvertor k dálk. ovládání tor pro dálkové ovládání

1

R2.1

Přístroj pro ověřování tachografů

- terminál vč. příslušenství a speciálního SEMMLER válce - SW pro PC - optoelektronické čidlo s reflexní folií pro snímání otáček kola

1

R2.1

Detektor vůlí přední nápravy

-max. tlak na nápravu 20 t -max. tlak na kolo 10 t -max. posuv desky detektoru 100 mm -posuvná síla desky detektoru30 kN

1

R2.1

Teleskopický jámový zvedák s pojezdem po podlaze

pojezd po kolejnicích ne dně montážní jámy, nosnost 14,5 t -nožní ovládání -hydraulicko-pneumatický pohon

1

R2.1

Odsávací kolejnice NA

délka 25 m, 1x vozík

1

R2.1

Dvoupístový zvedák pro užitková vozidla a autobusy

nosnost 2 x 14 t -zdvih 1900 mm

1

R2.8.1

Odsávací buben NA

délka hadice 10 m, Ø150 mm

1

R2.8.1

Jámový zvedák

pojezd v horním profilu montážní jámy, nosnost 14,5 t -hydraulicko-pneumatický pohon

1

R2.2

Válcová zkušebna brzd pro užitková vozidla


Popis - nosnost 18 t - PC + Tch - rádiový přenos tlaků váha -grafický a alfanumerický záznam

STR. 14


Tabulka 4 – přehled technologických prvků Prvek

Popis

ks

Místnost

Odsávací buben NA

-délka hadice 10 m, Ø150 mm

1

R2.2

Hydraulicko-pneumatická nýtovačka

-pracovní tlak 1 -8 bar, plynule nastavitelný -max. nýtovací síla 50 000 N při prac. tlaku 8 bar, vč. stojanu a obráceného nýtování

1

R4.1

Elektrohydraulický lis

tlačná síla 100 t -zdvih pístu 300 mm

1

R4.1

Sloupová vrtačka

vřeteno MK 3 -vrtací výkon do 30 mm

1

R4.1

Dvoukotoučová bruska

jemný + hrubý kotouč průměru 250 mm

1

R4.1

Myčka dílů

automatická myčka strojních dílů s horkým vodným roztokem detergentu, mytí se provádí proudem kapaliny z trysek-vyhřívání je řešeno elektrickým odporovým článkem

1

R4.1

Odsávací buben NA

délka hadice 10 m, Ø150 mm

3

R1.1

Jámový zvedák

pojezd v horním profilu montážní jámy, nosnost 14,5 t, hydraulicko-pneumatický pohon

3

R1.1

Teleskopický jámový zvedák s pojezdem po podlaze

pojezd po kolejnicích ne dně montážní jámy, nosnost 14,5 t -nožní ovládání, hydraulicko-pneumatický pohon

3

R1.1

Portálový jeřáb

nosnost 3200 kg, rozpětí 15000 mm

1

R1.1

Výdejní stojan pro olejové hospodářství

ocelová konstrukce pro umístění navíjecích bubnů s hadicemi (6 bubnů na každém stojanu), vč. úkapových roštů

4

R1.1

Sběrný žlab pro vypouštění použitých olejů

- kontinuální vypouštění olejů v montážních jámách - 2 ks pojízdných vozíků - přečerpávací nádrž s elektrickým zubovým čerpadlem - délka 20 m

3

R1.1

Monitorovací systém pro výdej olejů

2 terminály pro obsluhu systému -čipové klíče pro identifikaci technika

1

R1.1

Odsávací jednotka emisí NA

- ventilátor N29 - hadice 200 mm - emisní stojan / trychtýř

1

R1.2

Kouřoměr

- analýza kouřivosti vznětových motorů

1

R1.2

Soustava stojanových zvedá- - soustava šesti stojanových zvedáků, nosnost 7,5 t / ků stojan - mobilní zařízení

1

R1.2

Stáčecí skříň olejů

- pro plnění nádrží novými oleji - pro odsávání použitých olejů ze skladovacích nádrží - signalizace přeplnění nádrží

1

R1.2

Nádrž pro nový olej

-dvouplášťová nádrž pro skladování nových olejů objem 1500 l -vč. potřebných armatur

5

R48

Pneumatické čerpadlo

-pro čerpání nových olejů -max. 10 l / min -prac. tlak max. 10 bar -montáž na zeď

5

R48

Šroubový kompresor

plnící množství 1250 l/min -tlak 13bar

2

R49

Vzdušník

vzdušník s armaturami -1500 l -11 bar

1

R49

3

kondenzační sušička

kondenzační sušička -3000 l/min(180 m /hod)

1

R49

Separátor olej-voda

pro odloučení oleje z kondenzátu

1

R49


STR. 15


Tabulka 4 – přehled technologických prvků Prvek

Popis

Rozvody stlačeného vzduchu -dimenze: páteřní rozvod 32 mm/135 m okruhy 28 mm/220 m svody 22 mm/400 m

ks

Místnost

X

R49, R48, R3.1, R1.2 , R1.1, R4.1, R5, R2.2, R2.1, R2.9 R2.8.1, R2.8.2

B.I.6.4.1. Systém odsávání výfukových plynů Slouží k udržení bezpečné atmosféry při seřizování NA a autobusů. K odsávání se u každé linky používá pružných hadic, navíjených na odsávací bubny, které budou zavěšeny na nosných sloupech haly. Každý buben má vlastní ventilátor a ovládání, prostup pro výfukové potrubí do střechy servisu (Ø 200 mm), výška cca 1 m, umístění ventilátoru je na sloupech pod střechou. Bude zde používána i jedna mobilní odsávací jednotka s odvodem do odtahového potrubí. Výkon ventilátorů je: 9 N24 max. 1750 m3/hod. (stabilní odsávací místa) 9 N29 max. 3000 m3/hod. (mobilní jednotka) Doba provozu se odhaduje podle zkušeností z Čestlic na max. 5 hod. týdně (souhrnně pro všechny jednotky).

B.I.6.4.2. Kompresorová stanice Kompresorová stanice je navržena se dvěma šroubovými kompresory typu AM11–13B1, kondenzační sušičkou DK 3000 PT, stojatým vzdušníkem B 1500/1100 l o objemu 1100 l, odvaděčem kondenzátu, separátorem kondenzátu a mikrofiltrem pro filtraci stlačeného vzduchu na výstupu z kompresorové stanice. Celkový výkon kompresorové stanice je 2500 l/min, max. tlak 13 bar, stálý tlak v rozvodech stlačeného vzduchu 10 bar. Kompresory SCHNEIDER stavební řady AM jsou mazané, vzduchem chlazené šroubové kompresory s velkoryse dimenzovaným chladičem a separátorem, pohon el. motorem s přenosem na šroubovici pomocí klínového řemene. Parametry kompresoru AM11-13B1: 9 9 9 9

tlak 13 bar, objemový proud 1250 l/min, výkon elektromotoru 11 kW, hlučnost 74 dB(A) v odstupu 1 m dle DIN 45635 T 13.

Společný provoz obou kompresorů v závislosti na spotřebě provozu řídí mikroprocesorová řídící jednotka GLW4. B.I.6.4.3. Sklad nových olejů/provozních kapalin Provozní kapaliny pro potřeby servisu jsou umístěny v 5 dvouplášťových nádržích z PE, o objemu 1500 l. Nádrže jsou dvouplášťové a je možná optická kontrola porušení vnitřního pláště nádrže. Kapaliny jsou umístěny ve skladu olejů (místnost č. R48). Maximální objem provozních kapalin je cca. 7 500 l. Všechny tyto kapaliny jsou III nebo IV třídy hořlavosti. ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 16


Plnění nádrží Provozní kapaliny budou zaváženy automobilovou cisternou. Pro stáčení jednotlivých druhů olejů je v místnosti č. R1.2, u nosného sloupu v ose B2 umístěno centrální stáčecí místo (skříň s připojovacími armaturami), od kterého jsou vedeny potrubní rozvody k jednotlivým nádržím. U stáčecího místa bude záchytná jímka o objemu 10 m3 pro případ havárie. Jednotlivé nádrže jsou osazeny snímači maximální hladiny, které jsou napojeny na elektronickou signalizaci limitních stavů. Tato signalizace zabraňuje přeplnění nádrží při stáčení olejů a je umístěna ve skříni pro stáčení olejů. Čerpání nových provozních kapalin Čerpání a dopravování nových provozních kapalin je zajištěno pneumatickými čerpadly, která jsou vybavena tlakovými spínači pro automatický provoz. Čerpadla jsou umístěna ve skladu olejů (místnost č. R48). Pro odstavení čerpadel z provozu mimo pracovní dobu slouží elektromagnetický ventil ovládaný časovým spínačem. Výdej provozních kapalin Na servisní hale (místnost č. R1.1) jsou celkem čtyři místa pro výdej olejů ve vzdálenosti cca. 7 m od pláště budovy. Na každém z výdejních míst je umístěn stojan s navíjecími bubny (délka hadice 12 m) a výdejními pistolemi. Na každém místě je vydáváno 5 druhů kapalin výdejní kalibrovanou pistolí s digitálním ukazatelem. Sběr a čerpání použitých olejů V montážních jámách (místnost č. R1.1) jsou umístěny sběrné žlaby pro kontinuální vypouštění olejů z vozidel. Na každém ze žlabů jsou 2 ks sběrných vozíků, které jsou pojízdné po celé délce žlabu a umožňují vypouštění olejů v jakémkoli místě v montážní jámě. Žlaby mají spád pro automatický odtok oleje do přečerpávací nádrže (1 m3). U nádrže je umístěno elektrické zubové čerpadlo pro přečerpávání olejů do nádrží ve skladu olejů. Přečerpávací nádrž je vybavena plováky s elektronikou pro automatické odčerpávání olejů. Skladování použitých olejů Použité oleje jsou skladovány ve dvou dvouplášťových nádržích z PE, o objemu 2000 l. Kapaliny jsou umístěny ve skladu olejů (místnost č. R48). Maximální objem provozních kapalin je cca. 4000 l. Konstrukce nádrží splňuje veškeré požadavky pro bezpečné skladování použitých olejů. Použitý olej je kapalina III třídy hořlavosti. Nádrže jsou osazeny signalizací maximální hladiny. Signální varovné houkačky, které jsou napojeny na tuto signalizaci, jsou umístěny v místnosti č. R1.1 (zde probíhá vypouštění použitých olejů z vozidel). B.I.6.4.4. Myčka nákladních aut/autobusů Vysokotlaký mycí stroj Typ KARCHER HOS 12/14-4 STg, ohřev vody je zajišťován plynovým turbokotlem. Spotřeba plynu pro tento typ agregátu je cca 7,7m3/hod. Počítá se s umytím 4 NA a 1 OA denně. Budou se rovněž omývat díly z NA (místnost R4.4), kde bude instalováno mycí zařízení. Zašpiněná voda v sudu o objemu 200 l se vyváží ke zneškodnění specializovanou firmou (cca 2 x měsíčně). B.I.6.5.

Personál

V objektu bude zaměstnáno 57 zaměstnanců, přičemž pouze mechanici zde budou pracovat ve dvou směnách. Kromě zaměstnanců se zde budou pohybovat i další osoby – řidiči servisovaných vozů a účastníci školení. Pro ranní směnu se počítá zhruba s 39 zaměstnanci. Jednotlivé funkce budou zastoupeny následovně: Funkce ................... směny ....................................... počet Administrativa......... 1 ........................................... 10 Prodejci .................. 1 ........................................... 7


STR. 17


řízení provozu ........ 1 ........................................... vedení závodu........ 1 ........................................... Mistři....................... 1 ........................................... mechanici .............. 2 ........................................... Celkem počet zaměstnanců .....................................

2 1 3 34 57

Stravování zaměstnanců bude umožněno v docházkové vzdálenosti v restauraci Bonaparte naproti areálu pod čerpací stanicí PHM nebo si ohřejí vlastní stravu v mikrovlnné troubě, v denní místnosti R35 (38 míst k sezení). Mytí přepravních nádob si budou zaměstnanci zajišťovat doma. Do areálu nebudou podle předpokladů v rámci stravování dovážena žádná jídla.

B.I.7. Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Začátek stavby ....... 2008 Zahájení provozu ... 2009

B.I.8.

Výčet dotčených územně samosprávních celků Město Rousínov

B.I.9. Navazující rozhodnutí podle § 10 odst. 4 zák. č. 100/2001 Sb. a správní úřady, které budou tato rozhodnutí vydávat Územní rozhodnutí ................................................. MěÚ Rousínov Rozhodnutí – povolení k umístění středního stacionárního zdroje znečišťování ovzduší ............... MěÚ Vyškov Rozhodnutí o povolení stavby................................... MěÚ Rousínov Povolení stavby VH díla ............................................ MěÚ Vyškov Povolení vypouštění a k jinému nakládání s vodami ................................................. MěÚ Vyškov Kolaudační rozhodnutí .............................................. MěÚ Rousínov


STR. 18


B.II.

ÚDAJE O VSTUPECH

B.II.1.

Půda

B.II.1.1.

Období výstavby

Záměr bude lokalizován v k. ú. Rousínov na těchto pozemcích: Tabulka 5 – údaje o přímo dotčených parcelách Parcela číslo

Plocha záboru [m2]

Druh pozemku

Způsob ochrany

BPEJ

1273/46

3557

orná půda

ZPF

20110

1273/20

1731

orná půda

ZPF

20110

1273/22

954

orná půda

ZPF

20110

1273/45

1700

orná půda

ZPF

20110

1273/38

212

orná půda

ZPF

20110

1273/39

3880

orná půda

ZPF

20110

1273/40

1814

orná půda

ZPF

20110

1273/41

1829

orná půda

ZPF

20110

1273/42

18

orná půda

ZPF

20110

1273/43

1871

orná půda

ZPF

20110

1273/44

1763

orná půda

ZPF

20110

1273/49

2144

orná půda

ZPF

20110

1273/94

1501

orná půda

ZPF

20110

1273/95

2094

orná půda

ZPF

20110

Půda s kódem BPEJ 2.01.10 je zařazena do II. třídy ochrany zemědělského půdního fondu (ZPF). Charakteristiku půdy na pozemcích blíže rozvádí Tabulka 13 – charakteristiky BPEJ. Ornice bude přednostně použita k modelování terénu v místě a okolí, lze i doporučit po projednání s majiteli pozemků za přípojkou do Rousínovce využití nejkvalitnější ornice k vyrovnání terénu, případně k mírnému zvýšení svahu nad silnicí – odclonění místní dopravy. Realizace záměru nevyžaduje zábor lesní půdy. B.II.1.2.

Období provozu

Ochrana půdy je zajištěna provedením stavby, následný vliv není očekáván.


STR. 19


B.II.2.

Voda

Zdrojem vody bude vodovodní řad a pro mytí vozů (doplňování do mycí linky) bude používána dešťová voda. Voda ze střechy bude používána jako voda požární. V období výstavby bude používána voda z vodovodního řadu. Pitná voda z vodovodního řadu bude používána pro sociální účely a pro mytí technologií WAP. Spotřeba vody bude pak následující (m3): Účel .................. .................................................. m3/rok WC, mytí osob ....... 7,8 m3 za den ......................... 2083 Používání WAP ..... 2,7 m3 za den ......................... 721 Doplňování užitkové vody do mycí linky … 2,7 m3 za den ......................... 721 Jako voda požární bude používána akumulovaná dešťová voda ze střechy hlavní budovy.

B.II.3. B.II.3.1.

Surovinové a energetické zdroje, nároky na infrastrukturu Období výstavby

Pro výstavbu budou použity hlavní suroviny a materiály v rozsahu odpovídajícímu typu výstavby a požadavkům technických norem, zajišťujících technické parametry výrobků a jejich zdravotní nezávadnost. Největší podíl stavebního materiálu pro dané objekty a zpevněné plochy budou tvořit betonové směsi. Dále např. štěrk, štěrkopísek, asfaltové směsi, železo, kámen, cihly, zámková betonová dlažba, stavební dříví, sklo, ocelové konstrukce, izolační a další stavební materiály. Mezi surovinové zdroje patří také materiály použité v instalovaných technologických zařízeních – hlavně kovy a plasty. Kvantitativní objemy stavebních materiálů nejsou v současné fázi zpracování projektu ještě propočteny. B.II.3.2.

Období provozu

B.II.3.2.1. Elektrická energie V zájmovém území stavby nebo v jeho blízkosti se nachází nadzemní vedení vysokého napětí 22 kV (VN). Připojení odběrného místa bude z napěťové hladiny 22 kV. Předpokládaný celkový instalovaný příkon pro areál je Pi = 525 kVA, v následujícím rozdělení: Popis ...................... Pi [kW] Osvětlení ................ 70 Zásuvky.................. 77 Technologie............ 82 Chlazení, ZT, ÚT.... 8 Vzduchotechnika.... 32 Ostatní.................... 256 Předpokládaná roční spotřeba jednotky je Ar = 267,5 MWh. B.II.3.2.2. Zemní plyn (dodavatel - Jihomoravská plynárenská a.s.) Použití .................... Nm3.rok-1 ................................... Nm3.hod-1 Ohřev vody pro myčku............... 4450....................................... 8,9 Vytápění ................. 72097....................................... 46,4 Celkem ................... 76547....................................... 55,3 ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 20


Dále budou potřebné provozní kapaliny opravovaných vozů a vozů procházejících servisem. Spotřeba provozních kapalin nebyla zatím vyčíslena, ale pro posouzení záměru není tento údaj relevantní, neboť, přestože se jedná o látky závadné, případně hořlavé (oleje), jde o standardní způsob nakládání s těmito surovinami, včetně následného nakládání s odpady generované při servisních pracích.

B.III.

ÚDAJE O VÝSTUPECH

B.III.1. B.III.1.1.

Ovzduší Období výstavby

V období výstavby se zde budou vyskytovat pouze liniové a plošné zdroje znečišťování ovzduší. Bodové zdroje znečištění ovzduší v etapě výstavby nebudou přítomny. Liniové zdroje budou pouze zdroje, vyvolané dopravou materiálu. Vzhledem k rozsahu výstavby se bude jednat pouze o dočasné zvýšení provozu na okolních komunikacích. Vlastní staveniště bude plošným zdrojem znečišťování ovzduší (hlavně půjde o sekundární prašnost). Té lze čelit standardními opatřeními, uváděnými v kap. D.IV . Odhad vydatnosti emisí z liniových i plošných zdrojů v této etapě nelze spolehlivě predikovat, protože vstupní údaje nejsou známy a odhady by byly příliš spekulativní. Vzhledem k dočasnému působení těchto zdrojů v etapě výstavby je možné označit jejich dopady za relativně málo významné. B.III.1.2.

Období provozu

B.III.1.2.1. Bodové zdroje Stacionárními bodovými zdroji znečištění ovzduší budou kotle sloužící k vytápění jednotlivých obslužných objektů a mycí agregát. Kotle budou umístěny v místnosti R 37 v 2.NP. K vytápění a ohřevu TUV budou použity dva stacionární kotle Buderus Logano plus GE 315. Kotle budou v provozu současně, každý na 80% svého výkonu, v létě bude provozován jen jeden z nich. Odvod spalin bude komínem o vnitřním průměru 20 cm, vyvedeným 1,5 m nad střechu objektu. Technologie mytí bude používat agregát Karcher HDS 12/14. Ohřev bude plynem (spotřeba cca 7,7 m3/hod), umístění v 2.NP. Tento plynový turbo spotřebič bude umístěn v místnosti pro ČOV, odvod spalin pomocí třívrstvého komína 1 m nad plochu střechy objektu haly z místnosti č. 3.5.1 (Tabulka 3 – přehled místností a jejich určení v objektu). Výrobce garantuje pro zařízení následující hodnoty emisí: Emisní faktor NOx .. mg/kWh.................................... <40 Emisní faktor CO.... mg/kWh.................................... <40 Provoz bude 5 dní v týdnu, maximální denní předpoklad ošetření 4 TNA, 1 OA.


STR. 21


B.III.1.2.2. Liniové a plošné zdroje Zdrojem emisí do ovzduší bude kamionová, autobusová a částečně osobní automobilová doprava na příjezdové komunikaci a na parkovacích plochách generovaná provozem Truck a Bus centra. Na druhé straně se sníží v území prašnost, nyní pocházející z větrné eroze polí, k níž dochází zvláště na jaře a na podzim. Z počtu parkovacích míst a předpokládaného pohybu po areálu lze dovodit následující emisní hodnoty: Tabulka 6 – emisní toky z areálu

hmotnostní tok hmotností tok hmotnostní tok emisí ze stacio- emisí z příjezdoemisí z parkovišť nárních zdrojů vé komunikace g/s/m

g/s

NO2

g/s

0,0000436

0,0382

CO

0,0000587

0,0649

benzen

0,0000030

0,0015

B.III.2. B.III.2.1.

Odpadní vody Období výstavby

V průběhu výstavby nebudou vznikat technologické odpadní vody. Pokud bude stavební firma při terénních úpravách provádět omývání kol na místě, bude muset vybudovat odpovídající záchytné zařízení. Srážkové vody z areálu budou po převážnou dobu výstavby odváděny stejně, jako je tomu doposud, tj. zasakováním do okolního terénu. Rovněž se splaškovými vodami bude nakládáno obvyklým způsobem; stavební firmy pravděpodobně instalují dodatečná přenosná WC. B.III.2.2.

Období provozu

Pro výpočet odtokového množství dešťových vod byl použit návrhový 15-ti minutový déšť s periodicitou n = 1 o hodnotě 117 l/s-1ha-1. Výpočet odtoku dešťových vod byl proveden podle ČSN 75 6101. Tabulka 7 – výpočty odtoku dešťových vod z areálu Typ plochy Střechy rovinné (při sklonu do 1%) zpevněné plochy (asfalt, beton, dlažba)- (při sklonu do 1%) zpevněné plochy (štěrkové plochy)- (při sklonu do 1%) nezpevněné plochy (zeleň) (při sklonu do 1%) Redukovaná plocha celkem (m3) Intenzita 15-minutového deště, [q,], (l/s.ha) 117 Roční úhrn srážek [h](mm) 550

Odtokový koeficient [k]

Plošná výměra [F] (m2)

Redukovaná plocha [Fr] (m2)

0,90

10500

9450,0

0,70

74020

51814,0

0,30

0

0,0

0,05

0

0,0

Celková redukovaná plocha, [Fr], (m3) 61264,0 Celk. redukovaná plocha, [Fr] (m2) 61264,0

61264,0 Celkový odtok při návrhovém dešti [Q], (l/s) 716,8 Celkový roční odtok (m3) 33695,2

______________________ * dle ČSN 75 6101


STR. 22


Součinitelé propustnosti prachových zemin a jílů, které jsou důležité pro vsakování v oblasti stavebního pozemku, mají podle odhadu z křivek zrnitosti řádově koeficient filtrace od 5 x 10-7 m/s do 1,0 x 10-10 m/s. Zde vystupující soudržné zeminy tedy nejsou vhodné pro vsakování. Srážková voda musí být proto odvedena do veřejné kanalizace. Proto bude vybudována v dolní části retenční nádrž, která bude zároveň sloužit jako nádrž pro požární vodu. Z provozu budou vznikat zaolejované vody v myčce a částečně při úklidu (hlavně úklidu montážních jam). Mytí dílů – bezodtoková jímka, odvoz specializovanou firmou v režimu odpadů. Přes ORL budou připojeny stání NA i OA. V zimním období budou odkapávající voda a sníh vyhrnuty gumovou stěrkou ven z objektu, kde budou zachyceny venkovním žlabem s napojením na ORL s následujícími parametry: Průtok

Délka

Průměr

Profil potrubí

hmotnost

Obsah kalové jímky

Obsah odlučovače

l.s-1

mm

mm

mm

kg

m3

m3

390

11360

3400

600

7908

39

47,69

Koncentrace znečišťujících látek na výstupu – NEL 0,2 mg/l. Odpadní voda z myčky bude před vypuštěním do kanalizace předčišťována v sedimentační jímce a následně v ČOV ChemieStar 5 s výkonem 0,54 m3/hod. Garantované výstupní hodnoty jsou tyto: obsah ropných látek (NEL)........................................ 3 – 5 mg/l BSK 5 ..................... .................................................. do 50 mg/l CHSKCr.............................. .............................................................................. do 500 mg/l NL........................... .................................................. do 100 mg/l Tenzidy anion........ .................................................. do 4 mg/l RL........................... .................................................. do 1200 mg/l NEL ........................ .................................................. do 4 mg/l Očekávané celkové množství odpadních vod bude následující: Odpadní voda......... Splaškové vody ...... . Odp. vody z myčky… Do městské ČOV vypouštěno celkem…


m3.rok-1 .................................. m3.den-1 2065,51................................ 7,736 720,90 .................................. 2,700 2 786,41............................... 10,436

STR. 23


B.III.3. B.III.3.1.

Odpady Období výstavby

Při výstavbě budou vznikat typické stavební odpady (zbytky stavebních materiálů a součástí). V rámci hrubých terénních úprav bude nutno provést skrývku. Při realizaci stavby budou produkovány dále uvedené druhy odpadů zařazených dle Katalogu odpadů (vyhláška MŽP č. 381/2001 Sb. v platném znění). Původce, v tomto případě stavební firma provádějící výstavbu areálu, musí zajistit jejich další využití, příp. odstranění a prokázat, že s nimi bylo naloženo v souladu s platnou legislativou zejména s vyhl. 383/2001Sb. a to původcem i smluvní firmou, oprávněnou k nakládání s odpady, které se odpady budou předávat. Skutečné množství odpadů vznikajících během výstavby vyplyne z evidence odpadů při jejich likvidaci. Vést evidenci odpadů je povinnost původce odpadů (stavební firmy). Tabulka 8 – předpokládané odpady z výstavby Kód druhu odpadu

Druh odpadu

Kategorie odpadu

08 01 12

Odpadní barvy a laky

O/N

08 04 10

Odpadní lepidla a těsnící materiály

O/N

15 01 01

Papírové a lepenkové obaly

O

15 01 02

Plastové obaly

O

15 01 10

Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

15 02 02

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čistící tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

N

17 01 01

Beton

O

17 01 99

Netříděná stavební hmota

O

17 02 01

Dřevo

O

17 02 02

Sklo

O

17 02 03

Plasty

O

17 04 05

Železo a ocel

O

17 04 11

Kabely neuvedené pod číslem 17 04 10

O

17 05 04

Zemina a kamení neuvedené pod číslem 17 05 03

O

17 06 04

Izolační materiály neuvedené pod čísly 17 06 01 a 17 06 03

O

17 08 02

Stavební materiály na bázi sádry neuvedené pod číslem 17 08 01

O

17 09 04

Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod čísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

O

20 03 01

Biologicky rozložitelný odpad

O

20 03 01

Směsný komunální odpad

O

V areálu se také nachází kontejner pro kovový tříděný odpad.


STR. 24


B.III.3.2.

Období provozu

Budou vznikat odpady provozních kapalin. V prvé řadě půjde o oleje vyměňované při servisu. Dále pak půjde např. o oleje sbírané z montážních jam. Převážná část těchto odpadů bude vracena dodavateli olejů v rámci zpětného odběru. Rozsah předpokládaných odpadů je uveden v tabulce. Předpokládaná množství závisí na zákaznících a není je možno zatím specifikovat. Tabulka 9 – očekávané spektrum odpadů při provozu kód

Název odpadu

kat

08

01 11*

Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N

08

04 09*

Odpadní lepidla a těsnicí materiály obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky

N

12

01 01

Piliny a třísky železných kovů

O

12

01 03

Piliny a třísky neželezných kovů

O

12

01 05

Plastové hobliny a třísky

O

12

01 07* Odpadní minerální řezné oleje neobsahující halogeny (kromě emulzí a roztoků)

N

12

01 09* Odpadní řezné emulze a roztoky neobsahující halogeny

N

12

01 13

Odpady ze svařování

O

12

01 21

Upotřebené brusné nástroje a brusné materiály neuvedené pod číslem 12 01 20

O

12

03 01* Prací vody

N

13

01 10* Nechlorované hydraulické minerální oleje

N

13

02 06* Syntetické motorové, převodové a mazací oleje

N

13

05 01* Pevný podíl z lapáků písku a odlučovačů oleje

N

13

05 02* Kaly z odlučovačů oleje

N

15

01 10* Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné

N

15

02 02*

16

01 04* Autovraky

N

16

01 07* Olejové filtry

N

16

01 10* Výbušné součástí (např. airbagy)

N

16

01 12

O

16

01 13* Brzdové kapaliny

N

16

01 14* Nemrznoucí kapaliny obsahující nebezpečné látky

N

16

01 17

Železné kovy

O

16

01 18

Neželezné kovy

O

16

01 19

Plasty

O

16

01 20

Sklo

O

16

02 —

Odpady z elektrického a elektronického zařízení1)

O

16

06 —

Baterie a akumulátory

O

16

01 01* Olověné akumulátory

N

19

02 05* Kaly z fyzikálně-chemického zpracování obsahující nebezpečné látky

N

19

08 —

O

19

08 10* Směs tuků a olejů z odlučovače tuků neuvedená pod číslem 19 08 09

N

19

11 05* Kaly z čištění odpadních vod v místě jejich vzniku obsahující nebezpečné látky

N

Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami

Brzdové destičky neuvedené pod číslem 16 01 11

Odpady z čistíren odpadních vod jinde neuvedené


N

STR. 25


Tabulka 9 – očekávané spektrum odpadů při provozu kód

Název odpadu

kat

20

02 01

Biologicky rozložitelný odpad

O

20

03 —

Ostatní komunální odpady

O

20

03 01

Směsný komunální odpad

O

B.III.4.

Ostatní výstupy

B.III.4.1.

Hluk a vibrace

B.III.4.1.1. Vibrace Při výstavbě mohou vznikat vibrace lokálního charakteru (zvláště např. při hutnění), provozní vibrace by se neměly vyskytovat. B.III.4.1.2. B.III.4.1.2. Hluk Problematika hluku je blíže řešena v částech D.I.3 a H.VI. Zde jenom uvádíme výčet zdrojů hluku. Výplňové otvory splňují příslušná normová ustanovení o zvukové izolaci a vyhovují požadavkům hygienických předpisů na dosažení hladin hluku uvnitř chráněných prostor. TZB budou ke stavební konstrukci připevněny pomocí objímek s pryžovým těsněním proti přenosu hluku. Zdroje hluku ovlivňující dotčenou chráněnou zástavbu a chráněný venkovní prostor v lokalitě lze rozdělit na: 9 Zdroje v lokalitě přítomné v současné době (dominantní je existující doprava) 9 Krátkodobé zdroje vyvolané výstavbou záměru (prakticky jen hluk ze stavebních strojů), 9 Zdroje hluku vyvolané provozem záměru. Provozní zdroje hluku budou následující: o o o

Doprava (včetně pohybu na parkovištích) Vzduchotechnika Technologie – kompresor, testování NA, odvod výfukových plynů

Fáze výstavby Na stavbě bude použita různá stavební technika od malé až do velké kategorie. K těžení zemin budou použita rypadla a nakladače kolové nebo pásové, přesun zeminy bude zabezpečen nákladními automobily. S postupem stavebních prací se bude měnit nasazení strojů a tím i generovaný hluk. Protože se budou zdroje pohybovat, bude se samozřejmě měnit i rozložení hlukových hladin. Z tohoto důvodu lze hlukové poměry při výstavbě jen odhadovat na základě znalostí o hlučnosti jednotlivých typů mechanismů (nařízení vlády č. 9/2002 Sb.). Tento hluk nelze zcela eliminovat, lze jej však výrazně snížit použitím vhodné organizace práce, úpravou staveniště a použitím dočasných protihlukových opatření. Z preventivních a organizačních opatření to je např. výběr stavebních mechanizmů s nejnižší hlučností, organizování stavebních prací tak, aby nejhlučnější činnosti byly prováděny v hodinách, kdy je většina obyvatel mimo domov, neprovádět hlučné práce o víkendech a o svátcích apod.


STR. 26


Fáze provozu i)

Mobilní zdroje

Zde byla zvažována pro následné výpočty intenzita dopravy na základě kapacit jednotlivých parkovišť a očekávaného pohybu automobilů do areálu a z areálu, jakož i uvnitř areálu viz Hluková studie. ii)

Stacionární zdroje

Ve výrobní hale budou instalována běžná zařízení, nepočítá se s žádným zdrojem nadměrného hluku. Na objektu haly i administrativní budovy budou obvyklé zdroje hluku (výduchy VZT, komíny kotelny, ventilátory). Ventilátory vzduchotechniky, které na plášti dosahují hlukové úrovně 74 dB, budou vybaveny tlumiči hluku a potrubí pružnými vložkami. Uvnitř kotelny je garantován hluk nižší než 65 dB, 3 m od budovy do 45 dB. Do výpočtů byly zahrnuty výduchy i sání vzduchotechniky, které byly poskytnuty projektantem. K výduchům byly zahrnuty výduchy výfukových plynů odsávaných při seřizování automobilů. Do výpočtu byla zahrnuta kompresorová stanice. U VZT zařízení bude důsledně dbáno na zabránění šíření hluku a vibrací. K zamezení pronikání hluku do větraných prostor budou provedena následující opatření: 9 Potrubní rozvody budou od klimatizačních soustrojí vždy odděleny pružnými vložkami 9 U potrubních rozvodů budou tam, kde je to potřeba, vřazeny tlumiče hluku 9 Distribuční elementy jsou voleny tak, aby ve spojitosti s požadovaným útlumem v tlumičích hluku a celé potrubní trasy byly v jednotlivých prostorách dodrženy požadované hladiny hluku. 9 Rychlosti proudění v potrubí jsou voleny tak, aby proudění vzduchu nezpůsobovalo nadměrný hluk. B.III.4.2.

Záření

Radioaktivní, elektromagnetické ani ionizující záření nebude během výstavby ani provozu areálu emitováno. Vlastní provoz není zdrojem radioaktivního ani elektromagnetického záření. Nebudou zde provozovány žádné průmyslové generátory vysokých frekvencí ani zařízení, která by takové generátory obsahovala. B.III.4.3. Zápach Předkládaný záměr v období výstavby ani při jeho provozu nebude generovat zápach, spojený s obtěžováním zaměstnanců ani obyvatel v nejbližší obytné zástavbě.

B.III.5.

Doplňující údaje

Terénní úpravy budou zahrnovat jen urovnání pláně s maximálním využitím odstraněné zeminy, takže morfologie terénu se poněkud změní.

B.III.6.

Havarijní rizika

Při přípravě projektu a v rámci navazujícího stavebního řízení je ze strany investora, projektanta i státních orgánů věnována pozornost preventivním opatřením. Ta budou spočívat ve volbě bezpečné koncepce závodu a v konstrukčním a dispozičním řešením objektu dle platných předpisů a případných dalších požadavků, v realizaci odpovídajících systémů kontroly a řízení (ISO 14001, OHSAS 18001) a v dodržování ustanovení provozní dokumentace. ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 27


Nutnou podmínkou zajištění bezpečného provozu je zpracování a dodržování provozních předpisů, požárního řádu a havarijního plánu, který musí řešit i bezprostřední odstraňování příčin havárie a zneškodňování havárie. V prvé řadě je na tomto místě provedeno přezkoumání vztahu záměru k požadavkům zákona č. 59/2006 Sb. o prevenci závažných havárií. Požárním rizikům se bude čelit standardními způsoby. Požární zabezpečení budov bude řešeno dle ČSN 730804 - výrobní objekty. Provozy administrativy a sociálních zařízení pro zaměstnance dle ČSN 730802 - nevýrobní objekty. Členění do požárních úseků bude přizpůsobeno provozu a konstrukčnímu řešení. Požární parametry budou připomínkovány a kontrolovány v rámci stavebního řízení. V projektové dokumentaci pro stavební řízení je problematice požáru věnována pozornost a musí být navržena přiměřená preventivní opatření, která riziko vzniku požáru minimalizují. Již v rámci projektu pro stavební řízení je připravována požární zpráva, ve které je vyhodnocována velikost požárního rizika a jsou navrhována odpovídající protipožární opatření tak, aby objekt splňoval požadavky příslušných norem a předpisů. Stavební řešení záměru a zajištění objektu musí být takového charakteru, aby byla maximálně vyloučena možnost šíření kontaminované vody v případě hasebního zásahu do životního prostředí. Investor pak bude muset mít všechnu požární dokumentaci a bude muset respektovat při provozu protipožární předpisy, včetně zajišťování nutných školení. Jsou stanoveny požární úseky, navrženy odstupové vzdálenosti a navržen způsob protipožárního zabezpečení, budou analyzovány přístupové cesty, počty a druhy hasících přístrojů, protipožární zabezpečení objektů apod. Havarijní únik závadných látek vodám ze skladů lze vyloučit. Všechny tyto látky (včetně odpadů) budou skladovány v prostorách, které budou opatřeny nepropustnou podlahou a bezodtokovou havarijní jímkou odpovídajícího objemu. Celá plocha areálu je pak v nepropustném provedení. Podle údajů a skladovaných množství závadných látek bude investor muset mít zpracován plán opatření podle vyhl. č. 450/2005 Sb. a bude muset mít připravenu reakci pro případ vodohospodářské havárie. Přes velmi dobré technické zabezpečení nelze zcela vyloučit havarijní únik závadných látek, zvláště pak v případě dopravy a manipulací mimo zabezpečené plochy. Jde o případné havárie dopravních prostředků (únik ropných látek). Kromě preventivních opatření musí být k dispozici zásahové prostředky (sorbenty, ucpávky apod.).


STR. 28


ČÁST C.

C.I.

ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK DOTČENÉHO ÚZEMÍ

Z hlediska celkového pohledu na parametry životního prostředí lze zdůraznit, že území určené pro realizaci záměru se nachází na přechodu od městského prostředí do zemědělské krajiny. V bezprostředním okolí plánovaného záměru představuje dominantní environmentální zátěž doprava po dálnici D1. Záměr je situován do relativně značně antropogenně pozměněného prostoru. Město Rousínov patří do území se zhoršenou kvalitou ovzduší; hlavně jde o překračování hodnot cílového imisního limitu pro PM10 (v roce 2006 na cca 60 % území). V zájmovém území nebyly zjištěny staré environmentální zátěže. Zájmové území není součástí žádného velkoplošného chráněného území (CHKO, NP). Nenachází se zde ani žádná z kategorií zvláště chráněných území ani lokalita soustavy NATURA 2000 (viz Přílohu H.III). V území dotčeném plánovanou výstavbou nejsou žádné registrované významné krajinné prvky. Ochranná pásma vodních zdrojů nebo jiných zákonem chráněných zájmů nejsou v bezprostředním okolí lokality stanovena. Areál a ani jeho blízké okolí není součástí územního systému ekologické stability, a to jak na úrovni lokální tak regionální či nadregionální. Podrobnější údaje týkající se součástí životního prostředí jsou uváděny dále v této Části C.

C.II.

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.II.1. C.II.1.1.

Klima a ovzduší Klima

Zájmové území se nachází podle klimatické rajonizace v teplé oblasti T 2, která je charakterizována dlouhým létem, teplým a suchým, s velmi krátkým přechodným obdobím, s teplým až mírně teplým jarem i podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a suchá až velmi suchá, s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Klimatické charakteristiky jsou následující: Počet letních dnů ... .................................................. 50 až 60 Počet dnů s teplotou nad 10 °C ................................ 160 až 170 Počet mrazových dnů................................................ 1 00 až 110 Počet ledových dnů 30 až 40 Průměrná teplota v lednu .......................................... -2 až -3 Průměrná teplota v dubnu......................................... 8 až 9 Průměrná teplota v červenci ..................................... 18 až 19 Průměrná teplota v říjnu............................................ 7 až 9 Průměrný počet dnů se srážkami nad 1 mm............. 90 až 100 Srážkový úhrn ve vegetačním období....................... 350 až 400 Srážkový úhrn v zimním období................................ 200 až 300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou ........................... 40 až 50 Počet dnů zamračených............................................ 120 až 140 Počet dnů jasných.. .................................................. 40 až 50 Pro klimatickou charakterizaci území lze použít údajů ze stanice Brno – Tuřany: ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 29


Tabulka 10 – klimatické normály (za období 1961 -1990) a větrná růžice Měsíc

I

II

III

IV

V

VI

VII

31,5

61

72,2 63,7

Vlil

IX

X

XI

XII

Rok

56,2

37,6

30.7 37,4 27,1 490,1

Srážkový úhrn (mm) hodnota

24,6

23,8 24,1

Trvání slunečního svitu (h) hodnota

45,3

71,6 121,5 169,1 219,1 221 234,9 217.9 161,9 124 51,3 40,1 1677,4

Směr větru Četnost C.II.1.2.

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

bezv.

10,04

11,07

9,95

11,01

7,94

6,40

6,21

17,25

20,13

Ovzduší

Nejbližší měřicí stanice AIM je ve Vyškově a zde byly v roce 2006 naměřeny následující hodnoty. Pro další polutanty (CO, benzen) se provádějí měření ve stanicích, které jsou již pro zájmové území nereprezentativní, nicméně lze je brát jako hrubé údaje o pozadí. Tabulka 11 – data o znečištění ovzduší (stanice AIM, Vyškov, 2006) Látka Î

PM10

SO2

Průměr

Max. hodnota

Počet měření

Max. hodnota

Počet měření

1

62,9

140,0

28

54,4

14

2

36,6

71,0

27

5,7

15,1

28

3

34,1

78,0

31

4,1

12,3

31

4

27,6

45,0

29

1,5

6,0

30

5

26,9

50,0

28

1,1

3,2

31

6

20,9

30,0

29

1,5

4,4

30

7

20,8

35,0

31

1,2

4,8

31

8

12,0

25,0

31

0,4

1,0

31

9

28,0

42,0

30

1,5

3,9

26

10

106,0

17

1,8

9,1

31

11

56,0

20

1,0

2,7

29

12

72,0

11

2,1

11,2

29

Měsíc

Průměr

ZDROJ: ČHMÚ

Tabulka 12 – imisní pozadí

hodnota

nejbližší monitorovací stanice

Oxid dusičitý

20,9

Vyškov

Oxid uhelnatý

244

Brno – Tuřany

Benzen

3,1

Brno – město

Na katastru města byly překračovány hodnoty cílového imisního limitu pro následující dva typy polutantů na následujícím podílu rozlohy území. Zatížení PM10 je pravděpodobně způsobeno kromě dopravy průmyslovými zdroji. PM10 ...................... 59,4 benzo(a)pyren ....... 4,6 V RÁMCI PROGRAMU SNIŽOVÁNÍ EMISÍ A IMISÍ ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK V OVZDUŠÍ BYLA ZPRACOVÁNA ROZPTYLOVÁ STUDIE JIHOMORAVSKÉHO KRAJE, KTERÁ PRO ÚZEMÍ JIŽNĚ OD ROUSÍNOVA UVÁDÍ NÁSLEDUJÍCÍ KONCENTRACE SLEDOVANÝCH ŠKODLIVIN V OVZDUŠÍ*: ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 30


Generované dopravní emise

0,000741-0,003367 g/s

PM10 - průměrná roční koncentrace

21-25 µg/m3

PM10 - průměrná denní koncentrace

11 - 20 µg/m3

NO2 - průměrná roční koncentrace

11-15 µg/m3

NO2 - maximální hodinová koncentrace

76 - 150 µg/m3

Benzen - průměrná roční koncentrace

0.51 - 1.0 µg/m3

ZDROJ: DROBNÍČKOVÁ H.: LOGISTICKÉ CENTRUM HET ROUSÍNOV, OZNÁMENÍ ZÁMĚRU, 2005

C.II.2. C.II.2.1.

Vodohospodářské poměry Povrchová voda

Pozemek určený pro výstavbu se svažuje severním směrem do údolní nivy potoka Rakovec. Ten patří do povodí 4-15-03-079 Rakovec od Vítovického potoka po Kovalovský potok s plochou dílčího povodí 8,558 km2. Vodní režim těchto toků je závislý na atmosférických srážkách a tání sněhové pokrývky. V širší souvislosti území patří z hlediska vodopisného členění do hlavního povodí řeky Dunaje (4-00-00) jeho subpovodí Svratka od Svitavy po Jihlavu (č. h. p. 4-15-03). Ve vlastním areálu se nevyskytuje žádný stabilní povrchový tok, nenachází se zde ani žádný mokřad. Pozemek není v záplavovém území a není ani v chráněné oblasti přirozené akumulace vody (CHOPAV). Rakovec je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy Vyškov. Průměrný dlouhodobý průtok v Rakovci je Q=0,26 m3/s. Na východě se do Rakovce vlévá drobný bezejmenný přítok. Horní část povodí Rakovce (č. h. p. 4-15-03-069) od pramene po hráz v Pístovicích je významným vodním tokem (vyhl. č.470/2001). Pod plánovanou výstavbou v současné době probíhají stavební práce na městské ČOV. C.II.2.2.

Podzemní voda

Podle regionálního hydrogeologického členění náleží lokalita k hydrogeologickému rajónu č. 223 Vyškovská brána. Vyznačuje se značně členitým reliéfem předneogenního podloží a disjunktivní tektonikou. To podmiňuje četné změny v mocnostech vrstev i litologi sedimentů. Nejvýznamnějšími kolektory jsou psefity a psamity (báden) při severním a jižním okraji Vyškovské brány, artézská zvodeň bazálních klastik centrální vyškovské deprese a zvodněné písčité polohy v bádenských jílech. Podle litofaciální povahy jsou neogenní kolektory rozděleny do dvou základních skupin: 9 Průlinově propustné písky a štěrky (koeficient filtrace N×10-4 – N×10-6 m/s). 9 Diageneticky zpevněné pískovce a slepence s puklinovou propustností v podloží několika set metrů mocného souvrství neogenu, s vydatností N×100 až N×101 l/s. Neogenní jíly a slíny jsou pro pohyb podzemní vody téměř nepropustné – izolátor. Lithothamniové vápence se v širší oblasti vyskytují v několika málo rozsáhlých denudačních zbytcích, hydrogeologicky jsou bezvýznamné co do zásobování obyvatelstva pitnou vodou. Zdrojem dotace podzemních vod je vsakování atmosférických srážek, infiltrujících propustnými vrstvami kvartérního pokryvu na podložní neogenní jíly, po jejichž nepropustném povrchu odtékají směrem k místní erozivní bázi toku Rakovce. Ve vlastní lokalitě záměru lze hladinu podzemní vody očekávat přinejmenším 5 m pod současným terénem a hlouběji, mimo kontakt s budoucími základy objektů. Podzemní voda nebyla ve vrtných jádrech IG průzkumu zjištěna. Povrchové pokryvné vrstvy a prachové zeminy a jíly jsou považovány za nepropustné. Srážková voda nemůže v soudržných půdách rychle prosakovat, rychle dojde k povrchové akumulaci vody. Na základě orientace svahu je nutné počítat s tím, že srážková voda a vrstvová voda velmi rychle odtečou k nejnižšímu bodu, který leží v severovýchodním výběžku terénu. Z hlediska chemizmu se podzemní voda ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 31


projevuje přirozeným zvýšeným obsahem vápenatých a síranových iontů v závislosti na litologickém složení přítomných hornin. Ochranná pásma vodních zdrojů se lokality záměru nedotýkají, město je napojeno na vodovod, který má jako zdroj vodní nádrž.

C.II.3.

Horninové prostředí a přírodní zdroje

C.II.3.1.

Geologické poměry

Z regionálně geologického hlediska přísluší širší území do neogenu (Karpatské předhlubně). Bazální polohu tvoří písky a štěrky o mocnosti desítek metrů, v jejichž nadloží je uloženo souvrství vápenatých jílů o mocnosti stovek metrů. V celém profilu jílovcového souvrství se nepravidelně vyskytují tenké čočky jemnozrnných pískovců. V okolí lokality se vyskytují ostrůvky lithotamniových vápenců, vycházející místy až na povrch terénu. Kvartérní pokryv zastupují eolické sedimenty (spraše a sprašové hlíny) o mocnosti v předmětném území 1-2 m Povrch tvoří půdní horizont. V lokalitě záměru byl proveden IG průzkum (GEOLOGIK Münster) v 3/2008, který průzkumnými sondami zastihl následující geologický profil (od povrchu): 1. do 0,9 m: humózní až slabě humózní ornice (0,4-0,9) - prachová zemina, jemně písčitá, slabě jílovitá. Ojediněle je přimíšen antropogenní materiál (cihlová drť) 2. do 2,2 m: sprašové hlíny svahové (mocnost 0,X – 1,5 m), slabý podíl písčité frakce – až písčité vložky. Místy i vápenaté prachovo - jílové vložky. Plynulý přechod k zvětralému horizontu miocénních vápenatých jílů. 3. do báze sond (3-7 m): světlehnědé, částečně mramorované jíly a prachové zeminy miocénu. Často jsou obsaženy malé vápencové zbytky zkamenělin. V některých vrtech byly objeveny i tenké vápencové horizonty. V hloubkách 5,0 – 11,0 m byla zastižena vrstva vápence; hlouběji vrtáno nebylo. Toto skalní podloží již založení stavby neovlivní. Jílovité podloží je však velmi nepropustné a v násypech mohou vznikat sekundární horizonty srážkové vody – je nutno zajistit důsledné odvádění vody z povrchů. Základová půda se v rozsahu stavebního objektu z geotechnického hlediska podstatně nemění. Její deformační vlastnosti a únosnost však mohou být rozdílné vzhledem k rozdílům v hloubce založení oproti původnímu terénu ve svahu. U zjištěných poměrů lze v hloubce pod předpokládanou úrovní zakládání očekávat výskyt podzemní vody (puklinová zvodeň). Spolu s IG průzkumem byly analyzovány zeminy z hlediska antropogenní kontaminace a porovnány mj. s limity“LAGA“ (německá směrnice), které jsou srovnatelné s českými limity pro půdy. Analýzami nebyly zjištěny žádné hodnoty, indikující antropogenní znečištění. C.II.3.2.

Půdy a její využití

Podle výsledků rozborů, které byly provedeny v rámci přípravných prací nebyly v odebraných vzorcích půdy nalezeny zvýšené obsahy škodlivin, které jsou důležité z hlediska životního prostředí. Na půdotvorném substrátu neogenních vápnitých sedimentů s nevýrazným sprašovým pokryvem se vytvořily půdy typu černozemí s vysokým a středním produkčním potenciálem. Kvalitativní zařazení půd vychází z jejich kategorizace podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ), dle Vyhlášky MZe č. 327/1998 Sb. (v platném znění). Dle charakteristiky BPEJ je v místě investičního záměru zastoupena jednotka 2.01.10 (klimatický region 2 – T2). V prostoru zájmové lokality ani blízkém okolí se nenacházejí žádné lesní pozemky. Následující tabulka uvádí základní charakteristiku půd, která je v dotčené ploše zastoupena.


STR. 32


Tabulka 13 – charakteristiky BPEJ 2.01.10 Hlavní půdní jednotka

Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně 01 těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem

Sklonitosti a expozice

1

Mírný sklon, všesměrná expozice

Skeletovitosti a hloubky

0

Bezskeletovitá, s příměsí, hluboká

Třída ochrany

C.II.3.3.

2.01.10

Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. II. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

Přírodní zdroje

V zájmovém území ani v blízkém okolí nejsou zastoupeny přírodní zdroje, které by mohly být realizací záměru dotčeny. V širším okolí města Rousínova se nachází přírodní zdroje regionálního významu. Jedná se vesměs o ložiska stavebních surovin, vázaných na jižní okraj Drahanské vrchoviny a Moravského krasu. Nejbližším a nejvýznamnějším využívaným nerostným zdrojem je ložisko cementářských surovin Mokrá. Mnohaletou tradici má těžba stavebního kamene (kulmských drob a slepenců) na lokalitách Luleč, Opatovice a přechodně netěženém ložisku Olšany. C.II.3.4.

Radonové riziko

Radonový průzkum provedla v ploše budoucího areálu fy. Radon v červnu t. r. Ze zprávy o tomto průzkumu a jeho výsledcích byl převzat následující text. Míru rizika pronikání radonu z geologického podloží na daném pozemku popisuje radonový index pozemku (nízký – střední – vysoký). Stanovení radonového indexu pozemku vychází z posouzení distribuce hodnot objemové aktivity radonu (222Rn) v půdním vzduchu a plynopropustnosti zemin a hornin. Tabulka 14 – hodnocení radonového indexu pozemku podle objemové aktivity radonu v půdním vzduchu a plynopropustnosti zemin Radonový index pozemku Nízký

Objemová aktivita radonu v půdním vzduchu [kBq.m-3] cA < 30

cA < 20

cA < 10

Střední

30 ≤ cA < 100

20 ≤ cA < 70

10 ≤ cA < 30

Vysoký

cA ≥ 100

cA ≥ 70

cA ≥ 30

Nízká

Střední

Vysoká

Plynopropustnost zemin

Základní úkol radonového průzkumu představuje přímé stanovení objemové aktivity radonu v půdním vzduchu (cA /kBq.m-3/) ve vzorcích odebraných v daném rozsahu a síti. V rámci průzkumu bylo provedeno 58 bodových odběrů půdního vzduchu. Vzhledem k situaci in situ, ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 33


požadavkům na optimalizaci a situování objektu byl radonový průzkum proveden v základní odběrové síti 10 x 10 m v zastavěné ploše budoucího objektu a v jeho nejbližším okolí. Hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu se pohybovaly v rozmezí cA = 8,3 – 35,7 kBq.m-3, statistické parametry souboru hodnot byly následující: třetí kvartil 25,5 kBq.m-3, aritmetický průměr 20,9 kBq.m-3 a medián 20,0 kBq.m-3. Variabilita hodnot objemové aktivity radonu odpovídá celé řadě geologických i negeologických faktorů. Mezi základní parametry ovlivňující vznik a migraci radonu v půdě náleží v prostředí s daným obsahem 226Ra: difuzní parametry (závisí zvláště na porozitě a vlhkosti), konvekce (závisí zvláště na propustnosti a tlakovém spádu) a emanační parametry (jsou ovlivněny především půdní vlhkostí a zrnitostním složením částic, resp. změnami těchto faktorů v horizontálním i vertikálním směru). V rámci zájmové plochy jsou změny v distribuci radonu v půdním vzduchu způsobeny především lokálními změnami v charakteru a propustnosti odběrového horizontu a svrchních horizontů prostředí vůbec. Přes uvedené skutečnosti je situace z hlediska distribuce radonu v půdním vzduchu v zájmovém území velmi vyrovnaná (shodný radonový potenciál území, mírně vyšší hodnoty objemové aktivity radonu v půdním vzduchu byly zaznamenány ve východní části území, kde byl dokumentován zpravidla i vyšší odpor proti odběru vzorků). Hodnota třetího kvartilu souboru hodnot cA75 = 25,5 kBq.m-3, reprezentující radonový potenciál území, odpovídá intervalu 20 – 70 kBq.m-3 (interval středního radonového indexu při uvážení středně plynopropustného prostředí). Jak vyplývá z výše uvedených údajů, zkoumaná plocha zástavby – pozemek pro akci: novostavba MAN - servisní středisko Rousínov - je z hlediska rizika vnikání radonu z podloží do budov pozemkem se středním radonovým indexem. Vzhledem k dokumentované distribuci hodnot objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je ve sledovaném případě možné uvážit zařazení směrem k dolní, tj. příznivější hranici této kategorie. C.II.3.5.

Riziko sesuvů a vlivů seismicity

Vlastní lokalita není náchylná ke svahovým pohybům. Svahy západně (nad místní částí Slavíkovice) a východně (nad místní částí Kroužek) od areálu byly v minulosti postiženy sesuvy, nicméně jde o plochy dostatečně vzdálené od plánovaného areálu. Ještě více je vzdálena lokalita s rizikem sesuvů u Němčan.

C.II.4.

Příroda

Zájmové území leží ve Vyškovské brázdě, na hranici Prostějovského bioregionu (1.11), který proniká úzkým výběžkem mezi bioregion Macošský (1.25) a Ždánicko-Litenčický (3.1) a na jihu přechází nereprezentativním územím Hustopečského regionu (4.3). V lokalitě ani jejím blízkém okolí nejsou evidovány chráněné nebo ohrožené druhy rostlin nebo živočichů. Nejbližšími chráněnými územími, dosti vzdálené od plánovaného areálu, jsou přírodní památky Hřebenatkový útes (1,5 km východně, paleontologická lokalita - zbytek bradla litavských vápenců), obdobně Mechovkový útes, již na katastru Komořan, Panská skála u Habrovan (zatopený lom, refugium obojživelníků). C.II.4.1.

Flóra a fauna

Budoucí areál MAN se nachází na orné půdě, která je ještě nyní zemědělsky obhospodařována. Na okrajích se pak nalézá flóra typická pro meze mezi silnicemi a polem; není zde zaznamenán žádný výskyt chráněného druhu. Díky intenzivnímu dlouhodobému zemědělskému využívání a blízkým komunikacím nebyl areál ani vhodným prostorem pro dlouhodobější setrvání fauny.


STR. 34


C.II.4.2.

Krajina a ekosystémy

Širší území náleží do Vyškovské brány, která má charakter úzké protáhlé sníženiny mezi Drahanskou vrchovinou a Litenčickou pahorkatinou. Její pahorkatinný erozně akumulační ráz byl vytvořen na neogenních a kvartérních sedimentech. V krajině dominují intenzivně zemědělsky využívané plochy. Lesní porosty se v krajině Vyškovské brány zachovaly na omezených menších plochách. Významným, již vzdálenějším, krajinotvorným prvkem jsou rozsáhlé lesní komplexy Drahanské vrchoviny. Z hlediska krajinotvorného došlo v minulosti k zemědělské exploataci velkých ploch a ke změně v krajinu fádní. Environmentální a estetická hodnota krajiny je v důsledku minulého vývoje značně snížena. Dominantou blízkého území je dálnice D1, významně fragmentující území. Ekologická stabilita je relativně nízká; jde o krajinný typ A, s průměrnou krajinářskou hodnotou. Podle používané vzestupné klasifikace 0 – 5 má okolní orná půda velmi nízkou ekologickou stabilitu (stupeň 1) a zastavěné plochy včetně komunikací bez trvalé biotické složky nelze hodnotit (stupeň 0). Pouze údolí toku Rakovce severně od lokality výstavby, je vymezeno jako nejbližší lokální biokoridor. C.II.4.3.

Natura 2000

Záměr nemůže mít významný vliv na žádnou evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast. Toto tvrzení je ostatně podepřeno stanoviskem Krajského úřadu Jihomoravského kraje (viz Příloha H.III - Stanovisko orgánu ochrany přírody na str. 61. C.II.4.3.1. Geomorfologie krajiny a její charakteristika Začlenění zájmového území dle Regionálního řazení vyšších geomorfologických jednotek ČR (ČÚZK, 1996) širšího území prezentuje následující tabulka. Území projektového záměru se nachází na rozhraní dvou subprovincií. Tabulka 15 – umístění podle geomorfologického členění Geomorfologická jednotka Systém

Název Alpsko-Himalájský systém

Subsystém

Karpaty

Provincie

III

Západní Karpaty

Subprovincie

III2

Vnější Západní Karpaty

Oblast

III2B

Středomoravské Karpaty

Celek

III2B-2

III1

Vněkarpatské sníženiny

III1A Západní Vněkarpatské sníženiny Litenčická pahorkatina III1A-2 Vyškovská brána

Vyškovská brána má charakter úzké, protáhlé sníženiny, spojující Dyjsko-svratecký úval s úvalem Hornomoravským. Lokalita výstavby se nachází v nadm. výšce 267-276 m s mírným sklonem k severu, k ose Rousínovské brány.


STR. 35


C.II.5.

Obyvatelstvo

Město Rousínov leží na úpatí jihovýchodní okrajové části Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce zhruba 400 m v údolí na pravém břehu Rakovce 7 km u 216. kilometru dálnice D1. Městem prochází železniční trať z Brna do Přerova. Rousínov zahrnuje místní části Vítovice, Čechyně, Královopolské Vážany, Slavíkovice, Kroužek a Rousínovec. K 31. 12. 2007 mělo město 5088 obyvatel.

C.II.6.

Hmotný majetek, kulturní a technické památky

Hranice památkové zóny Slavkovského bojiště vede 4 km JZ od lokality výstavby a žádné památky nebudou záměrem v žádném případě ovlivněny. Součástí existujícího hmotného majetku jsou mezi jiným inženýrské sítě a existující zařízení. S ohledem na to, aby nedošlo k narušení infrastruktury, jsou stanovena ochranná pásma pro jednotlivá zařízení, která musí být respektována. Tato ochranná pásma jsou stanovena následovně: Ochranné pásmo nadzemního vedení* (zák. č. 458/2000 Sb.) U napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně: 1. pro vodiče bez izolace 7 m 2. pro vodiče s izolací základní 2 m 3. pro závěsná kabelová vedení 1 m U napětí nad 35 kV do 110 kV včetně: 1. pro vodiče bez izolace 12 m 2. pro vodiče s izolací základní 5 m U napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m U napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m U napětí nad 400 kV 30 m U závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m U zařízení vlastní telekomunikační sítě 1 m držitele licence ————————— * Je stanoveno jako souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany. Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy (zák. č. 458/2000 Sb.) Do 110 kV včetně a vedení řídicí, 1 m po obou stranách krajního kabelu měřicí a zabezpečovací techniky Nad 110 kV 3 m po obou stranách krajního kabelu Ochranné pásmo elektrické stanice (zák. č. 458/2000 Sb.) U venkovních el. stanic a stanic s napětím > 52 kV v budovách U stožárových el. stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně > 1 kV a < 52 kV na úroveň NN U kompaktních a zděných el. stanic s převodem napětí z úrovně > 1 kV a < 52 kV na úroveň NN U vestavěných elektrických stanic Výrobna elektřiny*

20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva 7 m

2 m 1 m od obestavění 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva el. stanice

————————— * Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 36


Ochranné pásmo zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie* (zák. č. 458/2000 Sb.) U zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie 2,5 m U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou 2,5 m umístěny v samostatných budovách ————————— * Souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu. Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok* (zák. č. 274/2001 Sb.) Vodovodní řady a kanalizační stoky 1,5 m do průměru 500 mm včetně nad průměr 500 mm 2,5 m o průměru nad 200 mm, jejichž vzdálenosti od vnějšího líce dno je uloženo v hloubce větší se zvyšují o 1,0 m než 2,5 m pod upraveným povrchem ————————— * Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu Ochranné pásmo železnice* (zák. č. 266/1994 Sb.) U dráhy celostátní a u dráhy regionální

60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy 30 m od osy krajní koleje, 30 m od hranic obvodu dráhy 35 m od osy krajní koleje 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu

U dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h U vlečky U speciální dráhy U tunelů speciální dráhy U dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové ————————— * Pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje. Silniční ochranné pásmo* (zák. č. 13/1997 Sb.) dálnice, rychlostní silnice nebo rychlostní místní komunikace

100 m od osy přilehlého jízdního pásu anebo od osy větve jejich křižovatek; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu

ostatní silnice I. třídy a ostatní místní komunikace I. třídy silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II.** třídy ————————— * Prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m ** Dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí


STR. 37


Ochranné pásmo* podzemního potrubí** pro pohonné látky a ropu (vl. nař. č. 29/1959 Sb.) Zákaz zřizování zvlášť důležitých objektů, do vzdálenosti 300 m od osy jakož i vtažných jam průzkumných nebo potrubí těžebních podniků a odvalů hlušin Zákaz zřizovat mosty a vodní díla po do vzdálenosti 200 m od osy směru toku vody, jde-li potrubí přes řeku potrubí Zákaz provádět souvislé zastavění měst a do vzdálenosti 150 m od osy sídlišť a budovat ostatní důležité potrubí objekty a železniční tratě podél potrubí Zákaz budovat jakékoliv objekty a do vzdálenosti 100 m souvislé zastavění vesnic Zákaz provádět stavby menšího významu a do vzdálenosti 50 m kanalizační sítě Zákaz zřizovat potrubí pro jiné látky než do vzdálenosti 20 m hořlavé kapaliny I. a II. třídy, Zákaz provádět činnosti, které by mohly ohrozit potrubí a plynulost a bezpečnost jeho provozu, např. výkopy, odklizování do vzdálenosti 3 m zemin, jejich navršování, sondy a vysazování stromů. ————————— * Ochranné pásmo potrubí je vymezeno svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 300 m po obou stranách od osy potrubí. ** Podzemní potrubí pro pohonné látky a ropu s provozním příslušenstvím

Část pozemku investora se nachází v ochranném pásmu dálnice, záměr již leží mimo. Záměr se nachází v ochranném pásmu inženýrských sítí (elektro apod., přičemž v rámci přípravy projektové dokumentace budou tato pásma brána v potaz). Je třeba ještě připomenout, že celé k.ú. Rousínov je územím archeologického zájmu.

C.II.7. Celkové zhodnocení kvality životního prostředí v dotčeném území z hlediska jeho únosného zatížení Současná ekologická zátěž území je způsobena zejména dálničním provozem s produkcí emisí znečišťujících látek do ovzduší a emisí hluku. Lokálními zdroji znečištění ovzduší jsou hlavně energetické zdroje (vytápění), případně obtěžující pachové emise ze zemědělských objektů v širším okolí.


STR. 38


ČÁST D.

D.I.

ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI

Úvodem je možno konstatovat, že dále uvedená predikce potenciálních vlivů na životní prostředí či na potenciální zdravotní vlivy je založena na matematickém modelování (hluk, emise), na zkušenostech s obdobnými stavbami – co do intenzity vlivů a jejich trvání a na souboru dat týkajících se limitů, jimiž je regulováno znečišťování životního prostředí. S ohledem na to, že se nepočítá s odstraňováním dané stavby, není věnována pozornost etapě vyřazování z provozu, při níž bude postupováno standardními způsoby bez nějakých specifických požadavků, které by se odchylovaly od běžných metod ochrany životního prostředí. Investiční záměr není spojen s rizikem významných havárií, které by mohly být zdrojem negativních vlivů na životní prostředí v okolí. Z hlediska zákona č. 353/1999 Sb. nebude zdrojem závažného havarijního rizika spojeného s ohrožením obyvatel. Rizika při výstavbě jsou běžná jako u jiných pozemních staveb - pracovní úrazy, havarijní úniky pohonných hmot a maziv. Při provozu areálu se bude jednat o rizika nahodilá: 9 používání zemního plynu k vytápění – nebezpečí výbuchu a požáru (Riziko bude minimalizováno dodržováním provozního a požárního řádu a revizemi plynových zařízení.) 9 používání pohonných hmot dopravních prostředků, obalů a papírových materiálů, hořlavých prostředků na údržbu – riziko vzniku požáru či úniku závadných látek. (Eliminace ohrožení bude zabezpečena standardními a organizačními opatřeními – požárním a provozním řádem, pravidelným školením zaměstnanců apod.)

D.I.1. D.I.1.1.

Vlivy na obyvatelstvo Při výstavbě a při provozu

Vlivy na obyvatelstvo se odvíjejí od vlivů ekonomických, vlivů na zdraví a životní prostředí a vlivů rázu psychických. Z ekonomických vlivů lze připomenout vytvoření nových pracovních pozic ve městě, kde před nedávnem byla uzavřena významná továrna. Z hlediska vlivů na životní prostředí a vlivů zdravotních lze konstatovat, že díky minimálním příspěvkům k negativnímu ovlivnění životního prostředí (viz další kapitoly) se tyto vlivy nemohou projevit. V nejbližším okolí budou dopady prakticky nepozorovatelné. Ani faktory pohody v obytných zónách by neměly být ovlivněny.

D.I.2. D.I.2.1.

Vlivy na ovzduší a klima Při výstavbě

Hlavními polutanty budou tuhé částice, které se uvolňují do ovzduší při terénních a zemních pracích a výfukové plyny stavebních a dopravních mechanismů. Jejich vliv je možné výrazně snížit zvolením vhodné technologie, plánováním pracovních postupů s ohledem na efektivní využívání strojů a počasí. Jelikož se jedná o krátkodobé a velmi proměnlivé působení, nelze s rozumnou pravděpodobností tyto vlivy predikovat a ani pro obdobné situace není definován nějaký standardní model. Ze zkušeností z jiných lokalit lze uvést následující komentář.


STR. 39


D.I.2.1.1. Prašnost ze staveniště Odkrytá plocha stavební pláně bude při suchém a větrném počasí představovat plošný zdroj sekundární prašnosti. Množství větrem šířených prachových částic závisí na měrné hmotnosti částic, jejich velikosti a na síle větru. Pro případ suché stavební plochy a zvýšené prašnosti by mělo být v podmínkách na provádění stavby stanoveno, že při stavebních pracích je nutno zajistit proti nadměrné prašnosti zkrápění a sypké hmoty musí být převáženy pod plachtou. Nadlimitních hodnot může být u staveniště dosaženo pouze v případě trvání větru silnějšího než 10 m/s. Tyto podmínky mohou nastat maximálně po dobu několik desítek hodin v roce, nemůže tedy dojít k vícenásobnému překročení imisního limitu, jak to povoluje nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Nadto stanovená opatření pro úspěšné založení stavby (B.I.6) sama o sobě minimalizují prašnost. D.I.2.1.2. Nákladní automobilová doprava Hlavní podíl dopravy bude mít dovoz konstrukčních prvků a stavebních materiálů pro stavbu objektu a parkoviště. Během období výstavby se intenzita nákladní dopravy předpokládá ve frekvenci 4 -5 TNA/hod (tj. 8 -10 obrátek/hod). Tato frekvence je pravděpodobná při úpravě terénu, hloubení základů, hrubé stavbě. Při vybavování interiéru a dokončovacích pracích poklesne intenzita dopravy asi na polovinu. Přírůstky imisních koncentrací v okolí příjezdových komunikací se projeví pouze v nárůstu krátkodobých koncentrací. Podíl zemních strojů stavby na imisních příspěvcích je ve srovnání s ostatní dopravou zanedbatelný. D.I.2.2.

Při provozu

Z hlediska prašnosti zeminy lze říci, že v území pochází z větrné eroze polí, k níž dochází zvláště na jaře a na podzim. Tato pravděpodobně poklesne. K ověření přírůstku koncentrací sledovaných škodlivin k imisní situaci v lokalitě byla zpracována Rozptylová studie na základě matematického modelování dle § 17, odst. 5 a 6 zák. č. 86/2002 Sb., která je v plném znění uvedena v příloze tohoto Oznámení. Imisní charakteristiky byly zpracovány pro aplikovatelný časový horizont dle aktualizované schválené metodiky SYMOS 97. Hodnoty koncentrací představují přírůstek koncentrací k imisní situaci v lokalitě. Pro podrobné zhodnocení situace po výstavbě byly napočteny výsledky imisního zatížení v referenčních bodech, jejich umístění uvádí následující tabulka. Tabulka 16 – souřadnice referenčních bodů č.

X

Y

Z

1. Trnečkova 641

-578494

-1162947

242

2. Trnečkova 700

-578423

-1162946

240

3. Trnečkova 595

-578362

-1162943

240

4. Trnečkova 615

-578307

-1162941

243

5. Trnečkova 541

-578285

-1162981

247

6. bez č. p.

-578316

-1163045

250

7*

-578477

-1163067

249

Jde o bod za silnicí do Rousínovce na SZ (viz rozptylovou studii).

D.I.2.2.1. Hodnocení imisní situace Výsledné přírůstky koncentrací k imisní situaci v lokalitě pro výše uvedené referenční body jsou tyto:


STR. 40


Tabulka 17 – imisní koncentrace v referenčních bodech ref. bod

průměrná roční koncentrace

max. koncentrace

NO2

CO

NO2

benzen

1

1,61

16,51

0,12

0,0151

2

1,58

15,42

0,10

0,0139

3

1,65

16,02

0,11

0,0141

4

1,87

18,44

0,12

0,0154

5

2,83

25,85

0,18

0,0218

6

5,98

53,96

0,33

0,0396

7

2,61

25,26

0,24

0,0337

č.

Tabulka 18 – porovnání nejvyšších koncentrací s imisními limity max. zjištěná koncentrace Polutant

parametr

jednotka v mapě*

v ref.bodech

Limitní hodnota

procento limitní hodnoty (%)

hodinová konc.

µg/m3

53,56

5,98

200

26,8

roční průměr

µg/m3

1,66

0,33

40

4,2

CO

osmihod. konc.

µg/m3

425,67

53,96

10000

4,3

benzen

roční prům.

µg/m3

0,1575

0,0396

5

3,2

NO2

*

Jako mapa jsou zde označeny uzlové body výpočetní sítě, v nichž proběhl výpočet hodnot (jak je zmíněno v odstavci Referenční body, jedná se o síť 2000 x 1500m členěnou po 50 m). Jelikož součástí výpočetní sítě jsou i zdroje, které se někdy mohou velmi blížit či dokonce překrývat s uzlovým bodem sítě, mohou být hodnoty uvedené v kolonce v mapě vyšší než hodnoty výpočtu v referenčních bodech, které jsou voleny navíc, zpravidla mimo uzlové body sítě a to tak, aby co nejvěrněji modelovaly imisní zátěž v nejbližších a tím i nejexponovanějších místech obytné zástavby.

Koncentrace znečišťujících látek ze stacionárních zdrojů i z automobilové dopravy na příjezdové komunikaci a z parkovacích stání Truck a bus centra Rousínov budou hluboce pod hodnotami imisních limitů a neovlivní nadměrně blízké okolí ani nejbližší bytovou zástavbu. Výše imisního příspěvku znečišťujících látek se bude pohybovat v nejméně příznivé kombinaci technických a meteorologických podmínek do 27% hodnoty imisního limitu (maximální hodinová koncentrace NO2), v ostatních případech jsou dosahované hodnoty ještě výrazně nižší a dané imisní limity vesměs s rezervou splňují, a to i v součtu s hodnotami tzv. imisního pozadí, které uvádí Tabulka 12.

D.I.3. D.I.3.1.

Vlivy další fyzikální a biologické faktory Vliv na hlukovou situaci

Problematika zdrojů hluku je uváděna v kap. B.III.4. Přiložená hluková studie se zabývá stavem po realizaci záměru, přičemž hodnotí akustickou zátěž generovanou dopravou na příjezdové komunikaci a parkovací ploše a stacionárními zdroji. Posouzení bylo provedeno ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 41


standardním výpočtovým postupem na základě znalosti o umístění a akustickém výkonu zdrojů a podkladů o intenzitě dopravy. Zde pak uvádíme jen výsledné hodnoty z hlukové studie se stručným komentářem. D.I.3.1.1. Při výstavbě Pro hluk ze stavební činnosti je výsledná nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina podle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. LAeq,T = 60 dB pro dobu trvání stavební činnosti 14 hodin. Pro dobu kratší stanoví uvedené nařízení vlády způsob stanovení této hodnoty. Nejvyšší přípustná hodnota hluku ze stavební činnosti se stanoví vztahem: LAeq,s = LAeq,T + 10 . log[(126+t1)/t1], kde t1 je doba trvání hluku ze stavební činnosti v hodinách v období 7-21 hod., LAeq,T je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A. Pro orientační posouzení hluku ze stavební činnosti byl proveden výpočet hlukových imisí na fasádách domů označených jako referenční body. V ploše staveniště byly umístěny 3 skupiny současně pracujících stavebních strojů. Výslednou hlukovou situaci z těchto zdrojů znázorňuje Obrázek 10 (Část F). D.I.3.1.2. Při provozu a vyřazování z provozu Následující tabulky uvádí výsledky modelování hlukových hladin. Výsledné hladiny jsou superpozicí hluku z dopravy a aditivního hluku z parkovišť a stacionárních zdrojů. Pro obytné objekty zájmového území, nacházející se v blízkosti příjezdových komunikací, kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující, byly pro účely hodnocení akustické studie ve venkovním prostředí ovlivňovaném hlukem z těchto komunikací uvažovány tyto nejvýše přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb (nařízení vlády č. 148/2006 Sb.): základní hodnota hluku ............................................. LAeq,T = 50 dB korekce pro chráněné venkovní prostory ostatních staveb a chráněné ostatní venkovní prostory pro hluk z pozemní dopravy na veřejných komunikacích dle odst. 2) příl. 3 ............................... k = + 5 dB Těmto korekcím odpovídají limity pro hluk z automobilové dopravy pro den LAeq,T = 55 dB, pro noc LAeq,T = 45 dB. Tabulka 19 – hladiny hluku v referenčních bodech |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl|celkem |předch.| měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 | 0.5 | 128.9; 112.5 | 41.0 | 18.1 | 41.0 | | | | 2 | 0.5 | 47.3; 117.9 | 42.7 | 19.7 | 42.7 | | | | 3 | 0.5 | -12.3; 123.5 | 47.2 | 19.3 | 47.2 | | | | 4 | 2.0 | -76.1; 18.4 | 57.2 | 21.3 | 57.2 | | | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |Výpočet po frekvencích: Ne (^F4-přepni) | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|


STR. 42


Tabulka 20 – hladiny hluku v referenčních bodech po výstavbě betonového plotu |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | T A B U L K A B O D Ů V Ý P O Č T U ( D E N ) | | | | | | | LAeq (dB) | | | Č.| výška | Souřadnice |doprava|průmysl|celkem |předch.| měření | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| | 1 | 0.5 | 128.9; 112.5 | 37.3 | 18.1 | 37.4 |( 41.0)| | | 2 | 0.5 | 47.3; 117.9 | 39.7 | 19.7 | 39.7 |( 42.7)| | | 3 | 0.5 | -12.3; 123.5 | 45.5 | 19.3 | 45.5 |( 47.2)| | | 4 | 2.0 | -76.1; 18.4 | 57.3 | 21.3 | 57.3 |( 57.2)| | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————| |Výpočet po frekvencích: Ne (^F4-přepni) | |——————————————————————————————————————————————————————————————————————|

S ohledem na to, že v noci nebude areál v provozu, nebyl vliv na hlukovou situaci modelován. Modelování bylo provedeno pro dvě alternativy – jedna bez plotu na severní hranici areálu, druhá po realizaci betonového plotu (v = 1,9 m) na hranici pozemku. I bez plotu bude hluk bez problémů splňovat požadavky legislativy, ale s ohledem na to, že se počítá za silnicí severním směrem s výstavbou obytných objektů, byl by tento plot sloužící jako protihluková a nakonec i protisvětelná stěna vhodný. Z uvedených čísel je patrné, že betonový plot ovlivní hlavně dopravní hluk z areálu. Hluku ze stacionárních zdrojů se samozřejmě nedotkne, ale omezí i šíření impulzů přízemního hluku. Ani bez realizace tohoto plotu však nepřevýší hladiny hluku v referenčních bodech 1 – 3 stanovený limit pro den. Ve třetím bodě, ovlivněném hlavně dopravou po Slavkovské ulici se již hladina hluku limitu blíží. Po jednání s majitelem pozemků by bylo možné použít přebytečnou výkopovou zeminu k vybudování protihlukového valu na protější straně přípojky do Rousínovce, přičemž val nemusí být nijak vysoký. Příspěvek stacionárních zdrojů z areálu je zcela nevýznamný. Hlukovou situaci bez realizace plotu znázorňuje Obrázek 11.

D.I.4.

Vlivy na povrchové a podzemní vody

Při zvážení správné organizace práce při výstavbě a následného stavebního zabezpečení jednotlivých prostorů, kde se bude pracovat se závadnými látkami a zabezpečení komunikací a parkovišť a předčištění vody před vypouštěním do kanalizace lze konstatovat, že vlivy na znečištění vodního prostředí budou zcela únosné. S ohledem na zvětšení rozsahu nepropustných ploch se zvětší množství odváděných dešťových vod (Tabulka 7). Potenciální havarijní rizika jsou zmiňována dále.

D.I.5. D.I.5.1.

Vlivy na půdu Při výstavbě

Zásadním vlivem na půdy je zábor pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu. Dojde ke změně v charakteru využívání této části území. Po odkrytí pláně v suchém období vyvstává riziko zvýšené větrné eroze, nicméně díky nutným stavebním opatřením nebude tento fenomén příliš pociťován (viz komentář výše). Nicméně je třeba trvat na opatření proti krátkodobé prašnosti (která jsou požadována i z hlediska dobrého založení stavby), která by mohla být nepříznivě vnímána. Sejmutá ornice bude z části využita na vegetační úpravy areálu a z části bude dle doporučení orgánu ochrany ZPF dále využita (vegetační úpravy, rekultivace jiných lokalit).


STR. 43


D.I.5.2.

Při provozu a vyřazování z provozu

Z hlediska potenciální větrné eroze lze konstatovat, že větrná eroze sice nemá v okrese Vyškov takový význam jako v jižní části Jihomoravského kraje, ale však za určitých klimatických a morfologických podmínek větrná eroze probíhá i na půdách středně těžkých a těžkých (Doležal P., Podhrázská J. Novotný I.: Problémová studie "Větrná eroze půdy v Jihomoravském kraji a návrh jejího řešení", Agroprojekt PSO.s.r.o., VÚMOP Brno, 2005). Eroze se díky specifické morfologii projevovala jen na jaře a na podzim v sušším období; změny po realizaci budou nevýznamné a spíše pozitivní. Půda by neměla být s ohledem na stavební zabezpečení jednotlivých objektů kontaminována. Totéž se týká horninového prostředí.

D.I.6. D.I.6.1.

Vlivy na horninové prostředí a na přírodní zdroje Při výstavbě, provozu a vyřazování z provozu

Žádné přírodní zdroje ani vlastní horninové prostředí nebudou stavebními pracemi ohroženy. V místě ani v blízkém okolí se nevyskytují žádné významné akumulace nerostů, výhradní a/nebo nevýhradní ložiska ani jiné přírodní zdroje. Horninové prostředí bude sice narušeno hloubením základů objektů, ale tento zásah nebude mít žádné zásadní vlivy na toto prostředí z hlediska změn geologických podmínek a především hydrogeologických poměrů či zásob podzemní vody dotčeného území.

D.I.7.

Vlivy na krajinu, přírodu a ekosystémy

Samotná výstavba nebude mít v tomto příměstském území zásadní vliv na krajinu. V rámci realizace bude lokální změna krajinného rázu ve smyslu využívání krajiny ze zemědělské exploatace nevýznamná. Přirozená nebo přírodě blízká vegetace přímo v místě investičního záměru není žádná. Na dotčené ploše se rostlinný pokryv nenachází (zorané pole). Plocha záměru nezasahuje do žádného území, legislativně chráněného nebo vymezeného jako území zvláště chráněné (podle platného znění zákona č. 114/1992 Sb.); ani není v kontaktu s vymezenými prvky ÚSES. Záměr se nedotýká žádné lokality, vyhlášené v rámci programu Natura 2000 (viz citace NV v kap. C.II.4.3.), neovlivní území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti. V ploše záměru se nevyskytují kriticky ohrožené, silně ohrožené nebo ohrožené druhy živočichů nebo rostlin, realizací záměru tedy nedojde k jejich újmě. Ani provozem záměru k vlivům na výše uvedené prvky nebude docházet. Provozem areálu nebude ohrožena žádná místní fauna, flóra ani ekosystémy. Základem nově založených sadových úprav budou čisté trávníkové plochy doplněné hlavně vysokou zelení v blízkosti komunikací a na parkovišti, které budou mít spíše význam estetický. Z hlediska přírodního budou tyto úpravy málo významné.

D.I.8.

Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Stavba bude umístěna v místě, kde se žádný hmotný majetek a kulturní památky nevyskytují. Tyto vlivy se s ohledem na umístění stavby tudíž neprojeví. Jelikož je katastr Rousínova územím archeologického zájmu, je třeba v případě archeologického nálezu postupovat v souladu s legislativou (oznámení nálezu nejbližšímu muzeu).

D.II.

ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI

Rozsah vlivů investičního záměru bude, vzhledem k relativně malé ploše zasaženého území a k relativně malé intenzitě vlivů, malý. Hodnocené území není v přímém kontaktu s obytnými domy, negativní vlivy na obyvatele při stavbě a provozu areálu nebudou ani v širším území dosahovat úrovně, která by ohrožovala jejich zdravotní stav a psychické zatížení obyvatelstva. Tento závěr potvrzují výsledky doprovodných studií. Z hlediska sociálních vlivů ENVIGEA, S.R.O. LIBEREC

STR. 44


dojde k vytvoření zhruba 57 přímých pracovních míst, nehledě na posílení nepřímé zaměstnanosti. Rozsah vlivů záměru, jak pozitivních, tak i negativních, je tedy velmi omezený.

D.III.

ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE

Projektovaný záměr realizace záměru Novostavba/Neubau MAN - TRUCK & BUS CENTER Brno - Rousínov ani jeho provoz nemohou mít v žádném případě vliv za hranicemi České republiky.

D.IV.

OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPAD KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ

D.IV.1.

Fáze výstavby a její přípravy

9 Zajistit terénní úpravy tak, aby bylo za deště zabráněno rozplavování zemin do okolí. 9 V případě velké prašnosti staveniště skrápět jeho povrch vodou. Sypké hmoty dopravované automobily na a ze staveniště patřičně zakrýt a zajistit, aby nedocházelo k jejich úletům. Tyto činnosti kontrolovat. 9 Na druhé straně zajistit terénní úpravy tak, aby bylo za deště zabráněno rozplavování zemin do okolí. 9 Nákladní auta, případně stavební mechanismy vyjíždějící ze staveniště na komunikace musí být očištěny, komunikace musí být udržována čistá. 9 S ropnými látkami provádět manipulace na zpevněných, izolovaných plochách a záchytnými vanami vybavených stanovištích. 9 S odpady ze stavební činnosti nakládat v souladu s platnými právními předpisy – ukládat je před předáním oprávněné odpadové firmě na shromaždišti zajištěném proti případnému úniku závadných látek. Tutéž ochranu zajistit pro dočasné skladování NCHL a NCHP (barvy, ředidla, oleje aj.). Vést patřičnou evidenci odpadů. 9 Při provádění stavební činnosti, montážních a výkopových prací musí být dodrženy veškeré platné předpisy a ustanovení o bezpečnosti práce, hygienické předpisy, technologické postupy a ustanovení relevantních ČSN včetně technologických a prováděcích předpisů. 9 Dodavatel stavebních prací by měl používat mechanismy, jejichž hlučnost je v souladu s deklarovanými parametry. 9 Z důvodu ochrany a zabezpečení případných archeologických nálezů je nutné zajistit při výkopových pracích archeologický dohled (dle aktuálního znění zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči).

D.IV.2.

Fáze provozu

9 Monitorovat kvalitu vypouštěných odpadních vod podle vodoprávního rozhodnutí. 9 Odpadní vody vypouštěné do kanalizace dešťové i splaškové musí splňovat kritéria maximálního přípustného znečištění. 9 Kontrolovat usazovací jímku šachtic s lapolem, pravidelně čistit. 9 Provozovat ČOV v souladu s provozním řádem. 9 Podle možností optimálně předcházet vzniku odpadů, omezovat jejich množství a nebezpečné vlastnosti. Odpad shromažďovat pokud možno odděleně dle jednotlivých druhů. Postupovat při nakládání s odpadem podle zákona č. 185/2001 Sb. 9 Pečovat o areálovou zeleň.


STR. 45


D.V.

CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ

Potenciální vlivy na životní prostředí byly hodnoceny na podkladě provedených průzkumů, technických podkladů, archivních informačních zdrojů a platné legislativy. Projektová dokumentace ke stavbě areálu byla v době přípravy Oznámení ve stádiu zpracování technické zprávy pro územní rozhodnutí. Intenzita dopravy do/z budoucího areálu vychází z předpokládaných potřeb budoucích zákazníků, je tedy kvalifikovaným odhadem. Modelová studie rozptylu škodlivin v ovzduší vycházela z očekávaných situací v emisích ze stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a předpokládané frekvence dopravy, stanovené na základě zkušeností s obdobným centrem v Čestlicích. Obdobně tomu bylo i při modelování hluku v okolí. Vypočtené imisní příspěvky byly ověřené na podkladě současné situace v lokalitě, přírodních podmínek a dalších faktorů. Skutečný stav se může procentuálně odchylovat od modelové situace, ale neměl by být horší než prezentované výsledky. Lze konstatovat, že vzhledem k povaze budoucí provozované činnosti byly informace pro posouzení záměru z hlediska vlivů na životní prostředí dostatečné a rozpracování projektové dokumentace pro stavební povolení by nemělo změnit zde vyslovené závěry.


STR. 46


ČÁST E.

POROVNÁNÍ VARIANT ZÁMĚRU

Jelikož byl záměr zvážen a diskutován z různých hledisek, je projekt navržen bez variant a v souladu s územním plánem. Umístění i technické řešení je předloženo v jedné lokalitní i dispoziční variantě. Na základě údajů a hodnocení, uvedených v tomto Oznámení můžeme konstatovat, že rozsah a intenzita vlivů vyvolaných stavbou a provozem záměru v předložené variantě budou zcela únosné.


STR. 47


ČÁST F. F.I.

DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

MAPY A PLÁNY

Obrázek 1 – umístění záměru v ortofotomapě


STR. 48


Obrázek 2 – výřez z územního plánu (poslední změna V)

Obrázek 3 – legenda k ÚP


STR. 49



Obrázek 5 – jižní panorama (směrem k dálnici)

FOTODOKUMENTACE

Obrázek 4 – severní panorama (směrem k Rousínovci)

F.II.

STR. 50


Obrázek 6 – situační schéma

Obrázek 7 – vzhled budovy


STR. 51

Obrázek 8 – půdorys 1. NP



STR. 52

Obrázek 9 – půdorys 2. NP



STR. 53


Å Obrázek 10 – modelovaná situace při výstavbě

Obrázek 11 – grafické znázornění hlukové situace bez plotu na severní hranici pozemku …………. Označuje izofonu ohraničující pásmo 50 dB


STR. 54


ČÁST G.

VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

POPIS ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ Oznamovaný investiční záměr podléhá podle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, procesu zjišťovacího řízení podle § 7 a to v kategorii II., bodu 10.6: „Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy, parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu“. Příslušným orgánem pro zjišťovací řízení k oznamovanému záměru je Krajský úřad jihomoravského kraje. Toto oznámení bylo zpracováno dle přílohy č. 3 uvedeného zákona. Posuzovaný záměr je umístěn na okraji města na severním svahu, přivráceném k městu Rousínov (městská část Rousínovec). Nachází se v zemědělsky využívané krajině, rozdělené tělesem dálnice u mimoúrovňové křižovatky se silnicí III/0476 Rousínov – Slavkov. Pozemek na jihu klesá k severu od výšky 269,36 m n.m. a v dolní části končí na výšce 258,84 m n.m. Okolní silnice jsou hluboce zaříznuty do terénu. Severní okraj plochy určené pro výstavbu je omezen komunikací do místní části Rousínovec. S plochou za touto silnicí se počítá pro výstavbu rodinných domků. Zatím se zde nachází jeden rozestavěný dům. Nejbližší soustředěná obytná zástavba se však nachází až ve vzdálenosti cca 140 m severním směrem. Na východ jsou pak obdělávaná pole. Plocha určená pro realizaci záměru se nalézá na dosud obhospodařované zemědělské půdě. Jižně, v bezprostředním sousedství, odděleném příjezdovou komunikací, se nachází sklad a distribuční centrum firmy HET (výrobce a dodavatel barev). Naproti, za silnicí III/0476 (ul. Slavkovská) je čerpací stanice PHM firmy BENZINA a.s., severozápadněji je motorest Autocentrum. Šířka pozemku na severu činí cca 180 m, na jihu, ve směru k logistickému centru HET má pozemek šířku cca 140 m. Po dokončení stavby bude terén bez značných výškových rozdílů. Pozemek bude po celé své délce oplocen. Výhodou záměru je jeho umístění v těsné blízkosti sjezdu z dálnice D1 na komunikaci III/0476 Rousínov – Slavkov, přičemž areál bude snadno dosažitelný z obou směrů dálnice D1 tzn. od Olomouce i od Brna. Nejbližší soustředěná zástavba města Rousínov se nachází severně od plánovaného areálu. Díky umístění vedle frekventovaného hlavního tahu bude možno poskytovat dobré servisní služby pro oblast Moravy. Záměr je situován do ploch, které jsou územním plánem určeny pro navrhované aktivity. Záměr výstavby servisního, prodejního a školicího střediska MAN bude umístěn v areálu u ulice Slavkovská, z níž bude přes přípojky do firmy HET zřízen vjezd. Zde bude zřízena brána přes elektricky ovládaná posuvná vrata, za níž jsou umístěna parkovací stání pro lehké nákladní automobily. Silnice se poté stáčí kolem zeleně severně k hlavnímu vchodu do budovy. Dále komunikace vede po celém obvodu haly a jsou podél ní umístěna místa pro parkování jak nákladních, tak osobních vozidel. Kolem těchto stání je souvislý pás zeleně v severovýchodním rohu. Servisní, prodejní a školicí středisko bude postaveno přibližně uprostřed areálu se vstupem z jižní strany. V celém areálu bude omezena maximální rychlost na 20 km/hod. Budova je funkčně i hmotově členěna na část provozní a skladovací a na část administrativní. Architektonické řešení je v souladu s požadavky budoucího uživatele a respektuje materiálové i barevné ztvárnění na ostatních areálech firmy MAN. Hmotové uspořádání je podpořeno materiálovým a barevným členěním fasády. Obklad výrobní a skladovací části tvoří podélně profilované plechové dílce šedé barvy doplněné neprofilovanými prvky tmavě šedé barvy (slouží k umístění informačních panelů). Administrativní část je obložena plechovými dílci


STR. 55


světlešedé až bílé barvy s podélným rastrováním, značnou část fasády také tvoří prosklené plochy. V budově bude aplikována řada opatření ke snižování rizik pro životní prostředí, jako je předčištění odpadních vod před vypouštěním do kanalizace nebo zabezpečení areálu proti úniku závadných látek.

CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Z hlediska celkového pohledu na parametry životního prostředí lze zdůraznit, že území určené pro realizaci záměru se nachází na přechodu od městského prostředí do zemědělské krajiny. V bezprostředním okolí plánovaného záměru představuje dominantní environmentální zátěž doprava po dálnici D1. Záměr je situován do relativně značně antropogenně pozměněného prostoru. Město Rousínov patří do území se zhoršenou kvalitou ovzduší; hlavně jde o překračování hodnot cílového imisního limitu pro PM10 (v roce 2006 na cca 60 % území). V zájmovém území nebyly zjištěny staré environmentální zátěže. Zájmové území není součástí žádného velkoplošného chráněného území (CHKO, NP). Nenachází se zde ani žádná z kategorií zvláště chráněných území ani lokalita soustavy NATURA 2000. V území dotčeném plánovanou výstavbou nejsou žádné registrované významné krajinné prvky. Ochranná pásma vodních zdrojů nebo jiných zákonem chráněných zájmů nejsou v bezprostředním okolí lokality stanovena. Areál a ani jeho blízké okolí není součástí územního systému ekologické stability, a to jak na úrovni lokální tak regionální či nadregionální. Budoucí areál MAN se nachází na orné půdě, která je ještě nyní zemědělsky obhospodařována. Na okrajích se pak nalézá flóra typická pro meze mezi silnicemi a polem; není zde zaznamenán žádný výskyt chráněného druhu. Díky intenzivnímu dlouhodobému zemědělskému využívání a blízkým komunikacím nebyl areál ani vhodným prostorem pro dlouhodobější setrvání fauny. Z hlediska krajinotvorného došlo v minulosti k zemědělské exploataci velkých ploch a ke změně v krajinu fádní. Environmentální a estetická hodnota krajiny je v důsledku minulého vývoje značně snížena. Dominantou blízkého území je dálnice D1, významně fragmentující území. Ekologická stabilita je relativně nízká a s průměrnou krajinářskou hodnotou.

POSUZOVANÉ DOPADY DO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Pozornost byla věnována jevům, které se projevují navenek, ať je to produkce emisí, hluku, odpadů apod. Speciálně u emisí a hluku bylo přistoupeno k matematickému modelování jejich šíření. Hodnocena byla i potenciální rizika pro životní prostředí a zdraví.

CELKOVÉ ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, RIZIK A ZHODNOCENÍ PŘIJATELNOSTI ZÁMĚRU

Rozsah vlivů investičního záměru bude, vzhledem k relativně malé ploše zasaženého území a k relativně malé intenzitě vlivů, malý. Hodnocené území není v přímém kontaktu s obytnými domy, negativní vlivy na obyvatele při stavbě a provozu areálu nebudou ani v širším území dosahovat úrovně, která by ohrožovala jejich zdravotní stav, nebudou se projevovat významněji vlivy na životní prostředí. Tento závěr potvrzují výsledky doprovodných studií. Z hlediska sociálních vlivů dojde k vytvoření zhruba 57 přímých pracovních míst, nehledě na posílení nepřímé zaměstnanosti. Rozsah vlivů záměru, jak pozitivních, tak i negativních, je tedy velmi omezený. Z celkového posouzení záměru pak vyplývá jeho celková přijatelnost.


STR. 56


ČÁST H. H.I.

PŘÍLOHY

ÚDAJE TÝKAJÍCÍ SE ZPRACOVÁNÍ OZNÁMENÍ Název: Datum zpracování:

Novostavba/Neubau Rousínov červen 2008

MAN - TRUCK & BUS CENTER Brno -

ZPRACOVATELÉ DOKUMENTACE 1 2 3 4 5 6

Zpracovatel Bydliště RNDr. Zbyněk Ryšlavý, CSc. Liberec SPOLUPRACOVNÍCI RNDr. Miloslav Kučera Liberec Ing. Romana Langpaulová Liberec RNDr. Jiří Novák Liberec

Telefon 604 809 203 603 267 842 485 104 123 604 603 918

………………

……..….

podpis zpracovatele Dokumentace


STR. 57


H.II.

VYJÁDŘENÍ PŘÍSLUŠNÉHO STAVEBNÍHO ÚŘADU K ZÁMĚRU Z HLEDISKA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE


STR. 58



STR. 59


H.III.

STANOVISKO ORGÁNU OCHRANY PŘÍRODY


STR. 60


H.IV.

SEZNAM ZKRATEK

BPEJ

Bonitovaná půdně ekologická jednotka

CHKO

Chráněná krajinná oblast

CHOPAV

Chráněná oblast přirozené akumulace vod

CO

oxid uhelnatý

ČD

České dráhy

ČHMÚ

Český hydrometeorologický ústav

č.h.p.

číslo hydrologického pořadí

č.p.

číslo popisné

EIA

Environmental Impact Assessment – hodnocení vlivů na životní prostředí

HTÚ

Hrubé terénní úpravy

k.ú.

katastrální území

MaR

Měření a regulace

MHD

městská hromadná doprava

MZe

Ministerstvo zemědělství

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

N

nebezpečný odpad

NA

Nákladní automobil

NEL

nepolární extrahovatelné látky

NOx

oxidy dusíku

NO2

oxid dusičitý

NP

nadzemní podlaží

NV

Nařízení vlády

O

ostatní (odpad)

OA

osobní automobil

SÚ

stavební úřad

TNA

těžké nákladní automobily

ÚSES

územní systém ekologické stability

ZPF

zemědělský půdní fond


STR. 61

H.V.

HLUKOVÁ STUDIE



H.VI.

ROZPTYLOVÁ STUDIE


STR. 63

MAN - TRUCK & BUS CENTER BRNO - ROUSÍNOV

Recommend Documents