Rozhovor s paní ředitelkou Domova seniorů Drachtinka
magistrou Evou Holečkovou
Již v prvním čísle časopisu Drachtinka 1/2016 se nám paní ředitelka krátce představila. Ale tradičnímu rozhovoru pro čtenáře časopisu stejně „neunikne.“ Jsem ráda, že jsem měla příležitost položit několik otázek naší nové paní ředitelce. 1. Prosím ještě jednou se nám představte. Úplně znovu? Dobře, tak jdeme na to… Do Hlinska, do našeho Domova, jsem začala dojíždět 1. 10. 2015. Dříve jsem pracovala deset let v Sociálních službách města Pardubic. Na starosti jsem měla ambulantní sociální službu Denní stacionář Slunečnici, který doposud využívají osoby s mentálním, kombinovaným a zdravotním postižením z Pardubic a okolí. Při své práci jsem se však věnovala i lektorské činnosti a další odborné činnosti v rámci sociálních služeb, která spočívala v publikaci několika brožur, které jsou nápomocny všem cílovým skupinám uživatelů sociálních služeb, v rozhledu a možností využití nabídky sociální oblasti – z pohledu klienta. Spolupracovala jsem i s Královéhradeckým krajem při zpracování analýzy zasíťování sociálních služeb daného regionu. 2. Na podzim budete mít roční výročí svého nástupu do Domova. Jistě to byl rok seznamování se s prostředím Domova. Jak byste nyní Domov zhodnotila? Ano, čas letí jako voda… Nějak rychle ten rok utekl… Pokud bych se měla ohlédnut zpět, co vše se za 365 dnů událo a odehrálo, asi by nám stanovený počet stránek tohoto časopisu nestačil. ☺ Víte, je těžké hodnotit náš Domov nyní a v den, kdy jsem nastoupila. Asi bych hodnocení měla ponechat na ostatních. Domnívám se však, že se nám společnými silami podařilo mnoho skvělých věcí, posunuli jsme Domov opět o kus dál, a to po všech stránkách. Usuzuji však i podle pohledu ostatních návštěvníků Domova, kteří hodnotí prostředí i atmosféru našeho Domova velmi pozitivně, což mě velmi těší. 3. Jako nová ředitelka jste nastoupila na pozici s očekáváním a vizemi. Jakým směrem se bude Domov dále ubírat? Do jaké míry se vaše představy naplňují? Myslím, že jsem již v nějakém minulém čísle na sebe prozradila vystudovaný obor, kterým je ekonomika a speciální pedagogika, management speciálních zařízení. Tyto obory mám –1–
Rozhovor s paní ředitelkou skutečně ráda a prostřednictvím své práce mohu pro lidi, kteří to potřebují, něco udělat a zároveň mám osobní pocit seberealizace. K uskutečnění vizí a představ o dobře fungující organizaci by měli být nápomocni všichni kolem, kteří jsou součástí našeho Domova, ať jsou to již naše paní uklízečky, kuchařky a kuchaři, pradleny, pracovníci údržby, pracovníci v sociálních službách, aktivizační pracovníci, zdravotní sestry, sociální pracovnice, ale i kolegyně v oddělení personálním a účetním, a také v kavárně. Prostě všichni dohromady… Jakým směrem bych chtěla náš Domov vést? Důraz kladu zejména na péči o naše klienty, jejichž zdravotní stav jim neumožňuje účastnit se společných aktivit, neboť jsou upoutáni na lůžko. Přála bych si však, aby náš Domov byl plný zábavy, smíchu a pro všechny babičky a dědečky místem, kde mají možnost prožít pěkné dny. Já osobně se domnívám, že za rok jsme všichni udělali mnoho práce a postupně, krůček po krůčku, děláme velké pokroky, i když je to práce mnohdy nelehká. 4. Které věci Vám působí v Domově radost, a naopak, které Vám dělají starost? Co mi dělá radost? Ach, těch věcí a situací je tolik… Úsměvy všech obyvatel Domova, návštěvy u babiček a dědečků, poslech sboru Drachtinka, vůně buchet, které naše babičky pečou. Radost mám ze všech běžných denních maličkostí, jako je například pochvala oběda od našich obyvatel, vysoká návštěvnost mší v kapličce, čistota interiéru, vůně prádelny, spokojenost a pozitivní nálada… Co mi dělá starost? Starostí je samozřejmě také mnoho. Mohla bych je zaškatulkovat – od těch ekonomických (abychom vyšli v rámci rozpočtu), personálních (aby pracovníci nebyli příliš ve velkém počtu ve stavu pracovní neschopnosti, neboť tento stav velmi ohrožuje klidný průběh služby), technických (aby stav majetku byl v dobrém a provozuschopném stavu). A takto bych mohla jmenovat další oblasti, ale pojďme raději k další otázce. 5. Pod křídly Domova seniorů Drachtinka poletuje Motýl. Tedy ještě jedna služba, která se jmenuje Centrum denních služeb Motýl. Naše čtenáře by zajímalo, jak se vede Motýlu? Zaslechli jsme, že se bude tato služba stěhovat do jiných prostor. Ano. V rámci příspěvkové organizace je registrována i ambulantní sociální služba, Centrum denních služeb Motýl. V čem spočívá fungování této služby? Do centra dochází naši klienti, –2–
DRACHTINKA kteří jsou v běžném životě omezeni zdravotním či mentálním handicapem. Služba funguje tak, že ráno přijdou do centra a v odpoledních hodinách se vrací zpět domů, ke svým rodičům a blízkým. Do současné doby centrum nabízí své služby v budově bývalé MŠ, na Adámkově třídě. Díky velkorysé nabídce paní Vlasty Domáčkové, se prostředí Motýla bude během příštího roku stěhovat do nově zrekonstruované bezbariérové vily, obklopené zahradou, v blízkosti našeho Domova. Plánujeme i rozšíření nabídky služby pro seniory, kteří nezvládají péči o svou osobu a jejichž zdravotní stav vyžaduje dohled a péči, kterou není možné zajistit ani s dopomocí pečovatelské služby a současně však není nutné, aby žádali o umístění v Domově, neboť ve své blízkosti mají podporu svých rodinných příslušníků. Služba bude zajištěna i v rámci svozu – tzn. ráno si pro klienta dojedeme a odpoledne ho opět odvezeme zpět domů. Pracovníky Motýla čeká také hodně práce a starostí, ale jsou to profesionálové, kteří svou práci dobře ovládají a znají. 6. Na co se mohou do budoucna naši uživatelé těšit? (přijede kuchař Bidvestu :-)) Nerada bych prozrazovala vše, ale alespoň trošku Vás nechám nahlídnout do okénka našich překvapení. V říjnu plánujeme den otevřených dveří s programem, pak po necelém roce zopakujeme zabíjačkové hody,které v loňském roce slavily podvakrát veliký úspěch, na počátku listopadu nás navštíví opět šéfkuchař z Bidvestu s kulinářským překvapením a další…. 7. Aby náš rozhovor nebyl jen pracovní, ráda bych se Vás zeptala, jak trávíte svůj volný čas? Musím se přiznat, že volného času moc nemám. V týdnu svůj večerní čas věnuji domácnosti a dětem. Od malička se věnuji sportu, do současné doby jsem instruktorem pilates, power jógy, rytmické gymnastiky a body stylingu. Jelikož mi pohyb moc chybí, alespoň jednou týdně jsem v roli instruktora, mám večerní hodinu aerobního cvičení. O víkendu kromě času věnovaného rodině a domácnosti vyrážím na kolo, podnikám se svými blízkými tůry do hor, v zimě jezdím na lyže a běžky. Bohužel nemám čas na odpočinkovou literaturu, v knihovně mám samou odbornou… Ráda zajdu do divadla na pěknou komedii, každý měsíc navštěvuji v Pardubicích koncert Pardubické filharmonie. –3–
8. Ráda vaříte? Jaké je Vaše nejoblíbenější jídlo? Ano, vařím ráda, především klasickou českou kuchyni. Také ráda peču, a to hlavně kynuté buchty či koláče. Oblíbených jídel mám hodně, těžko bych vybírala, ke kterému tíhnu nejvíce. Přiznám se, že k mým velmi oblíbeným jídlům patří králík na cibuli s houskovým knedlíkem (recept mojí babičky). 9. Kterých lidských vlastností si vážíte a které vám vadí? Vážím si upřímnosti, rovnosti, přímosti, pravdomluvnosti a čestnosti. Co skutečně u lidí nenávidím je lež, přetvářka, neupřímnost a mamon. 10. Dnešní časopis je zaměřený na nakupování. Je pro Vás nakupování stresem? Čemu v obchodě neodoláte a vždy si koupíte? Nakupování? Inu, to běžné, které se týká potravin, hygieny apod. realizuji s velkou nechutí. Vadí mi mnoho lidí v nákupních centrech. Ovšem čas od času zajdu ráda se svou nejlepší kamarádkou na prohlídku obchůdků, abychom měly přehled, co se např. nosí. Ráda se podívám i na doplňky do domácnosti. Čemu těžko odolávám jsou módní doplňky šatníku (natož, když jsou v posezónní slevě☺. Nemohu však říci, že si dané věci vždy koupím. 11. Poslední otázka: Bez čeho byste se v životě obešla, a naopak, co by bylo pro Vás největší ztrátou? Začnu ztrátou. Nechtěla bych nikdy přijít o své děti a blízké, mou rodinu. Co bych oželela? Všechny nedůležité věci a předměty. Umím si představit i život v horách bez běžného komfortu, na který jsme všichni tak zvyklí… Děkuji Vám za rozhovor. Ptala se Jana Malá
–4–
DRACHTINKA
Novinky Vážené dámy a pánové, již jsem Vás na Radě obyvatel informovala o změně organizace na oddělení přímé péče a aktivizačním oddělení (naše pracovnice v sociálních službách a aktivizační pracovnice). Tým na I. a II. patře koordinuje od 1. 9. 2016 paní Dana Kopecká. Tým na III. a IV. paní Jitka Picková. Obě koordinátorky včetně pracovníků v sociálních službách jsou přímo podřízeni vedoucí oddělení přímé péče, paní Sylwii Pilné, aktivizační pracovnice paní Kateřině Severýnové. Znovu bych Vám chtěla vysvětlit, proč jsme tuto změnu nastavili. Vzhledem ke zdravotnímu stavu mnoha našich obyvatel je velmi vhodné, aby péči a podporu poskytoval menší tým pracovníků, který s Vámi bude mít na jednotlivých patrech užší kontakt. Tato volba je vhodná i z důvodu zintenzivnění individuálního přístupu a osobního poznání. Změna organizace přímé péče má vliv i na rozložení péče (od poskytování osobní hygieny, převlékání lůžek apod.), neboť máte větší možnost volit si časové rozmezí, které chcete vymezit na koupání (nejenom v dopoledních hodinách, ale i odpoledne či podvečer). Dále bychom Vám rádi vyhověli ve Vaší individuální potřebě nočního ukládání, tzn. do 20 hodin. Se změnou souvisí i posílení nočních směn. Znamená to, že během noční směny jsou na Domově přítomny dvě pracovnice v sociálních službách a jedna zdravotní sestra. Tímto krokem jsme zkvalitnili flexibilitu v poskytování péče. Věřím, že přestože je tato změna pro některé z Vás opravdovou novinkou, neboť žijete v Domově již nějaký čas, budete s tímto systémem spokojeni. Možná jste již zaznamenali, že od září se v našem Domově konají pravidelně, každé úterý od 10.00 hodin, v naší kapličce mše, kterých se mohou účastnit i Vaši blízcí či obyvatelé Hlinska. Mše vede pan farář Milan Vrbiak. Současně od 5.9. 2016 máte možnost volit si stravu z výběru 2 jídel. Varianta č. 1 je méně kořeněná, varianta č. 2 je pikantnější. Volba výběru ze dvou druhů jídel z provozních důvodů prozatím platí pro dietu č. 3, mechanicky neupravovanou. Pokud byste potřebovali pomoc při vyplnění jídelního lístku, prosím, obraťte se na aktivizační pracovnice, rády Vám pomohou. Krásné podzimní dny Vám přeje Eva Holečková
–5–
Den otevřených dveří v Domově Den otevřených dveří v Domově seniorů Drachtinka a Centru denních služeb Motýl V rámci každoroční celorepublikové akce, kterou vyhlašuje Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR ve spolupráci s MPSV, Týden sociálních služeb – Dny otevřených dveří, jste mohli navštívit příspěvkovou organizaci Domov seniorů Drachtinka a Centrum denních služeb Motýl. Uživatelé Centra si pro své návštěvníky připravili doprovodný program, napekli „štrúdl“ a během dvou dní pohostili své přátele a kamarády. Návštěvníci si mohli také zkusit interaktivní zážitkové hry a své pocity z návštěvy zaznamenat vlastní kresbou či vzkazem do plakátu Motýla, který v současné době zdobí interiér Centra. Domov seniorů si také Den otevřených dveří zpestřil. Dne 7. 10. 2016 od 9.30
hodin se ve společenském sále konal koncert pěveckého souboru Drachtinka (soubor obyvatelů Domova). Senioři přivítali i pana Mgr. Milana Vrbiaka, faráře a paní farářku Naději Čejkovou, kteří promlouvali se všemi přítomnými. Velkou radostí všech byla přítomnost Ing. Karla Hudce, který v Domově působil jako ředitel. Návštěvníci měli celý den možnost navštívit všechny prostory Domova, mohli shlédnout promítání fotografií ze života Domova, koupit si výrobky, které zhotovili naši uživatelé. Sociální pracovnice byly připraveny podat vyčerpávající informace o poskytované službě. Novinkou pro přítomné byla prohlídka nově zbudované kaple a úprava interiéru kavárny a společenské místnosti. Všem, kteří nás navštívili, děkujeme! Tým pracovníků Domova seniorů Drachtinka
–6–
DRACHTINKA
Obchůdky a koloniály Svět koloniálů, malé prodejny na vesnicích a ve městech vlastnili živnostníci. Většinou celé rodiny pracovali v obchodech, děti už od mala uklízely a přerovnávaly zboží a tatínek je učil řemeslu se slovy: „Hochu, jednou tenhle krámek po mě převezmeš.“ Kolem třicátého roku, po krizi, se obchůdkům pomalu začalo dařit, bylo více práce a tudíž i peněz. Koloniály začaly pomalu vzkvétat. Obchodníci si mohli dovolit zaměstnávat v obchodě příručího.
Obchod s galanterií a oblečením pro miminka
Vzpomínání paní Makešové
„Když jsem byla malá, měli jsme koloniál v Chrudimi, ten měl na starosti tatínek. Později se z toho stala Jednota. Já jsem se narodila v roce 1935, a když jsme měli ten koloniál, to mi bylo asi osm let. Tenkrát se prodávalo za pultem, to nebyla samoobsluha. Můj tatínek měl v obchodě příručího, aby na to nebyl sám. Ale nebojte, nezamilovala jsem do něj, tak jak to bývalo ve filmech.“
–7–
Filmová hádanka Dnešní hádanka se vztahuje i k tématu dnešního časopisu – obchody Dnes se ptáme na film, který by natočen v roce 1942 Vladimírem Slavinským. Děj komedie začíná tím, že venkovského papírníka Cyrila Putičku přemluví jeho dospělé děti, aby prodal živnost a přestěhoval se za nimi do Prahy. Po velkém naléhání Putička souhlasí. Jenže neumí odpočívat a v luxusním pražském bytě se nudí. Jednoho dne se proto rozhodne si najít práci v papírnictví – třeba i bez platu. Do oka mu padne čerstvě otevřený obchůdek mladé vdovy Jarmily Valentové. Musí se jí skoro vnutit, aby u ní mohl nastoupit jako příručí. Rezignované majitelce nejen pomůže přivést obchod opět k prosperitě, ale vrátí jí i smysl života… Veselohru o radostech a strastech malého živnostníka natočil v polovině protektorátního období režisér Vladimír Slavínský. Do hlavní role si vybral Vlastu Buriana, který zde opět zazářil – a to i přes nezvykle umírněný herecký projev. Po jeho boku si zahrála Zita Kabátová, v rolích dětí pak Věra Ferbasová, Raoul Schránil... V minulém čísle jsme se Vás ptali na jméno známého herce Františka Smolíka. Herec František Smolík se narodil v roce 1891 v Praze v rodině krejčího. Jako člověk i jako herec byl znám svou skromností, slušností, ušlechtilostí, laskavostí a zdvořilostí. Často hrál charakterově podobné postavy a dramatické role. František Smolík se objevil už v němých filmech, ale zcela zásadní je jeho účinkování ve filmu zvukovém. Ve třicátých letech a za druhé světové války si zahrál hlavní nebo jedny z hlavních rolí například ve filmech Karel Havlíček Borovský (1931), Před maturitou (1932), U snědeného krámu (1933), Záhada modrého pokoje (1933), Cech panen kutnohorských (1938), Škola základ života (1938). Foto i text převzat z: Česká televize.cz Filmovou hádanku pro Vás připravil Martin Ondráček – technické oddělení
–8–
Potraviny DRACHTINKAna lístky
Po válce byly potraviny na lístky
Tenkrát po válce bylo vše na lístky nebo na body. Osminka mléka byla na den, 14 dkg másla na dospělou osobu na měsíc, pro děti 20 dkg másla na měsíc. Masa nebo salámu bylo 1,1 kg na měsíc. Kdo si koupil salám, tak mu třeba nezbylo na maso. Mouka byla také samozřejmě na lístky, ale když jste si koupili rohlíky, tak jste neměli třeba na tu mouku, která se odpočítávala, protože jste si koupili rohlík.
Prodávalo se pultovým způsobem, tenkrát se zboží vozilo nebalené. Mouka, cukr, vše bylo v pytlích, muselo se to rozvažovat. Sirupy pro děti byly také na lístky, musel se rozlévat do lahví, práce jako v lékárně☺. Skoro všechno bylo na příděl, doba byla zlá, byla nouze skoro se vším, šmelilo se – jak se říká. Kdo vlastnil obchod, tomu byl znárodněn. Mouka stála 3.20 Kčs, cukr šest korun, houska 45 haléřů, sůl 1.50 Kčs, těstoviny nebyly balené, byly vážené, kilo za 4 koruny. Byla také UNRA, dostávali jsme po americké armádě zboží, bylo zalité, zapečetěné, prodávalo se na body. Ty body a lístky na potraviny dával Národní výbor.
–9–
Prodejny v Československu Samoobsluhy v socialistickém Československu
První samoobsluha u nás v roce 1955 Novinka se objevila jen dva roky po měnové »revoluci« z roku 1953 a měla za úkol usnadnit a zpříjemnit běžným lidem nakupování. První prodejna byla v Husitské ulici na pražském Žižkově. Do dnešních dní ale nepřečkala, její konec nastal krátce po sametové revoluci. „Regály byly doslova napěchované různými konzervami a lahvemi s octem, pytli s moukou a nebo čočkou. Smutná to předzvěst budoucích časů, kdy na řadu potravin člověk v krámu nenarazil,“ říká František Břehovský, který první »sámošku« zažil. „Byla to tehdy naprostá novinka a několik týdnů po otevření se před prodejnou tvořily fronty. Lidé chtěli vidět, jak se žije na Západě,“ připomněl Břehovský fakt, že způsob samoobslužného prodeje dorazil do komunistického Československa z opovrhovaného Západu. První dva takové obchody byly zavedeny už roku 1912 v Kalifornii. Zajímavé byly i košíky, se kterými se jezdilo po žižkovské prodejně. Ty byly totiž na hony vzdálené hlubokým nákupním košům, jak je známe dnes. „Byly to takové bílé vozíčky, měly železnou konstrukci, bantamová kolečka a košík šel od této konstrukce oddělit. U kasy se vyndával na pult, místo aby fotohistorie.cz se vyndávalo zboží jako dnes, a prodavačka nákup spočítala,“ uzavřel Břehovský. Za kolik se prodávalo? ► ► ► ►
Špagety 2,50 Kčs Makarony 4,30 Kčs Polévkové nudle 4,10 Kčs Sůl 1,50 Kčs...
► ► ► ►
Paštika 5,20 Kčs Rajský protlak 3,30 Kčs Drůbeží paštika 8 Kčs Sleď v oleji 14,10 Kčs
Převzato z: (ČTK – Evžen Beran, Aha! – Daniel Černovský)
– 10 –
DRACHTINKA Samoobsluhy
Dnes už si na první samoobsluhu v Československu vzpomene málokdo. Vajíčka dávali do sáčků. Donášeli jsme domů někdy i v tekutém stavu. Dříve se mléko rozlévalo, nebo bylo nalité v lahvích. V samoobsluhách bylo v pytlíku. Ze začátku byla samoobsluha zajímavost, dostali jste košík a vybrali jste si, co jste potřebovali, šli jste k pokladně. V koloniále jste nakoupili všechno včetně másla- krájeného másla, salám, sýry, droždí. V samoobsluze ne, většinou měli jen základní potraviny, trochu drogerie. Ale pro maso jste museli k řezníkovi a pak do drogerie, papírnictví, …
Pojízdné prodejny
Fotografie převzaty z: www.nova-louze.cz
Na venkově, většinou stálá běžná prodejna, nakupoval se chleba, rohlíky, mléko, cukr, mouka a tím to končilo. Protože tam každý člověk měl svoje ovoce, zeleninu, svoje maso ze dvora, takže když tam přijela pojízdná prodejna, tak se tam šel každý podívat, co ještě zajímavého by se tam dalo koupit, nebo na nějaké sladkosti. Rozhlas vyhlásil, že přijede pojízdná prodejna a přiveze toto a toto zboží, nebo přivezou moravské uzené, víno, ... Lidé, kteří o to měli zájem, nebo zrovna byli doma, protože většina lidí v té době byla v práci, tak tam šli nakoupit většinou babičky, které nakoupily i „mladým“. Aby, až přijdou z práce měli doma co potřebují. Pojízdná prodejna v Ústí na Štěpnici
Zásilkový obchod Magnet Vzpomínáte si na zásilkový obchod Magnet? Vybrat si zboží z barevného katalogu a nechat si ho poslat až domů byl do roku 1967 jen sen. Pak vznikl zásilkový obchod Magnet a obyvatelé Československa si mohli objednávat od drogerie až po nábytek. Domácí a kuchyňské zboží, hračky, oblečení a další zajímavé zboží nabízel zásilkový obchod Magnet, který vznikl v Pardubicích. Použito z: pořadu České televize-Retro (Mm) – 11 –
Doporučení sociálního oddělení Doporučení pro uživatele – ukládání věcí/cenností/hotovosti Od 1. 7. 2016 uživatelé Domova seniorů Drachtinka (dále jen Domova) obdrží (dle předchozí dohody) při podpisu smlouvy o poskytování sociální služby klíče od pokoje, trezorku, skříně a čip od vstupu do Domova. Převzetím klíčů od trezorku na pokoji získávají uživatelé uzamykatelný prostor přístupný pouze jim samotným, Domov je povinen jim takový prostor dát. Poskytovatel doporučuje uživatelům trezorek na pokoji používat. Osobní věci, hotovost, ceninu (např. v hodnotě překračující 2.000,-Kč) doporučuje poskytovatel ukládat v trezoru u sociálních pracovnic (4. patro Domova, sekretariát). O uložení hotovosti uživatele vydají pracovnice danému uživateli podepsaný doklad a v případě cenin/jiných hodnotných věcí provádějí zápis do knihy cenností. Pokud chce uživatel z trezoru vyzvednout svou ceninu či jinou osobní věc, podepíše její převzetí do knihy cenností. V případě poškození věci (zničení), ztráty (odcizení) věci je individuálně posuzováno, do jaké míry přispělo chování uživatele ke vzniku škody. Pro případ náhrady vzniklé škody je postupováno podle občanského zákoníku vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu. Za případnou ztrátu věcí/cenností ponechaných mimo místa, která pro jejich ukládání poskytovatel určil, nenese Domov odpovědnost. Dále se uživatelům doporučuje uzavřít pojistnou smlouvu pro případné poškození či ztrátu osobních věcí. V Hlinsku dne 1. 10. 2016 Markéta Štědrá, vedoucí sociálního oddělení Domova
„To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“ Výrok Tomáše Bati z roku 1932 v době velké krize – 12 –
DRACHTINKA Právní okénko – téma zastupování uživatelů V životě člověka mohou vyvstat situace a okolnosti, které nás vedou k řešení tématu zastupování uživatelů Domova. Abychom podpořili ochranu práv uživatelů, je třeba se zamýšlet nad některými možnými formami zastupování. Proto jsme se rozhodli zařadit do časopisu Domova témata věnující se těmto otázkám. Jako první téma zazní institut předběžného prohlášení dle platného občanského zákona č. 89/2012 Sb. (§ 38 – 44). Fyzická osoba může učinit tzv. předběžné prohlášení. Tímto prohlášením se může zařídit do budoucna pro případ, kdyby se u něho projevila nějaká nemoc (např. Alzheimerova nemoc, demence) a kdyby se tak omezila/ztratila schopnost samostatně právně jednat. Aby toto prohlášení bylo platné, je třeba naplnit podmínky dané občanským zákonem. V tomto prohlášení lze ošetřit, jak mají být spravovány určité záležitosti člověka. Určí se konkrétní zodpovídající osoba, ke které má člověk důvěru a která by jej v konkrétně vymezených záležitostech zastupovala. Občanský zákon pamatuje na situace, které přináší život a kdy může dojít ke změně okolností. V takové situaci nastupuje rozhodnutí soudu, který dané prohlášení změní či zruší s ohledem na ochranu zájmů dotčené osoby. Bližší informace najdete přímo ve výše jmenovaném zákoně, nebo se můžete obrátit na sociální pracovnice. V Hlinsku dne 1. 10. 2016 Markéta Štědrá, vedoucí sociálního oddělení Domova
Buchty jako do uzlíčku. Děkujeme celé kuchyni za vynikají buchty. ☺ – 13 –
Ochrana kůže Hygiena přímo na lůžku bez použití vody – řešení praktické i šetrné s kosmetikou Menalind Známé rčení praví, že čistota je půl zdraví. To samozřejmě dvojnásob platí u imobilních nebo méně pohyblivých osob. Zde sehrává správná hygiena klíčovou roli – díky ní je totiž možné předcházet vzniku kožních problémů, podráždění, či dokonce proleženin. Správná péče o pokožku osob, které jsou trvale nebo dočasně upoutané na lůžko, je stěžejní. U těchto osob totiž častěji dochází k různým nežádoucím kožním projevům, které způsobuje například častý styk pokožky s močí nebo stolice, či zapařování pokožky v důsledku používání nesprávných absorpčních pomůcek, které nedovolují pokožce volně dýchat. Proto je nutné věnovat kůži maximální pozornost. Mezi nejčastější problémy zralé pokožky patří: » ztráta elasticity » ztráta hydratace » pomalejší regenerace » ztráta ochranné vrstvy
Jak přistupovat k osobní hygieně o zralou pokožku? Pokud je osoba plně odkázaná na pomoc druhých, je jednou z povinností ošetřovatele, starat se o jeho hygienu. Vždy přistupujeme s pokorou a všechny kroky se mu snažíme vysvětlit, aby ho naše snažení nevylekalo. K mytí inkontinentní osoby používáme pouze přípravky, které nedráždí a nevysušují pokožku. Přípravek na mytí použijeme na místa, kde se kůže nejvíce potí nebo je znečištěna – ruce, nohy, podpaží, záhyby a okolí intimních partií. Očista těchto citlivých partií nesmí vyvolat podráždění. Je třeba dbát na důkladné opláchnutí zbytků použitých prostředků na mytí. Ruce si myjeme podle potřeby, tak abychom zabránili možnosti přenosu infekce. Osušení kůže provádíme měkkou osuškou, u lidí s citlivou pokožkou nejlépe jen odsátím, to znamená bez zbytečného tření. Speciální masážní žínky se používají ke zlepšení prokrvení pokožky a pomáhají při odstraňování odumřelých buněk na kožním povrchu. Suchou a citlivou pokožku promašťujeme vhodným krémem nebo tělovým mlékem. Tyto přípravky vždy aplikujeme v tenké vrstvě. – 14 –
DRACHTINKA
Jde to i bez vody! Ne vždy je možné a také vhodné, používat k mytí na lůžku vodu. Jednak má působení vody na pokožku tendenci kůži ještě více vysušit. A svou roli zde sehrává také nutnost manipulace, která může v některých případech být velmi obtížná. Proto má personál k dispozici také kvalitní přípravky, s nimiž je možné osoby na lůžku důkladně omýt, aniž bychom přitom měli přístup k tekoucí vodě. Přípravky však musí především být: » šetrné ke zralé pokožce, » s pH 5,5 pro nenarušování ochranné bariéry kůže, » bez alkoholu a parfemace, » hypoalergenní a dermatologicky testované. Na prvním místě jsou to čisticí ubrousky modré řady kosmetiky Menalind professional. Tyto vlhčené ubrousky z pevného a přitom jemného vlákna jsou k dispozici v praktickém balení po 50 kusech. Balení je navíc uzavíratelné, takže ubrousky nevysychají. Jedná se o produkt, který personál nebo rodinný příslušník ocení jak pro jednoduchost použití, tak i pro konečný výsledek, který si v ničem nezadá s mytím pod tekoucí vodou. Ubrousky Menalind professional lze použít na intimní partie, ale i k očistě celého těla. Navíc kůži zbytečně nezatěžují, nevysušují ji a ani nedráždí. Vyvážené pH 5,5 pomáhá udržovat přirozenou mírnou kyselost pokožky a nenarušuje její ochranný film. Druhým skvělým pomocníkem při péči o hygienu imobilních s inkontinencí je čisticí pěna. Ta se používá přímo na intimní oblasti při každé výměně absorpční pomůcky a je rovněž součástí modré řady kosmetiky Menalind professional. 400 ml balení pěny před použitím protřepeme a ze vzdálenosti přibližně 15 cm nastříkáme na pokožku. Poté necháme chvíli působit, než se začne na těle rozpouštět, a setřeme spolu s nečistotami na kůži. Tato pěna je navíc schopná neutralizovat případný zápach. Obsahuje kreatin, který pokožku chrání před působením vnějších vlivů, posiluje přirozené obranné mechanismy pokožky a pomáhá ji tak udržet zdravou. – 15 –
Kosmetika pro každého Kosmetika Menalind professional je vhodná pro všechny typy kůže. Žlutá řada kosmetiky je určená k péči o pokožku celého těla a modrá řada je vhodná k čištění pokožky. Pro osoby s únikem moči je nevhodnější růžová řada kosmetiky Menalind professional, která je určena pro ochranu pokožky namáhané inkontinencí. Obzvlášť ochranný krém se zinkem je důležitý pro ochranu pokožku při úniku moči, po očištění intimních partií čisticí pěnou aplikujeme na pokožku velmi tenkou vrstvu ochranného krému, která působí jako zábrana přímého styku pokožky s dráždivými látkami obsaženými v moči a stolici.
Všechny výrobky kosmetiky Menalind professional se skládají z vysoce kvalitních složek, obsahují jedinečný Nutriskin komplex, který poskytuje ochranu a péči zralé kůži, navíc jejich husté složení na bázi emulze-voda v oleji proniká hluboko do kůže, kde působí daleko déle než běžně dostupná kosmetika. Samozřejmě jsou dermatologicky testované, hypoalergenní a bez přidaných parfemací a chemických složek tak, aby se minimalizovala možnost vzniku případné alergické reakce. Kosmetika Menalind professional představuje dokonalý doplněk absorpčních pomůcek Moli® od firmy HARTMANN-RICO a je k dostání v lékárnách, zdravotnických potřebách anebo přímo v zařízeních sociálních služeb. Fotografie poskytla firma HARTMANN-RICO
– 16 –
DRACHTINKA PAPOUŠEK TEREZKA Stálá obyvatelka Kavárny papoušek Žako šedý Terezka nám chybí. Papoušek Terezka je nemocná. Její obtíže už začaly na jaře. Terezka měla rýmu, začalo jí padat peří, jak se říká, začala „pelichat.“ Nebyla s ní řeč. Na radu paní doktorky jsme dávali léky do zobáčku. Ač jsme se všichni snažili, její léčba v Domově byla neúspěšná, veterinářky jí nasadily další antibiotika, která nezabrala. Nakonec si jí musela paní veterinářka vzít k sobě. Terezku si odvezli na veterinární kliniku v Hlinsku, kde dále léčba pokračovala dalšími antibiotiky, která se podávají injekční stříkačkou pod křídla, výplachy nosních dírek. (Papouška veterinář chytí za nohy, otočí hlavou dolů a do nos-
ních dírek mu nakape roztok proti rýmě.) Podle doporučení lékařky Terezka zůstává na klinice, trochu se jí ulevilo, dokonce zase začala mluvit. Přesto paní veterinářka nedoporučuje návrat do našeho Domova, zdejší prostředí jí neprospívá. Papoušek potřebuje stálé teplé klima, bez průvanu, klidné a milé zacházení v menší skupině lidí. Léčba tak vzácného exotického papouška je velice drahá, přibližně kolem 20 000 korun. Domov by na tak nákladnou léčbu neměl prostředky. Proto se hledá nový majitel, který bude mít Terezku rád, bude jí opatrovat a dokáže hradit její léčbu. (Mm)
– 17 –
Den otevřených dveří – Motýl Den otevřených dveří odtajnil zážitky i nesplněná přání uživatelů CDS Motýl Při příležitosti celorepublikového Týdne sociálních služeb si mohli návštěvníci v rámci Dnů otevřených dveří ve dnech 5. a 6. října prohlédnout prostory Centra denních služeb Motýl v doprovodu pracovníků a získat tak podrobné informace o poskytované službě. Dále měli možnost při posezení hovořit s uživateli služby o jejich vlastních dojmech a zkušenostech, prohlédnout si kroniku a fotogalerii nebo vyzkoušet roli uživatele či pomáhajícího pracovníka při interaktivních zážitkových aktivitách. Občerstvení a herní aktivity připravili uživatelé s pracovníky v rámci terapeutických činností. Každý příchozí mohl také zanechat svůj vzkaz pomocí oblíbené volnočasové činnosti uživatelů, a to na antistresové omalovánce motýla v nadživotní velikosti.
Centrum navštívili i rodinní příslušníci a přátelé uživatelů, také někteří sponzoři nebo zástupci spolupracujících organizací, návštěvou potěšili pan radní Ing. Pavel Šotola nebo pan Ing. Karel Hudec. Největší skupinu návštěvníků tvořili žáci a učitelé ZŠ Ležáků – odloučeného pracoviště ZŠ praktické a speciální, kteří se přišli zúčastnit čtvrtečního sportovního dopoledne „Bouráme hranice“, které se vzhledem k nepříznivému počasí uskutečnilo uvnitř budovy. Když žáci uspěli v herních disciplínách, uživatelé s pracovníky je pohostili připraveným občerstvením a na závěr jim předali na památku„klíč k navazování vztahů“. – 18 –
DRACHTINKA Návštěvníci se také mohli seznámit s projektem roku 2016 – „(Ne)splněná přání uživatelů“. Zaznamenaná přání společně s výtvarnými díly jednotlivých uživatelů vytvořila benefiční kalendář pro rok 2016 vydaný v loňském roce v rámci oslav 5. výročí založení CDS Motýl. Splnění mnohdy životních přání umožnila ochota a finanční dary donátorů – tímto jim srdečně děkujeme, že neváhali tímto nezapomenutelným způsobem obohatit život konkrétních uživatelů. Vzhledem k tomu, že v tuto chvíli schází prostředky k naplnění přání dvěma uživatelům. Andrea M.: „Chtěla bych se účastnit hipoterapie.“ Eva H.: „Chtěla bych letět k moři.“ Chceme i touto cestou oslovit a povzbudit lidi s otevřeným srdcem, aby se zapojili do projektu. Bližší informace o projektu či o službě ráda poskytne vedoucí CDS Motýl Radomíra Zvolánková, Dis. osobně nebo na tel. +420 601 360 391 či emailu:
[email protected]. Tým Centra denních služeb Motýl
– 19 –
Zamyšlení a citáty Nikdy nevíte, co dokážete, dokud to nezkusíte. [Adams]
Ať jsou dobří a spravedliví lidé jakkoliv bezmocní, jen kvůli nim stojí za to žít. [Einstein]
Ať přikryješ špínu čímkoliv, zůstane špínou. [Dostojevskij] Tajemství úspěchu v životě není dělat co se nám líbí, ale nalézat zalíbení v tom, co děláme. [Edison]
Ten, kdo neví, a ví, že neví, je student; uč ho. Ten, kdo ví, a neví, že ví, spí; probuď ho. Ten, kdo neví, a neví, že neví, je blázen; vyhni se mu. Ten, kdo ví, a ví, že ví, je moudrý člověk; následuj ho. [perské přísloví] – 20 –
Vydává: Domov seniorů Drachtinka Adresa redakce: Domov seniorů Drachtinka Erbenova 1631 539 01 Hlinsko Email:
[email protected] Šéfredaktor: Mgr. Eva Holečková Zástupce šéfredaktora: Jana Malá Přispěvatelé: Mgr. Eva Holečková, Mgr. Markéta Štědrá, Martin Ondráček, Jana Malá (Mm) Tisk: DsD vlastními prostředky Vychází: Čtyřikrát do roka Autor obálky: Jana Malá Sazba, grafická úprava: Jana Malá Vydavatel si vyhrazuje právo příspěvky vrátit, případně upravovat tak, aby odpovídaly charakteru časopisu DsD. Fotografie, které nejsou konkrétně označeny jménem autora, jsou pro časopis poskytnuty autory, kteří pracují v DsD, nebo jsou získány z volně dostupných zdrojů i z internetových stránek.
