AST - Doplˇnov´an´ı p´ısmen a slov Luk´aˇs Matera, Jaroslav Budina 27. dubna 2015
Kapitola 1
Studie 1.1
Zad´ an´ı
Zejm´ena dyslektici ˇcasto pˇrehl´ıˇzej´ı / pˇreskakuj´ı p´ısmena ve slovech a pot´e ztr´acej´ı v´ yznam slova. Z tohoto d˚ uvodu je vhodn´e je nauˇcit slova sestavovat a t´ım je tedy i spr´ avnˇe pochopit. Existuje nˇekolik pap´ırov´ ych seˇsit˚ u, ale jejich opakov´an´ım, ´ tedy stejn´ ym zad´ an´ım, se ˇclovˇek moc nenauˇc´ı. Ukolem je navrhnout programovou u ´lohu umoˇzn ˇuj´ıc´ı doplˇ nov´an´ı p´ısmen do slov a to v nˇekolika u ´rovn´ıch: chybˇej´ıc´ı jedno p´ısmeno, dvˇe p´ısmena, atd. Navrhnout moˇznosti v´ yuky skl´ad´an´ı slov formou: pˇredpona – koˇren slova – pˇr´ıpona. Zamyslet se nad vhodnou barevnou / zaj´ımavou / zvukovou reprezentac´ı.
1.2
Dyslexie
Jedn´ a se o jednu z nejˇcastˇejˇs´ıch poruch uˇcen´ı, kter´a je charakterizov´ana pot´ıˇzemi spojen´ ymi se ˇcten´ım, jeho rychlost´ı, spr´avnosti a celkov´emu porozumˇen´ı obsahu. Tyto pot´ıˇze jsou ˇcasto doprov´azeny d´ale obt´ıˇzemi s pravopisem a psan´ım. Dyslexie m˚ uˇze b´ yt bud’ vrozen´a, nebo z´ıskan´a poˇskozen´ım mozku a pˇretrv´av´a ˇ ım dˇr´ıve je dyslexie l´eˇcena, t´ım je pak dosaˇzeno pˇr´ıznivˇejˇs´ıch a po cel´ y ˇzivot. C´ lepˇs´ıch v´ ysledk˚ u. 1. Pravohemisf´erov´ y typ dyslexie - dˇeti ˇctou pomalu, trhanˇe, dosti nepˇresnˇe. ˇ ı z˚ Cten´ ust´ av´ a na u ´rovni pravohemisf´erov´e - percepˇcn´ı. Reedukace mus´ı b´ yt zamˇeˇrena na aktivov´an´ı lev´e hemisf´ery. 2. Levohemisf´erov´ y typ dyslexie - dˇeti ˇctou rychle, dˇelaj´ı mnoho chyb, ˇcten´emu ˇ ı prob´ıh´a v´ıce pomoc´ı lev´e (ˇreˇcov´e) hemisf´ery. Lze textu nerozumˇej´ı. Cten´ ˇr´ıci, ˇze etapa percepˇcn´ı, tj. poˇc´atek ˇcten´ı“ byla pˇreskoˇcena, nedostateˇcnˇe ” zvl´ adnuta. Reedukace je zamˇeˇrena na percepci, pravolevou a prostorovou orientaci.
1
1.3
L´ eˇ cba
Pro l´eˇcbu je pouˇzito mnoho technik, kter´e zm´ın´ıme v n´asleduj´ıc´ıch odstavc´ıch, a pokus´ıme se pomoc´ı nich vytvoˇrit, co nejlepˇs´ı ˇreˇsen´ı aplikace.
1.3.1
Technika ˇ cten´ı
Zrakoprostorov´ a identifikace p´ısmen Zrakov´e vn´ım´ an´ı tvar˚ u p´ısmen projevujeme hmatem (ohmat´av´an´ı a pozn´av´an´ı p´ısmen se zavˇren´ yma oˇcima). Pouˇz´ıv´ame textiln´ı p´ısmena, p´ısmena utv´aˇren´a z dr´ at˚ u a dalˇs´ıch materi´ alu (b-d-p). Spojen´ı hl´ aska - p´ısmeno ˇ ım l´epe a pevnˇeji je p´ısmeno utvoˇreno, t´ım rychleji postupuje proces osvoC´ jov´ an´ı ˇcten´ı. Lze ˇc´ıst p´ısmena z karet, z obrazovky poˇc´ıtaˇce, ˇcten´ı ˇrady p´ısmen atd. Rychl´e ˇcten´ı p´ısmen je jednou z oblast´ı, kde se v´ yraznˇe odliˇsuj´ı s dyslexi´ı od bˇeˇzn´e populace. K vyvozov´ an´ı p´ısmen, utv´aˇren´ı spoj˚ u mezi hl´askou a p´ısmenem se pˇri reedukaci vrac´ıme u vˇsech dˇet´ı, kter´e p´ısmena pˇri ˇcten´ı luˇst´ı a zamˇen ˇuj´ı, protoˇze nen´ı dostateˇcnˇe zafixov´ana hl´aska - p´ısmeno. Opom´ıjen´ı tohoto kroku m´ a za n´ asledek (nejˇcastˇeji z d˚ uvod˚ u vˇeku d´ıtˇete) opakovanˇe pomal´e ˇcten´ı. Je proto nejvhodnˇejˇs´ı vyvozovat hl´asku nejdˇr´ıve ve spojen´ı s pˇr´ırodn´ımi nebo umˇel´ ymi zvuky. Napˇr´ıklad fff - fouk´a v´ıtr, ˇcˇcˇc - koˇcka, ´a´a´a - otevˇren´ı u ´st u l´ekaˇre. Z´ amˇ eny p´ısmen tvarovˇ e podobn´ ych Dˇeti zamˇen ˇuj´ı p´ısmena tvarovˇe podobn´a (b-d, m-n, a-e ), zvukovˇe podobn´a (t-d, sykavky), p´ısmena liˇs´ıc´ı se d´elkou, ale t´eˇz p´ısmena zcela nepodobn´a.Pˇri z´ amˇen´ ach p´ısmen tvarovˇe podobn´ ych prov´ad´ıme cviˇcen´ı zrakov´e percepce.Znovu vyvozen´ı p´ısmene b ve spojen´ı s obr´azkem napˇr. bu, bu, bu, bim, bam. Stejn´ y postup zachov´ av´ ame pˇri vyvozen´ı a automatizaci p´ısmena d. Porovn´an´ı obou zamˇen ˇovan´ ych p´ısmen - obtahov´an´ı p´ısmen na tabuli, vyhled´av´an´ı a zaˇskrt´av´an´ı p´ısmen v textu, podtrh´ av´ an´ı slov, kter´a obsahuj´ı toto p´ısmena. Po dostateˇcn´em zafixov´ an´ı obou p´ısmen n´ asleduje pr´ace se slovy, kter´a obsahuj´ı obˇe p´ısmena. pozn´ av´ an´ı textiln´ıch p´ısmen podle hmatu a n´asledn´e vysloven´ı hl´asky, pr´ace s p´ısmeny Z´ amˇ eny p´ısmen zvukovˇ e podobn´ ych Zamˇen ˇuje-li d´ıtˇe p´ısmena zvukovˇe podobn´a, zjiˇst’ujeme, zda je sluchem rozliˇsuje ˇ a spr´ avnˇe vyslovuje. Casto jsou zamˇen ˇov´ana p´ısmena zcela n´ahodnˇe a to v tom pˇr´ıpadˇe, kdy nen´ı zautomatizov´ano spojen´ı hl´aska - p´ısmeno. Spojov´ an´ı p´ısmen do slabik Slabika je pˇri v´ yuce ˇcten´ı analyticko-syntetickou metodou, d˚ uleˇzitou stavebn´ı jednotkou a proto je jejich zvl´adnut´ı a automatizace velmi d˚ uleˇzit´e. K automatizaci slabik pouˇz´ıv´ ame slabiky psan´e na kart´ach. Jsou-li dˇeti pˇr´ıliˇs brzy vedeny
2
k plynul´emu ˇcten´ı slov, aniˇz by zvl´adly slabiku, ˇctou si slova potichu pro sebe po p´ısmenech a teprve potom je vyslovuj´ı na hlas. Tento zp˚ usob b´ yv´a oznaˇcov´an jako dvoj´ı ˇcten´ı. Dvoj´ı ˇcten´ı je ˇcasto uv´adˇenou chybou pˇri pr´aci s dyslektiky. ˇ ı slov se zvyˇsuj´ıc´ı se n´ Cten´ aroˇcnost´ı hl´askov´e stavby C´ılem t´eto etapy nen´ı pouze slova klopotnˇe pˇreslabikovat, ale zvl´adnout je jako celek. K c´ıli lze doj´ıt opakovan´ ym ˇcten´ım slov se stoupaj´ıc´ı se n´aroˇcnost´ı a odpov´ıdaj´ıc´ıch text˚ u z nich sestaven´ ych. Opakovan´e ˇcten´ı slov vede k automatizaci (cviˇcen´ı prov´adˇen´a 5 – 10 minut). ˇ Cten´ ı vˇ et souvisl´ eho textu - ˇcten´ı snadn´ ych vˇet, kter´e jsou ihned spojov´any s obsahem. - ˇcten´ı souvisl´eho textu. Je nutn´e pouˇz´ıvat velmi snadn´e a kr´atk´e texty s ohledem na vˇek d´ıtˇete. Porozumˇ en´ı ˇ cten´ emu textu D´ıtˇe se soustˇred´ı na techniku ˇcten´ı a unik´a mu obsah. Proto pˇriˇrazuje slova, nebo cel´e vˇety k obr´ azk˚ um, pˇrekr´ yv´ame spodn´ı ˇc´asti p´ısmen pˇri ˇcten´ı, zakr´ yv´ame ˇ ı zn´ cel´ a slova. Cten´ am´eho textu ve kter´em jsou vynech´ana (pˇrelepena slova). Porozumˇen´ı prob´ıh´ a na v´ıce u ´rovn´ıch a je ovlivnˇeno u ´rovn´ı ˇcten´ı i vˇeku. Porozumˇen´ı ˇcten´emu textu je jedn´ım ze z´akladn´ıch poˇzadavk˚ u pˇri n´acviku ” ˇcten´ı. Zvl´ aˇstˇe dˇetem s obt´ıˇzemi ve ˇcten´ı, kter´e se pˇr´ıliˇs soustˇred´ı na technickou str´ anku v´ ykonu, obsah textu ˇcasto unik´a.“ (Zelinkov´a 1994, s. 67)
1.3.2
N´ amˇ ety pro pr´ aci s textem
Sluchov´ a anal´ yza Uˇcitel pˇreˇc´ıt´ a text, ˇz´ aci poˇc´ıtaj´ı vˇety, slova ve vˇet´ach, urˇci poˇcet slabik ve slovˇe, rozloˇz na hl´ asky slovo, kter´e slovo vznikne sloˇzen´ım hl´asek n-e-b-o-j-´ı-? Urˇci, kter´ ymi hl´ askami se slova liˇs´ı (nebij´ı-nehoj´ı). Zrakov´ a percepce Oznaˇc v kaˇzd´e vˇetˇe zaˇc´ atek a konec, spoˇc´ıtej vˇety, spoˇc´ıtej kolikr´at je v textu slovo koˇcka, ˇcti pouze prvn´ı p´ısmena, vyhledej nejdelˇs´ı a nejkratˇs´ı slovo. Atd.
1.3.3
Metody pr´ ace s d´ıtˇ etem
K dalˇs´ım metod´ am patˇri tehcniky, kdy d´av´ame zvl´aˇstn´ı pozornost d´ıtˇeti. Mezi takov´eto techniky patˇr´ı: ˇ Cten´ ı s ok´ enkem Nejobvyklejˇs´ı pom˚ ucka, kter´e se pouˇz´ıv´a pˇri v´ yuce ˇcten´ı u dyslektik˚ u je tzv. ˇctec´ı ok´enko. Je to obd´eln´ık z barevn´e lepenky nebo nepr˚ uhledn´e folie, na jehoˇz jedn´e stranˇe je vystˇriˇzeno ok´enko pro jednu slabiku. Nˇekdy se pouˇz´ıv´a i ok´enka, 3
kde v´ yˇrez je prodlouˇzen tak, aby odkr´ yval nˇekolik slov na ˇr´adku. V´ yˇrez ok´enka se nasad´ı ˇz´ ak na ˇr´ adek a ˇcte tu slabiku, kterou ve v´ yˇrezu vid´ı. Po pˇreˇcten´ı slabiky posune ok´enko na dalˇs´ı slabiku smˇerem doprava. Pozornost ˇcten´aˇre je soustˇred’ov´ ana jen k jedin´emu m´ıstu, vˇetˇsina textu je zakryta a nep˚ usob´ı ruˇsivˇe. Ponˇevadˇz ˇcten´ aˇr ˇcte a vid´ı v ok´enku jen jedinou slabiku, zd´a se mu ˇcten´ı snazˇs´ı. Hlavn´ım u ´ˇcelem metody ˇcten´ı s ok´enkem je odstraˇ nov´an´ı dvojit´eho ˇcten´ı, cviˇcit spr´ avn´e oˇcn´ı pohyby po ˇr´ adku zleva doprava. Plynul´ ym pohybem ok´enka navozujeme i plynulost ˇcten´ı. Pˇ reruˇ sovan´ eˇ cten´ı Z praxe zn´ ame, ˇze dyslektici v hodin´ach ˇcten´ı nesleduj´ı ˇcten´ y ˇcl´anek. St´av´a se tak pro mal´ y z´ ajem o ˇcten´ı, pro odklon pozornosti ale ˇcasto tak´e proto, ˇze dyslektik nestaˇc´ı sledovat text, kter´ y je ˇcten jinou osobou. Abychom ˇz´aky na sledov´ an´ı ˇcten´eho textu pˇripravili, pouˇz´ıv´ame k tomu pr˚ upravn´eho cviˇcen´ı ˇ ak dostane pˇr´ıkaz, aby sledoval oˇcima text ˇcl´anku, tzv. pˇreruˇsovan´eho ˇcten´ı.“ Z´ ” kter´ y ˇcte uˇcitel. Kdyˇz uˇcitel pˇrestane ˇc´ıst, m´a ˇz´ak pˇreˇc´ıst jedin´e n´asleduj´ıc´ı slovo. Uˇcitel tedy zaˇcne ˇc´ıst, po nˇekolika slovech ˇcten´ı pˇreruˇs´ı, dalˇs´ı slovo pˇreˇcte ˇz´ ak, pokraˇcuje uˇcitel, po pˇreruˇsen´ı opˇet ˇz´ak atd. Atd.
Obr´ azek 1.1: Uk´azka l´eˇcby dyslexie
4
1.4 1.4.1
Doplˇ nov´ an´ı p´ısmen a slov Moˇ znosti
V pˇredchoz´ı kapitole bylo zm´ınˇeno nˇekolik moˇznost´ı, jak se d´a postupovat pˇri l´eˇcbˇe dyslexie. Pro jednoduˇsˇs´ı pr´aci, a hlavnˇe z´abavnˇejˇs´ı formu tˇechto postup˚ u, je vhodn´e pracovat s nimi v podobˇe aplikace, at’ uˇz do PC ˇci mobilu. Obt´ıˇ znost Obt´ıˇznost aplikace by mohla b´ yt d´ana bud’ poˇctem p´ısmen, kter´e m´a d´ıtˇe doplnit, anebo podle toho, o jak´a p´ısmena se jedn´a. V druh´em pˇr´ıpadˇe je urˇcitˇe obt´ıˇznˇejˇs´ı pro d´ıtˇe doplˇ nov´ an´ı p´ısmen, kter´a jsou tvarovˇe podobn´a, nebo podobnˇe znˇej´ıc´ı, neˇz doplˇ nov´ an´ı p´ısmen, kter´a spolu nemaj´ı ˇz´adnou podobu. Pˇr´ıklady p´ısmen, kter´ a jsou tvarovˇe ˇc´ı zvukovˇe podobn´a, byly zm´ınˇeny v pˇredchoz´ı kapitole Technika ˇcten´ı.
Obr´ azek 1.2: Z´amˇena podobnˇe tvarovan´ ych p´ısmen
Zad´ an´ı V aplikaci bychom volili doplˇ nov´an´ı nejen jednotliv´ ych p´ısmen, popˇr´ıpadˇe slabik, ale tak´e napˇr´ıklad doplˇ nov´an´ı zpˇreh´azen´ ych slabik slov podle obr´azku, kter´ y by byl hned vedle viz 1.3. Takov´eto postupy jsou br´any z pracovn´ıch list˚ u pro l´eˇcbu dyslexie.
5
Obr´ azek 1.3: Slabikov´e pˇresmyky
1.4.2
Realizace z pohledu uˇ zivatele
Urˇcitˇe hlavn´ım u ´kolem aplikace, je aby byla provedena v z´abavn´e formˇe, aby nebyla sp´ıˇsˇe pˇr´ıtˇeˇz´ı neˇz pˇr´ınosem. Posledn´ı dobou by se dalo ˇr´ıci, ˇze v jednoduchosti je s´ıla, at’ uˇz to plat´ı o mobiln´ıch aplikac´ı, tak i o aplikac´ıch pro PC. Tyto aplikace lidi bav´ı. Jiˇz zadan´ y framework zaruˇcuje jednoduchost. Pˇr´ınos bychom vidˇeli v tom, ˇze kromˇe pracovn´ıch list˚ u, kter´e si ˇclovˇek m˚ uˇze koupit v pap´ırov´e podobˇe, tak nen´ı moc jin´ ych moˇznost´ı, jak pracovat s touto poruchou uˇcen´ı.
6
1.4.3
Data
Pro takov´ yto typ u ´lohy je urˇcitˇe d˚ uleˇzit´e sb´ırat data v podobˇe ˇcasu, za kter´ y uˇzivatel pro dan´ y stupeˇ n obt´ıˇznosti dopln´ı p´ısmena. Jako stejnˇe podstatn´e bychom vidˇeli i poˇcet chyb, kter´ ych se uˇzivatel dopust´ı a na jak´e u ´rovni (kter´a mu tˇreba dˇel´ a probl´em - koˇreny, pˇredpony nebo doplˇ nov´an´ı). Tak´e, jak ˇcasto aplikaci spustil, popˇr´ıpadˇe stupeˇ n obt´ıˇznosti, na kter´em skonˇcil.
1.4.4
Zobrazen´ı a vyhodnocen´ı dat
Asi jako nejlepˇs´ı, ale taky trochu naroˇcnˇejˇs´ı, bychom vidˇeli pˇr´ıstup v podobˇe zobrazen´ı a vyhodnocen´ı dat statisticky pomoc´ı datab´az´ı. Tam by kaˇzd´ y uˇzivatel mˇel svoje ID, pod kter´ ym by byly z´akladn´ı inormace o nˇem, a pot´e by se mu pˇriˇrazovali jeho v´ ysledky, jak´ ych kdy dos´ahl. Z pohledu doktora by bylo pak jednoduch´e si zjistit, jak´e ten ˇclovˇek dˇel´a pokroky, v ˇcem m´a probl´em a porovnat to, jak si vede napˇr. mezi ostan´ımi vrstevn´ıky. Urˇcitˇe by tak´e nebylo od vˇeci vyhodnocen´ı pomoc´ı graf˚ u u jednotliv´ ych uˇzivatel˚ u, kde by byly zaznamen´any hlavn´ı data, jako rychlost a poˇcet chyb.
1.5
Zdroje
http : //cs.wikipedia.org/wiki/Dyslexie http : //www.celostnimedicina.cz/dyslexie − a − jeji − projevy.htm http : //is.muni.cz/th/54628/pedf b/BK 29 1 .3..pdf
7
