LTspice David P´anek, V´aclav Kotlan, Pavel Karban 20. ˇr´ıjna 2011
Obsah 1
2
´ Uvod 1.1 Co je to LTspice? . . . . . . . . . . 1.2 Strukura programu LTspice . . . . . 1.3 Jak LTspice pracuje? . . . . . . . . 1.4 Struktura vstupn´ıho souboru . . . . 1.4.1 N´azev . . . . . . . . . . . . 1.4.2 Koment´aˇre . . . . . . . . . 1.4.3 Netlist . . . . . . . . . . . . 1.4.4 Pˇr´ıkazy pro ˇr´ızen´ı simulace .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
1 1 2 3 3 4 4 4 4
Ovl´ad´an´ı programu LTspice IV 2.1 Anal´yza pracovn´ıho bodu . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.1 Vytvoˇren´ı nov´eho obvodu . . . . . . . . . . . 2.1.2 Um´ıstˇen´ı souˇca´ stek . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.3 Propojen´ı souˇca´ stek . . . . . . . . . . . . . . 2.1.4 Uzemnˇen´ı obvodu . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.5 Editace souˇca´ stek . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.6 Maz´an´ı souˇca´ stek . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.7 V´ysledn´e sch´ema obvodu v programu LTspice 2.1.8 Spouˇstˇen´ı anal´yzy pracovn´ıho bodu . . . . . . 2.1.9 Pozn´amky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.1.10 Pˇr´ıklady . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Parametrick´a anal´yza pracovn´ıho bodu . . . . . . . . . 2.2.1 Definice glob´aln´ıho parametru . . . . . . . . . 2.2.2 Pˇr´ıprava parametrick´e anal´yzy . . . . . . . . . 2.2.3 Spuˇstˇen´ı simulace . . . . . . . . . . . . . . . 2.2.4 V´ysledky . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3 Stejnosmˇern´a anal´yza . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.3.1 Nastaven´ı a spouˇstˇen´ı stejnosmˇern´e anal´yzy . . 2.3.2 Zobrazov´an´ı v´ysledk˚u DC anal´yzy . . . . . . . 2.4 V´ypoˇcet stejnosmˇern´e pˇrenosov´e funkce . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
8 8 9 9 9 10 10 10 10 11 11 12 13 13 13 14 14 14 14 15 17
i
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
. . . . . . . .
2.5
2.6
3
2.4.1 Simulace . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.4.2 Cviˇcen´ı . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Stˇr´ıdav´a anal´yza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.5.1 Kmitoˇctov´y filtr - vytvoˇren´ı obvodu . . . . . . . . 2.5.2 Nastaven´ı a spouˇstˇen´ı stˇr´ıdav´e anal´yzy . . . . . . . Pˇrechodov´a anal´yza . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.6.1 Filtr typu doln´ı propust – anal´yza v cˇ asov´e oblasti . 2.6.2 Modelov´an´ı cˇ asovˇe ˇr´ızen´eho sp´ınaˇce . . . . . . . . 2.6.3 Nenulov´e poˇca´ teˇcn´ı podm´ınky . . . . . . . . . . .
Modelov´an´ı vlastn´ıch souˇca´ stek
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
. . . . . . . . .
17 18 18 19 19 20 20 21 23 24
ii
Kapitola 1 ´ Uvod
1.1
Co je to LTspice?
LTspice je program zaloˇzen´y na programu Spice, kter´y byl vyvinut pro modelov´an´ı sp´ınan´ych regulaˇcn´ıch syst´em˚u. Jedn´a se o freeware program, kter´y je volnˇe ke staˇzen´ı ze str´anek firmy Linear Technology. Program se skl´ad´a ze tˇr´ı cˇ a´ st´ı: grafick´eho editoru sch´emat, kter´y umoˇznˇ uje uˇzivatel˚um vytvoˇrit cˇ i upravit sch´ema obvodu, vysoce v´ykonn´eho Spice simul´atoru nazvan´eho LTspice a postprocesoru pro vizualizace v´ysledn´ych pr˚ubˇeh˚u v simulovan´ych obvodech. LTspice, simulaˇcn´ı stroj programu LTspice IV, je softwarov´y bal´ık zaloˇzen´y na pr˚umyslov´em standardu pro simulaci obvod˚u zvan´em Spice (Simulated Program with Integrated Circuit Emphasis). Program Spice byl vyvinut v sedmdes´at´ych letech na Kalifornsk´e univerzitˇe v Berkley. Pot´e byl cˇ a´ steˇcnˇe zdokonalen a pˇreps´an do komerˇcn´ı podoby ˇradou softwarov´ych spoleˇcnost´ı. Nejzn´amˇejˇs´ı z tˇechto komerˇcn´ıch verz´ı programu Spice je pravdˇepodobnˇe PSpice, kter´y byl naps´an v roce 1980 spoleˇcnost´ı Microsim Corporation. Od roku 1997 je integrov´an v n´avrh´aˇrsk´em softwaru OrCad.
1
Pozn. 1: Str´anky Linear Technology: www.linear.com
Pozn. 2: LTspice je ochrann´a zn´amka Linear Technology Corporation
Pozn. 3: Zp˚usob pr´ace v LTspice je velmi bl´ızk´y pr´aci v OrCad PSpice.
1.2
Strukura programu LTspice
Struktura programu LTspice vych´az´ı z p˚uvodn´ı struktury programu PSpice. Program je tvoˇren tˇremi moduly: • editor sch´emat, • procesor LTspice, • modul pro zobrazov´an´ı pr˚ubˇeh˚u. *.asc Editor schemat
*.log *.txt *.wav
*.net LTspice
Textový editor
*.raw
*.net
Prohlížení průběhů
Obr´azek 1.1: Struktura programu LTspice
2
1.3
Jak LTspice pracuje?
Strukturu programu LTspice ukazuje Obr´azek 1.1. Procesor jazyka LTspice zpracov´av´a vstupn´ı soubor (netlist), kter´y obsahuje popis obvodu a pˇr´ıkazy pro ˇr´ızen´ı simulace. Vstupn´ı soubor je textov´y soubor s pˇr´ıponou .net. Vstupn´ı soubor pro LTspice je moˇzn´e vytvoˇrit v libovoln´em textov´em editoru. Komerˇcn´ı Spice programy obvykle obsahuj´ı editor schemat, kter´y umoˇznˇ uje vytvoˇren´ı schematu a nastaven´ı vˇsech voleb nezbytn´ych pro spr´avn´y pr˚ubˇeh simulace. Vˇzdy vˇsak je moˇzn´e na z´akladˇe grafick´ych podklad˚u vygenerovat vstupn´ı soubor pro preprocesor Spicu (LTspicu). Procesor Spicu vytv´aˇr´ı v´ystupn´ı textov´y soubor (.log), kter´y obsahuje kopii vstupn´ıho souboru, informace o chyb´ach ke kter´ym doˇslo bˇehem v´ypoˇctu a v omezen´em rozsahu i v´ysledky simulac´ı. D´ale procesor LTspicu vytv´aˇr´ı bin´arn´ı soubor (s pˇr´ıponou .raw), kter´y obsahuje vˇsechny poˇzadovan´e v´ysledky. Tento soubor m˚uzˇ e b´yt zpracov´an vhodn´ym programem pro prohl´ızˇ en´ı v´ysledk˚u. Pˇrestoˇze vˇsechny tˇri moduly jsou u programu LTspice zahrnut´e do jedin´eho spustiteln´eho souboru, lze s nimi do jist´e m´ıry pracovat nez´avisle. Podklady pro procesor jazyka LTspice lze pˇripravit ve formˇe textov´eho souboru, bez nutnosti vyuˇzit´ı grafick´eho editoru sch´emat. Potom je moˇzn´e program LTspice spustit v d´avkov´em reˇzimu, kdy vstupem i v´ystupem jsou textov´e soubory. I pˇres to, zˇ e do programu je integrov´an grafick´y editor je velmi uˇziteˇcn´e nauˇcit se alespoˇn z´aklady jazyka LTspice. Napˇr´ıklad pˇri parametrick´e anal´yze cˇ i definici vlastn´ı souˇca´ stky je znalost direktiv jazyka LTspice nezbytn´a.
1.4
Struktura vstupn´ıho souboru
Vstupn´ı soubor pro program LTspice by mˇel b´yt uloˇzen v textov´em souboru s pˇr´ıponou .cir, .net nebo .so. Vstupn´ı soubor LTspicu se skl´ad´a z n´asleduj´ıc´ıch komponent • n´azev, • netlist, • blok ˇr´ızen´ı pr˚ubˇehu simulace, • pˇr´ıkaz END. 3
Pozn. 4: Pˇr´ıkazy LTspicu Pˇr´ıkaz V´yznam koment´aˇr * A Zvl´asˇtn´ı funkce B C kondenz´ator D dioda E napˇet´ım ˇr´ızen´y zdroj napˇet´ı F proudem ˇr´ızen´y zdroj proudu G napˇet´ım ˇr´ızen´y zdroj proudu H proudem ˇr´ızen´y zdroj napˇet´ı I nez´avisl´y zdroj proudu J tranzistor JFET K vz´ajemn´a indukˇcnost L c´ıvka M tranzistor MOSFET O ztr´atov´e veden´ı Q bipol´arn´ı tranzistor R rezistor ˇr´ızen´y S sp´ınaˇc napˇet´ım T bezeztr´atov´e veden´ı U uniform RC-line V nez´avisl´y zdroj napˇet´ı ˇr´ızen´y W sp´ınaˇc proudem X blok Z tranzistor MESFET . pˇr´ıkaz pro ˇr´ızen´ı simulace + pokraˇcov´an´ı pˇredchoz´ı ˇra´ dky Pozn. 5: Pˇredpony LTspicu PˇredponaVy´ znam T 1012 G 109 Meg 106 K 103 M 10−3 u 10−6 n 10−9 p 10−12 f 10−15 Mil 25, 4 · 10−6
1.4.1
N´azev
N´azev projektu je vhodn´e um´ıstit do prvn´ı ˇra´ dky vstupn´ıho souboru. Prvn´ı ˇra´ dka v souboru se vˇzdy ignoruje a m´a tedy pouze informativn´ı charakter.
1.4.2
Koment´arˇ e
Hvˇezdiˇcka ( *“) v prvn´ım sloupci oznaˇcuje celou rˇa´ dku jako koment´arˇ. Ke ko” mentov´an´ı k´odu je tak´e moˇzn´e pouˇz´ıt stˇredn´ık ( ;“). Koment´aˇr je potom veˇsker´y ” text zapsan´y mezi stˇredn´ıkem a koncem ˇra´ dku.
1.4.3
Netlist
Netlist je textov´y popis obvodu. Kaˇzd´y ˇra´ dek obvodu obsahuje jm´eno souˇca´ stky, uzly mezi kter´ymi je souˇca´ stka pˇripojena a hodnotu jednoho nebo v´ıce parametr˚u popisuj´ıc´ıch souˇca´ stku. Pˇr´ıklady: R3 N005 N003 480kOhm; R2 n1 0 V2 N003 0 12V; Q1 N005 N004 0 0 NPN;
1.4.4
deklarace rezistoru deklarace nez´ avisl´ eho zdroje napˇ et´ ı deklarace bipol´ arn´ ıho tranzistoru
Pˇr´ıkazy pro rˇ´ızen´ı simulace
Kromˇe textov´eho popisu elektrick´eho obvodu jsou souˇca´ st´ı vstupn´ıho souboru LTspicu pˇr´ıkazy pro ˇr´ızen´ı simulace. Pr˚ubˇeh simulace je ovlivˇnov´an pomoc´ı ˇr´ıd´ıc´ıch ˇ ıd´ıc´ı pˇr´ıkazy vˇzdy zaˇc´ınaj´ı teˇckou. R´ ˇ ıd´ıc´ı pˇr´ıkazy lze rozdˇelit do nˇekolika pˇr´ıkaz˚u. R´ kategori´ı: 1) Pˇr´ıkazy pro vkl´ad´an´ı souboru˚ a knihoven Vkl´ad´an´ı soubor˚u .INCLUDE <"Jm´ eno souboru"> Prvn´ı ˇra´ dka ve vkl´adan´em souboru mus´ı obsahovat koment´aˇr. Vkl´ad´an´ı knihoven .LIB <"Jm´ eno souboru"> Tento pˇr´ıkaz se pouˇz´ıv´a pro vkl´ad´an´ı knihoven, ve kter´ych jsou definov´any modely souˇca´ stek a podobvody.
4
2) Pˇr´ıkazy pro modifikaci vlastnost´ı souˇca´ stek a obvodu˚ Definice podobvodu .SUBCKT
<"Jm´ eno"> ["Seznam uzl˚ u"] [PARAMETRY: ("Jm´ eno"="Hodnota")] [netlist podobvodu]
.ENDS Tento pˇr´ıkaz umoˇznˇ uje definici podobvodu. Kteroukoliv cˇ a´ st obvodu lze oznaˇcit jako podobvod a n´aslednˇe opakovanˇe vyuˇz´ıvat. Definice modelu Spice definuje model pro diody, tranzistory, sp´ınaˇce, atd. Nˇekter´e souˇca´ stky Spicu maj´ı ˇradu parametr˚u. M´ısto definice parametr˚u pro kaˇzdou jednotlivou souˇca´ stku je moˇzn´e nadefinovat model, kter´y bude obsahovat vˇsechny potˇrebn´e hodnoty parametr˚u. .MODEL
<"Jm´ eno modelu"> ["typ"][(seznam parametr˚ u)]
Jm´eno modelu mus´ı b´yt jedineˇcn´e. Definice glob´aln´ıch parametr˚u .PARAM
<"Jm´ eno parametru" = "Hodnota nebo v´ yraz">
Pˇr´ıkaz .PARAM umoˇznˇ uje vytvoˇren´ı uˇzivatelsky definovan´e promˇenn´e. Je moˇzn´e vytvoˇrit parametrick´y model obvodu tj. hodnoty nˇekter´ych souˇca´ stek mohou z´aviset na hodnot´ach ostatn´ıch souˇca´ stek. Tak´e tento pˇr´ıkaz je uˇziteˇcn´y pˇri parametrick´e anal´yze. Poˇca´ teˇcn´ı hodnoty .IC
Pro nˇekter´e typy anal´yz je nutn´e, pomoc´ı tohoto pˇr´ıkazu, nastavit poˇca´ teˇcn´ı podm´ınky tj. napˇet´ı v uzlech a proudy c´ıvkami. Uˇzivatelsky definovan´e funkce .FUNC <jm´ eno> ([argumenty]) {}
5
Tento pˇr´ıkaz umoˇznˇ uje definovat uˇzivatelsk´e funkce, kter´e je pak moˇzn´e v obvodu opakovanˇe pouˇz´ıvat. Jm´eno uˇzivatelsk´e funkce se nesm´ı shodovat se jm´enem nˇekter´e pˇreddefinovan´e funkce.
3) Pˇr´ıkazy pro rˇ´ızen´ı simulace LTspice podporuje sˇest r˚uzn´ych druh˚u anal´yz elektrick´ych obvod˚u: anal´yzu pracovn´ıho bodu (.OP), stejnosmˇernou anal´yzu(.DC), v´ypoˇcet stejnosmˇern´e pˇrenosov´e funkce (.TF), stˇr´ıdavou anal´yzu (.AC), sˇumovou anal´yzu (.NOISE) a anal´yzu pˇrechodn´ych dˇej˚u (.TRAN). V kaˇzd´em vstupn´ım souboru LSpicu mus´ı b´yt zvolena jedna z v´ysˇe uveden´ych anal´yz. Anal´yza pracovn´ıho bodu .OP Pˇr´ıkaz pro anal´yzu pracovn´ıho bodu slouˇz´ı k v´ypoˇctu stejnosmˇern´eho ust´alen´eho stavu elektrick´eho obvodu. V´ypoˇcet pracovn´ıho bodu b´yv´a cˇ asto souˇca´ st´ı jin´eho druhu anal´yzy. Stejnosmˇern´a (DC) anal´yza Obecn´y form´at pˇr´ıkazu pro stejnosmˇernou anal´yzu lze zapsat ve tvaru .DC
´tek> ]
Zdroj zdroj1 je bud’ nez´avisl´y zdroj napˇet´ı nebo nez´avisl´y zdroj proudu. Napˇet´ı (nebo proud) se potom bude mˇenit od hodnoty do hodnoty s krokem . Stˇr´ıdav´a anal´yza V r´amci stˇr´ıdav´e anal´yzy jsou vypoˇc´ıt´av´any f´azory uzlov´ych napˇet´ı jako funkce frekvence. Nejprve je nalezen stejnosmˇern´y pracovn´ı bod a pot´e jsou charakteristiky neline´arn´ıch obvodov´ych prvk˚u linearizov´any v okol´ı tohoto pracovn´ıho bodu. Posledn´ım krokem je v´ypoˇcet napˇet´ı pro frekvence ze zadan´eho rozsahu. Syntaxe pˇr´ıkazu pro stˇr´ıdavou anal´yzu je ve tvaru .AC Frekvence vˇsech zdroj˚u v obvodu se mˇen´ı mezi a . Poˇcet krok˚u souvis´ı s volbami oct, dec a lin, jak ukazuje n´asleduj´ıc´ı tabulka.
6
Kl´ıcˇ ov´e slovo Oct Dec Lin
V´yznam promˇenn´e Nkroku poˇcet krok˚u na okt´avu poˇcet krok˚u na dek´adu celkov´y poˇcet krok˚u mezi poˇca´ teˇcn´ı a koncovou frekvenc´ı
Anal´yza pˇrechodn´ych dˇej˚u .TRAN [Tstart [dTmax]] [modifik´ atory] Pomoc´ı t´eto anal´yzy lze zkoumat pˇrechodn´e dˇeje. Jedn´a se o nejobecnˇejˇs´ı zp˚usob anal´yzy elektrick´ych obvod˚u. Na nez´avisl´e zdroje napˇet´ı a proud˚u lze aplikovat sˇirokou tˇr´ıdu testovac´ıch sign´al˚u. Anal´yza prob´ıh´a od cˇ asu t = 0 do cˇ asu t = tstop . Promˇenn´e Tstart, Tstep a dTmax ovlivˇnuj´ı pouze v´ystup dat. Promˇenn´a Tstep je krok v´ypisu. Krok v´ypoˇctu se mˇen´ı adaptivnˇe. Pokud je specifikov´ana promˇenn´a Tstart, data mezi nulou a hodnotou Tstart se neukl´adaj´ı. Parametrick´a anal´yza .STEP [PARAM] [LIN, OCT, DEC] [LIST Values] <Start> <Stop> <Step> Tento pˇr´ıkaz umoˇznˇ uje opakovan´e proveden´ı libovoln´e anal´yzy za souˇcasn´e zmˇeny jednoho nebo v´ıce parametr˚u obvodu. Je moˇzn´e mˇenit hodnoty nez´avisl´ych zdroj˚u napˇet´ı nebo proud˚u, hodnotu glob´aln´ıch parametr˚u a je moˇzn´e prov´adˇet teplotn´ı anal´yzu. Je moˇzn´e zvolit krokov´an´ı parametr˚u line´arn´ı, logaritmick´e a nebo je moˇzn´e hodnoty zadat v´ycˇ tem. Stejnosmˇern´a pˇrenosov´a funkce .TF V([, []) .TF I() Pomoc´ı tohoto pˇr´ıkazu lze nal´ezt napˇet’ovou odezvu v nˇejak´em uzlu v z´avislosti na zmˇenˇe napˇet´ı nez´avisl´eho zdroje.]
7
Kapitola 2 Ovl´ad´an´ı programu LTspice IV V tomto odstavci si pomoc´ı jednoduch´ych pˇr´ıklad˚u uk´azˇ eme pr´aci v grafick´em editoru sch´emat, ovl´ad´an´ı pr˚ubˇehu simulace a anal´yzu v´ysledk˚u. Vˇetˇsiu cˇ innost´ı v grafick´em editoru je moˇzn´e prov´est nˇekolika zp˚usoby. V dalˇs´ım textu bude popisov´ano ovl´ad´an´ı programu pomoc´ı hlavn´ıho menu programu. Moˇznosti ovl´a-d´an´ı programu pomoc´ı kl´avesov´ych zkratek nebo ikon z panelu n´astroj˚u jsou uvedeny v pozn´amk´ach po prav´em okraji str´anky.
2.1
Anal´yza pracovn´ıho bodu
Nejjednoduˇssˇ´ım zp˚usobem vyuˇzit´ı programu LTspice je v´ypoˇcet napˇet´ı a proud˚u ve stejnosmˇern´ych obvodech – anal´yza pracovn´ıho bodu. Anal´yza pracovn´ıho bodu je stejnosmˇern´e ˇreˇsen´ı elektrick´eho obvodu. Bˇehem v´ypoˇctu jsou vˇsechny kondenz´atory ignorov´any a vˇsechny c´ıvky zkratov´any. Obvykle je anal´yza pracovn´ıho bodu souˇca´ st´ı nˇekter´eho jin´eho typu anal´yzy. Bˇehem anal´yzy pracovn´ıho bodu jsou vypoˇcteny n´asleduj´ıc´ı veliˇciny. • Vˇsechna uzlov´a napˇet´ı v obvodu (proti referenˇcn´ımu uzlu). • Proudy a v´ykonov´e ztr´aty na vˇsech napˇet’ov´ych zdroj´ıch v obvodu. • Parametry tranzistor˚u a diod, pokud jsou v obvodu zapojeny. ˚ Pˇr´ıklad 2.1.1. Anal´yza stejnosmˇern´eho mustku Ve stejnosmˇern´em obvodu na obr´azku 2.1 urˇcete napˇet´ı na rezistoru R6 .
8
R1=200W R2=100W
R4=200W
+ -
U01=10V
R6=100W
R3=300W
R5=200W
Obr´azek 2.1: Sch´ema zapojen´ı stejnosmˇern´eho m˚ustku
2.1.1
Vytvoˇren´ı nov´eho obvodu
Po spuˇstˇen´ı programu LTspice IV je okno editoru neaktivn´ı stejnˇe jako ikony na panelu n´astroj˚u. Prvn´ım krokem je tedy otevˇren´ı existuj´ıc´ıho obvodu nebo zaloˇzen´ı nov´eho. Otevˇr´ıt nov´y model je moˇzn´e standardnˇe v´ybˇerem poloˇzky New Schematic z menu File.
2.1.2
Um´ıstˇen´ı souˇca´ stek
Z menu Edit vyberte poloˇzku Component. Objev´ı se dialogov´e okno Select Component Symbol. Vyberte poˇzadovanou souˇca´ stku ze seznamu a stisknˇete OK. Pokud potˇrebujete souˇca´ stku otoˇcit stisknˇete kombinaci kl´aves CTRL+R. Podobnˇe kl´avesov´a zkratka CTRL+E souˇca´ stku zrcadl´ı. Souˇca´ stku um´ıst´ıte kliknut´ım lev´eho tlaˇc´ıtka myˇsi. Stisknut´ım prav´eho tlaˇc´ıtka myˇsi ukonˇc´ıte umist’ov´an´ı souˇca´ stek.
2.1.3
nebo F2
Propojen´ı souˇca´ stek
Z menu Edit vyberte poloˇzku Draw Wire. Kliknˇete na pˇripojovac´ı bod prvn´ı souˇca´ stky pˇresuˇnte kurzor na pˇripojovac´ı bod druh´e souˇca´ stky a znovu kliknˇete.
nebo F3
Kdyˇz chcete vodiv´emu spoji pˇriˇradit n´azev (label) kliknˇete na vodiv´y spoj prav´ym tlaˇc´ıtkem myˇsi a zvolte poloˇzku Label Net.
nebo F4
9
2.1.4
Uzemnˇen´ı obvodu
V kaˇzd´em sch´ematu mus´ı b´yt alespoˇn jeden uzel oznaˇcen´y jm´enem 0“. V programu LTspice to lze jednoduˇse prov´est ” uzemnˇen´ım dan´eho uzlu. Je vˇsak tˇreba si uvˇedomit, zˇ e program LTspice ch´ape zem jako referenˇcn´ı bod, v˚ucˇ i kter´emu poˇc´ıt´a vˇsechna napˇet´ı v nez´avisl´ych uzlech.
2.1.5
nebo G
Editace souˇca´ stek
Po kliknut´ı prav´ym tlaˇc´ıtkem na vybranou souˇca´ stku se vˇzdy objev´ı dialogov´y box, kde je moˇzn´e nastavit parametry a vlastnosti souˇca´ stky.
2.1.6
Maz´an´ı souˇca´ stek
Chcete-li smazat souˇca´ stku vyberte z menu Edit volbu Delete. Po vybr´an´ı t´eto volby se objev´ı symbol n˚uzˇ ek a po kliknut´ı lev´ym tlaˇc´ıtkem se vybran´a souˇca´ stka smaˇze.
2.1.7
V´ysledn´e sch´ema obvodu v programu LTspice R1
N4
N1
200 R2
R4 200
V1
R6 N2
N3 100
10 R3
R5
300
200
10
nebo F5
2.1.8
Spouˇstˇen´ı anal´yzy pracovn´ıho bodu
• Z menu Simulate vyberte pˇr´ıkaz Edit simulation cmd. • V dialogov´em boxu kliknˇete na z´aloˇzku DC op pnt. • Stisknˇete tlaˇc´ıtko OK. • Z menu Simulate vyberte pˇr´ıkaz Run, probˇehne anal´yza a zobraz´ı se okno s v´ysledky. • Kdyˇz kliknete na libovoln´y uzel nebo souˇca´ stku objev´ı se pˇr´ısluˇsn´a hodnota napˇet´ı nebo proudu ve stavov´e ˇra´ dce.
2.1.9
Pozn´amky
Nekorektn´ı obvody Pˇri anal´yze pracovn´ıho bodu je nezbytn´e zajistit, aby obvod nebyl zad´an nekorektnˇe. Jeden z pˇr´ıklad˚u nekorektn´ıho zad´an´ı obvodu je uveden na obr´azku 2.2. V tomto pˇr´ıpadˇe, anal´yza pracovn´ıho bodu v programu LTspice selˇze. Pouˇzit´a pravidla pro v´ypoˇcet pracovn´ıho bodu neumoˇznˇ uj´ı z´ısk´an´ı spr´avn´eho v´ysledku.
Obr´azek 2.2: Pˇr´ıklad nekorektn´ıho obvodu Orientace souˇca´ stek Kaˇzd´a souˇca´ stka m´a oˇc´ıslovan´e svoje v´yvody. Poˇrad´ı v´yvod˚u definuje orientaci proudu souˇca´ stkou, v LTspicu je vˇzdy uvaˇzov´an proud od v´yvodu s niˇzsˇ´ım indexem k v´yvodu s vyˇssˇ´ım indexem. Orientaci souˇca´ stky lze ovˇeˇrit dokud nen´ı zapojena do obvodu. Kdyˇz um´ıst´ıte kurzor myˇsi nad nezapojen´y v´yvod ve stavov´em ˇra´ dku se objev´ı cˇ´ıslo uzlu. Na obr´azc´ıch 2.3 a 2.3 je demonstrov´an vliv vnitˇrn´ı orientace souˇca´ stky. Pˇrestoˇze oba obvody vypadaj´ı na prvn´ı pohled stejnˇe znam´enko u proudu I(R2 ) se liˇs´ı. Rozd´ıl je zp˚usoben jinou orientac´ı rezistoru R1 . Na druh´em obr´azku je rezistor R1 otoˇcen o 180◦ .
11
Obr´azek 2.3: Anal´yza pracovn´ıho bodu - orientace proud˚u
Obr´azek 2.4: Anal´yza pracovn´ıho bodu - orientace proud˚u
2.1.10
Pˇr´ıklady
• V zadan´em obvodu urˇcete vˇsechna uzlov´a napˇet´ı.
R1=200W R2=100W
R4=200W
+ -
U01=10V I1=5mA R3=300W
12
R5=200W
• Urˇcete hodnotu napˇet´ı na kolektoru tranzistoru v zadan´em zesilovaˇci se spoleˇcn´ym emitorem.
Cin
480W Rc Cout
Rb1 10kW
U02 3.3mF
3.3mF U01
2.2
12V Re 10W
Rb2 1kW
Rz 4kW
Parametrick´a anal´yza pracovn´ıho bodu
Parametrick´a anal´yza je opakovan´y v´ypoˇcet operaˇcn´ıho bodu, za souˇcasn´e zmˇeny nˇekter´eho parametru obvodu. Zmˇena parametru m˚uzˇ e b´yt line´arn´ı, logaritmick´a anebo m˚uzˇ ou b´yt hodnoty parametru zad´any tabulkou. V obvodu na obr´azku 2.1 si m˚uzˇ eme poloˇzit ot´azku, jak se bude mˇenit proud rezistorem R6 , jestliˇze se bude mˇenit napˇr´ıklad hodnota odporu R2 (vyvaˇzov´an´ı m˚ustku). K vyˇreˇsen´ı tohoto probl´emu je potˇreba prov´est ve sch´ematu z pˇr´ıkladu 2.1.1 nˇekolik zmˇen. Jestliˇze chceme mˇenit hodnotu rezistoru R2 , je zapotˇreb´ı konkr´etn´ı hodnotu odporu rezistoru R2 nahradit glob´aln´ım parametrem.
2.2.1
Definice glob´aln´ıho parametru
• Ve sch´ematu kliknˇete prav´ym tlaˇc´ıtkem na hodnotu souˇca´ stky R2 , objev´ı se dialogov´y box pro zad´an´ı hodnoty. • Do tohoto dialogov´eho boxu napiˇste { R }. (Pozn. Jm´eno parametru mus´ı b´yt ve sloˇzen´ych z´avork´ach. • Stisknˇete tlaˇc´ıtko OK.
2.2.2
Pˇr´ıprava parametrick´e anal´yzy
Pro spuˇstˇen´ı parametrick´e anal´yzy je nezbytn´e pouˇz´ıt direktivu LTspice .STEP (viz kapitola Jak LTspice pracuje). • Z menu Edit vyberte poloˇzku Spice directive. • Do dialogov´eho boxu napiˇste .STEP PARAM R 10 500 10. 13
• Stisknˇete OK, vyberte vhodn´e m´ısto ve sch´ematu a kliknut´ım lev´eho tlaˇc´ıtka myˇsi um´ıstˇete direktivu.
2.2.3
Spuˇstˇen´ı simulace
• Z menu Simulate vyberete poloˇzku Run, objev´ı se dialogov´y box s v´ysledky. • Ze seznamu veliˇcin vyberte I(R6) a stisknˇete OK.
2.2.4
V´ysledky 2 0 -2
IR6[mA] -4 -6 -8 -10 10
60
110
160
210
260
310
360
410
460
R6 [W]
2.3
Stejnosmˇern´a anal´yza
Stejnosmˇern´a anal´yza je velmi podobn´a parametrick´e anal´yze pracovn´ıho bodu. Umoˇznˇ uje zjistit chov´an´ı obvodu v z´avislosti na zmˇenˇe napˇet´ı a proud˚u nez´avisl´ych zdroj˚u, glob´aln´ıch parametr˚u nebo parametr˚u model˚u. Pˇredpokl´adejme obvod m˚ustku z prvn´ıho pˇr´ıkladu. Pod´ıvejme se, jak vypad´a z´avislost proudu rezistorem R3 na napˇet´ı zdroje.
2.3.1
Nastaven´ı a spouˇstˇen´ı stejnosmˇern´e anal´yzy
Ve sch´ematu z prvn´ıho pˇr´ıkladu provedeme nˇekolik jednoduch´ych zmˇen. • Z menu Simulate vyberte poloˇzku Edit simulation cmd. • Dialogov´em boxu Simulation kliknˇete na z´aloˇzku DC Sweep. • Napiˇste V1 do poloˇzky Name. • Napiˇste -10 do poloˇzky Start Value, 10 do poloˇzky Stop Value a hodnotu 0.1 do poloˇzky Increment. Stisknˇete tlaˇc´ıtko OK. • Vyberte vhodn´e m´ısto pro um´ıstˇen´ı popisu anal´yzy a kliknut´ım lev´eho tlaˇc´ıtka myˇsi direktivu um´ıstˇete. 14
• Z menu Simulate vyberte pˇr´ıkaz Run. Po v´ypoˇctu se objev´ı dialogov´y box s v´ysledky. • Z dialogov´eho boxu vyberte veliˇcinu jej´ızˇ pr˚ubˇeh v´as zaj´ım´a.
2.3.2
Zobrazov´an´ı v´ysledku˚ DC anal´yzy
• Po dokonˇcen´ı v´ypoˇctu stejnosmˇern´e anal´yzy se objev´ı okno prohl´ızˇ eˇce pr˚ubˇeh˚u. • Kdyˇz ve sch´ematu kliknete na libovoln´y uzel, do okna prohl´ızˇ eˇce se pˇrid´a pr˚ubˇeh napˇet´ı v tomto uzlu (proti referenˇcn´ımu uzlu). Kliknut´ım na souˇca´ stku pˇrid´ate pr˚ubˇeh proudu skrze souˇca´ stku. • Kdyˇz chcete smazat nˇekter´y pr˚ubˇeh, vyberte poloˇzku Delete Traces z menu Plot Settings a kliknˇete na n´azev pr˚ubˇehu v horn´ı cˇ a´ sti okna prohl´ızˇ eˇce pr˚ubˇeh˚u.
15
napˇet´ı proud v´ykon (+Alt)
Pozn´amka: Kdyˇz kliknete na uzel, podrˇz´ıte tlaˇc´ıtko a pˇresunete na jin´y uzel, zobraz´ı se napˇet´ı mezi tˇemito uzly.
Je samozˇrejmˇe moˇzn´e mˇenit souˇcasnˇe v´ıce parametr˚u. Jako pˇr´ıklad vyuˇzit´ı t´eto moˇznosti, je moˇzn´e zm´ınit vykreslen´ı v´ystupn´ıch charakteristik bipol´arn´ıho tranzistoru.
R1 I1
Q1 NPN
10
6µA
V1
12V
.dc V1 0 12 0.1 I1 0 6uA 1uA
16
660 600
IB=600 mA
540 480
IB=500 mA
420
IB=400 mA
360
IC[A] 300
IB=300 mA
240 180
IB=200 mA
120
IB=100 mA
60 0
IB=0 mA
-60 0
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
UCE[V]
2.4
V´ypoˇcet stejnosmˇern´e pˇrenosov´e funkce
Tato anal´yza m˚uzˇ e b´yt uˇziteˇcn´a pˇri urˇcov´an´ı zisku zesilovaˇcu˚ , urˇcov´an´ı vstupn´ıch a v´ystupn´ıch odpor˚u atd. V´ypoˇcet se prov´ad´ı na z´akladˇe linearizovan´eho modelu v okol´ı pracovn´ıho bodu. Pˇr´ıklad: Vypoˇctˇete vstupn´ı odpor, v´ystupn´ı odpor a zisk dan´eho invertuj´ıc´ıho zesilovaˇce. R1
V1
1k
V-
V+
U1
V2
V3
10V
10V
out LT1001
V-
R2
V+
10k
R3 100Meg
0V
.tf V(out) V1
2.4.1
Simulace
• Vytvoˇrte nov´y soubor a nakreslete sch´ema. Operaˇcn´ı zesilovaˇc LT1001 m˚uzˇ ete naj´ıt ve sloˇzce Opamps.
17
• Model operaˇcn´ıho zesilovaˇce LT1001 mus´ı b´yt nap´ajen. Z v´yhodou lze toto prov´est pomoc´ı n´avˇesˇt´ı (viz obr´azek XXYY). • Bude uˇziteˇcn´e pˇriˇradit v´ystupu operaˇcn´ıho zesilovaˇce n´avˇesˇt´ı. Kliknˇete prav´ym tlaˇc´ıtkem na v´ystupn´ı svorku operaˇcn´ıho zesilovaˇce, objev´ı se kontextov´e menu. Z menu vyberte poloˇzku Label net a napiˇste out od edit boxu. • Z menu Simulate vyberte poloˇzku Edit Simulation Cmd, a kliknˇete na z´aloˇzku DC Transfer. • Napiˇste Vout do Output edit boxu a V1 do Source edit boxu. • Spust’te simulaci.
2.4.2
Cviˇcen´ı
• Nakreslete voltamp´erovou charakteristiku diody. • Pˇredpokl´adejte obvod na obr´azku. Nakreslete z´avislost proudu IR z = f (Rz ). Pozn´ate, k jak´emu u´ cˇ elu by mohl obvod slouˇzit? R1=1kW
R2=1kW
U01=10V + R3=1kW
R4=1kW
RZ
2.5
Stˇr´ıdav´a anal´yza
Stˇr´ıdav´a anal´yza v programu LTspice IV je line´arn´ı anal´yza ve frekvenˇcn´ı oblasti. Lze tedy poˇc´ıtat frekvenˇcn´ı odezvu pro libovoln´y obvod. Je vˇsak tˇreba poznamenat, zˇ e v´ypoˇcet je zaloˇzen na linearizovan´em modelu v okol´ı pracovn´ıho bodu.
18
2.5.1
Kmitoˇctov´y filtr - vytvoˇren´ı obvodu
• Spust’e LTspice IV a vytvoˇrte nov´e sch´ema. • Z menu Edit vyberte poloˇzku Component, objev´ı se dialogov´y box Select Component Symbol. • Ze seznamu vyberte poloˇzku Voltage. Um´ıstˇete zdroj a kliknˇete na nˇej prav´ym tlaˇc´ıtkem. Objev´ı se dialogov´y box Independent Voltage Source. • Vyberte volbu Advanced. • Napiˇste cˇ´ıslo 0 do edit boxu DC Value, cˇ´ıslo 1 do AC Value edit boxu a cˇ´ıslo 0 do AC Phase edit boxu, stisknˇete tlaˇc´ıtko OK. • Um´ıstˇete napˇet’ov´y zdroj a pˇripojte ke zbytku obvodu (viz obr´azek XXYY).
2.5.2
Nastaven´ı a spouˇstˇen´ı stˇr´ıdav´e anal´yzy
• Z menu Simulate vyberte poloˇzku Edit simulation cmd. • V dialogov´em boxu vyberte z´aloˇzku AC Sweep. • Napiˇste cˇ´ıslo 10 do edit boxu Number of points per octave, cˇ´ıslo 0.1 do edit boxu Start Frequency a cˇ´ıslo 10Meg do dialogov´eho boxu Stop frequency, potom stisknˇete tlaˇc´ıtko OK. • Na vhodn´e m´ısto ve sch´ematu um´ıstˇete direktivu LTspicu. • Spust’te simulaci.
19
2.6
Pˇrechodov´a anal´yza
Stejnosmˇern´a i stˇr´ıdav´a anal´yza, prob´ıran´e v pˇredchoz´ıch kapitol´ach, jsou pouˇziteln´e pouze v obvodech s ust´alen´ymi stavy. Nyn´ı se pod´ıv´ame na obvody v neust´alen´em stavu a na posledn´ı typ anal´yzy v programu LTspice – pˇrechodovou anal´yzu. Za pˇrechodn´y stav lze oznaˇcit stav, kdy v obvodu v ust´alen´em stavu dojde ke zmˇenˇe a vznikne nov´y obvod, kter´y m´a nov´y ust´alen´y stav. Tato zmˇena nen´ı okamˇzit´a a tento stav mezi lze oznaˇcit jako pˇrechodn´y. Zmˇenou v obvodu m˚uzˇ e b´yt zmˇena aktivn´ıho cˇ i pasivn´ıho prvku, nebo topologick´a zmˇena obvodu. Dalˇs´ı podm´ınkou vzniku pˇrechodn´eho jevu v obvodu je pˇr´ıtomnost prvku schopn´eho akumulovat energii, tedy existence spojit´e (stavov´e) veliˇciny.
2.6.1
Filtr typu doln´ı propust – anal´yza v cˇ asov´e oblasti
• Ve schematick´em editoru nakreslete obvod na obr´azku. Jako zdroj pouˇzijte nez´avisl´y zdroj napˇet´ı. • M´ısto sp´ınaˇce a stejnosmˇern´eho napˇet’ov´eho zdroje lze pouˇz´ıt pulsn´ı napˇet’ov´y zdroj. Kliknˇete prav´ym tlaˇc´ıtkem myˇsi na napˇet’ov´y zdroj a v dialogov´em boxu vyberte moˇznost Pulse ze seznamu Functions. • Nastavte parametry napˇet’ov´eho zdroje podle n´ızˇ e uveden´e tabulky. Parametr Hodnota Vinitial 0 Von 10 Tdelay 0 Trise 0.1n Tfall 0.1n Ton 0.1 Tperiod 0 Ncykles 0 Nastaven´ı a spouˇstˇen´ı pˇrechodov´e anal´yzy • Z menu Simulate vyberte pˇr´ıkaz Edit simulation cmd. • V dialogov´em oknˇe Simulation, na z´aloˇzce Transient nastavte parametry simulace Stop time = 10m, Time to start saving data = 0 a Maximum timestep = 1u. • Spust’te simulaci. 20
2.6.2
Modelov´an´ı cˇ asovˇe rˇ´ızen´eho sp´ınaˇce
Jak v´ıme jednou z podm´ınek existence pˇrechodov´eho jevu v obvodu je zmˇena ovlivˇnuj´ıc´ı stavovou veliˇcinu – nejˇcastˇeji skokov´a. Ve sch´ematick´em zn´azornˇen´ı elektrick´ych obvod˚u je toto pomˇernˇe cˇ asto ˇreˇseno um´ıstˇen´ım ”ˇcasovˇe ˇr´ızen´eho sp´ınaˇce”. V programu LTspice je nutn´e tento sp´ınaˇc modelovat jin´ymi dostupn´ymi zp˚usoby. Doch´az´ı-li ke skokov´e zmˇenˇe vstupn´ıho napˇet´ı, lze pouˇz´ıt u stejnosmˇern´ych obvod˚u zdroj s pulsn´ım pr˚ubˇehem. Univerz´alnˇejˇs´ım zp˚usobem je vyuˇzit´ı napˇet´ım nebo proudem ˇr´ızen´eho sp´ınaˇce. Pˇr´ıklad: Stanovte pr˚ubˇeh proudu induktorem. t=0s
R=10W
C=50µF
L=31,25mH
I0=2A
Vytvoˇren´ı obvodu • V editoru nakreslete obvod dle obr´azku - zat´ım bez sp´ınaˇce. Jako zdroj pouˇzijte nez´avisl´y zdroj proudu. Nezapomeˇnte na uzemnˇen´ı. • Kliknˇete prav´ym tlaˇc´ıtkem na proudov´y zdroj a nastavte DC value na hodnotu 2. Obdobn´ym zp˚usobem zadejte parametry pasivn´ıch souˇca´ stek. • M´ısto ”ˇcasovˇe rˇ´ızen´eho sp´ınaˇc”vloˇzte do obvodu napˇet´ım (resp. proudem) ˇr´ızen´y sp´ınaˇc. • K tomuto sp´ınaˇci pˇripoj´ıme nez´avisl´y zdroj napˇet´ı (resp. proudu). Zdroj uzemnˇete. Pomoc´ı prav´eho tlaˇc´ıtka myˇsi otevˇrete dialog vlastnost´ı zdroje a nastavte parametry pulsn´ıho zdroje dle pˇredchoz´ıho pˇr´ıkladu.
21
Pozn´amka: Budeme pouˇz´ıvat napˇet´ım rˇ´ızen´y sp´ınaˇc. Princip je ale stejn´y i v pˇr´ıpadˇe proudem rˇ´ızen´eho sp´ınaˇce.
• Nyn´ı je nutn´e ke sp´ınaˇci vytvoˇrit nov´y model pomoc´ı spice direktivy .model MYSW SW(Vt=1), kde MYSW je n´azev modelu, SW je typ souˇca´ stky. Parametr Vt reprezentuje hodnotu napˇet´ı, pˇri kter´e sp´ınaˇc zareaguje a sepne. Model je moˇzn´e doplnit jeˇstˇe dalˇs´ımi parametry, napˇr. Ron a Roff, coˇz jsou ekvivalentn´ı odpor sepnut´eho sp´ınaˇce a odpor rozepnut´eho sp´ınaˇce. Jsou-li tyto hodnoty vynech´any, pouˇz´ıv´ame model ide´aln´ıho sp´ınaˇce. Parametr Ron by mˇel b´yt vyuˇz´ıv´an kv˚uli nastaven´ı velmi mal´eho odporu pˇri sepnut´em stavu, kter´ym nedojde ke zkreslen´ı v´ysledk˚u v˚ucˇ i v´ypoˇct˚um. • Kliknˇete prav´ym tlaˇc´ıtkem na sp´ınaˇc a nastavte hodnotu Value na MYSW (n´azev modelu). Nastaven´ı a Spuˇstˇen´ı anal´yzy • Z menu Simulate vyberte opˇet pˇr´ıkaz Edit simulation cmd. • V dialogov´em oknˇe Simulation, na z´aloˇzce Transient nastavte parametry simulace obdobnˇe jako v pˇredchoz´ım pˇr´ıkladu. Poloˇzku Stop time nastavte na hodnotu 30 ms. Hodnota Maximum timestep m˚uzˇ e z˚ustat pr´azdn´a, cˇ asov´y krok pak bude nastaven automaticky. Nebude-li vyhovovat nech´a se zmˇenit.
+V
• V´ysledn´y obvod by mˇel vypadat pˇribliˇznˇe jako obvod na n´asleduj´ıc´ım obr´azku. V1
MYSW S1
I1 R1 2
+V
10
C1
PULSE(0 10 0 0.1n 0.1n 0.1) L1 31.25m
50µ
.tran 0 30m 0 .model MYSW SW(Vt=1)
• Spust’te simulaci pomoc´ı menu (Simulate pˇr´ıkaz Run) nebo pomoc´ı ikonky na panelu n´astroj˚u.
22
Zobrazen´ı v´ysledku˚ • Pokud m´ate obvod spr´avnˇe zadan´y a vytvoˇren´y, probˇehne anal´yza a otevˇre se okno prohl´ızˇ eˇce pr˚ubˇeh˚u. • Pomoc´ı myˇsi zobrazte pr˚ubˇeh proudu induktorem. Pr˚ubˇeh si m˚uzˇ ete zkontrolovat s n´asleduj´ıc´ım grafem. 2.0 I(L1) 1.8 1.6 1.4 1.2
I [A] 1.0 0.8 0.6 0.4 0.2 0.0 0
3
6
9
12
15
18
21
24
27
30
t [ms]
2.6.3
Nenulov´e poˇca´ teˇcn´ı podm´ınky
M´ate-li obvod s nenulovou poˇca´ teˇcn´ı podm´ınkou stavov´e veliˇciny, simuluje se to n´asleduj´ıc´ım zp˚usobem: • Do hodnoty pasivn´ıho prvku (induktoru, kapacitoru) pˇrip´ısˇete poˇca´ teˇcn´ı hodnotu stavov´e veliˇciny na tomto prvku. Tedy napˇr´ıklad u kapacitoru C1 z pˇredchoz´ıho pˇr´ıkladu o velikosti kapacity C1 = 50 µF zad´ate do parametr˚u souˇca´ stky do hodnoty value tento text 50u IC=2, kde IC=2 znamen´a poˇca´ teˇcn´ı hodnota stavov´e veliˇciny (u kapacitoru napˇet´ı uC ) je 2 (tedy 2V). • Do pˇr´ıkazu pro spuˇstˇen´ı anal´yzy mus´ıte jeˇstˇe na konec spice pˇr´ıkazu pˇripsat uic, coˇz je zkratka anglick´eho ”use initial conditions”. Cel´y pˇr´ıkaz pro spuˇstˇen´ı transient anal´yzy bude vypadat takto: .tran 0 30m 0 uic Jedn´a se o anal´yzu pˇrechodn´eho jevu na cˇ asov´em intervalu 0 aˇz 30ms s respektov´an´ım nenulov´ych poˇca´ teˇcn´ıch podm´ınek.
23
Kapitola 3 Modelov´an´ı vlastn´ıch souˇca´ stek ˇ ejˇs´ım pouˇz´ıv´an´ım programu LTspice a modelov´an´ım podobn´ych typ˚u obvod˚u Castˇ zjist´ıte, zˇ e cˇ a´ sti obvod˚u se opakuj´ı v r˚uzn´ych obvodech a liˇs´ı se pouze parametry. Tato situace m˚uzˇ e pob´ızet k myˇslence vytvoˇrit si takovouto cˇ a´ st jednou a pouˇz´ıvat ji v ostatn´ıch obvodech. K tomuto u´ cˇ elu je urˇcena n´asleduj´ıc´ı kapitola, kde si na pˇr´ıkladu ”ˇcasov´eho”sp´ınaˇce pouˇz´ıvan´eho v obvodech s pˇrechodov´ymi jevy uk´azˇ eme jak vytvoˇrit v LTspice svou vlastn´ı souˇca´ stku. K vytvoˇren´ı nov´e souˇca´ stky lze vyuˇz´ıt dvˇe z´akladn´ı techniky - Hiearchical Blocks a Subcircuits. V obou pˇr´ıpadech je souˇca´ stka reprezentov´ana nov´ym symbolem a obvodem, liˇs´ı se jen zp˚usob vytvoˇren´ı a forma z´apisu tohoto obvodu a tak´e nastaven´ı parametr˚u u symbolu. Dˇr´ıve neˇz pˇristoup´ıme k popisu tˇechto technik bude vhodn´e si vytvoˇrit adres´aˇre, kam posl´eze budeme moct vytvoˇren´e modely ukl´adat. Pochopitelnˇe lze vyuˇz´ıt v´ychoz´ı adres´aˇrovou strukturu programu LTspice, ale vlastn´ı adres´aˇr n´am pom˚uzˇ e v pˇr´ıpadn´e identifikaci naˇsich vlastn´ıch souˇca´ stek. Pokud jste neupravovali c´ılov´y adres´aˇr pˇri instalaci programu, mˇela by b´yt cesta k LTspice IV n´asleduj´ıc´ı: C:/Program Files/LTC/LTspiceIV/. V tomto adres´aˇri se standardnˇe nach´azej´ı dva podadres´aˇre examples a lib a nˇekolik soubor˚u. Vytvoˇrte si zde sv˚uj adres´aˇr (napˇr. Work) kam budete ukl´adat sv´a sch´emata. V adres´aˇri lib najdete adres´aˇr sym. V tomto adres´aˇri jsou soubory se symboly jednotliv´ych souˇca´ stek. Vytvoˇrte si zde adres´aˇr pro sv´e symboly - napˇr. MySym.
24
