Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží v Kopřivnici. Analýza rizik. Lokalita 10 Pod břehem. (Zakázkové číslo: )

MĚSTO KOPŘIVNICE

Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží v Kopřivnici

Analýza rizik Lokalita 10 – Pod břehem

(Zakázkové číslo: 4542 10 013) Výtisk č. 1 / 7

Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o. září 2011

Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim

Základní údaje: Smlouva o dílo č. 4/2010/OŽP Zakázkové číslo zhotovitele:

4542 10 013

Název akce:

Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží v Kopřivnici Lokalita 10 – Pod břehem

Objednatel:

město Kopřivnice Štefánikova 1163 742 21 Kopřivnice

IČO: DIČ:

00298077 CZ00298077

Odpovědný zástupce :

Ing. Josef Jalůvka starosta města

Kontaktní osoba :

Ing. Hynek Rulíšek vedoucí odboru životního prostředí

Telefonní spojení : E-mail:

+420 556 879 780 [email protected]

Zhotovitel :

Sdružení „Kopřivnice (II)“

(Sdružení firem Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o., BIOANALYTIKA CZ, s.r.o. a Josef Kroutil) Zastoupené vedoucím účastníkem sdružení Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o.

Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o. Píšťovy 820, 537 01 Chrudim III. zapsaná v obchodním rejstříku ve vložce C č. 1036 Krajského soudu v Hradci Králové IČO : DIČ :

15053695 CZ15053695

Bankovní spojení: Číslo účtu:

ČSOB Chrudim 272199033/0300

Zástupce ve věcech smluvních a technických:

Odpovědný řešitel:

2

Mgr. Pavel Vančura mobilní tel. : +420 602 460 994 e-mail : [email protected]

Ing. Josef Drahokoupil mobilní tel. : +420 602 460 991 E-mail : [email protected]

M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik


Rozdělovník: Výtisk č. 1 až 6: Výtisk č. 7:

4

město Kopřivnice Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o.



Seznam příloh: Úvod 1. 1. 1. 1.1.1. 1.1.2. 1.1.3. 1.1.4. 1. 2. 1.2.1. 1.2.2. 1.2.3. 1.2.4. 1.2.5. 2. 2.1. 2.1.1. 2.1.2. 2.1.3. 2.1.4. 2.2. 2.2.1. 2.2.1.1. 2.2.1.2. 2.2.1.3. 2.2.1.2. 2.2.1.4.1. 2.2.1.5.1. 2.2.1.5.2. 2.2.1.5.3. 2.2.1.5.4. 2.2.1.5.5. 2.2.2. 2.2.2.1. 2.2.2.2. 2.2.2.3. 2.2.2.4 2.2.2.5. 2.2.3. 2.2.4. 2.2.4.1. 2.2.4.2. 2.2.4.3. 2.2.4.4. 2.2.5. 2.2.6. 3. 3.1. 3.1.1. 3.1.2. 3.1.3. 3.1.3.1 3.1.3.2 3.2.

................................................................................................................................... 7 ................................................................................................................................... 9 Údaje o území ......................................................................................................... 11 Všeobecné údaje ................................................................................................................... 11 Geografické vymezení území................................................................................................ 11 Stávající a plánované využití území...................................................................................... 11 Základní charakterizace obydlenosti území .......................................................................... 13 Majetkoprávní vztahy ........................................................................................................... 13 Přírodní poměry zájmového území ....................................................................................... 16 Geomorfologické a klimatické poměry ................................................................................. 16 Geologické poměry ............................................................................................................... 17 Hydrogeologické poměry...................................................................................................... 18 Hydrologické poměry ........................................................................................................... 19 Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě ................................................................... 19 Průzkumné práce ................................................................................................... 20 Dosavadní prozkoumanost území ......................................................................................... 20 Základní výsledky dřívějších průzkumných prací na lokalitě ............................................... 20 Přehled zdrojů znečištění ...................................................................................................... 21 Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů ..................................... 22 Předběžný koncepční model znečištění ................................................................................ 22 Aktuální průzkumné práce .................................................................................................... 23 Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací ......................................................... 24 Geofyzikální průzkum .......................................................................................................... 25 Vrtné práce............................................................................................................................ 27 Vzorkařské práce .................................................................................................................. 28 Metodika a rozsah laboratorních analýz ............................................................................... 32 Hydrodynamické expresní zkoušky ...................................................................................... 33 Základní údaje, cíle HDZ ...................................................................................................... 33 Specifikace objektů pro HDZ ............................................................................................... 34 Technické podmínky realizace HDZ .................................................................................... 34 Postup realizace HDZ ........................................................................................................... 34 Kontrolní činnost .................................................................................................................. 35 Výsledky průzkumných prací ............................................................................................... 35 Interpretace geofyzikálních měření ....................................................................................... 35 Provedené vrtné práce ........................................................................................................... 36 Výsledky laboratorních analýz.............................................................................................. 38 Výsledky hydrodynamických zkoušek (čerpací a stoupací zkoušky) ................................... 44 Geodetické zaměření............................................................................................................. 44 Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění ................................................. 45 Posouzení šíření znečištění ................................................................................................... 47 Šíření znečištění v nesaturované zóně................................................................................... 47 Šíření znečištění v saturované zóně ...................................................................................... 50 Šíření znečištění povrchovými vodami ................................................................................. 53 Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace ............................ 54 Shrnutí šíření a vývoje znečištění ......................................................................................... 55 Omezení a nejistoty .............................................................................................................. 56 Hodnocení rizika .................................................................................................... 57 Identifikace rizik ................................................................................................................... 57 Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů .............................. 57 Základní charakteristika příjemců rizik ................................................................................ 57

Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice (aktualizovaný koncepční model) ................................................................................................................................... 57 Výčet reálných expozičních scénářů ..................................................................................... 58 Výpočet expozičních koncentrací podle jednotlivých expozičních cest ............................... 58 Hodnocení zdravotních rizik ................................................................................................. 59


5

Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim 3.2.1. 3.2.2. 3.3. 3.4. 3.5.

Hodnocení expozice .............................................................................................................. 59 Odhad zdravotních rizik ........................................................................................................ 61 Hodnocení ekologických rizik .............................................................................................. 63 Shrnutí celkového rizika ....................................................................................................... 63 Omezení a nejistoty .............................................................................................................. 63

4.

Doporučení nápravných opatření ......................................................................... 65 Doporučení cílových parametrů nápravných opatření .......................................................... 65 Doporučení postupu nápravných opatření ............................................................................ 65 5. Závěr a doporučení ................................................................................................ 68 Použitá literatura................................................................................................................................. 70 4.1. 4.2.

6



Seznam příloh: Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: Příloha č. 4: Příloha č. 5: Příloha č. 6: Příloha č. 7.1a: Příloha č. 7.2a: Příloha č. 7.1b: Příloha č. 7.2b: Příloha č. 7.3b: Příloha č. 8: Příloha č. 9.1.1: Příloha č. 9.1.2: Příloha č. 9.2: Příloha č. 9.3: Příloha č. 9.4: Příloha č. 9.5: Příloha č. 9.6: Příloha č. 10: Příloha č. 11: Příloha č. 12: Příloha č. 13: Příloha č. 14: Příloha č. 15.1: Příloha č. 15.2: Příloha č. 15.3: Příloha č. 16: Příloha č. 17: Příloha č. 18: Příloha č. 19: Příloha č. 20:

Situace zájmového území Geologické poměry Vodohospodářské poměry Situace zájmové lokality na podkladě základní mapy 1 : 10 000 Majetkové poměry Situace vrtných a průzkumných prací na podkladě leteckého snímku Situace geofyzikálních profilů na podkladě leteckého snímku Křivky magnetického pole Situace magnetometrických měření na podkladě leteckého snímku Seizmický hloubkový a odporový řez na profilu P320 Výsledky odporové tomografie na profilech P320 a P460 Geologická dokumentace vrtných prací Výsledky laboratorních analýz vzorků zemin Výsledky laboratorních analýz vzorků zemin Výsledky laboratorních analýz vzorků podzemních a povrchových vod Výsledky laboratorního stanovení obsahu pesticidů Výsledky laboratorních stanovení třídy vyluhovatelnosti Výsledky laboratorního stanovení ekotoxicity Přehledná situace výsledků laboratorních analýz na podkladě leteckého snímku Digitální model terénu na podkladě leteckého snímku Situace proudového pole podzemní vody v kvartérním kolektoru Model mocnosti navážky v metrech od terénu Územní plán města Kopřivnice - výřez zájmové oblasti Variantní řešení pro monitoring podzemních vod Vyhodnocení hydrodynamických zkoušek na hydrogeologickém vrtu HG10-3 Vyhodnocení hydrodynamických zkoušek na hydrogeologickém vrtu HG10-3 Vyhodnocení hydrodynamických zkoušek na hydrogeologickém vrtu HG10-3 Evidenční list geologických prací Toxikologické vlastnosti prioritních kontaminantů Protokoly o geodetickém zaměření objektů Fotodokumentace Certifikáty laboratorních analýz


7


Přehled použitých zkratek: Σ ClU TOL BTEX Uhlovodíky C10–C40 PAU PCB TOC Cl− NO2− NH4+ Fe, Fe2+, Fe3+ Mn2+ CHSKMn TK As Cd Crcelk Cr6+ Cu Hg Ni Pb Zn V MP HDZ ČZ SZ OEŠ MŽP LV U.S. EPA LCHSEZ

8

suma těkavé chlorované alifatické uhlovodíky těkavé organické látky monocyklické aromatické uhlovodíky nehalogenované - benzen, toluen, ethylbenzen a xyleny uhlovodíky obsahující 10 až 40 uhlíkových atomů v molekule polycyklické aromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly celkový organický uhlík chloridy dusitany amonné ionty železo, železo dvojmocné, železo trojmocné mangan dvojmocný chemická spotřeba kyslíku - manganistanová metoda těžké kovy arsen kadmium chrom celkový chrom šestimocný měď rtuť nikl olovo zinek vanad metodický pokyn hydrodynamické zkoušky čerpací zkouška stoupací zkouška odbor ekologických škod Ministerstvo životního prostředí list vlastnictví agentura životního prostředí USA lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží



Úvod Nástin problematiky, předmět zakázky Na základě smlouvy o dílo č. 4/2010/OŽP na zpracování projektu města Kopřivnice „Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží v Kopřivnici“ mezi objednatelem, městem Kopřivnice, a zhotovitelem, Sdružením „Kopřivnice (II)“ (Sdružení firem Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o., BIOANALYTIKA CZ, s.r.o. a Josef Kroutil, zastoupeném vedoucím účastníkem sdružení Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o.), zpracoval jmenovaný zhotovitel předloženou analýzu rizik. V průběhu průzkumných prací v období 2010–2011 došlo ke změně lokalizace tělesa skládky - viz kapitola 2.2.1.1. Metodika průzkumných prací vycházela z projektové dokumentace zpracované společností UNIGEO a.s., Ostrava ze srpna 2008. Předmětem průzkumných prací byl podrobný geologický průzkum lokality, zaměřený na určení rozsahu tělesa skládky a jeho složení a analýza rizik, jejíž součástí je posouzení vlivu deponovaných materiálů na životní prostředí a zdraví obyvatel. Riziková analýza byla zpracována v souladu se Zadávací dokumentací, podmínkami Operačního programu Životní prostředí, Oblast podpory 4.2 – Odstraňování starých ekologických zátěží a v souladu se závazným stanoviskem, vydaným dne 17.9.2008 pod č.j.: 60402/ENV/08. Analýza rizik byla dále vypracována ve smyslu Metodického pokynu Ministerstva životního prostředí České republiky z března 2011 (Metodický pokyn MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území). Předmětem díla, které bylo technicky definováno zpracovanými podklady a podrobněji vymezeno podmínkami v textové části zadávací dokumentace a výkazem výměr bylo: • Zpracování prováděcí projektové dokumentace. K prováděcí projektové dokumentaci bylo dne 6.8.2010 vydáno souhlasné stanovisko OEŠ MŽP pod č.j. 67574/ENV/10. • Geofyzikální průzkum. • Vrtné práce. • Vzorkařské a terénní práce. • Laboratorní analýzy. • Geodetické práce. • Zpracování analýzy rizik pro dané území. Realizační tým zhotovitele, přehled subdodavatelů Pro řešení zakázky v rozsahu byl zhotovitelem sestaven následující realizační tým: Vodní zdroje Ekomonitor spol. spol. s r.o. Odpovědný (statutární) zástupce:

Mgr. Pavel Vančura Ing. Miloš Čmelík Ing. Jiří Vala Ing. Josef Drahokoupil


9


Koordinátor projektu:

Ing. Petr Kubizňák

Řešitelé:

Mgr. Vojtěch Dobiáš Ing. Petr Kubizňák Ing. Dagmar Bartošová Mgr. Lucie Potočárová

Nositel odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oborech hydrogeologie a geologické práce – sanace (odpovědný řešitel): Ing. Josef Drahokoupil Vzorkovací a měřičské práce:

kolektiv pracovníků pod vedením Bc. Jaromíra Hrachoviny – vedoucího vzorkovací skupiny

BIOANALYTIKA CZ, s.r.o. Laboratorní analýzy: Kolektiv pracovníků pod vedením Ing. Evy Novotné, vedoucí zkušební laboratoře a jednatelky společnosti Josef Kroutil Vrtné práce: Kolektiv pracovníků pod vedením p. Josefa Kroutila, majitele firmy. Na plnění předmětu zakázky se dále podílely i další pracovníci výše uvedených společností. V rámci zpracování analýzy rizik byly zhotovitelem k subdodavatelským pracím využity subjekty uvedené v následující tabulce. Tabulka č. 1: Přehled subdodavatelů Pořadové číslo subdodav atele

Subdodavatel (obchodní firma nebo název/ obchodní firma nebo jméno a příjmení)

IČ (identifikační číslo)

1

GEONIKA, s.r.o.

48111767

2

Laboratoř M O R AV A s.r.o.

25399951

3

GEOKO J&K s.r.o.

28646142

4

Geodézie Krkonoše s.r.o.

49813081

5

GEOSTAR spol. s r.o.

13690337

Věcný podíl subdodavatele na plnění veřejné zakázky Geofyzikální práce Akreditované laboratorní analýzy dle příslušných platných norem Geodetické práce Geodetické práce Geologické práce a laboratorní analýzy dle příslušných platných norem

V rámci prováděných geologických prací byly provedené práce na předmětné lokalitě zaevidovány u České geologické služby – Geofondu ČR pod č. 2112/2010. Zájmová lokalita je na základě výsledků AR evidována v databázi SEKM, číslo zátěže 6939010. 10



1.

Údaje o území

1. 1.

Všeobecné údaje

1.1.1. Geografické vymezení území Zájmové území se nachází v extravilánu Větřkovic, cca 1 km JV od jejich středu. Katastrálně náleží do Vlčovic. Plocha leží na pravém břehu řeky Lubiny, na lokalitě zvané Velová. Zájmový prostor je tvořen údolní nivou rovinatého charakteru, která směrem k řece tvoří nápadný terénní stupeň o výšce 1–2 m, který byl zpevněn návozem. Nadmořská výška lokality dosahuje 308–312 m n. m. Řeka Lubina protéká cca 10 m od tohoto terénního stupně, z terénní obhlídky je zřejmé, že dochází k částečnému zaplavování tohoto prostoru při povodňových stavech (na dřevinách v prostoru skládky a na břehu Lubiny jsou zachyceny odpady a části rostlin). Plocha bývalé skládky dle aktualizovaných výsledků průzkumu v období 2010–2011 činí cca 49 500 1 m2. Lokalizace a rozsah skládkového tělesa byl v průběhu prací změněn na základě geofyzikálního měření (viz kapitola 2.2.1.1.). Situace zájmového území je graficky znázorněna v přílohách č. 1 a č. 4. Fotodokumentace je součástí přílohy č. 19. Správní zařazení zájmového území je uvedeno v tabulce č. 2: Tabulka č. 2: Správní zařazení zájmového území Kraj

Moravskoslezský

Okres

Nový Jičín

Obec s rozšířenou působností

Kopřivnice

Obec s pověřeným obecním úřadem

Kopřivnice

1.1.2. Stávající a plánované využití území Územní plán Kopřivnice byl vydán Zastupitelstvem města Kopřivnice na jeho 21. zasedání, konaném dne 17. 9. 2009, usnesením č. 437, účinnosti nabyl 6. 10. 2009 (pod č. jedn.:19/2009/SÚP&51852/2009/kvito). Dle výše uvedeného územního plánu je prostor jižní části zájmového území zařazen do plochy NS (neurbanizované-smíšené) a NL (neurbanizované-lesní) a je součástí prvku ÚSES – lokálního biokoridoru spojujícího lokální biocentra Mniší 1 a Vlčovice1/Větřkovice 4. Tento lokální biokoridor je součástí trasy po toku Lubiny (RBK část. chybějící, délka 1 900 m, břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše), dle neschválených Zásad územního rozvoje MS kraje označen jako regionální

1

viz diskuze k plošnému rozsahu v kapitole 2.2.3 M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

11


biokoridor RK 547. Typ biokoridoru je vodní/lesní modální, územním plánem je požadována dosadba porostů chybějících částí. Ostatní pozemky ve vymezeném zájmovém území jsou zemědělsky obhospodařované (plocha NZ – neurbanizované zemědělské pozemky). Výřez zájmové oblasti hlavního výkresu územního plánu je uveden v příloze č. 13. Přehled stávajícího a plánovaného využití kontaminovaného území a přilehlého okolí Zájmová lokalita se nachází minimálně 300 m od trvalé obytné zástavby (nejbližší obytná zástavba se nachází cca 300–400 m severním a severovýchodním směrem, tedy proti směru proudění podzemních vod). Lokalita není oplocena, je volně přístupná a v současné době je využívána jako kosená louka pro získávání píce. Žádná změna využití vlastní lokality se do budoucna neplánuje. Ze severní strany ke skládce přiléhají zemědělsky obhospodařované pozemky (pole, v současné době s kukuřicí), do jehož jižní části vymezený prostor skládky okrajově zasahuje. Pozemky podél západní a jižní strany skládky jsou zalesněné. Zájmový prostor je volně přístupný. Na lokalitu je možný přístup z polní cesty (od severu, i od jihu podél řeky). Ochrana přírody a krajiny Nejbližším velkoplošným chráněným územím je CHKO Beskydy, jejíž hranice se nachází cca 6 km JV směrem od zájmové lokality. Nejbližšími maloplošně chráněnými územími je NPP Šipka (vápencové skalky s archeologickými nálezy ve Štramberku), PP Váňův kámen na úbočí Bílé hory a PP Travertinová kaskáda v Tiché. Ve vzdálenosti cca 1,7 km jižně od zájmového prostoru prochází hranice přírodního parku Podbeskydí (rozloha 12 800 ha). Na území Kopřivnice byly nařízením vlády č. 371/2009 Sb. zařazeny do seznamu Evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 dvě lokality. Jedná se o lokalitu Červený kámen, která zahrnuje území vrchu „Pískovna“ a části lesních komplexů severního svahu Červeného kamene a dále o lokalitu Štramberk, která mimo jiné zahrnuje území Bílé hory. Jižní částí zájmového území prochází lokální biokoridor spojujícího lokální biocentra Mniší 1 a Vlčovice1/Větřkovice 4. Tento lokální biokoridor je součástí trasy po toku Lubiny (RBK částečně chybějící, délka 1 900 m, břehové porosty Lubiny; klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše. Typ biokoridoru je vodní/lesní modální, územním plánem je požadována dosadba porostů chybějících částí. Jižní část lokality nad výše uvedeným lokálním biokoridorem je součástí lokálního biocentra Větřkovice 1/Vlčovice 4 (celková plocha 12,3 ha, typ- lesní modální, břehové porosty Lubiny: klen, mléč, dub, lípa, habr, jasan, olše). Ochrana vodních zdrojů Lokalita nezasahuje do ochranných pásem vodních zdrojů ani se v její blízkosti ochranná pásma vodních zdrojů nevyskytují.

12



1.1.3. Základní charakterizace obydlenosti území Kopřivnice se nachází v Moravskoslezském kraji, okrese Nový Jičín. V městě Kopřivnici bylo k datu 31. 12. 2010 evidováno 22 892 obyvatel, z čehož bylo 49,18 % mužů (11 259) a 50,82 % žen (11 633). Průměrný věk obyvatelstva je 38,6 let (muži 37,4 let, ženy 39,7 let). Město Kopřivnice zahrnuje Kopřivnici a 3 místní části - Lubina, Mniší a Vlčovice. Do správního obvodu města Kopřivnice, jako obce s rozšířenou působností, dále patří města Štramberk a Příbor a obce Kateřinice, Mošnov, Petřvald, Skotnice, Trnávka, Závišice a Ženklava. Zájmové území se nachází v neurbanizovaném prostoru, nejbližší souvislá obytná zástavba se nachází cca 300–400 m severně a severovýchodně od vymezeného zájmového prostoru v příloze č. 4 (leží však proti předpokládanému směru proudění podzemních vod). Lokalita je volně přístupná, je zde tedy možný volný pohyb osob, nicméně těleso skládky není v současnosti v terénu patrné, pohyb osob na vlastní ploše skládky lze označit pouze za nahodilý (náhodní návštěvníci, zemědělci obhospodařující pozemky). 1.1.4. Majetkoprávní vztahy V následujících tabulkách č. 3 a 4 jsou uvedeny majetkoprávní vztahy pozemků v předmětném území. Majetkové poměry jsou uvedeny v příloze č. 5. Většina pozemků se nachází v katastrálním území 783901 Vlčovice, několik jich pak zasahuje do katastrálního území 687987 Větřkovice u Lubiny. Tabulka č. 3: Majetkoprávní vztahy Parcelní Výměra Druh pozemku číslo (m2) k. ú. Vlčovice 783901 Lesní pozemek 2 273 837 838/1

1 074

838/2

2 605

840/1 840/2 840/3 840/4 840/5 842/1 842/2 842/3 842/4 848/1

1 535 3 272 600 1 065 1 128 5 141 2 108 10 730 1 990 15 059

848/2

1 500

848/3 855/7

600 278

Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Lesní pozemek Orná půda Orná půda Trvalý travní porost Ostatní plocha Lesní pozemek

LV

Vlastník

Adresa

202 202 40 194 40 202 40 194 194 467

SJM Ing. Josef Hajda a Alice Hajdová SJM Ing. Josef Hajda a Alice Hajdová SJM Ing. Josef Hajda a Alice Hajdová Helena Káňová Helena Káňová Pavel Zátopek Antonín Kladiva Pavel Zátopek Helena Káňová Pavel Zátopek Antonín Kladiva Antonín Kladiva Michal Klusák

Tvorkovských 888/10, Mariánské Hory, Ostrava 709 00 Tvorkovských 888/10, Mariánské Hory, Ostrava 709 00 Tvorkovských 888/10, Mariánské Hory, Ostrava 709 00 Haškova 1234/18, Hradec Králové 500 02 Haškova 1234/18, Hradec Králové 500 02 Vlčovice 95, Kopřivnice, Vlčovice 742 21 Trojanovice 465, Trojanovice, 744 01 Vlčovice 95, Kopřivnice, Vlčovice 742 21 Haškova 1234/18, Hradec Králové 500 02 Vlčovice 95, Kopřivnice, Vlčovice 742 21 Trojanovice 465, 744 01 Trojanovice 465, 744 01 Lubina 309, Kopřivnice, Lubina, 742 21

467

Michal Klusák

Lubina 309, Kopřivnice, Lubina, 742 21

483 483 483

467 Michal Klusák 10001 Město Kopřivnice

Lubina 309, Kopřivnice, Lubina, 742 21 Štefánikova 1163/12, Kopřivnice, 742 21


13

Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim Parcelní Výměra Druh pozemku LV Vlastník Adresa číslo (m2) 597 Ostatní plocha 10001 Město Kopřivnice Štefánikova 1163/12, Kopřivnice, 742 21 926 14 677 Lesní pozemek 10001 Město Kopřivnice Štefánikova 1163/12, Kopřivnice, 742 21 990/2 k. ú. Větřkovice u Lubiny 687987 SJM Stanislav Krupica a Lubina 263, Kopřivnice, Lubina, 742 21 6 289 Lesní pozemek 774 916/12 Pavla Krupicová Květinová 449/3, Kopřivnice, 742 21 35 Lesní pozemek 767 Zdeněk Svoboda 916/16 Květinová 449/3, Kopřivnice, 742 21 1 146 Lesní pozemek 767 Zdeněk Svoboda 921/4 Miroslav Křístek 1/2 Lubina 358, Kopřivnice, 742 21 143 Lesní pozemek 156 921/5 Zdeněk Křístek 1/2 Lubina 359, Kopřivnice, 742 21 Miroslav Křístek 1/2 Lubina 358, Kopřivnice, 742 21 15 Lesní pozemek 156 921/6 Zdeněk Křístek 1/2 Lubina 359, Kopřivnice, 742 21 Mléčná farma Lubina, 7 751 Orná půda 737 Lubina 525, Kopřivnice, 742 21 982/8 spol. s ro. Miroslav Křístek 1/2 Lubina 358, Kopřivnice, 742 21 5 614 Orná půda 156 982/9 Zdeněk Křístek 1/2 Lubina 359, Kopřivnice, 742 21 Miroslav Křístek 1/2 Lubina 358, Kopřivnice, 742 21 266 Orná půda 156 982/10 Zdeněk Křístek 1/2 Lubina 359, Kopřivnice, 742 21 Mléčná farma Lubina, 9 838 Orná půda 737 Lubina 525, Kopřivnice, 742 21 982/12 spol. s ro. 2 226 Orná půda 767 Zdeněk Svoboda Květinová 449/3, Kopřivnice, 742 21 982/14 1 699 Orná půda 767 Zdeněk Svoboda Květinová 449/3, Kopřivnice, 742 21 982/15 1 843 Orná půda 767 Zdeněk Svoboda Květinová 449/3, Kopřivnice, 742 21 982/16 Miroslav Křístek 1/2 Lubina 358, Kopřivnice, 742 21 4 543 Orná půda 156 982/17 Zdeněk Křístek 1/2 Lubina 359, Kopřivnice, 742 21 755 Orná půda 767 Zdeněk Svoboda Květinová 449/3, Kopřivnice, 742 21 982/19 1 248 Orná půda 767 Zdeněk Svoboda Květinová 449/3, Kopřivnice, 742 21 982/20 22 059 Orná půda 767 Zdeněk Svoboda Květinová 449/3, Kopřivnice, 742 21 982/21 Mléčná farma Lubina, 849 Orná půda 737 Lubina 525, Kopřivnice, 742 21 982/52 spol. s ro. Miroslav Křístek 1/2 Lubina 358, Kopřivnice, 742 21 1 456 Orná půda 156 982/53 Zdeněk Křístek 1/2 Lubina 359, Kopřivnice, 742 21 SJM Stanislav Krupica a 1 281 Orná půda 774 Lubina 263, Kopřivnice, Lubina, 742 21 982/54 Pavla Krupicová SJM Stanislav Krupica a 130 Orná půda 774 Lubina 263, Kopřivnice, Lubina, 742 21 982/55 Pavla Krupicová Miroslav Křístek 1/2 Lubina 358, Kopřivnice, 742 21 2 676 Orná půda 156 982/58 Zdeněk Křístek 1/2 Lubina 359, Kopřivnice, 742 21 Pozn.: některé parcely původně nebyly zapsány jako parcely katastru nemovitostí na LV (byly zapsány v době provádění průzkumných prací – parcely v k. ú. Vlčovice 783901 – p.č. 850, parcely v k.ú. Větřkovice u Lubiny 687987, p.č. 916/1, 921/4, 982/1), souhlasy se vstupy a prováděním prací se vztahovaly na jednotlivé níže uvedené parcely ve zjednodušené evidenci (původem z pozemkového katastru)

Tabulka č. 4: Tabulka parcel se souhlasy ve zjednodušené evidenci Parcelní Výměra číslo (m2) k. ú. Vlčovice 783901 PK 849/1 součástí 1 641 KN 850 14

LV

467

Vlastník

Michal Klusák

Adresa

Lubina 309, Kopřivnice, Lubina, 742 21


Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim Parcelní Výměra LV Vlastník číslo (m2) PK 849/2 součástí 2 625 467 Michal Klusák KN 850 PK 850 součástí 869 10001 Město Kopřivnice KN 850 k. ú. Větřkovice u Lubiny 687987 PK 844 součástí 12 208 810 Věra Matulová KN 982/1 PK 909/1 součástí 3 431 767 Zdeněk Svoboda KN 982/1 PK 909/2 součástí 12 430 293 Rostislav Sobotík KN 982/1 PK 909/3 SJM Pavel Raška a Anna součástí 2 549 306 Rašková KN 982/1 PK 916/1 součástí SJM Stanislav Krupica a 7 700 774 KN 916/1 a Pavla Krupicová 982/1 PK 916/2 součástí 6 028 293 Rostislav Sobotík KN 916/1 a 982/1 PK 917 součástí 755 767 Zdeněk Svoboda KN 982/1 PK 920/1 součástí 22 094 767 Zdeněk Svoboda KN 982/1 PK 920/2 součástí 21 325 293 Rostislav Sobotík KN 982/1 PK 920/3 SJM Pavel Raška a Anna součástí 6 910 306 Rašková KN 982/1 PK 921/1 součástí 2 989 767 Zdeněk Svoboda KN 982/1 a 921/4 PK 921/2 součástí Miroslav Křístek 1/2 4 687 156 KN 982/1 a Zdeněk Křístek 1/2 921/4 PK 921/3 Mléčná farma Lubina, součástí 849 737 spol. s r.o. KN 982/1 Miroslav Křístek 1/2 PK 922 1 471 156 součástí Zdeněk Křístek 1/2

Adresa Lubina 309, Kopřivnice, Lubina, 742 21 Štefánikova 1163/12, Kopřivnice, 742 21

Lubina 419, Kopřivnice, 742 21 Květinová 449/3, Kopřivnice, 742 21 Lubina 390, Kopřivnice, 742 21 Lubina 390, Kopřivnice, 742 21

Lubina 263, Kopřivnice, 742 21


Květinová 449/3, Kopřivnice, 742 21 Květinová 449/3, Kopřivnice, 742 21 Lubina 390, Kopřivnice, 742 21 Lubina 390, Kopřivnice, 742 21

Květinová 449/3, Kopřivnice, 742 21

Lubina 358, Kopřivnice, 742 21 Lubina 359, Kopřivnice, 742 21 Lubina 525, Kopřivnice, 742 21 Lubina 358, Kopřivnice, 742 21 Lubina 359, Kopřivnice, 742 21


15

Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim Parcelní číslo KN 982/1 PK 925 součástí KN 982/1 PK 926/1 součástí KN 982/1 PK 926/2 součástí KN 982/1 PK 927/1 součástí KN 982/1 PK 927/2 součástí KN 982/1 PK 977 součástí KN 982/1 PK 978 součástí KN 982/1 PK 979/2 součástí KN 982/1 PK 982 součástí KN 982/1

1. 2.

Výměra (m2)

LV

Vlastník

Adresa

640

767

Zdeněk Svoboda


2 226

767

Zdeněk Svoboda


9 838

737

Mléčná farma Lubina, spol. s r.o.


1816

767

Zdeněk Svoboda


6 314

737



5 614

156

Miroslav Křístek 1/2 Zdeněk Křístek 1/2

Lubina 358, Kopřivnice, 742 21 Lubina 359, Kopřivnice, 742 21

266

156



950

156



7 751

737



Přírodní poměry zájmového území

1.2.1. Geomorfologické a klimatické poměry Zájmová lokalita je podle Demka [1] součástí geomorfologického okrsku Libhošťská pahorkatina, která spadá do podcelku Příborská pahorkatina, celku Podbeskydská pahorkatina, která je součástí oblasti Západobeskydské podhůří v subprovincii Vnější Západní Karpaty a provincii Západní Karpaty. Regionálně spadá území do Alpsko-himalájského systému. Libhošťská pahorkatina se nachází ve střední části Příborské pahorkatiny. Jedná se o plochou pahorkatinu úpatního typu. Vyskytují se zde flyšové jílovce, jíly, pískovce slezského a žďánicko-podslezského příkrovu, dále pak vyvřeliny těšínitů, miocenní sedimenty a glacilakustrinní sedimenty sálského zalednění. Oblast je charakteristická svým erozně denudačním reliéfem s výraznými suky na odolnějších horninách, periglaciálními tvary, říčními terasami a širokými údolními nivami. Typická je také nízká míra zalesnění v tomto geomorfologickém okrsku, mezi lesními porosty pak převažují smrkové kultury. Podle Quitta [2] je zájmová lokalita součástí mírně teplé klimatické oblasti MT9. Průměrná červencová teplota dosahuje 17–18°C, průměrná lednová teplota je −3 až −4°C. Po období 140–160 dní v roce se průměrná denní teplota vyskytuje nad hodnotou 10 °C, 16



110–130 dní je teplota pod bodem mrazu. Sněhová pokrývka se v průměru drží na zemském povrchu po dobu 60–80 dní v roce. Úhrn srážek dosahuje hodnoty 650–750 mm/rok, přičemž většina srážek spadne ve vegetačním období (400–450 mm), v zimním období spadne v průměru 250–300 mm. 1.2.2. Geologické poměry Zájmová oblast se z pohledu regionální geologie nachází ve flyšovém pásmu Vnějších Západních Karpat. Horniny flyšového pásma jsou tvořeny příkrovy slezské a podslezské jednotky, které jsou nasunuty na autochtonní výplň miocenní předhlubně a dále na varijské podloží, které je tvořeno horninami Českého masívu. Varijské podloží je tvořeno hrušovickými vrstvami (namur A) svrchního karbonu v ostravském souvrství. Povrch těchto sedimentů (pískovce) se nalézá na úrovni cca −300 m n. m. Karbonské horniny jsou překryty horninami vněkarpatských příkrovů. Vněkarpatské příkrovy jsou zastoupeny frýdeckými vrstvami stupně turon–maastricht (svrchní křída) spadající do podslezské jednotky a dále souvrstvím bašským (stupeň apt–alb spodní křídy) a těšínsko-hradišťským (chlebovické vrstvy; apt–alb spodní křídy), které jsou součástí slezské jednotky. Frýdecké vrstvy jsou zastoupeny šedými vápnitými jílovci a občasným výskytem pískovců a slepenců. Bašské souvrství tvoří převážně pískovce, silicity, vápence a jílovce, přičemž horninami těšínsko-hradišťských vrstev jsou jílovce, pískovce, slepence a vápence. Mezozoické horniny vycházejí místy na povrch ve formě výchozů, většinou však zůstávají překryty kvartérním pokryvem, který dosahuje proměnlivé mocnosti. Složení kvartérních sedimentů je pestré – vyskytují se zde sedimenty geneze eolické, fluviální, deluviální, glacifluviální až po lakustrinní. Mezi nejrozšířenější kvartérní sedimenty patří naváté sprašové hlíny svrchního pleistocénu, dále pak písky a štěrky, kterým dalo vznik sálské zalednění Českého masívu ve středním pleistocénu. Na úbočí svahů se vyskytují deluviální sedimenty, které jsou zastoupeny hlinito-kamenitými sedimenty. V oblastech vodních toků se vyskytují sedimenty fluviálně podmíněné, jsou to obzvláště hlína, písek a štěrk holocenního stáří. Přirozený vrstevní sled sedimentů je místy narušen antropogenní aktivitou ve formě deponace navážek. Vlastní skalní podloží je na lokalitě tvořeno frýdeckými vrstvami podslezské jednotky (jílovce až prachovce). Kvartérní pokryv lokality (neovlivněný antropogenní činností) budují především holocenní fluviální písčité štěrky. Průzkumnými pracemi v minulosti [3] byly v zájmovém prostoru (pravý břeh Lubiny) provedeny nevystrojené vrty J-1 (západně od lokality) a J-2 (ve východním prostoru lokality). Sondami byly zastiženy u vrtu J-2 v úrovni 0,0–0,2 m navážky (beton), dále pak šedé, hrubé fluviální hlinito-písčité štěrky o mocnosti 0,4–1,4 m (nárůst k západu) a jílovce a prachovce v podloží. Průzkumem v roce 2010 byl sondami S10-2 a S10-3 zastižen křídový jílovec již na úrovni 3,5 m, resp. 3,0 m p.ú.t.


17


Upřesnění lokálních geologických poměrů zájmové lokality na základě výsledků provedených průzkumných prací Geologický profil průzkumných nevystrojených sond a vystrojených hydrogeologických vrtů je v nejsvrchnějších partiích (max. do 0,5 m) tvořen humózní vrstvou a hlínou. V nevystrojené sondě S10-1 byl pod humózní vrstvou jíl se střední plasticitou a pod ním vrstva navážky s jílem a úlomky cihel. Pod touto vrstvou se nacházel jílovito-písčitý štěrk s valouny. V nevystrojené sondě S10-2 byla pod humózní vrstvou vrstva navážky a jílu a podložní horninu tvořil mírně zvětralý jílovec. V nevystrojené sondě S10-3 se pod humózní vrstvou nacházela hlína s nízkou plasticitou, pod ní do hloubky 1,3 m jíl se střední a vysokou plasticitou, do 3 m byl profil tvořen jílovitým štěrkem a podložní horninou byl silně zvětralý jílovec. Křídového podloží dosáhly i nevystrojené sondy S10-4 a S10-5, kde byl jílovec ve 3 m. Nevystrojené sondy S10-6 až S10-9 a S10-11, které byly hloubeny do 3 m, se dostaly pouze do kvartérních štěrků. V sondě S10-10 byla do hloubky 2 m navážka a do 3 m hlína. Geologické poměry lokality jsou znázorněny v příloze č. 2, geologická dokumentace včetně geologického řezu je uvedena v příloze č. 8. 1.2.3. Hydrogeologické poměry Z hydrogeologického hlediska spadá oblast Kopřivnice do hydrogeologického rajonu 3213 – Flyš v mezipovodí Odry [4].

a

její

blízké

okolí

Podzemní voda je v oblasti soustředěna především na kvartérní sedimenty a svrchní část přípovrchového rozpojení flyšoidních sedimentů. Převládá především mělký oběh podzemní vody s volnou hladinou. Propustnost kvartérních sedimentů je průlinová, propustnost podložních hornin je průlino-puklinová. V nivě řeky Lubiny se vyskytuje průlinový kolektor holocenních fluviálních sedimentů údolních niv. Jsou to písčité hlíny a štěrky s nízkou až střední hodnotou transmisivity (2,2.10−5–2,3.10−4 m2/s). Kvartérní glacigenní sedimentace glacifluviálních písků, písčitých štěrků a písčitých tillů bazální morény vytváří lokální kolektory. Koeficient transmisivity se pro tyto kolektory pohybuje v řádu 1.10−5–1.10−4 m2/s. Sprašové hlíny, které jsou v nadloží, vykazují velmi nízké až nízké hodnoty transmisivity (s hodnotami 1.10−5–1.10−4 m2/s). Regionální izolátor (T 1.10−6–1.10−5 m2/s) v oblasti tvoří frýdecké vrstvy, které vyplňují centrální část a oblast okolo obce Mniší. Na jv.a jz. oblasti tvoří horské části převážně bašské souvrství a chlebovické vrstvy, které vykazují velmi nízké až nízké hodnoty transmisivity (s hodnotami 1.10−5–1.10−4 m2/s). Chemický typ podzemních vod je Ca-Mg-HCO3-SO4 s celkovou mineralizací 0,3–1 g/l. Zvodnění je na lokalitě soustředěno především na fluviální písčité štěrky říčních náplavů Lubiny. Podložní horniny frýdeckých vrstev tvoří izolátor. Jedná se o kolektor s volnou hladinou, s přímou hydraulickou spojitostí s povrchovou vodou v toku Lubiny a transmisivitou v rozmezí 2,2.10−4 až 2,3.10−4 m2/s. Dotace podzemní vody je především infiltrací z atmosférických srážek, podzemním přítokem a influkcí z toku Lubiny. Směr proudění podzemní vody se předpokládá k jihozápadu. Podzemní vody jsou drénovány řekou Lubinou. Hladina podzemní vody není z archivních prací známa, její úroveň bude přibližně odpovídat nadmořské výšce povrchové vody v toku Lubiny. Hladina podzemní vody byla průzkumnými pracemi v roce 2010 zastižena na úrovni 2,8–3,0 m p.ú.t. (sondy S10-3 a S102). 18



Upřesnění lokálních hydrogeologických poměrů zájmové lokality na základě výsledků provedených průzkumných prací V hydrogeologických vrtech HG10-1 byla hladina podzemní vody zastižena v 1,8 m a ve vrtu HG10-2 v 1,75 m ve vrstvě jílovitého štěrku. Ve vrtu HG10-3 byla hladina zastižena ve 3,3 m v hlinité poloze. Hydrodynamická zkouška byla prováděna na vrtu HG10-3. Výsledný koeficient filtrace zjištěný HDZ ve vrtu HG10-3 byl 1,7.10−4 m/s. Transmisivita byla 4,7.10−4 m2/s (HG10-3). Podle Jetela (1980) jsou okolní horniny dosti silně propustné. Situace proudového pole je znázorněna v příloze č. 11. 1.2.4. Hydrologické poměry Zájmové území je odvodňováno Lubinou, číslo hydrologického pořadí 2-01-01-137/0, která tvoří drenážní bázi pro povrchové a podzemní vody. Velikost dílčího povodí je 9,485 km2. Zájmové území spadá do úseku 17.–22. říčního kilometru. Oblast spadá pod povodí 3. řádu Odra po Opavu a oblast povodí Odry [4]. Lubina pramení v nadmořské výšce kolem 740 m na severozápadních svazích hory Radhošť v Moravskoslezských Beskydech, asi 1 km jihovýchodně od sedla Pindula. Celý následující tok pak, jen s menšími výchylkami, směřuje k severu. V rovinaté krajině asi 1,5 km severovýchodně od Košatky (místní část obce Stará Ves nad Ondřejnicí), se Lubina vlévá zprava do Odry. Celková délka toku je 37,1 km při velikosti povodí 194,1 km2. Průměrný dlouhodobý průtok na Lubině Qa ve vodoměrné stanici Petřvald je 1,96 m3/s a M – denní průtok Q355 odpovídá v daném profilu hodnotě 0,124 m3/s. Specifický odtok je podle mapy 1:500 000 Regiony povrchových vod v ČSR [5] v rozmezí 10–15 l/s/km2. Oblast spadá do regionu III-A-4-d, který představuje region středně vodný, s velmi malou retenční schopností a vysokým koeficientem odtoku. Lokalita se podle Základní vodohospodářské mapy ČR 1:50 000, list 25-21 Nový Jičín nevyskytuje v blízkosti ochranných pásem vodních zdrojů. 1.2.5. Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě Z výsledků chemických analýz prováděných v rámci předkládané analýzy rizik spadá podzemní voda, odebraná z dočasně vystrojeného objektu S10-2, k chemickému typu Ca-HCO3-SO4 2 . Vodivost podzemních vod se pohybuje v rozmezí 677–969 µS/cm, hodnoty pH odpovídají neutrálním až slabě alkalickým podmínkám. Hodnoty oxidačně-redukčního potenciálu podzemních vod se pohybují od redukčních (hodnota Eh: −86,5 mV) k oxidačním (hodnota Eh: +30,5 mV).

2

ionty reprezentující chemický typ vody byly určeny na základě překročení 20 % ekvivalentu jejich koncentrace M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

19


2.

Průzkumné práce

2.1.

Dosavadní prozkoumanost území

2.1.1. Základní výsledky dřívějších průzkumných prací na lokalitě Zájmovou lokalitu lze rozdělit na dvě různorodé části: severní a jižní. Severní část, dále od řeky, je tvořena rovinou, která je v současnosti využívána jako louka a přechází postupně v pole u obytné zástavby Větřkovic. V této části nejsou patrny žádné zbytky ukládání odpadů. Jižní část tvoří břehové partie s příbřežní vegetací (vrbičky, náletové křoviny), kde je na povrchu ukládání odpadů zřetelné. Jedná se o hromady či jednotlivé kusy odpadu. Odpady jsou charakteru převážně stavebního (zejména kusy betonů), byly však bodově nalezeny i odpady ze slévárenské činnosti (struska). Řeka Lubina protéká cca 10 m jižně od lokality. Plocha louky leží cca 1–2 m výše oproti příbřežní ploše. Určit mocnost uložených odpadů je v tomto prostoru složité, na povrchu jsou nalézány jednotlivé hromady a kusy, dle podkladů MÚ Kopřivnice však byly odpady ukládány až pod úroveň hladiny podzemní vody do jam po těžbě štěrku. Dle vyjádření pana Petra Černocha, bývalého pracovníka odboru životního prostředí, který zpracovával podklady o jednotlivých lokalitách pro žádost o dotaci z OPŽP, se v zájmovém území těžily štěrky pro výstavbu v n. p. Tatra Kopřivnice. Vozidla jezdila přes řeku Lubinu brodem v prodloužení směru současné polní cesty k řece od Větřkovic. Vytěžené prostory nebyly příliš hluboké, protože byly limitovány hladinou vody v řece (2–3 m). Byly zaváženy výkopovou zeminou, což je potvrzeno skutečností, že se podařilo na této lokalitě provést bez větších problémů melioraci. Stavební odpady a betony, které jsou vidět na povrchu, mohou být zejména těžšími závozy na hraně rekultivovaných polí a zde sloužit jako ochrana proti nátržím při většímu stavu vody. Odpady jiného druhu než stavební odpad a betony se v tomto území neukládaly. Barevný odstín ploch na ortofotomapě může být vodítkem k určení skládky odpadů, ale toto barevné odlišení od okolí může znamenat rovněž větší zamokření daného místa, nebo předchozí skládkování hnoje, vápna a dalších materiálů pro biologickou rekultivaci a podporu produkce zemědělských plodin. Podle p. Černocha se v tomto území hospodaří přibližně 30 let. Severní část lokality blíže k polní cestě, vedoucí podél lesíku směrem do obce, bývala dříve mokřadem, u něhož se pěstovala košíkářská vrba na proutí. Tehdejší JZD Lubina mělo záměr rozšířit svou činnost o tuto doprovodnou výrobu. Později se však lokalita odvodnila samostatným potrubím do řeky Lubiny, které může být dnes nefunkční, ucpané. Přesto není vyloučeno, že se větší mocnost nějaké skládky odpadů v této lokalitě nemůže objevit, ale je téměř jisté, že tam nebyly vyváženy slévárenské písky, kontaminované demolice a výrobní průmyslové odpady. Tyto informace pochází od pamětníka, který byl členem JZD Lubina a který se v této době účastnil častých schůzek se zástupci Tatry ohledně budoucího využívání a předání této lokality do užívání JZD. 20



Podle jiného pamětníka je možné hledat ložiska odpadu na louce v místech, kde nebyla původní lokalita č. 10 vyznačena (což koresponduje s dosud provedenými průzkumnými pracemi), ale i na druhé straně polní cesty vedoucí k řece Lubině. Přesnější lokalizaci místa si ale netroufá určit. Podle dalšího pamětníka se nedá přesně lokalizovat místo a mocnost odpadového materiálu. Nicméně uvádí, že v místech dnešních lučních parcel (na katastrálním snímku lesních parcel) bylo několik míst až tři metry hlubokých, do nichž se po vytěžení říčního štěrku navážely odpady. Podle současného stavu lučních ploch (rovina) byly odpady zřejmě zavezeny značnou vrstvou výkopové zeminy. Svědčí o tom i výškový rozdíl nivelety louky a nivelety keřových porostů podél řeky, kde je výškový rozdíl až dva metry. Podle p. Černocha je možné, že se stavební odpady (betony a suti) používaly při regulaci řeky Lubiny na zvýšení profilu nad bermou a jsou roztaženy ve velké délce a malé mocnosti nebo se pomístně zavezly nátrže, které jsou při prohlídce terénu viditelné. Zájmový prostor je volně přístupný. Skládka nebyla žádným způsobem zabezpečena, pokud jde o příbřežní oblast. Část, na které se dnes nachází louka, byla dle sdělení MÚ srovnána návozem výkopové zeminy a zatravněna. Na lokalitu je možný přístup pomocí polní cesty (od severu i od jihu podél řeky). Dle údajů MÚ Kopřivnice jde o plochu, která byla po vytěžení říčních štěrků zavezena stavebními odpady. Na ploše byl proveden návoz výkopové zeminy, plocha byla srovnána a částečně se vrátila do zemědělského využívání (louka). Toto se však týká pouze severní části lokality charakteru louky. Příbřežní část žádným způsobem rekultivována nebyla a ukládání odpadů (jako stabilizačního prvku příbřežních pasáží) je z provedené terénní rekognoskace jasně patrné, nicméně se prakticky výhradně jedná o běžné nekontaminované demoliční odpady. Z terénní obhlídky je zřejmé, že dochází k částečnému zaplavování prostoru skládky při výraznějších povodňových stavech. Průzkumnými pracemi v minulosti [3] byly v zájmovém prostoru (pravý břeh řeky Lubiny) provedeny nevystrojené vrty J-1 (západně od lokality) a J-2 (ve východním prostoru lokality). Sondami byly zastiženy u vrtu J-2 v úrovni 0,0–0,2 m navážky (beton), dále pak šedé, hrubé fluviální hlinito-písčité štěrky o mocnosti 0,4–1,4 m (nárůst k západu) a jílovce a prachovce v podloží. Na vlastní zkoumané lokalitě do doby zpracování předložené analýzy rizik nebyly provedeny žádné průzkumné práce. 2.1.2. Přehled zdrojů znečištění Vznik ekologické zátěže na lokalitě 10 – Pod břehem, pravděpodobně souvisí zejména s činností podniku TATRA Kopřivnice, kdy do jam po těžbě říčního štěrku (používaného k výstavbě v areálu bývalého n.p. TATRA Kopřivnice) byly ukládány zejména výkopové a skrývkové zeminy, případně v omezeném množství tuhé stavební a demoliční odpady. Jediným pravděpodobným zdrojem kontaminace skládky je vlastní neodborné ukládání odpadů. K největšímu ukládání odpadů na lokalitě 10 – Pod břehem docházelo dle pamětníků přibližně v 70. letech 20. století. Jedná převážně přebytečnou výkopovou a skrývkovou zeminu, přítomnost slévárenských odpadů nebyla průzkumnými pracemi potvrzena. M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

21


2.1.3. Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů Sestavení seznamu látek potencionálního zájmu vycházelo zejména z informací od pamětníků a správních orgánů uvedených v zadávací dokumentaci. Hlavními kontaminanty, podle výsledků aktuálních průzkumných prací přesahující úroveň přirozeného pozadí na lokalitě, jsou zejména uhlovodíky C10–C40 a polycyklické aromatické uhlovodíky. V rámci průzkumných prací byly dále sledovány obsahy řady dalších látek (chlorované uhlovodíky, kyanidy, PCB, BTEX a vybrané těžké kovy) a prováděna terénní měření. Dále rozšířená stanovení v podzemních vodách sloužila k posouzení průběhu atenuačních procesů a zjištění základních fyzikálně-chemických vlastností podzemních vod na lokalitě. Fyzikálně-chemické v příloze č. 17.

charakteristiky

látek

potenciálního

zájmu

jsou

uvedeny

2.1.4. Předběžný koncepční model znečištění V rámci zpracování analýzy rizik byly zvažovány možné transportní cesty a expoziční scénáře, které připadají v úvahu při hodnocení rizika pro posuzovanou lokalitu. Následující tabulka obsahuje soupis všech uvažovaných expozičních cest, pro které byl uvažován rozsah prací v analýze rizik. Místem možného úniku kontaminantů byly prostory ukládání odpadů. Tabulka č. 5: Předběžný koncepční model Expoziční cesta č.

1

2

3

Ohnisko znečištění

Bývalá skládka

Bývalá skládka

Bývalá skládka

Transportní cesta

Příjemce rizik

Poznámka

Průsaky srážkové vody, výluhy ze skládky a jejich rozpouštění do podzemní vody → transport podzemní vodou → jímání vod studněmi, vrty Průsaky srážkové vody, výluhy ze skládky a jejich rozpouštění do průsakové vody → infiltrace do povrchových vod

Obyvatelstvo (pitná a užitková voda) – expozice ingescí, dermální a inhalační

Není známa příčina kontaminace podzemní vody a jednoznačně potvrzen směr proudění podzemních vod

Lesní a vodní ekosystémy

Tok Lubiny se nachází v blízkosti zájmové lokality

Poškození vegetačního krytu, dále lidé a zvířata pohybující se v prostoru skládky - expozice ingescí, dermální a inhalační

Lokalita přístupná

Emise plynů a prachu → splachy → vodní ekosystémy

je

volně

Cílovým bodem průniku byl mělký kvartérní kolektor podzemní vody (případně řeka Lubina), nacházející se ve směru proudění podzemních vod od posuzované lokality. Předpokládanými migračními cestami byly zejména vymývání kontaminantů ze znečištěné 22



nesaturované zóny (skládkového tělesa) do zvodně a jejich následná migrace mělkým kvartérním kolektorem, dále infiltrace průsakových vod ze skládky do toku Lubiny. Potenciálními příjemci rizik jsou zde lesní a vodní ekosystémy a náhodní návštěvníci lokality, případně též obyvatelstvo využívající podzemní vody mělkého kvartérního kolektoru (vzhledem k předpokládanému směru proudění podzemní vody to není příliš pravděpodobné a tento scénář je zařazen pouze pro úplnost). Existuje také možnost negativního ovlivnění zemědělských plodin pěstovaných v severní části zájmového území. Základem předběžného koncepčního modelu byla tabulka č. 5 se soupisem všech uvažovaných expozičních cest, které byly uvažovány v rámci analýzy rizik. 2.2.

Aktuální průzkumné práce

Lokalita č. 10 – Pod břehem byla dle zadávací dokumentace původně vymezena v prostoru vyznačeném v příloze č. 5. Po provedení geofyzikálního průzkumu v takto vymezené lokalitě a zhotovení úvodní nevystrojené sondy S10-1 bylo zřejmé, že v původně vymezeném prostoru nebyly skládkovány žádné nebezpečné odpady. Pro potvrzení této hypotézy bylo po dohodě na 7. kontrolním dni provedeno ověření kvality podzemní vody na přítokovém profilu (v případě nezjištění kontaminace podzemní vody by byly práce na této lokalitě ukončeny). Pro toto ověření byly zhotoveny dvě provizorně vystrojené sondy S10-2 a S10-3. Výsledky laboratorních analýz vzorků podzemní vody z těchto provizorně vystrojených sond však naznačovaly významnou míru kontaminace podzemní vody ropnými látkami (kvantifikovanými v ukazateli uhlovodíky C10–C40). V případě objektu S10-3 byla stanovena hodnota tohoto ukazatele v podzemní vodě na 28,7 mg/l, u sondy S10-2 na 6,6 mg/l. Sonda S10-3 přitom zasáhla tuto kontaminaci i v zemině (hodnota 342 mg/kg na úrovni 3,2 m pod terénem), ačkoliv samotný objekt skládkové těleso nezasáhl. Objekt S10-2 procházel navážkou o malé mocnosti (0,8 m, charakter zeminy s úlomky cihel), avšak v zemině na úrovni 3,2 m pod úrovní terénu, nebyla kontaminace laboratorní analýzou potvrzena. Vzhledem k faktu, že tyto provizorně vystrojené objekty byly likvidovány cca týden po jejich ovzorkování, nebylo možno odebrat podzemní vodu pro kontrolní analýzu. Vysoké hodnoty ukazatele ropných uhlovodíků v podzemní vodě však naznačovaly výskyt kontaminace a její transport saturovanou zónou. Po projednání zjištěných skutečností se zúčastněnými stranami byly provedeny průzkumné práce v nově vymezené oblasti (zahrnující i původní vymezení skládky) směřující k identifikaci původu kontaminace zjištěné v podzemních vodách. Nejprve byla geofyzikálním průzkumem identifikována pravděpodobná plocha skládky a následně provedeny vrtné práce a odběry vzorků a zpracována tato analýza rizik.


23


2.2.1. Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací Cílem aktuálních průzkumných prací bylo zdokumentovat stávající úroveň kontaminace nesaturované a saturované zóny horninového prostředí na lokalitě a identifikovat transportní cesty, jimiž se kontaminace může z ohniska znečištění šířit do okolí. Souhrnně byl průzkum zaměřen zejména na tyto polutanty: V nesaturované zóně uhlovodíky C10–C40, PAU, BTEX ClU, těžké kovy (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn), kyanidy, PCB V saturované zóně uhlovodíky C10–C40, PAU, BTEX ClU, těžké kovy (As, Cd, Cr, Cr6+, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn), kyanidy V podzemních vodách byl u vybraných vzorků dále proveden „kompletní“ chemický rozbor pro stanovení základních parametrů pro posouzení míry atenuačních procesů a zjištění základních chemických ukazatelů kvality podzemních vod v rozsahu sírany, dusičnany, Fe (celkové, dvojmocné, trojmocné), Mn, Ca, Mg, K, Na, KNK4,5, ZNK8,3, fosforečnany, tvrdost, barva, zákal, hydrogenuhličitany, CO2 volný, TOC, CHSKMn. Z vybraného vzorku podzemní vody byl rovněž stanoven obsah pesticidů. Při odběrech podzemních vod bylo před ukončením čerpání z každého objektu provedeno terénní měření ukazatelů pH, teploty, oxidačně-redukčního potenciálu (Eh), rozpuštěného O2 a vodivosti. Výběr sledovaných polutantů byl proveden na základě identifikace možných zdrojů kontaminace a zadávací dokumentace. V rámci průzkumných prací byly provedeny následující práce a činnosti: •

Podrobná rešerše dostupných archivních materiálů a terénní rekognoskace (podklady od objednatele, Geofondu ČR apod.)

•

Zpracování a schválení prováděcí projektové dokumentace, schválení OEŠ

•

Geofyzikální průzkum

•

Vrtné práce

•

Odběry vzorků zemin, podzemních a povrchových vod, odpadů

•

Laboratorní analýzy odebraných vzorků

•

Expresní hydrodynamické zkoušky

•

Geodetické zaměření nových a stávajících HG objektů

Veškeré vzorkovací, měřičské a analytické práce byly provedeny podle vnitřních metodických pokynů zpracovatele, které vycházejí z obecně platných předpisů a norem, známých znalostí a zkušeností a běžně používaných postupů v ČR. Analytická stanovení byla provedena ve státem akreditované laboratoři Bioanalytika CZ, s.r.o., v Laboratoři Morava, 24



s.r.o. a Geostar spol. s.r.o. (zrnitost), dle obecně platných předpisů, uvedených na protokolech laboratorních rozborů. 2.2.1.1.

Geofyzikální průzkum

2.2.1.1.1.

Metodika geofyzikálního průzkumu

V souladu s realizační dokumentací a etapovou zprávou č. 2 byl geofyzikální průzkum proveden firmou GEONIKA, s.r.o. v srpnu 2010 (v původně vymezené zájmové oblasti) a v červnu 2011 (v nově vymezené zájmové oblasti). Při prvním průzkumu v roce 2010 nebyl potvrzen výskyt skládky na předpokládaném místě a muselo dojít k jeho přeložení. Další měření proběhla v červnu 2011, kde byly kromě magnetometrie použity další níže jmenované metody (odporová tomografie a mělká refrakční seizmika). Komplex použitých geofyzikálních metod vycházel z požadavku zjistit zejména •

upřesnit plošný rozsah skládky a charakter uloženého materiálu,

•

určit mocnost a charakter skládkového materiálu

Geofyzikální měření v srpnu 2010 V zájmové ploše (původní vymezení) byla vytyčena ortogonální síť profilů v lokálním souřadném systému a zájmový prostor byl plošně pokryt magnetometrií. Situace změřených profilů je zobrazena v příloze č. 7.1a. MAGNETOMETRIE (MG) Magnetometrie citlivě reaguje na přítomnost magnetizovaných materiálů. V případě skládek má každý cizorodý materiál, který je navezen na původní terén, jiné magnetické vlastnosti než okolní horniny. Pomocí magnetometrie lze tak jednoznačně zjistit plošný rozsah skládky. Měřeno bylo protonovým magnetometrem OMNI PLUS kanadské firmy Scintrex s krokem 10 m na profilech směru J–S vzdálených 20–30 m. V každém bodě byla změřena hodnota totálního magnetického pole T (nT) a vertikálního gradientu mezi dvěma sensory 1 m nad sebou. Celkem bylo na lokalitě změřeno v této fázi 81 bodů. Výsledky magnetometrie jsou prezentovány formou mapy totálního vektoru magnetického pole T v příloze č. 7.2a. Vzhledem k tomu, že magnetometrie nepotvrdila přítomnost skládkového materiálu v zadané ploše, v průzkumu dalšími geofyzikálními metodami nebylo pokračováno. Geofyzikální měření v květnu-červnu 2011 Podle informací pamětníků se skládka v nivě řeky Lubiny skutečně nacházela, a proto byl v květnu 2011 proveden orientační magnetický průzkum, kterým bylo zjištěno, že severně M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

25


od původní plochy jsou přítomny výrazné magnetické anomálie. Následně byl proto realizován v červnu 2011 podrobný geofyzikální průzkum. Úkolem geofyzikálního průzkumu v nově vymezené ploše bylo •

upřesnit plošný rozsah skládky

•

v několika profilech určit mocnost a charakter skládkového materiálu.

Úloha byla řešena komplexem následujících geofyzikálních metod: •

magnetometrií (MG) k určení plošného rozsahu skládky

•

mělkou refrakční seismikou (MRS) k určení mocnosti skládky a průběhu podloží

•

odporovou tomografií (OT) pro detailní rozložení měrných odporů v horninách, tj. k odlišení materiálu skládky od podloží a k určení litologického charakteru skládky a podloží.

MAGNETOMETRIE (MG) Měřeno bylo protonovým magnetometrem OMNI PLUS kanadské firmy Scintrex s krokem 10 m na profilech směru J–S vzdálených 20 m. V každém bodě byla změřena hodnota totálního magnetického pole T(nT) a vertikálního gradientu mezi dvěma sensory 1 m nad sebou. Jednotlivé magnetické profily nejsou stejně dlouhé, protože bylo měřeno tak, že když se magnetické pole ustálilo na hodnotách normálního magnetického pole, bylo měření ukončeno. Celkem bylo na lokalitě změřeno 330 bodů. Výsledky magnetometrie jsou prezentovány formou mapy totálního vektoru magnetického pole T v příloze č. 7.1b. MĚLKÁ REFRAKČNÍ SEISMIKA (MRS) Úkolem mělké refrakční seismiky bylo sledovat reliéf podloží, rozložení seismických rychlosti v pokryvu a podloží a odlišit horniny na základě jejich pevnosti – v případě skládek je skládkový materiál charakterizován nízkými seismickými rychlostmi. Změřen byl profil P320, kde kromě výrazných magnetických anomálií byla také nevýrazná terénní elevace v jinak rovinatém terénu. Při měření MRS byla použita 24-kanálová aparatura TERRALOC Mk6 (Švédsko), seismická energie byla vzbuzována údery kladiva. Byla použita modifikace vstřícných úderů s přístřely, středovým úderem a údery ve čtvrtinách roztažení, tj. na seismickém roztažení byla provedena registrace ze sedmi bodů. Seismický signál byl snímán geofony SM-4 vzdálenými vzájemně od sebe 4 m, délka seismického roztažení činila 92 m. Na profilu P320 bylo změřeno celkem 92 m. Při interpretaci seismických refrakčních měření byla použita metoda T0 pro gradientový model prostředí, neboť se na změřených hodochronách projevovala sbíhavost jako důsledek postupného nárůstu rychlosti v podloží s hloubkou. Pro gradientový model prostředí s lineárním vertikálním gradientem rychlosti v podloží je výstupem interpretace v každém měřeném bodě hloubka seismického refrakčního rozhraní, seismická rychlost v pokryvu a seismická rychlost na povrchu interpretovaného rozhraní. V tzv. hloubce maximálního 26



průniku seismického paprsku byla vypočtena v několika bodech rychlost šíření seismických vln v této hloubce. Tyto body dovolují sestavit rychlostní řez. Hloubkový a rychlostní seismický řez umožňuje získat základní přehled o mělké geologické stavbě. Materiál skládky a kvartérní sedimenty mají nízké seismické rychlosti (řádově stovky m/s), podložní horniny mají seismické rychlosti většinou v rozmezí 2 000– 2 600 m/s. Seismický řez je prezentován v příloze č. 7.2b v měřítku 1:500/500. ODPOROVÁ TOMOGRAFIE (OT) Multielektrodové odporové uspořádání neboli odporová tomografie (OT) je moderní geoelektrická metoda, která kombinuje poloautomatickým způsobem elektrické sondování a profilování. Při terénním měření je položen speciální kabel a připojen k velkému počtu elektrod. Řídící jednotka se pak podle zvolené metody automaticky připojuje postupně k elektrodám a na vybraných párech elektrod měří el. napětí a proud. Tak proměří všechny možné páry a rozestupy zvolené metody a data uloží do paměti přístroje. V tomto případě bylo měřeno systémem Schlumberger, citlivým na subhorizontální struktury – skládka a kvartérní sedimenty. Pro měření byla použita aparatura ARES firmy GF Instruments (Česká republika, Brno). Na skládce bylo na profilech P320 a P460 změřeno celkem 312 m. Měřená data byla převedena do počítače a zpracována softwarem RES2DINV (Geotomo Software, Malaysia). Pomocí tohoto programu se jednak provádí editace dat, jednak se řeší inverzní úloha ve 2D řezu. Vzniká tak vertikální odporový řez, který ukazuje rozložení měrných odporů pod povrchem. Odporové řezy byly zkonstruovány bez znalosti údajů z vrtů, po odvrtání průzkumných vrtů budou řezy zpřesněny tím, že budou v některých bodech řezu zafixovány mocnosti skládky podle vrtů v blízkosti profilů. Bez těchto znalostí podle tzv. principu ekvivalence, platného v geoelektrických metodách, lze v jistých mezích hodnot odporů a hloubek nalézt vzájemně odlišné odporové modely, které všechny budou odpovídat měřeným datům. Odporové řezy, uvedené v příloze č. 7.3b poskytují rozložení měrných odporů pod proměřenými profily, z něhož lze přibližně odvodit litologické složení hornin. 2.2.1.2.

Vrtné práce

V rámci úvodních vrtných prací pro korelaci výsledků geofyzikálních měření byla v září 2010 v prostoru původně předpokládaného skládkového tělesa realizována nevystrojená sonda (S10-1), která v hloubkových úrovních 0–0,3 m zachytila humózní vrstvu s černou hlínou, v 0,3–0,7 m jíl, v 0,7–1,8 m navážku charakteru plastického jílu s úlomky cihel a kamenů a v hloubce 1,8–3,0 m byl přítomný jílovito-písčitý štěrk s valouny a kameny. Indicie z provedených magnetometrických měření, úvodní nevystrojené sondy a terénní rekognoskace směřovaly k hypotéze, že na lokalitě nebyly v minulosti ukládány nebezpečné odpady a lokalita tudíž nepředstavuje potenciální riziko. Pro potvrzení této hypotézy bylo v rámci 7. kontrolního dne navrženo ověření kvality podzemní vody na přítokovém profilu a v případě nezjištění kontaminace podzemní vody by byly práce na této lokalitě ukončeny. Proto byly v listopadu 2010 (18.11.) realizovány 2 dočasně vystrojené sondy S10-2 a S10-3. M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

27


Tyto sondy měly za úkol ověřit, zda se v podzemní vodě, resp. zemině vyskytuje kontaminace spojená s údajným ukládáním blíže nespecifikovaného odpadu do rýh vzniklých odtěžbou štěrkopískové vrstvy. Po potvrzení přítomnosti kontaminace na lokalitě byly provedeny navazující vrtné práce (nevystrojené sondy S10-4 až S10-11 a vystrojené hydrogeologické vrty HG10-1 až HG10-3). Jednotlivé vrty byly situovány na základě výsledků geofyzikálního průzkumu a posouzení hydrogeologických podmínek na lokalitě, přičemž jednotlivé objekty byly situovány především v bezprostředním okolí ohniska a ve směru proudění podzemních vod. Přehled veškerých vrtných prací je uveden v tabulce č. 6. Geologická dokumentace včetně geologického řezu je součástí přílohy č. 8 a Evidenční list geologických prací je uveden v příloze č. 16. Tabulka č. 6: Přehled vrtných prací Označení vrtu

Typ vrtu

HG10-1 vystrojený vrt HG10-2 vystrojený vrt HG10-3 vystrojený vrt S10-1 nevystrojená sonda S10-2* nevystrojená sonda S10-3* nevystrojená sonda S10-4 nevystrojená sonda S10-5 nevystrojená sonda S10-6 nevystrojená sonda S10-7 nevystrojená sonda S10-8 nevystrojená sonda S10-9 nevystrojená sonda S10-10 nevystrojená sonda S10-11 nevystrojená sonda *dočasná výstroj PVC 110/2,2 mm

2.2.1.3.

Hloubka vrtu

Vrtný průměr

Výstroj vrtu

(m p.ú.t.)

(mm)

(materiál/průměr mm)

5,2 5,2 5,8 3,0 5,0 5,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,0 3,5 3,0 3,0

250/178/133 194/133 250/178 195 195/175 195 178 178 178 178 178 178 178 178

PVC/110 PVC/110 PVC/110 -

Vzorkařské práce

V rámci průzkumných prací byly odebrány vzorky zemin, podzemních a povrchových vod a vzorky ukládaných odpadů. Veškeré vzorkařské práce byly prováděny v souladu s metodickým pokynem MŽP – Vzorkovací práce v sanační geologii (prosinec 2006). 2.2.1.3.1.

Metodika a rozsah odběrů vzorků zemin

Pro účely identifikace plošného a hloubkového rozsahu znečištění tělesa a okolí skládky byly realizovány odběry vzorků zemin z předem vytyčených nevystrojených sond a vystrojených hydrogeologických vrtů. Dle organoleptických vlastností zemin byly vzorky odebrány bodově z určité hloubkové etáže z vrtného jádra. Z osmi nevystrojených sond bylo odebráno po dvou vzorcích z vrstvy navážek a z podložní vrstvy. Ze sond S10-3, S10-5 a S10-6 bylo odebráno po jednom vzorku zeminy. Odběry byly 28



přizpůsobeny litologii a senzorickým vjemům, indikující znečištění. Vzorky zemin byly analyzovány na vybrané organické a anorganické parametry (viz následující kapitola). Pro tyto účely bylo odebráno celkem 19 ks vzorků zemin. Ze sondy S10-11, která je umístěna přímo v tělese skládky, byl navíc proveden odběr vzorků zemin na stanovení třídy vyluhovatelnosti (dle vyhl. č. 294/2005 Sb.) a TOC v sušině z důvodu možnosti posouzení uložení odpadů na skládku S – ostatní odpad. Z uvedené sondy byly odebrány 2 vzorky zemin – první přímo z tělesa skládky, druhý z horizontu pod ním. Vzorek z podložního horizontu byl odebrán z důvodu posouzení vlivu znečištění, pocházejícího ze skládky, na navazující horninové prostředí. Celkem byly pro tyto účely odebrány 2 ks vzorků zemin. Dále byl z tělesa skládky ze sondy S10-10 (0,9 m) odebrán 1 vzorek na stanovení testu ekotoxicity z důvodu posouzení nebezpečnosti uložených odpadů a jejich možného vlivu na rostliny, rostoucí na vrstvě zemin, které překrývají uložené odpady. Ze 2 vystrojených hydrogeologických vrtů bylo odebráno po 1 vzorku zemin (HG10-1, HG10-2), z 1 vystrojeného hydrogeologického vrtu bylo odebráno po 2 vzorcích zemin ze dvou horizontů (HG10-3). Celkem byly pro tyto účely odebrány 4 vzorky zemin. Odběry byly přizpůsobeny litologii a senzorickým vjemům, indikujícím případné znečištění. Vzorky zemin byly analyzovány na vybrané organické a anorganické parametry (viz následující kapitola). Dále byly u vystrojených vrtů odebrány 3 vzorky zemin z horizontu kolektoru podzemní vody a nadložní vrstvy pro provedení zrnitostních rozborů pro orientační stanovení hydraulických parametrů zemin. V rámci lokality bylo analyzováno celkem 23 vzorků zemin na chemické parametry (anorganické a organické). Z toho 23 vzorků zemin bylo analyzováno v rozsahu Uhlovodíky C10–C40 a PAU, 17 vzorků v rozsahu těžké kovy (As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn, 13 vzorků v rozsahu BTEX a ClU a 5 ks vzorků na obsah kyanidů. U dalších 2 vzorků zemin byly provedeny analýzy na stanovení vyluhovatelnosti, TOC v sušině a ze dvou vzorků zemin bylo stanovováno PCB v sušině. U jednoho vzorku zeminy byl proveden test ekotoxicity. U 3 vzorků zemin z vystrojených vrtů byla provedena granulometrická analýza. Tabulka č. 7: Celkový rozsah vrtných prací a odběrů zemin Aktivita

Množství

Nevystrojené sondy

základní síť – 11 ks (označení S10-1 až S10-11)

Hloubka sond / celková metráž Počet vzorků zemin Rozsah analýz Vystrojené vrty

3–5 m / 37,5 bm 19 19 – Uhlovodíky C10–C40, PAU 14–TK;, 11–BTEX, ClU; 2 – vyluhovatelnost II. tř., TOC, 2- PCB; 1 – ekotoxicita 3 ks (označení HG10-1 až HG10-3)

Hloubka vrtů / celková metráž

5,2–5,8 m / 16,2 bm

Počet vzorků zemin Rozsah analýz

4 4 – Uhlovodíky C10–C40, PAU 3–TK, 2–BTEX, ClU, 3–granulometrie


29


Vzorkovnice byly plněny zeminou tak, až byly zcela zaplněny. Manipulace se vzorkovnicemi byla omezena na minimální technologicky nezbytnou dobu mimo dosah vnějších zdrojů kontaminace. Vzorky zemin byly dobře uzavřeny a chráněny před účinky světla a tepla v chladicím boxu (2–5oC) a následně dopraveny do zpracovatelské laboratoře. Odebrané vzorky byly opatřeny štítkem, na kterém byla napsána lokalita, označení vzorku a čas odběru. Do laboratoře byly vzorky předány s předávacím protokolem a s protokolem o odběru vzorků, ve kterém byl vyplněn název lokality, číslo zakázky, důvod odběru vzorků, označení vzorku, čas odběru, popis místa odběru, způsob odběru vzorků, popis odběrového objektu, průměr vzorkovaného objektu, hloubka objektu, hloubka odběru vzorků, měření na místě (geologický popis, pach, barva), konzervace vzorku při odběru, použité měřidlo, kdo odebral vzorek, způsob uložení vzorků a doprava, datum a osoba při předání do laboratoře. 2.2.1.3.2.

Metodika a rozsah odběrů vzorků podzemních vod

Ze dvou dočasně vystrojených sond (S10-2 a S10-3) bylo odebráno po jednom vzorku podzemní vody (dynamický odběr) na stanovení obsahu vybraných organických a anorganických parametrů (viz následující kapitola). Z každého vystrojeného vrtu (HG10-1 až HG10-3) byl odebrán statický a dynamický vzorek. Celkem bylo odebráno 8 ks vzorků podzemní vody na laboratorní analýzy. Vzorky podzemní vody byly odebrány v dynamickém stavu (po odčerpání tří objemů vodního sloupce vrtu). Odběr vzorků podzemní vody z dynamické hladiny byl proveden pomocí ponorného čerpadla Gigant a ponorného in-line čerpadla Whale od firmy Eijkelkamp. Doba čerpání podzemní vody pro zajištění dynamického stavu objektu před vlastním odběrem byla odvislá od objemu vody v monitorovaném objektu a od ustálení vodivosti, teploty a pH v čerpané podzemní vodě. Hloubka zapuštění čerpadla byla pro všechny ukazatel s výjimkou ropných uhlovodíků určena na úrovni cca 1 m nad dnem vzorkovaného objektu. V případě vzorkování parametru ropných uhlovodíků skupiny C10–C40 bylo čerpadlo vyzvednuto při odběru cca 0,5 m pod úroveň hladiny podzemní vody. Před odběrem vzorků podzemní vody byla zaměřena hladina podzemní vody ve vrtech pro stanovení režimu podzemních vod a ověření směru proudění, po zaměření hladiny byl odebrán statický vzorek z hladiny podzemní vody. Při vzorkování byly polními přístroji měřeny základní fyzikálně-chemické parametry podzemní vody (pH, teplota, měrná elektrická vodivost, oxidačně-redukční potenciál a rozpuštěný kyslík). V rámci monitoringu bylo odebráno 5 ks vzorků podzemních vod dynamicky a 3 ks vzorků podzemních vod staticky. Bylo provedeno 8 rozborů v rozsahu: uhlovodíky C10–C40, 5 ks v rozsahu těžké kovy (As, Cd, Cr6+, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn), PAU, BTEX a ClU, 4 ks kyanidy, amonné ionty, dusitany, chloridy,. U vzorku z dočasně vystrojené sondy S10-2 byl proveden kompletní chemický rozbor vody a stanovení pesticidů. Vzorky podzemní vody byly odebírány do skleněných vzorkovnic s teflonovým těsněním a podřízeny požadavkům laboratoře. Manipulace se vzorkovnicemi byla omezena na minimální technologicky nezbytnou dobu mimo dosah vnějších zdrojů kontaminace. Vzorky vod byly dobře uzavřeny a chráněny před účinky světla a tepla v chladicím boxu (2–5oC) a následně dopraveny k analýze do laboratoře. 30



Tabulka č. 8: Celkový rozsah odběrů vzorků podzemních vod Aktivita

Množství 2 ks (S10-2, S10-3)

Nevystrojené sondy Počet vzorků vod Rozsah analýz Vystrojené vrty Počet vzorků vod Rozsah analýz

2 2– Uhlovodíky C10–C40, TK, CN , NH4+, NO2-, Cl-, PAU, BTEX, ClU, 1kompletní chemický rozbor, 3 ks (označení HG10-1 až HG10-3 ) -

6 (3x statický, 3x dynamický) 6 – Uhlovodíky C10–C40, 3–TK, PAU, BTEX, ClU; 2- CN-, NH4+, NO2-, Cl-,

Odebrané vzorky byly opatřeny štítkem s popisem lokality, označením vzorku a času odběru. Do laboratoře byly vzorky předány s předávacím protokolem a s protokolem o odběru vzorků, ve kterém byl vyplněn název lokality, číslo zakázky, důvod odběru vzorků, označení vzorku, charakteristika objektu, hladina vody před čerpáním od o.b.,hloubka objektu od o.b., výška odměrného bodu, průměr výstroje objektu, odčerpaný objem před odběrem, způsob odběru, hladina vody při odběru od o.b., čas odběru, doba čerpání, typ čerpadla, terénní měření (pach, barva, zákal, teplota, pH, konduktivita, kyslík, redox, aj.), konzervace, použité měřidlo, kdo odebral vzorek, způsob uložení vzorků a doprava, datum a osoba při předání do laboratoře. Na základě takto provedených prací bylo možno zjistit současný stav kontaminace podzemní vody. 2.2.1.3.3.

Metodika a rozsah odběrů vzorků povrchových vod

Vzhledem k potvrzení výskytu uhlovodíků v podzemní vodě byly odebrány vzorky pro zjištění míry kontaminace povrchových vod. Pro zjištění míry kontaminace povrchových vod byl proveden odběr vzorku povrchové vody z toku řeky Lubiny v místě pod a nad skládkou (PV10-1 a PV10-2) a analyzovány na obsah uhlovodíků C10–C40. Vzorky povrchových vod byly odebrány těsně pod hladinou přímo do skleněných vzorkovnic s teflonovým těsněním. Způsob odběru byl podřízen požadavkům laboratoře. Manipulace se vzorkovnicemi byla omezena na minimální technologicky nezbytnou dobu mimo dosah vnějších zdrojů kontaminace. Vzorky vod byly dobře uzavřeny a chráněny před účinky světla a tepla v chladicím boxu (2–5oC) a následně dopraveny k analýze do laboratoře.


31


2.2.1.2.Metodika a rozsah laboratorních analýz Metodika prováděných laboratorních analýz je uvedena v tabulce č. 9. Tabulka č. 9: Metodika laboratorních analýz Matrice zemina

Stanovení

Metoda

C10–C40 v sušině

Plynová chromatografie

As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn v suš.

Atomová absorpční spektrometrie

Kyanidy v sušině

Spektrofotometrie

PAU v sušině

HPLC s fluorescenční detekcí

ClU, BTEX v sušině

Plynová chromatografie (head space)

PCB v sušině

Plynová chromatografie s ECD detekcí Stanovení celkového organického uhlíku (TOC) metodou infračervené spektrometrie

TOC v sušině podle tab. 2.1. Vyhl.294/05 Sb.

voda

fenolový index

Spektrofotometrie

chloridy

Argentometrická titrace

fluoridy

Iontově selektivní elektroda

sírany As, Ba, Cd, Cr, Cu,Ni, Pb, Sb, Se, Zn, Mo, Hg rozpuštěné látky

Titrace dusičnanem olovnatým

pH

Přímá potenciometrie

Test ekotoxicity

Dle metodiky uvedené ve Vyhl. 294/05 Sb.

Zrnitost

Dle příslušných norem 6+

As, Cd, Cr , Cu, Hg, Ni, Pb, Zn NH4+, NO2−

−

Atomová absorpční spektrometrie Spektrofotometrie

Cl

Argentometrická titrace

PAU

HPLC s fluorescenční detekcí

ClU, BTEX

Plynová chromatografie (head space)

Pesticidy

GC, GC-MS, HPLC

CHSKMn

Titračně (manganometrie)

2+

Spektrofotometrie

3+

Výpočtem z obsahu Fe celk. a Fe(II)

Fe Fe

Mn

32

Gravimetrie

Plynová chromatografie

C10–C40 Kyanidy,

Atomová absorpční spektrometrie

2+

Spektrofotometrie

chloridy

Titračně (argentometrie)

amonné ionty

Spektrofotometrie

dusitany

Spektrofotometrie

dusičnany

Spektrofotometrie

sírany

Titrace dusičnanem olovnatým

fosforečnany

Spektrofotometrie


Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim Matrice

Stanovení

Metoda

konduktivita

Konduktometrie

pH

Přímá potenciometrie

Rozsah laboratorní analýzy vzorků zemin V rámci laboratorních zkoušek vzorků zemin bylo zpracováno: • 23 ks vzorků zemin pro účely laboratorního zpracování za účelem stanovení uhlovodíků C10–C40 a PAU v sušině • 17 ks vzorků zemin pro účely laboratorního zpracování za účelem stanovení obsahu As, Cd, Cr, Cu, Hg, Ni, Pb, V, Zn v sušině • 2 ks vzorků zemin pro účely laboratorního zpracování za účelem stanovení PCB v sušině • 2 ks vzorků zemin pro účely laboratorního zpracování za účelem stanovení vyluhovatelnosti (dle II. třídy) a TOC v sušině • 13 ks vzorků zemin pro účely laboratorního zpracování za účelem stanovení BTEX, ClU v sušině • 1 ks vzorků zemin pro účely laboratorního zpracování za účelem provedení testu ekotoxicity • 3 ks vzorků zemin pro účely laboratorního zpracování za účelem provedení granulometrických analýz Rozsah laboratorní analýzy vzorků podzemních vod V rámci laboratorních zkoušek vzorků podzemních vod bylo zpracováno: • 8 ks vzorků podzemních vod pro účely laboratorního zpracování za stanovení uhlovodíků C10–C40 • 5 ks vzorků podzemních vod pro účely laboratorního zpracování za stanovení As, Cd, Cr6+, Cu, Hg, Ni, Pb, Zn, PAU, BTEX, ClU • 4 ks vzorků podzemních vod pro účely laboratorního zpracování za stanovení kyanidů, amonných iontů, dusitanů, chloridů • 1 ks vzorku podzemní vody pro účely laboratorního zpracování za provedení kompletního chemického rozboru a stanovení obsahu pesticidů

účelem účelem účelem účelem

2.2.1.4.1. Hydrodynamické expresní zkoušky 2.2.1.5.1. Základní údaje, cíle HDZ Na hydrogeologickém objektu HG10-3 byla z důvodu ověření filtračních parametrů horninového prostředí realizována hydrodynamická zkouška (dále HDZ). HDZ byla provedena formou ověřovací čerpací a stoupací zkoušky a formou neustáleného proudění s konstantní vydatností. Čerpaná voda byla vypouštěna po spádu terénu v dostatečné vzdálenosti, aby nedošlo k ovlivnění čerpací zkoušky (min 30 m), čerpaná voda byla přečištěna v mobilní sanační technologii. Výsledky hydrodynamických zkoušek jsou uvedeny v příloze č. 15. M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

33


2.2.1.5.2. Specifikace objektů pro HDZ Hydrodynamická zkouška byla realizována na hydrogeologickém vrtu uvedeném v následující tabulce č. 10. Tabulka č. 10: Hydrogeologický objekt pro realizaci hydrodynamických zkoušek Označení vrtu HG10-3

Hloubka vrtu (m p.ú.t.) 5,8

Výstroj vrtu (materiál/průměr v mm) PVC/110/2,2

ČZ (hod) 0,2

SZ (hod) 0,75

2.2.1.5.3. Technické podmínky realizace HDZ Parametry hydrodynamické zkoušky jsou uvedeny v následujícím přehledu: • Fáze prací – po vystrojení • Délka ČZ – 0,2 hod • Čerpadlo – ponorné čerpadlo GIGANT, Q = 0,1 l/s • Zapuštění čerpadla – 1,0 m od dna vrtu • Odměrný bod – hrana výstroje • Způsob čerpání – na plný výkon čerpadla • Intervaly měření – dle formuláře pro neustálené proudění, sledované veličiny s a Q • Pozorované objekty – okolní vrty • Čerpaná voda byla vypouštěna po spádu terénu v dostatečné vzdálenosti, aby nedošlo k ovlivnění čerpací zkoušky a byla přečištěna v mobilní sanační technologii • Stoupací zkouška – 0,75 hod • Intervaly měření při stoupací zkoušce – dle formuláře pro neustálené proudění, sledované veličiny s 2.2.1.5.4. Postup realizace HDZ Sled prací při realizaci HDZ je uveden v následujícím přehledu: • zaměření hladin PV ve všech hydrogeologických objektech na lokalitě (ustálený stav) • zapuštění čerpadla do vrtu (1,0 m nad úrovní dna vrtu), instalace mobilní sanační technologie na výtoku • spuštění čerpadla – čerpáno konstantní vydatností na plný výkon čerpadla, zapisovány hladiny PV v čerpaném vrtu a sledovaných vrtech dle formuláře pro neustálené proudění, měřena vydatnost čerpání dle kalibrované nádoby • po ukončení čerpání byla provedena stoupací zkouška, při níž byly měřeny hladiny PV v čerpaném vrtu a okolních sledovaných objektech dle formuláře pro neustálené proudění • po ukončení SZ byla provedena demontáž čerpací techniky. 34



2.2.1.5.5. Kontrolní činnost Při realizaci HDZ bylo postupováno dle interních předpisů firmy. Práce byly odborně, cíleně a efektivně řízeny při dodržení veškerých dotčených v současnosti platných legislativních norem a předpisů a za použití postupů běžně používaných v ČR. 2.2.2. Výsledky průzkumných prací 2.2.2.1.

Interpretace geofyzikálních měření

Komplex geofyzikálních metod vycházel z požadavku zjistit zejména •

plošný rozsah skládky a charakter uloženého materiálu,

•

ve vybraných profilech určit mocnost a charakter skládkového materiálu.

Geofyzikální měření v srpnu 2010 Zájmový prostor (původně vymezená oblast) byl plošně pokryt magnetometrií. Jak je vidět v příloze č. 7.2a, byl průběh magnetického pole velmi hladký a hodnoty magnetického pole odpovídaly přirozenému magnetickému poli v této oblasti. Lokální bodové magnetické anomálie odpovídaly ojedinělým kusům cizorodého materiálu. Jednalo se většinou o betonové bloky, kterými byl v minulosti zřejmě zpevňován břeh řeky. Přímo u břehu řeky anomálie odpovídaly nově zpevněnému břehu řeky, kde je cizorodý kamenný materiál včetně železa. Vzhledem k tomu, že magnetometrie nepotvrdila přítomnost skládkového materiálu v zadané ploše, v průzkumu dalšími geofyzikálními metodami nebylo pokračováno. Geofyzikální měření v květnu-červnu 2011 Na základě hodnot totálního vektoru magnetického pole a vertikálního gradientu byl vymezen plošný rozsah skládky. Plošné vymezení skládky podle magnetometrie je vyznačeno v příloze č. 7.1b. Skládka je na západě vymezena lesem, dle výsledků magnetometrických měření úplně k lesu nesahá. Na jihu je skládka vymezena nevysokým srázem k řece Lubině, na jihozápadě zasahuje i pod tento sráz. Pod srázem se vyskytují většinou jen izolované objekty či hromady skládkového materiálu. Směrem k severu končí skládka u okraje pole, místy až na poli, ale tam se také asi zřejmě jedná o rozvlečený skládkový materiál. Na východě zasahuje skládka až za polní cestu, která vede k řece Lubině. Problematické je vymezení skládky na severozápadě. Měření v tomto směru bylo ukončeno (i když zde byly registrovány magnetické anomálie), protože v blízkosti se nachází železný sloup vysokého napětí, který zřejmě již ovlivňoval měřená data. Velmi výrazné magnetické anomálie se na této skládce vyskytují jen lokálně, proto zde nepředpokládáme větší akumulace železných předmětů, tzv. „bonbónů“. Mocnost skládkového materiálu byla zjišťována na profilu P320 podle metody MRS (příloha č. 7.2b). Z průběhu podloží na seismickém řezu se zdá, že skládkovým materiálem M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

35


byly vyplňovány lokální deprese – buď bývalá koryta řeky nebo vzniklé těžbou písků nebo štěrkopísků. Mocnost skládky na profilu P320 může dosahovat 2–3 m, místy až 4 m. Podle měrných odporů (metoda OT – příloha č. 7.3b) je skládka ve změřených profilech P320 a P460 charakterizována jak vysokými měrnými odpory 70–200 Ωm, což odpovídá hrubozrnnému materiálu, včetně větších kusů materiálu (beton, panely), tak jsou zde i nižší měrné odpory kolem 40 Ωm – jílovitopísčitý materiál. Vysoké odpory mohou však také odpovídat štěrkovým akumulacím původního koryta řeky. Podle rozložení měrných odporů může skládka dle výsledků geofyzikálních měření dosahovat mocnosti maximálně 5 m. Podložní horniny mají měrné odpory 15–30 Ωm, což odpovídá jílovcům nebo slínovcům. 2.2.2.2.

Provedené vrtné práce

Nevystrojené sondy Nevystrojené vrty (celkem 11 ks strojně vrtaných sond) byly v nezpevněných sedimentech zhotoveny vrtnou soupravou UGB 50, technologií rotačního jádrového vrtání, vrtným průměrem 195/175 mm (sondy S10-1 až S10-3) a vrtnou soupravou HVS-245 na pásovém podvozku, technologií rotačního jádrového vrtání, vrtným průměrem 178 mm (sondy S10-4 až S10-11). Geologická dokumentace nevystrojených sond je uvedena v příloze č. 8. Technický popis nevystrojených vrtů je uveden v následujícím přehledu: Počet vrtů: Označení vrtu: Lokalizace vrtu: Technologie vrtání: Hloubka vrtu: Vrtné průměry: Pažení: Výplach: Likvidace:

11 S10-1, S10-2, S10-3, S10-4, S10-5, S10-6, S10-7, S10-8, S10-9, S10-10, S10-11 viz příloha č. 6 rotační jádrová viz tabulka č. 6 kap. 2.2.1.2. konečná hloubka vrtu byla určena hydrogeologem dle místních podmínek 0–5 m (kvartér+křída) 195/178/175 mm pracovní ocelové pažení dle soudržnosti profilu ne záhozem

Vystrojené hydrogeologické vrty Průzkumné hydrogeologické vrty řady HG10 (3 ks) byly v nezpevněných sedimentech zhotoveny technologií rotačního jádrového vrtání vrtnou soupravou HVS 245 vrtným průměrem 250/194/178/133 mm a vystrojeny PVC 110/2,2 mm. Parametry nově vybudovaných vystrojených hydrogeologických vrtů jsou uvedeny v následujícím přehledu. Geologická dokumentace hydrogeologických vrtů je uvedena v příloze č. 8.

36



HG10-1 Záměry (S-JTSK, Bpv) Y: 479855,12 X:1126069,07 Z: 310,72/310,21 Lokalizace vrtu: viz příloha č. 6 Technologie vrtání: 0,0–5,2 m (kvartér+křída) rotační jádrová Hloubka vrtu: 5,2 m Vrtné průměry: 0,0–3 m ø 250 mm (HVS 245) 3–4,5 m ø 178 mm (HVS 245) 4,5–5,2 m ø 133 mm (HVS 245) Výplach: bez výplachu Výstroj: + 0,0–1,5 m PVC 110/2,2 mm plná 2,0–4,6 m PVC 110/2,2 mm perforovaná 4,6–5,2 m PVC 110/2,2 mm plná perforace příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 30 % Zaplášťové úpravy: 0,0–1 m cementace 1–1,5 m pískový přechod 1,5–5,2 m obsyp 4/8 mm kačírek Zhlaví vrtu: 0,0–0,5 m přírubové kovové zhlaví ø 133 mm, obetonováno Hladina podzemní vody vztažená k terénu: naražená

1,8 m

ustálená

2,31 m

HG10-2 Záměry (S-JTSK, Bpv) Y: 480071,30 X:1126098,84 Z: 309,64/309,14 Lokalizace vrtu: viz příloha č. 6 Technologie vrtání: 0,0–5,2 m (kvartér+křída) rotační jádrová Hloubka vrtu: 5,2 m Vrtné průměry: 0,0–4,0 m ø 194 mm (HVS 245) 4,0–5,2 m ø 133 mm (HVS 245) Výplach: bez výplachu Výstroj: + 0,0–1,5 m PVC 110/2,2 mm plná 1,5–4,8 m PVC 110/2,2 mm perforovaná 4,8–5,2 m PVC 110/2,2 mm plná perforace příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 30 % Zaplášťové úpravy: 0,0–1,0 m cementace 1,0–1,5 m pískový přechod 1,5–5,2 m obsyp 4/8 mm kačírek Zhlaví vrtu: 0,0–0,50 m přírubové kovové zhlaví ø 133 mm, obetonováno M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

37


Hladina podzemní vody vztažená k terénu: naražená

1,75 m

ustálená

2,34 m

HG10-3 Záměry (S-JTSK, Bpv) Y: 479935,02 X: 1126196,60 Z: 310,70/311,23 Lokalizace vrtu: viz příloha č. 6 Technologie vrtání: 0,0–5,8 m (kvartér + křída) rotační jádrová Hloubka vrtu: 5,8 m Vrtné průměry: 0,0–4,0 m ø 250 mm (HVS 245) 4,0–5,8 m ø 178 mm (HVS 245) Výplach: bez výplachu Výstroj: + 0,0–2 m PVC 110/2,2 mm plná 2,0 –5,4 m PVC 110/2,2 mm perforovaná 5,4–5,8 m PVC 110/2,2 mm plná perforace příčná štěrbinová šířky 1,5 mm, 30 % Zaplášťové úpravy: 0,0–1,0 m cementace 1,0–1,5 m pískový přechod 1,5–5,8 m obsyp 4/8 mm kačírek Zhlaví vrtu: 0,0–0,5 m přírubové kovové zhlaví ø 133 mm, obetonováno Hladina podzemní vody vztažená k terénu: naražená 2.2.2.3.

3,0 m

ustálená 3,3 m

Výsledky laboratorních analýz

2.2.2.3.1. Výsledky laboratorních analýz vzorků zemin Vzhledem k tomu, že hlavní sledované polutanty uhlovodíky C10–C40, PAU, ClU, BTEX, kyanidy a TK, se dostávají do jednotlivých složek životního prostředí prakticky výhradně vlivem antropogenní činnosti a v jednotlivých složkách nejsou přirozeně výrazněji zastoupeny, jsou výsledky laboratorních analýz porovnávány s hodnotami přirozeného pozadí na lokalitě a s orientačními kritérii „A“, „B“ a „C“ Metodického pokynu MŽP z roku 1996. Hodnoty jsou porovnávány zejména s kritériem „A“, který obecně odpovídá přirozeným obsahům jednotlivých polutantů na lokalitě a jeho překročení naznačuje možnost ovlivnění antropogenní činností. Jako reprezentativní vzorek představující přirozené koncentrace na lokalitě byl vybrán hydrogeologický vrt HG10-1, který je umístěn na nátoku podzemní vody na lokalitu. Nicméně i tento objekt zasahuje okrajový prostoru skládky, tento objekt je umístěn na okraji zatravněné části lokality (dále proti směru proudění podzemní vody tento objekt nemohl být 38



umístěn vzhledem k nesouhlasu majitele pozemku s jeho umístěním do obdělávané části, kde v době provedení průzkumných prací byla pěstována kukuřice). Situaci proudového pole vyjadřuje příloha č. 11. Výsledky výluhových zkoušek byly porovnávány s tabulkou č. 2. 1. dle přílohy č. 2 a výsledky ekotoxicky porovnány podle tab. 10. 2. přílohy č. 10 vyhl. 294/05 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Kompletní výsledky laboratorních analýz vzorků zemin jsou uvedeny v příloze č. 9.1. Přehlednou prezentaci prostorového rozmístění kontaminace zeminy a podzemní a povrchové vody podává příloha č. 9.6. Pro účely statistického zhodnocení byl určen minimální počet 5 analýz, jejichž hodnoty jsou nad mezí detekce, v případě analýz pod mezí detekce byla uvažována poloviční hodnota detekčního limitu. Tímto krokem dojde k navýšení datového souboru o analýzy, jejichž hodnotu nelze uvažovat jako nulovou, nýbrž jako zanedbatelně nízkou. Statistické hodnocení bylo zpracováno u ukazatelů, které se podílí na plošném znečištění. Ze souboru dat byl vyjádřen aritmetický průměr, směrodatná odchylka a dále medián, 1. a 3. kvartil. Statistické výpočty jsou uvedeny v tabulkách u každého diskutovaného ukazatele. Uhlovodíky C10–C40 Na lokalitě bylo odebráno celkem 23 ks vzorků zemin z nevystrojených sond řady S10 a vystrojených hydrogeologických vrtů na analýzu ukazatelů uhlovodíky C10–C40. Ve vrtu HG10-1 (objekt na nátoku podzemní vody na lokalitu) byly koncentrace těchto látek pod mezí detekce analytické metody (<25 mg/kg). Ve většině nevystrojených sond a v hydrogeologických vrtech byla koncentrace uhlovodíků C10–C40 pod mezí detekce laboratorního přístroje nebo se pohybovala mírně nad touto hodnotou. Maximální koncentrace byly zjištěny v nevystrojené sondě S10-3 (2,8 m) a to 342 mg/kg a S10-9 (0,8 m), kde byla koncentrace 683 mg/kg. Obě tyto hodnoty převyšují limitní hodnotu danou vyhláškou 294/2005 Sb., která je 300 mg/kg. Rozložení hodnot koncentrací na dané lokalitě znázorňují vypočtené statistické parametry v tabulce č. 11. Tab. č. 11: Statistické ukazatele uhlovodíků C10–C40 v zemině

uhlovodíky C10–C40

aritmetický průměr (mg/kg)

medián (mg/kg)

směrodatná odchylka (mg/kg)

1. kvartil (mg/kg)

3. kvartil (mg/kg

64,81

12,50

149,05

12,5

21,55

BTEX a ClU V rámci průzkumných prací byly odebrány celkem 13 vzorků zemin na stanovení obsahu BTEX a ClU. Významnější znečištění zemin v těchto ukazatelích nebylo prokázáno ani M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

39


u jedné ze sond, koncentrace pouze ojediněle překračují pouze hodnotu orientačního kritéria A MP MŽP. Přirozené koncentrace nedosahují v těchto parametrech mez detekce laboratorní metody. Nejvyšší obsah BTEX byl nalezen ve vzorku ze sondy S10-10 z hloubkové úrovně 0,9 m, kde ΣBTEX dosáhla obsahu 0,74 mg/kg. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) Na lokalitě bylo analyzováno celkem 23 vzorků zemin na stanovení obsahu polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Orientační kritérium C MP MŽP bylo překročeno koncentrací benzo/a/pyrenu 9,847 mg/kg v nevystrojené sondě S10-9 (0,8 m). V téže sondě bylo překročeno i orientační kritérium B MP MŽP koncentrací benzo/b/fluoranthenu 8,085 mg/kg. Orientační kritérium B bylo překročeno i ve vzorku ze sondy S10-3 (2,8 m), kde byla zjištěna koncentrace benzo/a/pyrenu 1,91 mg/kg. Koncentrace PAU v ostatních nevystrojených sondách a vystrojených hydrogeologických vrtech se pohybovaly nad orientačním kritériem A MP MŽP nebo pod ním. Na základě výsledků chemických analýz vzorků zemin bylo prokázáno mírné plošné znečištění PAU, přičemž největší koncentrace těchto látek se nachází v prostoru kolem sondy S10-9 ve střední části skládky. Rozložení hodnot koncentrací PAU v rámci nesaturované zóny jsou vyjádřeny statistickými ukazateli v tabulce č. 12. Tabulka č. 12: Statistické ukazatele PAU v zemině aritmetický průměr (mg/kg)

medián (mg/kg)

směrodatná odchylka (mg/kg)

1. kvartil (mg/kg)

3.kvartil (mg/kg

benzo/a/pyren

0,71

0,11

2,08

0,04

0,32

benzo/b/fluoranthen

0,61

0,12

1,70

0,06

0,29

benzo/ghi/perylen indeno(1,2,3cd)pyren benzo/k/fluoranthen

0,52

0,07

1,35

0,04

0,16

0,25

0,04

0,74

0,01

0,11

0,34

0,05

0,81

0,02

0,15

chrysen

0,77

0,08

1,83

0,03

0,25

pyren

2,43

0,23

6,71

0,06

0,49

anthracen

0,41

0,01

1,35

0,01

0,04

fenanthren

1,88

0,14

5,45

0,04

0,26

fluoranthen

0,04

0,01

0,09

0,01

0,04

naftalen

0,61

0,12

1,70

0,06

0,29

∑PAU v sušině

9,97

0,81

29,95

0,17

2,72

Kyanidy (CN−) Na stanovení obsahu kyanidů bylo analyzováno celkem 5 vzorků zemin. Obsahy kyanidů byly ve všech analyzovaných vzorcích pod mezí detekce laboratorní metody.

40



Těžké kovy Celkem bylo analyzováno 17 vzorků zemin na stanovení obsahu těžkých kovů. Koncentrace těžkých kovů v zeminách se ve všech odebraných vzorcích zemin pohybovaly pod hodnotou orientačního kritéria A metodického pokynu MŽP. Výsledky stanovení třídy vyluhovatelnosti a TOC v sušině Na stanovení třídy vyluhovatelnosti byly odebrány 2 vzorky zemin ze sondy S10-11 . Z laboratorních výsledků třídy vyluhovatelnosti vyplynulo, že v sondě S10-11 v hloubkové úrovni 0,8 m a 2 m nevyhovuje DOC a obsah rozpuštěných látek a v hloubce 0,8 m nevyhovují obsahy Ni, Pb a rozpuštěných látek vyhlášce MŽP ČR č. 294/2005 Sb. pro zařazení odpadů do třídy I. Koncentrace těchto látek nepřesahují hodnoty požadované pro zařazení do tříd vyluhovatelnosti IIa a IIb. Výsledky laboratorního stanovení třídy vyluhovatelnosti jsou uvedeny v příloze č. 9.4. Stanovení celkového organického uhlíku v sušině bylo provedeno z 2 vzorků zeminy ze sondy S10-11 (0,8 m a 2 m). Obsah celkového organického uhlíku (TOC) v sušině byl v hloubce 0,8 m 0,66 % a v hloubce 2 m 1,33 %. Výsledky testu ekotoxicity Test ekotoxicity byl prováděn na vzorku ze sondy S10-10 (0,9 m). Vzorek nevyhovuje parametrům v testu na řasách Desmodesmus subspicatus, kde se prokázala průměrná inhibice růstu řasy 64,7 %. Limitní hodnota pro inhibici je 30%. Výsledky laboratorního stanovení ekotoxicity jsou uvedeny v příloze č. 9.5. Porovnání výsledků s vyhl. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu S limitními hodnotami výše uvedené vyhlášky byly porovnávány výsledky všech laboratorních analýz, provedených v rámci odběrů zemin. Koncentrace přesahující limitní hodnoty byly stanoveny v ukazateli uhlovodíky C10–C40, arsen a PAU a ∑BTEX. Limitní hodnota pro uhlovodíky C10–C40 je 300 mg/kg a byla překročena koncentrací 342 mg/kg ve vzorku ze sondy S10-3 (2,8 m) a koncentrací 683 mg/kg ze sondy S10-9 (0,8 m). Mezní hodnota arsenu je 10 mg/kg, překročení této hodnoty bylo prokázáno v nevystrojené sondě S10-3 (3,2 m) s koncentrací 13,2 mg/kg, Limitní hodnota pro ∑PAU je 6 mg/kg a byla překročena ve vzorku ze sondy S10-3 (2,8 m) koncentrací 21,48 mg/kg, ve vzorku ze sondy S10-9(0,8 m) koncentrací 137,5 mg/kg a ve vzorku ze sondy S10-9 (1,6 m) koncentrací 42,9 mg/kg. Limitní hodnota pro ∑BTEX je 0,4 mg/kg a byla překročena ve vzorku ze sondy S10-10 (0,9 m) koncentrací 0,74 mg/kg.


41


2.2.2.3.2. Výsledky laboratorních analýz vzorků podzemních vod Výsledky laboratorních analýz odebraných vzorků podzemních vod jsou porovnány jednak s limitními hodnotami pro pitnou vodu dle vyhl. 252/2004 Sb. (i přesto, že nemají objekty charakter zdrojů pitné vody) a dále s hodnotami sledovaných ukazatelů v hydrogeologickém vrtu HG10-1, který se nachází na nátoku podzemních vod na lokalitu a dosahuje nejnižších obsahů sledovaných polutantů. Situaci proudového pole vyjadřuje příloha č. 11. Dále pak byly podzemní vody orientačně porovnány s kritérii A, B a C Metodického pokynu MŽP z roku 1996. Výsledky laboratorních analýz kvality podzemních vod jsou uvedeny v tabulkách v příloze č. 9.2. Přehlednou prezentaci prostorového rozmístění kontaminace zeminy a podzemní a povrchové vody podává příloha č. 9.6. Uhlovodíky C10–C40 Maximální koncentrace uhlovodíků C10–C40 byla zjištěna v dočasně vystrojené sondě S10-3 a to 28,7 mg/l. Koncentrace v dočasně vystrojené sondě S10-2 byla 6,56 mg/l. Ve statickém vzorku z hydrogeologického vrtu HG10-1 bylo naměřeno 1,53 mg/l, ve vzorku z HG10-2 4,55 mg/l a ve vzorku z HG10-3 2,69 mg/l. V dynamických odběrech byly koncentrace nižší. Ve vzorku z hydrogeologického vrtu HG10-1 byla koncentrace 0,453 mg/l, ve vzorku z HG10-2 byla koncentrace 0,747 mg/l a ve vzorku z HG10-3 byla koncentrace 0,74 mg/l. PAU Koncentrace PAU byly ve většině vzorků nad hodnotou orientačního kritéria A MP MŽP. Nejvyšší koncentrace benzo/a/pyrenu byla zjištěna ve vzorku z vrtu HG10-3 (0,052 µg/l) a HG10-1 (0,008 µg/l). Nejvyšší koncentrace PAU byly zjištěny v hydrogeologickém vrtu HG10-3, kde se výsledky analýz pohybovaly u všech PAU nad hodnotou orientačního kritéria A MP MŽP. Naopak ve vrtu HG10-2 byly téměř všechny výsledky pod mezí detekce laboratorní metody. Statistické parametry hodnot koncentrací PAU v saturované zóně jsou vyjádřeny v tabulce č. 13. Tabulka č. 13: Statistické ukazatele PAU v podzemních vodách

benzo/a/pyren

0,014

0,004

směrodatná odchylka (µg/l) 0,019

benzo/b/fluoranthen

0,017

0,005

0,027

0,003

0,006

benzo/ghi/perylen

0,015

0,006

0,021

0,003

0,008

indeno(1,2,3-cd)pyren

0,009

0,003

0,013

0,003

0,003

benzo/k/fluoranthen

0,008

0,003

0,011

0,002

0,005

benzo/a/anthracen

0,012

0,005

0,017

0,002

0,005

chrysen

0,015

0,005

0,020

0,003

0,010

pyren

0,045

0,021

0,051

0,016

0,042

anthracen

0,005

aritmetický medián (µg/l) průměr (µg/l)

42

1. kvartil (µg/l)

3. kvartil (µg/l)

0,004

0,008

0,005 0,000 0,005 0,005 M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik


fenanthren

0,012

0,005

směrodatná odchylka (µg/l) 0,011

fluoranthen

0,037

0,022

0,042

0,015

0,028

naftalen

0,028

0,023

0,022

0,010

0,027

aritmetický medián (µg/l) průměr (µg/l)

1. kvartil (µg/l)

3. kvartil (µg/l)

0,005

0,013

Chlorované uhlovodíky Koncentrace tetrachlorethenu ve vzorku z nevystrojené sondy S10-2 byla 2,48 µg/l, což překračuje hodnotu orientačního kritéria A MP MŽP. Koncentrace chlorovaných uhlovodíků v ostatních nevystrojených sondách a hydrogeologických vrtech byly pod mezí detekce laboratorního přístroje. BTEX Koncentrace BTEX byly ve všech analyzovaných vzorcích pod mezí detekce laboratorního přístroje. Chloridy Z anorganických látek dochází k mírnému překročení kritéria A MP MŽP u chloridů ve vrtu HG10-1 s hodnotou 46,1 mg/l. Amonné ionty Laboratorními analýzami byla prokázaná koncentrace překračující orientační kritérium A MP MŽP ve vzorku z vrtu HG10-1 (0,18 mg/l) a ve vzorcích z nevystrojených sond S10-2 (0,25 mg/l) a S10-3 (1,02 mg/l). U ostatních sledovaných parametrů nedošlo k překročení orientačních kritérií. Porovnání výsledků s limitními hodnotami pro pitnou vodu dle vyhl. 252/2004 Sb. S limitními hodnotami pro pitnou vodu dle vyhl. 252/2004 Sb. byly porovnávány výsledky všech laboratorních analýz, provedených v rámci odběrů vzorků podzemních vod. Koncentrace přesahující limitní hodnoty byly stanoveny v ukazateli hořčík v nevystrojené sondě S10-2 s hodnotou koncentrace 12,9 mg/l, mangan z téže sondy s koncentrací 0,83 g/l, vápník (117 mg/l) a železo (3,3 mg/l), dále barva vody (40 mg/l Pt a zákal vody (53,9 zF (t)). Dále byl překročen limit koncentrace benzo/a/pyrenu (0,01 µg/l) ve vzorku z vystrojeného vrtu HG10-3 s koncentrací 0,052 µg/l. V témže vrtu byl překročen limit také ∑PAU (0,1 µg/l) koncentrací 0,2 µg/l. Pesticidy V rámci laboratorních analýz bylo provedeno stanovení obsahu pesticidů v podzemní vodě ze sondy S10-2. Z výsledků vyplynulo, že se ve všech případech hodnoty pohybují pod mezí detekce. Z těchto výsledků vyplývá, že významnější množství pesticidů nebylo ve skládce uloženo. Výsledky laboratorního stanovení obsahu pesticidů jsou uvedeny v příloze č. 9.3. M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

43


2.2.2.3.3. Výsledky laboratorních analýz vzorků povrchové vody Výsledky laboratorních analýz vzorků povrchové vody byly porovnány s limitními hodnotami norem environmentální kvality (průměrnými hodnotami, NEK-RP) dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění Nařízení vlády 61/2003 Sb. ve znění Nařízení vlády č. 229/2007 Sb. V rámci průzkumných prací byly dne 24. 8. 2011 odebrány vzorky z řeky Lubiny nad a pod skládkou (jedná se o vzorky PV10-1 a PV10-2). V obou vzorcích byl stanoven obsah uhlovodíků pod mezí detekce zvolené analytické metody (<0,05 mg/l), tyto hodnoty zároveň splňují stanovené normy dle NV č. 23/2011 Sb. Výsledky laboratorních analýz kvality povrchových vod jsou uvedeny v příloze č. 9.6. 2.2.2.4

Výsledky hydrodynamických zkoušek (čerpací a stoupací zkoušky)

Tabelární a grafické vyhodnocení hydrodynamických zkoušek je součástí přílohy č. 15. Výsledné vypočtené filtrační parametry saturované zóny horninového prostředí pro vrt HG10-3 jsou uvedeny v následující tabulce č. 14. Podle výsledného koeficientu filtrace 1,7.10−4 m/s jsou podle Jetela (1980) okolní horniny dosti silně propustné. Hladiny podzemní vody ve sledovaných vrtech nebyly při čerpací zkoušce ovlivněny. Depresní kužel (potenciální ovlivnění výšky hladiny) dosahuje maximálně do vzdálenosti 23,2 m. Tabulka č. 14:

Výsledné hodnoty filtračních parametrů saturované zóny v okolí vrtu HG10-3

k (m/s) prům T (m2/s) prům vkrit. (m2/s) prům R (m)

2.2.2.5.

ČZ 2,2.10−5 6,3.10−5 5,3.10−4 35,8

HDZ: HG10 SZ 3,1.10−4 8,8.10−4 2.10−3 10,6

průměr 1,7.10−4 4,7.10−4 1,3.10−3 23,2

Geodetické zaměření

Dne 10. 1. 2011 bylo provedeno geodetické zaměření části nevystrojených sond na lokalitě (S10-1 až S10-3) v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému Bpv. Zaměření bylo provedeno převážně metodou GNSS měřením v reálném čase (RTK) aparaturou GPS Leica RX 900 CSC s využitím služby RTK permanentní stanice Frýdek Místek sítě CZEPOS. V místech, kde nemohly být objekty zaměřeny přímo metodou GNSS, byla uvedenou metodou nejprve vytvořena síť bodů PPBP, ze které byly objekty následně zaměřeny trigonometricky, a to totální stanicí Leica TCR 1101. Podrobné body byly vypočteny dávkově v programu GEUS 14.0.22. Dne 9. 8. 2011 bylo provedeno geodetické zaměření nových nevystrojených sond a hydrogeologických vrtů na lokalitě (S10-4 až S10-11, HG10-1 až HG10-3) v souřadnicovém systému S-JTSK a výškovém systému Bpv. Zaměření polohopisu a výškopisu bylo provedeno polární metodou totální stanicí Leica TS 15 s připojením na souřadnice stanovisek určených 44



metodou GNSS. Použitou metodou určení stanovisek byla RTK s VRS NOW přístrojem Trimble R6. GNSS měření bylo do S-JTSK a Bpv transformováno globálním transformačním klíčem schváleným ČÚZK pomocí softwaru Trimble Survey Controller 12.44. Zaměřené body odpovídají přesnosti určení s kódem kvality 3. Zprávy o geodetickém zaměření jsou uvedeny v příloze č. 18. 2.2.3. Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění Plošný a prostorový rozsah znečištění Na základě výsledků průzkumných prací realizovaných v rámci předkládané analýzy rizik (2010–2011) byl vytvořen model mocnosti skládky. Jeho tvorba byla realizována interpolací (metoda simple kriging) mocností skládkového materiálu z jednotlivých objektů průzkumu v období let 2010 a 2011 (nevystrojené sondy S10-1 až S1-11 a hydrogeologické vrty HG10-1 až HG10-3). Model mocnosti skládky je znázorněn v příloze č. 12 a geologická dokumentace včetně geologického řezu lokalitou je součástí přílohy č. 8. Z výsledků modelu navážky vyplývá, že plošný rozsah skládky je cca 44 520 m2. Obvod modelové skládky činí 836 m. Dle charakteru vrtného jádra sond a hydrogeologických vrtů na lokalitě je zřejmé, že skládka Pod břehem nesloužila k ukládání komunálního ani průmyslového odpadu, nýbrž v některých částech skládky došlo k vytěžení štěrkopískové polohy a opětovnému zavezení původní zeminou, a dále nepůvodní zeminou. Z výsledků geofyzikálního průzkumu magnetometrií vychází plocha skládky 49 500 m2, nicméně vrtné práce v sondách S10-4, S10-5 a S10-6 neukazují na prokazatelnou přítomnost cizorodé navážky. Tato nesrovnalost může vycházet ze skutečnosti, že v sz. části lokality byla původní zemina pouze odhrnuta a následně rozprostřena do zarovnání terénu. Samotným přehrnutím zeminy dochází ke změně magnetického pole. Rozsah skládky definovaný geofyzikálním měřením je uveden v příloze č. 6, přičemž ideový rozsah a mocnosti navážky z výsledků vrtných prací je uveden v příloze č. 12. Tabulka č. 15: Hloubkový dosah skládkových materiálů v poměru k plošnému rozsahu Hloubkový dosah navážky

Plocha absolutní

Plocha relativní

m 0–0,5

m2

%

10 802

24,3

0,5–1,0

10 385

23,3

1,0–1,5

11 856

26,6

1,5–2,0

7 556

17,0

2,0–2,5

3 921

8,8

Suma

44 520

100


45


Tabulka č. 15 popisuje distribuci hloubkového dosahu v poměru k ploše skládkového tělesa. Z celkového počtu 14 objektů se hodnoty mocnosti navážky pohybovaly v rozmezí 0–2,0 m. Mocnost přitom byla uvažována jako vertikální vzdálenost od terénu k bázi skládkového materiálu. Aritmetický průměr tohoto souboru činí 0,8 m, přičemž směrodatná odchylka dosahující taktéž hodnoty 0,8 m ukazuje na výraznou variabilitu. Medián pro datový celek činí 0,7 m a hodnota 3. kvartilu je 1,8 m. Celá oblast se nachází v nadmořských výškách 308–312 m n. m., přičemž terén se svažuje mírně k Z. Objem skládkového tělesa na základě modelového řešení dosahuje kubatury 46 200 m3. Hladina podzemní vody se vyskytovala v červenci 2011 ve 4 hydrogeologických objektech na úrovních 1,8–3,0 m pod úrovní terénu. Saturovaná a nesaturovaná zóna na ploše navážky je tvořena převážně jílovitou zeminou, pod kterou se nachází štěrkopísková poloha. Navážka je povrchového charakteru a nezasahuje do saturované zóny. Míra a rozmístění znečištění Tato kapitola shrnuje majoritní kontaminanty na lokalitě č. 10 – Pod břehem, a to z hlediska jejich prostorového rozsahu a koncentrace. Výsledky průzkumu jsou srovnány s platnou legislativou a vzorky zeminy a podzemní vody z hydrogeologického vrtu HG10-1, který v analýzách představuje přirozené pozadí (i když zasahuje okrajovou část skládky). Laboratorní výsledky z průzkumu jsou uvedeny v příloze č. 9. Významnější znečištění v zemině bylo ověřeno průzkumnými pracemi v období 2010– 2011 v ukazatelích ropných uhlovodíků skupiny C10–C40 a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU). Z důvodů omezených vstupů koncentrací jednotlivých kontaminantů nebyly konstruovány jejich prostorové kontaminační rozsahy v podzemní vodě. Ropné uhlovodíky C10–C40 Kontaminace ropnými uhlovodíky v zemině je prostorově soustředěna do střední a jižní části skládky Pod břehem. Tato oblast je reprezentována objekty S10-3 a S10-9, kde byly ve vzorcích zeminy z horizontů 2,8 m a 0,8 m stanoveny hodnoty 342 mg/kg a 683 mg/kg ve stejném pořadí. Výjimkou z tohoto rozdělení je vzorek zeminy z hydrogeologického vrtu HG10-3, kde byly výsledky analýzy ukazatele C10–C40 pod mezí detekce. Hodnoty nad limit vyhlášky 294/2005 Sb., která stanoví maximální koncentraci 300 mg/kg, vykazují pouze 2 z celkových 23 vzorků zeminy. Dynamické vzorky podzemní vody z hydrogeologických objektů HG10-1 až HG10-3 z července 2011 vykazují známky kontaminace ropnými uhlovodíky, a tím potvrzují výsledky z prosince 2010, kdy vzorky podzemní vody z dočasně vystrojených sond S10-2 a S10-3 signalizovaly vysoké koncentrace ropných uhlovodíků s hodnotami 6,6 mg/l a 28,7 mg/l ve stejném pořadí. Výsledky laboratorních analýz z objektů HG10-1, HG10-2 a HG10-3 v dynamickém odběru neukazují na vysoké hodnoty z prosince 2010, přičemž jejich koncentrace v podzemní vodě dosáhly hodnot 0,4 mg/l, 0,7 mg/l a 0,7 mg/l C10–C40 ve stejném pořadí. Koncentrace z července 2011 jsou tak cca o 2 řády nižší, nicméně jedná se 46



o odlišné objekty. Statické odběry podzemní vody ze dne 15. 7. 2011 dosáhly hodnot 1,5 mg/l, 4,5 mg/l a 2,7 mg/l pro objekty HG10-1, HG10-2 a HG10-3 ve stejném pořadí. Charakterem spadají ropné uhlovodíky skupiny C10–C40 detekované v podzemní vodě na lokalitě 10 – Pod břehem do skupiny C20–C36, která ukazuje spíše na strukturu olejovitých ropných látek. Polycyklické aromatické uhlovodíky Rozsah znečištění polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU) je prostorově podobný jako v případě ropných uhlovodíků. Zvýšené hodnoty jsou vázané především jižní a střední část, resp. kontaminace detekovaná v zemině je vázána na sondy S10-3 a S10-9 s hodnotami ∑PAU 3 dle vyhlášky 294/2005 Sb. na úrovni 21,5 mg/kg v úrovni 2,8 m sondy S10-3 a 137,5 mg/kg a 42,9 mg/kg u sondy S10-9 v úrovních 0,8 m a 1,6 m. Limit vyhlášky 252/2004 Sb. pro ∑PAU 4 (limit je dán 0,1 µg/l) překračuje vzorek podzemní vody z hydrogeologického vrtu HG10-3, a to s hodnotou 0,2 µg/l. Identický vzorek ze dne 15.7.2011 vykazuje rovněž nadlimitní koncentraci benzo/a/pyrenu s hodnotou 0,05 µg/l, přičemž limit vyhlášky 252/2004 Sb. stanovuje maximální koncentraci v pitné vodě na úrovni 0,1 µg/l. 2.2.4. Posouzení šíření znečištění 2.2.4.1.

Šíření znečištění v nesaturované zóně

Migrace kontaminantů v nesaturované zóně probíhá především gravitačně - vertikálním směrem, vlivem infiltrace srážkových vod a samotnou gravitací. Rychlost migrace znečištění v nesaturované zóně závisí zejména na těchto ukazatelích: • typ kontaminantu • míra zpevnění povrchu (asfalt, beton, zástavba, zatravnění, atd.) • homogenita zeminy (propustnost) • sorpční vlastnosti zeminy Pohyb kontaminantů je zpomalován zejména polohami jílovitých sedimentů, které fungují jako hydraulická bariéra. Při průchodu kontaminantů horninových prostředím dochází k jejich rozptýlení a částečné sorpci na pevnou matrici horninového prostředí. Množství sorbovaného kontaminantu závisí na povaze látky a obsahu organického uhlíku v pevné fázi horninového prostředí, který je schopný kontaminant vázat. Těkavé složky ropných uhlovodíků se šíří vytěkáním do půdního vzduchu a dále do atmosféry. Veškerá plocha zájmového území je nezpevněná, zatravněná. Pozemky jsou v současné době vedené jako pozemky zemědělské.

3

∑PAU jsou u zemin definovány dle vyhlášky č. 294/2005 Sb. jako suma následujících látek: anthracen, benzo/a/anthracen, benzo/a/pyren, benzo/b/fluoranthen, benzo/ghi/perylen, benzo/k/fluoranthen, fluoranthen, fenanthren, chrysen, indeno(1,2,3-cd)pyren, naftalen, pyren 4 ∑PAU jsou u podzemní vody definovány dle vyhlášky č. 252/2004 Sb. jako suma následujících látek: benzo/b/fluoranthen, benzo/ghi/perylen, benzo/k/fluoranthen, a indeno(1,2,3-cd)pyren M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

47


Pro migraci kontaminantů je prostředí jemnozrnných jílů prostředím relativně špatně propustným. Objem nesaturované zóny tvoří 46 200 m3 při ploše ověřené navážky 5 44 520 m2. Při adsorpci dochází k zachycení kontaminantu na povrchu organické hmoty v pevné fázi kolektoru, jehož množství je vyjadřováno jako váhová frakce organického uhlíku ƒoc. Ta byla stanovena na základě laboratorních rozborů vzorků zemin ve formě TOC (Total Organic Carbon). Pro výpočet sorpčních charakteristik zemin bylo nutné vypočítat lineární adsorpční izotermu Kd [l/g] dle vztahu

K d = K oc * f oc kde K oc je distribuční koeficient organický uhlík-voda. Zadané hodnoty K oc , ƒoc a vypočítané Kd jsou uvedeny v následující tabulce č. 16. Pro těžké kovy je hodnota Kd dána. Jako zástupce spektra látek ropného původu byl použit methylcyklohexan, který představuje běžnou komponentu směsí ropných látek. Hodnota ukazatele TOC je převzata z analýzy vzorku zeminy z nevystrojené sondy S10-2 a jeho hodnota je 10 g/kg. Pro výpočty šíření byly použity hodnoty 3. kvartilu koncentrací vybraných polutantů. Tabulka č. 16: Hodnoty Koc, foc a Kd Kontaminant

Koc [l/kg]

foc

Kd [l/kg]

methylcyklohexan benzo/a/pyren benzo/b/fluoranthen benzo/ghi/perylen indeno(1,2,3-cd)pyren benzo/k/fluoranthen chrysen pyren anthracen fenanthren naftalen fluoranthen

234 5,87.105 5,99.105 1,95.106 1,95.106 5,87.105 1,81.105 5,43.104 1,64.104 1,67.104 1,54.103 5,55.104

0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01

2,34 5,87.103 5,99.103 1,95.104 1,95.104 5,87.103 1,81.103 5,43.102 1,64.102 1,67.102 1,54.101 5,55.102

Zdroj: THE RISK ASSESSMENT INFORMATION SYSTEM; * SCHINDLER (1987)[18]

Obecně platí, čím je Kd vyšší, tím je kontaminant méně mobilní a více se sorbuje na horninové prostředí. Hlavním transportním mechanismem je v kvartérních sedimentech uvažován výluh srážkovou vodou. Tok kontaminantu můžeme vyjádřit vztahem J = Q.C

5

viz diskuze k rozsahu skládky k kapitole 2.2.3 48 M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik


kde:

J Q C

je tok kontaminantu v mg/s je průtok infiltrátu srážkové vody (l/s) je koncentrace kontaminantu ve vodě (mg/l)

Výpočet průtoku srážkové vody Q vychází z průměrného ročního úhrnu srážek v oblasti, který činí 700 mm, množství infiltrace (cca 12 %) a plochy s výskytem znečištění nesaturované zóny. Další výpočet je založen na úvaze, že infiltrující voda získává koncentraci kontaminantu odpovídající rovnovážné koncentraci podle vztahu Caq =

kde:

Caq Csuš

Csuš Kd

je koncentrace kontaminantu ve výluhu (mg/l) je 3. kvartil koncentrace kontaminantu v zemině (mg/kg)

Tabulka č. 17.1 : Bilance v nesaturované zóně horninového prostředí – uhlovodíky C10–C40 Organický uhlík (%) Koc (dm3/kg) Kd (dm3/kg) Csuš (mg/kg) Caq (mg/m3) Měrná hmotnost zeminy ( kg/m3) Objem kontaminované horniny (m3) Hmotnost kontaminantu v nesaturované zóně (kg)

C10–C40 0,01 234 2,34 21,55 9,2 2,1 46 200 2,1.103

Tabulka č .17.2.: Bilance v nesaturované zóně horninového prostředí – PAU b/a/p b/b/f b/ghi/p i(1,2,3-cd)p b/k/f chrysen Organický uhlík (%) 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 Koc (dm3/kg) 5,87.105 5,99.105 1,95.106 1,95.106 5,87.105 1,81.105 Kd (dm3/kg) 5,87.103 5,99.103 1,95.104 1,95.104 5,87.103 1,81.103 Csuš (mg/kg) 0,32 0,29 0,16 0,11 0,15 0,25 Caq (mg/m3) 5,4.10−5 4,8.10−5 8,2.10−6 5,6.10−6 2,6.10−6 1,4.10−4 Měrná hmotnost zeminy 2,1 2,1 2,1 2,1 2,1 2,1 (kg/m3) Objem kontaminované 46 200 46 200 46 200 46 200 46 200 46 200 horniny (m3) Hmotnost kontaminantu 31 28 15,5 10,7 14,6 24,3 v nesaturované zóně (kg) * b/a/p-benzo/a/pyren; b/b/f-benzo/b/fluoranthen; i(1,2,3-cd)p-indeno(1,2,3-cd)pyren; b/k/f-benzo/k/fluoranthen; ch-chrysen; f-fenanthren;


49


Tabulka č .17.2.: Bilance v nesaturované zóně horninového prostředí – PAU Organický uhlík (%) Koc (dm3/kg) Kd (dm3/kg) Csuš (mg/kg) Caq (mg/m3) Měrná hmotnost zeminy ( kg/m3) Objem kontaminované horniny (m3) Hmotnost kontaminantu v nesaturované zóně (kg)

pyren 0,01 5,43.104 5,43.102 0,49 9.10−4 2,1 46 200

anthracen 0,01 1,64.104 1,64.102 0,04 2,4.10−4 2,1 46 200

fenanthren 0,01 1,67.104 1,67.102 0,26 1,6.10−3 2,1 46 200

naftalen 0,01 1,54.103 1,54.101 0,42 2,7.10−2 2,1 46 200

fluoranthen 0,01 5,55.104 5,55.103 0,04 7,2.10−5 2,1 46 200

47,5

3,9

25,2

40,7

3,9

V nesaturované zóně horninového prostředí se nachází 2,3.103 kg uhlovodíků C10–C40, z polycyklických aromatických uhlovodíků je nejvíce pyrenu (47,5 kg) a naftalenu (40,7 kg). 2.2.4.2.

Šíření znečištění v saturované zóně

Proudění podzemní vodou je nejvýznamnějším transportním mechanismem šíření kontaminantu směrem od zdroje znečištění. Vzhledem k tomu, že všechny póry horniny jsou v saturované zóně zaplněny, kontaminant může existovat buď ve formě fáze, volně se pohybující, rozpuštěný ve vodě nebo sorbovaný na povrchu pevné fáze kolektoru. Mocnost zvodně saturované zóny dosahuje 3 m. Koeficient filtrace na lokalitě na základě vyhodnocení hydrodynamických zkoušek v objektu HG10-3 vychází 1,7.10−4 m/s. Při ploše skládky 44 520 m2 a mocnosti zvodně 3 m, je objem saturované zóny 133 560 m3. Na lokalitě se vyskytují kontaminanty s různou mírou rozpustnosti ve vodě. Transport těchto látek je v souladu s mírou rozpustnosti odlišný. Jako nejvýznamnější kontaminanty byly určeny uhlovodíky C10–C40 a polycyklické aromatické uhlovodíky. Celková pórovitost u jílovitých písků je uvažována na úrovni 40 %, efektivní pórovitost činí 10 %. Hlavní migrační parametr v saturované zóně horninového prostředí představuje advekce. Advekci lze charakterizovat jako transport částic způsobený prouděním podzemní vody na základě nenulového hydraulického gradientu. Rychlost proudění podzemní vody v (m/s) vypočteme dle Darcyho zákona jako

v = k .I kde:

k I

je koeficient filtrace (m/s) je hydraulický gradient.

Hydraulický gradient získáme dle vztahu I=

kde:

dh dl

dh dl

představuje rozdíl hydraulických výšek mezi dvěma body je jejich vzdálenost.

Střední lineární (skutečná) rychlost proudění vs (m/s) se vypočte dle rovnice 50



vs =

kde:

ne

k .I ne

je efektivní pórovitost.

Při proudění kontaminantu v podzemní vodě dochází k adsorpci, tedy zachycení kontaminantu na povrchu pevné fáze kolektoru. Adsorbovaný kontaminant je zpomalen v porovnání s rychlostí advekce. Toto zpomalení je vyjádřeno koeficientem retardace R, vypočteného dle vztahu ⎛ρ ⎞ R = 1+ ⎜ b ⎟ ⋅ Kd ⎝ n ⎠

kde:

ρb Kd n

je měrná hmotnost pevné fáze (kg/dm3) je distribuční koeficient je celková pórovitost.

Rychlost šíření kontaminantů se dále vypočte dle rovnice

v=

vs R

Advekční tok kontaminantu je pak J = v.n.C

kde:

C představuje koncentraci kontaminantu v podzemní vodě.

Koeficient filtrace, zjištěný na základě hydrodynamických zkoušek (viz kapitola 2.2.2.4.), v průměru dosahuje hodnoty 1,7.10–4 m/s. Rychlost proudění podzemní vody v, při průměrném hydraulickém gradientu 0,01 6 vychází rychlost proudění podzemní vody na 1,7.10–6 m/s. Střední lineární (skutečná) rychlost proudění vs při efektivní pórovitosti ne 10 % vychází na 1,7.10–5 m/s. Zpomalení proudění kontaminantu v podzemní vodě v důsledku adsorpce na povrchu pevné fáze kolektoru, je vyjádřené koeficientem retardace R, jehož vypočtené hodnoty jsou v tabulce č. 19. V tabulce č. 18 je vypočtená rychlost šíření a advekční tok kontaminantu. Tabulka č. 18: Rychlost šíření a advekční tok kontaminantu C10-C40 b/a/p* b/b/f b/ghi/p i(1,2,3-cd)p b/k/f v (m/s) 1,3.10−6 5,5.10−10 5,4.10−10 1,7.10−10 1,7.10−10 5,5.10−10 J (mg/m2/rok) 125 5,6.10−8 4,1.10−8 1,7.10−8 6,4.10−9 3,5.10−8 * b/a/p-benzo/a/pyren; b/b/f-benzo/b/fluoranthen; i(1,2,3-cd)p-indeno(1,2,3-cd)pyren; b/k/f-benzo/k/fluoranthen

6

gradient proudění podzemní vody byl určen z proudového pole – viz příloha č. 11 M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

51


Tabulka č. 18: Rychlost šíření a advekční tok kontaminantu chrysen v (m/s) 1,8.10−9 2 J (mg/m /rok) 2,3.10−7 ** fen-fenanthren; fluor-fluoranthen

pyren 6.10−9 3.10−6

anthracen 2.10−8 1,2.10−6

fen** 1,9.10−8 3,2.10−6

fluor 5,8.10−9 2,1.10−6

Bilance znečištění v saturované zóně horninového prostředí Pro účely kvantifikace bilance znečištění v saturované zóně vycházíme z koncepce lineární sorpční rovnováhy mezi kontaminovanou podzemní vodou a pevnou matricí. Množství kontaminantu rozpuštěného v podzemní vodě je úměrné množství kontaminantu sorbovaného horninou. Vzájemný poměr je vyjádřen lineárním distribučním koeficientem půdního rozdělení Kd, který je podílem koncentrace kontaminantu v hornině ca a koncentrace kontaminantu ve vodě ci. Kd = ca / ci Vzhledem k tomu, že vlastní měření koeficientu Kd je pro těkavé látky problematické, vypočítává se z koeficientu sorpce na organický uhlík a foc. Kd = Koc . foc Výpočet lze rozdělit do 3 částí: hmotnost volné fáze (není bilancována) hmotnost kontaminantu rozpuštěného v podzemní vodě Mi, Hmotnost kontaminantu rozpuštěného v podzemní vodě Mi: Mi = Ci . Va . P, kde:

Ci Va P

koncentrace kontaminantu v podzemní vodě objem saturované zóny zasažené kontaminací porosita

Vzhledem ke skutečnosti, že těleso skládky do saturované zóny podzemní vody nezasahuje, byla pro koncentraci polutantu sorbovaného horninou uvažována hodnota 3. kvartilu koncentrací polutantů detekovaných ve vzorcích zeminy pod úrovní hladiny podzemní vody. V následující tabulce jsou vypočtené bilance vybraných kontaminantů. Tabulka č. 19.1:

Bilance v saturované zóně horninového prostředí

C10–C40 b/a/p b/b/f b/ghi/p i(1,2,3-cd)p Organický uhlík % 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 Koc (dm3/kg) 234 5,87.105 5,99.105 1,95.106 1,95.106 Kd (dm3/kg) 2,34 5,87.103 5,99.103 1,95.104 1,95.104 3 −3 −3 −3 Koncentrace polutantu ve 7,73.10 8.10 6.10 8.10 3.10−3 52 M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

b/k/f 0,01 5,87.105 5,87.103 5.10−3

Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Píšťovy 820, 537 01 Chrudim C10–C40 b/a/p b/b/f b/ghi/p i(1,2,3-cd)p b/k/f vodě (μg/l) Koncentrace polutantu ve 7,73 8.10−6 6.10−6 8.10−6 3.10−6 5.10−6 vodě (mg/dm3) Koncentrace polutantu v zemině pod hladinou vody 12,5 0,41 0,4 0,17 0,12 0,17 (mg/kg) Objem zasažené 133 560 133 560 133 560 133 560 133 560 133 560 saturované zóny (m3) Měrná hmotnost zeminy 2,1 2,1 2,1 2,1 2,1 2,1 (kg/dm3) Celková pórovitost 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4 Efektivní pórovitost 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 0,1 Retardační faktor 13,3 30 818 31 448 102 276 102 276 30 818 Hmotnost kontaminantu ve 3,2.10−4 4,3.10−4 1,6.10−4 2,7.10−4 193 4,3.10−4 vodě (g) Hmotnost kontaminantu 4,13.10−1 4,3.10−7 3,2.10−7 4,3.10−7 1,6.10−7 2,7.10−7 celkem (kg) * b/a/p-benzo/a/pyren; b/b/f-benzo/b/fluoranthen; i(1,2,3-cd)p-indeno(1,2,3-cd)pyren; b/k/f-benzo/k/fluoranthen

Tabulka č. 19.2:

Bilance v saturované zóně horninového prostředí

Organický uhlík % Koc (dm3/kg) Kd (dm3/kg) Koncentrace polutantu ve vodě (μg/l) Koncentrace polutantu ve vodě (mg/dm3) Ca (mg/kg) Objem zasažené saturované zóny (m3) Měrná hmotnost zeminy (kg/dm3) Celková pórovitost Efektivní pórovitost Retardační faktor Hmotnost kontaminantu ve vodě (g) Hmotnost kontaminantu celkem (kg) *fluor-fluoranthen

chrysen 0,01 1,81.105 1,81.103

pyren 0,01 5,43.104 5,43.102

anthracen 0,01 1,64.104 1,64.102

fenanthren 0,01 1,67.104 1,67.102

fluor* 0,01 5,55.104 5,55.102

1.10−2

4.10−2

5.10−3

1,3.10−2

2,8.10−2

1.10−5

4.10−5

5.10−6

1,3.10−5

2,8.10−5

0,26

0,49

0,05

0,17

0,4

133 560

133 560

133 560

133 560

133 560

2,1

2,1

2,1

2,1

2,1

0,4 0,1 9 504

0,4 0,1 2 852

0,4 0,1 862

0,4 0,1 878

0,4 0,1 2 915

5,3.10−4

2,1.10−3

2,7.10−4

7.10−4

1,5.10−3

5,3.10−7

2,1.10−6

2,7.10−7

7.10−7

1,5.10−6

Pod hladinou podzemní vody se nachází nejvíce uhlovodíků C10–C40, a to 4,13.10−1 kg. Co se týče polycyklických aromatických uhlovodíků, vyskytují se v řádu 10−7 kg, kromě pyrenu a fluoratnhenu, kterých je v řádech 10−6 kg. 2.2.4.3.

Šíření znečištění povrchovými vodami

Řeka Lubina, která se nachází cca 20–50 metrů od bývalé skládky, je drenážní bází podzemních vod svrchního kolektoru, který byl předmětem prací v průzkumu v období 2010– M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

53


2011. V rámci laboratorních analýz byly stanoveny obsahy v toku obsahy uhlovodíků C10–C40, jejichž obsahy byly pod mezí detekce. Průzkumnými pracemi tedy za současného stavu nebyla migrace kontaminace do povrchové vody a její další šíření tokem Lubiny prokázána. Nad lokalitou Pod břehem se na levém břehu toku řeky Lubina proti směru proudění nachází lokalita 9 - Nohlice, v její těsné blízkosti skládka TATRA a.s a hluková dráha. Obě patří TATRA, a.s. Výsledné koncentrace polutantů v toku by tedy v případě pozitivního nálezu nebylo možno jednoznačně přiřadit k jednotlivým možným primárním ohniskům kontaminace. 2.2.4.4.

Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace

K přirozenému poklesu anorganických a organických kontaminantů dochází v horninovém prostředí zejména ředěním mechanismem advekce a disperze, mnoho z kontaminantů má navíc tendenci sorbovat se na organickou hmotu nebo jiné pevné částice. Tyto procesy vedou k poklesu koncentrací, nicméně ne k jejich odstranění z prostředí. Některé polutanty za vhodných podmínek velmi ochotně podléhají vlastní biodegradaci, čímž dochází k jejich postupnému odstranění z jednotlivých složek životního prostředí. Všechny přirozené procesy, které vedou k poklesu kontaminantu, lze shrnout pod pojem atenuace. Hodnocení procesů přirozené atenuace bylo vyhotoveno podle Metodického pokynu MŽP pro analýzu rizik kontaminovaného území, dle přílohy 6 – základní pravidla pro hodnocení přirozené atenuace. Výchozími podklady pro posouzení atenuačních procesů jsou data z průzkumných prací předkládané v rámci analýzy rizik. S ohledem na možné transportní cesty kontaminantů k potenciálním příjemcům rizik, jsou atenuační procesy hodnoceny pro nesaturovanou i saturovanou zónu. Na základě ověřené kontaminace na lokalitě je atenuace diskutována pro uhlovodíky C10–C40, a polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Uhlovodíky C10–C40 V nejvíce znečištěné sondě (S10-9) byly naměřeny také max. koncentrace uhlovodíků C10–C40, (683 mg/kg). V podzemní vodě z hydrogeologických vrtů HG10-1, HG10-2 a HG103 byla detekována kontaminace ropnými uhlovodíky v dynamickém odběru na úrovni 0,7 mg/l, a to v rozpětí C20–C36. Nasycené n-alkany jsou v rámci přirozených atenuačních procesů nejsnáze a nejrychleji odbouratelné sloučeniny, přičemž nejlépe podléhají degradaci alkany v rozpětí od C10 do C26. V případě lokality č. 10 – Pod břehem mají ropné uhlovodíky charakter olejů, spíše než lehčích frakcí skupiny C10–C40 a procesy přirozené atenuace jsou tomto směru v nevýhodě. Aerobní a anaerobní transformace uhlovodíkových kontaminantů V procesu přirozené atenuace uhlovodíkových kontaminantů se uplatňují jak procesy aerobní, tak anaerobní. Principem aerobního procesu je oxidace kontaminantu kyslíkem přes alkohol, aldehyd a kyselinu, která se následně zapojuje do buněčného cyklu mikroorganismů. Anaerobní rozklad je principiálně podobný aerobnímu s tím rozdílem, že jako akceptor elektronu figurují látky typu dusičnany, železité a manganičité ionty a sírany. Mezi důležité 54



geochemické indikátory, které jsou při posuzování atenuačních procesů uhlovodíkových kontaminantů sledovány, patří hodnoty oxidačně-redukčního potenciálu (Eh), koncentrace elektronových akceptorů, hodnota pH a teplota. Hodnoty geochemických indikátorů naměřených v podzemní vodě jsou vyjádřené v tabulce č. 20. Eh – oxidačně-redukční potenciál a elektronové akceptory Přímým důkazem o probíhajících degradačních procesech v saturované zóně, je pokles koncentrací elektronových akceptorů, což se projevuje snížením oxidačně-redukčního potenciálu. Tab. č. 20: Geochemické parametry vzorků podzemních vod HG10-1

HG10-2

HG10-3

pH:

7,02

7,55

7,45

Redox potenciál: [mV]

−45,4

−86,5

30,5

Rozp. O2: [mg/l]

2,04

0,74

1,79

Vodivost: [µS/cm]

969

677

841

Teplota: [°C]

13,7

12,1

10,2

Železo

<0,02

<0,02

<0,02

Při oxidaci jako první přijímá elektrony kyslík, jehož pokles pod 0,5 mg/l indikuje anaerobní podmínky. Při absenci kyslíku figurují jako akceptory elektronů dusičnany. V případě postupného vyčerpávání dusičnanů se začínají uplatňovat sírany, které již značí prostředí anaerobní. Dvojmocné železo (FeII) je indikátorem redukce trojmocného železa (FeIII) během degradace organických sloučenin při absenci O2 a NO3−. Z tabulky je patrné, že záporný oxidačně-redukční potenciál, odrážející redukční prostředí se nachází v objektech HG10-1 a HG10-2. V případě parametrů oxidačně-redukčního potenciálu a rozpuštěného kyslíku u vzorku z objektu HG10-1 dochází k nesrovnalosti, kdy rozpuštěný kyslík vykazuje vysoké hodnoty (2,04 mg/l) a oxidačně-redukční potenciál přitom ukazuje na redukční prostředí. Toto stanovení nelze brát v potaz a činit na jeho základě závěry. Na odtoku podzemní vody z lokality vykazuje vrt HG10-3 mírně oxidační prostředí, s hodnotami oxidačně-redukčního potenciálu na úrovni 30,5 mV a rozpuštěným kyslíkem 1,79 mg/l. Posouzení stavu probíhajících atenuačních procesů Z hlediska atenuačních procesů lze předpokládat postupné snižování koncentrací ropných uhlovodíků jako důsledek degradace uhlovodíkového řetězce a samotná existence proudového pole podzemní vody bude nápomocna k pokračujícímu snížování kontaminace na předmětné lokalitě. 2.2.5. Shrnutí šíření a vývoje znečištění Šíření kontaminace bylo průzkumnými pracemi ověřeno a potvrzeno. Směr proudění podzemní vody přes zájmové území, jak je znázorněno v situaci proudového pole kvartérní M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

55


zvodně v příloze č. 11, je k JZ, resp. ZJZ. Podzemní voda svrchního kolektoru je drénována řekou Lubinou. Analýza podzemní vody z hydrogeologického vrtu HG10-3, který je umístěn na výstupu podzemní vody ze skládky, potvrzuje odtok kontaminace směrem k vodoteči. Přitom analýza zeminy ze dvou úrovní tohoto objektu ukazuje na nekontaminované vzorky. Na základě výsledků průzkumu v období 2010–2011 je míra šíření kontaminantů na lokalitě č. 10 – Pod břehem v řádu 10−6 až 10−10 m/s hodnocena jako relativně nízká. Ačkoliv vysoké koncentrace C10–C40 (6,5–28,7 mg/l v dynamickém vzorku podzemní vody z dočasně vystrojené sondy S10-3), detekované v prosinci 2010 nebyly průzkumnými pracemi v červenci 2011 potvrzeny, podzemní voda i nadále ukazuje na kontaminaci ropnými uhlovodíky. Tuto skutečnost dokládají vzorky podzemní vody z hydrogeologických objektů HG10-1, HG10-2 a HG10-3, u kterých byla v průzkumu v červenci 2011 určena hodnota ropných uhlovodíků v podzemní vodě (dynamický odběr) na úrovni 0,4–0,7 mg/l C10–C40. Existenci šíření kontaminace potvrzují dále také PAU v podzemní vodě, opět u monitorovacího objektu HG10-3, který vykazuje hodnotu ∑PAU dle vyhlášky 252/2004 Sb. na úrovni 0,2 µg/l, tj. dvojnásobek limitu pro pitnou vodu, který tato vyhláška stanovuje. Pro účely ověření míry kontaminace řeky Lubiny byly odebrány 2 vzorky povrchové vody – jeden vzorek (PV10-1) byl odebrán směrem proti proudu od lokality a jeden vzorek (PV10-2) za uvažovaným místem dotace do povrchové vodoteče. Laboratorní analýza těchto vzorků nepotvrdila koncentraci ropných uhlovodíků v Lubině. Ačkoliv k samotnému transportu kontaminantů dochází, vzhledem k charakteru skládky (nízké hodnoty kontaminace, malá mocnost navážky) a horninového prostředí nelze uvažovat o vyšší míře transportu kontaminantů ve směru proudění podzemní vody. 2.2.6. Omezení a nejistoty Vymezení rozsahu kontaminace v nesaturované zóně je zatíženo nepřesností z důvodu omezených možností realizace průzkumných sond a jejich počtu. Průzkumné sondy byly provedeny v místech, kde nemohlo dojít ke střetu s inženýrskými a technologickými sítěmi. Kvantifikace kontaminace podzemních vod pro hodnocení kvality a vývoje kontaminace podzemních vod byla v případě nově vybudovaných objektů k dispozici pouze z jednorázového monitoringu a z malého počtu monitorovacích objektů. Vlastní vstupní data jsou standardně zatížena chybou. Jsou to jednak chyby při odběru vlivem např. klimatických podmínek, a dále standardní chyba analytického stanovení, která je uvedena v certifikátu laboratorních analýz. Mírně omezujícím faktorem ve vztahu k posouzení úrovně kontaminace lokality s ohledem na přirozené hodnoty na posuzované lokalitě byl nesouhlas vlastníka pozemku s vybudováním pozaďového objektu HG10-1 v prostoru obdělávaného pole, tento objekt tak musel být vybudován v těsné blízkosti severovýchodního okraje skládky a zasáhl její okrajovou část (vlastník pozemku by v případě úhrady škody na úrodě vzniklé při provádění prací souhlasil).

56



3.

Hodnocení rizika

Hodnocení rizika vychází z principů uvedených v Metodickém pokynu MŽP č. 12 pro analýzu rizik kontaminovaných území. Postup hodnocení zdravotního rizika předpokládá nejdříve identifikaci rizik spočívající v určení a zdůvodnění prioritních kontaminantů, v bližší identifikaci příjemců rizik a reálných expozičních scénářů. Následně je pro jednotlivé expoziční scénáře hodnocena nebezpečnost kontaminantů na zdraví obyvatel a životní prostředí, v případě, že jsou překročeny limitní hodnoty legislativních norem, zejména zjištění závažného ohrožení znečištění povrchových nebo podzemních vod, vyžaduje již tato skutečnost nutnost nápravných opatření. Při hodnocení rizik bylo rovněž přihlédnuto k metodikám US EPA.

3.1.

Identifikace rizik

Před vlastní kvantifikací reálných rizik je nezbytné upřesnit scénáře expozice potenciálně ohrožených příjemců. Tyto informace, které jsou předmětem identifikace rizik, vycházejí z údajů o charakteru, rozsahu kontaminace a z vyhodnocení mechanismů migrace kontaminantů v dané lokalitě tak, jak jsou uvedeny v předcházejících kapitolách. 3.1.1. Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů Z výsledků provedených průzkumných prací byly vytipovány a dále při hodnocení rizik uvažovány následující prioritní kontaminanty: • zemina uhlovodíky C10–C40, PAU (benzo/a/pyren, benzo/b/fluoranthen) Ostatní sledované kontaminanty nejsou dále posuzovány, jejich koncentrace v zeminách a podzemních vodách jsou buď po mezí detekce analytické metody, nebo se svými koncentracemi blíží úrovni přirozeného pozadí. Toxikologické vlastnosti jsou uvedeny v příloze č. 17. 3.1.2. Základní charakteristika příjemců rizik Pohyb obyvatel na této lokalitě je spíše náhodný, ale plocha je volně přístupná. Je zde možný volný pohyb osob, příjemci rizik jsou tedy zejména náhodní návštěvníci lokality. 3.1.3. Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice (aktualizovaný koncepční model) V aktualizovaném koncepčním modelu (tabulka č. 21) je jako hlavní ohnisko znečištění v zájmovém území uvažována bývalá skládka. Jako příjemci rizik jsou uvažováni náhodní návštěvníci lokality.


57


Expoziční cesta č. 1 (ohrožení obyvatelstva využíváním kontaminované podzemní vody k pitným nebo užitkovým účelům) není dále posuzována z důvody směru proudění podzemních vod (od obytné zástavby ke skládce). Tabulka č. 21: Aktualizovaný koncepční model Expoziční cesta č.

Ohnisko znečištění

Transportní cesta

Příjemce rizik

Poznámka

3

Bývalá skládka

Přímý dermální kontakt se zeminou

Poškození vegetačního krytu, dále lidé a zvířata pohybující se v prostoru skládky - expozice dermální

Těleso skládky je volně přístupné

Expoziční cesta č. 2 (průnik kontaminace do vod povrchových a s tím spojená rizika) nebyla dále posuzována, protože odběry a analýzy vzorků povrchové vody nepotvrdily migraci kontaminace do povrchových vod. 3.1.3.1 Výčet reálných expozičních scénářů Následující tabulka přináší přehled reálných expozičních scénářů. Tabulka č. 22: Výčet reálných expozičních scénářů Typ expozice dermální kontakt

Expoziční médium

Využití území

zemina

rekreační

Příklad expozičního scénáře dermální kontakt při náhodném pohybu osob na lokalitě

Na základě výše uvedených skutečností tedy za současného stavu zůstává jediným kvantifikovatelným reálným scénářem přímý dermální kontakt náhodných návštěvníků lokality s kontaminovanou zeminou. I tento scénář je však spíše ilustrativní, kontaminované zeminy jsou na lokalitě prakticky po celé ploše kryty nejméně 20–30 cm nekontaminované zeminy. 3.1.3.2 Výpočet expozičních koncentrací podle jednotlivých expozičních cest Výčet expozičních koncentrací pro dermální kontakt se zeminou je uveden v následující tabulce č. 23. Tabulka č. 23: Výčet expozičních koncentrací Typ expozice A. Dermální kontakt se zeminou Dermální kontakt se zeminou při náhodném pohybu osob na lokalitě 58

Kontaminant benzo/a/pyren benzo/b/fluoranthen uhlovodíky C10–C40

Koncentrace 0,32 mg/kg 0,29 mg/kg 21,55 mg/kg

Objekt Pro výpočty byly použity 3. kvartily koncentrací vybraných polutantů



Do tabulky byly zadány hodnoty 3. kvartilu koncentrací jednotlivých kontaminantů. V případě ropných uhlovodíků skupiny C10–C40 byla hodnota 3. kvartilu rovnoměrně rozdělena mezi aromatické a alifatické uhlovodíky. 3.2.

Hodnocení zdravotních rizik Metodika hodnocení zdravotních rizik zahrnuje pět základních kroků: •

Určení vztahu dávka – odezva

•

Hodnocení expozice

•

Charakterizace rizika

•

Řízení rizika

•

Komunikace rizika

Postup hodnocení zdravotního rizika především předpokládá první tři výše uvedené kroky, tj. z vyhodnocení vztahu dávka-účinek, z vyhodnocení expozice a z charakterizace rizika. V případě chemických látek, pro něž je charakteristický jiný než karcinogenní účinek, se předpokládá, že existuje řada fyziologických, adaptačních a opravných procesů, které pomáhají organismu se úspěšně vyrovnat s expozicí toxickými látkami. Účinky se tedy začnou projevovat až po vyčerpání těchto mechanismů, proto se zde předpokládá existence prahové dávky a mluvíme o látkách s prahovým účinkem. Charakterizujícím parametrem pro prahové účinky je referenční dávka (RfD). RfD je odhad každodenní expozice lidské populace, včetně citlivých populačních skupin, která velmi pravděpodobně nepředstavuje žádné riziko nepříznivých účinků, ani když trvá po celý život jedince. Vyjadřuje se jako hmotnost vstřebaná jednotkou tělesné hmotnosti za jednotku času (mg/kg/den). Stanovuje se samostatně pro dermální kontakt (RfDad), orální cestu (RfDo) a inhalační cestu (RfDi). V některých případech se pro inhalační expoziční scénáře používá místo RfD tzv. referenční koncentrace RfC (mg/m3). U karcinogenních látek se vychází z faktu, že pouze několik změn na molekulární úrovni může způsobit nekontrolovatelné množení jediné buňky, které může vést až ke vzniku karcinomu. Charakterizujícím parametrem pro bezprahové účinky, kdy se stoupající dávkou stoupá pravděpodobnost nepříznivého účinku, je faktor směrnice (SF) vztahu dávka – odpověď (riziko) v oblasti nízkých dávek. Stanovuje se samostatně pro dermální kontakt (SFad), orální cestu (SFo) a inhalační cestu (SFi). Faktor směrnice je směrnicí přímky vycházející z nulové dávky (a nulového rizika) a je vyjádřen v 1/mg/kg/den. 3.2.1. Hodnocení expozice Expozice je styk chemického, fyzikálního nebo biologického činitele povrchem organismu. Kvantitativně se vyjadřuje jako koncentrace dané látky v prostředí, která se stýká s organismem, integrovaná za celou délku trvání kontaktu s organismem. Jedná se tedy o maximální množství dané látky, které cílový organismus může různými způsoby přijmout – orálně, inhalačně, dermálně. Expoziční cesta je dráha od zdroje k cílovému organismu – recipientu.


59


Hodnocení expozice obsahuje vyhledávání a vyhodnocení zdroje, cesty, velikosti, četnosti a trvání dané populace. Cílem vyhodnocení expozice je odhadnout expoziční dávky pro jednotlivce a pro populaci. K vyhodnocení odhadu či kvantitativnímu vyjádření expozice používáme tzv. expoziční scénář. Expoziční scénář je vyjádřením souboru faktů, předpokladů a závěrů o tom, jak k expozici dochází. Výsledkem je tzv. příjem I, tj. vnější dávka v mg vztažená na den trvání expozice a na kg tělesné hmotnosti člověka (mg/kg/den). V případě bezprahových účinků se úroveň expozice přepočítává na celkovou předpokládanou délku života exponované osoby, tj. stanoví se průměrná celoživotní denní expozice (LADD). Pro celoživotní průměrnou denní expozici platí, že LADD = I. Uvažované expoziční scénáře pro jednotlivé cesty příjmu škodlivin A

DERMÁLNÍ KONTAKT SE ZEMINOU

ADD/LADD = CS x CF x SA x AF x ABSd x EF x ED / (BW x AT) ADD/LADD CD CF SA AF ABSd EF ED BW AT

průměrná denní/celoživotní denní absorbovaná dávka (mg/kg//den) koncentrace kontaminantu v zemině (mg/kg) konverzní faktor pro přepočet kg a mg (10–6 kg/mg) exponovaný povrch kůže (cm2/den eventuálně cm2 /případ) adherenční faktor specifický podle typu zeminy a exponované části těla (mg/cm2) dermální absorpční faktor (0 až 1, bezrozměrný) frekvence expozice (den/rok eventuálně případ/rok) trvání expozice (rok) váha těla (kg) doba průměrování (den) pro nekarcinogenní: ED (rok) x 365 dní/rok pro karcinogenní: 70 let x 365 dní/rok alternativně (EPA, 2004) jsou používány dvě následující rovnice, které nicméně odpovídají rovnici výše uvedené a liší se pouze doplněním parametru EV (případ/den). V původní rovnici byl uvažován jeden případ denně.

DAD = DAev x SA x EV x EF x ED / (BW x AT) Kde: DAev = CS x CF x AF x ABSd DAD DAev EV

60

dermálně absorbovaná dávka (mg/kg/den) dávka absorbovaná v daném případě (mg/cm2/případ) frekvence případů (případ/den)



MOŽNÉ SCÉNÁŘE: Dermální kontakt se zeminou při náhodném pohybu osob na lokalitě CF SA AF ABSd EF ED BW

konverzní faktor pro přepočet kg a mg: 10–6 kg/mg 3270 cm2/den 0,05 mg/cm EPA (2004) 0,01 pro organické látky (EPA, 1992B) 75 dní/rok předpoklad běžné expozice 1 rok průměrná váha 70 kg

3.2.2. Odhad zdravotních rizik K hodnocení rizika chemických škodlivin, které nemají karcinogenní účinek (resp., u nichž lze předpokládat účinek nejen karcinogenní, ale i systémový), se podle metody „Health risk assessment“ používá tzv. kvocient nebezpečnosti (Hazard Quotient – HQ), který umožňuje srovnání dávky chemické látky s RfD. Charakterizace rizika představuje sumarizaci závěrů hodnocení rizika. Kvantifikací rizika pro nekarcinogenní účinky je kvocient nebezpečnosti HQ. HQ = E / RfD, HQ resp. HQ = ADD (resp. EED) / RfD E průměrná denní absorbovaná dávka ADD nebo průměrná celoživotní denní absorbovaná dávka LADD resp. chronický denní příjem CDI (mg/kg/den) EED Estimated Exposure Dose, stanovená expoziční dávka = změřená nebo vypočtená dávka, které je populace (jedinec) exponována ze všech zdrojů a všemi cestami RFD

referenční dávka (mg/kg/den) Nebezpečnost konkrétní expozice je signalizována hodnotami HQ>1.

Pro výpočet nadměrného celoživotního karcinogenního rizika ELCR (Excess Lifetime Cancer Risk) – bezrozměrný ukazatel odpovídající pravděpodobnosti vzniku rakoviny při celoživotní expozici pro látky kategorie C lze obecně požít rovnici: ELCR = CDI x SF CDI chronický denní příjem resp. průměrná denní dávka LADD vztažená na celoživotní expozici v délce 70 let (mg/kg/den) SF

faktor směrnice (mg/kg/den)

Kvantifikace rizika karcinogenních účinků vyjadřující celoživotní vzestup pravděpodobnosti počtu nádorových onemocnění nad všeobecný průměr v populaci se vyjadřuje vztahem: ELCR = 1 – exp(−CDI x SF) M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

61


Výpočty pro jednotlivé typy expozice jsou uvedeny v následujících tabulkách. Tabulka č. 24: Základní tabulkové toxikologické parametry pro prioritní kontaminanty Kontaminant

SFo SFad SFi RfDo RfDad RfDi [1/(mg/kg/d)] [1/( mg/kg/d)] [1/( mg/kg/d)] [mg/kg/d] [mg/kg/d] [mg/kg/d] benzo/a/pyren 7,3 23,5 3,1 benzo/b/fluoranthen 7,3.10–1 2,4 3,1.10–1 C10-C40 aromáty 0,2 0,16 0, 14 C10-C40 alifáty 0,06 0,048 0,0571 Zdroj: US EPA, Integrated Risk Information System, Health Effects Assessment Summary Tables (2011)

A

Dermální kontakt se zeminou

Tabulka č. 25 : Dermální kontakt se zeminou Dermální kontakt se Kontaminant: zeminou konc. v suš. CS zeminy (mg/kg) CF konverzní faktor (kg/mg) plocha povrchu SA těla (cm2/den) faktor adherence AF kůže (mg/cm2) ABS absorpční faktor bezrozm. frekvence EF expozice (dny/rok) ED trvání expozice (roky) hmotnost BW organismu (kg) AT průměrovací doba (dny) průměrná denní (mg/kg/den) ADD (LADD) dávka ref. bezp. denní RfD-ad dávka (mg/kg/den) SF-ad faktor strmosti (1/(mg/kg/den)) index nebezpečnosti HQ riziko pro karcinogeny ELCR

b/a/p*

b/b/f

0,32 0,29 –6 1,0.10 1,0.10–6

C10-C40

C10-C40

aromáty

alifáty

10,78 1,0.10–6

10,78 1,0.10–6

3270

3270

3270

3270

0,05 0,13

0,05 0,13

0,01

0,01

75 9

75 9

75 9

75 9

70 365

70 365

70 365

70 365

1,8.10−7 1,6.10−7 8,12.10−7 8,12.10−7 23,5

2,4

0,016 -

0,048 -

-

-

5,1.10−5

1,7.10−5

4,22.10−6 3,9.10−7

-

-

*b/a/p-benzo/a/pyren;b/b/f-benzo/b/fluoranthen;fluor-fluoranthen

Zhodnocení výpočtů: Výpočet rizika dermálního kontaktu byl proveden pro náhodný pohyb osob na lokalitě. Pro výpočet byly použity hodnoty 3. kvartilu koncentrací PAU v zájmové lokalitě. Podle výpočtů je zde pravděpodobnost vzniku rakoviny u jednoho člověka z milionu při kontaktu s benzo/a/pyrenem Podle MP MŽP je toto riziko kvantifikováno pro více jak 100 osob. Jelikož je ale pohyb osob na lokalitě náhodný, není zde v současné době pravděpodobnost, že by se jich tam pohybovalo takovéto množství. Proto jsou tyto výpočty jen hypotetické a reálné riziko zde nehrozí. U dermálního kontaktu s benzo/b/fluoranthenem nebylo zjištěno 62



riziko. Výsledná hodnota kvocientu nebezpečnosti HQ u uhlovodíků C10–C40 je menší než 1, což neprokázalo nebezpečnost této expozice. 3.3.

Hodnocení ekologických rizik

Postup hodnocení rizika pro ekosystémy je analogický s postupem hodnocení rizik zdravotních. Při hodnocení nebezpečnosti a rizik se zároveň používají testy toxicity. Ty se zaměřují na biochemické a fyziologické odpovědi organismu k environmentálnímu znečištění. Test ekotoxicity byl prováděn na vzorku ze sondy S10-10 (0,9 m). Vzorek nevyhověl parametrům v testu na řasách Desmodesmus subspicatus, kde se prokázala průměrná inhibice růstu řasy 64,7 %. Limitní hodnota pro inhibici je 30%. Při rekognoskaci terénu nebyl zjištěn vliv na rostliny rostoucí na lokalitě. 3.4.

Shrnutí celkového rizika

V rámci hodnocení rizika bylo kvantifikováno riziko dermálního kontaktu se zeminou pro náhodné návštěvníky lokality. Určení míry rizika při dermálním kontaktu se zeminou bylo provedeno pro náhodný pohyb osob na lokalitě. Vypočtená hodnota ELCR u benzo/a/pyrenu signalizuje karcinogenní riziko pravděpodobnosti vzniku rakoviny u jednoho člověka z milionu. Toto riziko je ale kvantifikováno pro 100 a více ohrožených osob, tudíž za současného stavu lokality reálné riziko nehrozí (pohyb osob na lokalitě lze odhadnout průměrně do 5 osob/den). Ostatní uvažované scénáře žádné riziko neprokázaly. Dále bylo na základě výsledků průzkumných prací konstatováno, že skládka za současného stavu nepředstavuje ekologické riziko pro ekosystémy vázané na bezprostřední okolí skládky a tok řeky Lubiny.

3.5.

Omezení a nejistoty

Pro výpočty hodnocení rizik byly použity hodnoty 3. kvartilu laboratorně stanovených koncentrací z provedených průzkumných prací. Výpočty expozice a rizika byly provedeny podle standardního postupu. Nicméně použité „proměnné“, které zahrnují všechny důležité faktory určující expozici, resp. z ní vyplývající riziko, jsou vždy zatíženy určitou mírou nejistoty. Tuto míru je obtížné, někdy i nemožné kvantifikovat. Hodnoty RfDo jsou převzaty z oficiálních databází U.S. EPA. Pokud sama U.S. EPA hodnotí jejich spolehlivost (confidence) – a to pouze pro případ RfDo – pak spolehlivost experimentálních studií na zvířatech použitých pro výpočet ohodnocuje jako „nízkou“ nebo M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

63


„střední“, spolehlivost použitých databází jako „střední“ a finální RfDo také jako „střední“ (U.S. EPA – IRIS 1987 – 1999). Výpočet rizika dle U.S. EPA předpokládá, že průměrná denní dávka = průměrná denní potencionální dávka je zároveň dávkou absorbovanou. Čili, že dojde ke vstřebání 100 % požité dávky. I když vstřebávání uvažovaných kontaminantů je relativně velmi vysoké a dosahuje 80 i více %, těžko lze – i teoreticky – předpokládat v praxi 100 % vstřebatelnosti při běžném příjmu pitné vody s potravou. Přesto jde o „standardní předpoklad“ v rámci použitého postupu health risk assessment.

64



4.

Doporučení nápravných opatření

Tato kapitola shrnuje výsledky analýzy rizika pro řešenou lokalitu a formuluje doporučení pro další postup prací. Provedenými průzkumnými pracemi a analýzou rizika v zájmovém území nebyla prokázána kontaminace nesaturované ani saturované zóny horninového prostředí v takové míře, která by znamenala nutnost provedení nápravných opatření při současném stavu využití posuzované lokality (s výjimkou ověřovacího monitoringu). 4.1.

Doporučení cílových parametrů nápravných opatření

Cílové parametry pro realizaci nápravných opatření nejsou analýzou rizika navrženy. Doporučená varianta postupu nápravných opatření v kapitole 4.2 (varianty 1 – ověřovací monitoring) znamená prakticky pouze zásadní snížení nejistot plynoucích ze skutečnosti, že u všech monitorovacích objektů jsou data o kontaminaci podzemní a povrchové vody k dispozici pouze z jednorázového monitoringu. Doporučená varianta nepředpokládá vymístění skládkových materiálů, a proto nejsou navrženy cílové limity pro obsahy kontaminantů v zeminách. Cílové sanační limity pro podzemní vodu nejsou doporučeny vzhledem ke skutečnosti, že analýza rizika neuvažuje s variantou sanace podzemní vody. 4.2.

Doporučení postupu nápravných opatření

Kapitola diskutuje 2 varianty dalšího postupu nápravných opatření. VARIANTA 0 – Neprovádění žádných prací na dané lokalitě S ohledem na výsledky průzkumných prací, závěry analýzy rizik a zanedbatelných zdravotních a ekologických rizik, lze na hodnocené lokalitě uvažovat i o tzv. nulové variantě – tedy neprovádění žádných dalších prací. Důvodem pro nedoporučení této varianty je zejména poloha lokality, která leží v těsné blízkosti řeky Lubiny. Ta tvoří drenážní bázi a dochází zde k infiltraci mělkých podzemních vod do toku. Výsledky laboratorních analýz vzorků podzemních vod jsou u většiny objektů k dispozici pouze z jednorázového monitoringu. V rámci průzkumných prací provedených při zpracování analýzy rizik byly v podzemní vodě identifikovány poměrně vysoké koncentrace uhlovodíků, které vzhledem ke svým vlastnostem (v případě masivnějšího výskytu tvoří film nebo volnou fázi na hladině podzemní vody) mohou migrovat s podzemní vodou ve směru jejího proudění a následně případně infiltrovat do vod povrchových. V zeminách také bodově byly identifikovány zvýšené obsahy PAU, které by při extrémních klimatických stavech mohly podléhat zvýšenému vymývání srážkami a pohybovat se ve směru proudění podzemní vody. Za důležité také považujeme opakované provedení vzorkování povrchových vod i vzhledem k celkovému charakteru využití okolních pozemků v předmětné lokalitě M ěsto Kop ři v n i c e Loka lizace a cha rakt e rist ika sta rých eko log ický ch zátě ží v Kop ř ivn ic i Loka lita 10 – Pod b ře h e m Ana lý za r izik

65


(vzorkovaný profil PV10-2 je nejníže po toku Lubiny ze všech monitorovacích profilů v rámci akce LCHSEZ) a může být ovlivněn případnou kontaminací z více lokalit. Všechny výše uvedené skutečnosti by tedy bylo vhodné ověřit nebo vyvrátit opakovaným monitoringem. Tuto variantu, přestože ji v zásadě považujeme za možnou, z výše uvedených důvodů nedoporučujeme. VARIANTA 1 - Ověřovací monitoring Tato varianta předpokládá, že na lokalitě nebudou prováděny sanační práce, ale pouze ověřovací monitoring kvality podzemních a povrchových vod. Tato varianta by představovala zásadní snížení nejistot způsobených absencí dat o kontaminaci podzemní a povrchové vody v delší časové řadě. Monitoring je navržen pro ukazatele, u kterých byly zjištěny výrazněji zvýšené hodnoty nad přirozené pozadí v zeminách nebo podzemních. Situace monitorovacích objektů znázorňuje příloha č. 14. Popis nápravných opatření: •

Monitoring kvality podzemní a povrchové vody v rozsahu Uhlovodíky C10–C40, a PAU, předpokládaná četnost 2x ročně po dobu dvou let, celkem 5 objektů v jednom cyklu (3x stávající vrty řady HG10, 2x povrchová voda v řece Lubině v profilech PV10-1 a PV10-2).

Tabulka č. 26: Návrh monitoringu podzemních a povrchových vod Monitorovaný objekt HG10-1 HG10-2 HG10-3 PV10-1 PV10-2

Rozsah analýz Uhlovodíky C10–C40, PAU Uhlovodíky C10–C40, PAU Uhlovodíky C10–C40, PAU Uhlovodíky C10–C40, PAU Uhlovodíky C10–C40, PAU

Četnost 2x ročně po dobu 2 let, celkem 4x 2x ročně po dobu 2 let, celkem 4x 2x ročně po dobu 2 let, celkem 4x 2x ročně po dobu 2 let, celkem 4x 2x ročně po dobu 2 let, celkem 4x

Výhody varianty 1 – Ověřovací monitoring • •

Umožní získat delší souvislou časovou řadu výsledků laboratorních analýz sledovaných kontaminantů v podzemních a povrchových vodách a snížit tak míru nejistot. Ověří v delší časové řadě kvalitu povrchových vod v profilu PV10-2 jako v profilu umístěném nejníže na toku Lubiny.

Nevýhody varianty 1 – Ověřovací monitoring • 66

Při srovnání s nulovou variantou představuje nutnost vynaložení dalších nákladů.



Odhad nákladů na realizaci varianty Náklady na realizaci této varianty lze odhadnout na cca 50–60 tis. Kč bez DPH. Tento odhad zahrnuje odběry a laboratorní analýzy vzorků v rozsahu výše uvedených ukazatelů při četnosti 2x ročně po dobu 2 let a zpracování závěrečné hodnotící zprávy s návrhem dalšího postupu, případně průběžné projednávání dosažených výsledků monitoringu. Tuto variantu na základě všech nám dosud známých údajů o posuzované lokalitě doporučujeme jako optimální řešení. Ostatní běžně navrhované varianty nápravných opatření při zpracování analýz rizik v oblastech, kde historicky probíhalo skládkování (zatěsnění znečištění shora, enkapsulace ohniska znečištění, částečné nebo úplné vymístění skládkovaných odpadů, MPA apod.) nebyly vzhledem k výsledkům průzkumných prací provedených v rámci zpracování analýzy rizik hodnoceny, protože na základě výsledků aktuálních průzkumných prací není na lokalitě nutný aktivní sanační zásah a je doporučen pouze krátkodobý ověřovací monitoring.


67


5.

Závěr a doporučení

Území skládky Pod břehem se nachází v extravilánu obce Větřkovice, zhruba 1 km jv. od středu obce. Katastrálně území spadá do Vlčovic. Zájmová oblast leží na pravém břehu řeky Lubiny, na lokalitě zvané Velová. Lokalita je tvořena údolní nivou rovinatého charakteru, která směrem k řece tvoří nápadný terénní stupeň o převýšení 1–2 m, který byl zpevněn návozem. Nadmořská výška lokality dosahuje 308–312 m n. m. Vznik ekologické zátěže na lokalitě 10 – Pod břehem, pravděpodobně souvisí zejména s činností podniku TATRA Kopřivnice v 70. letech 20. století, kdy do jam po těžbě říčního štěrku byly ukládány zejména výkopové a skrývkové zeminy, případně v omezeném množství tuhé stavební a demoliční odpady. Plocha bývalé skládky dle výsledků průzkumu v období 2010–2011 činí cca 49 500 m2, přičemž kubatura odpadů činí 46 200 m3. Práce provedené v rámci předkládané analýzy rizik měly za úkol zjistit míru kontaminace dané skládky, míru šíření a míru ohrožení, kterou tato lokalita představuje pro okolí. Součástí průzkumu v období 2010–2011 byly geofyzikální práce, vrtné práce, vzorkařské a terénní práce, laboratorní analýzy, geodetické práce a dále práce na zpracování prováděcího projektu a analýzy rizik. Pro účely vymezení plošného a hloubkového rozsahu skládky kalů byly realizovány geofyzikální práce, které spočívaly v kombinaci seismického profilování a odporové tomografie. Vrtné práce zahrnovaly vybudování 14 vrtů, z čehož 3 jsou hydrogeologické vrty řady HG10 a 11 nevystrojených sond řady S10. Celková metráž vrtných prací na ploše byla 53,7 m. Po ukončení vrtných prací následovalo geodetické zaměření hydrogeologických objektů a umístění nevystrojených sond. V průběhu vrtných prací a následně po nich bylo na lokalitě odebráno a laboratorně analyzováno celkem 23 vzorků zeminy, 5 dynamických vzorků podzemní vody, 3 vzorky podzemní vody byly odebrány staticky a následně byly vzorkovány vody povrchové v rozsahu 2 vzorků. Z laboratorních výsledků analýzy zeminy byla potvrzena kontaminace ropnými uhlovodíky skupiny C10–C40 a v ukazateli polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU). Ropné uhlovodíky C10–C40 dosahují maximální koncentrace 683 mg/kg. Aritmetický průměr koncentrací ropných uhlovodíků v zemině ze všech objektů činí 65 mg/kg, medián 12,5 mg/kg a celkem 75 % analyzovaných vzorků nepřesahuje hodnotu 22 mg/kg, což je hodnota pro 3. kvartil datového souboru. V případě polycyklických aromatických uhlovodíků dosahují vzorky zeminy sumární koncentrace ∑PAU podle vyhlášky 294/2005 Sb. v maximální hodnotě 137,5 mg/kg v nevystrojené sondě S10-9, kde je také zvýšená koncentrace benzo/a/pyrenu (9,8 mg/kg), benzo/a/anthracenu (9,8 mg/kg) a benzo/b/fluoranthenu (8,1 mg/kg). Rozpuštěné kontaminanty v podzemní vodě ukazují na zvýšené hodnoty v případě stanovení ropných uhlovodíků v dynamických odběrech u všech vzorkovaných objektů, a to v rozmezí hodnot 0,45–28,7 mg/l C10–C40. Limit koncentrace ∑PAU v podzemní vodě, jak je definována vyhláškou 252/2004 Sb., byla překročena ve vrtu HG10-3 (0,2 µg/l) a současně byl v tomto hydrogeologickém objektu detekován vyšší obsah benzo/a/pyrenu v podzemní vodě na úrovni 0,05 µg/l. 68



Šíření kontaminace pocházející ze skládky Pod břehem bylo průzkumnými pracemi potvrzeno. Důkazem je zvýšená koncentrace ropných uhlovodíků skupiny C10–C40 a PAU u hydrogeologického objektu HG10-3, který je umístěn na výstupu podzemních vod z lokality. Původně uvažovaný objekt HG10-1 pro určení přirozeného pozadí na lokalitě musel být (vzhledem k nepovolení vstupu s vrtnými pracemi do pole s vzrostlou kukuřicí) realizován na severním okraji skládky, resp. v navážce. Vzorky podzemní vody z tohoto objektu vykazují kontaminaci ropnými uhlovodíky. Přesto považujeme za nepravděpodobné, že by zdroj této kontaminace ležel mimo těleso navážky. Kalkulovaná rychlost šíření kontaminace ukazuje na nízké hodnoty transportu a celkově lze očekávat snižující se hodnoty koncentrace ropných uhlovodíků v podzemní vodě. Pro účely ověření či přestupu kontaminace do povrchové vody řeky Lubiny byly odebrány 2 vzorky, přičemž ani jeden nepotvrdil přítomnost znečištění. V rámci hodnocení rizika bylo kvantifikováno riziko dermálního kontaktu se zeminou pro náhodné návštěvníky lokality. Určení míry rizika při dermálním kontaktu se zeminou bylo provedeno pro náhodný pohyb osob na lokalitě. Vypočtená hodnota ELCR u benzo/a/pyrenu signalizuje karcinogenní riziko pravděpodobnosti vzniku rakoviny u jednoho člověka z milionu. Toto riziko je ale kvantifikováno pro 100 a více ohrožených osob, tudíž za současného stavu lokality reálné riziko nehrozí. Na základě vyhodnocení dosud známých údajů o ekologické zátěži předmětné lokality byly posuzovány 2 možné varianty dalšího postupu ve vztahu k ekologické zátěži lokality. Varianta 0 – Neprovádění žádných prací na dané lokalitě Tato varianta nebyla z důvodů uvedených v kapitole 4.2. doporučena. Varianta 1 – Ověřovací monitoring Tato varianta, která byla pro danou lokalitu navržena k realizaci, by zahrnovala provedení krátkodobého ověřovacího monitoringu kvality podzemních a povrchových vod na lokalitě celkem z 5 objektů pro ukazatele uhlovodíky C10–C40 a PAU, u kterých byly v rámci aktuálních průzkumných prací identifikovány výrazněji zvýšené obsahy v zeminách nebo podzemních vodách nad úrovní přirozeného pozadí. Náklady na realizaci této varianty byly odhadnuty v rozmezí 50–60 tis. Kč bez DPH.


69


Použitá literatura 1. DEMEK, J., BALATKA, B., BŮČEK, A., CZUDEK, T., DĚDEČKOVÁ, M., HRÁDEK, M., IVAN, A., LACINA, J., LOUČKOVÁ J., RAUSNER, J., STEHLÍK, O., SLÁDEK, J., VANĚČKOVÁ, L., VAŠÁTKO, J. (1987): Zeměpisný lexikon ČSR, Hory a nížiny. - Academia, 1-584. Praha 2. QUITT, E. (1971): Klimatické oblasti ČSR. – Studia geographica, 1-64. Brno 3. KOFROŇ, M. (1988): Důl Frenštát – důlní vody, závěrečná zpráva. – UNIGEO, s.p., Ostrava. 4. HYDROGEOLOGICKÉ RAJÓNY/OBJEKTY A ODBĚRY PODZEMNÍ VODY/VODNÍ TOKY, VODNÍ PLOCHY, HYDROLOGICKÁ POVODÍ [ONLINE]. PRAHA: Výzk. Úst. Vodohosp. T. G. Masaryka, Mapy a data, 2002 - 2010 [cit. 2010-06-24]. Dostupný na http://heis.vuv.cz 5. VLČEK, V. (1971): Příspěvek k regionalizaci povrchových vod v ČSR. In Studia geographica 22. Brno: GgÚ ČSAV, 1971. s. 121-137. 6. CHLUPÁČ, I., BRZOBOHATÝ, R., KOVANDA, J., STRÁNÍK, Z. (2002): Geologická minulost České republiky. - Academia, 143-150. Praha 7. OLMER, M., KESSL, J., PRCHALOVÁ, H., HOLÍKOVÁ, M., PAVLÍKOVÁ, D., ANÝŽ, D., JIROUDKOVÁ, M., NOVÁK, V., ŠIFTAŘ, Z., NAKLÁDAL, V., HERRMAN, Z., ŘEZÁČ, B. (1990): Hydrogeologické rajóny. – Výzk. Úst. Vodohosp., 1-154. Praha 8. ŠTELCL, J, VÁVRA, V, ZIMÁK, J [ONLINE]. BRNO: Úst. Geol. Věd. MU Brno, Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po území Moravy a Slezska, aktualizováno 11.7.2008 [cit. 2008-0903] . Dostupný na http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz/index.htm 9. WEISSMANNOVÁ, H. A KOL.(2004): Ostravsko. In: MACKOVČIN, P. a SEDLÁČEK, M. (eds.): Chráněná území ČR. Svazek X. AOPK ČR a EcoCentrum Brno. 1-456. Praha. 10. OBLASTNÍ PLÁNY ROZVOJE LESŮ [ONLINE]. PRAHA: Ministerstvo vnitra, Ministerstvo životního prostředí, Cenia, Mapový server, 2003-2010 [cit. 2010-06-24]. Dostupný na http://geoportal2.uhul.cz 11. PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY [ONLINE]. PRAHA: Úst. pro hosp. úpravu lesů, Mapový server, 2010 [cit. 2010-06-24]. Dostupný na http://geoportal.cenia.cz 12. STAVY A PRŮTOKY VODNÍCH TOCÍH [ONLINE]. OSTRAVA: Povodí Odry, s.p., 2010 [cit. 201006-24]. Dostupný na ttp://www.pod.cz 13. Portál veřejné zprávy České republiky [online]. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2003-2010 Dostupný na http://portal.gov.cz 14. OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTA KOPŘIVNICE [ONLINE]. Dostupný na http://www.koprivnice.cz 15. NEDBAL, R., KÖHLER, D., (2008): Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží v Kopřivnici, Projektová dokumentace, Souhrnná zpráva. – Unigeo, a.s., 1-11. Ostrava. 16. NEDBAL, R., KÖHLER, D., (2008): Lokalizace a charakteristika starých ekologických 70



zátěží v Kopřivnici. Projektová dokumentace. Lokalita 10 – pod břehem, UNIGEO a.s., Ostrava. 17. KUBIZŇÁK, P., DOBIÁŠ, V. (2010): Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží v Kopřivnici, lokalita 10 – Pod břehem. Prováděcí projektová dokumentace. Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Chrudim.

18. KUBIZŇÁK, P., DOBIÁŠ, V. (2010): Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží v Kopřivnici, lokalita 10 – Pod břehem. Etapová zpráva č.1. Vodní zdroje Ekomonitor, spol. s r.o., Chrudim.


71

Lokalizace a charakteristika starých ekologických zátěží v Kopřivnici. Analýza rizik. Lokalita 10 Pod břehem. (Zakázkové číslo: )

Recommend Documents