KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

VÝZKUMNÉ CENTRUM VŠERS, O.P.S.

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ (SBORNÍK Z VĚDECKÉ KONFERENCE)

Vzor citace: KAVAN Š. (ed.) Krizové řízení a vzdělávání v oblasti vodního hospodářství. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2013, 96 s. ISBN 978-80-87472-63-7

Ediční rada VŠERS Dr. Milena BEROVÁ; doc. JUDr. PhDr. Jiří BÍLÝ, CSc.; Ing. Jiří DUŠEK, Ph.D.; RNDr. Růžena FEREBAUEROVÁ; PhDr. Jan GREGOR, Ph.D.; PhDr. Lenka HAVELKOVÁ, Ph.D.; doc. Ing. Marie HESKOVÁ, CSc.; doc. Dr. Lubomír PÁNA, Ph.D. (předseda); doc. Ing. Oldřich PEKÁREK, CSc.; doc. Ing. Ladislav SKOŘEPA, Ph.D.

© Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. České Budějovice

ISBN 978-80-87472-63-7

OBSAH

Úvod ............................................................................................................................................ 4 Modelovanie povodňového rizika – údaje a nástroje .................................................................. 6 Vzdělávání v krizovém řízení a spolupráce s odborníky .......................................................... 18 Vzdělávání v oblasti vodního hospodářství .............................................................................. 23 Činnost jednotek požární ochrany při povodních ..................................................................... 31 Voda jako veřejný statek ve Středočeském kraji ...................................................................... 46 Škodlivé účinky vody ................................................................................................................ 58 Environmentální výchova ve vzdělávání na základních a středních školách ............................ 64 Protipovodňová ochrana rakouské obce Leopoldschlag – česká povolovací řízení ................. 69 Rozvoj středního vzdělávání rybářů a vodohospodářů v Třeboni............................................. 78 Kořenové čistírny odpadních vod jako prostředek ochrany kvality vod ................................... 86

3

ÚVOD Krizové řízení je souhrn řídících činností orgánů krizového řízení zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik a plánování, organizování, realizaci a kontrolu činností prováděných v souvislosti s přípravou na krizové situace a jejich řešením, nebo ochranou kritické infrastruktury (zákon č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Krizové řízení neboli řízení krizí má svá vlastní specifika v oblasti vodohospodářských opatření a rovněž klade zvláštní nároky na jednotlivé záchranné složky a celý systém spolupráce všech angažovaných subjektů.

Sborník příspěvků byl zpracován v rámci konference s názvem Vzdělávání vodohospodářů v regionu Dunaj – Vltava, která se konala v rámci realizace projektu „Podpora dalšího vzdělávání pracovníků vodního hospodářství v Jihočeském kraji“ (registrační číslo projektu CZ.1.07/3.2.08/02.0043). Jednotlivé příspěvky reflektují problematiku krizového řízení, vzdělávání v oblasti krizového řízení a vodohospodářské tématiky jak z hlediska prevence tak také z hlediska činnosti při řešení mimořádných událostech a krizových stavech. Projekt „Podpora dalšího vzdělávání pracovníků vodního hospodářství v Jihočeském kraji„ se zabývá komplexní přípravou vzdělávání v oblasti vodního hospodářství. Svým zaměřením tak chce napomoci řešit problematiku danou zák. č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Holistické pojetí a uspořádání celého projektu a návazně i sborníku má za cíl nabídnout odborné veřejnosti příspěvky k jednotlivým tématům. V rámci projektu je realizováno několik klíčových aktivit. První aktivitou je tvorba 8 studijních textů. Jedná se o vytvoření publikací: 1.

Základy technických znalostí ve vodním hospodářství.

2.

Právní předpisy a technické normy ve vodním hospodářství.

3.

Provozování a bezpečnost zdrojů, úpraven a rozvodů pitné vody.

4.

Provozování a bezpečnost stok a čistíren odpadních vod.

4

5.

Provozování a bezpečnost hydrotechnických staveb na vodních tocích a nádržích.

6.

Likvidace havarijního znečištění povrchových a podzemních vod.

7.

Řízení záchranný a zabezpečovacích prací při povodních a z hlediska vodohospodářských zařízení.

8.

Základy toxikologie pro obor vodního hospodářství.

Druhou aktivitou je vytvoření e-lerningového prostředí projektu, kde budou umístěny veškeré vytvořené publikace, kontrolní otázky, testy k jednotlivým kurzům a kde bude možné veškeré vytvořené publikace využít k dalšímu vzdělávání. Třetí aktivitou je vytvoření online konference projektu, kde mohou uživatelé klást dotazy do 13 tematicky zaměřených oblastí. Čtvrtou aktivitou je pilotní ověření kurzů, které přímo navazují na jednotlivé vytvořené publikace. Jelikož je projekt spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky jsou kurzy bezplatné. Kurzy jsou vždy jednodenní a probíhají v budově Centra celoživotního vzdělávání Vysoké školy evropských a regionálních studií v Žižkově ulici. Účastníci kurzů obdrží osvědčení i tištěnou publikaci. Uspořádáním konference a publikování odborných příspěvků v rámci tohoto sborníku je završena jedna z etap realizovaného projektu. Myšlenky prezentované v rámci jednotlivých přednášek jsou zpracovány do textové podoby a nabídnuty zájemcům k dalšímu využití. Doufáme, že předložený sborník zaujme odbornou veřejnost, ale rovněž přispěje k posílení prevence, tedy předcházení negativních jevů ve vztahu ke krizovému řízení. Vzdělávání obecně zlepšuje postavení a konkurenceschopnost osob na trhu práce. Zvyšuje jejich kvalifikaci a zmenšuje riziko nezaměstnanosti. Díky průběžnému vzdělávání se člověk dokáže lépe a rychleji zorientovat v neustále se měnícím prostředí, ve kterém se pohybuje. Je důležité vnímat vzdělávání jako flexibilní systém reagující na měnící se požadavky společnosti. Kurzy v rámci tohoto projektu rozšiřují znalosti pracovníků obcí a organizací, které se danou problematikou zabývají.

Štěpán Kavan, Růžena Ferebauerová

5

MODELOVANIE POVODŇOVÉHO RIZIKA – ÚDAJE A NÁSTROJE MODELING OF FLOOD RISK – DATA AND TOOLS

Peter Blišťan, Monika Blišťanová

Abstrakt Výskyt povodňových udalostí je z časového hľadiska a z hľadiska lokalizácie v istej miere možné predvídať, je modelovanie samotných inundačných procesov aktuálne prioritou vedeckých štúdií a projektov komerčného charakteru. Poznanie zákonitostí povodní a veľkosti povodňovej vlny dáva predpoklad na lepšie zvládanie povodne, ale pre efektívne zvládanie povodní je potrebné sa okrem modelovania povodňovej vlny zamerať aj na logistické modelovanie povodní zamerané na ochranu osôb a majetku. Kľúčové slová povodeň, modelovanie, riziko, mapa povodňového ohrozenia, mapa povodňového rizika, geografické informačné systémy

ÚVOD Problematike modelovania povodňových simulácií je v súčasnosti venovaná výrazná pozornosť, ktorá je daná predovšetkým rapídnym rozvojom informačných technológií, umožňujúcich generovanie prehľadných grafických výstupov vo veľmi krátkom časovom horizonte. Z tohto dôvodu sa v posledných rokoch dostali do popredia nástroje geografické informačné systémy (GIS), ktoré sú vhodné na analýzu povodňových rizík preto že poskytujú širokospektrálnu funkcionalitu v rámci jedného softvérového balíka. Na území Slovenskej republiky majú zodpovednosť za identifikáciu a analýzu rizík územia, majúcich taktiež podobu povodňových udalostí, vo vybraných územných celkoch pre prípad možného vzniku mimoriadnych udalostí vo verejnej správe príslušné orgány štátnej správy v súlade so zákonom NR SR č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyvateľstva (1). Uvedené subjekty nemajú zákonnú povinnosť pri identifikácii a analýze rizík používať 6

jednotné mapové podklady. Stále operačné strediská základných a ostatných zložiek integrovaného záchranného systému, ale aj informačné strediská krízových štábov orgánov krízového riadenia využívajú separátne stacionárne informačné systémy s rozdielnym, a teda nekompatibilným mapovým podkladom (2).

1. LEGISLATÍVNE POZADIE Dňom 1. 2. 2010 nadobudol účinnosť zákon č. 7/2010 Z. z. o ochrane pred povodňami, na ktorom sa Národná rada Slovenskej republiky uzniesla 2. 12. 2009 (3). Dôvodom na prijatie zákona bola povinnosť Slovenskej republiky transponovať do právneho systému Smernicu Európskeho parlamentu a Rady 2007/60/ES zo dňa 23. októbra 2007 o hodnotení a manažmente povodňových rizík (4). Smernica 2007/60/ES nadobudla účinnosť 26. 11. 2007 a podľa jej článku 17 ods. 1 boli členské štáty Európskej únie povinné najneskôr do 26. 11. 2009 uviesť do účinnosti všetky zákony, právne predpisy a správne opatrenia, ktoré sú potrebné na dosiahnutie súladu so smernicou. Zákon č. 7/2010 Z. z. bol uverejnený 12. 1. 2010 v Zbierke zákonov č. 7/2010, čiastke číslo 3/2010. Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2007/60/ES o hodnotení a manažmente povodňových rizík a zákon č. 7/2010 Z. z. o ochrane pred povodňami spolu so všeobecne záväznými predpismi, ktoré ustanovujú podrobnosti jeho vykonávania, ustanovujú komplexný systém plánovania manažmentu povodňových rizík: 1. Na celom území Slovenskej republiky vykonať najneskôr do 22. 12. 2011 predbežné hodnotenie povodňového rizika s cieľom určiť oblasti, v ktorých existujú potenciálne významné povodňové riziká alebo možno predpokladať ich pravdepodobný výskyt. Predbežné hodnotenie povodňového sa prehodnotí a v prípade potreby aktualizuje do 22. 12. 2018 a potom každých 6 rokov. 2. Pre oblasti, v ktorých bola identifikovaná existencia významných povodňových rizík a oblasti s predpokladom ich pravdepodobného výskytu, najneskôr do 22. 12. 2013 vyhotoviť: a) mapy povodňového ohrozenia, ktoré zobrazia rozsah záplav územia povodňami s priemernou dobou opakovania od raz za tisíc rokov (Qmax.1000) aţ po raz za päť rokov (Qmax.5),

7

b) mapy povodňového rizika, ktoré zobrazia pravdepodobné následky povodní na obyvateľstvo, životné prostredie, kultúrne dedičstvo a hospodársku činnosť,. Mapy povodňového ohrozenia a mapy povodňového rizika sa prehodnotia a v prípade potreby aktualizujú do 22. 12. 2019 a potom každých 6 rokov. 3. Pre oblasti, v ktorých boli identifikované existujúce alebo potenciálne povodňové riziká, stanoviť na základe vyhodnotenia informácií z predbežného hodnotenia povodňového rizika a máp povodňového ohrozenia a povodňového rizika vhodné ciele manažmentu povodňových rizík a najneskôr do 22. 12. 2015 vypracovať plány manažmentu povodňových rizík. Plány manažmentu povodňových rizík sa prehodnotia a v prípade potreby aktualizujú do 22. 12. 2021 a potom každých 6 rokov.

V zmysle uvedených zákonov a smerníc zákona sme teda povinní do konca tohto kalendárneho roku zostaviť mapy povodňového ohrozenia a mapy povodňového rizika. Na ich tvorbu je potrebné využiť rôzne kategórie a typy vstupných údajov ako aj vhodné softvérové produkty.

2. MODELOVANIE POVODNÍ 2.1. Softvérové nástroje na tvorbu povodňových analýz a modelov V rámci softvérového rozhrania GIS sa pre potrebu tvorby povodňových modelov v súčasnosti využívajú predovšetkým dva produkty komerčnej a nekomerčnej povahy: 

MIKE - vyvinutý Dánskym Inštitútom pre Hydrauliku (DHI) (5). Ide o súhrnný názov pre komerčne predávané programové nástroje hydrologického, hydraulického a hydrografického modelovania. Okrem základnej funkčnej verzie MIKE 11, ktorá je zameraná na jednorozmerné hydrodynamické modely, sú k dispozícií aj verzie MIKE 21 (2D a 2.5D modely), MIKE SHE (komplexné modelovanie povodí a rozvodí) a MOUSE (modelovanie mestských drenážnych, resp. odvodňovacích systémov). Kľúčovou výhodou nástrojov MIKE je v porovnaní s konkurenčnými produktmi jeho univerzálne zameranie s množstvom osobitných modulov, pričom prehľadné a intuitívne programové rozhranie umožňuje aj menej skúseným užívateľom tvorbu komplexných povodňových a s povodňami súvisiacich modelov. Nevýhodou súboru 8

aplikácií MIKE je jeho komerčný charakter, daný predovšetkým vysokou vstupnou investíciou a vyššia miera nepresnosti pri modelovaní simulácií ustáleného, komplexného charakteru. 

HEC – RAS - vyvinutý Centrom pre hydrologické inžinierstvo (HEC), tvoriacim súčasť Ministerstva obrany USA (6). Keďže ide o voľne dostupný produkt, od svojho predstavenia verejnosti v roku 1995 si získal stabilnú základňu užívateľov, či už z vedeckej sféry alebo sféry komerčnej. Podobne ako MIKE, HEC-RAS je taktiež tvorený sériou komponentov, každý svojim zameraním určený na inú oblasť štúdia povodňovej problematiky. Pomocou nadstavby HEC-GeoRAS je možné v prostredí v súčasnosti najpoužívanejšej GIS aplikácie, ArcGIS, spracovať priestorové dáta a následne ich preniesť do materskej aplikácie HEC-RAS. Funkcionalitou je HECRAS vhodný predovšetkým na experimentálne vyhodnocovanie a simulácie presných a komplexných hydraulických fenoménov. Práve v oblasti presnosti pri modelovaní permanentných problémov je skrytá najväčšia výhoda tejto aplikácie. Z toho dôvodu je preto menej vhodný na analýzu hydrodynamických procesov, v ktorých dosahuje vyššiu mieru presnosti produkt MIKE (7).

2.2. Vstupné údaje povodňových modelov a analýz Medzi základné údajové vrstvy povodňových modelov patria: 

digitálny model terénu alebo reliéfu,



satelitné snímky,



výsledky fotogrametrie a DPZ,



GNSS merania,



katastrálne mapy,



výsledky geodetických meraní,



hydrologické mapy,



mapy zrážok.

Na území Slovenskej republiky zabezpečuje prístup k príslušným priestorovým dátam viacero štátnych inštitúcií. Ústredným orgánom štátnej správy Slovenskej republiky pre geodéziu, kartografiu a kataster nehnuteľností je Úrad geodézie, kartografie a katastra Slovenskej republiky. Bol zriadený zákonom SNR č. 347/1990 Zb. o organizácii ministerstiev 9

a ostatných ústredných orgánov štátnej správy SR v znení neskorších predpisov (8). Na zabezpečenie úloh vyplývajúcich zo zákona si Úrad zriadil a priamo riadi: 

Geodetický a kartografický ústav, Bratislava,



Katastrálny ústav, Žilina,



Výskumný ústav geodézie a kartografie, Bratislava.

V oblasti geodézie a kartografie poskytuje informácie aj Topografický ústav sídliaci v banskej Bystrici, kotí je pod správou Ozbrojených síl SR - rezort Ministerstva obrany SR. Tento poskytuje predovšetkým nasledujúce podklady: 

údaje z Centrálne priestorovej databázy,



analógové topografické mapy v mierkach od 1:25 000 – 1:1 000 000,



unifikované topografické mapy v mierke 1:50 000,



letecké navigačné mapy v mierkach 1:250 000 a 1:500 000,



vektorovú mapu úrovne 1,



vektorovú mapu SR,



DMT tretej úrovne (DMT level 3),



katalóg súradníc geodetických polôh bodov,



letecké snímky a pod.

Všetky hlavné produkty rezortu majúce charakter geodetických a geografických informácií sú upravované a poskytované na základe legislatívneho rámca zákona NR SR č. 215/1995 Z. z. o geodézii a kartografii (9). Medzi súčasné projekty Úradu geodézie, kartografie a katastra SR, zamerané na poskytovanie prístupu k priestorovým informáciám, patria: 

CPD VISÚ (centrálna priestorová databáza Vojenského informačného systému o území),



ZB-GIS (základná báza geografických informačných systémov),



Geoportál,



Katastrálny portál,



SKPOS (10).

10

Ďalším poskytovateľom priestorových dát na území Slovenska je Ministerstvo vnútra SR, ktoré je prevádzkovateľom REGIS, Regionálneho Geografického Informačného Systému. Začatie budovania geografického informačného systému na Ministerstve vnútra SR – sekcii verejnej správy vyplynulo už dávnejšie z potrieb prípravy nového územnosprávneho usporiadania Slovenskej republiky v roku 1996. V tomto roku sa začal modelovo budovať v Nitrianskom kraji Regionálny informačný systém štátnej správy pre všetky stupne jej riadenia. V 1. a 2. etape bol riešený pod názvom NIRIS - Nitriansky regionálny informačný systém. Na základe rozhodnutia vedenia Ministerstva vnútra SR zo dňa 26. marca 1997 sa realizácia 1. a 2. etapy v ďalších krajoch Slovenskej republiky uskutočnila do konca roku 1997 pod novým názvom Regionálny geografický informačný systém štátnej správy. Projekt REGIS rešpektuje zákon Národnej rady SR č. 221/1996 Z. z. o územnom a správnom usporiadaní Slovenskej republiky, zákon č. 222/1996 Z. z. o organizácii miestnej štátnej správy a zákon č. 261/1995 o štátnom informačnom systéme, bol vypracovaný v gescii sekcie verejnej správy MV SR. REGIS je medzirezortný projekt, ktorý bol schválený a podpísaný 16. júla 1997. Celoplošné nasadenie projektu REGIS na krajských a okresných úradoch zahrňovalo hardvérové, softvérové vybavenie a geodátový model pre každú z inštalácií. REGIS je systém spájajúci geografický informačný systém ArcView GIS for Windows firmy ESRI a databázové a geografické údaje vytvorené firmou ErasData-Pro, spol. s r. o. Umožňuje vizualizovať, skúmať a analyzovať priestorové údaje na obrazovke, poskytuje výkonné prostredie pre tvorbu máp, integráciu rôznych typov údajov a vzťahov medzi nimi. Projekt REGIS poskytuje základné vektorové vrstvy: 

katastre obcí,



okresy,



kraje,



zastavané územia,



sídla obcí,



cesty,



uličné systémy miest,



vodné toky, vodné plochy,



železnice. 11

Vzhľadom na realizáciu prechodu kompetencií štátnej správy na samosprávu v roku 2002 a po reforme verejnej správy k januáru 2004 licencie REGIS-u z OÚ a KÚ prešli do pôsobnosti Úradu civilnej ochrany Ministerstva vnútra SR a stali sa základom pre budovanie a ďalšie rozširovanie projektu CIPREGIS (špeciálnej nadstavby REGIS pre civilnú ochranu). Na základe dohody o poskytovaní dát v rámci projektu REGIS/CIPREGIS sú aktualizované dátové modely a dopĺňané dáta z projektu CIPREGIS pre potreby najnovších analýz a aktualizáciu webovských GIS aplikácií (11)11).

2.3. Úskalia tvorby hydrologických modelov Samotný proces tvorby hydrologických simulácií je charakterizovaný úzko špecifickými požiadavkami na vstupné dáta. Potreba kvalitných a presných údajov je výrazne obmedzujúcim atribútom profesionálnych povodňových analýz a modelov, ktoré sú preto vhodnejšie iba v rámci komplexného štúdia úzko špecifickej záujmovej lokality. Navyše, aj napriek optimalizovaným užívateľským rozhraniam príslušných softvérových riešení je proces generovania grafických výstupov výpočtovo a spracovateľsky náročný, pričom výsledná zostava poznatkov vždy popisuje iba konkrétny región a konkrétny vodný tok. Poznatky o stave povodňového rizika v modelovanej lokalite majú nesporne mnoho výhod, ako napríklad: 

poskytujú komplexný prehľad povodňových faktorov vo vybranom území so zreteľom na zložku vodného režimu, tvorenú lokálnymi vodnými tokmi a lokálnymi vodnými zdrojmi,



s vysokou presnosťou dokážu na monitorovaných a analyzovaných vodných tokoch predpovedať povodňovú vlnu,



v rámci simulácií berú do úvahy všetky zložky (hydrologické stavby, charakter riečneho koryta, prietoky, brehové čiary, mieru údržby koryta a pod.) modelovaného vodného toku a s ním súvisiacej povodne,



popisujú inundačný proces aj na základe vyhodnotenia povodňových udalostí minulých, čím spresňujú výsledné odhady. Negatívom záplavových máp je ich obmedzený hodnotiaci faktor náchylnosti územia

na vznik povodní, pretože analyzujú iba osobitné vymedzený priestor bez ohľadu na popis faktorov z globálneho hľadiska. Práve neexistencia univerzálneho vyhodnotenia povodňových 12

premenných núti jednotlivé regióny k nadbytočným investíciám do niekedy možno až zbytočne podrobných modelov, modelov, vhodných skôr pre toky veľkého hospodárskeho významu než rieky, majúce menší hospodársky potenciál. Odborným posúdením významnosti jednotlivých premenných procesu povodní z globálneho hľadiska by sa zbytočným projektom povodňového modelovania mohlo predísť na úkor realizácie konkrétnych protipovodňových opatrení, ktoré by mohli riziko vzniku záplavy minimalizovať na zanedbateľnú úroveň. Posúdenie prírodných a neprírodných pomerov krajinného celku bez ohľadu na jeho lokalitu dokáže poskytnúť dostatok relevantných informácií o stave vodného režimu do takej miery, aby príslušné orgány štátnej správy, majúce vo svojom portfóliu činností aj program protipovodňovej ochrany, vedeli veľmi rýchlo a účinne v regióne vytvoriť podmienky, zamedzujúce alebo obmedzujúce vznik povodňovej udalosti.

3. LOGISTICKÉ MODELOVANIE PRE EFEKTÍVNE ZVLÁDANIE POVODŇOVEJ HROZBY – PRÍKLAD RIEKA BODVA Prioritnou úlohou logistickej podpory riešenia krízových situácií je komplexná materiálno-technicko a odborná podpora všetkých činností zameraných na zníženie negatívnych dopadov krízovej situácie na životy ľudí, zvierat i materiálne hodnoty (12). V zmysle tejto priority bola v rámci riešenia projektu FLOODLOG – Flood modeling and logistic model development for flood crisis managment, definovaná aj skupina kľúčových geodát, ktorá okrem iného obsahuje aj údaje o materiálno - technických prostriedkoch, ktoré sú k dispozícii krízovému štábu pri riadení povodňovej situácia. Jednotlivé kategórie materiálno – technického vybavenia ako aj odborná podpora sú rozdelené do nasledujúcich celkov – tabuľka 1. Zdrojom uvedených kategórií dát sú predovšetkým: 

karty civilnej ochrany,



protipovodňový plán obce,



štatistický úrad,



dotknuté úrady miestnej samosprávy,



prevádzkovatelia distribučných sietí.

13

Z takto zozbieraných údajov bola zostavená jednoduchá databáza, ktorú je možné ako externú databázu pripojiť ku GIS projektu. V ňom sú dáta následne analyzované a vizualizované. Ukážka vytvorenej databázy je na obrázku 1 a vizualizácia týchto údajov v prostredí ArcGIS je na obrázku 2. Tab. 1. Definovanie základných skupín geodát a ich špecifikácia.

Prostriedky

Údaje o prostriedkoch v obývaných častiach

adresa, počet obyvateľov,

obytné budovy, budovy

vek

dôležité objekty, (školy, domovy dôchodcov, a.i)

infraštruktúra

cestná a riečna sieť, voda, elektrika, plyn and telekomunikačné siete

budovy (+ iné objekty) zdroje a sklad materiálov

adresa, typ, kapacita kategória, typ klasifikácia (i.e.

priemyselné oblasti

Prostriedky

Špecifikácia

zraniteľnosť) Údaje k záchranným kapacitám nemocnice, úkryty, sklady,

Špecifikácia typ, názov, kapacita, štruktúra

stravovanie piesok, lomový regulačný kameň a pod.

stretávacie body

typ, názov, kapacita typ

Policajné stanice, Hasičský a ľudské zdroje

záchranný zbor, oddelenia civilnej ochrany a krízového plánovania,

adresa, počet osôb, kontaktná osoba

vodohospodársky podnik dopravné prostriedky a nástroje, materiál

vozidlá, špeciálna technika

14

adresa, typ, meno vlastníka

Obr. 1. Databáza vytvorená pre potreby logistického plánovania.

Obr. 2. Údaje z databázy pripojené a vizualizované spolu s ďalšími informačnými vrstvami v prostredí ArcGIS.

15

ZÁVER Modelovanie povodňovej vlny je dôležité pri predvídaní nepriaznivých javov. Na efektívne zvládanie povodní je ale ďalej potrebné mať k dispozícii aj bázu dát pre logistické modelovanie. Kvalitné

a komplexné dáta sú prvým predpokladom pre efektívnu prácu

krízového štábu. GIS systémy ponúkajú širokú škálu možností na ďalšie analýzy dát, ktorých výsledky môžu byť využité pri rozhodovacom procese. Možnosti využitia sú široké počnúc komplexnou bázou dát, ktorá je v digitálnej podobe kedykoľvek prístupná aj online v teréne, cez klasické ale aj špeciálne priestorové analýzy, až po tvorbu výstupov presne na základe požiadaviek jednotlivých zložiek integrovaného záchranného systému. Modelovaním povodňovej vlny sa spoločnosť snaží mimoriadnym udalostiam

ako sú aj povodne

predchádzať, odvracať ich alebo aspoň znižovať a zmierňovať ich následky. Záchranné činnosti môžu byť efektívne realizované na základe aktuálnych poznatkov a vytvárať tak primerané bezpečnostné podmienky pre zachraňované osoby, ako aj pre záchranné zložky (13).

POUŽITÁ LITERATÚRA 1) Zákon č. 42/1994 Z. z. o civilnej ochrane obyvateľstva. 2) ŠIMÁK, L., FILIP, S.: Geografická podpora manažérstva rizík a krízového manažmentu, Zborník TOPÚ 2007, Banská Bystrica, 2007. http://topu.army.sk/aktivity/zbornik2007/ simak.pdf/ 3) Zákon č. 7/2010 Z. z. o ochrane pred povodňami. 4) Smernica Európskeho parlamentu a Rady 2007/60/ES z 23. októbra 2007 o hodnotení a manažmente povodňových rizík. 5) www.1.: http://www.mikebydhi.com 6) www.2.: http://www.hec.usace.army.mil/software/hec-ras/

16

7) SHAHROKHNIA, M. A., JAVAN, M., KESHAVARZI, A. R.: Application of HEC-RAS and MIKE 11 models to Doroodzan irrigation system, Iranian Hydraulic Association, Shiraz University, Shiraz, Iran, 2008. 8) Zákon č. 347/1990 Z.z. o organizácii ministerstiev a ostatných ústredných orgánov štátnej správy SR 9) Zákon č. 215/1995 Z. z. o geodézii a kartografii. 10) FERIANC, D., LEITNMANNOVÁ, K., ŠALÁTOVÁ, E.: SKPOS- Slovenská Priestorová Observačná

Služba,

GKÚ

Bratislava,

2007.

Dostupné

na

internete:

http://www.gku.sk/docs/referaty/2007/Ferianc_SPCGeodetickeDni2007.pdf 11) Ministerstvo vnútra Slovenskej republiky – GIS aplikácie a mapy. Dostupné na internete: 12) Sventekova, E. - Dvorak, Z.:Information provision of logistics support in civil Protection. Journal of engineering management and competitiveness (JEMC) Vol. 2, no. 1, 2012, 1-5 13) Kavan Štěpán. Baloun Jiří. Řízení záchranných a zabezpečovacích prací při povodních z hlediska vodohospodářských zařízení. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2013, 116 s. ISBN 978-80-87472-55-2

doc. Ing. Peter Blišťan, PhD. Ústav geodézie, kartografie a geografických informačných systémov Technická univerzita v Košiciach Fakulta BERG

Ing. Monika Blišťanová, PhD. Ústav občianskej bezpečnosti Vysoká škola bezpečnostného manažérstva v Košiciach

17

VZDĚLÁVÁNÍ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ A SPOLUPRÁCE S ODBORNÍKY EDUCATION IN CRISIS MANAGEMENT AND COOPERATION WITH PROFESSIONALS

Lenka Brehovská

Abstrakt Problematika krizového řízení je zpracována z pohledu vzdělávání. Důraz je kladen na personální kvalitu managementu krizového řízení. Krizový pracovník se musí vzdělávat v proběhu celého života. Krizový management je vnímán jako souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizace a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací. Vzdělávání odborníků je základním krokem zvyšování přípravy na řešení a řízení krizí. Klíčová slova Bezpečnost, krizové řízení, krizový management, spolupráce, vzdělávání.

ÚVOD Potřeba a význam krizového managementu vzrůstá ve všech sektorech života díky nárůstu četností mimořádných a krizových situací. Ze světového pohledu leze připomenout velký rozsah teroristických akcí, která se po útocích na WTC 11. září 2001začaly objevovat po celém světě. Z české historie lze zmínit ničivé povodně na Moravě v roce 1997, v Čechách v roce 2002 a 2013. Kromě těchto událostí je možno uvést lokální ničivé události, jako přívalové deště, větrné mrště či v ČR nový fenomén – tornáda (1).

18

Při všech těchto událostech záleží na schopnostech a dovednostech orgánů krizového řízení, kteří tyto události řeší. Jejich připravenost je významným faktorem připravenosti ČR na mimořádné události. Eliminují vzniklá rizika a urychlují proces obnovy zasaženého území. Schopný krizový pracovník se musí vzdělávat v proběhu celého života. Prvotní informace získá studiem na vysoké škole, která je místem sdružování vědeckých kapacit a podílí se na celkovém vývoji vědy (2).

KRIZOVÝ MANAGEMENT Krizový management je souhrn řídících činností věcně příslušných orgánů zaměřených na analýzu a vyhodnocení bezpečnostních rizik, plánování, organizování, realizace a kontrolu činností prováděných v souvislosti s řešením krizových situací. Krizové řízení zahrnuje veškeré manažerské funkce vedoucích pracovníků krizového managementu. Řízení probíhá buď ve stavu „klidu“, kde se uplatňuje především v oblasti prevence a korekce krizových situací (řízení rizika), nebo za krizových situací popřípadě krizí jako specifický postup vedoucí k opětovnému návratu do běžného stavu (řízení krizové situace resp. krize) (3). Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce. Je záležitostí správy státu na všech úrovních, soukromých organizací, nevládních organizací i všech občanů. Zahrnuje soubor postupů a procedur pro hledání a řešení problémů spojených se zajištěním udržitelného rozvoje společnosti. Skládá se z plánování, vedení lidí, organizace sil a prostředků, hodnocení a kontroly. Krizové řízení má umožnit správně diagnostikovat či specifikovat každý problém, racionálně rozhodnout, rozhodnutí akceptovat a realizovat v daných konkrétních podmínkách. Vychází z výsledků rizikové analýzy a z principů a zásad řízení bezpečnosti. Snižování jakéhokoli rizika je spojeno se zvyšováním nákladů, s nedostatkem znalostí, technických prostředků apod. (3)

19

Proto se v praxi hledá hranice, na kterou je únosné riziko snížit tak, aby vynaložené náklady byly ještě rozumné. Skončení studené války, rozpad Varšavské smlouvy a zánik bipolárního světa znamenal převrat v oblasti bezpečnostní politiky. Mnozí se domnívali, že skončily problémy a budeme dále žít v bezpečí, toto nadšení však trvalo jen krátce. Vývoj ukázal, že 20. století se stalo jedním z nejdramatičtějších období. Mnohé události a vývojové směry měly silně krizový charakter. Tyto změny vyvolaly proces přezkoumávání podstaty a významu krizového managementu. Stále větší pozornost politiků, ekonomů i krizových manažerů upoutávají nové bezpečnostní hrozby. Mezi které můžeme zařadit zděděné problémy. Nejdůležitějším zděděním problémem zůstává hrozba jaderných zbraní a jaderný terorismus. Zkušenosti posledních desetiletí ukazují, že bezpečnost je nejlépe zajištěna tam, kde státy směřují k spojení na základě svobodně sdílených hodnot a ekonomických a politických zájmů. Nebude-li včas řešeno dilema „bezpečného světa“ poroste reálné nebezpečí katastrofy, vedoucí až ke zničení lidské civilizace a života na Zemi. Otázky ekonomického zajištění nevojenských forem ohrožení tvoří nedělitelnou součást ekonomické bezpečnosti státu. Předcházení přírodním katastrofám, antropogenním haváriím a sociálním formám ohrožení, je úkolem, který se nedá provádět bez potřebných zdrojů.

VÝUKA KRIZOVÉHO MANAGEMENTU NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH Základním principem vysokých škol je výuka studentů, až po té nastupuje věda a výzkum pomáhající nacházet nové principy a metody vědění. Je proto žádoucí, aby veškeré obory na vysokých školách byly učeny jak akademickými pracovníky tak i lidmi z praxe, kteří přinášejí nový náhled na studovanou problematiku a seznamují studenty i vědecké pracovníky s praktickými stránkami zkoumaného objektu. Na vysokých školách v ČR je pouze 6 oborů zaměřených na výuku krizového managementu. Velkou devizou absolventů je setkávání s praxí během studia, proto se všechny obory snaží propojit výuku budoucích krizových pracovníků s praktickými nácviky, které jsou v těchto případech velice potřebné. Jednou z možností jak tuto skutečnost naplnit je výuka předmětů samotnými lidmi z praxe. Lze toho uplatnit např. u předmětů zaměřených na Analýzu, metody a nástroje řešení krizových situací, aplikace psychologie u pracovníků IZS,

20

bezpečnost a role zdravotnictví v bezpečnostním systému státu, epidemiologická opatření v případě krizových situací, hospodářská opatření pro krizové stavy, integrovaný záchranný systém, komunikace a informační systémy, hospodářská opatření pro krizové stavy, integrovaný záchranný systém, komunikace a informační systémy, základy profesní tělesné, taktické a střelecké přípravy. Tyto předměty jsou však již nástavbou základním předmětů, které musí být vyučovány akademickými pracovníky, podílející se na řešení vědeckých projektů a předávající své zkušenosti formou přednášek.

ZÁVĚR Možným zdrojem ohrožení se stává vzrůstající počet obyvatel, zvýšené používání přírodního bohatství, stále rostoucí znečišťování životního prostředí a sílící migrační vlivy. Krizové řízení je nedílnou součástí řízení státu, organizace či jiné instituce. Je záležitostí správy státu na všech úrovních, soukromých organizací, nevládních organizací i všech občanů. Zahrnuje soubor postupů a procedur pro hledání a řešení problémů spojených se zajištěním udržitelného rozvoje společnosti. Skládá se z plánování, vedení lidí, organizace sil a prostředků, hodnocení a kontroly. Krizové řízení má umožnit správně diagnostikovat či specifikovat každý problém, racionálně rozhodnout, rozhodnutí akceptovat a realizovat v daných konkrétních podmínkách. Vychází z výsledků rizikové analýzy a z principů a zásad řízení bezpečnosti. Snižování jakéhokoli rizika je spojeno se zvyšováním nákladů, s nedostatkem znalostí, technických prostředků apod. Proto se v praxi hledá hranice, na kterou je únosné riziko snížit tak, aby vynaložené náklady byly ještě rozumné. Krizový management hraje v lidské společnosti nezastupitelnou úlohu. Pomocí krizového managementu můžeme lépe zvládat hrozby každodenního života. Jeho preventivní úloha pomáhá denně zachraňovat desítky životů. Jako každý jiný obor se stále zdokonaluje a zlepšuje a tím efektivněji zdolává nastalé krizové situace. Klaus Winterling řekl: ,,Moudrost získaná z chyb je snadná, ale zabránit chybám moudrosti musí být výsledkem efektivního krizového managementu.“ 21

POUŽITÁ LITERATURA 1) ANTUŠÁK, Emil. Krizový management. Hrozby, krize, příležitosti. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer ČR. 2009, ISBN 978-80-7357-488-8 2) ANTUŠÁK, Emil. KOPECKÝ, Zdeněk. Úvod do teorie krizového managementu. 1. vyd. Praha. 2003, ISBN 80-245-0548-7 3) HORÁK, Rudolf. KRČ, Miroslav. ONDRUŠ, Radek. DANIELOVÁ, Lenka. Průvodce krizovým řízením pro veřejnou správu. 2004, ISBN 80-7201-471-4

Ing. Lenka Brehovská, Ph.D. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Zdravotně sociální fakulta Katedra radiologie, toxikologie a ochrany obyvatelstva

22

VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ EDUCATION IN WATER MANAGEMENT

Růžena Ferebauerová

Abstrakt Příspěvek analyzuje situaci v oblasti středních škol, vyšších odborných škol a vysokých škol a vzdělávacích agentur zaměřených na vzdělávání pro oblast vodního hospodářství. V každé oblasti jsou uvedeny konkrétní školy včetně oborů. Informace jsou získány z databází na Internetu. Klíčová slova Vzdělávání, vodní hospodářství, školy, akreditace, národní soustava povolání, národní kvalifikační rámec.

ÚVOD Z pohledu pracovníků v oblasti vodního hospodářství je nedostatek absolventů, kteří jsou specialisté v této oblasti. Podívejme se tedy na tuto problematiku z pohledu škol a oborů, které jsou akreditované Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy, z pohledu tzv. Národní soustavy povolání a v rámci celoživotního vzdělávání.

NÁRODNÍ SOUSTAVA POVOLÁNÍ „Současné dynamické změny v naší společnosti se zásadním způsobem promítají do fungování a struktury trhu práce. Jednotlivá povolání se mění stejně rychle jako nároky zaměstnavatelů, což následně vyžaduje rychlou reakci školských a vzdělávacích systémů. Stává se běžným jevem, že v průběhu kariéry změní člověk několikrát zaměstnání, a proto je stále více zdůrazňována také potřeba celoživotního vzdělávání.

23

Národní soustava povolání (NSP) prostřednictvím Sektorových rad monitoruje a eviduje požadavky na výkon jednotlivých povolání na trhu práce. Vzniká tak otevřená, všeobecně dostupná databáze povolání, která reálně odráží situaci na trhu práce. Společně s Národní soustavou kvalifikací (NSK) přináší důležité informace o kvalifikačních požadavcích, které se promítají do všech úrovní vzdělávání. NSP se stává významným zdrojem informací pro oblasti lidských zdrojů a profesního vzdělávání ve všech jeho stupních, významně posiluje roli zaměstnavatelů v těchto oblastech a stává se základnou pro budoucí mobilitu a flexibilitu na trhu práce v kontextu celé Evropské unie.“(1) V národní soustavě povolání můžeme pro oblast vodního hospodářství hledat v odborných směrech „Vodní hospodářství“, „Zemědělství a veterinářství“ a „Životní prostředí“. Jedná se např. o povolání projektant vodních staveb, vodohospodářský specialista, vodohospodářský technik, rybářský technik, rybářský specialista, hydrolog specialista, technik ekolog pro vodní hospodářství atd.

REJSTŘÍK ŠKOL A ŠKOLSKÝCH ZAŘÍZENÍ Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy udržuje databázi „Rejstřík škol a školských zařízení“. V této databázi je seznam středních škol, včetně jejich názvů, adres, akreditovaných oborů atd. Pokud si v této databázi uděláme výběr škol, které se zabývají obory souvisejícími s vodním hospodářstvím, tak získáme informace uvedené v tabulce dále.

Druh školy

Skupina oboru

Obor

Počet škol

Střední vzdělávání - školy

Ekologie a ochrana živ. prostředí

Všechny

40


Zemědělství a lesnictví

Rybářství

2


Stavebnictví, geodézie a kartografie

Související s vodohospodářstvím

0

Vyšší odborné školy

Ekologie a ochrana živ. prostředí

Všechny

2

Vyšší odborné školy

Stavebnictví, geodézie a kartografie

Související s vodohospodářstvím

0

24

STŘEDNÍ ŠKOLY V JIHOČESKÉM KRAJI Střední rybářská škola a Vyšší odborná škola vodního hospodářství a ekologie, Vodňany, http://www.srs-vodnany.cz/ Studijní obor na střední škole 41-43-M/01 Rybářství Výuka je specializována na dvě studijní zaměření: 

Chov ryb



Vodní stavby v rybářství

Studijní obor na vyšší odborné škole 16-01-N/02 Vodní hospodářství a ekologie Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína, Třeboň http://www.ssrv.cz/ Studijní obor Ekologie a životní prostředí - Vodohospodář 16-01-M/01 Střední odborná škola ekologická a potravinářská ve Veselí nad Lužnicí http://www.sos-veseli.cz/ Studijní obor Ekologie a životní prostředí (16-01-M/01) Školní vzdělávací program: Vodní a odpadové hospodářství Střední průmyslová škola stavební, České Budějovice http://www.spsstavcb.cz Studijní obor 36-47-M/001 Stavebnictví Od 3. ročníku je možnost volit zaměření vodohospodářské stavby. Střední zemědělská škola, Písek http://www.szespisek.cz Studijní obor 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí

AKREDITOVANÉ STUDIJNÍ OBORY NA VYSOKÝCH ŠKOLÁCH MŠMT vede databázi akreditovaných studijních oborů, kde jsou pravidelně aktualizovány akreditované programy vysokých škol.

25

Jestliže z databáze vybereme obory, která souvisí s naší problematikou, tak získáme data, která jsou uvedena v následující tabulce.

Vysoká škola

Název programu

Typ progr. *

Název oboru

UJEP v Ústí nad Labem

Inženýrská ekologie

B

Vodní hospodářství

ČZU v Praze

Krajinářství

B


ČZU v Praze

Krajinné inženýrství

P

Úpravy vodního režimu krajiny

VŠB-TU Ostrava

Nerostné suroviny

B

Krajinné vodní hospodářství

ČVUT v Praze

Stavební inženýrství

B

Vodní hospodářství a vodní stavby

ČVUT v Praze


N


ČVUT v Praze


P


VUT v Brně


B


VUT v Brně


N


VUT v Brně


P


VUT v Brně

Stavitelství

B


MENDELU v Brně

Biotechnologie odpadů

N

Biotechnologie a management odpadů


Ekologie a ochrana prostředí

N

Odpadové hospodářství

VŠB-TU Ostrava

Nerostné suroviny

B

Zpracování a zneškodňování odpadů

VŠB-TU Ostrava

Nerostné suroviny

N

Zpracování a zneškodňování odpadů

ČZU v Praze

Péče o biosféru

N

Odpady a jejich využití

ČZU v Praze

Procesní inženýrství

B

Technika a technologie zpracování odpadů

ČZU v Praze

Procesní inženýrství

N

Technika a technologie zpracování odpadů

MENDELU v Brně

Technologie odpadů

B


MENDELU v Brně

Technologie odpadů

N

Technologie a management odpadů

MENDELU v Brně

Technologie odpadů

P

Technologie odpadů

26

VŠCHT v Praze

Technologie pro ochranu životního prostředí B


VŠCHT v Praze

Technologie pro ochranu životního prostředí N


JU v Č. Budějovicích

Zemědělské inženýrství

M

Rybářství


Zootechnika

B

Rybářství


Zootechnika

N

Rybářství


Zootechnika

P

Rybářství

MENDELU v Brně

Zootechnika

N

Rybářství a hydrobiologie


Ekologie a ochrana prostředí

B

Ochrana vod


Inženýrská ekologie

B


ČZU v Praze

Krajinářství

B


ČZU v Praze


N

Voda v krajině

ČZU v Praze


P

Úpravy vodního režimu krajiny

VŠB-TU Ostrava

Nerostné suroviny

B

Krajinné vodní hospodářství

VŠB-TU Ostrava

Nerostné suroviny

B

Technologie a hospodaření s vodou

VŠB-TU Ostrava

Nerostné suroviny

N

Technologie a hospodaření s vodou

VŠB-TU Ostrava

Nerostné suroviny

N

Voda - strategická surovina

ČVUT v Praze


B


ČVUT v Praze


N


ČVUT v Praze


P


VUT v Brně


B


VUT v Brně


N


VUT v Brně


P


VUT v Brně

Stavitelství

B


VŠCHT v Praze

Technologie pro ochranu životního prostředí N

Technologie vody

* typ studijního programu: B-bakalářský, M-magisterský, N-navazující magisterský, P-doktorský

27

V databázi vysokých škol existuje ještě velké množství oborů, které jsou zaměřené na ekologii, které v tabulce nejsou uvedené.

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ Další formou vzdělávání je tzv. celoživotní vzdělávání, které realizují školy, profesní odborné společnosti a další subjekty zabývající se školením. V následujícím textu je uvedeny informace o některých organizacích.

Sdružení vodohospodářů České republiky - SVČR Je samostatnou odbornou společností, zabývající se ochranou životního prostředí. Středem zájmu společnosti je zejména problematika vodního hospodářství, ochrana ovzduší a odpadové hospodářství. Za důležité SVČR považuje: 

získávání, rozšiřování a předávání znalostí a zkušeností v otázkách, týkajících se ekologie



sdělování a výměnu odborných poznatků a zkušeností



poskytování právní, odborné a další pomoci

Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky - SOVAK ČR je dobrovolným, neziskovým zájmovým sdružením v oboru vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu. SOVAK ČR sdružuje subjekty, jejichž hlavním předmětem činnosti je zajišťování zásobování vodou nebo odvádění a čištění či jiné zneškodňování odpadních vod, a to jak z hlediska provozování a spravování, tak z hlediska vlastnictví, rozvoje a výstavby. SOVAK ČR zajišťuje pořádání konferencí a seminářů k problematice oboru vodovodů a kanalizací a k aktuální legislativě. Zveřejňuje a aktualizuje seznam významných akcí v oboru jak v tuzemsku, tak v zahraničí.

28

e-VODA e-VODA je vodohospodářský server. V jeho nabídce najdeme i odborné akce pořádané pro vodohospodáře.

EnviWeb.cz Cílovou skupinou návštěvníků serveru EnviWeb.cz jsou odborníci na životní prostředí a jeho jednotlivé složky. Ekologové podniků, pracovníci firem poskytující služby v oboru a vyrábějících či prodávajících výrobky a technologie pro ochranu životního prostředí a bezpečnosti práce, zástupci a studenti vysokých škol se zaměřením na ŽP, zástupci a členové odborných svazů, pracovníci státní správy a samosprávy, pořadatelé a účastníci odborných akcí, vydavatelé a čtenáři odborných publikací. I Na tomto webu najdeme odborné akce pro vodohospodáře.

Česká společnost vodohospodářská Česká společnost vodohospodářská je dobrovolným profesním neziskovým sdružením fyzických osob, odborníků činných ve všech oblastech vodního hospodářství. Jednou z oblastí jejích činností je pořádání odborných a vzdělávacích akcí, seminářů, konferencí, exkurzí a dalších akcí zaměřených na předávání a výměnu zkušeností z oboru.

LP-efekt Agentura je soukromou vzdělávací organizací, která nabízí a realizuje své služby v oblasti vzdělávání dospělých a v této oblasti působí již od roku 1992. Programová nabídka je směrována především do oblasti ochrany jednotlivých složek životního prostředí (např. vodní hospodářství, nakládání s odpady, ochrana ovzduší, nakládání s chemickými látkami atd. Na základě akreditace MŠMT ČR jsou součástí programové nabídky rekvalifikační doplňkové kurzy s rozsahem do 120 vyučovacích hodin v oblasti: 

"Vodárenský technik vodovodních a kanalizačních sítí"



"Obsluhovatel čistírny odpadních vod"



"Ekolog"

29

V souladu s požadavky zákona č. 312/2002 Sb. o vzdělávání úředníků je vzdělávací agentura držitelem akreditace MV ČR pro průběžné vzdělávání úředníků i pro oblast vodního hospodářství.

Ústav vodního hospodářství obcí Stavební fakulty VUT Ústav vodního hospodářství obcí Stavební fakulty VUT v Brně pořádá již od roku 2005 kurzy celoživotního vzdělávání pro stavební praxi a veřejnou správu. Nabízené kurzy jsou hodnoceny bodovým systémem ČKAIT.

ZÁVĚR Za pomocí vyhledávačů v Internetu a z databází MŠMT se podařilo získat informace o vzdělávání v oblasti vodohospodářské od středoškolského až po celoživotní vzdělávání. Nabídka vzdělávání pro danou oblast existuje, ale zájem studentů o studium technických oborů klesá. Dle šetření Českého statistického úřadu bylo v roce 2010 o 7% méně absolventů technických oborů než v roce 2000. I to je jeden z důvodů proč si zaměstnavatelé stěžují na nedostatek kvalifikovaných odborníků v oblasti vodohospodářů.

POUŽITÁ LITERATURA 1) http://www.nsp.cz/ 2) http://rejskol.msmt.cz/ 3) http://www.msmt.cz/file/32260/

RNDr. Růžena Ferebauerová Výzkumné centrum VŠERS

30

ČINNOST JEDNOTEK POŽÁRNÍ OCHRANY PŘI POVODNÍCH THE ACTIVITY OF FIRE BRIGADE DURING FLOODING Štěpán Kavan

Abstrakt Příspěvek řeší činnost jednotek požární ochrany při specifické živelní mimořádné události – povodni. Jsou stručně uvedeny druhy jednotek požární ochrany, obecné zaměření záchranných prací a činnost jednotek požární ochrany při zabezpečení vybraných opatření ochrany obyvatelstva. Tématizována jsou operační informační střediska jako jeden ze základních nástrojů nasazení a koordinace sil a prostředků při zdolávání mimořádných událostí.

Klíčová slova Jednotky požární ochrany, mimořádná událost, operační a informační střediska, povodně, záchranné práce.

JEDNOTKY POŽÁRNÍ OCHRANY Jednotky požární ochrany (dále jen jednotky PO) dle zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o PO), zřizuje stát, obec nebo podnikající fyzické nebo právnické osoby za podmínek, které stanoví zákon pro provádění požárního zásahu a provádění záchranných prací (§ 70 odst. 1, písm. a), b) zákona č. 133/1985 Sb.). Jednotky PO se podílejí na ochraně obyvatelstva podle § 2 písm. e) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů. Tato část zákona má přímou návaznost na čl. 61 Dodatkového protokolu k Ženevským úmluvám z 12.

31

srpna 1949 o ochraně obětí mezinárodních ozbrojených konfliktů (Protokol I), přijatého v Ženevě

dne

8. června

1977

a publikovaného

sdělením

Federálního

ministerstva

zahraničních věcí č. 168/1991 Sb. (Kavan, 2011). Zákonem č. 133/1985 Sb. jsou určeny čtyři základní druhy jednotek PO (§ 65 odst. 1) a vojenská hasičská jednotka: 

Jednotka hasičského záchranného sboru kraje,



jednotka sboru dobrovolných hasičů obce,



jednotka hasičského záchranného sboru podniku,



jednotka sboru dobrovolných hasičů podniku. Činnost jednotek PO při zdolávání mimořádných událostí a provádění zásahů je

legislativně upravena rovněž z pohledu řízení záchranných prací (zákon č. 133/1985 Sb.; vyhláška č. 247/2001 Sb.). Tyto činnosti lze charakterizovat takto (Hanuška, 2008): 

Požární zásah – činnost dle příslušné dokumentace požární ochrany nebo při soustředění a nasazování sil a prostředků.



Záchranné práce – činnost při mimořádných událostech, např. živelních pohromách.



Ochrana obyvatelstva.

ZÁCHRANNÉ PRÁCE PŘI MIMOŘÁDNÝCH UDÁLOSTECH Zaměření záchranných prací jednotek PO při mimořádných událostech je odvrácení nebo omezení bezprostředního působení rizik vzniklých mimořádnou událostí, především pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech a vedoucí k přerušení jejich příčin (zákon č. 133/1985 Sb.). Je nezbytné zdůraznit, že na rozdíl od požáru, není úkolem jednotek PO likvidovat mimořádnou událost, ale omezit vzniklá rizika. Jednotky PO nemají za cíl činit veškerá opatření vedoucí k likvidaci mimořádných událostí, ale jen opatření nutná k bezprostřednímu odstranění hrozby ohrožení života, majetku nebo životního prostředí. Z hlediska vybavenosti a odborné přípravy jednotek PO je nezbytné určit hranice jejich možností a kompetencí (Hanuška, 2008). 32

OCHRANA OBYVATELSTVA Při ochraně obyvatelstva se jednotky PO podle § 30 vyhlášky č. 247/2001 Sb. podílí na: 

na evakuaci obyvatel,



na označování oblastí s výskytem nebezpečných látek,



na varování obyvatel,



na dekontaminaci postižených obyvatel nebo majetku,



podílí se na humanitární pomoci obyvatelstvu a zajištění podmínek pro jeho nouzové přežití. Činnost jednotek požární ochrany při mimořádných událostech a tedy i povodních

nasazují operační a informační střediska. Operační a informační střediska (dále jen OPIS) zřizuje Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR a HZS krajů. HZS krajů pro území kraje zřizují krajské OPIS a popř. další územně příslušné OPIS pro vymezené části kraje. Jsou vybavena technickým zařízením s nepřetržitou obsluhou pro příjem tísňových volání na linku 150 a 112. Obsluha OPIS (operační důstojníci a operační technici) zabezpečuje nejen vyhodnocení přijatých tísňových volání a vyslání potřebných sil a prostředků jednotek požární ochrany k oznámené mimořádné události, ale zabezpečuje i tzv. operační úroveň řízení, což je mj. koordinace nasazování sil a prostředků, informační podpora veliteli zásahu a zprostředkování plnění jeho požadavků, které vznese z místa zásahu (Skalská, a kol., 2010). Jednotky PO provádí při povodni záchranné práce a v rámci úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva se podílí na (Metodický list č. 1): 

hlídkové činnosti v rámci povodňové hlásné služby (činnosti jednotek požární ochrany při hlídkové činnosti v rámci povodňové hlásné služby).



povodňových zabezpečovacích a záchranných pracích,



likvidačních pracích.

SPECIFIKA ČINNOSTÍ JEDNOTEK PO PŘI POVODNÍCH Velitelé jednotek PO spolupracují při zajištění všech činností s příslušnými povodňovými orgány. Je vhodné, aby velitel místní jednotky PO byl členem povodňové komise obce. Pokud velitel zásahu zjistí, že se jedná o událost mající charakter povodně, 33

vyžaduje prostřednictvím operačního a informačního střediska HZS kraje informování povodňových orgánů a jejich zapojení do řešení mimořádné události. Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí. Pro stanovení postupu provádění povodňových zabezpečovacích prací nebo povodňových záchranných prací je nutné zjistit rozsah povodně a její předpokládaný vývoj. Veškeré činnosti směřují k záchraně nebo evakuaci osob, zvířat a k zabránění dalšího ohrožení vodou - energetická zařízení, zařízení s nebezpečnými látkami apod. (Metodický list č. 1). Starosta obce (povodňový orgán) po dohodě s velitelem místní jednotky PO stanoví způsob a rozsah zajištění povodňových zabezpečovacích prací, na kterých se bude místní jednotka PO podílet. Povodňové zabezpečovací práce, na kterých se mohou podílet jednotky (Metodický list č. 1): a) zajištění průchodnosti vodních toků, odstraňování naplaveného materiálu z nepřístupných míst, rozrušování ledových ker a nápěchů, odstraňování konstrukcí bránících průtoku vody; o odstranění stavebních konstrukcí z vodního toku rozhoduje povodňový orgán, b) výstavba

protipovodňových

hrází

a

mobilních

hrazení;

místa

pro

výstavbu

protipovodňových hrází a zábran je vhodné předem vytipovat, nebo jejich určení provedou pracovníci povodňových orgánů (stavba protipovodňových hrází z pytlů plněných pískem), c) provizorní oprava a utěsňování narušených hrází vodních děl a hrazení vodních toků, d) zabránění zaplavení území zpětným vzdutím přes kanalizační vpusti, e) opatření proti znečištění vod nebezpečnými látkami.

Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická a organizační opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených územích k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu. Povodňové záchranné práce organizují povodňové orgány ve spolupráci složek integrovaného záchranného systému. V rámci záchranných prací provádí jednotky zejména tyto činnosti (Metodický list č. 1):

34

a) záchrana ohrožených osob, zvířat nebo majetku, b) plnění úkolů v oblasti ochrany obyvatelstva (varování, evakuace, nouzové přežití), c) zabránění vzniku dalších nebezpečí v souvislosti se zaplavováním objektů vodou, např. evakuace cenného nebo nebezpečného materiálu, zabránění vniknutí vody do objektu, snižování hladiny odčerpáváním vody.

V rámci následných likvidačních prací, které organizují povodňové orgány, se doporučuje zajistit střežení objektů a oblastí, které byly postižené povodní. Střežení provádí Policie ČR, městská policie nebo osoby určené povodňovým orgánem. Při likvidačních pracích je třeba posoudit potřebu poskytnutí psychosociální pomoci zasaženým povodní ve spolupráci s hasičským záchranným sborem kraje, popř. ji v první fázi poskytování koordinovat s nestátními neziskovými organizacemi (např. ADRA, Český červený kříž, Diakonie ČCE, Charita ČR). Jednotky při likvidačních pracích provádí nebo se podílí na (Metodický list č. 1): a) Odčerpávání vody ze zatopených prostor. K odčerpávání zatopených prostor se nasazují čerpadla s výkonem odpovídajícím objemu zaplavených prostor a taktickým možnostem jejich nasazení. Při nasazení čerpadel se spalovacím motorem v uzavřených prostorech hrozí nebezpečí intoxikace výfukovými zplodinami. Pro odčerpávání z uzavřených prostor se používají zpravidla elektrická kalová čerpadla. Pro odčerpávání rozlivů vody (dále jen „lagun“) se využívá velkokapacitních čerpadel. b) Odstraňování naplavenin, především v obytných prostorech a v prostorech, kde by případný další průběh povodně způsobil vznik dalších škod (koryta vodních toků, mostní pilíře, kanalizační vpusti apod.). Povodňový orgán také vyhradí prostory, případně nádoby, kam je možné ukládat naplaveniny, zničené vybavení domácností, znehodnocené potraviny, nebezpečné látky, uhynulá zvířata. Při vyklízení zatopených objektů se postupuje ohleduplně s ohledem na možné citové vazby majitelů k poškozenému majetku. c) Obnově zdrojů pitné vody; pořadí obnovy zdrojů pitné vody a způsob jejich čištění stanoví příslušný povodňový orgán nebo orgán ochrany veřejného zdraví. d)

Sběru uhynulých zvířat; uhynulá zvířata se uloží na určená místa nebo do sběrných nádob, případně se jejich nález ohlásí povodňovému orgánu.

Odčerpávání vody ze zatopených budov se provádí až v době, kdy došlo k poklesu hladiny podzemních vod, tak, aby nedošlo k narušení stavebních konstrukcí vodou, prosakující z okolní půdy. Po odčerpání vody a odstranění naplavenin je nutné provést

35

desinfekci zatopených prostor. Při provádění těchto činností je nezbytné dbát zvýšené opatrnosti a používat příslušné ochranné prostředky. K vysoušení zdiva je možné využít elektrické kondenzační vysoušeče nebo teplovzdušná topidla. V případě kondenzačních vysoušečů se vysoušené prostory uzavírají, v případě nasazení teplovzdušných agregátů se prostory větrají. Vysoušeče zdiva je možné zapůjčit prostřednictvím starosty obce u hasičského záchranného sboru kraje či u některých nestátních neziskových organizací.

ČINNOST JEDNOTEK PO PŘI HLÍDKOVÉ ČINNOSTI V RÁMCI POVODŇOVÉ HLÁSNÉ SLUŽBY. Povodňová hlásná služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva, k řízení a vyhodnocování opatření na ochranu před povodněmi. Povodňovou hlásnou službu organizují povodňové orgány a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi (obcí určená osoba, Povodí s. p., Český hydrometeorologický ústav, správci vodních děl apod.). K zabezpečení povodňové hlásné služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu. Podrobnosti o organizaci hlásné povodňové služby upravují povodňové plány. Hlídková služba spočívá ve fyzickém sledování vodních děl nebo vodotečí prováděném povodňovou hlídkou a je zaměřená zejména na sledování (Metodický list č. 2): a) výšky hladiny vodního toku v hlásném profilu, plynulého průtoku vodního toku zejména v zúžených profilech (mosty, česla apod.),vybřežení a rozlivů vodního toku v místech, kde lze předpokládat zaplavení obytných oblastí nebo míst, kde hrozí nebezpečí dalších škod (sklady nebezpečných látek apod.), b) stavu hladiny a plynulého průtoku na vodních tocích, svodnicích a kanálových vpustích při přívalových srážkách nebo tání sněhu, c) zaplavování území z kanálových vpustí, d) odtokových poměrů vodních děl, jejich těsnosti, celistvosti hrází a ochranných hrází, chodu ledu (ledové tříště, ledových ker) na vodním toku s ohledem na možnou tvorbu ledových nápěchů.

36

Monitoring stavu vodní hladiny se provádí v hlásných profilech. Hlásný profil je místo na vodním toku sloužící ke sledování průběhu stavu vodního toku (průtok, výška hladiny). Hlásné profily se podle významu rozdělují do tří kategorií: Kategorie A - jsou vybrané profily s vodoměrnými stanicemi na významných vodních tocích provozované ČHMÚ nebo správci povodí, zpravidla s dálkovým odečtem; údaje jsou k dispozici v rámci Povodňové služby ČR (www.chmi.cz, www.voda.gov.cz, www.dppcr.cz, www.hladiny.cz), Kategorie B - jsou profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na krajské úrovni; jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi, Kategorie C - jsou účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí. Je nezbytné, aby se velitelé jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí (dále jen „jednotky“) seznámili s rozmístěním hlásných profilů v zásahovém obvodu, s územím v obcích, ve kterých se předpokládá vybřežení nebo rozliv vodního toku, a s místy, kde se předpokládá vznik povodní způsobených přívalovými dešti - kanálové vpusti, zatrubněné části vodních toků a svodnic (Metodický list č. 2). Jednotky se podílí na základě žádosti povodňového orgánu na zajištění hlásné povodňové služby, spočívající zejména podílu na (Metodický list č. 2): a) hlídkové službě, b) technické pomoci povodňovému orgánu při monitorování rozsahu povodně nebo stavu staveb a zařízení ohrožených povodní s využitím speciální techniky (vozidla, výšková technika, čluny, osvětlení apod.), c) varování a informování obyvatelstva. Jednotky se podílí na hlásné povodňové službě na profilech kategorie B a C případně i určených místech, které nejsou klasifikovány jako hlásné profily, na základě příkazu povodňového orgánu. Hlásný profil kategorie C je zpravidla vybaven vodočetnou latí nebo alespoň třemi značkami vodních stavů (např. na pilíři mostu) odpovídajících směrodatným limitům pro SPA s barevným rozlišením (první SPA - zelená, druhý SPA - žlutá, třetí SPA červená) nebo s římskými číslicemi- I., II., III. 37

Stupnice na vodočtu ukazuje výšku hladiny vody v cm, a to ve vztahu k „nule vodočtu". Nula vodočtu odpovídá přibližně dnu toku, vždy však je umístěna pod nejnižší vodní hladinou. Dělení stupnice vodočtu bývá zpravidla dvoucentimetrové, decimetry jsou označeny arabskými číslicemi, metry jsou označeny červenými římskými číslicemi. Výška vodního stavu se udává zaokrouhleně v celých centimetrech. Povodňový orgán dohodne s velitelem jednotky způsob a rozsah hlídkové činnosti a předávání informací, zejména místa a četnost hlídkové činnosti, způsob a kontakty pro předávání hlášení, vedení záznamů z hlídkové činnosti. Hlídky zpravidla zajišťují hlídkovou činnost v hlásných profilech s ohledem na dosažení stupně povodňové aktivity (Metodický list č. 2): a) I. SPA - 2 x denně, b) II. SPA - 3 x denně, c) III. SPA - dle požadavků povodňového orgánu. V případě náhlé změny situace na vodním toku hlídky zajišťují předávání informací na dohodnutá místa neprodleně. V případech, kdy není k dispozici vodočetná lať nebo značky určující výšku hladiny, využije se náhradní způsob pomocí provizorních značek pro sledování pohybu hladiny nebo se určuje na základě rozsahu zaplaveného území (zaplavené ulice, tyč ke sledování pohybu výšky hladiny apod.). Polohu a údaj o výšce hladiny si hlídky předávají při střídání a zaznamenávají si ji. Při hlášení pohybu výšky hladiny na značce nebo rozsahu zaplavení se udává změna oproti předcházejícímu hlášení. Hlídka je minimálně dvojčlenná, počet členů se určí s ohledem na složitost terénu a rozsah předpokládaných činností, např. zprůchodňování zúžených profilů. Velitel jednotky zajistí pravidelné střídání členů hlídky. Velitel jednotky seznámí členy hlídky se způsobem zajištění hlídkové činnosti, zásadami bezpečnosti - především s možností uklouznutí a pádu do vody, nebezpečí utonutí a způsobu předávání informací. S ohledem na podmínky v místě zajištění hlídkové činnosti jsou členové vybaveni svítilnami, ochrannými prostředky proti chladu a dešti, spojovými nebo signálními prostředky (radiostanice, mobilní telefon, píšťalka). Místo pro hlídkovou službu se volí s ohledem na zajištění možnosti úniku v případě náhlého zvýšení vodní hladiny.

38

V případě, že je nezbytné, aby jednotka přepravila členy povodňového orgánu v rámci povodňové hlásné služby do těžce přístupných míst, poučí je o základech bezpečnosti. Při tom dbá, aby byli přiměřeně vybaveni příslušnými ochrannými prostředky - záchranná plovací vesta, přilba atd. V rámci povodňové hlásné služby může být hlídka požádána povodňovým orgánem, aby varovala a informovala obyvatelstvo v okolí místa prováděné hlídkové činnosti před hrozící povodní, zpravidla verbálně (Metodický list č. 2).

STAVBA PROTIPOVODŇOVÝCH HRÁZÍ Z PYTLŮ PLNĚNÝCH PÍSKEM Pytle plněné pískem jsou nejrozšířenějším druhem mobilní protipovodňové ochrany. Lze je využít ke stavbě protipovodňových hrází, k utěsnění otvorů např. dveří, oken, větracích prostorů, kanálových vpustí. Realizace stavby hrází z pytlů vyžaduje značné množství osob a materiálu, je pomalá a fyzicky náročná. Stavba se musí organizovat a je nutno zabránit chaosu při stavbě. Pytle na výstavbu hrází se rozdělují na jednokomorové, tzv. klasické (menší o hmotnosti průměrné náplně do 25 kg, větší o hmotnosti průměrné náplně 25 až 50 kg) a dvoukomorové, tzv. tandemové (o hmotnosti náplně cca 25 kg). Naplněný pytel musí mít hmotnost úměrnou fyzické schopnosti osob manipulujících s břemenem. Pytel musí mít schopnost těsnit ve vazbě s ostatními, nesmí být příliš plný, aby se mohl přizpůsobit svým tvarem okolní vazbě a hráz těsnila (Metodický list č. 4). Kladení jednokomorových pytlů lze provádět jednořadým kladením pytlů, víceřadým kladením pytlů nebo kombinovaným víceřadým kladením pytlů. V praxi mohou rovněž jednotky PO využít techniku kladení dvoukomorových pytlů. Jednořadé kladení pytlů. Před zahájením pokládání pytlů je nutno provést tzv. vázání hráze do terénu. První pytel se položí do zahloubení po sejmuté vrstvě zeminy, čímž se dosáhne pevného spojení základní vrstvy s okolním terénem. Po vytyčení hranic a směru hráze se začne stavět od spodního konce a postupuje se proti směru toku tak, aby každá vrstva byla ukončena najednou. Pytle se vždy ukládají úvazky pytlů směrem od proudící vody a patou pytle k vodě a mírně šikmo ve směru proudění vody, přičemž odklon od kolmého směru je asi 10°. Význam ukládání pytlů pod úhlem spočívá v tom, že proudící voda unáší značné množství kalu, který se usazuje ve vzniklých spárách vazby pytlů a přetlak stoupající vody tak přispívá k těsnosti vytvořené hráze (Metodický list č. 4).

39

Při ukládání je důležité klást pytle tak, aby horní vrstva pytlů překrývala spáru mezi pytli vrstvy pod ní (cihlová vazba). V případě výstavby jednořadé hráze (šířka hráze = délka pytle) se doporučuje dodržet maximální výšku hráze do 1 m. Účinnost hráze postavené z pytlů se výrazně zvyšuje využitím nepropustné fólie položené ze strany vody a vložené do základu hráze při její stavbě. Víceřadé kladení pytlů se provádí na místech, kde lze očekávat větší množství rychleji proudící vody a kde předpokládaná výška hladiny bude nad jeden metr oproti hraně břehu toku. Zpravidla se používají pytle větších rozměrů. Při ukládání pytlů je třeba dodržet stejná pravidla jako při jednořadém kladení pytlů. Konce pytlů s úvazkem, které jsou na vnější (vzdušné) straně hráze, musí být vždy přesazeny přes paty pytlů vnitřní řady. Tento typ hráze lze stavět do výšky 1,5 m. Doporučuje se uzavřít hráz položením jedné řady pytlů kolmo na směr hráze ve středové části, čímž se překryje styk obou řad pytlů. Kombinované víceřadé kladení pytlů. Vazba jednotlivých pytlů ve vrstvách je uzpůsobena jako při zdění cihel, tzv. „na cihlu a půl“. Jednotlivé vrstvy se střídají tak, že jedna vrstva z lícové strany má pytle položeny po délce a z druhé strany kolmo na podélnou osu hráze; v další vrstvě je kladení pytlů obrácené. Kombinovaným způsobem postavená hráz může být vysoká až 2 m. V případě stavby vyšších hrází je nutno kombinovanou vazbu zdvojit nebo i vícenásobně zesílit. Platí pravidlo, že poměr šíře hráze k její výšce by měl být asi 1 : 3. Při kladení pytlů do vazby je vhodné vysypávat prostor spár mezi pytli další zeminou (Metodický list č. 4). Za jednu hodinu lze postavit 10 m dlouhou hráz jednořadým kladením jednokomorových pytlů do výšky cca 1 m (5 pytlů na sobě) se spotřebou cca 300 pytlů po 25 kg písku. Pro stavbu této hráze je třeba pracovní četa 23 osob složená ze tří plniček a 6 nakládačů písku do plničky, 6 plničů, 9 nosičů pytlů a 2 osob zajišťujících správné kladení pytlů při stavbě hráze. Při nižším počtu osob se doba stavby hráze prodlužuje. Utěsňování otvorů se provádí ukládáním pytlů těsně vedle sebe přímo do otvoru ve vrstvách tak, aby paty pytlů mírně vyčnívaly přes hranu otvoru směrem k vodě asi 10 cm. Pro utěsnění zejména dveřních a okenních otvorů do budov na celou výšku otvoru se využívá příložné těsnění tak, aby pytle v jednoduché vazbě položené na sebe zakryly celý obvod otvoru s minimálním přesahem 25 cm. Pytle se rovnají jednoduchou vazbou těsně na sebe a vedle sebe tak, aby zakrývaly celou desku a opíraly se za jejími okraji o zeď min. 25 - 30 cm, protože deska nepřiléhá k líci zdiva. 40

Pro zvýšení těsnicích vlastností při utěsňování horizontálních otvorů (např. kanálová vpusť na komunikaci) překrytím se používají desky nebo fólie zatížené pytli. Při překrývání otvorů je třeba dodržovat pravidlo orientace pytlů vzhledem ke směru toku (patou pytle proti směru toku) a minimálního překryvu otvorů o 20 cm. Otvor těsněný pytli se ještě navrch překryje deskou nebo prkny, na které se uloží další pytle, popř. větší balvan jako zátěž. Větší otvory mohou být také těsněny i hvězdicovým kladením pytlů do jednoduché vazby (Metodický list č. 4).

Kladení dvoukomorových pytlů Dvoukomorové pytle lze klást na šíři dvou nebo čtyř pytlů, nebo dokonce i více pytlů, přičemž výšku i šířku hrází je možno libovolně měnit. Pytle se pokládají podélně k toku vody. Základní vazbu tvoří 2 pytle (tzn. 4 komory). Při stavbě hráze je třeba dodržovat pravidlo cihlové vazby a pokládání sudých dvoukomorových pytlů opačně oproti pytlům lichým. Na 1 m hráze o základu 2 dvoukomorových pytlů a výšce cca 1 m je potřeba cca 30 dvoukomorových pytlů. Doba pro stavbu takové hráze včetně manipulace s pytli je cca 15 20 minut. Jeden dvoukomorový pytel o hmotnosti 30 kg písku lze naplnit plničkou za 30 s, tzn. 120 pytlů za hodinu (Metodický list č. 4).

PSYCHOSOCIÁLNÍ POMOC OSOBÁM ZASAŽENÝCH MIMOŘÁDNOU UDÁLOSTÍ Při řešení mimořádné událostí, např. jako jsou povodně, je vždy třeba brát v potaz psychosociální dopady na osoby zasažené mimořádnou událostí a na záchranáře. Potřeba poskytnutí psychosociální pomoci není závislá pouze na závažnosti situace a počtu zasažených, ale vždy je třeba zvážit aktuální stav jednotlivce a jeho potřeby a reakce na danou událost. Psychosociální pomocí osobám zasaženým mimořádnou událostí (dále jen „zasaženým osobám“) se rozumí: a) činnost v rámci humanitární pomoci a nouzového přežití, b) naplňování zjištěných potřeb v oblasti tělesné, duševní, duchovní a sociální, a to v souladu s hodnotami zasažených,

41

c) z hlediska času - první psychická pomoc (krátkodobá pomoc v době trvání mimořádné události a několik dní poté), střednědobá pomoc (přibližně 5 dní až 3 měsíce po mimořádné události), dlouhodobá pomoc (od 3 měsíců po mimořádné události dále). Zasaženými osobami při mimořádných událostech typu povodně mohou být (Metodický list č. 9): a) přímí účastníci mimořádné události, mezi zvláště ohrožené skupiny patří zejména

i)

děti,

ii)

staří lidé,

iii)

lidé trpící materiální nouzí ohrožující jejich přežití,

iv)

lidé se zdravotním či duševním postižením,

v)

lidé žijící v kolektivních zařízeních nebo osamoceně,

vi)

lidé prožívající současně jiné trauma,

vii)

lidé s psychotraumatem v osobní historii,

b) osoby blízké zasaženým osobám (nemusí být přímo na místě mimořádné události), c) svědci mimořádné události, d) v některých případech i poskytovatelé pomoci.

Psychosociální pomoc může být vzhledem ke své povaze a časovému horizontu poskytována nejen na místě mimořádné události, ale i jinde. Volba místa vychází z aktuálních potřeb zasažených osob. V rámci záchranných a likvidačních prací se poskytuje první psychická pomoc a krátkodobá psychosociální pomoc, během které se navazuje spolupráce s obcemi, místními organizacemi a nestátními neziskovými organizacemi (dále jen „NNO“). Obce, místní organizace a NNO následně pokračují v nabízení střednědobé a dlouhodobé pomoci. Psychosociální pomoc v rámci záchranných a likvidačních prací organizuje na místě zásahu velitel zásahu. Pokud využívá odborného pracovníka pro uvedenou oblast, začleňuje ho do štábu velitele zásahu, popř. jako pomocníka velitele zásahu. Psychosociální pomoc se poskytuje jak při mimořádné události menšího rozsahu (individuální neštěstí při přívalových povodních), tak při velkých mimořádných událostech (Metodický list č. 9).

42

Při velkých mimořádných událostech se psychosociální pomoc koordinuje pro více míst zásahů prostřednictvím koordinátora psychosociální pomoci IZS (dále jen „koordinátor“), který je členem štábu HZS kraje a krizového štábu kraje pro plnění úkolů ochrany obyvatelstva. Při záchranných a likvidačních pracích hasiči dbají na zachování a podporu lidské důstojnosti, a proto přistupují s úctou i respektem k hodnotám, potřebám a projevům osob zasažených mimořádnou událostí. Při průzkumu na místě zásahu (v oblastech zasažených povodní) se zjišťují poznatky také se zaměřením na potřeby osob zasažených mimořádnou událostí v oblasti tělesné, duševní, duchovní a sociální a je na ně reagováno v souladu s jejich hodnotami. Zasaženým osobám hasiči poskytují první psychickou pomoc s cílem stabilizace zasaženého člověka, která především spočívá v (Metodický list č. 9): a) naplnění základních lidských potřeb (tekutiny, teplo, fyzická pohoda, apod.), b) zajištění klidného a bezpečného místa (např. autobus, kontejner nouzového přežití), c) uspokojení potřeby nezbytné informovanosti. Podle charakteru mimořádné události a konkrétní situace na místě zásahu velitel zásahu při poskytování psychosociální pomoci (Metodický list č. 9): a) určí některého hasiče pro první psychickou pomoc zasaženým osobám. Určený hasič jedná se zasaženou osobou i s ohledem na případnou návaznost na další pomoc a spolupráci (tj. rodina, psycholog nebo člen týmu posttraumatické péče, jiné subjekty poskytující psychosociální pomoc). b) dle vývoje situace a vznikajících potřeb dále zajistí i)

vhodné osoby na místě události, sousedé, rodina nebo jiné složky IZS (zdravotnická záchranná služba a policie),

ii)

zapojení orgánů obce do psychosociální pomoci,

iii)

ostatní členy jednotky nebo další příslušníky HZS kraje nezařazené v jednotce,

iv)

členy týmu posttraumatické péče,

v)

psychologa HZS kraje nebo psychologa jiné složky IZS,

vi)

spolupracující NNO a ostatní subjekty v oblasti psychosociální pomoci.

43

Velitel zásahu a velitel jednotky je oprávněn rozhodnout o předání pomůcek pro snížení akutního stresu u zasažených osob, zejména dětí (např. hračka).

ZÁVĚR Česká republika rozvíjí systém krizového řízení a metodiku krizového plánování s cílem posílit odborné zázemí pro plánování, přípravu, koordinaci a sjednocení postupů orgánů veřejné správy, právnických a podnikajících fyzických osob při jejich přípravě na krizové situace. Systematicky se rozvíjí a posilují nástroje krizového řízení, příprava na řešení krizových situací nevojenského charakteru a pro zvládání jejich dopadů. Nezastupitelná je zde role jednotek požární ochrany, které zabezpečují provádění záchranných a likvidačních prací při povodních a dalších mimořádných událostech. Povodně a ochrana před povodněmi je vysoce aktuální téma. Je nezbytné vnímat celý soubor opatření na předcházení negativního jevu povodní až přes provádění záchranných a obnovovacích prací. Ochrana před povodněmi je tak uvažována jako soubor proaktivních i reaktivních opatření s cílem ochrany života, zdraví, majetku a životního prostředí.

POUŽITÁ LITERATURA 1) Hanuška, Z. Organizace jednotek požární ochrany. Sdružení požárně bezpečnostního inženýrství, 2. vydání. Ostrava, 2008. ISBN 978-80-7385-035-7. 2) Kavan, Š. Ochrana obyvatelstva I. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2011, 109 s. ISBN 978-80-87472-06-4. 3) Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Činnost jednotek při povodních. Metodický list číslo L 1. Praha, 2011. 4) Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Činnost jednotek při hlídkové činnosti v rámci povodňové hlásné služby. Metodický list číslo L 2. Praha, 2011.

44

5) Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Stavba protipovodňových hrází z pytlů plněných pískem. Metodický list číslo L 4. Praha, 2011. 6) Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Posttraumatická péče hasičům a psychosociální pomoc osobám zasažených mimořádnou událostí. Metodický list číslo L 9. Praha, 2011. 7) Skalská, K., Hanuška, Z., Dubský, M. Integrovaný záchranný systém a požární ochrana. Praha: MV – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR, 2010. ISBN 97880-86640-59-4. 8) Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů. 9) Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů. 10) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

plk. Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Jihočeského kraje

45

VODA JAKO VEŘEJNÝ STATEK VE STŘEDOČESKÉM KRAJI WATER AS A PUBLIC GOODS IN THE CENTRAL BOHEMIA REGION

Jiří Dušek

Abstrakt Předkládaný příspěvek se zabývá problematikou zásobování pitnou vodou v krizových situacích v rámci Středočeského kraje, kdy jsou na modelových příkladech jednotlivých obcí s rozšířenou působností ukázány pravděpodobnosti vzniku krizových situací ve vybraných regionech pomocí výpočtu tzv. globálního parametru. Klíčová slova Krizová situace, Středočeský kraj, veřejný statek, voda, zásobování pitnou vodou

ÚVOD Dlouhou dobu pokládali lidé vodu za dar přírody, který je nic nestojí. Možnost disponovat v denním životě s prakticky neomezeným množstvím vody zavinilo, že člověk ztratil pocit, že jde o velmi vzácnou věc. Zásoby vody nejsou nekonečné. Její spotřeba velmi úzce souvisí s přibýváním obyvatelstva, se zvyšováním životní úrovně, s rozvojem průmyslu a zemědělství (KUČEROVÁ, FEČKO, LYČKOVÁ, 2010). V souvislosti s rostoucími požadavky na zásobování vodou se čím dál častěji objevuje závažná otázka, zda voda je volný, ekonomický či veřejný statek. Jaké ekonomické chování pravděpodobně z takové situace vyplyne? Je-li statek zdarma (je tedy dostupný za nulovou uživatelskou cenu), jednotlivci proto budou mít sklon takový statek nadužívat. Výsledkem je rychlé ničení statku a méně než optimální řešeni pro skupinu jako celek, způsobené neregulovaným

sobeckým

chováním

každého

46

jednotlivce.

V případě

vody

jako

ekonomického statku hrozí zase jeho finanční nedostupnost v některých světových lokalitách chudším vrstvám obyvatelstva (DUŠEK, PROTIVA, 2007). Zajištění dostatečného množství pitné vody o požadovaném hydrodynamickém tlaku ve standardních podmínkách nebo krizových situacích pro územní celky je dnes v regionu střední Evropy základním požadavkem na veřejné vodovody. Distribuční systémy místního a nadmístního významu musí současně splňovat strategii dodávky pitné vody v čase a požadované kvalitě. Současně musí respektovat nové poznatky, požadavky a reálné možnosti v oblasti havarijního plánování a řešení krizových situací, včetně zajištění nouzových dodávek vody v době jejího přechodného nedostatku pro obyvatelstvo, strategické subjekty a složky

Integrovaného

záchranného

systému

(SDRUŽENÍ

POŽÁRNÍHO

A

BEZPEČNOSTNÍHO INŽENÝRSTVÍ, 2009). Zásobování vodou je tak jedním z významných prvků kritické infrastruktury každého státu. Případný nedostatek vody při mimořádných událostech a krizových stavech je řešen formou nouzového zásobování pitnou vodou. Jedná se o zabezpečení nezbytného množství vody v požadované jakosti, kdy stávající systém zásobování vodou je zcela či částečně nefunkční (KAVAN, 2011).

METODIKA A CÍL PŘÍSPĚVKU Pro zpracovávání zvoleného tématu bylo využito dat získaných z odborné literatury, legislativních předpisů a jiných vhodných dokumentů. Z důvodu aktuálnosti popisovaného tématu byly dále použity tematicky vhodné informace z internetové databáze. V rámci příspěvku byly definovány dva cíle: 1. Stanovit specifika nouzového zásobování vodou v krizových situacích. 2. Porovnání problematiky možností nouzového zásobování pitnou vodou v krizových situacích ve vybraných regionech ORP Středočeského kraje. Specifika nouzového zásobování vodou v krizových situacích byla vymezena pomocí vlastní strukturní analýzy krizového plánu kraje, krizových plánů obcí s rozšířenou působností, havarijního plánu a vodárenské soustavy Středočeského kraje. Další stanovený cíl spočíval v porovnání problematiky možností nouzového zásobování vodou v krizových

47

situacích ve vybraných regionech ORP Středočeského kraje na základě vlastního výzkumu a statistických dat ČSÚ. Zvolením regionu (Středočeský kraj) byl definován statistický soubor zahrnující množinu správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP) na území Středočeského kraje, které jsou ze zákona povinny zpracovávat krizový plán obce s rozšířenou působností. SO ORP jsou nejnižší správní jednotkou s přenesenou působností, které zároveň mají povinnost v rámci své působnosti zpracovávat krizový plán. Jsou obcemi s nejširším rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. Statistický soubor tedy čítá 26 statistických jednotek představujících 26 SO ORP Středočeského kraje, pro které byly v rámci vymezených specifik nouzového zásobování vodou definovány parametry P1 až P7:  P1 – Počet obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,  P2 – Počet obyvatel ve správním obvodu obce s rozšířenou působností,  P3 – Rozloha správního obvodu obce s rozšířenou působností,  P4 – Průměrná vzdálenost obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností od sídla SO ORP,  P5 – Průměrná vzdálenost obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností od krajského města,  P6 – Počet obcí ve SO ORP zásobovaných vodou z veřejného vodovodu,  P7 – Počet obcí ve SO ORP zásobovaných vodou individuálně. Vymezená specifika nouzového zásobování vodou jasně ukázala na rozdíly v konkrétních místních podmínkách jednotlivých SO ORP ve vybraném regionu.

VÝSLEDKY A DISKUSE Pomocí strukturní analýzy byla stanovena specifika nouzového zásobování vodou pro konkrétní místní situaci a označena parametry P1 až P7. Nalezená specifika představují statistické znaky každé jednotky statistického souboru, kterou představuje množina 26 správních obvodů ORP na území Středočeského kraje (viz tabulka 1).

48

Tabulka 1 – Specifika nouzového zásobování vodou u SO ORP Sč. kraje (ČSÚ, 2012, 2013, vlastní výzkum) Parametr

P1

P2

P3

P4

P5

Průměrná Název ORP

Počet

Počet

Rozloha

vzdálenost

obcí

obyvatel

(km2)

obcí od ORP (km)

Průměrná vzdálenost obcí od krajského města (km)

P6 Počet obcí napojených na veřejný vodovod

P7 Počet obcí individuálně zásobovaných

Benešov

51

56 629

690

17,24

49,10

35

16

Beroun

48

56 469

416

12,38

39,56

34

14

58

90 107

378

15,47

22,31

52

6

Čáslav

37

25 095

274

10,27

96,53

21

16

Černošice

79

120 990

580

24,11

22,32

74

5

Český Brod

24

18 728

184

6,52

41,32

15

9

Dobříš

24

20 763

318

9,85

45,15

20

4

Hořovice

37

28 612

246

8,24

55,82

27

10

Kladno

48

121 936

351

10,96

37,21

46

2

Kolín

69

79 026

584

17,18

75,23

35

34

18

29 948

131

8,71

35,36

18

0

Kutná Hora

51

49 909

643

19,35

81,61

34

17

Lysá nad Labem

9

22 123

121

6,23

46,53

6

3

Mělník

39

42 637

457

17,62

59,20

38

1

Mladá Boleslav

98

106 455

810

14,52

68,24

86

12

22

16 361

213

7,21

77,80

21

1

Neratovice

12

30 043

113

7,83

31,67

12

0

Nymburk

39

38 296

356

12,21

63,71

28

11

Poděbrady

35

30 270

349

15,66

65,87

23

12

Příbram

75

69 706

925

14,12

66,56

47

28

Rakovník

83

55 641

896

14,12

66,56

64

19

Říčany

52

56 296

377

17,00

31,29

45

7

Sedlčany

22

22 109

449

9,81

70,09

20

2

Slaný

52

38 806

369

12,52

41,29

43

9

Vlašim

48

25 811

496

21,24

78,00

35

13

Votice

15

12 212

289

9,38

68,64

15

0

Brandýs Labem

nad (Stará

Boleslav)

Kralupy

nad

Vltavou

Mnichovo Hradiště

49

Z porovnání SO ORP Středočeského kraje vyplývají následující informace:  Středočeský kraj se skládá z 26 obcí s rozšířenou působností, z nichž dle parametru P1 (počet obcí) patří mezi největší ORP Mladá Boleslav (98 obcí), Rakovník (83 obcí), Černošice (79 obcí) a Příbram (75 obcí).  Dle počtu obyvatel žijících ve správním území ORP patří mezi největší ORP Kladno (121 936 obyvatel), Černošice (120 990 obyvatel) a Mladá Boleslav (106 455 obyvatel) → parametr P2.  Svou rozlohou v km2 se mezi největší řadí ORP Příbram (925), Rakovník (896) a Mladá Boleslav (810) → parametr P3.  Mezi ORP s průměrnou nejdelší vzdáleností obcí ve správním obvodu ke konkrétní ORP patří ORP Černošice (24,11 km), Vlašim (21,24 km) a Kutná Hora (19,35 km) → parametr P4.  Dle parametru P5 (průměrná vzdálenost obcí do krajského města Praha) se mezi ORP spravující nejvzdálenější obce řadí ORP Čáslav (96,53 km), Kutná Hora (91,61 km) a Vlašim (78 km) → parametr P5.  Důležitým faktorem hrajícím zásadní roli v havarijní připravenosti měst a obcí jsou způsoby dodávání pitné vody do měst a obcí (napojení na veřejný vodovod, individuální způsob zásobování pitnou vodou). Pokud se nebude přihlížet k celkovému počtu obcí spadajících pod konkrétní ORP a poměr obcí napojených na veřejný vodovod a individuálně zásobovaných obcí bude přepočítán v procentuálním vyjádření, nejvhodněji skončily ORP Kralupy nad Vltavou, Neratovice a Votice, které mají napojeno 100 % měst a obcí ve svém správním obvodu na veřejný vodovod → parametr P6 a P7.

Konkrétní parametry jsou dále kvantifikovány škálováním stupnicí od 1 do 4 (od 1 do 4 z důvodů nízkého počtu porovnávaných dat). Každá obec s rozšířenou působností byla popsána parametrem P1 až P7, jejichž součtem vzniká globální parametr, který má optimální hodnotu 7. Ne však všechny parametry jsou optimální ve svém minimu, některé jsou optimální ve svém maximu, a proto došlo k opačnému řazení hodnot.

50

Tabulka 2 – Škálování parametrů P1 až P7 (vlastní výzkum) Škálování

P1

P2

P3

P4

P5

P6

P7

1

9-32

12 212-39 643

113-316

6,23-10,70

22,31- 40,81

86-67

0-8

2

33-55

39 644-67 074

317-519

10,71-15,17

40,82-59,31

66-47

9-16

3

56-78

67 075-94 505

520-722

15,18-19,64

59,32- 77,81

46-27

17-24

4

79-98

94 506-121 936

723-925

19,65-24,11

77,82- 96,53

26-6

25-34

Tabulka 3 – Kvantifikace parametrů P1 až P7 pro jednotlivé SO ORP (vlastní výpočty) Globální parametr

Název ORP

P1

P2

P3

P4

P5

P6

P7

Benešov

2

2

3

3

2

3

2

17

Beroun

2

2

2

2

1

3

2

14

Brandýs nad Labem (Stará Boleslav)

3

3

2

3

1

2

1

15

Čáslav

2

1

1

1

4

4

2

15

Černošice

4

4

3

4

1

1

1

18

Český Brod

1

1

1

1

2

4

2

12

Dobříš

1

1

2

1

2

4

1

12

Hořovice

2

1

1

1

2

3

2

12

Kladno

2

4

2

2

1

3

1

15

Kolín

3

3

3

3

3

3

4

22

Kralupy nad Vltavou

1

1

1

1

1

4

1

10

Kutná Hora

2

2

3

3

4

3

3

20

Lysá nad Labem

1

1

1

1

2

4

1

11

Mělník

2

2

2

3

2

3

1

15

Mladá Boleslav

4

4

4

2

3

1

2

20

Mnichovo Hradiště

1

1

1

1

3

4

1

12

Neratovice

1

1

1

1

1

4

1

10

Nymburk

2

1

2

2

3

3

2

15

Poděbrady

2

2

2

3

3

4

2

18

Příbram

3

3

4

2

3

2

4

21

Rakovník

4

2

4

2

3

1

3

19

Říčany

2

2

2

3

1

3

1

14

Sedlčany

1

1

2

1

3

4

1

13

Slaný

2

1

2

2

2

3

2

14

Vlašim

2

1

2

4

4

3

2

18

Votice

1

1

1

1

2

4

1

11

Středočeský kraj

2,1

1,7

2,1

2,1

2,3

3

1,7

15,12

51

(optimální 7)

V ideálním případě by měly dosáhnout obce s rozšířenou působností globálního parametru v hodnotě 7, což by znamenalo ideální stav a podmínky pro nouzové zásobování pitnou vodou. ORP ve Středočeském kraji však vykazují průměrný globální parametr o hodnotě 15,12, což může způsobovat jisté komplikace při zahájení procesu nouzového zásobování pitnou vodou. Nejblíže se ideálnímu parametru přiblížily ORP Neratovice a Kralupy nad Vltavou, které dosáhly globálního parametru 10. Vyšší hodnotu globálního parametru než je průměr (průměrný globální parametr je 15,12) má na území Středočeského kraje 9 SO ORP: Benešov (hodnota 17), Černošice (hodnota 18), Poděbrady (hodnota 18), Vlašim (hodnota 18), Rakovník (hodnota 19), Kutná Hora (hodnota 20), Mladá Boleslav (hodnota 20), Příbram (hodnota 21) a Kolín (hodnota 22). Tyto SO ORP mají rizikové hodnoty (např. ve formě velkého počtu obcí nebo obyvatel na svém správním území, velké rozlohy správního území, velké hustoty osídlení území správního obvodu atd.), které mohou přinést značné komplikace v situacích, ve kterých by bylo realizováno opatření nouzového zásobování pitnou vodou.

Jednotlivé hodnoty každého parametru P1 – P7 byly škálováním rozděleny do 4 skupin. Prvek škály xi (i = 1, 2, 3, 4) byl zjištěn ni krát. Součet všech hodnot ni, kterým se říká absolutní četnosti, musí být roven rozsahu n (zde 26 SO ORP) statistického souboru (viz tabulka 4 a 5).

Tabulka 4 – Absolutní četnosti prvků škály jednotlivých parametrů (vlastní výpočty) Škálování (xi)

P1 (ni)

P2 (ni)

P3 (ni)

P4 (ni)

P5 (ni)

P6 (ni)

P7 (ni)

1

8

13

8

10

7

3

12

2

12

7

11

7

8

2

10

3

3

3

4

7

8

11

2

4

3

3

3

2

3

10

2

Σ

26

26

26

26

26

26

26

52

Tabulka 5 – Absolutní četnosti globálního parametru a jeho škálování (vlastní výpočty) Škálování

Skupina

Globální parametr

1

10-12

8

2

13-15

9

3

16-19

5

4

20-22

4

Σ

-

26

Při podrobnějším rozboru zásobování pitnou vodou v rámci Středočeského kraje bylo zjištěno, že je stále mnoho obcí, které jsou zásobovány individuálně, a proto by mohl u těchto obcí nastat relativně závažný problém, například při absolutním vyřazení zdrojů pitné vody (znečištění) by se náhle dané obce ocitly dlouhodobě bez možnosti čerpání pitné vody, a proto je důležité se na tuto problematiku zaměřit. Není náhodou, že Středočeský kraj (83,8 %) zastává spodní příčky ve statistických tabulkách týkajících se připojení měst a obcí na veřejné vodovody a kanalizace a je tedy vhodné se této problematice do budoucna začít více věnovat a postupně začít připojovat další a další města a obce k veřejným vodovodům, aby došlo k zamezení vzniku jakýchkoliv problémů spojených s případným nedostatkem pitné vody. Paradoxem v tomto případě je, že z hlediska HDP se jedná o jeden z ekonomicky nejvyspělejších regionů ČR, což na druhé straně dokládá dlouhodobé podfinancovávání technické a občanské vybavenosti území kraje.

Tabulka 6 – Přehled zásobovaných území vodou z veřejného vodovodu (ČSÚ, 2013)

Území, kraj

Střední stav obyvatel (osoby)

Obyvatelé zásobovaní

Podíl obyvatel

Délka

vodou z vodovodů

zásobovaných vodou

vodovodní sítě

(osoby)

z vodovodů (%)

(km)

Česká republika

10 509 286

9 823 119

93,5

74 915

Hl. město Praha

1 243 695

1 240 501

99,7

3 751

636 381

576 591

90,6

6 016

1 167 142

1 106 850

94,8

7 511

Karlovarský

302 484

302 484

100,0

2 092

Královéhradecký

553 290

516 447

93,3

4 998

Liberecký

438 593

394 740

90,0

3 674

1 228 251

1 224 817

99,7

7 649

637 837

578 986

90,8

4 514

Jihočeský Jihomoravský

Moravskoslezský Olomoucký

53

Pardubický

516 409

499 771

96,8

4 717

Plzeňský

572 016

476 977

83,4

4 113

1 285 945

1 078 077

83,8

9 959

Ústecký

827 317

793 957

96,0

6 450

Vysočina

511 627

483 719

94,6

5 626

Zlínský

588 299

549 202

93,4

3 846

Středočeský

ZÁVĚR Bezpečnost ČR je založena na principu zajištění bezpečnosti jednotlivce, ochrany jeho života, zdraví a majetku. K úspěšnému uplatňování tohoto principu je nezbytné zajistit v případě nutnosti i nouzové zásobování vodou. (KAVAN, BALOUN 2013). Česká republika byla v minulosti postižena několika katastrofálními povodněmi, které naléhavě odhalily velkou zranitelnost až bezmocnost infrastruktury před živelními pohromami. Potvrzují to i data z června 2013 (POLANSKÁ, 2013), kdy na území Středočeského kraje, kde je provozováno 602 veřejných vodovodů zásobujících 1 milion 33 tisíc obyvatel, došlo po červnových povodních ke zhoršení kvality pitné vody v 39 vodovodech, což představuje celkem téměř 19 tisíc zásobovaných obyvatel. Šlo zejména o vodovody na území okresu Benešov (11 vodovodů), okres Beroun (13 vodovodů) a okres Příbram (5 vodovodů). Ačkoliv se v tomto případě vždy jedná o spíše malé vodovody, které měly zdroje vody ovlivněny vodou ze zaplavených území nebo takové ovlivnění nešlo vyloučit, je nutné tyto případy pečlivě analyzovat a snažit se jim předcházet, protože je podobnou situaci nelze zcela vyloučit ani u velkých vodovodů. Červnové povodně jsou důkazem, že problematické zásobování vodou tak může nastat nejen na úrovni kraje, ale i v menším regionálním měřítku. Může být narušeno z mnoha příčin a ve většině případů není v dané situaci jedinou komplikací k řešení. Z tohoto důvodu bylo cílem příspěvku stanovit specifika nouzového zásobování vodou v krizových situacích a porovnat problematiku možností nouzového zásobování pitnou vodou ve vybraných regionech Středočeského kraje.

Teoretické i praktické poznatky jasně potvrzují významnou roli konkrétních místních specifik při nouzovém zásobování vodou v krizových situacích. V krizových situacích se 54

zásobování obyvatelstva provádí v závislosti na konkrétním stavu narušení systému zásobování pitnou vodou. Je také závislé na konkrétní zasažené oblasti, počtu postižených osob a dalších faktorech týkajících se nastalé situace. Vazbu nouzového zásobování obyvatel pitnou vodou na rozdíly konkrétních místních podmínek v rámci vybraného Středočeského kraje dokazují odlišné faktory charakterizující jednotlivé správní obvody obcí s rozšířenou působností na území Středočeského kraje. Počty spravovaných obcí (od 9 do 98 obcí v jednom správním obvodu), počty obyvatel jednotlivých správních obvodů ORP (12–122 tisíc lidí) i rozloha obvodů (113–925 km2) nebo hustota osídlení (42–347 obyvatel na 1 km2) jsou velmi rozmanité a mezi jednotlivými správními obvody jsou značné rozdíly, někdy i několikanásobné. Dosažitelnost jednotlivých sídel SO ORP nebo krajského města ve formě průměrné vzdálenosti ke spravovaným obcím se mezi správními obvody taktéž velmi liší a může mít podstatný vliv na komunikaci mezi sídlem SO ORP a spravovanými obcemi či krajským městem a obcemi na území kraje. Jednotlivé faktory nejsou závislé jen místně, ale i časově. Příkladem může být vývoj vybavenosti obcí Středočeského kraje veřejným vodovodem. Zatímco v roce 2010 bylo zásobováno 83,4 % obcí, nyní v roce 2013 je to již 83,8 %. Při komparaci havarijní připravenosti jednotlivých ORP Středočeského kraje bylo též zjištěno, že průměrný globální parametr se pohybuje v hodnotě 15,12, což je poměrně vysoké číslo. Dále bylo provedeno vyhodnocení nejlépe připravených ORP ke zvládání nouzového zásobování vodou, v tomto případě se jedná o ORP Neratovice a Kralupy nad Vltavou (dosažený globální parametr v hodnotě 10). Nouzové zásobování vodou ovlivňují významně i legislativními předpisy a jiné doporučující dokumenty, které obsahují schválené postupy a opatření nejen preventivního charakteru. Vymezují práva a povinnosti subjektům, které tuto činnost mají na starost. Orgány krizového řízení se na situaci, kdy bude třeba použít opatření nouzového zásobování vodou, připravují (někdy jen formálně!) a podle rozsahu nastalé situace jsou přijímána a prováděna opatření na různých stupních orgánů krizového řízení ve spolupráci s dalšími zainteresovanými subjekty jako jsou vodárenská sdružení a společnosti či právnické a podnikající fyzické osoby. Zásobování pitnou vodou by měly ale vždy organizovat zainteresované obce a regionální úřady ve spolupráci s provozovateli vodovodů, popřípadě ve spolupráci s bezpečnostními orgány státu. V případě havarijního narušení veřejných vodovodních řádů by měli mít provozovatelé vodovodů připraveny „funkční“ náhradní varianty zásobování obyvatelstva pitnou vodou.

55

Byla prokázána závislost nouzového zásobování vodou na konkrétních místních podmínkách (viz výše) i připravenost orgánů krizového řízení na situace, ve kterých by bylo realizováno opatření nouzového zásobování vodou. Avšak připravenost orgánů není dle zjištění autora zcela dostačující, jelikož dle vlastního průzkumu se jedná pouze o obecné pojetí sepsaných opatření, většinou chybí důkladnější specifikace konkrétního spravovaného území a přímé propojení s místními vlastníky a provozovateli vodovodů. Tato tvrzení lze doložit pomocí komparace Krizového plánu kraje s Krizovými plány ORP, lze se setkat i se zcela totožnými pasážemi textu, které však „omylem“ popisují jiné ORP! Největší snahou všech zúčastněných v předkrizové fázi by měla být prevence podobných stavů ve formě přijetí konkrétních opatření pro předcházení a řešení podobné rizikové situace. Odstranění nedostatků v krizových plánech by mohlo být vyřešeno jejich odborným externím auditem. Ke zvážení je i určitý povinný „plán“ cvičení orgánů krizového řízení, místních vlastníků a provozovatelů vodovodů vedoucí k eliminaci případných modelových problémů v době nouzového zásobování vodou, které by se v krizové situaci mělo realizovat s ohledem na postižené obyvatelstvo, mělo by ale být i dostatečně efektivní a zároveň i ekonomicky šetrné.

POUŽITÁ LITERATURA A INFORMAČNÍ ZDROJE 1)

DUŠEK, J., PROTIVA, V. Veřejná ekonomika. České Budějovice : Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2007. 240 s. ISBN 978-80-86708-43-0.

2)

KAVAN, Š. Ochrana obyvatelstva I. České Budějovice : Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2011. 109 s. ISBN 978-80-87472-06-4.

3)

KAVAN, Š., BALOUN, J. Řízení záchranných prací při povodních a z hlediska vodohospodářských zařízení. České Budějovice : Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2013. ISBN ISBN 978-80-87472-55-2.

4)

KUČEROVÁ, R., FEČKO, P., LYČKOVÁ, B. Význam vody [online]. Ostrava : Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava, 2010 [cit. 9.10.2013]. Dostupné z WWW: .

5)

POLANSKÁ, L. Kvalita vody ve veřejných vodovodech ke dni 5.6.2013 [online]. Praha : Krajská hygienická stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze, 2013, 5.6.2013 [cit. 2.10.2013]. Dostupné z WWW: .

56

6)

Statistická ročenka Středočeského kraje 2012 [online]. Praha : ČSÚ, 2012, 28.12.2012 [cit.

2.10.2013].

Dostupné

z

WWW:

. 7)

Strategie dodávek pitné vody [online]. Ostrava-Poruba : Sdružení požárního a bezpečnostního

inženýrství,

2009

[cit.

30.9.2013].

Dostupné

z

WWW:

. 8)

Vodovody [online]. Praha : ČSÚ, 2013, 3.5.2013 [cit. 2.10.2013]. Dostupné z WWW: .

9)

Vybrané údaje o správních obvodech obcí s rozšířenou působností [online]. Praha : ČSÚ,

2010,

18.11.2010

[cit.

30.9.2013].

Dostupné

z

WWW:

.

Ing. Jiří Dušek, Ph.D. Vysoká škola evropských a regionálních studií Katedra managementu a marketingu služeb

57

ŠKODLIVÉ ÚČINKY VODY HARMFUL EFFECTS OF WATER

Bohumil Kujal

Abstrakt Příspěvek se zaměřuje na účinky vody. Voda má vedle prospěšných účinků také účinky škodlivé. Jsou charakterizovány a rozlišují se základní škodlivé účinky spojené s vodou jako je sucho, vodní eroze, zdravotní eroze, zdravotní rizika působená vodou a eutrofizace. Klíčová slova Eutrofizace, sucho, vodní eroze, zdravotní eroze, zdravotní rizika působená vodou.

ÚVOD Voda má vedle prospěšných účinků také účinky škodlivé. Rozlišují se tyto základní škodlivé účinky spojené s vodou Sucho – projev nedostatku vody v tocích, vodních nádržích, v půdě apod. Vodní eroze – je proces rozrušování půdy vodou a odnášení směsi vody, půdy do nižších poloh. Zdravotní rizika působená vodou – představují škody, které mohou být způsobované vodou jako např. povodně, šíření chorob a onemocnění vlivem fyzikálních, chemických nebo bakteriologických změn ve vodě. Eutrofizace – představuje znečištění až zamoření povrchových i podzemních vod nutrienty (N, P, K) lidskou činností.

58

SUCHO Sucho je opačný projev nežli povodeň. Nejsušší vegetační období se na území ČR vyskytlo v minulém století v roce 1947. Sucho je projev nedostatku vody v tocích, vodních nádržích, v půdě, rostlinách a v atmosféře vůbec. Projevy sucha mohou být krátkodobé nebo dlouhodobé po dobu několika měsíců i roků. Nedostatek vody může být způsobován i činností člověka a to špatným obhospodařováním půdy, nevhodným odlesňováním, špatným hospodařením se zásobami vody. V ČR je za sucho označován vodní nedostatek, jako následek nedostatečného množství srážek pro danou oblast a období. Sucho se obvykle hodnotí jako meteorologické, zemědělské, hydrologické a socioekonomické. Meteorologické sucho – je označováno suché období s malým počtem úhrnných srážek oproti určité hodnotě. Toto období je hodnoceno co do četnosti a vydatnosti srážek a závisí na okolnostech, které ovlivňují výpar z půdy a rostlin (relativní vlhkost vzduchu, rychlost větru, sluneční záření apod.) a je definováno jako odchylka součtu srážek od dlouhodobého průměru. Zemědělské sucho – představuje vztah mezi meteorologickým suchem a jeho vlivem na zemědělství. Zemědělská činnost bývá první, která nese důsledky meteorologického sucha. Rostliny nedostanou potřebné množství vody a hynou. Dopad zemědělského sucha ovlivňuje i zemědělská technika a způsob obhospodařování půdy. Špatné obhospodařování půdy způsobuje např. rychlý odtok vody do vodotečí, voda není zadržovaná, takže se nemůže využívat její množství dlouhodobě pro potřeby agronomické. Hydrologické sucho – se projevuje po dlouhodobém nedostatku srážek poklesem průtoků vody ve vodotečích, poklesem hladin ve vodních nádržích a poklesem hladin podzemní vody. Z těchto důvodů postihuje hydrologické sucho především zdroje zásobování pitnou vodou, energetiku a dopravu po vodě. Pokles hladiny podzemní vody se projevuje i v několikaletém zpoždění oproti srážkovým minimům. Socioekonomické

sucho

–

přestavuje

výsledný

dopad

meteorologického,

zemědělského a hydrologického sucha na hospodářství celé společnosti. Jestliže se nedostatek vody dotkne chodu celé společnosti, pak lze hovořit o socioekonomickém suchu. Veškerý 59

průmysl potřebuje vodu, zejména energetika (chladící a procesní vody), potravinářský průmysl, zásobování obyvatel pitnou vodou, zemědělství apod. Co lze proti suchu dělat? Předpovídat sucho je velice problematické, také proto, že se jedná o období dlouhodobější. Dle statistik bylo zjištěno, že dochází ke kumulaci suchých roků, tudíž po výskytu suchého roku je pravděpodobné, že následující a další roky budou rovněž suché. Co však člověk může dělat je moudré zacházení s vodou, ohleduplné chování se k přírodě jako celku. Znamená to neurychlovat odtok vody do vodotečí, vytvářet rezervní prostory pro povodňové vody (např. suché poldry), správně zemědělsky obhospodařovat půdu, orbu provádět po vrstevnicích, revitalizovat vodní toky v souladu s přírodou, chránit proti zástavbě zemědělskou a lesní půdu, nezbytně nutnou novou zástavbu umísťovat mimo inundační území, použitou vodu vracet do vodních toků pokud možno v původním nezměněném stavu, hledat a používat procesy s recirkulací vody a mnoho dalších přírodě blízkých opatření.

VODNÍ EROZE Vodní eroze je proces rozrušování povrchu země vodou a následný transport zemních částic tekoucí vodou. Erozní potenciál podmiňují intenzita dešťů, erozní náchylnost půdy, vegetační pokryv a sklon terénu. Orná půda je vodní erozí ohrožovaná již při sklonu nad 3o. Protierozně působí zatravněné povrchy, zalesněná půda a překážky bránící koncentrovaným odtokům dešťové vody. Eroze půdy může bát způsobovaná i rychlým táním sněhu. Na zemědělsky obhospodařované půdě dochází většinou k plošné erozi, smyvu nejúrodnější části půdy, tvorbě brázdové eroze, výmolů až strží. Tomu napomáhá nevhodné obhospodařování orné půdy – orba po spádnici, likvidace mezí, velkoplošné úpravy zemědělských ploch aj. Přípustná mez erozních ztrát středně hlubokých půd je 4 t/ha/rok. Půdní eroze způsobuje poškozením produkční schopnosti půdy a příjmů v zemědělství až o 15 %. Erodovaný půdní materiál je odnášen vodními toky ve formě plavenin a splavenin. Transport probíhá velmi nerovnoměrně – dle kapacity, rychlosti vody, tvaru koryta toku, opevnění břehů. V některých místech dochází k sedimentaci, nebo také k abrazi břehové části. Uvádí se, že z našeho státního území je odnášeno vodními toky 1 milion tun plavenin ročně.

60

Nebezpečné jsou sedimenty ve vodních nádržích, neboť mohou obsahovat těžké kovy, nebezpečné organické látky (polychlorované bifenyly, chlorované benzeny, fenoly a další). Co lze proti vodní erozi dělat? Vždy se jedná o komplexní opatření. Zemědělsky obhospodařované pozemky by při spádu terénu nad 3

o

by neměly mít velké plochy, orná

půda musí být orána po vrstevnicích a dělící meze po vrstevnicích. Preferovat zatravňování orné půdy a zalesňování. Odvodňovací vodoteče konstruovat tak, aby nedocházelo k vysokým vymílacím rychlostem (úprava podélného sklonu dna), opevnění břehů z přírodě blízkých materiálů (kamenné záhozy, vegetační porosty). Erozní působení vody za povodní považovat za přírodní proces, který tu je odpradávna a tomu je třeba přizpůsobit lidskou činnost – výstavbu inženýrských staveb (železnice, komunikace, mosty, jezy, přehrady, průmyslové objekty), obytnou zástavbu, zpevněné plochy aj. Protipovodňovou ochranu řešit preventivně v nezastavěné oblasti (tvorbou volných prostor pro rozlití a akumulaci povodňových vod, suché poldry aj.) a pak v urbanisticky vytvořených oblastech.

ZDRAVOTNÍ RIZIKA Voda může působit negativně na zdraví člověka svými fyzikálními, chemickými, biologickými a bakteriologickými vlivy. V závislosti na vodě je celá řada živočichů, rostlin, mikroorganizmů (ryby, ptáci, vodní rostliny, plankton a všechny ostatní živé organizmy), kteří jsou závislí na vlastnostech vody. Jsou součásti celého životního prostředí, stejně jako člověk. Proto zdravotní rizika spojená s vodou, musíme hodnotit vůči všemu živému na této zemi. Z živých nebezpečných jsou tzv. patogenní organizmy, které vstupují do těla člověka nebo jiného živého organizmu a způsobují zdravotní potíže. Jsou to viry, bakterie, prvoci, řasy, sinice. Dostávají se do těla potravou nebo stykem s kontaminovanou vodou. Zdrojem bývají hlavně nedostatky při čištění odpadních vod. Kromě těchto organických látek jsou to anorganické škodliviny (kontaminanty), které způsobují zdravotní rizika. Především se jedná o ropné látky (NEL), o polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) a některé těžké kovy. NEL i PAU pocházejí ze splachů asfaltových vozovek, také z provozu motorových vozidel a jsou přítomny téměř ve všech povrchových vodách. Obsahují škodlivé látky, které jsou toxické i v malých koncentracích a některé se v těle kumulují (arsen, kadmium, olovo aj.). Velice nebezpečné jsou látky

61

obsahující organicky vázaný chlor, které působí bezprahově, což znamená, že způsobují újmu na zdraví i v nepatrném množství. Jde o specifické organické látky jako benzen, vinilchlorid, trihalomethany, chlorfenoly, chlorované aldehydy – jedná se o látky kancerogenní, mutagenní, neurotoxické apod. Povrchové vody jsou znečišťovány dalšími škodlivými chemickými látkami mezi něž patří pesticidy, farmaka, těkavé organické uhlovodíky aj. Uvádí se, že u nás zhruba polovinu havárií je způsobena ropnými látkami. Zemědělstvím způsobovaných kontaminací silážními vodami v poslední době ubývá.

EUTROFIZACE Eutrofizace je znečišťování vody živinami (nutrienty) je typickým projevem moderní lidské činnosti. Obohacování vodních ekosystému živinami ( N,P,K ) způsobuje v povrchových tocích primární produkci vodních rostlin, hromadění biomasy ve vodě, dnových sedimentech nádrží a tím zhoršení kvality

vody takovým způsobem, že její

senzorické a estetické vlastnosti jsou zhoršeny do té míry, že vodu nelze využít pro rekreační nebo vodárenské účely. Hlavními příčinami tohoto jevu jsou intenzivní zemědělská produkce s dávkování vysokých dávek hnojiv, koncentrovaná živočišná velkovýroba bez dostatečné likvidace kejdy, nadměrné dávkování živin a krmiv pro chovy ryb a nedostatečné čištění komunálních odpadních vod v ČOV, jak v malých tak velkých obcích. Eutrofizace představuje hlavní projev biologického poškozování povrchových vod a překážku pro získání dobrého ekologického stavu vod. Fosfor představuje rozhodující roli v eutrofizaci, toto je známo více než 30 roků. Voda ve vodárenských nádržích je eutrofizací poškozovaná takovým způsobem, že by surová nebyla použitelná pro výrobu pitné vody. Tento problém je nutno řešit systémově, tzn. v zabránění přísunu fosforu do vodních toků v jakékoliv formě. Minimalizací přísunu fosforu z plošných zdrojů v zemědělství, zlepšení účinnosti téměř všech dosavadních ČOV, likvidace bodových zdrojů znečištění, zamezení dávkování fosforu do pracích a čisticích prostředků. Dosavadní způsoby jako např. opakované mechanické odstraňování vodního květu, nebo jeho potlačování chemickým způsobem aj. nejsou systémové a nevedou k cíli. Důležitým pokusem o změnu dosavadního stavu je projekt „Revitalizace nádrže Orlík“, který je organizován Svazem měst a obcí regionu Písecko ve spolupráci s Povodím Vltavy s.p., Krajským úřadem Jihočeského kraje a řadou

62

výzkumných a vysokoškolských institucí. Je zpracovávaná detailní studie zdrojů živin v povodí spolu s modelem transportu dusíku a fosforu z bodových, difúzních a plošných zdrojů znečištění, což bude sloužit ekonomické optimalizaci opatření pro snížení živinového zatížení povodí nádrže Orlík. Povodí nádrže Orlík zaujímá téměř 20% plochy ČR.

POUŽITÁ LITERATURA 1) Němec J., Hladký J.: Voda v České republice, Praha, 2006, 256 s. 2) Holý, M. ( 1978): Protierozní ochrana, SNTL, Praha, 288 s. 3) Janeček, M. a kol.: Ochrana zemědělské půdy před erozí. ISV nakladatelství, Praha, 2002, 199 s. 4) Hejzlar J.: Eutrofizace vod v ČR – problém ekologický, vodohospodářský a socioekonomický, Vodohospodářský bulletin ČSVH, 2009, str. 23–24.

Ing. Bohumil Kujal Česká společnost vodohospodářská

63

ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA VE VZDĚLÁVÁNÍ NA ZÁKLADNÍCH A STŘEDNÍCH ŠKOLÁCH ENVIRONMENTAL EDUCATION IN BASIC AND SECONDARY EDUCATION

Martina Leskovcová

Abstrakt Článek se zabývá vzděláváním v environmentální oblasti na základních a středních školách. Environmentální výchova je v současné době takzvané průřezové téma z hlediska Rámcových vzdělávacích programů a o její realizaci se na školách starají především školní koordinátoři environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. Jsou proto uvedeny informace týkající se právě vzdělávání školních koordinátorů EVVO. Klíčová slova Rámcové vzdělávací programy, environmentální výchova, průřezové téma.

Výchova k udržitelnému rozvoji a k životnímu prostředí začíná již od dětství a měla by vycházet hlavně od rodičů dětí. Často se však stává, že rodiče této oblasti nevěnují tolik pozornosti, kolik by bylo potřeba a pak přichází na řadu významná role pedagogů. Ať již na základních či později na středních školách je důležité, aby pedagogové prolínali environmentální výchovu a vzdělávání do všech předmětů. Pojetí environmentální výchovy na školách bývá velice rozdílné a pedagogové, kteří jsou do této oblasti vzdělávání zapojeni, nemají často ucelenou představu o roli a úloze koordinátora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. Environmentální výchova je součástí Rámcových vzdělávacích programů, které vymezují závazné požadavky vzdělávání pro jednotlivé stupně a obory vzdělávání, definují rámce pro návrh učebních plánů a formulují pravidla pro tvorbu školních vzdělávacích 64

programů, které jsou nižší úrovní systému vzdělávání.1 Environmentální výchova je z pohledu Rámcových vzdělávacích programů brána jako průřezové téma. Průřezová témata procházejí napříč vzdělávacími oblastmi rámcových vzdělávacích programů a vyjadřují okruhy aktuálních problémů světa.2 Pro předpoklad udržitelného rozvoje je velice významná právě environmentální výchova. Pro zajištění udržitelného rozvoje je předpokladem ekologické povědomí lidí a z těchto důvodů je environmentální výchova součástí RVP. Základ pro toto téma je v mnoha předmětech, jako je Biologie, Fyzika, Chemie, Geografie, ale i Dějepis a např. Výchova ke zdraví.3 Přínosem průřezového tématu Environmentální výchova k rozvoji žáka jsou následující skutečnosti: 

uvědomění si postavení člověka v přírodě a jeho zodpovědnost



projev úcty k hodnotám přírody, správný postoj chování vůči přírodě



ekologicky zodpovědný přístup každého jedince



pochopení přírodních systémů a jejich vlastností



vytváření vlastních názorů na ekologické problémy



uvědomění si vlivu znečištění prostředí na člověka



propojení poznatků a dovedností z jednotlivých vzdělávacích oblastí a jejich využití při řešení environmentálních problémů.4 Projekt „Udržitelný rozvoj a environmentální výchova ve vzdělávání pedagogických

pracovníků, registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.3.00/14.0075“ má velkou zásluhu na zkvalitnění přípravy školních koordinátorů environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty, kteří jsou často jako jediní na školách zodpovědní za implementaci environmentální výchovy do výuky, či za aktivity vztahující se k problematice životního prostředí. Tento projekt získala Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. v roce 2010 z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a byl realizován v období od 1. 4. 2010 do 31. 3. 2013.

1

Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. ISBN 80-211-0372-8 2 HORNOVÁ Kateřina: Environmentální výchova jako průřezové téma vzdělávacích programů pro ZŠ a nižší stupeň gymnázia. Praha, 2006. Dostupné z: http://web.natur.cuni.cz/kudbi/soubory/prace_didaktika.pdf 3 Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 90 s. 4 Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 90 s.

65

Jednou z klíčových aktivit projektu byla realizace Specializačního studia pro školní koordinátory EVVO. Cílem tohoto studia je, aby si pedagog uvědomil roli koordinátora na škole a uplatnil své kompetence mezi žáky, studenty, ale také v pedagogickém sboru a uměl je uplatnit v reálných podmínkách školy. Studium pro koordinátory obsahuje nejen teoretickou výuku, ale také praktickou ve formě terénních cvičení. Pod vedením zkušených lektorů se školní koordinátoři dozvědí mnoho užitečných informací, které mohou využít při začleňování problematiky environmentální výchovy do školních vzdělávacích programů a při sestavování plánu ekologizace školy. Koordinátoři se ale také v rámci Specializačního studia naučí pracovat v počítačových programech využitelných ve výuce (např. Moodle, Power point, Windows Movie Maker). Při terénní výuce, která tvoří velkou část studia, mají pedagogové možnost navštívit zajímavá místa, na kterých se praktickými ukázkami a postupy naučí využívat různé metody EVVO. Dále se při terénních setkáních zúčastní výukových programů, které nabízejí převážně centra ekologické výchovy. Pedagogové mají možnost si vyzkoušet různé typy výukových programu v přírodě na vlastní kůži a ocitnout se tak v rolích svých žáků či studentů. Další významnou aktivitou projektu bylo vydání 16 studijních opor, které na sebe vhodně navazují a tematicky se doplňují. Tyto publikace slouží nejen pedagogům, kteří zastávají na školách činnost školních koordinátorů EVVO, ale také dalším zájemcům o danou problematiku. Jedná se o následující tituly: 

doc. Dr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D., Mgr. Klaudia Pospíšilová: Globální souvislosti, problémy a výchova.



Ing. Jiří Dušek, Ph.D., doc. Dr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D.: Zdravá města a místní agenda 21.



Mgr. Eva Jiříková, CSc., doc. Dr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D., doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc.: Ekologizace provozu školy.



Ing. Aleš Lisa, Ph.D., doc. Dr. Mgr. Lubomír Pána, Ph.D.: Environmentální politika



doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc.: Role a funkce koordinátora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.



doc. PaedDr. RNDr. Milada Švecová, CSc.: Školní projekty v environmentální výchově a jejich využití ve školní praxi.



doc. Ing. Marie Hesková, CSc.: Vývoj vztahu člověka a přírody.



doc. RNDr. Dana Procházková, Ph.D., DrSc.: Principy udržitelného rozvoje.



Ing. Michal Synek, Ing. Radomil Žatka: Environmentální výchova v terénu. 66



Ing. Eva Jaderná, CSc.: Životní prostředí v České republice a regionu.



Ing. Martina Leskovcová, Ing. Lada Matoušková Prylová, Ing. Alice Palacká: Environmentální výchova v České republice a v EU, systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty.



Mgr. Ludmila Půbalová, Ing. Gabriela Švejdová: Financování environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice.



Mgr. Ludmila Půbalová, prof. PaedDr. Gabriel Švejda, CSc., dr.h.c.: Ekologická etika.



Mgr. Ludmila Půbalová, MVDr. Monika Půbalová: Práce se skupinou, programy a nabídka středisek ekologické výchovy.



MVDr. Monika Půbalová: Domácí ekologie, odpadové hospodářství.



PaedDr.

Ivana

Bečvářová,

doc.

Irina

Alexandrovna

Sološič:

Metodologie

environmentální výchovy, vzdělávání a osvěty. Třetí klíčovou aktivitou v projektu byl překlad německého manuálu „Les vyučuje“ a úprava na české podmínky. V manuálu pedagogové získají nápady a tipy na výuku jednotlivých předmětů formou her v lesním prostředí, která je pro žáky vždy přínosná a hlavně zábavná. Manuál v elektronické podobě je k dispozici volně ke stažení také na webových stránkách projektu www.granty.vsers.cz/evvo/, stejně jako všechny studijní opory.

POUŽITÁ LITERATURA 1) HORNOVÁ Kateřina: Environmentální výchova jako průřezové téma vzdělávacích programů

pro

ZŠ

a

nižší

stupeň

gymnázia.

Praha,

2006.

Dostupné

z:

http://web.natur.cuni.cz/kudbi/soubory/prace_didaktika.pdf 2) Národní program rozvoje vzdělávání v České republice. Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2001. ISBN 80-211-0372-8 3) Rámcový vzdělávací program pro obor vzdělávání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2008. 90 s.

67

Ing. Bc. Martina Leskovcová Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s. Oddělení projektů a grantů

68

PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA RAKOUSKÉ OBCE LEOPOLDSCHLAG – ČESKÁ POVOLOVACÍ ŘÍZENÍ ANTI-FLOOD PROTECTION IN LEOPOLDSCHLAG (AN AUSTRIAN MUNICIPALITY) – CZECH PERMISSION PROCESS

Karolína Zámišová, Robert Ouředník

Abstrakt Příprava na povodně formou protipovodňových opatření je jedním ze základních preventivních kroků. V příspěvku je charakterizován postup a situace záměru rakouské obce Marktgemeinde Leopoldschlag, postavit na českém státním území protipovodňová opatření. V roce 2012 se obci Leopoldschlag podařilo najít českého partnera v obci Dolní Dvořiště, a 69

tak mohlo být požádáno o finančí prostředky jak pro přípravnou fázi, tak pro realizaci záměru, z operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013, prioritní osa 2 - Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj, oblast podpory - Životní prostředí a prevence rizik. Klíčová slova Malše, Marktgemeinde Leopoldschlag, protipovodňová opatření, spolupráce.

Jedním z druhů protipovodňových opatření může být zvětšování povodňové průtočnosti území snižováním úrovně terénu v blízkosti vodních toků do podoby berem. Tyto povodňové bermy pak mohou i nadále sloužit svému původnímu účelu. Původní koryto vodního toku převezme funkci kynety pro převádění nižších průtoků. Toto protipovodňové opatření dokáže obce v těsné blízkosti vodního toku ochránit před povodněmi. V České republice běžná praxe. Pokud ale projeví zájem vybudovat takové protipovodňové opatření rakouská obec na českém státním území, navíc v evropsky významné lokalitě NATURA 2000, je to pro české úřady věc nová, nevyzkoušená a není úplně jednoduché se s ní v souladu s platnou českou legislativou vypořádat. Záměr rakouské obce Marktgemeinde Leopoldschlag, postavit na českém státním území protipovodňová opatření byl poprvé projednáván na Krajském úřadě Jihočeského kraje 15. září 2008. V Česko-rakouské Komisi pro hraniční vody byl tento záměr řešen dokonce již v roce 2006. Problémem bylo zejména hledání českého partnera pro financování projektu z Evropských fondů. Teprve v loňském roce, se obci Leopoldschlag podařilo najít českého partnera v obci Dolní Dvořiště, a tak mohlo být požádáno o finančí prostředky jak pro přípravnou fázi, tak pro realizaci záměru, z operačního programu Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007 – 2013, prioritní osa 2 - Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj, oblast podpory - Životní prostředí a prevence rizik. Obec Leopoldschlag nemá prakticky jinou možnost, pokud chce ochránit své obyvatele před povodněmi, než rozšířit koryto řeky Malše, a to na její české polovině /tj. na českém státním území/. Na rakouské straně řeky Malše již existuje občanská vybavenost obce (čistírna odpadních vod a sportoviště). Na rakouském území rozšířit koryto řeky Malše tedy nelze. V obci Leopoldschlag byla budována protipovodňová opatření již před cca 40-ti lety, tato opatření ale byla dimenzována na třicetiletou vodu (Q30), což se ukázalo při povodni 70

v roce 2002, kdy byla zatopena velká část obce, jako nedostatečné. Nově navržená protipovodňová opatření, by měla obec ochránit až do úrovně stoleté vody (Q100). Záměr řeší vytvoření pravobřežní bermy šířky cca 35 m spádované ke kynetě ve sklonu 0,5 % a sklonem břehového svahu 1 : 2 v úseku mezi ř.km 75,350 – 76,350. Berma má být výškově umístěna zhruba 50 cm nad stávajícím dnem koryta vodního toku, které bude plnit funkci kynety pro převádění nižších průtoků. Podél bermy bude zřízena obslužná panelová cesta výškově situovaná nad hladinou Q100, která bude napojena na stávající komunikaci. V místech budované bermy budou vykáceny stávající stromy a nově bude vysázen doprovodný porost v prostoru za obslužnou komunikací. Přebytečný výkopek bude deponován na rakouském státním území. Pro příjezd na staveniště bude zřízen po dobu stavby provizorní ocelový most s fošnovým krytem usazený na betonových břehových pilířích. Po dokončení stavby bude most včetně pilířů demontován tak, aby nad stávající terén nevyčnívaly žádné části z jeho konstrukce.

V letech 2012 a 2013 proběhla řada česko-rakouských pracovních jednání. Kromě zástupců Obce Leopoldschlag, rakouského projektanta, správce vodního toku Malše, vlastníků dotčených pozemků a Krajského úřadu Jihočeského kraje, odboru životního prostředí se jednání účastnili i další orgány ochrany přírody a to včetně těch rakouských. Stavba protipovodňových opatření, se totiž na české straně nachází v lokalitě NATURA 2000 - evropsky významná lokalita CZ0314022 Horní Malše. Záměr protipovodňové ochrany rakouské obce na českém státním území se ukázal jako problematický zejména z důvodů: 

poměrně složitého majetkoprávního vypořádání dotčených pozemků a staveb (původní úprava vodního toku, obslužná komunikace). Jde o pozemky, které spravuje podnik Povodí Vltavy, státní podnik, Úřad pro zastupování státu a zejména pak soukromý vlastník (jehož pozemky zabírají významnou část stavby) a kde probíhala velmi složitá a zdlouhavá jednání



průtahů na rakouské straně – neúnosně dlouhé doby pro podávání žádostí, jejichž příčinou byla někdy i nepřesná interpretace ze strany tlumočníka (často excelentním

71

tlumočníkům chybí zkušenost s českými úředními postupy, odlišnými zvyklostmi na území obou států a znalost odborné terminologie) 

záměr se nachází v evropsky významné lokalitě CZ0314022 Horní Malše, což sebou přináší řadu omezení a požadavků při výstavbě, včetně biologických průzkumů a dlouhodobých kontrol ze strany orgánů ochrany přírody. Z tohoto důvodu záměr musel také projít posouzením vlivů na životní prostředí (EIA) ve smyslu zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění, jehož součástí bylo i hodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění.

Záměru a průběhu uskutečněných jednání, naopak významně pomohlo: 

na základě doporučení české strany si Obec Leopoldschlag najala v Českém Krumlově projekční kancelář pro inženýrskou činnost.



pomoc přišla také od regionální manažerky (českého původu) pro euroregionální rozvoj Horního Rakouska v EUROREGIONU Bavorský les – Šumava, která pomáhala s překlady a s objasněním některých českých úředních postupů.



v neposlední řadě také vytrvalost pana starosty obce Leopoldschlag jít za správnou věcí a překvapivě i vstřícnost většiny českých úředníků a správce významného vodního toku Malše při hledání vhodných řešení, která by vedla k souladu rakouského záměru s platnou českou legislativou.

Vedená česká povolovací řízení: 

Vydání stanoviska o nevyloučení vlivu na evropsky významnou lokalitu CZ0314022 Horní Malše (Hodnocení vlivů záměru na evropsky významné lokality a ptačí oblasti podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) v prosinci 2012, orgánem ochrany přírody Krajského úřadu Jihočeského kraje.

72



Správní

řízení

o

povolení

výjimky

pro

zvláště

chráněné

druhy

podle zákona 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. V rozhodnutí byly stanoveny přesné podmínky provádění stavby a kontrolní mechanismy pro minimalizaci vlivu provádění stavby a jejího dalšího užívání zejména ve vlivu na kriticky ohroženou perlorodku říční. 

V prosinci 2012 až v lednu 2013 proběhlo posouzení vlivu záměru na evropsky významnou lokalitu CZ0314022 Horní Malše autorizovanou osobou, a to s kladným závěrem posudku (stavbu lze uskutečnit).



Zjišťovací řízení podle § 7 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. V květnu 2013 byl Krajským úřadem Jihočeského kraje, odborem životního prostředí, vydán závěr zjišťovacího řízení ve smyslu, že záměr nemá významný negativní vliv na životní prostředí a veřejné zdraví a nebude tedy posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb.



Územní řízení, zakončené územním rozhodnutím vydaným v květnu 2013, stavebním úřadem Městského úřadu v Kaplici.



Stavební řízení pro stavbu protipovodňové úpravy koryta řeky Malše (vodní dílo). Stavební povolení pro vybudování pravobřežní bermy koryta vodního toku Malše, v délce cca 1 km, šířky cca 35 m, vydal v září 2013 vodoprávní úřad Krajského úřadu Jihočeského kraje.



Stavební řízení pro stavbu obslužné panelové cesty (náhrada za cestu původní, zrušenou z důvodu výstavby předmětnému záměru), napojenou na stávající komunikaci a provizorního ocelového mostu usazeného na betonových břehových pilířích (pro příjezd na staveniště), v současnosti probíhá na Městském úřadu v Kaplici, u speciálního stavebního úřadu – dopravní stavby a památková péče.

Z podmínek, uložených ve stavebním povolení vodního díla, protipovodňové úpravy koryta řeky Malše, která nejsou zcela typická pro česká stavební řízení, stojí za zmínku: Povinnost rakouské obce Leopoldschlag (na českém státním území, na vodním toku ve správě českého správce toku) udržovat vybudovanou bermu po celé její ploše sečením min. 1

73

x ročně a odstraňovat z ní případné nánosy a naplaveniny, z důvodu zachování průtočné profilu koryta řeky Malše Povinnost zajistit vyjmutí a dočasné skladování hraničních znaků na bezpečném místě a zajistit obnovu vyznačení státních hranic. Rakouské straně bylo rovněž uloženo, aby zaměření skutečného provedení stavby bylo provedeno v souřadnicovém systému JTSK a výškovém systému Balt p.v. Rakouská republika používá jiný souřadnicový i výškový systém.

Na obrázku je lokalizace záměru protipovodňového opatření na mapě s vyznačením hranice Evropsky významná lokality CZ0314022 Horní Malše

74

Malše v rukách ochrany přírody Řeka Malše pramení na rakouském území v nadmořské výšce cca 900 m. V délce cca 20 km tvoří její tok státní hranici mezi Čechami a Rakouskem, poté se stáčí na české území. Koryto se v horním úseku poměrně úzce zařezává do okolního terénu, ve střední a dolní části protéká širokou údolní nivou s převahou otevřených lučních porostů. V roce 1992 byla na části území vyhlášena Přírodní památka (PP) Úval Dolní Přibrání a v roce 2005 byla Malše od místa kde přitéká na české území až po Kaplici zařazena do národního seznamu evropsky významných lokalit (Evropsky významná lokalita CZ0314022 Horní Malše pro ochranu kriticky ohrožené perlorodky říční). Oligotrofní povodí Malše je svým charakterem jedno z mála míst v ČR, které je biotopem perlorodky říční a je lokalitou s potenciálem pro zajištění dlouhodobého výskytu životaschopné populace druhu.

Dle výsledků revitalizační studie horní části povodí Malše by tato řeka mohla, vzhledem k nízkému zastoupení dystrofií zasažených míst, tvořit habitat pro případnou reintrodukci perlorodky z jiných lokalit. Stále však existuje možnost opětovného rozvoje místní populace perlorodky a to zejména z důvodu specifické genetické výbavy, kterou si zbytková populace

75

na Malši nese. Koncepce záchranného programu perlorodky říční v ČR, je nastavena tak, že jednotlivá opatření nejsou cílena na záchranu druhu metodou umělých odchovů, prováděných ex situ, a následným masivním posilováním přírodních populací perlorodky říční, ale samotná realizace je soustředěna na ochranu biotopu – tj. ekosystému oligotrofních povodí. Záchrana perlorodky říční jako volně žijícího živočišného druhu nemůže probíhat mimo její přirozené lokality. Umělé kultivace a chovy perlorodek mimo jejich přirozené prostředí by způsobilo degradaci populací. A naopak ochrana, případně zlepšování stavu biotopu na lokalitách perlorodky, není možná bez přítomnosti druhu samotného, který je jediným skutečným indikátorem kvality biotopu. V letech 2008 – 2009 byla v povodí Malše vypracována speciální revitalizační studie, která vyhodnotila současný stav biotopu i populace perlorodky říční v horním toku řeky jako zcela nevyhovující. Výsledky studie poukazují na několik problémů. Jedním z nich je velké množství erozních splavenin v toku a nestabilita dnových sedimentů, které brání efektivnímu uchycení perlorodek na povrchu i v intersticiálu dna. Proto i při navrhování protipovodňového opatření v profilu obce Leopoldschlag správní orgán ochrany přírody na první pohled poměrně nelogicky souhlasil s technickým opatřením snížení úrovně terénu v blízkosti vodního toku do podoby bermy a usměrňoval snahu projektanta i rakouského konzultanta biologických opatření od přílišného zpřírodňování protipovodňového opatření (návrhy tůní v bermě, rozvolnění břehové linie, vkládání přírodních prvků do břehové hrany - kmeny, velké kameny apod.). V místě návrhu bermy totiž paradoxně dříve došlo poměrně k dobré stabilizaci dna a břehových partií kamenným opevněním na sucho (bez použití betonu). Tato část toku je tak z pohledu dnových sedimentů poměrně stabilní a návrh přírodě bližšího protipovodňového opatření by tak mohl naopak znovu do doby konečné stabilizace úpravy výrazně zhoršit stav toku Malše pod samotnou úpravou. To je z pohledu druhové ochrany posledních jedinců perlorodky říční naprosto neakceptovatelný zásah. Původní koryto vodního toku bude dále držet funkci stabilní kynety pro převádění běžných průtoků a povodňové rozlivy budou procházet územím bermy, která bude pouze zatravněna optimální travní směsí a pravidelně udržována sečením. Vliv zásahu na biotop řeky by tak měl být max. navrženými opatřeními minimalizován. Pokud nedojde k naplnění katastrofických scénářů stavby tj. kompletní vypláchnutí rozestavěné stavby velmi velkou povodňovou vodou, nebude ani ohrožen dochovaný stav druhu perlorodka říční v toku řeky Malše pod protipovodňovým opatřením.

76

Stavbu Rakouské republiky na českém státním území, která je bezesporu ukázkou konkrétní přes hraniční spolupráce mezi sousedními státy, provází nejen řada nově nabytých zkušeností ale i otazníků pro období výstavby a zejména pak kontrol uložených podmínek a následných opatření. Nezbývá než doufat, že dobrá věc se podaří a přispěje nejen ke zlepšení životních podmínek obyvatel rakouské obce Leopoldschlag ale současně ani nezhorší podmínky života populace perlorodky říční ve společném hraničním vodním toku.

POUŽITÁ LITERATURA 1) Projekt „Protipovodňová ochrana na Malši pro obec Markt Leopoldschlag, Detail projektu 2013“, vypracovaný projekční kanceláří Dipl.-Ing. Eitler & Partner Ziviltechniker GmbH. z Lince.

Ing. Karolína Zámišová Jihočeský kraj, Krajský úřad, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, oddělení vodního hospodářství a integrované prevence

Robert Ouředník Jihočeský kraj, Krajský úřad, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, oddělení ochrany přírody a krajiny a EIA

77

ROZVOJ STŘEDNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ RYBÁŘŮ A VODOHOSPODÁŘŮ V TŘEBONI DEVELOPMENT OF FISHERMEN’S AND WATER MANAGERS‘ SECONDARY EDUCATION IN TŘEBOŇ

Jana Kadlecová, Miloslav Šír

Abstrakt Příspěvek podrobně popisuje obory na Střední škole rybářské a vodohospodářské Jakuba Krčína v Třeboni. V příspěvku je uveden studijní plán oboru Ekologie a životní prostředí – Vodohospodář. Dále informace o rozvoji školy a zahraniční spolupráci. Klíčová slova Vzdělávání, rybář, vodohospodář, ekolog, studijní plán, maturitní zkoušky, zahraniční spolupráce školy.

RYBÁŘI, VODOHOSPODÁŘI A EKOLOGOVÉ Rybářství a Třeboňsko jsou spolu nerozlučně spjaty. Za uplynulé období si Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína vybudovala renomé po Čechách i na Moravě. Od založení rybářské školy v Třeboni uplynulo již šedesát dva let. Škola začínala v roce 1951 jako rybářské učiliště a tento statut jí vydržel až do roku 2008. Od 1.září školního roku 2008/2009 se škola změnila ze Středního odborného učiliště rybářského na Střední školu rybářskou a vodohospodářskou Jakuba Krčína. Hlavním cílem transformace školy bylo zavedení nového oboru. Vedle dosavadního učebního oboru Rybář vznikl nový čtyřletý studijní obor Ekologie a životní prostředí se zaměřením na vodohospodáře. Tento, v České republice zcela jedinečný, nový obor je zakončen maturitní zkouškou. Tak vedle učňů rybářů a studentů nástavbového studia Rybářství začala v Třeboni vyrůstat nová generace ekologů – 78

vodohospodářů, odborníků spjatých s vodou a rybářstvím. Zásadní pro naše studenty je skutečnost, že rybářské firmy preferují absolventy naší školy. Důvodem je jejich úplná připravenost

do

provozu

a

znalost

rybářského

řemesla.

Třeboňským

studentům

vodohospodářům a studentům nástavbového studia se tak otevřelo široké uplatnění v praxi a možnost pokračovat ve studiu na vysokých školách. Začala se tak vytvářet nová generace našich absolventů ekologů – vodohospodářů již studujících zejména na zemědělských nebo rybářských fakultách v České republice.

VYUČOVANÉ OBORY Učební obor 1. – 3. ročník 41-53-H/01 Rybář se učí dle ŠVP od 1. září 2010

Studijní obor 1. – 3. ročník 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí – vodohospodář se učí dle ŠVP od 1. září 2010 4. ročník

16-01-M/004 Ekologie a ochrana krajiny se učí dle dobíhajících učebních dokumentů s platností od 1. září 1999 počínaje 1. ročníkem

Nástavbové studium 1. ročník

41-43-L/51 Rybářství se učí dle ŠVP od 1. září 2012

2. ročník

41-41-L/504 Zemědělství – rybářství se učí dle dobíhajících učebních dokumentů s platností od 1. září 1996 počínaje 1. ročníkem

79

Učební plán – obor vzdělání 16-01-M/01 Ekologie a životní prostředí – Vodohospodář Počet týdenních vyučovacích hodin Názvy vyučovacích Zkratky předmětů předmětů povinné předměty Český jazyk a literatura ČJ Cizí jazyk AJ1, NJ1 Občanská nauka ON Dějepis D Chemie CH Základy Bi a ochrana ZBi zdraví Fyzika F Matematika M Tělesná výchova TV Práce s počítačem PsP Ekonomika EO Biologie Bi Odpady Odp Hydrochemie Hch Meteorologie a hydrologie MaH Geografie Geog Geologie a pedologie GaP Ochrana ŽP OŽP Ekologie Ekol Hygiena a toxikologie HaT Praxe PX Monitorování a analýzy MaA Rybníkářství Ryb Vodní stavby VS Druhý CJ AJ2, NJ2 celkem povinně volitelné předměty Konverzace v CJ KAJ, KNJ Technický seminář TS Seminář z Bi SBi Seminář ICT SICT Seminář ZSV SZSV celkem nepovinné předměty Řízení motorových ŘMV vozidel

1. ročník

2. ročník

3. ročník

4. ročník

celkem

3 3/3 1 1 3/1

2 3/3 1 2/1

2 3/3 1 -

4 4/4 1 -

11 13 4 1 5

2

-

-

-

2

2 3 2 2/2 2/0,5 1 2/1 2 3/3 2/2 34/12,5

2 3 2 2/2 2/0,5 1 2/1 2/1 2 3/3 2 2/2 33/13,5

3 2 2/2 2 2/1 1 2 2 3 3/2 2 1 2/2 33/10

3 2 2 2 2 3 1 2 2/2 28/6

4 12 8 6 4 4 2 2 3 4 4 4 2 2 12 3 5 3 8 128

34/12,5

33/13,5

33/10

2 2 2 2 2 32/6

2 2 2 2 2 132

-

-

1

-

1

80

PROFIL ABSOLVENTA VODOHOSPODÁŘSKÉHO STUDIA Absolvent studijního oboru získá úplné střední odborné vzdělání zakončené maturitní zkouškou. Příprava studentů je rozdělena na tři části - rozvoj osobnosti, příprava na zařazení do společnosti a příprava pro uplatnění na trhu práce. Hlavní náplní jejich budoucího pracovního uplatnění bude prevence, kontrolní činnost a likvidace vodohospodářských škod v krajině. Absolventi vyplní mezeru na trhu práce v oblasti státní správy, státních a firemních havarijních jednotek, firemních ekologů a vodohospodářů. Odborné vzdělávání s dílčí specializací vytváří předpoklad k získání kompetencí nutných k úspěšnému zvládnutí vodohospodářských aktivit. Během studia oboru bude kladen důraz na praktickou aplikaci znalostí a dovedností z hydrologie, hydrochemie, geologie, půdoznalectví, ekologie rostlin, hydrobiologie, vodního inženýrství a legislativy. Absolvent bude schopen pracovat v týmu, samostatně rozhodovat v složitých situacích a nést za tato rozhodnutí zodpovědnost.

Studijní obor směřuje k tomu, aby žák po jejím absolvování: 

Ovládal základní dovednosti potřebné k poznání a regulování vlastní osobnosti.



Dokázal komunikovat na požadované úrovni s ostatními lidmi, uznával pravidla slušného



Chování.



Dodržoval platné jazykové normy, uměl se správně a výstižně vyjadřovat v mateřském jazyce.



Respektoval lidská práva, svobodu vyznání a přesvědčení, uznával rovnost etnických skupin.



Byl zastáncem demokracie a byl schopen aktivního společenského života.



Dovedl pracovat s informacemi z různých zdrojů, přistupoval k nim kriticky a dokázal si samostatně vytvořit správný úsudek.



Dokázal pracovat s informačními technologiemi, dokázal je efektivně využívat nejen pro výkon profese, ale i v soukromém a občanském životě.



Byl schopen komunikovat alespoň v jednom světovém jazyce, využíval ho k interkulturní komunikaci ve společenském a osobním životě, k poznání kulturního bohatství jiných národů. 81



Rozuměl matematickým a přírodovědeckým pojmům, vztahům mezi nimi, dokázal skloubit matematické a přírodovědné poznatky při řešení praktických úkolů.



Rozuměl vztahu člověka a životního prostředí, jednal v souladu s trvale udržitelným rozvojem.



Uznával pohybové aktivity jako součást zdravého životního stylu.



Uměl chránit své zdraví, věděl jak si počít v situacích ohrožení.

Absolvent má tyto odpovídající odborné vědomosti a dovednosti: 

Ovládá základy půdní fyziky, chemie a biologie.



Ovládá základy hydrofyziky, hydrochemie a hydrobiologie.



Ovládá základy fyziologie a ekologie rostlin a živočichů.



Ovládá mechanismy šíření, transformace a depozice pevných, tekutých a plynných látek v biosféře.



Má znalosti o škodlivých a nežádoucích účincích látek na živé organismy a prostředí, o mechanizmu těchto účinků, o analýze škodlivin ve složkách životního prostředí i v biologickém materiálu.



Ovládá odbornou terminologii z oblasti vodního hospodářství krajiny, jejího znečišťování, šíření kontaminantů a polutantů v životním prostředí.



Pozná základní minerály a horniny, typy a druhy půd, ovládá půdní průzkum a stanovení základních charakteristik půd.



Dokonale ovládá koloběh vody a vodních roztoků v krajině a způsoby jeho antropického ovlivňování.



Dokáže měřit hydrologické prvky, zná způsoby měření, získávání a zpracování dat včetně jejich archivace.



Zná problematiku vodního, zdravotního a krajinného inženýrství.



Orientuje se v legislativě vodního hospodářství, ochrany přírody a nakládání s odpady.



Je schopen práce v laboratoři, základních chemických analýz vzorků.



Prevence, kontrola, likvidace havárií.

82

MATURITNÍ ZKOUŠKY Maturitní zkoušky oboru Ekologie a ochrana krajiny se zaměřením na vodohospodáře zahrnují: český jazyk a literaturu a cizí jazyk v kombinaci s matematikou ve společné části maturitní zkoušky a v profilové části jsou přidané souborné zkoušky z odborných předmětů – SOP1 (MaA, VS, MaH, Geog, GaP, Ryb, Bi) je ve formě písemného odborného testu

a

praktického rozboru vody a SOP2 (OŽP, KŽP, HaT, Odp) má formu ústní. Studenti oboru Ekologie a ochrana krajiny se zaměřením na vodohospodáře byli v roce 2012 historicky prvními maturanty tohoto oboru na škole. K maturitě se probojovalo celkem 20 žáků, k opravné zkoušce šli dva žáci. Proto je velkým úspěchem nejen žáků, ale i pedagogů, když uspělo 19 z nich, jeden žák neprospěl z ústní části společné části maturitní zkoušky.

ROZVOJ ŠKOLY V posledním desetiletí se škola rozvíjí velmi rychlým tempem. Udržuje krok nejenom s odbornou rybářskou obcí, ale také se technicky modernizuje a využívá nejnovějších vzdělávacích postupů, neustále zlepšuje podmínky ke vzdělávání. Pro tyto aktivity se v současnosti stává nutností získávat další prostředky z grantových programů. Nově získané finanční prostředky jsou využity jak na rozvoj materiálního vybavení školy, tak na další vzdělávání pedagogů. V oblasti naplněnosti počtu žáků ve třídách si škola vede dobře i v době klesající demografické křivky projevující se výrazným úbytkem uchazečů o studium. Díky nadstandardním podmínkám školy a perspektivě oborů má škola naplněné všechny ročníky učebního i studijního oboru a po několikaleté odmlce, kdy bylo škole dočasně odňato nástavbové studium, je zaplněn i nástavbový obor Rybářství. Škola se zabývá mnoha aktivitami. Práce na grantových programech patří k těm důležitým. Je jich celá řada. K nejvýznamnějším řadíme ty z období 2007 – 2010, kdy SŠRV Třeboň získala finanční prostředky z ROP NUTS II Jihozápad. Prvním projektem, kam tyto prostředky škola investovala, bylo „Vybudování multifunkční učebny a jazykových učeben“, škola tak získala tři odborné, špičkově vybavené třídy. Dalším projektem byla „Modernizace a zlepšení technických a materiálních podmínek pro praktickou výuku – mechanizace a služby“. Z těchto financí byly postaveny a vybaveny dvě zcela nové učebny pro výuku 83

odborných předmětů. Kromě technického vybavení školy, pracují pedagogové i na projektech v oblasti vzdělávání studentů. Jedná se o účast na projektu „Finanční mechanismy EHP/Norska – Aktivita 1 a 2“. Jde o reciproční výměnné návštěvy studentů z Norska a České republiky. Dalším je projekt SIPVZ „Proměna krajiny v regionu Třeboňska a tradice a zvláštnosti v regionu“. Od MZ z Evropského rybářského fondu v rámci OP Rybářství 2007 – 2013 škola získala dotaci v maximální částce na zvyšování znalostí v oboru Rybářství II. Od dubna 2009 probíhá ve škole v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost projekt „Inovace vzdělávání rozšířením kompetencí učitelů“. V tomto projektu získávají pedagogové praktické znalosti a zpětně je promítají do výuky. Na již zmiňovaný projekt „Proměna krajiny v regionu Třeboňska“ navazuje další, jde o „Projekt Vzduchoplavec Kráčmera“ zaštítěný Českou televizí, financovaný v rámci OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Výsledkem je učební dokument – krátký hraný dokumentární film o zvláštnostech regionu. Jedním z dalších byl projekt „Ekoškola“, kdy studenti v součinnosti s pedagogickými i nepedagogickými pracovníky hledali skryté rezervy v šetření a ekologickém chování školy.

ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE Velký prostor pro další práci je v zahraniční spolupráci škol. Odehrává se na úrovni mezinárodních soutěží s rybářskou tématikou – tradiční putovní soutěž v rybářských dovednostech a rozsáhlejší rybářská soutěž Europea probíhající pod záštitou Ministerstva zemědělství. Do této soutěže je zapojeno několik evropských států – Estonsko, Německo, Polsko, Litva, Švédsko, Slovensko, Anglie, Norsko. Dalším bodem zahraniční spolupráce je dlouhodobé partnerství se školami na Slovensku a v Norsku, Francii, Polsku. Ve spolupráci s norskou školou byla připravena SŠRV společná konference Voda a společnost. Ve školním roce 2009/2010 začal projekt AQUAculture Education and SUStaineble development v rámci COMENIUS – partnerství škol. Při něm dochází ke třístranné spolupráci a výměnným pobytům žáků z Norska, Francie a České republiky. Tato spolupráce se v letošním roce rozšíří také o Portugalsko.

84

ZÁVĚR Škola si pro poslední desetiletí stanovila několik priorit a ty se jí daří plnit. Podařilo se získat čtyřletý studijní obor Ekologie a ochrana krajiny, docílilo se znovuotevření nástavbového studia a zachování samostatnosti školy, škola získala finanční prostředky z dotačních titulů EU, rozvíjí mezinárodní spolupráci, snaží se omezovat rizikové faktory, dlouhodobě usiluje o vylepšení dobrého jména školy v regionu a spolupracuje s vyšším stupněm odborného vzdělání. Všechny současné aktivity školy může sledovat i veřejnost prostřednictvím webových stránek. Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína v Třeboni těží a nadále bude těžit z bohaté tradice českého rybářství, rybníkářství a vodního hospodářství a tento odkaz chce i do budoucna rozvíjet.

Mgr. Jana Kadlecová, Ing. Miloslav Šír, CSc. Střední škola rybářská a vodohospodářská Jakuba Krčína v Třeboni

85

KOŘENOVÉ ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD JAKO PROSTŘEDEK OCHRANY KVALITY VOD ROOT-ZONE WASTEWATER CLEANING PLANTS AS A METHOD OF WATER QUALITY PROTECTION

Renata Korcová, Sylvie Kotásková

Abstrakt Cílem příspěvku je informovat o novodobém trendu v oblasti ochrany kvality vod, a to pomocí tzv. kořenových čistíren odpadních vod. Tento typ čistíren odpadních vod využívá procesů přirozeně probíhajících v mokřadech a představuje tak systém čištění odpadních vod šetrný vůči životnímu prostředí. V rámci České republiky činil v roce 2012 celkový počet čistíren odpadních vod 2 318. Kořenových čistíren bylo přes 400. Čištění odpadních vod z domácností, průmyslových podniků i zemědělských podniků představuje nedílnou součást ochrany životního prostředí a napomáhá tak k zamezení znečištění zdrojů pitné vody. Klíčová slova čistírna odpadních vod, kořenová čistírna odpadních vod, ochrana vod, vodní zákon, odpadní voda, životní prostředí, domácnost, obec.

Voda je z jedné strany nepostradatelným prvkem pro existenci života, kdy je pro nás potravinou a surovinou. Z druhé strany nadměrné množství srážek v krátkém časovém úseku, rychlé odtávání sněhové pokrývky či narušení hrází vodních děl znamenají pro lidskou společnost významné nebezpečí. Vnímání ochrany kvality vod je nezbytné vidět rovněž v souvislosti s vyvíjející se urbanizací krajiny, změnou v hospodaření na rozsáhlých prostorech. Významně se mění retenční schopnost krajiny, na kterou se společnost snaží reagovat

86

budováním vodních děl, která mají jednak regulační a krajinotvorný charakter, jednak lze využít jejich energetický potenciál či plavební možnosti (Kavan, Baloun, 2013). Hlavním pramenem právní úpravy ochrany vod v České republice je zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Účelem tohoto zákona je mimo jiné chránit povrchové a podzemní vody, stanovit podmínky pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování i zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod, vytvořit podmínky pro snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, přispívat k zajištění zásobování obyvatelstva pitnou vodou a k ochraně vodních ekosystémů a na nich přímo závisejících suchozemských ekosystémů. Předmětem ochrany je voda samotná a rovněž voda jako součást ekosystémů. Vody nejsou předmětem vlastnictví, nejsou ani součástí ani příslušenstvím pozemku, na němž nebo pod nímž se vyskytují. Rozlišujeme dvě základní kategorie zdrojů ohrožení vod, a to bodové (např. komunální znečištění) a plošné (např. znečištění zemědělské půdy). Nad rámec tohoto členění rozlišujeme ještě znečištění havarijní. Ochranou kvality vod se rozumí ochrana její čistoty a přímo souvisí s odpadními vodami, za které se považují vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (tj. složení nebo teplotu), jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody lze do vod povrchových nebo podzemních vypouštět na základě povolení, závadné látky se vypouštět nesmějí. Přímé vypouštění odpadních vod do vod podzemních je zakázáno. Vodní zákon uvádí, že vypouštění odpadních vod určitých vlastností lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí. Takovými vodami se rozumí vody, které neobsahují nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky z jednotlivých staveb pro bydlení, pro rodinnou rekreaci nebo pro poskytování ubytovacích služeb, vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních.

87

Problematiku vypouštění odpadních vod do vod podzemních splňujících podmínky podle vodního zákona a hodnoty přípustného znečištění upravuje nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Moderním trendem v posledních letech jsou kořenové čistírny odpadních vod nebo též vegetační čistírny. Takové čistírny jsou založeny na stejné bázi jako přirozené mokřady a probíhají v nich tedy samočisticí procesy. Vzhledem k velké produkci biomasy a ke schopnosti přijímat a kumulovat podstatně velké množství živin a odstraňovat fosfor a dusík představují kořenové čistírny systém čištění odpadních vod šetrný vůči životnímu prostředí a představují alternativní způsob řešení problematiky odpadních vod. Základním principem kořenové čistírny je průtok odpadní vody kořenovým filtrem. Před vlastním kořenovým čištěním musí však být odpadní voda zbavena mechanických nečistot, může dojít i k vlastnímu anaerobnímu předčištění, které může být realizováno ve vícekomorovém septiku nebo u obecních čistíren v sedimentačních nádržích. Po uvedeném předčištění protéká voda přes filtrační materiál osázený mokřadní vegetací, tj. přes vlastní kořenový filtr. Doba, po kterou se voda v systému čistí, je dlouhá cca 10 dnů. Obecně lze říci, že čištění odpadní vody probíhá samovolným (gravitačním) průtokem odpadní vody přes vrstvu anorganického substrátu, kterým je štěrk samovolně obalený bakteriálním povlakem. V důsledku všech probíhajících oxidačně-redukčních a biologických pochodů dochází ke změně nebezpečných složek obsažených v odpadních vodách do forem neškodných pro životní prostředí. V případě kořenových čistíren odpadá navíc i problém s odstraňováním nadměrného množství fosforu a dalších chemických látek, které se do odpadní vody dostávají z běžných čisticích a pracích prostředků. Mezi základní výhody kořenových čistíren odpadních vod patří: 

schopnost čistit všechny druhy běžných odpadních vod (převážně z domácností),



celoroční provoz,



minimální údržba,



dlouhá životnost,



k provozu není převážně potřeba elektrická energie,



odolnost vůči povodním či nárazovým vodám,



využití přirozených procesů čištění odpadních vod, 88



nízké provozní náklady,



estetická úloha,



možnost využití v jednotlivých rodinných domech i na obecní úrovni,



ekologická šetrnost.

Kromě výhod mají kořenové čistírny však i řadu nevýhod: 

větší náročnost na plochu (cca 5 m2 na ekvivalentního obyvatele),



pokles čisticího efektu mimo vegetační období,



nevhodnost pro průmyslové odpadní vody a odpadní vody z nemocnic a jiných nebezpečných provozů,



menší možnost řízení čisticího procesu,



nemožnost přílišného používání desinfekčních prostředků,



nevhodnost pro čištění koncentrovaných odpadních vod.

První kořenová čistírna odpadních vod byla na území České republiky uvedena do provozu v roce 1989, a to v okrese Praha-západ v obci Petrov u Jílového. V současné době je v provozu více než 400 kořenových čistíren. Nejvíce jich je realizováno jako malé domovní čistírny do 10 ekvivalentních obyvatel a u malých obcí do 500 ekvivalentních obyvatel. Pojem ekvivalentní obyvatel je specifikován v nařízení vlády č. č. 416/2010 Sb., které uvádí, že ekvivalentní obyvatel je definovaný produkcí znečištění 60g BSK5 za den. Počet ekvivalentních obyvatel se pro účel zařazení čistírny odpadních vod do velikosti kategorie vypočítává z maximálního průměrného týdenního zatížení na přítoku do čistírny odpadních vod během roku, s výjimkou neobvyklých situací, přívalových dešťů a povodní. Povolování kořenových čistíren odpadních vod se řídí vodním zákonem. Podle tohoto zákona jsou čistírny odpadních vod vodním dílem a musí je tedy povolit vodoprávní úřad. Podle vodního zákona mohou existovat dva hlavní základní způsoby nakládání s vodami, které byly vyčištěny na čistírně odpadních vod, a to vypouštění do povrchových vod anebo vypouštění do vod odpadních. Pro vypouštění do podzemních platí výše uvedené podmínky. Zde je nutné upozornit na individuální posouzení a kompetence vodoprávních úřadů, které musejí v zájmu ochrany podzemních vod vyžadovat vyjádření odborně způsobilé osoby, tedy hydrogeologa.

89

Odtok z větších kořenových čistíren je realizován převážně do vod povrchových. Vypouštění do povrchových vod je upraveno nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Jiné je to v případě, kdy je pročištěná voda opětovně využívána a nedochází k situaci, kdy taková „stavba“ kořenové čistírny odpadních vod bude sloužit v souladu s vodním zákonem k ochraně a užívání vod nebo jiným účelům sledovaným vodním zákonem. Pokud jsou pochybnosti, zda daná stavba je vodním dílem či nikoliv, rozhoduje stanovisko vodoprávního úřadu. Jde-li o vodní díla určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle § 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, postačí k jejich provedení ohlášení vodoprávnímu úřadu. V ostatních případech je potřeba stavebního povolení podle vodního zákona, případně podle stavebního zákona, který je zákonem speciálním vůči vodnímu zákonu. V tomto případě jsou tedy kořenové čistírny znevýhodněny, protože je nelze povolit „pouze“ na ohlášení podle § 15a vodního zákona, ale vyžadují vodoprávní řízení a povolení k nakládání s vodami. Samotnému povolení ještě musí předcházet územní řízení, kdy jsou-li splněny podmínky podle stavebního zákona, postačuje územní souhlas, v opačném případě územní rozhodnutí. Mezi povinnosti vlastníka vodního díla podle vodního zákona patří např. dodržování podmínek a povinností, za kterých bylo vodní dílo povoleno a uvedeno do provozu; udržování vodního díla v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a jiných chráněných zájmů; dodržovat pokyny správce vodního toku v případě mimořádných situací na dotčeném vodním toku atd. Ve vztahu k výše uvedenému je důležité, aby vodoprávní úřady požadovaly ke stavebnímu řízení předložení provozních, případně i manipulačních řádů. Pro navrhování, výstavbu a provoz čistíren odpadních vod platí norma ČSN 75 6402 „Malé čistírny odpadních vod“. Dále se tomuto tématu věnují ČSN EN 12255 „Čistírny odpadních vod“, ČSN EN 1085 „Čištění odpadních vod – Slovník“ nebo ČSN EN 12566 „Malé čistírny odpadních vod do 50 ekvivalentních obyvatel“.

90

Kořenové čistírny odpadních vod je možné využít pro jednotlivé domácnosti (rodinné domy), ale i na jednotné či oddílné kanalizační síti. Je-li tedy v obci již jednotná kanalizační síť, nemusí obec novou oddílnou kanalizaci stavět. Příkladem obce využívající k čištění odpadních vod kořenového systému je obec Hostětín. Obec se nachází ve Zlínském kraji, v severovýchodní části okresu Uherské Hradiště, v CHKO Bílé Karpaty. Od roku 1996 je území CHKO Bílé Karpaty zařazeno mezi biosférické rezervace UNESCO, tj. reprezentativní ukázka kulturních i přírodních krajin, ve kterých zároveň hraje důležitou roli člověk a jeho aktivity. K 31. 12. 2012 bylo v obci celkem 246 obyvatel, z toho 123 žen a 123 mužů. Průměrný věk obyvatel obce je 43,5 let. Správní území obce tvoří pouze katastrální území Hostětín. Obec Hostětín spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Uherský Brod. V obci je realizováno velké množství ekologických projektů, např. 3 fotovoltaické elektrárny, solární kolektory na 9 domech. V obci je vybudována jednotná kanalizační síť, která je zakončena na kořenové čistírně odpadních vod, která byla zprovozněna v roce 1996. Stávající jednotná kanalizační síť byla vybudována v 50. a 60. letech 20. století z betonových trub. Splaškové odpadní vody jsou z větší části napojeny přímo do kanalizace, menší část po předchozím předčištění v septicích a zbývající část má žumpy na vyvážení. Kanalizační síť, jak je uvedeno výše, je zakončena na kořenové čistírně odpadních vod, která se nachází na severozápadním okraji obce na pravém břehu potoka Kolelač, který je přítokem údolní nádrže Bojkovice, jež slouží i jako zdroj pitné vody. Jejím základem je umělý mokřad s běžnými mokřadními rostlinami, tj. rákos obecný a chrastice rákosovitá. Čištění vody probíhá především díky bakteriím žijícím na kořenech rostlin, které rozkládají organické znečištění a tím vodu čistí. Kořenová čistírna odpadních vod je projektována pro 280 ekvivalentních obyvatel. Stávající návrh územního plánu navrhuje rozšíření jednotné kanalizace tak, aby na čistírně odpadních vod byly podchyceny odpadní vody ze všech domů nacházejících se v obci. Kořenová čistírna odpadních vod obce Hostětín plní i funkci vzdělávacího biocentra. Význam pro obec přinesla čistírna i z hlediska vzniku nového typu veřejného a rekreačního prostoru pro vycházky v okolí čistírny. Druhou vybranou obcí, která řeší v současné době realizaci kořenové čistírny odpadních vod, jsou Drahonice ležící v Jihočeském kraji, v okrese Strakonice. Drahonice mají 91

k 31. 12. 2012 celkem 356 obyvatel, z toho 162 žen a 194 mužů. Průměrný věk obyvatel je 43,8 let. Obec Drahonice spadá do správního obvodu obce s rozšířenou působností Vodňany. Kořenová čistírna odpadních vod v této obci ještě není v provozu, výstavba se dokončuje. Bude se jednat o vypouštění předčištěných odpadních vod z vegetační kořenové čistírny odpadních vod do vod povrchových, a to do Trávnického potoka. Trávnický potok spolu s dalšími malými vodotečemi napájí soustavu rybníků, z nichž vytéká Skalský potok, levostranný přítok řeky Blanice. Uvedená čistírna je plánovaná pro počet 340 ekvivalentních obyvatel a nebude vyžadovat napojení na rozvod elektrické energie, nemá ani jiné nároky na technickou infrastrukturu. V porovnání s klasickou čistírnou odpadních vod nebo případně s kanalizační přípojkou je nevýhodou kořenové čistírny nutnost pořízení větší plochy pozemku a větších investičních nákladů, které jsou závislé na délce přípojky a hloubce napojení na obecní kanalizační řad v případě odvodu pročištěné vody. Následné provozní náklady jsou již oproti běžným čistírnám podstatně nižší a mohou souviset s jednoduchou obsluhou rostlin, případně s provzdušňováním a čištěním případných rybníčků. Vzhledem k povaze tohoto typu čistírny odpadních vod dochází v zimním období ke značnému poklesu čisticího efektu. Nespornou výhodou je estetické hledisko a zejm. pak možnost dalšího využití vody např. na zalévání zahrady. Stavba kořenových čistíren je tedy z dlouhodobého hlediska jistě zajímavým, ekonomickým a ekologickým způsobem likvidace odpadních vod z domácností, nebo malých aglomerací.

92

POUŽITÁ LITERATURA: Damohorský, M.: Právo životního prostředí. C. H. Beck, Praha 2010. ISBN: 978-80-7400338-7. Kavan, Š., Baloun J.: Řízení záchranných prací při povodních a z hlediska vodohospodářských zařízení. Vysoká škola evropských a regionálních studií. České Budějovice, 2013. ISBN ISBN 978-80-87472-55-2. Vymazal, J.: Kořenové čistírny odpadních vod. ENKI o.p.s., Třeboň 2004. Ministerstvo zemědělství: Zpráva o stavu vodního hospodářství České republiky v roce 2012. Praha 2013. Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon). Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Nařízením vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Nařízení vlády č. 416/2010 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění odpadních vod a náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Návrh územního plánu obce Hostětín, dostupné na: . Obec Drahonice, dostupné na: . Český statistický úřad, dostupné na: .

93

JUDr. Ing. Renata Korcová Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita v Praze Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol

Ing. Sylvie Kotásková Provozně ekonomická fakulta Česká zemědělská univerzita v Praze Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol

94

Přehled autorů: Blišťan Peter, Blišťanová Monika: Modelovanie povodňového rizika – údaje a nástroje Brehovská Lenka: Vzdělávání v krizovém řízení a spolupráce s odborníky Dušek Jiří: Voda jako veřejný statek ve Středočeském kraji Ferebauerová Růžena: Vzdělávání v oblasti vodního hospodářství Kadlecová Jana, Šír Miloslav: Rozvoj středního vzdělávání rybářů a vodohospodářů v Třeboni Kavan Štěpán: Činnost jednotek požární ochrany při povodních Kujal Bohumil: Škodlivé účinky vody Korcová Renata, Kotásková Sylvie: Kořenové čistírny odpadních vod jako prostředek ochrany kvality vod Leskovcová Martina: Environmentální výchova ve vzdělávání na základních a středních školách Zámišová Karolína, Ouředník Robert: Protipovodňová ochrana rakouské obce Leopoldschlag – česká povolovací řízení

95

Název:

Krizové řízení a vzdělávání v oblasti vodního hospodářství

Autoři:

doc. Ing. Peter Blišťan, Ph.D., Ing. Monika Blišťanová, Ph.D., Ing. Lenka Brehovská, Ph.D., Ing. Jiří Dušek Ph.D., RNDr. Růžena Ferebauerová, Mgr. Jana Kadlecová, Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D., JUDr. Ing. Renata Korcová, Ing. Sylvie Kotásková, Ing. Bohumil Kujal, Ing. Bc. Martina Leskovcová, Ing. Miloslav Šír, CSc., Robert Ouředník, Ing. Karolína Zámišová

Editor:

Mgr. Štěpán Kavan, Ph.D.

Recenze:

Ing. Milan Marcinek, PhD. Ing. Lucia Kováčová, PhD.

Rozsah:

96 stran

Náklad:

50 ks

Rok vydání:

2013

Vydavatel:

Vysoká škola evropských a regionálních studií, o.p.s., Žižkova 6, 370 01 České Budějovice, www.vsers.cz

ISBN

978-80-87472-63-7

KRIZOVÉ ŘÍZENÍ A VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ

Recommend Documents