KRÁLOVOPOLSKÁ NABRALA DECH

247k 22.6.2007 9:23 Stránka 8

KOVÁK číslo 24 — 29. června 2007

JAK SE DAŘÍ „VOLEBNÍM“ DVOJČATŮM?

bička jí zvala do náruče a vynesla do schodů a zase postavila na zem. Když vtom Terezka také spustila neuvěřitelný řev jako předtím venku její sestřička. Ale bylo to z jiného důvodu. Babička ji totiž postavila do kbelíku s polozmrzlou vodou od stírání podlahy, který jsem zapomněla vylít. Naštěstí v té vodě stála jen jednou nohou. Rychle jsme ji svlíkli a za chvíli bylo po pláči. Zato babička mi skoro plakala ještě v půl desáté večer do telefonu s tím, že má výčitky, co to holčičce provedla.

„K volbám s celou rodinou!“ S tímto popiskem otiskl loňský Kovák č. 18 - v souvislosti s volbami do poslanecké sněmovny - na titulní straně ilustrační snímek sympatické mladé rodiny s „hlasujícími“ dětmi. Velké fotce dominovala roztomilá dvojčátka Anička a Terezka, tehdy jim bylo necelých dvanáct měsíců. Redakci po roce zajímalo, jak se těmto dnes již téměř dvouletým holčičkám daří, tím spíš, že jejich maminka - paní Romana Kubrová - je zaměstnankyní OS KOVO v Praze. Pořídili jsme proto nový snímek, tentokrát místo tatínka pózuje dědeček dětí - Jan Borýsek, předseda ZO OS KOVO Aero Vodochody. V této rodinné sestavě přišli pozdravit zaměstnance svazu. Z fotografie je zřejmé, že dvojčata - povolební politice navzdory - dobře prospívají, jsou zdravá a hravá a rostou do krásy. A hlavně je s nimi spousta legrace, což šťastná maminka ilustrovala mnohými Jak děti komunikují s okolím historkami, z nichž jsme pro čtenáře tři vybrali. R. Kubrová vypráví: bec nechtělo. Zkrátka řvala jako tur. Terezka si vesele poskakovala ke dveřím. Ba-

Jak učíme děti odvaze Byli jsme na návštěvě u mých rodičů. Moje maminka si umyla hlavu a já se chystala ji trochu naondulovat. Děti dostali na starost tatínek s dědečkem. Dědeček snášel vnoučátkům modré z nebe a také odběhl pro něco dobrého do špajzu, děti samozřejmě za ním. Asi po deseti minutách začali naši mužští divně pobíhat po místnostech. Na otázku, co dělají, nevrle odpověděli, že hledají Terezku. Našli jsme ji. Byla zavřená ve špajzu v naprosté tmě, ale přesto spokojená, s rohlíkem v ruce stála na jednom místě a ani nedutala, dědeček ji tam zapomněl.

Také děti otužujeme Stalo se to v zimě. Byli jsme s dětmi venku, a jelikož se začínalo šeřit a nám už umrzaly uši, rozhodli jsme se, že půjdeme domů. Aničce se vůbec, ale vů-

Anička a Terezka tentokrát s balónky OS KOVO

KRÁLOVOPOLSKÁ NABRALA DECH (Dokončení ze str. 1)

Rozehnaná mračna V druhé polovině 90. let se nad firmou stahovala mračna. Po první neúspěšné privatizaci hrozilo nebezpečí konkursu. „Konkurs byl směřován na mateřskou společnost, většina výrobních dělníků byla v té době zaměstnána u dceřiné výrobní společnosti, kde situace nebyla tak dramatická, jak to navenek vypadalo. Myslím, že manažerským způsobem byla tato situace zvládnuta dobře, konkurs se podařilo odvrátit a firma se ozdravila,“ hodnotí situaci personální šéf. Odborový předák Hanák vidí věc z jiného úhlu. „Je zcela evidentní, že firma nezanikla zejména díky velké iniciativě odborů. Konkurs se podařilo zrušit již v odvolacím řízení u Vrchního soudu v Olomouci, jednalo se o společnou iniciativu odborů a zaměstnanců společnosti za spoluúčasti tehdejšího ministra Škromacha a dalších představitelů ČSSD. Poukazovali jsme na zmanipulování konkursu a po jeho zrušení se podařilo dosáhnout soudního vyrovnání. Mám zato, že v pozadí konkursu byl zájem o pozemky firmy,“ vysvětluje svůj názor B. Hanák.

Tím správným směrem Prodejem státního podílu před třemi lety byla nastartována nová etapa v historii firmy Královopolská. „Změna vlastníka se projevila velmi pozitivně. Vše ukazuje, že noví majitelé chtějí firmu rozvíjet tím správným strojírenským směrem,“ říká J. Verner. Investuje se do výrobního zařízení a probíhá od4

straňování starých ekologických zátěží. „Získali jsme prostředky z evropských strukturálních fondů na projekt ve výši šesti miliónů na zvýšení konkurenceschopnosti firmy,“ podotýká vedoucí Verner. Hospodářské výsledky firmy mají vzestupnou tendenci, zisk vzrostl z 25 miliónů v roce 2005 na loňských 50 miliónů Kč. Po letech stagnace rostou i mzdy, ale mají daleko k republikovému průměru.

Mzdy pokulhávají „Mzdová oblast - na rozdíl od ostatních zajištění, které zaručuje kolektivní smlouva, je slabší,“ vyjadřuje svůj názor předseda Hanák. „Průměr se v Královopolské pohybuje v dělnických profesích kolem 14 000 Kč, v technických činí 18 300 Kč a navýšení se těžko prosazuje. Daří se sice zabránit poklesu reálné mzdy, ale vzhledem k průměrným mzdám je to slabé. Někteří zaměstnanci odcházejí, a to je škoda, protože u odborných profesí je obtížné sehnat náhradu,“ posteskne si B. Hanák. „Co se týče získání nových pracovníků a udržení stávajících, to je problém - řekl bych - celorepublikový,“ připouští vedoucí Verner. „Máme kmenové zaměstnance, na kterých stojí výroba, ale využíváme také služeb agentur. Je zde totiž kusová výroba a dochází ke kapacitním výkyvům, takže je třeba vykrýt disproporce,“ vysvětluje. Průměrný nárůst mezd v roce 2006 činil oproti roku předešlému 4,7 procenta.

Zajímavé výhody „Přestože firma sociální fond netvoří, tak kolektivní smlouva poskytuje zajímavé vý-

Byla sobota dopoledne. Manžel pracoval a já byla s dětmi doma. Jen jsem na chviličku odběhla z obývacího pokoje do koupelny. Když jsem se vrátila, děti stály na okně a mávaly na pána, který bydlí v naší ulici. On stál za naším plotem a také jim vřele mával. Zděšeně jsem k nim přiběhla a hlavou mi proběhlo: Sakra, už se dostanou i na okno. Zdvořile jsem na pána pokývala hlavou a kárajíc děti za to, co udělaly, jsem je sundala z okna a zatáhla záclonu. Pán ale neodešel, naopak začal ještě víc mávat a k tomu poskakovat. Později jsem pochopila proč. Šel totiž za mým manželem něco si vypůjčit, no a tak stál za plotem, mával na holky a zvonil na zvonek, bohužel nám zvonek nezvonil, ale to nevěděl ani on, ani já. Dovedete si představit, co si o mě musel myslet, když jsem zatahovala tu záclonu? Připravila JANA BENEŠOVÁ

hody pro pracovníky,“ upozorňuje J. Verner a jako příklad uvádí penzijní a životní připojištění, odměny při jubileích, příspěvek na obědy. „Když jsme spočítali náklady v této oblasti, které jsou nad rámec zákoníku práce, přiblížili jsme se k částce 10 miliónů Kč. Čili fond se sice netvoří, ale zaměstnanci zkrátka nepřijdou,“ tvrdí. Odborová organizace má 384 členů. „Každoročně se daří získat několik nových zájemců,“ konstatuje předseda B. Hanák, „věkové složení firmy je však vyšší, a tak odchody do důchodu způsobují, že počet našich členů zůstává stabilizovaný,“ objasňuje. Pro své členy přispívají odbory na dětskou rekreaci, pořádají poznávací zájezdy, poskytují lístky do bazénu. „Akce se dotují z 50 procent, 1000 Kč přispíváme na lázeňský poukaz, stejná částka se poskytuje při odchodu do důchodu,“ doplňuje hospodářka základní organizace Ludmila Smutná, „také zajišťujeme svým členům lístky do městského divadla v Brně za poloviční cenu.“

Časopis není popelkou V Královopolské nezapomínají na důležitost informovanosti pracovníků. „Společnost vydává na vlastní náklady firemní čtrnáctideník ,TAK’, o který je velký zájem. V časopise je prostor i pro odbory, na jeho stránkách lze nalézt veškeré informace o naší činnosti, publikuje se výtah ze zasedání závodního výboru. Takže touto formou jsou lidé pravidelně seznamováni s děním ve firmě i v naší organizaci, dovídají se o chystaných akcích a jejich následném hodnocení. V tom se projevuje dobrá spolupráce odborů a vedení společnosti,“ zdůrazňuje na závěr předseda odborové organizace B. Hanák. Text a snímky (trb)

24 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 21. ČERVNA 2007, DATUM VYDÁNÍ: 29. ČERVNA 2007, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Zadáno pro metodická pracovi‰tû OS KOVO - str. 2 ● Usnesení Pfiedsednictva a Rady OS KOVO - str. 3 ● Jak se dafií „volebním“ dvojãatÛm? - str. 4

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Konta pracovní doby - teorie a skuteãnost (I.) ● Nov˘ zákoník práce v daÀovém reÏimu po 1. 1. 2007 (VI.)

Ten se může těšit. Až nebudou mít důchodci na léky a poplatky u doktora, tak se mu kšefty jen pohrnou…

ZDRAVÝ DO PRÁCE, ZDRAVÝ Z PRÁCE

Královopolská se tradičně orientuje na kusové dodávky strojírenského zařízení pro chemický a petrochemický průmysl

KRÁLOVOPOLSKÁ NABRALA DECH Ozubené kolo se znovu rozjelo

Brněnská Královopolská má více než stoletou tradici. Strojírenskou výrobu v Králově Poli zahájila v roce 1889 firma Lederer-Porgess Königsfelder Maschinenfabrik, jednalo se o produkci železničních vagónů a parních kotlů. Od té doby je ve znaku továrny známé ozubené kolo s nápisem Královopolská.

Na semináři se místopředseda OS KOVO J. Souček rozloučil se specialistou OS KOVO pro BOZP v Plzeňském kraji ing. V. Buryškem, který odchází do důchodu (vpravo)

„Stojaté vody“ v oblasti zdraví a bezpečnosti práce se Odborový svaz KOVO snaží rozhýbat kampaní BOZP, kterou spustil počátkem tohoto roku. Prohlásil to místopředseda OS KOVO Jaroslav Souček na semináři BOZP pořádaném OS KOVO 31. května 2007 v Domě odborových svazů v Praze. „Chceme dostat do povědomí našich členů, že do práce nechodí proto, aby se zranili, zmrzačili nebo dokonce, aby při plnění pracovních povinností zemřeli. Do práce chodí proto, aby si vydělali na život po práci, na rodinu, zábavu, koníčky, cestování. A k tomu má napo-

(Pokračování na str. 2)

Zatím poslední změny rum zákazníků se rozprosbyly odstartovány v čer- tírá od Evropy až po vnu 2004, kdy na základě Dálný východ, perspekrozhodnutí vlády ČR od- tivní jsou ruské trhy. koupila téměř stoprocentní státní podíl v Králo- Čtyři firmy, jedny vopolské, a. s., brněnská odbory V areálu slavné brněnfirma BRASS, s. r. o. A to za kupní cenu 36,6 miliónu ské firmy působí v rámci korun a s přijetím smluv- původního výrobního proBohumír Hanák gramu kromě Jiří Verner ních závazků Královopolské, a. ohledně udržení s., ještě další tři společnosti. Dohrozaměstnanosti, nárůstu ukazatele mady všechny čtyři zaměstnávají přidané hodnoty a omezení pře1022 pracovníků. Nejvíce, celkem vodů nemovitostí. V současnosti se 682, je jich zaměstnáno v Královopolspolečnost, tak jako i dříve (před roské, a. s., následují Královopolská Slékem 1989), orientuje ve svém vývárna, Kovárna a společnost Královorobním programu zejména na kupolská RIA. Tyto firmy byly sové dodávky strojírenského v minulosti jediným státním podnizařízení pro chemický a petrochekem. Dnes mají různé vlastníky a spomický průmysl a patří mezi největší Ludmila Smutná juje je (kromě vzájemných obchodčeské výrobce jeřábů a zdvihací techniky. Rozdíl oproti minulosti je v nižších ních kontaktů) již jen osoba předsedy ZO OS objemech. „Provádíme veškeré činnosti od KOVO Bohumíra Hanáka, který s jednotlivýkresů přes zpracování postupu, výrobu až vými společnostmi vyjednává kolektivní po expedici, u jeřábů i montáž a uvedení do smlouvu. provozu,“ shrnuje aktivity firmy vedoucí per(Pokračování na str. 4) sonálního oddělení Jiří Verner. Široké spekt1

247k 22.6.2007 9:24 Stránka 2


NĚCO MÁLO Z OLOMOUCKA Co přineslo jaro letošního roku v regionu Olomouckého kraje v odborové práci a ve vztahu k základním organizacím a jejich členům? Čím žilo a žije Metodické pracoviště OS KOVO v Olomouci? Největší starosti pracovišti způsobilo skončení pracovního poměru právničky (přijaté loni v prosinci) k poslednímu březnu tohoto roku. I když jsme se snažili zabezpečit poskytování právních služeb tak, aby se absence specialistky-právničky neprojevila na péči o základní organizace a jejich členy, k určitému omezení poskytovaných služeb určitě došlo (zejména u případů, kdy ZO doporučila právní zastoupení před soudem a podání žalobního návrhu). Od 1. července bude místo obsazeno a „ztrátu“ brzy doženeme. Pokud jde o řešené problémy, asi nejvíce si

z funkcionářů v regionu „užil“ Josef Voráč se zaměstnavatelem (dříve NH Zábřeh, nyní Slovácké strojírny Uherský Brod) při vyjednávání kolektivní smlouvy. Po mnoha jednáních a pomoci jak ze strany našeho metodického pracoviště, tak i pražských kolegů a po úvaze o řízení před zprostředkovatelem nakonec k uzavření kolektivní smlouvy došlo, spolupráce se zaměstnavatelem však nebude jednoduchá. Dalšími podstatnými řešenými problémy byly vztahy mezi společností MORA Aerospace Mariánské Údolí a odborovou organizací při řešení přístupu zástupců zaměstnanců na pracoviště, na žádost základních organizací připomínkování pracovních řádů společnosti Minerva AMF REECE Přerov a DT Mostárna Prostějov atd.

I TO SE MŮŽE STÁT Za devatero velkými horami, osmi menšími pohořími, sedmi většími kopci a mnoha menšími kopečky, za devatero hlubokými a línými řekami, osmi stříbřitými jezery, sedmi bahnitými rybníky a snad tisíci bystrými potůčky se v lůně romantické přírody žírné Hané nachází Metodické pracoviště Odborového svazu KOVO v Olomouci. Jeho zaměstnanci se vyznačují dobrým a velkým srdcem, a proto dělají tu práci, která je jim blízká. Denně řeší problémy jak odborových organizací, tak jejich jednotlivých členů. Někdy poradí telefonem, jindy vysvětlí problém osobně v kancelářích pracoviště, na požádání přijedou řešit práva a povinnosti členů Odborového svazu KOVO přímo do místa působení odborové organizace, sepisují různá vysvětlení, vyjádření, stanoviska ke všem otázkám a sporným situacím, jež jsou z úrovně základních organizací a jejich členů zaměstnancům metodického pracoviště OS KOVO předkládány. Ne vždy však snaha o řešení jednotlivého problému skončí pro toho, komu radíme, jednoduše - tj. dohodou se zaměstnavatelem o uznání oprávněných požadavků zaměstnanců a jejich uspokojením. V takových případech řešíme situaci v zásadě dvojím způsobem. Buď dospějeme k přesvědčení, že požadavky zaměstnance (člena OS KOVO) jsou oprávněné a v těchto případech po dohodě s odborovou organizací metodické pracoviště v souladu s Řádem právní pomoci OS KOVO poskytne jako ten, kdo jedná jménem Odborového svazu KOVO při poskytování právního zastoupení jménem klienta, kvalifikovanou právní pomoc i formou zastoupení při jednání před soudem. Jiná je situace v případě, pokud se člen OS KOVO domáhá pouze domnělých práv. V tu chvíli zaměstnanci metodického pracoviště OS KOVO musí velice citlivým, ale přesto přesvědčivým až důrazným způsobem členovi Odborového svazu KOVO vysvětlit, že domnělý nárok je nevymahatelný a případné trvání na jeho vymáhání vůči zaměstnavateli nemá z hlediska stávající právní úpravy konkrétní situace šanci na úspěšné řešení ve prospěch člena OS KOVO. A protože za stejně důležitou považuji veškerou práci zaměstnanců metodického pracoviště bez ohledu na to, kolik času v jednotlivém případě bylo členovi Odborového svazu KOVO věnováno a zda zrovna ten který případ skončil či neskončil před soudem, v duchu 2

úvodu tohoto článku zavzpomínám na případ poskytnutí konzultace nejmenované člence nejmenovaného zaměstnavatele v případě, kdy jsme naší odborové kolegyni případný soudní spor rozmluvili, a snad jí tak uchránili nejen od zřejmě neúspěšného vystoupení před soudní stolicí, před zbytečným hrazením nákladů soudního řízení zaměstnavateli a patrně i před ostudou.

Příběh atraktivní obráběčky kovů Jak to vše bylo? Naše kolegyně byla (a snad i dosud je) žena atraktivní, střední věk napovídá, že o životě leccos ví, a tak byla na svém pracovišti s převahou kolegů mužského pohlaví středem nejen obdivu, ale i více či méně projevovaného zájmu o sblížení nejen na duchovní úrovni. Náš zákoník práce řádně nedefinuje termín harašení a v kolektivu převážně mužském se s nějakým tím lechtivějším slovíčkem snad i počítalo. Naše odborová kolegyně statečně všem jemnějším či vulgárnějším narážkám odolávala, nápadníky se smíchem odmítala, to vše až do doby, kdy na pracoviště nastoupil nový mistr. Rozvedený čtyřicátník, černé vlasy a knír, za který by se nemusel stydět maďarský dragoun, v očích blesky. Ke cti obou hlavních účastníků je třeba napsat, že k tomu, k čemu mělo dojít, došlo v přestávce na jídlo a oddech v kanceláři mistra a nedošlo tedy zřejmě k porušení pracovní kázně. Oba v tuto dobu již hlavní účastníci našeho příběhu si celou situaci několikrát se vzájemným souhlasem zopakovali a vše probíhalo spokojeně až do doby, kdy naše odborová kolegyně - po nepříjemném zjištění - oslovila s žádostí o právní pomoc zaměstnance našeho metodického pracoviště. V čem byl problém? Vzájemný vztah nezůstal bez následků. Nejenže naše odborová kolegyně byla těhotná, ale navíc se u ní projevila pohlavní choroba. Až dosud je to jen pikantní


A někdy řešíme i takové problémy členů, které jsou poněkud zábavné (viz připojený článek s názvem I to se může stát). Poněkud zásadnější změna nastala ve způsobu scházení se volebních obvodů. Již podruhé (poprvé za účasti předsedy OS KOVO v dubnu) se sešla dne 18. 6. společná porada zástupců ZO a z reakcí jednotlivých účastníků mám pocit, že tento způsob výměny informací je pro zástupce ZO výhodnější. No a v posledním období jsme stejně jako ostatní metodická pracoviště, pražští kolegové, někteří předsedové základních organizací intenzivně žili zabezpečením účasti našich odborářů na demonstraci dne 23. 6. na Václavském náměstí. Všichni už dnes víme, jak jsme byli úspěšní, jakou účast a ohlas demonstrace měla a zda nás nečeká příprava na další protesty. Všem nám přeji hezké léto a zasloužený odpočinek. JUDr. ZDENĚK PAZDERA, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Olomouc

Zadáno pro metodická pracoviště OS KOVO popis nezáviděníhodné situace, nyní však přichází na řadu rovina pracovněprávní. Naše odborová kolegyně původně chtěla celou situaci řešit jako pracovněprávní problém - a to současně jako pracovní úraz (těhotenství) a nemoc z povolání (výše blíže nespecifikovaná pohlavní choroba). Zaměstnanci našeho metodického pracoviště museli dlouho člence našeho odborového svazu vysvětlovat, že pokud by vzniklá situace měla být posuzována jako pracovní úraz či nemoc z povolání, musela by mít sjednán jiný druh práce než obráběčka kovů a pracovat u zaměstnavatele s jinou OKEČ. Právní zastoupení z úrovně OS KOVO i jiný způsob řešení na pracovněprávní úrovni jsme tedy nakonec kolegyni vymluvili (přesto si však náš názor ověřila formou konzultace u právníka Regionální rady ČMKOS v Olomouci). I přes tuto skutečnost však mám za to, že jsme naší kolegyni právní pomoc poskytli, a uchránili ji tak i od jiných nechtěných a nežádoucích následků. I o tom je práce metodických pracovišť. Jak vše nakonec s naší kolegyní a jejím mistrem dopadlo, to už nevím. Ale v duchu úvodu tohoto článku budu věřit, že žijí a budou žít šťastně až do smrti. JUDr. ZDENĚK PAZDERA, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Olomouc

ZDRAVÝ DO PRÁCE… (Dokončení ze str. 1) moci i aktivní role odborů v oblasti BOZP,“ zdůraznil na semináři J. Souček a dodal, že „zdraví je největší lidskou devízou a naši členové si to zaslouží“. Při příležitosti konání semináře proběhla tamtéž také expozice osobních ochranných pracovních pomůcek a vzdělávacích publikací firem Řempo Holoubek a Rožnovský vzdělávací servis. (ben)

USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA OS KOVO Z 13. 6. 2007 Předsednictvo OS KOVO se konalo v Jihlavě jako jednodenní před zasedáním Rady OS KOVO. Jednání předsednictva bylo zaměřeno na přípravu Rady OS KOVO. Druhým nosným tématem byla příprava OS KOVO na demonstraci dne 23. 6. 2007. Protože o materiálech a závěrech, které projednala Rada OS KOVO, informuji na jiném místě, zde se zmíním jen o materiálech a závěrech, které projednávalo pouze Předsednictvo OS KOVO. ● V úvodu jednání předsednictvo projednalo aktuální informace. V první řadě vyslovilo poděkování všem zástupcům ZO OS KOVO, kteří se zúčastnili celostátní porady zástupců základních organizací dne 19. 5. 2007. V této souvislosti vyslechlo informaci o přípravě demonstrace a situaci v OS KOVO. (Podrobněji se touto částí budeme zabývat v informaci z Rady OS KOVO.) ● Předsednictvo bylo v aktuálních informacích dále seznámeno se závěry tripartity ze dne 31. 5. 2007. Jednalo se zejména o: zásady pro úhradu nákladů vzniklých odborovým orgánům výkonem kontrolní činnosti nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů podle § 322 zákoníku práce; základní principy reformy zdravotnictví; zákon o zdravotních službách; aktuální problémy realizace zákona o sociálních službách. ● Předsednictvo vyslechlo informaci organizaci a průběhu 1. máje v Brně a o podílu OS KOVO. Podrobně se zabývalo protestními akcemi ve Škodě Auto Mladá Boleslav a Etě Hlinsko. Vyslovilo poděkování členům uvedených ZO OS KOVO a všem základním organizacím a jednotlivcům, kteří jim zaslali, či jinak vyslovili podporu. ● V dalším programu předsednictvo projednalo návrhy kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS) na rok 2008 dle jednotlivých zaměstnavatelských subjektů. Schválilo konečné znění návrhu KSVS pro ALV, OSHŽ, ElA, SvS, které tvoří vstupní návrhy pro ko-

lektivní vyjednávání roku 2008. Současně uložilo předložit příslušným zaměstnavatelům schválené návrhy KSVS a dodatků KSVS pro rok 2008 a při této příležitosti projednat termínový kalendář kolektivního vyjednávání. ● Předsednictvo vzalo na vědomí vyhodnocení kampaně na podporu kolektivního vyjednávání podnikových kolektivních smluv (PKS) na rok 2007. Projednalo a odsouhlasilo návrh na likvidaci ZO OS KOVO TG SSC Klášterec nad Ohří z důvodu neplnění ustanovení § 26 odst. (2.1) Stanov OS KOVO - odvod podílu 25 % z členských příspěvků a pro neúčast na akcích organizovaných v roce 2007. ● Předsednictvo se zabývalo žádostí o registraci nové ZO OS KOVO při Futaba Czech Havlíčkův Brod. Vzhledem k tomu, že u tohoto zaměstnavatele již pracuje jedna ZO OS KOVO, uložilo výkonnému vedení prověřit situaci a podat informaci na příštím zasedání Předsednictva OS KOVO. ● Předsednictvo projednalo dopis zástupce volebního obvodu č. 4327 J. Míčka a zástupce volebního obvodu č. 4329 S. Chmelíka ve věci „nesouhlas s rozhodnutím Rady KS OS KOVO MSK“. Vzalo na vědomí rozhodnutí KS o nominování Aleny Sobolové za odstoupivšího K. Macuru do poradního sboru Úřadu práce Ostrava a konstatovalo, že nominace provedená radou KS proběhla v souladu s dokumenty OS KOVO, a tudíž předsednictvo neshledalo žádný důvod pro jakoukoliv změnu tohoto postupu. Příští zasedání Předsednictva OS KOVO se bude konat dne 29. srpna 2007 v Praze. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

ZLÍNŠTÍ SE ŠKOLILI V BOZP V rámci kampaně BOZP uspořádalo Metodické pracoviště OS KOVO ve Zlíně dvoudenní seminář k problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na rekreačním středisku Jelenovská. Program semináře byl zaměřený na seznámení s novými předpisy v oblasti BOZP, na výklad ustanovení nového zákoníku práce týkající se BOZP, problematiku a postupy v kontrolách BOZP u zaměstnavatelů. Semináře se zúčastnilo 38 funkcionářů základních organizací z krajského sdružení OS KOVO Zlínského kraje, především pak inspektoři BOZP. Lektorsky působili Ing. Zdeněk Juránek, inspektor z Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj, a František Kuchař, specialista BOZP z metodického pracoviště Brno. Seminář přispěl k dalšímu prohloubení znalostí i zvýšení kvalifikace uvedených funkcionářů. MILAN BLAŽEK, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Zlín

USNESENÍ Z RADY OS KOVO ZE 14. 6. 2007 Rada Odborového svazu KOVO se sešla na svém 7. zasedání 14. června 2007 v Domě kultury v Jihlavě. Jako host se jednání rady zúčastnil místopředseda ČMKOS Zdeněk Málek. ● Rada se v rámci aktuálních informací mimo jiné zabývala i situací okolo demonstrace dne 23. 6. 2007. Obsah jednání k reformě veřejných financí podklady, informace, stanoviska - vše je k dispozici na internetu OS KOVO; Rada OS KOVO konstatovala, že kováci musí opět dokázat svou obrovskou sílu a svou účastí zajistit dostatečnou podporu oprávněných požadavků ČMKOS! Vyzvala členy OS KOVO k účasti na demonstraci dne 23. 6. 2007 proti připravované reformě veřejných financí. ● V dalším jednání rada vzala na vědomí analýzu mezd na základě výkazu o mzdách v OS KOVO za rok 2006. ● Poprvé od IV. sjezdu se v souladu se Stanovami OS KOVO Rada OS KOVO zabývala zprávami o činnosti jednotlivých krajských sdružení (KS) OS KOVO předkládanými dle § 18 bod (7.4) písm. a) Stanov OS KOVO a vzala jednotlivé zprávy na vědomí. ● Podrobně rada projednala vyhodnocení výkazu ZO OS KOVO za rok 2006 a konstatovala, že pokles členské základny je druhý nejnižší od roku 1993. Za potěšitelné považuje trvalý nárůst mladých členů, a to jak v absolutních počtech, tak i v procentním vyjádření dle § 12 odst. 2 Stanov OS KOVO. Podrobné grafy jsou k dispozici všem členům Rady OS KOVO na intranetu OS KOVO. ● Při projednávání zprávy o hospodaření OS KOVO za rok 2006 rada konstatovala, že rok 2006 opět skončil kladným hospodářským výsledkem. Kromě snížení nákladů o více než 6 % mělo na této skutečnosti podíl i dobré hospodaření s prostředky OS KOVO. Rada odsouhlasila zúčtování hospodářského výsledku za rok 2006 se záložním fondem v souladu s článkem 11 platného Finančního řádu. ● Ve všeobecné diskusi se Rada OS KOVO zabývala zápisem do rejstříku organizačních jednotek OS KOVO; výmazem zrušených ZO OS KOVO z rejstříku organizačních jednotek OS KOVO; informační zprávou o stavu legislativy BOZP; rámcovým plánem práce na 2. pololetí roku 2007; přehledem odvodu členských příspěvků ZO OS KOVO za rok 2006 podle krajských sdružení. U posledně jmenovaného materiálu lze konstatovat, že nový způsob sledování a vyhodnocování odvodu členských příspěvků nese své ovoce. Příští zasedání Rady OS KOVO se bude konat v říjnu 2007. JAROMÍR ENDLICHER, mítopředseda OS KOVO

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

247k 22.6.2007 9:24 Stránka 2


NĚCO MÁLO Z OLOMOUCKA Co přineslo jaro letošního roku v regionu Olomouckého kraje v odborové práci a ve vztahu k základním organizacím a jejich členům? Čím žilo a žije Metodické pracoviště OS KOVO v Olomouci? Největší starosti pracovišti způsobilo skončení pracovního poměru právničky (přijaté loni v prosinci) k poslednímu březnu tohoto roku. I když jsme se snažili zabezpečit poskytování právních služeb tak, aby se absence specialistky-právničky neprojevila na péči o základní organizace a jejich členy, k určitému omezení poskytovaných služeb určitě došlo (zejména u případů, kdy ZO doporučila právní zastoupení před soudem a podání žalobního návrhu). Od 1. července bude místo obsazeno a „ztrátu“ brzy doženeme. Pokud jde o řešené problémy, asi nejvíce si

z funkcionářů v regionu „užil“ Josef Voráč se zaměstnavatelem (dříve NH Zábřeh, nyní Slovácké strojírny Uherský Brod) při vyjednávání kolektivní smlouvy. Po mnoha jednáních a pomoci jak ze strany našeho metodického pracoviště, tak i pražských kolegů a po úvaze o řízení před zprostředkovatelem nakonec k uzavření kolektivní smlouvy došlo, spolupráce se zaměstnavatelem však nebude jednoduchá. Dalšími podstatnými řešenými problémy byly vztahy mezi společností MORA Aerospace Mariánské Údolí a odborovou organizací při řešení přístupu zástupců zaměstnanců na pracoviště, na žádost základních organizací připomínkování pracovních řádů společnosti Minerva AMF REECE Přerov a DT Mostárna Prostějov atd.

I TO SE MŮŽE STÁT Za devatero velkými horami, osmi menšími pohořími, sedmi většími kopci a mnoha menšími kopečky, za devatero hlubokými a línými řekami, osmi stříbřitými jezery, sedmi bahnitými rybníky a snad tisíci bystrými potůčky se v lůně romantické přírody žírné Hané nachází Metodické pracoviště Odborového svazu KOVO v Olomouci. Jeho zaměstnanci se vyznačují dobrým a velkým srdcem, a proto dělají tu práci, která je jim blízká. Denně řeší problémy jak odborových organizací, tak jejich jednotlivých členů. Někdy poradí telefonem, jindy vysvětlí problém osobně v kancelářích pracoviště, na požádání přijedou řešit práva a povinnosti členů Odborového svazu KOVO přímo do místa působení odborové organizace, sepisují různá vysvětlení, vyjádření, stanoviska ke všem otázkám a sporným situacím, jež jsou z úrovně základních organizací a jejich členů zaměstnancům metodického pracoviště OS KOVO předkládány. Ne vždy však snaha o řešení jednotlivého problému skončí pro toho, komu radíme, jednoduše - tj. dohodou se zaměstnavatelem o uznání oprávněných požadavků zaměstnanců a jejich uspokojením. V takových případech řešíme situaci v zásadě dvojím způsobem. Buď dospějeme k přesvědčení, že požadavky zaměstnance (člena OS KOVO) jsou oprávněné a v těchto případech po dohodě s odborovou organizací metodické pracoviště v souladu s Řádem právní pomoci OS KOVO poskytne jako ten, kdo jedná jménem Odborového svazu KOVO při poskytování právního zastoupení jménem klienta, kvalifikovanou právní pomoc i formou zastoupení při jednání před soudem. Jiná je situace v případě, pokud se člen OS KOVO domáhá pouze domnělých práv. V tu chvíli zaměstnanci metodického pracoviště OS KOVO musí velice citlivým, ale přesto přesvědčivým až důrazným způsobem členovi Odborového svazu KOVO vysvětlit, že domnělý nárok je nevymahatelný a případné trvání na jeho vymáhání vůči zaměstnavateli nemá z hlediska stávající právní úpravy konkrétní situace šanci na úspěšné řešení ve prospěch člena OS KOVO. A protože za stejně důležitou považuji veškerou práci zaměstnanců metodického pracoviště bez ohledu na to, kolik času v jednotlivém případě bylo členovi Odborového svazu KOVO věnováno a zda zrovna ten který případ skončil či neskončil před soudem, v duchu 2

úvodu tohoto článku zavzpomínám na případ poskytnutí konzultace nejmenované člence nejmenovaného zaměstnavatele v případě, kdy jsme naší odborové kolegyni případný soudní spor rozmluvili, a snad jí tak uchránili nejen od zřejmě neúspěšného vystoupení před soudní stolicí, před zbytečným hrazením nákladů soudního řízení zaměstnavateli a patrně i před ostudou.

Příběh atraktivní obráběčky kovů Jak to vše bylo? Naše kolegyně byla (a snad i dosud je) žena atraktivní, střední věk napovídá, že o životě leccos ví, a tak byla na svém pracovišti s převahou kolegů mužského pohlaví středem nejen obdivu, ale i více či méně projevovaného zájmu o sblížení nejen na duchovní úrovni. Náš zákoník práce řádně nedefinuje termín harašení a v kolektivu převážně mužském se s nějakým tím lechtivějším slovíčkem snad i počítalo. Naše odborová kolegyně statečně všem jemnějším či vulgárnějším narážkám odolávala, nápadníky se smíchem odmítala, to vše až do doby, kdy na pracoviště nastoupil nový mistr. Rozvedený čtyřicátník, černé vlasy a knír, za který by se nemusel stydět maďarský dragoun, v očích blesky. Ke cti obou hlavních účastníků je třeba napsat, že k tomu, k čemu mělo dojít, došlo v přestávce na jídlo a oddech v kanceláři mistra a nedošlo tedy zřejmě k porušení pracovní kázně. Oba v tuto dobu již hlavní účastníci našeho příběhu si celou situaci několikrát se vzájemným souhlasem zopakovali a vše probíhalo spokojeně až do doby, kdy naše odborová kolegyně - po nepříjemném zjištění - oslovila s žádostí o právní pomoc zaměstnance našeho metodického pracoviště. V čem byl problém? Vzájemný vztah nezůstal bez následků. Nejenže naše odborová kolegyně byla těhotná, ale navíc se u ní projevila pohlavní choroba. Až dosud je to jen pikantní


A někdy řešíme i takové problémy členů, které jsou poněkud zábavné (viz připojený článek s názvem I to se může stát). Poněkud zásadnější změna nastala ve způsobu scházení se volebních obvodů. Již podruhé (poprvé za účasti předsedy OS KOVO v dubnu) se sešla dne 18. 6. společná porada zástupců ZO a z reakcí jednotlivých účastníků mám pocit, že tento způsob výměny informací je pro zástupce ZO výhodnější. No a v posledním období jsme stejně jako ostatní metodická pracoviště, pražští kolegové, někteří předsedové základních organizací intenzivně žili zabezpečením účasti našich odborářů na demonstraci dne 23. 6. na Václavském náměstí. Všichni už dnes víme, jak jsme byli úspěšní, jakou účast a ohlas demonstrace měla a zda nás nečeká příprava na další protesty. Všem nám přeji hezké léto a zasloužený odpočinek. JUDr. ZDENĚK PAZDERA, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Olomouc

Zadáno pro metodická pracoviště OS KOVO popis nezáviděníhodné situace, nyní však přichází na řadu rovina pracovněprávní. Naše odborová kolegyně původně chtěla celou situaci řešit jako pracovněprávní problém - a to současně jako pracovní úraz (těhotenství) a nemoc z povolání (výše blíže nespecifikovaná pohlavní choroba). Zaměstnanci našeho metodického pracoviště museli dlouho člence našeho odborového svazu vysvětlovat, že pokud by vzniklá situace měla být posuzována jako pracovní úraz či nemoc z povolání, musela by mít sjednán jiný druh práce než obráběčka kovů a pracovat u zaměstnavatele s jinou OKEČ. Právní zastoupení z úrovně OS KOVO i jiný způsob řešení na pracovněprávní úrovni jsme tedy nakonec kolegyni vymluvili (přesto si však náš názor ověřila formou konzultace u právníka Regionální rady ČMKOS v Olomouci). I přes tuto skutečnost však mám za to, že jsme naší kolegyni právní pomoc poskytli, a uchránili ji tak i od jiných nechtěných a nežádoucích následků. I o tom je práce metodických pracovišť. Jak vše nakonec s naší kolegyní a jejím mistrem dopadlo, to už nevím. Ale v duchu úvodu tohoto článku budu věřit, že žijí a budou žít šťastně až do smrti. JUDr. ZDENĚK PAZDERA, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Olomouc

ZDRAVÝ DO PRÁCE… (Dokončení ze str. 1) moci i aktivní role odborů v oblasti BOZP,“ zdůraznil na semináři J. Souček a dodal, že „zdraví je největší lidskou devízou a naši členové si to zaslouží“. Při příležitosti konání semináře proběhla tamtéž také expozice osobních ochranných pracovních pomůcek a vzdělávacích publikací firem Řempo Holoubek a Rožnovský vzdělávací servis. (ben)

USNESENÍ PŘEDSEDNICTVA OS KOVO Z 13. 6. 2007 Předsednictvo OS KOVO se konalo v Jihlavě jako jednodenní před zasedáním Rady OS KOVO. Jednání předsednictva bylo zaměřeno na přípravu Rady OS KOVO. Druhým nosným tématem byla příprava OS KOVO na demonstraci dne 23. 6. 2007. Protože o materiálech a závěrech, které projednala Rada OS KOVO, informuji na jiném místě, zde se zmíním jen o materiálech a závěrech, které projednávalo pouze Předsednictvo OS KOVO. ● V úvodu jednání předsednictvo projednalo aktuální informace. V první řadě vyslovilo poděkování všem zástupcům ZO OS KOVO, kteří se zúčastnili celostátní porady zástupců základních organizací dne 19. 5. 2007. V této souvislosti vyslechlo informaci o přípravě demonstrace a situaci v OS KOVO. (Podrobněji se touto částí budeme zabývat v informaci z Rady OS KOVO.) ● Předsednictvo bylo v aktuálních informacích dále seznámeno se závěry tripartity ze dne 31. 5. 2007. Jednalo se zejména o: zásady pro úhradu nákladů vzniklých odborovým orgánům výkonem kontrolní činnosti nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci u jednotlivých zaměstnavatelů podle § 322 zákoníku práce; základní principy reformy zdravotnictví; zákon o zdravotních službách; aktuální problémy realizace zákona o sociálních službách. ● Předsednictvo vyslechlo informaci organizaci a průběhu 1. máje v Brně a o podílu OS KOVO. Podrobně se zabývalo protestními akcemi ve Škodě Auto Mladá Boleslav a Etě Hlinsko. Vyslovilo poděkování členům uvedených ZO OS KOVO a všem základním organizacím a jednotlivcům, kteří jim zaslali, či jinak vyslovili podporu. ● V dalším programu předsednictvo projednalo návrhy kolektivních smluv vyššího stupně (KSVS) na rok 2008 dle jednotlivých zaměstnavatelských subjektů. Schválilo konečné znění návrhu KSVS pro ALV, OSHŽ, ElA, SvS, které tvoří vstupní návrhy pro ko-

lektivní vyjednávání roku 2008. Současně uložilo předložit příslušným zaměstnavatelům schválené návrhy KSVS a dodatků KSVS pro rok 2008 a při této příležitosti projednat termínový kalendář kolektivního vyjednávání. ● Předsednictvo vzalo na vědomí vyhodnocení kampaně na podporu kolektivního vyjednávání podnikových kolektivních smluv (PKS) na rok 2007. Projednalo a odsouhlasilo návrh na likvidaci ZO OS KOVO TG SSC Klášterec nad Ohří z důvodu neplnění ustanovení § 26 odst. (2.1) Stanov OS KOVO - odvod podílu 25 % z členských příspěvků a pro neúčast na akcích organizovaných v roce 2007. ● Předsednictvo se zabývalo žádostí o registraci nové ZO OS KOVO při Futaba Czech Havlíčkův Brod. Vzhledem k tomu, že u tohoto zaměstnavatele již pracuje jedna ZO OS KOVO, uložilo výkonnému vedení prověřit situaci a podat informaci na příštím zasedání Předsednictva OS KOVO. ● Předsednictvo projednalo dopis zástupce volebního obvodu č. 4327 J. Míčka a zástupce volebního obvodu č. 4329 S. Chmelíka ve věci „nesouhlas s rozhodnutím Rady KS OS KOVO MSK“. Vzalo na vědomí rozhodnutí KS o nominování Aleny Sobolové za odstoupivšího K. Macuru do poradního sboru Úřadu práce Ostrava a konstatovalo, že nominace provedená radou KS proběhla v souladu s dokumenty OS KOVO, a tudíž předsednictvo neshledalo žádný důvod pro jakoukoliv změnu tohoto postupu. Příští zasedání Předsednictva OS KOVO se bude konat dne 29. srpna 2007 v Praze. JAROMÍR ENDLICHER, místopředseda OS KOVO

ZLÍNŠTÍ SE ŠKOLILI V BOZP V rámci kampaně BOZP uspořádalo Metodické pracoviště OS KOVO ve Zlíně dvoudenní seminář k problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na rekreačním středisku Jelenovská. Program semináře byl zaměřený na seznámení s novými předpisy v oblasti BOZP, na výklad ustanovení nového zákoníku práce týkající se BOZP, problematiku a postupy v kontrolách BOZP u zaměstnavatelů. Semináře se zúčastnilo 38 funkcionářů základních organizací z krajského sdružení OS KOVO Zlínského kraje, především pak inspektoři BOZP. Lektorsky působili Ing. Zdeněk Juránek, inspektor z Oblastního inspektorátu práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj, a František Kuchař, specialista BOZP z metodického pracoviště Brno. Seminář přispěl k dalšímu prohloubení znalostí i zvýšení kvalifikace uvedených funkcionářů. MILAN BLAŽEK, vedoucí Metodického pracoviště OS KOVO Zlín

USNESENÍ Z RADY OS KOVO ZE 14. 6. 2007 Rada Odborového svazu KOVO se sešla na svém 7. zasedání 14. června 2007 v Domě kultury v Jihlavě. Jako host se jednání rady zúčastnil místopředseda ČMKOS Zdeněk Málek. ● Rada se v rámci aktuálních informací mimo jiné zabývala i situací okolo demonstrace dne 23. 6. 2007. Obsah jednání k reformě veřejných financí podklady, informace, stanoviska - vše je k dispozici na internetu OS KOVO; Rada OS KOVO konstatovala, že kováci musí opět dokázat svou obrovskou sílu a svou účastí zajistit dostatečnou podporu oprávněných požadavků ČMKOS! Vyzvala členy OS KOVO k účasti na demonstraci dne 23. 6. 2007 proti připravované reformě veřejných financí. ● V dalším jednání rada vzala na vědomí analýzu mezd na základě výkazu o mzdách v OS KOVO za rok 2006. ● Poprvé od IV. sjezdu se v souladu se Stanovami OS KOVO Rada OS KOVO zabývala zprávami o činnosti jednotlivých krajských sdružení (KS) OS KOVO předkládanými dle § 18 bod (7.4) písm. a) Stanov OS KOVO a vzala jednotlivé zprávy na vědomí. ● Podrobně rada projednala vyhodnocení výkazu ZO OS KOVO za rok 2006 a konstatovala, že pokles členské základny je druhý nejnižší od roku 1993. Za potěšitelné považuje trvalý nárůst mladých členů, a to jak v absolutních počtech, tak i v procentním vyjádření dle § 12 odst. 2 Stanov OS KOVO. Podrobné grafy jsou k dispozici všem členům Rady OS KOVO na intranetu OS KOVO. ● Při projednávání zprávy o hospodaření OS KOVO za rok 2006 rada konstatovala, že rok 2006 opět skončil kladným hospodářským výsledkem. Kromě snížení nákladů o více než 6 % mělo na této skutečnosti podíl i dobré hospodaření s prostředky OS KOVO. Rada odsouhlasila zúčtování hospodářského výsledku za rok 2006 se záložním fondem v souladu s článkem 11 platného Finančního řádu. ● Ve všeobecné diskusi se Rada OS KOVO zabývala zápisem do rejstříku organizačních jednotek OS KOVO; výmazem zrušených ZO OS KOVO z rejstříku organizačních jednotek OS KOVO; informační zprávou o stavu legislativy BOZP; rámcovým plánem práce na 2. pololetí roku 2007; přehledem odvodu členských příspěvků ZO OS KOVO za rok 2006 podle krajských sdružení. U posledně jmenovaného materiálu lze konstatovat, že nový způsob sledování a vyhodnocování odvodu členských příspěvků nese své ovoce. Příští zasedání Rady OS KOVO se bude konat v říjnu 2007. JAROMÍR ENDLICHER, mítopředseda OS KOVO

KOVÁK

• Vydává OS KOVO • IČO: 49276832 • Uzávěrka vždy ve čtvrtek v 11 hodin • http//www.oskovo.cz • Redakce: šéfredaktor Mgr. Martin Beneš, redaktorka PhDr. Jana Benešová, tajemnice Miloslava Nováková. • Adresa redakce a vydavatele: nám. W. Churchilla 2, 113 59 Praha 3 • Telefon: 234462344 • Fax: 222717666, email: [email protected] • Redakční rada: J. Švec - předseda, tel.: 387016255, O. Beneda, J. Cvrček, J. Sůva, JUDr. V. Štich, Mgr. P. Taraba, J. Voráč • Vydavatelský servis: Jan Kratochvíl • Objednávky vyřizuje redakce • Redakcí nevyžádané rukopisy, fotografie a kresby se nevracejí • Za obsah inzerce redakce nezodpovídá • Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s. p., odštěpný závod Praha, č.j. nov. 6094/96 ze dne 20. 8. 1996 • ISNN - 0332-9270 • MK ČR E 4605

3

247k 22.6.2007 9:23 Stránka 8


JAK SE DAŘÍ „VOLEBNÍM“ DVOJČATŮM?

bička jí zvala do náruče a vynesla do schodů a zase postavila na zem. Když vtom Terezka také spustila neuvěřitelný řev jako předtím venku její sestřička. Ale bylo to z jiného důvodu. Babička ji totiž postavila do kbelíku s polozmrzlou vodou od stírání podlahy, který jsem zapomněla vylít. Naštěstí v té vodě stála jen jednou nohou. Rychle jsme ji svlíkli a za chvíli bylo po pláči. Zato babička mi skoro plakala ještě v půl desáté večer do telefonu s tím, že má výčitky, co to holčičce provedla.

„K volbám s celou rodinou!“ S tímto popiskem otiskl loňský Kovák č. 18 - v souvislosti s volbami do poslanecké sněmovny - na titulní straně ilustrační snímek sympatické mladé rodiny s „hlasujícími“ dětmi. Velké fotce dominovala roztomilá dvojčátka Anička a Terezka, tehdy jim bylo necelých dvanáct měsíců. Redakci po roce zajímalo, jak se těmto dnes již téměř dvouletým holčičkám daří, tím spíš, že jejich maminka - paní Romana Kubrová - je zaměstnankyní OS KOVO v Praze. Pořídili jsme proto nový snímek, tentokrát místo tatínka pózuje dědeček dětí - Jan Borýsek, předseda ZO OS KOVO Aero Vodochody. V této rodinné sestavě přišli pozdravit zaměstnance svazu. Z fotografie je zřejmé, že dvojčata - povolební politice navzdory - dobře prospívají, jsou zdravá a hravá a rostou do krásy. A hlavně je s nimi spousta legrace, což šťastná maminka ilustrovala mnohými Jak děti komunikují s okolím historkami, z nichž jsme pro čtenáře tři vybrali. R. Kubrová vypráví: bec nechtělo. Zkrátka řvala jako tur. Terezka si vesele poskakovala ke dveřím. Ba-

Jak učíme děti odvaze Byli jsme na návštěvě u mých rodičů. Moje maminka si umyla hlavu a já se chystala ji trochu naondulovat. Děti dostali na starost tatínek s dědečkem. Dědeček snášel vnoučátkům modré z nebe a také odběhl pro něco dobrého do špajzu, děti samozřejmě za ním. Asi po deseti minutách začali naši mužští divně pobíhat po místnostech. Na otázku, co dělají, nevrle odpověděli, že hledají Terezku. Našli jsme ji. Byla zavřená ve špajzu v naprosté tmě, ale přesto spokojená, s rohlíkem v ruce stála na jednom místě a ani nedutala, dědeček ji tam zapomněl.

Také děti otužujeme Stalo se to v zimě. Byli jsme s dětmi venku, a jelikož se začínalo šeřit a nám už umrzaly uši, rozhodli jsme se, že půjdeme domů. Aničce se vůbec, ale vů-

Anička a Terezka tentokrát s balónky OS KOVO

KRÁLOVOPOLSKÁ NABRALA DECH (Dokončení ze str. 1)

Rozehnaná mračna V druhé polovině 90. let se nad firmou stahovala mračna. Po první neúspěšné privatizaci hrozilo nebezpečí konkursu. „Konkurs byl směřován na mateřskou společnost, většina výrobních dělníků byla v té době zaměstnána u dceřiné výrobní společnosti, kde situace nebyla tak dramatická, jak to navenek vypadalo. Myslím, že manažerským způsobem byla tato situace zvládnuta dobře, konkurs se podařilo odvrátit a firma se ozdravila,“ hodnotí situaci personální šéf. Odborový předák Hanák vidí věc z jiného úhlu. „Je zcela evidentní, že firma nezanikla zejména díky velké iniciativě odborů. Konkurs se podařilo zrušit již v odvolacím řízení u Vrchního soudu v Olomouci, jednalo se o společnou iniciativu odborů a zaměstnanců společnosti za spoluúčasti tehdejšího ministra Škromacha a dalších představitelů ČSSD. Poukazovali jsme na zmanipulování konkursu a po jeho zrušení se podařilo dosáhnout soudního vyrovnání. Mám zato, že v pozadí konkursu byl zájem o pozemky firmy,“ vysvětluje svůj názor B. Hanák.

Tím správným směrem Prodejem státního podílu před třemi lety byla nastartována nová etapa v historii firmy Královopolská. „Změna vlastníka se projevila velmi pozitivně. Vše ukazuje, že noví majitelé chtějí firmu rozvíjet tím správným strojírenským směrem,“ říká J. Verner. Investuje se do výrobního zařízení a probíhá od4

straňování starých ekologických zátěží. „Získali jsme prostředky z evropských strukturálních fondů na projekt ve výši šesti miliónů na zvýšení konkurenceschopnosti firmy,“ podotýká vedoucí Verner. Hospodářské výsledky firmy mají vzestupnou tendenci, zisk vzrostl z 25 miliónů v roce 2005 na loňských 50 miliónů Kč. Po letech stagnace rostou i mzdy, ale mají daleko k republikovému průměru.

Mzdy pokulhávají „Mzdová oblast - na rozdíl od ostatních zajištění, které zaručuje kolektivní smlouva, je slabší,“ vyjadřuje svůj názor předseda Hanák. „Průměr se v Královopolské pohybuje v dělnických profesích kolem 14 000 Kč, v technických činí 18 300 Kč a navýšení se těžko prosazuje. Daří se sice zabránit poklesu reálné mzdy, ale vzhledem k průměrným mzdám je to slabé. Někteří zaměstnanci odcházejí, a to je škoda, protože u odborných profesí je obtížné sehnat náhradu,“ posteskne si B. Hanák. „Co se týče získání nových pracovníků a udržení stávajících, to je problém - řekl bych - celorepublikový,“ připouští vedoucí Verner. „Máme kmenové zaměstnance, na kterých stojí výroba, ale využíváme také služeb agentur. Je zde totiž kusová výroba a dochází ke kapacitním výkyvům, takže je třeba vykrýt disproporce,“ vysvětluje. Průměrný nárůst mezd v roce 2006 činil oproti roku předešlému 4,7 procenta.

Zajímavé výhody „Přestože firma sociální fond netvoří, tak kolektivní smlouva poskytuje zajímavé vý-

Byla sobota dopoledne. Manžel pracoval a já byla s dětmi doma. Jen jsem na chviličku odběhla z obývacího pokoje do koupelny. Když jsem se vrátila, děti stály na okně a mávaly na pána, který bydlí v naší ulici. On stál za naším plotem a také jim vřele mával. Zděšeně jsem k nim přiběhla a hlavou mi proběhlo: Sakra, už se dostanou i na okno. Zdvořile jsem na pána pokývala hlavou a kárajíc děti za to, co udělaly, jsem je sundala z okna a zatáhla záclonu. Pán ale neodešel, naopak začal ještě víc mávat a k tomu poskakovat. Později jsem pochopila proč. Šel totiž za mým manželem něco si vypůjčit, no a tak stál za plotem, mával na holky a zvonil na zvonek, bohužel nám zvonek nezvonil, ale to nevěděl ani on, ani já. Dovedete si představit, co si o mě musel myslet, když jsem zatahovala tu záclonu? Připravila JANA BENEŠOVÁ

hody pro pracovníky,“ upozorňuje J. Verner a jako příklad uvádí penzijní a životní připojištění, odměny při jubileích, příspěvek na obědy. „Když jsme spočítali náklady v této oblasti, které jsou nad rámec zákoníku práce, přiblížili jsme se k částce 10 miliónů Kč. Čili fond se sice netvoří, ale zaměstnanci zkrátka nepřijdou,“ tvrdí. Odborová organizace má 384 členů. „Každoročně se daří získat několik nových zájemců,“ konstatuje předseda B. Hanák, „věkové složení firmy je však vyšší, a tak odchody do důchodu způsobují, že počet našich členů zůstává stabilizovaný,“ objasňuje. Pro své členy přispívají odbory na dětskou rekreaci, pořádají poznávací zájezdy, poskytují lístky do bazénu. „Akce se dotují z 50 procent, 1000 Kč přispíváme na lázeňský poukaz, stejná částka se poskytuje při odchodu do důchodu,“ doplňuje hospodářka základní organizace Ludmila Smutná, „také zajišťujeme svým členům lístky do městského divadla v Brně za poloviční cenu.“

Časopis není popelkou V Královopolské nezapomínají na důležitost informovanosti pracovníků. „Společnost vydává na vlastní náklady firemní čtrnáctideník ,TAK’, o který je velký zájem. V časopise je prostor i pro odbory, na jeho stránkách lze nalézt veškeré informace o naší činnosti, publikuje se výtah ze zasedání závodního výboru. Takže touto formou jsou lidé pravidelně seznamováni s děním ve firmě i v naší organizaci, dovídají se o chystaných akcích a jejich následném hodnocení. V tom se projevuje dobrá spolupráce odborů a vedení společnosti,“ zdůrazňuje na závěr předseda odborové organizace B. Hanák. Text a snímky (trb)

24 TÝDENÍK ODBOROVÉHO SVAZU KOVO, DATUM UZÁVĚRKY: 21. ČERVNA 2007, DATUM VYDÁNÍ: 29. ČERVNA 2007, CENA: 6 KČ

Čtěte v čísle ● Zadáno pro metodická pracovi‰tû OS KOVO - str. 2 ● Usnesení Pfiedsednictva a Rady OS KOVO - str. 3 ● Jak se dafií „volebním“ dvojãatÛm? - str. 4

PŘÍLOHA - STR. I AŽ IV: ● Konta pracovní doby - teorie a skuteãnost (I.) ● Nov˘ zákoník práce v daÀovém reÏimu po 1. 1. 2007 (VI.)

Ten se může těšit. Až nebudou mít důchodci na léky a poplatky u doktora, tak se mu kšefty jen pohrnou…

ZDRAVÝ DO PRÁCE, ZDRAVÝ Z PRÁCE

Královopolská se tradičně orientuje na kusové dodávky strojírenského zařízení pro chemický a petrochemický průmysl

KRÁLOVOPOLSKÁ NABRALA DECH Ozubené kolo se znovu rozjelo

Brněnská Královopolská má více než stoletou tradici. Strojírenskou výrobu v Králově Poli zahájila v roce 1889 firma Lederer-Porgess Königsfelder Maschinenfabrik, jednalo se o produkci železničních vagónů a parních kotlů. Od té doby je ve znaku továrny známé ozubené kolo s nápisem Královopolská.

Na semináři se místopředseda OS KOVO J. Souček rozloučil se specialistou OS KOVO pro BOZP v Plzeňském kraji ing. V. Buryškem, který odchází do důchodu (vpravo)

„Stojaté vody“ v oblasti zdraví a bezpečnosti práce se Odborový svaz KOVO snaží rozhýbat kampaní BOZP, kterou spustil počátkem tohoto roku. Prohlásil to místopředseda OS KOVO Jaroslav Souček na semináři BOZP pořádaném OS KOVO 31. května 2007 v Domě odborových svazů v Praze. „Chceme dostat do povědomí našich členů, že do práce nechodí proto, aby se zranili, zmrzačili nebo dokonce, aby při plnění pracovních povinností zemřeli. Do práce chodí proto, aby si vydělali na život po práci, na rodinu, zábavu, koníčky, cestování. A k tomu má napo-

(Pokračování na str. 2)

Zatím poslední změny rum zákazníků se rozprosbyly odstartovány v čer- tírá od Evropy až po vnu 2004, kdy na základě Dálný východ, perspekrozhodnutí vlády ČR od- tivní jsou ruské trhy. koupila téměř stoprocentní státní podíl v Králo- Čtyři firmy, jedny vopolské, a. s., brněnská odbory V areálu slavné brněnfirma BRASS, s. r. o. A to za kupní cenu 36,6 miliónu ské firmy působí v rámci korun a s přijetím smluv- původního výrobního proBohumír Hanák gramu kromě Jiří Verner ních závazků Královopolské, a. ohledně udržení s., ještě další tři společnosti. Dohrozaměstnanosti, nárůstu ukazatele mady všechny čtyři zaměstnávají přidané hodnoty a omezení pře1022 pracovníků. Nejvíce, celkem vodů nemovitostí. V současnosti se 682, je jich zaměstnáno v Královopolspolečnost, tak jako i dříve (před roské, a. s., následují Královopolská Slékem 1989), orientuje ve svém vývárna, Kovárna a společnost Královorobním programu zejména na kupolská RIA. Tyto firmy byly sové dodávky strojírenského v minulosti jediným státním podnizařízení pro chemický a petrochekem. Dnes mají různé vlastníky a spomický průmysl a patří mezi největší Ludmila Smutná juje je (kromě vzájemných obchodčeské výrobce jeřábů a zdvihací techniky. Rozdíl oproti minulosti je v nižších ních kontaktů) již jen osoba předsedy ZO OS objemech. „Provádíme veškeré činnosti od KOVO Bohumíra Hanáka, který s jednotlivýkresů přes zpracování postupu, výrobu až vými společnostmi vyjednává kolektivní po expedici, u jeřábů i montáž a uvedení do smlouvu. provozu,“ shrnuje aktivity firmy vedoucí per(Pokračování na str. 4) sonálního oddělení Jiří Verner. Široké spekt1

247kA 22.6.2007 9:26 Stránka 6

KOVÁK číslo 24 — 29. června 2007/příloha

Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Nepeněžní příspěvky na přechodné ubytování jsou osvobozeny od daně z příjmu, a nezahrnují se proto do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a pojistné se z nich neodvádí. Peněžní příspěvky jsou zdanitelným příjmem a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - žádná. ● V pojistném - žádná.

21. Příspěvky na bydlení zaměstnanců Daňový režim na straně zaměstnavatele: Zaměstnavatel může náklady vynaložené na příspěvky na bydlení zaměstnance (v rodinném domě, vlastním bytě, družstevním či pronajatém bytě) zahrnout do daňových výdajů pouze v případě, že právo zaměstnance na tento příspěvek vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy - § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. ZDP. Daňový režim na straně zaměstnance: Příspěvek na bydlení, a to v peněžité i nepeněžité formě (kromě nepeněžního příspěvku na přechodné ubytování - viz § 6 odst. 9 písm. k) ZDP), je na straně zaměstnance zdanitelný příjem. Odvody na pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Příspěvek na bydlení není osvobozen od daně z příjmu, a proto se v plném rozsahu zahrne do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z něho pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele - nově může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů také náklady vynaložené na příspěvky na bydlení zaměstnance, pokud právo na toto plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, je stanoveno ve vnitřním předpisem nebo bylo sjednáno v pracovní nebo jiné smlouvě. ● V pojistném - žádná.

Kulturní, rekreační, tělovýchovné potřeby a zájmy 22. Uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků K uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků (dále jen „zařízení k uspokojování potřeb a zájmů zaměstnanců“) může zaměstnavatel využívat: ● vlastní zařízení ● pronajaté zařízení ● nebo cizí zařízení formou nákupu rekreačních poukazů, vstupenek apod. a) Náklady související s provozem vlastního (pronajatého) zařízení k uspokojování potřeb a zájmů zaměstnanců: Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na provoz vlastního (pronajatého) zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců, pokud právo na jejich využívaní vyplývá z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele, lze zahrnout do daňových výdajů - § 24 odst. 2 písm. j) bod. 5 ZDP. b) Nákup rekreačních poukazů, vstupenek apod.: Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na nákup rekreačních poukazů, vstupenek apod. k využívání zařízení, které slouží k uspokojování potřeb a zájmů zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů, pokud právo na plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. d) ZDP - od daně jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kaIV

lendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Komentář: daňový režim na straně zaměstnance závisí na dvou faktorech, které je nutné posuzovat současně, a to na: ● formě plnění, tj. zda bylo plnění zaměstnanci poskytnuto v peněžní nebo nepeněžní formě, ● zdroji financování, tj. zda výdaje na nákup poukazů, vstupenek, náklady na organizování kulturních a sportovních akcí byly zaměstnavatelem zahrnuty do daňových výdajů a nebo byly uhrazeny ze sociálního fondu (FKSP), ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Od daně z příjmu fyzických osob je osvobozen pouze nepeněžní příspěvek na využívání kulturních zařízení, rekreačních a tělovýchovných zařízení hrazený zaměstnavatelem ze sociálního fondu (FKSP), ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V případě rekreace (včetně zájezdů) je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Peněžní příspěvky, a to bez ohledu na zdroj financování, stejně tak i nepeněžní příspěvky poskytnuté na vrub daňových výdajů, jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. V případě provozu vlastního zařízení z nákladů zaměstnavatele je u zaměstnance zdanitelným příjmem cena obvyklá. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté rodinným příslušníkům zaměstnance. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Nepeněžní plnění osvobozená od daně z příjmu se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Peněžní příspěvky jsou zdanitelným příjmem a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele - nově platí, že náklady související s provozem vlastního (pronajatého) zařízení, nákupem poukazů, vstupenek apod., pokud je to nezbytné k zajištění práva zaměstnanců vyplývajícího z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, respektive z pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů. ● V pojistném: - na zdravotní pojištění - žádná; na sociální pojištění nově se nepřihlíží k tomu, zda plnění má či nemá charakter věrnostní-stabilizační odměny, ale přihlíží se jen k tomu, že jde o plnění neosvobozené od daně z příjmů, které plně podléhá pojistnému.

23. Kulturní pořady a sportovní akce pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky Daňový režim na straně zaměstnavatele: Zaměstnavatel může náklady vynaložené na příspěvky na kulturní pořady a sportovní akce zahrnout do daňových výdajů pouze v případě, že práva zaměstnanců na tyto příspěvky vyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy - § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Daňový režim na straně zaměstnance: 6 odst. 9 písm. d ZDP - od daně jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Příspěvky osvobozené od daně z příjmu se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele - nově platí, že náklady na kulturní a sportovní akce, pokud právo na úhradu vyplývá z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů. ● V pojistném - žádná. (Pokračování příště)


KONTA PRACOVNÍ DOBY - TEORIE A SKUTEČNOST (I.) Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO

Konto pracovní doby je nový způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, který je v ČR legalizován od 1. ledna 2007 novým zákoníkem práce. Tato norma upravuje konta pracovní doby pouze v základních parametrech s tím, že podrobnosti je bezesporu nutné dopracovat „na míru“ jednotlivým podnikům. Nicméně se ukazuje, že tak, jak je konto pracovní doby zákoníkem upraveno, není pro zaměstnavatele přitažlivé. Zaměstnavatelé si při jeho prosazování představovali mnohem větší míru flexibility a toto jejich očekávání nebylo naplněno. Jak vyplyne z následujícího textu, rozvržení pracovní doby do konta není ani pro zaměstnance výhodné. Cílem následujícího článku je seznámit čtenáře s právní úpravou kont pracovní doby, upozornit na některá úskalí jejich zavádění a zmínit některé příklady z praxe.

Co upravuje zákoník práce? Zavedení konta pracovní doby (§ 86 odst. 1 ZP) Zákoník práce v první řadě upravuje možnost zavedení tohoto flexibilního pracovního režimu. Konto pracovní doby, tedy včetně jeho zavedení, lze upravit v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. Znamená to, že u zaměstnavatelů, kde působí odborová organizace, má tato při zavádění konta zásadní slovo - buď zavedení konta sjedná v kolektivní smlouvě, nebo kolektivní smlouvou přenese na zaměstnavatele právo zavést tento režim jednostranně prostřednictvím vnitřního předpisu. Ke kontu pracovní doby musí dát souhlas každý zaměstnanec, který má v tomto režimu pracovat. Je to z toho důvodu, že zaměstnanec pracující v kontu nemá, na rozdíl od zaměstnanců pracujících v jiných režimech rozvržení pracovní doby, právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (§ 13 odst. 3 ZP). Zaměstnanec pracující v kontu tedy může odpracovat méně hodin, než činí jeho úvazek, tím si však i méně vydělá.

Vyrovnávací období (§ 86 odst. 3 ZP) Vyrovnávací období je období, po které se pracovní doba nerovnoměrně rozvrhuje a po jehož skončení dojde k vypořádání odpracované doby a práva na mzdu. Je-li konto pracovní doby uplatněno u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace, činí vyrovnávací období maximálně 26 týdnů po sobě jdoucích. Pouze v kolektivní smlouvě - tedy pouze u zaměstnavatelů, kde působí odborová organizace - lze vyrovnávací období prodloužit až na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Písemný rozvrh (§ 84) Zaměstnavatel je povinen vypracovat pro zaměstnance pracující v kontu pracovní doby písemný rozvrh směn a seznámit s ním zaměstnance 1 týden před začátkem období, na které je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (u konta vyrovnávací období), pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. I pro rozvržení pracovní doby v kontu pracovní doby platí ustanovení o maximální délce směny 12 hodin a dále ustanovení o nepřetržitém odpočinku mezi směnami a nepřetržitém odpočinku v týdnu.

Práce přesčas (§ 98 odst. 2 ZP) Zda se jedná o práci přesčas, lze v tomto rozvržení pracovní doby zjistit až po skončení vyrovnávacího období. Prací přesčas v kontu pracovní doby je totiž práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období. Pokud tedy trvá vyrovnávací období 52 týdnů, je prací přesčas při stanovené týdenní pracovní době v rozsahu 40 hodin až práce konaná nad rozsah 52 x 40 = 2080 hodin.

Odměňování (§§ 120 a 121, § 354 odst. 4 ZP) Po dobu uplatnění konta pracovní doby přísluší zaměstnanci mzda ve stálé měsíční výši - stálá mzda. Stálá mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, případně stanovuje vnitřním předpisem. Nepodkročitelnou hranicí pro výši stálé mzdy zaměstnance je 80 % jeho průměrného výdělku, přitom rozhodným obdobím pro výpočet tohoto průměrného výdělku je předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Snahou odborové organizace - pokud by k zavedení tohoto režimu práce přistoupila - by měla být maximalizace výše stálé mzdy. Po skončení vyrovnávacího období provede zaměstnavatel porovnání stálých mezd vyplacených zaměstnanci a práv tohoto zaměstnance na mzdu, která mu za dobu vyrovnávacího období vznikla. V případě, že souhrn práv na mzdu převýšil vyplacenou stálou mzdu, zaměstnavatel zaměstnanci rozdíl doplatí. V opačném případě zaměstnanec zaměstnavateli nic nevrací, neboť je vinou zaměstnavatele, že nerozvrhl zaměstnanci dostatek práce na to, aby si stálou mzdu vydělal.

Překážky v práci (§ 97 odst. 5, §§ 207 a 208 ZP) Překážky na straně zaměstnance (nemoc, návštěva lékaře, doprovod rodinného příslušníka, účast na pohřbu...) se poskytují v rozsahu nezbytně nutné doby, popřípadě v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den. Tedy pokud by strávil zaměstnanec u lékaře například 4 hodiny v den, kdy má směnu rozvrženou na 3 hodiny, poskytla (zaplatila) by se mu překážka v práci v rozsahu 3 hodin. Pokud by se zaměstnanec například zúčastnil pohřbu v den, na který směnu rozvrženu nemá, nejedná se o překážku v práci a žádná náhrada mzdy nepřichází v úvahu. Pokud jde o překážky na straně zaměstnavatele, je třeba rozlišit dva druhy překážek. Při překážce v práci z důvodu prostoje nebo přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy náleží zaměstnanci ze zákona náhrada mzdy minimálně ve výši 80 % (respektive 60 %) průměrného výdělku. Ale při jiné překážce na straně zaměstnavatele (nedostatek zakázek apod.) zaměstnanci pracujícímu v kontu nenáleží - na rozdíl od jiných zaměstnanců, kterým náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku - žádná náhrada mzdy.

Evidence pracovní doby a práva na mzdu (§ 87, § 120 odst. 2, § 96 odst. 2 ZP) Po dobu vyrovnávacího období je zaměstnavatel povinen vést každému zaměstnanci účet pracovní doby a účet mzdy. Na účtu pracovní doby vykazuje zaměstnavatel údaje o stanovené týdenní pracovní době zaměstnance, rozvrhu jeho pracovní doby na jednotlivé dny včetně začátku a konce směny a o době zaměstnancem skutečně odpracované. Každý týden pak vyčísluje rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou pracovní dobou každého zaměstnance. Na účtu mzdy zaměstnavatel vykazuje každý měsíc stálou mzdu zaměstnance a jeho dosaženou mzdu, přičemž za dosaženou mzdu se považuje mzda, na kterou vzniklo zaměstnanci právo podle kolektivní smlouvy, pracovní či jiné smlouvy, vnitřního předpisu nebo mzdového výměru. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci na jeho žádost umožnit nahlédnout do účtu pracovní doby a účtu mzdy a dále pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy, a to na náklad zaměstnavatele. (Pokračování příště) I

247kA 22.6.2007 9:25 Stránka 4


Sociální rubrika

Dostanu jako student nemocenské dávky? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Zaměstnavatel mi řekl, že za mě musí odvádět sociální pojištění, i když ještě studuji. Jakou výhodu bych měl, kdybych o prázdninách onemocněl v době, kdy jsem brigádně zaměstnán, proti tomu, kdybych zaměstnání neměl? Dostal bych například nemocenskou? K. S., České Budějovice Pokud zaměstnavatel přijme do pracovněprávního vztahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, studenta, je student z hlediska pojistného na sociální zabezpečení ve stejné pozici jako kterýkoliv zaměstnanec. Zaměstnavatel je za něj povinen platit pojistné na sociální zabezpečení ve výši 26 % vyměřovacího základu a srážet mu navíc 8 % vyměřovacího základu z jeho příjmu. Obě složky pojistného na sociální zabezpečení pak zaměstnavatel odvádí na účet okresní správy sociálního zabezpečení. Nyní k vašemu dotazu. Nejprve uvedeme, jaké nároky z nemocenského pojištění má student, který nevykonává o prázdninách žádnou výdělečnou činnost. Takový student je nemocensky pojištěn tzv. z důvodu studia, což uvádí § 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocen-

ského pojištění občanům ve zvláštních případech. Z nemocenského pojištění se těmto studentům poskytuje jediná dávka, a to peněžitá pomoc v mateřství (ve výši rodičovského příspěvku náleží od data porodu). A jak je tomu, jestliže je student zaměstnán na brigádě a účasten též z tohoto důvodu nemocenského pojištění a stane se práce neschopným? Platná právní úprava uvádí, že mu sice náleží nemocenské vypočtené z jeho příjmu (vyměřovacího základu), avšak nejdéle do konce prázdnin. Je-li po skončení prázdnin student nadále v pracovní neschopnosti, náleží mu nemocenské jen, brání-li mu pracovní neschopnost ve studiu. Z takového brigádního zaměstnání plyne dokonce tzv. ochranná lhůta, která obecně činí 42 dnů od skončení zaměstnání, a pokud se v této ochranné lhůtě splní podmínky pro přiznání nemocenského, toto nemocenské náleží. Ochranná lhůta studentům ale zaniká též skončením prázdnin.

Zvýší mi brigáda důchod? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Jsem studentka vysoké školy a o prázdninách hodlám dva až tři měsíce brigádně pracovat na plný úvazek. Zajímá mě, zda se tato má aktivita projeví ve výši mého budoucího důchodu. J. Š., Opava Jak tomu skutečně bude za dlouhou řadu let, až budete odcházet do starobního důchodu, to vzhledem k chystané důchodové reformě a častým změnám právních předpisů v této oblasti nemůžeme samozřejmě vědět. Naše odpověď na vaši otázku bude tedy vycházet ze současné právní úpravy. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, dobu takového brigádního zaměstnání pro výši důchodu zohledňuje. Stanoví totiž, že doba studia po 31. prosinci 1995 po dosažení věku 18 let se započítává pouze v rozsahu nejvýše šesti let a že se tato náhradní doba pro stanovení výše procentní výměry důchodu započítává pouze v rozsahu 80 % délky trvání účasti studenta na důchodovém pojištění. Doba pracovního poměru, ve kterém byste byla zaměstnána a účastna důchodového pojištění, by se však započítávala 100 procenty.

Pokud byste tedy například v šestiletém období po svých osmnáctinách jako studentka odpracovala v pracovním poměru 100 dní, získala byste 20 dní doby pojištění navíc. To by mělo význam pro výši procentní výměry důchodu, kdybyste tím „doplnila“ další celý rok doby důchodového pojištění. Za každý rok pojištění do důchodového věku totiž náleží 1,5 % výpočtového základu, přičemž výpočtový základ se odvozuje z výdělků z rozhodného období. Získaná doba důchodového pojištění má však ještě další význam, a to je splnění minimální doby pojištění pro získání nároku na starobní důchod. Ta nyní činí standardně 25 let, ale v budoucnu se má zvyšovat. Do této minimální doby pojištění se započítává náhradní doba pojištění (studium) plně, takže doba brigád nemá na minimální dobu pojištění vliv.

PRÁVNÍ NOVINKY - KVĚTEN 2007 JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Částka 40 * Zákon č. 106/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 3. 2008. II

* Zákon č. 108/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění zákona č. 312/2006 Sb., a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Účinnost 11. 5. 2007. Částka 41 * Zákon č. 111/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Účinnost 15. 5. 2007.


NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE V DAŇOVÉM REŽIMU PO 1. 1. 2007 (V.) Ing. HELENA ČORNEJOVÁ, sociálně-ekonomické oddělení ČMKOS JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Mgr. PETR PELECH, informační útvar ČMKOS

18. Příspěvek zaměstnavatele poskytovaný svým zaměstnancům na soukromé životní pojištění Daňový režim na straně zaměstnavatele: § 24 odst. písm zo) ZDP - daňovým výdajem je poIng. Helena Čornejová jistné, které hradí zaměstnavatel Mgr. Petr Pelech pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše 8000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Komentář: Daňovým výdajem jsou pouze částky vynaložené zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. zo) ZDP. Příspěvky na soukromé životní pojištění nad rámec citovaného ustanovení nelze zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo na ně vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní či jiné smlouvy (§ 25 odst. 1 písm. j) ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. u) - od daně z příjmu jsou osvobozeny částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku práva na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, pak osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné. Komentář: Částky pojistného jsou osvobozené od daně v rozsahu a za podmínek stanovených v ustanovení § 6 odst. 9 písm. u). Částky nad tento rámec jsou zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Příspěvky na životní pojištění do výše osvobozené od daně z příjmu se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Částky, které u zaměstnance přesahují od daně osvobozenou část, se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - žádná. ● V pojistném - doposud nebyly příspěvky na životní připojištění zahrnovány do vyměřovacího základu v plné výši. Nově se nezahrnují jen v rozsahu osvobození od daně u zaměstnance.

19. Jiné formy soukromého komerčního pojištění (připojištění) Daňový režim na straně zaměstnavatele: Částky poskytnuté zaměstnavatelem svým zaměstnancům formou příspěvků (peněžních i nepeněžních) na různé druhy komerčního pojištění (připojištění) zaměstnanců

může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů pouze v případě, že právo zaměstnance na poskytnutí takového příspěvku vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy - § 24 odst. 2 písm. j bod 5) ZDP. Daňový režim na straně zaměstnance: Peněžní i nepeněžní příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci na různé formy komerčního pojištění (připojištění) jsou na straně zaměstnance zdanitelným Jindra Plesníková příjmem (kromě soukromého životního pojištění - viz bod 16). Odvody pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Peněžní i nepeněžní příspěvky na různé formy komerčního pojištění jsou zdanitelným příjmem a zahrnují se tedy do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele - nově do daňových výdajů může zaměstnavatel zahrnout také příspěvky na různé typy komerčního připojištění, pokud práva na jejich plnění jsou sjednána v kolektivní smlouvě, stanovena vnitřním předpisem nebo sjednána v pracovní nebo jiné smlouvě. ● V pojistném - nově bez odvodu pojistného jen v případě (a podle rozsahu) osvobození od daně, nikoli podle výčtu druhu pojištění (například doposud úhrada soukromého úrazového pojištění za zaměstnance nepodléhala odvodům pojistného).

Přechodné ubytování a příspěvky na bydlení Zákon o dani z příjmů upravuje pouze rozsah daňových výdajů hrazených zaměstnavatelem v souvislosti se zabezpečováním přechodného ubytování zaměstnanců na jiném místě, než je jejich trvalé bydliště. Pokud jde o jiné formy příspěvků (náhrad) spojených s bydlením zaměstnance, tyto nejsou v zákoně upraveny.

20. Přechodné ubytování mimo trvalé bydliště zaměstnance Daňový režim na straně zaměstnavatele: § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP daňovými výdaji jsou náklady na přechodné ubytování zaměstnance s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě, a to maximálně do výše 3500 Kč měsíčně, nejde-li o ubytování při pracovní cestě poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Komentář: Při zabezpečování přechodného ubytování zákon stanoví horní limit daňových výdajů v hodnotě 3500 Kč měsíčně pro jednoho zaměstnance (s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě). Jiné nebo vyšší výdaje, a to ani v případě, že právo zaměstnance na poskytnutí takového příspěvku vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy, nelze do daňových výdajů zahrnout (§ 25 odst. 1 písm. j ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. k) ZDP - od daně z příjmu je osvobozená hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Komentář: Nepeněžní plnění ve formě přechodného ubytování je osvobozeno od daně z příjmu. Příspěvky poskytnuté v peněžité formě jsou zdanitelným příjmem. III

247kA 22.6.2007 9:25 Stránka 4


Sociální rubrika

Dostanu jako student nemocenské dávky? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Zaměstnavatel mi řekl, že za mě musí odvádět sociální pojištění, i když ještě studuji. Jakou výhodu bych měl, kdybych o prázdninách onemocněl v době, kdy jsem brigádně zaměstnán, proti tomu, kdybych zaměstnání neměl? Dostal bych například nemocenskou? K. S., České Budějovice Pokud zaměstnavatel přijme do pracovněprávního vztahu, který zakládá účast na nemocenském pojištění, studenta, je student z hlediska pojistného na sociální zabezpečení ve stejné pozici jako kterýkoliv zaměstnanec. Zaměstnavatel je za něj povinen platit pojistné na sociální zabezpečení ve výši 26 % vyměřovacího základu a srážet mu navíc 8 % vyměřovacího základu z jeho příjmu. Obě složky pojistného na sociální zabezpečení pak zaměstnavatel odvádí na účet okresní správy sociálního zabezpečení. Nyní k vašemu dotazu. Nejprve uvedeme, jaké nároky z nemocenského pojištění má student, který nevykonává o prázdninách žádnou výdělečnou činnost. Takový student je nemocensky pojištěn tzv. z důvodu studia, což uvádí § 2 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, a vyhláška č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocen-

ského pojištění občanům ve zvláštních případech. Z nemocenského pojištění se těmto studentům poskytuje jediná dávka, a to peněžitá pomoc v mateřství (ve výši rodičovského příspěvku náleží od data porodu). A jak je tomu, jestliže je student zaměstnán na brigádě a účasten též z tohoto důvodu nemocenského pojištění a stane se práce neschopným? Platná právní úprava uvádí, že mu sice náleží nemocenské vypočtené z jeho příjmu (vyměřovacího základu), avšak nejdéle do konce prázdnin. Je-li po skončení prázdnin student nadále v pracovní neschopnosti, náleží mu nemocenské jen, brání-li mu pracovní neschopnost ve studiu. Z takového brigádního zaměstnání plyne dokonce tzv. ochranná lhůta, která obecně činí 42 dnů od skončení zaměstnání, a pokud se v této ochranné lhůtě splní podmínky pro přiznání nemocenského, toto nemocenské náleží. Ochranná lhůta studentům ale zaniká též skončením prázdnin.

Zvýší mi brigáda důchod? Ing. MARCELA HŘÍBALOVÁ, právní odbor OS KOVO

Jsem studentka vysoké školy a o prázdninách hodlám dva až tři měsíce brigádně pracovat na plný úvazek. Zajímá mě, zda se tato má aktivita projeví ve výši mého budoucího důchodu. J. Š., Opava Jak tomu skutečně bude za dlouhou řadu let, až budete odcházet do starobního důchodu, to vzhledem k chystané důchodové reformě a častým změnám právních předpisů v této oblasti nemůžeme samozřejmě vědět. Naše odpověď na vaši otázku bude tedy vycházet ze současné právní úpravy. Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, dobu takového brigádního zaměstnání pro výši důchodu zohledňuje. Stanoví totiž, že doba studia po 31. prosinci 1995 po dosažení věku 18 let se započítává pouze v rozsahu nejvýše šesti let a že se tato náhradní doba pro stanovení výše procentní výměry důchodu započítává pouze v rozsahu 80 % délky trvání účasti studenta na důchodovém pojištění. Doba pracovního poměru, ve kterém byste byla zaměstnána a účastna důchodového pojištění, by se však započítávala 100 procenty.

Pokud byste tedy například v šestiletém období po svých osmnáctinách jako studentka odpracovala v pracovním poměru 100 dní, získala byste 20 dní doby pojištění navíc. To by mělo význam pro výši procentní výměry důchodu, kdybyste tím „doplnila“ další celý rok doby důchodového pojištění. Za každý rok pojištění do důchodového věku totiž náleží 1,5 % výpočtového základu, přičemž výpočtový základ se odvozuje z výdělků z rozhodného období. Získaná doba důchodového pojištění má však ještě další význam, a to je splnění minimální doby pojištění pro získání nároku na starobní důchod. Ta nyní činí standardně 25 let, ale v budoucnu se má zvyšovat. Do této minimální doby pojištění se započítává náhradní doba pojištění (studium) plně, takže doba brigád nemá na minimální dobu pojištění vliv.

PRÁVNÍ NOVINKY - KVĚTEN 2007 JUDr. VILÉM PEŘINA, Metodické pracoviště OS KOVO Ústí nad Labem Částka 40 * Zákon č. 106/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Účinnost 1. 3. 2008. II

* Zákon č. 108/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění zákona č. 312/2006 Sb., a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích. Účinnost 11. 5. 2007. Částka 41 * Zákon č. 111/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Účinnost 15. 5. 2007.


NOVÝ ZÁKONÍK PRÁCE V DAŇOVÉM REŽIMU PO 1. 1. 2007 (V.) Ing. HELENA ČORNEJOVÁ, sociálně-ekonomické oddělení ČMKOS JINDRA PLESNÍKOVÁ, právní odbor OS KOVO Mgr. PETR PELECH, informační útvar ČMKOS

18. Příspěvek zaměstnavatele poskytovaný svým zaměstnancům na soukromé životní pojištění Daňový režim na straně zaměstnavatele: § 24 odst. písm zo) ZDP - daňovým výdajem je poIng. Helena Čornejová jistné, které hradí zaměstnavatel Mgr. Petr Pelech pojišťovně za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu, maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše 8000 Kč za zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let. Komentář: Daňovým výdajem jsou pouze částky vynaložené zaměstnavatelem na soukromé životní pojištění v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. zo) ZDP. Příspěvky na soukromé životní pojištění nad rámec citovaného ustanovení nelze zahrnout do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo na ně vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu nebo pracovní či jiné smlouvy (§ 25 odst. 1 písm. j) ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. u) - od daně z příjmu jsou osvobozeny částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání dřívějšího plnění v případě vzniku práva na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti (dále jen „soukromé životní pojištění“), na základě pojistné smlouvy sjednané zaměstnancem jako pojistníkem za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt pojištěného, pak osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě zaměstnavatele, který hradil pojistné. Komentář: Částky pojistného jsou osvobozené od daně v rozsahu a za podmínek stanovených v ustanovení § 6 odst. 9 písm. u). Částky nad tento rámec jsou zdanitelným příjmem. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Příspěvky na životní pojištění do výše osvobozené od daně z příjmu se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Částky, které u zaměstnance přesahují od daně osvobozenou část, se zahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - žádná. ● V pojistném - doposud nebyly příspěvky na životní připojištění zahrnovány do vyměřovacího základu v plné výši. Nově se nezahrnují jen v rozsahu osvobození od daně u zaměstnance.

19. Jiné formy soukromého komerčního pojištění (připojištění) Daňový režim na straně zaměstnavatele: Částky poskytnuté zaměstnavatelem svým zaměstnancům formou příspěvků (peněžních i nepeněžních) na různé druhy komerčního pojištění (připojištění) zaměstnanců

může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů pouze v případě, že právo zaměstnance na poskytnutí takového příspěvku vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy - § 24 odst. 2 písm. j bod 5) ZDP. Daňový režim na straně zaměstnance: Peněžní i nepeněžní příspěvky poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci na různé formy komerčního pojištění (připojištění) jsou na straně zaměstnance zdanitelným Jindra Plesníková příjmem (kromě soukromého životního pojištění - viz bod 16). Odvody pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Peněžní i nepeněžní příspěvky na různé formy komerčního pojištění jsou zdanitelným příjmem a zahrnují se tedy do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele - nově do daňových výdajů může zaměstnavatel zahrnout také příspěvky na různé typy komerčního připojištění, pokud práva na jejich plnění jsou sjednána v kolektivní smlouvě, stanovena vnitřním předpisem nebo sjednána v pracovní nebo jiné smlouvě. ● V pojistném - nově bez odvodu pojistného jen v případě (a podle rozsahu) osvobození od daně, nikoli podle výčtu druhu pojištění (například doposud úhrada soukromého úrazového pojištění za zaměstnance nepodléhala odvodům pojistného).

Přechodné ubytování a příspěvky na bydlení Zákon o dani z příjmů upravuje pouze rozsah daňových výdajů hrazených zaměstnavatelem v souvislosti se zabezpečováním přechodného ubytování zaměstnanců na jiném místě, než je jejich trvalé bydliště. Pokud jde o jiné formy příspěvků (náhrad) spojených s bydlením zaměstnance, tyto nejsou v zákoně upraveny.

20. Přechodné ubytování mimo trvalé bydliště zaměstnance Daňový režim na straně zaměstnavatele: § 24 odst. 2 písm. zu) ZDP daňovými výdaji jsou náklady na přechodné ubytování zaměstnance s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě, a to maximálně do výše 3500 Kč měsíčně, nejde-li o ubytování při pracovní cestě poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Komentář: Při zabezpečování přechodného ubytování zákon stanoví horní limit daňových výdajů v hodnotě 3500 Kč měsíčně pro jednoho zaměstnance (s výjimkou přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě). Jiné nebo vyšší výdaje, a to ani v případě, že právo zaměstnance na poskytnutí takového příspěvku vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy, nelze do daňových výdajů zahrnout (§ 25 odst. 1 písm. j ZDP). Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. k) ZDP - od daně z příjmu je osvobozená hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště. Komentář: Nepeněžní plnění ve formě přechodného ubytování je osvobozeno od daně z příjmu. Příspěvky poskytnuté v peněžité formě jsou zdanitelným příjmem. III

247kA 22.6.2007 9:26 Stránka 6


Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Nepeněžní příspěvky na přechodné ubytování jsou osvobozeny od daně z příjmu, a nezahrnují se proto do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a pojistné se z nich neodvádí. Peněžní příspěvky jsou zdanitelným příjmem a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - žádná. ● V pojistném - žádná.

21. Příspěvky na bydlení zaměstnanců Daňový režim na straně zaměstnavatele: Zaměstnavatel může náklady vynaložené na příspěvky na bydlení zaměstnance (v rodinném domě, vlastním bytě, družstevním či pronajatém bytě) zahrnout do daňových výdajů pouze v případě, že právo zaměstnance na tento příspěvek vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy - § 24 odst. 2 písm. j) bod 5. ZDP. Daňový režim na straně zaměstnance: Příspěvek na bydlení, a to v peněžité i nepeněžité formě (kromě nepeněžního příspěvku na přechodné ubytování - viz § 6 odst. 9 písm. k) ZDP), je na straně zaměstnance zdanitelný příjem. Odvody na pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Příspěvek na bydlení není osvobozen od daně z příjmu, a proto se v plném rozsahu zahrne do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a odvádí se z něho pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele - nově může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů také náklady vynaložené na příspěvky na bydlení zaměstnance, pokud právo na toto plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, je stanoveno ve vnitřním předpisem nebo bylo sjednáno v pracovní nebo jiné smlouvě. ● V pojistném - žádná.

Kulturní, rekreační, tělovýchovné potřeby a zájmy 22. Uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků K uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmů zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků (dále jen „zařízení k uspokojování potřeb a zájmů zaměstnanců“) může zaměstnavatel využívat: ● vlastní zařízení ● pronajaté zařízení ● nebo cizí zařízení formou nákupu rekreačních poukazů, vstupenek apod. a) Náklady související s provozem vlastního (pronajatého) zařízení k uspokojování potřeb a zájmů zaměstnanců: Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na provoz vlastního (pronajatého) zařízení k uspokojování potřeb zaměstnanců, pokud právo na jejich využívaní vyplývá z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele, lze zahrnout do daňových výdajů - § 24 odst. 2 písm. j) bod. 5 ZDP. b) Nákup rekreačních poukazů, vstupenek apod.: Daňový režim na straně zaměstnavatele: Náklady na nákup rekreačních poukazů, vstupenek apod. k využívání zařízení, které slouží k uspokojování potřeb a zájmů zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů, pokud právo na plnění vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Daňový režim na straně zaměstnance: § 6 odst. 9 písm. d) ZDP - od daně jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kaIV

lendářní rok. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Komentář: daňový režim na straně zaměstnance závisí na dvou faktorech, které je nutné posuzovat současně, a to na: ● formě plnění, tj. zda bylo plnění zaměstnanci poskytnuto v peněžní nebo nepeněžní formě, ● zdroji financování, tj. zda výdaje na nákup poukazů, vstupenek, náklady na organizování kulturních a sportovních akcí byly zaměstnavatelem zahrnuty do daňových výdajů a nebo byly uhrazeny ze sociálního fondu (FKSP), ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Od daně z příjmu fyzických osob je osvobozen pouze nepeněžní příspěvek na využívání kulturních zařízení, rekreačních a tělovýchovných zařízení hrazený zaměstnavatelem ze sociálního fondu (FKSP), ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. V případě rekreace (včetně zájezdů) je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Peněžní příspěvky, a to bez ohledu na zdroj financování, stejně tak i nepeněžní příspěvky poskytnuté na vrub daňových výdajů, jsou na straně zaměstnance zdanitelným příjmem. V případě provozu vlastního zařízení z nákladů zaměstnavatele je u zaměstnance zdanitelným příjmem cena obvyklá. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté rodinným příslušníkům zaměstnance. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Nepeněžní plnění osvobozená od daně z příjmu se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Peněžní příspěvky jsou zdanitelným příjmem a odvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele - nově platí, že náklady související s provozem vlastního (pronajatého) zařízení, nákupem poukazů, vstupenek apod., pokud je to nezbytné k zajištění práva zaměstnanců vyplývajícího z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, respektive z pracovní nebo jiné smlouvy, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů. ● V pojistném: - na zdravotní pojištění - žádná; na sociální pojištění nově se nepřihlíží k tomu, zda plnění má či nemá charakter věrnostní-stabilizační odměny, ale přihlíží se jen k tomu, že jde o plnění neosvobozené od daně z příjmů, které plně podléhá pojistnému.

23. Kulturní pořady a sportovní akce pro zaměstnance a jejich rodinné příslušníky Daňový režim na straně zaměstnavatele: Zaměstnavatel může náklady vynaložené na příspěvky na kulturní pořady a sportovní akce zahrnout do daňových výdajů pouze v případě, že práva zaměstnanců na tyto příspěvky vyplývají z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele nebo z pracovní nebo jiné smlouvy - § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDP. Daňový režim na straně zaměstnance: 6 odst. 9 písm. d ZDP - od daně jsou osvobozena nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce. Jako plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro rodinné příslušníky zaměstnance. Odvod pojistného na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení: Příspěvky osvobozené od daně z příjmu se nezahrnují do vyměřovacího základu pro odvod pojistného a neodvádí se z nich pojistné. Změna oproti stávajícímu stavu: ● V daních z příjmů - na straně zaměstnance - žádná; na straně zaměstnavatele - nově platí, že náklady na kulturní a sportovní akce, pokud právo na úhradu vyplývá z kolektivní smlouvy nebo vnitřního předpisu zaměstnavatele, může zaměstnavatel zahrnout do daňových výdajů. ● V pojistném - žádná. (Pokračování příště)


KONTA PRACOVNÍ DOBY - TEORIE A SKUTEČNOST (I.) Ing. ALENA PAUKRTOVÁ, specialistka úseku odborové politiky OS KOVO

Konto pracovní doby je nový způsob nerovnoměrného rozvržení pracovní doby, který je v ČR legalizován od 1. ledna 2007 novým zákoníkem práce. Tato norma upravuje konta pracovní doby pouze v základních parametrech s tím, že podrobnosti je bezesporu nutné dopracovat „na míru“ jednotlivým podnikům. Nicméně se ukazuje, že tak, jak je konto pracovní doby zákoníkem upraveno, není pro zaměstnavatele přitažlivé. Zaměstnavatelé si při jeho prosazování představovali mnohem větší míru flexibility a toto jejich očekávání nebylo naplněno. Jak vyplyne z následujícího textu, rozvržení pracovní doby do konta není ani pro zaměstnance výhodné. Cílem následujícího článku je seznámit čtenáře s právní úpravou kont pracovní doby, upozornit na některá úskalí jejich zavádění a zmínit některé příklady z praxe.

Co upravuje zákoník práce? Zavedení konta pracovní doby (§ 86 odst. 1 ZP) Zákoník práce v první řadě upravuje možnost zavedení tohoto flexibilního pracovního režimu. Konto pracovní doby, tedy včetně jeho zavedení, lze upravit v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu. Znamená to, že u zaměstnavatelů, kde působí odborová organizace, má tato při zavádění konta zásadní slovo - buď zavedení konta sjedná v kolektivní smlouvě, nebo kolektivní smlouvou přenese na zaměstnavatele právo zavést tento režim jednostranně prostřednictvím vnitřního předpisu. Ke kontu pracovní doby musí dát souhlas každý zaměstnanec, který má v tomto režimu pracovat. Je to z toho důvodu, že zaměstnanec pracující v kontu nemá, na rozdíl od zaměstnanců pracujících v jiných režimech rozvržení pracovní doby, právo na přidělování práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby (§ 13 odst. 3 ZP). Zaměstnanec pracující v kontu tedy může odpracovat méně hodin, než činí jeho úvazek, tím si však i méně vydělá.

Vyrovnávací období (§ 86 odst. 3 ZP) Vyrovnávací období je období, po které se pracovní doba nerovnoměrně rozvrhuje a po jehož skončení dojde k vypořádání odpracované doby a práva na mzdu. Je-li konto pracovní doby uplatněno u zaměstnavatele, kde nepůsobí odborová organizace, činí vyrovnávací období maximálně 26 týdnů po sobě jdoucích. Pouze v kolektivní smlouvě - tedy pouze u zaměstnavatelů, kde působí odborová organizace - lze vyrovnávací období prodloužit až na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Písemný rozvrh (§ 84) Zaměstnavatel je povinen vypracovat pro zaměstnance pracující v kontu pracovní doby písemný rozvrh směn a seznámit s ním zaměstnance 1 týden před začátkem období, na které je pracovní doba nerovnoměrně rozvržena (u konta vyrovnávací období), pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. I pro rozvržení pracovní doby v kontu pracovní doby platí ustanovení o maximální délce směny 12 hodin a dále ustanovení o nepřetržitém odpočinku mezi směnami a nepřetržitém odpočinku v týdnu.

Práce přesčas (§ 98 odst. 2 ZP) Zda se jedná o práci přesčas, lze v tomto rozvržení pracovní doby zjistit až po skončení vyrovnávacího období. Prací přesčas v kontu pracovní doby je totiž práce konaná nad stanovenou týdenní pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období. Pokud tedy trvá vyrovnávací období 52 týdnů, je prací přesčas při stanovené týdenní pracovní době v rozsahu 40 hodin až práce konaná nad rozsah 52 x 40 = 2080 hodin.

Odměňování (§§ 120 a 121, § 354 odst. 4 ZP) Po dobu uplatnění konta pracovní doby přísluší zaměstnanci mzda ve stálé měsíční výši - stálá mzda. Stálá mzda se sjednává v kolektivní smlouvě, případně stanovuje vnitřním předpisem. Nepodkročitelnou hranicí pro výši stálé mzdy zaměstnance je 80 % jeho průměrného výdělku, přitom rozhodným obdobím pro výpočet tohoto průměrného výdělku je předchozích 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Snahou odborové organizace - pokud by k zavedení tohoto režimu práce přistoupila - by měla být maximalizace výše stálé mzdy. Po skončení vyrovnávacího období provede zaměstnavatel porovnání stálých mezd vyplacených zaměstnanci a práv tohoto zaměstnance na mzdu, která mu za dobu vyrovnávacího období vznikla. V případě, že souhrn práv na mzdu převýšil vyplacenou stálou mzdu, zaměstnavatel zaměstnanci rozdíl doplatí. V opačném případě zaměstnanec zaměstnavateli nic nevrací, neboť je vinou zaměstnavatele, že nerozvrhl zaměstnanci dostatek práce na to, aby si stálou mzdu vydělal.

Překážky v práci (§ 97 odst. 5, §§ 207 a 208 ZP) Překážky na straně zaměstnance (nemoc, návštěva lékaře, doprovod rodinného příslušníka, účast na pohřbu...) se poskytují v rozsahu nezbytně nutné doby, popřípadě v rozsahu délky směny rozvržené zaměstnavatelem na příslušný den. Tedy pokud by strávil zaměstnanec u lékaře například 4 hodiny v den, kdy má směnu rozvrženou na 3 hodiny, poskytla (zaplatila) by se mu překážka v práci v rozsahu 3 hodin. Pokud by se zaměstnanec například zúčastnil pohřbu v den, na který směnu rozvrženu nemá, nejedná se o překážku v práci a žádná náhrada mzdy nepřichází v úvahu. Pokud jde o překážky na straně zaměstnavatele, je třeba rozlišit dva druhy překážek. Při překážce v práci z důvodu prostoje nebo přerušení práce způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy náleží zaměstnanci ze zákona náhrada mzdy minimálně ve výši 80 % (respektive 60 %) průměrného výdělku. Ale při jiné překážce na straně zaměstnavatele (nedostatek zakázek apod.) zaměstnanci pracujícímu v kontu nenáleží - na rozdíl od jiných zaměstnanců, kterým náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku - žádná náhrada mzdy.

Evidence pracovní doby a práva na mzdu (§ 87, § 120 odst. 2, § 96 odst. 2 ZP) Po dobu vyrovnávacího období je zaměstnavatel povinen vést každému zaměstnanci účet pracovní doby a účet mzdy. Na účtu pracovní doby vykazuje zaměstnavatel údaje o stanovené týdenní pracovní době zaměstnance, rozvrhu jeho pracovní doby na jednotlivé dny včetně začátku a konce směny a o době zaměstnancem skutečně odpracované. Každý týden pak vyčísluje rozdíl mezi stanovenou a odpracovanou pracovní dobou každého zaměstnance. Na účtu mzdy zaměstnavatel vykazuje každý měsíc stálou mzdu zaměstnance a jeho dosaženou mzdu, přičemž za dosaženou mzdu se považuje mzda, na kterou vzniklo zaměstnanci právo podle kolektivní smlouvy, pracovní či jiné smlouvy, vnitřního předpisu nebo mzdového výměru. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci na jeho žádost umožnit nahlédnout do účtu pracovní doby a účtu mzdy a dále pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy, a to na náklad zaměstnavatele. (Pokračování příště) I

KRÁLOVOPOLSKÁ NABRALA DECH

Recommend Documents