Kraj bude mít jednotnou záchranku

Zdravotnictví

Doprava

Cestovní ruch

V Plzni se koncem března uskuteční konference, která chce odpovědět na otázku, zda a jak mohou kraje ovlivnit reformu zdravotnictví.

Nehody se nevyhýbají ani dětem a chodcům. Jednou z možností, jak nehodám předcházet je prevence a vzdělávání od dětského věku. .

Cestovní ruch je jednou z priorit dalšího úspěšného rozvoje kraje. Na krajském úřadu vznikl nový odbor, který se touto problematikou zabývá.

strana 3

NÁKLAD

250 000 VÝTISKŮ OVĚŘEN AUDITORSKOU FIRMOU

strana 7

strana 8

Ročník 3 z číslo 3 z 4. 3. 2005 / Pro občany Plzeňského kraje ZDARMA Noviny jsou součástí projektu www.ceskydomov.cz

Kraj bude mít jednotnou záchranku Zastupitelstvo Plzeňského kraje na svém posledním zasedání rozhodlo o dokončení slučování organizací, které zabezpečují na území kraje přednemocniční péči, tedy záchranných služeb. Ty doposud v regionu existují tři.

Pavel Karpíšek, radní pro oblast zdravotnictví

K

1. červenci letošního roku přejdou záchranky v Klato„ vech a Domažlicích pod plzeňskou záchrannou službu, a na území celého kraje tak bude působit jako příspěvková organizace pouze Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje. Tato organizace bude mít jednotné řízení včetně centrálního operačního dispečinku. Toho se týká také záměr, který odsouhlasila krajská rada, a to vybavení centrálního dispečinku novým

dispečerským systémem,“ říká radní pro oblast zdravotnictví Pavel Karpíšek. Modernizace dispečinku bude rozdělena do tří etap. V první fázi bude zakoupen nový systém, následně budou jednotlivá výjezdová místa datově propojena, v poslední fázi bude zaveden nový navigační systém pro sanity. „Po této modernizaci záchranné služby budeme například vědět, kde se aktuálně pohybují jednotlivé posádky, což zlepší koordinaci jednotlivých výjezdů, a tím i tuto důležitou službu pro občany v celém kraji,“ vysvětluje radní Karpíšek. Celkově modernizace přijde krajskou pokladnu na téměř 20 milionů korun. První etapa bude realizována letos, zbylé dvě do konce příštího roku. Problémem zatím stále zůstává sídlo krajské záchranky. Ta zůstává i nadále v pronajatých prostorách plzeňské fakultní nemocnice. „Investovat do nevlastního

majetku je vždy problém, proto chci iniciovat nová jednání o převodu tohoto majetku do vlastnictví kraje. Pokud toho nedocílíme, budeme hledat další řešení. Stále je otevřená varianta přesídlení záchranky do prostor Vojenské nemocnice, pokud bude převedena na Plzeňský kraj. Že zájem o převod nemocnice do vlastnictví kraje stále trvá, deklarovalo na svém posledním zasedání zastupitelstvo,“ dodává Pavel Karpíšek. Podle něj výjezdová místa zůstanou zachována, kraj navíc uvažuje o zřízení dvou až tří nových výjezdových stanovišť v oblastech, kde zatím nelze v některých případech dodržet patnáctiminutový dojezdový limit. Jedná se o Železnou Rudu, severní Plzeňsko a oblast Kasejovicka. Zdravotní záchranná služba Plzeňského kraje by měla v optimální podobě fungovat nejpozději do konce tohoto volebního období, tedy do roku (HAD) 2008. FOTO ARCHIV ZDENĚK VAIZ

Sloupek radního Vážení čtenáři! Stojím u plotny, připravuji nedělní oběd, za okny se tiše snášejí vločky sněhu. Typická ladovská zima, o níž rádi v teple místnosti sníme, ale která nás pak ve skutečnosti zaskočí. To když se hromadí dopravní nehody a všichni řidiči nadávají na silničáře. Že už zase zaspali, že mají málo techniky, že to prostě neumějí. Asi bych se dříve přidala také, kdybych nevěděla, že to není vše tak jednoduché. Ruku na srdce, milí čtenáři, kolikrát za den stačíme uklidit chodník, když to zrovna „padá“? Ale nestačilo by někdy od nás řidičů trochu víc zodpovědnosti? Pneumatikami počínaje, opatrností konče? A kolik takových věcí by vyřešilo, kdybychom si každý z nás k našim zodpovědnostem občas přidali ještě takovou malou navíc? Proč to zmiňuji? Protože jsou věci, které každý z nás můžeme ovlivnit. Často se mě lidé ptají, co náš Plzeňský kraj dělá pro cestovní ruch. Dnešní vnitřní stránka o tom trochu píše. Ale myslíte-li si, že vy nic nemůžete udělat, velmi se mýlíte. Jací budou naši hosté a kolik jich k nám přijede, o tom rozhodujete opravdu i vy. Chodíte s pejskem na procházku? A nosíte si sáček na úklid? Ono vyjít z nádherného barokního kostela a rovnou šlápnout… No, nevím, jestli do vašeho města ještě přijedu… V lese také plechovka od konzervy přírodu neobohatí. Hotelové hosty špatná služba nepřitáhne. Co je mi platná sleva pro rodinu, když jsem babička

s vnoučkem a nikoho nenapadne vymyslet nějakou slevu i pro nás? Tak vidíte, mohla jsem psát vzletnými slovy o úžasných „Programech rozvoje“. A já píši o vás, o nás. O našem Plzeňském kraji, který bychom mohli mít docela rádi, protože je tu spousta krásných památek, nádherná příroda, protože je tu stále v mnoha místech vidět noční hvězdné nebe, protože tu žijí zajímaví lidé a protože většina si nějakou tu zodpovědnost pravidelně přibírá. P. S. Slíbila jsem si, že až budu psát, pokusím se v tématu vysvětlit, že je velký rozdíl mezi institucí Plzeňský kraj a jeho Krajským úřadem. Každý totiž dělá něco trochu jiného. Plzeňský kraj má zodpovědnost, kterou jste jeho čtyřiceti pěti zastupitelům dali ve volbách, úředníci krajského úřadu jim tuto zodpovědnost pomáhají zajišťovat. Nějak se mi to do textu nevešlo. A protože to, co máme rádi, bychom měli umět správně oslovit, máte-li rádi svůj Plzeňský kraj, vězte, že se tak opravdu jmenuje. MGR. OLGA KALČÍKOVÁ, NÁMĚSTKYNĚ HEJTMANA

Muzeum Českého lesa už sídlí ve svém

BOJ O OBSTAVENÝ MAJETEK PLÁNSKÉ NEMOCNICE POKRAČUJE

Plzeňský kraj se dohodl s církví na koupi objektu, ve kterém sídlí Muzeum Českého lesa v Tachově. Areál bývalého kláštera byl v majetku katolické církve a kraj jako zřizovatel muzea platil církvi nájemné.

V roce 2003 byla na kraj převedena v té době již řadu měsíců uzavřená nemocnice v Plané u Mariánských Lázní. Přesto, že stát jako bývalý zřizovatel neplnil své povinnosti a nemocnici zadlužil, převedl nemocnici na kraj i s dluhy.

„1. května končí desetiletá smlouva na pronájem areálu a my jsme stáli před rozhodnutím, zda smlouvu prodloužit, nebo areál koupit. Nové podmínky pronájmu by už nebyly tak výhodné, jako v končící smlouvě. Nájemné by se zvedlo ze 160 tisíc na 1 milion Kč ročně.

„Plánská nemocnice zemřela přirozenou smrtí. Nejprve prohospodařila dobrou pověst, ztratila důvěru pacientů i lékařů a nakonec se utopila v dluzích. Ačkoliv byla několikrát oddlužená, nikdy nedokázala, že je schopna si na vlastní existenci sama vydělat,“ říká radní pro oblast zdravotnictví a sociálních věcí Pavel Karpíšek.

Pokračování na straně 3

Kraj tak vlastní majetek, se kterým nikdy nemohl a nemůže volně nakládat a přesto musel vynaložit velký objem finančních prostředků, a to například na temperování

budov, ostrahu nemocničního areálu apod. To je také jeden z důvodu proč se Plzeňský kraj u soudu brání a proč byla podána řada vylučovacích žalob. „Ty tachovský okresní soud zamítl, krajský soud jeho rozhodnutí potvrdil, proto používáme mimořádný opravný prostředek a podali jsme dovolání k dovolovacímu soudu. Ten ale zatím spor nerozhodl a proto v této chvíli Plzeňský kraj nemá přímý vliv na možnosti využití majetku bývalé nemocnice Planá,“ vysvětluje postup kraje radní Pavel Karpíšek. (HAD)

Krajský plán odpadového hospodářství K

aždý kraj má ze zákona povinnost vytvořit plán odpadového hospodářství na svém území. Představitelé kraje proto v minulém volebním období nechali vypracovat studii odpadového hospodářství. „Tento plán měl vstoupit podle dohod s Evropskou unií v účinnost 30. listopadu loňského roku. Minulé zastupitelstvo ho ale nestačilo kvůli dílčím nesouhlasným názorům schválit. Znovu ho Boris Kreuzberg, radní pro oblast projednala až nově zvolená krajská rada a na únorovém jednání životního prostředí

zastupitelstva byl plán přijat,“ říká radní pro oblast životního prostředí Boris Kreuzberg. Plán obsahuje preventivní opatření, aby odpadů bylo co nejméně, ale také jejich další osud. Důraz klade na recyklovatelné a dále zpracovatelné odpady a řeší také cestu odpadů od původce až k finálnímu způsobu likvidace. „V oblasti likvidace nebezpečných odpadů není problém, zde existují jasné směrnice, jak tyto odpady likvidovat. Problematic-

ké je ale hospodaření s komunálním odpadem. Ten činí 10 procent všech odpadů, domácnosti v kraji tedy vyprodukují zhruba 75 tisíc tun odpadu ročně. Je snaha vytvořit jakýsi integrovaný systém shromažďování, transportu a likvidace tohoto odpadu v celém kraji,“ vysvětluje radní Kreuzberg. Jedná se vlastně o vytvoření jakýchsi mantinelů, mezi kterými by se obce, jako původci směsných odpadů, měli pohybovat. Pokračování na straně 3

2 |Informace z úřadu

3 |2005

Slovo zastupitele Vážení čtenáři, v minulém čísle krajských novin jsem v této rubrice s údivem četl slovo zastupitele Stanislava Rampase. Ačkoliv důležitých témat ke zveřejnění na tomto místě je jistě hodně, informace Stanislava Rampase byly natolik závažné a zavádějící, že je nemohu nechat bez odpovědi. Hlavním sdělením Jan Toman, jeho článku bylo arogantní zastupitel (ODS) obvinění ODS ze spolupráce s komunisty. Nuže: ODS nemůže za to, že Sdružení nezávislých kandidátů (SNK) vedené Stanislavem Rampasem získalo v krajských volbách tak málo

hlasů (5,19 %) a jen dvě místa v krajském zastupitelstvu a proto nemůže sestavit ani politický klub. V minulém zastupitelstvu mělo SNK pět zástupců, dva z nich byli navíc uvolnění krajští radní, Stanislav Rampas byl dokonce náměstkem hejtmana. Očekávání SNK a Rampase bylo patrně mnohem vyšší a tomu odpovídala zákulisní vyjednávání o možné koalici „všichni proti ODS“, která byla (jak potvrdili někteří krajští politici) vedena Stanislavem Rampasem ještě před volbami. Tato jednání či sondáž probíhala patrně i s komunisty, ne s ODS. Nakonec ti, kteří byli svědky minulého zastupitelstva, dobře vědí, že některé návrhy Rampase a SNK byly prohlasovány po dohodě s KSČM proti koalici, v které byl Rampas a SNK členy. Co dodat. Zklamání Stanislava Rampase může být někdy přímo úměrné nenaplněnému očekávání.

Oznámení

NÁRODNÍ DISKUSE O BUDOUCNOSTI VENKOVA ČR V KRAJÍCH Dne 10. března 2005 od 9 hodin se v jednacím sále Zastupitelstva Plzeňského kraje koná pracovní setkání s názvem Národní diskuse o budoucnosti venkova ČR v krajích. Záštitu nad touto akcí převzali hejtman Plzeňského kraje Petr Zimmermann, Podvýbor pro rozvoj venkova Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Spolek pro obnovu venkova ČR a Spolek pro obnovu venkova Plzeňského kraje. Účelem této diskuse je zjistit skutečné potřeby, v tomto případě venkovských regionů, a podle těchto potřeb správně stanovit cíle v programových dokumentech a následně jednotlivá opatření k naplňování těchto cílů. Podle skutečných priorit se stanovuje i alokace finančních prostředků. Proto si vás dovolujeme pozvat na Národní diskusi o budoucnosti venkova ČR v krajích, která je součástí přípravy tohoto programového dokumentu k Evropskému Zemědělskému Fondu pro Rozvoj Venkova. Další informace najdete na stránkách: www.narodnidiskuse.cz.

MISTROVSTVÍ SVĚTA V HOKEJI JUNIORŮ DO 18 LET Mistrovství světa v hokeji juniorů do 18 let se bude konat od 14. do 24. dubna 2005 v Českých Budějovicích a Plzni. Ve skupině A (České Budějovice) se představí týmy Ruska, Kanady, Švédska, Dánska a Německa; ve skupině B (Plzeň) domácí tým České republiky, USA, Slovenska, Finska a Švýcarska. Plzeňský kraj přispěl na (RED) pořádání mistrovství částkou 1 milionu korun.

Kluby otevřených dveří pro neorganizované děti a mládež

J

iž od roku 2002 je Plzeňským krajem vyhlašován dotační titul na podporu volnočasových aktivit s názvem „Kluby otevřených dveří pro neorganizované děti a mládež“. Na základě Dlouhodobého záměru vzdělávání a rozvoje výchovně vzdělávací soustavy Plzeňského kraje je cílem tohoto programu: • rozšířit a podpořit provoz klubů při střediscích pro volný čas dětí a mládeže a dalších organizací pracujících s dětmi a mládeží zřizovaných Plzeňským krajem, obcemi, církvemi, občanskými sdruženími a jinými subjekty • podpořit volnočasové aktivity v nově vzniklých klubech na území celého Plzeňského kraje, přednostně však v oblastech, které dosud nejsou dostatečně pokryty činností zařízení pro zájmové vzdělávání dětí a mládeže • smysluplným využitím volného času zajišťovat optimální formou primární prevenci sociálně patologických jevů. V rámci tohoto neinvestiční-

Interreg III-A – které projekty uspějí 19. dubna u Řídícího výboru? Dne 8. února 2005 skončil termín pro předkládání žádostí, jejichž žadatelé chtěli, aby byla jejich žádost projednána na nejbližším Řídícím výboru Iniciativy Interreg IIIA Česká republika – Bavorsko. Celkem se na Sekretariátu Regionální rady sešlo 26 projektů (viz tabulka).

V

současné době prošly všechny projekty kontrolou formálních náležitostí a žadatelé, v jejichž žádostech byly nalezeny nesrovnalosti, byli vyzváni k jejich nápravě. V nejbližších dnech pak započne kontrola přijatelnosti projektů a následovat bude jejich hodnocení. Žádosti jsou hodnoceny z několika pohledů – například jakým způsobem je do projektu zapojen bavorský partner, jaký vliv má projekt na regionální rozvoj nejen na naší straně hranice, ale také na bavorské, jestli je projekt dobře finančně, technicky i organizačně zajištěn. Žadatel

Projekt

Projekty, které s úspěchem projdou celým hodnocením, jsou následně předloženy ke schválení Řídícímu výboru Iniciativy Interreg IIIA Česká Republika – Bavorsko, který zasedá 19. dubna 2005. Jeho členové při svém jednání opět zkoumají především vlivy projektů na přeshraniční spolupráci a rozvoj a mají také právo původně doporučený projekt nepodpořit. Po zasedání výboru budou osloveni úspěšní i neúspěšní žadatelé. Pro ty neúspěšné se může celý proces rozjet znova od začátku, všichni mají možnost své žádosti vylepšit a znovu podat. Pro ty úspěšné ale Opatření

Reg. rozvoj. agentura PK, o.p.s. Technoregion – výměna zkušeností v oblasti rozvoje moderní ekon. infra. mezi Plzní a Regensburgem 1.1. město Železná Ruda Změna Územního plánu sídel útvaru Železná Ruda a zhotovení Regulačního plánu 3.2. Úhlava, d.s.o. Informační panely – Akční sdružení Královský Hvozd 1.2. město Nýrsko Studie proveditelnost – využití sjezdovky Nýrsko 1.2. obec Nalžovské Hory Studie výstavby infrastruktury CR v mikroregionu Plánicko 1.2. město Domažlice Rekonstrukce ulice Husova, Domažlice 2.1. Šance pro Jihozápad, o.p.s. Cesty s bbkult.net za kulturou po internetu 4.2. ÚKaZÚ zemědělský Rizikové látky v půdě ve vztahu k ŽP – přeshraniční základy ochrany půdy (ČR - Bavorsko)3.1. obec Dlouhá Ves Kanalizace a ČOV – autokempink Nové Město 3.1. město Stříbro Regulační plán území opuštěného vojskem 3.2. obec Dlouhá Ves Vodovod – autokempink Nové Město 2.2. město Klatovy Cyklostezky městský park – nádraží ČD Klatovy – Luby 1.2.

Žadatel

začíná další etapa, tentokrát ta náročnější – realizační. Žádosti do programu Interreg IIIA ČR – Bavorsko lze samozřejmě na Sekretariát Regionální rady podávat i nadále, stále běží průběžná výzva a další jednání Řídícího výboru se předpokládá na podzim tohoto roku. Přesný termín jednání, od něhož se následně odvozuje i konečný termín pro příjem žádostí, bude stanoven až na dubnovém jednání výboru. Pracovníci Sekretariátu Regionální rady soudržnosti stále poskytují konzultace k projektovým záměrům, které hodlají žadatelé do Interregu předkládat. Pokud tedy máte zájem zkonzultovat podrobně svůj projekt, obraťte se přímo na Petru Kůsovou (tel 377 195 618) nebo Ladislav Khaurovou (tel 377 195 265) a domluvte si s nimi indivi(RED) duální konzultaci.

Projekt

Opatření

město Klatovy Památník Hartmanice, o.s.

Přístupové komunikace k cyklostezkám Historický výzkum spolužití Čechů, Němců a Židů v oblasti Šumavy a Českého lesa Údolí pod Ostrým, d.s.o. Odkanalizování obcí obec Pernarec Pernarec ČOV a kanalizace obec Loza Loza - vodovod obec Chocomyšl Čistá voda pro Starý potok obec Mrtník Mrtník - vodovod obec Obora Obora, kanalizace a ČOV Úhlava, o.p.s. Reg. Č-B info středisko obec Velké Hydčice Lanová lávka pro pěší město Hartmanice Zázemí pro hippostezky město Švihov Studie vytvoření průmyslové zóny ve Švihově Římskokatolická farnost Klatovy Č-B poutní místo Služba škole, p.o. E-learning bez hranic I. Služba škole, p.o. E-learning bez hranic II

2.1. 4.2. 3.1. 3.1. 2.2. 3.1. 2.2. 3.1. 1.1. 1.2. 1.2. 1.1. 4.2. 2.2. 4.2.

Dosavadní úspěšnost žadatelů ve SROP Začátkem února 2005 Regionální rada regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad (RRRSJ) vybrala 6 projektů z Plzeňského kraje (PK) k financování ze Společného regionálního operačního programu (SROP), podaných ve 2. kole výzvy k 31. listopadu 2004. Oproti 1. kolu výzvy tak bylo podpořeno o 4 projekty více.

Zároveň byla vyhlášena 3. výzva k předkládání individuálních projektů s uzávěrkou k 31. 3. 2005, kde pro projekty v Plzeňském kraji zbývá k rozdělení ještě téměř 250 milionů Kč korun. Úspěšní žadatelé z 2. kola SROP v Plzeňském kraji viz tabulka. Po druhé výzvě je již možné hodnotit některé první zkušenosti. V dosavadním průběhu programu nebyl v Plzeňském kraji podpořen ani jeden projekt v opatření 2.2. Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech, kde je k dispozici při 75 % míře podpory téměř 44 mil. Kč korun.

N

a projekty, které budou realizovány na území Plzeňského kraje, tak

bylo rozděleno celkem 152,5 mil. Kč z evropských prostředků. Tyto peníze samozřejmě

musí být doplněny dalšími 25 % nákladů z českých zdrojů – obvykle prostředků žadatele.

Přestože někteří žadatelé předkládali svoje projekty (v opatření 3.1) opakovaně a dosáhli kvalitativního zlepšení, náročné podmínky Progra-

www.plzensky-kraj.cz

ho programu mohou být hrazeny pronájmy prostor, provozní náklady, vybavení klubu, úpravy stávajících prostor za účelem zřízení klubu, platy, OPPP (OON), provoz otevřených dílen i ekologické aktivity. „Klub je bezpečným místem pro hru, setkávání a trávení volného času dětí a mládeže. Děti zde nacházejí pestré spektrum aktivit, které vede a nenásilně koordinuje pedagog. Klub oslovuje i děti ze sociálně slabších rodin, jež nemají možnost navštěvovat placené zájmové útvary,“ říká náměstek hejtm a n a Vá c l a v Červený.

Rozpočtovaná částka se v letech 2002–2005 zvýšila o 350 tisíc korun. V letošním kalendářním roce se tak bude rozdělovat částka 500 tisíc korun. V roce 2004 bylo na tento program uvolněno 350.000 Kč. Dotace byla přidělena devíti subjektům, kterými byly DDM Radovánek Kaznějov, DDM Klatovy, Nýrsko, Sušice, Stod, Saleziánské středisko mládeže - DDM Plzeň, Klub SHM Plzeň, ZO ČSOP Spálené Poříčí a Obec Vstiš.

Václav Červený, náměstek hejtmana pro oblast školství

Dotace na ekologické projekty pro rok 2005

R

ada Plzeňského kraje schválila 8. února 2005 Pravidla a programy pro poskytování finančních prostředků na ekologické projekty v rámci schváleného rozpočtu Plzeňského kraje pro rok 2005. Program dotací má za cíl podporu koncepčních a strategických programů Plzeňského kraje. Cílem dotačních programů v oblasti vodohospodářské a odpadového hospodářství je především zvýšit projekční připravenost na investiční akce, na jejichž realizaci je možné získat podporu z národních zdrojů či z fondů EU. Podpora projektů a činností v oblasti ochrany přírody a krajiny má napomoci zlepšení stavu přírodního prostředí Plzeňského kraje. Podpora environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty (EVVO) bude zaměřena na plnění cílů akčního plánu pro rok 2005, který navazuje na akční plán 2004 a bude součástí Koncepce EVVO Plzeňského kraje. Žádosti o dotace můžete podávat na Odboru životního prostředí Krajského úřadu Plzeňského kraje do 14. března 2005. VÍCE NA: WWW.PLZENSKY-KRAJ.CZ

mu nedokázali naplnit takovým způsobem, aby dosáhli dostatečného bodového hodnocení nutného pro doporučení projektu k financování. Odbor fondů a programů EU krajského úřadu Sekretariát regionální rady během svých nesčetných konzultací a dalších informačních aktivit soustavně upozorňuje žadatele na nutnost plnění cílů daného opatření podle programové dokumentace a nutnost dodržování metodických doporučení pro zpracování žádosti a jejích příloh. Někteří žadatelé se s požadavky programu vypořádávají snadno, jiní jen obtížně. Nicméně každý žadatel, který přijde na konzultaci na krajský úřad, dostane kvalifikovanou radu, jak projekt připravit. Na konzultacích jsou zároveň vysvětlovány i podrobnosti podmínek dotačního programu, které mnohdy nejsou jednoduché.

Většina žadatelů se při přípravě projektu neobejde bez pomoci odbor níků a v neposlední řadě bývá dle dosavadních zkušeností výsledná podoba projektové žádosti do velké míry závislá na kvalitní komunikaci mezi žadatelem a zpracovatelem žádosti. Klíčovým zdrojem informací o projektu pro hodnotitele je tzv. Studie proveditelnosti. Obecně lze konstatovat, že v dosavadních dvou výzvách byly vybrány a podpořeny takové projekty, které nejlépe splňovaly hodnotící požadavky SROPu na věcné zaměření aktivit projektu, na kvalitu zpracování „ekonomiky“ projektu spolu s dostatečně zdůvodněnou potřebu projektu vycházející z analýzy potřeb cílových skupin. U těchto projektů je největší pravděpodobnost efektivního využití finančních pro(RED) středků EU.

Informace z kraje| 3

3 |2005

Muzeum Českého lesa už sídlí ve svém Dokončení za strany 1

To nás přimělo jednat o odkoupení celého areálu. Vždy je výhodné, když naše organizace sídlí v našich budovách, konkrétně u tachovského muzea je nutné dokončit rekonstrukce započaté v 80. letech minulého století,“ říká náměstek hejtmana pro oblast financí Vladislav Vilímec. Budovy jsou v relativně dobrém stavu. Je znát, že do údržby objektu díky muzeu a církvi

plynuly každoročně nějaké prostředky. Kraj přesto chce zlepšit technické podmínky v muzeu, zejména rozšířit prostory pro depozitáře a dokončit započaté rekonstrukce. „V tomto případě je lepší, aby vlastníkem areálu byl kraj. Na tom jsme se shodli i s biskupem Radkovským, se kterým jsme jednali o podmínkách koupě objektu. Dohodli jsme se na 12,9 milionu korun, což je částka, kterou by kraj zaplatil na pronájmu zhruba za 12 let. To považuji za ekonomické řešení a jsem rád, že nákup areálu včetně pozemků odsouhlasilo zastupitelstvo,“ doplňuje náměstek Vilímec. Jediné, co si farnost z celého areálu ponechala, je kostel, který využívá k boho-

Vladislav Vilímec, náměstek hejtmana pro oblast financí

V

službám pravoslavná církev a kraj by ho pro potřeby muzea ani nepotřeboval. „Myslím, že spokojenost s touto transakcí je na obou stranách. Církev získá peníze

Krajský plán odpadového hospodářství Dokončení za strany 1

„Kraj nechce nikomu vnucovat, kterou ze čtyř variant likvidace odpadů mají jeho původci používat. Dvě se týkají určitého třídění odpadů na dobře spalitelný, který by mohl být využíván ve spalovnách k výrobě tepla nebo jiné energie. Zbytek by skončil na skládkách. Ale trendem v Evropské unii je snižování počtu skládek odpadů. Třetí variantou je velkokapacitní spalovna, poslední variantou je třídění a jedna velká spalovna,“ pokračuje Boris Kreuzberg. Nyní záleží na jednotlivých obcích, jakou vari-

Na holocaust nesmíme zapomínat

antu budou preferovat. Součástí plánu odpadového hospodářství je ekonomická stránka likvidace odpadů. Podstatné je, že existuje základní koncepce, jak s odpady nakládat. „Součástí koncepce je také kapitola třídění odpadů jejich původci, tedy obyvateli kraje. Každému je určitě jasné, že neopatrné nakládání s odpady poškozuje životní prostředí, ve kterém tady všichni žijeme. Proto je kladen důraz na prevenci a informovanost v oblasti hospodaření s odpady, a to nejen s těmi nebezpečnými,“ dodá(HAD) vá radní Boris Kreuzberg.

REGION SOUDRŽNOSTI JIHOZÁPAD MÁ NOVÉ ZÁSTUPCE

na investice do jiných svých objektů a my budeme při zlepšování podmínek pro Muzeum Českého lesa v Tachov investovat do našeho majetku,“ uzavírá (HAD) Vladislav Vilímec.

polovině února 2005 se člen Rady Plzeňského kraje pro oblasti kultury a památkové péče Martin Baxa zúčastnil v obřadní síni rokycanské radnice slavnostního setkání se Zdenou Fantlovou, čestnou občankou města Rokycan. Naší veřejnosti je znám její osud – osud židovské dívky, která prošla pěti koncentračními a vyhlazovacími tábory. V Bergen Belsenu v dubnu roku 1945 byla skutečně na poslední chvíli zachráněna vojákem britské armády. Napsala o tom knihu, kde zvěčnila i místo svého dětství a mládí – Rokycany. Na rokycanské radnici Zdena Fantlová slavnostně předala Muzeu Dr. Bohuslava Horáka krátký dopis, který napsala ve vagonu na rokycanském nádraží 19. února 1945, když náhodou vlak, který vězenkyně převážel, zastavil právě v Rokycanech. „Je zázrakem, že tento dopis, který paní Fantlová vyhodila z okna vagonu, našel svého adresáta a že zůstal zachován až do dneška. Ale ještě větší zázrak je to, že Zdena Fantlová přežila a že mohla podat svědectví o těžko představitelném utrpení a hrůzách, kterým byli vystaveni Židé za druhé světové války,“ říká radní Baxa a dodává: „I šedesát let po skončení holocaustu má smysl neustále a soustavně připomínat, co holocaust znamenal.“ Zdenka Fantlová se narodila v roce 1922 v Blatné, poté se přestěhovala do Rokycan. Její rodiče pocházeli z venkovských židovských rodin na Písecku. Během války prošla řadou koncentračních táborů. V roce 1949 emigrovala do Austrálie. V Melbourne hrála divadlo, získala australského Oscara. Od roku 1969 žije v Anglii. (RED)

Databáze poskytovatelů sociálních služeb

O

dbor sociálních věcí a zdravotnictví spolu s Odborem informatiky připravil databázi poskytovatelů sociálních služeb v Plzeňském kraji. Do databáze je postupně zahrnována celá škála služeb – od ústavní péče přes pečovatelské služby až po zařízení pro děti a mládež. Výstupem připravované databáze, který mohou využít všichni občané, je vyhledávač, který byl zprovozněn na internetových stránkách Plzeňského kraje: http://www.plzenskykraj.cz/socialni_sluzby.asp. Tento vyhledávač umožňuje najít, podle vybraných kritérií, jako je cílová skupina, typ služby či region, konkrétní službu. Vyhledávač nabízí základní informace o službě, důležité jsou zejména kontaktní údaje.

Do databáze jsou zahrnuty všechny služby bez ohledu na to, kdo je jejich zřizovatelem. Vedle organizací zřizovaných obcemi a krajem jsou zde i nestátní neziskové organizace. Vytvoření databáze je vyvoláno potřebou sumarizovat a zpřehlednit systém sociálních služeb. Tvorba databáze je zároveň jedním z důležitých kroků procesu komunitního plánování sociálních služeb, který se v kraji začíná rozbíhat v několika regionech. Poskytovatelé a jejich služby jsou do databáze zařazováni postupně. Pro doplnění informací o službě mohou poskytovatelé kontaktovat Odbor sociálních věcí a zdravotnictví (tel.: 377 195 162; e-mail: [email protected]). Uvítáme rovněž vaše připomínky a náměty na (RED) další rozvoj pro zkvalitnění této služby.

Program stabilizace a obnovy venkova 2005

D

ne 24. února 2005 byl ukončen příjem žádostí o dotace v rámci Programu stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje pro letošní rok. Žadatelé (obce, města, dobrovolné svazky obcí či zájmová sdružení právnických osob) podali odboru regionálního rozvoje Krajského úřadu Plzeňského kraje celkem 585 žádostí s požadovanými dotacemi přes 176 milionů korun. Plzeňský kraj má pro tento program k dispozici částku 60 milionů. Úspěšnost podaných (RED) žádostí bude zhruba 30 procent.

P

lzeňský a Jihočeský kraj tvoří od roku 2000 Region soudržnosti Jihozápad (NUTS II.), což je statistická jednotka pro potřeby Evropské unie. Region soudržnosti je administrátorem dotací poskytovaných ze Společného regionálního operačního programu (SROP). Představitele regionu tvoří za

každý kraj 10 zástupců, kteří tvoří regionální radu. Ta rozhoduje o vyhlášení dalších kol podávání žádostí o dotace ze SROP a následně rozhoduje o jejich přidělení. „Po listopadových krajských volbách se minulý měsíc sešla v Plzni nová regionální rada, kterou tvoří krajští zastupitelé z obou

krajů. Na této schůzce jsme připravovali předběžné složení předsednictva a nejnutnější administrativní úkony. Na dalším jednání, které se uskuteční v Jihočeském kraji, zvolíme nové předsednictvo a budeme pokračovat v práci, kterou započali naši předchůdci,“ říká radní pro oblast regionálního rozvoje a fondů EU Jiří Kalista. (RED)

Srdečně Vás zveme na 2. PLES PLZEŇSKÉHO KRAJE který se uskuteční v pátek 11. března 2005 od 20.00 hodin v Měšťanské besedě v Plzni, Kopeckého sady 13 hraje Václav Hybš s orchestrem, plesem provází moderátor Karel Šístek a MISS Plzeň 2004 Dominika Pompová Vstupenky v prodeji na těchto místech: Měšťanská beseda – telefon.: 378 037 914, Divadlo Čas – telefon: 377 236 272, Peklo – telefon: 377 320 414

Vyřeší hejtmani zdravotnictví? bů řešení možných v rámci současné i připravované legislativy. Praktické zkušenosti hejtmana Petra Zimmermanna uvedou panelovou diskusi jeho kolegů hejtmanů s politickou reprezentací i zástupci nemocnic a pojišťoven. A jak vidí problematiku zdravotnictví hejtman Plzeňského kraje?

P

ředposlední březnový den se v Rašínově domě v Plzni uskuteční pod záštitou hejtmana Plzeňského kraje Petra Zimmermanna konference, která chce odpovědět na otázku, zda a jak mohou kraje ovlivnit reformu zdravotnictví. Experty moderovaná diskuse je jedinečnou příležitostí k hledání skutečně funkčního řešení situace ve zdravotnictví. Přítomní experti včetně zástupců OECD a Světové banky chtějí navázat na reformu provedenou v Plzeňském kraji a odhalit výhody i nevýhody jednotlivých způso-

Plzeňský kraj v roce 2003 převedl své nemocnice na obchodní společnosti. Jak se na tento krok díváte zpětně po roce? Plzeňský kraj realizoval změnu právní formy všech svých nemocnic jako první kraj v republice. I když změna právní formy nemocnic na „normální“ společnosti není samospasitelná, je z výsledků hospodaření těchto nemocnic jasně vidět, že jsme vykročili správnou cestou. Nemocnice snížily ztrátu, žádná nemocnice ani oddělení nezaniklo, ekonomicky dochází spíše ke stabilizaci. Díky transformaci z příspěvkových organizací na obchodní společnosti byla zavedena jasná a sank-

cionovaná pravidla pro hospodaření a účetnictví a povinnost auditu. Zvýšila se osobní zodpovědnost ředitelů a vedoucích pracovníků, zlepšila se motivace, odpadly předražené nákupy a paralelní obchody. A hlavně, zvýšila se transparentnost. Jen pro zajímavost, za posledních 6 let bylo v ČR zprivatizováno na pět desítek nemocnic. Naprostá většina privátních nemocnic hospodaří vyrovnaně. Nejhorší zaznamenaný případ „tunelování“ a neřízeného krachu nemocnice, která přestala léčit lidi i vyplácet mzdy zaměstnancům, se odehrál ve státní příspěvkové organizaci Nemocnice s poliklinikou Planá na podzim 2002, kde byla zřizována okresním úřadem, tedy Ministerstvem vnitra ČR. Ministerstvo zdravotnictví a vláda bojují všemožnými způsoby proti transformacím krajských nemocnic, a to jak „propašováním“ věty do zcela nesouvisejícího zákona o snižování hluku, která krajům


znemožňuje přeměnu nemocnic v obchodní společnosti, tak i hrozbou zákona o neziskových organizacích. Jak se na to díváte? Všem krajům jde „jen“ o to, aby nemocnice, které na ně převedl stát s obrovskými dluhy, fungovaly pro lidi, aby fungovaly po stránce medicínské i ekonomické. Ministerstvo zdravotnictví ČR dlouhodobě neřeší otázku finanční nerovnováhy a negativní bilance zdravotnického systému v České republice. Současné kroky vlády a ministerstva jsou zcela nesystémové. Je nutné, aby došlo k přijetí systémových změn ve financování zdravotnického systému a k urychlenému předložení koncepce zdravotnictví tak, aby bylo dosaženo jeho dlouhodobé stability a jistoty kvalitní a dostupné zdravotní péče pro všechny občany ČR. Je obecně známým faktem, který je doložitelný, že nejhůře hospodaří některé velké státní nemocnice a některé byly v minulosti opakovaně oddlužovány za peníze daňových poplatníků. Chce-li být

sociální demokracie důsledná ve svých postojích, bude muset zavést neziskové organizace napříště i u výrobců a dodavatelů léků, endoprotéz a veškerého zdravotnického materiálů. Tudy všude přece podle sociální demokracie utíkají peníze formou zisku. Jaké chystáte další kroky? Na 30. března plánujeme výše zmíněnou významnou konferenci na téma „Mohou kraje ovlivnit reformu zdravotnictví“, která bude jedinečnou příležitostí k hledání řešení obtížné situace ve zdravotnictví a fórem pro výměnu zkušeností za účasti českých i zahraničních expertů. Nad kraji se vznáší hrozba nových zákonů a hejtmani se už nechtějí jen dívat na vzniklou patovou situaci v našem zdravotnictví. Jsem přesvědčen, že kraje stojí o dialog s ministerstvem zdravotnictví založeném na racionálních a věcných argumentech, o spolupráci, která by vedla k nastavení jasných pravidel pro léčení lidí i hospodaření nemocnic. Koneckonců hejtmanům nejde o nic jiného, než aby nemocnice poskytovaly kvalitní zdravotní péči pro všechny občany bez rozdílu a aby fun(RED) govaly i po stránce ekonomické.

4 |Inzerce

3 |2005

Horažďovické muzeum má zrekonstruovaný sál Rekonstrukce začala v srpnu 2004 a trvala do konce loňského roku. Prováděla ji restaurátorská firma akademického malíře Marka Brože. Restaurování sálu stálo necelé 2 miliony korun a z větší části byl financován z rozpočtu Plzeňského kraje z Fondu obnovy městských památkových zón. Nezanedbatelnou částí přispělo i Město Horažďovice. Sál má freskovou výzdobu na stropě i na zdech. Nástropní malba zobrazuje bitvu u Vyšehradu s husity roku 1420 a byla namalována na počest Štrenberků, kteří v ní padli. Pod stropem jsou veduty s obrazy měst, mezi jinými i Horažďovic. Stěny mají malby s vojenskou tématikou, jde o obléhání Vídně Turky, dále jsou zde žánrové obrázky z vojenského života, jako polní mše, okrádání mrtvých na bojišti a porážka koní. Velký sál je v sezóně zařazen do prohlídkové trasy Městského muzea, jsou v něm také pořádány koncerty a svatby. Protože v muzeu není vytápění, je sál v zimě nepřístupný.

www.ceskydomov.cz

GN – 00001/1


Inzerce| 5

3 |2005

Revoluční angličtina Pro ty, co nemají čas se učit. Bez biflování a gramatiky. Pro začátečníky, věčné začátečníky i pokročilé bez rozdílu věku. pozorněte! Jak to, že vůbec mluvíte? Přemýšleli jste o tom někdy? Všichni jsme se ve škole učili cizí jazyk, ale 95 % z nás ho neovládá. A ještě si většina lidí myslí, že jsou na jazyky hloupí.

Z

Jenže to je omyl. Nejsme hloupí. Protože kdybychom byli, pak bychom se nenaučili ani mateřský jazyk. Dokonce i mentálně retardovaní jedinci se naučí mluvit. Naučit se první (mateřskou řeč) je nejtěžší ze všech řečí. U dalších jazyků totiž můžeme porovnávat nové poznatky se starými. A jak se tedy naučíte první řeč? Rozhodující je jazykové prostředí. Tříleté dítě asi 13 000 hodin ze svého života prospalo, ale dalších 13 000 hodin na něj působilo jazykové (zvukové) okolí. Nejdříve začalo chápat, pak mluvit a nakonec přišlo na řadu psaní a čtení. Ve třech letech již hodně rozumí a také samo mluví, i když ještě ne „na úrovni“. Stejně tak, i když pomaleji, to zvládnou i retardované děti. Naše první řeč je čeština a další jazyk ovládají pouze děti z vícejazyčného prostředí. Ve Švýcarsku a zemích Beneluxu je několik rozdílných úředních řečí a lidé je ovládají. Myslíte si, že lidé ve Švýcarsku nebo v Beneluxu jsou chytřejší než my? Ne, to určitě nejsou. Jen od dětství žijí ve vícejazyčném prostředí.

zvuk mají lidé hlavně proto, že danou řeč nemají dostatečně dlouho „naposlouchanou“.

Teorii a gramatiku vůbec neprobíráte. Tu pochopíte z doslovných překladů. Ostatně, A nyní přijde to nejzajímavější. I když tomu asi nebudete věřit, přesto se vy děti jdou do první třídy a gramatiku již umí. Až ve dospělí můžete naučit další řeč stejně jednoduše škole zjistí, jak je to vlastně „těžké“. Dokonce ani slovíčka se nebudete učit a přijako kdysi svou mateřtom s TAXUS Learskou řeč. Spoluautoning® získáte slovři metody ® ní zásobu přes TAXUS Learning Ivo Toman a Marti4000 slov. na Králíčková spojiTAXUS Learli postup malých ning® je vybaven pozitivními dětí s moderními podprahovými poznatky o mozku. záznamy. Kromě Využili i toho, že 9 modrých výuvy již umíte číst, kových CD obsaa tedy dokážete huje i 3 červená zapojit obě mozkoCD, která vám vé polokoule souTaxus Learning® funguje u všech typů lidí vytvoří tiché anglicčasně: posloucháké prostředí, ním originální anga knihu s 270 obrázličtiny a čtením doslovných překladů. Doslovné překlady jsou ky, ve které je tato metoda podrobně popsaná. 14 z hlediska češtiny nesprávné, ale pro pochopení hodin mluveného slova obsahuje 7960 vět. angličtiny správné, neboť anglicky mluvící lidé Postup je jako u dítěte. Nejdříve poslouchat používají jiný slovosled než my. Pokud byste používali český slovosled, cizinec a pochopit, pak mluvit a nakonec číst a psát. Každý jiný postup je nepřirozený. Nejdříve si by vám nerozuměl, i kdybyste vyslovovali jednotlivá slova správně. Takto se naučíte myslet ang- „vědomě“ projdete lekci na modrém audio CD. licky a získáte i dobrou výslovnost. Špatný pří- Pak si tutéž lekci na červeném CD pouštíte velice

Jaký způsob financování bydlení čtenářům doporučíte?

Jaké výhody zájemcům o hypotéku nabízí ČSOB?

SC - 51023/5

www.ceskydomov.cz

V poslední době jsme se mohli setkat s termínem americká hypotéka. Co si pod tímto pojmem má čtenář představit? Největší a vlastně i jediný rozdíl spočívá v tom, že standardní hypotéku lze čerpat tzv. účelově, a to na pořízení nemovitosti. Oproti tomu americká hypotéka umožňuje využít půjčené peníze zajištěné nemovitostí na jakýkoliv účel. Například na koupi auta, dovolené, vypořádání děditství, zařízení nemovitosti apod.

SC-51065/1

Renovace dveří a schodů • www.welle.cz

PM a okolí: 777 799 549 KT, DO: 777 790 080

Záruka 2 roky, nejlevnější, nejlepší

ŽALUZIE, ROLETY SÍTĚ PROTI HMYZU !vykupujeme staré žaluzie na protiúčet!

Předpokládám, že jedním z kritérií pro využití služeb banky je i její dostupnost. Kde Vás čtenáři najdou? V každém větším městě. Komplexní servis včetně poradenství přitom rádi poskytneme na kterékoliv pobočce.

☎ 261 263 847, 261 260 416, 777 038 001

www.gato.cz Jihlavská 611, Praha 4

HLEDÁME TECHNIKY,

spolupracovníky – vlastní ŽL, mobil, auto –

pro montáž našich výrobků

SC-10377/1

Především je to tzv. fixace úrokové sazby. V případě ČSOB Hypotéky až na 30 let. Znamená to, že jako jediná banka na českém trhu nabízíme zachování výše úroků po celou dobu trvání hypotéky. Díky dočasně mimořádně nízkým úrokovým sazbám tedy platí, že kdo jich nyní využije, může je využívat po celou dobu splácení. Další výhodou pro klienty je síť smluvních odhadců, díky které zájemci o hypotéku výrazně ušetří na poplatcích spojených s odhadem nemovitosti. Aby si v naší nabídce vybral každý, přináší-

vše v hotovosti Telefon: 604 206 419

me několik variant hypotečního úvěru. Nově například ČSOB Hypotéku na investici do družstevního bydlení, jež umožňuje vlastníkům družstevního bytu splácet úvěr po dobu pěti až třiceti let. Samozřejmostí je pro nás nabídka dalších služeb, například životního pojištění, pojištění nemovitosti či úvěru.

SC 51056/1

Protože nabízíme celou řadu možností, záleží na tom, co má být pořízeno. Podle toho pak zájemcům poradíme, co je pro ně nejvhodnější. Zjednodušeně lze říct, že v případě koupě již postaveného bytu či domu je pro klienty nejvýhodnější hypotéka, v případě méně náročných projektů, jako je například modernizace bydlení, doporučujeme ČSOB Půjčku na lepší bydlení. Tento typ půjčky naši klienti využívají rovněž při privatizaci obecních bytů, koupi družstevního podílu, předplacení nájmu u obecních bytů nebo při koupi stavebního pozemku. ČSOB Půjčku na lepší bydlení můžete ale

n pó sleva 50 % z ceny montáže hliníkových žaluzií Ku

SC-51069/1

Užitečné internetové odkazy Blíží se doba, kdy se mnozí z vás budou státu zpovídat ze svých legálních příjmů v loňském roce, zavede vás náš první odkaz na internetové stránky Ministerstva financí. Můžete na nich vyplnit a odeslat daňové přiznání prostřednictvím Internetu. Tím je možné vyhnout se frontám, které jsou každoročně na konci března koloritem našich finančních úřadů. Takový komfort využijí ale pouze vlastníci tzv. zaručeného elektronického podpisu. Jeho poměrně vysoká cena, která je zhruba 700 korun na jeden rok, je ale zřejmě jednou z největších překážek většího rozšíření elektronické komunikace občanů s úřady. Pokud elektronický podpis nemáte, můžete daňové přiznání také vyplnit z domova přes internet (a klidně poslední březnový večer), ale do tří dnů musíte na finanční úřad doručit i přiznání papírové.

DAŇOVÁ PŘIZNÁNÍ NA INTERNETU

S

erver Ministerstva financí (www.mfcr.cz) patří mezi nejobsáhlejší a nejlépe řešené weby veřejné správy. Aby jste se v tom velkém množství dat a informací neztratili, použijte rovnou odkaz http://www.mfcr.cz/index.php?d=413 a dostanete se na stránku, kde si můžete vybrat jeden ze tří způsobů vyplnění daňového přiznání. První, nejjednodušší, ocení ti, kteří chtějí daňové přiznání vyplnit ručně na papír jako loni, ale nechce se jim běžet extra na finanční úřad

Máte málo času na učení a chcete poznat vylepšenou cestu poznávání dětí? Pak kontaktujte společnost TAXUS International s. r. o., která sídlí v ulici Na Pankráci 49, 140 00 Praha 4. Mobil: 603 579 174 (nonstop) e-mail: SC-51091/1 [email protected], www.taxus.cz.

před vystěhováním nebo exekucí, byt s neoprávněným uživatelem nebo právní vadou,

Stavíte, provádíte rekonstrukci či kupujete nemovitost? Pak kromě jiného přemýšlíte určitě i o tom, jak nejlépe a nejvýhodněji vyřešit její financování. O více informací na téma financování bydlení jsme požádali Elenu Tomanovou, regionální úvěrovou specialistku ČSOB.

Podle všeho je hypotéka mezi Čechy velmi oblíbená. Jaký očekáváte vývoj v této oblasti? Můžu potvrdit, že díky úlevám na daních je hypotéka atraktivním bankovním produktem. Díky konkurenci, která má příznivý dopad na kvalitu služeb i na ceny, a také díky dalšímu snížení úrokových sazeb, lze očekávat, že zájem o hypotéky i nadále poroste.

Pokud se Vám něco zdá nadsazené, pak vězte, že pouze naše školství v nás vypěstovalo poznání, že cizí jazyky jsou těžké. Systém výuky angličtiny ve škole je totiž špatný, neboť tam musíte ihned nahlas číst a psát. A hlavně učit se slovíčka. Biflování jednotlivých slov je přímo rakovinou pro naše znalosti jazyků. Proč? Ze dvou důvodů. Vraťme se k dětem. Kdo z rodičů mluví na své děti jednotlivými slovy? Navíc samotné slovo zní úplně jinak, než slovo spojené s jinými do vět. Tyto i další objevy metody TAXUS Learning® stojí 5990 Kč (dobírka + 100 Kč, posílá se ještě v den objednání). Máte je napořád a navíc pro celou rodinu. Pro srovnání, jedna hodina konverzace s anglickým lektorem stojí asi 300 Kč na hodinu. Návratnost TAXUS Learning® je asi 20 takových hodin.

Koupím váš zadlužený byt

ČSOB ví, jak na bydlení využít třeba i při budování bazénu.

potichu, na samém prahu slyšitelnosti stále dokola. Musí to být tak potichu, že vás to nijak neruší, a vy se přitom můžete věnovat čemukoliv jinému. Dívat se na televizi, pracovat, bavit se, jet autem, sportovat, prostě cokoliv vás napadne. Váš mozek se tím bude podvědomě zabývat a vy se učíte, aniž byste však měli ty nepříjemné pocity, že se musíte učit. Navíc toto může „jet“ několik hodin denně v práci nebo u vás doma a celá rodina má tak vytvořeno anglické prostředí z výrazů, které již vaše podvědomí zná z doslovných překladů. Nemusíte se kvůli tomu odstěhovat do ciziny. To je ideální postup pro ty lidi, kteří nemají čas na intenzivní „vědomé“ učení se. Což je vlastně většina z nás!

pro prázdný formulář - můžou si ho rovnou stáhnout do svého počítače a vytisknout na tiskárně. Druhý způsob použije ten, kdo nechce psát tužkou, daňové přiznání si vyplní na počítači, vytiskne, podepíše a odnese na finanční úřad tak jako loni 31. března. Třetí způsob jsme již popsali v úvodu, daňové přiznání se vyplní na počítači, podepíše elektronickým podpisem, a rovnou odešle bez nutnosti kamkoliv chodit. Je nejsnazší, bohužel ale nejméně používaný. Pokračování příště

TOMTO VÁŠ INZERÁT TAK NA CO ČEKÁTE NA

MÍSTĚ BY MOHL BÝT

JEŠTĚ

VOLEJTE

605 580 421


SC-51055/1

6 |Informace z úřadu

3 |2005

Nadregionální cyklistické trasy Plzeňského kraje Cyklistika začíná v poslední době plnit stále více i funkci dopravní obsluhy území. Daleko častěji vidíme ráno i odpoledne na silnicích cyklisty, kteří zcela evidentně spěchají do práce.

J

eště větší počet cyklistů se však věnuje této činnosti jako oblíbenému druhu aktivního odpočinku. Během posledních několika málo let přestala být cyklistika pouze individuální záležitostí a postupně se zařadila mezi nejrozšířenější formy trávení volného času. Na tento vývoj se snaží reagovat i veřejná správa. Rada Plzeňského kraje schválila již v minulosti mezinárodní cyklistickou cestu, která by měla spojit Regensburg, Plzeň a Prahu. Touto cyklostezkou je míněno propojení z Folmavy přes Domažlice, Horšovský Týn, Plzeň a Rokycany na hranice se Středočeským krajem v prostoru Strašic. Tato cyklostezka je uvažována jako liniová stavba, která vede mimo stávající komunikace, je segregována od stávající automobilové dopravy a na její realizaci by se měly podílet v prvé řadě obce a města Plzeňského kraje. V současné době je tato trasa

vyznačena v terénu po místních komunikacích přes Všeruby. Jiným druhem jsou cyklistické trasy, které mohou být vedeny i po silnicích III. třídy Plzeňský kraj má poměrně rozšířený, ale značně rozdílný počet značených tras různých kategorií. Značení cyklistických tras vychází ze zákona o provozu na pozemních komunikacích a vedle mezinárodních jsou to dále nadregionální, regionální a lokální. Nejhustší síť je v okrese Klatovy. Nejméně početné jsou pak trasy v okrese Plzeň-sever. Rada Plzeňského kraje rozhodla o zadání zakázky Nadregionálních cyklistických tras. Tento projekt zpracovala Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje. Hlavním cílem bylo vytvořit ucelený a dlouhodobě stabilizovaný návrh cyklistických tras nadregionálního významu a následně jejich vedení promítnout do územně plánovací dokumentace. Zájem o využívání cyklistic-

kých tras je nejčastěji spojen se zájmem o návštěvu atraktivnívh území. Nadřazená síť cyklotras se z tohoto pohledu stává určitým marketingovým nástrojem, a je tedy účelné směrovat vedení nadregionálních cyklotras v blízkosti nejatraktivnějších lokalit přírodních, kulturně-historických a rekreačních. Při návrhu a optimalizaci sítě byl také kladen důraz na její návaznost na nadřazenou síť v sousedních krajích, zejména pak v Bavorsku. V letošním roce bude totiž Plzeň hostitelským městem pro Cyklistickou olympiádu a z Bavorska se předpokládá velký počet návštěvníků. Neméně důležitým aspektem pro konečný návrh bylo zhodnocení bezpečnosti a dalších faktorů ovlivňující plynulost a průjezdnost stávajících a navrhovaných tras. Na základě údajů o zatížení a stavu komunikací bylo vyhodnoceno, zda je vhodné nebo alespoň možné vést tyto trasy po daných komunikacích. Vznikl tak logický rastr cyklistické sítě nadregionálních

Kraj podporuje mladého umělce

H

ejtman Petr Zimmermann v druhé polovině února navštívil Základní školu v Rokycanech v Čechově ulilci, konkrétně třetí třídu, jejímž žákem je i postižený chlapec Martin Schlossar. Martina v Rokycanech, ale i v celém kraji znají všichni jako autora obrazů malovaných prstovými a temperovými barvami. „Martin měl ve vestibulu krajského úřadu předminulý rok výstavu. Jeho obrazy se mi líbily natolik, že jsem se rozhodl jeden koupit. A nyní jsme se konečně s jeho třídní učitelkou paní Janou Štercliovou domluvili na návštěvě a na tom, že si jeden Martinův obraz vyberu,“ říká hejtman Petr Zimmermann. Obrazy Martina Schlossara si budou moci prohlédnout i v dalekém Švédsku. V polovině května proběhne oficiální návštěva Plzeňského kraje v partnerském regionu Jämtland a právě výstava

Martinových prací bude součástí této návštěvy. Na výstavě nebude chybět ani sám autor. A Martin se na svoji první cestu letadlem už nyní těší. Martin je postižený a je na vozíku. Byla u něj diagnostikována dětská mozková obrna a ztráta schopnosti vyslovovat hlásky. A právě

hlavně prostřednictvím obrazů, které vytváří prstovými a temperovými barvami, komunikuje Martin s okolním světem a barvami vyjadřuje své nálady a pocity. Poprvé Martin zkusil malovat v první třídě. Barvy si sám vybírá, má cit pro barevnost a hravost s jednotli(RED) vými tóny.

tras, které Plzeňský kraj dělí zhruba na čtverce o stranách 20 x 20 km. S tímto návrhem již byly seznámeny všechny obce

a města Plzeňského kraje, kudy trasy vedou, i široká odborná veřejnost. Řada pozitivních připomínek z tohoto jednání byla do materiálu ještě zapracována

a následně budou Nadregionální cyklistické trasy projednány Radou Plzeňského kraje. MILOSLAV MICHALEC, VEDOUCÍ ODDĚLENÍ REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

Plzeňská amatérská liga horských kol 2005 V letošním roce startuje již 5.ročník největšího seriálu závodů horských kol v Plzeňském kraji – Plzeňská amatérská liga MTB. Horská kola prodělávají v posledních letech bouřlivý rozvoj a stávají se nejoblíbenějším rekreačním sportem pro jednotlivce i celé rodiny. Proto se pořadatelé jednotlivých závodů z Chrástu, Horní Břízy a Klabavy rozhodli na jaře 2001 sjednotit kategorie, pravidla a nadále organizovat závody pod hlavičkou Plzeňské amatérské ligy (P.A.L.). I přes nepřízeň počasí se v úvodním ročníku postavilo na start celkem 450 bikerů. V roce 2002 se P.A.L. rozrostla o pořadatele dalších závodů ve Stříbře, Kaznějově, Chotíkově a Chotěšově. Manažerem P.A.L. se stal bývalý úspěšný závodník Pavel Šticha. Tento ročník zaznamenal obrovský nárůst účastníků, celkem se na start sedmi závodů postavilo 1292 sportovců. Pro rok 2005 připravují pořadatelé celkem osm závodů v atraktivních lokalitách. Zahájíme již tradičně 8. května Velkou cenou Sport Beran v Chrástu u Plzně, následovat bude 21. května Velká cena Nečtin. Třetí zastávkou budou 12. června Draci na Ronšperku ve Stříbře, o týden později (18. června) startuje Cross country v Klabavě u Rokycan. Lesopark Homolka přivítá bikery 9. července na Velké ceně Plzně, 31. července připravil Kaznějovské okruhy a zároveň mistrovský závod P.A.L. místní SK Kaznějov. Po měsíční pauze pokračuje amatérská liga 28. srpna Chodským pohárem v Chodově u Domažlic a vše vyvrcholí finálovým kláním 3. září v Chodové Plané Velkou cenou Chodovaru. Všechny závody P.A.L. jsou vypsány v 11 kategoriích (z toho je 8 kategorií pro děti a mládež) a pro účast v těchto závodech postačí horské kolo, přilba a chuť poměřit své síly s ostatními. Poděkování za podporu patří nejen sponzorům z řad regionálních firem, ale také pracovníkům Plzeňského kraje. Zájemci o start v závodech najdou veškeré aktuální informace na: www.pal.zde.cz.

Fotohádanka

Radní podpořili kulturní akce

R

S

právnou odpovědí na minulou hádanku byl Švihov. Pozdně gotický vodní hrad Půty Švihovského z Rýzmberka byl vybudovaný na místě bývalé tvrze, zřejmě podle plánu Benedikta Rejta na přelomu 15. a 16. století. Po třicetileté válce již nebyl obýván, později byl změněn na sýpku, v 19. století už byl hrad opuštěn. Po roce 1950 byl areál postupně opravován. Jádro hradu tvoří dvě obytná křídla, která uzavírají vnitřní pravidelná nádvoří. Kolem obíhalo předhradí zpevněné baštami a obehnané

dalším vodním příkopem, který spolu s několika přilehlými rybníky vytvářel umělý ostrov. Švihov se svým opevňovacím vodním systémem patřil k nejlepším pevnostem své doby. Z došlých správných odpovědí jsme vylosovali tři výherce, kteří obdrží pozornost od Krajského úřadu Plzeňského kraje. Jsou to: Petra Stahlová, Krchleby; Jan Brunát, Vodokrty; Zuzka, Majda, Oto, Michaela, Jan, Antonín, Aneta a Petra ze Speciální školy při FN, Plzeň.

V

dnešní fotohádance chceme znát místo, kde stojí rotunda na snímku. Odpovědi posílejte na adresu: Plzeňský kraj – redakce, Husova 29, 301 00 Plzeň; e-mail: [email protected]


ada Plzeňského kraje projednala začátkem března několik materiálů z oblasti kultury. Jedná se o závěrečnou část projektu internetizace knihoven v obcích nad 200 obyvatel, tedy partnerské smlouvy se všemi 194 žadateli, které se do projektu zatím zapojili. Uzávěrka žádostí je 15. března. Zároveň bude podána žádost o dotaci na tento projekt ze Společného regionálního operačního programu. Radní hovořili také o podpoře dětského filmového festivalu Filmák. „Nejdůležitějším bodem byl návrh na vyhlášení Grantového programu Plzeňského kraje v oblasti kultury pro rok 2005. Tento program bude směrován k žadatelům, kteří pořádají kulturní akce se zaměřením na divadlo, hudbu, výtvarné umění a kulturní dědictví. Tyto tématické okruhy by měly pokrýt většinu „živé kultury“, která je na území kraje provozována,“ říká radní pro oblast kultury Martin Baxa. V rozpočtu je pro tuto oblast připraveno 1,5 milionu korun. Požádat může každý, není ale pravidlem, že by žadatelé dostali 100 procent financí na zajištění konkrétní kulturní akce. Uzávěrka žádostí bude v druhé polovině dubna 2005. Podrobné informace o grantovém programu včetně formulářů najdete Martin Baxa, na: www.plzenskyradní pro oblast kultury kraj.cz a památkové péče

Doprava| 7

3 |2005

Nehody a podceňování dopravní výchovy dětí PŘEHLED KONÁNÍ JEDNOTLIVÝCH DOPRAVNÍCH SOUTĚŽÍ V ROCE 2005 DO KT PJ PM PS RO TC

oblastní kolo oblastní kolo oblastní kolo Městské kolo Městské kolo oblastní kolo oblastní kolo oblastní kolo

DDH Domažlice 29. dubna 2005 MÚ Klatovy (prostor kasáren) 12. května 2005 DDM a ZŠ Blovice 6. května 2005 DDH 33. ZŠ Plzeň-Skvrňany I. kat.11. května 2005 DDH 33. ZŠ Plzeň-Skvrňany II. kat.18. května 2005 ZŠ Vejprnice 13. května 2005 DDH Rokycany 17. května 2005 ZŠ Gagarinova, Stříbro 19. května 2005

Krajské kolo LDT Melchiorova Huť Republikové finále

1. a 2. června 2005 DDM Sokolov 14.–16. června 2005 Domov mládeže Karlovy Vary

Přetrvávající nepříznivý trend ve vývoji počtu a následků dopravních nehod v České republice vyžaduje neodkladně přijmout opatření ke změně současného stavu. V loňském roce bylo na dopravních nehodách usmrceno 1215 a těžce zraněno 4878 osob. Přestože počet usmrcených je oproti minulému roku nižší, je situace v silničním provozu alarmující. „V současnosti není mezi občany dostatečně akceptován význam bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Jednotlivá opatření jsou podceňována a existuje jen malá podpora k jejich přijímání. Naše společnost vnímá ohrožení z různých stran – kriminalita, nemoci, drogy, ale již necítí takové riziko z oblasti provozu na komunikacích. Neustále se setkáváme s nízkým právním vědomím občanů a hrubým porušováním pravidel provozu na pozemních komunikacích,“ říká radní pro oblast dopravy Miroslav Jaroš.

V

členských státe EU probíhá program „Vize 0“, což znamená snahu snížit v určitém časovém období následky dopravních nehod na minimum, zejména usmrcených a těžce zraněných. Česká republika si ve své strategii bezpečnosti silničního provozu vytkla jako jeden z hlavních cílů do roku 2010 snížit počet usmrcených v silničním provozu na 50 % úrovně roku 2002. Splnění tohoto cíle předpokládá zapojení širokého spektra subjektů jak na národní, tak i regionální úrovni.

BESIP od letošního roku pro výuku dopravní výchovy na školách prosazuje provádění ucelených kurzů pro děti 4. tříd a doporučuje jej organizačně rozdělit do tří částí na: – Teoretickou výuku v rozsahu 5 vyučovacích hodin na škole, kterou je možno zahrnout do vzdělávacího programu ZŠ v souladu s rámcovým vzdělávacím programem vydaným MŠMT – Teoretickou výuku v rozsahu 5 vyučovacích hodin, realizovanou specializovanými pracovišti BESIP pro dopravní výchovu, provedenou na školách, nebo na DDH (dětských dopravních hřištích dle místních podmínek) – Praktickou výuku v rozsahu 5 vyučovacích hodin, která bude prováděna na dopravních hřištích pod dozorem vyškolených pracovníků, s využitím dostupných pomůcek. Jedním z celostátně organizovaných programů v oblasti dopravní výchovy je „Program pro začínající cyklisty“. Jde o soutěž, kde v rámci přípravy na jednotlivé disciplíny (pravidla provozu na pozemních komunikacích v teorii a jejich užití v praxi, jízda zručnosti a zásady první pomoci) získávají děti znalosti a dovednosti potřebné k samostatné účasti v provozu na pozemních komunikacích. Garantem organizace základního kola je ředitelství školy. Základní kolo zpravidla organizuje pověřený učitel dopravní výchovy ve škole.

P. O. BOX 313, Škroupova 18, 306 13 Plzeň elektronická adresa: [email protected]

telefon spojovatelka: 377 195 111 provolba: 377 195; fax: 377 195 078

úřední hodiny pondělí 8.00–17.00, středa 8.00–17.00 ORGANIZAČNÍ SCHÉMA ÚŘADU:

Ředitel KÚPK Mgr. Jiří Leščinský

odbor kancelář hejtmana vedoucí odboru Bc. Alena Šatrová e-mail: [email protected]

Miroslav Jaroš, radní pro oblast dopravy

V našem kraji se bohužel nehody nevyhýbají ani dětem a chodcům. V roce 2004 bylo 28 nehod, kdy nebyla dána přednost chodci na vyznačeném přechodu. Z celkového počtu 119 nehod zaviněných řidiči nemotorového vozidla bylo 22 zaviněno dětmi (o 13 méně než 2003), 131 nehod chodců, z toho 48 zaviněno dětmi (o 3 více než 2003). Při těchto nehodách nebylo žádné dítě usmrceno. Statistická čísla následků dopravních nehod zaviněných dětmi v ČR jsou na rozdíl od následků nehod zaviněných dospělými účastníky provozu srovnatelná se zeměmi Evropské unie. „Podstatně více dětí umírá na silnicích při nehodách, které zaviní jiní účastníci silničního provozu, a to zejména na přechodech pro chodce a nebo jako spolujezdci v motorovém vozidle. Jsme si vědomi nutnosti tento stav zlepšovat, je potřebné vybavit děti základními informacemi, jak se v silničním provozu chovat,“ upozorňuje radní Jaroš. Pozornost, která je věnována dopravní výchově dětí, v České republice přináší pozitivní výsledky. Základní úlohu v této informovanosti by měla plnit škola a rodina, za pomoci ostatních orgánů a organizací, které se prevencí bezpečnosti v silničním provozu zabývají. V současné době se problematikou dopravní výchovy zabývá celá řada subjektů. Jako efektivní se ukazuje systém iniciovaný Ministerstvem dopravy ČR a prováděný Ústředním automotoklubem ČR – BESIP ve spolupráci s Plzeňským krajem, obcemi, školami a dalšími subjekty. Současné zjištěné počty nehod u dětí a jejich následků dokumentují, že je třeba využít v maximální míře stávajícího systému k provádění dopravní výchovy a přitom usilovat o širší zapojení škol, školských orgánů a zařízení do tohoto významného procesu.

Krajský úřad Plzeňského kraje

Účast žáků v soutěži je dobrovolná, ovšem jen co největší účast v základním kole plní cíl soutěže. Vzhledem k tomu, že dopravní výchova žáků této věkové kategorie nemá dosud dostatečnou oporu v učebních osnovách, doporučujeme ředitelství škol nejen soutěž organizovat, ale i vytvořit podmínky pro potřebnou přípravu žáků (nepovinný předmět, zájmový kroužek, třetí hodiny těl. výchovy apod.). Základní (školní) kolo dopravní soutěže mladých cyklistů sestává minimálně ze dvou disciplín – pravidla provozu na pozemních komunikacích (teoretická část) a jízda zručnosti na kole. Lze ho proto organizovat i jako odpolední akci. Rovněž lze i využít předmětů, které svým obsahem souvisejí s dopravní výchovou: vlastivěda a občanská výchova – pravidla provozu na pozemních komunikacích – teoretická část, tělesná výchova – jízda zručnosti na kole (v tomto případě je nutné, aby pro všechny žáky příslušné kategorie byl stejný rozhodčí). Vzhledem k tomu, že jde o přípravu dětí na běžný

život, mělo by být v zájmu školy i rodičů tuto přípravu ve škole zajistit. Po absolvování těchto ucelených kurzů dopravní výchovy na škole se doporučuje dále se zaměřit a organizovat pro děti vyšších ročníků ZŠ dopravní soutěže. Těchto soutěží se dále v oblastních (okresních) kolech a v krajském finále se v roce 2004 na území Plzeňského a Karlovarského kraje zúčastnilo celkem 12 400 dětí ze 160 škol. K tomu byly zajištěny pomůcky a ceny, potřebný sbor rozhodčích a pořadatelů. Program pro začínající cyklisty byl také v přiměřené podobě organizován pro zvláštní a speciální školy. Soutěž vyhlašuje Ministerstvo dopravy – BESIP spolu s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, Policejním prezidiem Policie České republiky, ÚAMK ČR, Českým červeným křížem a dalšími orgány a organizacemi. Na území Plzeňského kraje organizačně soutěž zajišťuje ÚAMK ČR-krajské pracoviště BESIP ve spolupráci s odborem dopravy a SH Krajského úřadu Plzeňského kraje, městy, obcemi, Policií ČR, městskou policií a dalšími zainteresovanými subjekty. Oblastního kola soutěže se může zúčastnit jen družstvo školy, které bylo sestaveno na základě výsledků základního kola při základní škole. Reprezentační družstva školy (v návaznosti na obdobnou mezinárodní soutěž, které se Česká republika účastní) tvoří v obou kategoriích čtyři členové (2 dívky a 2 chlapci) podle nejlepšího umístění v základním kole. Plzeňský kraj i v letošním roce pro tento účel vyčlenil ze svého rozpočtu 400 tisíc korun. Dopravní výchova mládeže není samozřejmě jedinou činností, která je zaměřena na preventivní působení ke snížení počtu nehod. Velmi populární a hojně využívané jsou zdokonalovací kurzy řidičských návyků - zkušební fólie, dny otevřených dveří ve stanicích STK a další akce. „Pro mladé začínající řidiče připravujeme prezentaci emotivního projektu The Action Road Show 2005, který pracuje s přesně danou cílovou skupinou a používá při tom moderní komunikační prostředky srozumitelné teenagerům a mladým lidem. Věříme, že všechny vynaložené prostředky přispějí k našemu cíli, kterým je méně dopravních nehod, méně rodinných tragédií, méně agresivity a více tolerance,“ uzavírá radní Miroslav Jaroš.

V Plzeňském kraji v roce 2004 došlo k 12 308 (o 316 méně než v r. 2003) dopravním nehodám (ČR – 196 484), při těchto nehodách bylo: • usmrceno 75 osob (o 5 méně než 2003) (ČR – 1215) • těžce zraněno 189 osob (o 56 méně než 2003) (ČR – 4878) • lehce zraněno 2173 osob (o 45 více než 2003) (ČR – 29 543).

Nehody Nehody podle podle komunikací: komunikací: • dálnice 576 (ČR 5 002) • silnice I. tř. 1871 (ČR 36 645) • silnice II. tř. 2264 (ČR 28 994) • silnice III: tř. 1214 (ČR 21 233) • ostatní kom. 6383 (ČR 104 610).

odbor kancelář ředitele vedoucí odboru Mgr. Štěpánka Haladová e-mail: [email protected]

odbor vnitřních věcí a krajský živnostenský úřad vedoucí odboru Ing. Jan Nový e-mail: [email protected]

odbor cestovního ruchu vedoucí odboru Tomáš Kotora e-mail: [email protected]

odbor informatiky vedoucí odboru Bc. Václav Koudele e-mail: [email protected]

odbor ekonomický vedoucí odboru Ing. Roman Reiser e-mail: [email protected]

odbor regionálního rozvoje vedoucí odboru RNDr. Emil Chochole e-mail: [email protected]

odbor životního prostředí vedoucí odboru Mgr. Vladimír Dlouhý e-mail: [email protected]

odbor majetku a hospodářského rozvoje vedoucí odboru Ing. Alena Hemrová e-mail: [email protected]

odbor školství, mládeže a sportu vedoucí odboru PaedDr. Zdeněk Oulík e-mail: [email protected]

odbor kultury a památkové péče vedoucí odboru Mgr. Vlasta Frouzová e-mail: [email protected]

odbor sociálních věcí a zdravotnictví pověřena vedením Bc. Erika Kunešová e-mail: [email protected]

odbor dopravy a silničního hospodářství vedoucí odboru Ing. Jaroslav Vejprava e-mail: [email protected]

odbor krizového řízení vedoucí odboru Ing. Milan Řihošek e-mail: [email protected]

odbor právní vedoucí odboru JUDr. Blanka Žižková e-mail: [email protected]

útvar interního auditu vedoucí Ing. Martin Zaoral e-mail: [email protected]

odbor fondů a programů EU Mgr. Petr Pelcl e-mail: [email protected]


8 |Cestovní ruch

3 |2005

Odbor cestovního ruchu Plzeňského kraje Plzeňský kraj považuje cestovní ruch za jednu z priorit dalšího rozvoje celého regionu. Proto vznikl na krajském úřadu samostatný odbor cestovního ruchu. Jeho vedoucím je Tomáš Kotora, kterého jsme se zeptali, jak bude odbor pracovat s možnostmi v oblasti cestovního ruchu Plzeňského kraje. časnou činnost našeho nového samostatného odboru. Ta by se, velmi heslovitě, dala rozdělit do několika rovin: • Podpora cestovního ruchu: dotační a grantové programy, například rozvoje venkovského cestovního ruchu, rozšiřování služeb informačních center, orientačních systémů turistických cílů, podpora údržby a značení sezonních lyžařských tras, cyklotras a cyklostezek.

N

echtěl bych se na tomto místě rozepisovat o nesporném ekonomickém významu podpory cestovního ruchu v konkrétních regionech a porovnávat je, třeba i se zahraničím. To je věc, kterou si za těch 15 let svobodného cestování uvědomuje snad každý, kdo kdy jako turista navštívil kteroukoli „turisticky atraktivní“ lokalitu. Soustředil bych se na sou-

• Prezentace kraje doma i v zahraničí: na zahraničních i tuzemských veletrzích nejen cestovního ruchu, seminářích, konferencích, tištěním propagačních materiálů a katalogů produktů cestovního ruchu o našem kraji pro touroperátory a cestovní kanceláře, vytvářením fotobanky našeho kraje, návrhy efektivních propagačních předmětů

Další možnosti:

– spolupráce odboru se subjekty cestovního ruchu tuzemskými i zahraničními – webový turistický portál Plzeňského kraje, který je zatím ve stadiu rozpracovanosti – využívání potenciálu našeho regionu, monitorování turisticky atraktivních míst a trendů rozvoje cestovního ruchu – udržování a rozšiřování povědomí a identity obyvatelstva s naším krajem Ve všech těchto činnostech náš odbor samozřejmě spolupracuje s mnoha dalšími odbory Krajského úřadu Plzeňského kraje a s náměstkyní hejtmana Olgou Kalčíkovou. Zároveň bych požádal občany o informace o zajímavostech, kuriozitách, turisticky atraktivních místech, řemeslných dílnách, zvláštnostech či odlišnostech našeho kraje. Myslím, že žijeme v nádherném kraji a máme právo přestat být na svůj kraj přehnaně skromní.

PODPORA ČINNOSTI INFORMAČNÍCH CENTER Informační centra jsou účelová zařízení poskytující v oblasti svého působení (město, turistická oblast, region) komplexní informace o všech službách souvisejících s cestovním ruchem. Informační centrum bývá většinou prvním místem, kam se turista obrátí s žádostí o radu. Velmi závisí na prvním dojmu, který informační centrum zanechá, na jeho základě se turista rozhoduje, zda v regionu zůstat. „Kvalita poskytovaných služeb je v informačních centrech Plzeňského kraje rozdílná a dosud se nevyrovnává kvalitě informačních center v zahraničí. Proto je třeba informační centra Plzeňského kraje motivovat k větší samostatnosti, pružnosti a aktivitě. Jedním z motivačních faktorů může být právě dotační program, kde získání finančních prostředků je vázáno na plnění různých požadavků. Rada Plzeňského kraje proto schválila vyhlášení programu Zmapování a podpora činnosti informačních center na území Plzeňského kraje, jehož cílem bylo právě podporovat činnost a rozvoj informačních center bez ohledu na způsob řízení a právní formu zřizovatele, poskytujících zdarma i za úplatu v rámci možností

kompletní turistické informace a získat a shromáždit dostupné informace o informačních centrech pro potřeby odboru cestovního ruchu a odboru kultury a památkové péče a Krajského úřadu Plzeňského kraje,“ říká náměstkyně hejtmana pro cestovní ruch Olga Kalčíková. V Plzeňském kraji je v sou-

časnosti 37 informačních center. O dotaci zažádalo 27 informačních center. Z nich 23 je zřizováno obcí, 4 jsou soukromá. Většina informačních center má 2 pracovníky, kteří hovoří nejčastěji německy (24), anglicky (21) a rusky (14). Bezbariérový přístup má 18 informačních center.

TOMÁŠ KOTORA, VEDOUCÍ ODBORU CESTOVNÍHO RUCHU

POČTY NÁVŠTĚVNÍKŮ VE VYBRANÝCH TURISTICKÝCH A HISTORICKÝCH CÍLECH PLZEŇSKÉHO KRAJE V ROCE 2003 A 2004

O stánky Plzeňského kraje je na veletrzích vždy velký zájem. Propagační a informační materiály si odnese většina návštěvníků.

Veletrhy jsou důležité pro propagaci kraje Veletrhy cestovního ruchu u nás i v zahraničí jsou ideální příležitostí pro prezentaci Plzeňského kraje jako turisticky zajímavého regionu. Olgy Kalčíkové, náměstkyně hejtmana pro cestovní ruch, jsme se zeptali, jak vidí navštěvované veletrhy ona.

R

egiontour Brno. To je jeden z největších veletrhů u nás. Popravdě řečeno, jsou to veletrhy dva. GO – to je ten opravdový, Regiontour, to je spíše o výměně zkušeností a funguje jako „výkladní skříň“ turistických regionů naší republiky. Máme již tři roky společný stánek s Jihočechy, protože území Šumavy nás opravdu spojuje. Letos se přes stánek klenul modrý pás oblohy – a když jsem viděla záběry v televizi, náš stánek upoutával na první pohled. A jak to na veletrhu fungovalo? Pominu-li oficiální zahájení, kde pozvání obdržel a oficiality musel vytrpět hejtman Petr Zimmermann, byla první oficiální návštěvou osoba ministra pro místní rozvoj. Porozhlédl se kolem, předala jsem mu na ukázku naše nové propagační materiály (např. propagaci cyklotrasy, která vede z Regensburgu přes Všeruby do Plzně a Prahy, a pak také nové tematicky orientované „Pohledy z výšek“ o rozhlednách a „Památky – výběr přístupných hradů, zámků a klášterů“) ochutnal plzeňské pivo a nakoukl přes uličku do příjemného prostředí společné expozice Domažlicka a Tachovska. Dale-

ko větší význam však pro mne měla návštěva nového ředitele agentury Czechtourism. Nakonec dopadla tak, že jsme celou dobu prostáli před mapou kraje a hovořili o všech problémech a možnostech turistiky a její podpory u nás. A v tomto duchu odborných setkávání i „okukování u druhých“ se vlastně nesou celé dva dny, kdy je veletrh určen odborné veřejnosti. Na sobotu a neděli pak čeká všechny u stánků frmol žádostí o informace široké veřejnosti. Ale to jsem už nezažila u nás, ale v Utrechtu, kde jsem si to vyzkoušela u našeho stánku na největším veletrhu Holandska (170 000 návštěvníků, 1500 vystavovatelů ze 100 zemí na ploše 36 930m2). S nadsázkou mohu říct, že se u nás „dveře se netrhly“. Celodenní obležení stánku bylo dáno jednak skvělým nápadem umístit u nás přehlednou mapu (nikdo jiný to neměl, takže jsme fungovali jako vstupní místo do celé republiky), jednak samozřejmě i atraktivností našeho regionu. Co mne překvapilo? Bylo toho víc, začnu po pořádku. Každý desátý návštěvník začínal slovy: „Nikdy jsem ještě nebyl v České repub-

lice a nyní plánuji se k vám podívat. Co mi nabídnete?“ Tak to jsme dávali image prospekt o našem kraji a katalog ubytování. Každý druhý návštěvník chtěl kempy. Byli jsme jediným krajem, který měl přehledný seznam kempů s kontaktními adresami. Ke konci veletrhu jsme tento materiál už měli jenom „pod pultem“, protože si jej bral každý, kdo jej viděl. Bohužel s úrovní tohoto přehledu jsem nebyla spokojená já osobně, protože seznam kempů nebyl úplný a fotografie nebyly dobré. To chci zlepšit, takže v nejbližší době svolám schůzku všech vlastníků a provozovatelů kempů, abychom jim řekli o všech konkrétních postřezích z veletrhů a domluvili se na další spolupráci a propagaci. Třetí oblastí největšího zájmu byla pěší turistika a památky. A spousta dalších dotazů již zcela individuálních. Například: „Jedu k vám na motorce. Máte pro mne něco zajímavého?“ Kromě mapy pro motorkáře jsme mu dali prospekt Kašperských Hor s upozorněním na muzeum motorek. Jsem zvědavá, jestli se tam jejich motorkářská parta objeví. Zajímavý dotaz a vlastně i takové „rýpnutí“ do problému bylo: „Když si vybereme kemp na Šumavě a přijedeme s našimi malými dětmi, co všechno můžeme dělat v případě

špatného počasí?“ Po pravdě řečeno, nechtěla jsem odpovědět, že toho moc není. Ale přece jen aquapark v Horažďovicích tento dotaz uspokojil. Je to k zamyšlení pro všechny, kteří se živí turistickým ruchem. Naši sousedé v Bavorsku již připravují ucelenou nabídku přímo zaměřenou na rodiny s malými dětmi. I proto, že je lépe tuto kategorii turistů trochu vyčlenit z jiných, například

starších lidí, kteří přece jen již chtějí mít svůj klid a pobíhání rozdováděných dětí je někdy obtěžuje. Co zásadního jsme si uvědomila, je, že veletrhy jsou v mnoha případech prvním setkáním s naším krajem. Na vlastní kůži jsem poznala, že veletrh je o tom, stát deset hodin za pultem v obrovské hale bez denního světla, kdy vás vysušuje klimatizace, mluvit cizím jazykem, rychle se

orientovat v nabídce celého kraje i České republiky. A přitom se stále usmívat, protože je nesmírně důležité, kdo a jakým způsobem podá tuto první, a tedy nejdůležitější informaci o nás. A tak bych si přála, aby všechna města a obce, která provozují informační centra, využila naší nabídky spolupráce i možnosti zúčastnit se s námi a získat konkrétní zkuše(RED) nosti a poznatky.

z Noviny Krajského úřadu Plzeňského kraje z vydává Krajský úřad Plzeňského kraje ve vydavatelství Strategic Consulting, s. r. o. z vydavatel Jan Čížek (777 311 436), [email protected]) z z šéfredaktor David Hrdina (777 691 126, [email protected]) z Krajský úřad Plzeňského kraje nenese zodpovědnost za obsah placené inzerce z Redakční rada: Bc. Alena Šatrová (377 195 230), Mgr. Jiří Leščinský, Ing. Šárka Tomanová z z DTP Pavel Huml (224 816 821, [email protected]) z inzerce Votava (605 580 421) z adresa redakce: Husova 29; 301 00 Plzeň, tel./fax: 377 322 972, e-mail: [email protected] z z adresa vydavatele: Na Poříčí 8, 110 00 Praha 1, tel: 224 816 821, tel/fax: 224 816 818 z distribuce výtisků zdarma z tiskne VLTAVA-LABE-PRESS, a. s. z náklad 250 000 výtisků ověřen auditorskou společností ABC z Registrováno pod číslem MK ČR E 14873 z

Kraj bude mít jednotnou záchranku

Recommend Documents