Konference zemí Memoranda k rizikové práci Praha 10.-11.10.2008 10.10.2008 • Příspěvek Nadace Friedricha Eberta (Vladimír Špánik) Představení Nadace Friedricha Eberta (nadace blízká sociální demokracii). FES podporuje spolupráci s odborovými organizacemi na tomto důležitém tématu. Takováto témata a kvalitní a spolehliví partneři budou u FES vždy vítáni. •
Stanovisko EMF – „Tématický příspěvek k rizikové práci" (Bart Samyn – zastupující generální tajemník EMF) Jde o největší konferenci tohoto druhu, která byla zorganizována, protože spojuje účastníky z několika zemí, což EMF velice vítá. Před zhruba rokem se podobná skupina sešla v Grafenau (Německo), tehdy byla hlavním tématem flexibilita a flexikurita. Byli jsme si již tehdy vědomi, že se toto téma rozšíří na celou oblast rizikové práce a do všech zemí. Díky Grafenau a tlaku ostatních odborových organizací se EMF a IMF rozhodly zorganizovat globální akční den proti rizikové práci.¨ Riziková práce znamená široký koncept. Ve Skandinávii toto slovo neznají, nemají překlad, neznají tento koncept. Znamená to, že tento druh práce nemají – není tomu tak. Jen zde existuje jiný název a definice. Diskuse tohoto tématu nejsou jednoduché. EMF proto přišla s vlastní definicí – neexistuje jistota pracovního místa (jeho existence), pokud jsou nízké a nejisté mzdy, nedostatek prvků sociálního zabezpečení, žádné opatření proti formám propouštění, žádná opatření BOZP, žádné odborné školení, práce bez odborového zastoupení. Nejistota pracovního místa je nejdůležitějším rysem, stává se trendem v mnoha podnicích. Mění se pracovní kontrakty z doby na neurčito, na dobu určitou. To je pro nás nepřijatelné. Řekl bych zde jeden příklad, který jsme dostali od OS KOVO – viz. web stránky. Tento příklad je snad z 19.stol. Obdobné příklady známe ze stavebnictví z Berlína, dále z Belgie, z loděnic z Francie. Je škoda, že je to stále i v tomto století možné. Měli bychom tyto prvky zastavit. Ve většině těchto extrémních případů nejde jen o agenturní zaměstnance, ale i o migranty. To ukazuje jak zaměstnavatelé a i vlády zacházejí s migranty (legálními/nelegálními) – je zde jen malá kontrola. Mám ještě jeden příběh: příběh italské zaměstnankyně, která dobře vydělává jen díky tomu, že dělá pro dvě agentury v Itálii. Když však přišla do banky a žádala o půjčku na nákup bytu, banka řekla že nic nedostane, protože nemá stálé zaměstnání. To tedy znamená, že jen dobrý příjem nestačí. Ne vždy však má člověk na výběr. 70 % všech nově vytvořených pracovních míst je dočasných/agenturních/rizikových. Všichni jsme tedy konfrontováni s tím, že můžeme dospět do fáze, kdy budeme mít rizikovou práci. Teoreticky všechny zákony a pravidla existují, problémy nastávají jen díky nedostatku kontroly dodržování těchto opatření. EMF a IMF se tedy rozhodla zorganizovat tento akční den – jde o globální problém, týká se všech odvětví, souvisí s rozvojem ICT a s nárůstem poptávky po větší flexibilitě. Tento globální akční den by měl pokračovat, všichni musíme usilovat o zlepšení podmínek pro zaměstnance. Tato kampaň bude pokračovat i v dalších letech. Příští rok EMF organizuje velkou konferenci ke kolektivnímu vyjednávání ve
Španělsku, kde hlavním tématem bude právě riziková práce. Riziková práce se stane druhým společným požadavkem odborů, který bude v nadcházejících letech prosazován v Evropě. Našim cílem je změnit tento trend a zlepšit podmínky pro zaměstnance v celé Evropě. Česká část: • OS KOVO a riziková práce (J.Středula – Předseda OS KOVO) Viz. presentace v příloze. • Příspěvek Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (Jaromíra Kotíková) Viz. presentace v příloze. Flexibilita je někdy potřebná – matky s dětmi, řidiči dálkových kamionů, školství, flexibilita však nesmí být zneužívána. Pokud jde o řetězení smluv, i když existuje pro danou oblast legislativa, zaměstnavatelé vždy najdou způsob, jak dvouletou lhůtu obejít (např. obchodní řetězce). •
Příspěvek Státního úřadu inspekce práce – „Negativní příklady agenturní práce“ (Rudolf Hahn – Generální inspektor SÚIP) Představení inspekce práce – vznik 2005 (Státní úřad inspekce práce) – existuje 8 krajských/oblastních inspektorátů v ČR. Činnost: Kontrola zaměstnavatelů zda dodržují právní předpisy BOZP a pracovně právní předpisy ČR. Poradenská činnost – BOZP, pracovně právní předpisy. V ČR – 220 inspektorů pro kontrolu BOZP, 140 inspektorů pro kontrolu pracovně právních vztahů. Situace je nevyvážená, vedou se jednání s MPSV o změně situace. V pracovně právní oblasti se především řeší podněty občanů a odborů. Méně podnětů se řeší v oblasti BOZP. Z 3000 podnětů se ročně vyřeší pouze 2000 podnětů. Seznam hlavních kontrolních úkolů pro daný rok schvaluje MPSV. K hlavním úkolům pro rok 2008 patří právě kontrola agentur zprostředkujících práci. Problematiku rizikového zaměstnání si uvědomujeme (u nás zúženo na agenturní zaměstnávání). V ČR existuje více než 2300 agentur – v blízké budoucnosti očekáváme přijetí zvláštní právní normy, ale i přesto jich bude dále existovat několik set. MPSV odnímá status agentur práce těm agenturám, které neplní své informační povinnosti. V 2008 bylo zkontrolováno asi 100 agentur (ve srovnání s jejich celkovým počtem to není mnoho). Právní úprava agenturního zaměstnávání je v ČR z roku 2004 – předtím žádná úprava neexistovala. Očekává se další vývoj a odstranění nedostatků – v zákoně o inspekci práce není zahrnut přestupek, kterého by se dopouštěl uživatel (i když se tak děje). Nová právní úprava bude definovat správní delikty a přestupky uživatelů. Orgánům inspekce práce jsou známy různé případy, které již byly zmíněny na počátku – jde o další extrémní případy. Problémem je výklad právního rámce v ČR, který je problematický a některé záležitosti umožňuje. Důležitá je sankční oblast a s tím související činnost správních soudů (správních žalob). Soudy nepovažují inspektoráty práce za rovnocenné partnery.
Zaměstnavateli za smrtelný pracovní úraz ve stavebnictví byla uložena pokuta více než 500 000 Kč (zaměstnanec měl v krvi 2,75 promile alkoholu). Soud pokutu neudělil, chtěl stanovisko soudního znalce. Sankce uložené v roce 2006 – 18 mil. Kč, v roce 2007 – 54 mil. Kč, letos k září 2008 již bylo překročeno 55 mil. Kč. Některé organizace se proti uděleným pokutám ve výši několika desítek tisíc za smrtelný úraz ani neodvolávají. Na základě kontrol agentur v letošním roce bude MPSV pro příští rok navrženo, aby se s kontrolami pokračovalo. Existuje zde i velký tlak sociálních partnerů. Pokud jde o agenturní zaměstnávání, velmi špatná je situace cizinců, což není přijatelné ani z lidského hlediska. Případy řeší i český a polský ombudsman (Škoda Auto a.s.). •
Příspěvek zástupce Asociace poskytovatelů personálních služeb v ČR (Luboš Rejchrt – President APPS) APPS s odbory spolupracuje – existují oblasti společného zájmu. Agenturní zaměstnávání není rizikovým faktorem, ale musí být dodržovány podmínky v jednotlivých zemích, aby se zabránilo negativním příkladům. Existují však i pozitivní příklady. Agenturními zaměstnanci nejsou jen dělníci, ale jde o zaměstnance pracující napříč všemi sektory. APPS vznikla v roce 2003 – je nezávislou a dobrovolnou zájmovou organizací. Členy jsou zejména zahraniční organizace, které v ČR působí a ze svých domovských zemí mají dlouholeté zkušenosti. APPS je členem i evropských struktur a distancuje se od negativních příkladů, které byly presentovány. Je nutné dodržovat zákony. APPS má svůj etický kodex. APPS poskytuje poradenství firmám, zaměstnancům i státním organizacím (Pracovní skupina ve spolupráci s MPSV – vývoj agenturního zaměstnávání, adaptace legislativy), dále provádí kontrolní činnost (spolupráce se státními orgány při řešení podnětů – tzv. šedých a černých agentur) a další oblastí aktivit je legislativa (adaptace legislativy při ochraně zaměstnanců). APPS realizovala minulý týden konferenci, kde se sešlo 160 odborníků z různých firem (účast OS KOVO, Inspekce práce, účastníci z evropských zemí). V zemích kde existuje dohoda mezi sociálními partnery a agenturami vzrostl počet agenturních zaměstnanců (Francie, Belgie, Nizozemí). Probíhá koordinace v oblasti kontrolní činnosti – společné jednání s OS KOVO na MPSV – cíl posílit kontrolní činnost. Pro kontrolu je však nutné zapojit větší počet existujících institucí. Spolupráce mezi MPSV, MV, Správou sociálního zabezpečení a MF ČR je nutná. Nelegální zaměstnávání a ochrana pracovního trhu – firmy nespadající pod MPSV. Nejsou odlišeny podniky dodržující zákony. Zaměstnávání cizinců (nezaměstnanost v ČR – ca 5 %) – lidé kteří chtějí pracovat si práci najdou. Agenturní zaměstnanci jsou ti, kdo si práci nejsou schopni najít. Pokud jde o cizince, zaměstnávají se nejen lidé z Polska, ale i z Asie, a z ostatních zemí – cílem je, aby se i tito lidé cítili v ČR dobře. Základní údaje: • 2007 – APPS (23 agentur sdružuje) – tržby ca 5 mld. Kč, zaměstnáno bylo asi 95 000 lidí. Zbylých 2300 agentur, existujících v ČR zaměstnalo jen 150 000 lidí. • 2008 (1. pol.roku) – tržby ca 2,336 mld. Kč, zaměstnáno 61 000 lidí.
•
Příspěvek předsedy parlamentního výboru pro sociální politiku (Zdeněk Škromach) Téma rizikové práce je velice aktuální. Průměrný výdělek v ČR je 850 EUR, minimální mzda je 300 EUR, starobní důchod dosahuje 450 EUR, podpora v nezaměstnanosti je 200 EUR. Agentury by měly zaměstnancům platit za jejich flexibilitu. Před 2 lety byl zaveden nový a moderní zákoník práce, upravující pracovně právní vztahy. MPSV včera omezilo nové znění ZP, kde by se práva zaměstnanců měla výrazně omezit. V ČR se hodně argumentuje dánským modelem, ale naši politici asi v Dánsku nikdy nebyli. Je evidentní, že i agentury usilují o sjednocení podmínek a hodlají z trhu odstranit agentury, které se chovají neslušně. Zavedení zelených karet v ČR, které jdou nad rámec modrých karet EU. Nejsme proti příchodu cizinců, ale i tito musejí pracovat za dobrých podmínek. Díky vysoké inflaci klesá motivace lidí pracovat. Dochází k přílivu nekvalitních pracovníků na pracovní trh v ČR – Mongolsko, Vietnam (kulturní bariéry, neznalost jazyka, vysoká závislost na těch, kdo tuto práci zprostředkují). Po ukončení pracovního poměru se nevracejí zpět do své vlasti, ale zůstávají v Evropě a pracují na černo. Jde o určité nebezpečí pro Schengenský prostor. Ochrana pracovního trhu ze strany EU – zde existuje reálný problém – EU se otevřela východním trhům a nedůsledně prosazuje, aby zaměstnanci v Číně měli stejné podmínky jako mají zaměstnanci v EU. Obrovský negativní vliv na textilní a v neposlední řadě i sklářský průmysl (dovoz levného zboží, porušení pravidel konkurenceschopnosti). Negativní dopad i na systémy sociálního zabezpečení v jednotlivých zemích EU. V ČR funguje systém tripartity, kde by se o této oblasti mělo dále jednat. Problémem však je, že sebelepší zákony nebudou k ničemu, pokud nebudou právně vymahatelné. Nutné je zvýšit sankce pro nepoctivé zaměstnavatele (vytvářející nekalou konkurenci), ale naráží se na odpor některých poslanců (firmy by zanikly). Dochází k destrukci státu – chybí výrazný počet zaměstnanců, kteří se věnují kontrole dodržování zákonů. Firmy hledají různé skulinky v legislativním prostředí a stát si podrývá autoritu omezením vlastních kontrolních orgánů, které má k dispozici. Obáváme se soumraku nad pracovními právy a to i v souvislosti s finanční krizí. Ohrožena jsou práva zástupců zaměstnanců – důvod: ČR za posledních 20 let nezažila žádný významný konflikt – politici si neumějí vážit sociálního smíru. Pokud se lidé odhodlají k protestním akcím, jsou označeni za narušovatele veřejného pořádku a co si to vůbec dovolují požadovat vyšší platy. Systém sociálního partnerství v ČR je nutné posilovat. Očekáváme horké jaro 2009 – útok na práva zaměstnanců („Pracuj ať máš radost z práce, ale nechtěj za to žádné peníze“). Maďarská část: •
Presentace situace v Maďarsku – Nebezpečí rizikové práce (Zoltán Hodi – Místopředseda VASAS) V Maďarsku pracuje asi 57 % aktivního obyvatelstva. Existuje několik skupin forem zaměstnání.
Pokud jde o konkrétní údaje: v Maďarsku 81,4 % lidí pracuje na dobu na určitou, 6,6 % na dobu určitou. Na plný úvazek 96 %, na částečný úvazek 3,8 %, práce na dálku 3 %. Vysoké % OSVČ – velký problém v uplynulých letech (firmy neplatily sociální a zdravotní pojištění). Změny v zákoníku práce – v současných letech pokles OSVČ. V Maďarsku se outsourcuje práce, firmy často krachují. 796 agentur práce existuje v Maďarsku. Ve srovnání s rokem 2006 došlo k 12 % nárůstu jejich počtu. Zprostředkovávají práci jen v Maďarsku. Nejvíce zaměstnanců přes agentury pracuje ve zpracovatelském průmyslu a vykovává jednodušší práce. V letech 2002 – 2007 – dynamický růst počtu pracovníků přes agentury. Pokles ve srovnání s rokem 2006 asi o 2,6 %. Maďarské hospodářství roste pomaleji – není nutný tak vysoký počet zaměstnanců. Pokud jde o věk – agenturní zaměstnanci mají v průměru věk 21-35 let. Roste počet zprostředkování pracovníků v dělnických profesích. 12,4 mil. pracovních dnů bylo odpracováno – 8,8 mil. dnů na základě smluv na dobu neurčitou, 3,6 mil. dnů na dobu určitou. Ve srovnání s rokem 2006 jde o 38 % pokles. Agentury se zaměřují na oblasti s vysokou nezaměstnaností (40-50%) – agenturní práce je pro tyto lidi jedinou šancí. Je nutné však zlepšovat pracovní podmínky těchto agenturních zaměstnanců. Agentury a firmy využívající jejich služeb musejí respektovat určitá pravidla, na základě kterých zaměstnance zaměstnávají. Agenturní práci reguluje maďarský ZP. Podmínky agenturních zaměstnanců jsou nevýhodné – nemají nároky na školení, atd. VASAS se o tuto oblast velice zajímá, včetně snahy organizovat i agenturní zaměstnance což však je problematické (podmínky: min. 50 lidí, zaměstnání po několik měsíců). Při nesplnění podmínek nelze založit jak odbory, tak podnikové rady. Některým zaměstnancům agenturní práce vyhovuje. VASAS inicioval změnu ZP – zásada stejného zacházení (stejná mzda za stejnou práci). Podmínky sjednané v rámci KS obvykle neplatí pro agenturní zaměstnance – VASAS usiluje o změnu této situace.VASAS již organizuje některé zaměstnance pracující přes agentury. Agenturní práce a flexibilita jsou rovněž důsledkem globalizace a my musíme proti těmto jevům vystoupit. 17 agentur z uvedených 796 agentur je členem svazu agentur v Maďarsku. Neexistuje povinnost těchto agentur sdružovat se v nějakých asociacích. VASAS má uzavřenou KS např. pro agenturní zaměstnance Audi.
Německá část: • IG Metall a riziková práce/ dočasná zaměstnanost (Michael Knuth) Před 60 lety vyhlásilo OSN lidská práva: „všichni lidé mají nárok na stejnou odměnu za stejnou práci“. Je nespravedlivé poslat domů agenturního zaměstnance za 7 EUR, když kmenový zaměstnanec jde domů za 12 EUR. To je pro nás nepřijatelné. Zaměstnance dělíme na kmenové a okrajové. V posledních 5 letech zažíváme to, že pokud jde o množství, tak se objevuje stále více těch zaměstnanců, kteří jsou vytlačeni na okraj. IGM nemá velké odpovědi, ale má velké problémy. Existují PKS s omezenými právy spolurozhodování, některé činnosti jsou vyvedeny z podniku. Počet kmenových zaměstnanců se snižuje. Některé věci jsou katastrofální – otevření dveří mzdovému dumpingu. Kmenoví zaměstnanci jsou poškozováni. Je nutné nově definovat pojem podnik a je třeba dohnat zpoždění a zasáhnout do různých
politických diskusích. Původní IGM byl připraven jen na kmenové zaměstnance. Před rokem jsme neměli možnost klasifikovat agenturní zaměstnance. Neexistovala databáze těchto pracovníků, neznali jsme žádná čísla. Zaměstnavatelé se snaží toto dělení nadále podporovat. Proto musíme rozvíjet tuto strategii. Statistika: ve 4. čtvrtletí více než 1 mil. agenturních zaměstnanců bude v Německu, což činí 3,5 – 4 % zaměstnanců, povinných platit sociální zabezpečení. Více než 1000 podniků může provádět zprostředkování práce. 15 000 firem se zabývá zprostředkováním pracovních sil, z toho 75 % má méně než 50 zaměstnanců. Tyto podniky se dělí do 3 různých zaměstnavatelských svazů: BMW (IGM má tarifní smlouvu), středně stavové (existuje tarifní smlouva DGB). 60 % zaměstnanců není zaměstnáno déle než 3 měsíce. Pokud jde o činnosti: 60 % jsou velmi jednoduché činnosti. 7 % kvalifikovaní THP. Branže zprostředkované práce nemá žádné učně. 75 % zprostředkovaných pracovníků jsou muži. Zprostředkovaná práce se v Německu rozvíjí. Zprostředkovaní pracovníci se dle politiků stávají i kmenovými zaměstnanci, ale nám se to nezdá. Trend je opačný. Zprostředkovaná práce nevytváří žádná nová pracovní místa – spíše dochází k jejich transferu jinam (Nokia – Bochum). Neexistuje ohodnocení práce, což má dopady na kvalitu práce a know-how v jednotlivých podnicích. Objevuje se kultura sociální nezodpovědnosti. Tématu zprostředkované práce se bude IGM i nadále věnovat – chceme zastavit zneužívání, vyšleme signál politikům a odbory se musí tímto tématem intenzivně zabývat. Představenstvo IGM se rozhodlo vést tříletou kampaň v této oblasti – napříč všemi činnostmi IGM. Cíl 2008 – získat 10000 nových členů (chybí nám již jen 53 členů). Chceme uzavřít KS s lepšími materiálními podmínkami pro tyto zaměstnance. Je těžké agenturní zaměstnance organizovat a vytvářet podnikové rady. Strategie je rozdělena na tarifní politiku – dumpingovými tarifními smlouvami křesťanských odborů dochází k podkopání plošných kolektivních smluv; IGM uvažuje o jednotlivých detailech – cíl: dosáhnout tarifní schopnosti; právní politika – politické poměry jsou takové, že příští rok proběhnou volby do Bundestagu, v rámci předvolebního boje chceme i toto téma otevřít (zásady stejného zacházení, posílení podnikových rad…); v těch podnicích, kde jsme zastoupeni a máme vysokou organizovanost musíme působit strategicky – agentura musí jít nahoru (záleží na kvalifikovaném osazenstvu odborů a podnikových rad), musíme využít zákona o podnikovém řádu. V posledním půl roce jsme zahajovali práci s veřejností - vydali jsme publikaci ke zprostředkovatelské práci (bezpečnost/spravedlnost/odbory), ve které jsou uvedeny negativní a pozitivní příklady. Dále se budou realizovat tarifní akce (elektroprůmysl a kovoprůmysl). V 1. polovině 2009 se budou zpracovávat témata pro předvolební boj. Již jsme zaznamenali úspěch u BMW, Audi. Dále se v rámci předvolebního boje povede diskuse o právních podmínkách, což bude propojeno s tématem agenturních pracovníků. Podniková politika prakticky - není jednoduché být sebekritický. Pro zástupce podnikových rad není situace jednoduchá. Když je méně práce v podniku, jsou agenturní zaměstnanci vytlačeni a není třeba se situací zabývat. Je nutné diskutovat s kolegy o právech na spolurozhodování a spolupodílnictví. Požadavky jsou aby agenturní pracovníci dostali stejnou odměnu za stejnou práci. Jednotlivé fáze v podnicích: nabízíme agenturním zaměstnancům informační materiály, právní ochranu a právní poradenství, diskutujeme s nimi problémy… IGM pro kampaň vypracoval řadu materiálů a letáků. Pro letošní rok si IGM najal tzv. „Aktions-Truck“ (akční náklaďák) se kterým objížděl různá města, ve kterých byly vedeny rozhovory s lidmi. IGM uvažuje o efektivitě plošných smluv pro tuto
oblast – jsou stále přínosem či ne? Je třeba zlepšit komunikaci mezi kmenovými a agenturními zaměstnanci. 7.října byl vyhlášen za den rizikové práce – IGM zavedl akci „sms“ – bylo možné se vyjádřit k tématu, je třeba poukázat na nesnesitelné záležitosti. Je vysoce pravděpodobné, že dojde k řadě varovných stávek. Je třeba podotknout, že je nutné i členy IGM burcovat k zapojení se do výše uvedené kampaně. Slovenská část: •
Rozvoj ekonomiky a vliv nadnárodních společností na kapitálové a finanční trhy (Emil Machyna – Předseda OZ KOVO) Současná situace bude mít obrovské dopady na sociální vztahy, bude velice obtížné nyní sjednávat kolektivní smlouvy a lepší podmínky pro zaměstnance. Chybí likvidita, protože ekonomika se nedá oklamat politickými rozhodnutími. Finanční propad má vliv na zdroje a další vývoj. Zažili jsme již komunismus, kdy jsme měli kolektivní zodpovědnost, nyní žijeme v kapitalismu a máme globální zodpovědnost. Avšak zodpovědní jsou opět konkrétní lidé, kterým jde jen o co největší zisky. Lidi již neřídí procesy, ale některé procesy řídí lidé. Tyto procesy mají dopad na sociální postavení a osobnost lidí. Pro některé skupiny a státy to není jednoduché. Některé stát žily nad poměry, protože finanční kapitál a investice jim přinášel zisk. Dnes to někdo musí zaplatit, a zaplatí to jen ti nejchudší. Pokud se podíváme na jednu z komodit – ropa – nákup kryt jen úvěry a jinými finančními kapitálovými produkty. Kolonie již neexistují, ale máme ekonomické a kapitálové vazaly. Největší cenu zaplatí nejchudší. Trh se řídí iracionálními veličinami – důvěra, panika…Politici a ekonomové stále hovoří o permanentním růstu, který zabezpečí růst životní úrovně, plnou zaměstnanost. Je třeba žít na dluh a až v budoucnu to uhradíme. Tento člověk však je nesvobodný, závislý, a údajně je to správné, protože se nevměšuje do politiky (nemá na to čas). Strategií politiků je zvolte si mě a já za vás vše vyřeším (o životní úrovni se nemluví). Politici by se měli zabývat udržením stability a životní úrovně. Prolíná se politika s financemi. Když se nedostaví patřičný efekt, udělí si zaměstnavatelé zlaté padáky a zaměstnanci to zaplatí. Údajně je garantována demokracie, pokud se však sníží sociální jistoty střední vrstvě, střední vrstva tuto demokracii začne jako první bourat. Sociální nestabilita je obtížně řešitelný problém, máme již dvě zkušenosti v naší historii. Nikdo na světě neví, kolik máme zásob ropy a strategických surovin. Máme jen nějaká tušení. Co ale uděláme, až tyto suroviny dojdou? Přirovnal bych to čtyřem živlům – zem, oheň, voda, vzduch. 3 z těchto živlů platíme – zem, vodu, oheň. Jen za vzduch neplatíme, ale kdyby se dal spočítat, někdo by s nějakou daní přišel. Je důležité, aby rostla životní úroveň a hlavně kvalita života. Současnému člověku dnes vadí zejména nejistota. Existuje obrovský tlak na flexibilitu – technologie jsou drahé, lidé jsou laciní a dají se nahradit, můžeme na ně tlačit. Můžeme hledat v jiných zemích, dovezeme si je, nebo je přesuneme jinam. Existuje velký tlak na sociální práva. Zaměstnavatelé říkají, že když chceme přežít, musí zástupci zaměstnanců ubrat – práva, mzdy… člověk ale nežije pro práci, ale pracuje pro život. Kolektivní vyjednávání na sektorové úrovni se omezuje – zaměstnavatelé vidí, že vyjednávat v každém jednotlivém podniku je obtížné. Decentralizace jim umožňuje jednodušší vyjednávání.
Pokud jde o rizikovou práci na Slovensku, vedou se diskuse o agenturních zaměstnancích. V novém ZP je ustanovení, že agenturní zaměstnanec má nárok na plnou mzdu. Zkrácené pracovní poměry – možnost propuštění bez udání důvodu. Problematické jsou dohody o vykonání práce – neodvádějí se daně, což vede k velkým ztrátám v některých fondech. Pracovní poměr na dobu určitou (možnost řetězit maximálně dvakrát). Připravujeme se na volby, které proběhnou za rok a půl. Práce na živnost – není zcela dobře vyřešena – 90 % živnostníků platí odvody z minimální mzdy. Z tohoto důvodu dostávají jen minimální důchody (solidarita a doplácení nutné). Po osmiletém působení pravicové vlády je těžké vše vylepšit během 2 let. Kapitál nám vnucuje vlastní kulturu, boty a oblečení, ale musíme se zeptat, zda jsme to ještě my? Stav agenturního zaměstnávání: situace je podobná situaci v ČR a Maďarsku, i když % agenturních zaměstnanců klesá (příprava firem na recesi). Lidé se rekrutují z Ukrajiny, Vietnamu, atd. OZ KOVO s agenturními firmami nevyjednává. Cílem je změna legislativy. Agenturní zaměstnanec je chráněn méně, než zaměstnanec kmenový, což by mělo být obráceně. OZ KOVO otevře toto téma i na veřejnosti – tiskové konference, projednání tématu na tripartitě, jednání se zaměstnavateli. Pozn. V ČR každodenně pracuje cca 70 000 zaměstnanců ze Slovenska, pohlíží se na ně jako na zaměstnance české. V ČR dále pracuje cca 120 000 zaměstnanců z Ukrajiny. Na Slovensku rovněž existuje legislativa, upravující agenturní práci. Je však velice obtížné kontrolovat aktivity agentur, působících v zahraničí (zde záleží na existujících kontaktů mezi jednotlivými zeměmi). Slovenské agentury působí i v ČR – znají velice dobře právní prostředí, čehož se některé snaží zneužít a krátí zaměstnancům jejich odměny. V ČR jsou problémy s Mongolskými a Vietnamskými zaměstnanci – za úplatu se snaží získat zaměstnání v ČR. Zelené karty jsou velkým problémem pro Schengenský prostor. V kovoprůmyslu na Slovensku chybí 36 000 zaměstnanců (pracují v ČR). Kdyby se vrátili na Slovensko, kleslo by i % agenturních zaměstnanců v ČR. EMF: Ať je ekonomická situace jednotlivých zemích jakákoliv, lze vidět tendence nárůstu agenturní práce. Současně roste počet agentur a to ve všech zemích. V ČR je 2300 agentur, APPS (23) – tzn. že ten zbytek zastupuje cca 100 000 zaměstnanců. Z toho vyplývá 40 zaměstnanců na agenturu – ptám se jak mohou tyto agentury přežít? Jde o zvláštní vývoj. To však nemůže pokračovat, musí dojít k přeskupení, aby přežily. Některé agentury žijí jen latentně, vznikaly v době, kdy neexistovala legislativa. Současný trend z hlediska počtu lidí klesá – již se to nevyplácí, stojí o více, jsou zde větší rizika. OS KOVO: počet agenturních zaměstnanců rostl, protože naši zaměstnavatelé vycítili příležitost jak zaměstnance jednoduše propustit, nezaplatit odstupné, jednoduché najímání. Prostřednictvím agenturních zaměstnanců bylo hlavním cílem snížit
náklady – cena hodinové práce není srovnatelná (kmenový/agenturní zaměstnanec). Nyní se zjistilo, že agentura práce je nebezpečnější než vyjednávat s odbory. Agentury zaměstnavatele vydírají. Např. při zaměstnání Vietnamských pracovníků se na jeden pas vyměnilo několik zaměstnanců. Zaměstnavatelům se však snížila i kvalita výroby, vyšší zmetkovitost. Tato situace se některým zaměstnavatelům přestala vyplácet, do celého procesu vstoupily i odbory a zintenzívnila se kontrola. Zájem o agentury začal opadat. Agentury přežívají proto, že okrádají ty zaměstnance, které pronajímají. 2300 je vydaných licencí, ne agentur. Firmy mají dodávání zaměstnanců jako firemní činnost (zejména zemědělské obory). Existují i seriózní agentury, jejichž cílem je zprostředkovat permanentní kontrakty a stabilní pracovní místa. Kontrolní mechanismy existují? V Belgii a Nizozemí existuje tzv. akreditace – kontrolní mechanismus –agentury musí uvést detaily své činnosti a cíle, a až po schválení mohou pokračovat v činnosti. MPSV – úřad pro doškubání oškubaných – když odbory otevřely toto téma na tripartitě před 3 lety, tak až po 3 letech byla zadána studie zda odbory mají či nemají pravdu v tom, že je situace agenturních zaměstnanců špatná. Nejhorší den MPSV byl, když bylo stanovisko odborů potvrzeno. České předsednictví EU bude slavné – ultraliberálnější pravicové předsednictví EU ještě nezažila. 11.10.2008
Slovinská část: •
Trh práce a riziková práce – vliv ve Slovinsku (Lidija Jerkič – Předsedkyně SKEI) Riziková práce je novým a zajímavým tématem. Pokud jde o Slovinsko, tomuto tématu se poněkud vyhýbáme. Stát schovává hlavu do písku, taktéž zaměstnavatelé. Kromě odborů se tímto tématem nikdo nezabývá. Odbory budou vyvíjet tlak na řešení konkrétních případů, usilujeme o změnu klimatu v této oblasti. Pracovní trh se od r.1990 výrazně změnil, nezaměstnanost kolísá z jednoho extrému k druhému. Obyvatelstvo – 2,1 mil. lidí, z toho je 990 000 aktivního obyvatelstva, v kovoprůmyslu působí cca 115 000 zaměstnanců. Nezaměstnanost – 4,2 % (těžce zaměstnatelné osoby – invalidé, starší zaměstnanci), zvyšuje se počet pracovních povolení pro zaměstnance ze zemí mimo EU (32 000 osob v roce 2007). Zaměstnanců ze zemí EU je 3400 (většina ze Slovenska). Problémy pracovního trhu: mladí do 24 let, zvyšuje se podíl zaměstnaných starších 50 let, problémy se zaměstnáváním lidí s velice nízkou kvalifikací. Budování dálničního kříže ve Slovinsku – zde je zaměstnána většina nekvalifikovaných lidí, většinou pocházejících ze zemí ex-Jugoslávie.
Problémem je nárůst rizikových forem zaměstnanosti – 80 % pracovních poměrů uzavřených v roce 2007 bylo uzavřeno na dobu určitou (navzdory omezením v legislativě). Zvyšuje se zaměstnávání přes agentury. 2411 pracovníků přes agentury (2006) na 4695 v roce 2008. Nárůst počtu agenturních zaměstnání závisí se současnými obrovskými investicemi na budování infrastruktury. Existuje 54 personálních agentur zprostředkujících práci – musí mít koncesi, udělenou MPSV. Povinnosti agentur upravuje slovinský ZP. Agenturní pracovník musí být zaměstnán nejdéle na jeden rok, pokud ho firma potřebuje i v dalším období, musí ho zaměstnat na dobu neurčitou. V roce 2008 se zvýšila činnost inspekce práce, jako v jiných zemích existují mezery v legislativě a dochází ke zneužívání agenturních zaměstnanců, na což odbory upozorňují. Původním cílem agenturní práce bylo vyplňování mezer na pracovním trhu, ale tato idea se ztrácí. Pracovní trh z hlediska konkurenceschopnosti a flexicurity je odlišný. Chceme dosáhnout toho aby přechodné formy zaměstnávání přecházely ve formy trvalé. Slovinský trh není příliš pružný, dalším problémem je mobilita, respektive nemobilita slovinského obyvatelstva. Je zde vysoký podíl HDP vyčleňován na sociální ochranu, stupeň chudoby je rovněž nízký. Důvody nutnosti snižování rizikových forem zaměstnávání – potíže se získáváním úvěrů, problémy s řešením bytové situace, problémem je rodinný život (žádné děti), atd. Slovinsko se stává státem s otrockým systémem (agenturní zaměstnanci) – politici nechtějí slyšet o tomto problému. Důležitým faktorem pro řešení tohoto problému jsou odbory, ale zatím jsme nenalezli stoprocentně funkční řešení. Uvažuje se i o uzavření speciální kolektivní smlouvy pro tyto zaměstnance, ale problémem je, že na druhé straně neexistuje sociální partner (sdružení/asociace agentur). Ukázalo se, že pro Slovinsko je nejvhodnější pracovní síla ze zemí bývalé Jugoslávie – není jazyková bariéra a kulturní rozdíly. Ve Slovinsku dochází ke změně struktury obyvatelstva. V některých ex-Jugoslávských zemích nedošlo zatím k transformaci hospodářství – nacházejí se v situaci Slovinska před rokem 1990. Země bývalé Jugoslávie nemají jinou cestu než se přibližovat EU, ale čeká je ještě dlouhá cesta.
Rakouská část: • Riziková práce v Rakousku (Erich Foglar – Předseda GMTN) V Rakousku existují rovněž různé rizikové faktory. Existují diskontinuální pracovní nasazení a permanentní nasazení mimo pracovní dobu. Existují tedy atypické a prekérní pracovní poměry. Prekérní pracovní poměr je nezajištěným pracovním poměrem. Vše řeší pracovně právní poměry. V některých oblastech se pracuje jen na částečný úvazek – plný úvazek není možný. Prekérní pracovní poměr má nižší příjem, chybí stanovení délky zaměstnání, není sociální ochrana, chybí propojení na podnik, není právo spolurozhodování, chybí možnost dalšího vzdělávání… Atypický pracovní poměr – malé služby, zkrácená pracovní doba a lidé zprostředkovaní agenturami. V posledních letech došlo k nárůstu zaměstnanosti
v Rakousku a to v oblasti atypických pracovních poměrů. Jde o 270 000 lidí – 2/3 těchto zaměstnanců jsou ženy. Neparné zaměstnání je tehdy, kdy nevyděláte více než 349 EUR měsíčně, souvisí to se sociálním pojištěním. Pokud někdo vydělá více – musí platit plné sociální pojištění, jinak je pojištěn jen proti úrazům. Tito lidé mají nižší sociální ochranu. Od roku 1997 do 2007 došlo k nárůstu zejména v oblasti THP pracovníků (oblast obchodu). Nemusí jít jen o negativní záležitost – výhodné pro studenty, kteří nemohou nastoupit na plný pracovní úvazek. Svobodní poskytovatelé služeb jsou ti, kdo nejsou vázáni v podnikové hierarchii, ale sociální a pracovně-právní zabezpečení chybí (např. grafik pracující doma, stabilně pro jednu firmu). Existuje asi 25 000 takových zaměstnanců. Malé svobodné smlouvy o službách – malé zaměstnání, většinou ženy. Největší skupinou jsou pracovníci na dobu určitou 930 000 lidí pracuje na dobu určitou. Mnoho lidí bylo přemístěno na zkrácenou pracovní dobu (mateřství, rodičovství). Lidé na zkrácenou pracovní dobu vydělávají méně, platí menší příspěvky pojišťovnám. Této skupině dominují zejména ženy. Zaměstnavatelé se snaží ušetřit příplatky za přesčasy. Od roku 1997 vidíme, že lidé krátkodobě zaměstnaní se mohou až od roku 1998 připojistit. Zkrácená pracovní doba v budoucnosti obdrží 25 % navíc, nad rámec původní smlouvy (tzn. příplatek ve výši 25%). Chceme odbourat nerovnost. To byl i důvod, proč byla řada lidí převedena na plný úvazek – zaměstnavatelé chtěli ušetřit na příplatcích. Smlouva o dílo – zaměstnavatel nemusí platit sociální zabezpečení do 2008. Od letošního roku došlo ke změně – obě skupiny jsou sociálně pojištěny, dostávají podporu v nezaměstnanosti, mají nárok na insolvenční peníze. Postavení je srovnatelné se zaměstnanci na plnou pracovní dobu. Kolektivní smlouvy pro agenturní pracovníky: boj odborů v této oblasti začal již v 70.letech (hovořilo se o novodobém otrokářství). 1975, 79, 83 organizovány akce proti agenturní práci. Následně byl přístup odborů revidován. 1988 vydán zákon o zprostředkování pracovních sil (minimální norma) – pro agenturní pracovníky platit mzdu odpovídající místním poměrům. 1991 diskuse se zaměstnavateli – základ pro uzavření kolektivní smlouvy. Všichni zaměstnavatelé v zemi musejí být členy sdružení (Spolkové zaměstnavatelské komory) v Rakousku – pokud je následně kolektivní smlouvy uzavřena, platí pro všechny zaměstnavatele. Zaměstnavatelé se bránili uzavření KS pro agenturní zaměstnance, problémy i na straně odborů (obavy z toho, že uzavřením KS bude agenturní práce odbory uznána). Následně zaměstnavatelé změnili přístup (existence slušných agentur) – malá skupina zahájila kolektivní vyjednávání. Existovaly rozdílné názory zaměstnavatelů a odborů na KS. Odbory vycházely z dokladů o mzdách agenturních zaměstnanců (konfrontace s platným zákonem) – byly zjištěny rozdíly – odbory podaly 250 žalob k soudu, prokázala se právní nejistota. To byl základ pro uzavření KS pro agenturní zaměstnance. KS platí pro všechny zaměstnance, bez ohledu na odvětví, ve kterém tito agenturní zaměstnanci pracují. Od roku 1998 do 2004 (dvojnásobek roku 1998) vidíme nárůst agenturních pracovníků (2007) na 66 688 (+ 221 %) zaměstnanců. Pracovníci se zprostředkovávají na dobu do 1 měsíce (23 %), 15 % pracuje déle než 12 měsíců na jednom místě. THP – 1,68 % na dobu 1 měsíce, 10,60 % pracuje déle než 12 měsíců na jednom místě. Rodové rozdělení: 19 % ženy, 81 % mužů – práce zprostředkovaná přes agentury. Oblasti: 41,8 % průmysl, 19,1 % řemesla, 10,2 % obchod
Konstrukce KS: upravuje veškerá pracovně právní ustanovení – začátek a konec pracovní doby, sociální záležitosti, ustanovení platná pro odvětví, výpovědní lhůty a odměňování. Cílem odborů je zajistit stejné odměňování za stejnou práci. Stává se však, že agenturní zaměstnanci dostávají referenční příplatky a mohou se tak dostat na vyšší mzdu než mají samotní kmenoví zaměstnanci. Současná finanční krize bude mít pravděpodobně nejprve vliv na automobilový průmysl a dojde tedy k vytlačení agenturních zaměstnanců z tohoto sektoru. GMTN se bude i nadále snažit získat další členy, následně vytvářet podnikové rady, zástupce odborů. Budeme se inspirovat i příkladem kolegů IGM. Členství zaměstnavatelů v zaměstnavatelských svazech v Rakousku je povinné. Odbory v Rakousku využívají různé oficiální statistické zdroje. Přijetí resoluce skupiny Memoranda k rizikové práci (Manfred Anderle – GMTN) 8.9 milionů agenturních pracovníků existuje v současné době a toto číslo se stále zvyšuje. Jde nám o prekérní druhy práce, s čímž souvisí i problémy mladých a dalších skupin. Musíme hledat odpovědi na otázky, které před námi stojí. Pokud zodpovíme tyto otázky, dojde k posílení odborové členské základny. Odbory nejsou proti prekérní práci, ale musejí být splněny základní pracovní podmínky těchto zaměstnanců. Je nutné zohlednit i gender otázky, otázky stejného zacházení na evropské úrovni. Chceme vyzvat evropské vlády a EK, aby plánovaná směrnice o agenturní práci ošetřila minimální opatření. Jsme proti další regulaci na pracovním trhu, jinak by to mělo další dopady na sociální Evropu. Odborové svazy budou pokračovat ve spolupráci v rámci skupiny Vídeňského Memoranda – budou organizovány další semináře k tomuto tématu. Budeme pokračovat v aktivitách, které povedou k organizování agenturních zaměstnanců. Vlastní znění resoluce – viz. příloha. Závěry (Josef Středula – předseda OS KOVO) Spolupráce skupiny Memoranda je stále živá, aktivity se stále zvyšují. Téma agenturní práce bylo poprvé otevřeno před 2 lety v Regensburku na jednání signatářů Memoranda. Tehdy jsme netušili, že se toto téma stane tématem evropským. Schválená resoluce bude distribuována veřejnosti. Odborové svazy spadající do skupiny Memoranda budou v budoucnu spolupracovat i na dalších tématech. D.Sakařová 11.10.2008
