Registrační číslo projektu
CZ.1.04/4.1.01/89.00077
Název projektu
Pro budoucnost Břas
Název příjemce
Obec Břasy
Místo realizace aktivit projektu
Obec Břasy 350, okr. Rokycany, PSČ: 338 24
Komunitní plán sociálních služeb pro cílovou skupinu senioři 2015 - 2018 Obec Břasy
Tento projekt je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.
Obsah Úvod ......................................................................................................................................2 1
2
Komunitní plánování ......................................................................................................4 1.1
Zásady a principy komunitního plánování ................................................................5
1.2
Základní subjekty komunitního plánování ................................................................6
1.3
Proces vytváření komunitního plánu .........................................................................8
1.4
Monitorování a vyhodnocování komunitního plánu ..................................................8
Analytická část ...............................................................................................................9 2.1
Demografická analýza obce Břasy ............................................................................9
2.1.1
Vývoj počtu obyvatel ........................................................................................9
2.1.2
Věková struktura ............................................................................................. 11
2.2
Komunitní plánování na úrovni Plzeňského kraje ................................................... 13
2.2.1
Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Rokycansku ........... 13
2.2.2
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji ........................ 14
2.3
Analýza potřeb a přání uživatelů ............................................................................. 15
2.4 Analýza názorů, možností a potřeb zadavatele a poskytovatele sociálních služeb (obce) 23
3
2.5
Analýza poskytovaných služeb pro seniory............................................................. 23
2.6
Analýza finančních toků ......................................................................................... 24
2.7
SWOT analýza služeb pro cílovou skupinu senioři ................................................. 25
Návrhová část ............................................................................................................... 26 3.1
Vize........................................................................................................................ 26
3.2
Cíl 1: Zlepšit stav infrastruktury pro sociální služby poskytované seniorům............ 26
3.3
Cíl 2: Zachovat a rozšiřovat nabídku služeb pro seniory ......................................... 27
Seznam grafů a tabulek ......................................................................................................... 28 Přílohy....................................................................................................................................1
1
Úvod Tento
dokument
je
zpracován
v
rámci
projektu
Pro
budoucnost
Břas
č. CZ.1.04/4.1.01/89.00077, jehož jednou z aktivit je komunitní plánování, a to pro cílové skupiny děti a mládež a senioři s akcentem na osoby žijící v domově pro seniory (DPS). Původním záměrem zadavatele zakázky bylo zjistit skutečné potřeby cílové skupiny a na základě nich zrevidovat strategii poskytování služeb v DPS. Zpracování dokumentu vycházelo z principu komunitního plánování, nicméně není obvyklým komunitním plánem, neboť obec je zadavatelem a také majoritním poskytovatelem služeb v této oblasti. V závěrečné fázi zpracování plánu, ve které byly nastavovány cíle a způsoby jejich dosažení, došlo ke změně na pozici starosty obce a tím i ke změně politických priorit, kdy nově nejsou plánovány změny v dosavadní politice poskytování služeb. Přesto věřím, že minimálně analytická část plánu, která mimo jiné popisuje přání a potřeby cílové skupiny, bude přínosem pro obec i její občany. Dokument se sestává z tří hlavních částí. V úvodní části je zpracována rešerše popisující filosofii a dobrou praxi komunitního plánování pro uvedení kontextu celého dokumentu. Analytická kapitola vychází ze sociodemografické analýzy zpracované v rámci strategického plánování a doplňuje ji o vlastní průzkum mezi cílovou skupinou. Závěrečná návrhová část obsahuje cíle a způsoby jejich dosažení. Na tento plán navazuje ještě manuál práce s komunitními plány, který je zpracován jako samostatný dokument, v němž je navržen způsob práce při vyhodnocování a aktualizaci obou komunitních plánů. Přeji seniorům v Břasích, Stupně, Kříších, Vranovicích i Darové, aby byly spokojení s kvalitou i rozsahem služeb, které jsou jim poskytovány. 2
Jiří Krátký, zpracovatel
3
1 Komunitní plánování Pojem komunitní plánování představuje metodu, která vytváří prostor pro rozvoj rozličných oblastí veřejného života a to jak na úrovni obce, tak i celého kraje. Konkrétním výstupem komunitního plánování je dokument, tzv. komunitní plán, obsahující možnosti a návrhy pro zlepšení života občanů v daném území. Tato metoda současně posiluje principy zastupitelské demokracie, a to díky zapojení všech osob, kterých se řešená oblast týká. V rámci tvorby komunitního plánu je kladen zvýšený důraz na vzájemný dialog a vyjednávání, a též na dosažení takového výsledku, se kterým se vnitřně ztotožní většina účastníků. 1 Dílčí částí je komunitní plánování sociálních služeb, které se zabývá sociálními službami na daném území (obce či kraje). Za cíl si klade posílit sociální soudržnost komunity a zároveň podpořit sociální začleňování jednotlivců i skupin a zamezit tak jejich sociální vyloučení. 2 Zákon o sociálních službách3 v oblasti komunitního plánování stanovuje, že kraje musí a obce mohou vytvářet střednědobé plány rozvoje sociálních služeb. Kraje tedy mají za povinnost plánovat rozvoj sociálních služeb, mimo jiné pro potřeby určení výše dotací do této oblasti ze státního rozpočtu. Obcím sice z legislativy takový závazek nevyplývá, ale pro jejich vlastní prospěch je vhodné takovéto plánování provádět. Řešený zákon dále určuje tzv. triádu (uživatelé, zadavatelé a poskytovatelé sociálních služeb) jako princip řízení pro proces komunitního plánování. 4 Je možno vymezit pět oblastí, které představují hlavní přínosy komunitního plánování pro obec. Zaprvé, na vytváření komunitního plánu je možno nahlížet jako na nástroj, který zapojí všechny účastníky systému sociálních služeb – uživatele, poskytovatele a zadavatele – do přípravné i realizační fáze plánu sociálních služeb. Zvýší se tak míra, v jaké se sami obyvatelé obce podílí na rozhodovacím procesu, týkajícího se zabezpečení tamních sociálních služeb. Tímto je též legitimizováno rozhodování řídících a zastupitelských orgánů veřejné moci v obci.
Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 2 Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 3 Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 4 Deset kroků procesem komunitního plánování: Metodický sešit 10. MPSV.CZ [online]. 2008 [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/6821/10_metodika.pdf 1
4
Za druhé, tvorba komunitního plánu je vhodným mediátorem pro diskuzi a spolupráci mezi obyvateli, upevňuje vzájemné vztahy a zvyšuje pocit sounáležitosti k dané komunitě. Třetí oblast je tvořena skutečností, že komunitní plánování umožňuje efektivně sdružovat stávající zdroje a díky dialogu s občany také nalézat nové lidské i materiální zdroje. Za čtvrté, komunitní plánování optimalizuje nabídku sociálních služeb a zvyšuje jejich dostupnost a kvalitu. Díky tvorbě tohoto dokumentu jsou sociální služby skutečným odrazem potřeb lokálních obyvatel, včetně jejich disparit. A v neposlední řadě, za páté, komunitní plánování zlepšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože jsou alokovány pouze na prospěšné a potřebné sociální služby. 5 Vhodně zpracovaný komunitní plán musí být výsledkem vzájemné diskuze mezi všemi účastníky procesu, dále, být prosazován v celé místní komunitě a musí reflektovat lokální podmínky a potřeby. Zároveň bude obsahovat krátkodobé i dlouhodobé cíle a priority, jejichž účelem je rozkvět sociálních služeb. Správný komunitní plán analyzuje všechny subjekty, které svými činnostmi směřují k splnění stanovených cílů (ať už se jedná o subjekty z veřejné, soukromé nebo dobrovolné sféry). Důležité je také včlenit do komunitního plánu systém sledování a evaluace celého dokumentu, a také způsob průběžného informování veřejnosti o vývoji aktuálního stavu. 6
1.1 Zásady a principy komunitního plánování Tvorba komunitního plánu musí respektovat určité zásady a principy, aby bylo dosaženo co nejlepšího výsledku. Za hlavní se považují tyto čtyři zásady – za prvé, potřeby, priority a nasměrování rozvoje sociálních služeb musí vzejít od obyvatel obce, za druhé, všechny lokální činnosti musí být propojeny během příprav i následné realizace plánu, dále, je esenciální, aby bylo zlepšování sociálních služeb záměrem místních politiků (a považovali jej významnou součást jejich politiky) a nakonec musí komunitní plán dbát ve svých cílech a prioritách na jedinečnost,
Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 6 Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 5
5
hodnotu, vrozenou důstojnost a právo na sebeurčení každého jedince, který bude sociální služby využívat. 7 Každý kvalitní komunitní plán musí být vypracován v souladu s následujícími principy:
princip triády neboli aktivní participace obce, uživatelů i poskytovatelů služeb,
princip rovnosti, zahrnující práva všech občanů na svobodné vyjadřování, rovnost všech stran, které se podílí na procesu plánování, a též zabezpečení adekvátních podmínek pro to, aby se každá zainteresovaná strana mohla zapojit,
princip skutečných potřeb, kdy komunitní plán musí být postaven na detailní analýze potřeb uživatelů služeb,
princip „vše je veřejné“, zabezpečující informovanost obyvatel obce o komunitním plánování (např. na webových stránkách obce),
princip dohody, stojící na vzájemné shodě všech zainteresovaných stran jak na cílech komunitního plánování a výsledném dokumentu samém, tak i na procesu jejich tvorby.8
1.2 Základní subjekty komunitního plánování Komunitní plánování rozlišuje tři základní aktéry – uživatele, zadavatele a poskytovatele sociálních služeb. Uživatel je osoba, které jsou sociální služby určeny, přičemž cíle a potřeby tohoto subjektu mají při komunitním plánování stejnou váhu jako cíle a potřeby zadavatelů a poskytovatelů. Zapojení uživatelů a diskuze s nimi představuje nenahraditelný zdroj pro zjišťování informací o kvalitě sociálních služeb, jejich nedostatcích a případných možnostech využití nových zdrojů v této oblasti (např. svépomocné aktivity). Když se uživatelé zapojí do komunitního plánování, tak je to přínosné i pro ně samotné, protože mohou svými zkušenostmi a postřehy přispět k zdokonalení systému sociálních služeb a přizpůsobit je tak skutečným potřebám obyvatel. 9
Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 8 Převzato z http://www.mpsv.cz/cs/847 9 Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 7
6
Zadavatel představuje subjekt, který má zodpovědnost za zabezpečování místních sociálních potřeb, v případě České republiky se jedná o obce či kraje. Je důležité, aby zastupitelé, jimž dali voliči mandát při volbách, vytvářeli vhodné podmínky pro uskutečnění komunitního plánu. Dobrou metodou je například deklarovat usnesením zájem rozvíjet místní sociální služby, kdy se tento dokument stane reprezentantem oficiálního postoje vedení obce a potvrdí legitimitu komunitního plánování. Mezi významné úkoly obce či kraje patří zejména vytváření příležitostí pro dlouhodobou participaci a spolupráci občanů a motivace svých občanů k spoluúčasti při rozhodování o sociálních službách. Dále, mají za povinnost respektovat cíle a priority vymezené v komunitním plánu při rozhodování o sociálních službách, kdy pravidla financování těchto služeb musí mít jasný řád, korespondující s prioritami komunitního plánu. Zadavatel též informuje veřejnost o vývoji a výsledcích komunitního plánovaní a to srozumitelnou a dostupnou formou. Je žádoucí, aby řízení a plánování sociálních služeb bylo současně koordinováno i s dalšími veřejnými službami v obci či kraji. 10 Na straně zadavatelů by se měly do komunitního plánování zapojit např. i úřady práce, orgány regionální soudržnosti nebo územní pracoviště MPSV. Obce a kraje jsou ale mezi zadavateli ve speciálním postavení, protože jsou dle legislativy pořizovateli komunitního plánu. 11 Poskytovatelem sociálních služeb mohou být různé subjekty, např. fyzické osoby, nestátní neziskové organizace nebo organizace řízené obcí, krajem či státem. Významné je dodržovat pravidlo, které stanovuje, že všichni poskytovatelé sociálních služeb musí mít rovné postavení při komunitním plánování, tedy jejich cíle a záměry mají stejnou důležitost. 12 Na tomto místě je třeba uvést, že rozdělení rolí účastníků komunitního plánování sociálních služeb v tzv. triádě není rigidní. V praxi se často vyskytují jednotlivé subjekty ve více rolích, např. obce mají primárně postavení zadavatele, ale mohou být v některých případech i
Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 11 Deset kroků procesem komunitního plánování – krok 1: Metodický sešit 1. MPSV.CZ [online]. 2005 [cit. 201404-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/6811/01_metodika.pdf 12 Komunitní plánování - věc veřejná (průvodce). MPSV.CZ [online]. [cit. 2014-04-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/847 10
7
poskytovateli. Tato triáda není strnulou reprezentační strukturou, ale představuje prostředí otevřené pro diskuzi. 13
1.3 Proces vytváření komunitního plánu Zpracování komunitního plánu bylo zadáno 21. 6. 2013. Proces komunitního plánování byl představen zastupitelstvu obce dne 25. 6. 2013, které k procesu nemělo připomínky. Následovalo zpracování analytické části plánu. V září a říjnu proběhla setkání s cílovou skupinou a dotazníkové šetření mezi cílovou skupinou. Od března 2014 pak zpracování plánu vyvrcholilo sestavením návrhové části. Plán byl veřejně projednán a projednán v zastupitelstvu obce v červnu 2014.
1.4 Monitorování a vyhodnocování komunitního plánu Tento proces je řešen samostatným dokumentem – manuálem pro praxi komunitního plánu volnočasových aktivit pro cílovou skupinu děti a mládež.
Deset kroků procesem komunitního plánování – krok 1: Metodický sešit 1. MPSV.CZ [online]. 2005 [cit. 201404-02]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/6811/01_metodika.pdf 13
8
2 Analytická část 2.1 Demografická analýza obce Břasy Populace obce Břasy činila k 31. 12. 2012 celkem 2 237 obyvatel, bydlících v pěti částech obce – Břasích (1 185 obyv.), Darové (26 obyv.), Kříších (234 obyv.), Stupně (581 obyv.) a Vranovicích (125 obyv.). Obec Břasy se počtem obyvatel řadí v Plzeňském kraji mezi větší, celokrajský průměr velikosti sídla je v tomto kraji na úrovni 1 143 obyvatel.14 Tato hodnota je ale částečně zkreslena výraznou dominancí krajského města Plzně – medián15 je na hodnotě 278 obyvatel.16 Obec se rozkládá celkem na 2149 ha a kromě samotných sídel obsahuje také dvě přírodní památky (Kateřina a Bašta) a také část přírodního parku Horní Berounka (v oblasti Darové a Vranovic).
2.1.1 Vývoj počtu obyvatel Počet obyvatel v obci Břasy zaznamenal dvě odlišné fáze vývoje. První, časově výrazně delší období, trvalo od počátku 20. století do roku 2002 a druhé období pokrývá časovou osu od roku 2002 do současnosti. První etapa je charakteristická úbytkem obyvatel, přičemž mezi lety 1921 a 2002 obec přišla téměř o dva tisíce svých občanů (pokles z 3 996 obyv. na 2 014 obyv.). Za příčinu této skutečnosti je možno považovat tehdejší státní podporu, která byla koncentrována do okresních měst (např. bytová výstavba nebo rozvoj průmyslu). Dokládá to i níže uvedený graf č. 1, v němž je zachycen vývoj počtu obyvatel obce Břasy spolu s nedaleko ležícím okresním městem Rokycany. Z grafu je jasně patrné, že docházelo k negativní korelaci mezi velikostí populace obou sídel. Populace Rokycan se mezi lety 1950 a 1991 navýšila o 5,9 tis. obyvatel, avšak obec Břasy měla během tohoto období celkové saldo stále záporné.
Srovnání kraje s Českou republikou. RISY.cz [online]. 2013 [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/krajske-ris/plzensky-kraj/kraj/ 15 prostřední hodnota statistického souboru 16 Počet obyvatel v obcích k 1. 1. 2013: Počet obyvatel v obcích České republiky k 1.1.2013. ČSÚ [online]. 2013a [cit. 2014-03-24]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/p/1301-13 14
9
4 500 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0
16 000
14 000 12 000 10 000
8 000 6 000 4 000 2 000
Počet obyvatel - Rokycany
Počet obyvatel - Břasy
Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v Břasích a Rokycanech mezi lety 1921-2012
0
Břasy
Rokycany
Zdroj: ČSÚ
Naopak ve druhém sledovaném období dochází k mírnému nárůstu počtu obyvatel (o zhruba 10 % od roku 2002), kdy v roce 2012 má obec celkem 2 237 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel je znázorněn v grafu výše, přičemž kladné saldo populace obce Břas je zapříčiněno spíše přistěhováním obyvatel než přirozeným přírůstkem. Od roku 2002 je možné vysledovat vliv suburbanizace, díky níž narostl počet přistěhovalých obyvatel z velkých měst, zejména Plzně a Rokycan, a to o 30 až 60 obyvatel ročně. Co se týče přirozeného přírůstku, tedy počtu narozených a zemřelých v obci, tak měl v řešeném období též značný význam. Vzrostl průměrný počet narozených (mezi lety 2000 a 2004 celkem 14 dětí a mezi lety 2009 a 2012 celkem již 26 dětí), oproti tomu počet zemřelých ve sledovaném období mírně poklesl (z průměrné hodnoty 30,6 na hodnotu 29,4). Avšak přirozený přírůstek kladných hodnot dosáhl pouze v roce 2012, ve zbylých letech fluktuoval mezi -8,9‰ až -2,4 ‰. Na základě výše zmíněného je možno stanovit, že tento faktor výrazně zpomaluje nárůst počtu obyvatel v obci Břasy.
10
Graf č. 2: Pohyb obyvatel v Břasích v letech 2000-2012 70
60 50 40 30 20 10 0 -10
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012
-20 -30 -40 Přirozený přírůstek
Přírůstek stěhováním
Přírůstek/úbytek celkem
Zdroj: ČSÚ
Demografický vývoj obce Břasy pro nejbližší roky je velmi obtížné predikovat. Dle současných trendů je možno očekávat, že kladný přírůstek obyvatel obce díky suburbanizaci bude pokračovat i dále, ale bude se nejspíše pomalu vyčerpávat (např. kvůli důsledkům krize a klesajícímu zájmu obyvatel stěhovat se do zázemí měst). Výhodné je, že se do obce takto stěhují hlavně mladí lidé, kteří plánují zakládat či rozšiřovat svou rodinu, což bude mít pozitivní vliv na přirozený přírůstek obyvatel obce (někdy ale i s několikaletým zpožděním). Je možno předpokládat, že v následujících 5 letech bude stejný vývoj v počtu obyvatel, jako byl dosud v tzv. druhé fázi, v dalších letech zřejmě ale dojde ke stagnaci, nebo k mírnému úbytku počtu obyvatel v důsledku stárnutí populace v obci Břasy.
2.1.2 Věková struktura Obec Břasy má v rámci Plzeňského kraje jednu ze starších populací - průměrný věk v obci v roce 2012 byl 42,5 roku, což je o 0,8 roku více než v Plzeňském kraji. I v porovnání s dalšími sídly v České republice se obec dle průměrného věku obyvatel umísťuje ve skupině s vyššími věkovými hodnotami, ale díky vlivu suburbanizace je stárnutí obyvatelstva velmi pozvolné. Pokud se Břasy porovnají například s okresním městem Rokycany, tak vyplyne, že zatímco v Břasích vzrostl průměrný věk populace od roku 2001 celkem o 0,6 roku, tak v Rokycanech vzrostl celkem o 2,8 roku. Vyšší průměrný věk obyvatelstva v obci je důsledkem
11
odstěhováváním
mladších
občanů
z
obce;
tento
trend
trval
až
do
počátku
21. století. Starší věková struktura obce Břasy může být doložena také pomocí indexu stáří, který je vypočten podílem obyvatel starších 65 let na dětské populaci (0-14 let). Tento index měl za posledních 10 let stabilně hodnotu 137, tedy v porovnání s Rokycany s hodnotou 93 (rok 2001) a 123 (rok 2012) nebo s celým Plzeňským krajem, hodnota 93, resp. 119 17, je zřejmé, že v Břasích nedochází k tak výraznému nárůstu tohoto indexu. Pokud je porovnán index stáří obce Břasy s relativně stejně velkými obcemi, které nebyly ovlivněny vysídlením německého obyvatelstva po 2. světové válce, tak má výše indexu stáří v Břasích průměrnou hodnotu. Index stáří je v obci Břasy silně ovlivněn podílem seniorů na celé populaci, kdy je tato hodnota přibližně o 2 % vyšší při porovnání s Plzeňským krajem či okresními městy. Na tomto místě je třeba uvést též index závislosti, který přináší údaje o podílu závislé populace (dětí a seniorů) na produktivním obyvatelstvu. Je zajímavé, že v roce 2001 byla hodnota tohoto indexu v Břasích i Rokycanech srovnatelná, což ale bylo způsobeno nízkým podílem dětí a vysokým podílem seniorů v Břasích a přesně opačným poměrem těchto hodnot v Rokycanech. Dále, v roce 2012 byl index závislosti v Břasích již vyšší, a to na 33 %, přičemž tento trend je způsoben dvěma hlavními faktory – zaprvé, nárůstem podílu seniorů (o 2,2 %) a za druhé, nárůstem dětské populace (o 1,5 %; dáno stěhováním i přirozenou měnou obyvatelstva). V Rokycanech nastal v řešeném období poklesu dětské populace o 1,5% a k nárůst seniorské populace o necelá 3 %. Tabulka č. 1: Věková struktura obyvatel v Břasích a Rokycanech v letech 2001 a 2012 Břasy
Rokycany
2001
2012
2001
2012
0-14 let
253
314
2 213
1 980
15-64 let
1 417
1 481
10 020
9 596
346
431
2 067
2 437
136,76
137,26
93,40
123,08
65+ let Index stáří
Nízká hodnota indexu stáří v celém Plzeňském kraji je ovlivněna mladší věkovou strukturou obyvatelstva v pohraničí vysídlení německé populace po 2. světové válce. 17
12
Index závislosti
29,71
33,47
29,93
31,52
Průměrný věk
41,9
42,5
39,1
41,9
Zdroj: ČSÚ
Věkový průměr obce Břasy bude pravděpodobně v následujících letech dále mírně narůstat, zejména z důvodu nástupu populačně silných ročníků do důchodového věku. Seniorská populace bude převyšovat populaci dětskou, což způsobí další navýšení indexu stáří, který ale neporoste takovou mírou, jako krajová hodnota. Růst zaznamená i index závislosti, tedy podíl produktivních obyvatel v obci Břasy se bude postupně snižovat.
2.2 Komunitní plánování na úrovni Plzeňského kraje 2.2.1 Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Rokycansku Město Rokycany má vytvořený dokument s názvem „Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Rokycansku pro období 2013–2016“, který představuje druhou etapu komunitního plánování sociálních služeb v tomto regionu. První etapa započala v roce 2007, kdy proběhlo naplánování rozvoje sociálních služeb za účasti uživatelů sociálních služeb, jejich poskytovatelů a zástupců města. Cílem nového dokumentu je evaluace naplnění bodů prvního komunitního plánu a současně též aktualizace stávajícího dokumentu v souladu se současnými potřebami občanů v regionu. 18
Výstupy přípravy nového komunitního plánu vznikaly prostřednictvím diskuzí v pracovních skupinách, přičemž jako podklady pro jejich jednání byly využity podněty získané od poskytovatelů sociálních služeb a od jejich uživatelů (při veřejném setkání). Jako cíl č. 3 nového komunitního plánu vykrystalizovala potřeba „Rozšíření terénních sociálních služeb pro seniory a osoby se zdravotním postižením v rokycanském regionu“. V rámci tohoto cíle budou naplňována dvě hlavní opatření. První se týká rozšíření pečovatelské služby i do dalších obcí v regionu, konkrétně proběhnou jednání se čtyřmi současnými poskytovateli sociálních služeb
Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Rokycansku pro období 2013– 2016. Rokycany [online]. 2012 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.rokycany.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=870279 18
13
na téma možnosti pokrytí i dalších obcí v ORP Rokycany. Důvodem vytyčení tohoto opatření je skutečnost, že stávající poskytovatelé (město Rokycany, Radnice, Zbiroh a obec Holoubkov) neposkytují služby po celém území rokycanského regionu, takže pro některé seniory není jejich služba dostupná. Vzhledem ke stárnutí populace a přání seniorů zůstat i ve stáří v domácím prostředí je rozšíření této služby žádoucí. 19 Druhé opatření si klade za cíl zvýšit informovanost o osobní asistenci a pečovatelské službě a usnadnit tak občanům jejich život v domácím prostředí. Dle zkušeností poskytovatelů sociálních služeb a z realizovaného průzkumu u starostů obcí, je zřejmé, že nízká míra informovanosti o těchto službách je jak ze strany uživatelů těchto služeb, tak i ze strany starostů (poskytování služeb). Obě tyto skupiny je třeba o možnostech osobní asistence a pečovatelských službách informovat a pokračovat dále v optimalizaci poskytovaných sociálních služeb. 20
2.2.2 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji Plzeňský kraj, jako všechny kraje v České republice, má zákonnou povinnost zabývat se komunitním plánováním. Tento kraj má vypracovaný dokument s názvem Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji na období 2008 – 2010, přičemž vznikl i jeho dodatek, který prodlužuje platnost střednědobého plánu do roku 2013. Střednědobý plán byl vytvořen za spolupráce se zástupci měst a obcí Plzeňského kraje – pomocí probíhajících procesů komunitního plánování k jeho vzniku přispěli zástupci poskytovatelů sociálních služeb a osoby, které tvoří cílovou skupinu pro nabízené sociální služby. 21 Dle tohoto dokumentu se v uvedených prioritách obcí kraje pro cílovou oblast seniorů často objevuje požadavek na rozšíření pobytových služeb, přičemž nejfrekventovanější zmiňovanou formou je zřízení domu pro seniory (některé regiony mají i navrženy konkrétní záměry).
Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Rokycansku pro období 2013– 2016. Rokycany [online]. 2012 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.rokycany.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=870279 20 Komunitní střednědobý plán rozvoje sociálních služeb na Rokycansku pro období 2013– 2016. Rokycany [online]. 2012 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.rokycany.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=14069&id_dokumenty=870279 21 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb. Plzeňský kraj [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/strednedoby-plan-rozvoje-socialnich-sluzeb 19
14
Významné procento hlasů zástupců obcí též navrhuje navýšit současné kapacity i u tzv. odlehčovacích služeb, dále denních a týdenních stacionářů, domovů se zvláštním režimem a chráněných bydlení. V rámci této problematiky by bylo dle zástupců také vhodné zvýšit počty osobních asistentů a zlepšit služby tísňové péče. 22 Pro představu, ve střednědobém plánu rozvoje sociálních služeb je uvedena i statistika, týkající se počtů ambulantních a pobytových služeb sociální péče v kraji. Z údajů vyplývá, že největší počet je domovů pro seniory a domovů pro osoby se zdravotním postižením. V kraji je naopak menší počet center denních služeb, odlehčovacích služeb, služeb osobní asistence a denních a týdenních stacionářů – tyto služby jsou zastoupeny pouze na několika místech a s minimální kapacitou, jsou tedy pro obyvatele kraje obtížně dosažitelné. 23
Řešený dokument dále obsahuje také priority Plzeňského kraje pro cílovou skupinu seniorů. Jedná se zejména o prioritu č. 5, která reflektuje aktuální problémy a nedostatky v oblasti sociální péče pro seniory. Dle „Dodatku Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji“ si Plzeňský kraj konkrétně klade za úkol zřizovat a rozšiřovat služby domovů pro seniory, domovů se zvláštním režimem, osobní asistence, dále také podporu samostatného bydlení, tísňové péče, odlehčovacích služeb, chráněných bydlení, center denních služeb a denních a týdenních stacionářů. 24
2.3 Analýza potřeb a přání uživatelů Zjišťování požadavků a tužeb uživatelů bylo provedeno dotazníkovým šetřením, které probíhalo od 17. září 2013 do 6. října 2013 a zúčastnilo se ho celkem 67 seniorů. Respondenti byli náhodně vybráni z Klubu důchodců, Svazu postižených civilizačními chorobami (invalidé),
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji na období 2008 – 2010 Plzeňský kraj [online]. 2007 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/strednedoby-plan-rozvoje-socialnichsluzeb 22
Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji na období 2008 – 2010 Plzeňský kraj [online]. 2007 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/strednedoby-plan-rozvoje-socialnichsluzeb 24 Dodatek Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb v Plzeňském kraji. Plzeňský kraj [online]. 2011 [cit. 2014-04-24]. Dostupné z: http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/dodatek-strednedobeho-planu-rozvojesocialnich-sluzeb-v-plzenskem-kraji 23
15
z Domova s pečovatelskou službou Břasy 300 a z Domova s pečovatelskou službou Břasy 60. Genderová skladba dotazovaných byla ve prospěch žen (76 %), z důvodu jejich vyšší průměrné délky dožití.
Věkový průměr všech respondentů byl necelých 77 let. Dále, celkem 45
respondentů je ubytováno v domově s pečovatelskou službou (67 %), zbylých 22 seniorů (33 %) v tomto zařízení nebydlí. Seniorům bylo položeno celkem 5 otázek, které se týkaly jejich přání a požadavků v rámci komunitního plánování. První otázka zjišťovala, které služby pro seniory by respondent v obci uvítal, viz graf níže. Největší procento dotázaných uvedlo (40,30 %), že by ocenili službu, která by jim zajistila dovoz léků a přípravků zdarma až k nim do domu. Na pomyslné druhé příčce (34,33 %) se umístil požadavek na zavedení bankomatu České spořitelny či jiné banky v obci Břasy. Celkem 32,84 % dotázaných seniorů řeklo, že v obci postrádají speciální dopravu pro případy jejich cesty k lékaři, na nákupy nebo do města. Rozvor obědů do domu by si přálo celkem 28,36 % dotázaných. Dalším z často zastoupených požadavků (26,87 %) je také možnost stravování seniorů ve školní jídelně (za cenu 54 Kč za polévku a hlavní jídlo). Následně 20,90 % seniorů uvedlo, že by rádi absolvovali kurzy pro trénování paměti. Poté se jako sedmý nejčastější požadavek (17,91 %) objevil názor, že by bylo vhodné, aby byla v obci dostupná placená výpomoc pro domácí činnosti, jako je např. úklid nebo žehlení. Další požadavek, zastoupený 13,46 %, navrhuje zavést specializované kurzy cvičení pro seniory. Celkem 11,94 % respondentů by uvítalo zřízení půjčovny zdravotnických pomůcek v obci Břasy. Následovaly požadavky zastoupené pod 10 % dotázaných. Jedná se o přání týkající se zavedení veřejně přístupného počítače s internetovým připojením a též o zřízení jazykových kurzů pro seniory (oba požadavky shodně 5,97 %). Pro kurzy keramiky pro seniory se vyslovilo celkem 4,48 % respondentů a o kurzy hudebních aktivit neměl zájem ani jeden dotázaný senior. V rámci této otázky vyvstaly i další odpovědi, plynoucí z možnosti uvést další požadavky, mimo ty navržené v dotazníku. Tyto další navrhované služby nezískaly více než 3 % v celkovém poměru. Jednalo se o: zřízení řeznictví v obci (2,26 %), službu zajišťující odvoz nepotřebných věcí (1,96 %), a dále přání, která všechna shodně obdržela 0,56 % - počítačové kurzy pro seniory, požadavek na lepší informovanost a údržbu domova s pečovatelskou službou, službu pro odesílání dopisů v domově s pečovatelskou službou, dále žádost o přístřešek pro auto
16
v domově s pečovatelskou službou, zájem o službu krejčího nebo švadleny, požadavek na zákaz vstupu psů do parku a v neposlední řadě přání o zřízení kadeřnictví v obci Břasy. Graf č. 3: Chybějící služby pro seniory v obci
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření
Druhá otázka se cílových respondentů dotazovala, jak často navštěvují restauraci v domě s pečovatelskou službou. Nejčastěji zastoupenou odpovědí (46,27 %) bylo konstatování, že jejích služeb vůbec nevyužívají. V kontrastu k této skutečnosti celkem 25,37 % seniorů odpovědělo, že ji navštěvují každodenně. A 22,39 % dotázaných řeklo, že do této restaurace chodí několikrát za měsíc. Dále, celkem 5,97 % tuto otázku nezodpovědělo, a žádný dotázaný nezvolil frekvenci docházení „alespoň jednou týdně“. Pokud údaje o návštěvnosti restaurace porovnáme s poměrem respondentů bydlících či nebydlících v domově s pečovatelskou službou (67 %; 33%), tak je zřejmé, že tento druh stravování nevyužívají všichni rezidenti tohoto ústavu. A při srovnání počtu seniorů, kteří navštíví restauraci alespoň jedenkrát za
17
měsíc s těmi, kteří uvedli, že ji vůbec nenavštěvují, jsou procenta obou skupin relativně vyrovnaná – konkrétně 47,76 % a 46,26 %. 25 Graf č. 4: Frekvence návštěv restaurace v domě s pečovatelskou službou
Ot. č. 2: Jak často navštěvujete restauraci v domě s pečovatelskou službou 46,27% 50,00% 45,00% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%
25,37% 22,39% 5,97% 0,00% D) vůbec nenavštěvuji
A) každý den C) několikrát za 0) B) alespoň měsíc nezodpovězeno jednou týdně
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření
Následující otázka č. 3 zjišťovala spokojenost seniorů s kvalitou stravy v domě s pečovatelskou službou. Nejvyšší zastoupení (28,36 %) mělo hodnocení „dobrá“ strava, a na pomyslném druhém místě s 19,40 % stanula neutrální odpověď „ani dobrá ani špatná“. Dále s výrazným odstupem na třetí pozici byla odpověď „velmi dobrá“ s 2,99 % hlasů. Ohodnocení kvality stravy „špatná“ získalo nejnižší počet hlasů (1,49 %), status „velmi špatná“ nezvolil nikdo. Celkem 41,79 % respondentů uvedlo, že restauraci nevyužívají a 5,97 % dotázaných tuto otázku nezodpovědělo. Z celkového vyhodnocení reakcí na tuto otázku je vidět, že přesně 60 % dotázaných stravujících se v restauraci v domě s pečovatelskou službou je s kvalitou stravy spokojeno (zvolili variantu A či B). Oproti tomu necelá 3 % (jeden člověk) je se stravou v tomto zařízení nespokojen.
25
Pozn.: obyvatelé DPS Břasy 300 využívají služeb restaurace nejvíce, naopak většina obyvatel DPS Břasy 60 restauraci nevyužívá. Druhá zmiňovaná skupina projevila zvýšený zájem o dovoz obědů či stravování ve školní jídelně.
18
Graf č. 5: Hodnocení kvality stravy v restauraci v domě s pečovatelskou službou
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření
Jak již bylo uvedeno v úvodu této kapitoly, celkem se dotazování zúčastnilo 67 respondentů, z nichž většina (67 %) obývá dům s pečovatelskou službou. Graf č. 6: Bydliště dotazovaných seniorů
Ot. č. 4: Bydlíte v domě s pečovatelskou službou?
A) ANO, v DPS
33%
67%
B) NE, mimo DPS
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření
Poslední otázka dotazníku se týkala též výše zmiňované problematiky – genderové struktury respondentů. Do průzkumu se zapojilo celkem 51 žen a 16 mužů.
19
Graf č. 7: Genderové rozložení dotazovaných
Ot. č. 5: Jste žena či muž? 24% A) žena B) muž 76%
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření
Na tomto místě je třeba říci, že 17. září 2013 se uskutečnila zjišťovací schůzka s Klubem důchodců a Svazem postižených civilizačními chorobami (invalidé) na téma Komunitní plánování, souvisejícího dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 18 respondentů (4 muži a 18 žen), o průměrném věku 75,89 let. Nikdo z těchto dotázaných nebydlí v domě s pečovatelskou službou. Výsledky z realizovaného dotazníkového šetření byly zahrnuty do celkových údajů uvedených výše v této kapitole, ale pro názornost zde budou uvedeny. Tato schůzka ale přinesla i další zajímavé názory a postřehy. Senioři se měli nejprve vyjádřit, které služby v obci postrádají, přičemž mohli zvolit více než jednu oblast. Nejvíce hlasů (56 %) získalo shodně zavedení bankomatu do obce Břasy a zavedení služby dopravy k lékaři. Na pomyslném třetím místě se umístily kurzy trénování paměti a na čtvrté pozici služba dovozu léků seniorům zdarma. Tyto zmíněné služby plus další, které by senioři dle tohoto dotazníku ocenili, se všechny objevily v odpovědích na otázku č. 1, viz výše v této kapitole. Je dobré podotknout, že ale jejich umístění v žebříčku požadavků je jiné (např. bankomat na druhém místě, kurzy trénování paměti na místě šestém). Dotazovaní se tedy zde dále vyjádřili pro tyto služby: 5.) Rozvoz obědů do domu, 6.) Stravování ve školní jídelně, 7.) Placenou pomoc s domácími pracemi, 8.) Řeznictví, 9.) Kurzy cvičení pro seniory, 10.) Odvoz nepotřebných věcí, 11.) Jazykové kurzy pro seniory. Senioři neprojevili zájem o kurzy hudebních aktivit. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že dotazovaní postrádají v obci v průměru 3 až 4 služby. 20
Graf č. 8: Služby požadované členy Klubu důchodců a členy Svazu postižených civilizačními chorobami (invalidé)
Zajímavé služby v obci pro seniory
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření
Dále, respondenti z těchto dvou zájmových spolků se vyjádřili k problematice restaurace v domě s pečovatelskou službou v obci Břasy. Z odpovědí vyplynulo, že 56 % respondentů restauraci v DPS nenavštěvuje a 33 % ji navštěvuje několikrát za měsíc, přičemž celkem 11 % respondentů na tuto otázku neodpovědělo. Ohledně kvality stravy v tomto zařízení se 17 % dotázaných vyjádřilo, že jim pokrmy chutnají a shodně 17 % respondentů má z tamní stravy neutrální pocity. Celkem 50 % respondentů restauraci nenavštěvuje, a proto nemůže kvalit posoudit a 17% respondentů otázku nezodpovědělo.
21
Graf č. 9: Restaurace v domově s pečovatelskou službou Břasy
Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření
Během následné diskuze k výsledkům dotazníkového šetření vyvstalo několik zajímavých názorů a postřehů, řazeno od nejžádanějších služeb. Bankomat v obci: starosta již jedná s Komerční bankou a Českou spořitelnou. Nejžádanější bankou je dle zjišťování Česká spořitelna, která plánuje umístit bankomat ve Stupně (poplatek činí přibližně 200 000 Kč ročně). Doprava k lékaři: Problematické je, že ne všichni senioři jsou schopni se dohodnout s lékařem na termínu vyšetření (obtížná koordinace). Lékaři jsou rozmístěni zaprvé v Rokycanech (nemocnice Chiros, Lékařský dům) a za druhé v Plzni (Fakultní nemocnice, Privamed, Ofta). V budoucnu bude prověřena možnost získání osobního automobilu pro tyto účely.
Zde je
vhodné poznamenat, že senioři nemají zájem o dopravu za účelem nákupů. Kurzy trénování paměti: Senioři mají velký zájem o trénování paměti formou zábavných společenských her (např. pexeso, karetní hry apod.). Odhaduje se, že efekt by přinesly setkání 1x týdně, avšak senioři vidí problém v dopravě na taková setkání. Rozvoz obědů do domu: Senioři by ocenili možnost pouze dočasného využívaní služby (např. při úrazech). Bylo by třeba zavést systém výměny nádob s obědy a jejich rozvoz. 22
Dovoz léků: Senioři jsou ochotni na dovoz léků finančně přispět, ale riziko spatřují v tom, že cena léků je v různých lékárnách odlišná (také otázkou je, jaké ceny by měl dopravce). V současnosti léky dovážejí seniorům potomci. PC, internet: Senioři mají zájem o možnost připojení k internetu zdarma. Tato možnost je projednávána v DPS a v knihovně Stupno. Odvoz nepotřebných věcí: Bude řešeno jako služba poskytovaná obcí, je potřeba vyřešit administrativní a úřední ukotvení služby.
2.4 Analýza názorů, možností a potřeb zadavatele a poskytovatele sociálních služeb (obce) Analýza názorů, možností a potřeb zadavatele – obce Břasy probíhala prostřednictvím rozhovorů se starostou obce – Ing. Janem Špilarem v úvodních měsících zpracování komunitního plánu v období červen – září 2013. Klíčová očekávání zadavatele od komunitního plánování sociálních služeb pro cílovou skupinu senioři:
zjistit přání a potřeby cílové skupiny,
nastavit strategii poskytování sociálních služeb pro seniory do budoucna.
2.5 Analýza poskytovaných služeb pro seniory V obci se nacházejí dva domy s pečovatelskou službou (Domov s pečovatelskou službou Břasy 300 a Domov s pečovatelskou službou Břasy 60). Celkem je v obou objektech ubytováno přes 70 klientů. 26 Klientům se tam věnuje pečovatelka, která využívá osobní automobil (zabezpečuje s ním některé služby pro seniory).
Dům s pečovatelskou službou. Oficiální stránky Obce Břasy [online]. 2014 [cit. 2014-04-09]. Dostupné z: http://www.obecbrasy.cz/obcan/informace-o-obci/dum-s-pecovatelskou-sluzbou-/ 26
23
Služby nejsou poskytovány jako sociální služby dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Kromě sociálních služeb mohou senioři využívat aktivit nabízených nestátními neziskovými organizacemi. Přehled nabídky a výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na nestátní neziskové organizace je součástí komunitního plánu volnočasových aktivit pro cílovou skupinu děti a mládež.
2.6 Analýza finančních toků Obec financuje provoz domů s pečovatelskou službou a služby poskytované seniorům z rozpočtu obce, neboť se rozhodla nežádat o registraci sociálních služeb. Náklady obce na zajištění služeb pro seniory jsou uvedeny níže: Tabulka č. 2: Finanční prostředky vynakládané obcí na zajištění služeb pro seniory Položka Výdaje obce na péči o seniory
2009 239 908
24
2010 234 876
2011 727 170
2012 2013 518 514 1 261 741
2.7 SWOT analýza služeb pro cílovou skupinu senioři Na závěr analytické části byla sestavena SWOT analýza popisující klíčové vnitřní a vnější faktory, ze kterých vychází definice cílů a opatření k naplnění cílů.
Tabulka č. 3: SWOT analýza
Silné stránky
Slabé stránky
kvalitní práce odváděná pečovatelkou mobilita pečovatelky (zajištěn automobil) spolková činnost zaměřená na seniory, která doplňuje sociální služby dostatečná kapacita DPS méně administrativy související poskytováním služeb mimo rámec zákona o soc. službách opět zprovozněná restaurace v DPS
Příležitosti
nevyhovující fyzický stav DPS chybějící další (nejen sociální) služby pro seniory nedostatek financí na zlepšení fyzického stavu infrastruktury a rozvoj služeb služby nejsou registrovány dle zákona o sociálních službách – nemohou být spolufinancovány ze státního rozpočtu
Hrozby
změny legislativy upravující poskytování sociálních služeb víceleté financování sociálních služeb
25
stárnutí populace v obci – zvyšující se poptávka po službách chybějící koordinace zdravotních a sociálních služeb chybějící definice minimální sítě služeb na úrovni státu, kraje, obce zhoršující se finanční situace rodin i seniorů předsudky a mentální stereotypy
3 Návrhová část Návrhová část obsahuje cíle a opatření pro dosažení stanovených cílů, které jsou platné pro období 2015 – 2018. Čtyřleté období bylo navrženo v souladu obvyklou praxí v komunitním plánování a také v souvislosti s funkčním obdobím obecního zastupitelstva.
3.1 Vize Vize (tedy dlouhodobé cíle) vytčené v rámci komunitního plánování jsou následující:
Služby poskytované seniorům působí preventivně proti sociálnímu vyloučení. Všechny služby předchází vzniku nepříznivé sociální situace nebo dokážou při vzniku nepříznivé sociální situace nabídnout pomoc.
3.2 Cíl 1: Zlepšit stav infrastruktury pro sociální služby poskytované seniorům Opatření Popis opatření Aktivity k naplnění opatření Zodpovědný realizátor opatření Předpokládané náklady Subjekty podílející se na financování Rizika a ohrožení nenaplnění opatření Indikátory hodnocení
1.1 Zlepšit stav domů s pečovatelskou službou Postupnými rekonstrukčními pracemi zlepšovat úroveň prostředí domů s pečovatelskou službou Rekonstrukce interiéru i exteriéru objektů Vybudování herních prvků pro seniory v exteriéru Rada obce
Rozsah rekonstrukčních aktivit v jednotlivých letech a tím i finanční náročnost bude vycházet z finančních možností obce. Obec Břasy Nedostatek finančních prostředků v rozpočtu obce Mimořádné výdaje obce, které odčerpají zdroje rozpočtu Změny priorit zastupitelstva obce Hodnocení spokojenosti obyvatel domů s pečovatelskou službou s úrovní prostředí a okolí domů.
26
Opatření Popis opatření Aktivity k naplnění opatření Zodpovědný realizátor opatření Předpokládané náklady Subjekty podílející se na financování Rizika a ohrožení nenaplnění opatření Indikátory hodnocení
1.2 Zachovat mobilitu pečovatelky Zachovat mobilitu pečovatelky tak, aby mohla poskytovat služby i seniorům bydlícím mimo domovy s pečovatelskou službou. Opravy a údržba stávajícího vozidla
Rada obce
Rozsah nákladů v jednotlivých letech bude záviset na zejména technickém stavu vozidla. Obec Břasy
Poškození nebo odcizení vozidla
Počet klientů, kterým je poskytována péče mimo DPS.
3.3 Cíl 2: Zachovat a rozšiřovat nabídku služeb pro seniory Opatření Popis opatření Aktivity k naplnění opatření Zodpovědný realizátor opatření Předpokládané náklady Subjekty podílející se na financování Rizika a ohrožení nenaplnění opatření Indikátory hodnocení
2.1 Zachovat pečovatelskou službu a návazné služby Zachovat pečovatelskou službu ve stávajícím rozsahu (1 pracovnice) a formě. Informování potenciálních uživatelů služeb o nabídce Zajištění provozovatele restaurace v DPS Podpora činnosti spolků poskytujících služby pro seniory Rada obce
Dle výše stávajících osobních nákladů na pečovatelku a nákladů na podporu činnosti spolků. Obec Břasy
Odchod zkušené pečovatelky – aktuálně není možné zajistit zastupitelnost pečovatelky
Počet klientů, kterým je poskytována péče celkem.
27
Seznam grafů a tabulek Graf č. 1: Vývoj počtu obyvatel v Břasích a Rokycanech mezi lety 1921-2012........................10 Graf č. 2: Pohyb obyvatel v Břasích v letech 2000-2012 ........................................................11 Graf č. 3: Chybějící služby pro seniory v obci .........................................................................17 Graf č. 4: Frekvence návštěv restaurace v domě s pečovatelskou službou ............................18 Graf č. 5: Hodnocení kvality stravy v restauraci v domě s pečovatelskou službou .................19 Graf č. 6: Bydliště dotazovaných seniorů ..............................................................................19 Graf č. 7: Genderové rozložení dotazovaných .......................................................................20 Graf č. 8: Služby požadované členy Klubu důchodců a členy Svazu postižených civilizačními chorobami (invalidé) .............................................................................................................21 Graf č. 9: Restaurace v domově s pečovatelskou službou Břasy ............................................22
Tabulka č. 1: Věková struktura obyvatel v Břasích a Rokycanech v letech 2001 a 2012 .........12 Tabulka č. 2: Finanční prostředky vynakládané obcí na zajištění služeb pro seniory ..............24 Tabulka č. 3: SWOT analýza ..................................................................................................25
28
Přílohy Příloha č. 1 – Dotazník pro seniory
Vážená paní, vážený pane, obec Břasy zajímají vaše názory na služby pro seniory. Prosím, věnujte 5 minut vašeho času vyplnění jednoduchého ANONYMNÍHO dotazníku. Na základě výsledků dotazníků budeme zvažovat změny ve službách. Děkuji Vám za spolupráci.
Váš Ing. Jan Špilar, starosta obce Břasy
1. Které služby pro seniory byste v obci uvítal/uvítala? (označte jednu nebo více možností) A) dovoz léků a přípravků zdarma až do domu B) půjčovna zdravotnických pomůcek C) veřejně přístupný počítač s internetem D) bankomat České spořitelny nebo jiné banky E) stravování ve školní jídelně (polévka a hlavní jídlo za cenu 54,- Kč) F) rozvoz obědů do domu G) dopravu k lékaři, na nákupy, do města H) placenou pomoc s domácími pracemi (např. úklid, žehlení) I) kurzy cvičení pro seniory J) kurzy trénování paměti K) kurzy keramiky pro seniory L) kurzy hudebních aktivit pro seniory M) jazykové kurzy pro seniory N) další služby, jaké? ………………………………………………………………………………………. ………………………………………………………………………………………………… …………………….
2. Jak často navštěvujete restauraci v domě s pečovatelskou službou? A) každý den B) alespoň jednou týdně C) několikrát za měsíc D) restauraci vůbec nenavštěvuji
3. Jak hodnotíte kvalitu stravy v restauraci v domě s pečovatelskou službou? A) velmi dobrá B) dobrá C) ani dobrá ani špatná D) špatná E) velmi špatná F) nemohu posoudit – nenavštěvuji restauraci Zde můžete uvést komentář:………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………… …………………………………
4. Bydlíte v domově s pečovatelskou službou A) ano
B) ne
5. Jste A) žena 6. Prosím, zde doplňte Váš věk:
B) muž Je mi……………roků.