ISCHIA 2013
1
ODLET Dospořil jsem stavební spoření a tak zbyly penízky na výlet do antického Středomoří. Odlet z pražského letiště Václava Havla byl v lidsky přijatelné, dopolední hodině. Toto říjnové jitro bylo mlhavé a mrazivé. Zakouřit si před odletem jsem letos mohl v letištní restauraci, bez jakékoliv konzumace. Restaurace byla dokonalá, snídaně jenom za 500 korun! Hned v ní došlo k rasistickému napadení Cikánky. Poručila si cappuccino za 95 korun. Servírka vykřikla: Platit předem! Cigoška ochotně zaplatila a pak si mohla vypít kávu stejně, jako běloši, ti až později platící. Na odlet letadel čekala spousta invalidů, dvojtykadlových. Byla jich asi třetina všech čekajících. Staré baby dvojtykadlové se na berlích držely svisle a plnou silou. Tykadly bodaly do nártů noh stojících zdravých. Na berlích se neudržel a padl na zem jen dvojtykadlový mladík. Z důvodu mlhy byl odlet zpožděn jen o čtvrt hodiny. Letušky se jídlem a pitím nepředaly. Nabídly jen jeden rohlík, krátký a tenký, zapít se mohl jednou limonádou. Dalo se třeba i něco přikoupit, třeba káva za 50 korun. V letadle obzvláště obézní baby přivazovali speciálními popruhy. Baby tykadlové se pak už nemohly pyšnit berlemi, odebraly jim je a uložily do horních prostor letadla. Tak už se musely chovat jako zdraví lidé, nemohly se dožadovat mimořádných výhod. Po dvou hodinách letu jsme dosedli na letiště v sluncem rozpálené Neapoli (NAPLES). Po několika reklamacích nám nakonec vyjela i zavazadla. Při čekání na kufry nás v hale dráždila jedna poletující sršeň. Vyšel jsem si před letištní budovu zakouřit, hned začaly žebrat rumunské Cikánky. A to jsem si ani nestačil zapálit cigaretu! Naše skupina byla složena z pěti starších manželských párů a dvou starých mládenců (já byl ten starší). Mladší sem jel na dovolenou jen proto, aby mačkal mobil a počítač, ostatní ho nezajímalo. Autobusem, pro úzké ulice jsme jeli Neapolí k trajektu. Radoval jsem se z pěkného výhledu za řidičem. Brzo jsem toho litoval, následovaly strašlivé dopravní situace, nakonec jsme ale nehavarovali a dojeli živí. Platí tu řidičská pravidla arabského světa. Předjíždí se zprava, zdejší řidiči neodhadnou šířku vozovky a cpou se tam, kam se nevejdou. Tlusté silniční čáry si vůbec nevšímají. Pro větší bezpečnost na jediné křižovatce postavili semafor. Bylo tam dříve moc ošklivých dopravních nehod. Se semaforem jich bylo dvakrát tolik! Raději ho zbourali. Jsou to přeci jenom „jižané“. Kamenné vozovky jsou pogumované od pneumatik. Nejhorší byla situace florentských manželů v autě. On musel couvat, jak mu ukazovali ostatní řidiči. Nějak to nepochopil, vysadil manželku a ta musel jít zpět. Pak mu ukázali, kde má v autě zpátečku, nakonec dokázal i vycouvat. Mohli jsme pokračovat v jízdě, vpřed.
2
TRAJEKT Vjezdy kamionů do trajektu by byly rychlejší, kdyby je neokřikovali čtyři italští ceremoniáři. Ti způsobovali nervozitu i zkušeným šoférům. Nakonec se tam, v něm i s vleky ale porovnali. Horší byly v ten den otevřené italské starobince. Stovky italských stařen dvojtykadlových se také cpaly na loď. Stály před eskalátorem a čekaly na jeho spuštění. Sotva se rozjel, hned se porouchal a zastavil. Babky musely nahoru pěšky. Opravář se snažil to opravit, nešlo mu to, několikrát. Tak se baby musely rychle uzdravit a vylézt na první palubu po svých.
3
Pod ostrovem Ischia prý sídlí jeden bůh. Protivil se bohu Zeovi, ten ho odsoudil k životu pod ostrovem. Prý se chce dostat ven a tak pláče gejzíry, fumaroly, ventriolami, duní zemětřesením a sopečnými erupcemi. Německé zdravotní pojišťovny mají smlouvy s lázeňskými objekty na ostrově Ischia, tak se nemocní Němci se mohou léčit zadarmo. ŠKOLSTVÍ Prázdniny jsou od poloviny června do poloviny září. Ne vždy se podaří termíny výuky dodržet. Zapomenou třeba najmout učitele, najmout kuchařky či nechat školu vymalovat. Tak se školní rok zkrátí, třeba i o dva měsíce. Na vzdělanost se tu neklade váha, děti by si studiem pokazily oči a začaly snít o bohatším životě. Vysokoškolské vzdělání stejně v životě nebudou potřebovat! Stačí umět počítat do deseti. HASIČI Ve Středomoří často hoří. Hasiči velmi rychle přijmou zprávu o požáru. Odpoví, že jsou právě zaneprázdněni, přijedou prý co nejdříve. Nešťastník si musí oheň uhasit sám hadicí, při rozsáhlejším požáru vytéká jen málo vody. Požárníci dorazí už druhý den, spokojeně konstatují, že požár byl uhašen a šťastni odjedou. ZDRAVOTNICTVÍ Na ostrově je jedna nemocnice, střední kvality. Není tu zvykem simulovat, povalovat se a jíst na státní útraty, jako u nás, na severu Evropy. Kdyby náhodou byl někdo doopravdy nemocen, nebo po dopravní nehodě, ze dvou heliportů ho dopraví do dokonalejší nemocnice, v Neapoli. Je tam za pár minut.
KLIMA FLÓRA FAUNA KRAJINA Datle v říjnu už pomalu dozrávaly, vše kvetlo a vonělo (na rozdíl od už podzimních Čech). Z nadměrného pylu ve vzduchu jsme všichni kýchali.
4
VÝČEP S „VIAGROU“ ZDARMA
Ó SOLE MIO
5
LODĚ PŘÍSTAVY KRAJINA POBŘEŽÍ OSTROVY
6
7
8
VE SKALÁCH
9
OBYVATELÉ Jsou klidní, přátelští, hovorní ústy, (ne do mobilu), ochotní. Popovídávají si dlouze, v kroužcích na ulici. Zdraví se při potkání, mají bystré pohledy. Žurnalistické tlachání o světové hospodářské krizi neposlouchají, děti tančí štěstím, na italskou hudbu, muži si občas nahlas nazpívají třeba píseň Ó sole mio… Mají radost ze života, v těchto končinách asi vždy býval chleba o dvou kůrkách. Jsou pěkně oblečení, v oblecích a kravatách. Mají drobné tváře a menší postavy. Obchodníci v sobotu vláčí ručně zboží na dvoukolových vozících. Mluví se tu středomořskými jazyky, italsky, francouzsky, španělsky a arabsky. Nekouří, nepijí alkohol, pivo jen po malých skleničkách, jako zvláštnost. V sobotu večer chodí muži k holiči. Krásné ženy tu vznikly mísením Řekyň, Francouzek, Španělek a Afričanek. Viděl jsem tu ale nanejvýš tři budoucí filmové hvězdy, ostatní byly podprůměrné.
10
Pracovní možnost je tu jen půl roku, asi za 900 euro měsíčně. Další půlrok berou podporu v nezaměstnanosti, 60 procent. To posedávají doma u televize, pytlačí králíky a požírají je jako místní lahůdku.
Enzo a Enza byli manželský pár. On lisoval pomerančovou šťávu z půlek čerstvých pomerančů. Celá den hýbal rukou na páce shora dolů. Manželka Enza si hostům stěžovala, že ona večer musí rukou pohybovat opačně…! Obchodníci s oblibou lákají kolemjdoucí na popíjení likérů zdarma (sladkých babských srků). Rozdají i 20 panáků, bez zaváhání. Jsou různobarevné, těm modrým říkají viagra. Nemá to žádný účinek, je to jen sladké a málo alkoholické. Cítil jsem se v těchto končinách bezpečněji než v Praze. Odpadkové koše nikde, odpadky na zemi žádné. V restauracích mají pro ozdobu vyložené čerstvé, hřibovité houby. Většina ulic končí ve zmrzlinárně nebo cukrárně, dál už je jen neprůchodný, kamenitý břeh a moře. Musí se jít zpět. V jedné restauraci hrál k jídlu na harmoniku černoch a zpíval ruské písně. Častá středověká cholera už tu teď není. Bankovky euro se používají nejméně od desítky €. Na jednom z ostrovů měl vilu filmový režisér Viscontti. Pořádá se na něm filmový festival. Diváci sedí směrem k plátnu a mají v pozadí moře. Při promítání popíjí šampaňské. Hned vedle mají levný hřbitov, s výhledem na moře. Při výjezdu do hor, třeba do výšky 500 m, se teplota snižuje o pět stupňů.
11
ARAGONSKÝ HRAD Potomci už dlouho nežijí (rody castilských a aragonských sňatkem daly základ dnešnímu velkému Španělsku). Po zhroucení italské liry a přechodu na euro, byla eura velmi hodnotným a ceněným platidlem. Státní Aragonský hrad byl soukromníkem koupen za celých deset eur!
12
VESŮV Minulých 20 000 let B.C. byl klidný. Býval vysoký 3000 metrů, třetinu ho odtrhl výbuch v roce 79 P.C. Poslední výbuch byl v roce 1944. Od kráteru se tehdy do údolí valilo jenom šest lavinových řek. Celkem se dole ale nic většího nestalo. Slavnou písní Funiculi funicula opěvovaná lanovka, na vrchol Vesůvu několikrát zničilo zemětřesení, teď už se raději vůbec neopravuje. V roce 79 n.l., v den exploze, začal obyčejný letní den, jako každý jiný. Několik předchozích dnů tam ale zmizela voda ze studen, neuměli si to tehdejšími geologickými znalostmi vysvětlit. Dopoledne následovala menší zemětřesení, Pompejští povolali vojsko. Obyvatelstvo se zadusilo už po třech nádeších, v jednu hodinu odpoledne. Začal padat pyroplastický popel až do výšky sedm metrů. Ten vše zapálil, i když měl jenom 300 stupňů. Shořelo vše dřevěné, střechy a všechny dokumenty. Zdivo domů bylo tak nasycené oxidem siřičitým, že pozdější vykradači se jím otrávili také. Plynius dojel s loďstvem na pomoc až v pět hodin večer, to už bylo po všem a všichni mrtví. Vykřikl: Vždyť je to jen příroda a vyšel pěšky k Vesůvu. Hned byl mrtvý. Jeho syn později událost popsal minutu po minutě. Dnes je Vesův vysoký jen 1280 metrů. Do výšky 1000 metrů vyváží návštěvníky autobusy (vypadající jako tramvaje). Je tam restaurace, záchod a parkoviště. V restauraci je možné poslechnout si nahrávky nejslavnějšího zpěváka světa - Enrica Carusa, (+ 1921). Slyšeli jsme tak jeho méně známé písně. Usmívala se na mě, při jeho zpěvu, pomocná bufeťačka, přestárlá, bělovlasá a rozcuchaná. Na vrchol se dalo vyjít pěšky za 10 €, bez slev. Pro české baby dvojtykadlové ale platila výjimka! Ty zazvonily klepáním tykadel před biletářem, citlivý Ital hned mobilem povolal auto, to je vyvezlo ke kráteru, zadarmo! Ve čtyřstupňové stupnici nebezpečnosti sopek je Vesův na druhém místě nebezpečnosti. Pravděpodobně opět vybuchne, do sta let. Já jsem očekával jeho výbuch každou noc, rány byly ale jen z ohňostrojů a břišních výbuchů plynů českých turistů (z nadměrného pojídání nudlí).
13
14
KATOLÍCI Sv. František z Asissi byl jmenován svatým teprve nedávno, až papežem Vojtilou. Italové nebyli spokojeni s minulým papežem, byl moc namočen s hitlerovským Německem. Býval členem Hitlerjuged a u dělostřelectva wehrmachtu. Současný papež František se Italům líbí, navrací se tak ke katolické víře. Před kostelem a na ulici je běžně vidět mnicha s mobilním telefonem. Silně do něj řve, snad telefonuje přímo Bohu, na nebesích. Možná že mu říká, jestli to takhle dál půjde, tak to teda nepůjde! Také občas projde ulicí jeptiška. Kostelník mlátil do zvonu několikrát denně, věřící opravdu přicházeli. Průvodkyně na nás mluvila česky, chvílemi však pokřikovala na kolemjdoucí Italy italsky. Můj džus na zemi položený mi v téhle její pauze přednášky vypila kočka! Stejně byl džus zadarmo. Ve svátek sv. Michala měl být na moři obrovský ohňostroj. Byla vichřice a vlnobití, tak byl státní svátek přeložen o dva dny.
15
BYDLENÍ Manželské páry se vzájemně zdržovaly čekáním jednoho na druhého, třeba až se ten druhý dokoupe. Pak nastoupil do lázně ten druhý, ten první na něj zase čekal. Dělbuchy a ohňostroje bývaly odpoledne a v noci. I protější hotelové pokoje měly balkóny. Za tmy na ně vybíhal jeden z manželů, hlasitě se upšoukl a hned, s výčitkou, zalezl z do pokoje. Pak vyběhl druhý, a totéž…! Jen tak já jsem měl přehled o celkovém počtu výbuchů-explozí za noc (ohňostrojových a nudlovýchstřevních). Italové jsou světoznámí architekti. Můj pokoj ale moc nedomysleli. Nebyly v něm ložné plochy, odložit třeba věci na zubní hygienu nebylo kam, postavit šálek s českou kávou se musel položit na koberec. Ledničku do pokoje by dodali, za 10 € denně, v té směl být uložen jen hotelový nákup, přikoupené potraviny jinde by účtovali znovu, v hotelových cenách. Tolik nikdo z nás zase tu ledničku nepotřeboval. Peníze nebylo ani za co utratit. Zmrzliny, dorty a nevalná italská móda, u nás totéž zboží má 10x levněji Viet-Cong. Denně mi uklízeli celu, ustlali postel, vysypali popelník a složili pyžamo. Spal-li jsem, uklidili to odpoledne. Návrat z jídelny byl ale složitý, ještě třetí den jsem zabloudil cestou od snídaně do mé cely. Po večeři se dalo popíjet pivo Peron, pinta za 4 €.
16
Ráno se na výlety vstávalo ve tři a čtyři hodiny. Musel se stihnout odjezd prvního trajektu. Pak následovaly autobusové přesuny, až do hotelové večeře, v osm hodin. Nestalo se nám ale jiným, letošním hotelovým hostům, že v pokojích bylo přetopeno. Stěžovali si u recepčního, ať to topení už konečně vypne. Bylo dávno vypnuté. Oběhl pro jistotu hotel a zjistil, že u hotelu se přes noc otevřela fumarola. Horký vzduch a pára ohřívaly budovu. Balkónová scéna se mi stala se „starou strukturou“. Byla V ČSSR před 30-ti lety, jako švýcarská sekretářka výstavnictví, v Brně. Měli jsme společnou terasu se zábradlím mezi námi. Jeden večer ona vyšla na ni ven a usedla. Slovo dalo slovo a ona prý nekuřačka mi půjčila svůj popelník. Nalil jsem jí můj domácí calvados. Hovor ve francouzštině jsem odmítl, šlo nám to dobře německy, anglicky i italsky. Druhý večer ona přinesla červené víno a ukradený popelník. Zapálila si a nalila plnou číši. Hovor plynul dále, až vyběhl její německý, bavorský a žárlivý manžel (80 let). Vynadal jí bláznivých puberťaček a schylovalo se k fackování. Ona naznačovala fackování jemu, tak toho raději nechali. Nakonec mu vysvětlila, že jsem jí pomáhal s otevíráním láhve. Hned musela dovnitř a spát. Němec pak ještě hrozivě vyběhl sám na balkon, čtyřikrát! V jeho očích jsem já byl Romea a ona Julie. Mohlo to dopadnout i hůře. Ona byla Desdemona, já Jágo, on Otello. Další večer už nesměla na balkon. Nakonec se se mnou začal bavit sám německy a v přátelském duchu. Byl jsem rád, že už jsme odjížděli zpět.
TROPICAL Koupání bylo v minerálních bazénech s teplotami vřídelní vody. Všichni museli mít čepice, skinheadi a staří holohlaví ale ne! Vypadané vlasy by prý ucpávaly kanály. Teploměry tu neznají, údajná teplota radioaktivní vody (1000 HB) je napsaná na majolikové dlaždici, na zdi, u bazénu. Při koupeli v radioaktivní vodě se může pojídat i radioaktivní ovoce a zapíjet radioaktivním vínem. Radioaktivita má prý příznivý vliv na mužskou potenci. Léčí se tu i Karel Gott, proto asi má tak početnou rodinu. Na léčbu sem jezdí sám! V komplexu bazénů jsem vstoupil do haly jednoho krytého bazénu. V něm se povalovaly čtyři ženy (v plavkách). Chtěl jsem vstoupit do vody, ony ale na mne moc křičely, italsky. Nerozuměl jsem a tak se začal pakovat k odchodu. Mávaly, že ne. Když mi to řekla anglicky, porozuměl jsem a otočil se. Za mnou byl růžový knoflík a tak jsem ho zatlačil. Voda v bazénu začala bublat a ženy se spokojeně usmívaly. Lákaly mě k sobě do vody, bál jsem se temperamentních divoženek a raději odešel. Někde teplota vody dosahuje u vývěru až 100 stupňů. Dají se v ní vařit vajíčka. Koupat se lze i jinde na pláži. V lednu a únoru teploměr dosahuje deseti stupňů nad nulou. Ovoce, (čtvrtá sklizeň), je úplně čerstvé a voňavé. Koupající si
17
ho berou k moři, popíjí dobré víno a naříkají jen na tu horkou směs vřídelní vody s vodou mořskou. Je radostí se v těchto měsících tam koupat. POČASÍ Do letošního října tu asi moc nepršelo, ulice byly silně pomočené. Odpadky ale nikde, ani žádný jiný nepořádek. Umělo foukat, vítr byl ale teplý. Večer se blýskávalo, nedalo se určit, zda to není ohňostroj z okolních ostrovů. Pršelo-li, trvalo to jen pět minut. Vítr od moře byl jeden den silný. Koupil jsem si zmrzlinu za dvě €, do papírového kelímku. Za tak malou tržbu jsem se nesměl posadit mezi bohatěji konzumující návštěvníky cukrárny. Odešel jsem k molu, usedl na lavičku a jedl ji lžičkou. Mohutný závan vichru mi ji vyšplíchl na bílé kalhoty. Šetřil jsem asi špatně. V žáru pozdního léta se na kmenech stromů vyhřívaly ještěrky.
18
19
20
21
22
23
POMPEJE Vstupné bylo vzhledem k mému věku zadarmo, musel jsem ale předložit pas jako důkaz staroby. Dýchla na mě atmosféra z doby počátku letopočtu, žárem i myšlenkami. Městské ulice byly v říjnu skoro liduprázdné, v letních měsících jsou plné turistů, jako prvomájový průvod. Psi se povalují na ulicích a občas se na ně i vymočí. Jeden to právě udělal a naší průvodkyni do jeho louže jí spadla bunda. Naříkala.
NEAPOL Městem jsme projížděli v odpolední dopravní špičce. Na jejich „Staroměstském náměstí a Příkopech“ jsme pobyli jen půl hodiny. Vše bylo přeplněné místními, perfektně oblečenými chodci. Divadlo Carlo, s velmi dokonalou akustikou je zvenku velmi nevzhledné. V minulém století v něm zpíval nejslavnější zpěvák světa Enrico Caruso. Za jeho umění bude svítit svíčka 1000 let! Neapolský vzduch byl opravdu blahodárně působící na jeho i naše dýchací cesty. To se mu to zpívalo, i když kouřil denně dvě krabičky cigaret. Chtěl jsem vidět jeho sochu a rodný dům. Bylo to dopravně nemožné, muselo by se jet metrem. 24
Vesůvský bufeťák, mi ve výšce 1000 metrů, pečlivě nakreslil cestu Neapolí ke Carusovu rodnému domu. Opouštěli jsme Neapol cestou kolem růžového, rodného domu Claudie Cardinallové. V blízké vzdálenosti od něj vyvěrá ze země kysličník siřičitý, v autobusu jsme se dusili, přežili jsme to, na rozdíl od Pompejanů.
NÁVRAT DO PRAHY V letadle jsme cestovali o hladu a žízni. Po hrůzách cestování se mi ještě další týden zdály každou noc sny o mém cestovatelském utrpení. V jednom mi tam ujel autobus, v druhém mi ukradli peněženku, ve třetím ukradli kapesní nůž. Musel jsem doma řešit obyčejnější problémy. Vyhánět třeba moly z hmyzotěsných krabic s moukou, tleskáním jsem je likvidoval. Mouchy nalétaly světlíkovým oknem z dolní vinárny U Fajzajtla, zase jsem tleskal. Holubi se mi uhnízdili na terase a potentočkovali mi ji, opět jsem tleskal.
Miloš Nekvasil
KLID A NOHY V TYRHENSKÉM MOŘI
25