Školní vzdělávací program „Waldorfská mateřská škola“
H. Hahn:
„Když myslím ve světle, září má duše. Když září má duše, stane se Země hvězdou. Když se stane Země hvězdou, jsem skutečně člověk.“
1
1) IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O MATEŘSKÉ ŠKOLE
Název: Základní škola waldorfská a mateřská škola České Budějovice o. p. s. Zřizovatel: Základní škola waldorfská a mateřská škola České Budějovice o. p. s. Právní forma zřizovatele: obecně prospěšná společnost Sídlo o. p. s.: M. Chlajna 23, 370 05 České Budějovice Telefon: 725 071 245 Pracoviště mateřská škola: Hornická 40/5, 373 71 Rudolfov Telefon MŠ: 387 228 059 – kancelář, stravování, učitelky, 725 523 104 – zástupkyně ředitelky pro MŠ – Ing. Eva Jírovcová. Ph.D. E-mail:
[email protected],
[email protected] www.waldorfcb.cz
IČ: 280 68 769, DIČ: CZ 280 68 769 IZO: 181004356 Ředitel: Mgr. Milena Vlčková Zástupkyně ředitelky pro MŠ: Ing. Eva Jírovcová, Ph.D.
Zpracovaly: Pavla Janečková Adéla Havlová Mgr. Gabriela Jebavá Ing. Eva Jírovcová, Ph.D. Ing. Radka Kalčíková Mgr. Milena Vlčková
Platnost dokumentu: Dokument platí od 1. 9. 2010 2
2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY Mateřská škola sídlí v klidné části města Rudolfov (480 m n. m.) ve vilce obklopené prostornou zahradou se členitým terénem. V blízkosti školy se nachází les a rybníky. Budova je v dlouhodobém pronájmu, již dříve sloužila jako mateřská škola. Prostory byly zachovány, ale prodělaly rozsáhlou rekonstrukci. V přízemí je šatna dětí, dvě třídy, výdejna stravy a sociální zařízení. V podkroví je ložnice, kancelář a půda. Při rekonstrukci a vybavování školy byl kladen důraz na vytvoření esteticky příjemného a podnětného prostředí pro děti. Charakter budovy: a) budova MŠ: Prostory MŠ jsou nově zrekonstruované, vybavené převážně dřevěným nábytkem a dřevěnými hračkami. - prostor jednotlivých tříd - v každé třídě je prostor pro stolování dětí a herna - šatna dětí a šatna dospělých - sociální zařízení pro děti i dospělé - kancelář školy - komora (úklidové prostředky) - ložnice pro odpolední odpočinek dětí - prostor školní jídelny - výdejny b) venkovní prostory MŠ - zahrada
3.
PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ
Věcné podmínky Prostředí školky a tedy i tříd je útulné. Vše, co děti obklopuje, má převážně přírodní charakter, barvy jsou laděné do jemných pastelových odstínů. Upřednostňujeme přírodní materiály (bavlnu, len, hedvábí, vlnu), protože dětem zprostředkovávají pravdivou zkušenost o svých vlastnostech, mají vlastní energii, více vybízejí k fantazii a tvořivosti (dřevo, ovčí rouno, včelí vosk na modelování, hedvábí, přírodniny…). V každé třídě jsou dřevěné dětské židle a stolečky, malý truhlářský ponk, dřevěné regály, police na hračky a skříňka na učební pomůcky. V každé třídě má také své místo roční stůl, který svým obsahem dětem připomíná co se právě děje v přírodě. Ke všem činnostem děti používají vždy skutečné nářadí a nástroje, napodobeniny a plasty u nás nemají místo. Pro svůj přirozený vývoj potřebují děti hračky, které podněcují jejich myšlení, fantazii a kde se samy mohou projevit tvůrčím způsobem. Proto jsou hračky často vyrobeny ručně, z přírodních materiálů – panenky, zvířátka. Nedílnou součástí jsou i přírodniny – kaštany, žaludy, kameny, šišky, špalíčky, mech, klacíky, apod. Hračky, hry a materiál jsou ve třídách umístěny v otevřených policích a proutěných košících tak, že k nim děti snadno mohou. Ve třídách je také koutek, kde mohou děti v případě potřeby odpočívat.
3
A co u nás určitě nenajdete? Ve třídách nenajdete multimediální techniku (televizi, video), plastové hračky ani jiné technické vymoženosti, protože je děti ke svému vývoji v tomto období nepotřebují, naopak jim ubírají síly, které budou potřebovat k učení ve škole. V podkroví budovy se nachází samostatná ložnice, která je vybavena matracemi pro spaní dětí a stojany pro uskladnění matrací a lůžkovin. V šatně v přízemí má každé dítě má své místo s věšáčky, skříňkou a poličkou na boty označené ručně kresleným obrázkem. Přímo k budově přiléhá zahrada poskytující dostatek prostoru pro hry dětí. Je zde pískoviště a přírodní herní prvky (pružina, divoké kořeny, kyvadlová houpačka) a v roce 2010 nově vybudovaný domek na nářadí. Plánuje se dovybavení o zahradní nábytek, pergolu a sestavy pro pohybové vyžití dětí.
Životospráva » Obědy se dováží z blízké MŠ Adamovská v Rudolfově. Dopolední a odpolední svačiny se připravují přímo v MŠ se snahou o zdravou a vyváženou stravu dětí. » Při stravování se respektují individuální zdravotní potřeby dětí, zajímáme se o stravovací zvyklosti v jednotlivých rodinách. » Děti se účastní úpravy stolu před i po jídle a k jídlu je jim poskytován dostatek času. » V průběhu dne se mohou kdykoliv napít, k dispozici mají neslazené bylinné a ovocné čaje nebo přírodní ovocné šťávy, učitelka dětem připomíná důležitost pití. » Přednostně jsou nakupovány produkty ekologicky šetrného zemědělství. » Děti odchází na pobyt venku za každého počasí (vyjma prudkého deště, velkých mrazů a při špatné kvalitě ovzduší). » Děti dodržují dohodnutá pravidla o bezpečném zacházení s nářadím, náčiním. » Ve třídách je viditelný neustálý přirozený pohyb dětí. » Zahrada umožňuje dostatek příležitostí k různorodému spontánnímu pohybu. » Při odpoledním odpočinku malé děti odpočívají na matracích, velkým jsou individuálně nabídnuty klidové činnosti s ohledem na spící děti. » Děti spí individuálně podle potřeby odpočinku (některé spí půl hodiny, jiné 1,5 hodiny), věk dítěte nerozhoduje. » Učitelky děti do jídla nenutí, ale vedou je k tomu, aby alespoň ochutnaly a naučily se tak zdravému stravování.
Psychosociální podmínky » Vzhledem k dané kapacitě a velikosti prostor je zde možné vytvořit klidné rodinné prostředí, ve kterém se mohou děti rozvíjet podle svých individuálních možností a potřeb. » Všichni zaměstnanci školy vytváří dětem takové prostředí, ve kterém se cítí spokojeně, jistě a bezpečně. Chovají se vstřícně a citlivě nejen k dětem, ale i k rodičům. » Děti mají příležitost vidět konkrétní vzájemnou pomoc pedagogických a nepedagogických zaměstnanců a pomoc rodičů v MŠ. » Při zařazování dětí do tříd respektujeme sourozenecké vztahy. » Nově příchozí děti mají možnost postupně se adaptovat na prostředí školy za přítomnosti svých rodičů. Přitom se snažíme v každé třídě o rovnoměrné zastoupení všech věkových skupin a současně i pohlaví. » Učitelky dávají možnost dokončit činnost, dohrát si hru, včas upozorňují na ukončení činnosti, respektují osobní tempo dítěte. » Učitelky se dostatečně věnují sociálním vztahům ve třídě, nenásilně tyto vztahy ovlivňují (prevence šikany). 4
» Problémy, se kterými se děti na učitelku obracejí, chápe vždy vážně, rozvíjí v dětech toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, vzájemnou pomoc a podporu.
Organizace chodu » Učitelky respektují osobní psychomotorické tempo dětí, jejich individuální zvláštnosti. »Učitelky denně plánují pohybové činnosti na správné držení těla a rozvoj motorických dovedností. » Učitelky během dne provádějí řízené činnosti a děti se tak mohou samovolně zapojit. » Ve třídách jsou vytvořeny herní kouty. » Učitelky vytváří prostor pro setkávání všech dětí (komunitní kruh) s přihlédnutím k potřebám dětí. » Ve třídě je místo pro relaxaci.
Řízení MŠ Informační systém: mezi zaměstnanci
» Učitelská konference (1 x týdně) » Nástěnka na aktuální zprávy » Vzájemná komunikace ve třídách- individuální formou » Pořadač » E-mail
Informační systém: učitelky – rodiče – provozní zaměstnanci » Nástěnky » Sešit v šatně » E-mail » Třídní schůzky (1 x měsíčně) » Individuální pohovory » Telefonická komunikace – „pavouk“
Vnější spolupráce
» Pravidelná společné učitelské konference se zřizovatelem ZŠW a MŠ České Budějovice o.p.s. a vzájemná spolupráce
Systém řízení
» Spoluúčast všech zaměstnanců na řízení. » Mateřská škola má zavedený vnitřní informační systém: ředitelka - zástupkyně ředitelky pro MŠ - učitelky MŠ - provozní personál. » Ředitelka zapojuje učitelky do řízení MŠ, respektuje jejich názor, podporuje vzájemnou spolupráci. » Kontrolní a hospitační činnost slouží jako nástroj k zefektivnění pedagogické práce. » Učitelky jsou včas a v dostatečné míře informovány o záležitostech školy. » Ředitelka dává učitelkám prostor k samostatnému rozhodování o realizaci vlastních nápadů. » Ředitelka školy podporuje další vzdělávání pedagogických pracovníků podle jejich zájmu i potřeby školy
Personální a pedagogické zajištění » V naší MŠ pracují tři učitelky – P. Janečková, A. Havlová a G. Jebavá a 3 provozní zaměstnankyně - zástupkyně ředitelky pro MŠ E. Jírovcová, pracovnice ve výdejně R. Kalčíková a uklízečka J. Mlčochová. 5
» Na učitelky naší mateřské školy jsou kladeny vysoké nároky ohledně vzdělání, znalostí a dovedností. Škola požaduje kromě odpovídající kvalifikace i absolvování tříletého semináře waldorfské pedagogiky pro předškolní vzdělávání. » Při naší práci je důležité ovzduší vzájemné důvěry a tolerance. Proto vytváříme a jasně vymezujeme pravidla spolupráce celého týmu. Každý čtvrtek se pravidelně setkáváme na společných učitelských konferencích , kde řešíme aktuální provozní problémy, projednáváme postupy ve výchovné a vzdělávací oblasti a vzájemně se rozvíjíme v rámci DVPP. Zajišťujeme organizaci měsíčních slavností a věnujeme se dalšímu výchovnému působení u jednotlivých dětí. » Při výběru nových členů týmu zohledňujeme také osobnostní předpoklady a zájem o waldorfskou pedagogiku. » Pedagogičtí pracovníci se sebevzdělávají. » Služby pedagogických pracovníků jsou organizovány tak, aby byla vždy zajištěna dětem optimální pedagogická péče. » Zásadní problémy řeší všichni pedagogičtí zaměstnanci společně. » Učitelky přicházejí s podněty a nápady k rozvíjení programu školy. » Učitelky pracují na tvorbě ŠVP, vzájemně konzultují a analyzují svoji práci. » Učitelky si uvědomují osobní odpovědnost za naplňování programu školy, vzájemně se informují a domlouvají se na požadavcích, které mají na chování, pracovní postupy a vytváření vědomostí, dovedností a návyků dětí.
Spolupráce školy s rodiči a dalšími partnery » Rodiče se účastní a přímo podílejí na chodu mateřské školy – organizace slavností, uspořádání výročních jarmarků, společné výlety a slavnosti, apod.. Rodiče si rovněž mohou po domluvě s učitelkami zvolit formu adaptace svého dítěte, když přichází do mateřské školy, podle jeho individuálních potřeb a možností rodiny. Mohou se účastnit nabízených přednášek i jiných aktivit školky. » Mateřská škola úzce spolupracuje se Základní školou waldorfskou v Českých Budějovicích – divadelní představení, slavnosti, jarmarky, společné projekty, předškolní návštěvy, atd..
Organizace vzdělávání » Naše mateřská škola se sestává ze dvou tříd – Sluníček a Permoníků. Děti jsou zde ve smíšených kolektivech. Scházejí se od 7,00 hod do 7,30 hod. střídavě v jedné nebo druhé třídě, potom odcházejí se svými učitelkami do jednotlivých tříd. » Plný provoz školky je mezi 7,30 – 12,30 hodinou, před tím a potom jsou děti společně v jedné třídě. » V každé třídě je 15 dětí. » Mateřská škola má svůj každodenní program, svůj rytmus a řád, který děti naplňuje potřebným pocitem bezpečí a jistoty a je základní motivací pro jejich samostatné jednání. » V průběhu ranních her si děti samy spontánně hrají. Přitom mohou pozorovat, čemu se věnuje učitelka – například připravuje potřebné věci na malování, zalévá květiny, uklízí, připravuje těsto na pečení a podobně a podle své chuti se do činnosti zapojují. » Poté se všichni společně setkáváme v ranním kruhu, máme svůj rituál vítání dne s třídním skřítkem, je zde prostor ke společnému povídání, sdělování prožitků.… » Poté následuje společná činnost řízená učitelkou. Každý den je věnovaný jiné činnosti. » Blíží-li se narozeniny některého z dětí, nese se tento den ve znamení velké oslavy. » Po těchto řízených činnostech vyrážíme ven na procházku či na zahradu, kde si děti spontánně hrají nebo se věnujeme třeba zahradním pracím či pozorujeme proměny přírody.
6
» Když se vrátíme z pobytu venku, následuje ztišení dětí v kroužku u pohádky. Je pečlivě a vhodně zvolená, vztahuje se k určitému právě prožívanému období a provází nás delší čas. Nejprve děti naslouchají vyprávění pohádky, potom ji například dramaticky ztvárňují, čímž si mohou její děj samy prožít. Hloubka a moudrost pohádky pronikne hluboko do jejich podvědomí. » Pak následuje společný oběd a po něm se děti odeberou k odpočinku nebo odcházejí domů. Možnost odpočinku a zklidnění v průběhu dne je pro psychiku dítěte velmi potřebná, má však pro každé z nich individuální formu. Preferujeme obvykle možnost spánku na matracích s vyprávěním příběhů a pohádek. Starší děti nebo ty, které neusnou, si mohou po pohádce prohlížet různé knihy. Do budoucna pro předškolní děti plánujeme, že místo odpočinku na lehátcích se budou moci věnovat činnostem řízených učitelkou. » Po odpočinku následuje svačina, poté volná hra nebo pobyt na zahradě a postupné vyzvedávání dětí rodiči (do 16,30 hodin). Z hlediska organizace je život v MŠ podmíněn pevným rytmem roku, týdne a dne. Hlavními ročními slavnostmi jsou slavnost sv. Michaela a sv. Martina, v zimě adventní, mikulášská a vánoční slavnost, Tři králové, Hromnice a ve druhé polovině školního roku Masopust, Velikonoce, filipojakubská noc, otvírání studánek a svatojanská slavnost. Práce je zde vedena vědomím, že Země je živoucí organismus, který vždy po roce dospěje k témuž bodu. Slavení svátků vycházejících z procesů v přírodě i z tradičně vnímaných slavností našeho kulturního prostředí má ve výchově své místo a je velmi důležité pro pěstování určitých zvyků, poznávání obrazů a symbolů. Vše, co učitelka a rodiče s dětmi dělají nebo co děti nechají dělat, je nutno provázet plnou vnitřní účastí.
Během týdne se pravidelně střídají tyto hlavní společné činnosti: Malování: Při malování se děti seznamují s barvami, nezobrazují však konkrétní předměty, ale prožívají svět barev, jejich vznikání a prolínání. Děti pozorují, jak se jedna barva setkává s druhou, ohraničuje ji nebo se s ní spojuje, jak vznikají nové barvy, nové formy. Svou fantazií v tom vidí to nebo ono. Tak dítě vyvíjí obdivuhodné intuitivní umění kladení barev. Takovéto malování nevede k soutěživosti nebo k obkreslování, ale je terapeutickým prostředkem, který vyrovnává napětí a únavu z jednostrannosti. Práce s potravinou: Přípravy pečení chleba nebo jiných pekařských výrobků se účastní všechny děti. Vypracování má na starosti učitelka, děti vypracovávají za doprovodu písní nebo říkadel malé bochánky nebo jiné menší tvary. Děti projdou celý proces pečení i s předcházejícím mletím celozrnné mouky. Svými smysly zde zažijí působení elementů jako jsou slunce, voda, země i vzduch. Podobným procesem přípravy pokrmu, při kterém může dítě zažívat uspokojení nad schopností soběstačnosti, je příprava müsli a ovocných salátů nebo křížal. Dítě zde zažívá, na rozdíl od pečení chleba, živý proces přidávání, růstu a kvašení, potravu krájí, dělí a míchá různé druhy ovoce. Všechny tyto činnosti poskytují bohaté smyslové zážitky a jsou i zdrojem nových pracovních a sociálních návyků. Práce s přírodninou, dřevem, papírem, kreslení: Děti pracují s převážně s přírodními materiály, které posbíraly na vycházkách do přírody – s kůrou, větvemi, kaštany, mechem, šiškami…se vším, co podporuje fantazii. Při kreslení užívají děti voskové pastely v blocích s širokou měkkou stopou na velkém formátu papíru. Dětské práce nehodnotíme a zpravidla nevystavujeme, jde o práci pro potěšení a ztvárnění prožitků. 7
Modelování včelím voskem: Základním materiálem při modelování je včelí vosk. Při jeho zpracování si děti pěstují nejen jemnou motoriku, ale i trpělivost, neboť toto zpracování je zdlouhavější než práce s plastelínou. I zde je dána přednost před vysvětlováním nejprve vlastnímu zážitku dětí z práce dospělého, pravidlem při práci je postup od celku k jednotlivostem. Pohybová výchova: Pohybová výchova je zde zastoupena především delšími vycházkami do přírody – zdolávání terénu, výstup do kopce, sestup, překonávání přírodních překážek a cvičení odvahy a obratnosti. Patří sem i pohybové aktivity a hry. Je kladen důraz především na volný, přirozený a vydatný pohyb na zahradě nebo na vycházkách. V budoucnu bychom chtěli zařadit eurytmii po získání kvalifikovaného lektora. Zpěv: Zde není pojednán jako samostatná řízená činnost. Zpíváme při každé příležitosti, zpěv doprovází umělecké činnosti, pohádky, uvádí kreslení či pečení chleba, je přítomen i při ranních hrách a poledním odpočinku. V prostoru tříd mohou děti využít nabídky dalších činností v koutcích aktivity, které si budou moci volit podle svých individuálních zájmů a potřeb. Z hlediska celkové výstavby dne a rytmu činností je žádoucí, aby byla zachována podmínka rovnováhy mezi volnou hrou dětí pro rozvoj jejich vlastní iniciativy a mezi společnou činností skupiny vedené učitelkou. Průběh dne je veden snahou o rytmické střídání činností, při kterých dítě může zcela svobodně projevovat svou individualitu a jedinečné zaměření své osobnosti, prožívat své první sociální role a získávat počáteční sociální zkušenost, a činností, ve kterých zažívá sílu společenství, v němž se nachází. Členění dne je tak organickým celkem, ve kterém je dítě neseno jistotou rytmického střídání činností, v nichž se dokáže snadno orientovat a jejichž smysl přijímá stejně přirozeně jako existenci střídání spánku a bdění nebo vdechu a výdechu. Orientační režim dne: 7,00 – 8,30 hod.
volná hra dětí a činnosti podle dne v týdnu
8,30 – 9,00 hod.
společné činnosti v kruhu (prstové hry, básně, písně, pohybové hry, povídání, hádanky, vyprávění)
9,00 – 9,30 hod.
svačina
9,30 – 11,30 hod.
příprava na pobyt venku a pobyt venku
11,30 – 11,45 hod.
pohádka
11,45 – 12,15 hod.
oběd
12,15 – 12,45 hod.
vyzvedávání dětí a příprava na odpolední odpočinek
12,45 – 14, 45 hod.
odpolední odpočinek
14,45 – 15, 00 hod.
svačina
15,00 – 16,30 hod.
odpolední zájmové činnosti a rozcházení dětí
(přizpůsobuje se potřebám dětí a rodičů)
Charakteristika jednotlivých tříd Provozní doba: 7,00 hod – 16,30 hod, celodenní provoz 8
Počet tříd: 2 třídy: 1. třída Sluníčka, 2. třída Permoníci, jsou věkově smíšené Počet dětí v jedné třídě: 15, celkem 30 dětí v MŠ Mateřská škola přijímá děti, které dosáhly v příslušném roce 3 let věku, jsou samostatné v sebeobsluze, mají zafixovány hygienické návyky a děti do věku 6 let nebo děti s odkladem školní docházky.
5. CHARAKTERISTIKA VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU Obecným cílem výchovně vzdělávacího procesu je harmonický rozvoj dítěte předškolního věku s důrazem na oblast citovou a morální. Pedagogické působení vychází především z hlubinné a vývojové psychologie Rudolfa Steinera, který waldorfské školy zakládal. Steinerova pedagogika přihlíží k přibližně sedmiletým periodám ve vývoji člověka. Vzhledem k tomu, že dítě v předškolním věku potřebuje své síly k rozvoji a upevnění stavby orgánů a své tělesnosti, není naše výchova zaměřena přednostně na rozvoj intelektu. Poskytujeme dětem co nejširší nabídku toho, co rozvíjí vůli, cítění a myšlení a co tyto tři oblasti dává do souladu. Veškerá činnost je vedena vědomím, že dítě musí mít možnost spoluprožívat a spoluvytvářet život v MŠ a jejím blízkém okolí. Proto učitelka provádí všechny činnosti s dětmi (šije, maluje, peče chléb, apod.), základem je zde výchova napodobováním. V oblasti rozvoje vůle je kladen důraz na poskytování vhodných vzorů k napodobování, vytvoření spořádaného okolí s pevným životním rytmem jako základem pro vnitřní jistotu a vlastní smysl pro pořádek, pěstování motorických a tělesných schopností. V oblasti rozvoje cítění nám jde o umožnění rozvoje tvůrčí fantazie prostřednictvím volné hry, pěstování sociálních, kulturních, uměleckých i vyjadřovacích schopností, při malování vnímání barev a jejich vnitřní podstaty, pomocí uměleckého zážitku z pohádek, přírody, říkadel a písní je dítě vedeno k prožití sebe sama v souvislostech kulturně historických i přírodních. V oblasti myšlení je naším cílem zprostředkovávat a charakterizovat dětem určité jevy tak, aby samo dítě docházelo k vytvoření vlastních i obecných pojmů na základě osobní zkušenosti, tvořit nevědomě působící zkušenosti a návyky, klást důraz na rozvoj řeči a možnost komunikace. V oblasti pěstování sociálních kompetencí rozvíjíme u dětí schopnost soucitu, spolupráce, sdílení, sociální sounáležitosti a další vlastnosti, které jim umožní žít trvale v souladu s ostatními lidmi a v souladu s přírodou na této planetě. Rozvíjí u dětí také jejich sebevědomí, sebedůvěru, sebeúctu a kladné sebehodnocení, které jsou východiskem pro možnost prožít život bez pocitu ohrožení a bez strachu. Hlavním záměrem práce s dětmi v naší mateřské škole je vytváření bezpečného a láskyplného prostoru plného podnětů pro rozvoj tvořivosti dětí a jejich trvalé radosti ze života. Základní podmínkou utváření dětského společenství v této mateřské škole je respekt k jedinečnosti každého dítěte, jeho individuální svobodě projevu a možnosti volby a rovněž rozvíjení jeho přirozeného nadání, se kterým vstupuje do života. Naše škola podporuje přirozený a harmonický rozvoj dětí v duchovní, duševní a fyzické oblasti a učí děti přistupovat k veškerému bytí na Zemi s hlubokým respektem a úctou. Naše škola je plná lásky, umožňující dětem prožít sílu osobních vzorů vychovatelů i rodičů a jejich přátel ve vzájemné spolupráci. Další informace o waldorfské pedagogice v předškolním školství lze čerpat z literatury: Táňa Smolková – Dítě v úctě přijmout (2007), Táňa Smolková - Na cestě od lilie k růži (2008). 9
Formy a metody vzdělávací práce v naší mateřské škole Základními metodami práce s dětmi jsou pro nás princip nápodoby, působení kvalitního prostředí a metoda rytmu a opakování. Dítě v předškolním věku jako by bylo „jedním smyslovým orgánem”, napodobuje (zvnitřňuje) vše, s čím se setkává. Z tohoto hlediska není podstatné, jaké množství podnětů na dítě působí a kolik poznatků o okolním světě získává, naopak - výchovně nejdůležitější je zde otázka kvality podnětů, jimž je dítě vystavováno a jimiž je oslovováno. Je důležité umožnit dítěti napodobování zdravých vzorů. Totéž platí i o tvorbě prostředí, ve kterém se dítě nachází, a o předmětech, které používá při svých hrách. Proto vybavení a hračky volíme především z přírodních materiálů, které zprostředkují přiměřené dojmy z okolí dítěte. Hračka z přírodního materiálu nebo přírodnina sama (plody, kousky různých druhů dřev, hedvábí, len) nesou v sobě stále svou životní sílu příjemně oslovující smysly dítěte (tvar, teplo, jemná barva, povrch apod.). Podle měnícího se ročního období a svátků prožíváme pravidelný rytmus, taktéž při pravidelně opakujících se činnostech v týdnu. Ty se stávají součástí běžných denních rituálů a pro děti jsou zdrojem pocitu uchopitelnosti, přehlédnutelnosti a srozumitelnosti světa. Významné místo v průběhu každého dne v naší MŠ zaujímá klasická pohádka, která je dětem zpočátku vypravována, později předváděna s loutkami. Každé dítě jejich prostřednictvím prožije obrazy harmonie, střety s nebezpečím a porušení této harmonie, i šťastné konce. Pomocí těchto základních praobrazů jednání získává vzory a později pochopení pro jednání své i ostatních.
6. VZDĚLÁVACÍ OBSAH Obsah činností v průběhu roku je uspořádán do jednotlivých celků, které vycházejí tematicky z ročních svátků. Každý ze svátků tvoří jeden blok, který umožňuje prostřednictvím tradičních přírodních a křesťanských obrazů, rituálů a praktických činností prožít určitou konkrétní skutečnost nebo naplnit výchovný cíl. Inspirujeme se Vzdělávacím programem „ Waldorfská mateřská škola“, Mgr. Táňa Smolková 2003. ZÁŘÍ – MICHAELSKÁ SLAVNOST Stručná charakteristika období: Podzim je obdobím sklizně úrody, přípravy zahrady na zimu, prožívání barev v přírodě a počátku procesu odumírání života v přírodě – své síly stahuje do země. Také síly v člověku odumírají a lidé se snaží překonat podzimní únavu (podzimní rovnodennost – znamení Vah – obraz rozvažování). Obrazem této doby jsou slavnosti Sv. Václava a sv. Michaela jako symbolů boje s těmito silami (odvaha, statečnost, rozhodnost, schopnost čelit překážkám a nebezpečí). Činnosti uvnitř: 1) básně a písně s motivy kamene, železa a s motivem sklizně 2) pohádky vyjadřující souboj, odvahu k překonání sil zla a jejich dramatizace. 3) malování žlutou barvou 4) kresba voskovými bločky 5) modelování ze včelího vosku 10
6) 7) 8) 9)
výroba zvířátek z brambor navlékání korálů z přírodnin loupání kukuřice, panenky z kukuřice pečení placek a chleba
Činnosti venku: 1) seznamování s prostředím zahrady a hračkami 2) hry na pískovišti 3) překonávání překážek a terénních nerovností 4) práce na záhonech 5) vycházky do přírody a její pozorování 6) sbírání a mletí obilí na mlýnku 7) hry s přírodninami 8) Michaelská slavnost Oblasti: DÍTĚ A JEHO TĚLO Dílčí cíl: Uvědomění si vlastního těla, oblékání. Výstup: Napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu. DÍTĚ A PSYCHIKA A. Jazyk a řeč Dílčí cíl: Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností vnímání, vytváření pojmů, výslovnost). Výstup: Pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno. Správně vyslovovat.
(naslouchání,
B. Poznávací schopnosti, myšlenkové operace, představivost a fantazie Dílčí cíl: Rozvoj tvořivosti (tvořivého myšlení). Výstup: Poznat většinu toho, čím je obklopeno. K tomu potřebuje využívat všech smyslů. C. Sebepojetí, city a vůle Dílčí cíl: Rozvoj sebeovládání. Výstup: Odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory. DÍTĚ A TEN DRUHÝ Dílčí cíl: Seznamovat se s pravidly ve vztahu k druhému. Výstup: Navazovat kontakty s dospělým, kterému bylo dítě svěřeno do péče,. DÍTĚ A SPOLEČNOST Dílčí cíl: Poznávání pravidel společenského soužití a jejich spoluvytváření. Výstup: Začlenit se do třídy, zařadit se mezi své vrstevníky a respektovat je. DÍTĚ A SVĚT Dílčí cíl: Seznamování se s místem a prostředím, ve kterém žije a vytváření si pozitivního vztahu k němu. Výstup: Orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě tohoto prostředí (v MŠ).
11
ŘÍJEN – OBDOBÍ VRCHOLÍCÍHO PODZIMU Stručná charakteristika období: Motiv ukončeného cyklu, prožitek uspokojení z překonaného strachu, nálada harmonie a zklidnění, význam drobné práce. Činnosti uvnitř: 1) básně a písně s motivy podzimu 2) pohádky o skřítcích a silách působících v Zemi. 3) malování žlutou a červenou 4) kreslení voskovými bločky 5) modelování ze včelího vosku 6) práce s přírodninami – barevné kompozice z listů a přírodnin 7) výroba z přírodnin (kaštanů, šípků) 8) frotáže z listů 9) tiskátka z přírodnin 10) závěsné pohyblivé objekty z přírodnin nebo papíru Činnosti venku: 1) příprava zahrady na zimní období 2) delší vycházky do lesa se sběrem přírodnin 3) zdolávání terénních nerovností 4) seznamování s pravidly bezpečnosti na silnici Oblasti: DÍTĚ A JEHO TĚLO Dílčí cíl: rozvoj pohybových schopností, zdokonalování dovedností v oblasti hrubé motoriky, utváření osobní pohody ve společenství.. Výstup: Zvládnout základní pohybové dovednosti, základní sebeobsluhu, pohybovat se ve skupině dětí. DÍTĚ A PSYCHIKA A. Jazyk a řeč Dílčí cíl: Rozvoj komunikativních dovedností – vnímání, naslouchání, porozumění. Výstup: Domluvit se slovy i gesty, porozumět slyšenému. B. Poznávací schopnosti, myšlenkové operace, představivost a fantazie Dílčí cíl: Posilování přirozených poznávacích citů (zvídavost, zájem, radost z objevování. Výstup: Soustředit se na jednoduchou činnost a udržet pozornost. C. Sebepojetí, city a vůle Dílčí cíl: Získání relativní citové samostatnosti, poznávání sebe sama, získávání sebedůvěry a spokojenosti. Výstup: Uvědomovat si svou samostatnost, rozhodovat o svých činnostech, vyjádřit souhlas i nesouhlas. DÍTĚ A TEN DRUHÝ Dílčí cíl: Posilování vztahu k ostatním lidem v dětské herní skupině, rozvoj tolerance a přizpůsobivosti. Výstup: Spolupracovat s ostatními, dodržovat dohodnutá pravidla vzájemného soužití.
12
DÍTĚ A SPOLEČNOST Dílčí cíl: Rozvoj schopností žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, podílet se). Výstup: Začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky. DÍTĚ A SVĚT Dílčí cíl: Rozvoj úcty k životu a ve všech jeho formách. Výstup: Osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké a jemu pochopitelné. Vnímat, že vše má svůj řád, přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem v MŠ. LISTOPAD – OBDOBÍ MARTINSKÉ SLAVNOSTI Stručná charakteristika období: Prožitek zkracujícího se dne prostřednictvím tradičních lidských činností uprostřed kruhu blízkých lidí, prožitek vzájemnosti, společenství, tepla v lidských vztazích. Sv. Martin jako symbol lidského soucítění, vzájemné pomoci a úcty. Činnosti uvnitř: 1) básně a písně s motivem světla a lucerniček 2) pohádky vyjadřující motiv dělení, obdarování 3) lisování listů 4) otiskování listů 5) práce s kukuřičným šustím 6) kreslení s voskovými bločky 7) modelování ze včelího vosku 8) pečení martinských rohlíčků 9) výroba martinských lucerniček a světýlek z dýní 10) krájení a sušení křížal Činnosti venku: 1) výroba světýlek z dýní 2) na zahradě hrabání listí, 3) domečky pro skřítky 4) hry s přírodninami, sběr přírodnin 5) vycházky do přírody, pozorování změn v přírodě 6) mandaly z klacíků a kamínků Oblasti: DÍTĚ A JEHO TĚLO Dílčí cíl: Rozvoj a užívání všech smyslů. Výstup: Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s drobnými pomůckami, grafickým a výtvarným materiálem, apod.). DÍTĚ A PSYCHIKA A. Jazyk a řeč Dílčí cíl: Rozvoj komunikativních dovedností a kultivovaného projevu. Výstup: Vyjádřit samostatně myšlenky a pocity různými prostředky. B. Poznávací schopnosti, myšlenkové operace, představivost a fantazie Dílčí cíl: Posilování přirozených poznávacích citů (radost z objevování, zájem o okolí). 13
Výstup: Poznat a pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno a zaměřit se na důležitost poznaného (společné znaky, vlastnosti předmětů, rozdíly, vzájemné souvislosti). C. Sebepojetí, city a vůle Dílčí cíl: Rozvoj schopnosti sebeovládání. Výstup: Dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost). Ovládat své afektivní chování (tlumit vztek, zlost). Ohleduplnost k druhým, pomoc. DÍTĚ A TEN DRUHÝ Dílčí cíl: Osvojení si elementárních poznatků, schopností, dovedností důležitých pro navazování a rozvoj vztahů dítěte k druhým. Výstup: Respektovat potřeby jiného dítěte, dělit se o hračky, rozdělit si úkoly. DÍTĚ A SPOLEČNOST Dílčí cíl: Rozvoj schopností žít ve společnosti ostatních lidí, vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství užívané. Výstup: Chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé. DÍTĚ A SVĚT Dílčí cíl: Osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření bezpečného prostředí. Výstup: Zvládat běžné činnosti a požadavky na dítě kladené i jednoduché praktické situace, chovat se přiměřeně a bezpečně. PROSINEC – SPIRÁLA, ADVENT, MIKULÁŠ A VÁNOCE Charakteristika období: Prožitek nálady adventního času - zamyšlení, tajemství, cesta, porozumění druhému člověku, vnitřní ztišení jako prostor pro druhého, Vánoce jako symbol příchodu nového života po období odumření (návrat Slunce, zrození světla z temnoty noci). Obrazem této doby je Adventní slavnost – Adventní spirála – cesta do vlastního nitra. Činnosti uvnitř: 1) básně a písně s adventním obsahem a později vánoční koledy 2) vánoční hra 3) vyprávění adventních příběhů, pohádky s motivem očekávání 4) malování červenou a modrou za sledování vzniku fialové 5) kreslení voskovými bločky 6) modelování ze včelího vosku 7) výroba vánočních přání 8) pečení cukroví a zdobení perníčků (formování, vykrajování, válení, lití) 9) postupné budování jesliček (po týdnech: minerály, rostliny, zvířata, lidé) 10) výroba svícínku na Adventní spirálu 11) slavnost Adventní spirála 12) Adventní jarmark Činnosti venku: 1) pozorování sněhu a ledu 2) kreslení do sněhu, sněhové koule, hrátky se sněhem 3) bezpečnost chůze po krajnici 14
4) vycházky do přírody a sledování změn v přírodě 5) přikrmování ptáků 6) nachystání dobrot pro zvířátka v lese Oblasti: DÍTĚ A JEHO TĚLO Dílčí cíl: Osvojení si věku přiměřených praktických dovedností, vytváření zdravých životních návyků. Výstup: Zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit, udržovat pořádek, zvládat jednoduché práce). Zacházet s výtvarnými pomůckami a materiálem. DÍTĚ A PSYCHIKA A. Jazyk a řeč Dílčí cíl: Rozvoj řečových schopností a dovedností receptivních (vnímání, naslouchání a porozumění) i produktivních (výslovnost, vytváření pojmů mluvního projevu a vyjadřování). Výstup: Naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu, apod.) B. Poznávací schopnosti, myšlenkové operace, představivost a fantazie Dílčí cíl: Rozvoj zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, rozvoj paměti a pozornosti. Výstup: Záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost. C. Sebepojetí, city a vůle Dílčí cíl: Rozvoj a kultivace mravního a estetického vnímání, cítění a prožívání. Výstup: Uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání). DÍTĚ A TEN DRUHÝ Dílčí cíl: Posilování vztahu k ostatním lidem (v rodině, MŠ, v dětské skupině, apod.). Výstup: Vnímat co si druhý přeje či potřebuje (chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu dítěti, mít ohled na druhého, nabídnout pomoc). DÍTĚ A SPOLEČNOST Dílčí cíl: Seznamování se se světem lidí, tradic a umění. Výstup: Vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných technik a dovedností (kreslit, malovat, modelovat, tvořit z papíru a jiných materiálů). DÍTĚ A SVĚT Dílčí cíl: Seznamování se s místem, kde dítě žije a vytvoření pozitivního vztahu k němu. Výstup: Osvojit si poznatky o okolí prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně přínosné a zajímavé a jemu pochopitelné. LEDEN – OBDOBÍ „NOVÉHO LÉTA“, SLAVNOST TŘÍ KRÁLŮ Charakteristika období: Nový rok jako symbol optimismu a nové perspektivy, prožitek vrcholného období zimy v jeho tradičním pojetí jako období začátku pronikání životních sil z nitra Země na povrch. Světlo se pomalu vrací, den se prodlužuje. Při Tříkrálové slavnosti doznívání zážitků Vánoc (pastýř symbolizuje cítění, králové moudrost).
15
Činnosti uvnitř: 1) básně a písně s tříkrálovou tematikou 2) pohádky s perspektivou a pohledem na vlastní možnosti 3) malování modrou barvou 4) kreslení voskovými bločky 5) modelování ze včelího vosku 6) barevné mozaiky a mandaly, navlékání skleněných korálků 7) vločky z hedvábného papíru 8) výroba kalendářů 9) výroba tříkrálových korun 10) dramatizace Tříkrálového příběhu Činnosti venku: 1) dostatek volného pohybu povzbuzujícího dýchání a krevní oběh 2) krmení ptáků 3) stavba sněhuláků 4) hrátky se sněhem 5) stavby ze sněhu 6) sáňkování, bobování – pravidla bezpečnosti 7) pozorování protahování silnic Oblasti: DÍTĚ A JEHO TĚLO Dílčí cíl: Rozvoj pohybových schopností a zdokonalování dovedností v oblasti hrubé a jemné motoriky (koordinace ruky a oka, správné dýchání…). Ovládání pohybového aparátu a tělesných funkcí. Výstup: Zvládnout základní pohybové dovednosti, prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, pohybovat se ve skupině dětí na sněhu a ledu). DÍTĚ A PSYCHIKA A. Jazyk a řeč Dílčí cíl: Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání a porozumění) i produktivních (výslovnost, vytváření pojmů mluvního projevu a vyjadřování). Výstup: Vést rozhovor, naslouchat druhým, vyčkat až druhý domluví, sledovat obsah a ptát se. B. Poznávací schopnosti, myšlenkové operace, představivost a fantazie Dílčí cíl: Rozvoj tvořivosti (tvořivé myšlení, řešení problému, tvořivé sebevyjadřování). Výstup: Vědomě užívat všech smyslů, záměrně pozorovat. Všímat si nového, změněného, chybějícího. C. Sebepojetí, city a vůle Dílčí cíl: Rozvoj schopnosti sebeovládání. Poznání sebesama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (vlastní identita, sebevědomí, sebedůvěra, osobní spokojenost). Výstup: Uvědomovat si své silné i slabé stránky, uvědomovat si své možnosti a limity. DÍTĚ A TEN DRUHÝ Dílčí cíl: Vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti, apod.).
16
Výstup: Uplatńovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj názor a respektovat druhý). Řešit konflikty dohodou. DÍTĚ A SPOLEČNOST Dílčí cíl: Rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky. Výstup: Aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy, vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich, řídit se jimi, přijímat autoritu. DÍTĚ A SVĚT Dílčí cíl: Rozvoj úcty k životu a všech jeho formací. Výstup: Uvědomovat si nebezpečí, mít povědomí o tom, jak se chránit (jak se mu vyhnout a kam se obrátit). ÚNOR – HROMNICE, OBDOBÍ MASOPUSTU Charakteristika období:. Příroda spí pod bílou peřinou. Životní síly se chystají proniknout napovrch. Obrazem tohoto období je Masopust jako symbol živelnosti – cesta sebevyjádření, seberealizace, pocitu dostatku („hodování”) a radosti, podpora nápadů a experimentování, prožívání různých rolí. Činnosti uvnitř: 1) básně, písně a hry o zvířátkách 2) masopustní říkadla 3) pohádky s motivem hojnosti nebo s náladou působení skrytých procesů v přírodě 4) malování modrou, červenou a žlutou barvou (veselice) 5) kreslení voskovými bločky – zimní motivy 6) modelování z vosku 7) pečení masopustního pečiva 8) výroba svíčky hromničky 9) výroba masky 10) práce s ovčí vlnou 11) maškarní rej Činnosti venku: 1) krmení ptáků a zvířátek v lese 2) pozorování působení mrazu a slunce 3) prohazování cestiček ve sněhu 4) malování na sníh 5) pozorování zamrzlého rybníka Oblasti: DÍTĚ A JEHO TĚLO Dílčí cíl: Osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě. Výstup: Koordinovat pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou, ovládat dech, sladit pohyb se zpěvem.
17
DÍTĚ A PSYCHIKA A. Jazyk a řeč Dílčí cíl: Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností (nové pojmy, výslovnost, naslouchání), osvojení si dalších forem sdělení (výtvarné, hudební, pohybové, dramatické). Výstup: Domluvit se slovy i gesty, improvizovat, správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči. B. Poznávací schopnosti, myšlenkové operace, představivost a fantazie Dílčí cíl: Rozvoj smyslového vnímání – zpřesňování, přechod od konkrétního myšlení k slovně logickému (pojmovému). Rozvoj paměti a pozornosti – přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným. Výstup: Zapamatovat si krátké texty. Vyjadřovat svou představivost a fantazii v tvořivých činnostech. C. Sebepojetí, city a vůle Dílčí cíl: Získávání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci. Výstup: Uvědomovat si svou samostatnost, individuálně vyjádřit vlastní názory. DÍTĚ A TEN DRUHÝ Dílčí cíl: Vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti, apod.). Výstup: Odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná. DÍTĚ A SPOLEČNOST Dílčí cíl: Rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané. Výstup: Poznat a pochopit, že každý má ve společenství (ve třídě) svou roli, podle které je třeba se chovat. Uplatňovat návyky v základních formách společenského chování (zdravení, rozloučení, poprosit, poděkovat, požádat o pomoc). DÍTĚ A SVĚT Dílčí cíl: Vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a proměnách. Výstup: Vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý, pozoruhodný a pestrý, jak svět přírody tak svět lidí. BŘEZEN – OBDOBÍ PŘÍCHODU JARA, MORENA Charakteristika období: Přichází jaro, všechno začíná rašit a pučet. Přibývá světla. Lidé také nabírají nových sil. Nálada probuzení, čerstvosti, činorodé práce a tvoření, přesouvání aktivit ven. Činnosti uvnitř: 1) básně a písně o jaru 2) pohádky vyjadřující životní sílu a odhodlání 3) malování žlutou a modrou za sledování vzniku zelené 4) modelování ze včelího vosku 5) kreslení voskovými bločky – jarní motivy 6) výroba Moreny 7) výroba létéčka 18
Činnosti venku: 1) poznávání a pozorování probuzející se přírody – rašení, pučení 2) pohyb, tradiční dětské činnosti a hry 3) práce na zahradě – úprava záhonů, vysévání zeleniny 4) vycházky do přírody 5) setí obilí 6) slavnost vynášení Moreny. Oblasti: DÍTĚ A JEHO TĚLO Dílčí cíl: Vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu. Výstup: Mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí. DÍTĚ A PSYCHIKA A. Jazyk a řeč Dílčí cíl: Rozvoj komunikativních dovedností a kultivovaného projevu. Výstup: Sledovat a vyprávět příběh, pohádku. B. Poznávací schopnosti, myšlenkové operace, představivost a fantazie Dílčí cíl: Posilování přirozených poznávacích citů – zvídavosti, zájmu, objevování, experimentování. Výstup: Vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení. Řešit problémy, úkoly, určité situace, předkládat nápady. C. Sebepojetí, city a vůle Dílčí cíl: Rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat. Výstup: Vyjádřit souhlas či nesouhlas, říci „NE“ v situacích, které to vyžadují. DÍTĚ A TEN DRUHÝ Dílčí cíl: Rozvoj kooperativních dovedností (ve dvojicích nebo skupině). Výstup: Uvědomit si svá práva ve vztahu k druhému a přiznat stejná práva druhým a respektovat je. DÍTĚ A SPOLEČNOST Dílčí cíl: Vytváření základů aktivních postojů ke světu, k životu a vytváření pozitivních vztahů ke kultuře a k umění. Výstup: Chovat se zdvořile, přistupovat k druhým lidem (dospělým i dětem) bez předsudků a s úctou, vážit si jejich práce. DÍTĚ A SVĚT Dílčí cíl: Rozvoj úcty k životu ve všech formách, rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám. Výstup: Všímat si změn a dění v nejbližším okolí, vnímat, že se vše kolem mění, vyvíjí, pohybuje, proměňuje. Rozlišovat, které aktivity mohou okolní prostředí podporovat a které mu škodí.
19
DUBEN – OBDOBÍ VELIKONOC Stručná charakteristika: Pomocí rytmizace a opakování nalezení vnitřního řádu v období všeobecného vnějšího pohybu a změn v přírodě (rašení, bujení). Obrazem tohoto období jsou Velikonoce – tajemství nového života, návrat barev do přírody (vejce jako symbol nového života, proutí jako symbol proudící životní síly). Činnosti uvnitř: 1) básně, písně, tanečky a hry s motivem jara 2) pohádky vyjadřující životní sílu a odhodlání, odpuštění a obětování 3) rytmizace říkadel 4) plétání proutků 5) otloukání píšťalek 6) výroba z ovčí vlny 7) zdobení velikonočních kraslic 8) zápichy do oseníčka 9) pozorování klíčení semen 10) výroba průsvitů s jarními motivy 11) pečení tradičního velikonočního pečiva 12) Velikonoční jarmark Činnosti venku: 1) zážitky s vodou 7) hrabání trávníku 8) cvrnkání kuliček 9) sledování mláďátek 10) vycházky do přírody a sledování změn v přírodě Oblasti: DÍTĚ A JEHO TĚLO Dílčí cíl: Rozvoj fyzické a psychické zdatnosti, osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře osobní pohody i pohody prostředí. Výstup: Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů. Uplatňovat základní hygienické a zdravotně preventivní návyky. DÍTĚ A PSYCHIKA A. Jazyk a řeč Dílčí cíl: Osvojení si některých poznatků a dovedností předcházejících čtení a psaní – rozvoj zájmu a různé formy sdělení. Výstup: Porozumět slyšenému (sledovat děj), vyprávět příběh. B. Poznávací schopnosti, myšlenkové operace, představivost a fantazie Dílčí cíl: Vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem. Výstup: Chápat elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky užívat (porovnávání, třídění, uspořádání předmětů podle určitého pravidla). C. Sebepojetí, city a vůle Dílčí cíl: Získání schopnosti záměrně řídit své chování a ovlivňovat vlastní situaci. Výstup: Ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování. 20
DÍTĚ A TEN DRUHÝ Dílčí cíl: Ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i s dospělými. Výstup: Odmítnout komunikaci, která je mu nepříjemná. Přijímat a uzavírat kompromisy. DÍTĚ A SPOLEČNOST Dílčí cíl: Porozumění základním projevům neverbální komunikace, v přirozeném a sociokulturním prostředí. Výstup: Porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých. Vyjednávat s dětmi i dospělými, dohodnout se na společném řešení. DÍTĚ A SVĚT Dílčí cíl: Rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám. Výstup: Mít povědomí o významu životního prostředí pro člověka, uvědomit si, jakým způsobem se děti a ostatní chovají, ovlivňují vlastní zdraví a životní prostředí. KVĚTEN – OBDOBÍ SVATODUŠNÍCH SVÁTKŮ – LETNIC, SVÁTEK MATEK, OTVÍRÁNÍ STUDÁNEK Stručná charakteristika období: Přechod mezi jarem a létem se vyznačuje obrovským uvolněním sil Země. Světlo vyhrává nad temnotou. Člověk také pociťuje velké uvolnění, více pobývá v přírodě. Obrazem tohoto období je Otvírání studánek – královničky jako symbol uvolnění léčivých sil Země vnitřním očištěním, holubice jako symbol svobodného ducha a svobodné vůle a Svátek matek - prožití vztahu k nejbližší osobě (mamince), starosti o ni, pocitu péče o ni, poděkování. Činnosti uvnitř: 1) básně a písně o maminkách nebo vztahu k někomu blízkému nebo se vztahem k otvírání studánek a elementárním bytostem 2) pohádky vyjadřující motivy probuzení, osvobození, sebeuvědomění 3) malování třemi barvami (žlutá, modrá, červená) 4) kreslení voskovými bločky 5) modelování ze včelího vosku 6) pečení svatodušního pečiva 7) vyrábění dárku pro maminku 8) výroba věnečku pro studánkovou vílu 9) holubičky z papíru nebo včelího vosku Činnosti venku: 1) sbírání bylin 2) hry s vodou 3) hry s pískem 4) zalévání květin 5) okopávání záhonků 6) pohybové, námětové hry 7) hry s přírodninami 8) vycházky do přírody, pozorování přírody 9) pletení věnečků 10) slavnost Otevírání studánek
21
Oblasti: DÍTĚ A JEHO TĚLO Dílčí cíl: Zdokonalování dovedností a rozvoj pohybových schopností (koordinace a rozsah pohyb, hrubá a jemná motorika, dýchání, koordinace ruky a oka…), ovládání pohybového aparátu a funkcí. Vytváření zdravých životních návyků a postojů. Výstup: Vědomě napodobit jednoduchý pohyb a přizpůsobit jej podle pokynu. Vnímat a rozlišovat pomocí všech smyslů. DÍTĚ A PSYCHIKA A. Jazyk a řeč Dílčí cíl: Rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních i produktivních. Výstup: Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo řeči, intonaci a zvládnout dramatickou úlohu. B. Poznávací schopnosti, myšlenkové operace, představivost a fantazie Dílčí cíl: Posilování přirozených poznávacích citů (zvídavost, zájem, radost z objevování) a vytváření pozitivního vztahu k intelektuálním činnostem. Výstup: Soustředit se na činnost, udržet pozornost, vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k činnostem. C. Sebepojetí, city a vůle Dílčí cíl: Rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat. Rozvoj estetického vnímání a cítění. Výstup: Uvědomovat si příjemné a nepříjemné prožitky, projevovat co cítí, ovládat své afektivní chování. DÍTĚ A TEN DRUHÝ Dílčí cíl: Posilování prososiálního chování ve vztahu k ostatním lidem, vytváření prosociálních postojů. Výstup: Komunikovat vhodným způsobem s dospělým, respektovat ho, přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat přátelství. DÍTĚ A SPOLEČNOST Dílčí cíl: Rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí, náležet k tomuto společenství a přijímat jeho základní hodnoty. Výstup: Uplatňovat návyky v základních formách společenského chování (pozdravení, rozloučení, požádání, poděkování, neskákání do řeči, uposlechnutí pokynu,…). DÍTĚ A SVĚT Dílčí cíl: Pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a zničit. Výstup: Pomáhat pečovat o okolní prostředí, dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny, chránit přírodu v okolí. ČERVEN – OBDOBÍ SVATOJÁNSKÉ SLAVNOSTI Stručná charakteristika období: Přichází léto. Příroda se proměňuje, vše roste a bují, objevují se barvy. Člověk se plně otevírá světu. Všichni prožíváme vyvrcholení sil. Naše smysly se otevírají všemu pozemskému. Obrazem tohoto období je Svatojánská slavnost - otevírají se poklady, je nám umožněno 22
nahlédnout do tajů Země, nálada obratu, Sv. Jan jako symbol zralosti a obratu – kvalitativní změny v přírodě i v nitru člověka (nejen já, ale i druzí). Činnosti uvnitř: 1) básně, pohybové hry a písně s letní tematikou (motivy tance, ohně, slunce - byliny, víly) 2) pohádky o vílách, čarování, slunci, moci přírodních sil. 3) malování třemi barvami 4) modelování ze včelího vosku 5) lisování a sušení bylin 6) příprava a pečení svatojanského pečiva 7) mozaiky z barevných papírů 8) pasování na školáky Činnosti venku: 1) stavby z písku 2) sběr bylinek 3) hry s vodou 4) koupání 5) vycházky do přírody a pozorování přírody 6) třídění odpadů Oblasti: DÍTĚ A JEHO TĚLO Dílčí cíl: Rozvoj fyzické a psychické zdatnosti, osvojení si věku přiměřených praktických dovedností. Výstup: Zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony, zacházet s pracovními pomůckami, rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí. DÍTĚ A PSYCHIKA A. Jazyk a řeč Dílčí cíl: Rozvoj komunikativních dovedností verbálních i neverbálních a kultivovaného projevu. Výstup: Domluvit se slovy i gesty, vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nálady, pocity ve vhodně formulovaných větách. B. Poznávací schopnosti, myšlenkové operace, představivost a fantazie Dílčí cíl: Rozvoj tvořivosti. Výstup: Postupovat a učit se podle pokynů, řešit problémy, úkoly a situace, předkládat nápady. C. Sebepojetí, city a vůle Dílčí cíl: Rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě. Výstup: Uvědomovat si své silné a slabé stránky, učit se hodnotit své osobní pokroky, přijímat pozitivní ocenění i neúspěch. DÍTĚ A TEN DRUHÝ Dílčí cíl: Ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými lidmi. Výstup: Uplatňovat své individuální potřeby, přání i práva, bránit se násilí jiného dítěte, chovat se obezřetně při setkání s cizími lidmi. DÍTĚ A SPOLEČNOST Dílčí cíl: Vytváření povědomí o existenci ostatních kultur a národů. Vytvoření základu aktivního postoje ke světu a pozitivního vztahu ke kultuře a umění. 23
Výstup: Chovat se zdvořile a přistupovat k druhým lidem bez předsudků, dodržovat pravidla her a jiných činností, jednat spravedlivě. Vnímat umělecké a kulturní podněty, říci co bylo zajímavé a co je zaujalo. DÍTĚ A SVĚT Dílčí cíl: Poznávání jiných kultur, vytvoření povědomí a vlastní sounáležitosti se světem, s živou i neživou přírodou, společností i lidmi. Výstup: Pomáhat, pečovat o životní prostředí (dbát o čistotu, třídit odpady, starat se o rostliny, chránit přírodu, živé tvory). Mít povědomí o existenci různých kultur zemí a vesmíru. ČERVENEC A SRPEN – OBDOBÍ VRCHOLÍCÍHO LÉTA, ĆAS PRÁZDNIN Stručná charakteristika období: Léto vrcholí, dozrává obilí, probíhají žně, všude je živo a barevně. Je čas her ve vodě i s vodou. Většina činností a aktivit se přesouvá ven.
Funkce a smysl těchto bloků: Funkce poznávací – dítě se seznamuje s významem jednotlivých tradičních svátků roku, získává porozumění pro symboly kultury, ze které vychází, a její historii. Vnímá proměny kvalit přírody v průběhu roku a stává se součástí jejího řádu. Funkce emocionální – slavnost poskytuje dítěti prožitek naplněného očekávání, pocit nasycení, uskutečnění, oddělením času svátečního a času všedního přináší citové uspokojení a pocit životní pohody a umožňuje jeho plnohodnotné prožití. Funkce sociální – slavnost připravuje a prožívá dítě nejen se „svými lidmi“ ze školního společenství, ale i v rámci širšího okolí MŠ a také se svou rodinou. MŠ tak naplňuje princip komunitní školy – stává se místem vzájemného setkávání. Funkce volní – věci docházejí k cíli, má tedy smysl se o ně pokoušet – splnění úkolu přináší pocit seberealizace, zvyšuje vědomí vlastní hodnoty a uspokojení ze spolupráce. Dochází k posílení vůle – dítě není pouze pozorovatelem skutečnosti, ale jejím tvůrcem – získává množství nových kompetencí. Funkce etická – každý z jednotlivých obrazů se stává trvalou součástí osobnosti dítěte, mravním návykem, součástí dětského já, vnitřní životní potřebou – prožité obrazy se stávají samozřejmostí v budoucím interpretačním rámci života. Funkce estetická – vytváříme v průběhu přípravy slavnosti prostředí naplněné harmonií a krásou (slavnostní okamžik, slavnostní nálada – úklid, zdobení) Funkce ekologická – jednotlivá období roku a jednotlivé charakterové rysy osobnosti člověka vnímané prostřednictvím obrazů jsou výrazem jednoty bytí na Zemi – jsme svým jednáním spojeni se Zemí a její duševností. Ta v jednotlivých obdobích oslovuje a probouzí naše konkrétní lidské kvality (odvaha, soucit, porozumění, seberealizace, schopnost proměny, bdělost, naslouchání apod.) – Země a jsoucno jsou neseny shodným řádem bytí, nelze je od sebe oddělit.
7. EVALUAČNÍ SYSTÉM Všechny dílčí cíle z RVP pro předškolní vzdělávání slouží jako kritéria pro hodnocení toho, zda dáváme dětem vše, co potřebují.
24
Evaluace a autoevaluace vychází z (metody a postupy): » pozorování a opakované pozorování dětí (sledování a hodnocení jednotlivých pokroků) » pozorování herních aktivit dítěte » rozhovorů s dětmi a s rodiči » učitelských konferencí » hospitační činnosti ředitelky » analýz ŠVP a podmínek školy Evaluace a hodnocení na úrovni ŠVP Provádíme ji 1x ročně (konec školního roku). Hodnotíme: » formální a obsahové zpracování – úplnost, přehlednost » naplňování cílů a záměrů ŠVP » kvalita podmínek vzdělávání (předpoklady, okolnosti, situace) » způsob zpracování a realizace vzdělávacího obsahu, obsahová a formální kvalita tématických celků » propojenost a soulad s RVP PV » otevřenost ŠVP – rozvoj školy, zkvalitňování vzdělávání » příspěvky rodičů (dotazníky, náměty) – 1x 2-3 roky » hospitační činnost ředitelky » výsledky vzdělávání – vzdělávací přínos u dětí – individuální pokroky Evaluace a hodnocení na úrovni tříd » Průběžné zaznamenávání: - nejsilnějších zážitků dětí - co děti nejvíce oslovilo, zaujalo - jak zvolené činnosti napomohly k naplňování cílů, zda byly pestré nebo jednostranné - co se podařilo/nepodařilo Diagnostika dítěte - průběžné zaznamenávání (pozorování dítěte) - projevy dětí - individuální rozvoj a pokrok dětí v jednotlivých oblastech - potřeby dítěte, zájmy, talent Autoevaluace (sebehodnocení vlastní práce učitelky) » zpětná vazba, kterou poskytuje vnitřní a vnější prostředí MŠ, především děti » plnění povinností, přínos pro školu » schopnost týmové práce a spolupráce – využívání evaluačních procesů, spolupráce s rodiči » uplatnění dalšího vzdělávání v praxi » hodnocení podmínek výchovně vzdělávací práce
Předmětem hodnocení činnosti naší mateřské školy jsou především tyto oblasti: 1) Naplňování potřeb našich dětí (potřeba náležitého přísunu podnětů zvenčí, potřeba životní jistoty) a projevy chování dětí - pozorujeme, zda jsou děti radostné, aktivní, vyhledávají činnosti, komunikují spolu, pomáhají si, konflikty se snaží řešit smírem, vnímají druhé děti, tolerují jejich potřeby, na konci dne se jim nechce domů, ukazují, co během dne vytvořily.
25
2) Cíle výchovně vzdělávacího působení v naší MŠ (vytváření bezpečného a láskyplného prostoru plného podnětů pro rozvoj tvořivosti dětí a jejich trvalé radosti ze života, poskytování vhodných vzorů k napodobování, umožnění rozvoje tvůrčí fantazie prostřednictvím volné hry, rozvíjení schopnosti soucitu, spolupráce, sdílení a sociální sounáležitosti a rozvíjení sebevědomí, sebedůvěru, sebeúctu a kladné sebehodnocení dětí). 3) Kvalita sociálních vztahů v prostředí naší MŠ (spolupráce s rodiči - to, že si rodiče vybrali naši MŠ, svědčí o tom, že s alternativním programem vzdělávání dětí souhlasí, aktivně se podílejí na životě MŠ, zejména při organizování slavností, jarmarků, drobných opravách, jakmile se vyskytne problém, přijdou a přejí si jej řešit, dochází ke komunikaci mezi rodiči, navazování nových přátelství; komunikace v kolegiu pracovníků; rozložení a naplňování kompetencí jednotlivých členů kolegia; komunikace s veřejností; komunikace se zřizovatelem). 4) Hospodaření MŠ (hodnocení podmínek potřebných k naplnění cílů ŠVP – personální, materiální, prostorové, finanční). Prostředky evaluace: » Hodnocení činnosti naší MŠ probíhá především formou provozně pedagogických konferencí v týdenním rytmu. Těchto konferencí se všichni přítomní účastní jako rovnoprávní partneři. Jejich předmětem jsou veškeré otázky pedagogické práce a rozvoje školy. Konference členěna na část studijní, pedagogickou a organizační. Studijní část je věnována rozpracování poznatků o člověku a s tím souvisejícím otázkám didaktiky a metodiky. » V pedagogické části konference jsou na programu zprávy o probíhajících výchovně vzdělávacích činnostech a konzultace o jednotlivých dětech. » V organizační části jsou projednávány různé otázky organizace života z provozu mateřské školy a z jejího výchovně vzdělávacího procesu. Konference se tak stávají účinným orgánem pro vzájemné poznávání a uvědomování si spoluodpovědnosti každého jedince za chod celého organizmu školy. » Rozhodování v pedagogických a organizačních otázkách je výsledkem společného konsensu. » Odpovědnost za provozní oblast a hospodaření na základě svěřených kompetencí ředitelkou školy nese zástupkyně ředitelky pro MŠ. » Tento způsob spolupráce přispívá k vědomému postoji každého k projednávané otázce, k vnímání a respektování názorů ostatních a k vytváření rovnoprávného společenství. » Hodnocení přímého pedagogického působení v jednotlivých skupinách dětí bude prováděno formou hospitací vedení školy. O hospitacích i o společných konferencích budou vedeny písemné záznamy. » Každá z učitelek si vede vlastní Pedagogický deník, který umožňuje reflexi práce s dětmi i jejího působení v rámci celého organizmu školky, frekvenci zápisů si učitelky zvolí na počátku školního roku samy (denní, týdenní, po blocích). » Průběh rozvojových pokroků dítěte po dobu jeho docházky do naší školky je zachycen v jeho Osobním listě, který bude po ukončení docházky předán rodičům na památku spolu s ostatními pracemi dítěte. » Průběh rozvojových pokroků pedagogických pracovníků probíhá formou evaluačních rozhovorů – provádí ředitelka a dotazníku – sebereflexe.
26
» Jedním z hodnotících prostředků jsou také třídní schůzky (10x ročně) a individuální rozhovory rodičů s učitelkami o tom, jak jejich dítě prospívá a čemu je případně potřeba věnovat pozornost. O těchto rozhovorech vedeme společné záznamy. » K hodnocení kvality naší práce využíváme také anonymních dotazníků pro rodiče – 1x 2-3 roky. Časové rozvržení evaluace » Provozně pedagogické konference probíhají jednou týdně. »Na základě rozhovorů o dítěti v rámci těchto konferencí a na základě individuálního pozorování dítěte jsou údaje do Osobního listu dítěte doplňovány průběžně, portfolio dítěte je k nahlédnutí vždy na konci školního roku. » Hospitace u každé z učitelek se uskuteční minimálně 2x za školní rok. » Rozhovory a dotazníky u pedagog. pracovníků se uskuteční 1x za školní rok (na závěr škol. roku).
27