Základní pojmy v nauce o katastru nemovitostí a jejich definice Základní pojmy v nauce o katastru nemovitostí a jejich definice Katastr (obecně) - znamená rejstřík či seznam, zobrazení a soupis pozemkového majetku určený původně pro vyměření pozemkové daně Katastr nemovitostí - soupis, popis a geometrické a polohové určení nemovitostí v rámci územního celku (např. ČR), ucelený aktualizovaný informační systém o pozemcích, vybraných nadzemních budovách spojených se zemí pevným základem a o právních vztazích, které se k nim vážou. Operát (obecně) - soubor (grafických, výpočetních a písemných) dokladů mapování a tvorby mapy, jehož forma a obsah jsou stanoveny závaznými předpisy;podrobně zpracovaný úkol, plán, předloha se všemi přílohami (např. pozemkového katastru) Katastrální operát – ucelené technické dílo, které se skládá podle současného katastrálního zákona z pěti částí SGI – soubor geodetických informací SPI – soubor popisných informací Souhrnné přehledy o půdním fondu Dokumentace výsledků měření a šetření Sbírka listin SPI (soubor popisných informací) - část katastrálního operátu, která zahrnuje údaje o katastrálním území, o parcelách, o stavbách, o bytech a nebytových prostorech, o vlastnících a jiných oprávněných, o právních vztazích a dalších stanovených právech a skutečnostech. SPI je veden v lokálních počítačových sítích na územně příslušných katastrálních pracovištích a v centrální bázi dat na ČÚZK v Praze. SGI (soubor geodetických informaci) - část katastrálního operátu, která zahrnuje katastrální mapu a ve stanovených katastrálních územích i její číselné vyjádření, kat. mapa je závazným státním mapovým dílem a obsahuje body bodového pole, polohopis a popis Formy katastrální mapy: Digitální katastrální mapa – DKM Katastrální digitální mapa obnovená digitalizací – DKM Katastrální mapa analogová Jednotlivé katastrální mapy se od sebe odlišují svými vlastnostmi (přesností, zobrazovací soustavou), obsahem mapy a předpisy platnými v době jejího vzniku. Souhrnné přehledy o půdním fondu - přehledy o půdním fondu vyhotovované ke stanovenému datu ze souboru popisných informací katastru nemovitostí. Údaje jsou členěny podle okresů a krajů a bilancovány za celou ČR. Dle údajů KN se vyhotovuje přehled bonitovaných BPEJ na zemědělské půdě, který obsahuje celkové výměry aritmeticky setříděných kódů BPEJ v k.ú. se stavem k 31. prosinci příslušného roku. Dokumentace výsledků šetření a měření je součástí katastrálního operátu obsahující výsledky zeměměřických činností v KN, které jsou spojeny s obnovou katastrálního operátu novým mapováním
-1-
Základní pojmy v nauce o katastru nemovitostí a jejich definice (SGI), s obnovou na podkladě výsledků PÚ (pozemkových úprav), s podrobným měřením změn při vyhotovování GP (geometrický plán), se zeměměřickými činnostmi v PPBP (podrobné polohové bodové pole) při vyhotovování hranic pozemků a s výsledky projednávání místních a pomístních názvosloví. Sbírka listin obsahuje:
Výkazy změn,
Vybrané protokoly o řízení vedené KÚ (katastrální úřad), příp. KP (katastrální pracoviště),
Smlouvy,
Rozhodnutí a jiné listiny,
Protokoly o výsledku revize KN.
Nemovitost- pozemek a stavba spojená se zemí pevným základem Pozemek- část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicemi územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popřípadě rozhraním způsobu využití pozemků Druh pozemku- závazně stanovená charakteristika účelu užívání pozemků. Dle druhu pozemku se pozemky člení na: A) Zemědělskou půdu (zemědělské pozemky): orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty. B) Nezemědělskou půdu: lesní půda, vodní plochy, zastavěné plocha a nádvoří, ostatní plochy (silnice, náměstí, návsí, ulice, hřiště, parky, lomy, rokle). Parcela- pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem Parcelní číslo- číslo, kterým je označena parcela shodně ve všech částech operátu katastru nemovitostí. Skládá se z kmenového čísla a z podlomení. (134/2). Parcely se číslují ve dvou číselných řadách, odděleně pro pozemkové parcely a stavební parcely. Pozemková parcela- parcela, která není evidována v druhu pozemku "zastavěné plochy a nádvoří" (resp. která je evidována v některém druhu pozemku v rámci zemědělské půdy nebo druhu pozemku "vodní plocha" nebo "ostatní plocha") Stavební parcela- pozemek evidovaný v druhu pozemku „zastavěné plochy a nádvoří“ Výměra parcely - vyjádření plošného obsahu průmětu hranic pozemku do zobrazovací roviny v [m2]. Velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku. Výměra parcely není závazným údajem katastru nemovitostí pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v tomto katastru. Výměra parcely je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna, jejím zpřesněním nejsou dotčeny právní vztahy k pozemkům. Výměra pozemku se určuje na celé čtvereční metry, povoleným násobkem je hektar.
-2-
Základní pojmy v nauce o katastru nemovitostí a jejich definice Kvalita výměry Je číselný znak, kterým se označuje způsob výpočtu výměry parcely: Znak 0 – výměra parcely vypočtená graficky. Znak 1 – výměra parcely vypočtená z přímo měřených měr nebo ze souřadnic bez vyrovnání. Znak 2 – výměra parcely vypočtená z vyrovnaných souřadnic v systému JTSK.
Katastrální území - technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru nemovitostí společně evidovaný soubor nemovitostí a která je současně evidenční jednotkou pro číslování parcel. V KN je označen šestimístným číselným kódem jednotného statistického číselníku. Geometrické určení nemovitostí - geometrickým určením nemovitostí se rozumí určení tvarů a rozměrů nemovitosti a katastrálního území, vymezených jejich hranicemi v zobrazovací rovině. Polohové určení nemovitostí - polohovým určením nemovitostí se rozumí určení jejich polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím. Budova – nadzemní stavba, spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Podle BytZ musí mít budova nejméně dva prostorově uzavřené samostatné užitkové prostory (s výjimkou hal) a rozhodnutím vlastníka lze za budovu považovat rovněž sekci se samostatným vchodem, pokud je samostatně označena číslem popisným a je tak stavebně technicky uspořádána, že může plnit samostatně základní funkci budovy. Budova rozestavěná – budova alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, a budova, které se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud na ní dosud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí. Číslo popisné – číslo, kterým se označuje v obci každá samostatná budova (popř. soubor budov) trvalého charakteru (obytná, provozní, obchodní), která je oddělena od jiné budovy. Každá budova se označuje pouze jediným číslem popisným nebo evidenčním. Spojí-li se dvě nebo více budov v jednu, má tato budova všechna čísla původních budov do nového rozhodnutí obce o přečíslování budov. Části obce mají samostatné popisné číslování budov. Číslo evidenční – číslo, kterým se označují budovy a objekty, které slouží k prozatímnímu nebo občasnému bydlení (zahradní domky, chaty apod.) a nejsou označeny popisným číslem. Části obce mají samostatné evidenční číslování budov. Byt – místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení. Byt rozestavěný – místnost nebo soubor místností určených v souladu se stavebním povolením k bydlení, pokud je rozestavěn v domě s byty a nebytovými prostory, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Nebytový prostor – místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu. Nebytový prostor rozestavěný – místnost nebo soubor místností určených v souladu se stavebním
-3-
Základní pojmy v nauce o katastru nemovitostí a jejich definice povolením k jiným účelům než k bydlení, pokud je rozestavěn v domě s byty a nebytovými prostory, který je alespoň v takém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí. Geometrický plán- Je to technický podklad, který je součástí listin, podle nichž má být proveden zápis do katastru nemovitostí. Vždy musí být vyhotoven na základě výsledků geodetických prací v terénu a obsahuje grafické zobrazení nemovitosti před změnou a po ní a další údaje podle stanovených požadavků. Je třeba jej vyhotovit v následujících případech: pro rozdělení či sloučení pozemků; pro vyznačení budovy (novostavba) nebo pro změnu jejího půdorysu (přístavba); dále pro doplnění katastru nemovitostí o pozemek vedený dosud ve zjednodušené evidenci a též pro vyznačení věcného břemene tj. grafické vyjádření rozsahu práva, které omezuje vlastníka pozemku ve prospěch jiného. Závazné údaje KN - Jsou stanovené jako závazné pro právní úkony týkající se nemovitostí vedených v katastru nemovitostí. Patří sem: parcelní číslo - číslo, kterým je označena parcela shodně ve všech částech operátu katastru nemovitostí geometrické určení nemovitosti - určení tvaru a rozměru nemovitosti vymezené jejími hranicemi v zobrazovací rovině název katastrálního území - jméno, pod kterým je katastrální území evidováno v katastru nemovitostí, odkud je přebíráno do systému územní identifikace (Jednotného číselníku prostorových jednotek, Informačního systému o území); v rámci ČR je jméno katastrálního území jednoznačné geometrické určení katastrálního území - určení tvaru a rozměru katastrálního území vymezeného jeho hranicemi v zobrazovací rovině Revize údajů KN - Jedná se o zjišťování a porovnávání souladu údajů katastru nemovitostí se skutečným stavem v terénu. Místním a pomístním názvoslovím se v katastru vedou názvy samosprávných celků, částí obcí a katastrálních území a pomístní názvy neživých přírodních objektů jevů na Zemi, které nejsou určeny k obývání a jsou v krajině trvale umístěny. Místní názvosloví označuje obce, osady, místní části, ulice, náměstí, nábřeží, sady a podobně. Pomístní názvosloví označuje:
území jako například parcely, shluky parcel, pozemky.
vody tekuté i stojaté, přírodní i umělé.
terénní tvary, vrcholy to jest hory a pohoří, stráně, horopisné celky, údolí
objekty jako třeba zříceniny, osamělé kaple, kostely, kříže, boží muka
Komplexní pozemková úprava prostorově a funkčně uspořádává pozemky, sceluje je nebo dělí a zabezpečuje se využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily co nejlepší podmínky pro
-4-
Základní pojmy v nauce o katastru nemovitostí a jejich definice obhospodařování. V těchto souvislostech se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se zajišťují terénní, vodohospodářská, protierozní, komunikační a jiná opatření prováděná zpravidla v rámci celého katastrálního území podle ustanovení obecně závazného právního předpisu. Způsob ochrany nemovitosti - jedná se o rozlišení typu a druhu ochrany nemovitosti evidované v katastru nemovitostí. (ochrana přírody a krajiny, památková ochrana apod.) Způsob využití nemovitosti - popisuje v katastru nemovitostí způsob využívání jednotlivých druhů pozemků, budov a jednotek. O legálním způsobu využití nemovitosti evidovaném v katastru nemovitostí nerozhoduje (až na výjimky) samostatně vlastník pozemku , ale zákonem určený orgán státní správy nebo územní samosprávy. Například stavební úřad, orgán ochrany zemědělského nebo lesního půdního fondu, atd. Výpis z katastru nemovitostí obsahuje údaje listu vlastnictví, který se zakládá v katastrálním území vždy jeden pro skupinu nemovitostí nebo jednotek, ke kterým jsou evidovány shodné údaje. Dále obsahuje údaje o nemovitostech a jednotkách, pro které je tento list vlastnictví založen, včetně údajů o právních vztazích a dalších právech, o poznámkách, omezeních a údajů souvisejících s právy k nemovitostem a k jednotkám a další údaje. Výčet údajů může být úplný nebo částečný. Úplný výpis se týká všech parcel a budov nebo jednotek příslušejících k jednomu listu vlastnictví. Částečný výpis pouze těch parcel a budov nebo jednotek, o jejichž výčet žadatel požádá. Částečný výpis musí být vždy označen slovy "Částečný výpis"". List vlastnictví se člení na záhlaví a části A, B, B1, C, D, E, F. Obsahuje údaje o vlastníku a jiném oprávněném, o nemovitostech, které jsou evidovány v jeho vlastnictví, o podrobných údajích katastru nemovitostí, které se váží k vlastníkovi nebo k nemovitostem a k jednotkám v jeho vlastnictví. V záhlaví jsou uvedeny údaje o datu, hodině a minutě, ke kterým výpis z katastru nemovitostí prokazuje stav evidovaný v katastru, údaje o okresu, obci a katastrálním území, číslo listu vlastnictví a informace o druhu číslování parcel. V části A je slovní označení vlastnického práva, údaje o vlastníku nebo spoluvlastnících, spoluvlastnický podíl, popřípadě slovní označení dalšího práva, údaje o oprávněném z dalšího práva a podíl, v jakém má oprávněný z dalšího práva toto právo k nemovitostem a jednotkám uvedeným v části B B údaje o nemovitostech a jednotkách, které vlastník nebo spoluvlastníci zapsaní v části A vlastní, popřípadě ke kterým má oprávněný další právo B1 věcná práva odpovídající věcnému břemeni a práva zapsaná podle dřívějších předpisů ve prospěch vlastníka nemovitostí a jednotek uvedených v části B, včetně údajů o těmito právy dotčených nemovitostech a jednotkách, označení protokolu a pořadové číslo, pod kterým byl zápis v dané věci proveden, a údaje o listinách, které byly podkladem pro zápis, C omezení a poznámky o skutečnostech, které vlastníka, oprávněného z dalších práv nebo třetí osobu omezují v nakládání s nemovitostmi a jednotkami uvedenými v části B, zejména poznámky, zatížení nemovitosti a jednotky a omezení z práv odpovídající věcnému břemeni D poznámky o podaném žalobním návrhu, informace o zahájení pozemkových úprav a další údaje, které se váží k osobě uvedené v části A nebo k nemovitosti nebo k jednotce uvedené v části B E
údaje o listinách, které byly podkladem k zápisu vzniku nebo změny vlastnického práva a -5-
Základní pojmy v nauce o katastru nemovitostí a jejich definice dalších práv uvedených v části A, F údaje o vztahu BPEJ (bonitovaných půdně ekologických jednotek) k parcelám zemědělských pozemků uvedeným v části B. Identifikátor - identifikátorem se rozumí základní údaje na jejichž základě je úředník KN schopen identifikovat danou nemovitost. Jedná se např. o katastrální území, kmenové číslo parcely, pododdělení čísla parcely nebo katastrální území, část obce, typ budovy, číslo popisné/číslo evidenční atd. Zápis do KN
Zápis vkladem KN zapisuje pouze skutečnosti, které jsou předmětem smluv. Účastníkem řízení o povolení vkladu nejsou osoby, které nejsou účastníky smlouvy, na jejímž základě má být podle návrhu vloženou do katastru. Účastníkem smlouvy není ani advokát nebo jiná osoba, která v zastoupení účastníka smlouvu sepsala nebo za něho ve smlouvě jednala. Smlouvy rozumíme: kupní sml , darovací sml., smlouva o provedení zástavy …
Zápis záznamem KN zapisuje záznam práva, která vznikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu. Jedná se např. o dražbu státního majetku záznam vlastnického práva, záznam zástavního práva správcem daně, záznam práva odpovídajícího k věcnému břemeni jedná li se např. o využití vodních zdrojů.
Poznámka má pouze informační charakter. Má za úkol upozornit toho, kdo chce nabýt vlastnických práv k nemovitosti na možné právní vady. Zápis poznámkou nemá vliv na zánik nebo vznik plastického nebo jiného práva. Poznámkou bývá zapsáno: o
zahájení řízení o výkon rozhodnutí prodejem nemovitosti,
o
zahájení řízení o výkon rozhodnutí vyhlášením konkursu proti vlastníkovi nemovitosti,
o
zahájení vyvlastňovacího řízení.
Zpracovali: studenti FBI, VŠB – TU Ostrava. Sestavila: Korbelová B. Recenze: Ing. Hana Staňková, Ph.D.
Děkuji za spolupráci. V Ostravě dne 11.11.2010
-6-
