www.thunova.cz Kapitola 5 – AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): ― agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční zákazníci koupit při různých cenových hladinách ― Součet agregátních komponentů: o spotřebních výdajů domácností C o investičních výdajů firem I o vládních nákupů statků a služeb G o čistého exportu NX AD=C+I+G+NX při dané cenové hladině ― ― ― ― ― ―
AD závisí na ΔP (cenová hladina) Křivka AD je klesající P lze vyjádřit deflátorem HDP ↑P↓Q ↓P↑RHDP ↑P↓RHDP
Proč je křivka AD klesající? ● efekt úrokové míry ― prvotní pokles cenové hladiny o ES pro provádění svých transakcí potřebují méně peněz, omezí proto poptávku po CZK o při snížení poptávky po penězích lidé začnou nakupovat cenné papíry o nárůst cen cenných papírů, tím klesá úroková míra o při poklesu úrokové míry firmy více investují a domácnosti více utrácejí o ↑I a ↑EA → posun po křivce AD dolů z E0 do E1 o nižší cenová hladina P1 vede k růstu produktu Y1
Pozn. Δi →posun po křivce ↑i; ↓I tzn. z E0 na E2 ↓i; ↑I tzn. z E0 na E1
Posun po křivce AD: ↓P↓MD↑nákup CP↑PCP↓i↑HDP Pozn.: efekt úrokové míry při ↑P→ES↑MD (pro provádění svých transakcí potřebují více CZK. Na trhu peněz je přebytek MD>MS. ES začnou prodávat CP, ↓PCP↑i. Vyšší i ↓I↓C. Posuneme se po křivce AD nahoru na E2.
Kapitola 5 – Agregátní poptávka a agregátní nabídka -1-
www.thunova.cz ● efekt bohatství ― ES drží část svého bohatství v penězích ― jestliže ↓ P, ES zjišťují, že si mohou koupit více statků a služeb ― pokud chtějí reálné bohatství držet ve stejné výši (aby si mohli koupit stejné množství statků a služeb), přebytek ihned utratí ― posun po křivce AD dolů → nárůst produktu ― ↓P↑Q tzn. ↑RHDP Pozn.: ↑P, ES při stejné výši nominálních peněžních statků drží reálně méně, než si přejí. Omezí spotřební výdaje ↓C. Projeví se to v posunu po křivce AD nahoru. ● zahraniční efekt NX= EX - IM ― pokud v domácí ekonomice klesne cenová hladina, stává se domácí zboží na zahraničních trzích levnější, a proto roste vývoz ― pro domácí subjekty je zahraniční zboží dražší, proto klesá dovoz ― výsledkem poklesu cenové hladiny je růst čistého exportu ↓P↑X↓IM→↑NX ↑RHDP →posun po křivce AD dolů ↑P↓X↑IM→↓NX ↓RHDP →posun po křivce AD nahoru Změny agregátní poptávky: ― pokles → posun křivky AD doleva ― růst → posun křivky AD doprava o růst zásoby peněz CB zvýší nabídku peněz, klesá úroková míra ↑MS↓i↑I↑spotřeb. výdaje, ale P zůstává stejná o zlepšení očekávání spotřebitelů a investorů o zvýšení bohatství (né však ↓P, které vysvětluje klesající tvar křivky AD) o snížení daní to vede k zvýšení disponibilního důchodu ↓TA↑YD; ↓TA↑I o zvýšení vládních výdajů o znehodnocení kurzu domácí měny domácí statky se stávají levnějšími na světových trzích a zahraniční dražšími – roste export, klesá import ↑EX↓IM o oživení v zahraničí (tzn. roste zahraniční Y, jehož část bude věnována na zboží z dovozu→↑domácího EX) roste domácí export P
P
Pokles C, I, G, NX
Růst C, I, G, NX
AD2
AD1 AD2
AD1 Y
Y
Poptávkové šoky: růst → posun křivky AD doprava Růst peněžní zásoby ↑M Pozitivní očekávání Růst bohatství domácností ↑YD Kapitola 5 – Agregátní poptávka a agregátní nabídka -2-
www.thunova.cz Pokles daní ↓TA Růst vládních výdajů ↑TR Znehodnocení kurzu domácí měny Oživení v zahraničí ↑preferencí ↑cen substitutů ↓cen komplementů ↓míry TA os. důchodů ↓i ↑populace pokles → posun křivky AD doleva a výše uvedené fa obráceně Agregátní nabídka: ― agregátní nabídka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), které chtějí firmy vyrábět při různých cenových hladinách ● dlouhé období (LAS) ― křivka je vertikální a vždy na úrovni potenciálního produktu ― potenciální produkt Y* = produkt, při kterém dochází k plnému využití všech zdrojů (práce, kapitálu a půdy) ― růst potenciálního produktu o růst množství výrobních zdrojů o růst produktivity výrobních zdrojů (technologický pokrok) ● krátké období (SAS) ― křivka je rostoucí o čím vyšší je cenová hladina, tím větší je produkt ↑P↑Y ― reálný produkt se v krátkém období může od potenciálu Y* vychylovat o pod potenciálem → výrobní faktory jsou nevyužité a existuje zaměstnanost o nad potenciálem→krátkodobé přetížení zamců přesčasy ―
ekonomika pod potenciálem → Keynesiánské vysvětlení o KO:Keynes: doba, po kterou se nemění ceny VF o náklady firem (nominální mzdy, ceny surovin) jsou fixní o růst poptávky po produkci firem, růst cenové hladiny o firmy by chtěli více nabízet, k tomu potřebují zaměstnance W nominální mzda reálná mzda P cenová hladina o zaměstnanci si myslí, že dostanou W
―
ekonomika nad potenciálem → Monetaristické vysvětlení o KO: Monetaristé: doba, po kterou domácnosti trpí peněžní iluzí (tj. nemění svá inflační očekávání tj. očekávání ohl. vývoje cenové hladiny P o nejsou fixní mzdy o vychází se z toho, že firmy mají lepší informace než zaměstnanci o roste-li P a zároveň i trochu W, pak klesá reálná mzda
Kapitola 5 – Agregátní poptávka a agregátní nabídka -3-
www.thunova.cz
firmy ví, o kolik roste P, zaměstnanec vidí jen zvýšení W, nevidí růst P, proto si myslí, že poroste i reálná mzda a proto více pracují = peněžní iluze peněžní iluze: zamci zaměňují při neočekávaném ↑P růst nominálních mzdových sazeb za růst reálných mzdových sazeb (ale ve skutečnosti P roste rychleji než nom. mzdové sazby, reálné mzdové sazby klesají)
Změny agregátní nabídky: ― posun křivky SAS nahoru = klesá agregátní nabídka o růst cen vstupů – ten může být způsoben: růst nominálních mezd růst cen surovin (↑cen ropy) znehodnocení měnového kurzu (dovážené zb. je po přepočtu na CZK dražší) ―
posun křivky SAS doleva/ doprava o množství výrobních faktorů o produktivita výrobních faktorů
Nabídkové šoky: 1) nominální fa: (SAS nahoru, tj.↓SAS) o ↑cen vstupů o Znehodnocení měnového kurzu o ↑nepřímých TA 2) reálné fa: (SAS doprava, tj.↑SAS) o ↑produktivity VF o ↑množství VF Rovnováha agregátní poptávky a agregátní nabídky: ● rovnováha po růstu agregátní poptávky ― prvotní růst agregátní poptávky (např. z důvodu zvýšení vládních nákupů) ― posun AD doprava ― díky tomu rostou ceny, firmy zvyšují produkci ― aby přesvědčily firmy ke zvýšení produkce své zaměstnance, zvýší jim nominální mzdy ― zaměstnanci začnou více pracovat a reálný produkt poroste = E1 (bod krátkodobé rovnováhy) ― časem zaměstnanci zjistí, že jim sice vzrostly nominální mzdy, ale klesla reálná mzda kvůli tomu, že cenová hladina vzrostla více než mzdy ― zaměstnanci budou považovat další zvýšení nominálních mezd – tzn. že firmám porostou náklady → posun SAS nahoru ― E2 = bod dlouhodobé rovnováhy ― další vysvětlení krátkodobého výkyvu reálného produktu o v případě fixních mezd (kolektivní smlouvy, …) o v krátkém období vzroste poptávka, tím vzroste i cenová hladina o při fixních nominálních mzdách klesá reálná mzda
Kapitola 5 – Agregátní poptávka a agregátní nabídka -4-
www.thunova.cz jakmile to zaměstnanci zjistí, budou chtít zvýšení nominálních mezd – nové kolektivní smlouvy Y se pod vlivem peněžní iluze může krátkodobě vychýlit, ale dlouhodobě se vždy vrací na svůj Y*. o
tzn. dvě vysvětlení: ● peněžní iluze ● fixní nominální mzdy ● rovnováha po poklesu agregátní poptávky ― důvody: o pokles nominální zásoby peněz o snížení vládních nákupů ― posun křivky AD doleva ― klesá cenová hladina ― firmy by mohli snížit mzdy a tím i své náklady, ale to jim neumožňují kolektivní smlouvy ― firmy začnou propouštět zaměstnance a snižují výrobu = bod E1 ― časem kolektivní smlouvy vyprší a uzavírají se nové ― existuje nezaměstnanost a zaměstnanci jsou ochotni pracovat za nižší nominální mzdy – tím firmám klesají náklady → posun SAS dolů ● rovnováha po poklesu agregátní nabídky ― důvody poklesu AS: o růst cen ropy ― firmy mají vyšší náklady, ale nemohou snížit mzdy, proto propouští zaměstnance ― reálný produkt klesá a roste nezaměstnanost ― časem kolektivní smlouvy vyprší, ale zaměstnanci z důvodu nezaměstnanosti budou souhlasit s nižšími nominálními mzdy ― pokles nominálních mezd vrací křivku SAS zpět ― produkt se vrací na potenciál a cenová hladina zpět na P0
LAS
P
SAS1 SAS0
P1
E1
P0
E0
AD0 Y1
Y*
Pozn. DO: o Eko se vždy nachází na Y* KO: o Dochází k vychýlení od Y* Δ AD nebo SAS. o Toto vychýlení je často tak výrazné a časově dlouhé, že je třeba vnějších zásahů. Zásahy může provádět vláda – fiskální politikou nebo ČNB měnovou politikou. To platí zejména při poklesech AD a AS, neboť se propadá reálný produkt a roste nezaměstnanost. Velmi KO: podmínkou jsou fixní nom. mzdy a ceny (tzv. extrémní keynesiánský případ) - Křivka SAS by byla horizontální (fixní P) - Jakýkoliv RHDP by byl spojen se stejnou P - EKO se nachází hluboko pod Y* (hluboká recese) →↑ u a fy mohou za stejnou nom. mzdu najímat jakékoliv množství dodatečných pracovníků Dopad na P, RHDP, u při ↑G v extrémním keynes. případě: - Křivka SA je horizontální, ↑G posune křivku AD doprava, ale nezpůsobí ΔP. Jediným dopadem je ↑RHDP a ↑u.
Kapitola 5 – Agregátní poptávka a agregátní nabídka -5-
Y
www.thunova.cz Př. ↓G v KO:↓P↓RHDP↓zaměstnanosti CB ↑M v EKO: KO (↑RHDP↑P↑zaměstnanost); DO (RHDP se nemění,↑P; u se nemění) ↑nom. mezd – křivka SAS se posune nahoru ↓cen ropy na světových trzích – křivka SAS se posune dolů Přírodní katastrofa – křivka SAS se posune doleva ↑Ca (DO): žádná ΔRHDP, žádná Δu, ↑P Při znehodnocení CZK: AD se posune doprava, SAS nahoru
Kapitola 5 – Agregátní poptávka a agregátní nabídka -6-