2012-2013
4
cena 20 Kč
7. kolo Gambrinus ligy 19. září 2012 18:00 hodin, Eden
JAROMÍR ZMRHAL TAK RYCHLÉ JSEM TO NEČEKAL SK Slavia Praha vs FK Teplice SLAVIA.CZ
patron zápasu
PATRONKAMI UTKÁNÍ S FK TEPLICE JSOU VOLEJBALISTKY SLAVIE PRAHA
Volejbalový oddíl Slavia Praha byl založen v roce 1933 a od té doby patří mezi nejlepší v zemi. Nejúspěšnějším obdobím z hlediska domácích soutěží byla šedesátá a sedmdesátá léta, kdy se klub stal mistrem republiky a reprezentoval tehdejší Československo v Poháru mistrů evropských zemí. Největšího úspěchu dosáhly volejbalistky Slavie v roce 1988, kdy se probojovaly do závěrečného final-four poháru CEV a obsadily zde 2. místo.
Foto: Vojtěch Raiman.
Opory volejbalové Slavie. Sedící zleva: Lucie Vinecká, Markéta Hanzlová, Hana Caithamlová, stojící Kateřina Smolková.
SK Slavia Praha je tradičním účastníkem nejvyšší volejbalové soutěže – Extraligy – kterou hraje nepřetržitě od roku 1976. V poslední době dosáhly hráčky sešívaných nejlepšího umístění v sezóně 2005-2006, kdy ve finále soutěže získaly stříbrné medaile, rok na to skončily na místě třetím a získaly tak medaile bronzové. V sezóně 2011/2012 skončily slávistky v základní části Extraligy na třetím místě, v prvním kole play-off ale vypadly s Olomoucí.
Vychází vždy v den utkání na domácím hřišti SK Slavia Praha. Číslo periodika je uvedeno na titulní straně. Evidenční číslo: MK ČR E 12874. SK Slavia Praha – fotbal a.s.: U Slavie 1540/2a, Praha 10, PSČ 100 00. IČO: 63999609. Redakce: Soňa Nouzáková (šéfredaktorka), Vojtěch Raiman, Michal Býček, Dana Brzobohatá Korektury: Radmila Štěpánková. Redakční e-mail:
[email protected]. Fotografie na titulní straně: Jaromír Zmrhal. Foto: Martin Malý. © UNIPRINT, s.r.o., Zbuzany 1584, 516 01 Rychnov n. Kn., tel.: 494 542 292, fax: 494 533 045, zlom: Jiří Vrba
3
Foto: Martin Sidorják.
V ŠATNĚ VEDLE VLČKA, KISELA, JAROLÍMA NEBO LATKY? TO SE ANI NEDÁ POPSAT
Půl roku v juniorce, příprava s A-týmem a hurá rovnou do základní sestavy. Doslova pohádkový start kariéry. „Hrát v áčku jsem strašně moc chtěl, ale nevěřil jsem,“ prozradil Jaromír Zmrhal v rozhovoru pro Poločas. „Když mě trenér poprvé zavolal, abych šel na plac, celý jsem se klepal. Uklidňoval mě pan Držmíšek i asistent rozhodčího,“ vzpomíná devatenáctiletý střední záložník a rybář v jedné osobě. Kde bychom našli vaše fotbalové kořeny? „Já jsem s fotbalem začínal v Žatci, kde jsem se narodil. Tam jsem hrál od nějakých pěti let. Pak jsem v deseti letech přestoupil do Blšan, kousek od Žatce, kde jsem byl jednu sezónu. Na turnaji si mě tam všimla Slavia, přišel jsem sem na pár tréninků, podepsal jsem lístek, přestoupil jsem a od té doby jsem tady.“ Vždycky jste chtěl hrát fotbal, nebo vás to táhlo i k jiným sportům? „Jenom fotbal. My jsme fotbalová rodina, děda hrál fotbal, táta taky. Fotbalová a slávistická rodina.“ Do Slavie jste přišel v deseti letech, bylo těžší zapadnout mezi kluky, kteří tu byli už od přípravek? „Rozdíl to byl i ve hře. Předtím jsem byl v Blšanech, kde jsme hráli ještě na půlku, a tady jsem přišel sice do stejného ročníku, ale už hráli na celé hřiště. Jinak jsem s klukama problém neměl, rozuměli jsme si dobře.“ V zimě jste přešel z dorostu do B-týmu a už v létě si vás trenér Rada vzal do přípravy áčka. Čekal jste takhle rychlý postup? „Nečekal. Myslel jsem si, že budu ještě rok v juniorce a potom že bych se mohl postupně dostat třeba do A-týmu.“ Věřil jste během letní přípravy, že se v áčku dostanete téměř okamžitě do základní sestavy? „To jsem nevěřil. Strašně moc jsem chtěl, ale nevěřil jsem. Jsou tu mnohem zkušenější a lepší hráči. Vlastně jsem i v přípravě odehrál hodně zápasů, v to jsem taky ani nedoufal.“ Jak těžká je letní příprava v áčku pro někoho, kdo ji absolvuje úplně poprvé? „Ze začátku to bylo hodně těžké, každý den jsme měli
5
rozhovor první zápas. Proti Jihlavě jsem si trošku zvednul sebevědomí, když jsem nastupoval za nepříznivého výsledku 1:3 a dokázali jsme to dotáhnout na 3:3. A potom je to už o snaze toho hráče.“
Mluvil s vámi trenér Rada během letní přípravy, že si vás bude chtít „nechat“ v áčku? „Trenér Rada tu byl vlastně taky nový, takže o tom, že půjdu s A-týmem do přípravy, jsem se dozvěděl od pana trenéra Petrouše. To, že v áčku zůstanu i po přípravě, pro mě bylo překvapení, předem jsem to nevěděl. Když pak trenér Rada oznámil, že v této sestavě už zůstaneme, věděl jsem, že si budu moct zahrát ligu.“
Vy osobně jste typem hráče, který o každém zápase dlouho dopředu přemýšlí, nebo jdete na hřiště s tím, že budete hrát, jak umíte, a ono to nějak dopadne? „Že bych o zápasech dlouho přemýšlel, to ne. Ale nervozita mě většinou chytne v den zápasu a nejhorší je to těsně před zápasem, těch deset minut, když už jsme převlečení. Ale když už se hraje, tak ze mě všechno spadne a hraju tak, jak umím.“
Slavia dala v posledních pár letech příležitost mnoha mladým hráčům, někteří tu příležitost využili, někteří odehráli pár minut a úplně se ztratili. Co podle vás rozhoduje o úspěchu? „Záleží trochu i na štěstí. Já jsem se dostal do sestavy, když se Lukáš Jarolím zranil, a hodně mi pomohlo i to, že se mi povedl
Už jsme nakousli zápas s Jihlavou, jaký to byl pro vás start? Jít do svého prvního utkání za nepříznivého stavu, před domácími fanoušky, při ligové premiéře? „Byl jsem hodně nervózní. Když mě trenér zavolal, že mám jít na plac, tak jsem se celý klepal. I pan Držmíšek i asistent rozhodčího mě uklidňovali, když viděli, jak se třesu. Jak jsem byl nervózní, zkazil jsem první dvě nebo tři přihrávky, ale tam mě kluci podpořili, otočilo se to a pak už to bylo lepší.“
Foto: Archiv Jaromíra Zmrhala.
dvoufázové tréninky. Trenér Rada nás rozhodně nešetřil a i ostatní kluci říkali, že je to těžké. A pro mě to bylo ještě horší právě tím, že jsem to absolvoval úplně poprvé. Ale před sezónou je to potřeba.“
6
neuvěřitelného, nikdy jsem nedoufal, že bych si s nimi mohl zahrát. A je to tak vlastně i dál, už toho přeci jen hodně dokázali. Ten pocit se ani nedá popsat. Dřív jsem je viděl jenom v televizi a teď si s nimi můžu zahrát.“ Uklidňovali vás zkušenější hráči před prvními zápasy? „Říkali mi, ať si hraju to svoje, ať si to zezačátku dáme jednoduše do nohy, že se do toho postupem času dostanu. Hodně mě uklidnili a pomohli mi. Po zápasech mě většinou chválili, z toho jsem měl velkou radost. Nejvíc mě tady ovlivnil asi Karol Kisel. Ten mi hodně fandil, podporoval mě a dodával mi hodně sebedůvěry před zápasy i po nich, když mě třeba pochválil za to, jak jsem hrál.“ Takže se dá říct, že si vás Karol vzal pod svá ochranná křídla? „Hodně mi to tu usnadnil a já mu tady za to můžu jenom poděkovat. Je to výborný fotbalista a i fajn chlap.“
A potom jste si mohl poprvé užít děkovačku… „Tak to jsem měl husí kůži, protože něco takového jsem předtím nikdy nezažil. Sedět před tolika lidmi, kteří nám fandí a kteří to s námi oslavili, i když to byla jenom remíza, bylo to super!“
A v mládežnických kategoriích? Idol, který jste si lepil na plakát, trenér? „Nejvíc mě asi ovlivnil v A-dorostu pan trenér Šmejkal. On je takový pohodový trenér, a to já jsem potřeboval. Sice se o něco hraje, ale v klidu. Uklidnil mě, pomohl mi a tam si myslím, že jsem se zlepšil natolik, že jsem mohl jít o půl roku dříve do juniorky. Tam byl pan trenér Petrouš, pod kterým jsem mohl hrát pořád stejně, dařilo se mi a i díky tomu jsem tady.“
Jaké to je, přijít před zápasem do šatny a sednout si vedle Vlčka, Jarolíma, Kisela, Latky? „Zezačátku to pro mě bylo něco
Jak jste zatím spokojen s tím, co Slavia v lize předvádí? „Zatím nevím, jestli to můžu vůbec hodnotit (smích). Myslím si,
rozhovor
Někteří hráči čekají na první gól v lize roky, vy jste se dočkal poměrně brzy, jak jste svůj zásah proti Brnu oslavil? „Byla to trošku i náhoda, že mi to tam spadlo, protože jsem balon špatně trefil a sjel mi na šajtli. Nijak zvlášť jsem to zatím neoslavoval, jenom s rodinou. Všichni z toho měli obrovskou radost, samozřejmě včetně mě. Ani jsem tomu nemohl věřit, já vlastně nikdy moc gólů nedával. Za půl roku v juniorce jsem dal taky jenom jeden. Snad to teď bude takhle pokračovat dál.“
Když jste nastupoval na svůj první zápas proti Jihlavě, byli rodiče spíše nervózní, nebo nadšení? „Já bych řekl, že obojí. Měli obrovskou radost, že jsem se dostal alespoň na lavičku, to už jsem věděl den před zápasem. Ale zároveň byli nervózní, asi stejně jako já, protože mi obrovsky fandí a chtěli, aby se mi to povedlo.“
Studujete ještě vedle fotbalu? „Teď už ne, na jaře jsem udělal maturitu na elektrotechnické průmyslovce. Máma chce, abych si dodělal aspoň bakaláře, tak jsme se dohodli, že si teď dám rok pauzu a potom půjdu zkusit přijímačky na vysokou. Skloubit studium a školu mi nikdy nedělalo problémy, ani známky jsem neměl špatné, učitelé mi pomáhali…“ Hrajete na stejném postu jako kapitán Lukáš Jarolím, dostat se do sestavy přes takhle zkušeného hráče je asi ještě těžší? „To ano, protože Lukáš je velmi dobrý fotbalista, hodně zkušený. Do sestavy jsem se dostal i díky tomu, že se zranil, pár zápasů se mi povedlo, ale to neznamená, že ho nějak nahradím. Pořád je to jeho místo a myslím si, že další zápasy už bude zase hrát.“ Je podle vás pro hráče lepší zkusit už v dorosteneckém věku
odejít do ciziny, nebo zůstat o dva, tři roky déle a prosadit se v české lize? „Řekl bych, že je lepší postupnější růst. Projít si všemi dorosty, juniorkou, potom se dostat do áčka a pořádně se rozehrát. Zůstat v lize třeba tři nebo čtyři roky a potom, když bude mít někdo zájem, odejít třeba do zahraničí.“ Máte nějaký fotbalový sen, kde byste si chtěl zahrát? „Jsou určité ligy, které se mi líbí. Španělská a hned za ní anglická. Kdybych si někdy mohl zahrát v jedné z nich, byla by to paráda.“ Foto: Martin Sidorják.
Rodiče se chodí dívat na vaše zápasy? „Chodí, zatím byli na každém ligovém zápase a chodili se dívat, i když jsem hrál za dorost nebo za juniorku. Chodí i brácha, kterému je třináct a hraje fotbal za Žatec.“
telkyní. V Čejkovicích máme chalupu, u které je rybník, tak když máme volný den, jedu tam a chodím na ryby. Zrovna nedávno jsem vytáhl kapra, asi padesátku.“
Foto: Martin Malý.
že nehrajeme špatný fotbal, střílíme hodně gólů. Zezačátku jsme jich sice hodně dostali, ale hrajeme kombinační útočný fotbal, který mi vyhovuje nejvíc, a jestli to takhle bude pokračovat dál, tak se můžeme umístit ve vyšších patrech tabulky.“
Jak mezi zápasy a tréninky relaxujete? „Většinou jsem doma nebo s pří-
7
pohled do historie
SLAVIA DO KONCE 2. SVĚTOVÉ VÁLKY DO ROKU 1945 VYHRÁLA SLAVIA TŘINÁCTKRÁT MISTROVSKÝ TITUL! A TO V LETECH 1913, 1925, 1929, 1930, 1931, 1933, 1934, 1935, 1937, 1940, 1941, 1942 A 1943.
Rok 1906. Nejstarší herní fotografie otištěné ze zápasů Slavie v našich novinách pocházejí ze tří zápasů: Slavia – Celtic Glasgow (3:3), Slavia – Boldklub Kodaň (3:2) a Slavia – Young Boys Bern (8:0). Historická hodnota samozřejmě hodně převažuje kvalitu. Foto: Prager – Presse.
Rok 1908. Slavia – Manchester United (0:2), nejstarší momentka o fotbalové Slavii, která vyšla v „kolébce kopané“ Anglii (deník Daily Telegraph). Náš brankář Miloslav Jeník (pozdější sólista opery Národního divadla) míč vyrazil vysoko nad branku a míč je vidět až na horním okraji fotografie. Foto uloženo v muzeu dějin Anglického fotbalu v Lutonu.
8
pohled do historie
Rok 1926. Slavia – Arsenal Londýn (1:5). První zápas, kdy Slavia uhradila soupeři (tehdy závratných) sto tisíc korun startovného za zápas. Praha tak viděla start v té době dvou nejdražších hráčů světa. V tmavém dresu „kanonýrů“ vlevo od zasahujícího brankáře Pláničky je Bastin, vpravo cloněn dvěma slávistickými zadáky je Buchan.
Slavia v roce 1911. Sedící: Široký, Jaroslav Medek, Emanuel Benda, Jenda Košek, Jenny Starý, Ota Bohata. Stojící první řada: trenér Johny Madden, Josef Šroubek, Gustav Macoun, Karel Krummer, Jiří Romováček, Ríša Veselý, Jiří Holý, František Rosmaisl, druhá řada: Dr. Ladislav Mattuš, starosta inž. Zdeněk Kruliš, architekt Antonín Roháček.
Rok 1930. Nejslavnější mistři ligy, kteří neztratili ani bod! Šňůra třiadvaceti vítězných zápasů v řadě.
Rok 1940. Titul startuje slavnou éru Josefa Bicana. Alexa Bokšay se stává slibným pokračovatelem legendárního brankáře Františka Pláničky.
Rok 1942. Slávisté vyhrávají opět ligu i pohár. Střelecká galapředstavení Josefa Bicana nemají konce.
9
ohlédnutí
BŮRA ZBROJOVCE, POD JEŠTĚDEM BEZ BRANEK V pátém kole Gambrinus ligy si Slavia vydatně spravila chuť po prohře v Mladé Boleslavi. Brněnské Zbrojovce nasázela pět branek, neinkasovala jedinou a připsala si první výhru v letošní sezóně. Premiérovou ligovou trefu zaznamenal skvěle hrající Jaromír Zmrhal, když v 69. minutě poslal za záda brněnského gólmana Vošahlíkův centr. Poprvé v sezóně se trefili i Škoda s Latkou. To Karol Kisel přidal na svůj účet branky číslo čtyři a pět. Remíza na hřišti mistra ligy je sice cenná, tentokrát ale všichni slávisté cítili, že si z Liberce mohli odvézt všechny tři body. Sešívaní v prvním poločase zamkli Slovan na jeho polovině, už po dvou minutách mohl skórovat Tusjak,
po čtrnácti Latka, domácí gólman Bičík ale odolal. Ve druhé půli se hra vyrovnala, Slavia měla ale další šance. Zmrhal pálil z otočky nad, Juhara z přímáku vychytal Bičík. Po šesti kolech tak Slavii patří v tabulce osmá příčka.
SK Slavia Praha – FC Zbrojovka Brno 5:0 (2:0) 5. kolo GL Branky: 19. a 90.+2 Kisel, 9. Škoda, 69. Zmrhal, 89. Latka Slavia: Čontofalský – Nitrianský, Latka, Hubáček, Juhar – Petrák, Zmrhal – Vošahlík, Kisel (90. Frejlach), Tusjak (90. Čonka) – Škoda (90. Hurka) Zbrojovka: Doležal – Pašek (46. Hyčka), Buchta, Pernica, Husár – P. Mezlík, Zavadil (80. Lamine), Křeček, Lutonský (71. Halaška) – Jurdík, Švancara ŽK: Škoda – Křeček, Lutonský, Lamine. Diváci: 6 163 Rozhodčí: Zelinka – Pelikán, Štěrba
FC Slovan Liberec – SK Slavia Praha 0:0 6. kolo GL Liberec: Bičík – Liulka, Karišik, Kelič (46. Nezmar), Fleišman – Kušnír, Vácha, Janů, Breznaník – Ndiae, Blažek (46. Souza) Slavia: Čontofalský – Nitrianský, Latka, Hubáček, Juhar – Petrák – Tusjak, Zmrhal, Vošahlík (72. Mičola) – Kisel (88. Cicman) – Škoda ŽK: Janů – Juhar, Vošahlík, Mičola ČK: Fleišman (Liberec) Diváci: 4 848 Rozhodčí: Příhoda – Košec, Kovařík
Foto: Martin Sidorják.
Foto: Michal Býček.
Foto: Martin Sidorják.
Foto: Michal Býček.
10
soupiska
FK TEPLICE, a.s. BRANKÁŘI
FK TEPLICE, a.s. Rok založení: 1945 Klubové barvy: žlutá, modrá Kapacita stadionu: 18 221 Adresa: FK Teplice, a.s., Na Stínadlech 2796, 415 01 Teplice Telefon: 417 507 401 Internetová adresa: www.fkteplice.cz E-mail:
[email protected] REALIZAČNÍ TÝM: Trenér: Lukáš Přerost Asistent trenéra: Ivan Kopecký Asistent trenéra: Stanislav Hejkal Asistent trenéra, trenér brankářů: Patrik Kolář Asistent trenéra, trenér juniorky: Martin Dolinský Teplice, bývalý tým slávistického trenéra Petra Rady, sice vkročily do letošního ročníku ligy výhrou nad Mladou Boleslaví, ta je však prozatím jejich jedinou. S celkovými pěti body se drží na 13. místě ligové tabulky. Žlutomodří se výsledkově trápí, v zápase proti Dukle a také v posledním utkání s Jabloncem dokonce dostali od soupeře čtyři branky. V rámci reprezentační pauzy si tak alespoň trochu spravili chuť výhrou
1
SLAVÍK Martin
21.
9.
1979
21
LUKÁČ Patrik
5.
12.
1994
30
GRIGAR Tomáš
1.
2.
1983
OBRÁNCI 6
JEŽDÍK Václav
3.
7.
1987
7
KRÁTKÝ Marek
8.
6.
1993
15
LUKÁŠ Petr
24.
4.
1978
17
VONDRÁŠEK Tomáš
26.
10.
1987
18
JABLONSKÝ David
8.
10.
1991
20
MATULA Milan
22.
4.
1984
22
ROSA Antonín
2.
11.
1986
23
HOŠEK Jan
1.
4.
1989
24
CHOVANEC Ján
22.
3.
1984
ZÁLOŽNÍCI 2
JURSA Tomáš
9.
3.
1989
5
LJEVAKOVIČ Admir
7.
8.
1984
8
VACHOUŠEK Štěpán
26.
7.
1979
10
JAROLÍM Marek
21.
5.
1984
14
ČAJIČ Aldin
11.
9.
1992
16
DOLEJŠ Petr
1.
4.
1986
26
PODANÝ Jakub
15.
6.
1987
27
VŮCH Egon
1.
2.
1991
Foto: Martin Malý.
ÚTOČNÍCI 11
MELUNOVIČ Alen
12
KERIČ Andrej
19
JINDRÁČEK Martin
25
MAHMUTOVIČ Aidin
26.
1.
1990
11.
2.
1986
29.
11.
1989
6.
4.
1986
3:0 nad druholigovým Baníkem Most. Ve žlutomodrých dresech můžete nalézt i hráče, kteří v minulosti prošli Slavií – Štěpána Vachouška, Václava Ježdíka, Jana Hoška nebo Martina Slavíka. Slavia se naposledy utkala s Teplicemi 27. 2. 2012 v dohrávce 18. kola uplynulého ročníku Gambrinus ligy. V Edenu remizovala se soupeřem 0:0. Mezi oběma soupeři tak v minulém ligovém ročníku nepadla jediná branka, neboť i předchozí utkání skončilo bezgólovou remízou. SK Slavia Praha – FK Teplice 0:0 Slavia: Čontofalský - Nitrianský, Latka, Cicman, Čonka - Blažek, Petrák (46. Milutinović), Jarolím, Trubila – Hurka (65. Vlček) – Škoda Teplice: Grigar – Vondrášek, Lukáš, Rosa, Matula – Dolejš, Ljevakovič (86. Siva), Vachoušek, Čajič – Vúch (88. Stožický), Mahmutovič (90. Jindráček) ŽK: Trubila, Škoda - Lukáš Diváci: 4 476 Rozhodčí: Bílek – Večeřa, Pelikán
11
soupiska
SK SLAVIA PRAHA Oficiální název klubu: SK Slavia Praha – fotbal a.s. Prezident klubu: Aleš Řebíček PŘEDSTAVENSTVO Předseda představenstva: Adam Řebíček Místopředseda představenstva: Zbyněk Kusý Člen představenstva: Martin Malík
Martin BERKOVEC brankář 12.2.1989
29
Martin DOBROTKA obránce 22.1.1985
6
Kamil ČONTOFALSKÝ brankář 3.6.1978
Generální ředitel: Zbyněk Kusý Obchodní a marketingový ředitel: Martin Malík Finanční ředitel: Adam Řebíček Organizačně-provozní ředitel: Jiří Trepeš Ředitelka komunikace: Soňa Nouzáková Sportovní ředitel: Miroslav Držmíšek Manažer pro mládež: Karol Kisel
1
David HUBÁČEK obránce 23.2.1977
4
Róbert CICMAN obránce 3.9.1984
13
Martin LATKA obránce 28.9.1984
28
Martin DOSTÁL obránce 23.9.1989
30
Jan ZÁKOSTELSKÝ obránce 25.11.1991
18
Ondřej PETRÁK záložník 11.3.1992
14
Luboš TUSJAK záložník 15.2.1992
12
Jaromír ZMRHAL záložník 2.8.1993
16
Zoran MILUTINOVIĆ záložník 1.3.1988
33
Karol KISEL záložník 15.3.1977
11
Tomáš FREJLACH záložník 24.11.1985
10
Štěpán KOREŠ záložník 14.2.1989
Lukáš JAROLÍM záložník 29.7.1976
20
Martin HURKA záložník 20.4.1993
23
Martin JUHAR záložník 9.3.1988
12
9
Milan NITRIANSKÝ obránce 13.12.1990
5
Matúš ČONKA obránce 15.10.1990
19
22
soupiska
Daniel VESELÝ záložník 9.5.1992
Petr RADA hlavní trenér
31
Tomáš MIČOLA záložník 26.9.1988
Martin POUSTKA asistent trenéra
25
Stanislav VLČEK útočník 26.2.1976
Martin VANIAK trenér brankářů
7
Jan VOŠAHLÍK útočník 8.3.1989
17
Jan BUDĚJSKÝ kondiční trenér
Milan ŠKODA útočník 16.1.1986
21
Miroslav DRŽMÍŠEK vedoucí mužstva Petr Krejčí ml., Michal Tuček, Martin Dvořák, Michal Říha lékaři
Jiří STRNAD hlavní kustod
Petr BÍLEK kustod
BRANKY (celkem 11) 5 – Kisel, 2 – Vošahlík, 1 – Zmrhal, Škoda, Latka, Nitrianský
Jiří TRENKWITZ masér
Radek HUBINKA fyzioterapeut
ŽLUTÉ KARTY (celkem 14) 3 – Juhar, 2 - Vošahlík, 1 – Jarolím, Čontofalský, Nitrianský, Zmrhal, Latka, Petrák, Škoda, Mičola, Cicman
ČISTÁ KONTA (celkem 2) 2 – Čontofalský (Brno doma, Liberec venku)
Foto: Martin Sidorják.
13
mediální partner SK Slavia Praha
odbor přátel
PUTOVÁNÍ ZEMĚMI KORUNY ČESKÉ ZA ODBOČKAMI OP STŘEDNÍ ČECHY – ČÁST II. – NA VÝCHOD OD PRAHY Přesuneme-li se na symbolické mapě na východ od Prahy, vyvstane malá otázka: Kolín nebo Veleň? Koho uvést na prvním místě a neurazit? Tady určitě nemusíme mít strach, právě Veleňské a Kolínské spojuje opravdové slávistické přátelství. Historie odbočky v Kolíně tak trochu připomínala sinusoidu. Po euforii málem až zánik. A tu a tam osamělým vlajkonošem byl již zesnulý př. Lukeš! Nyní se zdá, že odbočka přechází do podoby jiného matematického pojmu, a tím je konstanta. Důvodem je nejspíš příchod agilního MUDr. Michaela Janáčka, který se práci pro odbočku naučil v rodném Brandýse nad Orlicí a po zdárném zakončení studií zakotvil ve městě Kmochově. A od té doby se o Kolíně slyší i píše. Cyklistický výlet Rovina u Kolína, plavba lodí Kolinea a především oba bowlingové turnaje v kuželně v Kutné Hoře, které má nejedna odbočka výrazně zatrženy ve svém kalendáři – to jsou hlavní úspěšné akce odbočky! Odbočka ve Veleni je rozhodně vůči Matce měst nejbližší mimopražskou odbočkou! Nachází se kousek za pražskými Čakovicemi! Vídáme je s nezbytnou klubovou vlajkou v početném složení na každém zápase, jejich výroční schůze je vždy spojena s kvalitní besedou. Pravidelně se účastní na všech sportovních akcích OP a do mlýna akcí OP přispěli poprvé přede 2 roky svou „troškou“ – Veleňskou pentlí. Troškou? Vždyť to je akce par excellence! Vždy (letos tedy již potřetí) v první polovině června patří veleňské hřiště slávistům. Dopolední předehrou je Dětská pentlička, odpoledne pak následuje „velká“ pentle. Jedná se o jednoduchý princip – účastníci jsou vylosováni do dvojic, které si mění úlohy „střelec – brankář“, a ten úspěšnější postupuje dále. Vedle účasti na bowlingových turnajích OP a Setkáních si zajistili na pražské Pragovce klasickou kužel-
nu, takže ani sportovní stránka jejich kroniky není prázdná! Kutnohorsko dnes i nadále reprezentují dvě sousední obce – Opatovice I. a Červené Janovice. Za většinou akcí poznáváme osobnost JUDr. Kyzra, který se po nabytí věku důchodového vrátil do rodných Opatovic. Pořádá se zde slávistická pouť a v jejím rámci derby s místními sparťany, v kalendáři mají vždy pevný termín pro společnou slávistickou dovolenou v Řecku. A dodnes zde vzpomínají na přelom tisíciletí, kdy Slavii trénoval Jaroslav Hřebík. Nepřísluší mi hodnotit, jaký byl trenér, ale jako diskutér na podobných fórech byl vynikající, fundovaný a ochotný věnovat milovaném fotbalu vše. Rozjížděli jsme se tehdy z besedy v janovickém sálu až před půlnocí… Pokud jsme u samotné perly české historie, Kutné Hory, zapsala se do povědomí všech již tradičním slávistickým bowlením v místním centru, kdy se zúčastňují i místní a snad se i zde dají slávisté dohromady i organizačně! Naopak bohatá historie odbočky v Poděbradech je již zřejmě jen historií. Bály, besedy, předvánoční setkání v restauraci Soudek. Poděbradští slávisté mívali vynikající styky s místními sklárnami, a tak se vždy podařilo pro slávistické akce sehnat nějaký ten křišťálový poklad. A ještě jedním se mohli Poděbradští pochlubit – vynikajícím prostředím pro Memoriál Vlasty Kopeckého v roce 1976, na nějž pak navázalo několikeré pořádání domácího zápasu kdysi populárního letního Interpoháru! Nejčastěji jsme jako zástupce Poděbradských vítali duo Měsíček – Hanuš,
v Praze pak byl určitě nejpopulárnější poděbradský „konzul“ Zdeněk Pek. Jako železničář měl tehdy vlak i autobus zdarma, a tak snad nikdy nechyběl na žádném fotbalovém a málokterém hokejovém zápase Slavie mezi Prešovem a Chebem či Ostravou a Plzní! Škoda, v Poděbradech bývalo vždy dobře! A pokud jsme již zamířili na východ od Prahy, utkvěly v paměti ještě dvě odbočky. Běrunice jsou menší obcí u Městce Králové a zdejší odbočka vznikla i zanikla zejména péčí zdejších chalupářů. Ano, vše je o lidech… Totéž platí i o trochu schovaném městečku, Uhlířských Janovicích. Tam bývala hlavně v začátcích OP vynikající odbočka a mnohému jistě utkvělo v paměti jméno vynikajícího organizátora, jímž býval př.Tvaroha. A pokud jsme se podrobněji zmínili o odbočce v Poděbradech, musíme připomenout i osud odbočky v Čáslavi. Tam hned po vzniku OP se rozvíjela silná a agilní odbočka, za jejíž činností stálo především duo př. Tobiáš – ing. Žák. Nezapomenutelné zážitky si odnášeli především účastníci Memoriálu Vlasty Kopeckého v roce 1972, kdy měli účastníci k dispozici prakticky vše – vedle tradičního programu to byla i možnost zaplavat si nebo pobesedovat si s těmi, kteří zakládali pozdější slávu čáslavské atletiky. Lidská zloba se projevila i zde, především Ing. Žák by mohl vyprávět – psal se rok 1972 a mimo jiné vstoupil v platnost zákaz oficiální činnosti odboček! V Čáslavi tak dnes má OP pouze individuální členy, včetně ing. Žáka! Text připravil RNDr. Michal Dobiáš – 1. místopředseda OP.
15
TOUŽÍME PO TITULU, ŘÍKÁ BLANKA PĚNIČKOVÁ Kapitánka Blanka Pěničková působí ve Slavii s roční přestávkou strávenou v Itálii už čtrnáct let. V sešívaném dresu za tu dobu získala dva tituly, každou sezónu se ale opakoval stejný příběh – souboj s největším rivalem, pražskou Spartou. „Rivalita je obrovská,“ říká o derby dvaatřicetiletá záložnice. „Naše ambice letos jsou získat titul, vždyť naposledy jsme ligu vyhrály v roce 2004.“ S jakým cílem nastupuje Slavia do nové sezóny? „Už dlouho jsme nezískaly titul, po kterém toužíme. Naposledy jsme ho vyhrály v roce 2004. Loni jsme měly dobrý tým, který na titul měl, bohužel okolnosti nám nebyly nakloněné. Letos jsme se snažily posílit kádr a ambice jsou samozřejmě získat titul.“ Posílila Slavia nějak pro další boj o titul kádr? „Vyměnily jsme se Spartou útočné síly. K nám přišla Terezka Kožárová a od nás odešla Lucka Voňková. A dále přišla ze Slovácka Didi Bartovičová, reprezentantka Slovenska. Takže došlo k posílení kádru.“ Loňská sezóna byla dlouho vyrovnaná, nakonec Slavia ale stejně skončila druhá za Spartou. Co je tím rozhodujícím faktorem? „Z mého pohledu, a setkávám se s tímto názorem i u fanoušků, hrajeme hezčí, kombinační fotbal. Dovolím si tvrdit, že Sparta není tak technický tým. Na náš fotbal se dívá daleko lépe. Nicméně přijde derby a my nejsme schopné hrát svoji hru. Derby je tak strašně přemotivované, že fotbalovost najednou není a je to spíše o síle, o přetlačování. Co to způsobuje? Kdybych to věděla, tak je titul náš už tři roky. (úsměv)“
rozhovor Mimo derby se Spartou dáváte všem soupeřkám běžně od pěti do deseti gólů. Jak složité je namotivovat se do takových zápasů? „Je to těžké, nebaví to kolikrát ani nás. Pro příklad, teď jsme hrály v Brně, ve čtyřicáté sekundě jsme daly gól na 1:0 a od té doby brněnské hráčky zdržovaly. Za úkol mají, aby nedostaly více než deset gólů. A my musíme samozřejmě dát co nejvíce gólů, protože se Spartou to skóre hraje svou roli. Když ale jedenáct hráček stojí na vápně, tak je to těžké. Motivovaný jsi do stavu 5:0, možná... V tomhle je to změna oproti minulým letům. Zažila jsem i sezónu, kdy byla Slavia třetí, silné bylo Slovácko, tehdy Otrokovice, zápasy s Brnem byly o maximálně dva góly. Dnes je to jinde.“ Je někdo, kdo se dnes Slavii a Spartě aspoň trochu přibližuje? „Bohužel ne. Slabší týmy, viz Slovácko a Brno, budou argumentovat tím, že ty nejlepší hráčky si stáhneme do Prahy, což je samozřejmě pravda.“ Ženské derby mezi Slavií a Spartou je hodně namotivované. Jaká je rivalita přímo mezi hráčkami? „Derby žen je daleko více vyhecované. Diváci, kteří viděli mužské derby a říkají si, že to bylo maso, tak bohužel ještě neviděli ženské derby. Rivalita je opravdu obrovská. Čím je to způsobené, nedokážu říct. Jsou hráčky, které se znají z reprezentace nebo ze škol a to kamarádství si přenesou a kamarádí spolu. Ale pokud přijde derby, tak soupeř se hned pozná. (smích)“
Jak je na tom vůbec úroveň české ženské reprezentace? „Odvíjí se od kvality české ligy. Bohužel se zase nepodařilo postoupit na mistrovství Evropy. Tenhle kvalifikační cyklus holkám nevyšel i z toho pohledu, že prohrály s Rakouskem, což se nečekalo. Ve srovnání s Evropou tedy na tom moc dobře nejsme.“ Co chybí ženské reprezentaci v evropské konkurenci? „Dlouhodobě nás trápí neúčast na mistrovství Evropy a světa, což má velký vliv na sponzoring. A všichni dobře víme, že příliv financí se vždy odráží na kvalitě soutěží. Je škoda, že české hráčky neodcházejí do zahraničí. Těch, které mají zkušenosti z ciziny, je málo. Spousta hráček mohla odejít ven, ale z nejrůznějších důvodů zůstaly tady, což je škoda. Pokud se jako hráč setkáváte každý týden se silným soupeřem, přenesete to i do reprezentace.“ Ve Slavii hrajete i trénujete. Máte přehled, jaký je vůbec v dnešní době zájem o dívčí fotbal? „Povinností prvoligových týmů je mít juniorky. My na Slavii máme celkem šest družstev, ještě starší a mladší žákyně, starší a mladší přípravku. Základna se rozšiřuje. Spousta holčiček začíná u kluků. Jsou ročníky, které jsou silnější, slabší, ale to je i v mužském fotbale. Budeme doufat, že děti k tomuto sportu, a nejen k němu, budou tíhnout více a více.“ Text a fotografie připravil Michal Káva, Pražský Deník.
Reprezentaci tvoří prakticky jen hráčky pražských „S“. Hraje se derby a za pár dnů je sraz reprezentace. Přenesete si tu rivalitu i tam? „Za sebe musím říct, že já jsem se s tím vždycky strašně prala. Pokud po derby hned následovala reprezentace, tak jsem z toho byla hotová, protože já to v sobě držím dlouho. Nejsem typ, který po porážce vyjde ze hřiště a hodí to za hlavu. Naopak to řeším více, než by bylo zdrávo. Pro mě bylo vždycky hodně těžké po porážce se Spartou dělat, že se nic nestalo a být v pohodě. Já jsem to kousala těžce. Jak to mají jiné hráčky, to nevím. Každá individuálně, ale já to měla hodně těžké. (smích)“ FC Zbrojovka Brno – SK Slavia Praha 0:9 (0:3) 1. liga žen, 1. kolo Branky: 1., 33. a 63. Divišová, 60. a 77. Holečková, 67. a 86. Kožárová, 25. Cahynová, 54. Pěničková (z pen.) Slavia: Krömrová - Králová (46. Krůzová), Odehnalová, Budošová, Tomášková (61. Juráková) - Divišová, Cahynová, Pěničková, Bartovičová, Holečková - Kožárová
SK Slavia Praha – 1. FC Slovácko 4:1 (2:1) 1. liga žen, 2. kolo Branky: 25. a 27. Divišová, 64. Bartovičová, 75. Pěničková - 45. Skupinová Slavia: Palková - Králová, Budošová, Odehnalová, Tomášková (81. Juráková) - Divišová, Bartovičová, Pěničková, Cahynová, Holečková (74. Pincová) - Kožárová (67. Brázdová)
17
jubilea
STALO SE PŘED... Před 110 lety vznikla slavná fotka prezidenta Beneše v dresu Slavie... Především ten výřez z fotografie s prezidentem Edvardem Benešem v dresu Slavie je notoricky známý. Ne však původ té fotografie. A přeci je zcela jasný a přesvědčivý! Vznikl v září 1902. Časopis „Sport a hry“ pořádal na Letné „Footbal-lový turnaj o pohár Sportu a her ve prospěch Národní Jednoty Pošumavské“. Podle týchž novin šlo o vůbec první, bezvadně uspořádanou a dokončenou soutěž u nás. Hrálo se vyřazovacím způsobem za účasti sedmnácti mužstev. Slavia „postavila“ garnitury (všechny hrály v červenobílém) A, B a C. V poslední jmenované hrál pozdější prezident levé křídlo. Byla to garnitura studentů = buditelů, co jezdili fotbal učit a propagovat po českém venkově. Citujme dál: “Společný nástup a fotografování jednotlivých mužstev bylo divadlem, do té doby v Praze neviděným.“ A proč se fotka slávistického céčka objevila v tisku? Protože tato garnitura se propracovala výhrami nad LSK Česká vlajka 3:0, SKS Smíchov 1:0 a SK Union Vinohrady 2:0 bez jediné obdržené branky až do finále, kde stanula proti klubovému áčku! Tady stanuli červenobílí proti červenobílým. Dnes už nemožná varianta. Pískal M.J. Horáček a „mladíci“ kladli první garnituře „nečekaně tuhý odpor a výsledek byl skoro až do konečného hvizdu na vážkách“. Výsledek 4:2 pro první garnituru je zapsán v análech, stejně jako to, že góly „mladíků“ dávala levá strana útoku Blažek a Beneš… Snad stojí za pozornost tehdejší sestava těch mladíků: v brance Josef Seifert (nejstarší bratr pozdějšího slávistického internacionála Emila Seiferta, chytal pak dlouho za žižkovský Slavoj), obrana: Žampach a Zuklín (kapitán mužstva, prezidentův spolužák na gymnáziu), záloha Josef a Václav Vosátkové (ve Slavii bylo registrováno těchto bratrů sedm a nejstarší z nich Karel, hájil pravidelně pod pseudonymem Ženíšek branku áčka, i v tomto zápase, to hrál v záloze áčka i další z Vosátků Jula), Amerling (další prezidentův spolužák a celoživotní přítel), útok: Válek (jako legionář se na konci války ocitl v Kanadě a patřil do vojenské jedenáctky, která vyhrála
18
„Pohár královského kanadského pluku“), Ladislav Vosátka (další ze sedmi bratrů, později rozhodčí), Míla Hajný (slavný legionářský inženýr, který se proslavil především při akcích legií na Sibiři a byl kapitánem jedenáctky legionářů, která propagovala fotbal především ve Vladivostoku), Blažek (gymnazijní spolužák a přítel, nejlepší střelec této garnitury, po vzniku ČSR působil jako inženýr na Zakarpatské Ukrajině) a prezident Edvard Beneš (už nikdy na žádné další fotografii ho nenajdete s tak širokým úsměvem). Komentář o jeho hře: „Pakliže Válek na pravé straně útoku provede jeden rychlý průnik s centrem před goal, za stejnou dobu Beneš provede takové průniky tři. Proto je také Blažek nejlepším střelcem tohoto uskupení.“ A jen pro pořádek. Kdo byli autoři těch čtyř finálových gólů áčka? Také známá jména: Hrabě, Stöckel, Pressler a Jindra Baumruk, nejlepší střelec Slavie do příchodu legendárního kanonýra Jana Koška...
Před 75 lety vstřelil Josef Bican první branku v dresu Slavie... Stalo se tak 1. září 1937 v jeho druhém startu za Slavii. Šlo o pohárové utkání Středočeské župy na hřišti Bohemians s výsledkem 7:1. V tomto zápase vstřelil Josef Bican celkem 4 branky, stejný počet vstřelil za 4 dny v lize s Náchodem (4:0).
Před 65 lety se narodil Josef Jebavý... Bývalý záložník Slavie se narodil 20. září 1947. Červenobílý dres oblékal v letech 1973 až 1977. Za Slavii odehrál celkem 204 utkání, ve kterých vstřelil 46 branek. Přejeme všechno nejlepší!
20
juniorka
ROBERT HRUBÝ NASTUPUJE ZA JUNIORKU I DOROST V létě přešel z dorostu do slávistické juniorky. Ale také kvůli širokému kádru týmu Michala Petrouše nenastupuje pravidelně. Robert Hrubý tak může často posílit tým, kam věkově stále patří – A dorost Daniela Šmejkala. „Jsem moc rád, za zápasy v U19 jsem vděčný,“ říká v rozhovoru člen širšího kádru reprezentačního výběru do 19 let Robert Hrubý, který si nedávno vyzkoušel i zahraničí prostředí – absolvoval stáž v italském Udine. V letošní sezoně nastupujete jak za juniorku, tak za A dorost. Jak to vnímáte? „Jsem moc rád, že i po posunu do juniorky chodím hrát za U19. Do základní sestavy juniorky jsem se ještě neprobojoval, tak můžu být díky A dorostu pořád v zápasové permanenci. Kádr juniorky je široký, je tam obrovská konkurence, a to zvlášť ve středu zálohy. Takže za zápasy s U19 jsem moc vděčný.“ Nedávno jste absolvoval stáž v italském Udine. Co všechno tam na vás čekalo? „Když jsem odlétal, sám jsem nevěděl, co mě čeká. Nakonec jsem se zapojil do tréninkového procesu s juniorkou Udine, kde jsem absolvoval 6 tréninků. Z mého pohledu se mi to, myslím, povedlo. Doufám, že zájem Udine do budoucna o mě jen naroste.“
Co bylo hlavním cílem vašeho pobytu v Itálii? „Cílem bylo zaujmout trenéry Udine a dokázat sám sobě, že mám i na zahraničí fotbal.“ Jednání o přestupu tedy neproběhla? „Ne. Možné je vše, ale nic takového neplánuji. Ve Slavii jsem moc spokojený. Pokud přijde Udine s nabídkou, potom se uvidí.“ Každý hráč, který měl někdy zkušenost se zahraničím, si to nemůže vynachválit. Napadá vás něco konkrétního, co by bylo natolik odlišné například od Slavie? „Po fotbalové stránce je to opravdu rozdíl. Je to mnohem rychlejší a tvrdší než u nás a každý od gólmana po útočníka umí perfektně ovládat balón. Něco konkrétního? Tak například v Udine jsme se scházeli na stadionu už v 11 hodin. A to trénink začínal až ve tři odpoledne. Šli jsme společně s klukama na oběd. Poté si každý zvolil svůj program – relaxační místnost, kde byly masáže, nebo herna a podobně. To mi přišlo opravdu skvělé.“
A DOROST VÁLÍ. SEDM ZÁPASŮ, PĚT VÝHER! Úvod 1. ligy staršího dorostu skvěle vyšel slávistické devatenáctce. Svěřenci trenéra Šmejkala v úvodních sedmi zápasech pětkrát bodovali naplno, jednou remizovali a prohráli. Slavia U19 tak vede tabulku nejvyšší dorostenecké ligy. Je skvělé, že A dorost nastřílel v sedmi utkáních 23 branek a může se tak pyšnit nejlepším útokem v lize. Také vizitka šesti obdržených branek je potěšující.
Slavia U19 – zápasy v sezoně: Bohemians 1905 - Slavia Praha Č.Budějovice - Slavia Praha Slavia Praha - Slovan Liberec Sparta Praha - Slavia Praha Slavia Praha - SFC Opava Zbrojovka Brno - Slavia Praha Slavia Praha - 1. FC Slovácko
0:3 3:1 7:1 1:1 5:1 0:4 2:0
21
naši partneři
22
GAMBRINUS ORIGINÁL 10° NOVÁ PLNĚJŠÍ CHUŤ
Díky kamarádům
SLAVIA.CZ
