Jak to bylo a další zajímavosti

Společenský časopis • 12. července 2014

Jak to bylo a další zajímavosti

Obsah

2–3 1

Editorial

13

Program Časový rozvrh

2–3

Víme jak to začalo! Známe podrobnosti! A jak to vlastně bylo?

14

Rozhovor se svědky Pavlína Kaiserová, Tomáš Sixta

4–5

Nevěsta a ženich Curriculum vitae

15

Rodiče nevěsty Seznámení

6

Klan Sixtů se rozrůstá Minnie a mimi

16

Rodiče ženicha Seznámení

7

Vysoká Pec Nejhezčí ves v podkrušnohoří

IV

Vtipy Zlatá maminka, Příběh dvaceti prstů

8 – 10

Stavba Fotostory

11

Kostel Národní kulturní památka

12

Aktuality Pravidla svatebního chování, Dopravní kolaps

4–5 Společenský časopis

8 – 10

Vydání: Číslo 1/2014, toto číslo vychází 12. července 2014, tento časopis je neprodejný, distribuci zajišťuje vydavatel. Vydavatel: Mája & Danek spol. s r. o., Luční 257, Vysoká Pec 43159, Redakční rada: Daniel Sixta, František Němec, Ludmila Němcová, Eva Sixtová, Vladimír Sixta, Šéfredaktorka: Martina Němcová Sixtová, Fotografie: rodinný archiv, Výroba: Vladimír Sixta, www.sixta.cz

editorial

Poděkování Děkujeme rodičům za lásku, kterou jste nám dali, za trpělivost, kterou jste s námi měli. Děkujeme, že jsme vždy měli vše, co jsme potřebovali a často mnohem více. Děkujeme za probdělé noci, pomoc a neviditelná ochranná křídla, která nad námi stále držíte. Děkujeme za domov, kam se budeme vždy rádi vracet! Děkujeme babičkám za napečení dobrot na hostinu. Děkujeme našim svědkům, že nám to dnes tak pěkně odsvědčili. Děkujeme za projevená blahopřání a svatební dary. Děkujeme všem, kteří nám pomohli s přípravami na náš svatební den. Děkujeme vám všem, že jste si dnes udělali čas a rozhodli se tento den strávit s námi. Moc si toho vážíme a doufáme, že si ho s námi až do pozdních hodin co nejlépe užijete.

Mája & Danek

Svatba • 2014 – 1

12. července 2014

Víme, jak to začalo! Známe podrobnosti! Ač je to k neuvěření, tak jejich příběh se začal psát již před 12-ti lety, jednoho krásného dubnového dne. Oba dva měli zrovna před maturitou. V hlavně měli jen učení a biflování, tak aby zdárně zvládli první krok do zcela nového (dospěláckého) života. Samozřejmě, ale i ten největší mudrc si musí občas odpočinout a tak volné chvilky trávili jako kamarádi návštěvou kina, tancem na diskotékách za doprovodu Michala Davida a vzájemně si předávali poznatky, jaké je učení dřina a kolik otázek již umí. Nebyl by to ale Daniel, kdyby schůzky nezačal dělat zajímavější a na každou začal nosit Máje malé drobnosti, pozornosti v podobě sladkostí. Věděl přesně, co na Máju platí. A když vytáhl jahodové růžové mentosové bombony, byla jeho. To bylo balíčků mentosů... Nadešel ale den D a nastaly maturity. Jako první šel na řadu Daniel, Mája netrpělivě čekala, jak vše dopadne a záviděla mu, že to bude mít již za sebou. Když se konečně rozezněl telefon, na druhém konci byl smutný Daniel s tím, že se mu maturita nepovedla a že bude muset zkoušky opakovat v září. Druhý den ale nastal rozhodují boj i pro Máju. Bylo to nervů a stresového potu, fuj. Aby v tom ale svou lásku nenechala, maturitu také neudělala. Tím se vztah ještě více prohloubil a vznikl nerozdělitelný pár, silný jako skála, který nic jen tak nerozdělí. Léta pomalu ubíhala, osobitý pár nastoupil do nové školy, Daniel začal navštěvovat ČVUT v Děčíně a Mája VOŠ v Chomutově. V té době spolu začali již bydlet a to díky Májiným rodičům, kteří jim to umožnili. V té době si totiž oba vydělávali jen brigádami. Vysokoškolský život, to bylo něco...to byla flákárna. Splňovat přednášky jen na 60-70%, super, žádný problém. Pár se vždy držel spodní hranice, tak aby většinu volného času mohli trávit spolu. Na konci roku, vzhledem k nízké účasti na přednáškách, museli vždy vyhotovit nějaké referáty, pak už jen složit úspěšně zkoušky a další semestr byl za nimi. Musel to ale Daník čekat pěkně dlouho, než mohl Májinku požádat o ruku. Máji oblíbené číslo je 8 a tak kdo by riskoval jiný počet, než výročí osmi let na požádání o ruku. Nebyla to žádná velká romantika, Daník poklekl s tím jeho neodolatelným úsměvem a požádal Máju o ruku, vědom si toho, že ať by řekl cokoliv, Mája mu odpoví ANO. Mája se v tu chvíli cítila jako popelka, dostala totiž tři oříšky a až v tom třetím byl prstýnek, juhuu. Po zamilovaném proslovu a Máji vytouženém ano, se Daník vytasil s větou: „A teď musím jít balit“. Mája toužebně očekávala, že by se jelo někam na výlet?. Bohužel. Bylo pondělí a začínal Daníkovo nejmilovanější sport fotbal, sbalil věci a byl pryč. Mája už Daníka znala dlouho a ani jí to moc nepřekvapilo, v duchu se tomu musela ale pousmát. JE TO PROSTĚ JEJÍ MILÁČEK.

2 – Svatba • 2014

martina + daniel = manželé

A jak to vlastně bylo? Muž objevil ZBRANĚ a vynalezl LOV. Žena objevila LOV a vynalezla KOŽICHY. Muž objevil BARVY a vynalezl MALOVÁNÍ. Žena objevila MALOVÁNÍ a vynalezla MAKE-UP. Muž objevil SLOVO a vynalezl KONVERZACI. Žena objevila KONVERZACI a vynalezla DRBY.

Muž objevil PŘÁTELSTVÍ a vynalezl LÁSKU. Žena objevila LÁSKU a vynalezla MANŽELSTVÍ. Muž objevil ŽENU a vynalezl SEX. Žena objevila SEX a vynalezla MIGRENU. Muž objevil OBCHODOVÁNÍ a vynalezl PENÍZE. Žena objevila PENÍZE a tehdy se to všechno POSRALO!

Muž objevil HRY a vynalezl KARTY. Žena objevila KARTY a vynalezla ČARODĚJNICTVÍ. Muž objevil ZEMĚDĚLSTVÍ a vynalezl JÍDLO. Žena objevila JÍDLO a vynalezla DIETU.

Svatba • 2014 – 3

12. července 2014

Nevěsta Narodila se v chomutovské porodnici, 24. prosince 1982 v pátek ve 21.30 hodin, jako takový malý vánoční dáreček rodičům. Dali jí jméno Martinka a za svou váhu 3,90 kg a 52 cm se rozhodně stydět nemusela. Narodila se Františkovi a Ludmile jako prostřední dítko a spolu se svou mladší sestrou Hankou a starší sestrou Monikou zažila pěkné dětství. Již od malička byla fotogenické děťátko a pro její neodolatelná ouška jí rodiče dali přezdívku Judinka. Všichni ale nevěstu známe spíše pod přezdívkou Mája, kterou získala od své tenkrát ještě malé neteřinky Terezky, která si krkolomné těžké Martina zkrátila na Mája. To se ale tak rychle uchytilo, že jí dnes již nikdo jinak neřekne. Po ukončení Obchodní Akademie a VOŠ Informatika ve státní správě by nikdy netušila, že někdy přičuchne k účetnictví. Osud tomu ale asi chtěl a hned po škole nastoupila v cestovní kanceláři jako hlavní účetní. Na začátek krásná zkušenost a později si může hledat něco, co jí bude více bavit, pomyslela si. Z neoblíbeného účetnictví se ale po čase stala záliba a z cestovního ruchu dokonce závislost.

4 – Svatba • 2014


Ženich Ve čtvrtek třetího březnového dne léta páně 1983 se pod Krušnými horami v královském městě Chomutov v 18 hodin středoevropského času narodil, ve znamení ryb, malý synek, který dostal jméno Daniel. Drobečka s mírami 49 cm a 2,75 kg přivítali jeho rodiče Eva a Vladimír a jeho starší bratr Michal. Již od malička tíhne ke sportu. Jako malý se zkoušel prosadit v hokeji, ale jeho talent nikdo nedocenil. Později zkoušel fotbal, karate, házenou, basketbal, aby opět skončil u hokeje, ve kterém dnes válí po boku kamarádů v dresu tučňáků. Celkem pravidelně hraje i sálový či stolní fotbal, ve kterém se také neztratí. Schválně ho zkuste porazit. Po úspěšném dokončení SPŠ Chomutov byl přijat na FJFI, ČVUT v Děčíně na obor softwarové inženýrství v ekonomii se zaměřením na matematické inženýrství v ekonomii, což byl obor, kde mohl uplatnit matematiku a programování, které ho bavily. Ve volných chvílích si přivydělával programováním webových aplikací. Po absolvování ČVUT nastoupil ve švédské firmě Sandvik, kde působí doteď jako IT specialista.

Svatba • 2014 – 5

12. července 2014

Klan Sixtů se rozrůstá Pro novomanžele je rok 2014 přelomový. Dozvěděli jsme se, že nedávno přibyl do rodiny nový člen jménem Minnie, ano je to holčička a novomanželé nám to dlouho zatajovali! Narodila se 8. 3. 2014 v Praze a již od prvního dne umí chodit. Mají to ale talentovaného potomka :). Je to miláček, modrá očíčka má po nevěstě a temperament po ženichovi. Ranní budíček začíná ve 4 hodiny ráno a ihned se hlásí o pozornost. Chce si hrát. Od té doby, co jí novomanželé mají, jsou na nich vidět stopy únavy a zjevné stopy od hraní ostrých her s Minnie.

A aby toho nebylo málo, vytáhli na nás novomanželé další trumf. Jaký? Podařilo se nám to dokonce tajně zdokumentovat. Nového člena očekáváme již tento rok v listopadu. Na 90% to bude kluk a na 50% holčička. Novomanželé se již moc těší.

6 – Svatba • 2014


Vysoká Pec Něco málo o místě konání dnešního svatebního dne Oblast, ve které leží Vysoká Pec, nebyla svými podmínkami příznivá pro zemědělství, trvalo tedy velice dlouho, než došlo k jejímu osídlení. První zápis v pozemkových knihách, vztahující se k Vysoké Peci, tak pochází až z roku 1812. Dodnes není známo, kdy přesně a jak ves vznikla. Existuje však několik teorií. Z nich nejpravděpodobnější tvrdí, že koncem 18. století stála v místech dnešní Vysoké Pece vysoká pec a jakási ubytovna pro dělníky. Obě stály na pozemcích Šimperku (pozdějšího Podhůří). Časem se zde postavilo několik dalších domků a pro vzniklou osadu se vžil název „u vysoké pece“. Ta se později rozrostla i na

druhý břeh potoka – na pozemky, patřící k Novému Sedlu. Po čase se obě tyto části spojily a utvořily samostatnou ves Vysoká Pec (i když zde již žádná pec nestála). Život v obci se začal normalizovat. V březnu roku 1946 byl založen sbor dobrovolných hasičů, v květnu zde proběhly volby (ve kterých zvítězila KSČ), v říjnu byla otevřena obecní knihovna a v listopadu byl založen Sokol. Roku 1947 proběhla úprava fotbalového a tenisového hřiště, otevřela se mateřská školka a rozšířil se interiér hostince. V roce 1949 schválil národní výbor příděl rodinných domků do vlastnictví, o rok později začala výstavba malého koupaliště. V této době se zde

pořádaly letní slavnosti, dětské dny, taneční zábavy, hrálo se tu divadlo, oblíbený byl také fotbal a tenis. V roce 1960 byly k Vysoké Peci v rámci územní reorganizace přičleněny vesnice Drmaly a Podhůří. V letech 1973 – 76 bylo ve Vysoké Peci postaveno 44 nových rodinných domků. Také díky svým čistým ulicím, upraveným rodinným domkům a zahrádkám, obec v roce 1996 po právu zvítězila v regionálním kole soutěže „Program obnovy vesnic“. Není pochyb, že Vysoká Pec je, i přes svou polohu v blízkosti povrchového dolu, nejhezčí vesnicí jirkovské oblasti.

Zásadním byl pro Vysokou Pec rok 2007 V té době začaly vesnici dobývat nové náplavky Daniel a Martina, zabraly si ten nejhezčí pozemek s výhledem do krajiny a vybudovaly základovou desku pro svoji haciendu.

Svatba • 2014 – 7

12. července 2014

Stavba Práce jim šly velice od ruky, zaměstnávali pouze profesionální dělníky, kteří svou práci odváděli levně a hlavně kvalitně.

Stavba byla po celou dobu střežena drsným hlídačem, takže si nikdo nedovolil ze stavby cokoli odnést.

8 – Svatba • 2014


A už se to rýsuje:

Jedlo se, pilo se... hodovalo...

Poslední dolaďování projektu na luxusní, moderní toaletě.

Svatba • 2014 – 9

12. července 2014

Dělání, dělání, všechny smutky zahání...

Blížíme se ke zdárnému konci...

10 – Svatba • 2014


Kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě je pozdně gotický chrám, který byl vystavěn v letech 1517 – 1550 po požáru města v roce 1515. Proslulost získal především v roce 1975, kdy byl přesunut po kolejích o 841 metrů, aby byl zachráněn z města, které bylo srovnáno se zemí kvůli těžbě uhlí. V Guinessově knize rekordů je zapsán jako přeprava nejtěžšího předmětu po kolejích. Kostel se stal 8. února 2010 národní kulturní památkou.

Svatba • 2014 – 11

12. července 2014

Pravidla svatebního chování 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Svatba i svatební hostina se konají za každého počasí. Oslava začne, když je zahájena a skončí, až je ukončena. Nikdo nesmí odejít dřív! Vypadá to, že se každý umyl a učesal. Výborně! Pod stoly je možno zalézt až po 22 hodině! Během svatebního veselí musí být všichni hosté veselí. Jezte, pijte, zkrátka hodujte, ať nemusíme zbytky dojídat ještě půl roku po svatbě! Všichni se neskutečně baví, jsou okouzleni nevěstou a ženichem a dávají to neustále najevo. Ohnivými pohledy se smí kvůli nebezpečí požáru házet jen velmi opatrně. Při společných hrách se musí účastnit všichni! Omluvou je jen zlomená končetina nebo plačící potomek. Při zpěvu zpívají všichni! Kdo chraptí, zpívá o přestávkách, kdo zpívá falešně, zpívá na WC. Smát se smí bez vyzvání. Kdo netančí s námi, tančí proti nám. Takže hurá na plac! Je přísně zakázáno používat tyto noviny k jiným než určeným účelům. Jinak by byl vydavatel donucen příště tisknout na smirkovém papíře!

Hosté, kteří se nebudou těmito pravidly řídit, budou utopeni v Becherovce!

Dopravní kolaps na koridoru mezi Vysokou Pecí a Mostem Dle výpovědi svědků byl dnes v odpoledních hodinách, kolem 14.30 hodin, neprůjezdný koridor z Vysoké Pece až do Mostu. Vydali jsme se proto na místo, kde jsme zjistili, že se zde opravdu tvoří kolona. Nicméně nejednalo se o kolonu

12 – Svatba • 2014

klasickou, nýbrž svatební! Naši redakci se po několika minutách povedlo dostat až k vyhlášenému mosteckému kostelu Nanebevzetí Panny Marie, kde jsme konečně nalezli viníky této kolony! Jednalo se o známou dvojku z Vysoké Pece – Daniela Sixtu a Martinu Němcovou, kterou většina z Vás jistě bude znát. Své „ANO“ se rozhodli říci v kostele Nanebevzetí Panny Marie. Vzhledem k tomu, že jsme již byli u kostela a zpět jsme se přes dav dobře naladěných svatebčanů nemohli dostat, svatby jsme se tedy také museli zúčastnit. A rozhodně jsme nelitovali! S potěšením musíme konstatovat, že si snoubenci vzájemně slíbili věrnost i lásku a také navzájem znají svůj zdravotní stav, tudíž jim nic nebrání vstoupit do společného manželského života se změněným stavem v občanských průkazech ze svobodný/svobodná na ženatý/vdaná. Následně ve Vysoké Peci započaly bujaré oslavy, jejichž trvání očekáváme až do časných ranních hodin. Novomanželé se nám totiž svěřili, že žádný ze svatebčanů neodejde dříve, než bude vše vypito a snězeno.


Program

8.00 Budíček

8.30 Snídaně

9.00 Poslední přípravy

12.00 Vlásky a kosmetika

15.30 Focení po obřadu

15.00 Svatba v kostele

14.00 Odjezd na obřad

13.00 Oblékání

16.00 Odjezd na hostinu

17.00 Přípitek a proslovy

17.30 Krájení svatebního dortu

17.45 Grilováníčko a papáníčko

5.00 Spinkáníčko

20.00 Kaleníčko, papáníčko, zpíváníčko

19.00 Tanec a zábava

18.00 – 19.00 Soukromé focení novomanželů

Svatba • 2014 – 13

12. července 2014

Rozhovor se svědky

Pavlínka, svědkyně nevěsty

Tomáš, svědek ženicha

Jak si představuješ svoji svatbu? Raději si ji nepředstavuji :) Ale nejspíš s Jiříkem

Kdy ses dozvěděl o tom, že se chce Danek oženit? Překvapilo tě to? Tak to vím naprosto přesně, pátek 11. 04. 2014, v tu chvíli odbíjely sousedovo pendlovky 15.30 hodin, venku bylo 7°C, rosný bod pod 0°C, relativní vlhkost 25 %, atm. tlak 1011 hPa, vítr severozápadní se silou 4 km/hod. Zda mě to překvapilo? Můj tlak v nevědomosti 90/145 a po zprávě o svatbě 92/147 málem to se mnou seklo!

Kdy ses dozvěděla o tom, že se chce Martina vdát? Překvapilo tě to? Tak to vím naprosto přesně, 15. dubna zhruba v 18 hodin středoevropského času. Vůbec mě to nepřekvapilo, byla jsem nadšená až do chvíle, kdy mi byl sdělen termín obřadu. V tu dobu se totiž kryl se svatbou druhé kamarádky, které jsem také měla jít za svědka. Naštěstí vše dobře dopadlo a budu si moct užít obě svatby. Těšíš se na svatbu? Na co jsi zvědavá? Moc, jako každá holka se těším na to, jak to Martince bude slušet ve svatebním, na slzy v ženichových očích. Dala bys nevěstě nějaké rady do manželství? Jaké? Krm tu bestii :)) Jak bys charakterizovala naše novomanžele. Prostě super dvojka, myslím, že jim můžem všichni závidět.

Těšíš se na svatbu? Na co jsi zvědavý? Už se nemůžu dočkat. Od pátku 11. 04. 2014 každý večer než jdu spát, obléknu si kvádro od Armániho, boty od Versace a jdu se projít po všech místnostech v baráku a na konec se zastavím na verandě, kde visí benátské zrcadlo. Tam chvilku, asi hodinu pózuji zepředu, z boku levý pravý, ze zadu a řeknu si – vynikající! Pak vše pečlivě uložím a jdu s krásným pocitem natěšenosti spát. Dal bys ženichovi nějaké rady do manželství? Jaké? Jestli, váš novotou dýchající baráček přečká zátěžovou zkoušku, jako je svatba, kde svatebčané nebudou nuceni, být napájeny nápojem značky Birel, ale metlou lidstva – devastujícím, degenerujícím, mozek poškozujícím, dobytkem řvoucím, podělávajícím, hádajícím, siláckým, deprese způsobujícím ,,alkoholem“ jen ne z Moravy! Zda baráček vyvázne bez úhony? Před dobou zvonění klíčů se říkávalo. Nebyl si v Rusku, neraď! Já jsem tam byl, takže bych si mohl zařídit úřad vrchního rady. Třeba: Toto jen troška rad k šťastnému manželství. Jak bys charakterizoval naše novomanžele. Charakterizoval? No, jako plodní, zralí jít do vztahu, sice to trvalo. Velmi pracovití. Střechu nad hlavou, přibližovadlo, zaděláno, lásku, vzájemnou oporu, úvěr, něco peněz, zaměstnání to vše mají, a proto nežebrají.

14 – Svatba • 2014


Svatba • 2014 – 15

12. července 2014

Rodiče nevěsty Seznámení Je to už dávno, dlouho, ale na chvíle prvního seznamování, „oťukávání“ se nedá zapomenout… Jezdil jsem již celý rok do Ústí nad Labem na „učňák“, musel jsem pěšky z Jirkova do Otvic, odkaď mi odjížděl vlak. Opakovalo se to týden co týden, v neděli odpoledne pěšky do Otvic, odjezd do Ústí, no a v pátek k večeru zpět a zase pěšky do Jirkova… Na perónu v Otvicích jsem čekával sám, no až ve vlaku jsem seděl se spolužákama a užívali si cestu do Ústí. S novým školním rokem – při cestách do a z Otvic jsem si všiml, že začala se mnou – tedy za mnou cupitat nějaká holka…, nastupovala taky v Otvicích a vystupovala taky v Ústí – nastoupila na zdrávku. Byla moc hezká, a abych se přiznal, moc sebevědomí ve mně nebylo, abych jí oslovil… Byl jsem kluk z vesnice a našim holkám se moc nepodobala. Tahle byla přímo krásná, dlouhý vlasy, štíhlounká, krátká sukýnka, taková pěstěná – až jsem si myslil, že si je vědomá svého zevnějšku a že bude určitě nafoukaná a s klukem z vesnice by ani slovo neprohodila – ač jsem si to ve skrytu duše to přál… Proto jsem při cestách z a do Otvic natahoval svůj vesnický krok a udržoval si patřičný náskok… Na peronu jsem si též stoupl opodál, ale tak abych na ní viděl a mohl pozorovat její ladné křivky… Asi při třetí cestě, když jsem nasadil tempo, abych byl zase nějakých těch 20 metrů před ní, jsem zaregistroval, že se ke mně přibližuje a proto jsem svůj krok protáhl…, nevím, jak to bylo možné, ale ona se mnou držela krok… Nedokázal jsem si to

vysvětlit a tak po pěti minutách svižné chůze jsem to vzdal. Zvolnil jsem a čekal, že mě tedy předejde… zřejmě pospíchá… Slyšel jsem její kroky za sebou – stále blíž a blíž a když byla na mojí úrovni, tak mě oslovila. Nepamatuji si přesně její slova, ale vím přesně, že se mi podlomily nohy, srdce se rozbušilo a mě dalo moc síly, abych zakryl svoje zděšení a štěstí zároveň… Ani nevím, jak jsme došli do Jirkova, ale věděl jsem přesně, že to je můj nejšťastnější den…, byla báječná, nádherná – ta holka o které jsem do té doby jen snil… Prostě jsem se zamiloval a tajně doufal, že moje city budou opětovány… Na další společné cesty jsem se nesmírně těšil, zjistili jsme, že si rozumíme, vodili jsme se za ruce, povídali si, smáli se, skákali „paňáka“ na peronu, než nám jel vlak, něžně se dotýkali – byli jsme super kamarádi. Vše se vyvinulo v obrovský vzájemný cit, lásku a ani dva roky vojenského odloučení nás neoddělilo od sebe a tak po pěti letech se naše cesty spojily navždy – no a trvají dodnes již celých 36 let… Je stále báječná, nádherná… Jako tenkrát…

16 – d@nda30 • 2013


Rodiče ženicha Seznámení Jak jsme se seznámili? Naše seznámení není originální ani neobvyklé. Musím předeslat, že jsme se vlastně znali od dětství, protože Vláďa chodil devět let základní školy do stejné třídy jako můj brácha. I naše bydliště byla nedaleko od sebe. Ale žádní kamarádi jsme nebyli. K osudovému setkání došla v létě roku 1980. Byly letní prázdniny a s kamarádkou Zuzkou jsme se rozhodly, že půjdeme na letňák (slangový výraz pro letní kino). Protože do začátku představení zbývalo ještě hodně času, zamířily jsme do sporťáku (restaurace ve staré sportovní hale), poohlédnout se po známých. Při rozhlížení uvnitř restaurace na nás začal mávat vlasatý kluk a ukazoval, ať si přisedneme k jejich stolu. Koukly jsme s kamarádkou na sebe a vydaly se směrem ke klukovi. V tom jsem poznala Vláďu, kterého jsem od základní školy neviděla. Na letňák jsme pak vyrazili ve čtyřech. Co hráli za film si nepamatuji, zřejmě jsme měli lepší zábavu :). Po skončení kina mne Vláďa doprovodil domů a tím to všechno začalo. On měl po maturitě, před vojnou a já před sebou maturitní ročník. A jak to dopadlo, to už víte. Další rok v říjnu byla svatba, protože se za nedlouho měl narodit Michal. Až později jsem se dozvěděla, že se Vláďa zrovna rozešel s holkou, a také, že si mě vyhlédl jako svojí budoucí ženu už na základní škole a dodnes nechápe, že se to stalo skutkem.

Svatba • 2014 – 17

Zlatá maminka 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Moje matka mě naučila OCENIT ODVEDENOU PRÁCI „Jestli se hodláš zabít, udělej to laskavě venku, právě jsem uklidila!“ Moje matka mě naučila NÁBOŽENSTVÍ „Modli se, aby to z toho koberce šlo dolů!“ Moje matka mě naučila LOGICE „Proč? Protože jsem to řekla!“ Moje matka mě naučila PŘEDVÍDAVOSTI „Ujisti se, že máš čisté prádlo, kdyby se stale nějaká nehoda.“ Moje matka mě naučila IRONII „Ještě chvíli breč a já ti k tomu dám pádný důvod!“ Moje matka mě naučila, že NIC NENÍ NEMOŽNÉ „Zavři pusu a sněz tu polívku!“ Moje matka mě naučila OHEBNOSTI „Podívej se na tu špínu, co máš na zádech!“ Moje matka mě naučila VYTRVALOSTI „Nevstaneš od stolu, dokud nesníš všechen ten špenát!“ Moje matka mě naučila, že ŽIVOT JE POMÍJIVÝ „Přivedla jsem tě na tenhle svět a můžu tě z něj zase rychle sprovodit!“ Moje matka mě naučila ZÁVISTI „Na světě jsou miliony dětí, které nemají tak úžasné rodiče jako ty.“

Dvacetiminutový příběh dvaceti prstů

20. 00

20. 02

20. 05

20. 07

20. 10

20. 20

Jak to bylo a další zajímavosti

Recommend Documents