Jak nejrychleji napsat svůj první dokument v L A TEXu

Jak nejrychleji napsat sv˚ uj prvn´ı dokument v LATEXu Petr Sadovsk´ y a kolektiv

Obsah 1 Prvn´ı dokument 1.1 Pˇreddefinované styly dokumentu 1.2 Nadpisy . . . . . . . . . . . . . . 1.3 Komentáˇre . . . . . . . . . . . . 1.4 Pomlˇcky . . . . . . . . . . . . . .

. . . .

2 3 3 4 4

2 P´ısma 2.1 Velikost p´ısma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ˇ p´ısma . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2.2 Rez

4 4 5

3 Prostˇ red´ı 3.1 Seznamy . . . . . . . . 3.2 V´ yˇcty . . . . . . . . . 3.3 Prostˇred´ı verbatim . . 3.4 Prostˇred´ı flushleft . 3.5 Prostˇred´ı flushright 3.6 Prostˇred´ı center . . .

. . . . . .

5 6 6 7 7 7 7

. . . . . . . .

7 8 8 9 9 9 9 9 9

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . . . .

. . . .

. . . . . .

4 Sazba matematick´ ych vzorc˚ u 4.1 Sazba vzorc˚ u v textu . . . . . . . . 4.2 Sazba vzorc˚ u na stˇred dokumentu 4.3 Zápis matematick´ ych vzorc˚ u. . . . 4.3.1 Mocniny a indexy . . . . . 4.3.2 Zlomky . . . . . . . . . . . 4.3.3 Odmocniny . . . . . . . . . 4.3.4 Vektory . . . . . . . . . . . 4.3.5 Suma, integr´ al . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

. . . .

. . . . . .

. . . . . . . .

5 Tabulky 10 5.1 Prostˇred´ı tabular . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 5.2 Prostˇred´ı table . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 6 Vkl´ ad´ an´ı obr´ azk˚ u

11 1

Asi jiˇz v´ıte, ˇze TEX i LATEX formátuj´ı text na základˇe escape sekvenc´ı tedy pˇr´ıkaz˚ u, které se vpisuj´ı do textu (podobnˇe jako HTML ˇci sp´ıˇse XML). Jednotlivé bloky na které má b´ yt dan´ y pˇr´ıkaz aplikován jsou uzavˇreny ve sloˇzen´ ych závorkách. V LATEXu jsou pak definována r˚ uzná prostˇred´ı pro sazbu se speciáln´ımi poˇzadavky, jako jsou libovolná zarovnán´ı, sloupce, verˇse ap. Text, na kter´ y maj´ı b´ yt tato prostˇred´ı aplikována se uvozuje podobnˇe jako v Pascalu pˇr´ıkazy begin a end. O tom vˇsak aˇz pozdˇeji.

1

Prvn´ı dokument

Kaˇzd´ y dokument, kter´ y nap´ıˇsete v LATEXu má hlaviˇcku a v n´ı patˇriˇcné definice a tˇelo uvozené pˇr´ıkazy begin a end. Cokoli je napsáno mimo hlaviˇcku a tˇelo nebude ve v´ ysledném dokumentu vidˇet. Pˇ r´ıklad: \documentclass[czech,a4paper,12pt]{article} \usepackage{babel} \usepackage[T1]{fontenc} \usepackage[cp1250]{inputenc} \begin{document} Zde bude cel´ y text m´ eho prvn´ ıho dokumentu. \end{document}

Vysvˇ etlen´ı jednotliv´ ych pˇ r´ıkaz˚ u • \documentclass[czech,a4paper,12pt]{article} T´ımto pˇr´ıkazem pˇrekladaˇci ˇr´ıkáte, ˇze tady zaˇc´ıná váˇs dokument, je psán v ˇceském jazyce, na pap´ır formátu A4, a ˇze má pouˇz´ıt velikost p´ısma 12 bod˚ u. Parametr article spacifikuje, ˇze dokument vyjde ze tˇr´ıdy pro psan´ı ˇclánk˚ u. To znamená, ˇze je jiˇz pˇrednastaveno formátován´ı nadpis˚ u, okraje stránky ap. • \usepackage{babel} Bal´ıˇcek babel“ vám poskytne podporu pro sazbu ve vˇsech evropsk´ ych ” jazyk˚ u pouˇz´ıvaj´ıc´ıch latinku. Umoˇzn ˇuje téˇz sazbu v´ıcejazyˇcn´ ych dokument˚ u, kde se kaˇzdá ˇcást ˇr´ıd´ı pravidly daného jazyka. • \usepackage[T1]{fontenc} K tomu, abyste mohli pouˇz´ıt vzory pro dˇelen´ı slov, je potˇreba pouˇz´ıt fonty, které neskládaj´ı akcentované znaky ze dvou znak˚ u napˇr. háˇcek 2

a p´ısmeno, ale obsahuj´ı jiˇz ˇceské znaky. Standardnˇe je to splnˇeno pro fonty, které maj´ı tzv. T1 kódován´ı. • \usepackage[cp1250]{inputenc} Posledn´ı ˇrádek hlaviˇcky umoˇzn´ı LATEXu zjistit, v jakém kódován´ı je váˇs dokument. • \begin{document} Tento pˇr´ıkaz otv´ırá tˇelo dokumentu. Hned za n´ım následuje text, kter´ y jiˇz bude vysázen. • \end{document} Tento pˇr´ıkaz ukonˇc´ı dokument.

1.1

Pˇ reddefinovan´ e styly dokumentu

Je zˇrejmé, ˇze jinak vypadá dopis, ˇclánek, zpráva, ˇci kniha. Proto LATEX obsahuje nˇekolik pˇreddefinovan´ ych styl˚ u nebo-li tˇr´ıd, které se uvádˇej´ı v povinném u ´vodn´ım pˇr´ıkazu \documentclass[voliteln´ e parametry]{tˇ r´ ıda}. K dispozici jsou tyto standardn´ı tˇr´ıdy: article – tˇr´ıda pro psan´ı ˇclánk˚ u, report – tˇr´ıda pro zprávu, book – tˇr´ıda pro psan´ı knih, letter – tˇr´ıda pro dopisy, slides – tˇr´ıda pro pr˚ usvitné fólie.

1.2

Nadpisy

Nejˇcastˇeji pouˇz´ıvanou tˇr´ıdou je tˇr´ıda article. V n´ı a nejen v n´ı m˚ uˇzete vyuˇz´ıt pro nadpisy tyto pˇr´ıkazy: • \section{N´ azev kapitoly}, • \subsection{N´ azev podkapitoly}, • \subsubsection{N´ azev podpodkapitoly}, Vˇsechny nadpisy budou automaticky ˇc´ıslovány. Pokud chcete, aby kapitoly ˇc´ıslovány nebyly, pouˇzijte pˇr´ıkazy s hvˇezdiˇckou. • \section*{N´ azev kapitoly}, • \subsection*{N´ azev podkapitoly}, • \subsubsection*{N´ azev podpodkapitoly}, 3

1.3

Koment´ aˇ re

Narozd´ıl od jin´ ych editor˚ u, LATEX umoˇzn ˇuje pˇr´ımo v textu zápis komentáˇr˚ u. Pokud potˇrebujete v dokumentu nˇeco napsat, ale nechcete tento text m´ıt ve v´ ysledném dokumentu, staˇc´ı ho um´ıstit za znak %. Pˇ r´ıklad: Text obsaˇ zen´ y v dokumentu, % text koment´ aˇ re, dalˇ s´ ı text obsaˇ zen´ y v dokumentu.

1.4

Text obsaˇzen´ y v dokumentu, dalˇs´ı text obsaˇzen´ y v dokumentu.

Pomlˇ cky

LATEX zná tˇri druhy pomlˇcek, pˇriˇcemˇz v ˇceˇstinˇe si vystaˇc´ıte pouze se dvˇema typy: • Krátká pomlˇcka nebo-li rozdˇelovn´ık (napˇr.: . . . nebo-li . . . ). Tato pomlˇcka se vytvoˇr´ı jednoduˇse (-). • Stˇredn´ı pomlˇcka nebo-li spojovn´ık (napˇr.: . . . str.15–20 . . . ). Tato pomlˇcka se vysáz´ı tak, ˇze ve zdojovém textu zap´ıˇsete dvˇe pomlˇcky za sebou (--).

2

P´ısma

LATEX pouˇz´ıvá p´ısma ponˇekud jin´ ym zp˚ usobem, neˇz je tomu u program˚ u typu MS Word. V typograficky propracovan´ ych dokumentech neb´ yvaj´ı komˇ eji se u jednoho fontu vol´ı jeho ˇrezy. binovány r˚ uzné fonty. Castˇ

2.1

Velikost p´ısma

Velikost´ı p´ısem je v LATEXu celá ˇrada. Pokud chcete aplikovat pˇr´ıkaz mˇen´ıc´ı velikost textu na urˇcitou vˇetu, uzavˇrete ji do závorek uvnitˇr kter´ ych bude pˇr´ıkaz platit. Pˇ r´ıklad: Text s norm´ aln´ ı velikost´ ı p´ ısma. {\LARGE Text napsan´ y velk´ ymi p´ ısmeny.} Opˇ et text s norm´ aln´ ı velikost´ ı p´ ısma.

Text s normáln´ı velikost´ı p´ısma.

Text napsaný velkými p´ısmeny. Opˇet text s normáln´ı velikost´ı p´ısma.

Pˇr´ıkazy pro zmˇenu velikosti textu jsou tyto: • \tiny — PÍSMO, p´ısmo (5 bod˚ u) • \scriptsize

— PÍSMO, p´ısmo

(7 bod˚ u) 4

• \footnotesize — PÍSMO, p´ısmo (8 bod˚ u) • \small — PÍSMO, p´ısmo (9 bod˚ u) • \normalsize — P´ısmo, p´ısmo – normáln´ı velikost (10 bod˚ u) • \large — PÍSMO, p´ısmo (12 bod˚ u) • \Large

— PÍSMO, p´ısmo

• \LARGE

— PÍSMO, p´ısmo (17 bod˚u)

• \huge


• \Huge


2.2

(14 bod˚ u)

ˇ Rez p´ısma

Pro jeden font je v LATEXu definováno mnoho ˇrez˚ u p´ısma. Pouˇzit´ı ˇrez˚ u v sazbˇe je daleko vhodnˇejˇs´ı, neˇz kombinovat r˚ uzné fonty. Opˇet se text s pˇr´ıkazem uzav´ırá do sloˇzen´ ych závorek. • \rm — Normáln´ı p´ısmo, • \it — Kurz´ıva, • \bf — Polotuˇ cn´ e, • \sl — Sklonˇené, • \sf — Bezpatkové, ´ lky, • \sc — Kapita • \tt -- Strojopis, • \em — Zd˚ uraznˇené p´ısmo - v LATEXu standardnˇe kurz´ıva.

3

Prostˇ red´ı

V LATEXu je definováno mnoho nejr˚ uznˇejˇs´ıch prostˇred´ı. Jak je moˇzné tato prostˇred´ı pouˇz´ıt, je vidˇet v n´ asleduj´ıc´ıch podkapitolách.

5

3.1

Seznamy

Seznamy se tvoˇr´ı pomoc´ı prostˇred´ı itemize. Toto prostˇred´ı se uvozuje standardnˇe direktivami \begin{itemize} a \end{itemize}. Jako poloˇzka, která tvoˇr´ı v seznamu odráˇzky, se pouˇz´ıvá kl´ıˇcové slovo \item. Pˇ r´ıklad: \begin{itemize} \item Prvn´ ı poloˇ zka \item Druh´ a poloˇ zka \item Tˇ ret´ ı poloˇ zka \end{itemize}

• Prvn´ı poloˇzka • Druhá poloˇzka • Tˇret´ı poloˇzka

Samozˇrejmˇe je také moˇzné ˇrazen´ı seznam˚ u do sebe. • Prvn´ı poloˇzka • Druhá poloˇzka – Prvn´ı podpoloˇzka ∗ Prvn´ı podpodpoloˇzka – Druhá podpoloˇzka ∗ Prvn´ı podpodpoloˇzka ∗ Druhá podpodpoloˇzka · Prvn´ı podpodpodpoloˇzka · Druhá podpodpodpoloˇzka · Tˇret´ı podpodpodpoloˇzka ∗ Tˇret´ı podpodpoloˇzka • Tˇret´ı poloˇzka

3.2

V´ yˇ cty

V´ yˇcty se tvoˇr´ı naprosto stejnˇe snadno jako seznamy. Pro vytvoˇren´ı v´ yˇctu se pouˇz´ıvá prostˇred´ı enumerate. Je uvozeno direktivami \begin{enumerate} a \end{enumerate}. Jako poloˇzka, která tvoˇr´ı v seznamu ˇc´ısla – odráˇzky, se pouˇz´ıvá kl´ıˇcové slovo \item. 1. Prvn´ı poloˇzka 2. Druhá poloˇzka (a) Prvn´ı podpoloˇzka i. Prvn´ı podpodpoloˇzka (b) Druhá podpoloˇzka 6

i. Prvn´ı podpodpoloˇzka ii. Druhá podpodpoloˇzka A. Prvn´ı podpodpodpoloˇzka B. Druhá podpodpodpoloˇzka C. Tˇret´ı podpodpodpoloˇzka iii. Tˇret´ı podpodpoloˇzka 3. Tˇret´ı poloˇzka

3.3

Prostˇ red´ı verbatim

Prostˇ red´ ı slouˇ z´ ı pro pˇ r´ ımou sazbu textu. Standardnˇ e je volen strojopisn´ y ˇ rez p´ ısma, tedy kaˇ zd´ y znak m´ a stejnou ˇ s´ ıˇ rku. Toto prostˇ red´ ı lze s v´ yhodou pouˇ z´ ıt napˇ r´ ıklad pro v´ ypisy program˚ u.

3.4

Prostˇ red´ı flushleft

Prostˇred´ı flushleft umoˇzn ˇuje vysázet text zarovnan´ y doleva, stejnˇe jako je tomu v tomto pˇr´ıpadˇe. Pˇri bliˇzˇs´ım zkoumán´ı pravého okraje je moˇzné zjistit, ˇze ˇrádky nekonˇc´ı v zákrytu. Nevejde-li se text na jeden ˇrádek, LATEX jej zalom´ı stejnˇe jako by jste psali na stroji. Prvn´ı ˇrádek odstavce nen´ı v tomto prostˇred´ı odsazen´ y a neprovád´ı se dˇelen´ı slov.

3.5

Prostˇ red´ı flushright

Prostˇred´ı flushright umoˇzn ˇuje vysázet text zarovnan´ y doprava k pravému okraji. Pˇr´ıkladem m˚ uˇze b´ yt adresa. Jan Novák Masarykova 27 602 00 Brno – Královo Pole

3.6

Prostˇ red´ı center

Prostˇred´ı center zarovnává text na stˇredovou osu. Pokud nepouˇzijeme pˇr´ıkaz pro zalomen´ı ˇrádku \\ urˇc´ı LATEX ˇrádkové zlomy sám podle sebe. V tomto prostˇred´ı, stejnˇe jako u obou pˇredchoz´ıch, se nerozdˇeluj´ı slova.

4

Sazba matematick´ ych vzorc˚ u

Pro sazbu matematick´ ych v´ yraz˚ u a vzorc˚ u slouˇz´ı nˇekolik prostˇred´ı. Pˇred vlastn´ı sazbou je d˚ uleˇzité se s nimi seznámit.

7

4.1

Sazba vzorc˚ u v textu

Pro sazbu vzorc˚ u v textu existuje nˇekolik pˇr´ıkaz˚ u, které uvozuj´ı a ukonˇcuj´ı prostˇred´ı math. Jeho pouˇzit´ı vid´ıte v následuj´ıc´ım pˇr´ıkladu. Pˇ r´ıklad: Rovnice \begin{math} y=kx+q \end{math} pˇ redstavuje rovnici pˇ r´ ımky, kde \begin{math}k\end{math} je smˇ ernice.

Rovnice y = kx + q pˇredstavuje rovnici pˇr´ımky, kde k je smˇernice.

Pro stejn´ y v´ ysledek lze pouˇz´ıt i zkrácen´ y zápis. Pˇ r´ıklad: Rovnice $y=kx+q$ pˇ redstavuje rovnici pˇ r´ ımky, kde $k$ je smˇ ernice.

4.2

Rovnice y = kx + q pˇredstavuje rovnici pˇr´ımky, kde k je smˇernice.

Sazba vzorc˚ u na stˇ red dokumentu

Sazbu vzorc˚ u zarovnan´ ych na stˇred dokumentu lze doc´ılit pouˇzit´ım prostˇred´ı displaymath. Pˇ r´ıklad: \begin{displaymath} y=kx+q \end{displaymath} Tento zápis zp˚ usob´ı vysázen´ı vzorce zarovnaného na stˇred dokumentu. y = kx + q Naprosto stejn´ y v´ ysledek jako \begin{displaymath} má pouˇzit´ı direktivy $$. Tato znaˇcka se pouˇz´ıvá pro oznaˇcen´ı jak zaˇcátku tak i ukonˇcen´ı \end{displaymath} matematického prostˇred´ı. Jej´ı p˚ uvod je pˇr´ımo v TEXu. Pro psan´ı ˇc´ıslovan´ ych rovnic pouˇzijte prostˇred´ı equation. Pˇ r´ıklad: \begin{equation} y=kx+q \end{equation} Tento zápis zp˚ usob´ı vysázen´ı vzorce zarovnaného na stˇred dokumentu a jeho automatické oˇc´ıslován´ı. (1) y = kx + q 8

4.3

Z´ apis matematick´ ych vzorc˚ u

Z obrovsk´ ych moˇznost´ı, kter´ ymi LATEX disponuje v oblasti matematické sazby, byly vybrány jen ty nejd˚ uleˇzitˇejˇs´ı pˇr´ıpady. Se znalost´ı tˇechto pˇr´ıkaz˚ u jste schopni zapsat prakticky vˇsechny vzorce ˇci v´ ypoˇcty, se kter´ ymi se ve fyzikáln´ım praktiku setkáte. 4.3.1

Mocniny a indexy xn , y1 , Fxy

x_n, y_1, F_{xy} x^2, y^n, z^{(x+y)}

x2 , y n , z (x+y)

y=x^{2}, y’’=2

y = x2 , y 00 = 2

4.3.2

Zlomky

V textu lze pouˇz´ıt i sloˇzen´ y zlomek 1 12 . Jeho zápis vypadá takto: $1\frac{1}{2}$. x2a k+1

\frac{ x^{2a} }{ k+1 } 2

4.3.3

Odmocniny

\sqrt{x}, \sqrt{ x^{2}+\sqrt{y} } \sqrt[3]{2}, \sqrt[10]{(x^2 + y^2)}

4.3.4

√ √ 3

x,

2,

q

x2 +

q

10

~a,

−−→ AB

Suma, integr´ al

\sum_{i=1}^{n}

n X i=1

9

√

y

(x2 + y 2 )

Vektory

\vec a, \overrightarrow{AB}

4.3.5

x1/2

x k+1

x^{ \frac{2}{k+1} } x^{ 1/2 }

Z

\int_{0}^{\frac{\pi}{2}}

π 2

0

5

Tabulky

LATEX umoˇzn ˇuje rovnˇeˇz tvorbu tabulek. K jejich sazbˇe se vyuˇz´ıvá speciáln´ı prostˇred´ı tabular. Bohuˇzel, podpora tabulek v LATEXu nen´ı nijak zvláˇst’ dobˇre propracovaná. Domn´ıvám se, ˇze je vˇsak naprosto postaˇcuj´ıc´ı.

5.1

Prostˇ red´ı tabular

Toto prostˇred´ı slouˇz´ı pro sazbu tabulek. Jak se pˇri tom postupuje, je vidˇet z následuj´ıch pˇr´ıklad˚ u. Pˇ r´ıklad: \begin{tabular}{|l||c|c|c|c|} \hline $U$ [V] & 10 & 20 & 30 & 40\\ \hline $I$ [mA] & 1 & 2 & 3 & 4\\ \hline \end{tabular}

U [V] I [mA]

10 1

20 2

30 3

40 4

Prostˇred´ı se opˇet vymez´ı pˇr´ıkazy pro zaˇcátek \begin{tabular} a konec prostˇred´ı \end{tabular}. Závorka {|l||c|c|c|c|} uvád´ı poˇcet sloupc˚ u a jejich zarovnán´ı (l – doleva, c – vycentrovat). Pˇr´ıkaz \hline vykresl´ı vodorovnou ˇcáru. Sloupce tabulky se oddˇeluj´ı pomoc´ı znaku &. Kaˇzd´ y ˇrádek tabulky mus´ı b´ yt ukonˇcen pˇr´ıkazem \\. \begin{tabular}{|c||c|c|c|} \hline c. & $U$ [V] & ˇ $I$ [mA] & R [$\Omega$]\\ \hline 1 & 10 & 1 & 10 000\\ 2 & 20 & 2 & 10 000\\ 3 & 30 & 3 & 10 000\\ 4 & 40 & 4 & 10 000\\ 5 & 50 & 5 & 10 000\\ \hline \end{tabular}

5.2

ˇc. 1 2 3 4 5

U [V] 10 20 30 40 50

I [mA] 1 2 3 4 5

R 10 10 10 10 10

[Ω] 000 000 000 000 000

Prostˇ red´ı table

Tabulky jsou tzv. plovouc´ı objekty. To znamená, ˇze nejsou obvykle um´ıstˇeny tam, kde jsou um´ıstˇeny ve zdrojovém textu, ale LATEX je um´ıst´ı na jiné 10

vhodné m´ısto (napˇr. na zaˇcátek stránky). Tabulka nem˚ uˇze b´ yt rozdˇelena na v´ıce stránek. Nepovinn´ y argument A (v hranat´ ych závorkách) urˇcuje, kam L TEX tabulku um´ıst´ı. P´ısmenka v tomto nepovinném argumentu lze kombinovat podle preference um´ıstˇen´ı a jejich v´ yznam je následuj´ıc´ı: h – na m´ıstˇe, kde se nacház´ı prostˇred´ı table, t – na zaˇcátku dalˇs´ı stránky, b – na konec stránky, p – na zvláˇstn´ı stránku, kde budou jen plovouc´ı objekty tedy obrázky a tabulky. Dokumenty vytvoˇrené ve stylu report a article pouˇz´ıvaj´ı standardnˇe um´ıstˇen´ı tbp. Pˇr´ıkaz \centering zajist´ı vycentrován´ı textu v prostˇred´ı. Pˇ r´ıklad: \begin{table}[htb] \centering \begin{tabular}{|l||c|c|c|c|}\hline $U$ [V] & 10 & 20 & 30 & 40\\ \hline $I$ [mA] & 1 & 2 & 3 & 4\\ \hline \end{tabular} \caption{Popis k~tabulce} \end{table} U [V] I [mA]

10 1

20 2

30 3

40 4

Tabulka 1: Popis k tabulce

6

Vkl´ ad´ an´ı obr´ azk˚ u

LATEX umoˇzn ˇuje vkládat pouze obrázky ve formátu EPS (tedy soubory *.eps). Pokud chcete vkládat obrázky ve formátu JPEG, pouˇzijte pro pˇreklad PDFLATEX. Pro vkládán´ı obrázk˚ u je nutné pˇripojit k dokumentu bal´ıˇcek urˇcen´ y pro práci s obrázky. Ten se pˇripoj´ı pˇr´ıkazem \usepackage{graphicx} uveden´ ym za hlaviˇckou dokumentu. Pˇr´ıkazová sekvence, která zajist´ı vloˇzen´ı obrázku 11

s komentáˇrem je vidˇet v následuj´ıc´ım pˇr´ıkladu. V´ yznamy jednotliv´ ych pˇr´ıkaz˚ u jsou stejné jako u prostˇred´ı tabular. Pˇ r´ıklad: \begin{figure}[htb] \centering\includegraphics[width=0.5\hsize]{JmenoSouboru} \caption{Popis k obr´ azku} \end{figure}

Obrázek 1: Popis k obrázku

Z´ avˇ er Doufáme, ˇze vám tento text poslouˇzil jako rychl´ y manuál ke zvládnut´ı základ˚ u práce v LATEXu. Vznikal ponˇekud rychle pˇred zaˇcátkem semestru, aby v´ am byl bˇehem studia k dispozici. Proto se omlouváme za pˇr´ıpadné nedokonalosti. Pokud najdete nˇejaké chyby, nebo budete-li m´ıt pˇripom´ınky k textu, napiˇste nám. Kontakt e-mail: [email protected] Podˇ ekov´ an´ı Rád bych podˇekoval vˇsem koleg˚ um, kteˇr´ı se na pˇr´ıpravˇe tohoto a dalˇs´ıch text˚ u ˇci ˇsablon pro LATEX a fyzikáln´ı praktikum pod´ıleli.

12

Jak nejrychleji napsat svůj první dokument v L A TEXu

Recommend Documents