JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ Program regenerace MPZ Jablonné v Podještědí

JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ Program regenerace MPZ Jablonné v Podještědí AKTUALIZACE 2016 – 2021

Ing. Martina SOMMEROVÁ Zoubkova 2129/5, 150 00 Praha 5 – Smíchov IČ: 74987534 739 037 352 [email protected] © 2015

Program regenerace MPZ Jablonné v Podještědí Autor – Ing. arch. Libor Sommer, Ing. Martina Sommerová 2009

OBSAH DOKUMENTACE TEXTOVÁ ČÁST 1. ZHODNOCENÍ PR MPZ 2009 – 2015 1.1.

PŘÍNOSY PROGRAMU REGENERACE PRO MPZ JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ

1.2.

PRACOVNÍ SKUPINA PROGRAMU REGENERACE PRO MPZ JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ

1.3.

MPZ A MĚSTO JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ

1.4.

POVRCHY KOMUNIKACÍ A PROSTRANSTVÍ

1.5.

STÁVAJÍCÍ ZÁSTAVBA

1.6.

PROLUKY V MPZ

1.7.

TECHNICKÝ STAV OBJEKTŮ V MPZ

1.8.

STAVEBNĚ – HISTORICKÉ A ARCHEOLOGICKÉ PRŮZKUMY V MPZ

1.9.

PAMÁTKOVÁ OCHRANA A PÉČE

1.9.1. Vyhláška o prohlášení památkových zón ve vybraných městech a obcích Severočeského kraje 1.9.2. Seznam nemovitých kulturních památek na území MPZ zapsaných v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR 1.9.3. Seznam objektů navržených k prohlášení za kulturní památku na území MPZ 1.9.4. Seznam dalších architektonicky a urbanisticky hodnotných objektů na území MPZ („památkový potenciál“) 2. NÁVRH PR MPZ 2016 – 2021 2.1.

KONCEPČNÍ A PROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA V MPZ

2.1.1. Veřejná prostranství a komunikace 2.1.2. Stavebně – historické průzkumy v MPZ 2.1.3. Regulační plán 2.1.4. Plán ochrany 2.2.

EKONOMICKÁ HLEDISKA PROGRAMU REGENERACE MPZ

2.2.1. Přehled konkrétních akcí Programu regenerace MPZ 2.2.2. Seznam navržených akcí záchrany PR MPZ Jablonné v Podještědí 2.3.

CÍLE PROGRAMU REGENERACE MPZ JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ

2.3.1. Provedení neodkladných prací na záchranu těch ohrožených objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPZ.

1

TEXTOVÁ ČÁST

Program regenerace MPZ Jablonné v Podještědí Autor – Ing. arch. Libor Sommer, Ing. Martina Sommerová 2009

2.3.2. Obnovení a rekonstrukce systému technické infrastruktury (vodohospodářské, energetické, spojové a dopravní). 2.3.3. Systematické provádění oprav, modernizace, rekonstrukce a pravidelné údržby domovního a bytového fondu jednotlivých objektů i jejich souborů. Přitom zajistit zachování památkových hodnot a využití objektů a souborů ke vhodným účelům v souladu se zásadami státní památkové péče. Pečovat o urbanistickou a architektonickou úroveň prostředí, včetně vzhledu města a jeho charakteru. 2.3.4. Provádět rekonstrukce a úpravy vnějších prostranství (ulic, náměstí a parků) včetně jejich vybavení malou architekturou a zelení. V souladu se záměry rozvoje města řešit úpravu komunikací. 2.3.5. Zastavit vylidňování MPZ stanovením nepřekročitelné hranice plochy bytů v obytných budovách. 2.3.6. Oživovat MPZ ekologicky nezávadnými podnikatelskými a veřejnými provozy, které vytvářejí pracovní příležitosti pro obyvatele města a jeho okolí, uspokojují potřeby obyvatel i návštěvníků a přiměřeně využívají vhodné objekty obnovovaných památek. V souladu s tím stimulovat žádoucí změny vlastnictví a působit proti spekulativním postupům. 2.3.7. Pečovat o kvalitu přírodních složek životního prostředí a jeho ekologickou stabilitu. 2.3.8. Vyvolávat a podporovat kulturní a osvětové činnosti, které podněcují zájem a ochotu obyvatel města podílet se na regeneraci. Budovat informační systém o území a prohlubovat znalosti o MPZ. 2.4.

PRIORITY A KRIZOVÁ MÍSTA PROGRAMU REGENERACE MPZ

2.4.1. PRIORITY PROGRAMU REGENERACE MPZ 2.4.1.1.

Konkrétní akce

2.4.1.2.

Koncepční akce

2.4.2. KRIZOVÁ MÍSTA PROGRAMU REGENERACE 2.5.

ZACHOVÁNÍ GENIA LOCI MPZ JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ

2.5.1. ZACHOVÁNÍ STŘEDOVĚKÉHO SOUBORU MĚSTSKÉHO OPEVNĚNÍ 2.5.2. ZACHOVÁNÍ MĚSTSKÉHO PANORAMATU 2.5.3. ZACHOVÁNÍ SOUBORU MĚSTSKÉHO OPEVNĚNÍ BŘIDLICÍ KRYTÝCH STŘECH A ŠTÍTŮ DOMŮ 2.5.4. ZACHOVÁNÍ SOUBORU CHARAKTERISTICKÝCH DROBNÝCH ARCHITEKTONICKÝCH DETAILŮ 2.5.5. ZACHOVÁNÍ SOUBORU DŘEVĚNÝCH ROUBENÝCH DOMŮ

TABULKOVÁ ČÁST GRAFICKÁ ČÁST A FOTODOKUMENTACE 2

TEXTOVÁ ČÁST

Program regenerace MPZ Jablonné v Podještědí (aktualizace 2016 – 2021) Autor: Ing. Martina Sommerová 2016

1. ZHODNOCENÍ PR MPZ 2009 – 2015 Městská památková zóna v Jablonném v Podještědí byla vyhlášena vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 476/1992 Sb. ze dne 10. 9. 1992 o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny. Jelikož obsah vyhlášky neodpovídal v některých směrech skutečnosti, byl vypracován v roce 1995 nový návrh znění vyhlášky o prohlášení památkové zóny města Jablonné v Podještědí. V rámci připomínkového řízení byl tento materiál odeslán zpět na Ministerstvo kultury. Ministerstvo kultury připomínky města Jablonné v Podještědí akceptovalo a 22. 9. 1995 byla vydána nová vyhláška č. 251/1995 Sb., ve které byly nesrovnalosti opraveny. Dle usnesení vlády č. 209/1992 se město Jablonné v Podještědí rozhodlo připojit k Programu regenerace MPZ. V roce 1996 byl zpracován Program regenerace Městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí, který byl schválen Zastupitelstvem města Jablonné v Podještědí také v roce 1996. Zpracovatelem programu byli Ing. arch. Libor Sommer a Ing. Martina Sommerová. Vzhledem k zastaralosti tohoto materiálu bylo nutné provést v roce 2009 jeho aktualizaci. V rámci programu regenerace byla v letech 1996 – 2009 a následně 2009 – 2015 provedena oprava a obnova celé řady významných kulturních památek v Jablonném v Podještědí. V roce 2015 však začal schválený program regenerace zastarávat a v druhé polovině roku 2015 bylo přistoupeno k jeho zásadní, v pořadí již druhé, aktualizaci. Základním přínosem programu je, vedle uvědomění si historických, architektonických a urbanistických hodnot města Jablonné v Podještědí, zejména zdroj finančních prostředků pro obnovu památek v centrální části města Jablonné v Podještědí. Město adekvátní částkou z městského rozpočtu přispívá nejen na obnovu památek ve vlastnictví města, ale také soukromých vlastníků. 1.1.

PŘÍNOSY PROGRAMU PODJEŠTĚDÍ

REGENERACE

PRO

MPZ

JABLONNÉ

V

V roce 1998 město Jablonné v Podještědí poprvé obdrželo z Ministerstva kultury finanční příspěvek z fondu Programu regenerace MPR a MPZ. Od roku 1998 byla zahájena obnova celé řady památek v Jablonném v Podještědí. Od té doby kontinuálně pokračuje zapojení Města Jablonné v Podještědí do Programu regenerace MPR a MPZ vyhlašovaným Ministerstvem kultury ČR. Za tu dobu byla opravena celá řada památek. Výsledné efekty programu regenerace za minulé návrhové období je možné rozdělit do dvou oblastí. Největším přínosem je fyzická obnova a restaurování konkrétních objektů, mezi které patří na území Městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí zejména restaurování prvků sakrální drobné architektury, kterými byly Morový sloup se sochou Krista Salvátora a sochami světců a socha Panny Marie Immaculaty, č. p. 10 – bývalého Kostel Panny Marie – část s vyhlídkovou věží.

3

TEXTOVÁ ČÁST


Přehled provedených prací a proinvestovaných finančních prostředků souvisejících se záchranou kulturního dědictví v letech 2009 – 2015 (na území MPZ): −

Restaurování Morového sloupu se sochou Krista Salvátora (celkové náklady 347 599,- Kč).

−

Restaurování sochy Immaculaty - v Lidické ul. (celkové náklady včetně dotace 113 599,- Kč).

−

Restaurování sochy sv. Zdislavy, včetně mříže (celkové náklady včetně dotace 34 243,- Kč).

−

Obnova významného správního objektu v MPZ Jablonné v Podještědí – radnice č. p. 22 a 23 na náměstí Míru v celkové výši 21 193 768,- Kč (strukturální fondy ROP Severovýchod).

Přehled provedených prací a proinvestovaných finančních prostředků souvisejících se záchranou kulturního a přírodního dědictví v letech 2009 – 2015 mimo území MPZ: −

Oprava altánu nad pramenem sv. Zdislavy (celkové náklady 235 521,- Kč, z toho dotace Liberecký kraj 100 000,- Kč).

−

Restaurování sochy Krista v ul. Potoční (celkové náklady 140 817,- Kč, z toho dotace 91 530,- Kč).

−

Realizace nových mokřadů spol. Čmelák u zámku Nový Falkenburk (v těsné blízkosti hranice MPZ).

Separátně s financováním obnovy kulturních památek z Programu regenerace MPR a MPZ z fondů Ministerstva kultury ČR pokračovaly opravy a restaurování dalších památek a ostatních objektů nacházejících se na území MPZ Jablonné v Podještědí. Jedná se o objekty, které jsou z globálního hlediska méně významné, z lokálního hlediska však představují vysoce hodnotnou dobovou architekturu, která se mimo jiné podílí na udržení kvality prostředí a veřejných prostranství v Městské památkové zóně Jablonné v Podještědí. 1.2.

PRACOVNÍ SKUPINA PROGRAMU REGENERACE PRO MPZ JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ

Zakládající Pracovní skupina Programu regenerace pro MPZ Jablonné v Podještědí byla založena usnesením rady města Jablonné v Podještědí v roce 1996. Po svém založení se zabývala přípravou, projednáním a schválením Programu regenerace MPZ Jablonné v Podještědí. Změny v personálním složení pracovní skupiny nastaly jednak po komunálních volbách v roce 2006, ale také souvisely se zájmem představitelů města a jednotlivých občanů zabývat se problematikou Programu regenerace MPZ Jablonné v Podještědí. Stávající pracovní skupina koordinovala přípravu a zpracování aktualizace programu regenerace v roce 2015. Komise se na svých schůzkách zabývá přípravou anketních dotazníků, korespondencí s MK ČR a v neposlední řadě navrhuje 4

TEXTOVÁ ČÁST


rozdělování finančních příspěvků na jednotlivé investiční akce související s obnovou památkového fondu v Jablonném v Podještědí. V současné době pracuje pracovní skupina v tomto personálním složení: −

Jiří Rýdl, starosta města

−

Mgr. Petr Sadílek, místostarosta města

−

Mgr. Daniela Pastorková, tajemnice MěÚ

−

Lukáš Kohlíček, stavební technik města

−

Marcela Žitná, vedoucí odboru stavební úřad

1.3.

MPZ A MĚSTO JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ

MPZ se nalézá v centrální části města Jablonné v Podještědí. Hranice MPZ jsou stabilizované od roku 1995, kdy byla provedena úprava hranice MPZ z podnětu města Jablonné v Podještědí. Městská památková zóna, tedy původní historické jádro města, nepřestala plnit funkci přirozeného centra města. Tato funkce byla do budoucna potvrzena zejména rekonstrukcí radnice č. p. 22 a 23 pro veřejně prospěšné využití pro občany města a obyvatele spádového území. V části plochy bývalého pivovaru č. p. 10 je i nadále navržena bytová přestavba a služby, které posílí zejména bytové funkce pro sociálně potřebné občany a služby v centrální části města. V tabulce č. 1 je zachycen vývoj počtu obyvatel v Jablonném v Podještědí v letech 1971 – 2008. Z porovnání hodnot vyplývá, že v nedávné minulosti (na počátku 80. let 20. století) se počet obyvatel Jablonného v Podještědí skokově zvýšil o cca 30% vlivem těžby uranové rudy v nedalekém Hamru na Jezeře. V první polovině 80. let však již přišel mírný odliv obyvatel, který se na počátku 90. let 20. století ustálil na stávajících hodnotách. V posledních 5 letech dochází z hlediska demografického vývoje k velmi pozvolnému poklesu počtu obyvatel. Tyto změny nemají na regeneraci historického jádra města zásadní vliv a je možné konstatovat, že počet obyvatel v Jablonném v Podještědí se jeví jako stabilizovaný. Tabulka č. 1 – Přehled počtu obyvatel v Jablonném v Podještědí letech 1971 - 2014

Rok

Počet obyvatel k 31. prosinci

1971 1972 1973 1974 1975 1976 1977 1978 1979 1980 1981 1982 1983 1984 1985

2 807 2 886 2 921 3 069 3 206 3 286 3 326 3 305 3 357 3 336 4 356 4 292 4 194 4 201 4 133 5

TEXTOVÁ ČÁST

Program regenerace MPZ Jablonné v Podještědí (aktualizace 2016 – 2021) Autor: Ing. Martina Sommerová 2016 1986 1987 1988 1989 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2011 2013 2014

4 065 4 117 4 066 4 059 4 049 3 834 3 818 3 833 3 836 3 836 3 807 3 794 3 832 3 801 3 741 3 719 3 715 3 699 3 735 3 728 3 722 3731 3 810 3 808 3 741 3 672 3 661

MPZ se v Jablonném v Podještědí rozkládá v centrální části města, je nepravidelného tvaru v orientaci severozápad – východ. Její délka od východu na západ je cca 600 m, od severu k jihu cca 560 m. Plocha MPZ je 0,196 km2, délka hranice MPZ je 2,042 km. Městská památková zóna Jablonné v Podještědí na svém území zahrnuje zejména původní městskou historickou zástavbu okolo náměstí a komunikací a rozptýlenou, původně roubenou zástavbu v severní části MPZ, okolo ulice Staroměstská. Přesné hranice MPZ jsou patrny z mapy MPZ – viz příloha. V době platnosti předchozího programu regenerace nedošlo ke změně v rozsahu hranic Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí. Stejně tak platí, že území Městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí je možné i v současnosti rozdělit na tři typy ploch: A) Plochy určující charakter památkové zóny B) Plochy dotvářející charakter památkové zóny C) Plochy doplňující charakter památkové zóny

6

TEXTOVÁ ČÁST


1.4.

POVRCHY KOMUNIKACÍ A PROSTRANSTVÍ

V letech 2009 – 2015 došlo k úpravě povrchů několika místních komunikací, které svým vzhledem ovlivňují charakter městské památkové zóny. Konkrétně se jedná o rekonstrukci a položení nového živičného krytu ulic Dlouhá, Karolíny Světlé a Staroměstské – po provedených rekonstrukcích vodovodu a kanalizace. Výše uvedené komunikace jsou opatřeny živičným krytem, chodníky doposud nejsou realizovány a v některých částech ulic ani nebudou. Z důvodu šířkového uspořádání komunikací ve stávajících ulicích není možné chodníky realizovat v celém rozsahu komunikační sítě historického jádra města. V minulém návrhovém období byly zahájeny koncepční práce na zklidnění dopravy v centrální části MPZ na náměstí Míru a na Dominikánském náměstí. Zpracovatelkou dokumentace byla Ing. arch. Helena Hlávková. Zásadním problémem, dle odboru dopravy Magistrátu města Liberce, je stávající komunikace II. třídy II/270 diagonálně protínající náměstí Míru. Pro jakékoliv úpravy povrchů náměstí Míru je tedy nutné vyjmout tuto komunikaci z majetku Libereckého kraje a následně ji převést do systému místních komunikací. Eventuálně provést změnu klasifikace z komunikace II. na komunikaci III. třídy. Město Jablonné v Podještědí jedná s KÚ Libereckého kraje a o pomoc žádá i Magistrát města Liberec. V minulém návrhovém období tento koncepční úkol1 nebyl dokončen a přesouvá se do stávajícího návrhového období 2016 – 2021. Většina ostatních komunikací, chodníků, veřejných ploch a prostranství je v relativně dobrém technickém stavu. Jejich povrchy jsou provedeny z různých materiálů a podle stáří mají i rozdílnou kvalitu, přičemž převažuje však zámková dlažba. Pouze okolo morového sloupu na náměstí Míru (v centrální části MPZ) jsou především realizovány z kvalitní kamenné mozaiky. Jedná se o čedičovou štípanou mozaiku formátu cca 50 x 50 mm (eventuálně 60 x 60 mm) v žulových obrubnících. Doba vzniku této dlažby je druhá polovina 20. století. Historické dlažby se dochovaly např. na chodníku2 mezi hradební zdí a zástavbou severně od bývalé Pražské brány (zlomková čedičová dlažba mající svůj původ nepochybně v pozdním středověku), fragmenty při severozápadním průčelí chrámu svatého Vavřince (zlomková čedičová dlažba patrně z 19. století), zlomková čedičová dlažba mezi vodním mlýnem č. p. 110 a Mlýnskou ulicí, vějířová dlažba na komunikaci v Tyršově ulici. Dle archivní fotodokumentace je zřejmé, že minimálně náměstí s průběžnou komunikací bylo v období mezi válkami zadlážděno. Pod stávající vrstvou asfaltu je tedy možné odhalit původní kamennou dlažbu. I v tomto návrhovém období trvá doporučení respektovat, při novém návrhu veřejných prostranství, dochované, autentické, historické originály dlažeb, které měly být transformovány do nově navržených ploch dlažeb. Dále respektovat stávající druh kamenných dlažeb pod stávající vrstvou asfaltu. Naskýtá se možnost, zda by nemohly být původní kameny očištěny od mladších asfaltových vrstev a poté znovu druhotně použity. Toto řešení je potvrzeno i závazným stanoviskem Magistrátu města Liberec, odbor životního prostředí, oddělení památkové péče ze dne 7. 1. 2016. Město Jablonné

1

Projektovou dokumentaci pro úpravu průtahu komunikací Libereckého kraje přes město řeší společnost Valbek s.r.o., středisko Ústí n Labem. 2 Chodník je v současné době uzavřen z důvodu havarijního stavu přilehlé části městských hradeb. 7

TEXTOVÁ ČÁST


v Podještědí, bude vyvíjet snahu zajistit dostatek finančních prostředků na realizaci obnovy chodníků v požadovaných tradičních materiálech. 1.5.

STÁVAJÍCÍ ZÁSTAVBA

Zástavba v MPZ Jablonné v Podještědí je tvořena ucelenými architektonickými soubory a ostatní zástavbou, která je realizována převážně v řadové formě podél komunikací (platí pro zástavbu v centrální části MPZ okolo náměstí Míru, Dominikánského náměstí a ulic Školní, Karolíny Světlé, Staroměstská, Dlouhá a další.). Zástavba odpovídá převážně původnímu půdorysu města a jeho historické parcelaci. Uspořádání historického jádra města dále vychází z klasicistní přestavby po posledním velkém požáru roku 1788. Stávající zástavba je stabilizovaná a nevyžaduje významný urbanistický zásah. V minulém návrhovém období nedošlo ke ztrátě hmotné podstaty na památkových hodnotách, ani hmotném domovním fondu v Městské památkové zóně v Jablonném v Podještědí. Výjimkou je pouze ztráta autentické hmoty střechy a dřevěných částí krovu domu č. p. 161, k čemuž došlo při požáru. Krov je provizorně zakryt a dle stanoviska pracovní skupiny pro regeneraci MPZ v Jablonném v Podještědí dojde k obnově původní hmoty střechy domu. Z terénních průzkumů prováděných v měsíci říjnu 2015 bylo patrné, že obnova doposud nebyla zahájena – jedná se stále o provizorní zastřešení, pro které stavební úřad po požáru vydal příkaz po dohodě s orgány památkové péče. V druhé polovině 20. století došlo ke znehodnocení charakteristické hmoty a průčelí některých objektů v centrální části města. Mezi nejvýraznější negativní zásahy patří výstavba zdravotnického zařízení na křižovatce ulic Karolíny Světlé a Dlouhé a výstavba obchodního areálu v ulici Zdislavy z Lemberka severovýchodně od náměstí Míru. Hmotová poškození zástavby těchto dvou staveb se jeví jako nevratná, neboť tato architektura z poslední třetiny 20. století není transformovatelná. Vzhledem k výškové úrovni atiky ani v jednom případě však nepoškozuje panorama města při dálkových pohledech. Ne všechna uliční průčelí si zachovala původní klasicistní či eklekticistní architektonická tvarosloví. Mezi nejmarkantnější případy patří např. dům č. p. 3 na náměstí Míru nebo domy č. p. 148 a 149 severně od náměstí Míru a další. Některá nevhodně upravená průčelí bude možné v budoucnu rehabilitovat. Mezi nejvýznamnější stavební památky v Jablonném v Podještědí patří soubor městských hradeb. Hradby v Jablonném v Podještědí představují fragment unikátního středověkého (gotického) fortifikačního systému z přelomu 14. a 15. století, jakých se na území České republiky zachovalo pouze několik. Jak vyplývá z archivní plánové dokumentace, stejně tak z terénních fragmentů, nejednalo se pouze o hradební zeď, ale také o systém bašt umožňující boční střelbu podél hradební zdi. Obdobné bašty můžeme vysledovat např. v Nymburce. Fortifikační systém byl doplněn ještě příkopy. Do města se vstupovalo dvěma branami (horní na severní straně a dolní neboli Pražská na jižní straně) a třemi fortnami. Z archivní dokumentace máme doloženo, že dolní brána byla asanována v roce 1837. Fortny byly asanovány v letech 1838 – 1839, kdy došlo ke zbourání hradeb v jejich bezprostředním okolí.

8

TEXTOVÁ ČÁST


Snad nejznámějším architektonickým počinem v Jablonném v Podještědí byla výstavba mimořádně hodnotného, vrcholně barokního chrámu sv. Vavřince, který je dílem architekta Hildebrandta. Stavba kostela byla poslední etapou barokní přestavby dominikánského kláštera. Chrám byl vysvěcen v roce 1729. Barokní kopule s lucernou představuje nejvýznamnější dominantu města uplatňující se při dálkových panoramatických pohledech. Stejně tak představuje dominantní architekturu, která je patrná při všech průhledech v městské památkové zóně. Mezi další dominanty v centrální části města patří věž bývalého kostela Panny Marie, posléze městského pivovaru. Tato věž se uplatňuje zejména v charakteristickém panoramatu přes Mlýnský rybník, ale také např. z náměstí Míru a dalších veřejných prostranství v památkové zóně. Ve sledovaném období nedošlo k žádným negativním zásahům do panoramatu města a do vnímání charakteristické střešní krajiny, které by vedly ke zhoršení památkových, historických, architektonických a urbanistických hodnot prostředí Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí. Porušením památkových hodnot zástavby je ztráta části původních konstrukcí střechy a krovu domu č. p. 161, která byla způsobena požárem 2. 5. 20123. Dále instalace solárních panelů na střeše domu č. p. 54 v Dlouhé ulici. V centrální části MPZ Jablonné v Podještědí došlo k modernizaci dvorní části domu č. p. 12. Ačkoliv se jedná o moderní utilitární úpravu fasády, okenních otvorů a střešního pláště, nedošlo tím k narušení památkových hodnot prostředí Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí. 1.6.

PROLUKY V MPZ

V řešené MPZ se nachází dvě plochy, které lze využít pro budoucí možnou zástavbu v centru města. V souladu s platným územním plánem navrhuji jejich zastavění a využití zejména pro bytové účely a služby. Konkrétně se jedná o proluky: náměstí Míru vedle č. p. 169 a o nároží ulic Dlouhá a Zdislavy z Lemberka – dnes částečně využívané jako tržnice a parkoviště. Jakákoliv nová zástavba ve vytypovaných prolukách musí svým charakterem a měřítkem odpovídat umístění v památkové zóně. Z hlediska regenerace městské památkové zóny Jablonné v Podještědí je žádoucí kvalitní soudobá architektura respektující charakteristické atributy a památkové hodnoty okolní zástavby. 1.7.

TECHNICKÝ STAV OBJEKTŮ V MPZ

Při obnově historických objektů se stává, že i přes památkový dohled jsou některé provedené opravy a technické zhodnocení objektů na škodu památkové podstaty některých objektů, neboť dožilé stavební materiály jsou nahrazovány novodobými materiály, které se od originálů liší např. v jiném zpracování detailů, jiné profilaci, atd. 3

Dům byl v roce 2012 poškozen rozsáhlým požárem. Z důvodu zabezpečení památkových hodnot bylo vydáno rozhodnutí stavebního úřadu č. j.Výst.4539/2012-334 ze dne 24.10.2012, kterým byly nařízeny zabezpečovací práce a obnova krovu do původního tvaru a hmoty, jako podklad pro vydání rozhodnutí bylo závazné stanovisko orgánu památkové péče tj. Magistrátem města Liberec č.j./ZPPP/Ba/112200/12-SAZ/090404/12/4 ze dne 16.8.2012. 9

TEXTOVÁ ČÁST


Stejně jako v minulém návrhovém období, tak i v návrhu regenerace pro léta 2016 – 2021 stále platí, byť v menším rozsahu než dříve, že společným jmenovatelem stavebních poruch na řadě historických objektů v MPZ Jablonné v Podještědí jsou: –

Poškozená střešní krytina a s tím související zatékání atmosférických srážek do objektu (ruku v ruce s touto příčinou přichází i napadení nosných částí krovu dřevokaznou houbou nebo hmyzem) – např. č. p. 16 na náměstí Míru, varna bývalého pivovaru č. p. 10, č. p. 36 na Dominikánském náměstí a další. Objekt je v havarijním stavu a dle názoru statika je nutné jeho sejmutí za pomoci bourací techniky. Vlastník objektu hodlá požádat o sejmutí památkové ochrany a po demolici objektu postavit jeho repliku. Město Jablonné v Podještědí tento záměr podporuje, zejména proto, aby došlo k zabránění eventuálního poškození života, zdraví a majetku osob. Přesto je nutné, až do sejmutí památkové ochrany Ministerstvem kultury ČR, na objekt stále pohlížet jako na kulturní památku.

–

Dožívající nebo dožilá zděná komínová tělesa. V některých případech tak mizí unikátní tvarosloví komínových konstrukcí z přelomu 19. a 20. století, jako např. u varny bývalého pivovaru č. p. 10 či u drobných dvorních užitkových staveb v okolí náměstí Míru.

–

Dožívající nebo dožilé původní fasádní pláště. Nejmarkantnějším příkladem je značný počet zjištěných poruch omítek na bazilice minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Samostatnou kapitolou je také pozvolná destrukce plastických dekorativních odlévaných prvků z tzv. kufsteinských hydraulických směsí. Mezi objekty dekorované těmito prvky je možné zařadit č. p. 60 ve Staroměstské ulici či č. p. 114 v Dlouhé ulici.

–

Dožívající nebo dožilé truhlářské, tesařské, kovářské a zámečnické prvky (původní historická okna, dveře, krokve, trámy, závěsy oken a dveří, kliky, madla, vrata a vstupní branky, …). Mezi ohrožené prvky drobné architektury patří také oplocení u domu č. p. 93 v ulici Karolíny Světlé, který je prohlášen kulturní památkou. Jedná se o kvalitní plasticky členěné sloupky oplocení z železitého pískovce, které byly vyplněny poli z dřevěných, nahoře zašpičatělých prken, osazenými mezi sloupky na kamenné podezdívce.

Na základě fyzických a vizuálních průzkumů celé řady objektů v MPZ prováděných v měsíci říjnu roku 2015 je možné konstatovat, že část objektů a památek v MPZ Jablonné v Podještědí je ve stejném nebo lepším stavebně – technickém stavu než byly zaznamenány při průzkumech v roce 2009. Zejména se jedná o objekty, při jejichž opravách byly využity prostředky z Programu regenerace Ministerstva kultury ČR nebo jiných dotačních titulů zaměřených na obnovu či restaurování kulturních památek nebo objektů tvořících tzv. památkový potenciál památkově chráněných území. Mezi významné objekty na území MPZ, ať již z hlediska architektonického či historického, jejichž stav se v předchozím návrhovém období výrazně zlepšil, patří zejména: −

Areál domu č. p. 12 ve Školní ulici, který představuje kvalitní příklad obnovy (obnova exteriéru a střešního pláště klasicistního domu v kombinaci s moderní utilitární úpravou fasády, okenních otvorů a střešního pláště dvorního objektu, aniž by tím došlo k narušení památkových hodnot prostředí Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí). 10

TEXTOVÁ ČÁST


4

−

Obnova fasád, štítů, hrázdění, pavlače a výplní otvorů oken a vstupních dveří domu č. p. 93 v ulici Karolíny Světlé. Touto akcí došlo ke kvalitní obnově historického roubeného domu do jeho podoby z druhé poloviny 19. století. Akce bude v novém návrhovém období pokračovat opravou komína, výměnou střešního pláště a obnovou rázovitého oplocení.

−

Oprava fasády a výplní otvorů oken domu č. p. 100 v ulici Karolíny Světlé. Nátěrem dřevěného obednění patra došlo k zachování tohoto významného typologického prvku charakteristického pro architekturu oblasti Lužických hor.

−

Obnova průčelní fasády domu č. p. 148 Zdislavy z Lemberka (ačkoliv se jedná o netypickou vysoce kontrastní obnovu fasády v kombinaci karmínové a bílé barvy, přesto došlo k obnově tradiční štukové omítky původně barokního domu v pohledově aktivním uličním průčelí).

−

Obnova průčelí a střešních krytin domů č. p. 151, 152 a 153 – u tohoto domu zůstal zachován původní střešní plášť, na náměstí Míru. Touto obnovou zůstal zachován typický výraz severní fronty domů na náměstí.

−

Oprava průčelí domů č. p. 160 na náměstí Míru. Nátěr parteru sice odstínem neodpovídá dobovým představám, přesto nepředstavuje rušící vliv na území MPZ. Nátěrem dřevěného obednění patra a štítu došlo k zachování tohoto významného typologického prvku charakteristického pro architekturu oblasti Lužických hor.

−

Probíhající oprava roubení domu č. p. 178 v Tyršově ulici (jedná se o výměnu roubení za použití nových prvků se soudobými, nikoliv historickými detaily). Přínosem je zachování roubených konstrukcí domu a štítů tradičně chráněných břidlicí tvořící dobové ornamenty.

−

Obnova fasád, štítů, střešního pláště, oplechování, komínů, plastických štukatérských prvků, kamenného soklu, hrázdění, balkonů a výplní otvorů oken a vstupních dveří domu č. p. 3914 v Cvikovské ulici. Touto akcí došlo ke kvalitní obnově monumentálního pětipodlažního historického zděného domu do jeho podoby z počátku 20. století. Z hlediska rozsahu se jedná o jednu z nejvýznamnějších akcí obnovy v minulém návrhovém období.

−

V roce 2011 došlo k velmi rozsáhlému požáru domu č. p. 4 na náměstí Míru, nájemníci museli být vystěhováni a dům byl do konce roku 2012 opraven a znovu zprovozněn k bydlení.

−

Kompletní výměna střešní krytiny domů č p. 78 ve Staroměstské ulici a č. p. 392 ve Cvikovské ulici.

−

Dále byly započaty postupné úpravy areálu bývalých dřevařských závodů č. p. 269 ve Cvikovské ulici.

−

Rekonstrukce č. p. 175 Tyršova ulici.

−

Byla započata postupná rekonstrukce bytového fondu v č. p. 260 v ul. Cvikovská – zrekonstruovány 3 byty.

Vlastník objektu č. p. 391 – VILA ve Cvikovské ulici dokázal dům, který byl ve velmi špatném stavebně technickém stavu zachránit a opravit ve velice krátké době dle požadavků památkářů. Město Jablonné v Podještědí navrhlo tento dům zařadit do soutěže o nejlépe opravený dům „památka roku“. 11

TEXTOVÁ ČÁST


Stejně tak je možné konstatovat, že technický stav některých objektů se v minulém návrhovém období zhoršil. Bohužel do této skupiny patří objekty, které se podílejí na nejvýznamnějších architektonických, urbanistických, památkových a historických hodnotách MPZ. Zejména se jedná o: −

Prohlubující se poruchy fasád, fasádních nátěrů, štukových a kamenných prvků na bazilice minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Děkanství připravuje projektovou dokumentaci obnovy kláštera, do které bude patřit také znovu zpřístunění ambitu z ul. Klášterní. Město Jablonné v Podještědí vstoupilo v jednání s projektantem, za účelem zpracování studie Dominikánského náměstí – zádlažba, mobiliář, osvětlení atd.

−

Pokračující devastace fasád, obnažené části zdiva a truhlářských výplní otvorů bývalého pivovaru č. p. 10. V obnaženém zdivu se počínají objevovat statické trhliny. Samostatnou kapitolou je značný stupeň devastace objektu bývalé varny, pro který je v současné době zpracovávána projektová dokumentace pro její zastřešení (město žádá o příspěvek MK ČŘ).

−

Soustavná destrukce souboru torza středověké fortifikace. Konkrétně se jedná o pokračující trend rozpadu kamenných částí hradeb. Byl konfrontován stav zachycený na fotodokumentaci v letech 2009 a 2015. Při porovnání bylo konstatováno, že se technický stav nejen že zhoršil, ale současně dochází k úbytku hmoty hradeb, což představuje nevratnou ztrátu kulturních a historických hodnot města Jablonné v Podještědí. Vzhledem k náročnosti oprav hradeb, nebo alespoň jejich zachování v současném stavu, zvažuje Město Jablonné v Podještědí výběr ucelených a veřejně přístupných částí hradeb a ty zabezpečit proti další destrukci.

−

Pokračující devastace konstrukcí domu č. p. 16 na náměstí Míru. Dlouhodobým chátráním domu se jeho stavebně technický stav výrazně zhoršuje.

−

Pokračující devastace neoslohových fasád domu č. p. 114 v Dlouhé ulici. Vedle devastace fasád truhlářských výplní otvorů dochází také k nevratnému poškození plastické dekorativní výzdoby z odlitků z tzv. hydraulických kufsteinstých směsí.

−

Pokračující devastace fasáda domu č. p. 147 v ulici Zdislavy z Lemberka. Dlouhodobým chátráním domu se stavebně technický stav jeho fasády a oplechování výrazně zhoršuje. Destrukcí jsou zasaženy také římsy a plastická dekorativní výzdoba z odlitků z tzv. hydraulických kufsteinstých směsí.

−

Zhoršující se chátrání domu č. p. 7 v Zámecké ulici, v blízkosti zámku Nový Falkenburk (dětský domov), jehož majitel je v insolvenci.

−

Požárem zničená střešní krytina a krov domu č. p. 161 na náměstí Míru, který je kulturní památkou.

−

Zvětrávání soch a jejich napadení mechy, plísněmi a hyfy. Nejvyšší stupeň poškození vykazují sochy sv. Zdislavy, sv. Jana Nepomuckého (obě na Dominikánském náměstí), sv. Vincence (v areálu baziliky) a Panny Marie Immaculaty v Lidické ulici. O něco méně, ale přesto je ohrožen morový sloup se sochou Boha Otce na náměstí Míru, který byl z části opravován v r. 2014. Město Jablonné v Podještědí jedná s restaurátory o další opravě. 12

TEXTOVÁ ČÁST


Ve sledovaném období nedošlo k výraznému zhoršení technického stavu domovního fondu, který by znamenal hmotný úbytek památkových hodnot na území Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí. Naopak, u celé řady objektů došlo ke zlepšení nebo stabilizaci památkových a estetických hodnot v prostředí Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí. V tomto případě se plošná památková ochrana projevila jako vysoce efektivní. Přes veškerou péči dochází, vlivem nedostatku finančních prostředků, k poruchám staveb, které se podílejí na základních hodnotách Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí. Největší ztrátu památkových hodnot představuje postupná a nevratná degradace unikátního středověkého fortifikačního systému, ze kterého se dochovala pouze torza hradebních zdí. 1.8.

STAVEBNĚ – HISTORICKÉ A ARCHEOLOGICKÉ PRŮZKUMY V MPZ

V Jablonném v Podještědí nebyly v minulosti zpracovávány plošné stavebně – historické průzkumy (pasporty) centra města. Stavebně – historické průzkumy byly v letech 2009 – 2015 zpracovávány nahodile v důsledku jednotlivých stavebních aktivit. Lokální archeologický průzkum byl proveden při řešení rekonstrukce inženýrských sítí ul. Staroměstská, Dlouhá, náměstí Míru, Zdislavy z L. Zpracovatelem byla Západočeská univerzita, Fakulta filozofická, katedra archeologie – Plzeň a Vlastivědné muzeum Česká Lípa. K předstihovým archeologickým průzkumům na území MPZ Jablonné v Podještědí v době platnosti původního programu regenerace nedošlo. 1.9.

PAMÁTKOVÁ OCHRANA A PÉČE

1.9.1. Vyhláška o prohlášení památkových zón ve vybraných městech a obcích Severočeského kraje Městská památková zóna v Jablonném v Podještědí byla vyhlášena v roce 1992 Vyhláškou ministerstva kultury České republiky o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny č. 476/1992 Sb. Následně byla přeprohlášena Vyhláškou Ministerstva kultury č. 251/1995 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva kultury České republiky č. 476/1992 Sb., o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny. Městská památková zóna v Jablonném v Podještědí byla vyhlášena z důvodu, aby bylo zajištěno zachování kulturně – historických a urbanisticko – architektonických hodnot městského jádra. Předmětem ochrany a péče v památkové zóně jsou i nadále: a) Historický půdorys a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry, včetně povrchů komunikací a historické, podzemní prostory, b) panorama památkové zóny a hlavní dominanty v blízkých i dálkových pohledech, c) nemovité kulturní památky uvedené v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, d) ostatní objekty v památkové zóně, e) veřejná a vyhrazená zeleň. 13

TEXTOVÁ ČÁST


Rozsah hranic Městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí Hranice památkové zóny v Jablonném v Podještědí začíná na severozápadě v Okružní ulici p. č. 1294, 1300/1 a pokračuje východním směrem, dále sleduje část ulice Zdislavy z Lemberka p. č. 1262/2, v úrovni ulice Máchovy se lomí a pokračuje po její vnější straně p. č. 1268, přetíná vodoteč p. č. 267/2, sleduje komunikaci p. č. 1465 ulice Mlýnské, v úrovni řadových garáží se lomí a pokračuje podél p. č. 261, 260/3, 260/1, přetíná p. č. 260/2 a Panensky potok p. č. 1468, sleduje jej k jihu, na rohu p. č. 1049/4 přechází potok p. č. 1363, vede přes p. č. 614, 215/1, 214/3 a dále podél p. č. 495, 213/1, 356, 357, 216/6, přes p. č. 216/2, 216/3, 359/2, obíhá p. č. 360, přechází ulici Lidickou p. č. 1286, pokračuje podél p. č. 373, obíhá p. č. 545, vede podél p. č. 269, 270, 384/1, 384/2, kde přetíná komunikaci p. č. 1287, podél které vede k Lidické ulici, na rozhraní ulic Lidická a Cvikovská se lomí k západu, kde sleduje vnější stranu komunikace p. č. 1289 k zámku Nový Falkenburk, dále přetíná vodoteč p. č. 1370/1, sleduje vnější stranu komunikace p. č. 1337 a 1072, přetíná vodoteč p. č. 1071, pokračuje kolem zámku Nový Falkenburk podél p. č. 1067, 1034, 1074, 121, 122, sleduje vnější stranu komunikace p. č. 1063, přetíná komunikaci p. č. 1074, vede po vnější straně komunikace p. č. 1074 a 1335/1, které hraničí s hrází Mlýnského rybníka, dále sleduje vnější stranu p. č. 1293 ulice Cvikovské a vrací se k počátečnímu bodu na p. č. 1294 v ulici Okružní, kde se hranice památkové zóny uzavírá.“. Objektů, které jsou zapsány jako kulturní památky v ústředním seznamu, je v Jablonném v Podještědí celkem 24. Na území Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí se nachází 15 zapsaných kulturních památek. V předchozím návrhovém období (2015) došlo na území města Jablonné v Podještědí k jednomu prohlášení za kulturní památku dle zákona č. 20 / 1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jedná se o objekt mlýna č. p. 44 v ulici Ke Studánce, část Markvartice. 1.9.2. Seznam nemovitých kulturních památek na území MPZ zapsaných v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR V tabulce č. 2 je uveden aktuální seznam nemovitých kulturních památek nacházejících se v Jablonném v Podještědí. Tento seznam byl převzat z databáze MONUMNET, spravované Národním památkovým ústavem a byl ověřován dle skutečných údajů v terénu a v katastrální mapě. Tabulka č. 2: Seznam kulturních památek v Jablonném v Podještědí Číslo rejstříku čp. 30918 / 5-3384 1 31266 / 5-2999 46468 / 5-2998 34360 / 5-3003 29476 / 5-3004 47269 / 5-3000 16527 / 5-3386 47675 / 5-3001 39264 / 5-3013 33539 / 5-3012 23851 / 5 3002

MPZ Památka Umístění Ano zámek Nový Falkenburk Zámecká Ano kostel P. Marie JZ od náměstí kaple špitání sv. Wolfganga Zdislavy z Lemberka Ne Ano městské opevnění Ano socha P. Marie Immaculaty Lidická při čp. 239 Ano socha sv. Vincence u kostela sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy Dominikánské náměstí Ano Ne sloup se sochou Boha Otce při čp. 335 Ne boží muka proti č.p. 65 Ne socha Odpočívajícího Krista – ul. Potoční v obci u č.p. 99 Ano sloup se sochou Krista Salvátora a sochami náměstí Míru 14

TEXTOVÁ ČÁST


34656 / 5-3015 47210 / 5-3016 26232 / 5-3006 25110 / 5-3008

38 65 16 31

23458 / 5-2997 32857 / 5-3010 100082 50981 / 5-5790 14340 / 5-3005 23365 / 5-3007 47676 / 5-3009 47223 / 5-3001

33 93 104 110 147 161 322 335 44

světců – morový sloup venkovský dům Na Stráni zemědělský dvůr Palmův statek ul. Liberecká městský dům nám. Míru venkovský dům Školní klášter dominikánů s kostelem (bazilika minor) 5 sv. Vavřince a sv. Zdislavy Klášterní venkovský dům Karoliny Světlé venkovský dům Karoliny Světlé vodní mlýn Mlýnská městský dům Zdislavy z Lemberka městský dům nám. Míru 6 venkovský dům neexistuje palác městský, Pachtů z Rájova Zdislavy z Lemberka mlýn Ke Studánce

Ne Ne Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne Ne Ne

1.9.3. Seznam objektů navržených k prohlášení za kulturní památku na území MPZ Dle informací poskytnutých NPÚ úop v Liberci se na území města Jablonné v Podještědí a Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí nachází řada objektů, které byly v minulosti navrženy k prohlášení za kulturní památku dle zákona č. 20 / 1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Návrhy KP v MPZ Jablonné v Podještědí zaslané NPÚ, ÚOP v Liberci (Ústí nad Labem) na MK ČR, řízení nezahájeno − − − − − − −

dům čp. 60 st. p. č. 193, p.p.č. 92/1 (OkÚ Česká Lípa odeslal na MK v roce 1995, aktualizováno NPÚ 2005, 2011) dům čp. 158, st. p. č. 283 (na MK odesláno 29. 3. 2010) areál domu čp. 160, st. p. č. 160 (OkÚ Česká Lípa odeslal na MK v roce 1995, aktualizováno NPÚ 2009, 2011) dům čp. 178, st. p. č. 335, p. p. č. 208 (OkÚ Česká Lípa odeslal na MK v roce 1995, aktualizováno NPÚ 2005, 2011) dům čp. 179, st. p. č. 336, p. p. č. 204 (OkÚ Česká Lípa odeslal na MK v roce 1995, aktualizováno NPÚ 2005, 2011) dům čp. 181, st. p. č. 339, p. p. č. 201 (OkÚ Česká Lípa odeslal na MK v roce 1995, aktualizováno NPÚ 2005, 2011) dům čp. 188, st. p. č. 341, p. p. č. 199 (OkÚ Česká Lípa odeslal na MK v roce 1995, aktualizováno NPÚ 2005, 2011)

Návrhy KP v MPZ Jablonné v Podještědí zaslané a projednávané na NPÚ, ÚOP v Liberci −

5 6

dům čp. 36, st. p. č. 6

NKP od 1.7.2008 – dle nařízení vlády č. 170/2008 NPÚ úop v Liberci opakovaně vyzváno k sejmutí památkové ochrany – doplněno „povolení ke zbourání“ ze dne 5. 7. 1978. Mgr. Šternové z NPÚ – zaslala p. Marcela Žitná, vedoucí st. úřadu 27. 1. 2016. 15

TEXTOVÁ ČÁST


1.9.4. Seznam dalších architektonicky a urbanisticky hodnotných objektů na území MPZ („památkový potenciál“) V Jablonném v Podještědí se nachází celá řada objektů, které představují stavební památky jednotlivých etap architektonicko – historického vývoje města. Je to celkem 30 souborů kvalitních a pro MPZ Jablonné v Podještědí charakteristických objektů a detailů drobné architektury – viz dále. Protože se jedná z architektonicko – historického hlediska o zajímavé objekty, dává zpracovatel Programu regenerace na zvážení Pracovní skupině Programu regenerace v Jablonném v Podještědí, zda tyto objekty výhledově nenavrhnout k památkové ochraně nebo zda nepožádat Ministerstvo kultury o spolufinancování jejich oprav z prostředků fondu regenerace MPR a MPZ pro objekty neprohlášené kulturní památkou ve vlastnictví Města Jablonné v Podještědí, dle aktuálně platných podmínek. Město Jablonné v Podještědí si je památkového potenciálu zástavby v centrální části města vědomo a záměr hodlá podpořit. Podmínkou je odpovědný přístup zástupců NPÚ ú. o. p. v Liberci, v rámci kterého je nezbytně nutné památkovými pracovníky záměr projednat s vlastníky nemovitostí, dotčených budoucí památkovou ochranou. Barokní a klasicistní objekty −

Uliční fronty klasicistně upravených objektů po obvodu náměstí Míru a ulice Zdislavy z Lemberka, z nichž některé byly modernizovány v období tzv. první republiky. Zejména se jedná o domy č. p. 2, 3, 4, 13, 14, 15, 25, 144, 145, 148, 149, 151, 152, 153, 154, 155, 157, 159, 160, 162.

− −

Dům č. p. 12 ve Školní ulici. Dům č. p. 36 na Dominikánském náměstí (dům s klasicistně upravenými průčelími a autentickou břidličnou střešní krytinou). − Dům č. p. 100 v ulici Karolíny Světlé. − Dům č. p. 101 v ulici Karolíny Světlé. Roubené domy s břidlicí zdobenou lomenicí −

Dům č. p. 9 ve Školní ulici.

Neoslohové a neorenesanční domy − − −

Dům č. p. 37 v ulici Zdislavy z Lemberka. Dům č. p. 114 v Dlouhé ulici. Dům č. p. 121 v ulici Karolíny Světlé.

Secesní a prvorepublikové domy − −

Dům č. p. 63 ve Staroměstské ulici Dům č. p. 391 v Cvikovské ulici.

Další objekty, u kterých by mohla přicházet eventuální památková ochrana v úvahu, vyplynou ze zhodnocení a dokumentace architektonické a kulturní hodnoty území MPZ Jablonné v Podještědí, které soustavně provádí z NPÚ – ú. o. p. v Liberci. Drobné detaily −

Střešní vikýře na domech: 16

TEXTOVÁ ČÁST


o o o o −

č. p. 2 na náměstí Míru, č. p. 36 na Dominikánském náměstí, č. p. 62 ve Staroměstské ulici, č. p. 114 v Dlouhé ulici.

Výkladce v parterech domů: o č. p. 16 na náměstí Míru, o č. p. 163 na náměstí Míru.

Střešní krajina Jedná se o malebný pohledový horizont tvořený střešní rovinou zejména klasicistní zástavby podél náměstí Míru, Dominikánského náměstí, ulice Zdislavy z Lemberka a zástavby v okrajových částech městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí uplatňující se na horizontu při dálkovém a panoramatickém pohledu od západu a severozápadu přes Mlýnský rybník a od východu přes Markvartický rybník, při kterých se uplatňuje vesměs jednotná linie hřebenů střech domů tvořících charakteristickou ulicovou zástavbu v centrální části MPZ Jablonné v Podještědí. Dobové ohradní zdi a oplocení Zděné, kamenné, pískovcové opěrné a ohradní zdi či kamenné sloupky oplocení z druhé poloviny 19. století, charakteristické ručním kamenickým opracováním tzv. špičákem. Zejména se jedná o: −

Kamenné pískovcové sloupky s dřevěnými plotovými poli ve Staroměstské ulici (ohrazení pozemku domu č. p. 93).

−

Kamenné pískovcové sloupky s dřevěnými plotovými poli a kamenné ohradní zdi v zadních traktech domů tvořících severozápadní frontu náměstí Míru.

−

Kamenné pískovcové opěrné zdi v Mlýnské ulici.

Torza kamenných zádlažeb komunikací Zbytky autentických kamenných dlažeb z různého období vývoje města Jablonné v Podještědí. Jedná se o torza čedičových zádlažeb, včetně unikátního dobového spárořezu z průběhu 19. – první poloviny 20. století, charakteristické ručním kamenickým opracováním. Zejména se jedná o: −

Nejstarší dochovanou dlažbou je zlomková čedičová dlažba na chodníku mezi hradební zdí a zástavbou severně od bývalé Pražské brány.

−

Fragmenty při severozápadním průčelí chrámu svatého Vavřince (zlomková čedičová dlažba patrně z 19. století).

−

Zlomková čedičová dlažba mezi vodním mlýnem č. p. 110 a Mlýnskou ulicí.

−

Vějířová dlažba na komunikaci v Tyršově ulici.

Terénní fragmenty středověkého fortifikačního systému −

Unikátní torza původního středověkého liniového fortifikačního systému.

Ve sledovaném období nedošlo na území Městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí ke zhoršení sledovaných památkových hodnot.

17

TEXTOVÁ ČÁST


2. NÁVRH PR MPZ 2016 – 2021 Návrh Programu regenerace MPZ Jablonné v Podještědí, zpracovaný pro návrhové období v horizontu let 2016 – 2021, navazuje na dosud platný program z let 2009 – 2015. V předchozí kapitole došlo ke zhodnocení programu a dosud provedených koncepčních a realizačních prací. Částečně je připravena projektová dokumentace komunikací a chodníků projekční kanceláří Valbek s.r.o. (průtah komunikací) a Ing. arch. Uhlíkem (chodníky). Nový návrh Programu regenerace MPZ Jablonné v Podještědí, ve formě rozvahy, specifikuje opravy, rekonstrukce či sanace dále uvedených historických a v převážné většině památkově chráněných objektů. Přestože je v majetku města Jablonné v Podještědí pouze malá část těchto objektů, jedná se o objekty s vysokou památkovou hodnotou. Návrhová část dále obsahuje návrh na prohlášení dalších objektů v MPZ za kulturní památky a návrh na další postup koncepčních opatření, které zjednoduší legislativní postup při stavebních úpravách některých objektů v MPZ. V aktualizovaném programu jsou uvedeny také objekty, které nejsou kulturní památkou ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ale mohly by být v budoucnu prohlášeny tzv. památkou místního významu (kategorie kulturních památek uvažovaná v připravované novele památkového zákona, který je v době zpracování aktualizovaného Programu regenerace Městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí připravován Ministerstvem kultury k legislativnímu projednání). Textová část programu regenerace je doplněna tabulkovou částí, mapou MPZ a fotodokumentací. 2.1.

KONCEPČNÍ A PROJEKTOVÁ PŘÍPRAVA V MPZ

2.1.1. Veřejná prostranství a komunikace V návrhovém horizontu bude pokračováno v obnově původních povrchů komunikací, chodníků a veřejných prostranství. Budou použity převážně původní materiály (čedič, vápenec, žula). Nejvýznamnější akcí bude obnova zádlažby na náměstí Míru a na Dominikánském náměstí, včetně přilehlých chodníků a komunikací. Pro obnovu ostatních komunikací, chodníků a veřejných prostranství bude zapotřebí zpracovat generel povrchů komunikací a veřejných prostranství, který bude předcházet řádné projektové dokumentaci a bude specifikovat použití konkrétních materiálů s ohledem na historický vývoj a potřeby daných veřejných prostranství. Dále bude zpracován podrobný a souhrnný materiál, který bude řešit a současně také regulovat použití městského mobiliáře. V regulativech by mělo být obsaženo: − Výška, design, materiál a barva stožárů a svítidel veřejného osvětlení, − design, materiál, barva a umístění odpadkových košů, laviček, hydrantů, 18

TEXTOVÁ ČÁST


− obsah, design, materiál, barva a umístění informačního systému ve městě (jednotný vizuál se sjednocenou grafikou), − omezení výrazných reklamních poutačů rušících barevností, výrazem a velikostí charakter MPZ, s výjimkou stabilních označení provozoven). 2.1.2. Stavebně – historické průzkumy v MPZ Město Jablonné v Podještědí se rozhodlo ve zpracovávání již dříve započatých stavebně – historických průzkumů pokračovat. Stavebně – historické a archeologické průzkumy jsou průběžně prováděny v souladu s platnou legislativou. 2.1.3. Regulační plán Městská památková zóna v Jablonném v Podještědí byla vyhlášena proto, aby byly zachovány kulturně – historické a urbanisticko – architektonické hodnoty městského jádra. Řídícím nástrojem pro výstavbu a provoz v MPZ je, vedle programu regenerace), platný územní plán města Jablonné v Podještědí. Pro lepší stanovení regulativ a limitů městského centra by bylo vhodné zpracovat podrobnější územně plánovací dokumentaci – regulační plán MPZ Jablonné v Podještědí. Vzhledem ke značné finanční náročnosti pořízení regulačního plánu není zpracování této územně plánovací dokumentace v nejbližší době reálné. I přes současnou neexistenci regulačního plánu je nutné dodržet stávající uliční čáry a blokové uspořádání, které vyplynulo z původní komunikační sítě a z historického vývoje města. Pro rekonstrukce všech objektů v MPZ Jablonné v Podještědí (tedy nejen zapsaných kulturních památek) navrhuji následující regulativa: − Dodržet stávající uliční čáru, − dodržet stávající blokové uspořádání, − respektovat původní výšku rekonstruovaných objektů, v odůvodněných případech ji přizpůsobit sousedním domům, − zachovat konstrukci a tvar krovu, − zachovat původní materiál střešní krytiny, který je charakteristický pro MPZ (břidlice, dřevěný štípaný šindel, pálená, červená střešní taška, eternit), − používání falcovaného plechu na pozdně klasicistních objektech není vyloučené, − zamezit používání bonského šindele a podobných živičných krytin v MPZ, − zamezit používání falcovaných aluminiových, poplastovaných střešních krytin v MPZ, − omezit instalaci technických zařízení (satelity, antény apod.) v pohledově významných částech střešní krajiny centrální části MPZ – naskýtá se instalace těchto zařízení do dvorních částí střešních ploch,

19

TEXTOVÁ ČÁST


− používat dřevěné7 konstrukce oken a dveří, včetně odpovídajícího kování, − respektovat dnešní niveletu ulic a prostranství, nezvyšovat ji, − nezvyšovat užitnou plochu objektů nástavbami, ale maximálně využít stávajících prostor a ploch, − omezit přístavby do dvorních traktů, v odůvodněných případech využívat vestavby ve dvorech k bytové a podnikatelské činnosti za podmínky, že objekty si zachovají charakter drobných, nízkých staveb, − barevnost fasád by měla být řešena komplexně, s ohledem na charakter ostatní zástavby v bloku, doporučuji tuto problematiku řešit koncepční studií, která by vycházela ze SHP fasád, patřičných stratigrafických průzkumů a současně hledala kompromis s barevností sousedních již nově rekonstruovaných fasád, − u zapsaných kulturních památek a ostatních architektonicko – historicky významných objektů města dodržet původní historický sloh a interiér objektu, − respektovat charakteristické dochované drobné detaily stávajících objektů, které nejsou prohlášeny za kulturní památku, kterými jsou zejména: o Dobové střešní vikýře na domech č. p. 2 na náměstí Míru, č. p. 36 na Dominikánském náměstí, č. p. 62 ve Staroměstské ulici, č. p. 114 v Dlouhé ulici. o Zděné, kamenné, pískovcové opěrné a ohradní zdi či kamenné sloupky oplocení z druhé poloviny 19. století, charakteristické ručním kamenickým opracováním tzv. špičákem. o Dobové mříže, zábradlí a oplocení z období baroka až poloviny 20. století. − zachovat všechny architektonické soubory, objekty a detaily, které se podílejí na Geniu Loci MPZ Jablonné v Podještědí. Do této skupiny patří zejména: o Unikátní soubor barokní a klasicistní zástavby včetně dominant města, kterými jsou bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy a věž bývalého farního kostela Panny Marie. o Střešní krajina tvořená střešní rovinou zejména klasicistní zástavby podél náměstí Míru, Dominikánského náměstí, ulice Zdislavy z Lemberka a zástavby v okrajových částech městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí uplatňující se na horizontu při dálkovém a panoramatickém pohledu od západu a severozápadu přes Mlýnský rybník a od východu přes Markvartický rybník, při kterých se uplatňuje vesměs jednotná linie hřebenů střech domů tvořících charakteristickou ulicovou zástavbu v centrální části MPZ Jablonné v Podještědí. o Zbytky autentických kamenných dlažeb z různého období vývoje města Jablonné v Podještědí. Jedná se o torza čedičových a žulových zádlažeb, včetně unikátního dobového spárořezu z průběhu 19. až první poloviny 20. století, charakteristické ručním kamenickým opracováním. 7

V dále uvedeném Plánu ochrany MPZ Jablonné v Podještědí by bylo možné specifikovat území, na kterých nebude nutné dodržovat přísná regulativa, jako např. dřevěné konstrukce oken, … 20

TEXTOVÁ ČÁST


o Unikátní torza systému.

původního

středověkého

liniového

fortifikačního

o Unikátní soubor břidlicí obedněných štítů roubených domů. 2.1.4. Plán ochrany Technickou novelou zákona č. 20/1987Sb. – památkový zákon, ve znění zákona č. 307/2008 Sb., o státní památkové péči a prováděcí vyhlášky MK ČR ze dne 28. listopadu 2008 bylo uzákoněno pořízení plánu ochrany. Zpracování Plánu ochrany městské památkové zóny Jablonné v Podještědí bude v budoucnu pro město přínosem. Přínos spočívá v kvalitativně novém uchopení památkové péče, aniž by došlo ke krácení památkových hodnot. Zásadním přínosem bude návrh možného omezení platné reglementace ve smyslu § 14, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. V praxi to znamená možnost eventuální vyloučení povinnosti vlastníka / správce / uživatele objektu, nacházejícího se na území městské památkové zóny, který však není kulturní památkou, vyžádat si závazné stanovisko ve smyslu § 14, odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči v případech taxativně uvedených v Plánu ochrany. Prakticky by tento plán mohl rozdělit území MPZ na několik částí, ve kterých by platila různá úroveň regulace objektů z hlediska památkové péče. Např. by mohly být vyspecifikovány okrajové úseky MPZ, ve kterých by mohla být povolena plastová okna nebo dřevěná tzv. „euro okna“. Jednalo by se o objekty8, ke kterým by se orgány památkové péče nemusely vyjadřovat. Pro snadnější postupy při obnově okrajových částí území MPZ se jeví jako ideální transformovat výše uvedená regulativa do Plánu ochrany památkové zóny. 2.2.

EKONOMICKÁ HLEDISKA PROGRAMU REGENERACE MPZ

2.2.1. Přehled konkrétních akcí Programu regenerace MPZ V tabulce č. 3 je uveden přehled konkrétních akcí Programu regenerace MPZ Jablonné v Podještědí 2016 – 2021 a tabulce č. 4 je uveden přehled jejich finančních potřeb, které budou nezbytně nutné pro naplnění tohoto programu v daném návrhovém období. V dále uvedené tabulce je uveden seznam navržených akcí Programu regenerace Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí. Do seznamu nejsou zařazeny pouze objekty prohlášené za kulturní památku ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, nacházejících se na území MPZ, ale všechny objekty a veřejná prostranství, které se na památkové podstatě a charakteru Městské památkové zóny MPZ Jablonné v Podještědí skutečně podílejí. Z komplexního hlediska není možné od sebe oddělovat objekty, veřejná prostranství a zeleň, které hodnoty Městské památkové zóny MPZ Jablonné v Podještědí utvářejí.

8

Plán ochrany snižuje administrativní zátěž vlastníků nemovitostí, které jsou na území památkové zóny a které nejsou kulturní památkou. Jde tedy o snížení administrativní zátěže vztahující se k povinnosti dané § 14 odst. 2 památkového zákona. Povinnosti dané § 14 odst. 1, tj. povinnost vlastníků kulturních památek, zůstávají nedotčeny. 21

TEXTOVÁ ČÁST

Program regenerace MPZ Jablonné v Podještědí (aktualizace 2016 – 2021) Autor: Ing. Martina Sommerová 2016 Tabulka č. 3: Přehled konkrétních akcí Programu regenerace MPZ Jablonné v Podještědí

1

Soubor fortifikačního systému středověkých hradeb

2

Bývalý kostel Panny Marie

3

Klášter dominikánů s bazilikou minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy

4

Zámek Nový Falkenburk

5

Městský dům č. p. 16

6

Venkovský dům č. p. 31

7 8 9 10 11 12 13 14 15

Venkovský dům č. p. 93 Venkovský dům č. p. 104 Vodní mlýn č. p. 110 Městský dům č. p. 147 Městský dům č. p. 161 Sloup se sochou Krista Salvátora a sochami světců – morový sloup Sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy Socha sv. Vincence Socha P. Marie Immaculaty

16

Ostatní hodnotné objekty v MPZ Jablonné v Podještědí

17 18

Konzervace drobné architektury a sochařské výzdoby v MPZ Jablonné v Podještědí Obnova historických zádlažeb

19

Výměna městského mobiliáře a veřejného osvětlení

20

Slavnostní nasvětlení historických objektů

21

Údržba parků a zeleně v MPZ

2.2.2. Seznam navržených akcí záchrany PR MPZ Jablonné v Podještědí V tabulce číslo 4 Přehled finančních potřeb v MPZ Jablonné v Podještědí je popsáno aktuální zhodnocení technického stavu některých památkově chráněných objektů, u kterých vlastníci (zejména město Jablonné v Podještědí) uvažují s opravou, rekonstrukcí či restaurátorskou opravou. Přesné kalkulace na rekonstrukce či generální opravy ostatních objektů v MPZ nelze bez konkrétních rozpočtů na jednotlivé akce určit. Uvedené finanční částky představují kvalifikovaný odhad architekta po zkušenostech s rekonstrukcemi obdobných objektů z hlediska stáří, památkové ochrany, stupně poškození, velikosti objektu, … Podrobnější rozpis předpokládaných nákladů souvisejících s opravou jednotlivých objektů a zajištěním jejich pravidelné a nezbytně nutné údržby je obsahem tabulkové části Programu regenerace MPZ Jablonné v Podještědí. 22

TEXTOVÁ ČÁST


V dále uvedené tabulce jsou uvedeny finanční potřeby nejen nemovitých kulturních památek nacházejících se na území MPZ, ale i dalších objektů a prvků drobné architektury, které se na památkové podstatě a charakteru Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí skutečně podílejí. Tabulka č. 4: Přehled finančních potřeb programu regenerace

Č.

NÁZEV AKCE

ČÁSTKA

1

SOUBOR FORTIFIKAČNÍHO SYSTÉMU STŘEDOVĚKÝCH HRADEB

36,0 mil.

1.1 Komplexní obnova areálu středověkých hradeb 2

62,0 mil.

BÝVALÝ KOSTEL PANNY MARIE (PIVOVAR) 2.1. Komplexní obnova areálu bývalého kostela Panny Marie (pivovaru)

3

KLÁŠTER DOMINIKÁNŮ S BAZILIKOU MINOR SV. VAVŘINCE A SV. 34,0 mil. ZDISLAVY 3.1. Dokončení opravy baziliky a kláštera 3.2. Oprava fasád baziliky a ostatních stavebních souborů 3.3. Periodická pravidelná údržba a drobné opravy

4

0,5 mil.

ZÁMEK NOVÝ FALKENBURK 4.1. Pravidelná údržba a drobné opravy

5

MĚSTSKÝ DŮM Č. P. 16

5,0 mil.

5.1. Statické zajištění a výměna střešní krytiny 5.2. Konzervace a hydrofobizace kamenických prvků 5.3. Oprava fasády a oken 5.4. Periodická pravidelná údržba 6

VENKOVSKÝ DŮM Č. P. 31

3,7 mil.

6.1. Výměna střešního pláště (břidlice) včetně izolací 6.2. Konsolidace st. prvků roubení 6.3. Oprava fasád, oken a dveří 6.4. Periodická pravidelná údržba 7


2,5 mil. 23

TEXTOVÁ ČÁST


7.1. Obnova střešní krytiny (břidlice) vč. přezdění komínů 7.2. Oprava oplocení 7.3. Periodická pravidelná údržba 8


3,9 mil.

8.1. Provedení sanačních opatření a odvod dešťových srážek 8.2. Provedení obnovy fasády včetně opravy truhlářských prvků 8.3. Provedení výměny střešní krytiny za tradiční břidličnou vč. opravy krovu, oplechování a opravy komínů 8.4. Provedení dílčího statického zajištění 8.5. Obnova oplocení včetně výměny brány 9

VODNÍ MLÝN Č. P. 110

6,5 mil.

9.1. Oprava střechy 9.2. Sanační opatření, oprava fasády a oken včetně architektonických detailů 9.3. Oprava stodoly a náhonu 9.4. Periodická pravidelná údržba 10


2,8 mil.

10.1. Oprava fasády 10.2. Výměna krytiny vč. přezdění komínů 10.3. Periodická pravidelná údržba 11


3,2 mil.

11.1. Dokončení opravy krovu a střechy a uvedení tvaru střechy do stavu před požárem v roce 2012 11.2. Obnova fasádního pláště včetně sanace 11.3. Obnova střešního pláště – břidličná krytina 12

SLOUP SE SOCHOU KRISTA SALVÁTORA A SOCHAMI SVĚTCŮ – 1,1 mil. MOROVÝ SLOUP 12.1. Přezdění žulového schodiště 24

TEXTOVÁ ČÁST


12.2. Konsolidace pískovcových prvků architektury 12.3. Restaurování sochařské výzdoby 12.4. Periodická pravidelná údržba morového sloupu 13

0,6 mil.

SOCHY SV. JANA NEPOMUCKÉHO A SV. ZDISLAVY 13.1. Restaurování sochařské výzdoby 13.2. Konsolidace pískovcových prvků architektury 13.3. Periodická pravidelná údržba

14

0,2 mil.

SOCHA SV. VINCENCE 14.1. Restaurování sochařské výzdoby 14.2. Konsolidace pískovcových prvků architektury 14.3. Periodická pravidelná údržba

15

0,2 mil.

SOCHA P. MARIE IMMACULATY 15.1. Restaurování sochařské výzdoby 15.2. Konsolidace pískovcových prvků architektury 15.3. Periodická pravidelná údržba

16

OSTATNÍ HODNOTNÉ OBJEKTY V MPZ JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ 58,0 mil.

17

KONZERVACE

DROBNÉ

ARCHITEKTURY

A

SOCHAŘSKÉ 2,6 mil.

VÝZDOBY V MPZ JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ 18

OBNOVA HISTORICKÝCH ZÁDLAŽEB

cca 45 mil.

19

VÝMĚNA MĚSTSKÉHO MOBILIÁŘE A VEŘEJNÉHO OSVĚTLENÍ

6 mil.

20

SLAVNOSTNÍ NASVĚTLENÍ HISTORICKÝCH OBJEKTŮ

1,5 mil.

21

ÚDRŽBA PARKŮ A ZELENĚ V MPZ

0,4 mil.

NÁKLADY CELKEM

275,7

Z porovnání finančních potřeb navržených pro návrhové období 2009 – 2015 a 2016 – 2021 je zřejmé, že náklady na regeneraci objektů a prostranství v MPZ v Jablonném v Podještědí se oproti předchozímu návrhovému období zvýší o 36,2 mil. Kč, což činí nárůst o 15,1%. To je dáno jednak přirozeným zvyšováním cen stavebních prací, ale také rychlejším fyzickým zhoršováním stavebně – technického stavu některých objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě Městské památkové v Jablonném v Podještědí. 25

TEXTOVÁ ČÁST


2.3.

CÍLE PROGRAMU REGENERACE MPZ JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ

Cíle Programu regenerace jsou v souladu s ostatními cíli rozvoje města Jablonné v Podještědí. Pro město Jablonné v Podještědí bylo v souladu s Pracovní skupinou Programu regenerace stanoveno několik základních cílů. 2.3.1. Provedení neodkladných prací na záchranu těch ohrožených objektů a souborů, které se podílejí na památkové podstatě MPZ. Většina objektů v MPZ se postupně rekonstruuje. Mezi budoucí investice města a ostatních vlastníků v MPZ patří tyto rekonstrukce a stavby: − Zabezpečení souboru fortifikačního systému středověkých hradeb, − dokončení revitalizace bývalého kostela Panny Marie, − dokončení opravy klášter dominikánů s bazilikou minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy − provádění pravidelné údržby a oprav zámku Nový Falkenburk, − rekonstrukce a oprava městského domu č. p. 16, − oprava venkovského domu č. p. 31, − oprava venkovského domu č. p. 93, − oprava venkovského domu č. p. 104, − oprava vodního mlýna č. p. 110, − oprava městského domu č. p. 147, − oprava městského domu č. p. 161, − restaurování sloupu se sochou Krista Salvátora a sochami světců – morový sloup, − restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy, − restaurování sochy sv. Vincence, − restaurování sochy P. Marie Immaculaty, − udržovací práce a opravy ostatních hodnotných objektů v MPZ Jablonné v Podještědí, − konzervace drobné architektury a sochařské výzdoby v MPZ Jablonné v Podještědí, − obnova historických dlažeb v MPZ Jablonné v Podještědí, − výměna městského mobiliáře a veřejného osvětlení v MPZ Jablonné v Podještědí, − slavnostní nasvětlení historických objektů v MPZ Jablonné v Podještědí, − údržba parků a zeleně v MPZ Jablonné v Podještědí.

26

TEXTOVÁ ČÁST


Dále je nutné zaměřit se na tyto akce: − Zachování všech architektonických souborů, objektů a detailů, které se podílejí na Geniu Loci MPZ Jablonné v Podještědí. Do této skupiny patří zejména: o Unikátní soubor barokní a klasicistní zástavby včetně dominant města, kterými jsou bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy a věž bývalého farního kostela Panny Marie. o Střešní krajina tvořená střešní rovinou zejména klasicistní zástavby podél náměstí Míru, Dominikánského náměstí, ulice Zdislavy z Lemberka a zástavby v okrajových částech městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí uplatňující se na horizontu při dálkovém a panoramatickém pohledu od západu a severozápadu přes Mlýnský rybník a od východu přes Markvartický rybník, při kterých se uplatňuje vesměs jednotná linie hřebenů střech domů tvořících charakteristickou ulicovou zástavbu v centrální části MPZ Jablonné v Podještědí. o Zbytky autentických kamenných dlažeb z různého období vývoje města Jablonné v Podještědí. Jedná se o torza čedičových a žulových zádlažeb, včetně unikátního dobového spárořezu z průběhu 19. až první poloviny 20. století, charakteristické ručním kamenickým opracováním. o Unikátní torza systému.

původního

středověkého

liniového

fortifikačního

o Unikátní soubor břidlicí obedněných štítů roubených domů. − Zabezpečení všech historických objektů před důsledky vzlínající vlhkosti z podzákladí, − rehabilitace fasád a uličního parteru, − rehabilitace zádlažeb na veřejných prostranstvích a pěších komunikacích, − rehabilitace veřejného osvětlení, − ochrana fasád a prostranství proti problému GRAFFITI, − rehabilitace uličního mobiliáře a drobné architektury, − dokončení kvalitního informačního systému (v centrální části byla v roce 2015 provedena výměna, dle finančních možností Města Jablonné v Podještědí je zvažováno i rozšíření do okrajových částí města a přilehlých obcí). − ochrana a respektování charakteristických dochovaných drobných detailů stávajících objektů, které nejsou prohlášeny za kulturní památku, kterými jsou zejména: o Dobové střešní vikýře na domech č. p. 2 na náměstí Míru, č. p. 36 na Dominikánském náměstí, č. p. 62 ve Staroměstské ulici, č. p. 114 v Dlouhé ulici. o Zděné, kamenné, pískovcové opěrné a ohradní zdi či kamenné sloupky oplocení z druhé poloviny 19. století, charakteristické ručním kamenickým opracováním tzv. špičákem.

27

TEXTOVÁ ČÁST


o Dobové mříže, zábradlí a oplocení z období baroka až poloviny 20. století. 2.3.2. Obnovení a rekonstrukce systému technické (vodohospodářské, energetické, spojové a dopravní).

infrastruktury

Technická infrastruktura je v současné době dle možností rekonstruována, jsou vytvářeny podmínky pro ekologické vytápění objektů.

města

V minulém návrhovém období byla dokončena rekonstrukce vodovodu a kanalizace v části ulic Zdislavy z Lemberka, Valtinovská, Dlouhá, Staroměstská, Karolíny Světlé, která znamenala odkanalizování centrální části města a Městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí. Pro rok 2017 je připravována rekonstrukce vodovodu a kanalizace a následně komunikace v ul. Švermova s napojením do ul. Zdislavy z Lemberka – koordinace s Krajskou správou silnic LK (Projektant SčVK – voda, kanalizace, Ing. Špulák – komunikace Švermova, Valbek s.r.o – komunikace Zdislavy z Lemberka). Společností přátel přírody Čmelák byly zrealizovány nové mokřady u zámku Nový Falkenburk, které svým významem přesahují do západní části Městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí. Z hlediska infrastruktury, která se podílí na tvorbě prostředí Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí, je nepochybně vodní plocha Mlýnského rybníka, který tvoří část severní hranice Městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí a také mlýnský náhon, jenž je součástí Panenského potoka, protékající územím MPZ. Z technického, památkového, architektonického i městotvorného hlediska by byla vysoce přínosná revitalizace koryta vodotečí, včetně přilehlých konstrukcí a veřejných prostranství. 2.3.3. Systematické provádění oprav, modernizace, rekonstrukce a pravidelné údržby domovního a bytového fondu jednotlivých objektů i jejich souborů. Přitom zajistit zachování památkových hodnot a využití objektů a souborů ke vhodným účelům v souladu se zásadami státní památkové péče. Pečovat o urbanistickou a architektonickou úroveň prostředí, včetně vzhledu města a jeho charakteru. Systematické provádění oprav všech objektů a jejich souborů, které se nacházejí v řešené části MPZ. (Přehled konkrétních akcí Programu regenerace MPZ Jablonné v Podještědí – viz tabulka č. 3). 2.3.4. Provádět rekonstrukce a úpravy vnějších prostranství (ulic, náměstí a parků) včetně jejich vybavení malou architekturou a zelení. V souladu se záměry rozvoje města řešit úpravu komunikací. − Regenerace městských parků a zeleně, − Zpracování projektové dokumentace pro regeneraci MPZ: o Regulační plán centrální zóny MPZ Jablonné v Podještědí (v případě zajištění dostatečného množství finančních prostředků), 28

TEXTOVÁ ČÁST


o Plán ochrany MPZ Jablonné v Podještědí, o Dokončení generelu povrchů komunikací a veřejných prostranství MPZ Jablonné v Podještědí, − Postupná rehabilitace povrchů v MPZ, − Dokončení realizace výměny informačního systému v MPZ započaté v roce 2015, který citlivě reaguje na okolní zástavbu v MPZ. 2.3.5. Zastavit vylidňování MPZ stanovením nepřekročitelné hranice plochy bytů v obytných budovách. Zastavit vylidňování MPZ stanovením a dodržováním nepřekročitelné hranice plochy bytů v obytných budovách, zachováním podílu levnějších (obecních) bytů pro sociálně slabé a handicapované obyvatele a využít možností snížení nájemného svépomocnou realizací obnovy, rekonstrukce, modernizace a nové výstavby bytů. Počet obyvatel v Jablonném v Podještědí je relativně stabilizovaný, stejně tak se počet obyvatel v MPZ nemění. 2.3.6. Oživovat MPZ ekologicky nezávadnými podnikatelskými a veřejnými provozy, které vytvářejí pracovní příležitosti pro obyvatele města a jeho okolí, uspokojují potřeby obyvatel i návštěvníků a přiměřeně využívají vhodné objekty obnovovaných památek. V souladu s tím stimulovat žádoucí změny vlastnictví a působit proti spekulativním postupům. V MPZ se nachází zvýšená koncentrace provozoven služeb. Je nutné zajistit, aby tyto provozovny používaly pokud možno ekologické technologie. V MPZ se nenachází žádný výrazný znečišťovatel životního prostředí. 2.3.7. Pečovat o kvalitu přírodních složek životního prostředí a jeho ekologickou stabilitu. O kvalitu přírodních složek životního prostředí a o jeho ekologickou stabilitu je pečováno dostatečným způsobem (např. kvalitní údržba městských parků a zeleně). Problémem však zůstává kvalita životního prostředí celého regionu, protože MPZ není možné od ostatního území regionu oddělit. Největší ekologickou zátěží na území MPZ je automobilová doprava po stávající komunikaci II. třídy II/270 diagonálně protínající náměstí Míru, která je v majetku Libereckého kraje. Bez realizace zklidnění provozu na těchto komunikacích není možné v tomto ohledu očekávat zlepšení situace na území MPZ. Přínosem pro centrum města je skutečnost, že již od počátku 90. let byl zrušen průjezd centrem pro nákladní dopravu, která je odkloněna ulicí Lidická, Cvikovská a je napojena na silnici I/13. V územním plánu města je i nadále řešena přeložka silnice II/270. V centru města je však několik velmi kvalitních ploch, které revitalizaci a doplnění stávajících dřevin mohou zkvalitnit životní a estetické prostředí městské památkové zóny a centra města Jablonné v Podještědí. Mezi tyto plochy patří zejména: –

nám. Míru s morovým sloupem a zanedbanou parkovou úpravou, která by však 29

TEXTOVÁ ČÁST


měla být regenerována v rámci připravované regenerace a revitalizace náměstí Míru a Dominikánského náměstí, –

Dominikánské náměstí se zelenou plochou v předpolí chrámu, toto veřejné prostranství by mělo být také regenerováno v rámci připravované regenerace a revitalizace náměstí Míru a Dominikánského náměstí,

–

zeleň v areálu dominikánského kláštera,

–

zelené plochy u zámku Nový Falkenburk (včetně stromořadí, u kterého byla provedena regenerace aleje pyramidálních dubů s podporou dotace SFŽP. Mimo MPZ se pak dále prováděla údržba aleje lip v okolí zámku Lemberk.

–

zeleň v údolí Panenského potoka, která vyžaduje výraznou revitalizaci,

−

Společností přátel přírody Čmelák byly zrealizovány nové mokřady u zámku Nový Falkenburk, které svým významem přesahují do západní části Městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí,

−

zeleň v bezprostřední blízkosti souboru středověkých hradeb (v tomto případě se jedná o likvidaci nevhodné náletové zeleně a realizaci přírodního ozelenění jak svahů kolem hradeb, tak také lokálně jejich koruny),

−

S ohledem na koncepci odpadového hospodářství v centrální části města Jablonné v Podještědí je nutné intenzivně vyřešit přemístění sběrných nádob na tříděný odpad v blízkosti vyhlídkové věže, která je součástí bývalého kostela Panny Marie, neboť návštěvníci v současnosti procházejí při své cestě k věži nejdříve nepořádkem, a teprve potom jdou ke vstupním dveřím do věže.

2.3.8. Vyvolávat a podporovat kulturní a osvětové činnosti, které podněcují zájem a ochotu obyvatel města podílet se na regeneraci. Budovat informační systém o území a prohlubovat znalosti o MPZ. Město Jablonné v Podještědí žije bohatým kulturním životem. K tomu přispívají především periodické kulturní akce v MPZ: −

1. května bývá každoroční zahájení poutní sezóny, která se skládá z řady tradičních poutí, z nichž nejznámější je hlavní pouť ke svaté Paní Zdislavě odehrávající se na náměstí Míru a v bazilice minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy,

−

součástí výše uvedené poutě je i „Žehnání Zdislavina pramene“, které je pořádáno jako historický průvod od basiliky minor k prameni Zdislaviny studánky,

−

celá řada kulturních akcí se zaměřením na děti a mládež je pořádána v knihovně, dále Společenské centru ve vlastnictví Města Jablonné v Podještědí a v klášteře.

2.4.

PRIORITY A KRIZOVÁ MÍSTA PROGRAMU REGENERACE MPZ

2.4.1. PRIORITY PROGRAMU REGENERACE MPZ Na tomto místě je nutné uvést přehled konkrétních akcí Programu regenerace MPZ Jablonné v Podještědí. Jsou to:

30

TEXTOVÁ ČÁST


2.4.1.1.

Konkrétní akce

− Zabezpečení souboru fortifikačního systému středověkých hradeb (minimálně v rozsahu provedení modelových – nejhodnotnějších a nejvíce ohrožených částí fortifikačního systému), − dokončení revitalizace bývalého kostela Panny Marie, − dokončení opravy kláštera dominikánů s bazilikou minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy dle projektové dokumentace zpracované Ing. arch. Uhlíkem. − dokončení opravy zámku Nový Falkenburk (ohradní zdi a oplocení), − rekonstrukce a oprava městského domu č. p. 16 dle podmínek vydaného stavebního povolení, přičemž je v současnosti připravován návrh na sejmutí památkové ochrany, − oprava venkovského domu č. p. 31, − oprava venkovského domu č. p. 93, − oprava venkovského domu č. p. 104, − oprava vodního mlýna č. p. 110, − oprava městského domu č. p. 147, − oprava městského domu č. p. 161, − restaurování sloupu se sochou Krista Salvátora a sochami světců – morový sloup, − restaurování sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Zdislavy, − restaurování sochy sv. Vincence, − restaurování sochy P. Marie Immaculaty, − udržovací práce a opravy ostatních hodnotných objektů v MPZ Jablonné v Podještědí, − udržovací práce a opravy drobné architektury (sochy, pomníčky, zábradlí, detaily) v MPZ Jablonné v Podještědí, − obnova historických dlažeb v MPZ Jablonné v Podještědí, − výměna městského mobiliáře a veřejného osvětlení v MPZ Jablonné v Podještědí, − slavnostní nasvětlení historických objektů v MPZ Jablonné v Podještědí, − údržba parků a zeleně v MPZ Jablonné v Podještědí, − akce související se zachováním všech architektonických souborů, objektů a detailů, které se podílejí na Geniu Loci MPZ Jablonné v Podještědí (zejména středověký soubor městského opevnění, jedinečná městská panoramata uplatňující se na dálkových pohledech, unikátní soubor břidlicí krytých střech a štítů domů a celá řada drobných architektonických detailů). Dále je nutné zaměřit se na tyto akce: 31

TEXTOVÁ ČÁST


− Zachování všech architektonických souborů, objektů a detailů, které se podílejí na Geniu Loci MPZ Jablonné v Podještědí. Do této skupiny patří zejména: o Unikátní soubor barokní a klasicistní zástavby včetně dominant města, kterými jsou bazilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy a věž bývalého farního kostela Panny Marie. o Střešní krajina tvořená střešní rovinou zejména klasicistní zástavby podél náměstí Míru, Dominikánského náměstí, ulice Zdislavy z Lemberka a zástavby v okrajových částech městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí uplatňující se na horizontu při dálkovém a panoramatickém pohledu od západu a severozápadu přes Mlýnský rybník a od východu přes Markvartický rybník, při kterých se uplatňuje vesměs jednotná linie hřebenů střech domů tvořících charakteristickou ulicovou zástavbu v centrální části MPZ Jablonné v Podještědí. o Zbytky autentických kamenných dlažeb z různého období vývoje města Jablonné v Podještědí. Jedná se o torza čedičových a žulových zádlažeb, včetně unikátního dobového spárořezu z průběhu 19. až první poloviny 20. století, charakteristické ručním kamenickým opracováním. o Unikátní torza systému.

původního

středověkého

liniového

fortifikačního

o Unikátní soubor břidlicí obedněných štítů roubených domů. − zabezpečení všech historických objektů před důsledky vzlínající vlhkosti z podzákladí, − rehabilitace fasád a uličního parteru, − rehabilitace zádlažeb na veřejných prostranstvích a pěších komunikacích, − rehabilitace veřejného osvětlení, − rehabilitace uličního mobiliáře a drobné architektury, − vybudování kvalitního informačního systému, − ochrana a respektování charakteristických dochovaných drobných detailů stávajících objektů, které nejsou prohlášeny za kulturní památku, kterými jsou zejména: o Dobové střešní vikýře na domech č. p. 2 na náměstí Míru, č. p. 36 na Dominikánském náměstí, č. p. 62 ve Staroměstské ulici, č. p. 114 v Dlouhé ulici. o Zděné, kamenné, pískovcové opěrné a ohradní zdi či kamenné sloupky oplocení z druhé poloviny 19. století, charakteristické ručním kamenickým opracováním tzv. špičákem. o Dobové mříže, zábradlí a oplocení z období baroka až poloviny 20. století.

32

TEXTOVÁ ČÁST


2.4.1.2.

Koncepční akce

− Ochrana památkového fondu MPZ Jablonné v Podještědí, − pořízení Plánu ochrany MPZ Jablonné v Podještědí, − zpracování návrhu na prohlášení objektu za kulturní památku ve smyslu zákona 20 / 87 Sb., pro další objekty v MPZ – ve spolupráci s NPÚ. 2.4.2. KRIZOVÁ MÍSTA PROGRAMU REGENERACE Program regenerace MPZ Jablonné v Podještědí má potencionálně dvě krizová místa: − nedostatek finančních prostředků. Výše uvedeným rizikům lze částečně předcházet souborem koncepčních i konkrétních opatření v tomto navrženém rozsahu: − Pořízením Plánu ochrany MPZ Jablonné v Podještědí, který sníží administrativní a časovou náročnost přípravy u částí akcí obnovy a udržovacích prací některých objektů v MPZ, které nejsou kulturními památkami, − rozšíření instalace bezpečnostních technických zařízení (kamer), které budou monitorovat prostředí kulturních památek v MPZ Jablonné v Podještědí. 2.5.

ZACHOVÁNÍ GENIA LOCI MPZ JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ

Stejně jako v jiných malých českých historických městech, tak i v Jablonném v Podještědí se uplatňuje celá řada architektonických souborů, objektů a detailů, které se podílejí na nezaměnitelném Geniu Loci. Do této skupiny patří zejména mimořádný soubor roubené architektury, jedinečná městská panoramata uplatňující se na dálkových pohledech, unikátní soubor břidlicí krytých střech a štítů domů, soubor tradiční střešních krytin, dochované dlažby a zádlažby chodníků, ulic a náměstí, a celá řada charakteristických drobných architektonických detailů. S výjimkou případů, kdy jsou detaily součástí kulturních památek, se nejedná o zapsané kulturní památky, byť je jejich ochrana plošně zajištěna prohlášenou městskou památkovou zónou. I přesto v návrhovém horizontu prvního programu regenerace došlo k úbytku mnoha těchto detailů. Z hlediska naplnění programu regenerace se jeví nanejvýš žádoucí, aby všechny tyto charakteristické prvky zůstaly zachovány pro budoucí generace. Je zapotřebí najít takovou míru kompromisu mezi navrženými stavebními zásahy a hodnotou výše uvedených architektonických detailů, která umožní zajištění řádného stavebně technického stavu objektů a přitom zachová autentičnost a charakter dochovaných prvků. Dále jsou navrženy koncepční postupy jakou formou přistoupit k záchraně mimořádně hodnotných architektonických souborů utvářejících charakter MPZ Jablonné v Podještědí.

33

TEXTOVÁ ČÁST


2.5.1. ZACHOVÁNÍ STŘEDOVĚKÉHO SOUBORU MĚSTSKÉHO OPEVNĚNÍ Problematika zakonzervování a citlivé památkové úpravy hradeb představuje, stejně jako v minulém návrhovém období, nejpalčivější a zásadní problém regenerace centrální částí městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí. Hradby v Jablonném v Podještědí představují fragment unikátního středověkého (gotického) fortifikačního systému z přelomu 14. a 15. století, jakých se na území České republiky zachovalo pouze několik. Jak vyplývá z archivní plánové dokumentace, stejně tak z terénních fragmentů, nejednalo se pouze o hradební zeď, ale také o systém bašt umožňující boční střelbu podél hradební zdi. Obdobné bašty můžeme vysledovat např. v Nymburce. Fortifikační systém byl doplněn ještě příkopy. Do města se vstupovalo dvěma branami (horní na severní straně a dolní neboli Pražská na jižní straně) a třemi fortnami. Z archivní dokumentace máme doloženo, že dolní brána byla asanována v roce 1837. Fortny byly asanovány v letech 1838 – 1839, kdy došlo ke zbourání hradeb v jejich bezprostředním okolí. Hradební zeď byla vybudována o síle cca 1,6 m a na vnější straně přesahovala výšku 5m. Po vnitřní straně obíhal ochoz chráněný parapetní zdí tloušťky cca 0,6 m. Hradbou prostupovaly jednak dvě výše uvedené brány, zejména však hranolové bašty opakující se po 70 – 100 m. Pozoruhodné je, že úpravy opevnění probíhaly i v baroku. Před rokem 1700 bylo, z důvodu výstavby kostela sv. Vavřince, prolomeno opevnění v jeho bezprostředním okolí. Gotické zdivo bylo nahrazeno již nikdy nepřebudovanou dřevěnou palisádou. Ke drobným úpravám došlo i v období raného klasicizmu. Rokem 1837 je možné datovat ztrátu funkce městského opevnění a počátek jeho postupné likvidace. Ve druhé polovině 19. století a především ve 20. století sloužil hradební zeď pouze jako meziparcelní zdivo. Záměrné odbourání horních partií hradby za účelem získání stavebního materiálu a zanedbávaná údržba vedla k destrukci celého fortifikačního systému. Z konstrukčního hlediska se jednalo o standardní fortifikační gotickou konstrukci. Obvodové části hradby byly vyzděny na chudou vápennou maltu z místního kamene. V tomto případě se jednalo o částečně opracované, měkké druhohorní pískovce s velkým podílem jílu ve tmelu. Vnitřní výplň byla tvořena kamennými zlomky pěchovanými do jílu. Hradby nebyly omítnuty, pouze byla rozetřena malta vytlačená ze spár. Způsob konstrukce parapetu není známa, stejně tak hloubka založení. Jak bylo výše uvedeno, destrukce hradeb započala odbouráním parapetní části zdí, což umožnilo rozsáhlé zatékání atmosférických srážek. Následné cyklické opakování zmrazovacích cyklů způsobilo rozsáhlou destrukci zdiva jako celku. Své vykonalo také negativní působení kořenových systémů náletové zeleně. Vedle havarijního stavebně – technického stavu zdiva se zde vyskytuje další, v tomto případě zásadní problém, který ovlivňuje provedení koncepční obnovy fragmentů fortifikačního zdiva jako celku. Jedná se o nevyjasněné majetkoprávní vztahy. Není zcela jasné, komu konkrétní fragmenty zdiva patří. Ideálním případem by bylo vlastnictví hradeb městem Jablonné v Podještědí. V tomto případě by bylo možné připravit komplexní konzervaci fragmentů fortifikačního systému. K dořešení by i nadále zůstal přístup k hradební zdi přes pozemky soukromých majitelů. Tyto majetkoprávní záležitosti je zapotřebí vyřešit co nejdříve, neboť stavebně – technický stav fragmentů zdiva se neustále zhoršuje a jeho zřícení, které hrozí na většině dochovaného zdiva, by mohlo způsobit ohrožení zdraví, života a majetku osob. 34

TEXTOVÁ ČÁST


Koncepční návrh obnovy hradeb 1.

Vyjasnění majetkoprávních vztahů

Je zapotřebí provést právní rozbor a následnou dohodu s vlastníky dotčených nemovitostí, která jasně vymezí konkrétní vlastnické vztahy. V případě určení vlastníků jednotlivých fragmentů ve prospěch vlastníků sousedních pozemků a nemovitostí budou orgánem památkové péče přesně specifikovány požadavky na konzervaci kamenného zdiva. Je nezbytně nutné, aby dále odsouhlasený postup byl právně vymahatelný. V roce 2016 započne Katastrální úřad Libereckého kraje, Katastrální pracoviště Liberec tzv. revizi katastrálního operátu – i otázku zaměření hradeb, jejich umístění převážně na soukromých pozemcích. 2.

Koncepční příprava konzervace kamenného zdiva

2.1.

Metodické rozhodnutí o koncepci konzervace zdiva

Před zahájením jakýchkoliv projektových a udržovacích prací bude zapotřebí rozhodnout jaké části zdiva má smysl konzervovat. Budou vyspecifikovány nejcennější a nejzachovalejší fragmenty zdiva. Vedle památkových, historických, architektonických a estetických hledisek je nutné vzít v úvahu také majetkoprávní vztahy a přístupnost fragmentů zdiva z veřejné komunikace nebo veřejného prostranství. Na základě tohoto rozhodnutí bude určeno, které části hradeb budou konzervovány, a které budou ponechány svému osudu. Dle konkrétního technického stavu fragmentů určených ke konzervaci bude rozhodnuto, v jakém časovém horizontu bude konzervace realizována. 2.2.

Předprojektová příprava

Bude zapotřebí provést aktualizaci geodetického zaměření zdiva. Nově bude provedeno také fotogrammetrické zaměření fragmentů zdiva. Bude proveden petrografický průzkum použitého kamene, dále granulometrický průzkum zdících malt a geotechnický průzkum základových poměrů zdiva. Současně bude proveden statický, stavebně – architektonický a stavebně – technický průzkum. Předprojektovou přípravu není nutné provést pro celý soubor hradeb najednou. Průzkumy budou prováděny po částech, vždy však v předstihu před realizovanou částí zdiva. 2.3.

Projektová příprava

V souladu souběhu § 17 a 18 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (zákon č. 189/2008 Sb.,) může projektovou dokumentaci konzervace hradeb pro Jablonné v Podještědí vykonávat pouze osoba s architektonickou autorizací. Předpokladem pro výběr projektanta by měly být zkušenosti s obdobným typem konzervace kulturní památky. Projektová příprava bude navazovat na průzkumy vzešlé z předprojektové přípravy. Obsahem projektové dokumentace provedené ve stupni pro realizaci 35

TEXTOVÁ ČÁST


stavby, bude jasná specifikace způsobu konzervace dílčích částí fragmentů fortifikačního zdiva. Konkrétně se jedná o tyto postupy: − Specifikace nezbytně nutného rozsahu bouracích prací, − specifikace prací souvisejících se statickým zajištěním hradeb, − specifikace rozsahů doplnění koruny zdiva a způsobu její povrchové úpravy, − specifikace druhů kamene dle petrografického průzkumu vhodného pro vyzdívky jednotlivých fragmentů zdiva z různých historických období (gotika, renesance, baroko, klasicismus), − specifikace pojiv odpovídajících výše uvedeným druhům kamene použitých v jednotlivých časových obdobích, − specifikace struktury, opracování a skladby kamene určeného pro vyzdívky a dozdívky dílčích částí hradeb, − specifikace hydrofobní ochrany jednotlivých částí hradeb. 3.

Realizace udržovacích prací

Realizaci udržovacích prací bude provádět odborná firma vzešlá z výběrového řízení. Nedílnou součástí hodnotících kritérií bude doložení odpovídajících referencí prokazujících zkušenost s obdobným typem staveb. Dle celkové koncepce a projektové dokumentace budou v jednotlivých letech prováděny konkrétní části fortifikačního systému. Výše uvedené práce budou zařazeny jako nejvyšší priorita Města Jablonné v Podještědí v aktualizovaném Programu regenerace Městské památkové zóny Jablonné v Podještědí v návrhovém horizontu 2016 – 2021. 2.5.2. ZACHOVÁNÍ MĚSTSKÉHO PANORAMATU Zachovalé městské panorama historické části města Jablonné v Podještědí se svými dominantami představuje jednu ze základních hodnot města. Základní dominantou uplatňující se prakticky ve všech pohledech a průhledech je barokní kopule s lucernou chrámu sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Další výraznou dominantou je i věž bývalého kostela Panny Marie. Vedle těchto vertikálních dominant se uplatňují horizontální dominanty. Jedná se o fragmenty hradeb jižně do kostela Panny Marie, střešní krajinu severozápadní fronty náměstí uplatňující se při pohledech od západu a současně pás drobné klasicistní zástavby postavené v bezprostředním okolí hradebního systému. Charakter zástavby uplatňující se na městském panoramatu je zapotřebí chránit. V rámci regulačního plánu by bylo vhodné stanovit takové zásady, které zabrání nástavbám objektů tvořící panorama nebo výstavbě nových objektů, které by mohly stávající panorama znehodnotit. Dále by měla být řešena skladba střešní krytiny, zejména u drobných klasicistních objektů tvořící panorama okolo hradeb. Měly by být upřednostněny tradiční materiály (břidlice, pálená střešní krytina). Jakékoliv jiné, novodobé krytiny (např. Alukryt, falcovaný plech, asfaltové šindele, betonová střešní taška, …) pohledové panorama poškozují. 36

TEXTOVÁ ČÁST


2.5.3. ZACHOVÁNÍ SOUBORU BŘIDLICÍ KRYTÝCH STŘECH A ŠTÍTŮ DOMŮ V Jablonném v Podještědí se dochoval mimořádně hodnotný soubor břidlicí krytých střech a štítů drobných klasicistních domů. Jedná se o střešní krytinu, která má svůj původ převážně v 19. století. V té době nahrazovala spalnou dřevěnou šindelovou střešní krytinu. V Jablonném v Podještědí se dochovala celá řada způsobů řemeslného krytí střech včetně charakteristických detailů, jakými jsou např. kované sněhové zachytávače. Tloušťka jednotlivých kamenů, charakter skladby krytí a drobné detaily vytvářejí charakteristickou rozmanitost a malebnost střešní krajiny v MPZ. Samostatnou kapitolou je celá řada rozmanitých štítů, které jsou opatřeny břidličným bedněním. Uplatňuje se zde velké množství dekorů, které vycházely z řemeslné dovednosti starých pokrývačských mistrů. Vedle architektonických, historických a památkových hodnot zde můžeme vysledovat také vysokou estetickou hodnotu břidlicí krytých střech a štítů. Při opravách a rekonstrukcích střech je bezpodmínečně nutné trvat na zachování těchto unikátních kamenných prvků. Vesměs je kámen zachovalý a bude možné jeho druhotné použití. Příčiny havárií a poruch střech krytých břidličnou krytinou nebývají způsobeny dožilými kamennými prvky, ale zrezivělými kotevními prvky. Před rekonstrukcí střechy je nezbytně nutné provést dokumentaci stávajícího stavu, včetně výkresu původního systému krytí. Následně je nutné odstranit kotevní prvky a krytinu šetrně sejmout. Kamenné břidličné krytí většinou není těžké (plošné zatížení cca 35 – 50 kg/m2). Proto vesměs není nutné zpevňovat stávající konstrukční systémy krovu. Hydroizolaci je možné provést běžným asfaltovým pásem. Chybějící prvky bude nutné doplnit z dostupných břidličných šablon. Při tloušťce kamenných šablon 4 – 6 mm nepředstavuje použití břidlice zásadní cenový nárůst oproti běžně dostupným střešním krytinám, které je možné použít v památkově chráněných oblastech. Na celé řadě střech se dochovaly původní autentické vikýře převážně z 19. století. Jedná se buď o mělké, průběžné a celo prosklené vikýře nebo o vertikální tesařskou konstrukci se sedlovou stříškou. Průběžné vikýře byly zhotoveny jako účelové konstrukce bez jakýchkoliv zdobných detailů. Naopak vikýře se sedlovou stříškou byly opatřeny, jednoduchými příčkami členěnými, špaletovými okny. Tesařské detaily byly zdobeny charakteristickou dřevořezbou v duchu architektonického tvarosloví 2. poloviny 19. nebo počátku 20. století. Většina vikýřů byla opatřena pouze ochranným nátěrem, některé byly obloženy břidlicí. Vikýře byly vesměs kryty stejným typem střešní krytiny, kterou byly kryty ostatní plochy střešního pláště. Při rekonstrukcích podkroví objektů v MPZ, u kterých je přípustné osvětlení ve formě vikýřů, by bylo vhodné vyrobit vikýře, které budou svými proporcemi, tvarem, materiálem a detaily odpovídat dochovaným vikýřům. Tato zásada platí jak pro ploché průběžné vikýře, tak pro vikýře se sedlovou střechou. Projektová dokumentace, která bude posuzována orgány státní památkové péče a města, by měla obsahovat podrobné technické řešení vikýřů, které prokáže zachování charakteristických rysů, detailů a proporcí, které jsou charakteristické pro objekty v MPZ Jablonné v Podještědí.

37

TEXTOVÁ ČÁST


2.5.4. ZACHOVÁNÍ SOUBORU CHARAKTERISTICKÝCH ARCHITEKTONICKÝCH DETAILŮ

DROBNÝCH

Vedle zapsaných kulturních památek, charakteristických panoramat, …, se v MPZ Jablonné v Podještědí uplatňuje celá řada drobných architektonických detailů, které je možné nalézt jako součást budov nebo nacházející se samostatně. Do tohoto souboru je možné zařadit řemeslné a umělecko-řemeslné detaily ze dřeva, kovů či kamene. Dřevěné prvky Do této skupiny patří zejména dřevěné kazetové dveře a vrata, špaletová okna, parapety a ostění oken, pavlače, mansardové římsy nacházející se pod břidličnou nebo plechovou krytinou, drobná architektura – altánky, dřevěné arkýře, dřevěné sloupky, rázovité ploty, …. Mezi kvalitní dřevěné detaily přelomu 19. a 20. století patří zdobené dřevěné výkladce zpravidla opatřené plechovou roletou. Při obnově nebo přestavbách starších objektů na území MPZ by, při návrhu dřevěných prvků, měly být prioritně respektovány tvary a detaily prvků, které se v MPZ dochovaly. Stejně tak jejich barevnost. U nově navržených novostaveb by bylo vhodné původní tvary výtvarně abstrahovat a následně použít zjednodušené tvarosloví inspirované tvarem původních historických prvků. Kovové prvky Do této skupiny patří drobné řemeslné architektonické detaily z oceli, kovaného železa a z barevných kovů. Mezi charakteristické detaily patří barokní, klasicistní a secesní kliky se štítky. Jedná se o mimořádně hodnotné odlitky, které byly provedeny buď z mosazi, nebo z litiny. Mimořádně hodnotným příkladem je mosazná klika na vstupních, dřevěných, kazetových vratech do domu č. p. 161 na náměstí Míru. Na těchto vratech se nacházejí také kované klasicistní hřeby. Další skupinou zasluhující ochranu je soubor dochovaných železných závěsů oken, dveří a vrat. Jedná se buď o starší pásové závěsy nacházející se zejména na vratech, nebo starších dveřích, včetně nosných čepů. Dále se jedná o tzv. žaludové a kuželkové závěsy oken nebo interiérových dveří z 2. poloviny 19. století. S okny jsou spojeny i další ovládací prvky jako např. olivy, obrtlíky nebo pojistná táhla s oky. Ojediněle se v MPZ nacházejí kované mříže, převážně z 19. stol. Velmi pěkným příkladem řemeslného umu je prostorová mříž okna u vodního mlýna č. p. 110. Také se zde nacházejí příklady kovaných nebo litinových plotů osazených zpravidla na zděné, kamenné podezdívce. Při obnově nebo přestavbách starších objektů na území MPZ by, při návrhu kovových prvků, měly být prioritně respektovány tvary a detaily prvků, které se v MPZ dochovaly. Stejně tak jejich barevnost. U nově navržených novostaveb by bylo vhodné původní tvary výtvarně abstrahovat a následně použít zjednodušené tvarosloví inspirované tvarem původních historických prvků. Kamenné prvky Mezi kamenné prvky patří detaily drobné architektury jako např. sloupky plotů, vstupní portály, kamenné zídky, drobná kamenná schodiště, …. Dále historická dlažba, ponejvíce zlomková a čedičová. Tato dlažba se zachovala např. v uličce vedle hradební zdi u zrušené pražské brány. 38

TEXTOVÁ ČÁST


Při obnově nebo přestavbách starších objektů na území MPZ by, při návrhu kamenných prvků, měly být prioritně respektovány tvary a detaily prvků, které se v MPZ dochovaly. Stejně tak jejich barevnost. U nově navržených novostaveb by bylo vhodné původní tvary výtvarně abstrahovat a následně použít zjednodušené tvarosloví inspirované tvarem původních historických prvků. Při návrhu dlažeb na veřejných prostranstvích by měly být respektovány původní kamenné materiály a jejich historické spárořezy. Na veřejných komunikacích je navíc nutné respektovat platné právní předpisy, které upravují provoz na těchto plochách zejména s ohledem na dopravu, zatížení hlukem a emisemi a odvedení dešťových vod. Štukatérské prvky Mezi kvalitní štukatérské prvky patří detaily klasicistní architektury (pilastry ostění oken a dveří, šambrány, supraporty s domovními znameními nebo s domovními čísly, suprafenestry, hlavní a kordónové římsy, voluty, lizénové rámy, bosáže a další prvky). U mladší neoslohové, eklekticistní a secesní architektury se dochovaly, vedle výše uvedených detailů, také strukturované plochy omítek. Z tohoto období se dochovaly např. bohatě zdobené plastické prvky kartuší s rostlinnými motivy. Při obnově starších objektů na území MPZ by měly být prioritně respektovány tvary, profilace a detaily štukatérských prvků, které se v MPZ dochovaly. Stejně tak jejich barevnost. Stávající prvky je zapotřebí vhodným způsobem konsolidovat, aby při stavebních zásazích došlo k jejich minimálnímu poškození. 2.5.5. ZACHOVÁNÍ SOUBORU DŘEVĚNÝCH ROUBENÝCH DOMŮ Problematika zakonzervování a citlivé památkové opravy dřevěných roubených domů představuje jeden z velkých úkolů regenerace Městské památkové zóny v Jablonném v Podještědí. Koncepční návrh obnovy dřevěných roubených domů Koncepční příprava opravy eventuálně obnovy dřevěných roubených domů Metodické rozhodnutí o koncepci obnovy konkrétních domů Před zahájením jakýchkoliv projektových a udržovacích prací bude zapotřebí rozhodnout jaké části konstrukčních prvků domů má smysl zachovat a které je nutné vyměnit. Bude přesně vyspecifikován stavebně technický stav jednotlivých stavebních konstrukcí ve formě stavebně technického průzkumu. Ten by měl odhalit rozsah a charakter skutečného poškození konkrétních konstrukcí. Obecně platí, že roubené domy se staticky jeví jako samonosné konstrukce, a proto není nutné měnit poškozené roubení jako celek. Stačí vyměnit pouze skutečně dožilé části konstrukcí, které již nejde zachránit. V praxi to znamená zejména výměnu jednotlivých prvků dřevní hmoty, která je napadena dřevokazným hmyzem nebo dřevokaznou houbou. Biologické poškození konstrukcí má příčinu v dlouhodobém zatékání atmosférických srážek do dřevěných konstrukcí. Poškozeny bývají jak jednotlivé prvky roubení, ale také dřevěné systémy nosných konstrukcí krovů, stropů nebo střešních plášťů. Základní prevencí před biologickým napadením je odvedení dešťových srážek mimo objekt. Je bezpodmínečně nutné opatřit objekty systémem 39

TEXTOVÁ ČÁST


dešťových žlabů a svodů, které odvedou dešťové srážky mimo objekt, a zajistí tak jejich likvidaci na vlastním pozemku. Samostatnou otázkou je záchrana a obnova truhlářských výplní otvorů – oken a dveří. Obecně platí, že dochované prvky by měly být konzervovány, repasovány, eventuálně obnoveny dle dochovaných autentických originálů. Mladší, zejména trojdílná okna by měla být vyměněna za původní výplně otvorů. Zachovány a doplněny by měly být také autentické prvky kování. To znamená žaludové či kuželkové závěsy oken či dveří, kované, litinové nebo mosazné kliky a další. Důležitou součástí obnovy objektu je povrchová úprava vnějšího pláště. Dřevěné prvky (roubení, obednění štítů) budou napuštěny alkydovými nátěry odpovídající barvě. V ojedinělých případech je možné opatřit i roubený plášť objektu vápenným pačokem, viz autentická úprava domu č. p. 93. Předprojektová příprava Před zahájením projektových prací bude zapotřebí provést podrobné zaměření objektů. U kulturních památek bude proveden stavebně historický průzkum. Současně bude proveden statický, stavebně – architektonický a stavebně – technický průzkum. Ideální je provedení pasportu hodnotných a autentických prvků staveb. Součástí stavebně – technického průzkumu bude vyhodnocení zavlhčení objektu, stejně tak posouzení rozsahu poškození dřevní hmoty dřevokazným hmyzem a dřevokaznou houbou. Projektová příprava Projektová příprava bude navazovat na průzkumy vzešlé z předprojektové přípravy. Obsahem projektové dokumentace provedené ve stupni pro realizaci stavby, bude jasná specifikace rozsahu opravy a způsobu konzervace dílčích částí objektů. Konkrétně se jedná o tyto postupy: − Specifikace nezbytně nutného rozsahu bouracích prací, novodobých konstrukcí − specifikace prací souvisejících se statickým zajištěním objektu, − specifikace rozsahů doplnění poškozeného roubení a dalších nosných prvků krovů a stropů, − specifikace druhů dřeva vhodného pro doplnění chybějících prvků roubení a trámů, − nátěrů dřevěných prvků a omítek, − specifikace opracování dřevěných prvků a dále vyzdívek a obnovovaných omítek, − specifikace ochrany jednotlivých částí objektů proti vlhkosti. Realizace oprav, obnovy a udržovacích prací Realizaci oprav, obnovy a udržovacích prací roubených památkově chráněných objektů bude provádět odborná firma a v odůvodněných případech restaurování těch částí objektu, které jsou předmětem výtvarného umění nebo výsledků práce uměleckého řemesla držitel příslušné licence od Ministerstva kultury.

40

TEXTOVÁ ČÁST

JABLONNÉ V PODJEŠTĚDÍ Program regenerace MPZ Jablonné v Podještědí

Recommend Documents