MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta
Inovace informačního systému Vodárenské akciové společnosti, divize Boskovice Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval
doc. Ing. Ivana Rábová, Ph.D.
Rostislav Kunc
BRNO 2007
Chci poděkovat vedoucí své práce, doc. Ing. Ivaně Rábové, Ph.D. za vstřícnost, věcné rady a především pozitivní přístup. Dále chci poděkovat panu Ctiborovi Petrovi za poskytnuté informace a obětovaný čas.
Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci vyřešil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. Ve Voděradech dne 24. května 2007
………………………………….
Abstract Kunc, R. Innovation information system of Vodárenská akciová společnosti, division Boskovice. Bachelor work. Brno, 2007. This bachelor work analyzes information systems in the company Vodárenská akciová společnost, a.s., division Boskovice, and proposes possible ways of their innovation. In the analyze of the flow of information, the most part deals with Consumer information system and Failure accounting, the project of their innovation is realized in PHP surrounding. A part of this work presents the economic valuation of feasible innovation of electronic absenteeism system.
Abstrakt Kunc, R. Inovace informačního systému Vodárenské akciové společnosti, divize Boskovice. Bakalářská práce. Brno, 2007. Práce analyzuje informační systémy ve Vodárenské akciové společnosti, divizi Boskovice a navrhuje možné způsoby jejich inovace. Největší pozornost z hlediska analýzy informačních toků je věnována Zákaznickému informačnímu systému a Evidenci poruch, návrh inovace je realizován v prostředí PHP. Ekonomicky je zhodnocena možná inovace systému elektronické docházky.
Obsah Obsah .....................................................................................................................................1 Seznam použitých zkratek ...................................................................................................3 1
2
Úvod a cíl práce...............................................................................................................1 1.1
Úvod.....................................................................................................................................................1
1.2
Cíl práce ..............................................................................................................................................2
Přehled literatury............................................................................................................3 2.1
Analýza informačního systému .........................................................................................................3
2.1.1 Strukturovaná analýza ...................................................................................................................3 2.1.2 Objektově orientovaná analýza .....................................................................................................4 2.2
Principy metod analýzy......................................................................................................................5
2.2.1 Princip abstrakce ...........................................................................................................................5 2.2.2 Princip modelování........................................................................................................................9 2.3
Inovace a vhodný výběr řešení ........................................................................................................10
2.4
Etapy projektu IS/IT na příkladu systému ERP ...........................................................................12
2.4.1 Etapa I. – analýza potřeb podniku ...............................................................................................13 2.4.2 Etapa II. – výběr vhodného ERP a jeho dodavatele ....................................................................14 2.4.3 Etapa III. – vlastní implementace vybraného ERP ......................................................................15 2.5
PowerDesigner ..................................................................................................................................16
2.6
Hypertextový preprocesor PHP ......................................................................................................17
3
Vodárenská akciová společnost, divize Boskovice .....................................................19
4
Analýza informačních systémů....................................................................................22 4.1
Zákaznický informační systém (ZIS)..............................................................................................22
4.1.1 Kontextový diagram ZIS .............................................................................................................23 4.1.2 Systémový diagram ZIS ..............................................................................................................24 4.1.3 Evidence informací......................................................................................................................25 4.1.4 Evidence finančních záležitostí ...................................................................................................26 4.1.5 Entitně relační diagram ZIS.........................................................................................................28 4.2
Evidence poruch ...............................................................................................................................29
4.2.1 Kontextový diagram Evidence poruch ........................................................................................30
4.2.2 Systémový diagram Evidence poruch .........................................................................................31 4.2.3 Entitně relační diagram Evidence poruch....................................................................................32
5
4.3
Provozní informační systém (PIS)...................................................................................................33
4.4
Finanční informační systém (FIS)...................................................................................................33
4.5
Geografický informační systém (GIS) ............................................................................................35
4.6
Vodohospodářský dispečink (VHD)................................................................................................36
Inovace ...........................................................................................................................37 5.1
Propojení GIS s Evidencí poruch a zpřístupnění informací o poruchách veřejnosti .................37
5.2
Vytvoření web rozhraní pro přístup odběratelů do ZIS ...............................................................37
5.3
Zavedení systému elektronické docházky.......................................................................................38
5.4
Dokoupení modulů MZDY a PERSONALISTIKA do nového FIS......................................................39
6
Diskuze...........................................................................................................................40
7
Závěr ..............................................................................................................................41
8
Literatura ......................................................................................................................42
9
Přílohy............................................................................................................................43
Seznam použitých zkratek CASE nástroje – Computer Aided Software Engineering. Počítačové programy nabízející vývojové prostředí pro podporu vývoje a údržby software. Podporují všechny fáze vývoje aplikace. DFD – data flow diagram, diagram datových toků EFAS – ekonomický, finanční a administrativní systém ERD – entity relation diagram, entitně relační diagram ERP – Enterprise Resource Planning je manažerský informační systém, který integruje a automatizuje velké množství procesů souvisejících s produkčními činnostmi podniku. FIS – finanční informační systém GIS – geografický informační systém IS/IT – informační systémy, informační technologie PIS – provozní informační systém VASBO – Vodárenská akciová společnost, divize Boskovice VHD – vodohospodářský dispečink ZIS – zákaznický informační systém
Úvod a cíl práce
1
1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Spojení lidí ve větším celku se v dnešní době stává stále důležitějším, a proto je nutné zajistit rychlou a efektivní komunikaci mezi jednotlivými články tohoto řetězu. Rostoucí význam proto připadá právě informačním systémům, které jsou schopny takovouto komunikaci zajistit. Nadnárodní společnosti mající pobočky na několika kontinentech v dnešní době nejsou ničím neobvyklým. Aktuální informace pro ně představují základ jejich konkurenceschopnosti, je tedy ve vlastním zájmu těchto firem, aby měly informační systém na co nejvyšší úrovni. Kvalitní informační systémy jsou ale důležité i pro menší a střední firmy, kde umožňují mít všechny informace přehledně umístěny na jednom místě s možností efektivní práce s nimi. Informační systém lze definovat jako „systém sběru, uchovávání, analýzy a prezentace dat určený pro poskytování informací mnoha uživatelům různých profesí“. (Pokorný, 2004) Při použití aktuální výpočetní techniky jde o velmi efektivní prostředek pro usnadnění práce v podniku, kdy společně s informačním systémem pomáhá manažerům firmy, pracovníkům, ale ve většině případů je i efektivnější pro komunikaci s odběrateli a dodavateli. Efektivnost informačního systému jde přitom ruku v ruce s jeho moderností. Protože jen inovovaný informační systém se dokáže nejlépe přizpůsobit rychle se měnícím podmínkám trhu. Koncepce jednotného informačního systému umožňuje jednodušší a levnější provoz.
Úvod a cíl práce
2
1.2 Cíl práce Jak již bylo zmíněno výše, je pro efektivní využití informačního systému nutná jeho průběžná aktualizace, aby informační systém co nejlépe vyhovoval potřebám všech zúčastněných stran. Proto i cílem této práce je na základě analýzy informačních toků ve VASBO, jejímž hlavním předmětem podnikání je výroba a dodávka pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod, likvidace kalů, zhodnotit stávající situaci informačního systému ve firmě a navrhnout jeho optimalizaci. Výsledky analýzy informačních toků budou prezentovány strukturovanými diagramy vytvořenými pomocí CASE nástroje PowerDesinger. K dalším cílům práce patří vytvoření návrhu realizace webového rozhraní pro komunikaci s odběrateli a ekonomické zhodnocení efektivnosti navrhovaného nákupu systému elektronické docházky.
Přehled literatury
3
2 Přehled literatury 2.1 Analýza informačního systému Pro představu o tom, jak informační systém ve firmě funguje, je vhodné použít některou z možných metodik analýzy. V tomto případě lze použít strukturovanou nebo objektově orientovanou analýzu.
2.1.1 Strukturovaná analýza Strukturovaná analýza předcházela analýze objektově orientované. Funkce systému jsou většinou za pomoci diagramu datových toků rozděleny shora dolů na části. Strukturované analýzy se většinou využívá u malých programů, u kterých se nevyplatí vytvářet třídy, a pokud je více než pravděpodobné, že se bude měnit funkčnost systému, nikoliv data. Výhody strukturované analýzy lze spatřovat především v její jednoduchosti a snadnějšímu pochopení pro zákazníka, který se tak bude moci lépe zapojit do návrhu systému. Naopak nevýhody strukturované analýzy jsou spatřovány v její nemodernosti, ve faktu, že výsledný systém se hůře udržuje a že disponuje nižším stupněm abstrakce, což se projevuje ve složitějším návrhu velkých systémů. (Krása, 2006) Nástroji pro strukturovanou analýzu jsou: -
funkční model nebo-li diagram datových toků (DFD), který slouží k zobrazení toku informací a jejich transformaci od vstupů k výstupům. Pro znázornění používá DFD notace: o externí entita, která je vně systému a její vlastnosti nelze ovlivnit. Entitou může být osoba, HW, či jiný informační systém, o proces, což je část systému, která provádí transformaci dat a lze ji dále rozložit a nebo popsat minispecifikací, o datový tok obsahuje datové položky, které představují přenášená data, o datastore, který představuje úložiště dat, jež jsou systémem používány či vytvářeny,
Přehled literatury -
4
datový model (ERD) sloužící k modelování dat a vazeb mezi daty, která jsou v DFD uložena v datastorech,
-
datový slovník, což je centralizovaný seznam, který slouží k definici jednotlivých datových položek při propojení DFD a ERD.
2.1.2 Objektově orientovaná analýza Objektově orientovaná analýza je oproti analýze strukturované poměrně mladá (první metody se objevují začátkem 90. let). Objektově orientovaný model je souhrnem principů, na nichž jsou založeny objektově orientované metody a aplikace. Objekty reprezentují předměty a koncepty reálného světa, přičemž každý objekt patří do širší třídy „podobných“ objektů. Podobnost znamená, že objekty jedné třídy jsou charakterizovány společnými vlastnostmi. Jde o atributy popisující „statické“ charakteristiky (např. jméno, barva, souřadnice; tj. datové prvky) a metody chování (též „operací“ nebo „členských funkcí“) popisující zpracování reakcí na vnější podněty (např. přesuň, poskytni svoje jméno, ...). Atributy a metody chování jsou zapouzdřeny do jedné „obálky“ podle principu skrývání informace, tedy stav datových prvků objektu lze měnit pouze pomocí jeho vlastních veřejně dostupných metod. Celkové chování systému je založeno na kooperaci objektů, které spolu komunikují pomocí předávání zpráv, které spouští jednotlivé metody chování. Každé takové volání je řízeno kontraktem mezi klientem, který posílá zprávu a musí tedy zaručit správné vstupní podmínky pro její úspěšné vyřízení, a dodavatelem, který ji obsluhuje a musí zaručit správné výstupní hodnoty. Množina veřejně přístupných metod objektu spolu se správným pořadím a podmínkami jejich volání se nazývá protokol objektu, respektive třídy. Z pohledu struktury objektově orientovaného systému je možné objekty sestavit do hierarchií celek-část a generalizace-specializace (např. třída Auta je specializací třídy Dopravní prostředky, od které dědí společné atributy a metody a přidává vlastní, specializační). Více viz kapitola 2.2.1. Objekty v hierarchii generalizace-specializace mohou vykazovat polymorfní chování (např. Auto, Motocykl i Loď mohou používat metodu nastartuj, která je tedy v obecné rovině deklarovatelná už pro třídu Dopravní prostředky, ale jejíž provedení vypadá pro každý dopravní prostředek jinak). (Doubravec, 1998)
Přehled literatury
5
Pro objektově orientovanou analýzu se používají čtyři základní nástroje: diagramy tříd, stavové diagramy, interakční diagramy a datový slovník.
2.2 Principy metod analýzy 2.2.1 Princip abstrakce Princip abstrakce patří k základům metod analýzy informačního systému. Abstrakci lze definovat jako „myšlenkový proces odlučující odlišnosti a zvláštnosti a zjišťující obecné a podstatné vlastnosti předmětů a jevů okolí skutečnosti a vztahy mezi nimi. Jde tedy o nepřihlížení k něčemu, tj. vědomá nekonkrétnost“. (Řepa, 1999) Při analýze informačního systému lze použít jednu z následujících metod založených na abstrakci: Top-Down hierarchie funkcí – používá se pro zjednodušení pohledu na navrhovaný či analyzovaný systém. Spočívá v rozdělení náhledů na zkoumaný systém podle stupně jejich podrobnosti. Projevuje se ve strukturovaných metodách analýzy informačních systémů, především v základních vlastnostech nástrojů, které slouží k popisu funkční struktury systému, struktury elementárních procesů a datových struktur pro potřebu funkcí – diagramu datových toků, strukturních diagramů, pseudokódu procesu a jazyku slovníku dat. Na nejvyšší úrovni je pohled nejméně podrobný, zato však úplný (je vidět celý systém). Na nižších úrovních jde postupně vždy o pohled lokálnější. Je vidět stále menší část systému, avšak detailněji. Top-Down hierarchie je tak formalizací kompromisu mezi úplností a podrobností. Systém se obvykle znázorňuje ve stromové struktuře, kde hierarchicky nejvyšší prvek (kořen stromu) se skládá z hierarchicky nižších prvků atd., čímž vznikají jednotlivé větve stromu. Na konci stromové struktury se nachází prvky dále nerozdělitelné, tzv. listy stromu (viz Obrázek 1: Top-Down hierarchie funkcí).
Přehled literatury
6
Obrázek 1: Top-Down hierarchie funkcí (Řepa, 1999)
Smyslem této metody je umožnit zkoumání a návrh systému po částech – po jednotlivých abstraktních úrovních tak, aby bylo možné zabývat se v určitém okamžiku pouze návrhem jedné úrovně jedné větve stromu. Což je možnost, jak rozdělit komplexní úvahy o navrhovaném systému do lépe navrhnutelných celků. Podle stromové struktury systému lze snadno dělit práci mezi jednotlivé vývojové týmy při zachování představy o celku. Aby byl takový postup rozumně uskutečnitelný, je třeba minimalizovat redundantní vazby mezi jednotlivými prvky struktury, k čemuž slouží předepsané vlastnosti stromové struktury: -
každý prvek struktury, s výjimkou kořene stromu, má právě jeden prvek nadřízený,
-
každý prvek struktury může být buď prvkem, o abstraktním (skládá se z podřazených prvků), nebo o konkrétním, tj. listem stromu.
Jedině vlastnostmi konkrétních prvků (listů stromu) jsou definovány skutečné vlastnosti systému, všechny abstraktní prvky slouží pouze k popisu uspořádání systému (jejich vlastnosti jsou definovány vlastnostmi prvků, z nichž se skládají).
Přehled literatury
7
Z těchto základních vlastností stromové struktury vyplývají následující odvozené vlastnosti vazeb mezi prvky struktury: -
vertikální vazby mezi prvky vyjadřují výhradně hierarchickou podřízenost typu „skládá se z“,
-
horizontální vazby mezi prvky vyjadřují interakci jednotlivých prvků a mohou být popisovány pouze mezi prvky téže hierarchické úrovně téže větve stromu. Interakce prvků z různých větví stromu totiž vždy vyplývá z prvků jim nadřazených.
Dodržováním těchto pravidel je dosaženo takového popisu vazeb mezi prvky, kde jsou redundance omezeny na minimum. (Řepa, 1999) Generalizace – specializace v datovém modelu - ve strukturovaných metodách se používají dva základní typy hierarchické abstrakce (viz také Obrázek 2: Generalizace a specializace): -
abstrakce část – celek (kolektivnost, agregace), která se běžně používá ve funkčním modelu systému, kde se dělí systém na subsystémy, části subsystémů atd.,
-
abstrakce specifický typ – obecný nadtyp
(generalizace), která je naopak
typickou hierarchickou abstrakcí v datovém modelu, kde umožňuje jednotlivé entity sdružovat podle své příbuznosti do vyšších celků – nadtypů.
Obrázek 2: Generalizace a specializace (Řepa, 1999)
Princip tří architektur – využívá princip abstrakce pro vývoj informačního systému po jednotlivých vrstvách (vrstvená abstrakce). Jednotlivé vrstvy se zaměřují
Přehled literatury
8
na tři hlavní aspekty vyvíjeného systému: obsah, technologii a implementační/realizační specifika. Návrh informačního systému potom probíhá ve třech po sobě následujících architekturách (viz Obrázek 3: Princip tří architektur): -
konceptuální: zde je vytvořen zcela obecný, čistě obsahový model systému, nezatížený ani technologickou koncepcí řešení, ani jeho implementačními specifiky. Určuje, CO je obsahem systému,
-
technologické: zde je vytvořen model systému, zohledňující technologickou koncepci řešení, technologickou koncepci jejich zpracování (jazyk 3., či 4. generace, technologické prostředky architektury klient – server atd.). Model nesmí být zatížen implementačními specifiky řešení. Technologický návrh určuje, JAK je obsah systému v dané technologii realizován,
-
implementační: zde je vytvořen model systému, zohledňující implementační specifika použitého vývojového prostředí (konkrétního databázového systému, programovacího jazyka a dalších prostředků, jako například vývojového prostředí GUI atd.). Není zde abstrahováno od žádných specifik řešení, obsahové náležitosti jsou konceptuálním řešením, technologie je dána technologickým
řešením,
implementační
návrh
se
tedy
týká
implementačně specifických rysů systému. Implementační návrh určuje, technologické řešení realizováno.
Obrázek 3: Princip tří architektur
pouze ČÍM
je
Přehled literatury
9
Informační systém, navržený na základě těchto tří architektur, má následující vlastnosti: -
specifikace obsahu systému je nezávislá jak na použitém implementačním prostředí, tak dokonce i na technologické struktuře systému,
-
technologické řešení systému je nezávislé na použitém implementačním prostředí, určuje pouze jeho základní technologické vlastnosti (technologické prostředí),
-
stejný konceptuální návrh lze realizovat v libovolném technologickém prostředí (v databázovém systému, nebo souborech, s nebo bez použití 4GL, v architektuře klient-server, nebo host-terminál, v relační, či stromové, síťové, atd. databázi, anebo v prostředí jazyků 3. generace, atd.),
-
stejné technologické řešení lze implementovat v libovolných implementačních prostředcích tohoto technologického prostředí,
-
jakékoliv změny implementačního prostředí se netýkají obsahu, ani technologie řešení (pokud se nejedná o implementační prostředky jiného technologického prostředí),
-
jakékoliv změny technologického prostředí se netýkají konceptuálního obsahu systému. (Řepa, 1999)
2.2.2 Princip modelování Jde o základní princip, na němž je postavena tvorba informačních systémů. Obecně vzato modelem vždy rozumíme abstraktní obraz reality (reálného světa). Na této obecné úrovni se v charakteristice pojmu model zcela shodují všechny přístupy k tvorbě IS. Podstatné rozdíly v pojetí různých přístupů však nacházíme při bližším pohledu na to, co má být obsahem modelu a co ne (čili co a od čeho v reálném světě se vyskytujícího abstrahovat) a proč. Smyslem modelování ve funkčním pojetí je: -
použití abstrakce, která umožňuje odhlížet od nepodstatných rysů reality (implementačních charakteristik, organizačních celků a činností, které se netýkají přímo informačního systému atd.) a tím zjednodušit úlohu analytika systému,
Přehled literatury -
10
formalizací pojmů vytvořit prostředek dorozumění mezi odborníky rozdílných profesí (analytikem systému a odborníkem v dané oblasti činností reálného světa),
-
možnost provádět relativně levně a bez následků změny v modelu, jejichž realizace v reálném světě by byla příliš nákladná, nebo neuskutečnitelná. Potřeba neustálých změn modelu vyplývá z neustálých změn reality i ze samotného procesu zkoumání reálného světa, jehož se účastní řada lidí, z nichž každý má jiný úhel pohledu a tím nutně vidí stejné věci různě a vždy mají problémy si vzájemně porozumět.
2.3 Inovace a vhodný výběr řešení K podmínkám úspěšného chodu firmy se bezesporu řadí průběžná inovace informačního systému a to takovým způsobem, aby co nejlépe odpovídal potřebám podniku, jeho okolí a aktuálnímu stavu výpočetní techniky. Může se jednat o inovaci jednotlivých částí nebo vytvoření, eventuelně zakoupení, celého informačního systému. V dnešní době přichází v úvahu mj. ERP systémy, které lze definovat jako „účinný nástroj, který je schopen pokrýt plánování a řízení všech klíčových interních podnikových procesů (zdrojů a jejich transformace na výstupy), a to na všech úrovních od strategické až po operativní. K těmto klíčovým procesům patří: výroba, logistika, personalistika a ekonomika“. (Sodomka, 2004) Vezmeme-li však v úvahu celkovou inovaci informačního systému, je vzhledem k finanční a časové náročnosti inovace velmi vhodné vytvoření projektu, v jehož rámci bude celková inovace podnikových informačních systémů realizována. Takovýto projekt se neliší od jiných významných projektů v podniku, jako může být např. stavba nové provozní haly. Projektový přístup lze tedy využít obecně při mnoha příležitostech v každodenním životě. Projekt je obvykle definován jako „neopakující se, jednou realizované naplnění finančních a technických cílů. Projekt má stanoven termín zahájení a ukončení, strategii postupu dosažení cíle a přiřazené finanční a další zdroje. Ty jsou organizovány účelovým způsobem v rámci dílčích etap a fází projektu“. (Basl, 2002)
Přehled literatury
11
Mezi úskalí spojené s projekty patří zejména opožďování a nedodržování dohodnutých termínů, nedodržování deklarované kvality a časté překračování plánovaných nákladů. Projekty IS/IT mají na rozdíl od jiných projektů vedle hmotné stránky (představované např. instalovaným hardwarem nebo počítačovou sítí) i velmi důležitou stránku nehmotnou, spočívající v zadání příslušných dat do této podnikové softwarové aplikace,
ve
vytvoření
potřebných
číselníků
k nastavení
důležitých
parametrů
a v neposlední řadě ve školení uživatelů. Mají řadu specifických problémů v rovině sociálně-psychologické, ovlivněné zejména opatrným jednáním lidí vůči změně, kterou zavedení nového informačního systému bezesporu představuje. Za jeden z klíčových faktorů úspěchu je tedy nutné považovat i správný postoj vedoucích pracovníků k celkové motivaci uživatelů informačního systému v podniku, včetně jejich informování o možných důsledcích. Pro úspěšné zvládnutí projektu IS/IT v podniku je na straně uživatele velmi důležitá existence dostatečných speciálních znalostí, tj. musí umět, dostatek času na splnění náročných povinností spojených s projektem, tj. musí moci, schopnost a ochota změnit myšlení a způsoby práce, tj. musí chtít projektem změnu realizovat. O úspěšnosti projektu IS/IT rozhoduje: -
kvalita vlastního SW produktu,
-
schopnosti konzultantů dodávající firmy,
-
podmínky vytvořené na straně uživatele v podniku - jedná se o podporu na všech úrovních řízení, od podnikového managementu, přes projektovou skupinu, která má na starosti vlastní zavedení, až po jednotlivé koncové uživatele,
-
podpora vlastníků podniku,
-
vhodné nastavení očekávání u všech klíčových skupin v podniku.
Hlavní příčiny neúspěchu projektů IS/IT: -
nedostatečná pozornost zavádění nového IS ze strany majitelů podniku a pracovníků vrcholového managementu, kdy nejsou jasně definovány očekávané cíle a chybí detailní seznámení se specifiky projektu IS/IT, takže bývá:
Přehled literatury
12
o přeceňována rychlost, s jakou lze ze systému získat vhodné výsledky, o podceňován čas nutný k přípravě systému, tj. k jeho naplnění novými daty nebo jejich konverzí z původní databáze, či několika odlišných lokálních databází, -
nedostatečná příprava všech uživatelů systému, kteří budou muset změnit či upravit svoje dosavadní zvyklosti, eventuelně začít vůbec poprvé pracovat s IT,
-
přeceňování významu výsledků poskytovaných například systémem ERP uživateli, nepochopení nasazení IS/IT jakožto zdroje doporučení získaných za určitých podmínek a předpokladů, která slouží jako pomoc při přijímání rozhodnutí,
-
nedostatečná krátkodobá i dlouhodobá motivace pracovníků pracujících na projektu IS/IT, nedostatečné zodpovězení otázky, jakou pozici budou členové projektového týmu, včetně jeho vedoucího, zastávat po ukončení projektu,
-
nasazení pro podnik skutečně nevhodné nebo špatné aplikace (lze předejít kvalitním výběrem aplikace),
-
volba nesprávného dodavatele. (Basl, 2002)
2.4 Etapy projektu IS/IT na příkladu systému ERP V podstatě neexistuje jeden všeobecně platný a vždy úspěšný návod, který by pomohl najít odpovědi na otázky, pro který ERP se rozhodnout, jak najít pro podnik nejlepší ERP systém a jak jej pak optimálně nasadit do provozu, protože IS/IT nemají pouze svoji technickou stránku. Přesto lze vysledovat určité společné základní rysy a publikace (Basl, 2002) shrnuje jeden z možných přístupů k řešení těchto složitých otázek ovlivňovaných celou řadou protichůdných vlivů a omezujících faktorů. Záměr zavést ERP musí vycházet z jasného rozhodnutí vedení podniku, které musí být v souladu s tzv. business strategií, přičemž vlastní postup zavedení ERP může probíhat ve třech základních etapách. Tyto etapy můžeme pozorovat i v následujícím příkladu, který vznikl na základě zkušeností se systémy ERP a jako výsledek konzultací s uživateli i dodavateli ERP, řešení vzniklých situací v praxi i na různých odborných seminářích. Vychází z předpokladu, že podniky si nevytváří vlastní ERP řešení, ale nakupují a implementují řešení
Přehled literatury
13
dodavatelských firem. Zda bude celý následující postup realizován vlastními silami podniku nebo za podpory externí organizace, například poradenské firmy, záleží na velikosti podniku, velikosti jeho IT oddělení a zkušenostech pracovníků.
2.4.1 Etapa I. – analýza potřeb podniku Tato první etapa je klíčová. Zavedení systému ERP představuje zpravidla velký zásah do zažitých struktur podniku. Z různých představ, přání a na základě důkladné analýzy stávajícího stavu by měla rozhodnout, nakolik je záměr zavést v podniku ERP uskutečnitelný, zda se přitom vyřeší klíčové problémy podniku a zda uvažované řešení přinese žádoucí finanční efekt. Projekty ERP se obvykle realizují na základě závěrů a doporučení obsažených v tzv. informační strategii, kterou schvaluje vedení firmy. Zásadní iniciativa a vedení těchto projektů může být v rukou lidí, kteří bývají označování jako CIO (chief information officer). Zavádění této funkce je stále častější a symbolizuje přesun v chápání role podnikové informatiky ne jako servisního a podpůrného útvaru, ale jako útvaru, který má v případě zastoupení CIO ve vedení společnosti co říci do strategických záměrů a plánování řízení firmy na úrovni jejího nejvyššího managementu. V rámci této etapy lze aplikovat techniky typu SWOT analýza, která pomáhá vyhledat slabé a silné stránky současné situace a zjišťuje možné příležitosti a hrozby. Součástí těchto prací by mělo být stanovení, případně upřesnění předpokládané finanční částky určené na tento projekt. V rámci této etapy by měly být zjištěny, respektive ověřeny informace o: -
záměrech vlastníků,
-
strategických cílech podniku,
-
programy výrobků a služeb a jejich potenciálu na trhu,
-
vztazích a formě komunikace se zákazníky, s dodavateli a obchodními partnery,
-
stavu informačních toků v podniku a o používaných dokladech,
-
současném stavu využití IS/IT (použitý HW a SW, oblast jejich nasazení, technické parametry, jejich dodavatelé, rozsah a kvalita uložených dat, využívané aplikační programy a záměry je využívat i nadále, smluvní podmínky využívání),
Přehled literatury -
14
stavu procesů podniku (například uspořádání jednotlivých útvarů a jejich úlohy při plnění objednávky klienta,
-
finanční prioritách podniku podporujících zlepšení stávající situace.
Co nejobjektivnější poznání vlastních potřeb a možností v podniku je pro další zavádění ERP velmi podstatné. Právě v této etapě se totiž významně rozhoduje o budoucím efektivním fungování IS v podniku, a proto je vhodné, aby budoucí uživatel ERP spolupracoval s poradenskou firmou, která mu může pomoci mj. provedením informačního auditu.
2.4.2 Etapa II. – výběr vhodného ERP a jeho dodavatele Druhá etapa vychází z rozhodnutí, že se v podniku systém ERP bude zavádět formou nákupu nového ERP systému. V této etapě dochází k výběru vhodného systému ERP a jeho dodavatele. Je přínosné věnovat zvýšenou pozornost především provedení co nejobjektivnějšího srovnání na trhu dostupných ERP řešení s ohledem na potřeby podniku a finanční možnosti stanovené v rámci první etapy. Dostupnost informací o vhodných ERP systémech a dostatek odborníků ve středních a větších podnicích, kteří mohou příslušný výběr zodpovědně provést, nečiní tuto etapu nikterak náročnou. Zejména u menších podniků pak dochází k využití služeb externích specialistů. Vezmeme-li v úvahu, že nabídka možných ERP řešení je velmi rozsáhlá, následuje v procesu výběru ERP systému rozdělení na dva po sobě navazující kroky (jak je možno vidět na Obrázek 3: Dvoukolový výběr): Hrubý výběr – v tomto prvním kroku se provádí první shromáždění informací pro rozhodnutí, které systémy vybrat do užšího výběru (viz níže). Kriteria, která hodnotí získané předpoklady, musí být pro podnik významná. Mohou to být například: -
shodnost zaměření funkčnosti ERP systému s potřebami podniku,
-
počet a typ referencí daného ERP,
-
orientace dodavatele ERP na podobnou velikost podniků a typ výroby,
-
tuzemské zastoupení dodavatele ERP,
-
znalost a zkušenosti dodavatele ERP, počet zaměstnanců a jejich disponibilita,
-
celková velikost dodavatele firmy, portfolio jejich služeb,
-
možnost garance jednoho dodavatele – systémového integrátora.
Přehled literatury
15
V rámci tohoto hrubého výběru sehrává důležitou roli i cena, která může pro uživatele představovat jedno z rozhodujících kriterií. Neměla by se však stát jediným hodnotícím kriteriem, protože plně neodráží vhodnost ERP pro daný podnik. Jemný výběr – jde o skupinu 4 až 6 systémů ERP, které vzejdou z hrubého výběru. Charakteristiky těchto vyčleněných systémů lze nyní podrobněji zpracovat a ohodnotit i velmi složitým systémem podle podrobnějších kritérií. Vybraná kriteria současně slouží jako podpora pro kvalitnější a objektivnější rozhodnutí. Pro přehlednost a schopnost posouzení obsáhnuté problematiky se doporučuje vytvoření přibližně pěti až osmi třídících skupin a rozlišovacích úrovní, které může hodnotitel při posuzování vzájemně rozlišit a ocenit jejich významnost pro výběr.
Obrázek 3: Dvoukolový výběr (Basl, 2002)
Kriteria výběru musí také respektovat tuzemská specifika ve vztahu k používanému technickému a programovému vybavení. Opomenout nelze ani lokální specifika různých společností ve zvyklostech například v číslování zakázek, třídění součástí, označování strojů, apod.
2.4.3 Etapa III. – vlastní implementace vybraného ERP Druhá etapa končí výběrem konkrétního ERP řešení a podepsáním smlouvy s dodací firmou. Pro některé dodavatele je však typické, že před uzavřením smlouvy
Přehled literatury
16
zpracovávají nabídku na základě úvodní studie, která z jejich pohledu detailně mapuje situaci v podniku a vychází z potenciálu možností jimi dodávaného ERP řešení pro dané konkrétní podmínky. Po podepsání smlouvy je realizován nákup vybraného systému ERP a jsou zahájeny vlastní implementační práce dodavatele. Až na výjimky jsou všechny v současnosti nabízené produkty ERP zákazníkovi implementovány díky vlastní metodologii dodavatele, která je většinou deklarována jako uživateli přístupná. (viz Obrázek 4: Postup při implementaci ERP v podniku)
Obrázek 4: Postup při implementaci ERP v podniku (Basl, 2002)
Rovněž je důležitá doba trvání implementace, na jejímž základě je stanoven termín, kdy začne ERP systém sloužit podniku a jeho zákazníkům. Její délka se v posledních letech zkracuje a v letech 1999 a 2000 se snížila z 7,3 na 5,7 měsíce. Dodavatelé se samozřejmě snaží tuto dobu co nejvíce zkrátit. (Basl, 2002)
2.5 PowerDesigner Jde o výborný a na trhu již známý produkt, který patřičně těží ze své dobré pověsti. Postupem času prodělával změny, aby se co nejlépe přizpůsobil aktuálním trendům v oblasti návrhu informačních systémů. Tento fakt lze spatřovat mj. v přechodu z analýzy strukturované na analýzu objektově orientovanou.
Přehled literatury
17
PowerDesigner je „ideálním nástrojem pro návrh a analýzu informačních systémů, protože umožňuje v rámci jediného prostředí identifikovat důležité obchodní aktivity podniku a zachytit jejich odraz v aplikacích a databázích pomocí datových a objektových modelů.“ (Sybase – Powerdesinger, 2006) Jde o CASE nástroj, který nabízí plně integrované prostředí pro datovou a objektovou analýzu informačních systémů. Plně podporuje zavedené přístupy a metodologie, jako je Unified Modeling Language (UML) nebo dvouúrovňový návrh databáze. Obchodní analytik může díky tomu navrhnout efektivnější fungování podniku z pohledu podnikových procesů a předat takto specifikované zadání k vytvoření informačních systémů, které budou schopny podporovat tyto nové procesy v podniku. Při návrhu požadovaných aplikací lze vytvářet entity v datovém modelu a sledovat jejich závislost na objektech a třídách v navrhované aplikaci získaných z objektového modelu systému. Dobrá spolupráce v rámci jediného CASE nástroje s jednotným uživatelským prostředím má při návrhu datové a aplikační stránky systému velký vliv na rychlém a bezproblémovém vývoji. (Sybase – Powerdesinger, 2006)
2.6 Hypertextový preprocesor PHP PHP je serverový skriptovací jazyk navržený pro potřeby webových stránek, jenž je schopen udělat ze statických www stránek stránky dynamické. Umí také získávat a zpracovávat data z odeslaných formulářů, vytvářet a číst Cookies a Session, dynamicky generovat obsah stránek, spolupracovat s databázemi. Vše, co PHP provádí, neprobíhá na straně klienta jako například u JavaScriptu, ale interpretuje se na straně serveru a generuje HTML (či jiný) výstup, který vidí uživatel. PHP je volně šiřitelná technologie. PHP není závislé na platformě a není vázané s žádným konkrétním serverem, může tedy fungovat kdekoli. Každou stránku, která obsahuje PHP skripty, server nejprve přijme a vykoná všechny příkazy v PHP, které jsou ve stránce uvedené, poté pošle klientovi již čistý HTML kód, který je výsledkem tohoto skriptu. Server může PHP skripty teoreticky hledat ve všech odesílaných souborech, ale zpravidla hledá jen v souborech s příponami .php, .php3 nebo .phtml. Příkazy PHP jsou vkládány přímo do HTML kódu a jsou od něj odděleny tagy .
Přehled literatury
18
PHP je velmi všestranný jazyk, ve kterém lze relativně snadno naprogramovat třeba diskusní fórum, různé on-line testy včetně statistik, reklamní systém nebo virtuální obchod. Data lze ukládat do obyčejných textových souborů nebo do databáze. O síle PHP svědčí i jeho používání na serverech Email.cz, Centrum.cz. PHP umí pracovat s těmito databázemi: MySQL, MS SQL server, PostgreSQL, mSQL, Oracle, Sybase, Adabas D, Velocis, Solid, Informix. S databázemi lze pracovat i přes rozhraní ODBC (Opecn DataBase Connectivity) - což lze využít například při spolupráci s MS Access nebo MS Excel. (Novák, 2006)
Vodárenská akciová společnost, divize Boskovice
19
3 Vodárenská akciová společnost, divize Boskovice Divize Boskovice patří z hlediska organizační struktury VODÁRENSKÉ SPOLEČNOSTI, A.S.
AKCIOVÉ
mezi 6 provozních divizí (viz Obrázek 5: Organizační schéma
Vodárenské akciové společnosti) a zabezpečuje provoz vodovodů a kanalizací, výrobu a dodávku pitné vody včetně náhradního zásobování, údržbu a opravy vodovodů a kanalizací, odvádění a čištění odpadních vod, což jsou hlavní činnosti společnosti, kterými se snaží co nejlépe vyhovět veřejnosti v tak důležité oblasti, jakou je dodávka pitné vody. Tyto výše uvedené činnosti provádí divize Boskovice na infrastrukturním majetku, který je ve vlastnictví „Svazku vodovodů a kanalizací“ měst a obcí nebo ve vlastnictví samostatných měst a obcí. Infrastrukturní majetek provozuje divize na základě nájemní smlouvy. Současně však nabízí svým zákazníkům i další doplňkové služby. (Vodárenská akciová společnost, divize Boskovice, 2004)
Obrázek 5: Organizační schéma Vodárenské akciové společnosti
Divizi Boskovice lze dále rozdělit na 5 částí rozmístěných na území bývalého okresu Blansko. (viz Obrázek 6: Organizační schéma divize Boskovice).
Vodárenská akciová společnost, divize Boskovice
20
Obrázek 6: Organizační schéma divize Boskovice
Divize Boskovice poskytuje tyto služby: -
speciální služby: o kontrola kanalizačních přípojek a kanalizací kamerou, o čištění dešťových vpustí, o vyhledávání podzemních sítí, lokalizace poruch, o vývoz a likvidace odpadů z jímek, septiků a domovních čistíren odpadních vod,
-
akreditované vodohospodářské laboratoře: o komplexní rozbory pitných vod, odpadních vod a povrchových vod, o odběr vzorků pitných vod, odpadních vod a povrchových vod, o poradenství v oblasti zdrojů pitných vod a domovních studní, o kontrola jakosti vod vypouštěných do kanalizací,
-
komplexní provoz vodovodů,
-
komplexní provoz kanalizací a ČOV,
-
činnosti související s provozem vodovodů a kanalizací: o montáž vodovodních přípojek a instalace vodoměrů, o práce kolovými rypadly, kompresory, řezačkou asfaltu, vibračním pěchem, kalovým čerpadlem, o revize těsnosti, vyhledávání a odstraňování poruch na vodovodním potrubí,
Vodárenská akciová společnost, divize Boskovice
21
o odvzdušňování, odkalování a desinfekce vodovodních potrubí, o čištění kanalizačních přípojek a odstraňování ucpávek, o montáž kanalizačních přípojek, o zkoušky vodotěsnosti jímek, o kontejnerová přeprava včetně manipulace s hydraulickou rukou (1t) do 3,5 t, -
inženýrská a projektová činnost: o příprava a realizace staveb oboru vodovodů a kanalizací, včetně uvádění do provozu, o organizace výběru dodavatelů staveb, o vyhodnocení zkušebního provozu, o pasporty stávajících vodovodů a kanalizací, o tvorba provozních řádů staveb vodovodů a kanalizací, o příprava a realizace staveb oboru vodovodů a kanalizací, včetně uvádění do provozu, o vedení majetkové a provozní evidence, o poradenská činnost v oboru vodního a odpadového hospodářství. (Vodárenská akciová společnost, divize Boskovice, 2004)
Analýza informačních systémů
22
4 Analýza informačních systémů Náročné podmínky v síťových oborech hospodářství vyžadují kvalitní zabezpečení výpočetní technikou i softwarem. Nejinak je tomu i u Vodárenské akciové společnosti, divize Boskovice. Jednotlivé úseky společnosti jsou vybaveny specifickými informačními systémy. V současné době je používáno několik informačních systémů, které i přes to, že byly vyvíjeny zvlášť, jsou schopny spolu komunikovat. Skutečnost, že firma nedisponuje jednotným informačním systémem, je velmi neefektivní jak z pohledu informatického, tak finančního. Data každé aplikace či informačního systému jsou uloženy v samostatných databázích a v některých případech dochází k jejich duplicitě a tak k zbytečně vysokým nárokům na správu jejich obsahové náplně.
4.1 Zákaznický informační systém (ZIS) Tento informační systém je zcela nezbytný v síťovém hospodářství. Základním požadavkem na ZIS v podniku je schopnost fakturace vodného a stočného, evidence vodoměrů a další související činnosti (evidence odběratelů a plátců, sledování saldokonta odběratelů za vodné a stočné, vystavování upomínek, tisk odběratelských smluv o dodávkách vody,…). ZIS je také připraven na zavedení dvousložkové ceny vody, kdy by se cena vody měla sestávat z pevné složky ceny vody a pohyblivé složky ceny vody (více viz Příloha č.1). Základním stavebním kamenem ZIS je smlouva mezi odběratelem a VASBO o odběru vody a odvodu odpadních vod (vodné a stočné), přičemž v některých výjimečných případech může jít např. jen o odvod odpadní vody, má-li subjekt vlastní zdroj vody. Na tuto smlouvu pak může být navázáno několik odběrných míst1, ve většině případů však pouze jedno. Případ, kdy odběratel rozšiřuje počet svých odběrných míst (například koupí rekreační chatu), je formálně vyřešen pomocí dodatků ke smlouvě. Každé odběrné místo je potom vybaveno právě jedním vodoměrem.
1
Příkladem může být firma či osoba mající více budov.
Analýza informačních systémů
23
Model ZIS se snaží zobrazit tok informací spojených s výše uvedenými požadavky na informační systém. Součástí modelu je také návrh inovativního řešení spočívajícího v poskytování informací odběratelům. (viz kapitola 5.2)
4.1.1 Kontextový diagram ZIS Jak je patrno z Obrázek 7: Kontextový diagram ZIS komunikuje ZIS s externími entitami Odběratelé, což jsou osoby, které mají s VASBO podepsanou smlouvu o odběru vody, Banka, FIS, zajišťující správné vedení účetnictví (více viz níže), GIS, vstupující do systému s žádostí na informace o odběrném místě, a Pracovníci, zahrnující mj. odpočtáře (pracovníky provádějící odečty vodoměrů).
GIS
FIS
Banka
Odberatele
vypis z uctu info pro ucto
1 Info o odbernem miste pro GIS
Info o smlouve
Pozadavek na info o odbernem miste
faktura za spotrebovanou vodu financni zalohy Upominka k zaplaceni faktury info z odectu vodomeru
ZIS
Pozadavek na info o odbernem miste
+
Storno faktury
Info o odbernem miste Info o otevreni vody
Info z odectu vodometu
Platba v hotovosti
Info k aktualizaci dat Odberatele
Prikaz k uzavreni vody
Obrázek 7: Kontextový diagram ZIS
Pracovnici
Analýza informačních systémů
24
4.1.2 Systémový diagram ZIS Při dekompozici kontextového diagramu získáme diagram systémový (viz Obrázek 8: Systémový diagram ZIS), na kterém lze rozlišit tři procesy. Jde o proces zjišťování informací, jehož hlavním úkolem je na základě obdrženého požadavku získat informace spojené s požadovaným odběrným místem. Proces evidence informací se stará o veškeré informace kolem odběrného místa, smlouvy a jejich dodatky, odběratelů a odečtu vodoměrů. Posledním, ale ne neméně důležitým, je proces evidence finančních záležitostí, který obstarává veškerou činnost spojenou s evidencí saldokonta odběratele včetně vystavování upomínek, které mohou být spojeny s přerušením dodávek vody.
Analýza informačních systémů
Odberatele
25
GIS
Odberatele
GIS
Pracovnici
Pracovnici
Odberatele
Pracovnici
[Pozadavek na info o odbernem miste] [Info o smlouve] 10
Dodatky
3
Smlouvy
[info z odectu vodomeru]
[Info o odbernem miste pro GIS] [Pozadavek na info o odbernem miste]
[Info k aktualizaci dat] Info_k_ulozeni_dodatku
Info o dodatku [Info o odbernem miste]
1
Info o smlouve
Info o zruseni smlouvy
Odberne misto
[Info o otevreni vody]
Info k ulozeni smlouvy Info o odbernem miste 1.3
Info k vytvoreni odberneho mista
Zjistovani informaci
Info o vymene vodomeru
Info o odectech vodomeru
1.1
Aktualni info o odbernem miste
Evidence informaci
Info o odectu vodomeru
+
Info o osobe Odecty vodomeru
4 Info o upominkach Info o fakturach
Info o osobe
Info k aktualizaci dat o osobe Info o otevreni vody 9
Osoba
Info o odstavkach vody
8 Info o osobe k vystaveni dokladu
5
Upominky
Odstavky vody [Info z odectu vodometu]
Info_o_miste_pro_vystaveni Info k vystaveni upominky 2
Faktury Info k vystavení dokladu Odberatele
Info o uzavreni vody Pracovnici Info o vystavenych fakturach Info k stronovani faktury Info o fakturach Info o zaplaceni faktury [Prikaz k uzavreni vody]
Ulozeni faktury Info k ulozeni upominky
[Upominka k zaplaceni faktury]
1.2 Evidence financnich zalezitosti
[Platba v hotovosti] Pracovnici
[Storno faktury]
[vypis z uctu]
Odberatele
[financni zalohy]
+
Odberatele [faktura za spotrebovanou vodu]
[info pro ucto]
Pracovnici Banka
FIS
Odberatele
Obrázek 8: Systémový diagram ZIS
4.1.3 Evidence informací Subsystém evidence informací se skládá ze čtyř procesů, které jsou na nejnižší úrovni hierarchie a jsou popsány minispecifikací (viz Příloha č. 6). Jde o proces k vytvoření
Analýza informačních systémů
26
odběrného místa na základě informací o uzavřené smlouvě, kdy jsou do systému zadána buď data o této nové smlouvě nebo o dodatku ke smlouvě již existující. Dalšími procesy jsou aktualizace informací, v případě změny některých údajů o osobě či odběrném místě, správa vodoměru, zajišťující zapsání informací o daném odečtu do datastoru, a proces otevření vody, který oznamuje a zaeviduje informace o znovuotevření vody, ke kterému dojde v případě zaplacení dlužné částky po předchozím uzavření z důvodu nezaplacení faktury ve stanovené době. 1.1.3 Vytvoreni odberneho mista
Odberatele [Info o smlouve]
10
Dodatky
[Info k ulozeni smlouvy] [Info k vytvoreni odberneho mista]
[Info o osobe]
3 9
[Info_k_ulozeni_dodatku]
Smlouvy 1
Osoba
Odberne misto
Info o zruseni smlouvy [Aktualni info o odbernem miste] [Info k aktualizaci dat o osobe] Pracovnici
1.1.1 [Info k aktualizaci dat] Aktualizace informaci
[Info o vymene vodomeru]
[Info z odectu vodometu]
Odberatele
1.1.2 [info z odectu vodomeru]
Sprava vodomeru [Info o odectu vodomeru]
Pracovnici Info o stavu vodomeru pri otevreni
4
Odecty vodomeru
1.1.4 [Info o otevreni vody] Pracovnici
Otevreni vody [Info o otevreni vody]
8
Odstavky vody
Obrázek 9: Subsystém evidence informaci
4.1.4 Evidence finančních záležitostí Evidence finančních záležitostí v sobě zahrnuje veškeré operace spojené s placením vodného a stočného, s vystavováním faktur a upomínek a vytvářením příkazů pracovníkům k zastavení vody. Evidence finančních záležitostí obsahuje proces, který zle dále dekomponovat na 7 procesů nejnižší úrovně, které jsou popsány minispecifikací: -
Stornování dokladu, při špatně vytvořené faktuře,
Analýza informačních systémů
27
-
Archivace výpisu z učtu,
-
Rozdělení položek výpisu, nutných pro porovnání plateb,
-
Zhotovení dokladu spočívající ve vypočtení ceny, uložení faktury a tisku faktury,
-
Vypočtení částky pro účetnictví, nutné pro správné vedení účetnictví,
-
Porovnání pohledávek, který zajišťuje správné přiřazení platby k vystavené faktuře. 1.2.6 [info pro ucto]
1.2.7 Stornovani dokladu
FIS
Vypocteni castky pro ucto
[Info k stronovani faktury]
[Info o fakturach] [Storno faktury] 2
Zhotoveni dokladu
Faktury [Ulozeni faktury]
Odberatele
[financni zalohy]
1.2.1
[faktura za spotrebovanou vodu]
Odberatele
Pracovnici [Info_o_miste_pro_vystaveni]
[Info k vystavení dokladu]
[Info o zaplaceni faktury] [Info o vystavenych fakturach]
[Info o osobe k vystaveni dokladu]
1
Odberne misto
4
Odecty vodomeru
1.2.2 Pracovnici
[Platba v hotovosti]
Porovnani pohledavek
9
8
Osoba
Odstavky vody
Info k porovnani pohledavek
Banka
Info pro tisk upominky
Odberatele
[Info k vystaveni upominky]
[Info o uzavreni vody] [vypis z uctu]
7
Polozka vypisu [Upominka k zaplaceni faktury]
1.2.3
1.2.4
Informace k ulozeni polozek vypisu
Archivace vypisu z uctu
Pracovnici
+ [Info k ulozeni upominky]
info k zaloze bankovniho uctu
1.2.5 Info o vypisu
6
[Prikaz k uzavreni vody]
Evidence upominek
Rozdeleni polozek vypisu
Vypisy z uctu
5
Upominky
Obrázek 10: Evidence finančních záležitostí
Proces evidence upomínek (viz Obrázek 11: Evidence upomínek) ošetřuje stav, kdy plátce neuhradí vystavenou fakturu za odběr vody. Konkrétní nastavení vypadá následovně: pokud po 30 dnech od vystavení faktury nedojde k jejímu zaplacení, je zákazníkovi vystavena 1. upomínka, po dalších 10 dnech 2. upomínka, která je již spojená s přerušením dodávky vody. To však neplatí v případě finančních záloh, které jsou
Analýza informačních systémů
28
nevymahatelné. Skládá se ze dvou procesů nejnižší úrovně popsané minispecifikací, zajišťující tisk upomínky a vydání příkazu k uzavření vody. 9
Osoba
5
[Info k vystaveni upominky]
Upominky
[Info k ulozeni upominky]
1.2.3.1 [Upominka k zaplaceni faktury] Odberatele
Tisk upominky
[Info pro tisk upominky]
Info o 2 upomince
1.2.3.2 8
Odstavky vody [Info o uzavreni vody]
Vydani prikazu k uzavreni vody
[Prikaz k uzavreni vody] Pracovnici
Obrázek 11: Evidence upomínek
4.1.5 Entitně relační diagram ZIS ERD
diagram
slouží
k grafickému
zobrazení
datové
struktury
systému
prostřednictvím jednotlivých entit a vazeb mezi nimi. Entity v Obrázek 12: ERD diagram ZIS představují jednotlivé datastory z modelu Zákaznického informačního systému. Upominky
Polozka vypisu ID polozky Cislo vypisu variabilni symbol Konstantni symbol specificky symbol Castka
Vypisy z uctu
tvori
Dodatky
Id vypisu Datum prijeti Polozky vypisu
muze mit
Id dodatku Cislo smlouvy Datum podpisu
uzavira
Odecty vodomeru ID odectu Datum odectu Odecet Zpusob odectu Pracovnik Cislo odberneho mista
se plati z
ID upominky Splaceno Datum vystaveni upominky Cislo faktury Poradi
Osoba ID Titul Jmeno Prijmeni Ulice cp Mesto Bankovni spojeni ICO E_mail Telefon Fax Kontaktni osoba
se vztahuji k
Faktury
Smlouvy ID smlouvy Datum podpisu cislo_osoby Heslo
ID faktury Castka Datum splatnosti Datum vystaveni objem fakturovane vody Cislo odberneho mista Cislo vypisu Typ Konstantni symbol specificky symbol variabilni symbol
muze mit
Odstavky vody Id odstavky datum Typ Cislo odberneho mista
se vazi na plati za
Odberne misto ID odberneho mista Adresa Mista Vodomer Cislo smlouvy Vymena vodomeru Platce Vyse zalohy
se vystavuji
muze mit
Analýza informačních systémů
29
Obrázek 12: ERD diagram ZIS
ZIS je postaven na dvouvrstvé architektuře Klient-Server. Tato architektura rozděluje aplikaci na dva bloky. Je důsledně oddělena prezentační a databázová logika, aplikační logika je umístěna na databázovém serveru (uložené procedury), nebo v klientské části aplikace (viz Obrázek 9: Dvouvrstvá architektura klient/server). Velmi často se kombinují přístupy, kdy je aplikační logika umístěna na straně serveru nebo na straně klienta, tedy dochází k jejímu rozdělení.
Obrázek 9: Dvouvrstvá architektura klient/server
Nevýhodou umístění aplikační logiky na databázový server jsou zvýšené nároky na výkon serveru, výhodou je zajištění integrity dat na vyšší úrovni. Tato varianta se také nazývá variantou s tenkým klientem. Nevýhodou varianty s tlustým klientem, tedy stavu, kdy je aplikační logika umístěna na server klienta, je nižší úroveň integrity a některá výkonnostní omezení, pramenící z neustálého zamykání záznamů v databázi jednotlivými klienty. Výhodou jsou menší nároky na výkon serveru a efektivnější využití výkonnostního potenciálu klientských počítačů. (Dvouvrstvá architektura, 2000)
4.2 Evidence poruch Jde o relativně jednoduchý IS. Evidence poruch má za úkol evidovat veškerý koloběh činností kolem poruch, které se čas od času vytvoří na vodovodních a odpadních sítích. Model tohoto informačního systému vystihuje jeho základní funkci v podniku. Je vytvořen společně s návrhem inovačního řešení spočívajícím v propojení Evidence poruch s GIS a dostupnosti informací pro veřejnost.
Analýza informačních systémů
30
Celý koloběh evidence začíná telefonickým nahlášením poruchy dispečinku. Pracovník následně zaznamená do systému informace o tom, kdo telefonoval, aby oznámil poruchu, datum a čas telefonátu, místo poruchy a také kdo z vedoucích pracovníků údržby je odpovědný za odstranění poruchy. Vedoucí pracovník údržby odpovědný za odstranění poruchy následně vyšle na místo poruchy pracovníka či pracovníky, kteří mají za úkol poruchu odstranit. Po odstranění poruchy se dále pracovníkem údržby zaeviduje, kdo z pracovníků pracoval na aktuální poruše, jak dlouho trvalo odstranění poruchy, kolik bylo odběrných míst bez pitné vody, zda byla přistavena cisterna s pitnou vodou, apod. Než dojde k zasypání místa poruchy, jsou vyslání pracovníci, kteří mají za úkol zaměřit místo poruchy a tyto souřadnice zapsat do GIS.
4.2.1 Kontextový diagram Evidence poruch Kontextový diagram Evidence poruch nám ukazuje (viz Obrázek 13: Kontextový diagram Evidence poruch), že IS po navrhnuté inovaci bude komunikovat s externími entitami: -
Pracovníci,
představující
pracovníky
v oblasti
údržby
vodovodních
a kanalizačních sítí. Tito pracovníci mají za úkol odstranit nahlášené poruchy, -
GIS, který do informačního systému vstupuje s požadavkem na informace o odběrném místě,
-
Veřejnost, která dle názoru autora má právo na informace o vzniklých poruchách,
-
Dispečink, který podává žádost na zaevidování poruchy do informačního systému.
Analýza informačních systémů
31
Pracovnici
Pozadavek na info o poruchach
GIS
1 Info o poruchach Info o aktualnich poruchach
Info o poruse
Poruchy
+
Verejnost
Info k zaevidovani opravy Info k zaevidovani poruchy
Info o opravach
Dispecink
Obrázek 13: Kontextový diagram Evidence poruch
4.2.2 Systémový diagram Evidence poruch Systémový diagram Evidence poruch se skládá z procesů (viz Obrázek 14: Systémový diagram Evidence poruch), u kterých nedochází k dalšímu členění a které jsou popsány minispecifikací. (viz Příloha č.5). Jde o procesy: -
Zjištění informací pro GIS, který na základě obdržení požadavku zjistí všechny informace o dané poruše a tyto informace následně pošle zpět GIS.
-
Evidence poruch, který na základě požadavku na zaevidování poruchy od Dispečinku provede zaevidování dané poruchy do systému.
-
Evidence oprav, který na základě informací o opravě poruchy provede zaevidování této opravy do systému, včetně upřesňujících informací o počtu odběrných míst bez vody, nutnost použití cisterny, o opravářích pracujících na opravě a použitém materiálu použitém při výrobě.
-
Zjištění informací pro veřejnost, jehož úkolem je podávat informace o poruchách na vodovodních a kanalizačních sítích veřejnosti.
Analýza informačních systémů
32 1.1
GIS
Zjisteni informaci pro GIS
[Pozadavek na info o poruchach]
Info pro GIS
3
Nahlasovatele
2
GIS [Info o poruchach]
Info pro GIS
Info pro GIS
Poruchy
1
Info pro GIS
Opravari
4
Materiál k oprave
info o opravarich Info o pouzitem materialu
Info o oprave info k ulozeni poruchy 1.2 1.3 Info o nahlasovateli
[Info o opravach] Dispecink
Evidence oprav
Evidence poruch 1.4
[Info k zaevidovani poruchy]
Info o poruchach
[Info k zaevidovani opravy]
Zjisteni info pro verenost
[Info o poruse]
Pracovnici
Dispecink [Info o aktualnich poruchach]
Pracovnici
Verejnost
Obrázek 14: Systémový diagram Evidence poruch
4.2.3 Entitně relační diagram Evidence poruch ERD diagram Evidence poruch ukazuje vazby mezi základními entitami v systému. Jedná se o entity: -
Opraváři – zajišťující opravy poruch,
-
Poruchy – v niž jsou uloženy všechny důležité informace o poruše,
-
Materiál k opravě – v niž jsou uloženy informace o materiálu, který byl použit při opravě poruchy,
-
Nahlašovatelé – což jsou osoby, které dispečinku VASBO oznámily existenci poruchy.
Analýza informačních systémů Opravari ID pracovnika Bankovni spojeni Bydliste Jmeno Prijmeni Rodne cislo Materiál k oprave Id materialu Id poruchy Mnozstvi Merna jednotka Nazev
pracuji na
se pouzije pro
33
Poruchy Id poruchy Adresa Cisterna Datum volani Nahlasovatel Datum nahlaseni Dispecer Datum opravy Vedouci pracovnik Unikla voda pocet OM bez vody Popis poruchy
nahlasuji
Nahlasovatele Id Volajici Adresa Volajicí Jmeno Volajici Prijmeni Telefon
Obrázek 15: ERD diagram Evidence poruch
4.3 Provozní informační systém (PIS) Provozní informační systém s názvem SOLVER je ve fázi zavádění. Byl zakoupen pro vedoucí provozu a jeho úkolem je evidence pravidelné preventivní a periodicky se opakující údržby vodohospodářských objektů. Jeho úkolem je také evidence pracovních úkolů u jednotlivých zaměstnanců na zařízeních, budovách či strojích. V daném časovém úseku ukáže vedoucímu pracovníkovi, kolik pracovníků a kam se má dopravit a co má na daném zařízení vykonat za preventivní revizi. Samozřejmě je zohledněno i optimální využití kapacit podniku (vozidla, zaměstnanci, technika), aby nedocházelo k tomu, že v jedné chvíli budou všichni „na roztrhání“ a jindy nebude „do čeho píchnout“. Je možnost i plánování práce na jednotlivých vodohospodářských objektech. Výstupem tohoto systému je SW pro výpočet mezd, který je propojen s FIS (viz níže) v souvislosti s vyplácením mezd za odpracované úkoly.
4.4 Finanční informační systém (FIS) Tento informační systém s názvem EFAS (ekonomický, finanční a administrativní systém) je produktem belgické firmy SOFTCELL, která se dostala do konkurzu a tento konkurz se dotknul také dceřiné společnosti v ČR a firma tudíž není schopna zajišťovat dále technickou podporu pro svůj produkt. Proto podnik realizuje inovaci tohoto informačního systému. Úkolem stávajícího informačního systému bylo evidovat všechny faktury přijaté, faktury vydané, výpisy z bankovních účtů a ostatní účetní operace nutné pro správné vedení účetnictví celého podniku.
Analýza informačních systémů
34
Program obsahuje moduly: -
modul účetnictví obsahuje podkategorie hlavní kniha, kde se evidují všechny účetní operace, pohledávky a závazky, které jsou do systému EFAS účtovány na příslušný účet ručně. Dále nákup a prodej, který je naopak evidován automaticky, tzn. že při prodeji, eventuelně nákupu EFAS automaticky zaúčtuje operaci na správný účet. Při tomto způsobu není nutná hlubší znalost účetnictví. Podkategorie sklady zajišťují skladovou evidenci zásob, účtování příjemek a výdejek. Modul tedy umožňuje sledovat operace na jednotlivých účtech hlavní knihy, účetní zápisy, eviduje odběratelské a dodavatelské faktury včetně sledování jejích úhrad, kromě detailní evidence faktur vodného a stočného, kterou zajišťuje ZIS (viz výše). Sleduje evidenci skladových položek včetně vystavování nákupních objednávek a následovně vystavení materiálových příjemek a výdejek. Provádí také automatické účtování bankovních výpisů,
-
modul majetek zajišťuje evidenci provozního krátkodobého i dlouhodobého majetku a evidenci infrastrukturního majetku. V modulu probíhají standardní operace s majetkem, výpočet a účtování odpisů, převody majetku, vyřazení a zařazení a to včetně automatického převodu účetních zápisů do modulu účetnictví,
-
modul registrace času vede vnitropodnikové účetnictví v měrných jednotkách (h, km) a to včetně automatického převodu účetních zápisů do modulu účetnictví. Tato část byla však již nahrazena PIS (viz výše).
Jak již bylo zmíněno výše, podnik byl nucen vyřešit problém způsobený konkursem firmy odpovědné za software EFAS. Po důkladném výběru z nabízených možností bylo rozhodnuto pomocí metody, zmiňované a podrobně popisované v Kapitole 2.4, pro produkt Microsoft Dynamic NAV, který nejlépe vyhovoval stanoveným požadavkům. Do ostrého provozu bude nasazen 1. 1. 2008. Microsoft Dynamics „je komplexní ERP systém od společnosti Microsoft. Je jedním z nejrozšířenějších ERP systémů na světě, který již řadu let používají nejen desítky našich zákazníků, ale i dalších více než 130 000 společností na světě. Výrobce jej nepřetržitě rozvíjí, a přináší stále nové funkcionality a rozšíření systému“. (Webcom a.s., 2002-2004)
Analýza informačních systémů
35
4.5 Geografický informační systém (GIS) Slouží k vyhotovení digitálních technických map vodovodních a kanalizačních sítí. Využívá se produktu firmy LIDS, jež používá grafický program MicroStation a databázový systém Oracle. Informace z GIS slouží zejména pro výrobní a technický úsek. V případě poruchy je program schopen podat informace mj. o všech inženýrských sítí v okolí poruchy. Pro zakreslování je použit souřadnicový systém JTSK (souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální) spolu s doplněním nadmořské výšky jednotlivých objektů. U každého vodohospodářského objektu jsou uchovávány jiné informace, i když pro některé objekty jsou některé atributy stejné2. Bohužel zaznamenávání všech objektů je z časového hlediska nepřijatelné, proto ukládání souřadnic do databáze se v současné době omezuje pouze na kanalizační přípojky. Podklady pro vytváření map jsou získávány: -
externí firmou, která vodohospodářské objekty zaměří, vypočte polohu a VASBO dodá výkres ve formátu *.DGN (MicroStation). Nejpřesnější informace, zvláště je-li měření prováděno na obnaženém vodohospodářském objektu před zásypem,
-
vlastním zaměřováním zařízení do digitálních technických map obcí (1:500), kdy jednotlivá zařízení jsou postupně zakreslována dle podkladů z měření (povrchových znaků). Méně přesné informace, ale stále s dostatečnou přesností,
-
zakreslováním vodárenských síti (vodovod, kanalizace) do rastrových mapových podkladů v měřítku 1:10.000 (digitální geografický model území České republiky ZABAGED). Tento způsob je nejméně přesný a společnost se snaží data takto získaná aktualizovat přesnějšími metodami (viz výše).
Takto zakreslena je celá vodovodní a kanalizační síť v celém prostoru působnosti VASBO a probíhá průběžná aktualizace těchto informací. GIS je propojen s ZIS přes odběrné místo o kterém jsou v ZIS evidovány všechny informace.
2
např. materiál je zaznamenáván jak u vodovodních potrubí, tak u hydrantů. Naopak vodovodní
potrubí je nemožné znázornit pomocí souřadnic JTSK a to ani v koncových bodech, protože se nejedná o úsečku.
Analýza informačních systémů
36
4.6 Vodohospodářský dispečink (VHD) Tento systém umožňuje kontrolovat a vzdáleně řídit vodohospodářské objekty (vodojemy, čerpací stanice, vodovodní stanice), které jsou vybaveny vlastní telemetrickou stanicí nebo u kterých funguje přenos přes datovou komunikaci prostřednictvím mobilního telefonu. Veškeré rozhodovací procesy jsou prováděny na dispečinku, přičemž některé jednoduché úkoly jsou automatizovány. Jde typicky o pokles hladiny v čerpacích stanicích. Tento pokles se nahlásí dispečinku jako událost, popřípadě alarm (dle individuálního nastavení), a na základě tohoto poklesu vyšle VHD k jinému vodohospodářskému objektu povel k spuštění čerpadla a napuštění čerpací stanice. V některých případech ale nelze jednoznačně určit příčinu problému a také řešení je u každého případu individuální, proto je lidský faktor pro tento systému stále nepostradatelný. Jde např. o stav, kdy je výhodnější pouštět do poruchy (narušení potrubí) vodu i s velkými ztrátami, než odpojit spousty lidí od tekoucí vody a nechat zavzdušnit potrubí.
Inovace
37
5 Inovace Úkolem této práce je nalezení chyb a možností jejich řešení. První nedostatek, který jistě napadne čtenáře této práce, bychom mohli nalézt v roztříštěnosti systému, což způsobuje duplicitu některých dat a neúměrně zvyšuje náklady na správu systému. Nicméně dle mínění autora by vytvoření jednotného informačního systému bylo v této fázi časově i finančně nevýhodné, protože Geografický informační systém (GIS) a Finanční informační systém (FIS) jsou „mladé“ aplikace a jejich přetvoření na jednotný informační systém by bylo ekonomicky neefektivní. Dalším faktorem hovořícím proti vytváření jednotného informačního systému by jistě byla neochota pracovníků zvykat si na „nový“ informační systém. Jisté možnosti tu však existují. Protože firma zakoupila ERP systém Microsoft Dynamic je v budoucnosti jednou z variant rozšíření tohoto systému o některé moduly a tím spojení některých používaných informačních systémů v jeden (šlo by především o ZIS a PIS).
5.1 Propojení GIS s Evidencí poruch a zpřístupnění informací o poruchách veřejnosti Jak již bylo zmíněno výše, je vytvořeno propojení mezi GIS a ZIS spočívající v získávání informací o odběrném místě. V současné době neexistuje podobné propojení mezi GIS a Evidencí poruch, což je velmi nepraktické, protože aby získal pracovník GIS veškeré informace o zaznamenané poruše, musí použít jinou aplikaci. Dle mínění autora by bylo také vhodné, aby veřejnost měla možnost být informována o vzniklých poruchách na vodovodním a kanalizačním potrubí. Tato část inovace je zakomponována do web rozhraní pro přístup odběratelů (viz níže).
5.2 Vytvoření web rozhraní pro přístup odběratelů do ZIS Jeho úkolem by mělo být poskytovat odběratelům základní informace související s danou smlouvou a na ni navázaných odběrných místech. Šlo by především o možnost zobrazení vystavených faktur s možností získání základních statistických údajů či
Inovace
38
informací o zaplacení finančních záloh, zobrazení všech zaznamenaných údajů, s možností změny doplňujících údajů o odběrateli či plátci a možnost zapsání odečtu vodoměru3. Návrh této inovace byl realizován v prostředí PHP a jeho podobu lze shlédnout v příloze č. 4. Graficky byla inovace zvolena tak, aby korespondovala s grafikou zvolenou na oficiálních stránkách VASBO. Zjednodušeně lze popsat chod rozhraní tak, že pomocí čísla smlouvy a hesla může odběratel vstoupit do systému. Jako první krok po úspěšném přihlášení musí vybrat odběrné místo, o kterém chce poskytnout informace, ze seznamu odběrných míst, která se váží k dané smlouvě. Nyní má uživatel k dispozici všechny výše uvedené možnosti. Po ukončení práce se musí uživatel opět odhlásit.
5.3 Zavedení systému elektronické docházky Bude mít za úkol vést evidenci příchodů a odchodů zaměstnanců a usnadnit tak účetním práci při počítání mezd a vedoucím pracovníkům při sčítání odpracovaných hodin. Jako nejvýhodnější se jeví zakoupení systému zařízení společně se zařízením, které obstarává jeho obsluhu. Existuje mnoho možností jak tento záměr realizovat, protože tyto systémy nabízí spousta firem. Pro firmu je nutné vybrat takový systém, který bude nejméně nákladný na realizaci a zároveň splní její očekávání. S ohledem na to, že v současné době jsou tyto produkty na trhu hojně nabízeny, rozhodl se autor zmínit jen některé z nich, o jejichž pořízení by společnost, dle názoru autora, mohla uvažovat. Jde o produkty Docházkový a přístupový systém Vision32, Docházkový systém od firmy IMA s.r.o., a Docházka od firmy RON Software, které lze porovnat v Příloze č.2. Autor by na základě vlastní úvahy doporučovat zvolit produkt firmy RON Software, pro nějž také vytvořil výpočet předběžné ceny (viz Tabulka 1: Výpočet předpokládané ceny systému Docházka).
3
Této možnosti by mohlo být využíváno při případě, že pracovník firmy, který zjišťuje a zapisuje
v pravidelných intervalech stav vodoměru u odběrných míst, nezastihne odběratele na adrese odběrného místa a nemůže tedy provést odečet.
Inovace
39 Cena/MJ
Množství
Cena celkem
25 800 Kč
1
25 800 Kč
Modul pobočka
3 000 Kč
5
15 000 Kč
Modul služba
4 000 Kč
1
4 000 Kč
15 000 Kč
1
15 000 Kč
Implementace 6h
4 000 Kč
1
4 000 Kč
Školeni 6h
4 000 Kč
1
4 000 Kč
SW Docházka - NET2
Instalace
HW Terminál KT600
19 980 Kč
2
39 960 Kč
Terminál RT300
14 200 Kč
5
71 000 Kč
60 Kč
160
9 600 Kč
Bezkontaktní karty Předpokládaná cena
188 360 Kč
Tabulka 1: Výpočet předpokládané ceny systému Docházka
Tento orientační návrh je postaven na faktu, že VASBO má několik provozů (viz Obrázek 6: Organizační schéma divize Boskovice), které jsou společně síťově propojeny a je tedy možné tento síťový hardware pro daný systém využít. VASBO v současné době zaměstnává cca 160 zaměstnanců, což v konečném důsledku znamená náklady kolem 1170 Kč na zaměstnance.
5.4 Dokoupení modulů MZDY a PERSONALISTIKA do nového FIS Jak již bylo zmíněno výše, VASBO od 1. 1. 2008 přechází na nový informační systém Microsoft Dynamic NAV, který lze dále rozšiřovat o jednotlivé moduly. Jelikož VASBO momentálně nevlastní žádný IS, který by se problematikou personalistiky zabýval, bylo by řešení formou pořízení rozšiřujících modulů zřejmě nejvhodnější. Více o modulech viz Příloha č. 3.
Diskuze
40
6 Diskuze Tato práce překládá čtenáři návrh optimalizace při využívání informačních systémů ve VASBO. Lze konstatovat, že předkládaný návrh řešení není kompletní ani vyčerpávající. Nicméně dle mínění autora zahrnuje základní krátkodobé plány v informační strategii podniku. Největší význam má z pohledu pracovníků společnosti zkvalitnění a inovace ZIS a zakreslení celé vodovodní a kanalizační sítě do technických map obcí, což by velmi přispělo k usnadnění odstraňování poruch či jiných prací spojených s vodovodní a kanalizační sítí. Velký význam ve zkvalitnění služeb lze také vidět ve VHD, jehož prostřednictvím lze mnohem rychleji reagovat na případné poruchy na vodohospodářských objektech (především čerpacích stanicích, vodojemech a čistírnách odpadních vod), a proto je v zájmu společnosti začlenit VHD i další objekty i přes velké náklady na připojení dalšího vodohospodářského objektu do tohoto systému. Ne tolik nadšení však projevují zaměstnanci vůči PIS, který je i z pohledu autora uživatelsky poměrně nepřehledný a složitý. I když se dá říci, že při vzájemných kompromisech ze strany vedení a ze strany pracovníků by bylo možné vytvořit velmi efektivní informační systém, který by splňoval požadavky obou stran. Z pohledu zákazníka, tedy vlastně odběratele, lze největší přínos spatřovat ve vytvoření web rozhraní pro přístup do ZIS. Toto rozhranní lze dále rozšiřovat o další funkce dle přání zákazníka a možností společnosti. Největší nebezpečí spatřuje autor ve zneužití či napadení osobních informací přes webové rozhraní ZIS. Tomuto ohrožení se však lze vyhnout vhodnými možnostmi zabezpečení. Dalším rizikem je ekonomická neefektivnost navrhovaného zavedení elektronické docházky.
Dle mínění autora by však tento krok v konečném důsledku
neefektivní být neměl. Věří také, že zaměstnanci přijmou tuto inovaci kladně.
Diskuze
41
7 Závěr Dá se konstatovat, že stanovených cílů uvedených na začátku této práce bylo dosaženo. Byly analyzovány informační toky ve společnosti přičemž největší význam byl věnován analyzování ZIS a Evidenci poruch. Byla navrhnuta optimalizace aktuálního systému pro splnění hlavních cílů VASBO, kterým je mj. lepší komunikace se zákazníky, čehož je možno dosáhnout právě vytvořením webového rozhraní ZIS. Ekonomická úvaha byla provedena nad koupí systému elektronické docházky, kde předběžné náklady přepočtené na jednoho pracovníka tvoří 1170 Kč, tedy v porovnání s ostatními investicemi ve společnosti se nejedná o nijak závratně vysokou částku. Jako další inovace bylo navrhnuto propojení Evidence poruch s GIS a dokoupení modulů Mzdy a Personalistika do nového FIS, kterým bude Microsoft Dynamic NAV a bude nasazen do ostrého provozu 1. 1. 2008. I přes některé nedostatky lze celkově VASBO zhodnotit jako dobře technicky vybavený podnik, využívající informační systémy a technologie ke zkvalitnění poskytovaných služeb.
Literatura
42
8 Literatura [1] POKORNÝ, M. Vyvíjíme databázový a informační systém I.. Databázový svět : informační portál ze světa databázových technologií [online]. 2004, roč. 2004 [cit. 2007-05-21]. Dostupný z WWW:
. [2] NOVÁK, J. Co je to PHP a jak vlastně funguje [online]. c2006 , 15. 5. 2007 [cit. 2007-05-21]. Dostupný z WWW: . [3] Vodárenská akciová společnost, divize Boskovice [online]. c2004 [cit. 2007-0521]. Dostupný z WWW: . [4] Dvouvrstvá architektura Klient/Server [online]. [2000] [cit. 2007-05-21]. Dostupný z WWW: . [5] ŘEPA, V. Analýza a návrh informačních systémů. 1. vyd. Praha: Ekopress, 1999. 403 s. ISBN 80-86119-13-0. [6] BASL, J. Podnikové informační systémy : Podnik v informační společnosti. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 142 s. ISBN 80-247-0214-2. [7] Sybase - Powerdesinger [online]. c2006 [cit. 2007-05-21]. Dostupný z WWW: . [8] DOUBRAVEC, P., DOUBRAVCOVÁ, J. CASE nástroje [online]. 1998 [cit. 2007-05-21]. Dostupný z WWW: . [9] KRÁSA , R. Aplikační podpora výrobního procesu ve firmě Elektropoli-Galvia. Brno, 2006. 59 s. MZLU v Brně. Vedoucí bakalářské práce Ing. Ivana Rábová Ph.D. [10] WEBCOM a.s. : Microsoft Dynamics NAV [online]. c2002-2004 [cit. 2007-0521]. Dostupný z WWW: . [11] SODOMKA, P. Analýza českého ERP trhu [online]. 2004 [cit. 2007-05-21]. Dostupný z WWW: .
Přílohy
9 Přílohy Seznam příloh: Příloha č.1 – Dvousložková cena vody Příloha č.2 – Popis uvažovaných produktů pro elektronickou docházku Příloha č.3 – Rozšiřující moduly MZDY a PERSONALISTIKA Příloha č.4 – Ukázka webového rozhraní ZIS Příloha č.5 – Report – Evidence Poruch Příloha č.6 – Report – ZIS
43