ING.ALTMAN ING. ALTMAN ING. ALTMAN. U Nikolajky 15, Praha 5 tel , 62 vodohospodářská

ZODP.PROJEKTANT

NAVRHOVAL

VYPRACOVALA

ING.ALTMAN

ING. ALTMAN

ING. ALTMAN

OBJEDNATEL:

Město Kostelec nad Černými lesy Náměstí Smiřických 53, 281 63 Kostelec nad Černými lesy AKCE:

GENEREL KANALIZACE města Kostelec nad Černými lesy a Svatbína

U Nikolajky 15, 150 03 Praha 5 tel.420 251 566 063, 62 e-mail:[email protected] SPECIALIZACE

vodohospodářská

STUPEŇ

Studie

FORMÁT

75 A4

DATUM

02.2013

ČÍSLO ZAKÁZKY

03-1/2012

PŘÍLOHA:

TECHNICKÁ ZPRÁVA A VÝPOČTY

MĚŘÍTKO

Generel kanalizace, Kostelec nad Černými lesy a Svatbín __________________________________________________________________________________________________

Město Kostelec nad Černými lesy Náměstí Smiřických 53 IČ: 00235474

Generel kanalizace města Kostelec nad Černými lesy a Svatbína 02.2013

1. ZADAVATEL Základní údaje o zadavateli Název: Město Kostelec nad Černými lesy Sídlo: Náměstí Smiřických 53, 281 63 Kostelec nad Černými lesy IČ: 00235474 Osoba oprávněná jednat za zadavatele: Ing. Jan Svatoš Kontaktní osoba: Ing.Ewa Chmelíková mobil: +420 605 806 229 e mail: [email protected] Koordinátor : Ing.Martin Jakoubek mobil: +420 775 922 074 e mail: [email protected]

2. ZPRACOVATEL PROJEKTU Základní údaje o zpracovateli Název: Envisystem, s.r.o. Sídlo : U Nikolajky 15, 150 00 Praha 5 IČ : 48585904 Osoba oprávněná jednat za zpracovatele: Ing. Jiří Altman autorizovaná osoba v oboru vodohospodářských staveb č.0001558 Kontaktní osoba: Ing.Jiří Altman tel.: +420 251 566 063 e mail: [email protected]

__________________________________________________________________________________1 Envisystem, s.r.o.


Obsah :

1. ZADAVATEL.................................................................................................................... 1 2. ZPRACOVATEL PROJEKTU .......................................................................................... 1 3. PŘEDMĚT PROJEKTU ................................................................................................... 3 3.1. Zásady řešení projektu .............................................................................................. 3 3.2. Použité a související normy a podklady .................................................................... 4 4. ZÁKLADNÍ POJMY .......................................................................................................... 5 5. INTEGROVANÝ KANALIZAČNÍ MANAGEMENT (ČSN EN 752 75 6110) ...................... 6 6. ZÁSADY NÁVRHU SPLAŠKOVÉ A DEŠŤOVÉ KANALIZACE ....................................... 9 6.1. Splaškové stoky a potrubí ......................................................................................... 9 6.2. Dešťové stoky a potrubí ............................................................................................ 9 6.3. Ochrana povrchových vodních recipientů ............................................................... 10 6.4. Ochrana podzemních vod ....................................................................................... 11 6.5. Základní hydraulické parametry .............................................................................. 11 7. ÚZEMNÍ SOUVISLOSTI ................................................................................................ 14 7.1. Základní údaje a charakteristika řešeného území ................................................... 14 7.2. Bilance dle územního plánu .................................................................................... 15 7.3. Významné rozvojové lokality podle konceptu Územního plán (3.2012) ................... 16 7.4. Veřejně prospěšné stavby ....................................................................................... 18 7.5. Staré ekologické zátěže .......................................................................................... 19 7.6. Vodní útvary, rybníčky a malé vodní útvary ............................................................. 21 7.7. Výústi dešťové kanalizace ....................................................................................... 23 7.8. Čerpací stanice na splaškové kanalizaci ................................................................. 24 8. DEŠT´OVÁ A SPLAŠKOVÁ KANALIZACE ................................................................... 25 8.1. Popis stávající koncepce odvádění odpadních vod ................................................. 26 8.2. Popis navrhované koncepce splaškové a dešťové kanalizace ............................... 26 8.3. Kritická místa na stávající kanalizaci ........................................................................ 28 8.4. Kamerové průzkumy stávající kanalizace ................................................................. 30 8.5. Průzkum kanalizace georadarem ............................................................................ 31 9. ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD....................................................................................... 37 10. VÝPOČET POČTU EKVIVALENTNÍCH OBYVATEL NAPOJENÝCH NA ČOV ............ 40 11. NÁVRH ŘEŠENÍ KANALIZACE .................................................................................... 43 11.1. Splašková a dešťová kanalizace ............................................................................. 43 11.2. Vodní toky a nádrže ................................................................................................ 44 11.3. Technicko ekonomické porovnání variant ............................................................... 45 11.4. Závazná ustanovení a limity .................................................................................... 47 12. ZÁVĚR........................................................................................................................... 48 PŘÍLOHA A) .......................................................................................................................... 49 PŘÍLOHA B) .......................................................................................................................... 51 PŘÍLOHA C) .......................................................................................................................... 53 PŘÍLOHA D) .......................................................................................................................... 58 PŘÍLOHA E) .......................................................................................................................... 66

__________________________________________________________________________________2 Envisystem, s.r.o.


Generel kanalizace - Kostelec na Černými lesy Seznam příloh: 1. Technická zpráva a výpočty 2. Přehledná situace 3. Fotodokumentace 4. Vodohospodářská mapa 5. Koordinační situace 6. Situace rozvojových ploch 7. Situace dešťových výústí a vodotečí 8.1. Splašková kanalizace – stávající stav, výhled 8.2. Dešťová kanalizace – stávající stav, výhled a rekonstrukce 9. Hydrotechnické schéma 9.1. Hydrotechnické schéma - splašková kanalizace 9.2. Hydrotechnické schéma - dešťová kanalizace 10. Tématické mapy – dešťová kanalizace 10.1.podle sklonů stok 10.2) podle profilu stok 10.3) podle skutečných průtoků ve stokách 10.4) podle kapacitních průtoků ve stokách 10.5) podle materiálu stok 11. Podélné profily hlavních stok 11.1. Podélný profil dešťové stoky K.

1 : 50 000 1 : 20 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 10 000 1 : 4 000 1 : 4 000 1 : 4 000 1 : 4 000 1: 1: 1: 1: 1:

4 000 4 000 4 000 4 000 4 000

1 : 2 000/100

3. PŘEDMĚT PROJEKTU Předmětem tohoto projektu je posouzení kanalizační sítě z hlediska stávajícího stavu a budoucího rozvoje města Kostelce nad Černými lesy a Svatbína a navrhnutí vhodných opatření pro řešení zjištěných problémů. Generel zahrnuje vytvoření modelu splaškové a dešťové kanalizační sítě včetně rozvojových ploch. Podkladem pro zpracování modelu kanalizační sítě jsou podklady předané zadavatelem a dále polohopisné a výškopisné zaměření stávajících šachet a objektů na kanalizační síti. 3.1.

    

Zásady řešení projektu sestavení modelu kanalizační sítě na základě podkladů provozovatele a dalších podkladů, v souladu s ČSN EN 752 (75 6110) posouzení kanalizace na návrhový déšť v souladu s ČSN 75 6101, četnost n=1, doba trvání t=15 minut, intenzita i= 148 l/s.ha a dále na různé intenzity deště (p = 0,5, 1, 2, 5…) s vyznačením problémových úseků a objektů na kanalizační síti pro stanovení odtoku použita racionální metody - Máslova metoda posouzení stávajícího stavu kanalizace a návrh možných opatření pro řešení problematických míst posouzení výhledového stavu (dle územního plánu a podkladů zadavatele) a návrh opatření pro řešení problematických míst spojených s tímto rozvojem

skladba Generelu kanalizace:  technická zpráva  ekonomické vyhodnocení navržených opatření  fotodokumentace

__________________________________________________________________________________3 Envisystem, s.r.o.


    3.2.

hydrotechnické výpočty hydrotechnické situace tématické mapy dešťové a splaškové kanalizace podélné profily hlavních stok Použité a související normy a podklady

Souvisící ČSN : ČSN 01 3463 Výkresy inženýrských staveb – Výkresy kanalizace ČSN 73 7505 Sdružené trasy městských vedení technického vybavení ČSN 75 0161:2008 Vodní hospodářství – Názvosloví kanalizace ČSN 75 0170 Vodní hospodářství – Názvosloví jakosti vod ČSN 75 5911 Tlakové zkoušky vodovodního a závlahového potrubí ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky ČSN EN 752 (75 6110) Odvodňovací systémy vně budov ČSN EN 1671 (75 6111) Venkovní tlakové systémy stokových sítí ČSN EN 1610 (75 6114) Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení ČSN 75 6230 Podchody stok a kanalizačních přípojek pod dráhou a pozemní komunikací ČSN 75 6261 Dešťové nádrže ČSN 75 6551 Odvádění a čištění odpadních vod s obsahem ropných látek ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok a kanalizačních přípojek Souvisící TNV : TNV 75 0211 Navrhování vodovodního a kanalizačního potrubí uloženého v zemi – statický výpočet TNV 75 6011 Ochrana prostředí kolem kanalizačních zařízení TNV 75 6262 Odlehčovací komory a separátory TNV 75 6910 Zkoušky kanalizačních objektů a zařízení TNV 75 6911 Provozní řád kanalizace TNV 75 6925 Obsluha a údržba stok TNV 75 9011 Hospodaření se srážkovými vodami Podklady : 1) Kanalizační řád města Kostelec nad Černými Lesy, Vodos, s.r.o., Kolín, 2009 2) Koncept územního plánu města Kostelec n.Č.lesy, Ivan Plicka studio, s.r.o., 2.20112 3) Povolení zkušebního provozu pro ČOV v Kostelci nad Černými lesy, MěÚ Říčany, 09.2006 4) Kolaudační rozhodnutí pro ČOV v Kostelci nad Černými lesy, MěÚ Říčany, 12.2007 5) Přehled odkanalizovaných nemovitostí, MěÚ Kostelec nad Černými lesy, 11.2011 6) Plán financování a obnovy vodovodů a kanalizace 2009 - 2018, Vodos, a.s., Kolín, 09.2008 7) Plán financování a obnovy vodovodů a kanalizace 2012 - 2021, 2011 8) Studie proveditelnosti ČOV Skalka, Ing.Kujan, 12.2010 9) ČOV Kostelec nad Černými lesy, skutečné provedení, Ing.Kujan, 03.2004 10) Připojení ZŠ na dešťovou a splaškovou kanalizaci, Ing.Radek Gregor, 11.2011 11) Generel kanalizace a ČOV Kostelec nad Černými lesy, Hydroprojekt, s.p., 11.1987 12) Katastrální mapa, MěÚ Kostelec nad Černými lesy, 3.2012 Použitá a související literatura : 1) Trupl Josef, Intenzity krátkodobých dešťů v povodí Labe, VÚV Praha ,1958 2) Mays Larry W., Water collection systéme design handbook, McGeaw-Hill, 2001 3) Akan and Houghtalen, Urban Hydrology, Hydraulice and Storm Duality, John Wiley, 2003 4) Imhoff Karl, Taschenbuch der Stadt – Entwasserung, Verlag Technik Berlin, 1954 5) Randolf R., Kanalisation und Abwasser-Behandlung, Verlag Bauwesen Berlin, 1965 6) Čížek a kol., Stokování a čištění odpadních vod, SNTL Praha, 1970 7) Stránský a kol., Posouzení stokových systémů urbanizovaných povodí, AČE, 2009

__________________________________________________________________________________4 Envisystem, s.r.o.


4. ZÁKLADNÍ POJMY (ČSN EN 752 75 6110) dešťový odtok (runoff) srážky, které z povrchu odtékají do odvodňovacího systému nebo vodního recipientu splaškové (domovní) odpadní vody (domestic wastewater; sewage) vody odváděné z kuchyní, prádelen, umyvadel, koupelen, záchodů a podobných zařízení [viz 2030 EN 1085:2007] bezdeštný přítok (dry weather flow) přítok, neovlivněný dešťovými srážkami nebo táním sněhu, [viz 3050 EN 1085:2007] součinitel odtoku; odtokový součinitel (runoff coefficient) součinitel závislý na povrchu povodí, který v součinu s intenzitou deště a plochou povodí, dává očekávaný dešťový odtok, jenž má být odvodňovacím systémem odveden spadiště (backdrop manhole) objekt, propojující stoky nebo potrubí v různých výškových úrovních, se svislou troubou vyústěnou do dna nebo bezprostředně nad dno nejníže ležící stoky nebo potrubí biochemická spotřeba kyslíku (BSKt)(biochemical oxygen demand BODt) koncentrace rozpuštěného kyslíku spotřebovaného za určených podmínek [t dní při 20 °C s nitrifikační inhibicí (potlačením) nebo bez ní] biologickou oxidací organických a/nebo anorganických látek ve vodě [viz 3110 EN 1085:2007] povodí (catchment area) území odvodněné stokou nebo jiným sběrným systémem [viz 1270 EN 1085:2007] jednotná soustava (combined system) soustava ke společnému odvádění znečištěných a srážkových povrchových vod jednou sběrnou soustavou odtokové potrubí; potrubí (drain) obvykle podzemní potrubí k odvádění vod do stoky, [viz 2250 EN 1085:2007] odvodnění; odvodňovací systém (drainage service) přirozený nebo umělý systém sloužící k odvádění vody z daného povodí povodňový stav (flooding) stav, při kterém znečištěné a/nebo srážkové povrchové vody unikají z odvodňovacího systému nebo do něj nemohou vtéci a buď zůstávají na povrchu, nebo vnikají do budovy (viz též „povrchový povodňový stav“) proplach (flushing) použití krátkodobého silně zvýšeného průtoku k odstranění překážek nebo sedimentů ve stokách nebo potrubích systém proudění s volnou hladinou; gravitační systém (gravity system) odvodňovací systém, kde k proudění dochází vlivem tíže a převážně s volnou hladinou, [viz 2260 EN 1085:2007] revizní šachta (inspection chamber) kanalizační šachta s odnímatelným poklopem, umístěná na stoce nebo potrubí, která umožňuje kontrolu z povrchu, neslouží však ke vstupu osob integrovaný kanalizační management (integrated sewer system management) NP1) koordinovaný management pro plánování, navrhování, sanaci, obsluhu a údržbu všech systémů stok a potrubí v daném povodí, při zohlednění všech hledisek funkčnosti a provozuschopnosti vstupní šachta (manhole) kanalizační šachta s odnímatelným poklopem, umístěná na stoce nebo potrubí, která umožňuje vstup osob výustní objekt (outfall) objekt nebo místo, ze kterého vody vytékají do čistírny nebo vodního recipientu, [viz 1280 EN 1085:2007] provoz; obsluha (operations) činnosti prováděné během běžné funkce odvodňovacího systému (např. kontrola a řízení nebo převádění odpadních vod obtokem) objekt čerpání odpadních vod (pumping installation, pumping station) čerpací stanice s příslušnými výtlačnými potrubími, stavební objekt a technologické zařízení určené k dopravě odpadních vod do výtlačného potrubí nebo k jinému způsobu zdvihu odpadních vod intenzita deště (rainfall intensity) výška srážek spadlých za jednotku času nebo objem dešťových srážek spadlých za jednotku času na jednotku plochy srážkové vody (rain water) vody z atmosférických srážek, které dosud neobsahují látky z povrchu, [viz 2060 EN 1085 :2007] vodní recipient (receiving water)

__________________________________________________________________________________5 Envisystem, s.r.o.


každý vodní útvar, do kterého jsou vody nebo odpadní vody vypouštěny, [viz 1100 EN 1085 :2007] doba zdržení (retention time) (v objektu čerpání odpadních vod) doba akumulace odpadních vod v objektu čerpání odpadních vod tlakové potrubí (rising main) (v oboru odvádění a čištění vod) potrubí určené k dopravě odpadních vod pod tlakem, [viz 2170 EN 1085 :2007] unášecí schopnost (selfcleansing) schopnost vodního proudu ve stoce nebo potrubí unášet pevné částice, které by se jinak usadily samoproplachovací schopnost; samoproplachování (self-purifying capacity) schopnost vodního recipientu zbavit se znečištění přirozenými procesy oddílná soustava (separate system) soustava, obvykle s dvěma stokami, z nichž jedna odvádí znečištěné a druhá srážkové povrchové vody, [viz 2120 EN 1085 :2007] stoka (sewer) obvykle podzemní potrubí nebo jiná konstrukce k odvádění odpadních vod z více zdrojů, [viz 2270 EN 1085 :2007] stokový systém (sewer system) síť stok, kanalizačních přípojek a objektů k odvádění odpadních vod do čistírny nebo jiného místa zabezpečení, [viz 2280 EN 1085 :2007] povrchový povodňový stav (surface flooding) stav, při kterém znečištěné a/nebo srážkové povrchové vody unikají z odvodňovacího systému nebo do něj nemohou vtéci a buď zůstávají na povrchu, nebo z povrchu zatékají do budovy (viz též „povodňový stav“) povrchový vodní recipient (surface receiving water) vodní útvar na zemském povrchu (např. řeka, jezero nebo rybník) srážkové povrchové vody (surface water) srážkové vody, které se nevsákly do podloží a jsou odváděny z povrchu terénu nebo budov do odvodňovacího systému, [viz 2070 EN 1085:2007] doba dotoku (time of concentration) doba, které je zapotřebí k tomu, aby vodní částice, spadlá na nejvzdálenějším místě povodí, dotekla až do sledovaného příčného profilu odvodňovacího systému retenční stoka (tank sewer) předimenzovaná stoka ve funkci retenční nádrže odpadní vody (wastewater) vody odváděné v jakékoliv kombinaci z domácností, průmyslu a jiných provozů, včetně dešťových (povrchových) a nepředvídaných balastních vod, [viz 1010 EN 1085:2007] čistírna odpadních vod (wastewater treatment plant) zařízení pro mechanické, biologické a/nebo chemické čištění odpadních vod [viz 4500 EN 1085:2007]

5. INTEGROVANÝ KANALIZAČNÍ MANAGEMENT (ČSN EN 752 75 6110) Problematika odvodnění daného území, zpracování generelu kanalizace je součástí širší problematiky Integrovaného kanalizačního managementu (systémové řízení povrchového odtoku a kanalizační sítě). Integrovaný kanalizační management se ve fázi zpracování Generelu kanalizace skládá z těchto oblastí : 1) hydraulická řešení : 2) řešení na ochranu životního prostředí 3) stavební řešení 4) provozní řešení ad 5.1. hydraulická řešení – možnosti : a) Maximální využití stávající průtočné kapacity, dosažené: - odstraněním překážek průtoku; - vyčištěním. b) Řízení průtoků snížením přítoků do stokového systému, dosažené: -převedením srážkových povrchových vod do vsakovacích zařízení nebo na propustné plochy;

__________________________________________________________________________________6 Envisystem, s.r.o.


- použitím propustného povrchu; - převedením přítoků do jiného odvodňovacího systému; - omezením infiltrace a přítoku cizích vod NP15). c) Snížení maximálního odtoku, dosažené: - využitím stávající retenční kapacity systému (cíleným řízením odtoku); - využitím stávajících retenčních možností povrchů (včetně retence na pozemcích); - zřízením dodatečné retence (retenční stoka nebo retenční nádrž). d) Zvětšení průtočné kapacity stokového systému, dosažené: - obnovou stok s větším příčným profilem; - výstavbou dodatečných stok; - renovací stávajících stok 5.2. řešení na ochranu životního prostředí Možná řešení jsou: a) Snížení vniku škodlivých látek do systému, dosažené: - usazovacími nádržemi a lapáky písku; - použitím vegetace, která na sebe váže znečištění z dešťových povrchových vod před jejich přítokem do systému; - kontrolou přítoků (např. průmyslových odpadních vod). b) Omezení plánovaných vypouštění škodlivých látek do vodního recipientu, dosažené: - zvětšením přítoku do čistírny (viz výše uvedená hydraulická řešení); - čištěním srážkových povrchových vod (např. separátory, retenčními nádržemi); - zlepšením retence pevných látek a hydraulické kapacity oddělovací komory; - včasnou kontrolou (provozováním stokového systému, řízením průtoků). c) Zmenšení vlivů, dosažené přeložením míst zaústění odpadních vod. d) Zmenšená exfiltrace, dosažené sanačními opatřeními, např.: - opravami (např. utěsněním netěsností); - renovací (např. provedením vodotěsné výstelky); - obnovou stok v otevřených rýhách nebo bezvýkopovými metodami. 5.3. stavební řešení Možná řešení jsou: a) ochrana stavební konstrukce stok vhodnými výstelkami nebo vnitřními povlaky; b) sanace stavební konstrukce stok: - opravou; - renovací; - obnovou.

__________________________________________________________________________________7 Envisystem, s.r.o.


Stavební sanace nutná

lokálně se vyskytující závady

opakující se lokálně se vyskytující závady

rozsáhlé závady

zvětšení průtočné kapacity nutné?

ne

ano

ne oprava technicky možná ano ano

ne oprava ekonomicky únosná?

ne

zmenšení průtočné ano kapacity ne přípustné?

ano renovace technicky možná?

ano

ne zmenšení průtočné kapacity renovací?

ne

ano ano

ne

renovace ekonomicky únosná

jiná rozhodující kritéria pro renovaci

Oprava

Renovace

Obnova

Obrázek 1. – Rozhodovací proces k volbě vhodného stavebního řešení

__________________________________________________________________________________8 Envisystem, s.r.o.


5.4. provozní řešení V některých případech může být vhodné provozní řešení. Možná řešení jsou: - plánovaná kontrola a čištění stok a potrubí (viz EN 14654-1); - zvýšení četnosti údržby čerpadel a čerpacích stanic. Při navrhování musí hydraulické výpočty systému zajistit splnění všech příslušných funkčních požadavků, včetně: - ochrany před povodňovými stavy - možnosti údržby - udržování průtoku

6. ZÁSADY NÁVRHU SPLAŠKOVÉ A DEŠŤOVÉ KANALIZACE Řešené území Kostelce nad Černými lesy a Svatbína se dá z hlediska řešené vodohospodářské úlohy označit (v souladu s ČSN EN 752 Odvodňovací systémy vně budov) jako malé povodí s plochou do 200 ha a dobou dotoku do 15 minut. Vzhledem k morfologii terénu, který je členitý, je nejrozsáhlejší povodí dešťové stoky K., které má plochu 66,8 ha. Celková plocha odvodňovaného území, které zahrnuje řadu dílčích povodí, je 238,8 ha. Na zájmovém území je evidováno celkem 27 výústí dešťové kanalizace, které jsou zaústěny do místních vodotečí a silničních příkopů. Z toho 25 výústí se nachází v Kostelci nad Černými lesy a dvě ve Svatbíně. Na řešeném území se dále nacházejí i další neevidovaná menší vyústění. Hlavní vodotečí je Jalový potok. Na stávající kanalizaci není umístěn žádný dešťový oddělovač. Na splaškové kanalizaci jsou dvě čerpací stanice. Pro řešení této vodohospodářské úlohy byla zvolena jednoduchá racionální Máslova metoda pro stacionární proudění, bez vlivu na recipient. 6.1. Splaškové stoky a potrubí Návrhové průtoky zahrnují: - přítoky splaškových (domovních) odpadních vod; - povolené přítoky průmyslových odpadních voda a občanské vybavenosti. Zahlcení a tlakový průtok splaškových stok a potrubí gravitačních systémů je nežádoucí. Splaškové stoky a potrubí nemají být proto navrhovány pro kapacitní plnění. Tlaková potrubí se navrhují (dimenzují) tak, aby odváděla vyžadované návrhové průtoky za podmínky samoproplachovací schopnosti, bez nadměrné spotřeby energie. Doba zdržení má být rovněž omezena, aby se zabránilo zahnívání odpadních vod. 6.2. Dešťové stoky a potrubí Dešťové stoky a potrubí slouží ke shromažďování a odvádění dešťového odtoku z povodí, jakož i k jeho bezpečnému odvedení do vodního recipientu nebo čistírny. Velikost maximálního průtoku závisí na intenzitě a době trvání deště, na velikosti a konfiguraci nepropustných ploch, jakož i opatřeních k redukci dešťového odtoku. U ostatních ploch je třeba brát v úvahu topografii druhu zeminy a její propustnost, při odhadu odtoku. Dešťové stoky a potrubí se dimenzují tak, aby byly omezeny povodňové stavy. Při velkých přívalových deštích lze však obvykle sotva zabránit povodňovým stavům. Proto musí být náklady na dosažitelnou bezpečnost proti povodňovým stavům ve vyváženém poměru s úředními a strategickými rozhodnutími. Stupeň ochrany má být založen na odhadu rizik účinků povodňových stavů na osoby a hmotný majetek. Stupeň ochrany má být stanoven v kritériích provozuschopnosti pro četnosti povodňových stavů nebo návrhových dešťů pro výpočet. Návrhová kritéria musí být založena na kritériích provozuschopnosti. Hydraulická kapacita v dešťových stokách a potrubích by měla být limitována kapacitním průtokem podle národních nebo lokálně předepsaných hladin a četnosti, při zohlednění zpětného vzdutí, viz ČSN 75 6101.

__________________________________________________________________________________9 Envisystem, s.r.o.


Dešťové stoky a potrubí se dimenzují tak, aby účinky od povodňových stavů při přívalových deštích, které překročily četnosti povodňových stavů stanovené národními a místními předpisy, měly co možná nejmenší vliv na osoby a hmotný majetek. Za účelem minimalizace hydraulických účinků na vodní recipient se mají navrhovat opatření pro retenci (např. retenční nádrže). Za účelem redukce dešťového odtoku do odvodňovacího systému jsou použity dodatečné nebo náhradní metody, které spočívají na těchto zásadách: – vsakování – minimalizace zpevněných ploch – zpožďování a škrcení přítoků Při volbě návrhových kritérií pro hydraulické výpočty dešťových stok se zohledňují běžné výpočtové metody. V každém případě se mají brát v úvahu účinky povodňových stavů v tocích – v řešeném území je vliv těchto jevů téměř vyloučen. Návrhové průtoky dešťových stok a potrubí vycházejí z místně příslušných přívalových dešťů. Jiné složky přítoku odpadních vod se nepřipouštějí. 6.3.

Ochrana povrchových vodních recipientů

Jakost a množství vypouštěných vod a četnost vyústění do vodního recipientu včetně vyústění srážkových povrchových vod, vyústění z oddělovacích komor, čerpacích stanic nebo čistíren musí splňovat požadavky národních či místních předpisů nebo příslušného úřadu. Projekt musí být navržen tak, aby vodní recipient byl chráněn proti přeplnění nad svou samoproplachovací schopnost. Přitom se zohledňují fyzikální, chemická, biochemická, bakteriologická, estetická a další relevantní hlediska. Existují dva způsoby jak omezit ovlivňování životního prostředí odvodňovacími systémy: – jednotné limity emisí mohou být stanoveny pro všeobecné použití a různé způsoby vypouštění odpadních vod národními či místními předpisy nebo příslušným úřadem; – místní specifické limity emisí pro jednotlivá místa vypouštění mohou být stanoveny za účelem splnění požadavků na jakost a vlastnosti vody ve vodním recipientu národními či místními předpisy nebo příslušným úřadem při zohlednění emisních limitů a specifických potřeb vodního recipientu. V mnoha případech je vyžadována kombinace obou způsobů. Jednotné limity emisí se všeobecně stanovují při zohlednění technických možností pro různé způsoby vypouštění odpadních vod. Tvoří podklad pro stanovení místních specifických limitů emisí tak, aby nebyla ohrožena samoproplachovací schopnost vodního recipientu. Použití místních specifických limitů emisí zohledňuje nejen vlivy jednoho vyústění, nýbrž celkové ovlivňování všemi vyústěními do vodního recipientu. Tato vyústění, včetně vyústění z průmyslu, čistíren a rozptýlených zdrojů znečištění, mohou vyžadovat komplexní přístup ke stanovení příslušného řešení. Příslušné úřady mohou z hlediska ochrany životního prostředí zatřídit vodní recipient podle současných nebo budoucích potřeb a zájmů, jako např. pro: – zásobování pitnou vodou; – rybaření; – koupání nebo ostatní aktivity ve vodních sportech; – zvláštní ekologický systém. Limity emisí mohou pak být stanoveny národními či místními předpisy nebo příslušnými úřady, popř. za použití modelů simulace jakosti vody.

__________________________________________________________________________________ 10 Envisystem, s.r.o.


6.4. Ochrana podzemních vod K ochraně podzemní vody v silně ohrožených územích, jako např. v ochranných pásmech zdrojů pitné vody, jakož i v územích s vysokou hladinou podzemní vody, mohou být předepsány národními či místními předpisy nebo příslušným úřadem přísnější požadavky a podmínky pro provádění zkoušek při stavbě a provozu. V takových územích mohou být národními či místními předpisy nebo příslušnými úřady předepsána ochranná pásma zdrojů pitné vody s rozdílným stupněm ochrany v závislosti na míře ohrožení. 6.5. Základní hydraulické parametry Při návrhu a posouzení dešťové kanalizace jsou základními parametry charakteristika povrchového odtoku a návrhový déšť. Pro splaškovou kanalizaci je rozhodující počet napojených obyvatel, průmyslu, občanské vybavenosti a dalších zdrojů odpadních vod, množství odpadních vod. Tabulka 1 – součinitelé odtoku podle způsobu zástavby a druhu pozemku ČSN 75 6101 Součinitel odtoku  Způsob zástavby a druh pozemku Rovina do 1% Svah do 5%

Svah nad 5%

Uzavřené bloky

0,70

0,80

0,90

Uzavřené bloky se zahradou

0,60

0,70

0,80

Otevřené bloky

0,50

0,60

0,70

Volná zástavba

0,40

0,50

0,60

Sdružené v zahradách

0,20

0,40

0,50

Izolované v zahradách

0,20

0,30

0,40

Starší typ

0,50

0,60

-

Volné a travnaté plochy

0,40

0,50

-

Zpevněné komunikace (asfalt, beton, dlažba)

0,70

0,80

0,90

Nezpevněné komunikace (štěrk)

0,50

0,60

0,70

Sady,hřiště, hřbitovy

0,10

0,15

0,20

Louky, zelené pásy

0,05

0,10

0,15

Lesy

0,00

0,05

0,10

Dlažba se zálivkou spar

0,70

0,80

0,90

Dlažba se zapískovanými sparami

0,50

0,60

0,70

Budovy

Rodinné domky

Tovární objekty

Hutný štěrk

0,60

Nezhutněný štěrk, zatravněný

0,30

Zatravňovací dlažba

0,50

__________________________________________________________________________________ 11 Envisystem, s.r.o.


Hranice povodí stokových úseků jsou stanoveny v hustě zastavěném území pomocí ideálních střech, v terénu s větším sklonem pak hydrologickou metodou. Při odkanalizování malého sídliště a rozptýlené zástavby při sklonu do 5% je uvažováno ve výpočtu odvedení dešťových vod jen ze střech, vozovek a dalších ploch se zpevněným povrchem (dlážděné dvory). Do výpočtu není zahrnut přítok z území s vegetačním krytem, zahrady a z jiných propustných území, např.hřiště. Při dimenzování dešťové stokové sítě je v souladu s ČSN EN 752-4:1998 použit výpočetní postup racionální metodou, která uvažuje stacionární rovnoměrný odtok. Rychlost proudění je používána k výpočtu doby dotoku, je vhodná pro posouzení malých povodí. Vychází z obecného vzorce pro dimenzování každé jednotlivé stoky :

Q=*S*q

Q ………..maximální odtok dešťových vod, v l/s ………..součinitel odtoku, bezrozměrný q ………. intenzita směrodatného deště uvažované periodicity, v l/s.ha Výpočet průtoku ve stokové síti byl proveden Máslovou metodou kde

Při době dotoku delší než 15 minut je nutné čáru náhradních srážkových intenzit redukovat o čas povrchového odtoku po povodí a o čas potřebný na územní retenci. Pro výpočet redukované čáry dešťových vydatností se použije rovnice : tz = t - ( tr + tp)

tr = r/ x t/h

tz .............zkrácený čas působení deště na stokovou síť t...........doba územní retence ( min ) tr .........skutečná doba trvání deště (min ) tp .........čas povrchového odtoku ( min ) r ..........retence území ( r = 1 - 3 mm )  ………součinitel odtoku ( 0,35 - 0,55 ) h ..........celková výška srážky za čas t ( min )

tp = l / 60 x v l .......... vzdálenost nejodlehlejšího bodu ( zpravidla 50 m ) v .......... rychlost povrchového odtoku ( v = 0,25 m/s ) Hodnoty intenzit náhradního deště byly stanoveny : viz Josef Trupl, Intenzity krátkodobých dešťů v povodí Labe, VÚV Praha ,1958 n = 1, jednoletý déšť 15 Čas (min.) 5 10 20 30 40 60 90 120 140 160 200 240 300 intenz. (l/sha 195 148 116 94 69,5 55,7 40,6 29,4 23,2 21 18 15 12 10 n = 0,5 dvouletý déšť intenz. (l/sha 235 181 146 120 90,4 72,9 53,7 39,7 23,2 21 18 15 12 10 n = 0,2 pětiletý déšť intenz. (l/sha 330 268 218 183 140 114 85,1 62,7 50,2 21 18 15 12 10 n = 0,05 dvacetiletý déšť intenz. (l/sha 372 305 249 210 161 132 98,6 72,4 58,2 21 18 15 12 10 Tvar návrhového deště je blokový, to je konstantní intenzita 116 l/s.ha po dobu trvání srážky t = 15 min, s četností 1 letého deště. Těmto hodnotám odpovídají údaje ČHMÚ z 2.2013 pro hodnoty 15-ti minutového deště s dobou opakování n let pro Kostelec nad Černými Lesy.

N I

Intenzita 15 ti minutového deště I (l.s-1.ha-1) s dobou opakování N let 0.2 0.5 1 2 5 10 20 50 100 58 92 124 160 209 244 289 322 356

__________________________________________________________________________________ 12 Envisystem, s.r.o.


Při dimenzování splaškové stokové sítě je v souladu s ČSN EN 752-4:1998 použita metoda podle směrné spotřeby pitné vody dle vyhlášky 428/2001 Sb. příloha č.12, ve znění vyhl.120/2011 Sb. Průměrný denní splaškový průtok  o o + qo x No / 86400  Qo - denní průtok splašků od obyvatel v uvažovaném profilu ( l / s )  Qo - denní průtok splašků od obyvatel nad uvažovaným úsekem ( l / s ) qo – směrná spotřeba vody obyvatel (l/obyv.den) No - počet obyvatel v uvažovaném úseku (obyv. ) 86400 - počet sekund za 24 hodin Maximální hodinový průtok splaškových odpadních vod je stanoven z průměrného denního průtoku splaškových vod vydělením 24 a vynásobením součinitelem maximální hodinové nerovnoměrnosti Qhmo

=

Qo x kh

Qhmo - max hodinový průtok určený podle počtu obyvatel kh - součinitel hodinové nerovnoměrnosti Tabulka 2 – Koeficient hodinové nerovnoměrnosti pro splašky od obyvatel

počet 30 40 50 75 obyv. Kh 7,2 6,9 6,7 6,3 počet 5 000 10 000 20 000 30 000 obyv. Kh 2,0 2,0 1,9 1,8

100 5,9

300

400

4,4

500

3,5

2,6

1 000 2,2

2 000 2,1

50 000 100 000 200 000 300 000 500 000 900 000 1,7

1,6

1,5

1,4

1,3

1,2

Stanovení návrhových průtoků Dimenzování jednotné kanalizace se provádí podle ČSN 75 6101: 1) Pokud největší bezdeštný průtok Qhm přesahuje 10 % výpočtového průtoku dešťových vod Qdm, stoka se navrhuje na největší celkový průtok všech odváděných odpadních vod. Qdid = Qkm + Qdm

pro Qhm

=

0,1 Qdm

Menší průtok bezdeštných vod než 10 % z průtoku dešťových vod se v jednotné síti z hlediska dimenzování zanedbává : Qdid = Qdm

pro Qhm je menší 0,1 x Qdm

2) Pokud největší bezdeštný průtok přesahuje průtok dešťových vod, stoka se dimenzuje na dvojnásobek průtoku bezdeštných vod (při zanedbání průtoku dešťových vod) Qdis = 2 x Qhm 3) Vlastní dimenzování průtoku se určí jako součet maximální hodnoty Qdid, Qdis a konstantního přítoku dešťových vod Qkd (známé hodnoty drenážního odtoku apod).

__________________________________________________________________________________ 13 Envisystem, s.r.o.


Qdim = max (Qdis, Qdid) + Qkd Hydrotechnické výpočty pro Generel kanalizace budou provedeny programem Hydronet, který vyvinul Hydroprojekt CZ, a.s., Praha. Tento software slouží pro návrh a posouzení kanalizační sítě racionálními metodami, podle Bartoška, nebo Másla, pro výpočet dešťové i splaškové kanalizace. Jako vstupní údaje se zadávají základní topografické údaje, jako je kota terénu (poklopu šachty), dno šachty, souřadnice středu šachty v souřadnicích JTSK, profil potrubí, materiál potrubí, druh kanalizace, různé vzorové hektary charakterizované různými součiniteli odtoku pro daný povrch území a další. Výsledkem řešení je grafický a tabulkový výstup (příloha D) se zadanými údaji charakterizujícími danou síť a návrh profilu potrubí, sklon, průtoky a rychlosti (kapacitní a skutečné), plochy a počty obyvatel pro dané povodí a k posuzovanému profilu, unášecí sílu, součinitele nerovnoměrností pro splaškovou kanalizaci apod.

7.

ÚZEMNÍ SOUVISLOSTI

Širší vztahy v území Město Kostelec nad Černými Lesy leží v bývalém okrese Praha východ, 30 kilometrů východně od Prahy, v nadmořské výšce cca 315 – 459 m. Počet obyvatel činil 3 379 ke konci roku 2009. Ve správním území leží dále obec Svatbín se 185 obyvateli. Spravní území města, tvořené katastrálním územím Kostelec nad Černými Lesy a katastrálním územím Svatbín, je 1.771 ha. Město Kostelec nad Černými Lesy je přirozeným centrem širšího spádového území. Správní území města Kostelec nad Černými Lesy se nachází v poměrně dosti atraktivním území z hlediska turistického ruchu, krátkodobé i dlouhodobá rekreace i z hlediska trvalého bydleni. Z hlediska širších vztahů je pro Kostelec nad Černými Lesy patrně nejvýznamnějším městem obec s rozšířenou působnosti Říčany, ležící na spojnici města (silnici I/2) s centrem regionu – Prahou. Dalším významným městem v relativní blízkosti je bývalé okresní město Kutna Hora. Soulad s nadřazenou územně plánovací dokumentací Územně plánovací dokumentace kraje, Zásady územního rozvoje Středočeského kraje, byla vydána dne 19.prosince 2011, řešené území se nachází v rozvojové oblasti OB1 Praha. Na území v rozvojových oblastech jsou kladeny vyšší nároky na změny v území vzhledem k blízkosti a dopravní dostupnosti hl. města Prahy; Zásady územního rozvoje Středočeského kraje nekladou na územní plán Kostelec nad Černými Lesy žádné další zvláštní požadavky. 7.1. Základní údaje a charakteristika řešeného území Rozloha správního území města Kostelec nad Černými Lesy je 2 558 ha; správní území města je tvořeno katastrálním územím Kostelec nad Černými Lesy a katastrálním územím Svatbín. Obě sídla se rozvíjejí jako samostatná. Pro správní území města je typicky relativně členitý reliéf volné krajiny, s převažující orientaci jižních svahů, město Kostelec nad Černými Lesy leží ve vyvýšené poloze, jež umožňuje atraktivní dálkové výhledy. Struktura zastavěného území města Kostelec nad Černými Lesy se vyznačuje jistou pestrosti, jak prostorovou, tak funkční. Historické jádro města je poměrně kompaktní a prostorově i funkčně stabilizované, dominuje mu areál zámku. Toto centrum města je vymezeno jako městská památková zóna. Při východním okraji centra se nacházejí stávající areály, jež narušuji – svým prostorovým i funkčním uspořádáním charakter teto časti města a jsou určeny k transformaci. Obytný standard centra města je rovněž snižován negativními dopady průjezdné automobilové dopravy. Území jižně a východně od centra města je zastavěno převážně zástavbou rodinných domů, v teto struktuře se nachází řada i poměrně rozsáhlých proluk. Významným fenoménem je poměrně kompaktní zástavba rekreačních chat v jihozápadní časti města, jež začíná postupně procházet transformaci na trvale rodinné bydleni. V jihovýchodní časti města se rozkládá rozsáhlý areál bývalého sanatoria, nabízející se k transformaci pro nové využití. Zástavba obce Svatbín je poměrně kompaktní, organizována okolo centrálního veřejného prostoru návsi a dále podél průjezdné komunikace. Převážná část zástavby obce Svatbín se nachází

__________________________________________________________________________________ 14 Envisystem, s.r.o.


v ochranném pásmu zvoničky Svatbín. Severní část správního území města se nachází v regionu lidové architektury. 7.2. Bilance dle územního plánu V následující tabulce je uvedena informativní bilance jednotlivých rozvojových/ transformačních lokalit dle konceptu územního planu Kostelec nad Černými Lesy (kapacity uvedeny v počtu bytových jednotek nebo rodinných domů, případně ve velikosti hrubé podlažní plochy). Tabulka 3 – rozvojové/ transformační lokality podle územního plánu města plocha lokality (dle KN) m2

Lokalita SM SM SM BK BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM BM SO SO SO BV BV BV BV BV VV SP

1 2 3 1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 1 2 3 1 2 3 4 5 1 1

33.417 7.958 2.549 13.584 101.620 38.520 38.755 4.883 4.633 12.884 6.560 48.960 9.739 1.914 877 1.164 8.611 984 2.164 37.243 1.695 71.701 6.370 1.525 8.570 4.473 1.648 6.064 8.228 1.038 27.442 46.698 98.623 61.544 8.544 2.571 7.379 15.326 6.683 126.180 27.337

Poznámka

Kapacita 30.000 8.000 2.000 200 75 35 35 4 1 12 6 35 10 2 1 2 9 1 3 35 3 50 4 1 6 4 1 3 4 1 10 20 45 30 8 2 7 12 6 95.000 78

HUP HUP HUP bytů RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD RD HUP

m2 m2 m2

+ + +

m2

90 EO hrubá podl.plocha 24 EO 8 EO 400 EO 225 EO 105 105 12 3 36 18 105 30 6 3 6 27 3 9 105 9 150 12 3 18 12 3 9 12 3 30 60 HUP 25.000 m2 135 HUP 50.000 m2 90 HUP 30.000 m2 24 6 21 36 18 25 6

__________________________________________________________________________________ 15 Envisystem, s.r.o.


SP OS OS IR VS ZH TI PH PH

2 1 2 1 1 1 1 1 2

Celkem 7.3.

6.274 14.332 6.639 19.866 62.998 31.900 5.555 70.245 2.456

113,69 ha

15.000 10.000 10 30.000 15.000

HUP HUP chat HUP HUP

m2 m2 m2 m2

2 4 2 12 14 6 1 8 1

2 052 EO

Významné rozvojové lokality podle konceptu Územního plán (3.2012)

Lokalita BM1 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné– bydlení městské individuální. Rozloha: 101.620 m2. Doplňující funkční regulace: bydlení v rodinných domech – 75 RD, 225 EO. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví v případě zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Lokalita BM2 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné– bydlení městské Individuální. Rozloha: 38.520m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupeni zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží (včetně využitého podkroví - v případě zastřešení šikmou střechou); min. velikost parcely: 800 m2 Lokalita BM3 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné– bydlení městské Individuální. Rozloha: 38.755 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupeni zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží); min. velikost parcely: 800 m2; výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již stávající parcelace. Lokalita BM8 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné– bydlení městské Individuální.. Rozloha: 48.960 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupeni zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží; min. velikost parcely: 1.000 m2; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Lokalita BM16 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné– bydlení městské Individuální. Rozloha: 37.243 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupeni zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží , min. velikost parcely: 800 m2; minimální plocha veřejných prostranství: 20% z celkové plochy lokality; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). (spolu s lokalitou SO3 – řešeným územím regulačního plánu bude lokalita BM16 a lokalita SO3). Lokalita BM17 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné– bydlení městské Individuální. Rozloha: 1.695 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupeni zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží Lokalita je určena pro výstavbu maximálně 3 rodinných domů.

__________________________________________________________________________________ 16 Envisystem, s.r.o.


Lokalita BM18 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné– bydlení městské Individuální. Rozloha: 71.701 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupeni zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží, min. velikost parcely: 1.000 m2; výjimka z min.; minimální plocha veřejných prostranství: 25% z celkové plochy lokality; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Lokalita BM27 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné– bydleni městské Individuální.. Rozloha: 27.442 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupeni zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží, min. velikost parcely: 2.000 m2; minimální plocha veřejných prostranství: 20% z celkové plochy lokality; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Lokalita BV4 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné– bydleni venkovské. Rozloha: 15.326 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupeni zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží; min. velikost parcely: 1.000 m2; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m Lokalita BV5 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – bydlení venkovské. Rozloha: 6.683 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupeni zeleně: 40%; max. podlažnost: 2 nadzemní podlaží); min. velikost parcely: 1.000 m2; minimální šířka uličního prostoru bude 8 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Lokalita SO2 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné. Rozloha: 98.623 m2. Doplňující prostorová regulace: severní část: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupení zeleně: 40%; min. velikost parcely: 800 m2; minimální plocha veřejných prostranství: 20% z celkové plochy lokality; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků); jižní část: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 50%, minimální zastoupeni zeleně na parcele: 10%; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Lokalita SO3 Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné. Rozloha: 61.544 m2. Doplňující prostorová regulace: severní část: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupeni zeleně: 40%; min. velikost parcely: 800 m2; minimální plocha veřejných prostranství: 20% z celkové plochy lokality; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m; jižní část: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 50%, minimální zastoupeni zeleně na parcele: 10%; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m Lokalita SP1 Základní charakteristika lokality: plochy občanského vybaveni – sport a rekreace. Rozloha: 27.337 m2. Doplňující funkční regulace: rozšířeni stávajícího sportovního areálu. Doplňující prostorová regulace: venkovní sportovní plochy, výjimečně přípustné stavby pro provoz a údržbu těchto ploch; max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 10%; max.; při rozvoji lokality bude maximálně respektována stávající kvalitní stromová zeleň. Lokalita OS1 Základní charakteristika lokality: plochy občanského vybaveni – výroba nerušící, obchod, služby. Rozloha: 14.332 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; minimální zastoupeni zeleně v lokalitě: 20%. Lokalita IR1 Základní charakteristika lokality: plochy rekreace – individuální rekreace.

__________________________________________________________________________________ 17 Envisystem, s.r.o.


Rozloha: 19.866 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 35%, minimální zastoupeni zeleně: 40%; Lokalita VS1 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladováni. Rozloha: 62.998 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; minimální zastoupeni zeleně na parcele: 10%; Lokalita ZH1 Základní charakteristika lokality: plochy výroby a skladováni – zemědělské hospodaření. Rozloha: 31.900 m2. Doplňující funkční regulace: rozšíření stávajícího areálu. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost lokality nadzemními objekty: 50%; minimální zastoupeni zeleně na parcele: 10%; max. Lokalita SM1 - přestavba území Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné – městského jádra. Rozloha: 33.417 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 50%, minimální plocha veřejných prostranství: 30% z celkové plochy lokality; minimální zastoupeni zeleně: 10%; Lokalita SO1 – areál Billa a bývalá „Živcova pila“ Základní charakteristika lokality: plochy smíšené obytné. Rozloha: 46.698 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 50%, minimální zastoupeni zeleně: 20%; min.velikost parcely: 800 m2 (platí pro rodinné domy); výjimka z min. velikosti parcely je připuštěna v případě již stávající parcelace; minimální plocha veřejných prostranství: 20% z celkové plochy lokality; minimální šířka uličního prostoru bude 10 m (mezi hranicemi protilehlých pozemků). Lokalita VV1 Základní charakteristika lokality: plochy občanského vybavení – veřejné vybavení. Rozloha: 126.180 m2. Doplňující prostorová regulace: max. zastavěnost parcely (nadzemními objekty): 40%, minimální zastoupeni zeleně: 40%; 7.4.

Veřejně prospěšné stavby

Během zpracování Generelu kanalizace byly z vodohospodářského hlediska navrženy tyto veřejně prospěšné stavby: VPS – TI1 VPS – TI2 VPS – TI3 VPS – TI4

Kanalizace a čerpací stanice Skalka I.etapa Kanalizace a vodovod v rozvojových lokalitách v intravilánu města Kanalizace v městském jádru Kanalizace Skalka II. etapa

Územní plán navrhuje následující veřejně prospěšné stavby (VPS): VPS - TI1 Kanalizace, vodovod, kabely VN a trafostanice v lokalitě BM 18 (sever) - z vodohospodářského a technicko ekonomického hlediska nevhodné VPS - TI2 Kanalizace a vodovod v lokalitě BM 27 (staré město) – viz II.etapa 2.část výstavby kanal. VPS - TI3 Kanalizace a ČOV Skalka - místo ČOV doporučujeme čerp.stanici ČS3 a výtlak VPS - TI4 Kanalizace a vodovod Svatbín – z vodohospodářského a technicko ekonomického hlediska nevhodné Podrobný rozbor technickoekonomických variant - viz kap.10.3.

__________________________________________________________________________________ 18 Envisystem, s.r.o.


7.5. Staré ekologické zátěže 7.5.1. SEZ Evidované Na území města Kostelce nad Černými Lesy a přilehlé osady Svatbín se nachází 5 lokalit evidovaných v seznamu kontaminovaných míst SEKM (Systém evidence kontaminovaných míst). Lokalita č. 1 – Kostelec nad Černými Lesy – Sanatorka (Nemocnice) Kategorie priority: Index: Pozice (JTSK): Identifikátor: Typ lokality: Původce znečištění:

P2 201.5 X: 1058043.44, Y: 712556.99 70162001 střelnice/ vojenské výcvikové prostory armáda

Jedná se o bývalý civilní nemocniční areál sanatoria pro plicní choroby, v letech 1972 – 1990 využíván Sovětskou armádou jako léčebné zařízení. Sovětskou stranou byly uvnitř areálu mezi lesoparkem a budovami postaveny a spravovány prakticky jen objekty autoparku (asfaltová plocha stání vozidel, stanice PHM, sklady, boudy). Areál a technické zázemí nemocnice spravovala čs. civilní správa Závodního ústavu národního zdraví Uranového průmyslu Příbram. Od roku 1991, kdy zde Ministerstvo zdravotnictví zřídilo nemocnici s poliklinikou, byl ze zdravotnických objektů v areálu nemocnice v provozu pouze jeden pavilon, sloužící jako dětské rehabilitační oddělení. Činnost oddělení byla v červnu 2000 ukončena. Ministerstvo zdravotnictví na sklonku roku 2000 umístilo do této budovy Institut zdravotní politiky a ekonomiky. Od října 2001 do prosince 2003 byl vlastníkem většiny areálu Středočeský kraj, který běžný provoz zajistil prostřednictvím Správy areálu Kostelec n. Č. l.. Město Kostelec nad Černými lesy je majitelem areálu nemocnice až od 1.1 2004. Areál se nachází na jihovýchodě města. Objekty v areálu jsou využity jako sídlo Zdravotní záchranné služby Kolín, výjezdové stanoviště Kostelec, Městské policie, části městského úřadu, sklady a zázemí oddělení správy majetku a investic města, výrobní a skladovací haly firmy Marker, školní hřiště, bytovky a jiné kanceláře, provozní budovy, sklady, dílny. Cca 50 m východně od území bývalého autoparku se nachází bývalé zahradnictví se zchátralými skleníky, cca 100 m SV leží nevyužívaná infekční čistírna odpadních vod z areálu nemocnice a cca 40 m JZ je provoz energocentra, který je v současné době využíván jako teplárna. Na severním okraji autoparku se nachází značně zchátralý objekt bývalé márnice, t.č. bez využití. Cca 150m východně od autoparku, mimo vlastní areál je v provozu ČOV. Komunální odpad z provozu nemocnice byl odvážen na řízenou skládku MěÚ Kouřim, infekční odpad byl likvidován ve spalovně v areálu nemocnice. Podzemní nádrže PHM byly při odchodu vojska vyjmuty. Původní zdroje kontaminace autoparku jsou odstraněny (mycí a opravárenská rampa, sklad olejů, garáže, ČS PHM a podzemní nádrže), asfaltová plocha autoparku je v současnosti využívána jako deponie silničních kostek. V blízkosti jámy, po odtěžené zemině v místě vyjmutých nádrží, je umístěna sanační stanice napojená na přilehlý hydrovrt, kde pokračuje sanační čerpání. Kontaminace je potvrzena, nereprezentuje však aktuální zdravotní riziko ani rozpor s legislativou. Na lokalitě nebyla identifikována akutní zdravotní rizika. Není vyloučena možnost dalšího šíření kontaminace nebo negativní ovlivnění současného využívaní krajiny. V lokalitě je nutný další monitoring vývoje a šíření kontaminace v čase. Za předpokladu, že bude ukončeno sanační čerpání podzemní vody, bude ohrožen vodárenský povrchový tok Jalového potoka, t.j lokalita s vodohospodářským významem a citlivým využitím (nemocnice, služby). Dle AR primární zdroje odstraněny, sekundární zdroj - nesaturovaná zóna v prostoru nádrží. Cílem je zamezit šíření znečištění kontaminace do erozní báze - Jalový potok a přetékání do permokarbonské zvodně. Pro eliminaci rizika je třeba nejprve realizovat doplňkový průzkum se zaměřením na stávající zbytkové konstrukční prvky, Energocentrum - kotelna LTO a podložní zeminy. Zhodnocení možnosti přirozené atenuace v kombinaci s promýváním horninového prostředí detergentem a doporučení nápravných opatření.

__________________________________________________________________________________ 19 Envisystem, s.r.o.


Lokalita č. 2 – Amerika Pozice (JTSK): Identifikátor: Typ lokality:

X: 1057256.31, Y: 714135.67 7016002 skládka TKO

Skládka se nachází v obytné zóně, na okraji lesa, v erozní rýze při silnici Kostelec N.č.l. – Truba (zeměpisné souřadnice: 49° 59´ 42˝ N, 14° 50´ 38˝ E). Nelze vyloučit, že skládka kontaminuje blízké povrchové vody, případně i podzemní vody v okolí. Nejbližší studny pro individuální zásobování se nacházejí ve vzdálenosti <200m. Nelze vyloučit výskyt látek nebezpečných pro přímý kontakt na povrchu skládky. Lokalita č. 3 - Peklov Pozice (JTSK): Identifikátor: Typ lokality:

X: 1056576.52, Y: 712490.54 7016001 skládka TKO

Skládka se nachází v okolí lesa, severně od Kostelce, při levé straně silnice Kostelec – Krupá (směr Český Brod), v údolí Jalového potoka (zeměpisné souřadnice: 50° 0´ 9˝ N, 14° 52´ 2˝ E). Je možné, že skládka kontaminuje blízké povrchové vody a podzemní vody v okolí. Nedochází ke kontaminaci okolí ovzduším, na povrchu skládky se nevyskytují látky nebezpečné pro přímý kontakt. Lokalita č. 4 – Benzina s.r.o. ČS PHM Kostelec Pozice (JTSK): X: 1057513.35, Y: 714212.92 Identifikátor: 7062001 Typ lokality: výroba/ skladování/ manipulace s ropnými látkami Plocha lokality: 3 565 m2 Původce znečištění: zpracování ropy ČS PHM Benzina se nachází v západní části města Kostelec nad Černými Lesy, na Pražské ulici (levá strana městské komunikace východozápadním směrem). Lokalita se nachází na pozemcích p.č. 1695, 1696, 1387/2 a na části pozemku p.č. 1693. Hlavními znečišťujícími látkami identifikovanými v horninovém prostředí nesaturované a saturované zóny i v podzemní vodě jsou ropné látky. Znečištění je soustředěno do dvou ohnisek, tj. do oblasti podzemního úložiště PHM, kde mají ropné látky charakter automobilového benzínu popř. motorové nafty s vysokým podílem těkavých aromatických uhlovodíků ze skupiny BTEX a do oblasti bývalé nádrže na UMO, kde mají ropné látky převážně charakter olejů, v menší míře i benzínu či nafty. V lokalitě byl proveden předsanační průzkum a v roce 2002 byla zpracována analýza rizik. Z výsledků provedeného vyhodnocení vyplývá, že v nesaturované zóně dochází k pohybu kontaminantů i ve formě volné fáze, tento pohyb je výrazně ovlivňována přítomností poloh nepropustných hornin, nad kterými se ropné látky akumulují. K vertikálnímu pohybu do hlubších partií nesaturované zóny pak může docházet buď v důsledku narušení těchto podložních nepropustných poloh nebo přetékáním vod s volnou fází ropných látek mezi lokálně se vyskytujícími zavěšenými zvodněmi, které se vytvářejí v závislosti na srážkové činnosti. V oblasti ohnisek znečištění tak může i nadále docházet k epizodickému uvolňování byť jen malého množství reziduální volné fáze ropných látek z nesaturované do saturované zóny, a to především v závislosti na infiltraci srážkových (popř. jiných) vod. Procesy přirozené atenuace jsou v ohniskách znečištění pomalé a samotná přirozená atenuace nemůže v reálném časovém horizontu vést ke snížení úrovně znečištění pod stanovený cílový parametr sanace. V prostoru podzemního úložiště je dosažení cílových parametrů sanace stanovených pro podzemní vodu možné v reálném čase dosáhnout prakticky jen odstraněním kontaminantů ve formě volné fáze, a to odtěžením kontaminovaných zemin a následným sanačním čerpáním podzemní vody v prostoru vzniklé sanační jámy. I v takovém případě lze dobu nezbytnou pro stabilní dosažení cílového parametru sanace odhadnout na cca 3 - 5 let. V zájmovém území ani v jeho bližším okolí se nenacházejí ochranná pásma vodních zdrojů podzemních či povrchových vod. Nejblíže zájmovému území se nachází ochranné pásmo II. stupně

__________________________________________________________________________________ 20 Envisystem, s.r.o.


zdroje pitné vody pro obec Krupá, jehož jižní hranice probíhá ve vzdálenosti cca 2,5 km severovýchodním směrem od zájmového území. Zájmové území je součástí ochranného pásma pozorovacího vrtu ČHMÚ, který se nachází za silnicí v ulici Pražská ve vzdálenosti cca 250 m severozápadním směrem od areálu ČS PHM. Lokalita č. 5 – Svatbín - Roklina Pozice (JTSK): Identifikátor: Typ lokality:

X: 1058143.18, Y: 711851.64 7016003 skládka TKO

Skládka se nachází v rokli na západním okraji osady Svatbín, v blízkosti individuální bytové výstavby. (zeměpisné souřadnice: 49° 59´ 23˝ N, 14° 52´ 40˝ E) Je pravděpodobné, že skládka kontaminuje blízké povrchové vody. Nelze vyloučit i kontaminaci podzemních vod v okolí. Nejbližší studny pro hromadné zásobování se nacházejí ve vzdálenosti <200m (kontaminace nepravděpodobná). Ze skládky se šíří zápach, nedochází ale ke kontaminace okolí ovzduším, zápach je cítit pouze na skládce. Nelze vyloučit výskyt látek nebezpečných pro přímý kontakt na povrchu skládky. Vzdálenost nejbližší obce: <200m. Území není vhodné ke skládkování. Zdroj a více informací viz: www.sekm.cz 7.5.2. – SEZ neevidované Seznam neevidovaných lokalit starých ekologických zátěží vznikl na základě podkladů Městského úřadu Kostelce nad Černými Lesy. Lokalita č. 6 – Bouškova rokle Bývalá skládka pod ul. Ruská. Skládka byla v provozu do cca 80. let, následně byla zavezena zeminou a v současné době je na části území skládky zahrada. Přes skládku protéká malý vodní tok v Bouškově rokli, dotovaný srážkovými vodami, který erozivními účinky odhaluje původní skládku. Zaústěny jsou dvě výpusti dešťové kanalizace V 10 a V14, viz str.16. Lokalita č. 7 – ul. Ruská Bývalá výrobna remosek a smaltovaného nádobí. V místě je předpokládána kontaminace těžkými kovy. Lokalita č. 8 – dvůr č.p. 15 Zasypaná nádrž po stanici pohonných hmot pro zemědělskou mechanizaci. Dvůr byl v letech 2000 – 2001 zavážen sutí a odpadem, včetně kontaminované zeminy z Polep. Pravděpodobně byly ve stejné době zasypané také staré zásoby zemědělské chemie (pesticidy, triazinové herbicidy, Travex, Zeazin, DDT). V současné době je zde zřízeno parkoviště se zpevněnými plochami ze zámkové dlažby. U obrubníků jsou osazeny dešťové uliční vpusti s neznámým vyústěním. Lokalita č. 9 – před č.p. 35 Zasypaná nádrž v místě bývalé čerpací stanice pohonných hmot. Na nádrž se narazilo při výstavbě I.etapy kanalizace, cca 6/2006. Nádrž byla po vyčerpání ponechána na místě, zasypána a povrch zaasfaltován spolu s komunikací. Lokalita č. 10 – ul. Kutnohorská, před Zeleným domem, ul. Pražská Další zasypané nádrže. Lokalita č. 11 – ul. Lázeňská Nepovolené skládky nad a pod ČOV Lázeňská. Lokalita č. 12 – areál. Pospíšila za střelnicí Areál bývalé cihelny, který v současné době slouží pro ukládání inertního odpadu. 7.6.

Vodní útvary, rybníčky a malé vodní útvary

Hlavním vodním recipientem Kostelce i Svatbína je Jalový potok, č.h.p. 1-04-06-039 s celkovou výměrou povodí 25,549 km2, západní část území odvodňuje Kozojedský potok, č.h.p. 1-04-06-036.

__________________________________________________________________________________ 21 Envisystem, s.r.o.


Oba jsou přítoky potoka Šembera.Tyto potoky patři do povodí Labe. Jižní část oblasti je odvodňována Bohumilským potokem, č.h.p. 1-09-03-107 a Prusickým potokem, č.h.p. 1-09-03-102, které patři do povodí Sázavy. Větší vodní toky se v řešeném území nenacházejí. V řešeném území je rozmístěna řada malých vodních nádrží, jejichž výměra většinou nedosahuje 0,5 ha. Nejvýznamnější vodní nádrží jsou rybníky a nádrže : rybník Tintěrek, nádrž Smíchov, nádrž Jitrnice, nádrž Káča, nádrž Kulatý Tabulka 4 – významné vodní nádrže název rybníka

Tintěrek Smíchov Jitrnice Káča Kulatý

plocha (ha) 0,2 0,4 0,9 0,6 1,1

parc.č. 3282 399 1293 1368 1435

přítok vody boční nátok z Jalového potoka srážky, podzemní voda -„-„-„-

Poznámka sdružený výtokový objekt -„-

Obrázek 2 – významné vodní nádrže Tyto vodní plochy nejsou využívány jako součást dešťové kanalizace. Plní však retenční funkci při dešťovém odtoku, přispívají k příznivé vodní bilanci území, zlepšení mikroklimatu apod. Proto je nutné tyto vodní útvary udržovat, případně podporovat vnik dalších vodních ploch, nádrží a rybníků. Podle Povodňového plánu kraje resp. Koncepce ochrany před povodněmi nejsou v řešeném území navržena žádná protipovodňová opatřeni ani opatřeni na zvýšení kapacity vodních toků. Možnost povodňového ohroženi je charakterizována jako malá. Obec není zmíněna v seznamu objektů ohrožených povodněmi ani mezi místy, omezujícími průtočnost vodních toků a údolních niv a ani mezi místy, kde dochází k nadměrnému zanášení splaveninami. Uvedené potoky nejsou uvedeny v seznamu hlavních vodních toků a není na nich vymezen měrný profil se stanovením stupňů povodňové aktivity. Zásahy do současného stavu vodních toků a malých vodních nádrží nejsou územním plánem navrženy. Pouze bude provedeno čištěni koryt (od skládkového materiálu a pod.) a koryta budou výhledově přizpůsobována přírodnímu charakteru. Zpevněni břehů bude prováděno v případě nutnosti přírodními úpravami (osazeni vegetaci, max. kamenný zához). Podél vodních toků nebude umístěna žádný zástavba do vzdálenosti min. 6 m. Řešené území je z převážně většiny součástí povodí II. řadu Výrovka, hydrologické pořadí 1-0406, pouze jižní část území města spadá do povodí III. řadu Sázava od Želivky po ústí, hydrologické

__________________________________________________________________________________ 22 Envisystem, s.r.o.


pořadí 1-09-03. Větší část zastavěného území města Kostelec nad Černými Lesy i převážnou část k.u. Kostelec nad Černými lesy leží v povodí IV řadu Jalový potok č.h.p. 1-04-06-039/0. Okrajové časti území města leží na západě v povodí Šembery č.h.p. 1-04-06-034/0 a 1-04-06-036/0, na východě v k.u. Svatbín v povodí Chotýškého potoka č.h.p. 1-04-06-042/0. Jižní část území leží v povodí Bohumilského potoka č.h.p. 1-09-03-107/0 a Nučického potoka č.h.p. 1-09-03-102/0. (Údaje o jednotlivých povodích v území - zdroj: http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?map=vtu&) 7.7. Výústi dešťové kanalizace Vzhledem v členitosti území města Kostelec nad Černými lesy se zde nachází velké množství vyústění dešťové kanalizace do místních vodoteční. Tabulka 5 - Přehled stávajících výústi dešťové a jednotné kanalizace do vodotečí popis stoka kóta dna profil materiál Poznámka Havarijní stav/bez poruchy V1

A.III.

(374)

500

beton

ČOV Zámecká

Havarijní stav – zpracována proj.dokument., realizace 2013

V2

B.

353,18

300

beton

Do příkopu ul.Českobrodská

bez poruchy

V3

C.

(351,6)

300

beton

Do příkopu ul.Českobrodská

bez poruchy

V4

D.

(364,00)

400

beton

u zámku

V5

E.

(370,00)

400

beton

V6

F.

(358,5)

500

beton

V7

G.

(369)

300

V8

H.

(370)

300

beton

V9

I.

(375)

400

kamen.

Strž

V 10

J.

(393)

400

beton

Bouškova rokle

Havarijní stav – odtěžení skládky, opevnění koryta a výúst.objekt – viz V14

V 111 V 11

K. K.0.

(368,60) (376,59)

800 800

beton beton

Nové vyústění přepad z ČS 1

vybudovat nové opevnění koryta a výúst.objektu

V 12

L.

388,31

400

beton

do příkopu

V 13

M.

(345,5)

300

beton

příkop do Jalov.potoka

V 14

N.

397,84

500

beton

Bouškova rokle

V 15

O.

(395)

400

beton

Strž

V 16

P.

385,84

500

beton

strž

V 17

Q.

344,80

500

beton

odtok z ČOV

V 18

S.

401,96

600

beton

do příkopu

V 19

T.

381,97

500

beton

strž

příkop u komunikace

Havarijní stav - odtěžení skládky, opevnění příkopu a výúst.objekt

Havarijní stav – odtěžení skládky, opevnění koryta a výúst.objekt – viz V10

opravit výústní objekt s korytem

opravit výústní objekt s koryten odstranit neevidovanou skládku

__________________________________________________________________________________ 23 Envisystem, s.r.o.


V 20

U.

388,00

300

PP

přepad z ČS 2

Po dostavbě dešť.kanal. opevnění koryta a výúst.objekt

V 21

V.

(401)

500

beton

do příkopu ul.Pražská

bez poruchy, pročistit propustek 300 m pod V21

V 22

X.

(401)

400

beton

do příkopu ul.Pražská

bez poruchy

V 23

Y.

(399)

500

beton

příkop Skalka

bez poruchy – rekonstrukce po napojení rozsáhlého povodí V. a Y.

V 24

K.I.

391,75

400

kamen.

V 25

A.II.a. 354,50

300

beton

u zámku

V 31

SK.

384,30

400

beton

příkop Svatbín

bez poruchy

V 32

SL.

372,80

500

beton

příkop Svatbín

porucha – rekonstrukce po napojení rozsáhlého povodí V. a Y.

Všechny výústě dešťové kanalizace je nutné řádně provozovat a udržovat je v dobrém technickém stavu. Minimálně 1x ročně provést vizuální kontrolu, čistit navazující rigoly a příkopy, odstraňovat nánosy a sekat 2x ročně trávu a lebedu. Některé výústě jsou v havarijním stavu a budou opraveny v rámci běžné údržby, která bude zahrnovat výměnu koncové části potrubí a obnovu výústního objektu, případně opevnění navazujícího příkopu nebo vodoteče. Závažnější poškození výústního objektu souvisí s erozí strže do které je dešťová kanalizace zaústěna. Většinou jde o kombinaci s nepovolenou skládkou. Jedná se o bylo objekty : - V 1 vyústění ČOV Lázeňská, vydáno stavební povolení, realizace se předpokládá v r.2013 - V 10 a V 14 Bouškova rokle, nutné zajistit průzkumné a projektové práce, získat stavební povolení a realizovat stavbu. 7.8.

Čerpací stanice na splaškové kanalizaci

Na stávající kanalizaci v Kostelci nad Černými lesy jsou vybudovány dvě čerpací stanice, které přečerpávají splaškové odpadní vody na ČOV.

Obrázek 3 – umístění čerpacích stanic

__________________________________________________________________________________ 24 Envisystem, s.r.o.


ČS1, nám.Smiřických čp. 15: Na parcelním čísle 235/6 v k.ú. Kostelec nad Černými lesy je umístěna čerpací stanice ČS1, do které jsou zaústěny všechny splaškové odpadní vody z ulic Pražská – včetně výtlaku z ČS2, K Trativodům, Jevanská, Dvouletky, Dobrovského, Revoluční,. Lesácká, Palackého, Polní, Komenského, Tyršova, K Jatkám, Husova, Nerudova, Ke Smíchovu, Kutnohorská, náměstí Smiřických a část ulice Českobrodská, kde je zaústěn výtlak z ČS Zámku. Přítok do ČS1 je gravitační kanalizační stokou DN 300 z ulice Českobrodská. Výtlak z ČS1 je z PVC profilu 110 mm, je dlouhý 460 m a je zaústěn v areálu nemocnice do gravitační kanalizace. Čerpací stanice je tvořena betonovou nádrží kruhového profilu o průměru 2,5 m a je vystrojena dvěma ponornými čerpadly typu Hidrostal. Dle návrhových parametrů z projektu rekonstrukce ČS1 z 12/2012 je čerpané množství 6 l/s, rozdíl pracovní (spínací) a vypínací hladiny je 0,2 m. Při čerpaném objemu 0,982 m3 je doba čerpání 2 min a 44 s. ČS2, Sportovní ulice: Do ČS2 jsou zaústěny všechny splaškové vody z areálu rodinných domků kolem ulice Sportovní a splaškové vody z ulice Ruské. Odtud je veden výtlak PVC 110 mm ulicí Sportovní, poté ul. Ruskou, a je zaústěn do gravitační kanalizace v ul. Pražské, délka výtlaku je 620 m. Přítok do ČS2 je gravitační stokou DN 250 z ul. Sportovní. V areálu RD v ul. Sportovní je v současném stavu jednotná kanalizace, proto je před šachtou čerpací stanice umístěn oddělovač dešťových vod. Poklop čerpací stanice je na kótě 389,74 m n.m., dno je na kótě 385,47 a bezpečnostní přepad má kótu 396,10 m n.m. Poklop kanalizační šachty v komunikaci před ČS2 je na kótě 390,61 m n.m., dno má kótu 388,17 m n.m. Jímka ČS2 je tvořena betonovou nádrží kruhového profilu a je vystrojena dvěma ponornými čerpadly s čerpaným množstvím 5 l/s.

8. DEŠT´OVÁ A SPLAŠKOVÁ KANALIZACE Charakteristika sídelního útvaru: Město Kostelec nad Černými Lesy leží v okrese Praha východ, 30 km od Prahy v nadmořské výšce cca 315 – 459 m. Počet obyvatel byl 3 379 ke konci roku 2009. V historii města až po dnešní dobu se nerozvíjel žádný větší průmysl. Ve správním území leží i menší sídlo Svatbín se 185 obyvateli. Urbanisticky návrh rozvoje předpokládá v řešeném území možnost výstavby až 482 rodinných domů a 200 bytových jednotek a transformaci některých stávajících areálů. Většina této rozvojové kapacity je situována ve městě na okrajích stávající zástavby. Pro účely bilance se v nove zástavbě počítá se 3 obyvateli na 1 RD a 2 obyv. na bytovou jednotku, tj. s celkovým přírůstkem 1 946 obyv. jako s limitní hodnotou rozvoje ve výhledu. Výhledový stav 3 379 + 1 946 = 5 325 obyvatel.

__________________________________________________________________________________ 25 Envisystem, s.r.o.


8.1. Popis stávající koncepce odvádění odpadních vod Město je v současnosti vybaveno systémem odvádění odpadních vod veřejnou kanalizací. Odpadní vody z kanalizace se likvidují v jedné městské ČOV Nemocnice a vyčištěné odpadní vody z ČOV jsou vypouštěny do místní vodoteče Jalový potok. Převážná část obyvatelstva je napojena na centrální zdroj pitné vody prostřednictvím obecního vodovodu. Obyvatelé, kteří nejsou napojeni na veřejnou kanalizaci, likvidují splaškové odpadní vody ve vlastních žumpách, ty jsou mnohdy netěsné. Tito obyvatelé se však postupně napojují na realizovanou veřejnou splaškovou kanalizační síť. V roce 2011 byla zahájena výstavba II. etapy kanalizace zahrnující oblast Starého města, Javorové ulice a oblast Trativody (část). Po dokončení této etapy bude zbývat výstavba splaškové kanalizace v severní části Starého města, v oblasti Skalka, v západní části oblasti Trativody a některých rozvojových plochách. Dešťové vody jsou v Kostelci a částečně i ve Svatbíně odváděny systémem dešťové kanalizace s dešťovými uličními vpustěmi a příkopy do místních vodotečí. 8.2. Popis navrhované koncepce splaškové a dešťové kanalizace 8.2.1. Program rozvoje vodovodů a kanalizací - PRVK Program rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje byl vypracován v červnu 2004. Textová část pro město Kostelec nad Černými Lesy a ostatní sídla správního území je uvedena v kartách obcí pod č. CZ 021.3204.2122.0972. Odpovídá údajům o stavu a návrhům v době jeho zpracování. Problematika vodního hospodářství je v porovnání s PRVK územním plánem aktualizována. Zásadním krokem pro zajištěni bezporuchovosti a provozuschopnosti vodovodů a kanalizace města je významná rekonstrukce a výstavba kanalizaci a vodovodů města v souladu s „Plánem financování obnovy vodovodů a kanalizaci“, Vodos Kolín. Návrh řešeni v sídle Svatbín je doplněn návrhem splaškové tlakové kanalizace, napojené na městskou ČOV v Kostelci. a) zásobování vodou V návrhu územního planu je na základě urbanistického návrhu rozvoje města navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě. V návrhu zásobováni vodou rozvojových lokalit kromě okrajových ploch pro výstavbu RD je nutno počítat s použitím profilu nejméně DN 100 z důvodu protipožárního zabezpečeni. Nove řady by měly byt napojeny na stávající vodovody stejného a většího profilu. Tento požadavek souvisí s nezbytnou postupnou rekonstrukci dožívající vodovodní sítě. Stávající síť se zahrnutím navrženého rozvoje se doporučuje posoudit počítačovým hydraulickým modelem sítě. b) odkanalizování, likvidace odpadních vod Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny novou splaškovou kanalizaci do nejbližších stávajících stok kanalizačního systému města a dále do městské ČOV. Jednotná kanalizace není v dalším rozvoji města přípustná. Základním předpokladem pro odváděni dešťových vod je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před vystavbou, tj. změnou v území nesmi za deště dochazet ke zhoršeni průtokových poměrů v toku (vodoteči). Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách budou respektovány tyto zásady : 1. V případě, že pro zpoždění odtoku neznečištěních dešťových vod bude navrženo vsakování těchto vod na vlastním pozemku, musí byt doloženo návrhem způsobu vsakováni a výpočtem vsakovaného množství na základě hydrogeologického průzkumu, s posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku. Postupovat se musí podle ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod, 02.2012 kde pro nenáročné stavby s redukovanou odvodňovanou plochou do 200 m2 stačí zpracovat orientační geologický průzkum pro vsakování (rešerše). Pro náročné stavby s redukovanou odvodňovanou plochou přes 200 m2 je nutné zpracovat podrobný geologický průzkum pro vsakování včetně vsakovací zkoušky, posouzení vlivu na jímací zdroje (okolní studny), stabilitu území, základy okolních objektů apod.

__________________________________________________________________________________ 26 Envisystem, s.r.o.


2. Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracováni urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešeni způsobu oddílného odváděni odpadních vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých přepadech tak bude nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jimání, vsakováni, povrchové odváděni do recipientů) od znečištěných vod z komunikaci a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazeni lapačů ropných produktů před přímým vyústěním do toku. 3. Rozvojové lokality mohou byt napojeny na stávající dešťovou kanalizaci až po realizaci příslušného opatřeni dle odst.1 a 2 za předpokladu, že odtokové množství neznečištěních dešťových vod z jednotlivých parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno. Pro tento účel je stanoven závazný regulativ v podobě výstavby územně retenčních opatření a regulátoru odtoku s bezpečnostním přelivem pro zachyceni přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch. Maximální odtokové množství je Qodt. = 5,0 l/s. pro každou novou ucelenou rozvojovou lokalitu. Jednotlivé nemovitosti dodatečně napojované na dešťovou kanalizaci bez možnosti likvidace dešťových vod na vlastním pozemku, mohou vypouštět dešťové vody v nezbytném množství, pokud to umožní kapacita navazující dešťové kanalizace od místa napojení až po vyústění do vodoteče. V případě nejistoty musí být dotázán zpracovatel Generelu kanalizace. 8.2.2. Návrh územního plánu a) Zásobování vodou Údaje o současnem stavu jsou převzaty z PRVK (zpracoval Hydroprojekt, D Plus). Pro zásobování města Kostelce nad Č.Lesy vodou jsou vybudovány 3 vodojemy (jeden zemní 2 x 1000m3, dva věžové 2 x 200m3). Do vodojemů je voda čerpána z Nučic, kde je ČS. Dříve byla Nemocnice zásobena samostatné z vrtu a zářezů u Jalového potoka, dnes jsou mimo provoz. Přívodní vodovodní řady DN 150/L v délce 0,11 km, DN 200/L v délce 1,016 km, DN 160 PVC 0,98 km. Rozvodné sítě DN 40/PE v délce 0,1 km, DN 90/PVC v délce 0,95 km, DN 100/L v délce 2,3 km, DN 110/L v délce 14,1 km, DN 150/L v délce 1,2 km a DN 160/L v délce 2,3 km. Vodovodní přípojky v počtu 1 237 ks v celkové délce 6,2 km. Vlastníkem objektů a zařazeni je město Kostelec nad Černými Lesy, provozovatelem VODOS Kolin. V sídle Svatbín je rovněž ve funkci veřejná vodovodní síť, na niž je připojeno 163 trvale bydlících obyvatel a 40 rekreantů. Zdrojem pitné vody jsou vrty Nučice, Vyžerky. Vydatnost vrtu max.11 /s. Přívodní řad DN 110 mm z PVC o celkové délce 1,66 km. Rozvodné sítě DN 63 – 120 m, DN 80- 250m, DN 90- 720m, DN 110- 1000m. Materiál – PE, PVC. Počet vodovodních přípojek 85 ks v celkové délce 400 m. Vyhlášena ochranná pásma vodních zdrojů do řešeného území nezasahují. Návrh řešení - vodovod V konceptu územního planu byla na základě urbanistického návrhu rozvoje města navržena možnost zásobování nových objektů v plochách vymezených k zástavbě. Síť ve vazbě na jednotlivá tlaková pásma by bylo třeba posoudit se zahrnutím navrženého rozvoje počítačovým hydraulickým modelem. Převážná většina stávající vodovodní sítě města je v profilech DN 100, což většinou postačí pro požární zabezpečení obytné zástavby. V návrhu zásobování vodou rozvojových lokalit kromě okrajových ploch pro výstavbu RD je nutno počítat s použitím profilu nejméně DN 100. Nové řady by měly byt napojeny na stávající vodovody stejného a většího profilu. Tento požadavek souvisí současně s nezbytnou postupnou rekonstrukci dožívající vodovodní sítě. Stanovení potřeby vody : Doporučení zpracovatele Generelu kanalizace: obyvatelstvo: q = 95 l/os.den pracovní příležitosti: q = 20 l/os.den a) průměrná denní potřeba Qp = q . O (l/den) b) maximální denní potřeba Qm = Qp . kd (l/den), kd = 1,4 c) maximální hodinová potřeba Qh = Qm . kh (l/s), kh = 2,0 d) roční potřeba Qr (m3/rok) podle vyhlášky č. 120/2011 Sb. Bilance všech lokalit s návrhem způsobu zásobováni vodou jsou zpracovány v samostatných tabulkách. Z bilanci je zřejmé, že stávající vodárenský systém, pokud se týká zdrojů a akumulačních

__________________________________________________________________________________ 27 Envisystem, s.r.o.


objemů, je schopen uspokojivě zásobit stávající zástavbu města včetně sídla Svatbín. Vyčíslený přírůstek maximální hodinové potřeby vody v systému vodovodu představuje cca 12,58 l/s, což by se mohlo projevit na kapacitě přívodních potrubí v budoucnu při naplněni záměrů plánovaného rozvoje. Stav sítě a zařazeni odpovídá svému stáři a materiálu, mnohde na hranici životnosti - předpokládá se postupná výměna nevyhovujících dimenzi potrubí, obnova potrubí zásobních řadů a přípojek s prošlou životnosti a pravidelné čištěni nádrží vodojemů. Rekonstrukce budou prováděny většinou v původních trasách v ulicích města a z pohledu územního planu nevyvolají nove uzemni nároky. Nove rozvojové plochy vesměs s obytnou vystavbou rodinných domů budou zásobovány vodou prostřednictvím nových vodovodních řadů, napojených na nejbližší stávající vodovodní síť potřebného profilu. Zásobováni vodou v drobných lokalitách mimo dosah vodárenského systému města zůstane i nadále individuální ze soukromých studni. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody v množství 54,0 m3/den cisternami ze zdroje Vyžerky – Nučice. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu a z domovních studní. Zdroje požární vody : veřejná vodovodní síť - požární hydranty, stávající malé vodní nádrže na drobných vodních tocích. b) odkanalizování, likvidace odpadních vod Popis současného stavu V Kostelci nad Č.lesy jsou v současné době dvě čistírny odpadních vod. a) Lázeňská – mechanicko-biologická ČOV, navržena k likvidaci, která bude provedena v roce 2013. Kapacita ČOV: Q - 50 m3/den, BSK5 – 30 kg/den, EO 500 b) Nemocnice – mechanicko-biologická Kapacita ČOV: Q - 90 m3/den, BSK5 - 90kg/den, EO 3 000 Na kanalizaci a ČOV je připojeno dle návrhu územního plánu (3/2012) cca 1600 obyvatel, zbytek obyvatel včetně rekreantů tj.1638 EO akumuluje splaškové vody v žumpách, které se vyváží na místní ČOV. Provozovatelem ČOV a kanalizace je VODOS Kolin. Pozn.: počet ekvivalentních obyvatel uvažovaných v návrhu územního plánu bude aktualizován dle závěrů tohoto Generelu. Kanalizační stoky : DN 200/K délka 0,015 km, DN 300/K/B/PVC délka 4,5 km, DN 400/K,B délka 10,6 km, DN 500/K,B délka 4,8 km, DN 600/B délka 0,04 km, DN 900/B délka 0,02 km. volné výusti: 7,8 km. Ve městě Kostelec je dešťová kanalizace, která svádí dešťové vody z komunikaci do okolních vodotečí. Ve Svatbíně v současné době je část obce odvodněna dešťovou kanalizací. Splaškové vody jsou akumulovány do žump a septiků (58 ks), dešťová voda je systémem potrubí, příkopů, struh a propustků svedena do místní vodoteče. Tabulka 6 – stávající kanalizace a ČOV

Kanalizace

ČOV 8.3.

stoková síť (m)

14 476,4

ČS1 (l/s)

6,0

ČS2 (l/s)

5,0

odkanalizovaná voda (m3/rok)

107 397

ČOV (EO)

3000

Kritická místa na stávající kanalizaci

Kritická oblast č. 1: Na Náměstí Smiřických, v místě od ulice Kutnohorské až ke Komenského ulici, dochází při vydatnější srážce k pravidelnému vývěru dešťové vody z kanalizace na povrch vozovky, a to jak uličními vpustmi, tak přes poklopy kanalizačních šachet. Úsek stávající kanalizace pod Kutnohorskou

__________________________________________________________________________________ 28 Envisystem, s.r.o.


ulicí v délce cca 50 m má profil DN 400 mm, na ten navazuje další úsek DN 500 a úsek DN 800 u č.p.15. Vlivem tohoto škrtícího profilu dochází nad tímto místem k nežádoucímu tlakovému proudění. Vzdutí dešťové vody před tímto úsekem (křižovatka ul. Kutnohorská a Komenského způsobuje zatápění komunikace a vlivem tlaku vody i škody na komunikaci v podobě demolice silničního povrchu (dlažební kostky), nadzvednutí poklopů kanalizačních šachet a vynášení nečistot a plavenin z dešťové kanalizace na povrch vozovky. Celkově dochází za deště k výraznému omezení bezpečného provozu v této části pozemní komunikace. Kapacita profilu ve zmíněném úseku není dostatečná pro převedení odtokového množství ze spádových povodí stok K.,KIV.,KVI a KII. Z těchto důvodů je nutná rekonstrukce dešťové kanalizace v celém úseku, prodloužení stoky K. do ul.Českobrodské a vytvoření nového vyústění V 11. Krit. místo č. 2: V místě křížení ulic Pražská – Ruská, byl proveden kamerový průzkum, který skončil po několika metrech, začal ve vpusti odvodňovacího zpevněného příkopu a vedl směrem ke spadišti (šachtě). Kanalizace je zde značně poškozená a proto je nutná rekonstrukce spadiště a navazujících úseků kanalizace. Dešťová kanalizace z areálu Billa v Pražské ulici a areálu bývalé pily, kde se plánuje výstavba 20 RD (SO1), je právě do tohoto kritického místa zaústěna. Z každé lokality je nutné redukovat odtok dešťových vod na max Q = 5,0 l/s. Krit. místo č. 3: V místě napojení ulice Javorová do ul. K Jatkám je nutná rekonstrukce spojné šachty, která je v havarijním stavu. Do kanalizace v ul. Javorová je výhledově uvažováno se zaústěním dešťové kanalizace z rozvojových lokalit BM16 a SO3, zároveň jsou do této stoky zaústěny vody z původních drenáží, které byli přerušeny při výstavbě v této lokalitě. Množství těchto balastních vod není znám. Lokality BM 16 a SO3 též leží na území, kde lze dle zákresu Zemědělské vodohospodářské správy očekávat výskyt původních meliorační zařízení. Zaústění dalších vod z těchto drenážních systémů do dešťové kanalizace není žádoucí. Krit. místo č. 4: V lokalitě pod zámkem (severovýchod od zámku) se nachází dnes již nevyužívaná a odstavená původní ČOV – Lázeňská. ČOV se nachází nad hlubokou strží v terénním zářezu ve stráni pod zámkem. Strž je silně erodovaná, svah je nestabilní. Nevyužívanou ČOV je nutno odstranit a území sanovat. Projektová dokumentace pro demolici ČOV byla zpracována v roce 2012 včetně zaústění dešťových vod do recipientu pod svahem vhodným výústním objektem. Následně se bude stabilizovat přilehlý svah. Krit. místo č. 5: V místě křížení silnic II/8 (ul.Komenského) a I/2 je nutno řešit odvedení dešťových vod z povodí za silnicí I/2, které jsou soustředěny do silničního příkopu, a následně propustkem pod komunikací přitékají stokou K.VI. do intravilánu města. Do stávající stoky K.VI. (ul. Komenského) jsou zaústěny srážkové vody z areálu Vodos. Na základě jednání města a ŘSD v roce 2012 se připravuje výstavba propustku pod komunikací II/8 ve směru východ - západ Krit. místo č. 6: Dvůr č.p.15 na Nám.Smiřických – zde se nachází stávající čerpací stanice splaškových odpadních vod ČS 1. Povrch dvora je upraven na parkovací plochu, systém odvodnění této plochy a sousedního areálu POLKOST je nutné ověřit. Pod konírnou vyúsťuje poškozená výpusť V11 dešťové stoky K. V jižní části dvora se nachází zchátralý zemědělský objekt, který se bude podle rozhodnutí vlastníka MěÚ Kostelec n Č.l. demolovat (demoliční výměr byl vydán již dříve). Uprostřed parkoviště je stará ekologická zátěž (SEZ 8), zasypaná nádrž pohonných hmot, pravděpodobné jsou zde i staré zásoby zemědělské chemie. Na východním okraji dvora se plánuje deponie zemního materiálu z výstavby kanalizace apod. s celkovým objemem asi 15 tis.m3. Krit. místo č. 7: V prodloužení ulice Dvouletky se mezi soukromými pozemky nachází Bouškova rokle. Do Bouškovy rokle jsou odváděny dešťové vody z povodí stoky J. přes výústní objekt V10. Rokle je

__________________________________________________________________________________ 29 Envisystem, s.r.o.


zasypána velkým množstvím odpadu, který je evidován jako SEZ 6. Jedná se o havarijní stav, kdy je nutné odpadový materiál odvézt na řízenou skládku, svahy strže stabilizovat, vyměnit koncový úsek dešťové kanalizace a vybudovat stabilní výústní objekt. V současné době probíhá správní řízení vyvolané vodohospodářským orgánem. Krit. místo č. 8: V místě vyústění dešťové stoky F. ve výústi V6 na severním konci Lázeňské ulice na Starém městě je nutné řešit rekonstrukci výústního objektu a navazujícího příkopu u komunikace. Příkop je zavezen odpadním materiálem a potrubí je rozpadlé. Do stoky F. jsou částečně napojeni i občané splaškovými odpadními vodami – problém bude řešen výstavbou II.etapy 2.části splaškové kanalizace vč. přeložek vody a dešťové kanalizaci. Stavba bude zahájena v roce 2013. Krit. místo č. 9: Areál Sanatorky – je zde vybudována hustá síť dešťové a splaškové kanalizace, převážně jako jednotné kanalizace. Některé úseky jsou zdvojené a jiné mimo provoz, proto je nutné provést detailní pasportizaci kanalizace i s ohledem na prodej části tohoto areálu a provést kamerový průzkum nejasných úseků. Nezbytné je definovat především trasu gravitační kanalizace do které je zaústěn výtlak z ČS 1 (č.p.15). Výhledově je žádoucí v celém areálu vybudovat oddílný kanalizační systém. Krit. místo č. 10: Ve Svatbíně pod návsí u vyústění dešťové kanalizace (V32) – dochází k erozi svahu, který je „zpevňován“ biomasou (tráva, větve, shnilé ovoce a zelenina) a dalším odpadem, vč. plechovek od barev apod. V minulých letech došlo k částečnému utržení krajnice místní komunikace. Krit. místo č. 11: oblast Trativod – jedná se o příkopy částečně zasypané a zatrubněné s vpustěmi např. v ul. Ke Smrčinám, v jiných místech jsou dešťové vody vypouštěné na komunikaci způsobují její podmáčení. Krit. místo č. 12: Dešťová kanalizace v Lesní ulici ústí do Modrého potoka. Výústní objekt je porušen a dochází k erozi svahů koryta. Přetrvávající nejasnosti o trase a stavu některých úseků lze považovat za hlavní „kritické místo“ dešťové kanalizace – doporučení – aktualizace pasportu, vč. doplnění kamerových zkoušek u dešťové a jednotné kanalizace, georadarový průzkum v místech propadů komunikace.

8.4.

Kamerové průzkumy stávající kanalizace

Ve zvolených problematických místech byly provedeny kamerové průzkumy kanalizace v roce 2012. Výstupy z kamerových průzkumů (CD + grafické protokoly) jsou archivovány u projektanta generelu a na MěÚ u Ing. Chmelíkové. 1. ul. Javorová - potrubí kamenina kruhového profilu DN 300 - kanalizace dešťová 2. ul. Pražská x Ruská - kamerový průzkum skončil po několika metrech od vpusti odvodňovacího zpevněného příkopu ke spadišti (šachtě). Kanalizace je zde značně poškozená a je evidentní, že je nutná rekonstrukce tohoto uzlu.

__________________________________________________________________________________ 30 Envisystem, s.r.o.


3. Nám. Smiřických – stoka K Kamerovým záznamem doloženy 3 úseky mezi šachtami Š103 – Š100. Za šachtou Š100 po směru toku došlo k propadu kamery do kaverny pod potrubím, kamera musela být vyproštěna výkopem otvoru ve vozovce, kamerový průzkum v této oblasti byl ukončen. Na základě zjištěných skutečností byl proveden georadarového průzkumu v 2012. Kanalizační potrubí je betonové, DN 500, DN 600, s vloženými úseky z PVC. Na betonovém potrubí jsou patrné podélné praskliny. Deformace potrubí je pravděpodobně způsobena zatížením a otřesy od automobilové dopravy na náměstí v kombinaci s relativně malou výškou krytí trub (cca 1,0 – 1,2 m). Prozkoumané potrubí není zanesené ani nedochází ke zmenšení průtočného profilu vlivem poruch, nánosů či nevhodně provedeného zaústění přípojek. 4. Oblast starého města – stoky F, FI, FI-b, FI-c Kanalizační potrubí je převážně z betonových trub DN 300, DN 400, s výraznými poruchami (jak stáří potrubí tak i lokální závady). 3 úseky (SF1-SF2, SF2-SF3, SF3-SF4 dl.23,5m) jsou z PP DN 400 ve velmi dobrém stavu. Nejčastější zjištěné závady: - sedimenty a inertní materiály uvnitř stokové sítě - zhoršený stav vnitřního líce potrubí (prohlubně, nerovnosti, degradace materiálu stoky) - lokální poruchy trouby - eroze dna, otvor v trubce, propad potrubí, praskliny trub - poruchy při napojení trub, směrová nenávaznost, výškové skoky, netěsnost - zaústění kanalizačních přípojek tak, že zasahují do průtočného profilu - kořeny prorůstající do potrubí Ve výhledu je účelné provést kamerový průzkum dalších úseků dešťové kanalizace, především v Kritických místech, viz str.27, 28. 8.5. Průzkum kanalizace georadarem Souběžně s definicí kritických míst na stávající kanalizaci byl zpracován průzkum zemního prostředí na nejvíce namáhaných úsecích kanalizace na nám.Smiřických a v přilehlé Pražské ulici. Výsledkem bylo zmapování zemního nadloží stávající kanalizace, lokalizace dalších poruch případně „dutin“ v zemním prostředí. Průzkum zpracovala firma : G IMPULS Praha spol. s r.o., Nerudova 232, 252 61 Jeneč Termín : 09.2012 Zpracoval: RNDr. Karel HRUBEC, pracoviště: Přístavní 24, 170 00 Praha 7 Tel.: 602 212 193, fax: 266 712 779. e– mail: [email protected], URL: www.gimpuls.cz

Obrázek 4 - Rozsah provádění georadarového průzkumu na Nám.Smiřických

__________________________________________________________________________________ 31 Envisystem, s.r.o.


Obrázek 5 - Rozsah provádění georadarového průzkumu v Pražské ul. (před Nám.Smiřických) Georadarový průzkum je dobrý podklad pro plánování výstavby nebo rekonstrukce inženýrských sítí a kanalizace zvláště. Proto zpracovatel Generelu kanalizace doporučuje provádět tento průzkum i v dalších lokalitách, hlavně v oblasti Starého města, II.etapa 2.část výstavby kanalizace a na dalších kritických místech (křižovatka Pražská x Komenského, Pražská x Ruská, K Jatkám x Javorová). 8.6. Podklady z kronik Kostelecká kronika z roku 1910: - Lázeňská ulice má své jméno od obecních lázní . Byly tu lázně dvě – větší a menší. „Jíž r. 1562 činí se zmínka v urbáři o lázni při zámku“. Neví se přesně kde stály. Ve Zlaté knize se ta menší popisuje takto:… „Před ní voda pramenitá ze skály do koryta skrze troubu vychází, dříve „švábka“, a dle starodávné zkušenosti proti neduhům oči velmi prospěšná jest…“ - Na náměstí byl rybníček (záznam ve Zlaté knize 1672), popisovaný v kronice jako louže plná bláta a žab, který byl v roce 1865 zavezen. „Místo rybníčku jest na náměstí blíže studny vyzděný a krytý reservoir (nádržka), v němž jest nyní vždy dostatek čisté vody. R. 1881 byl přičiněním spolku dobrovolných hasičů opatřen čerpadlem. 8.7. Telemetrie na ČOV a na kanalizační síti Od 1.10.2012 probíhá firmou FIEDLER-MÁGR měření na ČOV Nemocnice a od 19.10 2012 též na dvou místech v kanalizační síti, v šachtě v ulici Komenského a v šachtě v ulici Kutnohorské, kde jsou osazeny záznamové jednotky s datovým přenosem přístupným přes webové rozhraní https://stanice.fiedler-magr.cz.

Na ČOV jsou měřeny následující hodnoty: - teplota odpadní vody (°C) - rozpuštěný kyslík (mg/l) v aktivační nádrži - odtok z ČOV (l/s, m3) - průtok přebytečného kalu (m3/h, m3) - napětí AKU (V) Na kanalizační síti jsou měřeny následující hodnoty: - výška hladiny (m) - vzdálenost k poklopu (m) - napětí AKU (V)

__________________________________________________________________________________ 32 Envisystem, s.r.o.


8.7.1. Ukázka z výstupních grafů měření na ČOV: Jedná se o náhodný výběr tří dnů, v horním grafu je zobrazena koncentrace rozpuštěného kyslíku v aktivační nádrží v mg/l v průběhu 24 hodin, v dolním grafu je zobrazena rozkolísanost průtoku měřená na odtoku z ČOV v l/s v průběhu 24 hodin. Den 4.10. reprezentuje běžný pracovní den s deštěm v čase mezi 17:30 a 19:00. Obrázek 6 - koncentrace kyslíku v AN a odtok z ČOV dne 4.10.:

Den 11.10. reprezentuje příklad běžného pracovního dne v bezdeštném období. Obrázek 7 - koncentrace kyslíku v AN a odtok z ČOV dne 22.11.:

Den 23.12. reprezentuje sváteční den (neděle) s intenzivním celodenním deštěm. Obrázek 8 - koncentrace kyslíku v AN a odtok z ČOV dne 23.12.:

__________________________________________________________________________________ 33 Envisystem, s.r.o.


Z grafických příloh z měření na ČOV Nemocnice je patrné, že přítok dešťových a balastních vod výrazně ovlivňuje průtokové množství odpadní vody přes ČOV. Rozkolísanost průtoku je způsobena čerpací stanicí ČS1 v čp. 15. Množství rozpuštěného kyslíku v aktivační nádrži reaguje na přítokové množství odpadní vody na ČOV a na střídání oxických a anoxických podmínek v aktivační nádrži. 8.7.2. Ukázka z výstupních grafů měření na kanalizační síti: Z grafů je patrná výška hladiny odpadní vody v šachtě v průběhu 24 hodin. Obrázek 9 - Hladina v kanalizační šachtě v ulici Kutnohorská dne 10.12.2012

Obrázek 10 - Hladina v kanalizační šachtě v ulici Komenského dne 24.12.2012

Výsledky měření ovlivňují technické možnosti umístění dna měrné trubice v jednotlivých šachtách. V Komenského ulici je dno trubice +4 cm nad dnem šachty, takže menši průtoky než tato hodnota nejdou změřit. V Kutnohorské ulici je to hodnota +10 cm nade dnem. V grafech se tedy objeví průtoky s hloubkou proudění větší než +4, resp. +10 cm. Během sledovaného období 19.10.2012 – 31.1.2013 nedošlo k přívalové srážkové události, která by způsobila kapacitní proudění, případně tlakové a bylo by možné naměřené hodnoty porovnat s výpočty dle Generelu kanalizace. Přívalové srážky se v roce 2012 vyskytovaly v období 5. – 8.2012, a je proto účelné pokračovat v tomto měření i v roce 2013. 8.8. Měření srážek Měření srážek probíhá od srpna 2012. Srážkoměr je osazen v blízkosti základní školy na Náměstí Smiřických. Jedná se o plastovou kalibrovanou nádobu s celkovou výškou 70 mm. Je umístěn na pozemku ve výšce cca 120cm, na nezastíněném místě ani budovou ani stromy. Stejný srážkoměr je umístěn na jiném místě u Nám.Smiřických v Prokopově ulici, zde se provádí pouze kontrolní odečty v případě přívalových srážek. Četnost odečtů je alespoň 2x denně, v případě nějakých mimořádnosti a při přívalovém dešti podrobněji. V případě sněžení se odečítá roztátá voda, přesnost odečtu je min. 0,5 mm. Při srážkových událostech jsou srážkové úhrny zaznamenávány a zpracovávány MěÚ Kostelec nad Č.lesy (Ing. Chmelíková) do tabulky. V tabulce jsou uvedeny pouze dny s dešťovou nebo sněhovou událostí, v prvním sloupci je vyznačen měsíc a celkový srážkový úhrn za dané období, v druhém sloupku je uveden kalendářní den daného měsíce s barevným vyznačením víkendů a svátků, třetí sloupec udává srážkový úhrn za celý den v mm a dále je zde uvedena poznámka s časovým upřesněním srážkové události.

__________________________________________________________________________________ 34 Envisystem, s.r.o.


Tabulka 7 – záznam srážek srpen – prosinec 2012:

 (mm) 91

měsíc den mm

Poznámka

3

25

dešť 30 min, prvních 10 min intenzivní

1

3

8

1

noc na 9.8.2012

2

1,5

13

3

3

0,5

16

1

4

7

21

1,5

5

13

0:00-7:00 déšť 10 mm

22

6

6

8

0:00-6:00 déšť 4 mm, 16:00-16:30 sníh

24

6

7

4

0:00-6:00 déšť 2,5 mm

25

1,5

11

1

slabý dešť

26

21

21

0,5

mokré silnice, 8:00 - ze střech voda

28

1

27

0,5

z mlhy, slabý dešť

30

4

28

2,5

0:00-6:00 déšť 0,5 mm

31 1

Září

Poznámka

20 3

3mm do rána + 3mm večer

Listopad

Srpen

měsíc den mm

01:30- 7:00 - 18mm, 19:50-20:05 - 3 mm

22:20-24:00 0:00-6:00 -10mm, do 10:00 -5 mm, do 14:00 -1mm,a o 20:00 -2mm, do 24:00 2mm

 (mm)

29

13

0:00-6:00 déšť 10,5 mm, od 16:00 sníh

58

30

3,5

0:00-6:00 sníh+déšť 3 mm

1

0,5

3

2,5

Sníh Do 7:00 nasněžilo 1,5 mm zbytek od 16:00 do 22:00

4

2,5

Do 9:00 sníh 1 mm, do 15:00 déšť 0,5mm od 16:00 sníh 1 mm

5

3

Do 10:00 sníh 2 mm, kolem 14:00 dešť + sníh 0,5 mm, zbytek od 22:00

6

0,5

do 6:00-2mm

2

1

11

0,5

12

22

9:00-17:00 -15 mm, 17:00-24:00 -7 mm

13

15

24:00-6:00 -11mm, 6:00-24:00 -4 mm

19

9

5 mm do 7:00 a 4 mm do 16:00

22

6,5

24

1

7

4

do 6:00 déšť 4mm

Do 6:00 nasněřilo 0,5 mm, sněžilo od 11:00 Do 20:00 nasněžilo 4,5 mm, zbytek do 23:00

1

9

6

28

1

10

7

7:00 sníh 3,5 mm, 7:00-12:00 sníh 1,5 mm, 12:00-24:00 sníh 2 mm

67

29

7

1

1

11

6

Nasněžilo

3

0

12

3

Nasněžilo

4

6

17:30-19:00

13

1

Nasněžilo

6

2

22:00-24:00

14

0

Tání

7

14

0:00-14:00

15

5

dešť, tání

8

1,5

16

4

Do 7:00 déšť 2 mm, zbytek od 16:00

12

2

15

2

16 17

Říjen

27

 (mm)

Prosinec

19:00-22:00 déšť 5 mm

17

4

Do 8:00 déšť 1 mm, do 14:00 déšť 3 mm

horizontální srážky

18

3

dešť, tání

2,5

horizontální srážky + slabý dešť cca 1mm

19

3

Do 12:00 napršelo 2 mm, tání

1,5


20

0

Tání

18

2


21

1

dešť, tání

19

2

horizontální srážky, dopoledné slabý dešť

22

1

mokrý sníh, v noci dešť

20

1


23

19

pravidelný dešť, celý den

21

2

horizontální srážky (dopoledne mlha)

24

1

dešť, tání

22

2


25

0

Tání

23

2


26

1,5

dešť od 17 hod

24

2


25

2


26

1,5


27

24

0:00-14:10 déšť 7mm, 17 mm sníh+dešť sníh od 0:00-3:00

28

1,5

 (mm)

30

0,5

75,5

31

0,5

27

4,5

pršelo od 16:00 do 24:00

 (mm)

28

6,5

Do 7:00 napršelo 6 mm

90

30

0,5

__________________________________________________________________________________ 35 Envisystem, s.r.o.


Naměřené srážkové úhrny odpovídají dlouhodobým pozorováním a z hlediska celkové úhrnu lze hodnotit sledované období za srážkově nadprůměrné. Ve sledovaném období byla přívalová srážka naměřena pouze 3.8.2012 se srážkovým úhrnem 25 mm, která způsobila tlakové proudění v dešťové kanalizaci na křižovatce nám.Smiřických x Kutnohorská ulice. Došlo zde k „vystřelení poklopu“ a výronu dešťové vody na povrch a rozebrání kamenné dlažby komunikace. Obrázek 11 - pohled z Nám. Smiřických do Kutnohorské ulice

Obrázek 12 - pohled z ulice Kutnohorské na Nám. Smiřických

__________________________________________________________________________________ 36 Envisystem, s.r.o.


9. ČISTÍRNA ODPADNÍCH VOD Stávající mechanicko-biologická čistírna odpadních vod se nachází v areálu bývalého sanatoria, v západním kraji města. V roce 2004 prošla ČOV rekonstrukcí a rozšířením, kdy byl vystavěn objekt mechanického předčištění a odvodňování kalu, proběhla renovace funkčních nádrží a nově byla ČOV vystrojena strojním zařízením včetně nových technologických potrubí. 9.1. Popis technologie čištění odpadních vod. Provozní soubor ČOV zabezpečuje účinné odstraňování organického znečištění (BSK5), odstraňování sloučenin dusíku biologickou nitrifikací a denitrifikací a odstranění fosforečnanů chemickým srážením. Mechanické předčištění: Odpadní voda přitéká gravitačním odpadním potrubím přes hrubé česle do objektu mechanického předčištění. V objektu je osazen lapák písku, kde se zachytí písek a jiné anorganické hrubozrnné částice tak, aby nedošlo k poškození dalších technologických zařízení čistírny. Zachycený písek je čerpán pomocí kalového čerpadla do kontejneru. Za lapákem písku jsou instalovány jemné mechanické česle s hydraulickým lisem na shrabky. Shrabky jsou po odvodnění skladovány v odpadním kontejneru.

Biologické čištění: Biologický stupeň je navržen jako „R-D-N systém“ (regenerace – denitrifikace - nitrifikace), přičemž nitrifikace a denitrifikace probíhá v jedné aktivační nádrži za střídání oxických a anoxických podmínek (simultánní denitrifikace). V aktivační nádrži se odpadní vody mísí s aktivovaným kalem, který je recirkulován z regenerační nádrže. V nádrži jsou instalovány jemnobublinné aerační elementy zabezpečující provzdušňování a promíchávání aktivační směsi během oxické fáze. Promíchávání aktivační směsi za anoxických podmínek zajišťuje instalované míchadlo. Správné nastavení režimu střídání oxických a anoxických podmínek v nádrži umožňuje odstraňování organického znečištění a snížení koncentrace celkového dusíku na požadovanou hodnotu. Na přítoku do aktivační nádrže je dávkován 40 % roztok síranu železitého na odstranění fosforečnanů procesem simultánního srážení.

__________________________________________________________________________________ 37 Envisystem, s.r.o.


Z aktivační nádrže následně směs přetéká do dvou dosazovacích nádrží, kde se sedimentací oddělí aktivovaný kal od vyčištěné vody. Vyčištěná voda přepadá přes hřebenové přepady u hladiny do odtoku z ČOV. Aktivovaný kal sedimentuje na dno dosazovacích nádrží odkud je vracen (recirkulován) amutkovým čerpadlem zpět přes regenerační nádrž na začátek aktivačního procesu. Do regenerační nádrže je přečerpáván všechen sedimentovaný kal z dosazovacích nádrží. V regenerační nádrži je kal intenzivně provzdušňován jemnobublinnými aeračními elementy bez přísunu dalšího znečištění, čímž se obnovuje jeho aktivita. Dochází tak k oxidaci zásobních látek, které jsou postupně akumulovány v biomase. Zregenerovaný aktivovaný kal pak zpět natéká do aktivační nádrže. Množství aktivovaného kalu v průběhu čistícího procesu narůstá. Když překročí jeho množství optimální hodnotu, kal se ze systému odčerpá do kalové nádrže, kde proběhne proces konečné stabilizace kalu. Zdrojem vzduchu pro aktivační nádrž, regenerační nádrž, mamutky a systém odstraňování plovoucích nečistot v dosazovacích nádrží jsou dva rotační objemové dmychadlové agregáty. Na odtoku z ČOV je nainstalováno měření průtoku Parschallovým žlabem.

Zpracování kalu: Přebytečný kal z regenerační nádrže je přečerpáván do kalové nádrže, kde je provzdušňován a tím stabilizován. Stabilizovaný kal je mamutkou přečerpán do zahušťovací nádrže kalu. Ze dna zahušťovací nádrže kalu je gravitačně zahuštěný kal čerpán ponorným kalovým čerpadlem na pásový lis pro odvodnění kalu. Odvodněný kal je z pásového lisu vynášen pásovým dopravníkem do kontejneru. Odseparovaná kalová voda je vrácena zpět do aktivační nádrže. Pro ostřik pásového lisu je využita ostřiková voda z čerpací jímky osazené za dosazovacími nádržemi.

__________________________________________________________________________________ 38 Envisystem, s.r.o.


9.2. Porovnání ukazatelů znečištění: V následující tabulce je shrnuto množství znečištění na přítoku na ČOV podle jednotlivých ukazatelů znečištění v rocích 2009 – 2012 v porovnání s návrhovými parametry podle projektové dokumentace rekonstrukce a rozšíření ČOV z roku. 2004 – projektant Ing. František Kujan. Tabulka 7 – znečištění na přítoku na ČOV CHSK přítok na ČOV rok návrh dle projektové dokum. podklad Vodos, viz. příloha Provozní evidence ČOV *

2004 2009 2010 2011 2012

BSK5

NL

N-NH4

Ncelk

Pcelk

(mg/l)

(mg/l)

(mg/l)

(mg/l)

(mg/l)

(mg/l)

825 604,6 541,4 678,5 602,9

455 224,1 222,3 261,9 248,1

417 268,7 243,2 282,1 255,2

52,1 71,4 86,0 83,4

91 73,7 81,9 105,2 101,6

22 9,2 9,8 13,5 12,2

V tabulce č. 8 jsou uvedeny hodnoty znečištění na odtoku z ČOV v porovnání s povolenými hodnotami znečištění uvedené v kolaudačním rozhodnutí z 11.12.2007. (č.ev.: 88455/2007, č.j.: 19464/2007/ovú-00019)20 Tabulka 8 – znečištění na odtoku z ČOV odtok z ČOV

rok

návrh dle projektové dokum. z r. 2004 2009 podklad Vodos, viz. 2010 příloha Provozní evidence 2011 ČOV * 2012 kolaudační rozhodnutí ** p z 11.12.2007 m max. (t/rok)

CHSK

BSK5

NL

N-NH4

Ncelk

Pcelk

(mg/l)

(mg/l)

(mg/l)

(mg/l)

(mg/l)

(mg/l)

65 37,3 25,6 24,1 27,5 100 150 13,0

12 6,6 5,3 4,0 4,4 20 30 3,6

15 15,3 7,3 6,1 6,5 30 60 5,0

20 20,0 17,8 22,7 22,9

3 2,9 2,2 2,5 2,1 3 6 0,5

4,7 1,9 1,6 1,1 10 20 1,6

-

* uvedené hodnoty jsou získané jako dvouhodinové směsné vzorky odebírané na odtoku z ČOV s četností minimálně 1x za měsíc získané sléváním objemově stejných dílčích vzorků v intervalu 15 minut ** překročení povolených hodnot „p“ do výše hodnot „m“ se při stanovené četnosti odběru vzorků připouští nejvíce 2 výsledky rozboru směsného vzorku za posledních 12 měsíců. Maximálně přípustná hodnota koncentrace „m“ nesmí být překročena. Tabulka 9 - Emisní standardy ukazatelů přípustného znečištění odpadních vod dle nařízení vlády č. 61/2003 Sb.: Kapacita CHSKCr BSK5 NL N-NH4+ Ncelk 3) 4) 3) 4) 3) 4) ČOV (EO) p m p m p m p 3) m 4) prů- m 4) měr

< 500 500 - 2 000 125 2001 - 10 000 120 10 001 - 100 000 90 > 100 000 75

180 170 130 125

30 25 20 15

60 50 40 30

35 30 25 20

70 60 50 40

15 -

30 -

15 10

5)

20 20

Pcelk. prů5) měr

m 4)

2 1

6 3

Emisní standardy: přípustné hodnoty (p) 3), maximální hodnoty (m).4) a hodnoty průměru 5) koncentrace ukazatelů znečištění vypouštěných odpadních vod v mg/l Na základě předchozích tabulek porovnávající hodnoty ukazatelů znečištění na přítoku a na odtoku z ČOV je možné stanovit hodnotu účinnosti čistírenského procesu. Z tabulky je patrné, že účinnost čištění ČOV Nemocnice se pohybuje v hodnotách běžných pro tento typ ČOV.

__________________________________________________________________________________ 39 Envisystem, s.r.o.


Tabulka 10 - Účinnost čistícího procesu: rok CHSK BSK5 dle PD 92,1 % 97,4 % 2009 93,8 % 97,1 % 2010 95,3 % 97,6 % 2011 96,5 % 98,5 % 2012 95,4 % 98,2 %

NL 96,4 % 94,3 % 97,0 % 97,8 % 97,4 %

Ncelk 78,0 % 64,6 % 78,3 % 78,5 % 77,4 %

Pcelk 86,4 % 68,5 % 77,7 % 81,4 % 83,1 %

10. VÝPOČET POČTU EKVIVALENTNÍCH OBYVATEL NAPOJENÝCH NA ČOV Pro rozhodnutí o možném dalším rozvoji města a o možnosti napojení dalších lokalit na splaškovou kanalizaci s následným čištěním odpadních vod na stávající ČOV Nemocnice bylo nutno stanovit množství odpadních vod čištěných na ČOV a tuto hodnotu porovnat s návrhovou kapacitou ČOV dle projektové dokumentace rekonstrukce a rozšíření ČOV z roku 2004. Množství odpadních vod lze vyjádřit uměle zavedenou jednotkou ekvivalentní obyvatel (EO), který představuje produkci odpadní vody (do roku 2011 včetně 120 l/os.den, od roku 2012 95,6 l/os.den) a produkci znečištění 60 g BSK5/den. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty EO podle jednotlivých výpočetních metod a výchozích podkladů. Podrobnější popis zdrojových dat a přístupu k výpočtu je uveden pod tabulkou. Tabulka 11 – přehled výsledků výpočtu EO podle různých zdrojů dat a metod Rok

výchozí podklad

TABULKA VÝPOČTU EO 2009

2010

2011

2012

1 Projekt rekonstrukce ČOV - návrh

3 000

3 000

3 000

3 000

2 přítokové množství OV na ČOV - Vodos

2 796

2 589

2 473

3 055*

3 přítokové množství BSK5 na ČOV - Vodos

1 427

1 356

1 512

1 413

4 účtované stočné – Vodos

1 593

1 639

1 594

1 905*

5 směrná čísla (před 2012) potřeby vody - Vodos

1 466

1 118

1 515

1 565

-

-

-

2 316

6 telemetrie na ČOV 10-12/2012

* Skokové navýšení počtu EO mezi roky 2011 a 2012 je způsobeno změnou předpisů pro výpočet potřeby vody. Uvažovaná hodnota pro výpočet potřeby vody do roku 2011 včetně je dle vyhlášky č 428/2001 sb. 120 l/obyv.den pro bytový fond a 20 l/obyvatel.den pro občanskou vybavenost. Pro rok 2012 pak dle novely 120/2011 Sb. je uvažovaná výpočtová hodnota potřeby vody 95,9 l/obyv.den pro bytový fond, pro občanskou vybavenost je i nadále počítáno s hodnotou 20 l/obyv.den. Výchozí podklad č.: 1 - Projektová dokumentace rekonstrukce ČOV Projekt rekonstrukce a rozšíření ČOV – zpracovatel Ing. Frantšek Kujan, z roku 2004. Dle návrhu je kapacita provozního souboru 3 000 EO. 2 - Přítokové množství odpadních vod na ČOV Výpočet podle podkladů dodaných provozovatelem ČOV – Vodos Kolín, s.r.o., z přítokového množství odpadních vod na ČOV. Výpočetní metoda nezahrnuje výskyt balastních vod v kanalizaci a množství dešťových vod z jednotné kanalizace tekoucích na ČOV.

__________________________________________________________________________________ 40 Envisystem, s.r.o.


3 - Přítokové množství BSK5 na ČOV Výpočet EO ze stejných podkladů jako výchozí podklad č. 2, avšak dle znečištění na přítoku reprezentované ukazatelem znečištění BSK5 hodnotou 60 g/l.EO. 4 - Skutečně účtované stočné Podkladem pro výpočet jsou skutečně odečtené hodnoty vodného podle Vodos Kolín s.r.o. Výpočetní metoda vychází z vodného měřeného vodoměry, nezahrnuje vodu získanou ze studní občanů (měření není osazeno). Odhadované množství této vody je cca okolo 10-ti %. Nezahrnuje také balastní vody. 5 - Směrná čísla potřeby vody dle Vyhl.č.428/2001 Údaje o počtu EO odvozených podle směrných čísel potřeby vody – dodáno Vodos Kolín s.r.o. V letech 2009 – 2011 uvažována hodnota 45 m3/rok.obyv., to je 120 l/den .obyv. Od 1.1.2012 uvažováno 35 m3/rok.obyv., to je 95,9 l/den .obyv. 6 - Měření odtoku na ČOV Od 1.10.2012 probíhá měření průtoku na odtoku z ČOV. Z průměrných naměřených průtoků za měsíce říjen, listopad a prosinec 2012 je dopočítáno objemové množství odpadních vod přiváděných na ČOV a při uvažování hodnoty potřeby vody dle novely vyhlášky 120/2011 Sb. je dopočítán počet EO připojených na ČOV. Výpočetní metoda nezohledňuje výskyt balastních vod v kanalizaci a množství dešťových vod přiváděných na ČOV. Tabulka 12 - Porovnání výpočtu množství odpadních vod podle různých zdrojů dat Rok PŘÍTOK NA ČOV

2009

výchozí odklad

3

Dokumentacet rekonstrukce 1 ČOV 2 přítokové množství OV na ČOV 4 účtované stočné, Vodos 6 telemetrie na ČOV 10-12/2012

2010

2011

3

3

2012 3

m /rok

l/s

m /rok

l/s

m /rok

l/s

M /rok

l/s

144 540

4,6

144 540

4,6

144 540

4,6

144 540

4,6

143 254

4,5

132 664

4,2

126 722

4,0

118 778

3,8

81 417

2,6

83 770

2,7

81 443

2,6

80 580

2,6

-

-

-

-

-

-

97 988

3,1

V následujícím grafu jsou vyneseny hodnoty počtu EO z tabulky výpočtu EO: EO

GRAF VÝPOČTU EO

3 500

3 000

3 000

3 000

2 796

2 589

3 055

3 000

3 000

2 500 2 473

2 316

2 000

1 905 1 593

1 500

1 639

1 594

1 356

1 515 1 512

1 565

1 466 1 427

1 000

1 413

1 118

500 rok 0 2009

2010

2011

Projekt ČOV z roku 2004 - návrh

Přítok na ČOV (z množství OV)

Přítok na ČOV (ze zatížení BSK5) směrná čísla potřeby vody - Vodos

účtované stočné - Vodos telemetrie (10-12/2012)

2012

__________________________________________________________________________________ 41 Envisystem, s.r.o.


Na základě předchozích výpočtů je zpracovatelem generelu stanovena stávající zatížení ČOV jako hodnota 1905 ekvivalentních obyvatel. Výpočty z přítokového množství (dle Vodos i podle telemetrie) vycházejí vyšší, protože jsou zatíženy chybou způsobenou započítáním i dešťových a balastních vod. Při výpočtu ze skutečného účtovaného stočného sice není zohledněna voda ze studní občanů, ale tato chyba se nepředpokládá větší jak 10 % z celkového přítokového množství a je vyvážena vysokým podílem balastních vod vyskytujících se v kostelecké kanalizaci. Zvolená výsledná hodnota je navíc na straně bezpečnosti, vzhledem k hodnotám o počtu EO vypočteného z přítokového množství BSK5. Výsledná hodnota se dá nazvat též průměrnou hodnotou ze všech výsledných hodnot podle jednotlivých vstupních zdrojových podkladů a metod výpočtu. V následujíc tabulce je stanoveno předpokládané pořadí připojování nových lokalit a nemovitostí na splaškovou kanalizaci, je rozděleno do etap, a jejich velikost je opět přepočtena na hodnotu EO. Z tabulky je patrné, v jaké fázi rozvoje města je nutno řešit intenzifikaci, případně rozšíření ČOV. Tabulka 13 – Výhled připojovaných objektů a lokalit na kanalizaci a ČOV výhledově připojované oblasti

osoby vybavenost

EO

nárůst EO

3 000

stávající kapacita ČOV KIK 10 Billa 10 základní škola (připojení 2013) 743 SO1 - 20 RD (Živcova pila) TESCO 24 bytový dům Komenského budoucí kanalizace - Etapa II - 2. část Nemocnice (Sanatorka) ubytovna/byty (stávající ubytovna města) překročena kapacita ČOV – nutná intenzifikace nebo rozšíření ČOV

1 905 5 5 106 60 12 44 440 500 150

1 910 1 915 2 021 2 081 2 094 2 138 2 578 3 078 3 228

I. část Povodí Skalka - výstavba výtlaku včetně ČS, napojení stávající zástavby, podmínka pro připojení rozvojových lokalit BM2, BM3 a BM4

282

3 510

Malé rozvojové lokality ve stávající zástavbě lokality v dosahu stávající kanalizace - BM10, BM11, BM12, BM13, BM14, BM17

51

3 561

Rozvojové lokality v intravilánu města - BM6, BM7, BM8, BM9, BM15, BM16

306

3 867

Plochy přestavby uvnitř městského jádra SM1, SM2, SM3

122

3 989

II. Část Povodí Skalka - oblast stávající zástavby s převahujícím rekreačním účelem, podmínka k napojení rozvojové oblasti BM5

52

4 041

Rozvojová lokalita BM26, BM27 - nutnost vybudování tlakové kanalizace, návaznost na odkanalizování části - Staré město

30

4 071

Rozvojové lokality SO2, SO3 - plochy smíšené obytné + komerční, s možností gravitačního odkanalizování

225

4 296

Etapa IV

Etapa III

Etapa II

Etapa I

návrhová kapacita ČOV

__________________________________________________________________________________ 42 Envisystem, s.r.o.

Etapa VI

Etapa V


Rozvojová lokalita BM1 - plocha pro bydlení, s možností gravitačního odkanalizování

400

4 696

Rozvojová lokalita BM18 - plocha pro obytnou zástavbu, napojení přes ČS + výtlačný řad

150

4 846

Rozvojové lokality BM19, BM20, BM21, BM22, BM23, BM24, BM25, napojení přes ČS + výtlačný řad

69

4 915

Svatbín - nová splašková kanalizace včetně výtlaku na ČOVpodmínka pro připojení rozvojových lokalit BV1, BV2, BV3, BV4, BV5

102

5 017

Uvedená tabulka vychází ze stávajícího počtu napojených obyvatel 1905 EO a předpokládá napojování dalších obyvatel podle pravděpodobnosti realizace jednotlivých investičních akcí.

11. NÁVRH ŘEŠENÍ KANALIZACE 11.1.

Splašková a dešťová kanalizace

Splaškové vody z objektů v rozvojových plochách budou odváděny novou splaškovou kanalizaci do nejbližších stávajících stok kanalizačního systému města. Ve městě Kostelec nad Černými Lesy je uvažováno s dostavbou kanalizační sítě, s ohledem na členitost území, na kterém se obec rozprostírá, jako kombinovány systém gravitační a tlakové kanalizace. Gravitační část oddílné kanalizace v celkové délce 2,8 km bude vybudována z plastových kanalizačních trub profilů DN 250, tlaková část kanalizační sítě v celkové délce 4,8 km bude provedena z potrubí DN 50 až DN 100. Předpokladem pro navržený rozvoj obytné zástavby s narůstajícím počtem obyvatel bude intenzifikace a rekonstrukce stávající čistírny v dostatečném předstihu před vyčerpáním její stávající kapacity 3 000 EO. Dalším předmětem návrhu je řešeni odvádění dešťových vod, které může přinést problémy v některých úsecích stávající stokové sítě – to se týká zejména velkých rozvojových ploch se soustředěnou výstavbou rodinných domů. Základním předpokladem je podmínka, že odtokové poměry z povrchu urbanizovaného území zůstanou srovnatelné se stavem před výstavbou, tj. změnou v území nesmí za deště docházet ke zhoršeni průtokových poměrů ve vodním toku. S ohledem na ustanoveni vyhlášky MMR č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území musí být stavební pozemky vždy vymezeny tak, aby na nich bylo vyřešeno vsakovaní nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využiti, přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízeni k jejich zachycení, není-li možné vsakovaní, 2. jejich zadržovaní a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových, v případě jejich možného smísení se závadnými látkami umístění zařízení k jejich zachycení, nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace. Při nakládání s dešťovými vodami v nových rozvojových lokalitách budou respektovány tyto zásady: 1) V případě, že pro zpožděni odtoku neznečištěných dešťových vod bude navrženo vsakování těchto vod na vlastním pozemku, musí byt doloženo návrhem způsobu vsakování a výpočtem vsakovaného množství na základě hydrogeologického průzkumu, s posudkem reálné možnosti infiltrace výpočtového množství na předmětném pozemku. 2) Konkrétní případy bude nutno posoudit hydrotechnickými výpočty v rámci navazující projektové dokumentace, po zpracování urbanisticko-architektonického návrhu parcelace předmětné lokality. Součástí návrhu bude řešeni způsobu oddílného odvádění odpadních vod ve vazbě na kapacitní možnosti stávající kanalizace. V některých případech tak bude nutno oddělit čisté vody ze střech objektů (jímání, vsakování, povrchové odvádění do recipientů) od znečistěných vod z komunikací

__________________________________________________________________________________ 43 Envisystem, s.r.o.


a jiných zpevněných ploch. Další alternativou je výstavba dešťových retenčních a usazovacích nádrží a osazeni lapačů ropných produktů před přímým vyústěním do toku. 3) Rozvojové lokality mohou být napojeny na stávající kanalizaci až po realizaci příslušného opatřeni dle odst.1 a 2 za předpokladu, že odtokové množství neznečištěných dešťových vod z jednotlivých parcel (zastavěných ploch) bude minimalizováno. Pro tento účel lze stanovit závazný regulativ v podobě výstavby akumulační dešťové jímky s bezpečnostním přelivem pro zachyceni přívalových dešťových vod ze střech a zastavěných nebo zpevněných ploch na každé nemovitosti. Orientační stanovení celkového množství dešťových vod v jednotlivých lokalitách : Qd = ψ . S . q (l/s) ψ = koeficient odtoku S – odvodňovaná plocha (ha) q – intenzita směrodatného deště, q = 148 l/s.ha (t = 10 min, p = 1,0) Výpočet průtoku splaškových vod : - průměrné denní množství Qs = Qp (odpovídá průměrné denní potřebě vody) - maximální hodinové množství Qmax = Qs . kh Bilance průtoku dešťových a splaškových vod jsou uvedeny v samostatných tabulkách. V odlehlých lokalitách správního území obce zůstane ve funkci individuální likvidace odpadních vod na vlastních nemovitostech. Výhledově lze domy a rekreační objekty vybavit některým z progresivních způsobů čištěni splaškových vod – např. domovními ČOV, kompostovacím nebo chemickým WC u rekreačních objektů apod. Zásadně nebudou u nových domů povolovány septiky s přepadem. Pro odvádění a likvidaci splaškových vod z návrhových ploch v zásadě platí, že do doby připadné výhledové výstavby splaškové kanalizace budou u nových objektů zřizovány buď akumulační žumpy k vyvážení do ČOV nebo taková čistící zařízení, na jejichž odtoku do povrchových vod budou splněny podmínky nařízení vlády č. 61/2003 Sb. ve zněni nařízení vlády č. 229/2007 Sb., kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištěni vod. Nově navržené investice – vodní díla – která jsou navrhována z hlediska Generelu kanalizace (s návrhem prohlášení za veřejně prospěšné stavby) : VPS – TI1 Kanalizace a čerpací stanice Skalka I.etapa VPS – TI2 Kanalizace a vodovod v rozvojových lokalitách v intravilánu města VPS – TI3 Kanalizace v městském jádru VPS – TI4 Kanalizace Skalka II.etapa 11.2.

Vodní toky a nádrže

Navrhovaný rozvoj města bude znamenat samozřejmě rozšíření zpevněných ploch, což může mít negativní důsledky na retenci vody v území. Proto je nutné v maximální míře využívat v území zasakování srážkových vod do půdy. Významnější negativní dopad může mít rozsáhlé zábory odvodněných ploch zemědělské půdy. Většina rozvojových ploch a tím i záborů zemědělské půdy těsně navazuje na zastavěné území města či se v zastavěném území nachází. Vzhledem k tomu, že se odvodněné plochy nacházejí i v zastavěném území lze usuzovat, že mnohé tyto plochy byly odvodňovány již před dlouhou dobou a je otázka nakolik ještě dnes odvodněni plni svou funkci. Z pohledu záborů odvodněných ploch jsou nejzávažnější plochy BM 1, SO 2, SO 3, BM 18, BM 8 a PH 1. Plocha BM 1 je dnes obklopena ze tři stran zastavěným územím a plochy BM 8, BM 16, SO 2 a SO 3 se nacházejí mezi zastavěným územím a hlavni komunikaci Praha – Kutna Hora. Navrhované funkční využití území nezvyšuje erozní ohroženi půd. Při zpracování územního plánu města Kostelec nad Černými Lesy byly respektovány podmínky ochrany ZPF, vyplývající ze zákona ČNR č. 334/1992Sb. o ochraně ZPF a vyhlášky MŽP č.13/1994 Sb. ve zněni pozdějších uprav, kterými se upravují některé podrobnosti ochrany ZPF. Urbanisticky návrh musí respektuje zásadu, aby plánovaná zástavba byla navrhována zejména uvnitř zastavěného území, kde budou vyplněny především nezastavěné proluky a dále je rozvoj sídla umístěn na plochy, navazující na stávající zástavbu.

__________________________________________________________________________________ 44 Envisystem, s.r.o.


11.3.

Technicko ekonomické porovnání variant

a) Dílčí povodí Skalka se nachází v západní části města. Je zde částečně vybudována jednotná kanalizace zaústěná do přes výpust V 23 do odvodňovacího příkopu. Stávající počet obyvatel je asi 60 EO, výhledový stav je 300 EO. Porovnání dvou variant – ČOV Skalka 300 EO nebo čerpací stanice ČS 4 a přečerpávání do nové kanalizace v křižovatce ul.K Trativodům x Pražská. Var. 1 ČOV Skalka – zpracována studie proveditelnosti stavby, Ing.Kujan, 12.2010. ČOV je navržena jako mechanicko - biologická pro Qmax.=3,0 l/s, s monoblokem o vnějších rozměrech 11,8 x 6,8 m s provozní budovou. Součástí stavby je také příjezdná komunikace délky asi 100 m. Odhad investičních nákladů je proveden podle směrnice Průměrné ceny dopravní a technické infrastruktury, MMR ČR, 07.2011 ČOV 300 EO …..25 tis.Kč/1 EO x 300 = 7.500 tis.Kč Komunikace ……3,5 tis.Kč/m2 x 100,0*4,0 = 1.400 tis.Kč Celkem 8.900 tis.Kč Var. 2 ČS 3 a výtlak do ul.K Trativodům – v závěrném profilu splaškové kanalizace v oblasti Skalka se zřídí čerpací stanice s výtlačným potrubím. Čerpací stanice bude betonová prefabrikovaná, s vnitřním průměrem 1,5 m, osazena bude dvojice čerpadel, která se bude střídat ve funkci. K čerpací stanice bude přivedena přípojka NN a zpevněná plocha. Čerpací výkon jednoho čerpadla bude asi 3 l/s. Signalizace poruchových stavů bude pomocí signálu GSM přenášena na dispečink provozovatele. Výtlačné potrubí délky 750 bude z polyethylenu profilu DN 80 mm, na potrubí budou zřízeny proplachovací šachty ve vzdálenostech asi 200 m – 3 ks. Na stávající splaškovou kanalizaci bude výtlačné potrubí napojeno přes uklidňovací šachtu. Čerpací stanice ČS 3, stavební část ………………… 820 tis.Kč technologická část …………… 460 tis.Kč Výtlačné potrubí 750 m x 7,6 tis.Kč …………………..5.700 tis.Kč revizní šachty 3x 42 tis.Kč …. 126 tis.Kč celkem 7.106 tis.Kč Na základě porovnání investičních nákladů, provozní náročnosti a snaho soustředit odpadní vody na centrální ČOV, doporučujeme realizovat var. 2 čerpací stanice ČS 3 a výtlak do Pražské ulice. b) Dílčí povodí Sanatorka se nachází ve východní části města směrem k Svatbínu, je zde umístěna stávající ČOV pro 3 000 EO. V povodí Sanatorky je hustá kanalizační síť, do které jsou napojeny stávající objekty. Kanalizační síť je jednotná, odvádí dešťové i splaškové vody, které se před ČOV oddělují a na ČOV tečou ředěné splašky. Var.1 zachování stávající jednotné kanalizace – investiční náklad 0 Kč. Postupně zvyšující se provozní náklady na opravy a rekonstrukce. Var.2 vybudování nové splaškové kanalizace s těmito parametry – vodotěsná, profil DN 250 PP, min.sklon 6 promile, celková délka 2 965 m. Zpočátku nižší provozní náklady než stávající kanalizace. Odhad investičních nákladů: splašková kanalizace, hl.2 – 4,5 m, revizní šachty prefabrikované DN 1 000, vzdálenost do 50 m, asfalt.komunikace, délka 2 965 m x 12,9 tis.Kč = 38.248 tis.Kč Pro blízký výhled doporučujeme ponechat jednotnou kanalizaci ve funkci s rekonstrukcí dešťového oddělovače před ČOV. Ve vzdáleném výhledu vybudovat oddílnou splaškovou kanalizaci. c) Dílčí povodí Svatbín, v současné době žije v osadě 185 obyvatel, v budoucnosti se předpokládá 275 obyvatel. Podle PRVK se předpokládá individuální likvidace splaškových vod v žumpách a odvoz na místní ČOV. V návrhu ÚP je navržena splašková a dešťová kanalizace. Splaškové odpadní vody budou gravitační a tlakovou kanalizací odváděny do čerpací stanice v údolí Jalového potoka a přečerpány na stávající ČOV. Délka gravitační splaškové kanalizace včetně rozvojových ploch je 2 640 m a v údolí Jalového potoka bude zřízena čerpací stanice ČS 4 s výtlakem profilu DN 80 mm v délce 300 m. Rozvojové plochy BV3 – 5 by na gravitační kanalizaci byly napojeny tlakovou kanalizací.

__________________________________________________________________________________ 45 Envisystem, s.r.o.


Splašková kanalizace - gravitační DN 250 mm, hl.2 – 2,5 m, revizní šachty prefabrikované DN 1 000, vzdál. do 50 m, asfalt.komunikace, délka 1 515 m x 12,9 tis.Kč = 19.540 tis.Kč tlaková, hl.1,6 – 1,8 m, DN 80 mm, HDPE, asfaltová komunikace, délka 1125 m x 8,8 tis.Kč = 9.900 tis.Kč čerpací stanice ČS 4, stavební část …880 tis.Kč technologická část ……………… 460 tis.Kč výtlačné potrubí 300 m x 7,6 tis.Kč...2.280 tis.Kč revizní tlaková šachta …………… 42 tis.Kč celkem ČS 4 3.662 tis.Kč splašková kanal.celkem ……… 33.102 tis.Kč Případná dešťová kanalizace bud zřízena ve stejných trasách jako splašková kanalizace a odváděna potrubím nebo otevřeným korytem do Jalového potoka. Délka těchto koryt nebo potrubí je 260 + 225 m a byla by vedena ve strmém zalesněném terénu. gravitační potrubí DN 250 - 500, hl.1,6 – 2,0 m, revizní šachty prefabrikované DN 1 000, vzdálenost do 50 m, asfalt.komunikace, délka 2 640 m x 12,9 tis.Kč = 19.540 tis.Kč odpadní potrubí, dl.485 m x 15 tis.Kč = 7.275 tis.Kč dešt.kanalizace celkem 26.815 tis.Kč Pozn. Investiční náročnost čerpací stanice ČS 4 částečně snižuje možnost napojení splaškových odpadních vod z Kostelce n/Č. lesy z ulice Svatbínské, kde jsou i rozvojové plochy BM 19-25, které by jinak musely být napojeny tlakovou kanalizací. Pro porovnání ekonomické náročnosti splaškové kanalizace ve Svatbíně byla vybrána typická zástavba rodinnými domky (ul.Revoluční, Dobrovského, Dvouletky) s investičním náklady na 1 EO = 220 m x 12,6 tis.Kč/60 EO = 46,2 tis.Kč/1EO. Porovnáním s náklady ve Svatbíně : 33.102 tis.Kč/275 EO = 120.4 tis.Kč/1EO, je vidět, že investiční náklady na 1 EO jsou ve Svatbíně téměř 3krát větší. Z těchto důvodů nedoporučujeme realizaci splaškové kanalizace ve Svatbíně. Dešťovou kanalizaci doporučujeme ve Svatbíně realizovat pouze v souvislosti s rekonstrukcí komunikací nebo při jejich výstavbě (včetně trasy do recipientu). d) likvidace ČOV Lázeňská a zaústění dešťové kanalizace do stávajícího odpadu z ČOV nebo vyústění pod Domov důchodců. ČOV Lázeňská není v současné době provozována a po vybudování funkční splaškové kanalizace v celé ulici Lázeňské bude zlikvidována. V roce 2012 byl vydán souhlas s likvidací této ČOV, která bude provedena v roce 2013. Popis prací: únosná příjezdová cesta až k ČOV, architektonická konstrukce zastřešení ČOV bude sňata a naloženo s ní dle dispozic vlastníka. Stávající železobetonové nádrže budou vyčerpány, kal odvezen na vhodnou ČOV a nádrže budou dezinfikovány. Bude demontováno technologické zařízení, použitelné díly využije vlastník, kovový odpad bude odvezen do sběrny druhotných surovin, další materiál bude odvezen na řízenou skládku. Betonové konstrukce ČOV budou ubourány asi 0,5 m pod úroveň terénu a nádrže zasypány vhodným inertním materiálem a hutněny po vrstvách 250 mm na 93 % Proctora. Závěrem bude prostor ČOV urovnán a připraven k dalšímu využití. S likvidací ČOV Zámecká souvisí také problematika : - staré ekologické zátěže neřízené skládky ve svahu nad ČOV - stabilita svahu nad ČOV - vývěr pramenu z rozpadlé zídky pod Zámkem a bezpečné převedení potrubím nebo otevřeným korýtkem do přilehlé rokle. Z technického hlediska je výhodné celou tuto lokalitu řešit komplexně a najednou. Je možné, že o pořadí realizace jednotlivých opatření rozhodnou finanční možnosti investora a případné zdroje financování. Zaústění dešťové kanalizace do stávajícího odpadu z ČOV nebo zaústění pod Domov Důchodců. a) Při likvidaci ČOV Lázeňská je možné využít stávající nátokové a odpadní potrubí pro odvádění dešťových vod do přilehlé strže. S tím souvisí sanace svahových pohybů, které ohrožují

__________________________________________________________________________________ 46 Envisystem, s.r.o.


některé šachty nátokového a odtokového potrubí. Dále by bylo nutné stabilizovat zaústění do recipientu a případně i nestabilní úsek tohoto koryta. b) Druhou variantou je využití stávajícího potrubí s případnou rekonstrukcí (vyvložkováním), které vede v Lázeňské ulici a je vyvedeno do silničního příkopu, občasné vodoteče, pod Domovem důchodců. Porovnání investiční náročnosti obou variant je doporučená varianta a) e) dílčí povodí Staré město se nachází v severní části města, návrhový počet obyvatel je 440 EO, v lokalitě je stávající jednotná kanalizace. Možné technické řešení je ve třech variantách, var.1) gravitační kanalizace a výstavba nové ČOV pro tuto oblast, Výstavby nové ČOV v lokalitě u „motokrosu“, ČOV je uvažována jako mechanicko – biologická, s přívodním potrubím dl. 435 m umístěným v polní cestě s těmito parametry – vodotěsná, profil DN 250 PP, šachty po 50 metrech. Jako přístupová komunikace by byla využita stávající panelová cesta z ulice Sportovní. ČOV 440 EO … splaškové potrubí…

20,5 tis.Kč/1 EO x 440 = 9.020 tis.Kč 8,6 tis.Kč/mb x 435 m = 3.741 tis.Kč Celkem 12.761 tis.Kč var 2) gravitační kanalizace zaústěná do ČS5 s výtlakem do gravitační kanalizace na Jánském nám. čerpací stanice, stavební a technologická část, telemetrie = 1.850 tis.Kč výtlačné potrubí 6,5 tis.Kč/mb x 420 m = 2.730 tis.Kč 4.580 tis.Kč var 3) gravitační kanalizace kombinovaná s tlakovou kanalizací + ČS5 s výtlakem na Jánské nám. Doporučená je varianta 3 dle projektové dokumentace DUR Ing.Kujana, kombinace gravitační a tlakové kanalizace s čerpací stanicí, vydané územní rozhodnutí a příslib financování ze SFŽP.

11.4.

Závazná ustanovení a limity

a) při nakládání s dešťovými vodami v navržených rozvojových plochách a areálech rodinných domků: - postupovat v souladu s ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod. Hydrogeologické podmínky v Kostelci nad Černými lesy a okolí nejsou příznivé pro vsakování dešťových vod a proto je nutné, aby investor již v dokumentaci pro územní řízení prokázal, že daná lokalita je pro vsakování dešťových vod vhodná. Týká se redukované zpevněné plochy větší než 200 m2. - pro napojení do veřejné kanalizace je stanoven závazný ukazatel pro maximální množství vypouštěných dešťových vod Qmax = 5,0 l/s. - základní ukazatel pro návrhový déšť je ve smyslu ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky intenzita deště i = 148 l/s.ha, doba trvání T = 10 minut, periodicita n = 1. b) splaškové odpadní vody – napojovat pouze do splaškové kanalizace a důsledně dbát na vytváření oddílné stokové soustavy. - splaškové odpadní vody soustředit gravitační, tlakovou kanalizací a čerpacími stanicemi na centrální ČOV Nemocnice. c) čistírna odpadních vod - průběžným sledováním jednotlivých parametrů dosahovat maximálního čistícího efektu a snižovat tak zatížení Jalového potoka znečištěním.

__________________________________________________________________________________ 47 Envisystem, s.r.o.


12. ZÁVĚR Z vodohospodářského hlediska zpracovatel Generelu kanalizace doporučuje tato opatření: a. investiční opatření a.1. neodkladná - Rekonstrukce dešťové kanalizace (stoka K) v oblasti Nám.Smiřických, zpracování zjišťovací studie proveditelnosti, stanovení drobných vodohospodářských opatření na ploše náměstí - rekonstrukce vyústění dešťové kanalizace a souvisejících nepovolených skládek a SEZ – např. Bouškova rokle, - postupná realizace výstavby splaškové kanalizace s cílem napojit téměř všechny obyvatele. - rekonstrukce dešťového oddělovače v areálu ČOV Nemocnice a osazení průtokoměru v šachtě před ČOV - vybudování měření průtoku odpadních vod z areálu Zámku (ČZU) - rekonstrukce ČS 1, stavební úpravy, výměna čerpadel a.2. výhledová - rekonstrukce a intenzifikace stávající centrální ČOV Nemocnice, kterou je možné provádět po etapách s cílovým stavem 5 000 EO. Postupovat v předstihu podle skutečného nárůstu obyvatel. b. koncepční opatření b.1. neodkladná - důsledné stavební budování oddílné splaškové a dešťové kanalizace - omezení nátoku balastních vod do splaškové kanalizace - sledování stávajících melioračních opatření především v intravilánu obce, podporovat územní retenci, zabránit necitlivému zaslepování melioračního potrubí - zpracování posudku technologického procesu ve stávající ČOV Nemocnice s ohledem na plánovaný nárůst obyvatel a možnosti dávkování odpadních vod dovážených ze žump. - na základě kontrolního vyhodnocení provozu ČOV Nemocnice a posouzení provozně ekonom. parametrů odstraňování fosforu, požádat vodoprávní orgán o zvýšení limitu „p“ na 4 mg/l. b.2. výhledová - osazení a sledování hladin v jednotlivých větvích dešťové kanalizace za využití již pronajatého zařízení f.Fiedler a Mágr - zpracování pasportů jednotlivých rybníků a vodních nádrží v intravilánu města, zhodnocení technického stavu, návrh opatření, zpracování, případně aktualizace provozních a manipulačních řádů, případně zatřídění malých vodních nádrží c. provozní opatření c.1. neodkladná - pokračovat v měření a vyhodnocování stávajícího měření kvalitativních a kvantitativních ukazatelů na ČOV Nemocnice. - důsledné sledování produkce odpadních vod skládající se z odběru vody z veřejného vodovodu a z vlastních zdrojů (studny) - zajistit u provozovatele vodohospodářské infrastruktury Vodos, s.r.o. Kolín aktualizaci Plánu financování a obnovy vodovodu a kanalizace v Kostelci nad Černými lesy. c.2. výhledová - přechod na on line sledování provozu kanalizační sítě včetně čerpacích stanic a ČOV z hlediska kvantity a kvality odpadních vod, včetně sledování srážkoodtokových stavů.

__________________________________________________________________________________ 48 Envisystem, s.r.o.

Generel kanalizace, Kostelec nad Černými lesy a Svatbín _________________________________________________________________________________________________________________________________________________

PŘÍLOHA A) ÚZEMNÍ PLÁN KOSTELEC NAD Č.LESY, koncept, 03.2012 technická infrastruktura 03/2012 BILANCE PŘÍRŮSTKU POTŘEBY VODY kd=1,4 kh=2,0 zdroj vody : veřejný vodovod Lokalita, funkční využití plocha RD b.j. /HUP m2, obyvatel q Qp Qd m2 m2 PP, Os l/os.den m3/den m3/den SM1 Smíšené území měst. Jádra 33 417 30 000 300 80 24,00 33,60 SM2 Smíšené území měst. Jádra 7 958 8 000 80 80 6,40 8,96 SM3 Smíšené území měst. Jádra 2 549 2 000 20 80 1,60 2,24 BK1 Bydlení v bytových domech 13 584 200 500 150 75,00 105,00 BM1 Bydlení v RD-městské 101 620 75 225 150 33,75 47,25 BM2 Bydlení v RD-městské 38 520 35 105 150 15,75 22,05 BM3 Bydlení v RD-městské 38 755 35 105 150 15,75 22,05 BM4 Bydlení v RD-městské 4 883 3 9 150 1,35 1,89 BM5 Bydlení v RD-městské 4 633 1 3 150 0,45 0,63 BM6 Bydlení v RD-městské 12 884 12 36 150 5,40 7,56 BM7 Bydlení v RD-městské 6 560 6 18 150 2,70 3,78 BM8 Bydlení v RD-městské 48 960 35 105 150 15,75 22,05 BM9 Bydlení v RD-městské 9 739 10 30 150 4,50 6,30 BM10 Bydlení v RD-městské 1 914 2 6 150 0,90 1,26 BM11 Bydlení v RD-městské 877 1 3 150 0,45 0,63 BM12 Bydlení v RD-městské 1 164 2 6 150 0,90 1,26 BM13 Bydlení v RD-městské 8 611 9 27 150 4,05 5,67 BM14 Bydlení v RD-městské 984 1 3 150 0,45 0,63 BM15 Bydlení v RD-městské 2 164 3 9 150 1,35 1,89 BM16 Bydlení v RD-městské 37 243 35 105 150 15,75 22,05 BM17 Bydlení v RD-městské 1 695 3 9 150 1,35 1,89 BM18 Bydlení v RD-městské 71 701 50 150 150 22,50 31,50 BM19 Bydlení v RD-městské 6 370 4 12 150 1,80 2,52 BM20 Bydlení v RD-městské 1 525 1 3 150 0,45 0,63 BM21 Bydlení v RD-městské 8 570 6 18 150 2,70 3,78 BM22 Bydlení v RD-městské 4 473 4 12 150 1,80 2,52 BM23 Bydlení v RD-městské 1 648 1 3 150 0,45 0,63 BM24 Bydlení v RD-městské 6 064 3 9 150 1,35 1,89 BM25 Bydlení v RD-městské 8 228 4 12 150 1,80 2,52

Qh l/s 0,78 0,21 0,05 2,43 1,09 0,51 0,51 0,04 0,01 0,18 0,09 0,51 0,15 0,03 0,01 0,03 0,13 0,01 0,04 0,51 0,04 0,73 0,06 0,01 0,09 0,06 0,01 0,04 0,06

Qr m3/rok 5 400 1 440 360 17 500 8 100 3 780 3 780 324 108 1 296 648 3 780 1 080 216 108 216 972 108 324 3 780 324 5 400 432 108 648 432 108 324 432

_________________________________________________________________________________________________________________________ 49 Envisystem, s.r.o.


BM26 Bydlení v RD-městské 1 038 BM27 Bydlení v RD-městské 27 442 SO1 Bydlení v RD-nerušící výroba 46 698 SO2 Bydlení v RD-nerušící výroba 98 623 SO3 Bydlení v RD-nerušící výroba 61 544 BV1 Bydlení v RD-venkovské 8 544 BV2 Bydlení v RD-venkovské 2 571 BV3 Bydlení v RD-venkovské 7 379 BV4 Bydlení v RD-venkovské 15 326 BV5 Bydlení v RD-venkovské 6 683 VV1 Transform.sanatoria 126 180 SP1 Rozšíření sport. areálu 27 337 SP2 Nové sportovní plochy 6 274 OS1 Výroba nerušící/obchod,služby/14 332 OS2 Výroba nerušící /restaurace/ 6 639 IR1 Doplnění chatové zástavby 19 866 VS1 Výr. průmyslová,skladování 62 998 ZH1 Zemědělské hosp./biostanice/ 31 900 PH1 Veřejný (leso)park 70 245 PH2 Veřejný park/rezerva hřbitova/ 2 456 celkem 1 131 368 CELKOVÁ BILANCE POTŘEBY VODY Lokalita, plocha /m2/ RD, b.j. funkční využití stav návrh 1 131 368 482, 200 celkem 1 131 368 482, 200

1 10 20 25 000 45 50 000 30 30 000 8 2 7 12 6 95 000

3 30 60 125 135 250 90 150 24 6 21 36 18 317 30 10 15 000 75 10 000 50 25 30 000 150 15 000 10 0 0 482/200 1946

obyvatel 3 379 1 946 5 325

q l/os.den 150 150 150

150 150 150 150 150 150 150 150 150 150 80 60 60 80 80 150 80 80

Qp Qd m3/den m3/den 506,85 709,59 388,18 543,18 895,03 1 253,05

0,45 4,50 19,00 20,25 13,50 3,60 0,90 3,15 5,40 2,70 25,33 1,80 0,60 6,00 4,00 3,75 12,00 0,80

0,63 6,30 26,60 28,35 18,90 5,04 1,26 4,41 7,56 3,78 35,47 2,52 0,84 8,40 5,60 5,25 16,80 1,12

0,01 0,15 0,62 0,66 0,44 0,12 0,03 0,10 0,18 0,09 0,82 0,06 0,02 0,19 0,13 0,12 0,39 0,03

388,18

543,46

12,58

Qh l/s 16,43 12,58 29,01

118 98 216

108 1 080 4 410 9 360 5 940 864 216 756 1 296 648 5 700 540 180 1 350 900 individ.zásob. 450 individ.zásob. 2 700 180 0 0 98 206

Qr m3/rok 265 206 471

_________________________________________________________________________________________________________________________ 50 Envisystem, s.r.o.


PŘÍLOHA B) ÚZEMNÍ PLÁN KOSTELEC NAD Č.LESY TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 03/2012 BILANCE PŘÍRŮSTKU PRŮTOKU DEŠŤOVÝCH VOD q = 148 l/s.ha (p=1,0 t=10 min) Vz - retenční objem Lokalita, funkční využití plocha RD, obyvatel ZP q koef. Sred /ha/ /m2/ /b.j./ /m2/ /l/s.ha/ odt. SM1 Smíšené území měst. jádra 33 417 3 300 148 0,50 1,6709 SM2 Smíšené území měst. jádra 7 958 890 148 0,50 0,3979 SM3 Smíšené území měst. jádra 2 549 330 148 0,50 0,1275 BK1 Bydlení v bytových domech 13 584 /200/ 500 4 075 148 0,50 0,6792 BM1 Bydlení v RD-městské 101 620 75 225 9 000 148 0,35 3,5567 BM2 Bydlení v RD-městské 38 520 105 4 200 148 0,35 1,3482 BM3 Bydlení v RD-městské 38 755 105 4 200 148 0,35 1,3564 BM4 Bydlení v RD-městské 4 883 3 9 360 148 0,35 0,1709 BM5 Bydlení v RD-městské 4 633 1 3 120 148 0,35 0,1622 BM6 Bydlení v RD-městské 12 884 36 1 440 148 0,35 0,4509 BM7 Bydlení v RD-městské 6 560 6 18 720 148 0,35 0,2296 BM8 Bydlení v RD-městské 48 960 105 4 200 148 0,35 1,7136 BM9 Bydlení v RD-městské 9 739 10 30 1 200 148 0,35 0,3409 BM10 Bydlení v RD-městské 1 914 6 6 240 148 0,35 0,0670 BM11 Bydlení v RD-městské 877 3 3 120 148 0,35 0,0307 BM12 Bydlení v RD-městské 1 164 6 6 240 148 0,35 0,0407 BM13 Bydlení v RD-městské 8 611 27 27 1 080 148 0,35 0,3014 BM14 Bydlení v RD-městské 984 3 3 120 148 0,35 0,0344 BM15 Bydlení v RD-městské 2 164 9 360 148 0,35 0,0757 BM16 Bydlení v RD-městské 37 243 35 4 200 148 0,35 1,3035 BM17 Bydlení v RD-městské 1 695 3 9 360 148 0,35 0,0593 BM18 Bydlení v RD-městské 71 701 50 6 000 148 0,35 120,0 BM19 Bydlení v RD-městské 6 370 12 480 148 0,35 0,2230 BM20 Bydlení v RD-městské 1 525 3 120 148 0,35 0,0534 BM21 Bydlení v RD-městské 8 570 18 720 148 0,35 0,3000 BM22 Bydlení v RD-městské 4 473 12 480 148 0,35 0,1566 BM23 Bydlení v RD-městské 1 648 3 120 148 0,35 0,0577 BM24 Bydlení v RD-městské 6 064 9 360 148 0,35 0,2122 BM25 Bydlení v RD-městské 8 228 12 480 148 0,35 0,2880

Qd Vz /m3 /l/s/ 247,29 66,0 58,89 17,8 18,86 6,6 100,5 81,5 526,39 180,0 199,53 84,0 200,75 84,0 25,29 7,2 24,00 2,4 66,74 28,8 33,98 14,4 253,61 84,0 50,45 24,0 9,91 4,8 4,54 2,4 6,03 4,8 44,60 21,6 5,10 2,4 11,21 7,2 192,92 84,0 8,78 7,2 371,41 120,0 33,00 9,6 7,90 2,4 44,39 14,4 23,17 9,6 8,54 2,4 31,41 7,2 42,62 9,6

_________________________________________________________________________________________________________________________ 51 Envisystem, s.r.o.


BM26 Bydlení v RD-městské BM27 Bydlení v RD-městské SO1 Bydlení RD-neruš.výr. SO2 Bydlení - RD-neruš.výr. SO3 Bydlení - RD-neruš.výr. BV1 Bydlení v RD-venkovské BV2 Bydlení v RD-venkovské BV3 Bydlení v RD-venkovské BV4 Bydlení v RD-venkovské BV5 Bydlení v RD-venkovské VV1 Transform.sanatoria SP1 Rozšíření sport. Areálu SP2 Nové sportovní plochy S1 Výroba nerušící/obchod,služby/ OS2 Výroba nerušící /restaurace/ IR1 Doplnění chatové zástavby VS1 Výr. průmyslová,skladová ZH1 Zemědělské hosp./biostanice/ PH1 Veřejný (leso)park PH2 Veřejný park/rezerva hřbitova/

1 038 27 442 46 698 98 623 61 544 8 544 2 571 7 379 15 326 6 683 126 180 27 337 6 274 14 332 6 639 19 866 62 998 31 900 70 245 2 456

Celkem

1 131 368

10 20 45 30 8 2 7 12 6

3

120

60 135 90 24 6 21 36 18

6 567 13 733 8 600 960 240 840 1 440 720 10 500

1 670 1 100 3 300 1 670

482

1 946

148 148 148 148 148 148 148 148 148 148 148 148 148 148 148 148 148 148

0,35 0,40 0,40 0,40 0,40 0,35 0,35 0,35 0,35 0,35 0,30

0,40 0,40 0,40 0,40

0,0363 1,9679 18679 3,9449 2,4618 0,2990 0,0900 0,2583 0,5364 0,2339 3,7854 0,0000 0,0000 0,5733 0,2656 0,0000 2,5199 1,2760

37,02704

5,38 24,0 276,45 583,85 364,34 44,26 13,32 38,22 79,39 34,62 560,24

84,85 39,30 372,95 188,85

5480,0

2,4 131,3 274,7 172,0 19,2 4,8 16,8 28,8 14,4 210,0 0,0 0,0 33,4 22,0 0,0 66,0 33,4

2 043,5

_________________________________________________________________________________________________________________________ 52 Envisystem, s.r.o.

Generel kanalizace, Kostelec nad Černými lesy a Svatbín _________________________________________________________________________________________________

PŘÍLOHA C) Plán financování a obnovy vodovodu a kanalizace v Kostelci nad Černými lesy, Vodos, s.r.o., Kolín, 2011 STÁVAJÍCÍ KANALIZACE název řadu

materiál

délka

DN

rok výstavby

výtlak z ČS1 výtlak z ČS2 A III P PV UI U II U II U IIa U III U IV M LI LI L I-a L I-b L I-c L I-d L I-e L I-f L I-g L I-h L I-kalovod L I-i L I-j L I-l L I-m L I-n L I-o L I-p L I-q A A1 A2 A3 AF AF-1 AF-2 AG AG AG-1 AG-1-1

PVC PVC BET BET BET BET BET KAM KAM KAM KAM BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET BET KAM PP PP PP PP PP PP KAM PP PP PP

615,65 462 186,8 669,7 118,7 81,9 83,1 139,9 30,9 327,5 88,3 541,6 590,5 49,8 37,6 93 492,7 21,5 32,7 117,9 195,3 40,6 152,1 215,5 60,4 236,5 140,5 119,3 110 112,4 50,2 1155,4 12,3 19,5 61,9 334,6 35,95 25,6 830,4 11,25 212,55 114,5

110 110 400 400 300 400 400 300 300 300 300 300 400 300 400 400 400 400 400 400 400 400 400 400 400 400 400 400 400 400 400 300 250 300 300 300 300 250 300 300 300 300

2008 2008 1955 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 1970 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

% životnost stáří teoretické životnosti 60 3 5,0 60 3 5,0 35 56 160,0 41 117,1 35 35 41 117,1 41 117,1 35 35 41 117,1 41 37,3 110 110 41 37,3 41 37,3 110 110 41 37,3 41 117,1 35 35 41 117,1 41 117,1 35 35 41 117,1 41 117,1 35 35 41 117,1 41 117,1 35 35 41 117,1 41 117,1 35 35 41 117,1 41 117,1 35 35 41 117,1 41 117,1 35 35 41 117,1 41 117,1 35 35 41 117,1 41 117,1 35 35 41 117,1 41 117,1 35 35 41 117,1 4 3,6 110 60 4 6,7 4 6,7 60 60 4 6,7 4 6,7 60 60 4 6,7 4 6,7 60 110 4 3,6 4 6,7 60 60 4 6,7 4 6,7 60

__________________________________________________________________________________ 53 Envisystem, s.r.o.

Generel kanalizace, Kostelec nad Černými lesy a Svatbín _________________________________________________________________________________________________

AG-1-2 AG-2 AG-2-1 AG-3 AH AH-1 AI AI-1 AI-3 AI-4 AJ AJ AK AL AL-1 AL-2 AM AM-1 B B1 B2

PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP KAM PP PP PP PP PP PP PP PP PP PP

CELKEM

125 320,4 155,9 78,45 137,9 26,95 666,25 152,85 46,65 146,45 586,95 13 710,35 408,9 74,4 71,8 390,15 263,5 998,2 47,65 26,15

300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 300 250 300 300 300 300 300 300 300 250 250

2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007 2007

60 60 60 60 60 60 60 60 60 60 110 60 60 60 60 60 60 60 60 60 60

4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4

6,7 6,7 6,7 6,7 6,7 6,7 6,7 6,7 6,7 6,7 3,6 6,7 6,7 6,7 6,7 6,7 6,7 6,7 6,7 6,7 6,7

stavba čerpadla stavba čerpadla stavba

2002 2008 2008 2008 2007

63,1 60 10 60 10 80

15,7 3 3 3 3 4

38,1 15,0 30,0 5,0 30,0 5,0

strojní část ost. strojní technologie stavba strojní část ostatní strojní technologie

2007

10

4

40,0

2007

20

1970 1970

80 10

4 41 41

20,0 51,3 410,0

1970

20

41

205,0

14476,4

VÁŽENÝ PRŮMĚR ČS1 ČS2 Objekty na kanalizační síti

ČOV 1*

ČOV 2**

* Uvedení ČOV do základních prostředků, v trvalém provozu od r. 2009. ** ČOV se neuvažuje dále využívat. ČS1 - čerpací stanice čp.15 (centrální) ČS2 – ul.Sportovní

__________________________________________________________________________________ 54 Envisystem, s.r.o.


Tabulka č. 2: Doplňkové údaje pro tabulku č. 4 poř. číslo 1

4

majetek podle skupin

2 stoková síť** stavba Kanalizace ČS1*** čerpadla : stoková síť + ČS stavba ČS2*** čerpadla stavba strojní část ČOV 1

5

ČOV ČOV 2*

ostatní strojní technologie Stavba strojní část ostatní strojní technologie

potřeba průměrná počet roků do potřeba potřeba hodnota % tvorby Procento životnost uvažovaného prostředků prostředků majetku opotřebení prostředků obnovy zařízení v ukončení 2012-2016 2017-2021 ( mil. Kč ) majetku ročně v mil. ročně % letech obnovy v mil. Kč v mil. Kč Kč 3 4 5 6 7 8 9 10 90,120 63,1 38,1 14 6,395 31,977 31,977 7,1 0,655 15,0 60,0 51 0,013 0,000 0,000 2,0 0,524 30,0 10,0 7 0,075 0,000 0,374 14,3 0,279 5,0 60,0 57 0,005 0,000 0,000 1,8 0,272 30,0 10,0 7 0,039 0,000 0,194 14,3 20,858 5,0 80,0 76 0,274 0,000 1,372 1,3 5,775

40,0

10,0

6

0,962

4,812

4,812

16,7

0,907

20,0

20,0

16

0,057

0,000

0,283

6,3

3,692 1,704

51,3 100,0

80,0 10,0

39 0

0,000 0,000

0 0

0 0

0,0 0,0

0,568

100,0

20,0

0

0,000

0

0

0,0

6,2

KANALIZACE CELKEM (mil.Kč)

125,354

7,819

36,790

39,014

CELKEM (mil.Kč)

224,436

9,964

47,513

49,737

V současné době (2012) je ve fázi zahájené realizace II. etapa výstavby splaškové kanalizace, která nahradí část stávající jednotné kanalizace, ulice Trativody. * S obnovou této ČOV se již neuvažuje, je plně nahrazena ČOV 1. ** Hodnota vodovodních řadů a kanalizačních stok převzata z majetkové evidence za rok 2010 *** Hodnota majetku převzata z rozpočtu stavby I. Etapy kanalizace

_________________________________________________________________________________________________________________________ 55 Envisystem, s.r.o.


4. Jmenovitý seznam akcí: Do seznamu byly zařazeny akce jejichž realizace se předpokládá v nejbližších letech 2012 - 2016. Akce jsou navrženy na základě znalostí a zkušeností provozovatele s ohledem na počet zaznamenaných poruch a oprav a stupeň opotřebení majetku. Seznam konkrétních akcí pro vodovodní a kanalizační síť a objekty je uveden v následující tabulce: Tabulka č. 3a : dle Vodosu, 2011

KANALIZACE číslo dílčí obnovy

název úseku

materiál

délka úseku (m)

DN ( mm )

rok výstavby

cena ( Kč/m )

odhad investičních nákladů ( tis. Kč )

1

ČS1 výměna čerpadel a ovládání

2008

0,800

2

ČS2 výměna čerpadel a ovládání

2008

0,300

3

ČOV nemocnice

2008

3,000

4

Likvidace ČOV 2 (Lázeňská)

1970

0,500

7

II.etapa, 1.stavba kanalizace celkem 2012-2016

číslo dílčí obnovy

4,300

0

Tabulka 3b : Aktuální stav plánovaných investic v 01.2013 podle podkladů MěÚ Kostelec nad Č.l. je uveden v následující tabulce: délka DN rok cena odhad investičních název úseku materiál úseku ( mm ) výstavby ( Kč/m ) nákladů ( tis. Kč ) (m)

1

Rekonstrukce čerpací stanice ČS1 ve dvoře čp. 15

2013

500,4

2

Výměna čerpadel a ovládání ČS2, ul.Sportovní

2013

44,5

3

Rekonstrukce čerpací stanice ČS2 v ul. Sportovní

4

ČOV nemocnice - výměna česlí

5 6

?

~ 500,0

2013

278,3

ČOV nemocnice - intenzifikace o 1 000 EO

~ 2015

~ 8.000,0

Likvidace ČOV Lázeňská

2013-14

1.517,0

_________________________________________________________________________________________________________________________ 56 Envisystem, s.r.o.


7 8 9 10 11

Rekonstrukce kanalizace v souvislostí s likvidací želet. ČOV Lázeňská Splašková kanalizace, II.etapa, 1.část, přeložky a PP,PE úpravy povrchů Splašková kanalizace, II.etapa, 2.část, přeložky PE, PP vodovodu a dešť.kanalizace, úpravy povrchů Odstranění havarijního stavu kanalizace pod pozemní komunikací II/108 v úseku náměstí želbet. Smiřických Připojení základní školy na dešťovou a splaškovou kanalizace celkem 2012-2016 (bez intenzifikace ČOV Nemocnice)

500

2013-14

80, 300

2013

5 450

80, 250

2014

~ 800

600,800

2013-14

~10.000,0

2013

2.500,0

5 450

1.742,3* 26.800,0 6.672,-

36.364,0*

88.246,5 * závisí na získání investiční dotace

Investor investičních akcí MěÚ Kostelec nad Č.l. zajistí u provozovatele vodohospodářské infrastruktury Vodos, s.r.o. Kolín aktualizaci Plánu financování a obnovy vodovodu a kanalizace v Kostelci nad Černými lesy.

_________________________________________________________________________________________________________________________ 57 Envisystem, s.r.o.


PŘÍLOHA D) Během zpracování Generelu kanalizace proběhlo celkem 7 kontrolních dnů, po odevzdání konceptu Generelu kanalizace byly projednány připomínky na dalším kontrolním dnu (15.1.2013) a zapracovány do čistopisu Zápis z jednání – 7. KD na akci „Zpracování generelu kanalizace Kostelec n.Č.l. a Svatbína“. Datum jednání: 27.11.2012 Místo jednání: MěÚ Kostelec n.Č.l. Přítomni: Ing. J. Altman, Ing. H. Amchová - zpracovatel generelu Ing. M. Jakoubek - 3Lstudio, koordinátor Ing. J. Svatoš - MěÚ Kostelec nad Č.lesy, starosta Ing. E.Chmelíková -„B. Vedral -„Ing. Seifertová - Vodos s.r.o., Kolín Zápis je zpracován kumulativně od 1. KD : Dne 25.10.2012 jednání na MěÚ – KD k projektu „Zajištění svahových sesuvů strže pod zámkem" (Ing. Altman, Ing. Amchová, Ing. Jakoubek, Ing. Chmelíková, p. Fortelka, RNDr. Svoboda). Dne 1.11.2012 proběhlo ústní jednání k vodoprávnímu řízení – likvidace ČOV a sanace svahových sesuvů. Po jednání uplatněna připomínka pana Vejvody – požadavek terasových úprav svahu. Dne 19.11.2012 nabylo právní moci vodoprávní povolení na likvidaci ČOV (SO 01) a Zajištění svahových sesuvů (SO 02 – 04) a 20.11.2012 nabylo právní moc stavební povolení Zajištění svahových sesuvů (SO 05) a 23.11.2012 byli dokončeny práce na zatrubnění pramenního vývěru 1. etapa dle doporučení RNDr. Svobody. Dne 8.11.2012 místní šetření – terasové úpravy svahu u p. 71, zatrubnění pramenního vývěru Dne 9.11.2012 instalace telemetrických jednotek v šachtách dešťové kanalizace ul. Kutnohorská a ul. Komenského - měření průtoků na síti (viz samostatné zápisy). Dne 22.11.2012 proběhla instalace pevných značek v rámci objednaného měření horizontálních i vertikálních posunu (GEOMAX). 0 etapa (zaměření značek) proběhne 27.11.2012. 1. V návaznosti na předchozí jednání spojené s místním šetřením ze dne 12.4.2012 a 24.4.2012 a 2. KD generelu ze dne 13.6.2012 a jednání s provozovatelem Vodos ze dne 3.7.20102 bylo projednáno následující. Na předchozím vstupním jednání (1. KD) byly zpracovateli generelu předány tyto podklady: - Územní plán - koncept duben 2012, - Digitální podklady – zaměření dešťové a splaškové kanalizace, - Provozní řád kanalizace, - Plán financování a realizace obnovy vodovodu a kanalizace pro město Kostelec n. Č.l. na období 2012-2021 (aktualizace I.), - Přehled spotřeby pitné vody, vodné, stočné, majetková a provozní evidence, - Projektová dokumentace I. a II. etapy výstavby kanalizace (I. etapa odpovídá -zaměření stávajícího stavu), - Kamerové prohlídky, - PD k ČS1, - ČOV vyhodnocení provozu, rozbory.

__________________________________________________________________________________ 58 Envisystem, s.r.o.


Zpracovatel generelu k dnešnímu dni obdržel všechny požadované podklady, na 2. KD byly předány tyto podklady: - PD vodovod, splašková kanalizace, dešťová kanalizace - Staré město SO 104, SO 201, SO 202, duben 2012 Javůrek – Tebodin, - PD skutečného provedení centrální ČOV, - SEA ke konceptu územního plánu (III/2012) - Generel kanalizace (HYDROTECH 1987). - Studie proveditelnosti ČOV Skalka (Ing. Kujan 20.12.2010) - Závěry z prohlídky ČOV sanatorka a ČS 1, měření průtoků na odtoku z ČOV sanatorka (Ing. Jakoubek, 23.11.2011, Ing Vršecký 16.11.2011) Město v rámci 3. KD předává tyto podklady: - doplněk PD centrální ČOV - Majetková a provozní evidence kanalizace – za roky 2010,2011 - Vyjádření ČZU k pramennímu vývěru pod zámkem - Kolaudační rozhodnutí – kanalizace a ČOV Město v rámci 4. KD předává tyto podklady: - kamerové zkoušky 31.7. 2012 - soupis starých ekologických zátěží (9+3) - seznam areálů, kde se uvažuje o zpoplatnění odvodu dešťových vod do kanalizace - PD areálové dešťové kanalizace PENNY Město v rámci 5. KD předává tyto podklady: - kamerové zkoušky 2010 Staré město, - zpráva z georadarového měření RNDr. Hrubec G Impuls - aktuální koncept ÚP - zpráva Ing. Kujana z 3/2011 - zákres vodovodní sítě od provozovatele - PD ČOV Lázeňská 4/1991, vč. zadání - koncepce kanalizace KNČL - Ing. Sága 1991 - studie generel EKOS HRNČÍŘ – XII/1995 - geodetické zaměření strže u ČOV Lázeňská (výškopis a polohopis, a 11 terénních profilů Město v rámci 6. KD předává tyto podklady: Závěrečná zpráva - georadarový průzkum RNDr. Hrubec G Impuls (aktualizace z 21.9.2012) 20071100 Inženýrsko geologický průzkum - lokalita POUSTKA - JIP- PETERA 19920115 návrh řešení ČOV Topol 19920206 stanovisko PÚV ČVUT k návrhu Topol 19920320 TOPOL nabídka projekt kanalizace pro ČOV-1 19911105 ÚR ČOV Lázeňská 19951200 Studie generel - EKOS HRNČÍŘ Zkušební provoz vyhodnocení 1993-95 Pillerová- ČOV Lázeňská 1993-1995 Pillerová-Línek odstranění závad ČOV Lázeňská textová část pasportu kanalizace z roku 1996? (místopis a polohopis) 19951200 Studie generel Sága 19920800 Zadání kanalizace povodí ČOV 1 Lázeňská Ekos Hrnčíř 20120824 studny zámek od ŠLP STABILIZAČNÍ OPATŘENÍ SVAHU POD čp 70 -GEOTECHNIKA BRNO 20121008 Znalecký posudek č. 18/12 dr. B Svoboda Zpracovatel generelu předal: 20121000 Zajištění svahových sesuvů strže pod zámkem Envisystem 20121000 SO 01 Likvidace ČOV Lázeňská __________________________________________________________________________________ 59 Envisystem, s.r.o.


Město v rámci 7. KD předává tyto podklady: 1993085 pojistná událost – živelná pohroma ČOV Lázeňská 20121000 znalecký posudek 18A/2012 dr. Svoboda 1.11.2012 ústní jednání – vodoprávní řízení likvidace Srážky KNČL – říjen 2012 Dokumenty od majitelů pozemků v okolí ČOV Lázeňská: 19970826 sanace sesuvu svahu u ČOV Lázeňská 19981100 skutečné provedení ČOV - návrh dokončovacích prací IV.2000 Nedefinovaný dokument od Vejvodů 19980127 nařízení zabezpečovacích prací čp. 71 20121101 terasová úprava svahu pod čp. 71 2. Zpracovatel generelu sdělil, že posoudí separátně dešťovou a splaškovou kanalizaci s detailní specifikací míst, kde zůstane v provozu jednotná kanalizace a to koncepčně i pro navrhovaný stav. Hydrotechnické posouzení bude zpracováno v programu HYDRONET (Máslova metoda) separátně pro splaškovou a dešťovou kanalizaci a pro stávající stav a výhled (dle konceptu ÚP města). Stávající hydrotechnickou situaci s posouzením kritických míst a míst vyústění připraví zpracovatel do poloviny července 2012, kdy proběhne jednání s vodoprávním úřadem (3. KD 17.7.2012). Zpracovatel na 3. KD presentoval hydrotechnickou situaci města zvlášť pro dešťovou a splaškovou kanalizaci. V rámci 4. KD byla prezentována situace se zákresem kritických míst na dešťové kanalizaci, zákresem ekologických zátěží a vodních pásem. Se situací bude dále pracováno a bude dále doplněna. 5. KD: Nutná aktualizace po schválení konceptu ÚP . Koordinátor požaduje, aby v situaci byly řádně vyznačeny havarijní úseky dle výsledku georadarového průzkumu nám. Smiřických – zpracovatel RNDr. Hrubec a kol., dále do situace přehledně uvést úseky (včetně délek), které kapacitně nevyhovují s návrhem profilu. Dílčí povodí Sportovní ulice – zpracovatel navrhuje provést nově oddílnou splaškovou kanalizaci se zachováním stávající ČS, původní jednotná kanalizace by byla následně provozována jako oddílná dešťová kanalizace se zaústěním do místní vodoteče. Budou posouzeny všechny výusti deštové kanalizace. 4.KD: trvá – bude zapracováno do generelu a vypouští se. Dílčí povodí Skalka. Stávající stav je zde cca 60 EO, výhled cca 300 EO. Předpoklad – oddělené kanalizace. Do příštího KD zpracovatel připraví k posouzení varianty č. 1) zaústění splaškových vod do ČS (s navazujícím výtlakem do nové kanalizace K Trativodům (SO 105) a č. 2) vybodování samostatné ČOV 300 EO. 4.KD: bylo diskutováno, část je v rozpracovanosti, bude řešeno do 5.KD 5. KD: trvá , bude řešeno v rámci 6. KD 6.KD: zpracovatel generelu doporučuje pro splaškové vody realizaci ČS pro toto dílčí povodí s výtlakem na ventrální ČOV jako ekonomicky i provozně výhodnější řešení. Podrobně bude zdůvodněno v PD. Dešťové vody je možno z této lokality gravitačně odvést do silničního příkopu a do stávajícího vyústění kanalizace V23 (nejnižší místo údolnice). Ing. Chmelíková sděluje, že silniční příkop je cca po 500 m neprůchozí a při deštích je zaplaven vodou. 7.KD: zpracovatel generelu prověřil uvedená místa, nachází se zde dva propustky‚ DN400 – zřejmě částečně ucpané, zpracovatel doporučuje aby provozovatel komunikace prováděl pravidelnou údržbu a zajistil průtočnost obou propustků. V generelu bude navrženo koncepční řešení tak, že výpusť č.21 bude převedena k výpusti č.23 – Skalka, do drobné vodoteče v údolnici. Zpracovatel doporučuje realizaci uvedeného opatření před povolením zástavby v rozvojových plochách BM2, BM3. Dílčí povodí Sanatorka. Stávající stav cca 250 EO, možné navýšení bez intenzifikace ČOV o 500 EO, výhled celku povodí Sanatorka 750 EO. Do 4.KD zpracovatel připraví k posouzení varianty č. __________________________________________________________________________________ 60 Envisystem, s.r.o.


1) zachování jednotné kanalizace a č.2) vybudování nové splaškové kanalizace s technicko ekonomickým porovnáním. 4.DK: Náklady na vybudování oddílné kanalizace jsou dle technicko-ekonomického porovnání 38 000 000,- kč. Koordinátor žádá aby všechny technicko-ekonomické porovnání byly součástí PD generelu. Dílčí povodí Svatbín stávající stav 180 obyvatel, navýšení v konceptu UP je o cca 90 obyvatel. Zpracovatel připraví do příštího KD technicko ekonomické porovnání nákladů na odkanalizování 1 EO při realizaci oddílné splaškové kanalizace, zaústěné do ČS v údolí Jalového potoka s výtlakem splašků na centrální ČOV (porovnat s náklady na odkanalizování 1 EO v intravilánu města). Zpracovatel posoudí i realizaci oddílné dešťové kanalizace, vč. zaústění do recipientu, zejména odvádění dešťových vod z rozvojových ploch. 4.KD: Dle technicko-ekonomického porovnání jsou náklady na vybudování oddílné kanalizace s výtlakem ČOV pro tuto lokalitu 33 000 000,- kč (120 000 na 1 EO). Vzhledem k neúměrné výši nákladů zpracovatel generelu doporučuje variantu individuálních bezodtokových jímek s podmínkou vybudování odběrného místa splaškových vod z fekálních vozů na splaškové kanalizaci města a s následným odvedením na centrální ČOV. Do generelu bude zpracovatelem doporučeno vyjmutí vodohospodářsky problematických území z územního plánu (BV3, BV4, BV5). Zpracovatel dále upozorňuje na skutečnost, že případná likvidace dešťových vod vsakem na místě bude obtížně realizovatelná s ohledem na složité IGHG poměry lokality. Zpracovatel předal na 3. KD pracovní verzi hydrotechnické situace splaškové kanalizace. Pouze presenčně byla předvedena hydrotechnická situace dešťové kanalizace s uvedením kritických míst. Město Kostelec žádá o rozšíření velikosti dílčího povodí v případě dešťové stoky K o plochy v oblasti křižovatky silnic II/ 108 a I/2 (včetně navazujících ploch v extravilánu – areál Vodos, které jsou zaústěny do silničního příkopu a návazně do stávající kanalizace). 4.KD: viz. Začátek zápisu – jednání s ŘSD 17.8., bude koordinováno s technickým řešením ŘSD. 5. KD: Dne 2.10.2012 od 10:00 proběhne na MěÚ Kostelec n. Č. l. jednání se zástupci KSÚS a ŘSD (viz bod 10). 6.KD: dle sdělení koordinátora proběhlo dne 2.10. jednání s ŘSD a KSÚS, kde bylo dohodnuto že, ŘSD projekčně připraví propustek pod silnicí Komenského nový dostatečně kapacitní propustek, který zamezí nátoku dešťových vod z vnějšího povodí do intravilánu města. Realizace by měla proběhnout v I. pololetí 2013 a koordinátor žádá aby uvedené bylo zapracováno do čistopisu generelu. K rozvojové ploše VS1 bylo dohodnuto: dešťové plochy z VS1 nebudou odváděny do intravilánu města. 3. Město Kostelec n. Č. L. požaduje , aby rozvojové plochy navržené v novém ÚP byly řádně hydrotechnicky posouzeny a byly stanoveny limity pro napojení a odvádění dešťových ploch do stávající kanalizace. Město sděluje, že v areálu TESCO a BILLA stanovilo max. odtok dešťových vod z areálu 5,0 l/s a žádá o zapracování do generelu. V rámci 3. KD zpracovatel presentoval koncepci odkanalizování dešťových vod na rozvojových plochách. Město požaduje stanovit odtoková množství v profilech napojovacích bodů a koncepci opatření pro transformaci odtoku návrhového deště a doporučení pro retenci vody v nově budovaných úsecích. Do výpočtů bude uvažováno 5 l/s z každého nově budovaného úseku. 4.KD – trvá. 5.KD – trvá, 6.KD: je zapracováno. 7.KD: Ing. Chmelíková předá projektovou dokumentaci skutečného provedení kanalizace a vodovodu (Billa + 20 RD). Požadavek koordinátora: ve zvláštních případech, např. při řešení pouze dílčí části rozvojové plochy, požádá město v případě nejasností stanovisko zpracovatele generelu. Byl projednán bytový dům na pozemku parc.č. 531/2, při napojení na stávající dešťovou kanalizaci bude vysazena revizní šachta DN 1000, kótu napojení ověří investor sondou. Šachta ŠD1 a ŠD2 na přípojce budou provedeny jako betonové DN 1000. Těsnost přípojky bude podložena kamerovou __________________________________________________________________________________ 61 Envisystem, s.r.o.


zkouškou a bude provedena kamerová zkouška stávající dešťové kanalizace v úseku proti i po směru proudění (v délce 10 m). 4. Město požádalo zpracovatele o zpracování grafické přílohy (zákres do situace) stávajících areálů pro zpoplatnění odvádění dešťových vod. Podklady předá Ing. Chmelíková do 31.7.2012, zpracovatel vydá situaci a orientační výpočet do 4. KD. 4.KD: zpracovatel předal situaci včetně výpočtu množství dešťových vod vypouštěných z jednotlivých areálů. 5 KD: Konzultováno s vodoprávním úřadem. Dle stávající legislativy lze zpoplatnit vypouštění dešťových vod do jednotné kanalizace (i od bytových domů - zatížení ČOV). Objednáno fluorescenční barvivo - disodná sůl (fluorescein). 6.KD: město připravuje (k vydání do konce roku 2012) příslušnou vyhlášku 7.KD: zákres areálů bude jako grafická příloha PD generelu včetně tabulky producentů dešťových vod. 5. Detail Javorová – 6.KD: zahrnuto do Generelu. 7.KD: Detail a Javorová a detail Komenského-Pražská nutno zahrnout do kritických míst. 6. Detail Trativody – město žádá o návrh chybějících dešťových kanalizací (např. ulice Spojovací, Osadní, Ke Smrčinám) se stanovením limitů pro napojení na stávající kanalizaci a stanovení výustí. K napojení nově navržených dešťových kanalizací platí podmínky – viz. bod 3. 4.KD: byla potvrzena proveditelnost, na 5. KD zpracovatel předloží detail kanalizace včetně předpokládaného vyústění. 5. KD: Trvá - bude řešeno na 6. KD 6.KD: viz výše uvedený zápis bod. 2 – povodí Skalka – při minimálních sklonech lze řešit gravitačně. 7. II. etapa kanalizace, 2. část – Staré město. Město žádá o posouzení těchto variant: - DUR Ing. Kujana (gravitační kanalizace, ČS + výtlaky), přeložky a rekonstrukce povrchů - tlaková kanalizace + vyvložkování stávající jednotné (budoucí dešťové) kanalizace. - Vyvložkování stávající jednotné kanalizace a její ponechání jako jednotné kanalizace, ČS nebo samostatná ČOV Zpracovatel vyhotoví technicko ekonomické porovnání výše uvedených variant do 5. KD. 3. KD – Provozovatel doporučil realizaci tlakové kanalizace. Ing. Chmelíková předá zpracovateli kamerové zkoušky. 4.KD – trvá do 5.KD. Město podalo žádost 39. výzva OPŽP, po akceptaci žádosti proběhne soutěž na zpracovatele DSP. 5.KD - Trvá - bude řešeno na 6. KD. Dne 26.9.2012 bude popsán rozsah nových georadarových zkoušek na Starém městě (II.etapa, 2. část splaškové kanalizace), vč. označení lokalizace požadovaných příčných řezů. 7.KD: délka uvažované kanalizace 2,5 km a příčné řezy po cca 10ti metrech 8. Detail Základní škola. bude zahrnuto do Generelu 9. Detail likvidace ČOV Lázeňská a sanace areálu ČOV. Vyřešeno – viz. úvod zápisu. Zpracovatel uvede závěry do generelu. 10. Detail nám. Smiřických (od ul. Kutnohorská po zámek) je profil dešťové kanalizace zúžen z DN 500 na DN 400 a dochází k tlakovému proudění, úsek navazuje DN 800. Zpracovatel bude řešit v rámci podrobné hydrotechnické situace. V rámci 3. KD zpracovatel doporučuje provedení výměny kanalizačního potrubí DN 400 v délce cca 50 m za větší profil (profil bude určen po verifikaci modelu). Zpracovatel doporučuje zajistit průtočnost všech stávajících uličních vpustí. __________________________________________________________________________________ 62 Envisystem, s.r.o.


4.KD: Koordinátor požaduje po zpracovateli generelu vydání písemného stanoviska s vyhodnocením georadaru do 10.9. 5. KD: proběhla prezentace georadarového průzkumu (G IMPULS, dr. Hrubec), závěrečná zpráva bude předaná do konce týdne. Ing. Jakoubek předá písemné stanovisko pro jednání se StČ krajem do 2.10.2012. Dne 2.10.2012 od 10:00 na MěÚ proběhne jednání ve věci havarijního stavu křižovatky na náměstí Smiřických a poškozování komunikací (v návaznosti na jednání 9.8.2012 a 17.8.2012 s ŘSD a KSÚS). 6.KD: město čeká na stanoviska dotčených orgánů 7.KD: zpracovatel vyhotoví přehlednou situaci náměstí se zakreslením havarovaných míst dešťové kanalizace a nových/rekonstruovaných úseků včetně uvedené původního a nového profilu, město bude dále jednat s dotčenými orgány státní zprávy. 11. Zákres do vodohospodářské mapy. Do 3. KD bude proveden zákres s vymezením kritických míst. Zpracovatel předložil zákres do VH mapy a bylo dohodnuto, že kritická místa budou zakreslena do podkladu vhodnějšího měřítka. 4.KD – splněno, probíhá, bude dále doplněno. 5.KD – probíhá 6.KD - splněno 12. Původní hydromeliorační zařízení v povodí - Ing. Altman prezentoval podklady od ZVHS (pouze situační zákres). Dále písemně požádá o detaily Povodí Labe, a.s. – povodí sdělilo, že nedisponuje dalšími podklady k melioračním zařízením. Město žádá zpracovatele o prověření vyústění (nejnižších míst) jednotlivých meliorovaných ploch a stanovení podmínek pro jejich zaústění (propoj) do dešťové kanalizace – trvá – viz. 5. 4.KD: Ing. Balvín doporučil vstoupit do jednání s vlastníky dotčených pozemků s výzvou k obnovení stávajících melioračních zařízení. 6.KD: zpracovatel doporučí postup navazujících prací na generel v samostatné kapitole 13. Odkanalizování místní části Svatbín – město zajistí PD stávající dešťové kanalizace. 4.KD: Zpracovatel provede schématický zákres do situace. (+ Ing. Chmelíková 28.8.) 5. KD: Dne 28.8.2012 proběhlo místní šetření. 6.KD: v části Svatbína se nachází dešťová kanalizace odvodňující místní komunikace, byly změřeny hloubky jednotlivých šachet, bude zapracováno do generelu. Viz. Bod 2 – dílčí povodí Svatbín 14. Koordinace mezi generelem a územním plánem. V rámci veřejného projednání konceptu ÚP dne 17.10.2012 město požádá aby generel kanalizace byl zapracován do návrhu územního plánu včetně lokalizace SEZ. Zpracovatel generelu vydá 7.KD situaci návrhu a výhledového stavu řešení vodohospodářské infrastruktury s vytipováním veřejně prospěšných staveb. Zpracovatel ÚP konstatoval, že generel bude zapracován do ÚP. Zpracovatel generelu navrhl vyřazení lokalit BV4, BV5 a nedoporučil lokalitu BM18 z návrhu rozvojových lokalit v ÚP z technicko-ekonomických důvodů při budování vodohospodářské a technické infrastruktury. Dle Ing.arch. Plicky není pravděpodobné, že bude možné zmiňované lokality vyřadit z návrhu. Dále proběhla rozsáhlá diskuze nad rozsahem podrobnosti podmínek zahrnutých do ÚP (a převzatých z generelu) – bude dále řešeno. Bylo dohodnuto, že proběhne další koordinační schůzka nad konceptem generelu. 6.KD: zpracovatel žádá aby uvedené proběhlo do 15.1.2013 15. Na 4. KD bude řešeno: ČS2, ČOV, další čerpací stanice (nově navržené). 4.KD: Jeden z bodů řešených v generelu je rozdělení dešťových vod nátoku na ČOV (dešťový oddělovač). Telemetrie z ČOV bude provedena v září 2012. Řešení ČOV přesunuto po předení výsledků měření z ČOV (cca říjen). 6.KD: ČS2 bude ponechána pro splaškovou kanalizace a před využitím rozvojových ploch BM1 a SP1 musí být přezbrojena a zrekonstruována. __________________________________________________________________________________ 63 Envisystem, s.r.o.


16. Detail křižovatka Pražská x Ruská, Ing. Chmelíková žádá zpracovatele o prověření detailu napojení vpusti na jednotnou stoku N (kritické místo) s prověřením kamerových zkoušek a koncepčním stanovením rekonstrukce šachty a navazujících úseků, areál Billa je zaústěn do ulice Pražská. 28.8. proběhlo místní šetření – Bouškova rokle. 6.KD: trvá 7.KD: město zašle studii zajištění Bouškový rokle – zpracovatel Ekos Hrnčíř, v průběhu prosince 2012 až ledna 2013 bude objednatel řešit detail zaměření území a geodetického sledování pohybů pozemních objektů. 17. S Ing. Balvínem bylo dohodnuto, že město požádá o opravu vydaného kolaudačního rozhodnutí (s uvedením kapacity ČOV v EO), na základě ověřené PD a vydaného stavebního povolení. 4.KD: Bude provedeno do prosince 2012. 7.KD - trvá 18. Byl vydán souhlas vodoprávního úřadu s provedením ohlášené stavby - rekonstrukce ČS ve dvoře č.p. 15. Před uvedením do provozu město v souladu se stanoviskem projektanta požádá o stanovení zkušebního provozu do doby uvedení stavby do trvalého provozu. Vodoprávní úřad provede během stavby vodoprávní dozor. 5. KD: Bude vypsáno poptávkové řízení, předpokládaná doba realizace říjen-listopad 2012. 6.KD: v rámci poptávkového řízení nereagoval žádný z dodavatelů z důvodů nedostatečných stavebních kapacit před nástupem zimního období, realizace se přesouvá na jaro roku 2013 7.KD - trvá 19. Dálkový přenos dat, telemetrie na kanalizační síti a v ČOV. Provozovatel předložil 2 varianty použití jednotky pro dálkový přenos dat – Fiedler- Mágr. Bylo dohodnuto, že bude použita jednotka M4016 se sledováním těchto parametrů v objektu ČOV: teplota směsi v aktivaci, koncentrace kyslíku v aktivaci, hladina na odtoku z ČOV, průtok na odtoku z ČOV – množství vody. 4.KD: Telemetrie z ČOV bude provedena v září 2012. 5. KD: Dne 13.9.2012 byla nainstalovaná telemetrická jednotka Fiedler, bude oživena do konce září. Součástí předávacího protokolu budou 2 paré projektové dokumentace (schéma zapojení) a specifikace způsobu řešení případných poruch dodaného zařízení. 7.KD: byla prezentována funkce webového rozhraní měření na síti a ČOV, budou předány přístupové údaje provozovateli a zpracovateli generelu do 5.12. Dálkový přenos z ČS1: bude přenášeno: max. hladina, min. hladina, kontinuálně provozní hladina, napětí v záložní zdroji, porucha napájení, porucha čerpadla. 5. KD: Bude řešeno současně s rekonstrukcí ČS 1 6.KD: měření hladin na kanalizační sítí: práce byly objednány u firmy Fiedler-Mágr, očekává se nástup na montáž, měření bude probíhat po dobu 3 měsíců. Na ČOV již telemetrie funguje. 20. PRVKÚK. Bylo dohodnuto, že plán rozvoje bude aktualizován po vydání generelu. Poslední verze plánu rozvoje je z roku 2004. Zpracovatel generelu uvedené zapracuje jako závazné doporučení navazujících prací. 7.KD - trvá 21. Ochranná pásma vodních zdrojů a výskyt starých ekologických zátěží. Zpracovatel provede zákres do situace vhodného měřítka, lze provést spolu se zákresem kritických míst. 4.KD: prezentováno, 5.KD - trvá, 6.KD – splněno 22. neobsazeno 23. 4.KD: Zpracovatel generelu kanalizace technicko-ekonomicky prověří variantu umístění samostatné ČOV pro povodí Starého města (asi 440 EO) s umístěním v areálu bývalého __________________________________________________________________________________ 64 Envisystem, s.r.o.


motokrosu. 5.KD – trvá, 6.KD: zpracovatel předložil technickoekonomické posouzení, které bude součástí generelu. Investiční náklad na ČOV 440 EO, umístěno u Motokrosu + náklady na splaškovou kanalizaci je celkem 12,8 mil. Kč. 24. ČZÚ – areál zámku, bude řešeno v rámci dalšího KD. 5.KD průzkum a štoly v lokalitě pod zámkem – viz. bod 9. Investor zajistí přítomnost odpovědné osoby za ČZÚ na příštím KD a bude řešana mj. otázku lapáku tuků z kuchyně a přípravy jídel. Dále je nutno separátně řešit výtok deštových vod a pramenů podzemních vod z areálu zámku v rámci PD sanace ČOV Lázeňská. 6.KD: bylo řešeno na jednání 10.10. a 18.10.2012. V rámci 7. KD proběhne prohlídka štoly, prohlídka předávacího místa výtlaku ze zámku. Zástupce CZU- ŠLP bude přizván na 7.KD. 7.KD: Zástupce ŠLP se nedostavil, Ing. Neuhofer byl kontaktován telefonicky a byl informován o požadavcích zpracovatele generelu. Zápis bude zaslán dle telefonické dohody zaslán emalem. Ing. Neuhofer sdělil, že v zámku je osazen lapol tuků na odtoku z kuchyně. Koordinátor doporučuje měření odpadních vod ze zámku (ČZÚ-ŠLP) na odtoku (výtlak). Zpracovatel generelu vyhotoví technickou nabídku na provedení včetně cenového odhadu realizace měření na výtlaku, uvedené bude dle te. dohody s Ing. Neuhoferem dále projednáno se ŠLP. Koordinátor požádal o prohlídku štoly s ohledem na řešení odtoku dešťových vod ze zámku i v souvislosti s projektem „Zajištění svahových sesuvů strže pod Zámkem“. Koordinátor i provozovatel trvají na prohlídce lapáku tuků. 25. Kritická místa na sítí Ing. Chmelíková s provozovatelem provádí sledování průtoku na síti v místech napojení areálů a velkých producentů odpadních vod. Uvedené bude sumarizováno a tabulkově předáno zpracovateli generelu, který navrhne postup na vyšetření těchto míst (např. použitím barviva, měření množství a sledování kvality vypouštěných vod do dešťové a splaškové kanalizace) do 10.12.2012. 26. Architektonická soutěž rekonstrukce náměstí Zpracovatel generelu provede s koordinátorem a provozovatelem soupis nezbytných opatření i doporučení pro zadání architektonické soutěže do 15.12.2012.

Zapsal: Ing. Hana Amchová

__________________________________________________________________________________ 65 Envisystem, s.r.o.


PŘÍLOHA E) Interpretace výstupů z programu Hydronet a) Tématické mapy, barevně jsou rozlišeny jednotlivé parametry kanalizace 1) podle sklonů stok Splašková 0–6‰ 6– 14 ‰ 14 – 50 ‰ 50 – více Dešťová 0–4‰ 4 – 10 10 – 50 50 – více 2) podle jmenovitých světlostí stok 250 – 400 mm 400 – 600 600 – více 3) podle skutečných průtoků ve stokách 0 – 50 l/s 50 – 200 200 – 600 600 – 1200 1200 – více 4) podle kapacitních průtoků ve stokách 0 – 100 l/s 100 – 200 200 – 600 600 – 1200 1200 – více 5) s výskytem tlakového proudění gravitační / tlaková 6) podle materiálů potrubí stok beton kamenina PVC PP Výsledky hydrotechnických výpočtů lze prezentovat řadou veličin popisujících např.souřadnice šachet, napojené stoky, Froudovo číslo, unášení rychlost, hloubku při unášecí rychlosti, intenzitu deště, dobu dotoku, počet přetížení průtoku a rychlosti, redukované plochy v úseku a celkem, počet obyvatel v úseku a celkem, a řadu dalších. Tyto podrobné výpočty jsou k dispozici u zpracovatele tohoto Generelu kanalizace. Vysvětlivky : Poznámka P – vypočtená unášecí je menší než 4 Pa K – při výpočtu zvětšen profil vskut – >5 m/s provzdušněný proud

8.2.2013

__________________________________________________________________________________ 66 Envisystem, s.r.o.

ING.ALTMAN ING. ALTMAN ING. ALTMAN. U Nikolajky 15, Praha 5 tel , 62 vodohospodářská

Recommend Documents