Informativní přepis videozáznamu ze zasedání Zastupitelstva dne 9.11.2015 Takže dámy a pánové, vážení hosté, dovolte, abych zahájil dnešní jednání zastupitelstva. Nejdříve určíme zapisovatele, navrhuji Zdeňka Kovaříka a 2 ověřovatele zápisu, hlásí se pan Jakub a paní De Merlier. Proti tomu výhrady nejsou, takže zapisovatelem je Zdeněk Kovařík, ověřovateli zápisu pan Aleša Jakub a paní Jana De Merlier. Co se týče zápisu z minulého zastupitelstva, tak nedostal jsem k němu žádné připomínky, tudíž ho můžeme považovat za schválený. Co se týče ještě naší usnášeníschopnosti, v tomto okamžiku je přítomno 12 zastupitelů, konstatuji, že jsme usnášeníschopní. K programu, program je vyvěšený na úřední desce zastupitelům distribuován a v průběhu doby vyvěšení byly podány návrhy na rozšíření zastupitelstva a to o prodeje podílů pozemků pod byty v 2. etapě výstavby nájemních bytů na sídlišti Podkova, v programu byl pouze pozemek stavební 574 a je zde návrh rozšířit o další 3 domy a to je pozemek stavební 571, 575 a 578, takže to jsou další 3 body programu a pak vám byl ještě zaslán návrh na rozšíření programu o revokaci usnesení zastupitelstva týkající se prodeje pozemku manželům Cirkovským. Žádné další návrhy jsem neobdržel, jsou nějaké z pléna? Nejsou, dávám tedy hlasovat o tom, kdo je pro rozšířený program jednání? Děkuji, pro bylo 11, paní Langová se vzdálila. Takže program máme schválen a můžeme přistoupit k 1. bodu programu, což je schválení 2. úpravy rozpočtu obce Dolní Břežany na rok 2015. Já bych pouze v úvodu chtěl konstatovat, že návrh 2. úpravy rozpočtu byl rovněž řádně vyvěšen na úřední desce a byl projednán ve finančním výboru, poprosil bych pana předsedu finančního výboru Petra Prokopa, aby nás seznámil s výsledky projednání. Dobrý večer, finanční výbor projednal úpravu rozpočtu na svém zasedání 9. listopadu a když to řeknu dopředu, tak doporučuje zastupitelstvu schválit 2. rozpočtovou úpravu. Důvody, které nás k tomu vedly, jsou v podstatě ty, že 2. rozpočtová změna obsahuje 2 významné, ale dobře obhajitelné položky, které zvyšují příjmy obce, nebo množství peněz v obci, ta 1. je rozhodnutí rady obce promítnuté do toho, že navrhla, aby se vyčerpal zbytek rozpočtové rezervy na kofinancování, která v rozpočtu byla 10 milionů korun, byly odčerpány 3 miliony korun a dalších 7 milionů se v letošním roce čerpat nebude. Tyto peníze nám zůstanou jako prostředek na podobnou strukturu v příštím roce, takže je to z tohoto hlediska spíš administrativně formální rozhodnutí, nicméně obsahuje v sobě tenhle závazek v letošním roce 7 milionů. 2. významnou změnou je zvýšení příjmu z prodeje majetku. A to přímo z prodeje pozemků v rozpočtu pro letošní rok bylo uvažováno, že výnosy budou necelých 3,5 milionů korun, v současné době podle podepsaných smluv, které jsou na stole, obec bude mít příjmy téměř 7 milionů korun. Je to zdvojnásobení, ten příjem je zejména díky tomu, že se podařilo dojednat výkupy lépe, rychleji, efektivněji, s vlastníky tak, že ty prodejní vztahy jsou v tuto chvíli připravené. Takže obec objektivně o tyto peníze bude mít rozpočet navýšen, o tyto peníze bude mít v pokladně víc. Zbylé pohyby jsou ve směs operativního charakteru, které vyplývají z běžného hospodaření obce a nemají zásadní dopad do hospodaření nebo do celkového množství peněz, kterými obec hospodaří. Takže z těchto uvedených důvodů, jak jsem již předeslal, finanční výbor doporučuje zastupitelstvu, aby změnu rozpočtu schválil jako závazný dokument. Všechno. Michalik: Děkuji. Já bych chtěl k rozpočtu navrhnout ještě několik drobných změn, o které mě požádala paní Kosová, takže než otevřu rozpravu, tak bych vás chtěl s nimi seznámit. 1. navrhovanou změnou je změna na příjmové straně v položce 1.5, ostatní příjmy, příjmy obecní úřad, navýšení v rámci 2. úpravy na 278 000, bylo 218, tzn. navýšení o 60. Kolik přesně?
O 60, tzn., že teď konečné číslo bude 278, 2. úprava, takže po úpravě by to bylo 388. Ano. A v položce 3.2, prodej ostatního hmotného investičního majetku navýšení o 10 000, takže místo 114 tam bude 124. Pro zápis konstatuji, že se dostavil pan zastupitel Charvát, takže v tomto okamžiku je přítomno 13 zastupitelů. Opakuji, v položce 3.2, prodej ostatního investičního hmotného majetku navýšení v rámci 2. úpravy rozpočtu bylo tam, co bylo vyvěšeno 4, jestli to vidím dobře, Já nemůžu najít položku. 3 2. 3 2 mám, ale. A 36 39, tam je prodej pozemků a prodej ostatního IM. ??? (není slyšet, mluvčí je daleko a mluví potichu) Jsme v příjmech. Jsme v příjmech 3 2. Prodej ostatního IM, vyvěšená 2. položka 114, tam bude 124, je to za prodej vyřazené multikáry a prodej traktoru v zásadě protiúčtem. Takže to jsou dvě změny na příjmech, po těchto změnách by byl rozpočet celkem příjmy 202 235 000 korun. Předložené jsou ještě návrhy změn ve výdajích, je v běžných výdajích v položce 1.1 nákup ostatních služeb, je to 5. položka odspoda v tom 1.1, v původním rozpočtu bylo navýšení o 100, teď by to bylo navýšení o 160, to je těch 60, které byly na příjmech, tak teď jsou na výdajích. A 2. položka je ve výdajích v položce 1.15 kulturní a informační centrum, nákup zboží, navýšení o 15 000 korun, v zásadě se jedná o to, že během filmových představení prodáváme různé drobné občerstvení a my ho musíme nakoupit, pak ho prodáváme s nějakou minimální marží. Potom v položce 3.6, to jsou ostatní projekty, chtěli jsme v příštím roce koupit malotraktor záměnou za stávající, který byl nakoupen v roce 2000 a už má svoje hodiny odsloužené, akorát, že jsme byli schopni dostat poměrně dobrou nabídku ve výběrovém řízení za předpokladu, že zaplatíme v letošním roce zálohu a pak je ochoten dotyčný prodejce odebrat ten stávající obratem, takže o tu zálohu zvyšujeme a zavádíme položku malotraktor a 220 000 by byla celková 2. úprava místo 100, která byla původně. Ale zase na příjmech jsme zvyšovali za malotraktor a tady dáváme zálohu. Takže po těchto úpravách by celkové výdaje byly 241 554 000 korun. 202 235 příjmy, 241 554 celkové výdaje, kdo si to kontrolujete ve svých počítačích. O rozpočtu otevírám rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan Charvát. Já se ale musím ??? vyjádřit ???, hlasovali, že rozpočet, který je 40 milionů schodkový, není dobrý tím pádem ani ???. Michalik: Ano, děkuji, já bych chtěl pouze konstatovat asi stejně jako v minulosti, že ten rozdíl 42 milionů korun je kryt financováním, takže rozpočet v tomto smyslu schodkový není, pokud to berete z hlediska běžné příjmy, běžné výdaje nebo jednorázové příjmy plus běžné příjmy jednorázové výdaje, tak samozřejmě musíme časově nějakým způsobem plánovat, protože děláme investice, které jsou dlouhodobé a nejsme schopni je udělat tak, aby byly pokryty plně z příjmů, které máme v daném roce a je to zejména způsobeno investicemi do školství, primárně je to nový školní pavilon v tomto rozpočtu. Další, kdo se hlásí do rozpravy, nikdo se nehlásí, já bych tedy rozpravu o rozpočtu uzavřel a dávám hlasovat návrh usnesení, který máte před sebou. Zastupitelstvo schvaluje 2. úpravu rozpočtu obce Dolní Břežany na rok 2015 v celkovém objemu příjmů 202 235 000 a celkovém objemu výdajů 241 554 000 korun. Kdo je pro?
Děkuji, zdržel se? Proti? Pan Charvát. Takže návrh byl přijat, já bych chtěl pouze vyřídit jednu poznámku ještě k tomu, jedná se o objemově historicky největší rozpočet v dějinách obce Dolní Břežany. Dalším bodem programu je schválení dodatku ke smlouvě o úvěru s Československou obchodní bankou, návrh dodatku jste dostali, stejně tak zdůvodnění, jediným účelem toho dodatku je umožnit profinancovat již uskutečněné výdaje, které jsme předfinancovali a to z různých důvodů, jedná se řádově o 440 000 korun, které tedy financujeme a dočerpáme ten rozpočet původně schválené výšky 24 milionů korun. Otevírám k tomuto bodu rozpravu, hlásí se někdo do rozpravy, pan Charvát? Já mám jen otázku, byla vlastně povinnost nebo žádost ČSOB, aby se dočerpalo 400 000? Michalik: Ne, není to žádost ČSOB, je to naše iniciativa, samozřejmě řešení jsou dvojí, nemuseli bychom dočerpat a tento dodatek by byl o tom, že upravujeme celkovou částku k čerpání, na druhou stranu my jsme některé výdaje předfinancovali tím, že se čerpání posunulo v čase a jsou to výdaje spojené s tím konkrétním projektem, na který jsme financování obdrželi, takže toto byl návrh ekonomického oddělení, které jsme v radě podpořili. Další dotazy? Charvát: Já jenom ještě doplním, mým názorem, já si myslím, že by se mělo 400 nechat v rámci spoření a ten úvěr si maximálně snížit, tzn. nedočerpat tuto částku. Michalik: My jsme v rámci schváleného rozpočtu, který jsme v rámci teď 2. změny potvrdili, tak ve financování předpokládáme těch 24 milionů korun, že je načerpáme. Ale jestli to máte jako protinávrh, Charvát: Já nemám žádný protinávrh, všichni v tomto okamžiku víme, že tady se bude samozřejmě hlasovat a protinávrh nebude vůbec přijat, takže standardně si říkám a říkám to zde přede všemi, i před občany, že i těch 60 000 korun je částka, by se nemusela čerpat, aby se ušetřilo. Michalik: Dobře, děkuji, takže protinávrh nemáme, dávám tedy hlasovat o původním návrhu, který zní následovně: Zastupitelstvo schvaluje uzavření dodatku číslo 1 ke smlouvě o úvěru číslo 0242/15/5637 s Československou obchodní bankou a.s. na poskytnutí účelového úvěru na rozšíření kapacity ZŠ Dolní Břežany 1. etapa. Kdo je pro? Děkuji, je někdo proti, pan Charvát, zdržel se? Nikdo. Návrh byl tedy přijat a můžeme přistoupit k dalšímu bodu. Dalším bodem programu je schválení pořizovací správy o uplatňování územního plánu Dolních Břežan s pokyny pro zpracování návrhu změny číslo 6 územního plánu Dolních Břežan, poprosil bych pana Kovaříka, aby návrh předložil. Pořízení zprávy o uplatňování územního plánu vyplývá z požadavku stavebního řádu, který říká, že po 4 letech by tato zpráva měla být pořízena, nabízí se, protože ta procedura pořizování je stejná jako u pořizování změny územního plánu, tak jsme využili této situace a navrhujeme, aby byla tato zpráva pořízena v rámci pořizování změny číslo 6, která se tím pádem jakoby rozkládá do 2 částí, jednak je to ta zpráva o uplatňování a jednak by se v rámci změny číslo 6 vyřídily podněty na změnu územního plánu, které jsme v mezidobí obdrželi. Pro pořádek ještě říkám, že jsme před vydáním změny číslo 4b, ta změna trvala poměrně dlouho, než se ji podařilo zpracovat, projednat a předložit zastupitelstvu, předpokládám, že bude předložena příští zastupitelstvo a vzhledem k tomu, že ta 4b trvala dlouho, tak se nám zatím nashromáždilo několik podnětů od různých subjektů, předpokládám, že i obec bude potřebovat některé své náměty v té změně 6 pořešit,
takže tímto bychom spustili proces, kde jednak bude pořízena zpráva o uplatňování územního plánu a jednak vyřešeny ty podněty, které se tady v mezidobí nashromáždily. Děkuji, otevírám k tomuto bodu rozpravu. Chcete se Zdeňka na něco zeptat? Pan Charvát. Bylo víc těch kandidátů Proti panu Kovaříkovi, když byl jmenován zastupitelem? Uvažovalo se i o dalších jménech? Byla nějaká další volba? Michalik: Vy se ptáte na jmenování Charvát: Kandidaturu pana Kovaříka. Michalik: Myslíte jmenování, jak on se teď jmenuje, určeného zastupitele. Ne, co se týče určeného zastupitele, tak vycházíme z rozdělení pravomocí v radě, kdy pan místostarosta Kovařík má na starosti otázky územního rozvoje, spolupracuje s obcí územního rozvoje a v problematice se orientuje nejlépe, z toho důvodu je návrh, aby v této činnosti dále pokračoval pan místostarosta Kovařík. Takže žádný další návrh nebyl projednáván. Další dotazy k tomuto? Pokud nejsou, návrh usnesení k tomuto bodu je poměrně dlouhý, myslím, že je zbytečné, abych ho tady četl, všichni ho máte před sebou, jsou to tedy 3 části. Schvalujeme pořízení zprávy, pověřujeme místostarostu Kovaříka a ukládáme starostovi zveřejnit. Takže všichni vědí o čem hlasují, dávám tedy hlasovat kdo je pro tento návrh usnesení? Děkuji vám, zdržel se? Proti? Nikdo, takže návrh byl přijat. Dalším bodem, další body programu jsou majetkové záležitosti, 1. z těchto majetkových bodů je schválení směny pozemku parcelní číslo 382/28 v KU Lhota u Dolních Břežan ve vlastnictví Dolní Břežany za pozemek parcelní číslo 68/13 v KU Dolní Břežany ve vlastnictví pana Jiřího Budila. Poprosil bych Zdeňka Kovaříka jakožto předkladatele, aby vás s problematikou seznámil. Pozemek 68/13 ve vlastnictví pana Budila se nachází v ulici K Hájovně ve Lhotě a spolu s dalšími pozemky tvoří pozemky, které jsou pod stávající místní komunikací. Pozemek 382/28 je část pozemku ve vlastnictví obce, která, jak se ukázalo, je zaplocená v současnosti panem Jiřím Budilem starším, ne mladším a po jednání s oběma pány jsme dospěli k závěru, že bude nejlepší, pokud se oba pozemky smění, protože obec si tím řeší problém, že má stavbu komunikace na cizím pozemku v ulici K Hájovně a obráceně, Budilovi budou mít svůj pozemek, který mají za svým plotem. Takže dochází ke směně mezi obcí a panem Budilem starším. Michalik: Vše? Tak děkuji za zdůvodnění, pan Budil se hlásí. Já bych k tomu chtěl jen říct, že vzhledem k tomu, že se jedná o pozemky, byť se to převádí na mého otce, které později budou darovány mně, tak se budu zdržovat hlasování, protože jsem podjatý. Michalik: Jo tak pan Budil nám hlásí ve smyslu zákona o obcích konflikt zájmů, čemuž rozumíme, nicméně za obec můžu říct, že jsem rád, že jsme se dokázali dohodnout na řešení, které je pro obec snazší, protože nám ušetří dvojí právní úkon a Budilové si to budou muset vyřešit v rodině mezi sebou. Jinak další dotazy k této směně? Jinak metry čtvereční jsou zřejmé z té smlouvy, kdyby někdo se chtěl na to zeptat nebo z těch geometrických plánů, přibližně je to 1 ku 4, tzn., že my získáváme přibližně 4krát více metrů čtverečních od komunikací než Budilové získávají pod zaploceným pozemkem. Je to podobné asi jako s panem Syrovátkou, ten poměr. Pokud nejsou další dotazy, tak uzavírám rozpravu k tomuto bodu, návrh usnesení zní následovně:
zastupitelstvo schvaluje směnu pozemku parcelní číslo 382/28 o výměře 25 metrů čtverečních v KU Lhota u Dolních Břežan ve vlastnictví Dolních Břežan za pozemek parcelní číslo 68/13 o výměře 117 metrů čtverečních v KU Lhota u Dolních Břežan ve vlastnictví pana Jiřího Budila. Kdo je pro? Děkuji. Další sérií majetkových bodů jsou prodeje podílů pozemků pod bytovými domy na sídlišti Podkova. Jako 1. je schválení prodeje podílu pozemku parcelní číslo stavební 574. Já bych chtěl v rámci předložení toho návrhu informovat, jakým způsobem, shrnout, jakým způsobem postupujeme, protože ve všech těch dalších bodech to bude stejné. My jsme schválili záměr prodat, záměr byl vyvěšen, měli jsme tady v minulých zastupitelstvech diskuzi o tom, zda máme nemáme prodávat, ten zájem je relativně velký a je to jen 1. várka, předpokládáme, že další budou v prosinci, kteří to ještě nestihli zprocesovat. Postupujeme tak, že prodáváme ideální část pozemku, která odpovídá 1 ku 1 podílu vlastníků bytových jednotek na tom bytovém domě. Prodáváme pouze těm, kteří současně jsou vlastníky bytové jednotky v tom bytovém domě, prodáváme za cenu 2000 korun za metr čtvereční, určeno znaleckým posudkem, který zohlednil fakt, že pozemky jsou na 99 let pronajaty a prodáváme v případě, kdy zůstane nějaká zbytková část toho pozemku obci v důsledku toho, že někdo z těch vlastníků bytových jednotek neprojeví zájem, ty případy jsou dvojího druhu, buď dotyčný nemá finance, nebo je to vlastník, který ani s tím společenstvím vlastníků nekomunikuje a nebo je to někdo, kdo prostě v této fázi nemá o koupi zájem. Takto postupujeme ve všech ostatních. A ještě doplnění, že jste dostali vzorovou kupní smlouvu, která řeší případ platba ihned neboli do 5 dnů po podpisu kupní smlouvy, poplatek za vklad hradí kupující, daň z převodu nemovitosti hradí prodávající a návrh na vklad je podán po zaplacení celé kupní ceny. Existuje ještě 2. varianta, v některých případech a v tabulkách, které jste dostávali v pátek, takové případy jsou, kteří požádali, zda by mohli kupovat na splátky, to budeme řešit individuálně s tím, že nejzazší zaplacení celé kupní ceny v rovnoměrných splátkách je 30.6.2018, takový případ zatím evidujeme pouze 1, ostatní to chtějí na kratší dobu, s tím, že platí pořád návrh na vklad po zaplacení celé kupní ceny. V případě, že někdo chce na splátky, tak se na něj bude vztahovat nová právní úprava, a to ta, že daň z převodu nemovitosti bude platit kupující, tzn. efektivně to budou mít o 4 % absolutně dražší oproti těm, kteří platí teď celou kupní cenu. Důležité je, že obec de facto získá 4 % navíc, což můžete považovat třeba za úrok nebo cokoliv jiného, prostě budeme mít o ty 4 % větší příjem do obecního rozpočtu. To je asi vše, co bych k tomu chtěl říct a otevírám tady rozpravu k tomuto 1. bodu, ale samozřejmě k tomu systému jako celku. Hlásí se pan Jakub. Já mám 2 dotazy. 1. jedná se tedy pouze o majitele bytových jednotek? Michalik: Ano, jedná se pouze o majitele bytových jednotek. Jakub: A 2. otázka, jedná se pouze o pozemek, který je zastavěný bytovým domem a ne o parkoviště atd.? Michalik: Ano, jedná se pouze o pozemek zastavěný bytovým domem, proto je tady vždycky uvedeno stavební, stavební, stavební, že je to opravdu jen pod tou nemovitostí. Je třeba dodat, že jsou zájemci i o odkoupení těch předzahrádek, ale nemohli jsme to předložit na toto zastupitelstvo, protože je potřeba nejdříve ty pozemky geometrickým plánem rozdělit, taky aby si kupovali ty svoje jednotlivé předzahrádky. To teprve zastupitelstvu předloženo bude. Pan Charvát? Já se jenom vyjadřuji jednotně k tomu 1. bodu, ale ono je to stejné i u všech ostatních, jak jsem vlastně říkal minulé zasedání, já si myslím, že toto chování, nebo tento prodej, když ten pozemek je pronajatý na dneska zbývajících zhruba 90 let, tak je to stále minimálně proti dobrým mravům. Obec jako taková by s tím měla nakládat těsně před uplynutím
toho pronájmu nebo po skončení toho nájmu. Nemůžu jinak, že s tímto prodejem nesouhlasím, protože si myslím, že ti majitelé zaplatili právě za ten nájem proto, aby to nekupovali. Michalik: Děkuji, já k tomu pouze mohu říct tolik, že v době, kdy byl uzavírán ten nájemní vztah, tak asi nikdo nepředpokládal, jaký bude vývoj legislativy, vývoj legislativy je takový, že ten vztah způsobuje problémy, ten právní stav je opravdu nepříjemný v tom, že není jasné, jaký je právní výklad např. tak elementární věci, jakou je předkupní právo, protože pokud někdo má pocit, že to má vlastně jisté, protože ten pozemek může získat na základě předkupního práva, tak kdybychom přijali tento výklad, tak řada transakcí, která tam proběhla s těmi byty, je od samého počátku neplatná, protože v tom případě má i obec předkupní právo k těm bytovým jednotkám a nikdo nám nikdy žádnou bytovou jednotku nenabídl k odkoupení. To je opravdu tak, řešili jsme to s právníky těch SVJ i s našimi poměrně vydatně, takže pokud tento výklad neplatí, tak platí výklad, že žádné předkupní právo není, oni můžou prodávat byty jak chtějí a zase obec může kdykoliv o ten pozemek i přijít v nějaké situaci, takže zase nejistota těch vlastníků toho domu nebo těch bytových jednotek a jsou opravdu špatné příklady v České republice, kdy se to stalo a působí to těm majitelům hodně problémů a co chci říct, co je na tom nejpodstatnější, je to možnost, není to nutnost. My jsme se jasně deklarovali, že nemáme zájem prodávat ty pozemky nikomu jinému, než těm, kteří si chtějí ten právní vztah uregulovat a když ho někdo regulovat nechce, tak nemusí, to je taky důvod, proč prodáváme ty ideální části toho pozemku a netrváme na tom, aby se prodával jako celek, aby nebyli ostatní, kteří mají zájem si to dát do pořádku nějakými vazaly těch, kteří zájem nemají. Tolik k této námitce. Pan Charvát se hlásí. Mám připomínku na vaše komentáře, občanský zákoník i občanský zákon de facto pamatuje na tento stav, ??? několik podobných, kdy jsou přechodná období. A právě ta přechodná období mohou být výhledově, když skončí ty prvotní smlouvy, které byly uzavřeny na dobu 99 let a v tomhle okamžiku samozřejmě platí ten původní právní vztah, což není pravda, v okamžiku ??? zaplacena na 99 let dopředu, že ti majitelé byli ohroženi a tím pádem stejná situace jako některé jiné právní vztahy, které byly v České republice, které se staly např. ???, takže tato situace je zcela jiná. Michalik: Pane Charváte, děkuji za váš názor, nicméně se obávám, že ti majitelé, kteří na to přistoupili, si dali udělat právní rozbor od renomovaných právních kanceláří, kterým já bych z hlediska práva důvěřoval více než vašemu právnímu názoru, což samozřejmě nikomu nebrání v tom, abyste mu své právní poradenství poskytl a i se na to spolehl, Charvát: Pane Michalíku, já bych řekl, vy taky právní poradenství neposkytujete, pokud vím a já jsem řekl, že jsem se bavil o tom s několika právníky. Kdybyste pozorněji poslouchal, možná byste to slyšel. Michalik: Musíte tyto právní názory postoupit těm majitelům, aby se zorientovali lépe, protože jejich právní poradci je seznámili s riziky, která z toho stavu plynou, já pouze konstatuji, to není můj názor, pouze konstatuji, že jsme s předsedy společenství vlastníků si vyměňovali právní názory různých kanceláří na tuto problematiku a mohu pouze říci jako právní laik tolik, že právní názory jsou různé a všechny se shodují v tom, že tato situace není bez rizika, nese s sebou jistá rizika a ta rizika se dají ošetřit pouze 100% tím, že bude vlastníkem pozemku tatáž osoba, která je zároveň vlastníkem bytové jednotky. Ale samozřejmě je to pouze názor právníků mnoha a je to názor právníků jak obce, tak právníků těch sdružení vlastníků bytových jednotek. Já jen konstatuji, že my jsme jim dali možnost a pokud někdo té možnosti nechce využít a chce věřit nějakému jinému názoru, my mu v tom nebráníme a není důvod lidem, kteří chtějí nabýt právní jistoty, jim v tom bránit. A já si myslím, z pohledu nás jako zastupitelů je potřeba dávat lidem možnost, aby
se mohli svobodně rozhodnout, což tímto činíme, někteří z nich se svobodně rozhodli a my dnes rozhodujeme o tom, zda toto jejich svobodné rozhodnutí respektujeme. Pan Kovařík? Já bych se ještě zastavil u té poznámky, že je to amorální postup, v situaci, kdy ta cena je silně diskontovaná jako tady v tom případě, tak si myslím, že to ten znalec vzal v potaz. Nájem byl zaplacen a ta cena je nižší. Já nemám dojem, že dochází k situaci, kde se obec chová amorálně. Děkuji, pan Prokop. Já musím říct, že panu Charvátovi nerozumím, za koho vlastně bojuje. Protože ti lidé se rozhodli, že to tak chtějí a do toho vztahu s obcí vstupují naprosto dobrovolně. Asi tím sledují nějaký svůj zájem a určitě ne zájem obce, dělají tak jako svobodní občané se rozhodují, tak já vůbec nerozumím podstatě té diskuze a podstatě toho napadání. Zrovna tak lidé, kteří to nechtěli udělat, tak do toho vztahu s obcí nevstupují a nechávají si stav, jaký je. Nerozumím tomu. I kdyby to byla otázka té ceny, tak pořád je to v té logice, nikdo, kdo si to opravdu chce koupit, tu jistotu, no tak si ji koupí a kdo si ji koupit nechce, tak ji nebude mít a nemusí vydat ani korunu, protože platí ten nájemní vztah. Tak já té oponentuře teda opravdu nerozumím. Charvát: Ale to je vaše věc, že tomu nerozumíte. Prokop: Určitě je to moje věc. Michalik: Dobře, ještě pan Jakub. Já mám 2 poznámky, 1., že na rozdíl od kolegy Charváta já to beru jako velice vstřícný krok od obce, že tohle umožňuje, protože se vyčistí majetkoprávní vztahy obecně, já si pamatuji, že to bylo tenkrát někde v Říčanech, že ti lidé málem přišli o byty, protože nebyly vyjasněné pozemkové záležitosti. To je jenom na okraj. A pak jsem se chtěl zeptat spíš na praktickou poznámku, když tady vidím ty částky všechny možné, je to v rozpočtu nebo to není v rozpočtu? Michalik: Toto není v rozpočtu. Jakub: Ale čerpání se počítá ještě v letošním roce nebo až v příštím? Michalik: Není to v rozpočtu z toho důvodu, že my schvalujeme dneska, 9. listopadu, a já nejsem schopen předjímat organizačně, těch lidí je poměrně hodně, často jsou to manželé, kdy budeme schopni vlastně toto podepsat a kdy budou fyzicky platit. Proto jsme z hlediska nějaké opatrnosti to do rozpočtu nedávali na příjmové stránce, pokud rozpočet překonáme, tak se nic neděje. Jakub: Čili není, v pohodě. Michalik: A ještě pan Toplak se hlásí. Já bych možná se ještě vrátil zpátky, kdy jsem před pár lety při starém občanském zákoníku, tenkrát jsem byl majitel bytu od těch bytových jednotek a předseda výboru, a měli jsme zájem o tom jednat, iniciovali jsme to. Takže už tenkrát na straně majitele jsme byli připraveni. Nejednali jsme o ceně, ale byl zájem. Michalik: Ano, děkuji, někdo další? Pokud se nikdo další do rozpravy nehlásí, tak já dám hlasovat k bodu, který se týká parcelního čísla stavební 574.
Schvalujeme prodej podílu pozemku parcelní číslo stavební 574 v KU Dolní Břežany níže uvedeným kupujícím. Manželům Cimburgovi Pavlu a Cimburgové Márii, ideální 36/1000 za dohodnutou kupní cenu 25 776 korun, manželům Synáčkovi Richardu a Synáčkové Marii 61/1000 za dohodnutou kupní cenu 43 676, paní Pekánové Dagmar 61/1000 za dohodnutou kupní cenu 43 676 korun, paní Betgerové Cecílii 36/1000 za dohodnutou kupní cenu 25 776 korun, paní Třískové Jitce 61/1000 za 43 676, paní Syslové Veronice 61/1000 za dohodnutou kupní cenu 43 676 a paní Jansové Radce 61/1000 za dohodnutou kupní cenu 43 676. Kdo je pro? Děkuji, zdržel se? Proti? Pan Charvát. Děkuji vám. Teď máme totéž přes kopírák u parcelního čísla stavební 571 a já se obávám, že to budu číst, ale pro jistotu u těch majetkových věcí to přečtu. Schvalujeme panu Mahovskému Milanovi 59/1000 za 40 002 koruny, manželům Gregorovi Pavlu a Gregorové Aleně 145/1000 za 92 310, manželům Lipárovi Jaromíru a Lipárové Kamile 157/1000 za 106 446 korun, paní Paletářové Martině 145/1000 za 98 310 korun, panu Strnadovi Josefu a paní Strnadové Haně 176/1000 za 119 328 korun, paní Staré Renatě 143/1000 za 96 954 korun, paní Lensové Zuzaně za 162/1000 za 109 836 korun a manželům Kabeláčovi Bohumilu a Kabeláčové Janě 13/1000 za cenu 8 814 korun. Kdo je pro? Děkuji, zdržel se? Proti? Pan Charvát. Děkuji. Návrh byl přijat a další je stavební číslo 575, to bude nejdelší, tak prosím o trpělivost. Paní Novákové Dagmar 9/250 za 25 776 korun, paní Malířové Ivě 97/1000 za 69 452 korun, panu Smetanovi Ladislavu a Smetanové Janě 97/1000 za 69 452 korun, paní Novákové Libuši 9/250 za 25 776, paní Adamové Chrizantii 9/250 za 25 576, manželům Valo Vratislavu a Valové Taťáně 97/1000 za 69 452 korun, Dvořákové Aleně 97/1000 za 69 452 korun, Kaulicové Petře 9/250 za 25 776 korun, panu Nerudovi Luboši 9/250 za 25 776 korun, manželům Pašárovi Martinu a Pašárové Jance 97/1000 za 69 452 korun, Suché Jitce 97/1000 za 69 452 korun, Dvořákové Aleně 19/1000 za 13 604 korun, Suché Jitce 11/500 za dohodnutou cenu 15 752 korun a manželům Zárubovi Petru a Zárubové Štěpánce 3/50 za dohodnutou cenu 42 960 korun. Kdo je pro? Děkuji, zdržel se? Nikdo. Proti? Pan Charvát. A poslední je stavební číslo 578 v KU Dolní Břežany, následujícím kupujícím. Paní Bláhové Ivaně 11/200 za dohodnutou kupní cenu 139260 korun, manželům Prajzlerovi Františku a Prajzlerové Marcele 19/250 za 192 432, Úpalovi Michaelu 3/500 za dohodnutou cenu 15 192 korun, manželům Kramerovi Danielu a Kramerové Tereze 79/1000 za 200 028 korun. Kdo je pro? Děkuji, zdržel se, proti? Pan Charvát. Děkuji vám, návrh byl rovněž přijat a tím máme vyřešenou 1. várku pozemků pod byty v 2. etapě výstavby nájemních bytů sídliště Podkova. Dalším bodem programu je schválení prodeje pozemků pod trafo stanicemi v KU Dolní Břežany. Co se týče prodeje trafo stanic, tak je to výsledek téměř ročního jednání s firmou ČEZ, kdy firma ČEZ oslovila postupně buď přímo nebo makléři, nakonec jsme se dohodli, že chceme jednat pouze přímo a výsledkem těch jednání je zde předložený návrh. ČEZ zřídil nebo má zřízená věcná břemena na umístění trafo stanic na těchto pozemcích, přestože zaplatil věcná břemena podobně, jako majitelé bytů zaplatili pronájem, tak ČEZ se svými právníky dospěl k závěru, že je pro něj lepší z hlediska právních rizik odkoupit tyto pozemky a neriskovat různé výklady týkající se právní jistoty ve vlastnictví trafo stanic na těchto pozemcích a nabízí nám tedy odkoupení, úhradu pořízení geometrických plánů a úhradu znaleckého posudku. Návrh prodat se týká pozemku pod 5 trafostanicemi na území obce, které společnost ČEZ nemá ve vlastnictví, jedná se vždy pouze o ten pozemek přesně pod tou trafo stanicí, nemá to ani decimetr nějakého pozemku okolo a jedná se vždycky o různé metry, 5, 12, 10, 10, pouze v případě velké trafo stanice u základní školy Na Vršku tady u autobusové zastávky naproti prodejně bývalé nebo DBfitu dnes, tak ten pozemek má 60 metrů čtverečních. V případě 2 pozemků ČEZ akceptuje cenu 4500 korun za metr čtvereční. Upozorňuji, že je to u pozemku, u kterého nám zaplatil za zřízení věcného břemene a u dalších pozemků, které jsou veřejným prostranstvím podle územních plánů, akceptuje cenu 1200 korun za metr čtvereční. To pak dává výsledné ceny za ty jednotlivé pozemky. Takže tolik k předložení tohoto bodu. Otevírám k tomu
rozpravu, zda jsou dotazy? Dotazy nejsou, jsem rád, že tento prodej nikdo nepovažuje za amorální a návrh usnesení k tomuto bodu je následující: Zastupitelstvo schvaluje prodej pozemku pod trafo stanicemi v KU Dolní Břežany, pozemku parcelní číslo stavební 11/07 o výměře 5 metrů čtverečních za cenu 22 500 korun, stavební číslo 11/08 o výměře 12 metrů čtverečních za cenu 54 000 korun, stavební 11/09 o výměře 10 metrů čtverečních za cenu 12 000 korun, stavební 11/10 o výměře 10 metrů čtverečních za cenu 12 000 korun a stavební 389 o výměře 62 metry čtvereční za cenu 74 400 korun. Kdo je pro? Děkuji, pro byli všichni. Dalším bodem programu je revokace usnesení zastupitelstva ve věci prodeje pozemku manželům Cirkovským a poprosil bych pana Kovaříka, aby tento materiál uvedl. Zde se jedná o to, že určený pozemek o výměře 54 metrů parcelní číslo 516/6 byl nabídnut Cirkovským k odkoupení již před 3 lety, na zastupitelstvu v březnu 2013 došlo ke schválení tohoto prodeje a Cirkovští dokonce již smlouvu podepsali. Z naší strany obce smlouva podepsaná nebyla, protože nedošlo k zaplacení kupní ceny a posléze až v letošním roce se pan Cirkovský dotázal, jaký je vlastně osud této smlouvy, tak jsme mu řekli, že osud je takový, že on ji podepsal a my ne. Vzhledem k značnému prodlení v placení kupní ceny z naší strany neplatí ta tehdy schválená cena, protože mezi tím teprve došlo ke změně znaleckého posudku, 2. v té samé ulici v těsném sousedství došlo k několika transakcím za vyšší cenu a to sice za cenu 3000 korun podle toho čerstvého znaleckého posudku, i když v rámci rovného přístupu ke všem jsme mu řekli, že si myslíme, že není správné, aby on měl tu výhodu, že když nezaplatil kupní cenu, tak získá nižší cenu. On s tím navýšením ceny souhlasí a požádal nás, abychom nechali znovu tu smlouvu schválit zastupitelstvu. Michalik: Děkuji, otevírám rozpravu. Dotazy k tomuto bodu nejsou. Je to jasné, dávám tedy hlasovat následující návrh usnesení: Zastupitelstvo zrušuje usnesení zastupitelstva obce Dolní Břežany číslo 4-02/Z/2013 ze dne 4. března 2013 o schválení pozemku parcelní číslo 516/6 o výměře 54 metrů čtverečních v KU Dolní Břežany manželům Davidu a Romaně Cirkovským za celkovou kupní cenu 129 600 korun z důvodu nové kupní ceny pozemku a nahrazuje usnesením, zastupitelstvo Dolní Břežany schvaluje prodej pozemku parcelní číslo 516/6 o výměře 54 metrů čtverečních v KU Dolní Břežany manželům Davidu a Romaně Cirkovským za celkovou kupní cenu 162 000 korun. Kdo je pro? Děkuji, pro byli všichni. Dalším bodem programu je schválení přijetí daru stavby komunikace v ulicích V Půstkách, V Úvozu, Na Svárově, Lipová, Šeříková, Třešňová, Jasmínová, Šípková a Lísková, které byly vybudovány na náklady Sdružení pro rozvoj lokality Pod Kapličkou Dolní Břežany. Já k tomuto bodu pouze chci říci, že se jedná o komunikace postavené v letech 2000 až 2010 přibližně, postupně, které si občané v lokalitě Na Svárově stavěli za vlastní prostředky, aby dohnali infrastrukturní dluh, který v té lokalitě byl. Pozemky, které vlastnila firma Ekospol, byly převedeny na obec Dolní Břežany v roce 2000 nebo 2001 na základě 3stranné smlouvy mezi obcí, Ekospolem a Sdružením, Ekospol pozemky převedl s tím, že jsou určeny k výstavbě komunikací a obec ty pozemky tehdy přijala. Teď, když jsou komunikace všechny hotovy a v zásadě lokalita až na pár parcel je zastavěna, tak ze strany Sdružení je návrh převést bezúplatně komunikace na obec stejně, jako je tomu v jakékoli jiné developované lokalitě. Tady je to důsledek nějakého řekněme divokého developmentu z dob Ekospolu. Všechno, co bych k tomu řekl. Otevírám k tomuto bodu rozpravu, všem je bod jasný, takže dávám hlasovat návrh usnesení a protože je tady spousta parcelních čísel, usnesení máte všichni před sebou, jedná se o přijetí daru stavby komunikací ve vyjmenovaných ulicích na vyjmenovaných parcelních číslech, ještě bych pro úplnost doplnil, že oddělení technické infrastruktury zkontrolovalo, že to odpovídá pasportu komunikací a opravdu parcelní čísla jsou v pořádku. Takže všichni víme, o čem hlasujeme v návrhu usnesení? Kdo je pro? Děkuji. Návrh byl přijat, nikdo nebyl proti.
Předposledním bodem programu je schválení uzavření dodatku číslo 2 ke smlouvě o dílo se společností Nepro stavební na zhotovení díla s názvem Rekonstrukce budovy ČP 104 Dolní Břežany, pan místostarosta Havel je omluven pro chřipkovou indispozici, takže si to tu nemůže uvést, ale zdůvodnění, které jste dostali v návrhu usnesení, je poměrně rozsáhlé, je to kromě drobností, které tady jsou, tak nejpodstatnější byla změna řešení splaškové kanalizace z uspořádání s nějakým čerpáním nebo přečerpáváním ze sklepa do vyšší polohy, možnosti napojit na gravitační svod do ulice 5. května, který projekt nepředpokládal, ale v průběhu výstavby se ukázalo, že to možné je. Celková bilance více prací a méně prací je nulová, myslím finanční bilance, takže nedochází ke změně ceny díla a mění se pouze rozsah, my jsme poskytovatele dotace o tomto informovali, poskytovatel dotace to prověřil a uznal, že jsou výdaje přípočty a odpočty v pořádku, takže to nemá žádný důsledek do výše financování celé akce. To je všechno, co bych k tomu dokázal říct. Otevírám rozpravu, dotazy nejsou, dávám tedy hlasovat návrh usnesení: Zastupitelstvo schvaluje uzavření dodatku číslo 2 ke smlouvě o dílo se společností ??Netro stavební a.s.?? na zhotovení díla stavby s názvem Rekonstrukce budovy ČP 104 Dolní Břežany. Kdo je pro? Děkuji, pro byli všichni. Posledním bodem je informace o činnosti, nebo předposlední, potom je ještě diskuze, informace o činnosti rady obce Dolní Břežany, já bych v rámci informací chtěl informovat, že jsme získali finanční podporu pro svahové úpravy části ulice 5. května, to je ten svah od ELI dolů plus parčík, který vede podél školy da Vinci vlastně od kruháku dole do ulice Na Drahách a plus výsatba stromořadí k novému parkovišti u základní školy, to je projekt, který jsme projednávali někdy koncem loňského roku nebo začátkem letošního roku na ministerstvu životního prostředí, takže máme informaci, že byl podpořen, budeme to moct příští rok zrealizovat. Dále bych chtěl informovat, že jsme připravili projekt nákupu kontejnerů na tříděný odpad, které dnes pronajímáme od svozové firmy a současně s tím na úpravu těch stání na tříděný odpad, protože celý ten projekt je o tříděném odpadu a budeme podávat tento týden, uvidíme, jestli uspějeme, výsledkem by bylo, že jednak získáme jistou nezávislost řekněme na svozové firmě, rozšiřuje to možnosti rychle ji vysoutěžit nebo přejít k jinému dodavateli a umožnilo by nám to realizaci přístřešků na kontejnery. Jak říkám, ne všechny, protože řada přístřešků je i na směsný odpad, ale ta částka není úplně bezvýznamná, protože ty kontejnery přijdou přibližně na milion korun, ty, které máme dnes na území obce a přibližně ve stejné výši bychom mohli investovat do úpravy těch hnízd, kde ty kontejnery jsou. To je další věc, o které bych chtěl informovat. Jinak, co se týče investičních akcí, tak v zásadě už probíhá pouze jedna a to je dokončovací práce na ČP 104, kdo jste kolem šli v poslední době, tak vidíte, že už to spěje k nějakému závěru a předpokládám, že to do konce roku zvládneme. Možná ještě poslední informace co se týče výstavby tělocvičny, tak zatím soutěž nebyla uzavřena, probíhá poměrně velké množství žádostí o dodatečné informace plus firmě PORR se nelíbí, že byli vyloučeni a podala stížnost na ÚOHS, který musí prošetřit, jestli byla vyloučena oprávněně nebo neoprávněně, oni nenamítají samotný fakt vyloučení, ale skutečnost, že informaci obdrželi od organizátora výběrového řízení, nikoli od obce Dolní Břežany. My se domníváme, že organizátor výběrového řízení je k tomu námi zmocněn a že to může udělat, je to vyloženě právní otázka, kterou nejsem schopen nijak posoudit. V každém případě to znamená, že se nám v čase posune vyhodnocení té veřejné zakázky. Pořád pokud by všechno probíhalo podle termínu, tak bychom měli letos vyhodnotit a předpokládám, že to nebude na prosincovém zastupitelstvu, ale až někdy na lednovém, kdy bychom předkládali smlouvu, pokud to výběrové řízení normálně dopadne a nebudou tam další průtahy. Nevím, jestli tě Zdeňku napadá něco dalšího, co je podstatné, ale vy se určitě zeptáte, nebo další radní samozřejmě, Jano? De\ Merlier: Možná připomenout slavnostní otevření školy zítra od 4 hodin.
Michalik: Já předpokládám, že jste všichni dostali elektronickou pozvánku, samozřejmě jste srdečně zváni na slavnostní otevření nového školního pavilonu, myslím si, že to stojí za to, přijít se podívat, jak říká Jana, je to od 16 hodin v budově školy. Pojďme na dotazy k činnosti rady. Charvát: Co se říkalo, že dokončování číslo popisné 104, jaké nám nabídli finance za nedokončení? Dobrý večer. Michalik: Dostavila se paní Majerová po té, co úspěšně zaskakovala v rozhlase. Odpovím panu Charvátovi, co se týče ČP 104, tak my jsme ve fázi přejímky, kterou jsme zahájili v termínu 31. října a probíhá to absolutně standardním způsobem, sepisujeme vady a nedodělky, průběžně je odstraňují a předpokládám, že to proběhne bez problémů. Charvát: Není tady žádný skluz proti plánu? Michalik: Proti plánu, proti dodatku ne, proti původnímu plánu ano, ale my jsme na předminulém nebo některém zastupitelstvu posouvali termín, takže co si budeme říkat, šturmovali tam poměrně silně poslední 3 týdny, kdyby toto nasazení měli o další 3 týdny dřív, tak bychom si my i oni ušetřili spoustu nervů. Samozřejmě je to poměrně náročné jak na stavební, tak na autorský dozor, který teď musí o to víc zabrat, protože se šturmováním taky občas souvisí to, abychom tam ohlídali kvalitu a my na kvalitě rozhodně nechceme dělat žádné kompromisy. Další dotazy k radě? Pokud k radě nejsou, ještě tady vidím hojné zastoupení Jarova, 3 zdatných mužů, tak jestli máte nějaký dotaz na vedení obce, pokud tomu tak není, pan Charvát ještě. Můžu ještě různé? Michalik: Určitě, já už jsem ho otevřel tím, že jsem vyzval kolegy, ale pokud se nehlásí, tak můžete klidně do různého. Charvát: My jsme tady předminule se bavili o té ulici Zálepské, já jsem se ??? ulici tam, jak je zástavba, vlastně jste říkal, že je úzký, že se to nedá rozšířit a zjišťoval jsem v té náletové křovině, která vlastně připadá do pozemku 373/1, nemá ani 2 metry. A pak ale v tom křoví, je to nějaká taková skládka, jsou tam stará umyvadla, postupně tam někdo vysypal nějakou suť a podobně, takže by možná bylo dobré, kdyby to obec nějak mohla třeba uklidit, ten nálet zrušit a tím pádem se zvětší ta šířka, aby se třeba dlouhodobě v dalším horizontu ta ulice mohla rozšířit. ??? (není rozumět) Michalik: Takže ten prostor tam je, tak by bylo dobré, odstranit tu skládku, která ???. Jo. A ta skládka je kde? Charvát: V tom křoví. Michalik: V tom křoví, jo. Další do různého? Pan Jakub. Já mám takovou jednu záležitost, u které bych byl rád, kdyby případně vyvolala diskuzi tady mezi zastupiteli. Možná budu mluvit teď nesouvisle, ale pokusím se to nějak
vystrukturalizovat. Bydlím tady 5 let, za poslední půlrok mě oslovila celá řada lidí a jednal jsem s celou řadou lidí. A to v následující otázce. Obec udělala hodně ve vědě, v technice, a já si myslím, že to má velký přínos pro obec, který může přinést další výhody. Za poslední období, co tu sedím v zastupitelstvu, tak se udělalo hodně pro školství. Speciální třídy budou otevírané, nový pavilon, rozhodlo se na posledním zastupitelstvu, že se bude stavět nová školka, že se počítá s tím, že se bude rodit stále více dětí a už se dostávám k tomu, nelituju věci, že hodně občanů mě oslovilo, já si myslím taky teda a byl bych rád, kdyby se k tomu vyjádřili ostatní, že sport je tady poměrně mizerný. Nastal čas na to, věnovat se víc sportu, sportoviště jsou, zejména ty venkovní jsou poddimenzovaná, jezdí sem, mluví se tady, já si nepamatuji, jestli o Z9, Z11 nebo jestli Z900 se zmenšilo kvůli té školce, Z11 je zase, já nevím, 25 hektarů, kolik je tam metrů čtverečních, myslím si, že by bylo dobře a záhodno, aby zastupitelstvo už zkonkretizovalo kroky v oblasti sportu a začalo se případně jednat s majiteli pozemků, protože jak jsem pochopil, majitelé pozemků jsou, ale nikdo s nimi zatím nejednal. Vím, že je to otázka peněz, ale v tom se dá jednat konkrétně a některé kroky, já jsem se i ptal, jak to probíhalo s náměstím, že byla vypsaná soutěž, která nestála nic, ale už se jednalo. Takže bych byl rád, aby se k tomu případně vyjádřili ostatní, protože já jsem slíbil těm lidem, že vystoupím na zastupitelstvu, je to pro mě o to jednodušší, protože já s tím souhlasím. Michalik: Dobře, já k tomu jen stručnou reakci. 1. školství je samozřejmě v tom postavení, že ze zákona musíme. My máme ze zákona povinnost zajistit, takže tam je to trošku jinak, u vědy a výzkumu jsme udělali to, že jsme vytvořili v územním plánu prostor a pak už jsme kromě nějaké morální podpory nemuseli dělat nic, protože finančně to jde zcela mimo rozpočet obce. Ve sportu já se domnívám, že to tak špatné není, jak by to mohlo na 1. pohled vypadat, protože jsme postavili streetballové hřiště v centru obce, s tím skateparkem, uznávám, že je to spíš pro děti, ale na tom streetballovém hřišti můžou i dospělí, zafinancovali jsme generální rekonstrukci celého areálu SK Olympie, i když zase uznávám, že je to nějaký organizovaný sport, nicméně ho využívá spousta dětí, udělali jsme Oranžové hřiště, které je spíš teda volnočasové, ale opět je to nějaká možnost pro sportovní vyžití, no a pokud dotáhneme do konce tělocvičnu, tak to bude poměrně významná investice zase do sportu, to není jenom o škole, protože je to o večerním a odpoledním provozu a když ty investice posčítám, tak budeme na nějakých 125 milionech korun z obecních peněz do sportu, což mi připadá na obec velikosti 4000 obyvatel poměrně značná suma. My máme v územním plánu prostory pro sport a my jsme vykoupili pozemky třeba pro tu tělocvičnu a poměrně jsme při tom krváceli a to to bylo za cenu, za kterou to bylo velice problematické koupit, což bylo 1650 korun za metr čtvereční. Takže v tomto směru já mám pocit, že to není tak špatné, že by se nic nedělo, je třeba si říct, co to je, to, co jakoby chybí. Protože pokud to jsou třeba tenisové kurty nebo něco takového, tak nevím, jestli obec to má dělat nebo to má nechat nějaké brigádní iniciativě, protože za to se většinou někde platí apod. Je potřeba si říct, jaký typ sportovišť. My máme v plánu určitě ještě v rámci školního areálu a na to probíhá projektová příprava, revitalizovat hřiště, která jsou jakoby ve školním dvoře, dneska jsou nevyužívaná, vznikla by tam 2 hřiště s umělým povrchem, která by byla přístupná veřejnosti stejně jako tělocvična, tzn. do té doby, do jaké se tam dá hrát, tzn. do večera. To by byla další 2 hřiště, rozměrově to je typu volejbal, košíková, tenis. To jsou venkovní, to je mimo tělocvičnu. Ty určitě uděláme, to je v rámci školního areálu, to dává smysl, ty podmínky tam jsou a nevyžaduje to žádnou velkou investici a jinak se domnívám, že bychom to měli nechat na těch investorech, teda pokud nějací budou. Jestli máš na mysli to, že bychom měli připravit nějaký projekt nějakého areálu a pro něj hledat využití, tak je to opravdu na velkou diskuzi, jak by měl ten areál vypadat, coby to mělo být, já se takové diskuzi nebráním, klidně ji otevřeme, abychom porovnali pak čísla atd. Tady bych chtěl ke sportu říct ještě jednu iniciativu, kterou obec poměrně silně podporuje a vlastně iniciovala, tou je výstavba zimní haly na hranici Hodkovic a Dolních Břežan U Kamínku, kdy Hodkovice mají ve svém územním plánu v tomto místě nějakou sportovní volnočasovou aktivitu a když přišli do Břežan
investoři, kteří říkali, my bychom chtěli postavit zimní stadion, ale chceme zdarma pozemky, tak my jsme jim říkali, že zadarmo pozemky nemáme a moc si nedokážeme představit situaci, že by obec koupila za 15 milionů pozemky a někomu je pak bezúplatně dala k dispozici, nicméně jsem je nasměroval do Hodkovic a Dolní Břežany byly asi u 3 nebo 4 jednání, která dnes dospěla k tomu, že existuje studie toho areálu a vycházeli jsme z toho, že je to po cyklostezce do Hodkovic pár set metrů pěšky a po silnici pár set metrů autem, takže je to jedno, jestli je to na hranici Lhoty a Břežan nebo na hranici Hodkovic a Břežan. Ale určitě pojďme tu diskuzi otevřít. Zdeněk Kovařík se hlásil. Kovářík: Já si myslím, že máme zásadní problém v obci ten, že obec po té éře socialismu, že byla totálně podvybavená majetkově. Nemá prakticky nic. Jiné obce, jiné vesnice, měly tenkrát předsedy národních výborů, dneska starostů, tak se třeba jim zadařilo a ty pozemky už tenkrát měly. Pokud už je tenkrát měly, tak je daleko jednodušší je dneska rozvíjet, než v situaci jako Dolní Břežany, kde se předsedové národního výboru chlubili tím, že nic nechtějí, co jsem teda slyšel od místních starousedlíků a my jsme v situaci, že sice máme spoustu ploch v územním plánu pro sport, ale nemáme to nejdůležitější, to je vlastnictví těch pozemků. Podle mého názoru dokud nebudeme mít vlastnictví pozemků, tak můžeme tady spoustu věcí diskutovat, ale nehneme se dál, protože ani po 13 letech, kdy se tady otočilo několik investorů, tak to všichni utekli s tím, že to nebylo konečně schůdný, získat ten pozemek za korunu ročního nájmu. Takže pokud to chceme seriózně řešit, tak podle mého názoru, bez vlastnictví pozemků nelze dělat téměř nic. Jana. De Merlier: Já jenom malou poznámku, že v minulosti investice, o kterých hovořil pan starosta, se daly udělat zejména s využitím strukturálních fondů, což byla pro obec velká úleva, protože platila 15 % a 85 % šlo vlastně z evropských peněz. Nyní je ta situace podstatně jiná, protože to nové monitorovací období už nebude podporovat takto čistě sportovně zaměřené aktivity, takže i to nahrává tomu, že je potřeba získat nějaké soukromé zdroje, pokud by se nějaký takový areál měl realizovat v budoucnosti. Jakub: Já jsem rád za tuhle poznámku, ale já jsem si to samozřejmě uvědomil, já jsem to v tom úvodním slovu řekl, že je to zejména otázka financí, protože ten sport je trošku někde jinde, než ty věci předtím. Ale abych navázal na pana Kovaříka. To je přesně to, co mi tady chybí, že jaksi víme, že ty pozemky nemáme vykoupené. Ale kdo bude jednat s těmi vlastníky? Do kdy s nimi bude jednat, aby vůbec zjistil, jestli to prodají? za kolik to budou ochotni prodat? To jsou všechno kroky, které by měly naplnit případně to, abychom vůbec věděli, jestli s těmi pozemky můžeme nějakým způsobem počítat. Mně chybí tady v té oblasti nějaká konkretizace jednotlivých kroků k tomu, abychom věděli, jestli vůbec jde s něčím počítat a to je i to, co ty jsi řekl. V podstatě zjistit, jestli je zájem a o jaký hlavně druh sportu. Zatím je to pořád jenom volejbal, fotbal, volejbal, fotbal. To víceúčelové hřiště nahoře, tam nejde hrát nic jiného než malá kopaná nebo volejbal. A to nic nestojí, nějakou soutěž, nějaký průzkum. Já myslím, že v tomto směru Jsem rád za tu diskuzi. Michalik: V tomto směru si určitě rozumíme, že je možné dále zmapovat v této oblasti nějaké potřeby, já myslím, že co se týče výkupu pozemků, tak ty počty jsou relativně jednoduché. Minimálně 2000 za metr a teď je potřeba si říct, jak velký pozemek potřebuju na to, aby tam vznikl nějaký rozumný areál, takže my bychom potřebovali hektar, no tak je to 20 milionů, když půl hektaru, tak 10 milionů, ale prostě bavíme se v tomto řádu, nebude to za milion ta parcela, ani ne půl parcely, tam nic nepostavíme.
Jakub: Ale vaříme bez jistoty. Nevíme za kolik jsou a jestli jsou ochotní to prodat. Michalik: Já vařím z toho, že vím, že mně trvalo 3 roky dát dohromady pozemky pod tělocvičnu za cenu 1650 korun, které jsme dosáhli pouze proto, že tam byla spousta dalších navazujících věcí třeba z minulosti, někdo už něco třeba prodal, odkoupili jsme od něj zároveň komunikaci, pozemek, takže byla vždycky jako šunka s bůčkem, když to mám takhle říct. V tomto směru to nebylo úplně jednoduché. Takže já vím, že to je 2000. Můžeme se zeptat, nižší cenovou nabídku nedostaneme. A ještě co jsem chtěl říct, o čem je možné dál uvažovat, je ano, zjistěme, máš pravdu, zjistěme, jaké jsou podmínky, to má cenu zjišťovat tam, kde reálně ten sport může vzniknout a to je jedině vedle stávajícího areálu SK Olympie, kde to dává i nějaký smysl jako soustředění těch aktivit, kde se dá sdílet nějaké infrastruktury, které už tam jsou vybudovány. Teď se hlásily 3 dámy v pořadí, tak nejdřív Jitka. Langová: Děkuji, já jsem právě chtěla říct, pojďme být trochu konkrétní a jestli na něco navazovat, tak fakt na tu stávající oblast a soustředit se na oblast té bezprostřední blízkosti hřiště a na tu pozemkovou záležitost. Dá se říct dejme tomu i z hlediska toho sportu, co bychom tam nejvíc uvítali a dál potom řešit i otázku těch pozemků. Jana. Šimečková: Já jsem chtěla něco podobného, že tam v té oblasti Z11 je vlastně část pozemku, že to už má nějaká firma asi nakoupené a že s tím už něco dělají, jestli nemyslel tady pan Aleša... Michalik: Já tomu tak rozumím, ty říkáš, pojďme být aktivnější než jsme v minulosti byli co se týče sportu. Já tomu rozumím a nemám s tím sebemenší problém. Jana. De Merlier: Jenom jak jsme se bavili o tom mapování, tak ten strategický plán, kdy se dělal průzkum mezi občany, tak relativně nějaký obrázek dal, ale z toho, co si nejvíc přáli, zejména to byl sbor fotbalistů 2. fotbalové hřiště tréninkové, tenisové kurty od obyvatel obecně a bazén. Takže prostě primárně to byly tyhle 3 věci, které se neustále opakovaly. Nepadlo tam nic zásadně jiného, než tahle infrastruktura. Tak jen že se asi stejně bavíme o 2. tréninkovém hřišti SK Olympie. Michalik: Já mám pocit, že nutně se o tom nemusíme bavit, že my máme nějaké zmapování, které proběhlo na poměrně velkém vzorku respondentů podrobně, můžeme se zpátky na něj ještě podívat, co tam z toho vylezlo, můžeme využít komisi pro sport, můžeme udělat nějakou další anketu, já se té diskuzi opravdu vůbec nebráním a nějaká specifikace potřeb a nadimenzování areálu jev pořádku. Langová: Já si myslím, že v době, kdy probíhaly ty výzkumy, tak třeba požadavky na bazén jsou víceméně úsměvné, ale ten sport nevnímám jako poddimenzovaný v současné chvíli, ten výčet tady byl dokonalý, třeba jsme ještě nezmínili cyklostezky, které samozřejmě také přispěly k ohromnému rozvoji sportu tady v okolí, což bylo vidět třeba i při včerejším krásném nedělním odpoledni, jak těch lidí je opravdu spousta venku, ale spíš opravdu uvažovat do budoucnosti tak, že vlastně těch lidí bude přibývat, dětí bude přibývat a jak ty aktivity se budou rozvíjet nadále. Tak to vnímám já, jako směrem do budoucna. Michalik: Jo, o tom se bavíme celou dobu. Motyka: Já bych jenom dodal, že to není jen o fotbale a o volejbale, ??? (zbytek věty není
rozumět) Neviděl jsem tam ještě... Jsou tam, akorát nikdo nemá zájem o ten basket. Takže je to spíš otázka toho, co by ti lidé vlastně chtěli a to samé ???. (hromadná diskuze, není rozumět) Jasně, basket tam je a házená... Michalik: Prosím vás jenom, potom se to v tom záznamu nedá, pojďme držet strukturu. Motyka: Nějaký rezervační systém, tzn. i basket, ale o basket zatím nikdo zájem neměl a 2. věc, co se týče sportovní komise, tak se řešilo, že tam chtějí volejbal, možná beach volejbal a nějaké multifunkční hřiště a byl to bazén. O nic jiného zájem jsme neměli. To je furt to... Já to jenom taky... Ještě tam asi dvakrát zazněla ???. To se říká, že bude za tělocvičnou. A ještě jsme zapomněli na jedno hřiště, které je ve Lhotě. Ano ve Lhotě je samozřejmě hřiště, omlouvám se. Já bych ještě chtěl doplnit 1 věc, pak tady byl, je to ke sportu? Jo tak ke sportu pan Novák ještě. Já si myslím, že sport jako v Břežanech 1. tady jako v zastupitelstvu vidím 5 členů sportovní komise, což je ze 17 lidí. A navíc pan starosta a místostarosta. Ale chci vyjádřit pochvalu, protože já hodně často využívám Kaštanku na kolečkových bruslích a chválím vedení obce za to, že ji zametly. Ono to teda listím zase zapadalo, ale to nevadí, aspoň je tam toho listí míň. Michalik: Děkuji, já bych rád ještě z různého doplnil informace z rady, omlouvám se, že jsem si na to předtím nevzpomněl, ale když se tady bavíme komplexně o jednom tématu, jako je sport, tak já vnímám, které máme ve strategickém plánu toto téma nějak pojato a určitě tam prostor v tom něco udělat je, tak vnímám jako velice důležité další téma a to je otázka bezpečnosti v širokém jejím pojetí, to je také téma, které občany zajímá a tady bych chtěl říct, že se teď snažíme, 1 směr je na úrovni celého mikroregionu Dolnobřežansko - 11 obcí a to je směr pořízení dohledového kamerového systému dopravního, ale ten dopravní má samozřejmě i bezpečnostní rozměr a jedná se o to, že umístění těch dopravních kamer, tak jak jsou v Ohrobci, ti to mají jednodušší, protože mají 1 cestu dovnitř a 1 ven a nikudy jinudy se tam nedá jet, tak to znamenalo výrazný pokles té dovezené kriminality do obce, stejná zkušenost je ve Vestci. Je potřeba vzít v úvahu, že my té dovezené kriminality máme 95 % z Prahy. Takže na úrovni obcí jsme se dneska shodli na tom, že máme zájem všech 11 obcí se chovat jako 1 město, které má 25 000 obyvatel a zkusit to udělat na vstupech do toho města, což výrazně pak pomáhá při nějakém odhalení pachatelů a jejich dalšího odrazení. A 2. směr je bezpečnost pěších apod., v současné době je dokončován bezpečnostní audit těch míst, které vybrala bezpečnostní komise k prověření, což jsou některá místa přecházení vozovek, některá místa příjezdů do obce vysokou rychlostí, a v průběhu besed s občany, které jsem absolvoval v říjnu,
vyplynula ještě některá místa jako kandidáti na doplnění toho bezpečnostního auditu a domluvili jsme se, že ten další postup by měl být takový, že ve spolupráci s Dopravní policií České republiky se dohodneme na opatřeních, která oni jsou připraveni schválit, pravděpodobně ta opatření budou stavebního charakteru typu postavení oni tomu říkají brány, ale je tím myšlena taková ta ??výhybka?? třeba na příjezdu, šikana na příjezdu do obce, a s tím, že bychom na to zpracovali projekt a žádali u státního fondu dopravní infrastruktury na financování, možná by to byl tlačítkový semafor u přechodu náměstí, možná některé stavební prvky typu polštáře u některých přechodů, to vyplyne ještě z té diskuze s policií a s tím autorem bezpečnostního auditu, což je pán, který je inženýrem a kandidátem věd v oblasti projektování těchto záležitostí a učí to na ČVUT, tak je schopen o některých věcech třeba i ty dotčené orgány, které mají často problém, je přesvědčit. Takže Třeba když tady vidím občany Jarova, tak je zajímají samozřejmě chodníky a znamenalo by to taky umístění kamery při příjezdu na Jarov a jiné podobné prvky. ??? (není slyšet) Hlásil se ještě pan... Jakub: Já navážu na to, co jsi říkal, protože my jsme spolu mluvili po minulém zastupitelstvu, že oslovím tu firmu, co dělá ty světelné přechody, jak dělala dole u Radotína celou tu stezku cyklistickou, já tam jezdím neděli co neděli, tak jsem je oslovil, jestli by neudělali nějaké ??? a oni říkali, že by potřebovali vědět, o kolik přechodů a čili by bylo ideální, kdybych je mohl na někoho napojit, protože ta nabídka nebude jistá, aspoň budeme mít nějakou... Napojit na mě. Dobře, tak jo. Další do různého ještě. Petr Prokop. Já jsem se chtěl zeptat, jaká je situace se stěhováním Duhové třídy? Jsou na to dotazy od rodičů, že se to blíží a zatím... De Merlier: Momentálně to vypadá, že Duhová třída zůstane do konce školního roku. Prokop: V místě, kde je. Dobře. Michalik: A vypadá to tak proto, že všichni se shodli, že to bude vlastně pohodlnější, my stejně ten nájem nemůžeme ukončit dřív. ??? (není slyšet) Nějaký tam je, ale paní ředitelka ???. De Merlier: Zároveň se stěhováním do školy a tak toho bude opravdu hodně, ještě k tomu směřovat stěhování školky a opravovat prostory nahoře ??? (konec věty příliš potichu) Michalik: Co se týče rozdělení škola školka, tak já se domnívám a paní ředitelce jsem to taky už sděloval, že zatímco jsme integrovali školku do školy v okamžiku, kdy měla 35 dětí, tak v situaci, kdy má školka 160 dětí a škola měla v době integrace 250 dětí a dneska má kapacitu 700 a skutečný stav 500, tak už je to poměrně gigantická instituce a musím říct, že pro nás pro všechny je podstatné, aby se ředitel školy nakonec té velké instituci měl prostor věnovat a že nadešel čas minimálně diskutovat o tom, jestli by nebylo vhodnější
zpátky mateřskou školu vyčlenit jako samostatný subjekt a jestli se dohodneme nakonec, že je to vhodné za půl roku, od příštího školního roku nebo v kterém okamžiku, to já zatím nevím, ale cítím, že ta škola je stále větší. Tak i ten ředitel, když řídil organizaci, která měla 25 nebo 30 zaměstnanců, nebo jestli jich má 70, tak to vyžaduje zase jiné věci. Takže ve skutečnosti je to pak tak, že někdo, kdo je zástupcem ředitele pro školku, ve skutečnosti je ředitelem školky a pokud budou mít 2 samostatné budovy, tak je to i potom na jeden management. Ale to je fakt otázka, to budeme ještě diskutovat. My jsme to otevřeli s paní ředitelkou ve formě, kdy by měl být ten správný okamžik a budeme se o tom dál bavit. De Merlier: Zároveň díky těm programům to je čím dál tím náročnější, protože i do školky se dostává polytechnické vzdělávání a projekty a opravdu to s sebou nese koordinaci hodně aktivit. Prokop: Je to jasné, že to, jak škola roste, tak zvyšuje ty nároky na řídící management. Na druhou stranu to rozdělení znamená zdvojení řady administrativních činností, které se nabízí dělat v jedné organizaci jednou, to je to, co jde proti sobě. Michalik: To je pak na nás, Prokop: Dobrý management může být ve školce, která je samostatná, stejně tak, jako když je součástí té školy. Vždycky je to o té osobě, která... De Merlier: Podle mě ani není dobré to oddělit jakoby kompetenčně, protože je potřeba si ty děti předávat připravené do toho školního procesu. Michalik: Já prostě můžu konstatovat, že my jsme otevřeli tu diskuzi a musíme si dát na papír, co jsou pro a proti legislativně, finančně a pak zase z hlediska koordinace těch 2 subjektů, protože to pak člověk nemůže vyloučit situaci, že ředitel školy se nebude mít moc rád s ředitelem školky, protože si třeba nesednou. Já neříkám o situaci hned, ale v tom okamžiku to může nastat a to je na té straně rizik. Ale teď nemáme na stole žádný papír, plán, časový harmonogram, jen jsme otevřeli diskuzi. Jakub: Já bych se ještě chtěl vrátit k té diskuzi o tom sportu, jaký byl závěr? Michalik: Závěr je takový, že já bych to přesunul na komisi pro sport z pohledu, jestli stačí zmapování potřeb, které tady máme, protože já nevím přesně, co všechno bylo v dotaznících, je potřeba se do nich podívat, pokud ne, není problém udělat anketu tak, jak jsi to naznačoval, to je 1 věc, to je ta definice těch potřeb, a 2. věc, já souhlasím s tím, že jako vedení obce můžeme prověřit v těch lokalitách, které jsou určeny pro sport, zda majitelé pozemků jsou připraveni své pozemky prodat a za jakých podmínek. Jakub: Já se omlouvám, já jsem zvyklý, že vždycky se ??? (zbytek věty není rozumět) Michalik: A uděláš to ty? Jakub: Klidně, já se tomu nebráním, ale aby z toho byl nějaký konkrétní závěr, který jde sečíst, udělat nějaký odečet a dát nějaké doporučení. Jo. No, tak v tomto směru... Já si klidně vezmu na triko, že budu spolupracovat se sportovní komisí a dáme z toho závěry do zastupitelstva. Michalik: Jo, já s tím nemám sebemenší problém, i když byste chtěli někdo jednat s majiteli
pozemků o pozemcích, budu jenom rád, protože to jsou většinou jednání ne příliš příjemná. Souhlasím. Takže klidně přizvu pana Jakuba na jednání o pozemcích. To je poměrně jednoduché, já si myslím, že tam, kde máme pozemky pro sport, tak máme buď arcibiskupství, nebo 1 privátní společnost nebo 2. privátní společnost, žádní jiní vlastníci nejsou. My jsme je aktivně neoslovovali, protože si myslíme, že to samozřejmě zvedá tu cenu pozemků, v okamžiku, kdy budou mít pocit, že chceme něco udělat, na druhou stranu bez toho to nejde. Další? Mayerová: Já mám jenom takovou drobnost. Nerodí se někde ve vašem okolí jehňátka? Potřebuji na poslední neděli v listopadu 3 malá jehňátka k rozsvěcení vánočního stromu na náměstí. To jim bude zima. Nebude jim zima, budou tam mít 14 dětí a všechny možné věci, možná bude i teplo, ale kdyby se mi povedlo letos sehnat, poslední 2 roky se to nepovedlo, tak kdybyste náhodou věděli, že ve vašem okolí u sousedů ano, dejte, prosím, rychle echo. Zapůjčit jenom na ten akt rozsvěcení vánočního stromu, zhruba od 17 do 18 hodin poslední neděli v listopadu. A malé ovečky to nemůžou být? Ale joo. Michalik: Dobře. Takže rozšiřujeme o malé ovečky. Tak já myslím, že touto výzvou jsme vyčerpali program dnešního jednání, potřebujeme se dohodnout na prosincovém termínu zasedání zastupitelstva, předpokládám, že ho nebudeme dělat úplně před, pondělí je, takže 7. nebo 14. Já bych to ponechal na 14., protože můžeme případně řešit všechno, co ještě během toho prosince bude potřeba řešit. Takže 14. prosince v 18 hodin příští zasedání zastupitelstva. Děkuji vám všem za účast, přeji hezký listopad a půlku prosince a na shledanou.