IKS-BRUSLENÍ A LEDNÍ HOKEJ 1. Úvod Tato práce je určena především studentům bakalářského a magisterského studijního programu Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, specializující se na tělesnou výchovu a sport. Přibližuje historii a pravidla krasobruslení i ledního hokeje, poskytuje metodický postup a popis jednotlivých bruslařských prvků. Je zaměřena především na prvky, které jsou zároveň i zkouškovými požadavky. Metodický postup, jak je uveden, není neměnný. Při nácviku postupujeme dle zkušenosti bruslaře, s nácvikem některých prvků lze začít dříve, nebo naopak některé vynechat a později se k nim vrátit.
2. Krasobruslení Krasobruslení patří k velmi specifickým sportovním odvětvím. Svou rychlostí, půvabem i náročností je jedním z nejelegantnějších sportů vůbec. Figury, obtížné skoky, elegantní skluz, harmonické pohyby, ohebnost, pružnost, ztvárnění hudby, to je podstata krasobruslení. Již samotné označení spojující slova „kraso“ a „bruslení“ charakterizuje jeho dvě nepostradatelné složky - sportovní a umělecký projev. Krasobruslení patří k nejkrásnějším sportům, ale zároveň také k nejnáročnějším. Od sportovců se vyžaduje vysoká úroveň všestrannosti. Kromě vynikajících fyzických kvalit, jako je síla, vytrvalost, rychlost aj., musí být krasobruslaři vybaveni i výbornou schopností interpretovat charakter hudebního doprovodu. Krasobruslení tedy rozvíjí i smysl pro rytmus, hudebnost a umění výkon nejen správně provést, ale umět ho i podat. Encyklopedie tělesné kultury charakterizuje krasobruslení jako sportovní odvětví spojující sport a umělecký projev. Jízda na bruslích na ledové ploše podle určitých pravidel. Krasobruslení je spjato s hudebním doprovodem, který je podnětem pro vyjádření ladného pohybu. Dokonalé předvedení pohybové jízdy vyžaduje hlavně senzomotorickou koordinaci v čase a prostoru, dynamickou rovnováhu a pohybovou kreativitu (tvořivost). Při výběru závodníků se přihlíží k morfologickým předpokladům závodníků. Po technické stránce dosáhlo krasobruslení vysokého stupně dokonalosti a prvky, jež se dnes vkládají jak do krátkých programů, tak i do volných jízd, jsou vrcholnými akrobatickými výkony. Krasobruslaři se utkávají v soutěžích na národní a mezinárodní úrovni, jako jsou např. Mistrovství Evropy, Mistrovství světa, Grand prix, Národní mistrovství aj. Krasobruslení je také jednou z oficiálních disciplín zimních olympijských her. Díky televizním přenosům z nejrůznějších závodů a hlavně exhibic se dnes krasobruslení stává stále populárnější. Nejatraktivnější z pohledu diváka se v poslední době staly zajímavé a působivé lední revue a show. Mnoho krasobruslařů vystupuje po skončení své amatérské
závodní kariéry v různých ledních revue, např. Holiday on Ice, Champions on Ice, Nebeské hrany atd., nebo působí jako trenéři.
3. Historie krasobruslení Historie bruslení sahá až do pravěku. Klouzání po zamrzlých vodních plochách využívali lidé jako způsob dopravy při dlouhých cestách za lovem zvěře. Úlovek znamenal nejen obživu, ale i využití zvířecích kostí vhodných k výrobě prvních bruslí. Archeologické nálezy kostěných bruslí, vyrobených ze zvířecích, převážně stehenních kostí, můžeme nalézt na území Ruska, Skandinávie, Velké Británie, Německa, Švýcarska, a dokonce i na našem území. Kostěné brusle neměly ostré hrany, k odrazu se využívalo odpichování jednou nebo dvěma holemi. Tento prvotní způsob klouzání po zamrzlých vodách byl společným předchůdcem bruslení i lyžování. Zkoušely se i různé varianty dřevěných bruslí. Od 4. století, kdy se v Evropě začali usazovat Keltové, známí mimo jiné jako výborní zpracovatelé železa, začala nová epocha ve vývoji bruslení. Kovové brusle tvořené železným páskem zasazeným do dřevěné destičky umožnily rychlejší a jistější pohyb po ledě. Další vývoj bruslení dokládají obrazy slavných holandských malířů. Bruslení patřilo v Holandsku k oblíbeným lidovým zábavám, na jiných místech bylo však jen výhradním právem šlechty. I na dvoře císaře Rudolfa II. byl počátkem roku 1610 uspořádán velký karneval na ledě. Šlo především o společenskou událost než o výkony samotné. Bruslení si postupně získávalo oblibu ve všech společenských kruzích, šířilo se dál i přes nejrůznější překážky. Dokonce i J. A. Komenský, jeden z prvních propagátorů tělesné výchovy, řadil bruslení společně s plaváním mezi hry životu nebezpečné a nedůstojné. Již v 18. století se pořádaly v Nizozemí první bruslařské rychlostní závody na zamrzlých průplavech. Bruslilo se i v Paříži a na zamrzlých jezírkách ve Versailles a to za vlády krále Ludvíka XVI. Bruslení uchvátilo i spoustu významných osobností, mezi něž patří dobrodruh Casanova, Napoleon Bonaparte či královna Viktorie. Významnou etapu ve vývoji bruslení začalo skotské město Edinburgh, kde byl v roce 1744 založen první bruslařský klub na světě. O pár let později byla vydána první kniha věnovaná bruslařské tématice. Postupně se na britských ostrovech začala formovat bruslařská škola, která měla ve světě po dlouhou dobu vedoucí postavení. Za zakladatele moderního bruslení se považuje Američan Jackson Haines, původním povoláním tanečník, který v letech 1864 a 1865 vyhrál mistrovství Spojených států a později vystupoval na exhibicích v Paříži, Vídni, Stockholmu i Praze. Divákům jeho vystoupení doslova učarovalo a bylo pokládáno za vzor elegance a obratnosti. Hainesovi žáci dále rozvíjeli bruslařské umění, a tak vznikla první pravidla, tzv. Regulativ, která pak převzala Mezinárodní bruslařská unie (ISU) založená v roce 1892. I v českých zemích se bruslení šířilo poměrně rychle. Velký vliv na vývoj bruslení v Čechách měl propagátor sportu Dr. Josef Rössler-Ořovský, který roku 1888 založil v Praze Bruslařský závodní klub. Tentýž rok se u příležitosti konání mistrovství Čech začal používat pojem „krasobruslení“ jako označení nové sportovní disciplíny. Počátkem 20. století posunul krasobruslařskou laťku mnohem výš švédský krasobruslař Ulrich Salchow, který se stal desetinásobným mistrem světa, a to zejména díky svému převratnému vynálezu – bruslí se zoubky. Ty umožňovaly mnohem silnější odrazy v samotném bruslení, ale především ve skocích. Svou kariéru korunoval novým skokem, který
pod názvem Salchowův skok patří mezi základní krasobruslařské skoky dodnes. V meziválečné období se nejvíce prosadili Norka Sonja Henieová a Rakušan Karl Schaffer. Desetinásobná mistryně světa Sonja Henieová vnesla do krasobruslení kromě nové módy zkrácených sukní až ke kolenům především eleganci, ladnost a propracovanost pohybu. Byla jednou z nejobdivovanějších žen světa, a dokonce se jí podařilo dobýt i Hollywood. Mezi muži vynikal v letech 1929 až 1936 rakouský závodník Karl Schaffer, který se stal osminásobným mistrem Evropy a sedminásobným mistrem světa. Od roku 1922 zastřešoval krasobruslaře, ale i rychlobruslaře v tehdejším Československu nově založený Bruslařský svaz republiky československé. Bruslařský svaz byl již v roce 1923 přijat za řádného člena Mezinárodní bruslařské unie. Bohužel až do druhé světové války nemělo československé krasobruslení mnoho výrazných osobností. Obrat nastal až s budováním umělých kluzišť, které umožnily pravidelný trénink na lepším a stále obnovovaném ledě. První umělé kluziště u nás bylo otevřeno v roce 1931 v Praze na Štvanici. Jednou z nejdůležitějších etap vývoje krasobruslení bylo období po druhé světové válce. V té době prožíval tento sport nebývalý rozkvět. Volná jízda pozvolna získávala vedoucí postavení nad do té doby protěžovanou povinnou jízdou. Volná jízda byla mnohem atraktivnější pro diváky. Obsahovala skoky, piruety, bruslaři se v ní snažili vyjádřit hudbu pohybem. K výrazným osobnostem té doby patřil Američan Richard Buton, suverénně ovládal dvojité, ale i trojité skoky, a během své závodní činnosti se stal dokonce dvojnásobným vítězem zimních olympijských her v letech 1948 a 1952. Jeho nástupci byli bratři Jenkinsovi ze Spojených států a Kanaďan Donald Jackson, který na mistrovství světa v Praze získal zlatou medaili. Mezi ženami se v poválečném období prosadila Kanaďanka Barbara Ann Scottová a Carol Weissová ze Spojených států. Sportovním dvojicím udávali směr Kanaďané Wagnerová – Paul, v kategorii tanců na ledě dominovaly anglické páry. V osmdesátých a devadesátých letech byly nejsilněji obsazovány kategorie mužů a to především sovětskými a zámořskými závodníky. Za zmínku stojí Scott Hamilton, Brian Boitano, Viktor Petrenko, Elvis Stojko. Mezi ženami posbírala největší slávu Němka Katarina Wittová. Její hvězdná kariéra začala vítězstvím na olympijských hrách v Sarajevu v roce 1984, pokračovala prvním místem na Mistrovství Evropy a Mistrovství Světa a vyvrcholila obhájením zlaté medaile na zimní olympiádě v Calgary 1988. Její jízdy byly vždy technicky náročné, propracované a plné nápadité choreografie. Mezi další velmi úspěšné krasobruslařky patří Midori Ito, Lu Chen nebo Oksana Baiul. Ve sportovních dvojicích vynikali Gordeeva – Grinkov, Elena Berezhnaya a Anton Sikharulidze. Tancům na ledě, nejmladší krasobruslařské disciplíně, vévodili Pachomovová – Gorshkov, Linichuk – Karponosov. Sovětská prvenství na několik let přerušili vynikající angličtí tanečníci Torvillová – Dean. Nezapomenutelný je jejich volný tanec na Ravelovo Bolero. Toto vystoupení znamenalo zlom v pojetí tanců na ledě a bylo krokem k výrazovému tanci. V současnosti se nám vybavují jména jako Evgeni Plushenko, Stephane Lambiel, Evan Lysacek, Patrick Chan, Tomáš Verner, Michal Březina, Michelle Kwan, Irina Slutskaya, Karolina Kostner, Yu-na Kim a další. Jejich jízdy jsou plné trojitých, u mužů i čtverných skoků, nejrůznějších skokových kombinací a sekvencí, obtížných piruet, krokových pasáží, spirálových variací a nápaditých choreografií. Ve sportovních dvojicích v posledních letech figurují Němci Savchenko – Szolkowy, Rusové Kavagutiová – Smirnov. V tancích na ledě je třeba zmínit kanadský pár Tessa Virtue – Scott Moir, Američany Davisovou s Whitem nebo Francouze Pechalatovou s Bourzatem.
I české krasobruslení se po II. světové válce dostalo mezi krasobruslařské velmoci. Jedna z nejvýraznějších žen českého, ale i světového krasobruslení „Ája“ Vrzáňová byla mistryní světa v letech 1949 a 1960. Po ní nastoupil Karol Divín, který získal dva tituly mistra Evropy. Jeho největším úspěchem byla stříbrná medaile na olympijských hrách v roce 1960. Ve sportovních dvojicích nás skvěle reprezentovala Suchánková s Doležalem. Do dějin československého krasobruslení se nezapomenutelně zapsali i sourozenci Romanovi, kteří v kategorii tanečních párů získali čtyři tituly mistrů Evropy a tři tituly mistrů světa. V kategorii žen získala Hana Mašková v roce 1968 titul mistryně Evropy a své kvality předvedla i na olympijských hrách v Grenoblu, kde získala bronzovou medaili. Nejúspěšnějším krasobruslařem reprezentujícím naše barvy byl Ondrej Nepela, pětinásobný mistr Evropy, trojnásobný mistr světa a olympijský vítěz ze Sappora 1972. Na Nepelovi úspěchy navázal Josef Sabovčík a o něco později i Petr Barna. Ve sportovních dvojicích se v devadesátých letech prosadila Kovaříková s Novotným, mistři světa z Birminghamu roku 1995 a následně dvojnásobní mistři světa mezi profesionály. K našim nynějším nejúspěšnějším krasobruslařům patří Tomáš Verner, mistr Evropy z roku 2008 a Michal Březina, desátý na olympijských hrách ve Vencouveru.
3.1 Krasobruslení na olympijských hrách První krasobruslařská účast na olympijských hrách proběhla v roce 1908. Stejně jako roku 1920 bylo krasobruslení součástí letních olympijských her. Od prvních zimních olympijských her, které se konaly roku 1924 ve francouzském Chamomix, je krasobruslení součástí zimních olympijských her. Soutěží se ve čtyřech kategoriích - muži, ženy, sportovní dvojice a taneční páry. Československo se ZOH zúčastnilo 15krát a dosáhlo celkem pěti medailí. Samostatná Česká republika se her zúčastnila čtyřikrát. Na medailové úspěchy bohužel nedosáhla. Otázky: Ikona6a 1. Kde byl založen první bruslařský klub na světě a ve kterém roce to bylo? 2. Kdo je považován za zakladatele moderního bruslení? 3. Od kterého roku se používá pojem „krasobruslení“? 4. Kdo vynalezl brusle se zoubky? 5. Kdy a kde bylo otevřeno první umělé kluziště u nás? 6. Kteří českoslovenští krasobruslaři získali na ZOH medaile a jaké to byly?
4. Charakteristika krasobruslení Vrcholným orgánem světového krasobruslení je Mezinárodní bruslařská unie (International Skating Union, dále jen „ISU“) řídící světové krasobruslení a rychlobruslení. Do jejích pravomoci spadají všechny mezinárodní soutěže a mezinárodní krasobruslařský styk. Vrcholným orgánem českého krasobruslení je Český krasobruslařský svaz (ČKS), organizovaný v ISU a ČSTV. Nejvyšším orgánem Českého krasobruslařského svazu je Valná
hromada ČKS. Řídícím orgánem ČKS je předsednictvo ČKS (P-ČKS), kterému podléhají jednotlivé kluby. Krasobruslařské soutěže jsou rozděleny na mezinárodní, mistrovské, krajské, pohárové, klubové aj. Každá soutěž musí probíhat podle soutěžního řádu a pravidel krasobruslení vydaných ISU, případně podle speciálních pravidel platných pro jednotlivé státy. Soutěžní disciplíny a) jednotlivci b) sportovní dvojice c) tance na ledě d) synchronizované bruslení V kategorii jednotlivců soutěží ženy a muži ve všech kategoriích odděleně, obdobně dívky a chlapci. Sportovní dvojice a taneční páry se skládají vždy jen z muže a ženy. V soutěžích skupinového bruslení startují muži a ženy v libovolném poměru při dodržení předepsaného počtu závodníků ve skupině. Rozdělení do jednotlivých závodních kategorií je určeno věkovou hranicí závodníků. V krasobruslařských soutěžích mohou startovat závodníci a závodnice, kteří do 30. června před začátkem krasobruslařské sezóny dosáhnou 6 let. Pro stanovení věkové hranice je rozhodující vždy 1. červenec před sezónou, kdy závodník či závodnice nesmí stanovený věk dosáhnout. Závodní kategorie: e) mladší nováčci f) nováčci g) nejmladší žactvo h) mladší žactvo i) žactvo j) junioři k) senioři Podle disciplín a věkových kategorií se určují soutěžní programy, jejich náplň a délka trvání. Pro nemistrovské soutěže může pořadatel v kategorii mladšího žactva, nejmladšího žactva a v kategoriích nováčků volit i jiné věkové hranice při zachování obecných pravidel. Nejnižší věková hranice musí být zachována. Věkové hranice pro krasobruslaře závodící v České republice
Tabulka 1. Věkové hranice Pozn. 2 HVH – horní věková hranice, 3 DVH – dolní věková hranice Trvání jednotlivých částí soutěže Českého poháru pro seniorské, juniorské a žákovské kategorie
Tabulka 2. Trvání jednotlivých částí soutěže Pozn. KP – krátký program, VJ – volná jízda, KT – krátký tanec, VT – volný tanec, časové údaje jsou v minutách /m/ a sekundách /s/, tolerance času volných jízd je + / - 10s; Organizace soutěží v ČR Krasobruslařské soutěže na našem území jsou rozděleny do dvou kategorií - Český pohár a Pohár ČKS. Na Mistrovství ČR seniorů a seniorek mohou startovat závodníci, kteří splní přesně stanovená kvalifikační kritéria k termínu 2 týdny před MČR, při čemž sportovní dvojice a taneční páry startují bez omezení. Pro Přebor ČR seniorů a Mistrovství ČR juniorů, žactva a mladšího
žactva je kvalifikací průběžné pořadí Českého poháru k datu 2 týdny před pořádáním Mistrovství ČR (kategorie seniorek a juniorek – závodnice umístěné na 1. - 24. místě, v kategorii žaček a mladších žaček – závodnice na 1. – 30. místě, v kategorii junioři, žáci a mladší žáci startují závodníci bez omezení) a splnění předepsaného testu. Nově na Mistrovství republiky startují i nejmladší žačky/žáci. Mezinárodní soutěže se vypisují a organizují podle pravidel ISU. Vzhledem k tomu, že pravidla ISU nezahrnují soutěže nižších věkových kategorií než žactva, mohou se mezinárodní soutěže v těchto kategoriích na našem území organizovat odlišně od tohoto soutěžního řádu. Pohár ČKS je nově vytvořený systém závodů, kterých se může zúčastnit každý. Systém je rozdělen do tří skupin – A, B, C. Ve skupině A startují všechny věkové kategorie jako při závodech Českého poháru, obsahová náplň volné jízdy je také shodná, výjimkou je, že závodníci nemusí mít splněné testy výkonnosti, které často bývají limitujícím faktorem. Ti méně zdatnější nebo ti, kteří se krasobruslení věnují jen na „hobby“ úrovni, určitě uvítají Pohár ČKS – B a C. Otázky: Ikona6a 7. Co znamená zkratka ISU ? 8. Vyjmenuj krasobruslařské disciplíny? 9. Od kterého roku existuje Mezinárodní bruslařská unie a která sportovní odvětví sdružuje? 10. Od kolika let mohou děti závodit? 11. Od kolika let (dolní věková hranice) mohou startovat dívky v seniorské kategorii na mezinárodních soutěžích? 12. Kolik závodnic může startovat na Mistrovství republiky v kategorii „žačky“?
5. Příprava mimo ledovou plochu První pohyby na ledě se podobají chůzi. Není tedy od věci, když se v bruslích nejdříve projdeme mimo ledovou plochu, třeba po udusaném sněhu nebo po gumě, popř. po jiném povrchu, ale jen s chrániči na bruslích. Lépe tak získáme potřebnou jistotu. Můžeme vyzkoušet následující cvičení: Pohupování v kolenou na místě Podřepy, dřepy Pochodování Chůzi špičkami nohou od sebe Aj. Ještě než se poprvé postavíme na led, naučíme se základní bruslařský postoj.
Obě brusle jsou v postavení rovnoběžně vedle sebe na vzdálenost boků, zpevníme kotníky, zaujmeme mírný podřep, pánev protlačíme vpřed, stáhneme zádové a hýžďové svalstvo. Váha těla je na střední části bruslí, mírný náklon trupu vpřed. Paže v upažení mírně před tělem nebo v upažení poníž, dlaně otočené k ledu. Trup a hlava zůstávají vzpřímené, pohled směřuje vpřed. !!!FOTO!!! Vstávání Je vhodné naučit se, jakým způsobem se co nejjednodušeji zvednout z ledu v případě pádu. Ze sedu si nejdříve klekneme a opřeme se o ruce. Přejdeme do kleku na jednom koleni a pažemi se opřeme o koleno druhé nohy. Současným napínáním klečící nohy a tlakem paží do druhého kolene se postupně zvedneme. !!!FOTO!!! Hrany Vnější hrana (malíková strana) X Vnitřní hrana (palcová strana)
pravá brusle bruslařky zaujímá vnější hranu, levá brusle vnitřní hranu Postoje
Střed
A
V
T
základní postavení
6. Začínáme bruslit Na ledě se zpočátku můžeme přidržovat, např. pomocné osoby, tyče, mantinelu nebo i židle. Později zkoušíme chůzi bez dopomoci. Při zkoušení dbáme na správné základní postavení a přesné kladení bruslí.
Pozor si dáváme na vtláčení kotníků dovnitř nebo ven (tzv. postoj „X“ nebo „O“), vtočené nebo naopak vytočené špičky (tzv. postoj „A“ nebo „V“), předklon těla, vysazenou pánev, skloněnou hlavu Pro lepší rovnováhu doporučujeme držet ruce v upažení mírně před tělem Dbáme na práci kolen, „netaháme“ nohy za sebou, zvedáme kolena
Můžeme také zařadit různá rovnovážná cvičení na místě, jako jsou například podřepy, dřepy, točení na místě, sbírání věcí z ledu apod. Lze zařadit i jednoduchá cvičení, která provádíme za jízdy jako např. jízdu v podřepu. Vycházíme ze základního postoje na místě. Chůzí se „rozejdeme“ vpřed. Po pár krocích zaujmeme základní postoj na obou nohách, kolena protlačíme vpřed tak, aby zakryly špičky bot (podřep), ruce dáme do předpažení (nebo na kolena), mírně předkloníme trup. Váha těla spočívá na přední části brusle. V pozici chvíli vydržíme, abychom získali pocit skluzu, a několikrát zopakujeme. Procvičováním získáváme pocit skluzu. Cvičení je možné provádět i ve dvojicích, kdy jeden bruslař zaujme postoj v podřepu, druhý jej veze (chůzí vpřed). Dále můžeme zařadit jízdu v dřepu („hříbeček“), jízdu v přednožení poníž, zanožení poníž aj. Téměř každý začínající bruslař napíná nohy v kolenou. Práci kolen nahrazuje předklonem trupu. Důsledkem je snížená stabilita a následné časté zakopávání o zoubky. Častou chybou je upřený pohled na špičky bruslí. Skloněná hlava doprovázená předklonem trupu nám naruší rovnováhu. Většinou následuje pád vpřed. Pády nejčastěji vznikají ztrátou rovnováhy. A to např. z důvodu nekoordinovaného pohybu paží, nesprávného vyvážení těžiště aj.
7. Jízda vpřed 7.1 Vlnovky vpřed 7.1.1 Nesouměrné vlnovky vpřed („cibulky vpřed“) Nesouměrné vlnovky vpřed neboli cibulky jsou pojmenované podle stopy, kterou zanechávají brusle na ledové ploše. Je to tzv. dvouoporová jízda vpřed (brusle jsou v neustálém kontaktu s ledovou plochou), při níž plynule střídáme roznožení se snožením, zároveň podřep s téměř napnutýma nohama. Toto cvičení je vhodné zařadit jako vůbec první aktivní pohyb na ledě především proto, že jde o dvouoporový postoj, který není tak náročný na udržení rovnováhy a zároveň slouží k nácviku odrazu. !!!Video 1917!!! !!!Video 1916!!! Ze základního bruslařského postoje (viz základní bruslařský postoj, který je popsán v kapitole 5) vytočíme špičky bruslí od sebe, tzv. postoj „V“, a snížíme se více do podřepu. Kolena zatlačíme k sobě, kotníky dovnitř a tlakem do vnitřních hran bruslí se rozjedeme vpřed. Brusle ovšem nenecháme rozjet příliš do šířky (maximálně na 2 a půl délky chodidla).
Samotný odraz, tzv. nepřímý odraz, po kterém se nezvedá brusle z ledu, je na „vrcholu“ oblouku. V druhé části „cibulky“ vtočíme špičky dovnitř, zatlačíme paty od sebe a postupným propínáním kolen za současného přitahování bruslí po vnitřních hranách k sobě se vrátíme zpět do základního postoje. První část „cibulky“ (přítlak) je tedy aktivní, druhá část (snožení) je pasivnější.
Abychom při jízdě vpřed nesouměrnými vlnovkami získali rychlost, je třeba klást důraz na správnou a dostatečnou práci kolen a dostatečný odraz z vnitřních hran bruslí Dbáme na stejnoměrné zatížení obou bruslí, pravá i levá brusle vyjíždí stejně velký oblouk Častou chybou je skloněná hlava (pohled směřující na špičky bruslí) a z toho plynoucí předklon trupu a paže v zapažení Nepomáháme si trupem
Otázky Ikona6a 1. Vysvětli, co je na záznamech špatně? l) !!!Video 1920!!!
m) !!!Video 1921!!! 2. Která část oblouku „cibulky“ je aktivnější? n) první část o) druhá část 3. Odrazy provádíme p) z vnitřních hran bruslí q) z vnějších hran bruslí 4. Důležitá je práce r) kotníků a kolen s) trupu a paží
7.1.2 Souměrné vlnovky vpřed Druhým způsobem dvouoporové jízdy jsou tzv. souměrné vlnovky vpřed. Při těchto vlnovkách zůstávají také obě nohy ve styku s ledem. Odraz provádíme střídavě pravou a levou nohou, vždy vnitřní hranou brusle, která se nachází v danou chvíli na vnější straně oblouku. Brusle se snažíme držet co nejvíce u sebe, nejlépe na vzdálenost šířky chodidla. Důležitá je práce kolen, podřep před odrazem a následné vytažení. !!!Video MOV05B!!!
7.2 Jednooporová jízda vpřed („stromeček“) Jednooporová jízda vpřed patří k základním způsobům pohybu na ledě. Pohyb vzniká střídavým odrazem obou nohou, přenášením váhy těla a využití skluzu bruslí po ledě. Brusle zanechávají na ledě stopu, která má podobu protáhlého S („větví stromečku“). !!!Video 054!!! !!!Video 1934!!! Ze základního postavení přeneseme váhu těla na pravou nohu, levou brusli si nachystáme tak, abychom následně vyjeli na její vnější hraně, tzv.postavení „T“ - levá pata se téměř dotýká středu pravé boty, špičku levé boty mírně vytočíme vlevo. Odraz provádíme tlakem na celou vnitřní hranu pravé brusle do ledu. Po odrazu přeneseme váhu těla na levou nohu, provedeme skluz na vnější hraně levé brusle. Pravou nohu dopínáme v koleni. Ve chvíli, kdy pravá brusle opouští led, je noha dopnutá v koleni i v nártu tak, jak nám to dovolí bruslařská bota, a tudíž se ledu dotýká jen lehce zoubky. Po odraze vedeme nohu do zanožení poníž s vytočenou špičkou. Paže jsou po celou dobu v upažení mírně před tělem (nebo v upažení poníž). Pravou volnou nohu pomalu přitahujeme k levé jedoucí noze, kterou postupně propínáme v koleni. Následně levou jedoucí nohu překlápíme z vnější hrany na vnitřní, pravou volnou nohu připravíme do pozice „T“, abychom se následně mohli sklouznout po vnější hraně brusle, snížíme těžiště a pokračujeme odrazem z levé vnitřní hrany brusle. Technicky správný odraz vychází z odrazu celou vnitřní hranou brusle šikmo vzad, nikoli jen „zoubky“ přímo vzad. Avšak v poslední fázi, a to především díky postupnému dopínání
kolene a nártu, se brusle nedotýká ledové plochy celou hranou, ale jen zoubkem.
U začátečníků zpočátku nedochází při zahájení skluzu k postavení na vnější hranu brusle, ale na celou plochu brusle.
Častou chybou jsou toporně napnuté nohy v kolenou, vysazená pánev, skloněná hlava Pokud se budeme odrážet jen zoubky přímo vzad, brusle nezanechají stopu „stromečku“, ale jen dvě rovné čáry Důraz klademe na správný odraz (z vnitřní hrany) a z něj vyplývající dlouhý skluz (na vnější hraně) Pozor na nadměrnou práci trupu a paží
Špatné návyky v technice jízdy vpřed a odrazu vpřed ztěžují nácvik dalších prvků. Otázky Ikona6a 1. Odrazová noha provádí odraz: t) z vnější hrany brusle u) z vnitřní hrany brusle 2. Po odrazu pravou nohou jedeme na levé v) vnější hraně w) vnitřní hraně x) vnější hraně, ale před následujícím odrazem změníme na vnitřní hranu 3. Po odraze je volná noha v postavení y) unožení poníž z) zanožení poníž s vytočenou špičkou aa) zanožení poníž pokrčmo
4. Odraz provádíme bb) přední částí brusle (zoubky) cc) tlakem do paty dd) tlakem na celou hranu 5. Při jednooporové jízdě vpřed na pravé noze jsou paže ee) v upažení ff) v upažení poníž gg) levá paže v předpažení zevnitř, pravá v upažení vzad 6. Popiš, co dělají bruslařky na záznamech špatně. hh) !!!Video 1941!!! ii) !!!Video 1942!!! jj) !!!Video 1943!!!
7.3 Oblouky vpřed na obou bruslích (tzv. zatáčky) Patří mezi nejjednodušší způsob změny směru jízdy. Za podpory obou nohou dokážeme zatočit rychle a bezpečně. U začátečníků nahrazuje zastavení. Při zatáčení vpravo provedeme podřep únožný levou, následně předsuneme pravou nohu vpřed, přeneseme na ni váhu těla a vykloníme se do středu oblouku. Pánev protlačíme vpřed. Trup natočíme do středu kruhu, levou paži předpažíme, pravou zapažíme. Pravá brusle jede na vnější hraně, levá na vnitřní !!!Video – 136!!! !!!Video – 138!!!
Předpokladem pro správné a rychlé vyjetí oblouku (rychlé zatočení) je široký postoj, podsazená pánev a dostatečný náklon do středu oblouku !!!Foto!!! Častou chybou je vysazená pánev a z toho vyplývající váha těla na patách Při zatáčení vpravo klademe důraz na to, aby brusle nebyly vedle sebe nebo jen těsně za sebou (v jedné stopě) a pravá brusle jela po vnější hraně Pro zdokonalení můžeme vyzkoušet jízdu v obloucích, kdy střídáme jeden oblouk za druhým. Zdatnější mohou měnit pozice trupu a paží. Otázky Ikona6a 1. Při jízdě v oblouku vpřed na obou bruslích vlevo je váha těla kk) na pravé noze ll) rovnoměrně rozložena na obě nohy mm) na levé noze
2. Prává brusle v postavení na nn) vnější hraně oo) vnitřní hraně 3. (doplním ;-) pp) 134 qq) 141
7.4 Zastavení přívratem Zastavení můžeme provádět několika způsoby, např. jednostranným přívratem, oboustranným přívratem (brzda pluhem), smykem (tzv. hokejová brzda). Zkušení bruslaři zastavují brzdou do „T“.
7.4.1 Jednostranný přívrat Zastavení jednostranným přívratem je nejjednodušší. Chceme-li zastavit pravou nohou, váha těla spočívá na jedoucí, mírně pokrčené levé noze. Na vzdálenost jedné brusle vpravo a mírně vpřed položíme pravou brusli na led přibližně pod úhlem 45°. Váhu těla postupně přenášíme na brzdící pravou nohu, přičemž zvětšujeme vnitřní rotaci této nohy a její tlak na led. Brzdu provádíme tlakem na vnitřní hranu. Nepředkláníme se, ruce jsou v upažení. Můžeme si pomoci mírným natočením trupu a paží a to tak, že levé rameno a paži držíme v předpažení zevnitř, pravé v zapažení zevnitř. !!!Video 1967!!! !!!Video 1971!!! !!!Video 088!!! Nejčastější chybou je rychlé přenesení váhy na nedostatečně pokrčenou brzdící nohu (v našem případě pravou) a následné přepadnutí vpřed Pozor si dáváme na napnuté koleno jedoucí nohy Nepředkláníme se, pohled směřuje vpřed, nikoli na špičky bruslí
7.4.2 Oboustranný přívrat Zastavení oboustranným přívratem spočívá v brzdění vnitřními hranami obou bruslí. Postupně krčíme kolena, vtáčíme špičky dovnitř, zároveň tlačíme paty od sebe a vpřed. Kolena tlačíme k sobě. Váha těla je rovnoměrně rozložena na obě nohy. Zatlačením na vnitřní hrany se brusle dostanou do mírného smyku a následně do zastavení. !!!Video 093!!! !!!Video 1974!!! Předpokladem správného provedení je stejnoměrné zatížení bruslí a výrazné vytlačení pat bruslí od sebe Častou chybou jsou nedostatečně pokrčená kolena a jejich postavení příliš od sebe Otázky Ikona6a
1. Při zastavení jednostranným přívratem spočívá váha těla rr) na jedoucí noze ss) na brzdící noze tt) rovnoměrně na obou nohách 2. Při zastavení přívratem je trup uu) v záklonu vv) v mírném předklonu ww) v předklonu 3. Při zastavení oboustranným přívratem tlačíme xx) kolena i paty od sebe yy) kolena k sobě, paty od sebe
7.5 Překládání vpřed Při jízdě vpřed vlevo po kruhu (proti směru hodinových ručiček) natočíme trup do středu kruhu, pravou paži předpažíme, levou zapažíme. Snížíme těžiště, protlačíme kolena vpřed, postavením levé brusle na vnější hranu a současně odtlačením z vnitřní hrany brusle pravé nohy provedeme odraz. Po odraze vedeme pravou nohu do unožení vzad, koleno propnuté, špička dopnutá a vytočená mírně ven z kruhu. Následně na jedoucí levé noze plynule zvyšujeme postoj (ale jen mírně) a odrazovou nohu přenášíme vpřed s mírnou vnitřní rotací špičky. Pravou nohu přeložíme těsně před levou, přeneseme na ni váhu a za současného snížení postoje se odrazíme z vnější hrany levé brusle. Na konci odrazu je levá noha napnutá v koleni, špička směřuje dolů a ven z kruhu. Opět zvýšíme postoj, přitáhneme levou nohu k pravé jedoucí, dostaneme se do tzv. základního postavení a začínáme nový odraz. !!!Video 111!!! !!!Video 035!!!
Nácvik překládání vpřed Chůze stranou (tzv. krab) Zaujmeme základní bruslařský postoj a natočíme trup do směru chůze, pravá paže v předpažení, levá v zapažení. Úkrokem přejdeme do stoje únožného mírně pokrčmo pravou, váha těla je na pokrčené levé noze. Zvedneme pravou nohu a přenesením přes špičku levé brusle ji položíme na led do překřížení vpřed. Přenesením váhy těla na pravou nohu přesuneme levou co nejkratší cestou opět do stoje únožného a opakujeme. V pozici překřížení se zhoupneme v kolenou. !!!Video 033!!! Pozor na vytáčení špiček bruslí do směru chůze Dbáme na práci kolen a správné kladení bruslí na led, hlavu i trup držíme ve vzpřímené poloze Překládání vpřed je poměrně složitý prvek základního bruslení. Má-li být proveden technicky správně, vyžaduje přesný nácvik jednotlivých fází. Překládání vpřed (stejně tak i vzad) se skládá ze dvou odlišných odrazů.
Nácvik překládání vpřed vlevo po kruhu 1. odraz – vnitřní hranou pravé brusle a) koloběžka po kruhu (dvouoporová) Ze základního postavení na obou nohách za jízdy vpřed provedeme mírný podřep a přetočíme trup vlevo. Pravá paže je v předpažení, levá v zapažení, jako bychom chtěli obejmout pomyslný kruh. Přeneseme váhu těla na levou nohu, na její vnější hranu, vytočením špičky pravé nohy a tlakem na vnitřní hranu brusle provedeme odraz a opíšeme oblouček kolem levé nohy. Popisovaný odraz je stejný jako u „cibulek“ s tím rozdílem, že ho provádí jen jedna noha (v našem případě pravá). Po aktivním odrazu se celý postoj mírně zvedá a brusle se sjíždějí k sobě. Důležité je, aby brusle levé nohy byla neustále na vnější hraně, pánev protlačená vpřed Pozor si dáváme na odklonění trupu ven z kruhu Při tomto cvičení nezvedáme brusle z ledu b) odšlapování Začínáme stejně jako při minulém cvičení. Protlačením kolene levé nohy a tlakem na vnitřní hranu pravé brusle vyjedeme vpřed na vnější hraně levé brusle. Od vnitřní hrany se odtlačíme tak, až se odrazová noha dopne v koleni. Špička je také dopnutá, směřuje dolů a mírně ven z kruhu. Zvýšíme postoj, přitáhneme volnou nohu k noze jedoucí, následně se opět snížíme v koleni a opakujeme odraz. !!!Video 130!!! !!!Video 131!!! Dbáme na správné natočení trupu Častou chybou je nedostatečné přenesení váhy nad jedoucí nohu a „přepadnutí“ na vnitřní hranu brusle 2. odraz – vnější hranou levé brusle Tento odraz je velmi těžký. Z jízdy ve stoji zkřižmo, pravá před levou, přeneseme váhu těla na pravou nohu, na vnitřní hranu brusle. Odraz provedeme vnější hranou levé brusle do zakřížení. Na konci odrazu je levá noha napnutá v koleni, špička směřuje dolů a ven z kruhu.
Nácvik druhého odrazu je vhodné začít u mantinelu. Zaujmeme správné postavení, opřeme se oběma rukama o mantinel a zkoušíme odraz celou vnější hranou. Teprve potom to zkoušíme bez opory.
Abychom provedli správný 2. odraz, musíme nejdříve dostatečně překřížit volnou nohu před nohu jedoucí, následně na ni přenést váhu, snížit těžiště a odrazit se celou vnější hranou. Pozor na přepadnutí přes zoubek dopředu. Nejdříve nacvičujeme 1. odraz na obě dvě strany, posléze celé překládání. Pro lepší pochopení a zafixování si správného postavení lze zařadit také překládání, při kterém nezvedáme brusle z ledu. !!!Video 125!!!
Nejčastější chybou je jízda na napnutých nohách a následné odrazy zoubky Důraz klademe na odrazy celými hranami Nezapomínáme na práci kolen, častou chybou bývá nerytmický odraz (vypadá to, jako bychom kulhali) Při odrazu se nepředkláníme, hlídáme správné postavení těla i paží
Otázky Ikona6a 1. Při překládání vpřed vpravo po kruhu první odraz provádíme zz) vnitřní hranou levé brusle aaa) vnější hranou pravé brusle bbb) přeskokem z levé brusle na pravou 2. Při překládání vpřed vpravo po kruhu jsou paže ccc) v upažení ddd) levá paže v upažení povýš, pravá v upažení poníž („letadlo“) eee) levá paže v předpažení, pravá v zapažení 3. !!!Video 2013!!! 4. Odrazy provádíme fff) předními částmi bruslí (zoubky) ggg) tlakem na celé hrany hhh) tlakem do pat 5. Jednotlivé odrazy iii) jsou nerytmické - první odraz je důraznější a silnější než první jjj) jsou nerytmické - druhý odraz je větší než první kkk) jsou rytmické – stejně velké 6. !!!Video 117!!! 7. Po druhém odrazu pravou bruslí lll) jedeme po levé vnitřní hraně, pravá noha v překřížení vzad
mmm) jedeme po levé vnější hraně, pravá je v překřížení vzad nnn) jedeme po levé vnitřní hraně, pravá noha v zanožení poníž 8. Video 116
7.6 Cvičení rovnováhy K získání lepší stability slouží mnoho cvičení, uvádíme jen některé z nich. Jízda v dřepu ( tzv. hříbeček) Jízdou vpřed neboli stromečkem se rozjedeme, zaujmeme základní bruslařský postoj, ruce nachystáme do předpažení a následně provedeme dřep. Váha těla spočívá na předních částech bruslí, paže jsou v předpažení, hrudník tiskneme na kolena. Čáp Cvičení provádíme z jízdy vpřed pokrčením jedné nohy a jejím přitisknutím k noze jedoucí. Volná noha je tedy v přednožení skrčmo, špička je dopnutá a přiložená ke koleni jedoucí nohy. Jedoucí noha je propnutá v koleni, zpevněná v kotníku. Paže držíme v upažení, nezvedáme ramena, zpevníme zádové a břišní svaly, hlavu držíme zpříma. !!!Video – MOV03C!!! Další variantou je jízda vpřed s přednožením poníž, jízda vpřed se zanožením poníž, zdatnější bruslaři mohou měnit pozici paží, tleskat nad hlavou aj. Dřep na jedné noze („kozáček“) Toto cvičení již vyžaduje určitou bruslařskou zdatnost. Pod pojmem kozáček v našem případě myslíme dřep přednožný pravou, trup v předklonu nad jedoucí (levou) nohou, volná noha je dopnutá v koleni a ve vodorovné poloze s ledovou plochou, špička je vytočená. !!!Video – MOV03D!!!
7.7 Jízda ve váze vpřed („holubička“) Rozjedeme se jízdou vpřed. Zpevníme zádové svalstvo a začneme zanožovat. Postupně zanožení zvyšujeme, noha je propnutá, vytočená v kyčelním, kolenním i hlezenním kloubu. Předkláníme trup a zakláníme hlavu. Volnou nohu tlačíme za sebe (nad stoupu jedoucí nohy). Jak zanožení, tak předklon provádíme plynule a v neustálém napětí. Těžiště těla spočívá na střední části jedoucí brusle. Paže jsou v upažení, hlava vzpřímená. !!!Video 078!!!
Nejčastější chybou je prudké zanožení a následný hluboký předklon způsobující přepadnutí vpřed Povolené tělo a především kotník jedoucí nohy zabrání jízdě vpřed po přímce Pozor si dáváme na pokrčená kolena, nezpevněné držení těla, vychýlení volné nohy mimo stopu Nevytáčíme trup ani hlavu za volnou nohou
Otázky
Ikona6a 1. Zanožení provádíme ooo) prudce ( co nejrychleji) ppp) plynule 2. Koleno qqq) jedoucí nohy je pokrčené, volné nohy napnuté rrr) jedoucí i volné nohy je dopnuté sss) jedoucí nohy dopnuté, volné nohy mírně pokrčené 3. Popiš, co je na záznamech špatně ttt) !!!Video 1965!!! uuu) !!!Video 1962!!!
8. Jízda vzad 8.1 Vlnovky vzad 8.1.1 Nesouměrné vlnovky vzad („cibulky vzad“) Ze základního postoje zády do směru jízdy vytočíme paty obou bruslí od sebe, zatlačíme kotníky dovnitř, čímž dostaneme brusle na vnitřní hrany. Snížíme se do podřepu, tlakem do vnitřních hran bruslí se rozjedeme vzad. Nenecháme brusle rozjet příliš do šířky, maximálně na 2 a půl délky chodidla, kolena neustále tlačíme k sobě. Zatížení bruslí je rovnoměrné. Nevysazujeme pánev, a bráníme tak jízdě po zoubcích. Nejnižší postoj a zároveň největší tlak na vnitřní hrany je těsně před odrazem, tedy na vrcholu jetého oblouku. Po odrazu vtočíme paty dovnitř a plynulým propínáním kolen přitahujeme brusle patami k sobě a vracíme se zpět do základního postoje. !!!Video 043!!! !!!Video1925!!! Důležitá je práce kolen – tzv. měkká kolena (před odrazem postoj snižujeme, v druhé části oblouku naopak postoj zvyšujeme) Mezi základní chyby patří příliš široké cibulky, vytáčení kolen především v druhé části oblouku, vysazená pánev a následná jízda po zoubcích Aby brusle zanechaly stopu „cibulky“ je třeba stejnoměrně zatížit obě brusle Otázky Ikona6a 1. !!!Video 046!!! 2. !!!Video 1926!!! 3. Nejdůležitější je práce vvv) trupu a paží www) kotníků a kolen
4. Před odrazem je zatížení bruslí xxx) stejnoměrné yyy) nestejnoměrné
8.1.2 Souměrné vlnovky vzad Dalším průpravným cvičením jsou tzv. souměrné vlnovky vzad, kdy obě brusle jsou stále v kontaktu s ledem, nohy vzdálené mírně od sebe (mírný stoj rozkročný) a pokrčeny v kolenou. Odraz provádíme vnitřní hranou brusle, která je na vnější straně oblouku, za pomocí práce kolen, boků a ramen. Po odrazu z pravé vnitřní hrany dopínáme pravou nohu v koleni, pravý bok a rameno obloukem přesouváme vzad.
8.2 Jízda vzad odšlapováním („céčka“) Cvičení jsme zařadili nejen z důvodu, že je jednodušší než klasický „stromeček“ vzad, ale také proto, že je průpravným cvičením pro překládání vzad. Vycházíme ze základního bruslařského postoje zády do směru jízdy. Přeneseme váhu těla na levou nohu a snížíme se v kolenou. Pravou špičku vytočíme dovnitř a provedeme odraz odtlačením od vnitřní hrany pravé brusle. Po odraze je váha těla na levé noze, pravá noha je v unožení mírně vpřed, propnutá v nártu a v lehkém dotyku s ledem. Paže v upažení, náklon těla směřuje do středu oblouku, což vyvolává pocit, jako by pravá paže byla v upažení povýš, levá v upažení poníž. Obě brusle jsou tedy v kontaktu s ledovou plochou, pravá brusle na vnitřní hraně, levá na vnější. Oblouky nejsou stejnoměrné, brusle zanechávají odlišnou stopu na ledové ploše (vnější oblouk je větší). Dopínáním levého kolene za současného přitahování pravé nohy po vnitřní hraně patou napřed a vyrovnáním náklonu se vrátíme do výchozího postoje. Následuje odraz levou nohou. !!!Video 065!!! !!!Video 1990!!! !!!Video 1946!!! Pozor na vysazenou pánev, propnutá kolena a odtud plynoucí jízdu po zoubcích Správným náklonem celého těla do středu oblouku se vyhneme jízdě po nesprávné hraně Chybou je i nedostatečný skluz Otázky Ikona6a 1. Po odraze levou nohou je pravá brusle zzz) na vnější hraně aaaa) na vnitřní hraně 2. Brusle zanechávají stopu bbbb) stejnoměrnou cccc) vnější oblouk je větší dddd) vnitřní oblouk je větší
3. Po odraze pravou bruslí jsou paže eeee) v upažení ffff) pravá paže v upažení vzad, levá v předpažení gggg) pravá paže v upažení povýš, levá v upažení poníž 4. !!!Video 073!!!
8.3 Překládání vzad Překládání vzad je poměrně složitý prvek základního bruslení. Princip pohybu je stejný jako při překládání vpřed. Z biomechanického hlediska je však překládání vzad jednodušší než překládání vpřed. Překládání vzad nacvičujeme podobně jako překládání vpřed, to znamená, že provádíme rozklad na dva přímé odrazy. Základem je postavení zády do směru jízdy s trupem natočeným doprostřed kruhu a s pažemi rozloženými nad stopou. Při překládání vzad vlevo po kruhu (proti směru hodinových ručiček) levé rameno společně s paží držíme vpřed, pravé rameno a paži vzad. Pohled směřuje mírně vzad přes pravé rameno, dívám se tedy, kam jedu. Přeneseme váhu těla na pravou nohu postavenou na vnější hraně brusle, snížíme postoj do podřepu a vnitřní hranou levé brusle provedeme odraz. Náklon celého těla musí odpovídat postavení nad vnější hranou, směřuje pak do středu oblouku. Obě brusle jsou v kontaktu s ledovou plochou. Váha těla spočívá na pravé brusli - na její vnější hraně, levá noha se lehce dotýká ledu vnitřní hranou. Mírně zvýšíme postoj, levou nohu přitahujeme patou do překřížení těsně před pravou nohu. Během výše popisované první odrazové fáze je levá noha neustále v kontaktu s ledovou plochou. Druhý odraz provedeme tak, že přeneseme váhu těla na levou nohu, jedeme po levé vnitřní hraně brusle, následně pravou nohu odtlačováním z vnější hrany odrazíme do překřížení za levou nohu. Zvýšíme postoj, dokončíme jízdu po vnitřní hraně levé nohy a co nejkratší cestou přitáhneme volnou nohu k noze jedoucí. Dále se snížíme v kolenou a zatlačením na vnitřní hranu levé brusle provedeme úkrok stranou, přenesením váhy těla na pravou nohu se dostaneme do pozice podřepu únožného levou, kdy levá noha je propnutá v koleni i v nártu. !!!Video MOV04A!!! Při dokonalém provedení po úkroku stranou se pravá brusle dotkne ledu nejdříve vnitřní hranou brusle, následným přenesením váhy přejdeme na vnější hranu pravé brusle. !!!Video MOV040!!! Pozn. Je rozdíl, pokud začínáme první odraz z místa, nebo navazujeme na druhý odraz překládání vzad.
Nácvik překládání vzad vlevo po kruhu 1. odraz – vnitřní hranou vnější (levé) brusle – tzv. odšlapování (dvouoporová jízda) Z jízdy vzad na obou nohách natočíme trup vpravo, pravou paži zapažíme, levou předpažíme. Snížíme postoj do podřepu, přeneseme váhu těla na pravou nohu, na vnější hranu její brusle. Náklon těla směřuje do středu oblouku. Vytočením levé paty provedeme odraz vnitřní hranou levé brusle jako při „céčkách“. Následně postoj zvýšíme a přitáhneme brusle k sobě. Odraz opakujeme.
!!!Video – 2023!!! Obě brusle jsou v kontaktu s ledovou plochou, pravá brusle na vnější hraně, levá na vnitřní Abychom nepřepadávali v našem případě na vnitřní hranu pravé brusle, je třeba dbát na správný náklon těla na kruh. Pozor na vychylování se z boků Pozor na vysazený předklon Důležitá je „měkká“ práce kolen a aktivní odraz z vnitřní hrany brusle 2. odraz – vnější hranou vnitřní (pravé) brusle Nácvik druhého odrazu, stejně tak jako u překládání vpřed, je vhodné začít u mantinelu. Zaujmeme správné postavení, opřeme se oběma rukama o mantinel a zkoušíme odraz celou vnější hranou do překřížení vzad. Váhu těla přeneseme na levou nohu a odrazíme se odtlačením od pravé vnější hrany brusle. Po odraze směřuje volná noha do překřížení za nohu jedoucí.
Dbáme na odraz vnější hranou a správný náklon těla do středu kruhu po celou dobu nácviku
Nejdříve nacvičujeme 1. odraz na obě dvě strany, posléze celé překládání.
Častou chybou je velký předklon a následná jízda po zoubcích Důraz klademe na stejně silné odrazy a z nich plynoucí dostatečný skluz (nekulháme) Pozor na odrazy prováděné rychle za sebou Nebezpečné je kladení bruslí na led mimo směr obvodu jetého kruhu (mimo směr jízdy)
Otázky Ikona6a 1. Video 2016 2. Správné postavení trupu a paží (vlevo po kruhu) hhhh) trup zády do směru jetého kruhu, paže v upažení iiii) trup natočený dovnitř kruhu, paže rozloženy nad stopou - levá paže vpředu, pravá vzadu jjjj) trup natočený ven z kruhu, paže nad stopou - pravá vpředu, levá vzadu 3. Druhý odraz provádíme kkkk) vnitřní hranou llll) zoubkem mmmm) vnější hranou 4. Video 2017 5. Po druhém odraze vedeme volnou nohu z překřížení vzad nnnn) co nejkratší cestou k noze jedoucí
oooo) obloukem přes zanožení a následným přiložením k noze jedoucí
9. Obraty Obraty slouží ke spojení prvků základního bruslení. Obraty z jízdy vpřed do jízdy vzad a opačně provádíme vpravo i vlevo, na jedné noze i na obou nohou. Spojení jízdy by mělo být plynulé. Obraty nemají způsobit zpomalení, a už vůbec ne zastavení pohybu.
9.1 Obraty přešlápnutím Obrat spočívá v přešlápnutí z jedné nohy na druhou, přičemž vytočíme špičky od sebe, paty směřují k sobě. Obraty provádíme od pravé i levé nohy, z jízdy vpřed i z jízdy vzad. Např. při obratu vlevo začínáme jízdou vpřed na pravé noze, vytočme špičku levé nohy tak, aby obě brusle byly patami k sobě. Přenesením váhy na levou nohu provedeme obrat. Pravou nohu postavíme vedle levé do tzv. základního postavení. !!!Video ???!!!
9.2 Trojkové obraty Trojka je obrat ve smyslu jetého oblouku o 180° se změnou hrany a s výjezdem po stejném oblouku.
9.2.1 na obou nohou Obrat provádíme z jízdy vpřed na obou bruslích v mírném podřepu. Předpažíme pravou paži a zapažíme levou. Osy boků zůstávají kolmé na směr jízdy, čímž vytvoříme tzv. vnitřní napětí, které je principem obratu. Obrat provedeme na předních částech bruslí pomocí protirotační práce boků a ramen. V momentě obratu máme téměř napnutá kolena. Po dokončení obratu přejdeme opět do mírného podřepu, pravé rameno a paži tlačíme vzad, abychom zastavili rotaci. Pokračujeme jízdou vzad. Po zvládnutí obratu na jednu stranu nacvičujeme obrat na stranu opačnou. Dbáme na dostatečné odlehčení bruslí před obratem (obrat provádíme na předních částech bruslí) Pozor na předklon a z něj plynoucí následné brzdění zoubky bruslí Limitujícím faktorem bývá nevýrazná protirotační práce boků a ramen Důležité je zastavení rotace po obratu
9.2.2 na jedné noze (tzv.trojka) Princip obratu na jedné noze je stejný jako při obratu na obou nohou. Než se pustíme do nácviku obratu na jedné noze, tzv. trojky, doporučuji nacvičit jízdu vpřed v obloucích na jedné noze. Oblouk vpřed ven na pravé noze Pravá brusle je postavena špičkou vpřed do směru oblouku, levá je kolmo k ní, klenkem za patou nohy pravé, tzv. postavení „T“. Trup natočíme zády do kruhu, pravá paže vpředu nad
pravou bruslí, levá v upažení vzad. Pohled směřuje vpřed. Snížíme postoj do podřepu, váhu těla přeneseme na pravou nohu, na její vnější hranu, koleno a pánev protlačíme vpřed. Odraz provedeme levou nohou odtlačením z její vnitřní hrany. Volná noha je po odrazu dopnutá v koleni v zanožení poníž, špička je také dopnutá, mírně vytočená a nad stopou. Jedoucí noha je neustále na vnější hraně a v průběhu oblouku se plynule napíná. Na vrcholu oblouku současně s přitahováním volné nohy k noze jedoucí měníme postavení trupu, ramen, paží i hlavy (provedeme spodní výměnu paží). Na konci oblouku je levá volná noha v přednožení poníž, tedy před špičkou nohy jedoucí. Boky, ramena i paže jsou přetočeny tak, že jsme připraveni k dalšímu odrazu (levá paže vepředu). Přitáhneme volnou nohu z přednožení poníž k noze jedoucí, snížíme se do podřepu a provedeme odraz. Následuje oblouk vpřed ven na levé noze. Video MOV048 Důraz klademe na odraz celou vnitřní hranou (pozor na odraz ze zoubku) Důležité je postavení brusle jedoucí nohy na vnější hranu (aby brusle nejela rovně) Snažíme se, aby každý oblouk byl stejně velký Častou chybou je napnuté koleno jedoucí nohy, vysazený bok jedoucí nohy nebo odklon od jetého oblouku Důležitá je spodní výměna paží (přes připažení) Otázky - oblouk vpřed ven Ikona6a 1. Spodní výměnu paží provádíme pppp) na začátku oblouku qqqq) v polovině oblouku rrrr) na konci oblouku 2. Volnou nohu vedeme ze zanožení poníž ssss) kolem jedoucí nohy do přednožení poníž tttt) přes unožení poníž do přednožení poníž uuuu) kolem jedoucí nohy do překřížení Obrat na jedné noze, tzv. trojka 1) Obrat trojkou z oblouku vpřed ven na levé noze do oblouku vzad dovnitř Vycházíme z postavení na oblouku. Začínáme odrazem z vnitřní hrany pravé brusle a následným nasazením do oblouku jetého po vnější hraně levé brusle. Pravá volná noha je po odrazu téměř dopnutá v zanožení poníž, nebo těsně za nohou jedoucí, špička dopnutá, mírně vytočená a nad stopou. Koleno jedoucí levé nohy a pánev protlačíme vpřed, pravý bok tlačíme zpět proti rotaci pravého ramene a paže vpřed. Ramenní osa se kryje se stopou oblouku. Při obratu je volná noha přitisknuta za patou nohy jedoucí, vytočena od kyčelního kloubu přes koleno až po špičku. V obratu jsou nejvíce aktivní boky a ramena, volná noha nevykonává žádný pohyb. Rotační impuls získáme přetočením osy ramenní proti ose boků. Abychom po obratu pokračovali v jízdě vzad po oblouku a zastavili tak tuto rotaci, je třeba zatlačit pravé rameno a bok vzad do směru jízdy. Po skončení obratu volnou nohu oddálíme od nohy jedoucí, špička ukazuje do směru budoucí jízdy. Jak už bylo řečeno, trojka je obrat ve smyslu jetého oblouku o 180° se změnou hrany a s výjezdem po stejném oblouku. Při správném provedení, brusle zanechává na ledě stopu „3“.
Obrat provádíme přesně v polovině jetého oblouku (tzn. na vrcholu oblouku) Před obratem jedeme na vnější hraně brusle, po obratu na vnitřní hraně brusle Důležitá je práce kolene jedoucí nohy. Pokud se v obratu místo nadlehčení snížíme ještě víc do kolene, brusle nezanechá čistou stopu (brzda místo trojky)
správně
špatně
Častou chybou je přetáčení celého těla před trojkou a následné nezastavení rotace ve výjezdu z trojky
Otázky Ikona6a 1. !!!Video!!! 2. Co je to trojka? vvvv) Překrok wwww) Obrat xxxx) Smyk 3. Trojka je yyyy) překrok ve smyslu jetého oblouku o 180° se změnou hrany a s výjezdem po stejném oblouku zzzz) obrat ve smyslu jetého oblouku o 180° se změnou hrany a s výjezdem po stejném oblouku aaaaa) obrat ve smyslu jetého oblouku o 180° beze změny hrany a s výjezdem po stejném oblouku 2) Obrat trojkou z jízdy vpřed ven s přešlápnutím do oblouku vzad ven (výjezdový oblouk) Nasazení do oblouku a trojkový obrat odpovídá již dřívějšímu popisu. Z jízdy vzad na levé vnitřní hraně přešlápnutím na pravou nohu provedeme odraz levou nohou (jako při „céčkách“). Po odraze vedeme levou nohu do zanožení, přičemž noha směřuje mírně ven z jetého oblouku. Špička je vytočená ven z oblouku a dopnutá v nártu. Na jedoucí noze postupně zvyšujeme postoj. Trup je v mírném předklonu a společně s volnou nohou tvoří křivku luku. Rotaci zastavíme pevným upažením s mírným přetočením trupu a paží do středu oblouku a to tak, že pravou paži a rameno tlačíme vzad, levou paži vpřed. Pohled směřuje vpravo do středu jetého oblouku. Při odrazu vždy postoj snižujeme, v trojce naopak zvyšujeme. !!!Video MOV042!!! Nejdříve provedeme správný trojkový obrat, následně na to odraz do výjezdového oblouku (pozor na překrok místo obratu).
Častou chybou ve výjezdovém oblouku: Uvolněná, nevytočená volná noha Jedoucí noha příliš napnutá Předklon Chybějící napětí v těle Otázky Ikona6a 1. !!!Video 2002 Matěj – ale až od 0:19 – špatná trojka – překrok!!! 2. Po trojkovém obratu je jedoucí noha bbbbb) na vnější hraně ccccc) na vnitřní hraně 3. Ve výjezdovém oblouku je jedoucí noha ddddd) na vnější hraně eeeee) na vnitřní hraně 4. Před trojkovým obratem je jedoucí noha fffff) na vnější hraně ggggg) na vnitřní hraně
9.3 Kadet Je základní krasobruslařský skok, ve smyslu trojky, s rotací o 180°, s odrazem z oblouku vpřed ven, s výjezdem do oblouku vzad ven. Jako průpravu pro tento skok můžeme vyzkoušet následující cvičení: • Výskok snožmo • Výskok snožmo s obratem • Přeskoky překážek • Aj. Začínáme z postavení jako při oblouku vpřed ven. Odrazový oblouk - snížený postoj na vnější hraně levé brusle, pravá je v zanožení, paže jsou připraveny ke švihu v zapažení, levé rameno mírně vpředu. Odrazový oblouk je zakončen vlastním odrazem. V poslední fázi odrazu je koleno odrazové nohy dopnuté. Volná noha a paže napomáhají odrazu švihem. Postupně přenášíme těžiště těla z odrazové levé nohy přes střed na pravou nohu (po odraze se ve vzduchu otáčíme o 180°). Ve fázi letu je celé tělo v napětí. Dopadáme na zoubky, následně přecházíme na střed brusle. Dopad tlumíme pokrčením kolene. Zanožením levé nohy a současným upažením s natočením ramen do středu oblouku ukončíme rotaci s výjezdem na pravé vnější hraně.
!!!Video MOV045 Matěj – Nym.!!!
Častou chybou je nedostatečný odraz a z něj vyplývající nedostatečný prostor a čas na správně dotočený dopad Nezapomínáme na švih volné nohy Povolené zádové svaly při dopadu mají za následek výjezd v předklonu a po zoubku Nedopadáme na celou brusli
Otázky Ikona6a 1. Kadet je skok s rotací o hhhhh) 90° iiiii) 180°
9.4 Obrat trojkou z jízdy vpřed ven s přešlápnutím do oblouku vzad ven + kadet Po trojce na levé noze s přešlápnutím do oblouku vzad ven na pravé přitáhneme volnou nohu k noze jedoucí do postavení „T“, přenesením váhy těla na levou nohu provedeme odraz pravou do postavení na odrazový oblouk vpřed ven. Následuje kadet. !!!Video 1996 -7? (Kaja)!!! !!!Video – 1998 (Kač – 2.strana)!!!
