Hodnocení úrovně pohybové aktivity u adolescentních dívek z libereckého regionu
Bakalářská práce
Studijní program: Studijní obor:
B7401 – Tělesná výchova a sport 7401R003 – Rekreologie
Autor práce: Vedoucí práce:
Radek Nemeškal doc. PaedDr. Aleš Suchomel, Ph.D.
Liberec 2016
Prohlášení Byl jsem seznámen s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, zejména § 60 – školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé bakalářské práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li bakalářskou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědom povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Bakalářskou práci jsem vypracoval samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím mé bakalářské práce a konzultantem. Současně čestně prohlašuji, že tištěná verze práce se shoduje s elektronickou verzí, vloženou do IS STAG.
Datum:
Podpis:
Tímto bych rád poděkoval Doc. PaedDr. Aleši Suchomelovi, Ph.D z katedry tělesné výchovy na TU v Liberci za rady poskytnuté během konzultací. Největší díky patří mé rodině a přátelům za podporu během celého studia.
Anotace Hlavním cílem bakalářské práce je rozbor a následná analýza pohybové aktivity adolescentních dívek na Liberecku. Testování bylo prováděno pomocí krokoměrů a dotazníků IPAQ. Práce se zabývá pohybovou aktivitou z hlediska dnů v týdnu a intenzitou pohybového zatížení. Výsledky ukázaly, že pohybová aktivita během týdne kolísá, víkendy jsou z hlediska naměřených hodnot slabší než dny pracovní. Nejvyšší energetický výdej mají adolescentky při intenzivní pohybové aktivitě během volného času, nejvíce času tráví v průměru chůzí během dopravy. V porovnání s ostatními regiony se Liberecko řadí k méně aktivním regionům. Ke zlepšení by určitě pomohl nárůst intenzivní pohybové aktivity například formou sportovní činnosti nebo častější využití kola jako dopravního prostředku. Klíčová slova: Pohybová aktivita, chůze, krokoměr, dotazník IPAQ, adolescence
Annotation The primary aim of this dissertation is a breakdown and subsequent analysis of the physical activity of adolescent girls from the Liberec region. The testing was conducted using pedometers and questionnairs IPAQ. This study explores the physical activity over days in a week and the intensity of physical burden. The results reveiled that the physical activity varies over the week, and the measured values indicate that the physical acitivity is lower during weekends than during the weekdays. The highest energy output was found in adolescent girls during their free time when they conduct high intensity physical activity, and the majority of their physical activity during the week is walking as a means of transport. In comparaison with other regions, the Liberec region was found as a less active region. To improve this situation, it is suggested to increase intensive physical activity in the form of sporting activity or higher use of bicycles as a means of transport. Key terms: Physical activity, walking, pedometer, questionnaire IPAQ, adolescence
Obsah Seznam tabulek ............................................................................................................................... 4 Seznam grafů ................................................................................................................................... 5 1
Syntéza poznatků..................................................................................................................... 8 1.1
Základní pojmy ............................................................................................................... 8
1.2
Charakteristika věkového období adolescence ............................................................. 12
1.2.1
Psychické změny ................................................................................................... 13
1.2.2
Fyzické změny....................................................................................................... 14
1.3
Pohyb jako součást lidského života ............................................................................... 15
1.3.1
Pohyb člověka ....................................................................................................... 15
1.3.2
Pohybová aktivita (PA) ......................................................................................... 15
1.3.3
Zdravotní benefity pohybové aktivity ................................................................... 16
1.3.4
Doporučení provádění pohybové aktivity ............................................................. 16
1.3.5
Přehled zdravotních a behaviorálních efektů u adolescentek................................ 18
1.3.6
Životní styl ............................................................................................................ 19
1.3.7
Zdraví .................................................................................................................... 19
1.4
Základní prostředky pro zjišťování terénní pohybové aktivity ..................................... 19
1.5
Internet a systém Indares ............................................................................................... 20
1.6
Realizované výzkumy ................................................................................................... 21
1.6.1
Pohybová aktivita ve Středočeském kraji ............................................................. 22 1
1.6.2
Pohybová aktivita na Havlíčkobrodsku................................................................. 23
1.6.3
Pohybová aktivita na Plzeňsku .............................................................................. 25
1.6.4
Pohybová aktivita na Pardubicku .......................................................................... 26
1.6.5
Pohybová aktivita adolescentních chlapců na Liberecku ...................................... 28
2
Cíle a úkoly práce .................................................................................................................. 30
3
Metodika................................................................................................................................ 31 3.1
Charakteristika výzkumného souboru ........................................................................... 32
3.2
Použité metody .............................................................................................................. 33
3.2.1
Dotazník IPAQ ...................................................................................................... 33
3.2.2
Pedometr Yamax SW 700 ..................................................................................... 34
3.3 4
Zpracování dat ............................................................................................................... 36
Výsledky a diskuze................................................................................................................ 37 4.1
Výzkum pomocí krokoměrů.......................................................................................... 37
4.1.1
Pohybová aktivita v časových úsecích .................................................................. 37
4.1.2
Pohybová aktivita od pondělí do neděle ............................................................... 40
4.1.3
Pohybová aktivita jednotlivých dní v porovnání s chlapci ................................... 43
4.1.4
Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě ....... 45
4.2
Hodnocení pohybové aktivity podle energetického výdeje – dotazník IPAQ .............. 46
4.2.1
Pohybová aktivita během zaměstnání podle intenzity .......................................... 46
4.2.2
Pohybová aktivita během volného času podle intenzity ....................................... 49 2
4.2.3
Pohybová aktivita během dopravy podle intenzity ............................................... 51
4.2.4
Pohybová aktivita při práci doma a na zahradě..................................................... 52
4.2.5
Celkový výsledek pohybové aktivity podle intenzity ........................................... 54
4.2.6
Celkový výsledek pohybové aktivity podle místa vzniku ..................................... 56
4.3
Shrnutí výsledků ............................................................................................................ 59
5
Závěr...................................................................................................................................... 62
6
Bibliografická citace ............................................................................................................. 64
7
Seznam příloh ........................................................................................................................ 67
3
Seznam tabulek Tabulka 1: Hodnoty BMI ......................................................................................................... 11 Tabulka 2: Pohybová aktivita v časových úsecích ................................................................... 37 Tabulka 3: Porovnání pohybové aktivity v regionech ............................................................. 39 Tabulka 4: Pohybová aktivita v průběhu týdne ........................................................................ 40 Tabulka 5: Porovnání s ostatními regiony................................................................................ 41 Tabulka 6: Porovnání pohybové aktivity s chlapci .................................................................. 43 Tabulka 7: Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě........ 45 Tabulka 8: Pohybová aktivita během zaměstnání podle intenzity ........................................... 46 Tabulka 9:Porovnání pohybové aktivity v zaměstnání v Libereckém a Havlíčkobrodském kraji .................................................................................................................................................. 47 Tabulka 10: Pohybová aktivita během volného času podle intenzity ...................................... 49 Tabulka 11: Porovnání PA ve volném čase s Havlíčkobrodskem .......................................... 50 Tabulka 12: Pohybová aktivity během dopravy podle intenzity .............................................. 51 Tabulka 13: Pohybová aktivita při práci doma a na zahradě ................................................... 53 Tabulka 14:Celkový výsledek pohybové aktivity podle intenzity ........................................... 54 Tabulka 15:Porovnání hodnot s Pardubickým krajem ............................................................. 55 Tabulka 16:Celkový výsledek pohybové aktivity podle místa vzniku .................................... 56 Tabulka 17:Porovnání pohybové aktivity podle místa vzniku ................................................. 58
4
Seznam grafů Graf 1: PA ve Středočeském kraji ............................................................................................ 22 Graf 2: PA v časových úsecích ve Středočeském kraji ............................................................ 23 Graf 3: PA na Havlíčkobrodsku ............................................................................................... 24 Graf 4: PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku ............................................................... 24 Graf 5: PA na Plzeňsku ............................................................................................................ 25 Graf 6: PA v časových úsecích na Plzeňsku ............................................................................ 26 Graf 7: PA na Pardubicku ........................................................................................................ 27 Graf 8: PA v časových úsecích na Pardubicku ........................................................................ 27 Graf 9: PA chlapců na Liberecku ............................................................................................. 28 Graf 10: PA chlapců v časových úsecích na Liberecku ........................................................... 29 Graf 11: Počet testovaných jedinců - IPAQ ............................................................................. 32 Graf 12: Počet testovaných jedinců - IPAQ ............................................................................. 33 Graf 13: PA v časových úsecích .............................................................................................. 38 Graf 14:Porovnání PA jednotlivých krajů v časových úsecích ................................................ 39 Graf 15: PA na Liberecku během týdne .................................................................................. 41 Graf 16: Srovnání PA jednotlivých regionů ............................................................................. 42 Graf 17: Porovnání PA dívek a chlapců ................................................................................... 44 Graf 18: Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě ........... 45 Graf 19: PA v zaměstnání ........................................................................................................ 47 5
Graf 20: Porovnání PA v zaměstnání ....................................................................................... 48 Graf 21: PA ve volném čase ..................................................................................................... 49 Graf 22: Porovnání PA s Havlíčkobrodskem ........................................................................... 50 Graf 23: PA při dopravě ........................................................................................................... 52 Graf 24: PA v okolí domova .................................................................................................... 53 Graf 25: Celková PA podle intenzity ....................................................................................... 54 Graf 26: Porovnání PA s Pardubickým krajem ........................................................................ 56 Graf 27: Celková PA podle místa vzniku................................................................................. 57 Graf 28:Porovnání celkové PA podle místa vzniku ................................................................. 58
6
Úvod Pohyb a pohybová činnost je důležitou složkou v životě každého člověka. Zpočátku vývoje sloužil hlavně k získávání zdrojů potravy a únikem před vnějším nebezpečím. Postupem doby se začala rozvíjet zábavná stránky pohybu při konání sportovních klání. Jednalo se o hry, kde se soutěžilo v jednoduchých formách, jako jsou běhy, skoky nebo plavání. V dnešní době se vlivem technického pokroku pohybová aktivita stále více omezuje. Minimalizace pohybu a hypokinetický způsob života přispívá ke značnému množství civilizačních chorob. Lidé mají navíc stále více možností jednoduchého a komfortního přemisťování z místa na místo než tomu bylo dříve. Počet dopravních prostředků téměř exponenciálně stoupá a jejich využití je dostupné pro každého. Dalším faktorem je technologický pokrok a automatizace strojů při práci, což je pro lidstvo sice přínos, na druhou stranu ale lidé, kteří méně pracují, získávají větší prostor pro volný čas, jehož správné využití může být mnohdy problematické. Pohybová aktivita je u věkové skupiny adolescence nezbytná z hlediska správného růstu, osifikace a fyzického i psychického vývoje. Slouží také jako prevence před obezitou, cukrovkou a kardiovaskulárními onemocněními tzv., civilizační choroby. Dopadem moderní doby počítačů, smartphonů či sociálních sítí dnes nezbytně nutné vynakládat větší fyzickou námahu. Jediným podnětem pro pohyb se pak často stává školní tělesná výchova. Tato práce se zabývá analýzou pohybových činností dívek ve věku 18 - 20 let. Data byla sbírána na středních školách v Libereckém regionu v časovém horizontu 2006 – 2012. Z toho vyplývá, že data nejsou zcela aktuální. Práce přesto může být přínosná, jelikož monitoruje a shrnuje pohybovou aktivitu, a navíc, oproti ostatním pracím obsahuje porovnání s dalšími regiony České republiky. Otevírá se zde prostor pro další výzkumy, které by mohly přinést srovnání s aktuálními výsledky.
7
1
Syntéza poznatků
V dnešní době stále více dochází k sedavému a pohodlnému způsobu života. Člověk hledá stále více komfortu na úkor pohybu a fyzické aktivity. S tím souvisí i růst obezity a dalších civilizačních chorob. Proto je nezbytné těmto aspektům předcházet již adolescentním věku a nastavit zdravý životní styl s dostatkem aktivního pohybu, který hraje v životě člověka klíčovou roli. 1.1
Základní pojmy
V této kapitole jsou zařazeny některé základní pojmy související s tématem bakalářské práce. Samozřejmě by sem mohlo patřit mnohem více pojmů, jelikož je rozsah práce omezený, byly vybrány pouze následující. Kinantropologie Pojem vymezuje vědu, která se zabývá strukturou a funkcí účelově zaměřených pohybových činností člověka, jejich rozvojem a kultivací v různých podmínkách lidského prostředí (Gajda, Fojtík, 2008). Zdatnost „Zdatnost (fitness): celostní fenotypově podmíněný, kvalitativně i kvantitativně odstupňovaný znak člověka, do jehož biologické, psychologické i sociální podstaty se promítá jeho limitní potenciál a kapacita regulačních a adaptačních mechanismů. Podstatnou kvalitu zdatnosti podmiňuje imunitní systém“ (Hendl, Dobrý aj., 2011, s.17). Suchomel (2006) dělí zdatnosti na složku fyzickou, sociální, duševní a emocionální. Tělesná zdatnost Tělesná zdatnost je takový stav organismu, kdy je jedinec schopen vykonávat denní činnosti a potřeby bez nepřiměřené únavy a s postačující rezervou pro strávení volného času. Dostatečná tělesná zdatnost také předchází rizikům vzniku předčasných zdravotních problémů, umožňuje dosažení vysokého věku a aktivního stáří. Působení pohybových podnětů rozvíjí fyzickou zdatnost na úrovni psychické, motorické, funkční a tělesné. Tuto zdatnost rozvíjíme,
8
podporujeme a udržujeme prostřednictvím tělesných cvičení, otužováním, vhodnou výživou, stravou a životosprávou (Suchomel, 2006). Uváděna je tzv. triáda tělesné zdatnosti, kterou tvoří tři dimenze. Orgánová dimenze – fyzická stránka spojená hlavně s kardiorespiračním systémem, motorická dimenze – nezbytná pro realizaci různých pohybových úkonů a kulturní dimenze – vztahující se k životnímu stylu (Suchomel, 2006). V dnešní době se dostává ke slovu koncepce rozlišující hlavně zdravotně orientovanou zdatnost a výkonnostně orientovanou zdatnost (Suchomel, 2006). Zdravotně orientovaná tělesná zdatnost Jelikož je tělesná zdatnost důležitým aspektem zdraví v dospělém věku a po celý zbytek života, je velmi důležité ji pěstovat již od mládí, adolescentního věku nevyjímaje. Fyzická zdatnost byla tradičně spojována se sportem jako takovým, prospěšná je ovšem i mimo vlastní sportovní činnost. Slouží totiž k pokrytí nároků, které jsou spojeny s náhlým zvýšením fyzického zatížení, uspokojuje společenskou potřebu začlenit se do skupin s aktivním stylem života. Mimo jiné, zabezpečuje rutinní pohybové stereotypy a požadavky v zaměstnání nebo ve škole (Suchomel, 2006). Měkota (2001) pod pojem zdravotně orientovaná tělesná zdatnost zahnul následující položky: aerobní vytrvalostní schopnost, flexibilitu (pohyblivost), silovou schopnost, vytrvalostně silovou schopnost a nevýkonnou složku ve formě složení těla (procentuální odhad tuku v těle). Hypokineze Hypokineze je způsob života, kde se objevuje nedostatek pohybu. Vlivem pokroku civilizace se omezuje fyzická práce a činnost muskuloskeletárního aparátu se oslabuje. Každý jednotlivec s nenáročnou fyzickou aktivitou je v konfliktu mezi jeho vrozenou dispozicí k pohybu a skutečným pohybovým režimem. (Masarykova univerzita, [online]) Hypokineze je jednou z příčin obezity.
9
Obezita Obezita je chronické onemocnění, které postihuje dospělou i dětskou populaci. Světovou zdravotnickou organizací (WHO) je považována za pandemii 21. století. Rizika spojená s obezitou jsou dokonce vyšší, než např. rizika spojená s kouřením. Více než jedna miliarda lidí trpí nadváhou či obezitou. V České republice se obezita vyskytuje téměř u dvou třetin dospělých lidí. U dětí a adolescentů se odhaduje výskyt obezity mezi 10-15%. Obezita může vést ke vzniku řady závažných chorob (Obezitologické centrum Zlín, [online]). Dívek v období dospívání se občas týká tzv. skrytá obezita. Jedná se o stav, kdy vyhovuje hodnota hmotnostně-výškových indexů, ale se zdravotně nežádoucím množstvím tělesného tuku. Jedinec je na pohled štíhlý bez výrazných tukových polštářů, ale nikoliv kvůli malému množství tělesného tuku nýbrž kvůli nedostatku tělesné hmoty (Suchomel, 2006). Energetický výdej Energetický výdej označujeme jako celkovou spotřebu energetických zdrojů nutnou k zabezpečení existence organismu. Podle Boucharda, Blaira & Haskella (2007) se na energetickém výdeji sedavého člověka přibližně 65% podílí klidový metabolismus (nutný pro zachování základních životních funkcí člověka), 10% připadá na tepelný účinek potravy (zahrnující trávení, vstřebávání, transport, rozdělování a skladování energetických zdrojů v organismu) a z 25% jsou hrazeny energetické požadavky organismu při pohybové aktivitě. u vrcholových sportovců nebo jedinců s tělesně velmi namáhavým zaměstnáním může energetický výdej při PA tvořit až 50% z celkového energetického krytí. BM - Bazální metabolismus Bazální metabolismu neboli klidový metabolismus je základní látková přeměna organismů přetrvávající v klidu bez zapojení termoregulačních mechanismů. BM odpovídá takovému množství energie, které je nezbytné pro zachování základních životních funkcí organismu (Sigmund, Sigmundová, 2011). MET Ke klasifikaci intenzity pohybové aktivity se používá jednotka MET, která označuje násobek klidového metabolismu jedince. 1 MET odpovídá klidovému energetickému výdeji, např. při 10
sedu s pasivním sledováním televize. Běžná chůze je charakterizována intenzitou 3,3krát vyšší než klidový energetický výdej, tedy 3,3 METů (Sigmund, Sigmundová, 2011). BMI index Body Mass Index, index tělesné hmotnosti patří k jednoduchým ukazatelům. Je snadno vypočitatelným a dostupným indexem, pro každého jedince. Výsledek je pouze orientační, jelikož nebere v potaz tělesné složení a pracuje pouze s celkovou tělesnou hmotností a výškou. Nerozlišuje aktivní tělesnou hmotnost od tukové hmoty. Vypočítá se dosazením do jednoduchého vzorce: BMI= hmotnost [kg] / výška2 [m] Tabulka 1: Hodnoty BMI
BMI hmotnost muži
ženy
<20
<19
Ideální hmotnost
20-25
19-24
Mírná nadváha
25-30
24-29
Střední naddváha
30-40
29-40
Extrémní nadváha
>40
>40
Podváha
Zdroj: Šeflová (2014) Pohybová inaktivita Je opakem pohybové aktivity. Vzhledem k energetickému výdeji se jedná o stav organismu s minimálním tělesným pohybem a energetickými nároky přibližně na úrovni klidového metabolismu. Lidé vyznačující se nízkým podílem pohybové aktivity a vysokým podílem pohybové inaktivity jsou označováni jako sedaví. Pohybová inaktivita je závažným zdravotním problémem úzce spojeným s obezitou a zatěžujícími chronickými onemocněními (Sigmund, Sigmundová, 2011).
11
Pohybová aktivnost Pohybová aktivnost je souhrn bazálních, zdraví podporujících a sportovních pohybových aktivit v určité časové jednotce (doba pobytu ve škole, doba mimo školu, v rodině, den, měsíc, hodina, školní přestávka apod.) (Stackeová, 2009). Trvalá pohybová aktivnost (tj. pravidelné provádění pohybových aktivit v doporučeném objemu) je považována za jeden z nejdůležitějších faktorů zdraví každého lidského jedince v kterémkoli věku (ANON, 2008). Charakteristika věkového období adolescence
1.2
Adolescence Termín adolescence pochází z latinského slovesa adolescere (dorůstat, dospívat, mohutnět). Jedná se o odborný termín, který označuje druhé desetiletí v životě člověka. Velmi často se pojem zaměňuje, přičemž různí autoři uvádění různé definice. Její zahájení je spojováno s ukončenou reprodukční zralostí, v průběhu se obyčejně ukončuje fyzický růst. (Macek, 2003). Macek (2003) dělí adolescenci na tři fáze: časná adolescence (zhruba 10-13 let), střední adolescence (cca 14-16 let) a pozdní (přibližně 17-20 let). Období lze charakterizovat několika znaky:
Fyzické vyzrání – ukončen růstový proces,
hledání sama sebe – formování vlastních názorů, postojů, cílů a hodnot,
hlubší socializace – budování hlubších vztahů, hledání nových sociálních skupin, související s přechodem na střední nebo vysoké školy,
péče o zevnějšek – důležitý se začíná stávat vzhled člověka,
sexuální aktivita a partnerský život – mimo samotného sexu vznikají i hlubší citové vazby na partnera.
(Studium psychologie, [online])
12
1.2.1 Psychické změny Zvýšená produkce hormonů zapříčiňuje kolísavost emočního ladění a případnou přecitlivělost v reakci na běžné podněty. Sami adolescenti bývají vlastními pocity překvapeni a nedokáží si vysvětlit příčiny původu negativních nálad a pocitů, jež je činí podrážděné a rozmrzelé (Vágnerová, 2005). Typickým znakem adolescence je určitá změna myšlení, jež mimo jiné vede k vyšší kritičnosti v pohledu na vlastní hormony a normy (Vágnerová, 2005). Výraznými změnami v psychice prochází také oblast sociálních vztahů. v tomto období dochází ke dvěma velkým přechodům. Prvním z nich je přechod na střední školy a druhým dovršení plnoletosti. Klíčovou roli hrají sociální vztahy a kamarádství s vrstevníky, osamostatňování od rodiny a partnerské vztahy. Vztahy v rodině jsou postupně nahrazovány vyspělejším citovým vztahem (Vágnerová, 2005). Intelektuální vývoj
Vrchol intelektuálních schopností,
rozumové schopnosti nejsou ,na úrovni dospělého člověka důvodem nedostatku vědomostí a zkušeností
formují se vlastní postoje, přijímané informace jsou ověřovány.
Citový vývoj
Emocionální nerovnováha,
rozvoj etických a estetických citů.
Vývoj sociálních vztahů
Vztahy s rodiči,
ekonomická závislost,
generační spory,
13
partnerská úroveň.
Vztah k vrstevníkům
Kamarádské vztahy,
partnerské a milostné vztahy, první lásky,
přetrvává atraktivnost sexuální problematiky,
formuje se sebevědomí, sebepojetí,
riziko drogové problematiky.
(PRO SESTRY, [online]). 1.2.2 Fyzické změny Somatické změny již nemají takovou dynamiku, jako tomu bylo v předchozí etapě, pubescence. Nedochází již k prudkým změnám, dochází spíše ke zklidnění vývoje a ustálení změn (Vašutová, 2005). U dívek je růst do výšky nepatrnější než u chlapců. Průměrná dívka vyroste mezi patnáctým a osmnáctým rokem života vyroste zhruba o jeden centimetr. Tělo dostává konečné dospělé proporce. Dívčí postava se stává ryze ženskou, zejména kvůli růstu boků a ňader (Říčan, 2004). Tělesná proměna vlastního zevnějšku má zásadní význam jelikož je součástí identity (Vágnerová, 2005). V období adolescence se objevují určité biologické odlišnosti. Lze rozlišit věk kalendářní, biologický a sportovní. Kalendářní věk je dán datem narození jedince. Biologický věk je hodnocený stupněm biologického vývoje organismu a věk sportovní, který je vymezen dobou věnovanou sportovní přípravě. Pokud je biologický věk zaostalejší než věk kalendářní, hovoříme o tzv. biologické retardaci. v opačném případě se jedná o tzv. biologickou akceleraci. Ke srovnání biologických rozdílů dochází okolo 18–20 let (Perič, 2004).
14
1.3
Pohyb jako součást lidského života
Pohyb je nezbytná součást v životě každého zdravého jedince. Pohyb podstatně ovlivňuje celý život a významně se podílí na jeho kvalitě. V této kapitole je shrnuta pohybová aktivita včetně benefitů, které z ní plynou a některá obecná zdravotní doporučení z literatury. 1.3.1 Pohyb člověka Lidský pohyb chápeme jako změnu polohy, změnu vzájemného postavení, změnu místní a změnu polohy (Gajda, Fojtík, 2008). 1.3.2 Pohybová aktivita (PA) Pojem pohybová aktivita se řadí k základním konceptům kinantropologie, představuje jednání a chování člověka, které má komplexní charakter určený vzájemnými vazbami biologické, psychické, psychomotorické a sociální stránky člověka. Pohybová aktivita se vyznačuje typicky lidskými znaky, jako jsou cílevědomost, sociální determinovanost a spojení s procesem komunikace mezi lidmi (Suchomel, 2006). Z hlediska energetického výdeje ji lze charakterizovat jako jakýkoli tělesný pohyb zabezpečovaný kosterním svalstvem, který vede ke zvýšení energetického výdeje nad úroveň klidového metabolismu jedince. Pohybová aktivita tvoří 15 až 40% z celkového energetického výdeje jedince. Obecně je však pohybová aktivita chápána jako komplexní mnohorozměrné chování, které může být kvantifikováno a charakterizováno termíny: frekvence, intenzita, typ a trvání (Sigmund, Sigmundová, 2011). Při dosažení určité úrovně může vyvolat adaptační účinky, rozvíjející tělesnou zdatnost a psychomotorické dovednosti (Suchomel, 2006). Pohybová aktivita má důležitou roli v průběhu celé ontogeneze, jelikož usměrňuje a spoluvytváří vývoj lidského organismu jako celku. Jelikož lidské orgány (pohybový aparát, nervové dráhy, smyslové orgány apod.) nemohou zůstat bez funkce, pohybová aktivita hraje pro jejich rozvoj klíčovou roli. Jak nedostatek pohybové aktivity (hypokinéza) tak její nadbytečná úroveň je pro organismus škodlivá (Suchomel, 2006).
15
V období pubescence je zachována vysoká potřeba pohybu (4 až 5 hodin denně), přičemž deficit těchto aktivit je znatelnější než v předchozích etapách lidského života. Dívky bývají zpravidla méně pohybově aktivní než chlapci (Suchomel, 2006). 1.3.3 Zdravotní benefity pohybové aktivity Počet studií zabývajících se vztahem mezi pohybovou aktivností a zdravotními benefity u adolescentů je sice nižší než počet těch, které se zabývají dospělými jedinci, přesto existují důkazy prokazující pozitivní vliv na zdraví dospívajících jedinců. Konkrétně se jedná o aerobní zdatnost, snížení tělesné hmotnosti a zvýšení tělesné zdatnosti, zvýšení kostní denzity nebo například snížení hraničního krevního tlaku (Hendl, Dobrý aj., 2011). Bar-Or (1995), analyzoval dvě hlavní oblasti: bezprostřední krátkodobé benefity pohybové aktivnosti mládeže a transferové efekty, tj. eventualita přenášení zdravotních benefity do dalších etap lidského života (Hendl, Dobrý aj., 2011). Vztah mezi zdravím a pohybovými aktivitami je reciproční (obousměrný). To znamená, že pokud chce být jedinec zdravý, musí se hýbat, zároveň ale musí být dostatečně zdravý na to, aby pohybovou aktivitu byl schopen provozovat. Pravidelná tělesná aktivita napomáhá při redukci tělesné hmotnosti a slouží tedy jako prevence proti obezitě, vzniku kardiovaskulárních onemocnění, snižuje riziko předčasného úmrtí, přispívá ke správnému vývoji a udržování zdraví kostí, kloubů a svalů. Důležitou roli hraje také v oblasti psychiky, kde prostřednictvím hormonů zvyšuje zdravé sebevědomí, snižuje úzkost a deprese a výrazně tak napomáhá k celkovému zdravotnímu stavu (Suchomel, 2006). 1.3.4 Doporučení provádění pohybové aktivity Zdravotních doporučení ohledně pohybové aktivity lze v odborné literatuře celou řadu. Některé jsou založeny na energetickém výdeji, jiné na počtu nachozených kroků či časem stráveným při provádění dané aktivity. Zpočátku byly doporučující směrnice shodné pro dospělé i mládež. V roce 1994 vypracovali Corbin, Pangrazi a Welk (1994) stať, kde zdůvodnili nutnost pro vypracování modelu pohybové aktivnosti mládeže (Children´s Lifetime Physical Activity Model). Nejzásadnější pokles rizikových faktorů se objevil při energetickém výdeji 3 – 4 kcal/kg/den. Další benefity je možné získat při navýšení energetického výdeje na 6 – 8 kcal/kg/den. Kalorický výdej je srovnatelný 16
s 60 minutami středně intenzivních pohybových aktivit denně. Další doporučení se týká omezení doby strávené u televize či počítače, a to maximálně 2 hodiny. Důraz je také kladen na častější využívání na prospěšnost chůze nebo využití kola jako dopravního prostředku při přesunech do škol nebo zájmových kroužků. v roce 1994 byly vydány doporučující směrnice pro dospívající. Směrnice obsahují například doporučení k provádění 30 minut středně zatěžující PA denně nebo 11000 kroků denně v případě dívek. Alternativou je dosáhnout 60 minut pohybové aktivnosti alespoň 5x týdně po dobu 6 týdnů (Hendl, Dobrý aj., 2011). Zajímavé doporučení k realizaci terénní PA je uvedeno ve vědeckém článku Oja, Bull, Fogelholm & Martin (2010) a vychází ze čtyř principů:
Zdravotní přínosy vycházející z PA převyšují rizika.
Veškerá provozovaná PA je přínosnější, než žádná aktivita.
Zdravotní přínosy se zvyšují při rostoucí intenzitě, frekvence nebo době provádění.
Do jisté míry jsou zdravotní benefity nezávislé na pohlaví či věku.
Pro kategorii ve věku 18–65 let, kam spadá i období adolescence jsou doporučení rozšířena o tělesné cvičení (8–10 cviků), pro posílení velkých svalových skupin alespoň 2krát týdně a o tělesná cvičení podporující udržení a rozvoj flexibility alespoň 2krát týdně po 10minutách. Tudor-Locke a Bassett (2004) stanovili kategorizaci pohybové aktivity na základě počtu nachozených kroků zdravé populace: Méně než 5000 kroků denně – sedavý způsob života, 5000-7499 kroků denně – nízká aktivita, 7500-9999 kroků denně – částečně aktivní, 10000-12499 – kroků denně – aktivní, 12500 a více kroků denně – vysoce aktivní.
17
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je doporučováno 300 minut středně zatěžující pohybové aktivity, intenzivní pohybové aktivity 150 minut za týden nebo kombinace obou případů. 1.3.5 Přehled zdravotních a behaviorálních efektů u adolescentek Rozvoj tělesného složení
Prevence obezity,
redukce tělesného tuku,
rozvoj aktivní tělesné hmoty.
Svalově-kosterní zdraví
Podpora rozvoje kosterního aparátu a prevence jejich zranění,
zvýšení svalové síly a vytrvalosti.
Zlepšení kardiovaskulárního zdraví
Regulace krevního tlaku,
zvýšení aerobní zdatnosti.
Zvýšení imunity Zlepšení mentálního zdraví
Prevence depresí, úzkosti,
zvýšení sebevědomí,
radost z pohybu.
Zvýšení školní výkonnosti
Prospěch,
18
koncentrace,
paměť.
chování (Suchomel, 2006).
1.3.6 Životní styl Označuje způsob života jednotlivce nebo skupiny lidí na určitém místě a v určitém časovém horizontu. Jedná se o každodenní chování, návyky, postoje, zájmy a hodnoty. Významným ukazatelem je trávení volného času. Přes vysokou individuální variabilitu, stanovenou typem zaměstnání, dopravou, domácími pracemi či osobní hygienou disponují lidé v produktivním věku ve vyspělých zemích průměrně 3 - 4 hodinami volného času. Životní styl lze dle trávení volného času klasifikovat na konzumní, pohybově aktivní a zdravý (Sigmund, Sigmundová, 2011). 1.3.7 Zdraví Kohoutek (2006, s. 131) definuje zdraví následovně: „Zdraví je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, ne pouze nepřítomnost choroby nebo vady.“ Pro utužení celkového zdraví je důležité pozitivní ovlivňování oblasti psychiky. Pohyb a pohybová aktivita mimo jiné příznivě ovlivňuje také psychickou pohodu a přivozuje pocity sebeuspokojení. Provozování pohybových aktivit totiž zapříčiňuje vyplavování endorfinů, které jsou označovány jako hormony štěstí. Nezbytně důležité je však tyto aktivity přizpůsobit věku a zdravotnímu stavu člověka. v opačném případě dochází k oslabení organismu a účinky jsou negativní (Měkota, Cuberek, 2007). 1.4
Základní prostředky pro zjišťování terénní pohybové aktivity
Pohybová aktivita představuje široký komplex pohybového chování člověka a jeho měření je velmi obtížné. Pohybová aktivita totiž zahrnuje veškeré pohyby těla od sezení až po atletické závody (Frömel, Novosad, Svozil, 1999). Mezi základní ukazatele patří frekvence, intenzita, doba trvání pohybové činnosti a druh pohybové činnosti. Souhrnně se označují jako FIDD (FITT) (Corbin & Pangrazi, 1996; Sharkey, 1997). 19
Monitorování terénní pohybové aktivity zahrnuje mimo jiné i údržbu a správu přístrojů (multifunkční přístroje, akcelerometry, pedometry), přípravu dotazníků a záznamových archů. Důležité je také představit průběh práce, manipulace s přístroji a zajištění zpětnovazebných informací (Sigmund, Sigmundová, 2011). 1.5
Internet a systém Indares
V této práci byla využita internetová aplikace Indares (dostupný na www.indares.com) , jedná se o komplexní online systém, podporující zdraví a pohybovou činnost. Jeho cílem je také poskytnutí informací v problematice pohybových aktivit a nabídka vhodných prostředků k jejich zkvalitnění. Svým zaregistrovaným uživatelům systém bezplatně poskytuje možnost vedení záznamů o pohybové aktivitě prostřednictvím krokoměrů a následně data vyhodnocuje (Hendl, Dobrý aj., 2011). Indares zároveň nabízí řadu dalších modulů jako například: standardizované dotazníky ( IPAQ, MPAM-R, IPEN apod.), měření tělesné zdatnosti, tělesných parametrů, registrace pohybové aktivity nebo aktivního transportu. Využití internetových systémů v podpoře zdraví Důvodem pro použití internetu v podpoře zdraví je pokus o nalezení a následné použití všech dostupných prostředků a zdrojů pro změnu hypokinetického a sedavého způsobu života. Internet je v dnešní době používán ve všech odvětvích včetně sféry pohybových aktivit. Mezi výhody patří snadná dostupnost pro širokou veřejnost, poměrně nízké náklady na oslovení velkého množství lidí, pohodlí uživatelů při zachování jejich soukromí a anonymitu a zejména rychlost získávání a zpracování dat. Mezi nevýhody potom patří potencionální technické potíže, riziko vícenásobné účasti respondentů, problematika standardizace výzkumné techniky nebo například reprezentativnost jednotlivce nebo skupiny respondentů (Hendl, Dobrý aj., 2011).
20
1.6
Realizované výzkumy
Dílčím cílem práce je porovnání výsledků s dalšími regiony. Při zjišťování pohybové aktivity se setkáme s jednotlivými výsledky měřených v různých krajích České republiky. V práci se také objevuje srovnání s chlapci z Liberecka ze stejného časového horizontu. V rámci diplomových prací se setkáme s výzkumem z Havlíčkobrodska, jehož autorkou je Výborná (2009). Práce se jmenuje Pohybová aktivita a inaktivita 15 - 19letých studentů středních škol na Havlíčkobrodsku a monitoruje studentky od prvního do čtvrtého ročníku gymnázia v Ledči nad Sázavou a Světlé nad Sázavou. Data pochází z roku 2008. Pohybovou aktivitou na Plzeňsku se zabýval Topinka (2013) ve své práci Pohybová aktivita žáků na vybrané střední škole v Klatovech. Výzkumu se účastnily dívky ve věku 17 – 19 let a data pocházejí z roku 2012. Týdenního měření pomocí krokoměrů se účastnilo 29 dívek a dotazník jich vyplnilo celkem 31. Pardubicko monitorovala Vavrečková (2010) ve své práci Pohybové aktivity a sportovní preference 15-18letých studentů gymnázia v Přelouči. Dotazník IPAQ vyplnilo celkem 52 dívek a pomocí krokoměrů bylo monitorováno 56 žákyň. Data pochází z roku 2009. Pohybovou aktivitu chlapců na Liberecku monitoroval Moravec (2015) ve své bakalářské práci Pohybová aktivita chlapců z libereckého regionu. Data pochází ze stejného výzkumu jako data v této bakalářské práci.
21
1.6.1 Pohybová aktivita ve Středočeském kraji Data pro Středočeský kraj jsou stejně jako data pro Liberecký kraj získána ze stejného výzkumu.
PA ve Středočeském kraji 12000 11563 11500
11000 10500
10885
10761
průměr
10468
10457
10286
10239
StpSat
StpSun
10000
9500 StpMon
StpTue
StpWed
StpThu
StpFri
Graf 1: PA ve Středočeském kraji
Pro lepší přehlednost jsou výsledky zaokrouhleny na celá čísla. Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek; StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli Ve Středočeském kraji je s přehledem nejaktivnější den ve čtvrtek (11563 kroků). Nejméně aktivní jsou adolescentky podle očekávání v neděli. Zbylé dny jsou také nad hranicí 10000 kroků a spadají tak do kategorie aktivní podle Tudor-Lockeho a Basseta (2004).
22
PA v časových úsecích ve Středočeském kraji 10900 10800 10700 10600 10500 10400 10300 10200 10100 10000 9900
10827 10666 průměr
10262
Steps 7
Steps5
Steps2
Graf 2: PA v časových úsecích ve Středočeském kraji
Vysvětlivky: ; Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend) Nejnižší pohybová aktivita je podle očekávání o víkendu. Během pracovního týdne je naopak nejvyšší. Středočeský kraj je podle těchto dat průměrně méně aktivní než kraj Liberecký. Všechny tři časové úseky splňují požadavky kategorie aktivní (Tudor-Locke a Bassett, 2004). 1.6.2 Pohybová aktivita na Havlíčkobrodsku Práci zabývající se monitorováním týdenní pohybové aktivity na Havlíčkobrodsku napsala Výborná (2009). Výzkum této diplomové práce byl prováděn na gymnáziu ve Světlé nad Sázavou a gymnáziu v Ledči nad Sázavou. Data byla rovněž získána pomocí krokoměrů a dotazníků.
23
PA na Havlíčkobrodsku 18000 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
15401 11973
11771 10037
10313
9500
9179 průměr
StpMon
StpTue
StpWed
StpThu
StpFri
StpSat
StpSun
Graf 3: PA na Havlíčkobrodsku
Pro lepší přehlednost jsou výsledky zaokrouhleny na celá čísla. Zdroj: Zpracováno podle dat Výborné (2009). Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek; StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli Den s největší pohybovou aktivitou je zde středa (15401) kroků, která splňuje požadavky pro kategorii vysoce aktivní (Tudor-Locke a Bassett, 2004). Nejméně aktivní jsou adolescentky z Havlíčkobrodska v neděli (9179 kroků).
PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku 14000 12000
11168
11736 9746
10000 8000
Průměr
6000 4000 2000 0 Steps7
Steps5
Graf 4: PA v časových úsecích na Havlíčkobrodsku
Zdroj: Zpracováno podle dat Výborné (2009). 24
Steps2
Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend) Z grafu je zřejmé, že pohybová aktivita (PA) je nejvyšší během pracovního týdne (průměrně se pohybuje okolo 11736 kroků). Víkendové dny průměrně nedosahují hranice 10000 kroků avšak průměr celého týdne tuto hranici překračuje a řadí se tak do kategorie aktivní (Tudor-Locke a Bassett, 2004). 1.6.3 Pohybová aktivita na Plzeňsku Diplomová práce Topinky (2013) uvádí týdenní pohybovou aktivitu na vybrané střední škole v Klatovech. Topinka pomocí krokoměrů a záznamových archů monitoroval 29 adolescenntek ve věku 17-19 let. Pro lepší přehlednost jsou výsledky zaokrouhleny na celá čísla.
PA na Plzeňsku
15149
16000 14000 12000
12648 11004
11436
12138
11593
10000 7771
8000
průměr
6000 4000 2000 0 StpMon
StpTue
StpWed
StpThu
StpFri
StpSat
StpSun
Graf 5: PA na Plzeňsku
Zdroj: Zpracováno podle dat Topinky (2013). Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek; StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli
25
Na Plzeňsku se jeví jako nejaktivnější den v týdnu pátek, druhý středa a třetí čtvrtek s průměrným počtem 12138 kroků. Neděle s počtem pouhých 7771 kroků se podle TudorLockeho a Basseta (2004) řadí do kategorie částečně aktivní.
PA v časových úsecích na Plzeňsku 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
11677
12475 9683
Step7
Step5
průměr
Step2
Graf 6: PA v časových úsecích na Plzeňsku
Zdroj: Zpracováno podle dat Topinky (2013). Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend) Na Plzeňsku je aktivnější pracovní týden než víkendové dny. Během pracovního týdne jsou studentky nuceny k přesunům do školy, zájmových kroužků a k pravidelnému režimu. Víkend nesplňuje požadavky k aktivnímu životnímu stylu, tedy 10000 kroků. 1.6.4 Pohybová aktivita na Pardubicku Monitorování pohybové aktivity na Pardubicku se zabývá například Vavrečková (2010). Data byla posbírána na gymnáziu v Přelouči od studentek ve věku 15-18 let. Práce nese název: Pohybové aktivity a sportovní preference 15-18letých studentů gymnázia v Přelouči.
26
PA na Pardubicku 14000 12000
StpWed
StpThu
průměr
8675
11176
StpTue
13132
10653
4000
10130
6000
11569
8000
11603
10000
2000 0 StpMon
StpFri
StpSat
StpSun
Graf 7: PA na Pardubicku
Zdroj: Zpracováno podle dat Vavrečkové (2010). Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek; StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli Nejvíce aktivní dnem na Pardubicku je podle grafu pátek s 13132 kroky, spadá tedy do kategorie vysoce aktivní (Tudor-Locke a Bassett, 2004). Naopak nejméně aktivní je zde neděle, tedy den odpočinku. Ostatní dny se drží nad hranicí 10000 kroků.
PA v časových úsecích na Pardubicku
11400
11300
11332
11200 11162
11100 11000
10900
10991
10800 Step7
Step5
Graf 8: PA v časových úsecích na Pardubicku
Zdroj: Zpracováno podle dat Vavrečkové (2010).
27
Step2
průměr
Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend) V Pardubickém kraji je opět vyšší pohybová aktivita během pracovních dní než o víkendu. Podle Tudor-Lockeho a Basseta (2004) se však všechny časové úseky drží v kategorii aktivní tzn. nad hranicí 10000 kroků. 1.6.5 Pohybová aktivita adolescentních chlapců na Liberecku Monitorováním pohybové aktivity chlapců v libereckém regionu se věnoval Moravec (2015) ve své práci Pohybová aktivita adolescentních chlapců z libereckého regionu. PA chlapců na liberecku 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
10612
11354
12074
StpMon
StpTue
StpWed
10997
StpThu
12215
StpFri
11101
StpSat
10038
StpSun
Chlapci
Graf 9: PA chlapců na Liberecku
Zdroj: Zpracováno podle dat Moravce (2015). Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek; StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli
28
PA chlapců v časových úsecích na Liberecku 11600 11400
11450 11199
11200 11000 10800
10569
10600 10400 10200 10000 Steps 7
Steps5
Steps2
Průměr
Graf 10: PA chlapců v časových úsecích na Liberecku
Zdroj: Zpracováno podle dat Moravce (2015). Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend) Podle Moravce (2015) se opět ukazují nejvyšší naměřené hodnoty během pracovního týdne.
29
2
Cíle a úkoly práce
Hlavním cílem této práce je analyzovat úroveň pohybové činnosti adolescentních dívek v libereckém regionu. Šetření je prováděno pomocí krokoměrů a dotazníků. Dalšími dílčími úkoly této práce jsou: 1. Pomocí krokoměrů zjistit týdenní pohybovou aktivitu a porovnat pracovní dny s víkendem. 2. Sběr informací a dat o pohybovém režimu adolescentek v Libereckém regionu pomocí online dotazníku IPAQ. 3. Shromážděná data zpracovat a porovnat dle místa vzniku a intenzity zatížení. 4. Hodnocení celkové pohybové aktivity respondentek a jejich následné porovnání s ostatními regiony.
30
3
Metodika
Jedná se o výzkumné šetření Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Měření probíhalo pod výzkumným grantem GAČR (Grantová agentura České republiky) s názvem „Multifaktoriální výzkum zastavěného prostředí, aktivního životního stylu a tělesné kondice české mládeže“, které spadá do řešení mezinárodního výzkumného grantu National Instituties of Health (USA) s názvem „IPEN Adolescent: National Study of Built Environment and Physical Activity“. Jedná se o celosvětové zjišťování údajů o pohybové aktivitě adolescentů a jejich rodičů v různých typech zástavby – prostřednictvím dotazníků a týdenního monitorování pohybové aktivity krokoměrem. Účast ve výzkumu je dobrovolná a je možné z něj kdykoliv odstoupit, naměřená data jsou anonymní a slouží pouze pro souhrnné hodnocení pohybové aktivity adolescentů České republiky. Hlavním důvodem této mezinárodní akce je zhoršující se zdravotní stav a měnící se způsob života zejména u dospívající generace, který je ekonomicky stále náročnější a přitom často nezlepšuje kvalitu života. Já, jako autor této práce jsem se osobně účastnil výzkumu v roce 2014-2015. Získaná data však nemohla být v tak krátké době zpracována pro účely bakalářské práce, a proto jsou použita data z již zpracovaného výzkumu z předchozích roků. Námi získaná data proto poslouží pro pozdější výzkumy.
31
3.1
Charakteristika výzkumného souboru
Počet testovaných jedinců
21
18 let 58
19 let 20 let 37
Graf 11: Počet testovaných jedinců - IPAQ
Soubor testovaných jedinců Výzkumný soubor je tvořen dívkami ve věku 18 až 20 let ze středních škol na Liberecku. Výběr testovaných jedinců proběhl nahodile. Testování pomocí krokoměrů se zúčastnilo celkem 116 adolescentních dívek. Největší podíl tvořily dívky ve věku 20 let. Dotazníku IPAQ se zúčastnilo celkem 74 adolescentních dívek. Největší podíl tvořily dívky ve věku 19 let. Sběr dat Sběr dat probíhal v časovém horizontu 2006-2012 (hodnoty z krokoměrů, data z dotazníků IPAQ) a proběhl na náhodně vybraných středních školách v Libereckém regionu.
32
Počet testovaných jedinců- IPAQ
26
18 let
19
19let 20 let
28
Graf 12: Počet testovaných jedinců - IPAQ
Použité metody
3.2
Při výzkumu byl použit standardizovaný dotazník IPAQ dostupný v systému Indares. Dále krokoměry a s nimi související protokoly o záznamu týdenní pohybové aktivity. 3.2.1 Dotazník IPAQ Podle Štumbauera (1990) byl se měl obecně dotazník řídit několika základními pravidly a požadavky:
Jednodušší otázky na začátek,
neutrální formulace otázek,
stručnost ( max. 30 otázek)
otázky přiměřené věku a pohlaví,
jednoznačná formulace otázek,
zabezpečení imunity.
IPAQ (International Physical Activity Questionnaire) je jeden z nejvíce využívaných dotazníků, který umožňuje monitorování pohybové aktivity jednotlivých regionů a následné porovnání (Hendl, Dobrý aj., 2011).
33
Existují 2 verze dotazníku IPAQ, v tomto případě byla použita delší administrativní verze dotazníku, kde jsou pokládány otázky, které se týkají PA prováděné během posledních 7 dnů. Dotazník má celkem 5 částí:
PA během práce nebo studia,
přesuny (doprava),
domácí práce,
volnočasová PA (Sport, rekreace),
čas strávený sezením.
(Sigmund, Sigmundová, 2011) 3.2.2 Pedometr Yamax SW 700 Pedometr je malý, lehký a běžně komerčně dostupný elektronický přístroj, který měří vertikální oscilace (kmitání). Každá vertikální oscilace přesahující práh citlivosti přístroje je započítána jako krok. U pedometrů řady Yamax Digiwalker je práh citlivosti 0,35g. Pedometry jsou obecně nejpřesnější při určování počtu kroků, méně při výpočtu překonané vzdálenosti a nejméně při stanovení energetického výdeje. Výhodou pedometrů je jejich uživatelská přijatelnost, vzhled a kompaktní velikost. Nevýhodou je, že nedokáží rozlišit typ a intenzitu PA (běh, chůze do kopce, jízda na kole,na lyžích, apod.). Nejvhodnější uplatnění nacházejí v monitorování běžné chůze. Pro nejspolehlivější výsledky se pedometr doporučuje nosit v pase na boku monitorovaných jedinců (Sigmund, Sigmundová, 2011). Při monitorování pohybové aktivity v této práci byly použity právě pedometry Yamax SW 700, které byly poskytnuty Centrem kinantropologického výzkumu v Olomouci. Prvním krokem projektu bylo seznámení studentek se základními pravidly a podmínkami nošení přístrojů. Studentky libereckých gymnázií byly ve svých školách poučeny následovně:
krokoměr se nosí v pase na pravém boku ve vodorovné poloze, zavřený a správně připevněný, pojištěný poutkem
krokoměr se nasazuje po probuzení a nuluje se tlačítkem RESET 34
krokoměr se nepoužívá při kontaktních sportech nebo ve vlhkém prostředí (bazén)
krokoměr se sundává až před spaním
Pedometr Yamax disponuje třemi tlačítky (RESET, SET a MODE), pomocí kterých je potřeba správně nastavit data, se kterými přístroj pracuje. Jedná se o délku kroku (STRIDE) v centimetrech a váhu respondenta (WEIGHT) v kilogramech. Pro nastavení délky kroku stiskneme MODE, najedeme do položky DIS, stiskneme SET, kurzor se potom zobrazí u označení STRIDE (cm). Opakovaným stiskem nastavíme délku kroku. Pro všechny studentky byla stanovena průměrná délka kroku na 70 cm. Nastavení aktuální tělesné hmotnosti probíhá obdobně v položce CALORIE. Hmotnost je individuální a důležitá pro výpočet energetického výdeje. Pro záznam údajů z krokoměrů sloužily záznamové archy. Archy byly vypracované formou tabulky, kde měl každý respondent vyplnit základní údaje o sobě (jméno, věk, hmotnost, výšku a datum zápisu). Tabulka obsahovala šedá a bílá okénka. Šedá pro povinné údaje a bílá pro údaje nepovinné.
Obr. 1: Pedometr Yamax Digiwalker SW-700
Zdroj: Sigmund, Sigmundová (2011) 35
Zpracování dat
3.3
Výzkum byl podporován Centrem kinantropologického výzkumu (CKV) při Fakultě tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci. Centrum vzniklo v roce 2005. Zaobírá se primárně problematikou výzkumu pohybové aktivity a inaktivity ve vztahu k životnímu stylu a zdraví obyvatelstva České republiky. Dále má také koordinační a poradenskou funkci v oblasti monitoringu pohybové aktivity pro země střední Evropy. (Univerzita Palackého v Olomouci, 2005) Výsledky, které se týkají této práce jsou dále zpracovány počítačovým softwarem Microsoft office 2003. Textová část je vytvořena pomocí textového editoru Microsoft Word, tabulky jsou vytvořeny v Microsoft Excel. Celá práce včetně všech úprav byla zkompletována na notebooku MSI. Statistické zpracování dat Získaná data ze záznamových archů a dotazníků byla zpracována v programu Microsoft Excel 2003. Při vyhodnocování byly použity základní statistické metody.
Průměr. Průměr představuje aritmetický průměr všech hodnot, vypočítaný jako součet všech hodnot vydělený počtem těchto hodnot (Matematika, [online]).
Statistická významnost. Statistická významnost zjišťuje významnost rozdílu mezi testovanými skupinami. Hladinu jsme si stanovili na p < 0,05 (Loudová, 2012).
Směrodatná odchylka. Směrodatná odchylka ukazuje rozptyl či odchylku od průměru hodnot (Matematika, [online]).
36
4
Výsledky a diskuze Veškeré údaje v tabulkách jsou pro větší přehlednost zaokrouhleny na celá čísla. Výsledky jsou rozděleny do podkapitol a zaneseny do grafů. Pro úplnost jsou přidány doplňující zdrojové tabulky.
4.1
Výzkum pomocí krokoměrů
Tato část výzkumu zaznamenávala hodnoty naměřené krokoměry v sedmi po sobě jdoucích dnech. Respondenti zaznamenávali počet nachozených kroků do záznamových archů, které jim byly na začátku měření rozdány (viz Příloha A). Výsledky mohlo ovlivnit například nepříznivé počasí nebo třeba zhoršený zdravotní stav měřeného jedince. Výsledky jsou rozděleny na PA v časových úsecích, na jednotlivé dny, dále jsou porovnány se stejnými výsledky s chlapci a nakonec jsou rozděleny na organizovanou, neorganizovanou PA a v zaměstnání (ve škole). 4.1.1 Pohybová aktivita v časových úsecích Pohybová aktivita se během týdne mění. v průběhu pracovního týdne bývají adolescentky aktivnější než o víkendu. Tabulka 2: Pohybová aktivita v časových úsecích
Steps7 Průměr Směr. Odchylka
Steps5
Steps2
10732
11189
9588
3534
3908
3951
Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend)
37
Liberecko 11500 11000
11189 10732
10500 10000
9588
Průměr
9500 9000 8500 Steps7
Steps5
Steps2
Graf 13: PA v časových úsecích
Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend) Z výsledků je jasné, že během pracovního týdne je pohybová aktivita z hlediska nachozených kroků vyšší než o víkendových dnech. Výsledky se shodují s tvrzením Sigmunda, Sigmundové (2011), jež uvádějí pracovní týden aktivnější než víkend. Důvodem může být víkendový odpočinek, relaxace a nepravidelný režim. Během týdne jsou studentky nuceny k pravidelných přesunům do škol, zájmových kroužků apod. Poznámka: Pohybová aktivita jednotlivých časových úseků na Liberecku je v následující tabulce a grafu porovnána s ostatními regiony.
38
Tabulka 3: Porovnání pohybové aktivity v regionech
Kraj
Steps 7
Steps5
Steps2
Liberecký
10732
11189
9588
Středočeský
10666
10827
10262
Vysočina (Havl. Brod)
11168
11736
9746
Plzeňský
11677
12475
9683
Pardubický
10991
11332
10139
Zdroj: Data zpracována na základě prací Topinky (2013), Vavrečkové (2010), Výborné (2009). Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend)
Steps 7
Steps 5
Liberecký Středočeský Vysočina (Havl. Brod)
10139
9683
9746
10262
9588
11332
12475
11736
10827
11189
10991
11677
11168
10666
14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
10732
Porovnání pohybové aktivity v časových úsecích
Steps 2 Plzeňský Pardubický
Graf 14:Porovnání PA jednotlivých krajů v časových úsecích
Zdroj: Data zpracována na základě prací Topinky (2013), Vavrečkové (2010), Výborné (2009). Vysvětlivky:; Steps7 – počet kroků během 7 dní (celý týden); Steps5 – počet kroků během 5 dní (pracovní týden); Steps2 – počet kroků během 2 dní (víkend) Z grafu lze vyčíst, že nejvyšší naměřené hodnoty byly na Plzeňsku. Víkendové dny sice nesplňují hranici aktivního životního stylu podle Tudor-Locka a Basseta (2004), zbytek týdne je 39
však vysoko nad touto hranicí. Liberecký region tuto hranici také nesplňuje během víkendových dnů, během pracovního týdne však ano. Třetím krajem, který tuto hranici o víkendových dnech nesplňuje je Vysočina, která se však v ostatních úsecích pohybuje nad hranicí 11000 kroků. Středočeský kraj hranici 10000 kroků splňuje ve všech třech úsecích. Pardubicko rovněž splňuje počet kroků pro aktivní životní styl, v pracovních dnech se navíc pohybuje nad hranicí 11000 kroků. Data nejsou z hlediska studentova párového t-testu statisticky významná, středočeský region p = 0,815, Havlíčkobrodsko p = 0,081, Plzeňsko p = 0,159 a Pardubicko p = 0,120. 4.1.2 Pohybová aktivita od pondělí do neděle Při monitorování pohybové aktivity během jednotlivých dnů v týdnu by opět mělo platit, že nejaktivnější dny jsou během pracovního týdne. Jednotlivé dny jsou z hlediska pohybové aktivity individuální záležitostí, měly by však splňovat zdravotní doporučení. Méně aktivní dny jsou předpokládány dny víkendové, tedy sobota a neděle. Tabulka 4: Pohybová aktivita v průběhu týdne
StpMon
Průměr směr. odch.
StpTue
StpWed
StpThu
StpFri
StpSat
StpSun
10469
11657
11725
10721
11373
9663
9513
4915
5837
5549
4739
5030
5114
4958
Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek; StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli
40
Pohybová aktivita v průběhu týdne 14000 12000
11725
11657
11373
10721
10469
9663
10000
9513
8000
průměr
6000 4000 2000 0 StpMon
StpTue
StpWed
StpThu
StpFri
StpSat
StpSun
Graf 15: PA na Liberecku během týdne
Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek; StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli V průběhu týdne se pohybová aktivita liší. Od pondělí do středy dochází k nárůstu počtu kroků. Ve čtvrtek dochází k poklesu, v pátek opět k nárůstu. Sobota a neděle patří k nejnižším z celého týdne. Naměřené výsledky se kvantitativně shodují s obecnými výsledky v literatuře. Porovnání s ostatními regiony: Tabulka 5: Porovnání s ostatními regiony
kraj
StpMon
StpTue
StpWed
StpThu
StpFri
StpSat
StpSun
Liberecký
10469
11657
11725
10721
11373
9663
9513
Středočeský
10457
10761
10468
11563
10885
10286
10239
Vysočina (Havl. Brod)
11973
10037
15401
9500
11771
10313
9179
Plzeňský
11004
11436
12648
12138
15149
11593
7771
Pardubický
10130
11569
10653
11176
13132
11603
8675
Zdroj: Data zpracována na základě prací Topinky (2013), Vavrečkové (2010), Výborné (2009)
41
Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek; StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli
Graf 16: Srovnání PA jednotlivých regionů
Zdroj: Data zpracována na základě prací Topinky (2013), Vavrečkové (2010), Výborné (2009) Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek; StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli V porovnání jednotlivých dnů je opět nejsilnějším krajem Plzeňsko. Kromě neděle se pohybuje v relativně vysokých hodnotách. Ve středu se objevuje hodnota 12648 kroků, v pátek dokonce 15149 kroků, oba dny se tak podle Tudor-Locka a Basseta (2004) řadí do kategorie vysoce aktivní. V Pardubickém kraji se objevuje v pátek rovněž vysoká naměřená hodnota 13132 kroků rovněž spadající do kategorie vysoce aktivní (Tudor-Locke a Basset, 2004). Neděle je na Pardubicku nejméně aktivním dnem a zbytek týdne se drží v kategorii aktivního životního stylu podle Tudor-Lockeho a Basseta (2004). Vysočina je po Plzeňsku druhým nejaktivnějším krajem. Ve středu se objevuje vůbec nejvyšší naměřená hodnota 15401 kroků. Kromě čtvrtka a neděle je zbytek dnů v kategorii aktivního životního stylu (Tudor-Locke a Basset, 2004). Středočeský kraj spolu s krajem Libereckým se v této práci řadí v porovnání s ostatními kraji k méně aktivním. 42
Středočeský kraj však splňuje každých 7 dnů v týdnu limit 10000 kroků. Liberecký kraj na tuto hranici o víkendu nedosahuje a potvrzuje tak tvrzení, že víkendové dny jsou méně aktivními než dny pracovní. Jednou z možných příčin může být nevlídné počasí, které má zásadní vliv na pohybovou aktivitu (Sigmund, Sigmundová, 2011). Statistická významnosti byla stanovena na p < 0,05. Po vypočtení studentova t-testu bylo zjištěno, že data nejsou statisticky významná (p > 0,05). Data ze středočeského regionu p = 0,842, Vysočina p = 0,543, Plzeňsko p =0,198 a Pardubicko = 0,586. 4.1.3 Pohybová aktivita jednotlivých dní v porovnání s chlapci Pohybovou aktivitu chlapců z Liberecka monitoroval Moravec (2015). Na základě jeho zpracovaných výsledků je zde uveden graf a doplňující zdrojová tabulka. Tabulka 6: Porovnání pohybové aktivity s chlapci
StpMon
StpTue
StpWed
StpThu
StpFri
StpSat
StpSun
Dívky
10469
11657
11725
10721
11373
9663
9513
směr. odch.
4915
5837
5549
4739
5030
5114
4958
10612
11354
12074
10997
12215
11101
10038
5233
5758
5681
4294
6372
5559
5543
Chlapci směr. odch.
Zdroj: Zpracováno podle dat Moravce (2015). Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek; StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli
43
Graf 17: Porovnání PA dívek a chlapců
Zdroj: Zpracováno podle dat Moravce (2015). Vysvětlivky:; StpMon – počet kroků v pondělí; StpTue – počet kroků v úterý; StpWed – počet kroků ve středu; StpThu – počet kroků ve čtvrtek; StpFri – počet kroků v pátek; StpSat – počet kroků v sobotu; StpSun – počet kroků v neděli Při porovnání adolescentních dívek a chlapců v Libereckém regionu si vedou lépe chlapci. Ačkoliv dívky celý týden splňují hranici aktivního životního stylu podle Tudor-Lockeho a Basseta (2004), tedy 10000 kroků, chlapci si počínají o poznání lépe a tuto hranici splňují i o víkendu. Tyto výsledky se obecně potvrzují s výsledky v literatuře (Sigmund, Sigmundová, 2011). Porovnávané výsledky adolescentních dívek a chlapců nejsou statisticky významné ( p = 0,345).
44
4.1.4 Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě Tabulka 7: Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě
StpWork StpOrgPa StpLTPA Průměr
2299
4984
4738
Směr. Odch
1375
1942
3842
Průměr
6000 4984 Počet kroků
5000
4738
4000 3000
2299
2000 1000 0 StpWork
StpOrgPa
StpLTPA
Průměr
Graf 18: Pohyb v zaměstnání, při organizované a neorganizované pohybové aktivitě
Vysvětlivky:; StpWork – počet kroků v zaměstnání/škole; StpOrgPa – počet kroků během organizované pohybové aktivity; StpLTPA– počet kroků během neorganizované pohybové aktivityVysvětlivky:; StpWork – počet kroků v zaměstnání/škole; StpOrgPa – počet kroků během organizované pohybové aktivity; StpLTPA– počet kroků během neorganizované pohybové aktivity Jelikož se jedná o nepovinný údaj, neúčastnilo se záznamu dostatečný počet respondentek. Údaje proto nejsou významné. Přesto byly hodnoty zpracovány a zprůměrovány na osobu. Nejméně kroků adolescentky logicky ujdou během návštěvy školních zařízení, jelikož jejich majoritní náplní je z pohledu pohybové aktivity pasivní sezení v lavici. Nejvyšší hodnoty naopak vykazuje
45
organizovaná pohybová aktivita. Důvodem může být například široké spektrum sportovních zájmových kroužků a sportovních klubů. 4.2
Hodnocení pohybové aktivity podle energetického výdeje – dotazník IPAQ
Pro jednotku energie se používá několik jednotek, například častou jednotkou jsou jouly (J), resp. kilojouly kJ. Další obecně známou jednotkou je kalorie (cal), popř. kilocalorie, kcal. Při měření energetického výdeje se používá jednotka MET, tzv. metabolický ekvivalent. 1 MET = 3,5 VO2/min/kg (Sigmund, Sigmundová, 2011). 4.2.1 Pohybová aktivita během zaměstnání podle intenzity Tato kapitola se zaměřuje na energetický výdej během zaměstnání. v našem případě nahrazujeme zaměstnání školou, jelikož se jedná o adolescentky studující střední školu. Výdej energie je rozdělen na intenzivní PA, střední PA a chůzi. Tabulka 8: Pohybová aktivita během zaměstnání podle intenzity
METmin/týden
Směr. odch.
Čas/týden
Směr. Odch.
Čas/den
Směr. odch.
JVMET
874
1648
146
275
21
39
JMMET
587
1087
147
272
21
39
JWMET
833
1181
252
358
36
51
Vysvětlivky:; JVMET – počet MET-minut za intenzivní PA v zaměstnání za týden; JMMET – počet MET-minut za střední PA v zaměstnání za týden; JWMET – počet MET-minut za chůzi v zaměstnání za týden
46
PA v zaměstnání 1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0
874
833
587
252 147
146
JVMET
JMMET MET-min/týden
JWMET Čas/týden
Graf 19: PA v zaměstnání
Vysvětlivky:; JVMET – počet MET-minut za intenzivní PA v zaměstnání za týden; JMMET – počet MET-minut za střední PA v zaměstnání za týden; JWMET – počet MET-minut za chůzi v zaměstnání za týden Z grafu je jasné, že nejvyšší energetický výdej mají respondentky v oblasti intenzivní pohybové aktivity, kterou však tráví nejméně času (průměrně 146 minut za týden). Nejvíce času ( 252 minut týdně) stráví adolescentky chůzí. Poznámka: Pro porovnání pohybové aktivity během zaměstnání byla zvolena práce od Výborné (2009), která monitorovala pohybovou aktivitu na Havlíčkobrodsku. Tabulka 9:Porovnání pohybové aktivity v zaměstnání v Libereckém a Havlíčkobrodském kraji
Liberecko
Havlíčkobrodsko
JVMET
874
989
JMMET
587
436
JWMET
833
457
Zdroj: Data zpracována na základě práce Výborné (2009)
47
Vysvětlivky:; JVMET – počet MET-minut za intenzivní PA v zaměstnání za týden; JMMET – počet MET-minut za střední PA v zaměstnání za týden; JWMET – počet MET-minut za chůzi v zaměstnání za týden Zdroj: Data zpracována na základě práce Výborné (2009.
Porovnání PA v zaměstnání 1200
989 1000
874
833
800 587
600
436
457
400 200
0 JVMET
JMMET Liberecko
JWMET
Havlíčkobrodsko
Graf 20: Porovnání PA v zaměstnání
Vysvětlivky:; JVMET – počet MET-minut za intenzivní PA v zaměstnání za týden; JMMET – počet MET-minut za střední PA v zaměstnání za týden; JWMET – počet MET-minut za chůzi v zaměstnání za týden Výsledky ukazují, že dívky na Havlíčkobrodsku jsou aktivnější na poli intenzivní PA. V ostatních případech vykazují vyšší hodnoty děvčata na Liberecku, zejména v chůzi převyšují téměř dvojnásobně. Data nejsou statisticky významná p = 0,888 (p > 0,05).
48
4.2.2 Pohybová aktivita během volného času podle intenzity Tato kapitola se zaměřuje na energetický výdej a časový údaj ve volném čase. Data jsou rozdělena na intenzivní PA, střední PA a chůzi. Tabulka 10: Pohybová aktivita během volného času podle intenzity
METSměr. odch. min/týden
Čas/týden
Směr. odch.
Čas/den
Směr. odch.
RVMET
1149
1392
187
230
27
33
RMMET
284
543
68
134
10
19
RWMET
824
943
239
284
34
41
Vysvětlivky:; RVMET - Počet MET-minut za intenzivní PA ve volném čase za týden ; RMMET Počet MET-minut za střední PA ve volném čase za týden; RWMET - Počet METminut za chůzi ve volném čase za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách
PA ve volném čase 1400 1200 1000 800 600 400 200 0
1149 824
187 RVMET
284
239 68
RMMET MET-min/týden
RWMET Čas/týden
Graf 21: PA ve volném čase
Vysvětlivky:; RVMET - Počet MET-minut za intenzivní PA ve volném čase za týden ; RMMET Počet MET-minut za střední PA ve volném čase za týden; RWMET - Počet METminut za chůzi ve volném čase za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách Z grafu a tabulky lze jasně vyčíst, že průměrně nejvyšší energetický výdej mají adolescentky během intenzivní pohybové aktivity (1149 MET-minut/týden). Nejmenší energetický výdej mají 49
naopak během střední pohybové aktivity (248 MET-minut/týden). Chůze zabírá adolescentkám v průměru 239 minut týdně a dosahuje 824 MET-minut/týden. Tabulka 11: Porovnání PA ve volném čase s Havlíčkobrodskem
Liberecko
Havlíčkobrodsko
RVMET
1149
745
RMMET
284
333
RWMET
824
1437
Zdroj: Data zpracována na základě práce Výborné (2009). Vysvětlivky:; RVMET - Počet MET-minut za intenzivní PA ve volném čase za týden ; RMMET Počet MET-minut za střední PA ve volném čase za týden; RWMET - Počet METminut za chůzi ve volném čase za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách. Porovnání PA s Havlíčkobrodskem 1600 1400 1200 1000
400
284
200
333
745
824
1149
600
1437
800
0 RVMET
RMMET Havlíčkobrodsko
Liberecko
Graf 22: Porovnání PA s Havlíčkobrodskem
Zdroj: Data zpracována na základě práce Výborné (2009).
50
RWMET
Vysvětlivky:; RVMET - Počet MET-minut za intenzivní PA ve volném čase za týden ; RMMET Počet MET-minut za střední PA ve volném čase za týden; RWMET - Počet METminut za chůzi ve volném čase za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden. Čas je uváděn v minutách. Poznámka: Tabulka a graf ukazují srovnání energetického výdeje vyjádřeného v MET-minutách/týden Liberecka a Havlíčkobrodska. Opět se jedná o práci Výborné (2009). Na první pohled je zřejmé, že v případě intenzivní pohybové aktivity jsou děvčata z Liberce aktivnější než jejich Havlíčkobrodské kolegyně. V ostatních případech je tomu naopak. Střední PA a chůze jsou naměřené hodnoty vyšší na Havlíčkobrodsku. Data nejsou na hladině p > 0,05 statisticky významná, p = 0,798. 4.2.3 Pohybová aktivita během dopravy podle intenzity Pohybovou aktivitu během dopravy rozlišujeme na přesuny motorovým vozidlem (auto, MHD, apod.), na kole a chůzi. Jelikož při cestování vozidlem nevykonáváme aktivní pohyb, uvažujeme nulový energetický výdej. Tabulka 12: Pohybová aktivity během dopravy podle intenzity
METmin/týden
Směr. odch.
Čas/týden
Směr. odch.
Čas/den
Směr. odch.
TDMET
0
0
373
288
53
41
TCMET
126
446
21
74
3
11
TWMET
1129
1154
342
350
49
50
Vysvětlivky: ; TDMET – počet MET-minut při přepravě motorovým vozidlem za týden; TCMET – počet MET-minut při přepravě na kole za týden; TWMET – počet MET-minut při chůzi za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách.
51
PA při dopravě 1200 1000 800 600
1129 373
400
342 126
200
21
0 0
TDMET
TCMET MET-min/týden
TWMET Čas/týden
Graf 23: PA při dopravě
Vysvětlivky: ; TDMET – počet MET-minut při přepravě motorovým vozidlem za týden; TCMET – počet MET-minut při přepravě na kole za týden; TWMET – počet MET-minut při chůzi za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách. V tomto grafu je zřejmé, že kvantitativně nejvyšší počet minut při přesunech zaznamenáváme v oblasti motorových vozidel (více než 6 hodin týdně). Na druhém místě jsou přesuny pěšky (téměř 6 hodin týdně). Na posledním místě je bohužel přeprava na kole (v průměru pouhých 21 minut týdně). Důvodů může být celá řada, například nevýhodná poloha bydliště, snadná dostupnost MHD, roční období, časová úspora a podobně. Výsledky se samozřejmě neshodují s obecnými zdravotními doporučeními. Například Sigmund, Sigmundová (2011) upřednostňují aktivní transport při přepravě. Bohužel zde není možnost porovnání s ostatními regiony. 4.2.4 Pohybová aktivita při práci doma a na zahradě Tato kapitola je zaměřena na běžné domácí práce v okolí domova, při kterých taktéž narůstá energetický výdej nad úroveň klidového metabolismu.
52
Tabulka 13: Pohybová aktivita při práci doma a na zahradě
GVME T GMME T HMME T
METmin/týden
Směr. odch.
Čas/týden
Směr. odch.
Čas/den
Směr. odch.
240
565
44
103
6
15
274
404
69
101
10
14
272
372
91
124
13
18
Vysvětlivky:; GVMET – počet MET-minut za intenzivní PA při práci na zahradě za týden; GMMET – počet MET-minut za střední PA při práci na zahradě za týden; HMMET – počet MET-minut za střední PA při práci doma za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách.
PA v okolí domova
300 250
200 150 100
274
240
272
91
69 44
50
0 GVMET
GMMET MET-min/týden
HMMET Čas/týden
Graf 24: PA v okolí domova
Vysvětlivky:; GVMET – počet MET-minut za intenzivní PA při práci na zahradě za týden; GMMET – počet MET-minut za střední PA při práci na zahradě za týden; HMMET – počet MET-minut za střední PA při práci doma za týden; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jednoho jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách. Kvantitativní výsledky v tomto grafu jsou velmi vyrovnané. Nejvyšší hodnotu energetického výdeje přestavuje středně intenzivní PA při práci na zahradě (274 MET-minut/týden). O pouhé 2 53
MET-minuty za týden méně dosahuje středně intenzivní PA při práci doma. Tato činnost však vykazuje nejvyšší počet minut za týden (průměrně 91 minut týdně). v průměru 44 minut týdně se respondentky věnují intenzivní PA a dosahují energetického výdej 240 MET-minut/týden. 4.2.5 Celkový výsledek pohybové aktivity podle intenzity V této kapitole chápeme intenzivní PA jako sumu intenzivní PA v zaměstnání a ve volném čase. Střední PA zahrnuje středně zatěžující PA v zaměstnání, při práci v domě a okolo něj, ve volném čase, dále zahrnuje jízdu na kole při přesunech a intenzivní pohybovou aktivitu při práci kolem domu. Chůze je součet chůze v zaměstnání, ve volném čase a při přesunech/v dopravě. Tabulka 14:Celkový výsledek pohybové aktivity podle intenzity
METmin/týden
Čas/týden
Čas/den
Intenzivní PA
2023
333
48
Střední PA
1783
440
63
Chůze
2786
833
119
Vysvětlivky:; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách. Celková PA podle intenzity 3000 2500
2786
2000 1500
2023
1783 833
1000 500
440
333
0 Intenzivní PA
Střední PA MET-min/týden
Graf 25: Celková PA podle intenzity
54
Chůze Čas/týden
Vysvětlivky:; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut na jedince za týden.; Čas je uváděn v minutách. Celkové skóre pohybové aktivity ukazuje, že největší časový podíl představuje chůze, které se respondentky věnují v průměru 833 minut týdně, tzn. téměř dvě hodiny denně. Při chůzi dosahuje metabolický ekvivalent 2786 METů a opět tvoří nejvyšší podíl na celkovém výdeji energie. Z časového hlediska je na druhém místě středně zatěžující pohybová aktivita s energetickým výdejem 1783 METů, které je věnováno průměrně 440 minut týdně. Intenzivní pohybové aktivitě je věnováno průměrně 333 minut a tvoří druhou největší hodnotu ve výdeji energie (2023 MET-minut/týden). Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je doporučováno 300 minut středně zatěžující pohybové aktivity, intenzivní pohybové aktivity 150 minut za týden nebo kombinace obou případů. Podle naměřených údajů adolescentky z Liberecka obě kritéria splňují. Poznámka: Pro porovnání hodnot byla vybrána diplomová práce Vavrečkové (2010) z Pardubicka. Tabulka 15:Porovnání hodnot s Pardubickým krajem
Liberecko
Pardubick o
Intenzivní PA
2023
1215
Střední PA
1783
1706
Chůze
2786
2290
Zdroj: Data zpracována na základě práce Vavrečkové (2010). Vysvětlivky:; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut/týden.
55
Porovnání PA
3000 2500
2786 1706
2000 1500
2290
2023
1215
1783
1000 500 0 Intenzivní PA
Střední PA
Liberecko
Chůze
Pardubicko
Graf 26: Porovnání PA s Pardubickým krajem
Zdroj: Data zpracována na základě práce Vavrečkové (2010). Vysvětlivky:; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut/týden. Při porovnání hodnot s diplomovou prací Vavrečkové (2010) Pardubicka je na první pohled jasné, že Liberec převyšuje Pardubice ve všech třech sloupcích. Zatímco v případech chůze a středně zatěžující pohybové aktivity můžeme hovořit o vyrovnaných výsledcích, při intenzivní pohybové aktivitě dívky z Liberecka navýšily energetický výdej o více než 1000 MET-minut za týden. Při porovnání PA podle intenzity bylo zjištěno, že data nejsou statisticky významná p = 0,162. 4.2.6 Celkový výsledek pohybové aktivity podle místa vzniku Tato kapitola je zaměřena na sumu celkové pohybové aktivity podle místa vzniku. Data jsou rozdělena na PA v zaměstnání (škole), při dopravě (přesunech), v domě a jeho okolí (zahrada apod.) a ve volném čase. Tabulka 16:Celkový výsledek pohybové aktivity podle místa vzniku
MET-min/týden JMET
2294
TMET
1255
HMET
786
RMET
2162
56
Vysvětlivky:; JMET – celková PA v zaměstnání; TMET – celková PA při dopravě; HMET – celková PA v domě a jeho okolí; RMET – celková PA ve volném čase; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut/týden.
Celková PA podle m ísta vzniku
2500 2000 1500 2294
1000
2162 1255
500
786
0 JMET
TMET
HMET
RMET
MET-min/týden
Graf 27: Celková PA podle místa vzniku
Vysvětlivky:; JMET – celková PA v zaměstnání; TMET – celková PA při dopravě; HMET – celková PA v domě a jeho okolí; RMET – celková PA ve volném čase; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut/týden. Tabulka a graf ukazují, že nejvyšší energetický výdej se objevuje při zaměstnání, tedy v našem případě ve školním zařízení (2294 MET-minut/týden). Následovaný je výdejem ve volném čase (2162 MET-minut/týden). Nejnižší energetický výdej se objevuje při práci v domě a jeho okolí. Způsobeno to může být třeba tím, že ne každý bydlí v domě, obyvatelé bytu nemají možnost práce na zahradě. Poznámka: Pro porovnání PA podle místa vzniku byla zvolena opět práce monitorující PA na Pardubicku od Vavrečkové (2010) a práce od Výborné (2009), která monitoruje Havlíčkobrodsko. Výborná (2009) ve své práci monitoruje pouze celkovou PA v zaměstnání a v PA ve volném čase.
57
Tabulka 17:Porovnání pohybové aktivity podle místa vzniku
Havlíčkobrodsko
Liberec
Pardubicko
JMET
2294
1882
1655
TMET
1255
1159
HMET
786
666
RMET
2162
2516
1731
Zdroj: Data zpracována na základě prací Výborné (2009), Vavrečkové (2010). Vysvětlivky:; JMET – celková PA v zaměstnání; TMET – celková PA při dopravě; HMET – celková PA v domě a jeho okolí; RMET – celková PA ve volném čase; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut/týden. Porovnání celkové PA podle místa vzniku 3000 2516
2500 2000
2294
2162 1882
1731
1655 1255
1500
1159 786
1000
666
500 0 JMET
TMET Liberec
HMET Havlíčkobrodsko
RMET
Pardubicko
Graf 28:Porovnání celkové PA podle místa vzniku
Zdroj: Data zpracována na základě prací Výborné (2009), Vavrečkové (2010). Vysvětlivky:; JMET – celková PA v zaměstnání; TMET – celková PA při dopravě; HMET – celková PA v domě a jeho okolí; RMET – celková PA ve volném čase; Energetický výdej je uváděn v jednotkách MET-minut/týden. Jelikož údaje z Havlíčkobrodska nejsou v našem případě kompletní, máme možnost porovnání pouze PA v zaměstnání a ve volném čase. V ostatních případech máme možnost srovnání pouze s prací z Pardubicka. Pohybová aktivita v zaměstnání je nejvyšší u žákyň z Liberecka (2294 58
MET-min/týden). Havlíčkobrodsko ani Pardubicko v tomto případě nedosahují hranice 2000 MET-minut za týden. Pohybová aktivita ve volném čase je nejvyšší na Havlíčkobrodsku (2516 MET-min./týden), druhý je Liberec (2162 MET-min./týden) a třetí Pardubice s průměrnou hodnotou 1731 MET-minut za týden. V oblastech dopravy, práce v domě a jeho okolí je Liberecko produktivnější než Pardubicko. Data u Pardubicka nejsou statisticky významná (p = 0,091). Shrnutí výsledků
4.3
Pohybovou aktivitu vykonáváme, aniž bychom si to uvědomovali během celého dne. Téměř po celý den máme potřebu se přesouvat z místa na místo, například do zaměstnání, do školy, do zájmových kroužků, ve volném čase nebo domů. Pohyb dále zaznamenáváme např. při školní tělesné výchově, při sportu, při práci na zahradě nebo při běžných domácích úkonech. Celkovou úroveň pohybové aktivity lze měřit několika způsoby. Mezi základní způsoby hodnocení patří například počet nachozených kroků (Tudor-Locke, Bassett, 2004), FITT (FIDD) charakteristiky (Frömel, Novosad, Svozil, 1999). Tato práce se zaměřuje především na hodnocení PA skrze krokoměry Yamax a týdenní záznamové archy a na výdej energie v podobě metabolického ekvivalentu. První část výzkumu je zaměřena na monitorování pohybové aktivity pomocí krokoměrů Yamax SW 700. Výsledky byly zaznamenány do týdenních záznamových archů, který rozlišoval jednak časové úseky (týden jako celek, víkend a pracovní týden) a jednak každý jednotlivý den. Jednotlivé dny byly pak mezi sebou porovnávány. Dále proběhlo porovnání v rámci ostatních regionů. V závěru byl výzkum doplněn o porovnání s chlapeckými výsledky a pohybovou aktivitu organizovanou, neorganizovanou a aktivitu v zaměstnání. Výsledky z první části
Během pracovního týdne je pohybová aktivita z hlediska nachozených kroků vyšší než o víkendových dnech. Výsledky se shodují s tvrzením Sigmunda, Sigmundové (2011), jež uvádějí pracovní týden aktivnější než víkend.
Liberecko v porovnání s ostatními regiony patří k nejméně aktivním. Víkendové dny nesplňují hranici 10000 kroků, tedy aktivního životního stylu (Tudora-Locke ,Bassetta, 2004), pracovní dny ano. Nejvyšší počet nachozených kroků vykazuje Plzeňsko. 59
Nejnižší naměřená hodnota na Liberecku se objevuje v neděli (9513 kroků).
Největší počet kroků na Liberecku byl zaznamenán ve středu (11725 kroků.)
V porovnání s ostatními regiony jsou naměřené výsledky poměrně vyrovnané, bez větších výkyvů. Nejvyšších výkyvů dosáhli respondenti na Plzeňsku.
Nejnižší naměřená hodnota byla opět na Plzeňsku a to v neděli (7771 kroků).
Nejvyšší naměřená hodnota byla na Havlíčkobrodsku ve středu (15401 kroků).
Při porovnání dívek a chlapců v Libereckém regionu si vedou lépe chlapci. Ačkoliv dívky celý týden splňují hranici aktivního životního stylu podle Tudor-Lockeho a Basseta (2004), tedy 10000 kroků, chlapci si počínají o poznání lépe a tuto hranici splňují i o víkendu. Tyto výsledky se obecně potvrzují s výsledky v literatuře (Sigmund, Sigmundová, 2011).
Největší poměr pohybové aktivity z hlediska nachozených kroků je při organizované PA, nejmenší u počtu kroků v zaměstnání/škole.
Druhá část práce se zabývá výsledky z dotazníkového šetření IPAQ. Zjišťována byla zejména intenzita pohybové aktivity v zaměstnání, volném čase, při transportech,doma a v jeho okolí. V několika případech byly výsledky opět porovnány s jinými regiony. V závěru byla celková aktivita shrnuta podle místa vzniku a intenzity. Výsledky energetického výdeje jsou udávány v jednotkách MET-minut za týden. Časové výsledky jsou uvedeny v minutách. Výsledky z druhé části
V zaměstnání (škole) je vykazován nejvyšší energetický výdej (874 MET-min./týden) během intenzivní PA. Nejdelší čas však zabírá obyčejná chůze (252 minut/týden).
Při porovnání PA v zaměstnání dívky na Havlíčkobrodsku jsou aktivnější na poli intenzivní pohybové aktivity. V ostatních případech vykazují vyšší hodnoty děvčata na Liberecku.
Ve volném čase se dívky nejčastěji věnují chůzi, kterou tráví průměrně 239 minut týdně. Nejvyšší energetický výdej je však představován intenzivní PA (1149 MET-min./týden). 60
V porovnání PA ve volném čase vedou dívky z Liberce pouze v oblasti intenzivní pohybové aktivity. Ve středně intenzivní pohybové aktivitě a v chůzi jsou aktivnější dívky z Havlíčkobrodska.
Při transportu tráví žákyně nejvíce času (373 minut týdně) v motorovém dopravním prostředku, samozřejmě s téměř nulovým energetickým výdejem. Průměrně 342 minut týdně tráví děvčata při přesunech pěšky, tzn. chůzí (energetický výdej 1129 METmin./týden). Nejméně času tráví přesuny na kole (pouhých 21 minut týdně).
Při práci doma a v jeho okolí představuje nejvyšší hodnotu středně intenzivní PA na zahradě (274 MET.-min./týden). Nejmenší hodnoty jsou naměřeny při intenzivní PA (44 minut, 240 MET-min./týden).
V celkovém souhrnu pohybové aktivity podle intenzity představuje největší časový podíl chůze (833 minut týdně, 2786 MET-minut týdně). Druhý nejvyšší energetický výdej představuje intenzivní PA (2023 MET-minut týdně). Středně intenzivní aktivita vykazuje hodnoty 440 minut a 1783 MET-minut týdně.
Při porovnání výsledků s Pardubickem v celkové sumě PA dle intenzity, převyšuje Liberec ve všech třech oblastech.
Při součtu celkové pohybové aktivity podle místa vzniku si Liberecko stojí nejlépe. Kromě celkové pohybové aktivity ve volném čase ostatní regiony převyšuje.
61
5
Závěr
Cílem této práce bylo zjistit a ohodnotit úroveň pohybové aktivity adolescentních dívek z Libereckého regionu. Z práce vzešlo několik výsledků. První část byla zaměřena na monitorování týdenní pohybové aktivity právě pomocí krokoměrů, kde jsou rozlišeny jednotlivé dny v týdnu a také časové úseky (celý týden, pracovní týden a víkend).
V porovnání
ostatními
regiony
(Středočeský,
Plzeňský,
Pardubický
a Havlíčkobrodský) patří Liberecko k průměrně méně aktivním. Od pondělí do pátku však splňují zdravotní doporučení Tudora-Lockeho a Basseta (2004) a dosahují na hranici 10000 kroků denně. Během víkendu tato doporučení bohužel adolescentky z Liberecka nesplňovaly. To, že byly zejména o víkendu naměřeny tak nízké hodnoty může být způsobeno například nepříznivým počasím. Nejaktivnějším regionem se zde ukázalo Plzeňsko. Ukázalo se také, že dívky jsou pohybově méně aktivní než chlapci. Druhá část se týkala dotazníků IPAQ, který obsahoval velké množství dat. Vzhledem k obsahové omezenosti práce byla ke zhodnocení a zpracování vybrána pouze data, která se zdála nejdůležitější. Jedná se o pohybovou aktivitu během zaměstnání, volného času, dopravy a práce v okolí domu. Dále byla vybrána celková aktivita podle intenzity a podle místa vzniku. Výsledky ukázaly, že nejvyšší energetický výdej mají respondentky při intenzivní pohybové aktivitě během volného času (1149 MET-min/týden) přičemž nejvíce času (342 minut) tráví chůzí během dopravy, tzn. transportu do školy, domů, do zájmových kroužků apod. Naopak nejméně minut a zároveň nejmenší energetický výdej vykazují přesuny při dopravě na kole. Opět to ale může být způsobeno nepřízní počasí ve sledovaném období nebo například kopcovitým terénem, který je pro Liberecký kraj charakteristický. Při celkovém souhrnu pohybové aktivity podle intenzity zatížení se opět ukázala nejaktivnější chůze (2786 MET-min/týden, 833 minut týdně). Na druhém místě byla z hlediska energeteického ekvivalentu intenzivní pohybová aktivita s celkovým počtem 333 minut a energetickým výdejem 2023 MET-min./týden. Na třetím místě skončila středně zatěžující pohybová aktivita (1783 MET-min/týden, 440 minut týdně). Pohybová aktivita podle místa vzniku byla nejvyšší při zaměstnání, tedy během školní docházky (2294 MET-min./týden), na druhém místě pohybová aktivita ve volném čase (2162 METmin./týden), třetí PA při dopravě (1255 MET-min./týden) a poslední pohybová aktivita doma a v jeho okolí (786 MET-min./týden).
62
Celá bakalářská práce ukazuje, že ve většině případů respondentky splňují obecná zdravotní doporučení uváděná v literatuře, zároveň ale ukazuje, že ve srovnání s jinými regiony se po pohybové stránce řadí k méně aktivním. Zejména o víkendu nevykazují dostatečnou pohybovou aktivitu, tedy při volném čase, který by měl být využíván aktivní cestou. Prostor se otevírá i pro nárůst pohybové aktivity při přepravě do škol nebo do jiných zařízení. Zejména vhodná jízda na kole, která je rychlejší než chůze a levnější a šetrnější k životnímu prostředí než motorové dopravní prostředky.
63
6
Bibliografická citace
ANON, Physical activity guidelines for Americans: be active, healthy, and happy!. Washington, DC: U.S. Dept. of Health and Human Services, 2008. ISBN 9780160818363. CENTRUM KINANTROPOLOGICKÉHO VÝZKUMU. International Database for Research and Educational Support. 2014. Retrieved 18. 11. 2014 from the World Wide Web: http://www.indares.com/public. CORBIN, C.B., & R.P. PANGRAZI. Answers to Questions: How Much Physical Activity is Enough? Journal of Physical Education Recreation and Dance, 1996. FRÖMEL, Karel, Jiří NOVOSAD a Zbyněk SVOZIL. Pohybová aktivita a sportovní zájmy mládeže. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 1999. ISBN 80-7067-945-X. KOHOUTEK, Rudolf. Úvod do psychologie: psychologie osobnosti a zdraví žáka. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. ISBN 80-210-4077-7. MALINA, Robert M., Claude BOUCHARD a Oded BAR-OR. Growth, maturation, and physical activity. 2nd ed. Champaign, Ill.: Human Kinetics, c2004. ISBN 0-88011-882-2. MASARYKOVA UNIVERZITA, 2016. Hypokineze a poruchy zdraví. In: Materiály ke studiu předmětů [online]. © 2009 [cit. 2016-01-3]. Dostupné z: http://www.fsps.muni.cz/~novotny/Hypokin.htm. MĚKOTA, Karel a Roman CUBEREK. Pohybové dovednosti - činnosti - výkony. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. ISBN 978-80-244-1728-8. MORAVEC, Aleš. Pohybová aktivita adolescentních chlapců z libereckého regionu. Liberec, 2015. Bakalářská práce. TU v Liberci. OBEZITOLOGICKÉ CENTRUM ZLÍN: Obezita-výživa [online]. [cit. 2016-01-04]. Dostupné z: http://www.obezita-vyziva.cz/obezitologie/obezita.htm.
64
OJA, Pekka, Fiona C BULL, Mikael FOGELHOLM a Brian W MARTIN. Physical activity recommendations for health: what should Europe do? BMC Public Health [online]. 2010, 10(1), 10- [cit. 2016-04-27]. DOI: 10.1186/1471-2458-10-10. ISSN 1471-2458. Dostupné z: http://www.biomedcentral.com/1471-2458/10/10. PERIČ, Tomáš. Sportovní příprava dětí. 1. vyd. Praha: Grada, 2004. Děti a sport. ISBN 80-2470683-0. PRO SESTRY, 2016. Psychologická charakteristika pubescence a adolescence. In: Studijní materiály [online]. © 2013 [cit. 2016-01-4]. Dostupné z: http://www.prosestry.cz/studijni_materialy/psychologie/psychologicka_charakteristika_pu bescence_a_adolescence. ŘÍČAN, Pavel. Cesta životem. 2., přeprac. vyd. Praha: Portál, 2006. ISBN 80-7367-124-7. SHARKEY, Brian. Fitness for sport. In R. Martens (Ed.), Successful coaching. Champaign, IL: Human Kinetics. 1997. SIGMUND, Erik a Dagmar SIGMUNDOVÁ. Pohybová aktivita pro podporu zdraví dětí a mládeže. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. ISBN 978-80-2442811-6. STACKEOVÁ, Daniela. Zdravotní benefity pohybových aktivit: Východisko pro tvorbu doporučení pro mládež a dospělé. Tělesná výchova a sport mládeže: Odborný časopis pro učitele, trenéry a cvičitele. Praha: Karolinum, 2009, 75(1), 6-11. STUDIUM PSYCHOLOGIE, 2015. Etapy psychického vývoje: pubescence, adolescence. Psychologická charakteristika těchto období, jejich význam pro další vývoj. In: Studium psychologie [online]. © 2015 [cit. 2015-10-8]. Dostupné z: http://www.studiumpsychologie.cz/vyvojova-psychologie/6-pubescenceadolescence. ŠTUMBAUER, Jan. Základy vědecké práce v tělesné kultuře. 1.vyd. České Budějovice: Pedagogická fakulta v Českých Budějovicích, 1990. ISBN 80-7040-018-8. TOPINKA, Jakub. Pohybová aktivita žáků na vybrané střední škole v Klatovech. Plzeň, 2013. Diplomová práce. Západočeská univerzita v Plzni.
65
VAŠUTOVÁ, Maria. Pedagogické a psychologické problémy dětství a dospívání. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2005. ISBN 80-7042-691-8. VAVREČKOVÁ, Doubravka. Pohybové aktivity a sportovní preference 15-18letých studentů gymnázia v Přelouči. České Budějovice, 2010. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. VÁGNEROVÁ, Marie. Vývojová psychologie. Vyd. 1. V Praze: Karolinum, 2005. ISBN 978-80246-0956-0. VÝBORNÁ, Alena. Pohybová aktivita a inaktivita 15-19 letých studentů středních škol na Havlíčkobrodsku. České Budějovice, 2009. Diplomová práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. WORLD HEALTH ORGANIZATION, 2015. [online]. © 2007 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: http://www.who.cz/.
66
7
Seznam příloh
Příloha A: Záznamový arch týdenní pohybové aktivity........................................................... 68 Příloha B: Dotazník IPAQ long ............................................................................................... 70
67
Příloha A: Záznamový arch týdenní pohybové aktivity
68
69
Příloha B: Dotazník IPAQ long
70
71
72
73
