Hodnocení návštěvnosti a atraktivit regionálního muzea v Polné

Hodnocení návštěvnosti a atraktivit regionálního muzea v Polné

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za odborné vedení mé práce. Děkuji Mgr. Janě Rybáčkové za oponenturu mé práce. Velké díky patří vedoucí městského muzea v Polné paní Martě Vomelové za strávený čas při hledání vhodných zdrojů, cenné rady a připomínky k mé práci. Poděkování patří také Městskému muzeu v Polné za poskytnutí zdrojů pro moji práci. Ráda bych poděkovala Haně Chvátalové za pomoc s grafickou úpravou této bakalářské práce. Děkuji všem respondentům, kteří si udělali čas a byli ochotní vyplnit dotazník. Děkuji zaměstnancům ZŠ Dobronín, kteří se podíleli na pomoci při tisku dotazníků. Ráda bych poděkovala Mgr. Jiřímu Dalíkovi za kontrolu anglického překladu. V neposlední řadě bych ráda poděkovala své rodině, partnerovi a přátelům za psychickou podporu a ochotu kdykoliv pomoci.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Hodnocení návštěvnosti a atraktivit re g i o n á l n í h o m u z e a v P o l n é Bakalářská práce

Autor: Dagmar Součková Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Jihlava 2014

Copyright © 2013 Dagmar Součková

Abstrakt SOUČKOVÁ Dagmar: Hodnocení návštěvnosti a atraktivit regionálního muzea v Polné. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Cílem této práce je zhodnotit návštěvnost muzea v letech 2007 - 2012, vyhodnotit proč návštěvnost klesá/stoupá, poukázat na atraktivity daných tras a jejich jednotlivých zajímavostí. Součástí práce je porovnání statistik muzea a vlastního dotazníkového šetření.

Klíčová slova Polná. Muzeum. Historie. Návštěvnost. Atraktivity. Bakalářská práce.

7

Abstract SOUČKOVÁ Dagmar: Evaluating the visitor attendance and attractiveness of the regional museum in Polná. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Supervisor: ac. painter Vladimír Netolička. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2014 The aim of this work is to evaluate attendance the regional museum during years 2007 - 2012, evaluate why attendance falls / rises, highlight the attractiveness of the visitor´s routes and their various attractions. The work includes museum´s statistics and it´s own questionnaire survey.

Key words Polná. Museum. History. Attendance. Attractiveness. Bachelor thesis.

8

Předmluva Název práce: Hodnocení návštěvnosti a atraktivit regionálního muzea v Polné. Toto téma jsem si zvolila proto, abych poukázala na atraktivnost muzea v Polné, zhodnotila návštěvnost od roku 2007 do roku 2012 a pokusila se najít důvod, proč klesá. Dalším důvodem k sepsání této práce bylo, abych přiblížila ostatním bohatou historii města, hradu, zámku a muzea. Významnou pohnutkou bylo, že žiji ve vesnici nedaleko Polné, a proto je mi toto místo blízké. Považuji za smutné, že většina obyvatel ČR zná lépe historii a atraktivity míst v cizích zemích a nevědí, co zajímavého se nachází v blízkosti jejich bydliště. Proto se v této práci snažím poskytnout obyvatelům Vysočiny základní informace o městě, muzeu a jeho jednotlivých trasách a zároveň je tak nalákat k návštěvě tohoto překrásného místa. Pokouším se dle připomínek respondentů navrhnout zlepšení tam, kde se návštěvníkům a turistům některé věci nelíbí a naopak poukázat na ty, které jsou pro návštěvníky a turisty atraktivní. Věřím, že tato práce zaujala zaměstnance muzea v Polné a v budoucnosti by ji mohly využít pro potřeby muzea.

9

Obsah: Seznam tabulek a grafů ................................................................................................... 12 Úvod................................................................................................................................ 14 Teoretická část ................................................................................................................ 16 1

2

Historie.................................................................................................................... 16 1.1

Historie města Polná ........................................................................................ 16

1.2

Historie muzea ................................................................................................. 19

1.3

Trasa: Hrad I. ................................................................................................... 23

1.4

Trasa: Hrad II. .................................................................................................. 25

1.5

Trasa: Hrad III. ................................................................................................. 28

1.6

Trasa: Stará škola ............................................................................................. 30

1.7

Trasa: Zámek .................................................................................................... 32

Praktická část .......................................................................................................... 34 2.1

Návštěvnost muzea........................................................................................... 34

2.1.1

Návštěvnost muzea roku 2007................................................................... 34

2.1.2

Návštěvnost muzea roku 2008................................................................... 35

2.1.3

Návštěvnost muzea roku 2009. ................................................................. 36

2.1.4


2.1.5


2.1.6

Návštěvnost muzea roku 2012 .................................................................. 42

2.2

Dotazníkové vyhodnocení ................................................................................ 44

2.2.1

Pohlaví respondentů .................................................................................. 44

2.2.2

Věk respondentů ........................................................................................ 45

2.2.3

Bydliště respondentů ................................................................................. 46

2.2.4

Návštěvnost muzea respondenty ............................................................... 49

2.2.5

Počet návštěv muzea respondenty ............................................................. 50

2.2.6

Důvod návštěvy respondenta ..................................................................... 51 10

2.2.7

S kým respondent muzeum Polná navštívil/a ............................................ 52

2.2.8

Navštívené okruhy v muzeu respondenty .................................................. 53

2.2.9

Nejzajímavější prohlídkový okruh pro respondenty ................................. 54

2.2.10

Připomínky respondentů ............................................................................ 56

2.2.11

Návštíví-li respondent muzeum znovu ...................................................... 57

2.3

SWOT analýza ................................................................................................. 59

2.3.1

S (Strenghts-vnitřní silné stránky) ............................................................. 59

2.3.2

W (Weaknesses-vnitřní slabé stránky) ...................................................... 60

2.3.3

O (Opportunities-vnější příležitosti).......................................................... 60

2.3.4

T (Threats–vnější hrozby) ......................................................................... 61

2.4

Možnosti řešení zvýšení návštěvnosti .............................................................. 61

2.4.1

Větší reklama ............................................................................................. 61

2.4.2

Motivace potencionálního zákazníka ........................................................ 61

2.4.3

Konání atraktivních zimních prohlídek na vyžádání ................................. 61

2.5 Možnosti řešení některých problémů ............................................................... 62

3

2.5.1

Pořádání svatebních obřadů ....................................................................... 62

2.5.2

Vlhkost ve Staré škole ................................................................................ 62

2.5.3

Lapidárium ................................................................................................. 62

2.5.4

Stálá přítomnost jednoho ze zaměstnanců muzea u pokladny ................... 62

Hodnocení ............................................................................................................... 63 3.1

Městské muzeum Polná.................................................................................... 63

3.2

CA Iva Tour-Josef Němec ............................................................................... 63

3.3

CK Borisová ..................................................................................................... 64

Závěr ............................................................................................................................... 65 Seznam použité literatury ............................................................................................... 67 Příloha: Dotazník ............................................................................................................ 69

11

Seznam tabulek a grafů Tabulka 1: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2007 ...................................... 34 Tabulka 2: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2008 ...................................... 35 Tabulka 3: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2009 ...................................... 36 Tabulka 4: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2010 ...................................... 38 Tabulka 5: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2011 ...................................... 40 Tabulka 6: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2012 ...................................... 42 Tabulka 7: Pohlaví respondentů ..................................................................................... 44 Tabulka 8: Věk respondentů ........................................................................................... 45 Tabulka 9: Bydliště respondentů .................................................................................... 46 Tabulka 10: Návštěvnost muzea respondenty ................................................................ 49 Tabulka 11: Počet návštěv muzea respondenty .............................................................. 50 Tabulka 12: Důvod návštěvy respondenta ...................................................................... 51 Tabulka 13: S kým respondent muzeum navštívil/a ....................................................... 52 Tabulka 14: Navštívené okruhy v muzeu respondenty ................................................... 53 Tabulka 15: Nejzajímavější prohlídkový okruh pro respondenty……………………...54 Tabulka 16: Připomínky respondentů ............................................................................. 56 Tabulka 17: Navštíví-li respondent muzeum znovu ....................................................... 57

Graf 1: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2007 ............................................ 34 Graf 2: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2008 ............................................ 35 Graf 3: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2009 ............................................ 37 Graf 4: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2010 ............................................ 39 Graf 5: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2011 ............................................ 41 Graf 6: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2012 ............................................ 43 Graf 7: Pohlaví respondentů ........................................................................................... 44 Graf 8: Věk respondentů ................................................................................................. 45 Graf 9: Bydliště respondentů .......................................................................................... 48 Graf 10: Návštěvnost muzea respondenty ...................................................................... 49 Graf 11: Počet návštěv muzea respondenty .................................................................... 50 Graf 12: Důvod návštěvy respondenta............................................................................ 51 Graf 13: S kým respondent muzeum navštívil/a ............................................................. 52 12

Graf 14: Navštívené okruhy v muzeu respondenty ........................................................ 54 Graf 15: Nejzajímavější prohlídkový okruh pro respondenty ........................................ 55 Graf 16: Připomínky respondentů................................................................................... 57 Graf 17: Navštíví-li respondent muzeum znovu ............................................................. 58

13

Úvod Tato bakalářská práce s názvem Hodnocení návštěvnosti a atraktivit regionálního muzea v Polné má za úkol vyhodnotit návštěvnost od roku 2007 do roku 2012 a poukázat na atraktivitu daného místa. Jedním z cílů je přiblížit historii města, muzea a zajímavosti jednotlivých tras všem potencionálním návštěvníkům a turistům. Popisy jednotlivých tras jsou sepsány tak, aby si čtenář dovedl co nejlépe představit, co se v muzeu nachází a v čem jsou jednotlivé okruhy prohlídek a předměty v nich zajímavé. Bakalářskou práci o Polné již napsala studentka VŠPJ Kristýna Hanusová, ale její práce se zaměřovala na téma hilsneriády. Moje práce se naopak zaměřuje na historii města, muzea, jeho tras a jejich jednotlivých zajímavostí, návštěvnost muzea a jeho atraktivity. Práce na toto téma je tedy dle mých informací sepsána poprvé. Mým cílem je zhodnotit návštěvnost muzea za posledních 6 let. K tomu využívám výroční zprávy Městského muzea v Polné od roku 2007 do roku 2012, kde je uveden počet návštěvníků a turistů jak platících tak neplatících. Od roku 2009 jsou segmentováni ještě podrobněji (dospělí, děti, rodiny, ZTP, studenti apod.) a dle tohoto členění jsou u nich uvedeny i ceny vstupného za 1 okruh pro 1 osobu. Z výsledného hodnocení v praktické části práce vyvozuji, jestli počet návštěvníků a turistů v muzeu přibývá nebo ubývá a proč tomu tak je. Druhým neméně důležitým cílem je zhodnotit atraktivity daného místa, tras a jejich jednotlivých zajímavostí. K dalšímu cíli práce patří vyhodnocování informací o respondentech odpovídajících při dotazníkovém šetření (pohlaví, věk, bydliště, s kým muzeum navštívili, kolikrát ho navštívili, důvod návštěvy apod.).

Dotazníky jsem

nechala respondenty vyplnit v muzeu Polná, ve městě Polná, v Jihlavě a v Havlíčkově Brodě. Hlavní důvod, proč jsem tak učinila, byl, že muzem v Polné je regionální muzeum, a proto jsem se snažila zaměřit převážně na respondenty z Vysočiny. Městské muzeum pořádá v průběhu roku několik zajímavých kulturních akcí, a proto jsem se pokusila tímto respondenty na muzeum upozornit a zjistit, jestli už někdy tento objekt navštívili. Z výsledných dotazníků jsem vypracovala tabulky a grafy, které zhodnocují odpovědi respondentů. Z výsledků tohoto vyhodnocení jsem očekávala zjištění informací o návštěvnících a turistech, kteří někdy v muzeu byli, zjistila jejich pohlaví, 14

věk apod. Další výsledek, který jsem očekávala, bylo zjištění, které trasy respondenty přitahují a které zajímavosti jsou pro ně atraktivní. Závěrem jsem očekávala zjištění nedostatků muzea a díky tomu mohla navrhnout možnosti na zlepšení. V závěru práce vyhodnocuji SWOT analýzu muzea (silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby). V závěrečné praktické části práce uvádím některé návrhy na zlepšení návštěvnosti muzea a návrhy na řešení některých negativních faktorů ovlivňujících návštěvnost muzea v Polné. Závěrem přikládám hodnocení od vedoucí muzea v Polné paní Marty Vomelové, vedoucího CA Iva Tour – Josefa Němce a zaměstnankyně CK Borisová – pobočka Jihlava paní Štěrbové. V celé praktické části se z důvodu větší přehlednosti a srozumitelnosti snažím využívat tabulky a grafy, ze kterých jsou výsledné informace a hodnoty pro čtenáře práce dobře čitelné a pochopitelné. Během této práce jsem se snažila využít co nejvíce zdrojů z archivu Městkého muzea v Polné, abych měla co nejpřesnější a nejpodrobnější informace. Dalším vhodným pramenem mi byly knižní tituly. Všechny tyto zdroje v teoretické části byly korigovány vedoucí muzea paní Martou Vomelovou. Přínosem pro tuto práci bylo vyprávění a poskytnuté informace od vedoucí muzea paní Marty Vomelové, její zkušenosti z praxe a znalost místa. Pro získání doplňkových informací jsem použila internetové zdroje.

15

Teoretická část 1 Historie 1.1 Historie města Polná Polná je historické město kraje Vysočina ležící na území Českomoravské vrchoviny. Západní

část

města

leží

v Jihlavsko-sázavské

brázdě,

severovýchodní

v Havlíčkobrodské pahorkatině na jihovýchodě v Brtnické vrchovině. Nejnižším bodem Polné je údolí říčky Šlapanky s nadmořskou výškou přibližně 460 metrů. Nejvyšším bodem je kopec Březina, který má okolo 574 metrů nad mořem. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 9] V lokalitě, kde dnes leží město Polná, nebyly pro osídlení nejvhodnější podmínky. Bylo a je zde chladnější podnebí a nepříliš úrodná půda ve srovnání s níže položenými lokalitami. V současné době se zde nejvíce pěstují obiloviny a brambory. V důsledku lidských zásahů (odlesňování apod.) dochází k častým erozím, někdy i k povodním, zanášení koryt řek a potoků. Většinu území zabírají pole a louky. Lesy jsou zde převážně smrkové a jedlobukové. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 14-18] Sídliště zde vzniklo s největší pravděpodobností ve 12-13. Století. Touto lokalitou vedly stezky, které se nedaleko napojovaly na tzv. Haberskou stezku. Proto zde vznikla stanice, která byla místem odpočinku pro kupce, kteří tudy procházeli se svým zbožím. Dokladem jejich putování touto krajinou jsou i archeologické nálezy. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 25-27] První písemná zmínka o Polné pochází z roku 1242, kdy král Václav I. potvrzuje podací právo řádu německých rytířů, které jim udělil tehdejší vlastník Polné Jan z Polmny, ke kostelu Máteře Boží. Pravděpodobně zde stál už v této době menší opevněný hrádek. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 27-31] Sídliště a hrad vlastnily významné šlechtické rody. Jako odúmrť získali Polnou i páni z Lipé. Ve 14. století směňují páni z Lipé městečko a hrad se svými příbuznými pány z Pirkštejna. Ve druhé polovině 15. století získává tento majetek sňatkem s Markétou Ptáčkovnou z Pirkštejna Viktorín z Kunštátu, syn krále Jiřího z Poděbrad. Další vlastníci z rodu Kunštátů prodávají panství pánům Trčkům z Lípy. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 32-46] 16

Panství od pánů z Lípy kupuje Karel z Valdštejna. Jeho dědička Kateřina z Valdštejna se provdala za Zachariáše z Hradce. Zachariáš z Hradce významně ovlivnil podobu sídla rodu v Polné. I když i někteří předchozí vlastníci upravovali a rozšiřovali hrad v duchu gotiky, Zachariáš ho po požáru přestavěl ve výstavný renesanční zámek. Tento zámek a panství včetně města kupují od jeho dědiců páni Žejdlicové ze Šenfelda. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 46-52] Vzhledem k politické orientaci posledního vlastníka pana Hertvíka Žejdlice ze Šenfeldu a veřejně vyslovené podpoře českým stavům v bitvě na Bílé Hoře byl jeho majetek zkonfiskován. Zkonfiskovaný majetek byl později prodán kardinálovi Františkovi z Ditrichštejna, který jej připojil k rodovému majetku Ditrichštejnů. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 52-74] V průběhu třicetileté války prošly Polnou několikrát hordy potulujících se vojsk. Švédové, kteří okupovali nedalekou Jihlavu a Lipnici, pořádali nájezdy do okolí. Přestože dostali výpalné, zámek a město zapálili. O rok později přivedli sedláky z okolí, a to co zůstalo ze zámku, bylo zbouráno, jak dokládají archeologické nálezy architektonických stavebních prvků. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 57-73] Po skončení třicetileté války tehdejší vlastník Polné Ferdinand z Ditrichštejna buduje znovu polenský zámek a upravuje hrad. Zámek již buduje v duchu baroka jako centrum správy Polensko-přibyslavského panství. Ferdinand také zasáhl do architektonického řešení města, protože na základě rozhodnutí lateránského koncilu a požadavků představitelů města, rozhodl o vybudování ghetta, tj. tzv. Židovského města. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 60-71] Další z Ditrichštejnů, který ovlivnil vzhled města, byl Leopold z D., který nechal přestavět kostel Nanebevzetí Panny Marie do dnešní barokní podoby. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 63-68] V první čtvrtině 19. století po požáru se správa panství přesunula do Přibyslavi a provizorně zastřešený hrad sloužil jako skladiště a zdroj stavebního kamene. Zámek sloužil jako byty pro penzionované úředníky panství. Po vymření rodu Ditrichštejnů po meči, dědí majetek ženské představitelky rodu. Po Klotyldě Clam-Callasové se stala dědičkou její neteř Eleonora Kinská, která byla vlastníkem panství i po první světové

17

válce, kdy hrad a zámek byl v rámci I. pozemkové reformy prodán příznivci Spolku polenského muzea Václavu Pojmannovi. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 72-126] Vývoj obyvatel sídliště kolem kostela se odvíjel v závislosti na klimatických a přírodních podmínkách a na rozhodnutích jeho vlastníka. Polná byla sídliště venkovského typu, kde se postupně rozvíjela řemesla. Byla zde zastoupena všechna řemesla uspokojující potřeby obyvatelstva. Rozvoj města ovlivnil hlavně rozmach soukenictví, kterým se zabývala nejpočetnější skupina polenského obyvatelstva. Polná se zařadila mezi významná soukenická centra. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 4693] Počet obyvatel v 19. století dosahoval přibližně 6800, a proto byla Polná považována za třetí největší město na Vysočině. V Polné byla i početná židovská menšina, která tvořila nemalé procento obyvatel města. [Prchal, 2010, s. 75-79] Důsledkem emancipačních zákonů se z místního obyvatelstva vyprofilovala početná skupina úspěšných obchodníků a příslušníků inteligence (kněží, učitelé, úředníci), kteří nezapomínali na svůj původ a stali se i horlivými vlastenci a šiřiteli vzdělanosti na venkově. Důkazem, že Polná byla městem vlastenců, bylo zřízení České obrozenecké knihovny, založení Slovanské Lípy, Národní gardy a České besedy. Velkou roli ve vlasteneckém životě tehdejší Polné hrál obchod Antonína Pittnera, díky kterému si mohli místní obyvatelé zakoupit obrozenecké noviny (například Květy). Sám A. Pittner mezi své přátele řadil významné osobnosti tehdejšího tzv. národního obrození (Božena Němcová, Vojtěch Náprstek a další). [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 77-92] Roku 1863 vypukl v Polné rozsáhlý požár a téměř jedna třetina obyvatelstva ztratila střechu nad hlavou. V důsledku požáru lehly popelem i historické, renesanční a barokní měšťanské domy. Další ekonomický úpadek města způsobily válečné konflikty v druhé polovině 19. století a s nimi spojené rekvizice a choroby. Polenští řemeslníci neměli v důsledku všech těchto událostí dostatek finančních prostředků, aby mohli industrializovat svoje živnosti. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 88-92] Město Polná se nechvalně proslavilo kauzou z roku 1899, kdy byla zavražděna Anežka Hrůzová z nedaleké obce Věžnička a z její smrti byl neprávem obviněn židovský mládenec Leopold Hilsner. To vyvolalo u obyvatel Polné a v celé tehdejší RakouskoUherské monarchii silné antisemitistické nálady. Přes nepřesvědčivé důkazy byl roku

18

1900 Leopold Hilsner odsouzen k trestu smrti. Na jeho obranu se postavil i budoucí prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Naštěstí k popravě nedošlo a později byl Leopold Hilsner omilostněn. Žil pod změněným jménem ve Vídni, kde i zemřel. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 117-121] Ani vznik nového Československa nijak neovlivnil život obyvatelstva v Polné. S příchodem druhé světové války zmizeli všichni židovští sousedé v likvidačních koncentračních táborech. [Čejka, Franc, Hladík, et al. 1992, s. 147-157] Polná se v průběhu 2. poloviny 20. století značně rozrostla. Můžeme ji považovat za menší poklidné město s překrásným okolím. K tomuto městu neodmyslitelně patří tzv. ,,mrkvancová pouť´´, která se koná vždy druhou neděli v září. Současná Polná má bohatý kulturní život a velké množství pozoruhodných památek. [1]

1.2 Historie muzea Polenské

muzeum

vzniklo

v návaznosti

na

přípravu

Národopisné

výstavy

Českoslovanské, která se konala v roce 1895 v Praze. Členové přípravného výboru NVČ, mezi které patřili i dva polenští rodáci, spisovatelka Vlasta Pittnerová a akademický malíř Karel Ludvík Klusáček, oslovili venkovskou inteligenci, aby začala shromažďovat doklady lidové kultury, slovesnosti a přírody jednotlivých regionů. Nově ustavený Národopisný odbor shromáždil z regionu Polenska velké množství předmětů, které dokumentovaly vyspělost a kulturu tohoto regionu. Společně s Vlastou Pittnerovou připravili Národopisnou výstavku v budově školy o mrkvancové pouti 1894. [Vomelová, říjen 1995, s. 12-13] V roce 1895 se souhlasem státních orgánů byl v Polné založen Spolek polenského muzea, který pečoval o sbírky, které se vrátily z NVČ, a které se staly základem sbírkového fondu budoucího muzea. Členové spolku nejen shromažďovali sbírkové předměty, ale i odborné dokumenty týkající se muzejnictví (odborné časopisy a publikace). V dubnu roku 1896 je vybrána budova Kaplanky, která sloužila jako dívčí škola, jako objekt vhodný pro uložení nashromážděných sbírek. [Vomelová, listopad 1995, s. 12-13] Po dokončení nové budovy dívčí školy, byly uvolněné prostory na Kaplance radou města přiděleny Spolku polenského muzea k realizaci zamýšlených expozic. Prvního ledna roku 1900 jsou expozice na Kaplance poprvé zpřístupněny návštěvníkům. Zájem 19

o ně je obrovský, muzeum za první den získá ze vstupu a z prodeje upomínkových pohlednic 9 zlatých. Expozice je rozdělena do čtyř místností, do kterých se členové spolku snažili umístit co nejvíce předmětů (například plastiky, nábytek, kancionály, mince). [Vomelová, listopad 1995, s. 12-13] Městské muzeum provozované členy Spolku polenského muzea si na svoji činnost získávalo prostředky pořádáním výstav, přednášek a z darů dobrodinců (dnes sponzoři). [Vomelová, listopad 1995, s. 12-13] Členové muzea přispívali do různých publikací, ve kterých propagovali přírodní krásy Polenska a sbírky místního muzea. Nejčastěji publikoval jeden ze zakladatelů Spolku polenského muzea učitel Břetislav Rérych. Aktivní členové muzea se snažili přilákat do Polné návštěvníky i členy nově vznikajících klubů turistů.

Počet předmětů, které

muzeum v té době spravovalo, se vyšplhal na úctyhodných 2150 kusů.[Vomelová, listopad 1995, s. 12-13] Spolek se po celou dobu své existence potýkal s ekonomickými problémy. Městské muzeum spolupracovalo se spolky v okolí například v Přibyslavi, Počátkách a jiných městech. Koncem roku 1913 muzeum dostalo státní podporu 200 korun, při splnění daných podmínek (například rozšiřování sbírky z regionu či zachovávání depozitárního režimu). [Vomelová, prosinec 1995, s. 13-14] Během první světové války se spolek snaží o záchranu cínových předmětů a barevných kovů z rekvizice. Břetislav Rérych a ostatní členové shromažďují materiály, které dokumentují průběh 1. světové války (například fotografie, písemnosti) na Polensku. [Vomelová, prosinec 1995, s. 13-14] V roce 1920 společně s muzejním spolkem v Přibyslavi začal spolek vydávat sborník Pohoří. Tento měsíčník si kupovali převážně rodáci z Polné a z okolí, několik málo publikací bylo zasíláno i do ciziny (například do Chicaga). Koncem roku 1921 skončilo jednání o výši prodejní ceny hradu a zámku na částce 70.000. Díky finanční podpoře donátora muzea továrníka Pojmonna, který tuto částku roku 1922 složí, se hrad a západní křídlo zámku stávají majetkem Spolku polenského muzea. Členové spolku okamžitě začali s úpravami a přípravou hradu k rekonstrukci. Rekonstrukce je převážně financována z darů a příspěvků členů a příznivců spolku. [Vomelová, leden 1996, s. 1315]

20

I když byl hlavním organizátorem záchranných prací na novém objektu, účastnil se B. Rérych v létě roku 1922 sjezdu muzejních pracovníků v Bratislavě a nově získané zkušenosti aplikoval při správě sbírkového fondu. Roku 1922 se pustil spolek do rozsáhlých oprav (například stavba provizorního schodiště, vybourání vyzdívky z cihel či vsazení provizorních oken). Roku 1924 začaly úpravy vnitřních prostor hradu. [Vomelová, leden 1996, s. 13-15] V průběhu roku 1925 byla část sbírek z prostor Kaplanky přesunuta do přízemí nově opraveného hradu (například expozici Měšťanský pokoj a Stará škola). V nových prostorách hradu vznikl kout alchymisty a ve sklepeních lapidárium. Začalo se s opravou Kunštátského sálu. [Vomelová, leden 1996, s. 13-15] Roku 1926 pokračují opravy hradu, které jsou financovány z prostředků muzejního spolku. V tomto roce je zpřístupněna i hladomorna. Ve 30. letech je zvýšená čelní zeď a muzeum zastřešeno tvrdou krytinou. V novém podkrovním patře ve čtyřech prostorách jsou nainstalovány čtyři nové expozice. Expozice významných polenských rodáků, expozice řemesel, třetí prostor je věnován expozici prehistorie a archeologie a poslední část se věnovala polenským legionářům. [Vomelová, únor 1996, s. 14-16] V roce 1935 je dobudováno první patro polenského hradu a jsou vybudovány dvě nové prostory, ve kterých je umístěna knihovna a pracovna tehdejšího ředitele muzea Břetislava Rérycha.

V muzejním inventáři je roku 1936 evidováno 10 000 kusů

sbírkových předmětů, většina z nich je umístěna v expozicích (lapidáriu, kupeckém krámě, koutu alchymisty a lékárníka, hladomorně, staré škole, měšťanském pokoji, selské síni, Pirkštejnském sále, Hradecké síni apod.). Koncem roku 1936 po smrti B. Rérycha se ředitelkou muzea stává jeho dcera profesorka Květa Rérychová. [Vomelová, únor 1996, s. 14-16] V listopadu roku 1937 dostalo muzeum povolení k vydání sborníku Polensko. Roku 1938-1939 po vypuknutí druhé světové války, nechávají členové muzea zazdít cenné předměty významné pro historii vzniku samostatného státu nebo židovské menšiny. Správnost tohoto rozhodnutí byla potvrzena průběhem následující prohlídky německých vojáků muzea a zabavení některých cenných zbraní (například legionářské šavle nebo nože ze slonoviny). Roku 1944 dochází k uzavření muzea rozhodnutím protektorátního ministerstva. Roku 1945 je muzeum znovu otevřeno a členové spolku bourají zeď, za

21

kterou byly uschovány cenné předměty. V srpnu se znovu otevírají dveře všem zájemcům o zdejší expozice. [Jaroš, 2004, s. 4-6] Od roku 1953 je muzeum poprvé od svého vzniku vedeno profesionálním pracovníkem Bedřichem Neubauerem, který v minulosti obohatil sbírky rozsáhlými dary (sbírka historických hodin, pseudorokokový pokoj, nález mincí z Brlohu atd.). Nástupcem Bedřicha Neubauera se stává filolog Matěj Hutr, který vypracoval pro muzeum organizační řád a pořídil soupis muzejního fondu. Díky velkému ohlasu expozice ´´Stará škola´´ v Praze roku 1960, daruje Městský národní výbor muzeu dům, do kterého chce muzeum tuto expozici nainstalovat. [Jaroš, 2004, s. 5-6] V červenci roku 1963 je polenské muzeum v rámci centralizace zařazeno pod správu Muzea Vysočiny v Jihlavě a je prezentováno jako pobočka jihlavského muzea. Tehdy se stává vedoucím muzea Bohuslav Hladík, který dané expozice upravil do autentičtější podoby.

V roce 1964 je zpřístupněna expozice ´´ Stará polenská škola´´, která je

umístěna v upraveném historickém tzv. Brožově domě. Bohuslav Hladík využil dar vyřazeného lékárenského mobiliáře a velkého množství drobných sbírkových předmětů zrealizuje instalaci lékárny U Černého Orla, kterou tvoří oficína, laboratoř a materiálka. Nově instaluje ´´Hrnčířskou dílnu´´ a ´´Kupecký krám´´ v roce 1972. Roku 1980 střídá profesora Hladíka Jitka Kruntorádová-Jeslínková, jejímž úkolem je generální revize sbírkového fondu, která probíhá roku 1981-1983. [Jaroš, 2004, s. 7] V roce 1988 se stává vedoucí pobočky muzea Marta Vomelová, po jejímž nástupu začala

rozsáhlá

rekonstrukce

budov

užívaných

muzeem.

Rekonstrukce

začala\východním křídlem zámku a musely být vystěhovány všechny sbírky do prostoru hradu, a proto byly uzavřeny všechny expozice v těchto objektech. Přístupná zůstala pouze ´´Stará polenská škola´´.[Jaroš, 2004, s. 7-8] Roku 1990 je muzeu Městským úřadem v Polné přidělena do užívání zámecká věž, ve které jsou v současné době odborné pracovny, depozitáře a odborná knihovna. [Jaroš, 2004, s. 7-8] V září roku 1994 bylo po rozsáhlé rekonstrukci objektu zpřístupněno východní křídlo zámku se třemi výstavními prostorami. Až do roku 1998 zde bylo nainstalováno každoročně několik sezónních výstav. Roku 1998 v hlavním výstavním sále byla nainstalována sbírka historických hodin. Polenské pobočce muzea se podařilo získat

22

v letech 1996-1998 dva granty ministerstva MK, ze kterých byl pořízen výstavní mobiliář a restaurován hrobový inventář Žejdliců ze Šenfeldu, který byl prezentován na výstavě Praha a Rudolf II. [Jaroš, 2004, s. 8] Roku 2004 byla dokončena rekonstrukce hradu, který byl 24. června slavnostně otevřen. Byly zpřístupněny reinstalované expozice´´Lapidárium´´, Kupecký krám´´

a ´´

Polenská řemesla´´.[Jaroš, 2004, s. 8] V roce 2007 došlo k osamostatnění polenské pobočky Muzea Vysočiny a bylo zřízeno Městské muzeum Polná, jehož zřizovatelem je Městský úřad v Polné. Sbírky, které byly součástí sbírkového fondu pobočky a byly nashromážděny v minulosti polenskými občany, jsou jeho sbírkovým fondem. Současné Městské muzeum Polná nabízí návštěvníkům pět atraktivních prohlídkových tras, které přilákají do Polné každoročně čtyři až pět tisíc návštěvníků. [Vomelová, 2013a]

1.3 Trasa: Hrad I. Ve sklepení hradu je umístěno lapidárium. Nejstarším kamenným artefaktem jsou části pozdně románského ostění z konce 13. století. Dokladem stavebních aktivit vlastníků hradu ve středověku jsou ostění ze 14 - 15. století, například části mramorového ostění, které jsou zdobeny diamantováním a provazcem. Atraktivní je i portál se znakem pánů z Kunštátu nebo kamenné reliéfy s erby pánů z Pernštejna, z Kunštátu a se znakem s hradeckou růží. Slepé kružby a čtvrcený znak pánů z Hradce jsou dokladem renesanční přestavby. Balustrády, části obruby z kašny ze 17. století, část schodiště zámku jsou dokladem poslední barokní přestavby. Zajímavé jsou i náhrobky drobné šlechty z okolí a bohatých měšťanů, kamenná gotická pokladnička (pravděpodobně byla dříve součástí zdejšího kostela) a hraniční kameny. Zajímavé jsou i tzv. smírčí kameny nebo dřevěná výpusť rybníka Lipšík. [Vomelová, 2013a] V menším sklepení jsou již umístěny předměty z kamene, které nesloužily jako architektonické prvky (například žernov = mlýnek na obilí, kamenná závaží, sloupek k plotu, valcha určená k praní prádla a stoupa =hmoždíř). [Vomelová, 2013a] V přízemí hradu se nachází lékárna ,,U černého orla´´, která je typickým příkladem prosté barokní venkovské lékárny z přelomu 18 – 19. století. Mobiliář lékárny pochází z 18. století a vybavení nám ukazuje, jakou podobu měli dřívější venkovské lékárny, kdy lékárník nahrazoval lékaře. Lékárna má 3 části: tzv. oficínu, laboratoř a materiálku. 23

Oficína je ta část lékárny, kde se léky prodávaly, a toto místo reprezentovalo samotnou lékárnu. Nalezneme zde táru (=prodejní pult), police s mnoha zásuvkami, stojatkami a lahvemi. [Vomelová, 2013a] V laboratoři umístěné v bývalé černé kuchyni hradu je ohniště a typické náčiní pro přípravu léků. Materiálka je prostor, kde jsou skladovány suroviny pro přípravu léků (byliny, někdy nerosty atd.). [Vomelová, 2013a] Prohlídka pokračuje v dalších prostorách kupeckým krámem a polenskými řemesly. Instalace má návštěvníkovi doložit, že v 18. – 19. století každé město bylo soběstačným celkem, který svojí produkcí dokázal uspokojovat potřeby svých obyvatel. [Vomelová, 2013a] Nejdůležitější částí obchodu byl pult, na kterém bylo vystaveno pro oči nakupujících to nejatraktivnější zboží a pomůcky při prodeji jako například váhy, závaží. Do vybavení obchodu patřily zásuvkové skříně, police a zásobnice, do kterých se ukládalo různé zboží např. káva, koření a čaj. Na pultě stála homole cukru, ze které se na přání zákazníka pomocí kleští štípaly kousky cukru. K propagaci nabízeného cizokrajného zboží se využívaly figury Číňanů, vývěsní štíty v podobě mořských panen a girlandy z citrusu. K vybavení krámu patřily sudy s vínem a lahve s místním pivem (měšťanského a panského pivovaru). [Vomelová, 2013a] Krámy nebyly jenom místem prodeje zboží, ale také centrem, kde se lidé mohli dozvědět spoustu informací o městě a zdejších společenských poměrech. V době obrození se zde scházeli vlastenci a prodávali se tu české noviny (například Květy). [Vomelová, 2013a] V další části jsou ukázky různých druhů řemesel, které uspokojovaly potřeby obyvatel města. Patřili k nim: řezník, pekař, perníkář, soukeník, pláteník, barvíř, krejčí hrnčíř, kamnář, švec, košíkář, tesař, truhlář, bednář apod. V této expozici je možné si prohlédnout všechny nástroje a nářadí, které řemeslníci ke své práci používali. [Vomelová, 2013a] Posledním prostorem, do kterého nás zavede trasa Hrad I. je prohlídka tzv. ,,Hladomorny´´, která ale dle průvodce nikdy k těmto účelům nesloužila. Byl to tzv. ,,Eisskammer´´, což v překladu znamená lednice, protože se zde uložil v zimě led a v létě sloužil k chlazení potravin, aby se nezkazily vlivem tepla. [Vomelová, 2013a] 24

1.4 Trasa: Hrad II. Na začátku prohlídky na schodišti si návštěvníci mohou prohlédnout původní zdivo hradu. Zajímavý je secesní pomník Karly Prokešové, který byl zpracován dle návrhu akademického sochaře Stanislava Suchardy v podobě tzv. stély. Na zajímavosti mu dodává i to, že Karla Prokešová byla manželkou lékaře Aloise Prokeše, který společně s MUDr. Václavem Michálkem provedl pitvu Anežky Hrůzové v období tzv. hilsneriády. [Vomelová, 2013b] Před vstupem do ,,Erbovní síně´´ máme možnost vidět dvě kamenné kariatidy. V této síni je prezentován soubor erbů rodů, které vlastnily hrad, později zámek a město. Prvním známým vlastníkem je Jan z Polmny. Jeho půlený znak tvoří tři lekna a stojící lev. Znak není proveden v tzv. tinkturách, protože nejsou známé. Erb byl odvozen z jeho pečetě. Znaky dalších majitelů, kterými byl např. Jan z Dobřan zde nenalezneme, protože jejich podoba není známá. Další vlastníci páni z Lipé mají ve znaku na zlatém poli zkřížené černé ostrve (=žebřík). Pani z Lipé asi dobudovali polenský hrad v jeho raně gotické podobě a byli také staviteli kaple sv. Kateřiny na nedalekém návrší Kateřinov. [Vomelová, 2013b] Ve 14. století směnili hrad a město s dalšími vesnicemi se svými příbuznými pány z Pirkštejna. Proto mají ve zlatém poli ostrve se čtyřmi suky se zlatým kaprem. Jejich poslední dědičkou byla Markéta Ptáčkovna z Pirkštejna, kterou si vzal za manželku Viktorin z Kunštátu. Syn krále Jiřího z Poděbrad získal sňatkem veliký majetek, který se později dostal do vlastnictví jeho příbuzných Bočků z Kunštátu. Proto další znak má ve stříbrném poli tři černá břevna. Bočkové z Kunštátů prodali celé panství a hrad pánům Trčkům z Lípy. Jejich štít je dělený černou, červenou a stříbrnou barvou. Dalším vlastníkem panství se stal Karel z Valdštejna, jehož jedinou dědičkou byla dcera Kateřina, která se provdala za Zachariáše z Hradce. Proto stěnu zdobí čtvrcený znak pánů z Hradce se srdečním štítkem se zlatou růží v modrém poli. [Vomelová, 2013b] Pro své dědice zde Zachariáš z Hradce zanechal výstavný renesanční zámek a prosperující hospodářství, které Adam z Hradce prodal koncem 16. století Hertvíku Žejdlicovi ze Šenfeldu. Tento šlechtic zastával významné funkce na císařském dvoře. Jeho znak měl tři zlaté kapry v červeném poli. Poslední mužský potomek tohoto rodu Hertvík ml. byl pro svůj postoj k událostem na Bílé Hoře zbaven majetku a tento zkonfiskovaný majetek byl prodán kardinálu Františku z Ditrichštejna. Jeho rodový 25

znak je na pokoso dělený štít v barvě červené a zlaté s dvěma stříbrnými vinařskými noži. Tento rod vlastnil zámek a později to co se z něj zachovalo po velkém požáru až do první pozemkové reformy. [Vomelová, 2013b] Roku 1922 se stal vlastníkem zříceniny hradu a západního křídla zámku spolek polenského muzea. Věž a východní křídlo se stalo majetkem tj. Sokol. Od roku 1948 je vlastníkem všech těchto objektů město Polná. [Vomelová, 2013b] V Ditrichštejnském sále jsou návštěvníkům představeni dva pro Polnou nejvýznamnější představitelé rodu Ditrichštejnů, kníže Ferdinand z Ditrichštejna, který nechal během barokní přestavby zlikvidovat některé již tehdy nepotřebné obranné části zámku a hradu. Městu daroval barevnu a nechal vybudovat židovské město tzv. ghetto. [Vomelová, 2013b] Dalším významným představitelem rodu je Leopold Ignác z D., který nechal přestavět kostel do současné barokní podoby. V interiéru této národní kulturní památky se nachází velké množství cenných historických movitých památek. Mezi významné movité památky patří barokní varhany brněnského varhanáře Jana Davida Sieberta, oltářní obraz s motivem Nanebevzetí Panny Marie od Alto Montteho, Drentwethovy nástěnné malby s biblickými motivy a obraz významného jihlavského malíře Noska s postavou klečícího Jana Nepomuckého nebo obraz Filipa z Neri a od téhož autora vyobrazení 12 svatých pomocníků. Bez zajímavosti nejsou ani řezbářské práce polenského rodáka řezbáře Václava Morávka. [Vomelová, 2013b] Kunštátský sál nám připomíná Viktorina z Kunštátu, syna krále Jiřího z Poděbrad, který se na Polnou například uchýlil roku 1468, kdy bojoval s Matyášem Korvínem na Třebíčsku. V průběhu těchto sporů mezi Matyášem Korvínem a Jiřím z Poděbrad obsadil Polnou Zdeněk ze Štenberka a okupoval jí až do roku 1479, kdy Vladislav Jagellonský narovnal vztahy mezi katolíky a ultrakvisty. Po svém návratu Viktorin z Kunštátu obdařil město Polnou privilegii, které podporovaly hospodářský rozvoj města a posílily jeho ekonomickou pozici. Viktorin povolil obyvatelům, aby město Polnou opevnili. Věnoval jim svůj dům na radnici a sklad soli. Výnosy z obchodu se solí sloužily k budování a údržbě hradeb. [Vomelová, 2013b] V tomto sále se dochovala původní klenba se zbytky renesanční výzdoby, mezi které patří zcela zachovaný znak Viktorina z Kunštátu jakožto knížete Mistenberského a

26

hraběte Kladského. Součástí Kunštátského sálu je i zbytek erbovní chodby, kde jsou torza aliančních erbů. [Vomelová, 2013b] Závěr prohlídky ve dvou dalších prostorách nabízí výstavu nábytku s exponáty v duchu empíru a biedermeieru a historismu, které dokumentují životní styl tehdejšího měšťanského obyvatelstva. Za pozornost stojí litinová kamna z Ditrichštejnských sléváren, restaurovaná empírová pohovka, nad kterou visí obraz bitvy u Esslingu (Aspernu) zobrazující první porážku Napoleona Bonaparte. [Vomelová, 2013b] Psací stůl reprezentuje pražský biedermeier a pochází z pozůstalosti hudebního skladatele a sbormistra pěveckého spolku Hlahol Karla Knittla. Nad stolem visí dobové portréty manželů Lepičových oblečených v duchu empíru. Na dalších dvou malbách je starší manželský pár Docků z Vídně. Interiér doplňuje empírový skříňový sekretář, pohovka a oválný stůl ve stylu biedermeieru. V tzv. skleníku stojí pamětní sklenice (kupované při návštěvě lázní a výstav), figurky a drobnosti z porcelánu. Je zde také čajový servis se zlatozelenou výzdobou vyrobený v porcelánce ve Slavkově. Na empírové komodě jsou kariatidy zakončené hlavami sfing, které patří k tomuto slohu. Uprostřed místnosti stojí masivní biedermeierovský stůl, který prezentuje stolování na přelomu 19. a 20. století. [Vomelová, 2013b] Ve vedlejší místnosti se nachází soubor neorokokového nábytku. Tuto část expozice doplňují portréty dvojčat od akademického malíře Jaroslava Čermáka. Soubor je vhodně doplněn porcelánovým servisem v duchu tzv. druhého rokoka. Protější část expozice vyplňuje intarzovaný kruhový stůl s nebarokními židlemi a ručně malovaným kávovým servisem vyrobeným v pražské porcelánce. Rohový skleník prezentuje nejstarší porcelán vyrobený na našem území, který byl zdobený technikou měditisku. Pod oknem je umístěn šicí koutek, ke kterému patří stolní šicí stroj z 19. století vyrobený v Paříži. V bohatě řezaném historizujícím skleníku je sbírka hraněného skla a kameniny (poroviny) vyráběné ve Vranově nad Dyjí. [Vomelová, 2013b]

27

1.5 Trasa: Hrad III. Prohlídková trasa III. je komponována se zaměřením na historii 19. a 20. století. Na začátku prohlídkové trasy se návštěvník v krátkosti seznamuje s okolnostmi, které vedly ke vzniku vlastivědných muzeí regionálního typu ke konci 19. Století na našem území. Jejich vznik ovlivnila příprava a úspěšný průběh NVČ. Nově vzniklý spolek polenského muzea nejprve prezentoval sbírky na Kaplance a po roce 1922 začal s úpravou polenského hradu, do kterého postupně nashromážděné sbírky přestěhoval. Na panelech jsou k vidění Kaplanka, losy NVČ, manželé Pojmonnovi (donátoři muzea) a vůdčí osobnost muzejního spolku učitel B. Rérych. Panely dokumentují architektonickou proměnu hradu během rekonstrukce ve dvacátých letech. Ve zkratce tato část expozice zachycuje historii polenského muzea až do jeho osamostatnění v roce 2007. [Vomelová, 2013c] Prohlídková trasa pokračuje expozicí, která se snaží přiblížit návštěvníkovi transformaci stavovské společnosti ve společnost občanskou. Seznamuje návštěvníka se všemi zásadními zákonnými normami, které vedly k emancipaci obyvatelstva, ať už je to uzákonění povinné školní docházky (1774), zrušení nevolnictví (1781). Významným zákonem byl i tzv. Toleranční patent umožňující obyvatelstvu svobodné vyznávání víry. Dochází k emancipaci Židů, kteří se velice rychle etablují v různých oborech (medicína, filozofie…).[Vomelová, 2013c] Konec 18. a průběh 19. století posunul kulturu bydlení, hygienických a sociálních podmínek. V rámci industrializace R-U dochází k pohybu obyvatelstva. Toto období je i obdobím národnostního sebeuvědomování obyvatel, užívajících odlišné jazyky a zároveň směřuje i k postupnému formování národností. [Vomelová, 2013c] Zvýšení vzdělanosti obyvatelstva vedlo k vyprofilování se osobností, které vzešly z této občanské společnosti. Mezi ně např. v Polné patří, starosta, obchodník a vlastenec A. Pittner. Karel Varhánek se stal úspěšným podnikatelem ve Vídni a založil velké množství továren a jejich filiálek po celém Rakousko-Uhersku. Jsou zde prezentováni polenští rodáci, kteří dosáhli úspěchu v oblasti umění, ať už je to ak. mal. Karel Ludvík Klusáček, spoluzakladatel spolku Mánes a redaktor Volných směrů, sochař, Jan Adolf Vítek a známý varhaník Josef Kuhn. Nesmíme zapomenout na jedinou ženu, které se podařilo přes veškeré překážky v osobním životě a přístupu společnosti k samostatné

28

ženě na přelomu 19. a 20. století, uplatnit se na poli literárním a stát se dodneška čtenou spisovatelkou, Vlastu Pittnerovou. [Vomelová, 2013c] Ve velkém výstavním sále, který je opticky rozdělen do několika kójí, máme možnost se seznámit s bydlením různých sociálních vrstev na konci 19. a v první polovině 20. století. Nejprve vstupujeme do prostoru, který nám přibližuje interiér, ve kterém žil vzdělaný venkovan např. rychtář, některé z okolních vsí na Polensku. Vzhledem k tomu, že Polensko leží ve Sprach Inslu Iglau, prezentuje další část expozice prolínání německy a česky hovořícího obyvatelstva Polenska. Vidíme zde proti sobě interiér užívaný českou rodinou a interiér zařízený rustikálním malovaným nábytkem, ve kterém si libovali německy mluvící movitější obyvatelé v okolí (Ždírec, Nové Dvory, Věžnice). Velký prostor této expozice je z části využit i jako otevřený depozitář, kde můžeme vidět jednotlivé kusy nábytku pocházející z vybavení místních domácností. Jsou zde i upomínky na spolkovou činnost v Polné, která trvá dodnes (knihovna ochotnického divadelního souboru Jiří Poděbradský atd.). Můžeme si srovnat vybavení domácností v první polovině 20. století např. jak prala prádlo většina žen na valše a naproti tomu zde stojí elektrická pračka firmy Elektrolux z roku 1930. Expozice je vhodně doplněna panely, na kterých jsou umístěny vizuální informace týkající se rozdílného rozdělení pracovního dne různých společenských skupin a odlišné vytížení žen a mužů. [Vomelová, 2013c] Protože expozice respektuje a využívá daný prostor tak, jak je dáno architekturou objektu, uzavírá prostor expozice, která seznamuje návštěvníka s průběhem první světové války, vznikem francouzských, ruských a italských legií obecně. Seznamuje nás se jmény příslušníků těchto vojenských uskupení z Polenska i s jejich dalšími osudy. Panely jsou doplněny trojrozměrnými předměty, kterým dominuje maketa ,,těplušky´´. V takto upravených železničních vagonech putovali ruští legionáři dlouhé měsíce po transsibiřské magistrále do Vladivostoku, aby se mohli po moři vrátit zpět do vlasti. Ve vitrínách jsou umístěny součásti výzbroje a výstroje legionářů, jejich vyznamenání. [Vomelová, 2013c] S dalšími osudy některých legionářů, se můžeme seznámit v panském pokoji, kdy nově vzniklá republika využila zkušeností legionářů při vzniku ČS armády. Bývalý legionáři se stávali příslušníky policie, justiční a finanční stráže. Expozice se snaží přiblížit atmosféru ve společnosti, kdy většina našich občanů byla hrdá na nově vzniklou 29

republiku, a proto se dívky z dobře situovaných rodin oblékaly do slováckého kroje, který je možno vidět např. na fotografiích, kdy krojované dívky vítají tehdejšího prezidenta T. G. Masaryka při návštěvách různých míst naší vlasti. [Vomelová, 2013c]

1.6 Trasa:Stará škola Expozice Stará polenská škola je umístěna v samostatném objektu, který je vzdálen od budovy zámku a hradu deset minut chůze. K instalaci expozice byl využit historický zachovalý Brožův dům. V zrekonstruovaném jednopodlažním domě byla expozice Staré polenské školy nainstalována tehdejším pracovníkem MV Jihlava, Bohuslavem Hladíkem. Bohuslav Hladík rozšířil původní expozici, kterou nainstaloval B. Rérych na hradě. [Vomelová, 2013d] Expozice si klade za cíl seznámit návštěvníka s obdobím kolem roku 1774, kdy byla uváděna v život nová zákonná norma o povinné školní docházce. Před jejím uzákoněním se dostávalo vzdělání pouze chlapcům a to jen ze zámožných měšťanských rodin. Bohatí měšťané si vydržovali tzv. Městskou školu, na které vyučoval místní kaplan a děkan. [Vomelová, 2013d] Systém školství byl rozdělen do tří typů škol. Nejvíce bylo škol triviálních, kde se děti učily tři základní znalosti – čtení, psaní, počítání a samozřejmě náboženství. Dalším typem školy byly tzv. Hauptschule – hlavní školy, kde již byla výuka rozšířena o přírodní vědy, historii a základy latinského čtení. Na takovýto typ školy byla polenská triviální škola velice brzy povýšena. Triviální a hlavní školy navštěvovali chlapci a dívky, ale třetí typ školy tzv. Normalschule navštěvovali pouze chlapci, protože na těchto školách se připravovali ke vstupu do semináře nebo na Karlovo-Ferdinandovu univerzitu. Do roku 1848 byl vyučovacím jazykem německý jazyk. Školní docházka byla šestiletá a v prvních dvou letech školní docházky (elementární) mohl učitel na žáky mluvit jejich rodným jazykem s cílem, aby se doučili německému jazyku. [Vomelová, 2013d] Prohlídka expozice začíná v tzv. IV. třídě, protože šestiletá školní docházka byla rozdělena do čtyř tříd. Třída je vybavena dřevěnými lavicemi, na kterých leží břidlicové tabulky, které sloužily k výuce. Na lavici je umístěn přenosný kalamář z kravského rohu, do kterého učitel dával dětem inkoust, aby mohli psát úkoly, protože většina rodičů byli analfabeti.

Na lavicích vidí návštěvník otevřené písanky, kde je úkol 30

vypracován ve dvou jazykových mutacích (německy a česky). V čele třídy pod portrétem panovníka a nezbytným krucifixem stojí katedra a tabule. Dokladem rozšířené výuky v polenské škole je model telluria, glóbusy, mapy. O vysoké úrovni polenské školy svědčí odborná knihovna pro učitele. Dokladem fyzických trestů ve školství je i bambusová rákoska. Při pohledu na školní lavice si uvědomujeme, že naši předkové byli drobnějšího vzrůstu než současná populace. Třída je vybavena litinovými kamny ze sléváren šedé litiny v Polničce, které patřily Ditrichštejnům. [Vomelová, 2013d] Dle zákona byl majitel panství povinen škole poskytnout budovu a základní vybavení školy. Obecní rada vyplácela učitelům jejich mzdu, která byla poměrně malá a dobře prosperující soukeník na tom byl ekonomicky lépe než učitel. První ředitel školy, který nastoupil po děkanu Sobotkovi, byl Severin Promberger. Původně se vyučil soukeníkem a svoje řemeslo vykonával souběžně se svojí učitelskou praxí. Během prohlídky má návštěvník možnost nahlédnout do černé kuchyně, kterou tvoří malý prostor vestavěný ve zdi, ze kterého vedl komín a kde na otevřeném ohni připravovaly ženy stravu. [Vomelová, 2013d] Ve dvou kabinetech jsou prezentovány názorné trojrozměrné pomůcky a vyučovací obrazy, které v minulosti sloužily při výuce přírodních věd. Jsou to vycpaní mořští živočichové, sbírka brouků, část ornitologické sbírky lékárníka Pffafa z Moravské Třebové a sbírka minerálů. Ve školách v 18. a 19. století nebyly trojrozměrné pomůcky běžné a polenská škola se pyšnila velkým množstvím příznivců, kteří soubor pomůcek rozšiřovali svými dary. Školy se účastnily veřejných slavností a významných pohřbů, jak je možno odvodit z jejich slavnostního a smutečního praporu. Ve vitríně vidíme ruční práce žáků, drobné modely zemědělského nářadí a náčiní, se kterými se žáci setkávali ve svém životě. Ve vitríně nechybí ani pečetidla školy. Raritou expozice je vycpanina dvouhlavého telete, která nebyla školní pomůckou, ale je dokladem toho, že muzea ve svých počátcích sbírali nejen doklady historie, ale i rarity. [Vomelová, 2013d] V přízemí budovy jsou na stěnách chodby vystaveny vyučovací obrázky, které seznamují návštěvníka s tehdy běžnými řemesly. Obrázek zachycuje řemeslníka při práci a po obvodě jsou zobrazeny nástroje, nářadí a výrobky. [Vomelová, 2013d] Po dvou stupíncích vstupujeme do bytu učitele, který je vybaven nábytkem v duchu biedermeieru. Seznamujeme se zde s osobností učitele Antonína Klusáčka, který dal 31

přednost méně výnosnému povolání učitele před obuvnickým řemeslem. O jeho vzdělanosti svědčí, že A. Klusáček vypracoval některá hesla Riegrova slovníku naučného, který je vystaven na jeho psacím stole. Učitel Klusáček byl zakladatelem pěveckého spolku Čestmír. Vyrobil pro své žáky několik trojrozměrných pomůcek jako např. těžní věž. Chudé a nadané žáky vyučoval zdarma hře na hudební nástroje. [Vomelová, 2013d] Prohlídka končí v prostoru, který je vybavený převážně informačními panely. V této expozici se návštěvník v krátkosti seznamuje s vývojem školství, kdy měli žáci později možnost absolvovat po obecné škole měšťanskou školu. V Polné mimo těchto dvou typů základních škol fungovala ještě pokračovací škola pro řemeslníky, kde se vyučení řemeslníci zdokonalovali v řemesle a seznamovali se s novými technologiemi. [Vomelová, 2013d]

1.7 Trasa: Zámek Pátá prohlídková trasa je nainstalovaná v prostorách přízemí zámku. Poté co se návštěvník seznámí v průjezdu s nabídkou a vybere si některou z tras, zakoupí si v pokladně vstupenky a podle svého přání i upomínkové předměty. Muzeum využívá i tento prostor k seznámení návštěvníka s ostatními památkami města, tj. čtyřmi kostely, židovským městem, synagogou a hřbitovy. Na vstupní prostor navazují dvě samostatné stálé expozice. [Vomelová, 2013e] První expozice zachycuje historii města a jeho obyvatelstva i to, jak silně ovlivňovali jejich osudy jednotliví vlastníci panství. Nejstarší historii regionu nám přibližuje nález sekeromlatů, hrobové výbavy a antických mincí, které dokládají pohyb obchodníků v této lokalitě. Jsou zde k vidění středověké nádoby a kovové předměty. V tomto prostoru je také vystaven nejcennější předmět polenského muzea tj. plastika Krista z první čtvrtiny 15. Století. Další vystavené předměty nám přibližují cechovní uspořádání řemesel až do konce 18. století. Jsou zde vystaveny cechovní pokladnice, paškál (=svíce) soukeníků, části jejich korouhví i jejich pracovní pomůcky. [Vomelová, 2013e] Druhá část expozice již zachycuje rozvoj spolkové činnosti v emancipované občanské společnosti, ale i tragický požár, který v roce 1863 zbrzdil rozvoj města. Není zde

32

opomenuto ani várečné právo polenských měšťanů.

Expozice končí rokem 1900.

[Vomelová, 2013e] Ve velkém sále je nainstalovaná rozsáhlá sbírka historických hodin. Základ této sbírky tvořil dar Bedřicha Neubauera, který v roce 1952 daroval 61 kusů historických hodin tehdejšímu Rérychovu městskému muzeu v Polné. Tento dar rozšířil stávající sbírku hodin, která vznikla z darů občanů, nákupů ve starožitnictví a nákupů ve Fondu národní obnovy. Sbírka byla cílevědomě doplňována a rozšiřována. Měla i svůj praktický význam, protože dlouhá léta v Polné fungovalo jediné Střední odborné učiliště s oborem hodinář. [Vomelová, 2013e] Na panelech se návštěvník seznámí s vývojem měření času, a pak má možnost ve vitrínách sledovat chronologický vývoj měření času od slunečních diptychových hodin až po elektronické měření času. Milým překvapením pro návštěvníka je po natažení tikot starého věžního hodinového stroje. Expozice je doplněna pohledem do hodinářské dílny, kde jsou prezentovány nástroje a přístroje, které hodináři používali při své práci. [Vomelová, 2013e] Třetí výstavní prostor je využíván k instalaci krátkodobých výstav s různou tématikou, např. jsou připomínána významná výročí (65. výročí ukončení druhé světové války, výročí spolků- včelaři, hasiči) nebo významné osobnosti výstavy (80. výročí narození parašutisty Václava Klímy, mistra světa). Jsou instalovány i tematické výstavy – Cechy na Polensku. [Vomelová, 2013e]

33

2 Praktická část 2.1 Návštěvnost muzea V následujících tabulkách a grafech je vyhodnocena návštěvnost muzea 2007-2012 společně s údaji o platících a neplatících návštěvnících. Od roku 2009 jsou tabulky zpracovávány podrobněji, cíleně segmentují návštěvníky (nejen na platící/neplatící, ale nyní i na děti, dospělé, studenty, ZTP, seniory, rodiny apod.) a informují o cenách jednotlivého vstupného.

2.1.1 Návštěvnost muzea roku 2007 Tabulka 1. Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2007

Návštěvníci

Počet návštěvníků ve všech expozicích

platící návštěvníci

10 392

kulturní akce

580

neplatící návštěvníci

1 000

celkový počet návštěvníků

11 972

Zdroj: Výroční zpráva Městského muzea Polná 2007, Marta Vomelová

Graf č. 1: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2007

Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2007 8% 5%

platící návštěvníci kulturní akce neplatící návštěvníci

87%

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013

34


Návštěvníci


platící návštěvníci

8 548

kulturní akce, neplatící návštěvníci

567

celkový počet návštěvníků

9 115

Zdroj: Výroční zpráva Městského muzea Polná 2008, Marta Vomelová Graf č. 2: Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2008

Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2008 6%

platící návštěvníci kulturní akce, neplatící návštěvníci

94%


35


Typ vstupného


Plné vstupné - 30,- Kč

2 404

Důchodci - 20,- Kč

1 511

Děti, studenti, ZTP - 15,- Kč

2 422

Rodinné vstupné, tj. 50% sleva - 15,- Kč

12

Výstavy krátkodobé - 10 Kč

26

ZTP

52

Neplatící návštěvníci

250

Návštěvníci nočních prohlídek 2009

914

celkem

7 591


36



1% 0%

Plné vstupné - 30,- Kč Důchodci - 20,- Kč

3% 32%

0%

Děti, studenti, ZTP - 15,- Kč Rodinné vstupné, tj. 50% sleva - 15,- Kč Výstavy krátkodobé - 10 Kč ZTP Neplatící návštěvníci 32% 20%



37


Typ vstupného



2 384


1 373


2 205

Rodinné vstupné, tj. 50% sleva - 15,- Kč

204


191

Výstavy krátkodobé děti, studenti

98

ZTP a děti do 6 - neplatí vstupné

91


610


608

celkem

7 764


38


Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2010 Plné vstupné - 30,- Kč 8% Důchodci - 20,- Kč

8% 1%

31%

1%

2%

Děti, studenti, ZTP - 15,- Kč Rodinné vstupné, tj. 50% sleva 15,- Kč

3%

Výstavy krátkodobé - 20 Kč Výstavy krátkodobé děti, studenti

28%

ZTP a děti do 6 - neplatí vstupné 18%

Neplatící návštěvníci Návštěvníci nočních prohlídek 2010


39


Typ vstupného



2 176


1 312


1 290

Rodinné vstupné, tj. 50% sleva

609


409


106


630


1 328


609

celkem

8 469


40




26%

16%

Děti, studenti, ZTP - 20,- Kč Rodinné vstupné, tj. 50% sleva Výstavy krátkodobé - 20 Kč 7%


1%

ZTP a děti do 6 - neplatí vstupné 16%

5%

Neplatící návštěvníci 7% 15%



41


Typ vstupného



1 566


1 461


1 600

Rodinné vstupné, tj. 50% sleva

125


206


46


184

Neplatící návštěvníci - účastníci vernisáží 73 Návštěvníci nočních prohlídek 2012

413

celkem

5 674


42

Graf č. 6 Návštěvnost Městského muzea v Polné roku 2012


1%

7%


1% 4%

28% Děti, studenti, ZTP - 20,- Kč

2%

Rodinné vstupné, tj. 50% sleva Výstavy krátkodobé - 20 Kč Výstavy krátkodobé děti, studenti ZTP a děti do 6 - neplatí vstupné

28%

Neplatící návštěvníci - účastníci vernisáží 26%


Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Výsledky vyplývající z těchto tabulek a grafů nám ukazují, že návštěvnost v letech 2007-2009 vykazuje klesající tendenci (v důsledku nastupující světové hospodářské krize), roku 2010 zůstává přibližně na stejné úrovni jako v roce 2009. Roku 2011 se začíná návštěvnost opět zvyšovat. Loňského roku 2012 návštěvnost prudce poklesla, jak je patrné z tabulky a grafu, pokles byl vyvolán další vlnou světové hospodářské krize. Tyto výkyvy ovlivňuje mnoho faktorů. Nejzávažnějším faktorem je finanční situace potencionálních návštěvníků a turistů. Příjem obyvatelstva se v posledních letech nezvyšuje, ale narůstají ceny zboží, služeb i DPH, které jsou postupně navyšovány. Návštěva muzeí a kulturních akcí se řadí do terciální sféry spotřeby tzn., že se jedná o zbytnější část uspokojování lidských potřeb. Tyto formy potřeb obyvatelé omezí jako první. Závěrem je možno konstatovat, že světová hospodářská krize, která má ve vlnách klesající a stoupající tendenci, zasahuje a ovlivňuje výši tržeb v tomto terciálním sektoru. 43

2.2 Dotazníkové vyhodnocení Úvodem k vyhodnocení uvádím, že jsem si zvolila za cílovou skupinu 200 respondentů, které jsem požádala o vyplnění dotazníku. Jsem si vědoma, že soubor dat získaných od 200 respondentů nemá 100% vypovídající hodnotu, zvláště proto že ne každý byl ochoten dotazník vyplnit a tím poskytnout informace pro tuto studii. I přesto, že zkoumaný vzorek respondentů nebyl příliš objemný, domnívám se, že získané informace z dotazníků dostatečně vypovídají o skutečnosti.

2.2.1 Pohlaví respondentů Z níže uvedených hodnot v tabulce a grafu vyplývá, že z 200 dotazovaných bylo 56% žen a 44% mužů. Tabulka 7. Pohlaví respondentů

Pohlaví muž

88

žena

112

celkem

200

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf č. 7: Pohlaví respondentů

Pohlaví respondentů

44% muž 56%

žena


44

2.2.2 Věk respondentů Ze všech dotazovaných bylo 32% respondentů ve věku do 20 let, 29% od 40 do 60 let, 27% od 20 do 40 let a osob nad 60 let bylo 12%. Tabulka 8. Věk respondentů

Věk 0-20 let

64

20-40 let

54

40-60 let

58

60 a více let

24

celkem

200

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Graf č. 8: Věk respondentů

Věk respondentů 12% 32% 0-20 let 20-40 let

29%

40-60 let 60 a více let

27%


45

2.2.3 Bydliště respondentů Dotazníky jsem předložila respondentům k vyplnění přímo v muzeu nebo na ulici ve městech Polná, Jihlava a Havlíčkův Brod. Přibližně 25% dotazovaných nechtělo uvést své bydliště. Zbývající většina pochází z okolí Polné, popřípadě z regionu Vysočiny, menší část respondentů pochází z jiných krajů, měst (Praha, Pardubice, Šumperk). Celková procentuální hodnota respondentů z jiných krajů může být větší, protože jak už jsem uvedla výše, ne každý byl ochotný své bydliště uvést, a také proto, že jsem tyto dotazníky předkládala k vyplnění v regionu Vysočina, protože muzeum Polná je regionálním typem muzea. Důvod, proč tuto tabulku ponechávám takto nevzhledně přes dvě strany je ten, že by se bydliště všech respondentů na stránku nevešla a pokud bych tabulku zmenšila, byla by méně čitelná. Tabulka 9. Bydliště respondentů

Bydliště neuvedeno

50

Dobronín

33

Polná

16

Jihlava

15

Havlíčkův Brod

9

Třešť

6

Praha

5

Luka nad Jihlavou

5

Brzkov

5

Šlapanov

5

Kamenná

5

Ždírec

5

Střítež

4

Třebíč

4

Měšín

4

Věžnice

3

Štoky

3

Přibyslav

3

Heroltice

2 46

Telč

2

Záborná

2

Kozlov

2

Bransouze

2

Šumperk

1

Velké Meziříčí

1

Jamné

1

Humpolec

1

Brtnice

1

Třeboň

1

Kostelec

1

Okříšky

1

Puklice

1

Pardubice

1

celkem

200


47

Graf č. 9: Bydliště respondentů

Bydliště respondentů neuvedeno Dobronín 1% 1% 1%

1%

1%

1% 1%

1% 1% 2% 2% 2%

1%

Polná 1%

Jihlava Havlíčkův Brod

1%

Třešť

1%

1%

Praha

1%

Luka nad Jihlavou

2%

Brzkov 25%

Šlapanov Kamenná Ždírec

2%

Střítež

2%

Třebíč

3%

Měšín Věžnice

3%

Štoky Přibyslav

3%

Heroltice

3%

Telč

3%

Záborná

3%

17% 3%

Kozlov Bransouze Šumperk

5%

Velké Meziříčí 8%

8%

Jamné Humpolec Brtnice Třeboň Kostelec Okříšky Puklice Pardubice


48

2.2.4 Návštěvnost muzea respondenty Z vyhodnocených dat vyplývá, že přibližně 25% dotazovaných, muzeum nikdy nenavštívilo, zbývajících 75% respondentů muzeum navštívilo alespoň jedenkrát. Tabulka 10. Návštěvnost muzea respondenty

Navštívil/a jste někdy muzeum? ano

151

ne

49

celkem

200


Graf č. 10 Návštěvnost muzea respondenty

Navštívil/a jste někdy muzeum v Polné? 25% ano ne 75%


49

2.2.5 Počet návštěv muzea respondenty Ze 151 dotazovaných osob, které někdy muzeum navštívily, 74% navštívilo tyto prostory pouze jednou, 19% dvakrát až čtyřikrát a zbývajících 7% více než čtyřikrát. Tabulka 11. Počet návštěv muzea respondenty

Jak často jste muzeum navštívil/a? jednou

112

dvakrát až čtyřikrát

28

více než čtyřikrát

11

celkem

151


Graf č. 11: Počet návštěv muzea respondenty

Jak často jste muzeum navštívil/a? 7%

19% jednou dvakrát až čtyřikrát více než čtyřikrát

74%


50

2.2.6 Důvod návštěvy respondenta Jako hlavní důvod své návštěvy uváděli respondenti ze 34% zájem o historii města, dalších 32% uvedlo jiné důvody, než byly uvedeny v dotazníku, 23% respondentů přivedl do muzea zájem o kulturní zážitek a zvědavost do muzea přivedla 11% návštěvníků. Tabulka 12. Důvod návštěvy respondenta

Jaký byl důvod vaší návštěvy? zájem o historii města

51

kulturní zážitek

35

zvědavost

17

jiné

48

celkem

151


Graf č. 12: Důvod návštěvy respondenta

Jaký byl důvod vaší návštěvy? 32% 34%

zájem o historii města kulturní zážitek zvědavost jiné

11%

23%


Nejčastěji respondenti navštívili muzeum se školním výletem (34%), rodinou (23%), partnerem (20%) a přáteli (15%). Méně často navštívili trasy lidé sami (7%), pouze nepatrné procento dotazovaných (1%) uvedlo jiné důvody. 51

2.2.7 S kým respondent muzeum Polná navštívil/a Tabulka 13. S kým respondent muzeum Polná navštívil/a

S kým jste muzeum navštívil/a? s rodinou

34

s partnerem

30

s kamarády

23

sám/sama

10

se školním výletem

52

s exkurzí

0

jiné

2

celkem

151


Graf č. 13: S kým respondent muzeum Polná navštívil/a

S kým jste muzeum navštívil/a? 0%

1%

23% s rodinou 34%

s partnerem s kamarády sám/sama se školním výletem 20%

s exkurzí jiné

7% 15%


52

Ze 151 dotazovaných 48% respondentů uvedlo, že navštívily více než 1 prohlídkový okruh muzea, dalších 29% uvedlo, že absolvovali prohlídku expozice Stará škola. Pouze 1% uvedlo, že navštívilo třetí prohlídkový okruh (důvodem malého zájmu o třetí prohlídkový okruh je, že je umístěn ve druhém poschodí a není zde výtah.

2.2.8 Navštívené okruhy v muzeu respondenty Tabulka 14. Navštívené okruhy v muzeu respondenty

Který z okruhů prohlídky jste navštívil/a? první okruh

6

druhý okruh

7

třetí okruh

1

okruh Stará škola

44

okruh Zámek

7

více okruhů

73

všechny okruhy

13

celkem

151


53

Graf č. 14 Navštívené okruhy v muzeu respondenty

Který z okruhů prohlídky jste navštívil/a? 8%

4%

5%

1%

první okruh druhý okruh třetí okruh 29%

okruh Stará škola okruh Zámek

48%

více okruhů 5%

všechny okruhy

Zdroj: Vlastní zpracování, 2013 Nejoblíbenější prohlídková trasa u dotazovaných byla Stará škola (47%). Druhou nejoblíbenější trasou byl I. okruh hradu (20%). Mezi méně navštěvované prohlídkové trasy patří prohlídkové okruhy Zámek (8%) a třetí trasa hradu (10%)-zdůvodnění 228.

2.2.9 Nejzajímavější prohlídkový okruh pro respondenty Tabulka 15. Nejzajímavější prohlídkový okruh pro respondenty

Jaký okruh vás nejvíce zaujal? první okruh

30

druhý okruh

19

třetí okruh

15

okruh Stará škola

71

okruh Zámek

12

neodpověděl/a

4

celkem

151


54

Graf č. 15: Nejzajímavější prohlídkový okruh pro respondenty

Jaký okruh vás nejvíce zaujal? 3% 8% 20%

první okruh druhý okruh třetí okruh

12%

okruh Stará škola okruh Zámek

47%

neodpověděl/a 10%


Většina dotazovaných byla v muzeu spokojena (88%) a neměla žádné připomínky ke zlepšení zdejšího stavu. V menší míře si respondenti stěžovali na vlhkost a zápach konzervačních prostředků ve Staré škole (4%), na nedostatek světla (určeno památkáři) a zajímavostí v lapidáriu (2%), konání svatebního obřadu ve druhém okruhu prohlídky a nepořádku s ním spojeným – házení rýže, rušení prohlídek (1%), ve Staré škole na málo prostoru (1%) a chybějící toalety (1%), nepěkný vzhled černé kuchyně (1%), příliš podrobný výklad průvodce (1%) a absenci trvalé obsluhy u pokladny (1%).

55

2.2.10 Připomínky respondentů Tabulka 16. Připomínky respondentů

Co se vám v muzeu nelíbilo? nevyplněno

133

ve Staré škole vlhkost a zápach

6

v lapidáriu málo světla i zajímavostí

3

konání svateb (po zemi rýže, rušení prohlídek)

2

ve Staré škole málo prostoru

2

černá kuchyně

2

ve Staré škole chybí toaleta

1

u pokladny nikdo nebyl a nešlo se dozvonit

1

příliš podrobný výklad průvodce

1

celkem

151


56

Graf č. 16: Připomínky respondentů

Co se vám v muzeu nelíbilo? 1%

1% 1% 1% 1% 1%

nevyplněno

2% 4%

ve Staré škole vlhkost a zápach v lapidáriu málo světla i zajímavostí konání svateb (po zemi rýže, rušení prohlídek) ve Staré škole málo prostoru černá kuchyně ve Staré škole chybí toaleta u kasy nikdo nebyl a nešlo se dozvonit 88%

příliš podrobný výklad průvodce


Na otázku, zdali by respondenti navštívili muzeum znovu, odpovědělo 97% dotazovaných kladně, pouhé 3% by muzeum znovu nevyhledalo.

2.2.11 Navštíví-li respondent muzeum znovu Tabulka 17. Navštíví-li respondent muzeum znovu

Navštívíte muzeum znovu? ano

147

ne

4

celkem

151


57

Graf č. 17: Navštíví-li respondent muzeum znovu

Navštívíte muzeum znovu? 3%

ano ne

97%


U všech těchto tabulek a grafů zpracovaných z dotazníku jsem se pokusila zjistit, kteří respondenti muzeum navštěvují dle věku, bydliště, pohlaví, zájmů apod. Respondenti byli vybírání v muzeu Polná, Polné, Jihlavě a Havlíčkově Brodě, aby vyplnili dotazník. Dotazníky jsem nechala respondenty vyplňovat na místech Vysočiny, protože muzeum Polná je regionální muzeum, a proto se zaměřuje na místní potencionální zájemce o trasy. Další zjišťování se týkalo atraktivnosti tras, kde jsem zjišťovala, které jsou oblíbené a které méně a jaké zajímavosti respondenty lákaly. Posledním hlavním úkolem bylo zjistit, co se respondentům v muzeu nelíbí, abych mohla navrhnout zlepšení některých z těchto záporných připomínek.

58

2.3 SWOT analýza Na základě informací o Městském muzeu v Polné, z dotazníkového výzkumu (zvláště z otázky č. 9 a 10) a vlastního pozorování vznikla tato SWOT analýza, která by mohla být podnětem muzeu ke zlepšení služeb a možného navýšení návštěvnosti. Je potřeba uvést, že většina těchto návrhů na zlepšení návštěvnosti muzea je závislá na finančních prostředcích muzea.

2.3.1 S (Strenghts-vnitřní silné stránky) S - vnitřní silné stránky 

Klidná lokalita



Vzhled krajiny



Historie města



Historie muzea a jeho zajímavosti



Zajímavé prohlídkové okruhy



Velký výběr okruhů prohlídky



Pořádání sezónních výstav



Rarity okruhu Stará škola



Početná sbírka hodin



Vlastnictví unikátních sbírkových předmětů



Pořádání nočních prohlídek a dalších zajímavých akcí



Možnost využití badatelny



Možnost zakoupení upomínkových předmětů



Parkoviště blízko muzea



Propagační materiály zdarma



Provádění skupin po předchozí domluvě



Poskytnutí slev pro různé skupiny a zlevněné rodinné vstupné



Příjemný personál



Profesionální výklad průvodce



Vydavatelská a publikační činnost



Vědecko-výzkumná činnost



Přednášková činnost



Možnost odpočinku v překrásném okolí u muzea 59



Blízkost pohostinského zařízení



Možnost přilákat sportovce (spojit sport s kulturou – poukázat na vhodné trasy v okolí a spojit je s návštěvou muzea)¨



Spolupráce se školami a spolky

2.3.2 W (Weaknesses-vnitřní slabé stránky) W – vnitřní slabé stránky 

Ve Staré škole vlhkost a zápach



V lapidáriu málo světla a zajímavostí



Pořádání svatebních obřadů (po zemi rýže, rušení prohlídek)



Ve Staré škole málo prostoru



Ve Staré škole chybí toaleta pro návštěvníky a turisty



Chybějící stálá přítomnost jednoho zaměstnance u pokladny v muzeu



Problém dozvonit se na průvodce



Závislost na grantech, darech a vlastních výdělcích



Žádná železniční doprava



Autobusové nádraží je daleko od muzea

2.3.3 O (Opportunities-vnější příležitosti) O – vnější příležitosti 

Úzká spolupráce s dalšími institucemi muzeí



Prodloužení otevírací doby



Konání zimních prohlídek na vyžádání



Získání dotací nebo grantů na další vylepšování tras a sbírek muzea



Častější spolupráce se zřizovatelem města



Spolupráce s novými odborníky při přednáškách



Větší PR reklama a častější propagace (noviny, média, rozhlasy apod.)

60

2.3.4 T (Threats-vnější hrozby) T – vnější hrozby 

Nedostatečný počet návštěvníků (pro nedostatek financí, světová hospodářská krize)



Více regionálních muzeí (turista nebo návštěvník může dát přednost jinému muzeu)



Nedostatečné finanční prostředky na provoz zlepšování kvality tras muzea



Možné nepřidělení grantu nebo dotace

2.4 Možnosti řešení zvýšení návštěvnosti 2.4.1 Větší reklama Jedno z řešení zlepšení návštěvnosti by mohla být větší propagace muzea např. přes média, noviny nebo zintenzivnění kontaktu s organizacemi, které se starají o turistiku a pomáhají zajímavá místa propagovat. Toto řešení je podmíněno dostatkem finančních prostředků.

2.4.2 Motivace potencionálního zákazníka Navrhnout např. akci pokud návštěvník nebo turista navštíví 2 placené okruhy, dostane 3. prohlídkový okruh zdarma.

2.4.3 Konání atraktivních zimních prohlídek na vyžádání Možnost prohlídky v zimním období pro zájemce na vyžádání by dle mého názoru zlepšily návštěvnost muzea, pokud to ovšem klimatické podmínky v objektu dovolí. Toto je několik návrhů, které by možná po jejich realizaci zvýšily návštěvnost muzea.

61

2.5 Možnosti řešení některých problémů 2.5.1 Pořádání svatebních obřadů Pokusila bych se domluvit se zřizovatelem, aby ztráta na vstupném v důsledku konání svatebních obřadů byla finančně kompenzována.

2.5.2 Vlhkost ve Staré škole Snížení vlhkosti v prostorách Staré školy by možná nákup více pohlcovačů vlhkosti a tím zabránit vlhkému prostředí a zápachu (řešení je opět podmíněno finančními prostředky).

2.5.3 Lapidárium Lapidárium bych se pokusila více osvětlit, pokud by pracovníci památkové péče souhlasily a doplnila bych místnost přídavným osvětlením. Je podmíněno i finančními prostředky.

2.5.4 Stálá přítomnost jednoho ze zaměstnanců muzea u pokladny Pokusila bych se, pokud by to bylo v možnostech muzea, nastálo přidělit jednoho zaměstnance na pokladnu muzea. Řešení tohoto problému by spočívalo v přijetí dalšího pracovníka, který by obsluhoval u pokladny (pouze v případě, že by muzeum mělo dostatek finančních prostředků na plat tohoto zaměstnance).

Toto jsou některé z návrhů, které bych předložila muzeu ke zvážení a které by dle mého názoru zlepšily návštěvnost daného místa. Některé ze zmíněných slabých stránek muzea, které jsem zde uvedla, osobně nepovažuji za problém, ale vzhledem k tomu, že někteří respondenti je uvedly v dotazníku, tak je zahrnuji do této práce, protože se snažím tuto studii napsat tak, aby odpovídala názoru celého zkoumaného vzorku respondentů. Samozřejmě se musí brát v úvahu finanční stránka některých těchto návrhů (ne u všech návrhů je možné zlepšení, pokud nebude mít muzeum dostatek finančních prostředků). Další opatření závisí na možnosti technického řešení.

62

3 Hodnocení Tuto práci jsem dala k přečtení a k poskytnutí vyjádření vedoucí muzea paní Martě Vomelové, majiteli CA Iva Tour – Josefu Němcovi a zaměstnankyni pobočky Jihlava CK Borisová paní Štěrbové.

3.1 Městské muzeum Polná Autorka ve zkratce výstižně přiblížila to, co Městské muzeum Polná dlouhodobě nabízí návštěvníkům na svých pěti prohlídkových trasách. Zajímavá je pro mne zvláště druhá část práce, ve které prezentovala autorka výsledek svého průzkumu. Výhrady některých návštěvníků jako např. malé prostory Staré školy nebo obsáhlý průvodcovský výklad pro mne vypovídají o někdy specifickém pohledu některých občanů na tuto instituci. V této části práce studentka předložila i některé podnětné návrhy, které bohužel nelze realizovat v dohledné době z důvodu nedostatku personálu a finančních prostředků. Z mého úhlu pohledu zpracovala téma vyčerpávajícím způsobem a její práci považuji za velmi dobrou. V Polné 5. 12. 2013, Marta Vomelová, vedoucí muzea Polná

3.2 CA Iva Tour-Josef Němec Po podrobném prostudování bakalářské práce studentky VŠPJ Dagmar Součkové mohu tuto práci označit za velmi dobrou. Nejen po stránce historie města Polné, ale i v grafické úpravě přiložených grafů a studií. Studentka se zabývá nejen historií, ale i současným stavem včetně opatření na zlepšení služeb v tomto objektu v souvislosti s cestovním ruchem na Vysočině. Celková práce je přínosem pro zkvalitnění nabídky pro potencionální zájemce o návštěvu muzea. V Jihlavě 6. 12. 2013, Josef Němec, majitel CA Iva Tour-Josef Němec

63

3.3 CK Borisová Tuto práci považuji za vhodnou pro obor cestovní ruch. Jsou zde uvedeny důležité historické údaje o Polné a jejích zajímavostech a srozumitelně sestavené informace o návštěvnosti muzea a zajímavostech tras. Velmi pěkně je zpracována SWOT analýza. Myslím si, že tato práce by mohla být přínosem i pro Městské muzeum Polná. V Jihlavě 6. 12. 2013, pí Štěrbová, zaměstnankyně pobočky Jihlava CK Borisová

64

Závěr Ve své bakalářské práci jsem se pokusila informovat potencionální návštěvníky, turisty a čtenáře této práce o historii města Polná, muzea, jednotlivých tras muzea a jejich zajímavostí. Text je napsán tak, aby čtenáře informoval pouze o nejdůležitějších informacích. Na začátku v praktické části jsem pro návštěvnost muzea Polná v letech 2007-2012 použila výroční zprávy muzea z těchto let, aby byly informace pravdivé a důvěryhodné. Snažím se tyto údaje doplnit vhodným grafem a v závěru krátkým vyhodnocením těchto dat. V další části práce využívám zpracovaných informací z vyhodnocených dotazníků. Nalezneme zde jak informace o respondentech, tak o jejich oblíbených trasách i zajímavostech. Tuto část práce doplňují vhodně zpracované tabulky a grafy pro lepší přehlednost čtenáře. Respondenty jsem vybírala na místech Vysočiny (muzeum Polná, Polná, Jihlava, Havlíčkův Brod). Dotazníky jsem nechala respondenty vyplnit na místech Vysočiny z důvodu, že muzeum Polná je regionální muzeum, a proto se zaměřuje hlavně na potencionální zájemce o prohlídky z Vysočiny. Muzeum pořádá v průběhu roku několik akcí, proto se těmito dotazníky snažím respondenty na muzeum upozornit a zjistit, kolik z nich muzeum navštívilo. Hlavním cílem bylo zjistit, jaký typ návštěvníků a turistů muzeum navštěvuje (dle pohlaví, věku, zájmů apod.), dalším cílem bylo vyhodnocení nejoblíbenějších tras a jejich zajímavostí. V závěru respondenti vyplňovali informace o možných nedostatcích muzea, u kterých jsem se pokusila navrhnout řešení problému. Všechny tyto informace z dotazníků jsou doplněny krátkým komentářem, protože hlavní informace nalezneme v tabulkách a grafech. V následující praktické části práce jsem vytvořila SWOT analýzu, která podrobně vyhodnocuje silné vnitřní stránky muzea, slabé vnitřní stránky, vnější příležitosti muzea a vnější hrozby. V poslední praktické části jsou zpracovány údaje o možnosti zlepšení návštěvnosti a odstranění některých nedostatků v muzeu. Tyto údaje jsem zpracovala dle dotazníkového šetření, rozhovoru s vedoucí muzea a z vlastního pozorování.

65

Některé mnou uvedené slabé stránky, hrozby, nebo návrhy řešení já osobně nepovažuji za problém pro muzeum, ale protože někteří respondenti je uvedli v dotazníku a já se pokusila zpracovat pokud možno co nejpřesnější údaje s názory co nejvíce respondentů, tak jsem je zde uvedla. V závěru práce je uvedeno hodnocení práce vedoucí muzea Polná, vedoucím CA Iva Tour-Josef Němec a zaměstnankyně pobočky Jihlava CK Borisová. V této práci jsem se pokusila uvést co nejpřesnější a nejdůležitější údaje, a proto věřím, že by mohla být přínosem pro Městské muzeum Polná.

66

Seznam použité literatury ČEJKA, PhDr. Jiří, RNDr. Aristid FRANC, Bohuslav HLADÍK, Libor JAN, PhDr. Vojtěch MATĚJIČNÝ, PhDr. Jiří MIKULKA, PhDr. Lubomír ŠEBELA, CSC., RNDr. Antonín PŘICHYSTAL, PhDr. Miloš TAJOVSKÝ a PhDr. Libor VYKOUPIL. Polná 1242-1992. 1. vydání. Polná: Městský úřad Polná, 1992. 212 s. JAROŠ, Zdeněk. Sborník konference muzeí: Z historie polenského muzea. 2004. vyd. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2004. 8s. PRCHAL, Jan. Polná. 1. vydání. Polná: Linda, 2010. 192 s. Dostupné z: http://www.kzhp.cz/soubory/polna_v_promenach.pdf VOMELOVÁ, Marta. 100 let Polenského muzejnictví. Polenský zpravodaj: 100 let Polenského muzejnictví. říjen 1995. s. 12-13 VOMELOVÁ, Marta. 100 let Polenského muzejnictví. Polenský zpravodaj: 100 let Polenského muzejnictví. listopad 1995. s. 12-13 VOMELOVÁ, Marta. 100 let Polenského muzejnictví. Polenský zpravodaj: 100 let Polenského muzejnictví. prosinec 1995. s. 13-14 VOMELOVÁ, Marta. 100 let Polenského muzejnictví. Polenský zpravodaj: 100 let Polenského muzejnictví. leden 1996. s. 13-15 VOMELOVÁ, Marta. 100 let Polenského muzejnictví. Polenský zpravodaj: 100 let Polenského muzejnictví. únor 1996. s. 14-16 VOMELOVÁ, Marta. Průvodcovský text. Trasa: Hrad I. 2013a VOMELOVÁ, Marta. Průvodcovský text. Trasa: Hrad II. 2013b VOMELOVÁ, Marta. Průvodcovský text. Trasa: Hrad III. 2013c VOMELOVÁ, Marta. Průvodcovský text. Trasa: Stará škola. 2013d VOMELOVÁ, Marta. Průvodcovský text. Trasa: Zámek 2013e VOMELOVÁ, Marta. MĚSTSKÉ MUZEUM POLNÁ. Výroční zpráva za rok 2007 Městského muzea Polná. Polná, 2007, 16 s. Dostupné z: http://www.muzeumpolna.cz/soubor/2007-pdf/ 67

VOMELOVÁ, Marta. MĚSTSKÉ MUZEUM POLNÁ. Výroční zpráva za rok 2008 Městského

muzea

Polná.

2008,

12

s.

Dostupné

z:

http://www.muzeum-

polna.cz/soubor/2008-pdf/ VOMELOVÁ, Marta. MĚSTSKÉ MUZEUM POLNÁ. Výroční zpráva za rok 2009 Městského muzea Polná. Polná, 2009. VOMELOVÁ, Marta. MĚSTSKÉ MUZEUM POLNÁ. Výroční zpráva za rok 2010 Městského muzea Polná. Polná, 2010, 12 s. Dostupné z: http://www.muzeumpolna.cz/soubor/2010-pdf/ VOMELOVÁ, Marta. MĚSTSKÉ MUZEUM POLNÁ. Výroční zpráva za rok 2011 Městského muzea Polná. Polná, 2011. VOMELOVÁ, Marta. MĚSTSKÉ MUZEUM POLNÁ. Výroční zpráva za rok 2012 Městského muzea Polná. Polná, 2012. [1] Historie města: Polná v jednotlivých historických obdobích. Město Polná: oficiální web města [online]. Polná, 2011, 30.1.2011 [cit. 2013-12-09]. Dostupné z: http://www.mestopolna.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=12549&id=317948&p1=2079

68

Příloha: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Dagmar Součková a studuji na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě. Studuji obor Cestovní ruch a nyní píši bakalářskou práci, která se nazývá Hodnocení atraktivit a návštěvnosti regionálního muzea v Polné. Dovoluji si Vás proto požádat o pár minut Vašeho času, který budete potřebovat k vyplnění tohoto dotazníku. Vyplnění tohoto dotazníku je anonymní a zabere Vám pouze pár minut. Jeho výsledky budou využity ke zpracování mé bakalářské práce. Předem děkuji za spolupráci a za Váš čas. S pozdravem Dagmar Součková, studentka Vysoké školy polytechnické v Jihlavě 1. Pohlaví: a) muž b)žena 2. Věk: a) 0-20 let b) 20-40 let c) 40-60 let d) 60-více let 3. Navštivil(a) jste někdy muzeum Polná: a) ano b) ne

69

4. Jak často: a) jednou b) dvakrát až čtyřikrát c) více než čtyřikrát 5. Jaký je (byl) důvod Vaší návštěvy: a) zájem o historii města b) kulturní zážitek c) zvědavost d) jiné 6. S kým jsem muzeum navštívil(a): a) s rodinou b) s partnerem c) s kamarády d) sám/sama e) se školním výletem f) s exkurzí g) jiné 7. Který z okruhů prohlídky jste navštívili: a) první okruh (lapidárium, stará řemesla, lékárna) b) druhý okruh (historie zámku) c) třetí okruh (slavné osobnosti a světové války) d) okruh Stará škola e) více okruhů

70

f) všechny okruhy 8. Jaký okruh vás nejvíce zaujal a proč: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………. 9. Který předmět či zajímavost vás při prohlídce nejvíce zaujaly a proč: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………. 10. Co v muzeu se vám nelíbilo a jaké byste popřípadě navrhli řešení problému: ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………………………………… …………………………………………. 11. Pokud budete mít možnost, navštívíte muzeum znovu: a) ano b) ne

Děkuji za vyplnění tohoto dotazníku a přeji krásný den.

71

Hodnocení návštěvnosti a atraktivit regionálního muzea v Polné

Recommend Documents