HODNOCENÍ NÁRODNÍHO HOSPODÁ STVÍ O ekávané výstupy dle RVP GV: žák
na základ aktuálních mediálních informací posoudí vliv nejd ležit jších ekonomických ukazatel (inflace, úrove HDP, míra nezam stnanosti) na zm ny v životní úrovni ob an
U ivo (dle RVP): makroekonomické ukazatele, hospodá ský cyklus Užite né internetové adresy: www.czso.cz – eský statistický ú ad www.mfcr.cz – Ministerstvo financí www.mpo.cz – Ministerstvo pr myslu a obchodu www.export.cz - informace Ministerstva zahr. v cí www.mpsv.cz – ministerstvo práce a sociálních v cí ÚVOD V této kapitole se budeme zabývat ukazateli, pomocí nichž lze sledovat to, jak si stojí národní hospodá ství jako celek. Faktor je mnoho, základní ukazatele jsou však ty i- „magický ty úhelník“ tvo í: velikost a tempo r stu celkového produktu- HDP stabilita cen- míra INFLACE vyrovnanost vývoz a dovoz - BILANCE ZAHRANI NÍHO OBCHODU velikost a struktura nezam stnanosti – míra NEZAM STNANOSTI CELKOVÝ PRODUKT Na výkonnost národního hospodá ství nejlépe ukazuje to, kolik statk a služeb daná ekonomika produkuje. Celkový produkt je tedy množství statk a služeb, které ekonomika vyprodukovala za ur ité období (zpravidla se po ítá za jeden kalendá ní rok). Chceme-li takto zm it výkonnost dané ekonomiky, musíme si nejprve uv domit, co se myslí pojmem „daná ekonomika“- tj. kde a co vlastn m íme. Pak rozlišujeme dv podoby celkového produktu: HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT (HDP) – jedná se m ení celkového produktu na ÚZEMÍ státu- spo ítáme veškerou produkci statk a služeb, které jsou vytvá eny na území státu bez ohledu na to, kdo vlastní výrobní faktory; tento „územní“ princip je typický pro Evropu, v etn R; angl. GDP (gross domestic product); HRUBÝ NÁRODNÍ PRODUKT (HNP) – po ítá se produkce založená na výrobních faktorech ve vlastnictví OB AN státu, bez ohledu na to, kde daná produkce probíhá; typické pro USA, které mají adu zahrani ních investic, na n ž jsou pat i n hrdí); angl. GNP (gross national product)
JAK SE HDP PO ÍTÁ? Celkový produkt m žeme po ítat bu z fáze výroby (viz hospodá ský proces) nebo z fáze rozd lování (viz tamtéž)- potom rozlišujeme dv metody výpo tu: produk ní metoda (zbožová) HDP = spot eba domácností (a) + investice soukromých domácích firem (b) + vládní nákupy (c) + istý vývoz (d) a) s ítá to, co lidé za jeden rok utratili; je to nejv tší položka, tvo í až 2/3 HDP; nepat í sem bytová výstavba, ta se po ítá do b) b) firmy neprodukují jen ke spot eb , ale také pro jiné firmy pro další výrobu; sem tedy pat í nap . výroba stroj , budovy, technologie... + investice do bytové výstavby c) utrácí také „stát“- sem pat í výdaje nap . na infrastrukturu, do zdravotnictví, školství....; nepat í sem tzv. transfery obyvatelstvu (viz další kapitoly) d) jednoduše „export – import“ Úkol: Vyhledejte na internetu údaje, které tvo í body a-d za lo ský rok. Použijte p itom stránky eského statistického ú adu. d chodová metoda HDP = mzdy + renty + zisky + úroky (a) + opot ebení investic (b) + nep ímé dan (c) a) tzv. NÁRODNÍ D CHOD (national income) tvo í sou et toho, co si lidé v zemi vyd lali- tj. s ítáme všechny mzdy, renty, zisky a úroky (viz hospodá ský proces) b) odpisy- amortizace c) DPH + spot ební dan (viz další kapitoly) NOMINÁLNÍ A REÁLNÉ HDP Pomocí metod popsaných v p edchozí ásti jsme spo ítali HDP v cenách daného roku. Chceme-li srovnávat výkonnost ekonomiky v jednotlivých letech, musíme vzít v úvahu fakt, že se ceny m ní, rostou a tím pádem by i porovnávané výsledky byly zkreslený. Je proto t eba rozlišit HDP nominální a reálné: nominální HDP – HDP v cenách daného roku= v b žných cenách (aktuálních) reálné HDP – HDP o išt né o infla ní vlivy; zvolíme n který rok jako výchozí – ve statistikách obvykle rok 1995- ceny tohoto roku bereme jako 100%, ve vztahu k t mto cenám srovnáváme ostatní ceny- stálé ceny
HDP v mld. K
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
p edpoklad
p edpoklad
b žné ceny
2041,4 2150,1 2315,3 2414,7 2550,8 2751,1
2940
3152
stálé ceny (r.95)
1517,3 1576,3 1617,9 1642,0 1703,0 1771,7
1843
1918
Údaje p evzaty z oficiálního serveru Ministerstva financí R v listopadu 2005 – www.mfcr.cz
B žné ceny = HDP spo ítané v cenách daného roku neo išt né od infla ních vliv Stálé ceny = HDP p epo ítané ve stálých cenách zvoleného roku (1995)- p epo ítáním se ceny o istí od zvýšení cen (od infla ních vliv ) HDP je tedy základní makroekonomický ukazatel, který ukazuje na výkonnost ekonomiky. Problém však je, že je schopen ukazovat pouze na produkci, která prošla legálním trhem a z legálních zdroj . Úkol: Zjist te, co se rozumí pojmy šedá a erná ekonomika. jak velký objem statk a služeb spadá do této produkce? HDP A HOSPODÁ SKÝ CYKLUS Na vývoji reálného HDP m žeme krásn pozorovat, jak se vyvíjí ekonomika v ase. Ukazuje se, že se v ekonomickém vývoji opakují období vzestup a pád , hovo íme tedy o cyklickém vývoji ekonomiky neboli o hospodá ském cyklu (neplést s hospodá ským procesem- viz úvodní kapitola).
obrázek „vlnovka“ 1. expanze (konjunktura, r st, rozvoj)- rozmach nabídky i poptávky; firmám se da í rostou platy, roste zam stnanost utrácí se rostou zisky rostou mzdy roste spot eba rostou dan ... až se dojde na 2. vrchol – v ur ité bod p evýší nabídka nad poptávkou (pro viz kapitola trh), firmy stále produkují, ale poptávka již není taková; pokud situace trvá n jakou dobu, hovo íme o stagnaci (ani r st, ani pád) 3. krize (recese, deprese) – poptávka se zabrzdila firmy mají problémy, zboží leží na skladech, kazí se, tržby nepokrývají náklady je t eba stáhnout náklady snížení mezd, propoušt ní nižší kupní síla, mén se utrácí poptávka ješt nižší krize se prohlubuje firmy propoušt jí, krachují lidé neutrácejí, ti, co ješt mají práci, šet í stát má propad v p íjmech (pro ?) situace se zhoršuje až na 4. dno (sedlo)- p ežijí nejsiln jší, ti, kte í mohli maximáln stáhnout náklady (viz trh)žít se musí, vždy bude n jaká poptávka- viz vále né stavy, kdy p esto fungoval jakýsi
provizorní trh, zejména s potravinami; nakonec- dno je dobré k tomu, aby se bylo od eho odrazit
Úkol: Komentujte jednotlivé fáze hospodá ského cyklu, objasn te, jaké byly politické a ekonomické d vody vzestup a pokles HDP. Vyhledejte v odborné literatu e nebo na internetu (nap . stránky Nadace Tomáše Bati www.batova-vila.cz) p íb h podnikatele Tomáše Bati, zejména období po 1.sv. válce, kdy se mu poda ilo razantním stažením náklad p ekonat vážnou krizi. Jakým zp sobem?? INFLACE Trh se realizuje prost ednictvím speciálního zboží, které prošlo v historii ur itým vývojem (viz kapitola trh) než se ustálilo v té podob , v jaké jej známe- tímto speciálním zbožím, které slouží jako prost edek sm ny a m ítko hodnoty jsou PENÍZE. používání pen z je pohodlné, jak známo „peníze nesmrdí“, jsou praktické, ale skrývá se za nimi jedno rizikohodnota pen z není nikde fixována, je dána ekonomickými vztahy – peníze asto svou hodnotu ztrácejí- dochází k inflaci. V praxi se inflace projevuje jako R ST CENOVÉ HLADINY. INFLACE TAŽENÁ POPTÁVKOU Inflace m že být nastartována v situaci, kdy poptávka p evyšuje nabídku- lidé dostávají více pen z za stejnou práci (pro ? hledejte d vody) nebo mají více pen z než si vyd lali díky tomu, že se zadlužují. Protože nabídka na zvýšenou poptávku p i stejné cen není schopna reagovat, zvedne ceny- startuje inflaci. Lidé na zdražení reagují novými požadavky na r st mezd, takto oživená poptávka znovu tla í na nabídku, ta op t zvedá ceny- infla ní spirála se roztá í- produkuje se po ád stejn , ale ceny rostou. obrázek graf „k ížky“ Q0 – výchozí rovnovážné množství P0 – výchozí rovnovážná cena Q1 – p ekro ení produk ních možností- firmy nejsou schopny p i stejné cen uspokojit zvýšenou poptávku, a tak sáhnou k vyšší cen za p vodní množství- bod P1 P1 – nová rovnováha p i posunu k ivky nabídky, cena šla nahoru P2 - nová reakce poptávky, která si vymohla další zvýšení p íjm bez vyšší produkce- na to reaguje nabídka novým zdražením- inflace se roztá í Všimn te si, že se inflace rozbíhá ve chvíli, kdy produkce stagnuje a je vyvíjen tlak na r st cen- množství je po ád stejné, ceny b ží vzh ru. ešením situace by bylo posunutí produk ních možností- nové technologie, stažení náklad - posunutí rovnovážné ceny na p vodní úrove množství výroby a spot eby. INFLACE TAŽENÁ NABÍDKOU
P í inou nastartování inflace m že být i strana nabídky- pak hovo íme o inflaci tažené nabídkou. Úkol: Na základ vysv tlení inflace tažené poptávkou rekonstruujte graf inflace tažené nabídkou. Princip je stejný, jen infla ní spirála startuje na druhé stran . Najd te d vody, které vedou k inflaci tažené nabídkou.
JAK SE INFLACE M
MÍRA INFLACE =
Í cenová hladina (t) – cenová hladina (t-1) cenová hladina (t-1)
100 %
t = asové období (rok, m síc) t-1 = p edcházející asové období (minulý rok, minulý m síc) cenová hladina Jedná se o zachycení stavu cen v ur itém období- k jejímu vyjád ení se používají ur ité indexy: index spot ebitelských cen (CPI) = pr m r cen spot ebních výrobk a služeb- m í se pomocí tzv. spot ebního koše- jde o seznam sledovaných položek (p esné vymezení najdete nap . na stránkách eského statistického ú adu www.csuo.cz ), u nichž se porovnávají ceny (každý m síc najdete v Hospodá ských novinách pohyb t chto cen (www.ihned.cz) index cen výrobc (PPI) = sledují se ceny produkt pro r zná odv tví a obory deflátor HDP = pom r HDP v b žných cenách a stálých cenách vyjád ený v procentech, zm nu cenové hladiny sice získáme zp tn , ale jedná se o údaj nejp esn jší INFLACE PODLE VELIKOSTI mírná (= plíživá) jednociferná pádivá dvojciferná, lidé p estávají v it m n , nakupují cizí m nu, zlato, nemovitosti, klesá výkonnost ekonomiky hyperinflace trojciferná a více; m na je v troskách, nastupuje naturální sm na, chaos, ekonomika se rozpadá....
NEZAM STNANOST
Práce je jeden ze základních výrobních faktor , pracovní síla je zboží a má svou cenu, která se utvá í na trhu. Pokud se nepotká nabídka s poptávkou, pak bu na trhu chybí pracovní síla nebo pracovní místa- hovo íme o nezam stnanosti.
obrázek nezam stnanost Graf je samoz ejm modelový, protože asto jsou na trhu volná místa a zárove i nezam stnaní- ti ale nemají pot ebnou kvalifikaci, nebo se jim nabízené místo nelíbí... každá strana má své požadavky. Nezam stnanost má adu podob: DOBROVOLNÁ – zd dím po babi ce, vyhraji ve sportce- nepracuji... NEDOBROVOLNÁ – chci pracovat, ale nemám místo- nastupuje „záchranný“ sociální systém FRIK NÍ – krátkodobá, „neškodná“ nezam stnanost, lidé b žn m ní práci, po ur itou dobu jsou t eba nezam stnaní; pro ekonomiku je tato nezam stnanost vlastn pozitivní- rozhýbává nabídku a poptávku pracovní sily CYKLICKÁ – tato nezam stnanost souvisí s hospodá ským cyklem- v období recese, krize stoupá nezam stnanost, v období konjunktury klesá STRUKTURÁLNÍ – nejproblemati t jší- p ichází tam, kde se m ní celá výrobní odv tví, bohužel asto postihuje celé regiony- u nás nap . severní echy, severní Morava SEZÓNNÍ – ada prací je závislá na po así,ur itém ro ním období, v jiných obdobích se nepracuje nebo je odv tví v útlumu- posuny v zam stnanosti (zejména oblasti žijící z cestovního ruchu, stavebnictví, zem d lství...) JAK SE NEZAM STNANOST M MÍRA NEZAM STNANOSTI =
Í
nedobrovolná nezam stnanost ekonomicky aktivní obyvatelstvo
100 %
Úkol: Vyhledejte aktuální údaje o nezam stnanosti, porovnejte jednotlivé regiony. Ve skupinách se pokuste navrhnout ešení k snížení nezam stnanosti. ešení spole n prodiskutujte.
